Maturitní zkoušky DESATERO K VIRTUÁLNÍ ŠKOLE

M sí ník Smíchovské st ední pr myslové školy

6

35

Maturitní zkoušky

Závody TIMu

PRES-LI-

DESATERO K VIRTUÁLNÍ ŠKOLE

Výsledky anket

íjen 2010

17

9

Obsah: Dobrý den v íjnu! ........................................................................................................................................3 ROZPO ET RADY RODI – školní rok 2010/2011......................................................................4 Zápis ze sch ze rady rodi , úterý 14. Zá í 2010 ...................................................................................5 Studentská rada............................................................................................................................................5 Maturitní zkoušky.........................................................................................................................................6 Co diskredituje státní maturity....................................................................................................................7 ANKETY VE 2., 3. a 4. RO NÍCÍCH – VYHODNOCENÍ ............................................................9 Praxe tvrtých ro ník - 1. až 12. listopadu 2010................................................................................14 Anketa v prvních ro nících o návykových látkách................................................................................14 Modernizace výuky a p enosu informací ................................................................................................15 Sout ž o nejzajímav jší t ídní informa ní portál na virtuální škole ....................................................17 Základní teze – desatero – k virtuální škole ...........................................................................................17 P edstavujeme redaktory presíku .............................................................................................................19 P edstavujeme redaktory SSPS TV..........................................................................................................21 Nové po ady SSPŠ TV ..............................................................................................................................26 P edstavujeme redaktory po adu „KECÁŠ ?!“......................................................................................28 ROZHOVOR S..........................................................................................................................................31 Boje o POHÁR PRIMÁTORA zahájeny ...............................................................................................32 Finále Prahy v CORNY atletickém víceboji družstev...........................................................................33 Pod kování za CYKLOVARY ................................................................................................................34 Závod Praha – Karlovy Vary – Praha pat í k nejstarším a nejdelším závod m cyklistické silni á ské klasiky. Po vzoru francouzské a italské cyklistiky založili cyklisti tí nadšenci K. Tocl, F. Šubrt, J. Parrus, Vála a Nerad cyklistický maratón Praha – Karlovy Vary – Praha. Porce 263 km dlouhé trati byla m ítkem výkonnosti a zárove propagací eskoslovenské cyklistiky…..............34 Sout ž v lezení ............................................................................................................................................35 Posádka PRES-LI-TIM se op t jako drak vrhla do závod ní ............................................................35 Reprezentace školy a R v Indonésii ......................................................................................................36 Zamyšlení.....................................................................................................................................................37 Zajímavost...................................................................................................................................................37 Vycházka prahou – cestou eské státnosti - 24. Zá í 2010 .................................................................38

Zahájení školního roku hala Sparta

2

DOBRÝ DEN V ÍJNU! Školní rok se nám rozeb hl, studenti ze všech t íd m li možnost besedovat s editelem školy, rozvrh je v platnosti. 8. až 10. zá í se uskute nily maturitní zkoušky v podzimním termínu. Zú astnilo se jich 16 student . 14 prosp lo, dva studenti si zopakují po jednom p edm tu, protože nebyli úsp šní. Op t se potvrdilo, že kdo nedochází do výuky pravideln , moc se toho nenau í a u maturitní zkoušky nebývá úsp šný. P ipravuje se výstava Schola Pragensis, Dny otev ených dve í, maturitní ples i lyža ský výcvikový kurz pro 1. ro níky a mnohé další. 11. a 12. íjna eká studenty 4. ro níku maturitní generálka. Ú ast student m umožní seznámit se s pr b hem státní maturitní zkoušky. V íjnu na studenty ekají podzimní prázdniny. To bude vhodný as na první vyhodnocení školní úsp šnosti a na dotažení toho nezvládnutého. Využijte tento as efektivn , nebo konec prvního tvrtletí se blíží! Studenti 4. ro níku oboru vzd lání informa ní technologie se v termínu 1. až 12. listopadu zú astní povinné praxe. P edpokládám, že každý ví, co má d lat a p ípadné problémy eší s vedoucím praxí panem Bc. Palkem (kabinet 209). P eji hodn sil a úsp ch ve studiu.

Program na íjen, listopad a prosinec 2010: (zm na vyhrazena)

ÍJEN 2010 11.,12.10. 27.10. 28.10. 29.10.

(po+út) (st eda) ( tvrtek) (pátek)

maturitní generálka podzimní prázdniny státní svátek podzimní prázdniny

LISTOPAD 2010 1. 11. – 12 . 11

5.11. 10.11. 10.11. 15.11. 17.11. 25.11. 26.11. 27.11.

(pátek) (st eda) (st eda) (pond lí) (st eda) ( tvrtek) (pátek) (sobota)

praxe 4. ro níku IT

zápis pr b žné klasifikace za 1. tvrtletí pedagogická porada – hodnocení 1. tvrtletí sch zky rodi p ihláška žák k maturitní zkoušce (poslední termín) státní svátek Schola Pragensis Schola Pragensis Schola Pragensis

PROSINEC 2010 1.12. (st eda) 13.12. (pond lí) 11.–18.12. 22.12. (st eda) 23.12. – 2.1. 2011

1. den otev ených dve í SSPŠ 2. den otev ených dve í SSPŠ lyža ský výcvikový kurz ukon ení výuky v roce 2010 váno ní prázdniny Mgr. Zbyšek Nechanický

3

ROZPO ET RADY RODI

– ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

P edpokládané p íjmy Vybrané p ísp vky (cca 540 student x 500,- K ) P j ovné (školní knihovna u ebnic)

270 000,- K 10. 000,- K

Celkem plánované p íjmy

280. 000,- K

P edpokládané výdaje Odm na za vedení ú etnictví (p. Karanská) Odm na za zpracování ú etnictví (p. Karanská) Internet do Studentského klubu (poplatky) Náklady na provoz Studentského klubu Odm ny za vyznamenání (500,- K za pololetí, + 200,- K za ob ) Odm ny t ídních u itel na konci školního roku (500,- K x 20 t íd) P ísp vek na maturitní zkoušky (kv tiny, ob erstvení) (3000,-K x 5 t íd) Odm ny pro studenty za sportovní výkony Odm ny pro studenty za sout že Zájezd do Londýna (p ísp vek 1. 000,- K x po et 40 student ) Aktivity Studentské rady

Celkové požadavky na výdaje

290. 000,- K

Tento rozpo et byl schválen na sch zi Rady rodi P ÍSP VKY RADA RODI t ída 1. A - Cimlerová 1. B - Houska 1. C - Janotová 1. D - Koní ková 1. L - Vacková 2. A Kopeluková 2. B - Kaiferová 2. C - Kadlec 2. D - Saiková 2. L - Zelený 3. A - Chládková 3. B- Brabcová 3. C- Vítová 3. D- Kabátková 3. L - Dlouhá

4

20. 000,- K 20. 000,- K 20. 000,- K 75. 000,- K 50. 000,- K 10. 000,- K 15. 000,- K 5. 000,- K 15. 000,- K 40. 000,- K 20. 000,- K

v úterý 14. zá í 2010.

2010/2011

po et 34 34 34 34 32

dalo 34 34 34 34 32

K 17000 17000 17000 17000 16000

% 100% 100% 100% 100% 100%

29 31 32 29 31 29 28 31 31 30

23 31 32 27 20 29 10 29 31 28

11500 15500 16000 13500 10000 14500 5000 14500 15500 14000

79% 100% 100% 93% 65% 100% 36% 94% 100% 93%

4.A - Liptáková 4.B- Matoušek 4.C- Emingrová 4.D - Petrášek 4.L- Nesvadbová

33 32 32 32 27

33 32 22 30 27

16500 16000 11000 15000 13500

100% 100% 69% 94% 100%

celkem

625

572

286000

92%

ZÁPIS ZE SCH ZE RADY RODI

, ÚTERÝ 14. ZÁ Í 2010

P ítomni: p. editel Ing. Radko Sáblík, pí. Karanská Eva, výbor RR (3 lenové) – p. Hitz, p.Hromádka, pí. Melzerová,zástupci SK p.Hartman, p.Hradecký, 9 rodi Sch zku vedl p. Hitz informoval o z statku na ú tu RR ve výši 281 680,44 K p edložen rozpo et RR, na návrh pana Hitze bude dle smlouvy podepsané s paní Káranskou navýšena odm na za zpracování ú etnictví na 20 000,- K Hlasování: p ítomno 12 len , pro 12 hlas , proti 0 hlas , zdržel se 0 hlas žádost zástupce Studentského klubu na zakoupení sady ná adí pro pot eby SK ve výši 5 000,- K Hlasování: p ítomno 12 len ,pro 12 hlas , proti 0 hlas , zdržel se 0 hlas žádost paní Káranské na objednání p edplatného asopisu pro ú etní 1000 ešení 2011 za 600.- K na rok. Hlasování: p ítomno 12 len , pro 12 hlas , proti 0 hlas , zdržel se 0 hlas RR si prohlédla nov zrekonstruované prostory studentského klubu Další sch zka RR se uskute ní 12. 10. 2010 v 17:00 hodin Zapsala Ing. Monika Melzerová

STUDENTSKÁ RADA M síc školy je za námi, a tak je as rozpumpovat zase Studentskou radu. Jednou už se sešla! Sch ze byla v nována programu na pátek 24. zá í. Následující zasedání se nebudou vyhlašovat rozhlasem, pozvánky ale budu rozesílat emailem p ímo vašim zástupc m. V n kterých t ídách z stali zástupci stejní, v n kterých došlo ke zm nám. Snad budou tyto zm ny k lepšímu. Co se v SR projednává, budete moci zjistit na virtuální škole, kam budou zav šovány zápisy z jednotlivých zasedání – p irozen se zpožd ním, nebo tyto zápisy musí projít kontrolou všech zástupc , aby se nám zde neší ily neov ené zprávy. Lovu zdar! Pavel Petrášek, koordinátor SR

5

MATURITNÍ ZKOUŠKY Studenty 4. ro ník ekají v tomto školním roce dlouho avizované a n kolikrát odložené státní maturity. Pokusím se stru n nastínit harmonogram maturitních zkoušek tak, jak nejspíš prob hnou. V íjnu 2010 se uskute ní tzv. Maturitní generálka, prob hne pouze v písemné podob a studenti si již v ervnu volili, zda budou povinn maturovat z matematiky nebo z angli tiny a v jaké úrovni. Všichni p ihlášení si také vyzkouší maturitní zkoušku z eského jazyka a literatury, op t si studenti zvolili úrove zkoušky. Výsledky Maturitní generálky by m ly student m usnadnit volbu pro ostré maturitní zkoušky, které je ekají na ja e 2011. Nejpozd ji do 15. listopadu 2010 se studenti musí p ihlásit ke zkoušce z eského jazyka a literatury, úrove si volí, a bu ke zkoušce z angli tiny nebo z matematiky, i zde si volí úrove . Dále se mohou p ihlásit k nepovinným zkouškám. Tyto zkoušky je ekají ve spole né ásti maturitní zkoušky. Maturitní zkoušku tvo í ale ješt profilová ást, zkoušky této ásti stanovuje editel školy. Profilové zkoušky jsou t i, první z nich je praktická maturitní zkouška - obhajoba maturitní práce. Maturitní práce se vypracovává v p edm tu Maturitní projekt. Zbývající dv zkoušky jsou ústní a jsou povinné. A nyní termíny : Nejd íve 15. dubna 2011 prob hnou obhajoby maturitních prací. Od 2. do 27. kv tna 2011 se budou konat díl í ústní zkoušky spole né ásti maturity konané p ed maturitní komisí. V tom samém termínu se budou konat také ústní zkoušky profilové ásti. Didaktické testy a písemné práce spole né ásti maturity prob hnou od 30.kv tna 2011

do 7. ervna 2011. Jejich asový rozvrh ur í Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy do 31. prosince 2010. Kritéria hodnocení zkoušek a díl ích zkoušek spole né ásti maturitní zkoušky, v etn hranice úsp šnosti, a kritéria celkového hodnocení maturitní zkoušky zve ejní Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy do 31. b ezna 2011. Maturitní zkouška je vyhodnocována podle výsledk spole né a profilové ásti. Pokud byly ob ásti vykonány úsp šn , vydá editel školy vysv d ení o maturitní zkoušce a to nejpozd ji do 20. ervna 2011. Bližší informace najdete na www.novamaturita.cz. Ing. Dita Binderová, zástupkyn editele

6

Seminá pro studenty ke státním maturitním zkouškám Za átkem školního roku jsme byli pov eni, abychom se zú astnili konzulta ního seminá e k nové maturit od spole nosti CERMAT, v rámci projektu Studenti student m. Na jeden takový seminá jsme se p ihlásili, a tak jsme se ve st edu 22.9. dostavili do prostor St ední školy um lecké a emeslné v pražských Strašnicích, kde seminá probíhal. Na erpali jsme užite né informace a dostali jsme informa ní balí ek a ukázky testových úloh spole né ásti nové maturity. Dozv d li jsme se, ze kterých zdroj m žete erpat informace a kde se zeptat na p ípadné dotazy. To vše se v blízké dob dozvíte na nást nce mezi druhým a t etím patrem a na virtuální škole. Záv rem bychom podotkli, že seminá nám zm nil, p evážn negativní, pohled na státní maturitu. Úsp šné složení maturitní zkoušky Vám p ejí Miloslav Melichárek a David Jelínek, 4.D

CO DISKREDITUJE STÁTNÍ MATURITY Sama myšlenka státních maturit není špatná. Jsem p esv d ený, že vhodnou formu celostátního srovnání a garantování ur ité míry úrovn vzd lání úsp šných maturant , podporuje v tšina ve ejnosti, pedagog i student . Problém je v již tém tragikomickém vyzn ní trnáctileté (!!!) p ípravy státních maturit, opakované odklady, nejistoty a vysoká míra amatérismu Cermatu, organizace pov ené p ípravou a ízením státních maturit. Dovolím si níže uvést n kolik osobních zkušeností a poznatk , které v mých o ích diskreditují státní maturity a je dost

pravd podobné, že i v o ích jiných. Po tolika letech p íprav a po takovém množství vynaložených finan ních prost edk , by se dalo o ekávat, že státní maturity budou p ipravené do posledních detail . Bohužel opak je pravdou. Zkušenosti s pracovníky Cermatu na r zných úrovních jsou velmi tristní. Již v minulosti p i p íležitosti r zných „Maturit na ne isto“ došlo k závažným pochybením, nap íklad dovezením test na jiný p edm t, nedostupností telefonní linky („help linky“) pro ešení aktuálních problém , a to i po dobu mnoha hodin. P ed prázdninami mn osobn t ikrát (!!!) volali pracovníci Cermatu a domlouvali se znovu a znovu na dovezení výpo etní techniky pot ebné pro státní maturity. Pokaždé n kdo jiný, který o p edchozím hovoru nev d l. P es astou komunikaci s mojí zástupkyní ji nem li tito pracovníci zanesenou v adresá i, a jsem ji ur il jako koordinátora a vše ádn a opakovan sd lil. Omluvu, že je škol mnoho a nev dí, kde jim hlava stojí, nelze p ijmout, nebo sv d í o organiza ním zmatku a opravdu hrubém amatérismu. Organizace íjnových testovacích státních maturit má rovn ž mnoho nedostatk ze strany Cermatu. P edevším neschopnost dát jednozna nou odpov na otázky, které jim byly položeny.

7

A op t organiza ní zmatky, když ješt necelý týden p es spušt ním generálky nemají ve své databázi jméno komisa ky z naší školy, nebo došlo ke ztrát e-mailu a pracovníky Cermatu tato skute nost nijak nevzrušuje. Jen díky aktivit mých zam stnanc se poda ilo na problém upozornit a vy ešit ho. Co se stane, když student dorazí na zkoušku o p l minuty pozd ? Má být vylou en? Co se stane, když student bude pot ebovat b hem zkoušky na toaletu a nesmí p itom opustit místnost? Stres m že vykonat své, možnost postavit kbelík do rohu místnosti mi p ijde ned stojné a nehygienické, zrušení jeho maturity zase zna n drsné. Jaké tabulky se mohou používat na matematiku? Mají se také razítkovat jako slovníky na cizí jazyky? A co pravidla eského pravopisu? Tyto otázky z staly pracovníky Cermatu bez jednozna né odpov di, i nap íklad u matematických tabulek bylo e eno bez obalu, že „to taky neví“. Za nep íliš š astný považuji fakt, že v testech pro generálku státních maturit je obsaženo u ivo tvrtého ro níku, které studenti objektivn probrat nemohli. Na jedné stran se sice íká, že generálka je pouze zkouškou logistiky, na druhé stran se ale jedním dechem dodává, že studenti mohou výsledk využít p i volb p edm t „ostré“ maturity. Možnost pro studenty volit leh í a t žší verze státních maturit má svou logiku. Ovšem jen za p edpokladu, že toto budou zohled ovat vysoké školy p i p ijímacím ízení. Jenže v tšina p edstavitel vysokých škol dává jednozna n najevo, že pokud toto v bec kdy zohled ovat budou, tak až ve chvíli, kdy se státní maturity osv d í. Což je velmi mlhavý p íslib s naprosto nedefinovaným asovým horizontem. V takovém p ípad je vlastn volba t žší varianty nelogická. Jak je možné, že taková d ležitá v c, po tolika letech p íprav, není s p edstaviteli vysokých škol dojednána?! Státní maturity p inášejí další výdaje pro školy, p itom ministerstvo školství nám nyní snižuje o dalších 24 % státní p ísp vek na innost (tzv. kapitola prost edk na u ební pom cky). Za posledních n kolik let se tato kapitola snížila celkov o více než 50 %. Jen nákup p ehráva , kalkula ek, tabulek jde do desítek tisíc korun. A co stojí a bude stát kopírování a tisknutí r zných materiál ! Obrovský nápor administrativní práce p inášejí takto koncipované státní maturity pracovník m školy. Školení pedagog , opakované ešení organiza ních zmatk , ale i asov náro ná mechanická práce. T eba nutnost zkontrolovat 150 kalkula ek student , zda nemají aplikaci grafického vyjád ení funkcí, následné jejich zalepování a zape e ování do obálek. Razítkování slovník na cizí jazyk. Možná i matematických tabulek. Možná i pravidel eského jazyka. N které skute nosti jsou i pochybné po právní stránce. Studenti v dob nástupu na st ední školu jednozna n nev d li, jak budou maturovat. Pouze fádní vyjád ení, že asi budou státní maturity, o jejichž podob se vedou vášnivé politické spory. Novela novely provád cí vyhlášky je známa až v pr b hu zá í 2010, tedy již v rozb hlém školním roce. Razítkováním osobního majetku student dochází k jeho znehodnocování, skladováním jejich osobních kalkula ek k jeho zadržování. Nehled na otázku, co když dojde k jejich poškození, a již skute nému i jen nárokovanému. Nutnost studenta se legitimovat u zkoušky ob ankou i pasem, jinak nebudou k maturit p ipušt ni. A koli zadávající pedagogové studenty znají, ti mají i jiné doklady, jimiž jsou schopni prokázat svou totožnost. Vše toto považuji za neseriózní. Za alespo trochu seriózní bych považoval, kdyby v tomto školním roce prob hla íjnová generálka státních maturit a došlo k jejímu velmi podrobnému vyhodnocení. Na jeho základ pak k rozhodnutí, zda budou „neš astné“ státní maturity zrušené zcela (tomu nebrání ani tak politická v le jako již utracené peníze a nutnost vracet prost edky na projekt z pen z EU), nebo naprosto jasné a v asné sd lení, že státní maturity prob hnou ádn od školního roku 2011/2012. V etn jednozna ných pokyn a pravidel, zpracovaných do nejmenších detail . V Praze dne 5. íjna 2010

8

Ing. Radko Sáblík, editel

ANKETY VE 2., 3. A 4. RO NÍCÍCH – VYHODNOCENÍ Ú el anket Ankety neboli pr zkumy názor ur itého okruhu osob jsou zcela legitimní sou ástí ídící práce. Používají se na celém sv t , jsou o tom napsána v decká pojednání, vytvo eny postupy, vyu uje se o tom na vysokých školách. Já osobn tohoto zp sobu získávání zp tné vazby využívám již od listopadu 2002, kdy jsem nastoupil do funkce editele školy a ptám se opakovan na názory svých pod ízených i student . Ješt jako adový pedagog jsem si na konci školního roku organizoval ankety mezi svými studenty, kde jsem cht l znát jejich názory na moji výuku, co student m vadí, co postrádají. Na základ toho jsem se n které zmín né nedostatky snažil více i mén úsp šn odstra ovat.

Pro anonymní ankety

Je naprosto logické, že jakýkoli vedoucí pracovník se „face to face“ nikdy nedozví skute né pocity svých pod ízených. Stejn tak se pedagog tímto zp sobem nikdy nedozví, co si jeho studenti skute n myslí, jaký mají názor na zp sob výuky, jaké mají pocity. N které nep íjemné informace mají problém pod ízení sd lovat, d vodem m že být pouhý trapný pocit i obava z následné reakce.

Co ankety odhalují M žeme si hrát na to, že žádné problémy neexistují. Ale tím problémy nezmizí. Naopak, v tšinou nar stají a nakonec vyv rají v nep íjemných konfliktech. Pokud má n kdo zájem dob e konat svou práci, pot ebuje zp tnou vazbu, pot ebuje znát reálné názory pod ízených. Tuto zp tnou vazbu je možné erpat práv z podobných anket, porovnáním jejich výsledk s d íve uskute n nými anketami zjiš ovat, zda n jaký problém p etrvává, byl odstran n, zmírnil se i zda se nevytvo ily problémy jiné.

Jakou mají ankety vypovídací hodnotu Pokud tázaný n co napíše, neznamená to automaticky, že jeho sd lení musí být nutn pravdivé. Jde o vyjád ení jeho pocitu. Popisuje, co si myslí. Jakého nabyl dojmu. Tento dojem m že být pochopiteln vzdálený od reality, ale vznikl na základ n jakých skute ností. Výsledkem vyhodnocení ankety potom je i nepochybn návrh, jaká u init opat ení, aby byl takový mylný dojem odstran n.

9

Pokud vedoucí pracovník nezná skute né pocity a názory svých pod ízených (pedagog ve t íd názory svých student ), nem že dob e reagovat, u init adekvátní opat ení, aby t eba i jeho dobrá práce byla ješt lepší.

Jak se s anketami na škole dále pracuje Ankety s citlivými otázkami, nap . na pedagogický proces, si zásadn zpracovávám sám. Údaje zapisuji do tabulek v Excelu, sd lené názory p episuji do dokumentu Word. Rukou vypln né ankety nedávám z ruky, moji pod ízení pracovníci dostávají pouze jejich p epis. Obecné záv ry v podob r zných tabulek a graf zve ej uji, interní citlivá sd lení se jmény a konkrétními názory odpovídajících tisknu (zásadn nerozesílám ani e-mailem) a v této form je p edávám svým zástupc m a vedoucím p edm tových komisí k dalšímu využití. Nikdy zásadn žádné vyjád ení neupravuji. Pokud se objeví ve t íd v tší po et negativních reakcí na výuku, následuje sou innost daného pedagoga, vedoucího p íslušné p edm tové komise a lena vedení školy, nej ast ji zástupce editele pro pedagogickou innost. Cílem není ješt více deptat smutného a otráveného pedagoga z nep íznivých výsledk , ale nalézt vhodný zp sob, jak situaci zm nit k lepšímu.

Obtížnost vyhodnocení otev ených otázek Jelikož všechny otázky byly svým zp sobem otev ené (nezaškrtávaly se dop edu dané odpov di), není jednoduché je následn zpracovávat. Ale možnost pro studenta napsat sv j názor je pro m cenn jší, než rychlejší a jednodušší zpracování. N které vyzn ní je celkem jasné – kvalitní kanto i, dob í u itelé, vst ícný pedagogický sbor, kdy se názory liší r znými p ídavnými jmény – schopný, silný, skv lý apod. N kdy jsem n které odpov di podobného významu slou il, jako nap íklad u silných stránek školy editel (59x) a vedení školy (42x). Ale i tak z stalo celkem 130 silných stránek a 193 slabých stránek. Dost asto uvedených jenom jedním studentem.

Co bylo v anketách za otázky V 1. otázce studenti vyjmenovali p t silných stránek školy, v 2. otázce p t slabých stránek školy, ve 3. otázce se vyjad ovali k pedagogickému procesu (s ím nejsou spokojeni i co a jak navrhují zlepšit), ve 4. otázce mohli napsat vzkaz editeli, vyjád it se k tomu, co je trápí. V 5. otázce hodnotili ze svého pohledu vhodnost nabízených kurz a certifikát a vyjad ovali sv j zájem o n . Nad požadovaný rámec n kte í p ipojili i své slovní vyjád ení. Pro odleh ení uvádím, jak jsem „navád l studenty k odpov di na tvrtou otázku. „Pokud

si myslíte, že je editel hloupý a m l by rezignovat, a nechcete mu to íkat p ímo, nebo máte obavu, že by hlupák z stal na svém míst a rezignovali byste vy, máte te p íležitost sv j názor anonymn vyjevit.“ Jsem rád, že nikdo této mé nápov dy nevyužil.

Co je možné a vhodné zve ejnit Ankety jsou interním materiálem sloužící vedoucím pracovník m školy. Rozhodn není vhodné zve ej ovat konkrétní poznámky, p ípadn konkrétní jména. Mnozí možná nebudou považovat za vhodné ani zve ejn ní silných a slabých stránek školy, ale já nevidím d vod, pro tak neu init. Zvlášt když anketa z pohledu vedení školy i pedagogického sboru dopadla více než dob e.

10

Obecné shrnutí výsledk anket pohledem editele -

-

-

ani jediná ze 143 anket ve druhých ro nících, 141 anket ve t etích ro nících a 153 anket ve tvrtých ro nících (celkem 437 anket) nebyla pojata v n jakém nejapném žertu v žádné z anket nebylo použito jediné vulgární slovo, skoro všechny p ipomínky i kritiky byly napsány velmi slušnou formou a v tšinou i s titulováním pan, paní, profesor, profesorka apod. v anonymní anket studenti za nejsiln jší stránku školy považují pedagogický sbor, poprvé v historii anket porazil školní bufet i Studentský klub kritické poznámky k pedagogickému procesu se týkají jen zlomku pedagog a n kolika p edm t , za slabou stránku školy pedagogický sbor jako celek uvedli jen 4 studenti u tvrtých ro ník a vždy 1 student u druhých a t etích ro ník ve vyjád ení k pedagogickému procesu si studenti nest žují na klasifikaci, až na pár spíše osobních povzdech , že na studenta „je tempo probírané látky rychlé“, nekritizují tém ani náro nost výuky v tšina kritiky u pedagogického procesu je sm ována na nižší autoritu pedagoga, nesrozumitelný i nudný výklad, menší procvi ování, nižší komunikaci, tím vlastn studenti volají po zp ísn ní kázn , po náro n jší výuce, po její pestrosti, v n kterých p ípadech by možná pomohlo využití prost edk moderních technologií a bylo by po problému když se podívám, co uvád jí studenti za deset nejslabších stránek školy, musím jim dát nutn za pravdu, a to v etn virtuální školy u tvrtých ro ník , jejichž studenti si v lo ském roce prošli t ikrát p ihlašováním na volitelný odborný p edm t (mnozí nekritizují myšlenku, ale problém se systémem) pokud si vezmu po adí deseti nejsiln jších stránek školy, kdybych je m l vyjmenovat sám, asi bych se od uvedených p íliš nelišil celkem vzniklo 20 stránek ve Wordu (velikost písma 12) r zných p ipomínek, poznámek, ale i vyjád ení spokojenosti a podpory, s tímto materiálem dále pracují všichni vedoucí pracovníci školy, já, moji zástupci i vedoucí p edm tových komisí v souvislosti s výše vy eným musím p ed studenty smeknout, studenti mohli v anket jen n co málo uvést, odevzdat ji prázdnou a v novat se svým v cem, místo toho ji sv domit vyplnili a napsali své názory – na sv j v k, kdy p evažuje radikalismus, vid ní ern i bíle, projevili op t svoji solidní úrove

Slabé a slabé stránky školy po jednotlivých ro nících naleznete v internetové verzi Presíku na www.ssps.cz

11

Silné stránky školy : Celkové výsledky : P . 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

ODPOV DI 2.ro . 3.ro . 4.ro . SUMA kanto i, p ístup kantor 76 73 61 210 školní bufet 48 65 84 197 vybavení PC u eben 39 50 73 162 Studentský klub 54 55 53 162 vybavení školy 56 45 53 154 certifikáty 59 41 43 143 editel, schopné a silné vedení školy 46 34 21 101 komunikace se studenty, p ístup k nim 20 28 13 61 dopravní dostupnost 19 11 27 57 výuka, kvalita výuky 20 26 7 53

Pár slov k silným stránkám školy Jako editel školy jsem velmi pot šen „vít zstvím“ pedagogického sboru. Rovn ž tak jsem rád, že si studenti cení nadstandardních nabízených aktivit jako je Studentský klub i možnost získat certifikáty z r zných oblastí IT. Za sebe i touto formou d kuji za vyjád enou podporu. Pro odleh ení uvádím dva vzkazy sm ované k mé osob :

„Na téhle škole je fakt všechno „hustodémonský“, v etn našeho editele!!“ „Jste nejv tší typan na škole … fakt borec, máte m j respekt a obdiv.“

Nevím p esn , co znamená „hustodémonský“ a co p esn vyjad uje slovo „typan“, ale nabyl jsem dojmu, že školu respektive m v t chto p ípadech studenti chválí …

Slabé stránky školy : Celkové výsledky : P . 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

ODPOV DI staré botníky, šatna virtuální škola p ístup n kterých profesor malá t locvi na málo dívek mnoho schod problémy s topením, zima Wi-fi není jídelna málo exkurzí, školních akcí

2.ro . 3.ro . 4.ro . SUMA 34 51 46 131 12 7 65 84 11 17 34 62 8 19 23 50 11 23 14 48 24 10 6 40 0 11 27 38 8 16 9 33 14 5 1 20 2 12 5 19

Pár slov k slabým stránkám školy Osobn s vyjád enými slabými stránkami souhlasím, našt stí dle mého názoru nejsou pro pedagogický proces zásadní. Níže se k jednotlivým slabým stránkám vyjad uji.

12

Staré botníky, šatny – souhlasím, prost edí je ned stojné a pracujeme na jeho zlepšení. Žádáme z izovatele o dotaci na nové botníky, jedná se o ástku 500. 000,- K . P ípadn se je v dalších letech pokusíme obnovit z vlastních zdroj . Virtuální škola – mnozí studenti nekritizují p ímo myšlenku, ale zvolený systém od Unicornu. Chápu jejich rozpaky, p edevším ve tvrtých ro nících, kde se minulý rok nevyvedlo p ihlašování p es systém k volitelným odborným p edm t m. Ale zavád ní tak složitého systému není nikdy jednoduché, prosím tedy o trp livost a vst ícnost. Této problematice se budu dále v novat a základní teze naleznete i na jiném míst tohoto vydání Presíku. P ístup n kterých profesor – z anket vyplývá, že se p ipomínky týkají pouze 10 % kantor z padesáti lenného pedagogického sboru, tedy co je prst na jedné ruce. Zmín né problémy s konkrétními vyu ujícími proberou vedoucí p edm tových komisí a m j zástupce pro pedagogickou innost. Mnohdy dle mého sta í jen zpest it výuku i za použití moderních technologií a pocit student z ní bude hned lepší. N kde bude sta it trochu „p itvrdit“, k emuž sami studenti uv dom le vyzývají. Malá t locvi na – již osm let leží u z izovatele ideová studie na výstavbu regulérní velké t locvi ny, také jsme podávali žádost o z ízení venkovního h išt na malém dvo e. Obojí je však natolik finan n náro né, že bez mimo ádné dotace nelze realizace provést. Málo dívek – bohužel s tím asi moc neud láme. Na Schole Pragensis i na Dnech otev ených dve í je p esv d ujeme. Vážení studenti, zkuste využít svého šarmu a výmluvnosti a pomozte zvýšit procento dívek na naší škole. Mnoho schod – ve zdravém t le zdravý duch. Mimochodem, i kdyby zde byl výtah, což bych uvítal, myslíte si, že by se na všechny dostalo? Bez mimo ádné dotace od z izovatele výtah postavit nelze. Problém s topením, zima – problém vznikl p i zavád ní nového topného systému s automatickou regulací v roce 2008, proto ho zmi ují p edevším tvrté ro níky, mající více negativních zkušeností. V ím, že letos, i po áste ném zateplení a vým n oken, již k oprávn ným stížnostem nebudou d vody. Wi-fi – se správcem bezdrátového p ipojení jsem hovo il, p ipomínky z anket s ním budu znovu podrobn rozebírat a v ím, že zmi ované nedostatky odstraníme. Dle jeho vyjád ení je možné se p ipojit nejen p es notebooky, ale i jiná za ízení, což jste mnozí kritizovali jako nedostatek. Není jídelna – a ani nebude. Z izovatel, tedy hlavní m sto Praha, investoval nemalé prost edky do jídelny ve Štefánikov ulici, která slouží více školám z okolí. S tím já nic neud lám. Málo exkurzí, školních akcí – a toto uvádí jako slabinu necelých 5 % dotazovaných, ur it budu žádat svého zástupce pro pedagogickou innost, aby se tímto podn tem zabýval.

Co íci na záv r Na záv r svého p ísp vku bych cht l pod kovat student m za jejich p ístup k anketám. Zárove slibuji, že se podn ty z anket budu zabývat. V Praze dne 25. zá í 2010

Ing. Radko Sáblík, editel školy

13

PRAXE TVRTÝCH RO NÍK

- 1. AŽ 12. LISTOPADU 2010

trnáctidenní praxe op t? ANO! Tentokrát však jen pro tvrté ro níky oboru IT. Žáci mají možnost si instituce oslovit a poté zvolit, ti kte í tuto nabídku nevyužijí, vykonají praxi v organizaci ur ené školou. Návrh smlouvy žáci již obdrželi v tišt né podob , termín odevzdání smluv je 15. 10. 2010 a tím oficiáln rozhodnou o zp sobu zajišt ní praxí. Mnoho žák využije zkušenosti z p edešlých praxí, n kte í vyzkoušejí nové organizace a ur ití jedinci rádi p ijmou praxi od školy. Praxe n které žáky t ší, jiní ji zatracují. V te, že ovlivní oba tábory, pozitivn i negativn . V ím v p evládání pozitivních zážitk jak po odborné stránce, tak po té lidské. A jak jste hodnotili p edešlé praxe? Zde je n kolik citací:

Dozv d li jsme se, jak si za ídit novou smlouvu s firmou.“ íct, že jsem si celkem osv žil pár znalostí z Wordu/PowerPointu, „Musím Autocadu a p i uchnul k 3D vizualizaci, kterou u nás na škole ned láme.“ „Jist je to tím , jakou praxi si student najde, ale myslím, že všichni studenti to zp tn berou jako dobré 14ti denní ,,volno”.“ „Dobrá v c na tomto celém procesu je ta, že když se vám povede svou pracovitostí a schopností zaujmout, máte velice slušnou šanci , že si vás zam stnavatel za adí mezi Ty, které bude rád podporovat na vysoké škole, nebo po maturit zam stná. A to už za to „otro ení“ stojí ne ?“ „

A se p ikloníte k tomu i onomu hodnocení, musím p ipomenout, že jde o povinnou ást studia Vašeho oboru. P eji š astnou volbu organizací a podnik , hladký pr b h a kladné hodnocení na záv r. Nezapome te, že zde reprezentujete nejen sebe, ale i dobré jméno naší školy. Bc. Miroslav Palek, komise praktických cvi ení

ANKETA V PRVNÍCH RO NÍCÍCH O NÁVYKOVÝCH LÁTKÁCH V m síci zá í prob hlo mezi studenty prvních ro ník již tvrté kolo ankety na téma: "Jak lidé za ínají brát drogy". Letošní ú ast byla zatím nejvyšší, anonymní dotazník vyplnilo 165 žák , což je 98,21% všech dotázaných. S jakým názorem a s jakými zkušenostmi v užívání návykových látek p išli noví žáci na naši školu vás nyní seznámím. Tabákové výrobky jsou u nás široce dostupné. Ku áky neodsuzuje 78,52% student , z toho tém polovina toleruje pravidelné kou ení deseti a více cigaret denn . Alespo jednu zkušenost s kou ením v život má také více než t etina žák prvních ro ník , 17 z nich kou í cigarety pravideln . Také dostupnost alkoholu je v eské republice snadná. Tolerance k jeho užívání je celospole enská, rizika jsou asto podce ována. Vypití jedné nebo dvou sklenek (sklenic) n kolikrát za rok schvaluje 69,75% student , pravidelné pití n kolikrát týdn toleruje 52,28% dotázaných. Jakoukoliv zkušenost s pitím alkoholu má 72,73% student , k pravidelné konzumaci se p iznalo 10 student ! Prakticky kdekoliv je ve ejn nabízena nelegální droga. Na ulici, na diskotéce, v rockovém klubu, na technopárty, ale i na sportovní akci a na koncert . 67,27% žák nikdy neužilo žádnou drogu. Vzniká nebezpe ný mýtus takzvaného “rekrea ního užívání“ drog, rozší ena je tolerance ke kou ení marihuany – 63,13% dotázaných. Je varující, že 53 student marihuanu zkusilo, i když to bylo t eba pouze jedenkrát! Drogu si v tšinou opat ili od vrstevník a brali ji ve skupin p átel. Z jakého d vodu? 81,13% ze zv davosti a 16,98% se cht lo dostat "do nálady". A rizika, že si lidé uškodí? Dnes je už zcela z ejmé, že alkohol a kou ení tabákových

14

výrobk i marihuany jsou startovacími drogami k heroinu a pervitinu. A studenti jsou siln proti užití heroinu, pervitinu, cracku, kokainu. P i braní extáze i halucinogenních hub už tak rozhodní nejsou – 3,77% experimentovalo i s t mito drogami. B hem studia na SSPŠ projdou studenti rozsáhlou osv tou, kde se seznámí s nebezpe ím závislosti na návykových látkách. P emýšlejte o této problematice, nechcete-li se za adit do velmi po etné ady t ch, kte í se zklamali ve svých známých, blízkých a možná i v sob . Ing. Eva Vacková

MODERNIZACE VÝUKY A P ENOSU INFORMACÍ P i tení n kterých reakcí v anketách i p i r zných poznámkách svých koleg pedagog , p edevším v souvislosti s virtuální školou, jsem si uv domil, že jsem vlastn nikdy nezve ejnil kone ný stav využívání moderních technologií, ke kterému bych se cht l na naší škole dopracovat. Diskutujeme o r zných díl ích krocích, ale možná mnozí nemají p edstavu, jaká je má vize, kterou ze své funkce editele prosazuji a hodlám prosazovat. Rozhodl jsem se tento problém napravit a p ipravit sérii p ísp vk do Presíku, kde hodlám svoji vizi odtajnit. Ve svém dnešním prvním lánku se zamýšlím obecn nad problémem využívání moderních technologií. V dalších již budu konkrétn jší.

OBECNÉ VYUŽÍVÁNÍ MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ Jen proboha nic nového! Kdykoli n kdo p ichází s n ím novým, automaticky k tomu mnozí vzhlíží s ned v rou. Pokládají si pro n zásadní otázku. Nep inese mi to více práce než užitku? Nestane se, že v tom budu „plavat“, budu sm šný, posléze nerudný a naštvaný? Po nástupu do funkce p ed osmi roky jsem vydal rozhodnutí, že všichni pedagogové musí za ít používat ke komunikaci e-mail, musí se nau it pracovat s po íta em. Pro každého nešlo o samoz ejmost, o emž sv d ily velmi neš astné obli eje. Posléze všichni zjistili, že jde o výrazné zjednodušení p enosu informací a nyní cht jí posílat e-mailem vše. V obecn jší rovin probíhala ve spole nosti averze proti osobním po íta m, zvlášt d íve narození se jich vysloven báli, jako by se snad jednalo o áblovo dílo, které je má pohltit. O ukávání bylo nesm lé, mnohdy vznikala tém traumata, ale as je prost as a proti jeho toku je každý bezmocný. Stejn tak proti pokroku, který asem každého dostihne, a utíká sebevíc, a se schovává sebelépe. N kdy je nutné u init první krok, prost n které lidi k „tomu dokopat“. Omlouvám se za tento výraz, ale je dle mého výstižný. Nutnost n co konat donutí nakonec každého se s novým seznámit, opadne jeho strach, dost asto je nakonec novou v cí unešený, za ne ji sám propagovat a za n jaký as si již život bez ní nedovede p edstavit. Nejinak je tomu i ve školství. Nemá smyslu si namlouvat, že všichni u itelé prahnou po nových metodách. Opak je spíše pravdou. Není jednoduché najít sv j zp sob výkladu, sv j zp sob vedení hodin, budování si autority a sebejistoty. Když se to poda í, p ichází n jaký antikrist a chce zavád t n jaké novoty. No není to skoro na zabití? Vyžívání moderních technologií ve výuce pot ebuje prvotní investici,

15

tedy p epracování mnohdy letitých, ohmataných p íprav do elektronické podoby. Tato investice se pom rn brzy vrátí, ale ne každý je ochoten na tento fakt p istoupit, zvlášt když na po íta i „datluje“, neumí vkládat obrázky atd. Ve školách obecn má mnoho u itel všeobecných vzd lávacích p edm t problém s moderními technologiemi, bojí se i o ztrátu autority, když za ne manipulovat s projektorem, interaktivní tabulí, ono to nebude fungovat a on bude stát bezradný proti davu po ouchle se usmívajících student . Ono mu to nadává, ehosi se dožaduje, asto v cizím jazyce a za použití podivných slov, které snad nejsou sprostá. V každém p ípad mu nic ne íkají! Ale nelze to oto it? Zvlášt na naší škole, kde jsou studenti odborníci na IT? Oni p eci mají um t poskytovat technickou podporu. Když se mi n co takového stane, což není výjimkou, jsem manažer a ne „ai ák“, s nevinnou tvá í se obrátím do pléna student a požádám je o radu i podporu. Mnohdy jejich úsm v ze tvá í mizí, následuje klopení zraku. Naopak na mé tvá i se objevuje udivený výraz. Vy mi nejste schopni poradit? Vy, tací odborníci? Abych byl spravedlivý, v drtivé v tšin vždy n který ze student technický problém vy eší.

Moderní technologie zni í vztah pedagog student Tento zcela scestný argument mnozí využívají na obranu starých po ádk . P esný opak je pravdou. Moderní technologie mi mohou naopak dát daleko více prostoru. Kolik jen asu zabere r zné unylé diktování zápisk ! Pokud však mám p ípravy, které si m že student stáhnout, pokud mám vhodné ilustra ní obrázky, t eba i ve 3D, odpadá zdlouhavé p episování, kdy musíme ekat na „tun u“, co smolí písmenko za písmenkem a dráždí nás svou v tšinou p irozenou pomalostí. Naopak mi zbývá daleko více asu na probrání a výklad podstatných v cí, diskuse k nim. Nehled na fakt, že vhodný ilustra ní p íklad, foto, obrázek, animace, u iní výklad zajímav jším a p edevším lépe pochopitelným i pro zatvrzelé „odp rce“ daného p edm tu. Moderní technologie musí z stat naším pomocníkem, nesmí se stát naším pánem. P eci nemusím jak zb silý m nit obrázek za obrázkem, ale mohu nad zobrazením vykládat, zastavovat se, komunikovat se studenty. Zbývá mi na to totiž daleko více asu.

16

Jak mohu využít moderní technologie? Co považuji za využívání moderních technologií ve výuce? P edevším ve vlastní hodin dataprojektor a oby ejné plátno (ale sta í i istá bílá ze ), na kterou promítám svou p ípravu, která m že být jen pouhou prezentací, ale také velmi zru n p ipravenou pom ckou plnou r zných animací, videosekvencí, schémat, dopl ova ek, graf apod. Dalším je využívání interaktivní tabule. Bohužel dost asto slouží interaktivní tabule pouze jako drahé promítací plátno, ale budiž chvála za ty dary, pokud na ni alespo n kdo n co promítá. Existují mnohé programy, p edevším pro všeobecn vzd lávací p edm ty, které dokáží svou strukturou zaujmout studenty, vtáhnout je do d je, asto i formou r zných dopl ova ek, her apod. Pochopiteln významnou pom ckou jsou r zné informa ní systémy, asto nazývané virtuálními universitami i školami. Jde o systém, který používají již všechny významné vysoké školy, se kterým se pracuje v d ležitých firmách a který proniká i na st ední a dokonce i n které základní školy. Míra využívání takového systému je r zná, ale minimáln tam jsou studijní materiály, zásadní informace, zadání úkol , možnosti zav šovat práce student . Komunikace pomocí internetu je logická, informace mohou být vyv šovány i zasílány r znou formou ke student m. Bu pomocí e-mailu i jako úkol ve virtuální škole. Zlepšuje se tak jednozna n informovanost student i v p ípad jejich absence ve škole. Mají-li n kde zve ejn né a z domova dostupné studijní materiály, zadání úkol apod., jsme zase o krok dál.

(pokra ování p íšt ) V Praze dne 27. zá í 2010

Ing. Radko Sáblík, editel

SOUT Ž O NEJZAJÍMAV JŠÍ T ÍDNÍ INFORMA NÍ PORTÁL NA VIRTUÁLNÍ ŠKOLE V minulých dnech jsem si prohlédl „nást nky“ t íd na virtuální škole. Na základ jejich r zné úrovn i aktuálnosti jsem se rozhodl vyhlásit sout ž o nejlepší informa ní portál t ídy. P edpokládám pochopiteln spolupráci t ídního profesora a student . Sout ž bude probíhat do konce íjna 2010, poté vybere nejzda ilejší t ídní prezentaci komise ve složení má mali kost, moji oba zástupci, m j asistent pan Hejhal a pomocný koordinátor virtuální školy pan Szadkowski. Pro vít znou t ídu bude p ipravena v cná odm na, t ídní profesor dostane mimo ádnou finan ní odm nu. Ing. Radko Sáblík, editel

ZÁKLADNÍ TEZE – DESATERO – K VIRTUÁLNÍ ŠKOLE Vzhledem k tomu, že mnozí pedagogové i mnozí studenti jsou v opozici proti systému virtuální školy, považuji za nutné uvést základní teze (desatero), o kterých nemá smysl diskutovat, ale které je nutné p es vnit ní nechu p ijmout. ím d ív se tak stane, tím lépe pro všechny.

17

•

•

•

•

• •

•

•

18

1) Informa ní systém, v naší škole pod pojmem virtuální škola, využívají všechny významné firmy, všechny vysoké školy, za ínají s ním významné st ední školy a dokonce i n které základní školy. Když p ijde pracovník do firmy i student na vysokou školu, pokud chce v dané organizaci pracovat i studovat, musí se co nejrychleji s daným konkrétním systémem nau it pracovat. 2) Neexistuje žádný univerzální systém pro podniky i školy, každá organizace si bu musí nechat systém na míru vyvinout, což znamená vysoké náklady, anebo p ijmout n jaký již hotový, což je p ípad mnoha škol, a ten si pak dále upravovat pro své pot eby. 3) Odborná komise ve složení paní profesorka Brabcová, pan profesor Bayer, student Hochmuth (za obor vzd lání IT) a student Kolá (obor vzd lání TL) doporu ila jednomysln v lednu 2009 editeli uzav ít smlouvu s Unicorn Universe a využít jejich systém. Tento krok byl u in n a nelze ho již zvrátit. 4) Systém Unicornu byl vyvinut p edevším pro firmy, využívají ho i n která pracovišt Magistrátu hlavního m sta Prahy i soukromá vysoká škola Unicorn College, nicmén tento systém je „vyroben“ na míru pro ídící práci ve firmách a teprve postupn se p izp sobuje pot ebám škol. Používá specifickou terminologii, kterou je nutné p ijmout, díky mnoha funkcím pro ídící innost ve skute né praxi je i pat i n složitý. 5) Systém byl jednou vybrán a není již možné ho m nit. Není možné p edchozí úsilí a vynaloženou práci zahodit a za ínat znovu od za átku. Je nutné se s tímto faktem smí it, nemá smysl si st žovat na jeho složitost, ale systém p ijmout a nau it se s ním pracovat. 6) ím d íve se pedagogové a studenti nau í se systémem pracovat, tím d íve pochopí jeho výhody a dokáží ho využívat. Budou tak muset stejn u init, nemá tedy smysl se bránit, ale naopak p istoupit k jeho zvládnutí aktivn . Mnohé je pouhá rutinní záležitost, oby ejný uživatel nemusí chápat zákonitosti systému, ale musí se nau it úkony pot ebné ke své práci, jako u jakéhokoli jiného programu. 7) Jakékoli sebelepší a sebeintenzivn jší školení nemá význam, pokud nedochází následn k jeho praktické aplikaci. Pedagogové i studenti byli již vícekrát se systémem v r zné intenzit a kvalit seznámeni, je na ase ho za ít intenzivn ji používat a tím se v n m zdokonalovat. Žádným jiným zp sobem se nelze používání systému skute n nau it. 8) Je možné, vhodné i nutné systém dále upravovat, aby lépe vyhovoval pot ebám naší školy. Na tom se mohou svými p ipomínkami i aktivní prací podílet jak pedagogové, tak studenti. Kontrolu nad systémem p evzala Unicorn College a zavád ní systému v naší

•

•

škole je jejich pilotním programem pro oblast st edních škol. Proto platíme pouze paušál za poskytnutý systém a úložný prostor dat, veškeré úpravy na základ našich požadavk byly a jsou provád ny zdarma. 9) Tak jako je již pro všechny pedagogy i studenty samoz ejmostí využívat e-mailovou komunikaci, za ur itý as budou se stejnou samoz ejmostí využívat i systém virtuální školy. as pot ebný ke zvládnutí systému je dán pouze aktivitou každého jedince, p ekonáním jeho odporu k n emu novému a zatím neznámému a pochopení jak systém využít pro svou pot ebu. 10) Využívání moderních technologií a informa ního systému virtuální školy ve výuce neznamená v žádném p ípad snížení významu osobní komunikace pedagog – student. Naopak, pokud budou vyu ující a studenti tyto vymoženosti využívat, odpadnou „jalové“ ásti vyu ovacích hodin strávené r zným p episováním text i p ekreslováním obrázk a tento as pak bude jist využit pro lepší výklad, odbornou diskusi, lepší a intenzivn jší procvi ování i komunikaci. Pokrok nelze zastavit, lze p ed ním možná chvíli utíkat, ale nelze p ed ním utéci. Neutíkejme tedy, neschovávejme se, postavme se problému elem a brzy zjistíme, že ani systém virtuální školy není naším nep ítelem, ale významným pomocníkem. V Praze dne 29. zá í 2010 Ing. Radko Sáblík, editel školy

P EDSTAVUJEME REDAKTORY PRESÍKU Školní asopis Presík vychází jako m sí ník již mnoho let. Jeho garantem je editel školy osobn , grafickou úpravu zajiš uje vždy n který ze student , v posledních létech student Vojt ch Povolný ze 3.C. Na jeho obsahu se r znou m rou podílejí studenti a pedagogové školy. V letošním školním roce dochází k novému modelu, když si hned t i studenti tvrtých ro ník zvolili téma svého maturitního projektu „Redaktor Presíku“. Jelikož se s výsledky jejich práce budeme setkávat po celý školní rok, je asi vhodné si je p edstavit a poptat se na jejich zám ry. Zárove jim p ejeme mnoho úsp ch , dobré a zajímavé lánky a p íznivý ohlas tená .

Martin CAKL, t ída 4. D Co t p ivedlo k myšlence si zvolit za téma maturitního projektu „Redaktor Presíku“?

„Tak v minulosti už jsem jednou byl redaktorem internetového magazínu, tak jsem si ekl pro to nezkusit znovu? .“ Jak hodnotíš dosavadní tvorbu m sí níku Presík?

„Myslím si, že Presík vždy obsahoval spoustu zajímavých informací a lánk , ale trochu mi tam chybí n jaká zábava nebo n co na odreagování.“ Máš už p edstavu, emu se chceš v novat a jakou formu zvolíš?

„Tak jak už jsem ekl, cht l bych se v novat n jaké form zábavy v podob k ížovek, sudoku nebo lušt ní. Také bych cht l p isp t n jakými zábavn jšími anketkami. Pár už jich mám v hlav , tak uvidíme, kolik se jich povede realizovat ;).“

19

Máš zkušenosti s vytvá ením n jakého asopisu, p ípadn kde hodláš hledat inspiraci? teš sám v bec n jaké asopisy?

„Pár zkušeností mám díky zmi ovanému internetovému magazínu. Inspiraci hledám na internetu a samoz ejm i v novinách. S pár dobrými nápady p išli i spolužáci, když by tedy n kdo m l dobrý návrh, m že se kdykoliv ozvat . V sou asnosti žádné asopisy pravideln ne tu, možná jen ekonomický m sí ník Laissez Faire [lese fér] pokud se to dá nazvat asopisem. Jinak si vždy rád p e tu novinky z oblíbených internetových portál , ob as si p e tu Reflex nebo n co jiného v tišt né podob , když je to po ruce.“ Jak se ti da í zvládat studium na naší škole, které p edm ty pat í k tvým oblíbeným?

„Studium zatím docela zvládám, s prospíváním jsem problém nikdy nem l, ale žádné vyznamenání ode mne také ne ekejte. Oblíbené p edm ty hm… tady budu muset být opatrný, nejeden u itel si jist rád po te. Tak všechny p edm ty mám samoz ejm rád, nejvíce asi angli tinu, t locvik a zajímavé by mohlo být právo.“ Jak se t šíš na maturitu a tu státní zvláš ?

„Bojím se už te , jestli státní i normální nevím, protože up ímn nemám páru jaký je v nich rozdíl. Snad to p ežiju ve zdraví, když ne, tak se uvidíme v zá í.“

Co nám ješt o sob prozradíš, tvoje koní ky, zájmy apod.?

„Mám rád tenis, okoládu a rád si ob as n co p e tu. Jinak sem milý, hezký hoch, kdo m zná, musí souhlasit :P. Pevn doufám, že se vám všem budou moje budoucí lánky/k ížovky líbit a kdyby vás cokoliv napadlo nebo jste m li komentá e, rád si nechám poradit!!“

D kujeme za odpov di.

Milan MAYER, 4. D Co t p ivedlo k myšlence si zvolit za téma maturitního projektu „Redaktor Presíku“?

„Ke zvolení tohoto projektu m vedlo n kolik d vod . P išlo mi jako dobrý nápad se více aktivním zp sobem podílet na tvorb našeho asopisu a jelikož plánuji studium po SSPŠ položit spíše do roviny humanistické (filozofie, žurnalistika), tak tento projekt pro m m že být cenná zkušenost.“ Jak hodnotíš dosavadní tvorbu m sí níku Presík?

„Dosavadní tvorba se mi zdá v celku dobrá. Akorát je pot eba najít téma nebo rubriku, která by zajímala více student . Vidím to u nás ve t íd , dostaneme Presík a v tšina student ho prost prolistuje a zahodí zpátky na katedru. Toto je pot eba zm nit.“

Máš už p edstavu, emu se chceš v novat a jakou formu zvolíš? „N jaké p edstavy už mám. Pokusím se student m opravdu nabídnout n co, co by je zaujalo. Uvidíme, jak se to ujme. Forma bude ve v tšin p ípad rozhovor nebo lánek.“ Máš zkušenosti s vytvá ením n jakého asopisu, p ípadn kde hodláš hledat inspiraci? teš sám v bec n jaké asopisy?

„S vytvá ením asopisu jako takového zkušenosti zatím nemám, ale v minulém roce jsem m l pár lánk v Presíku, které se i otiskly Inspirací je pro mne MF Dnes, kterou pravideln odebírám. Dále mezi mé oblíbené asopisy pat í Computer, Level a další…“ Jak se ti da í zvládat studium na naší škole, které p edm ty pat í k tvým oblíbeným?

„Studium zvládám, ale musím íct, že první ro ník byl kritický a z hlediska známek nejhorší. Takže pro všechny prváky mám radu: Vytrvat a vydržet se u it,

20

výsledky p ijdou. Oblíbených p edm t mám víc, ale figuruje v nich p ekvapiv jazyk, TVY a nyní ve tvrtém ro níku i fyzika.“

eský

Jak se t šíš na maturitu a tu státní zvláš ?

„Maturitní zkouška bude test našich znalostí a opravdu prov í jestli jsme se tu ty i roky neflákali Moje pocity jsou zatím pom rn smíšené od nervozity až k p ání, a už p ebírám maturitní vysv d ení. Co se tý e státní maturity, tak bedliv sleduji všechny informace, co se objevují, ale zatím nem žu íct, jestli m n jak znepokojuje, nebo ne. Up ímn si m žeme p iznat, že se z tohoto projektu eské vlády (a to nejen té sou asné) stala velká ,,fraška”. Uvidíme, co si pro nás naši zákonodárci nakonec p ipraví.“ Co nám ješt o sob prozradíš, tvoje koní ky, zájmy apod.?

„Koní k mám hodn , asi jako každý student. Mezi nejv tší pat í hraní na moji elektrickou kytaru, jízda na kole, samotný poslech hudby (mám opravdu velkou sbírku erných desek ) a jako bývalý hokejista se pravideln každý rok ú astním hokejbalu v reprezenta ním týmu SSPŠ. Otázka je, jestli se v bec m žeme nazývat tým, na poslední zápasovém dni jsme hráli v osmi lidech.“ D kujeme za odpov di.

K ÍŽ Michal, t ída 4. D Co t p ivedlo k myšlence si zvolit za téma maturitního projektu „Redaktor Presíku“?

„Baví m psát. A zadaní tohoto projektu se mi líbilo. Snad budu pro Presík p ínosem.“

Jak hodnotíš dosavadní tvorbu m sí níku Presík?

„Dobrá nápl . Spousta informací o d ní ve škole a plány do budoucna.“ Máš už p edstavu, emu se chceš v novat a jakou formu zvolíš?

„Budu p inášet informace o novinkách ze sv ta hardwaru. Formou více lánk .“

Máš zkušenosti s vytvá ením n jakého asopisu, p ípadn kde hodláš hledat inspiraci? teš sám v bec n jaké asopisy?

„Zkušenosti s vytvá ením asopisu nemám. asopis o pc hrách Score a r zné další nap . Reflex.“

tu

Jak se ti da í zvládat studium na naší škole, které p edm ty pat í k tvým oblíbeným?

„Studium n jak zvládám . K oblíbeným p edm t m pat í technické vybavení, programové vybavení.“ Jak se t šíš na maturitu a tu státní zvláš ?

„Docela se jí bojím, protože jsme první ro ník, který ji bude mít. Ale nakonec to snad dopadne.“ Co nám ješt o sob prozradíš, tvoje koní ky, zájmy apod.?

„Koní ky: Jízda na motocyklu, po íta e, trochu hudba, p átelé.“


P EDSTAVUJEME REDAKTORY SSPS TV Ve školním roce 2008/2009 za ala s internetovým zpravodajstvím pod názvem SSPS TV jedna dvojice student tvrtého ro níku. Ve školním roce 2009/2010 v jejich odkazu pokra ovaly

21

již t i dvojice student a stejn tak tomu bude v tomto školním roce. Op t t i dvojice v rámci svého maturitního projektu budou p inášet jist zajímavé informace o d ní na naší škole. Je tedy jist vhodné si p edstavit nové redaktory SSPS TV a poptat se jich na jejich zám ry a plány. B hem roku budeme moci posuzovat, nakolik se jim je da í napl ovat. Zárove se sluší jim pop át mnoho úsp ch , dobré reportáže, kvalitní st ih a p íznivý ohlas divák .

Alžb ta ZYKOVÁ, t ída 4. A Co t p ivedlo k myšlence si zvolit za téma maturitního projektu „SSPS TV“?

„M j spolužák se m zeptal, jestli bych s ním do toho nešla. A já, jelikož m zajímá práce s videem a chci se to nau it, jsem souhlasila. Mimochodem každá nová zkušenost se mi v budoucnu bude hodit .“ Jak hodnotíš práci svých p edch dc ?

„Nejvíce si cením práci Pepy a Ondry, kte í s tímto projektem za ali. P ece jenom oni do toho šli a nev d li do eho. My už o tom ledaccos víme od nich a od lo ských kluk , takže se vlastn jen vezeme. Tím ale ne íkám, že by to bylo jednoduché. Je na tom dost práce, hlavn asov , sbírání materiálu a tak.“ Máš už p edstavu, jak bude váš konkrétní po ad vypadat?

„No asi bych m la, když už by v dob vydání tohohle Presíku m l být v éteru náš první díl, ale eknu to takhle, nechte se p ekvapit, protože myslím, že každý díl bude tak trochu jiný .“ Jaké máš zkušenosti s prací s kamerou, st ihem apod.?

„Vlastn zatím žádné, ale mám šikovného kolegu, který m to všechno nau í a za to budu moc ráda.“ Jak se ti da í zvládat studium na naší škole, které p edm ty pat í k tvým oblíbeným?

„Myslím, že se mi to da í zdárn , jen trošku bojuju s jazykama, teda hlavn s eštinou. Oblíbené? Myslím, že tak n jak všechny odborné p edm ty a taky matika, nejvíc jsem m la ráda programování, ovšem ve tvr áku ho už nemáme .“ Jak se t šíš na maturitu a tu státní zvláš ?

„No spíš se t ším, až to budu mít za sebou, jsem hrozná trémistka, když musím p ed profesorem vykládat o látce. Takže mi státní v tomhle smyslu vyhovuje.“ Co nám ješt o sob prozradíš, tvoje koní ky, zájmy apod.?

„Tak od zá í mi dost asu bere náš projekt, ale u ím se tam to, co m baví. Jinak je pro m d ležitá hudba, bez které bych se asi neobešla a samoz ejm p átelé .“ D kujeme za odpov di.

22

PETR VOJT CHOVSKÝ, t ída 4.A Co t p ivedlo k myšlence si zvolit za téma maturitního projektu „SSPS TV“?

„První myšlenka u výb ru projektu byla taková, aby se jednalo o práci s videem. Když jsem tak projížd l projekty co byly na výb r, tak jsem si íkal, že by to mohlo být zajímavé. A ejhle, jsem v tom .“ Jak hodnotíš práci svých p edch dc ?

„Práce našich p edch dc jsou velmi zajímavé, mn osobn se nejlépe koukalo na minulou skupinu íslo 2. Zasmál jsem se a odreagoval a vždy m lo n co nového, vždy n co zajímavého. Ale nejvíce je obdivuji, že to všichni stíhali , tento projekt je velmi asov náro ný, ješt nám nevyšel ani první díl a já už myslím, že to nestíháme .“ Máš už p edstavu, jak bude váš konkrétní po ad vypadat?

vám to ale íkal? Radši si po kejte až vyjde.“

„N jakou p edstavu s mojí kolegyní máme, ale to jsou jen takové nápady. Myslím, že každý náš díl bude v n em lepší a zajímav jší. Pro bych

Jaké máš zkušenosti s prací s kamerou, st ihem apod.?

„N jaké zkušenosti už mám, nap . mé praxe v TV Nova a na zpravodajské televizi Z1, kde jsem m l možnost pracovat se st iha i. Jinak doma si st íhám videa z her a amatérské upoutávky na filmy už od osmé t ídy ZŠ. Práce s kamerou: asi takovou jako má každý, kdo n co doma natá el, oslava, pa ba atd. .“ Jak se ti da í zvládat studium na naší škole, které p edm ty pat í k tvým oblíbeným?

„Studium zvládám! Aspo v to doufám


.“

„Znáte n koho, kdo se t ší na maturitu? Já ne, asi tak n jak se t ším i já. Na státní maturitu jsem zv davý obzvláš . Doufám, že to pro nás bude leh í...“ Co nám ješt o sob prozradíš, tvoje koní ky, zájmy apod.?

„Mezi mé koní ky pat í, jak už jsem napsal, práce s videem, ale i se zvukem. Hraji na kytaru a baskytaru, ale m j nejv tší koní ek je hudba:-) a ob as si zajdu posed t s kamarády.“ D kujeme za odpov di.

David ŽAMPACH, t ída 4.B Co t p ivedlo k myšlence si zvolit za téma maturitního projektu „SSPS TV“?

„Minulý rok jsem s mým spoluredaktorem SSPŠ TV pracovali na projektu Leonardo a natá ení a zpracování videa z tohoto projektu nás bavilo. Po skon ení projektu jsme dostali nabídku v pokra ovaní práce s videem v maturitním projektu SSPS TV.“

23

Jak hodnotíš práci svých p edch dc ?

„Ur it se mi n která skupina líbila víc a n která mén , to samé s r znými díly, n které byly lepší, n které byly horší. Ale ur it bych si nedovolil práci našich p edch dc kritizovat už jenom z toho ohledu, že naše práce je zatím ve stádiu 0. .“ Máš už p edstavu, jak bude váš konkrétní po ad vypadat?

„Tak n jaké prvotní p edstavy už s kolegou máme, ale to bych nechal jako p ekvapení .“ Jaké máš zkušenosti s prací s kamerou, st ihem apod.?

„Mé zkušenosti s kamerou a st ihem nejsou nikterak bohaté, nejvíce jsem t chto zkušeností využil ve výše zmín ném projektu Leonardo, a doufám, že své zkušenosti a znalosti prací na maturitním projektu prohloubím.“ Jak se ti da í zvládat studium na naší škole, které p edm ty pat í k tvým oblíbeným?

„Studium na této škole zvládám úm rn s mojí domácí p ípravou. Ur it by to šlo zvládat lépe . K mým oblíbeným p edm t m pat í zejména odborné p edm ty, zvlášt pak technické vybavení a po íta ové sít .“ Jak se t šíš na maturitu a tu státní zvláš ?

„Jelikož nevíme po ádn , jaká státní maturita bude a jestli v bec bude, tak se na ní ur it net ším. A sám jsem zv dav, jak všechny ty strkanice okolo státních maturit dopadnou. Snad pozitivn pro studenty.“ Co nám ješt o sob prozradíš, tvoje koní ky, zájmy apod.?

„Mezi mé koní ky pat í fotbal, který hraju závodn , jízda na kole, v tšina mí ových sport . Poté hudba, u které se odreagovávám. P es tane ní, rádiovou až po hiphop, rock a ob as zabrousím i do vod vážné hudby. Dál jsem rád s p áteli, kte í jsou nedílnou sou ástí mého každodenního života.“ D kujeme za odpov di.

Václav JURA KA, t ída 4.B Co t p ivedlo k myšlence si zvolit za téma maturitního projektu „SSPS TV“?

„Minulý rok jsem s mým spoluredaktorem SSPŠ TV pracovali na projektu Leonardo. Natá ení a zpracování videa z tohoto projektu nás bavilo. Paní profesorka Kaiferová se nás zeptala, jestli nechceme d lat projekt SSPŠ TV a my jsme souhlasili.“ Jak hodnotíš práci svých p edch dc ?

„Práce lo ských skupin byla na úrovni, ale n které díly nebo efekty mi moc nesedly. Obzvláš pak práce se zvukem nebyla n kdy ideální.“ Máš už p edstavu, jak bude váš konkrétní po ad vypadat?

povede.“

24

„N jakou p edstavu už máme, chceme to podat trošku více vtipn ji než naši p edch dci. Snad se nám to i


„Se st ihem mám celkem dobré zkušenosti, díky vlastnímu zájmu. Už jsem pár t ch videí ud lal. S natá ením už tolik zkušeností nemám, ale po ád tam n jaký ten základ je.“ Jak se ti da í zvládat studium na naší škole, které p edm ty pat í k tvým oblíbeným?

„Studium zvládám celkem dob e. N které p edm ty mi jdou lépe, n které h , ale žádný nemám radši než ten druhý. Beru to spíš jako povinnost a nemám možnost si vybírat, jaký p edm t chci a jaký ne. Proto je všechny beru stejn .“ Jak se t šíš na maturitu a tu státní zvláš ?

„Zrovna dvakrát se na ni net ším, ale už aby byla za mnou. O státní maturit toho úpln nejvíc nevím, ale z toho co vím, soudím, že bude dost podobná té p edešlé.“


„Mám rád hudbu, jídlo, stýkání se s p áteli, st ih videa a skateboarding.“


Tadeáš HAVLÍ EK, t ída 4.D Co t p ivedlo k myšlence si zvolit za téma maturitního projektu „SSPS TV“?

„Ješt letos v zá í jsem m l tvo it v CINEM 4D model Bastily, ale pár dní po zahájení školního roku za mnou p išel Martin Kuska, m j pracovní kolega. Oznámil mi, že z stal sám na natá ení, protože pan Male ek nedal reparát z angli tiny a musel nás bohužel opustit. Po malé domluv s panem editelem nebyl problém, projekt ješt v zá í zm nil, a tak jsem se stal lenem týmu SSPS TV.“

Jak hodnotíš práci svých p edch dc ?

„Nem l jsem ješt možnost zhodnotit všechny díly. N které m zaujaly, n které mén . Nejvíce se mi líbily asi díly od Václava Píši a jeho kolegy svojí vtipností a originalitou.“ Máš už p edstavu, jak bude váš konkrétní

po ad vypadat?

„N jaké nápady v hlav mám, ale s Martinem jsme toho zatím moc nezkonzultovali. Za trnáct dní máme první výstup, tak uvidíme, co z toho bude…“


„Se st ihem videa mám zkušenosti jako každý ze tvr ák . Ve t e áku jsme m li st ih videa s panem profesorem Zápotockým, plus k tomu ješt n co z vlastních zkušeností.“ Jak se ti da í zvládat studium na naší škole, které p edm ty pat í k tvým oblíbeným?

„Studium zvládám bez v tších problém , nebo aspo tak to vidím já. Oblíbenost p edm t bych nehodnotil, stejn se žádnému z nich nedá vyhnout.“ Jak se t šíš na maturitu a tu státní zvláš ?

„T šit se na maturitu, no…t ším se, až ji budu mít za sebou, to jo. Zatím to ješt moc neprožívám. To p ijde tak v b eznu. Ke státní maturit bych m l asi své komentá e, ale ne úpln se to sem hodí.“

25


„Tak koní ky, asi jako u každého „aj áka“ to bude po íta , to je asi nejv tší zlod j asu. Dál hraju závodn foosball (stolní fotbálek), což taky nezabere asu zrovna málo. Jinak zájmy posezení s p áteli a spaní!“ D kujeme za odpov di.

Martin KUSKA, t ída 4.L Co t p ivedlo k myšlence si zvolit za téma maturitního projektu „SSPS TV“?

„Velké díky pat í panu profesoru Neumannovi, který mn a Ondrovi Male kovi (dnes již bývalému studentovi SSPŠ -"Budiž mu zem lehká"), projekt SSPŠ TV vtloukl do hlavy.“ Jak hodnotíš práci svých p edch dc ?

„Práci našich p edch dc považuji bezesporu za kvalitní. Jediné, co bych jim malinko vy etl, je možná až p íliš veliká formalita.“ Máš už p edstavu, jak bude váš konkrétní po ad vypadat?

„Cht li bychom SSPŠ TV, narozdíl od minulých skupin, ud lat více zábavnou a vtipnou. V domí, že jde o studentský zpravodaj, je pro m a mistra Tadeáše nejd ležit jší.“ Jaké máš zkušenosti s prací s kamerou, st ihem apod.?

„S kamerou pracuji vícemén už od d tství, se st ihem obecn moc zkušeností nemám, ale vše je jednou poprvé.“ Jak se ti da í zvládat studium na naší škole, které p edm ty pat í k tvým oblíbeným?

„Letos jsem úsp šn absolvoval reparát z matematiky, o doklasifikacích z eštiny a deskriptivní geometrie, t lesné výchovy ani nemluv . Dá se tedy íct, že jsem takový vzorný student.“ Jak se t šíš na maturitu a tu státní zvláš ?

„S ideou státních maturit souhlasím, ale mrzí m , že jsme první, na které to vyšlo a ani te nevíme, z eho budeme maturovat. Jsem lov k od p írody líný, takže se na maturitu a u ení p irozen moc net ším.“ Co nám ješt o sob prozradíš, tvoje koní ky, zájmy apod.?

„Asi nejvíce se zajímám o hokej. Jsem v rný slávista, který chodí v rn na každé domácí utkání. Jinak mezi mé zájmy pat í posezení s p áteli.“


NOVÉ PO ADY SSPŠ TV P EDSTAVUJEME REDAKTORY STUDENTY A PEDAGOGY SSPŠ“

PO ADU

„P EDSTAVUJEME

Ve školním roce 2010/2011 si dvojice student tvrtého ro níku zvolila za sv j maturitní projekt p ípravu informa ního po adu „P edstavujeme studenty a pedagogy SSPŠ“. Ur it nebude na škodu se pokusit vyzv d t, co se pro nás chystá, s ím se budeme v tomto školním roce pravideln setkávat. Ur it jim p ejeme mnoho úsp ch , dobré a nápadité jednotlivé díly, komunikativní dotazované, kvalitní st ih a p íznivý ohlas divák .

26

Filip UBA, t ída 4. B Co t p ivedlo k myšlence si zvolit za téma maturitního projektu p ípravu informa ního po adu „P edstavujeme studenty a pedagogy SSPŠ“?

„P i výb ru maturitního projektu jsem p emýšlel, co bych si vybral. Bylo dost možností z eho si vybrat, ale nakonec se mi líbil projekt „P edstavujeme studenty a pedagogy SSPŠ“. Pot eboval jsem k sob kolegu, který do toho se mnou p jde. Tak jsem oslovil spolužáka Honzu a ten kývl na mou nabídku a zvolili jsme si tento projekt.“

M žeš nám sd lit, co vlastn m žeme o ekávat? Kolik díl p ipravíte, jakou formou se hodláte konkrétních osob vyptávat? Jaká bude tvoje role v p íprav po adu? O ekáváš n jakou spolupráci s redaktory SSPŠ TV?

„P esný po et díl ješt není znám, ale chceme mít osm díl . Hodn taky záleží, kolik pedagog nám vyjde vst íc a poskytne nám rozhovor. Vyptávat se budeme formou otázek, které budeme mít p ipraveny pro jednotlivé kantory. Moje role je kameraman, což není tak t žký. Horší bude st íhaní a úprava kone né podoby.“

Vyzpovídat kolegu studenta bude asi snazší než svého pedagoga. Nemáš z toho tak trochu strach? Nebo dokonce trému?

„Trému nemám a myslím si, že horší to bude mít Honza, který bude pedagog m klást otázky. Až nastane ta doba, kdy budeme natá et první díl, tak v ím, že to oba zvládneme a žádnou trému mít nebudeme.“ Jaké máš zkušenosti s práci s kamerou, st ihem apod.?

„Zkušenosti se st ihem trochu mám n co málo sem d lal. A s kamerou jsem natá el rodinné oslavy apod.“


„Studium na naší škole zvládám dob e, pat ím mezi ten pr m r. Ale mohlo by to být i lepší. Mezi mé oblíbené p edm ty pat í p edevším t locvik, ale taky technické a programové vybavení.“ Jak se t šíš na maturitu a tu státní zvláš ?

„Na maturitu se moc net ším, protože jsme první, kdo zkusí státní a ani nevím, jak bude po ádn vypadat a co vlastn po nás cht jí.“ Co nám ješt o sob prozradíš, tvoje koní ky, zájmy apod.?

„Zajímám se o v cech kolem po íta , proto taky sem tady na škole. Dále se hodn v nuji sportu, hraju stolní tenis a fotbal za Mníšek, kde bydlím.“ D kujeme za odpov di.

Jan HRUŠOVSKÝ, t ída 4.B Co t p ivedlo k myšlence si zvolit za téma maturitního projektu p ípravu informa ního po adu „P edstavujeme studenty a pedagogy SSPŠ“?

„Když nám bylo e eno, že si m žeme vybrat, co chceme d lat za projekt, tak jsem dlouze p emýšlel, co by to m lo být. D íve jsem se v noval redaktorské innosti v e-sportu, jestli se to tak u nás dá nazvat, takže jsem uvažoval, jak to skloubit s maturitním projektem. Dokonce jsem p emýšlel i nad redakcí Presíku, ale na to jsem rychle zapomn l. Po delší dob za mnou p išel m j spolužák Filip a ekl mi o projektu „P edstavujeme studenty a pedagogy SSPŠ“, slovo dalo slovo a už jsme byli v tom.“

27

M žeš nám sd lit, co vlastn m žeme o ekávat? Kolik díl p ipravíte, jakou formou se hodláte konkrétních osob vyptávat? Jaká bude tvoje role v p íprav po adu? O ekáváš n jakou spolupráci s redaktory SSPŠ TV?

„Jaký bude p esný po et díl , ješt nevíme, jde p edevším o ochotu kantor , ale rádi bychom se dostali na po et osmi díl . Pro každého pedagoga budeme mít p ipraveno n kolik otázek, pokud to doty né osob vadit nebude, tak p idáme i n které, které poodhalí soukromí její soukromí. Vše by m lo být ve form n kolika minutového rozhovoru, op t se nebudeme zlobit, když nám zpovídaní kanto i dodají n jaké materiály, u kterých jim nebude vadit, že je uvidí celá škola. Moje role bude jednoduchá, „pokecat“ si s vybranou osobou, takže až si budete íkat, co to je za blbce p ed tou kamerou, tak ano, to jsem já. O spolupráci se SSPŠ TV už jsme p emýšleli, jednu dvojici máme u nás ve t íd , takže jsme se o tom trochu bavili a pokud kluci nebudou mít co dát do dílu, tak náš materiál budou mít k dispozici.“ Vyzpovídat kolegu studenta bude asi snazší než svého pedagoga. Nemáš z toho tak trochu strach? Nebo dokonce trému?

„Zatím trému nemám, ta m že p ijít až p i natá ení. Trošku mám obavy, aby nám profesor na n které dotazy odpov d l anebo se pro zm nu p íliš „nerozpovídal“.“

Jaké máš zkušenosti s práci s kamerou, st ihem apod.?

„Se st ihem trošku zkušenosti mám, trochu jsem se tomu v noval a hlavn i lidé z mého okolí, takže ti ur it poradí, když si nebudu v d t rady. Co se tý e práce s kamerou, tak natá ení o letních dovolených… :D.“ Jak se ti da í zvládat studium na naší škole, které p edm ty pat í k tvým oblíbeným?

„Studium zvládám, sice ne zrovna na jedni ku, ale pat ím do toho pr m ru, možná i líp :D Na n kterých p edm tech bych m l zapracovat, nap . fyzika, ale s tou už bojuji od prváku, takže to se omlouvá :D Mezi mé oblíbené p edm ty pat il d jepis, ale ten už dva roky nemám, takže se v tšinou t ším na technické a programové vybavení. Kv li tomu jsem sem taky šel.“ Jak se t šíš na maturitu a tu státní zvláš ?

„Na maturitu se net ším, protože mi p ijde, že jsem v era p išel poprvé do školy a já tu jsem už tvrtým rokem. A na státní se net ším už v bec, protože jsem ješt po ádn nepochytil, co m to vlastn eká a co po m budou v kv tnu chtít.“


„D íve jsem se hodn v noval v cem okolo po íta e, byl jsem redaktorem, ale pak jsem se na to kv li nedostatku asu vykašlal. Dále hraji florbal, v nuji se i fotbalu, ale pouze v hledišti, jelikož chodím podporovat nejslavn jší a nejlepší eský klub. Pokud vám nedošlo jaký, tak ano, mám na mysli tu naši Sparti ku.“ D kujeme za odpov di.

P EDSTAVUJEME REDAKTORY PO ADU „KECÁŠ ?!“ Ve školním roce 2010/2011 si trojice student tvrtého ro níku zvolila za sv j maturitní projekt p ípravu zábavného po adu „Kecáš?!“. Jelikož jde o zcela novou formu po adu a jelikož se s výsledky jejich práce budeme setkávat po celý letošní školní rok, je vhodné se jich zeptat, na co se m žeme t šit. Zárove se sluší jim pop át mnoho úsp ch , dobré a nápadité jednotlivé díly, kvalitní st ih a p íznivý ohlas divák .

28

Jakub FRIML, t ída 4. D Co t p ivedlo k myšlence si zvolit za téma maturitního projektu vytvá ení zábavného po adu „Znáš to anebo neznáš“?

„P išlo mi to jako téma, ve kterém se dá vybít a zapojit fantazii. Hlavn je to lepší než mít n jakou brožuru nebo knížku, kde je jenom text. Je to náro n jší, ale za to u toho bude zábava.“

M žeš nám sd lit, co vlastn m žeme o ekávat? Kolik díl p ipravíte, eho se obecn bude po ad týkat? Jaká bude tvoje role v p íprav po adu? O ekáváš n jakou spolupráci s redaktory SSPŠ TV?

„M žu. Díl bude asi 7 nebo 8, ješt jsme se nedomluvili s garantem. A o em to bude?? Bude to o tom, že se budeme dotazovat lidí, student , u itel na otázky, které jsou obecn známe. Budeme to podávat zábavnou formou, takže by m l být kopec srandy. Se SSPŠ TV bychom spolupracovat cht li, alespo v podob reklamy. Moje role – kameraman, st ih, moderování.“ Máš n jakou inspiraci nap íklad z televizních zábavných po ad ? Sleduješ v bec n jaké?

„„Nikdo neni dokonalý“ nebo na internetu „Nekecej““


„Zkušenosti jsou mizerné, st íhat v programu se zatím zau uji, ale není to t žké. S kamerou se n jak vypo ádáme.“


„Jo, n jak to zvládám :-) Asi to je t locvik a pak ekonomika.“


„No, jako zatím si to n jak nep ipouštím, že maturuju :-)) , ale asi bych m l za ít n co d lat. Státní maturita bude sranda, nejhorší je, že n kdo íká, že bude ur it a n kdo zas, že to není jistý, pak lov k neví, co se má u it.“ Co nám ješt o sob prozradíš, tvoje koní ky, zájmy apod.?

„Auta, holky, party :-)“


Miloslav MELICHÁREK, t ída 4. D Co t p ivedlo k myšlence si zvolit za téma maturitního projektu vytvá ení zábavného po adu „Znáš to anebo neznáš“?

„Do maturitního projektu budu vkládat práci a úsilí celý školní rok, b hem kterého se budu stresovat spoustou u ení a p íprav na VŠ, a proto jsem si vybral projekt, kterým se budu bavit. Navíc zadaní mi nesvazuje ruce a mohu tak dát volnost své kreativit .“


„Ur it se m žete t šit na v domostní testy nap í sociální a studentskou vrstvou. Díl bude nejspíše sedm, ale p esný po et se stále domlouvá. B hem celého natá ení se budu podílet na všech

29

ástech p íprav díl , nebo-li vyzkouším si natá ení, moderování, st íh, animace a tvorba plakátu. Spolupráce s redaktory SSPŠ TV bych velmi ocenil a doufám, že si navzájem pom žeme i formou reklamy.“ Máš n jakou inspiraci nap íklad z televizních zábavných po ad ? Sleduješ v bec n jaké?

„Inspiraci erpám z po adu „Nikdo není dokonalý“ a „Nekecej“.“


„Zatím jen velmi malé, ale první pokusy nazna ily, že se není eho bát, ale je t eba tvrd pracovat, aby výsledný produkt stál za zhlédnutí.“ Jak se ti da í zvládat studium na naší škole, které p edm ty pat í k tvým oblíbeným?

„Studium na SSPŠ mi ned lá v tší problémy, ale jedni ká rozhodn nejsem. V aktuální dob se chci zam it na p ípravu na vysokou školu, kterou beru jako m j další cíl.“ Jak se t šíš na maturitu a tu státní zvláš ?

„T ším se na den, kdy ji úsp šn absolvuji, ale rozhodn se net ším, až opustím svou t ídu 4.D! Ke státní maturit jsem se po v tšinu asu stav l spíše záporn , ale po absolvovaném školení jsem zjistil, že se není eho bát. Jenom nastíním, že nabyté informace ze školení nabídnu v brzké dob na nást nce mezi prvním a druhým patrem.“ Co nám ješt o sob prozradíš, tvoje koní ky, zájmy apod.?

„Mezi mé zájmy a koní ky dozajista pat í kreslení, motorka, auta, PC, p ítelkyn , p átele a samoz ejm rodina.“ D kujeme za odpov di.

Martin MIKŠOVSKÝ, t ída 4.D Co t p ivedlo k myšlence si zvolit za téma maturitního projektu vytvá ení zábavného po adu „Znáš to anebo neznáš“?

„P ijde mi to jako téma, ve kterém se dá skv le zapojit fantazie. Navíc jsem si jist, že u toho bude spousta legrace, ale také práce.“


„Díl bude nejspíš 7 až 8, ješt se musíme dohodnout s garantem. A o em to bude?? P jde o to, že se budeme vyptávat lidí, student , u itel na otázky. Budeme to podávat zábavnou formou, takže jak už jsem ekl, bude to legrace. SSPŠ TV by nám mohla ud lat dobrou reklamu. Moje role – kameraman, st ih, moderování.“

Máš n jakou inspiraci nap íklad z televizních zábavných po ad ? Sleduješ v bec n jaké?

„Inspiraci máme z po ad „Nikdo není dokonalý“ a „Nekecej“, ale v tšinu v cí se budeme snažit vymyslet hlavn z našich hlav… .“ Jaké máš zkušenosti s prací s kamerou, st ihem apod.?

„S kamerou a ani se st ihem žádné velké zkušenosti nemám, ale n co odto eno a nast iháno už mám. Vše se dá dou it, vždy jsme mladí a šikovní… .“ Jak se ti da í zvládat studium na naší škole, které p edm ty pat í k tvým oblíbeným?

„Zvládám to, pro m je hlavní dostat se k maturit a usp t. Nebudu nikomu nic nalhávat nejrad ji mám t locvik…“ Jak se t šíš na maturitu a tu státní zvláš ?

„Na jednu stranu se t ším, na druhou ne. Ohledn toho jestli budu d lat státní maturitu nebo tu co byla minulý rok to v bec ne eším, s tím já stejn nic neud lám. .“

30

Co nám ješt o sob prozradíš, tvoje koní ky, zájmy apod.? „Mezi mé hlavní koní ky pat í fotbal, to je pro m hodn ! Auta-motorky, p átelé,

ženy, muzika a prost si užívat života.:).“


ROZHOVOR S V naší škole nejsou pouze studenti „p ikovaní“ k židli u svého po íta e, se zakaleným zrakem zírající na monitor a pro své zaujetí informa ními technologiemi nevnímající bezmála ani své okolí. Mnoho našich student se v nuje aktivn sportu, n kte í dokonce na vrcholové úrovni. Dnes vám p edstavujeme jednoho z nich.

Tomáš MOCEK, t ída 4.A M žeš nám p iblížit sport a konkrétní jeho kategorii, v níž jsi juniorským reprezentantem R?

„Veslování, vodní sport, p i kterém se nedrží pádlo, nýbrž tahá za veslo a „couvá“. Moje kategorie byla 8+, to znamená osm lidí s jedním veslem (4 vesla na každé stran ) a kormidelník.“

Letos ses ú astnil Mistrovství sv ta. M žeš nám popsat své zážitky – kde se mistrovství konalo, tvoje výsledky, n jakou zajímavou historku?

„Mistrovství se konalo u nás v R, v Ra icích. Po p ekvapivém postupu do finále se nám finálový závod nepovedl tak, jak jsme si p áli, poslední místo ve finále, celkov 6., bylo p esto nad naše p vodní o ekávání. Strávili jsme tam spolu spousty asu, takže veselých historek je nespo et, nap . rád vzpomínám na ob d, kdy si závodníci z Nového Zélandu zalili tatarkou pe enou kachnu se zelím a knedlíkem. To byl opravdu úžasný pohled!“

Kolikrát týdn trénuješ, v jakém klubu a jak je náro né toto skloubit se st edoškolským studiem?

„Vesluji v klubu VK Smíchov, kde s mojí kategorií junior trénuji šestkrát týdn , n kdy nám p ibudou i ranní fáze, ale to až p i zimní p íprav . I když mám málo volného asu, tak škola je pro m p eci jen na prvním míst , proto si k u ení najdu vždycky dostatek asu a zatím tedy se studiem nemám žádný problém.“

P eci jen je veslování dost velkou d inou. Jakou roli hraje fyzická p íprava nap . v posilovn ? Máte n jaký speciální jídelní ek? Jaký je tv j názor na dopink?

„Veslování pat í mezi fyzicky nejnáro n jší sporty, proto si myslím, že pokud není lov k výjime ný talent a od p írody skv le fyzicky vybavený, tak na sob musí prost makat. Posilovna, b h a jiné typy p ípravy jsou jen dopl ky hlavní fáze tréninku, což je veslování na vod nebo v zim na trenažéru. Co se tý e jídelní ku, tak žádný speciální nedodržuji a radši se po ádn najím. Jen po tréninku si dám nap . iontový nápoj nebo cokoliv jiného pro podpo ení regenerace. Ve veslování je dopingových afér minimum a bylo by skv lé, kdyby tomu tak bylo i ve všech ostatních sportech.“

31

Je v bec n jaká zábava na trenažérech? Užijete si taky n jakou tu legraci, jako nap íklad v kolektivních sportech, kdy se hrá i honí za mí em, pukem, zahrají si i na tréninku?

„„Trenažér = Zlo“ To je tedy m j názor, ale možná se najde i n kdo, koho baví. P i tréninku si moc zábavy neužijeme, protože se každý musí soust edit sám na sebe, ale v lod nici trávíme spoustu asu, tak se ve volných chvílích vždy n co najde.“

Dá se i v tvém sportu, na rozdíl od jiných daleko mén mediáln sledovaného, uživit jako sportovec profesionál? Stojí ti v bec všechna ta d ina za to?

„Neznám žádné konkrétní ástky, které vesla i dostávají, ale i díky sponzor m se tímto sportem dá n co vyd lat. A pokud vás to baví, tak asi moc nep emýšlíte o tom, jestli vám to za to stojí.“ Jak ti jde studium na naší škole, které p edm ty pat í k tvým oblíbeným?

„Do tvrtého ro níku jsem se dostal celkem bez problém a doufám, že to tak p jde i nadále. K nejoblíben jším p edm t m pat í asi multimédia, která jsem si vybral i jako volitelný p edm t.“ Jak se t šíš na maturitu a tu státní zvláš ?

„Jestli se na ni t ším, to nedokážu íct, ale doufám, že pokud se na ni dostate n a kvalitn p ipravím, tak m snad nic nezasko í. A jestli bude státní nebo se ješt z n jakých d vod odloží, už v tuhle chvíli ani ne eším.“

Co nám ješt o sob prozradíš, tvoje koní ky, zájmy apod. Zbývá ti v bec krom u ení a trénink ješt na n co as?

„Na cokoliv jiného už opravdu as nemám a volno v tšinou využívám k odpo inku. Jinak rád jezdím na kole, plavu, v zim lyžuji nebo jdu n kam s p áteli.“ D kujeme za odpov di.

BOJE O POHÁR PRIMÁTORA ZAHÁJENY Skupina jedenácti borc , atlet , se vydala v úterý 21.zá í získat první body pro Smíchovskou SPŠ na Stadion Na Kotlá ce. Konala se zde kvalifikace škol Prahy 5 až 7 v atletickém víceboji družstev, tzv. CORNY pohár. Cílem byl postup do krajského (pražského) finále, kde jsme v posledních letech nechyb li. P ed závody jsme v d li, že musíme skon it nejh e šestí s 7083 body, abychom m li ješt teoretickou šanci postoupit. Po nás se totiž konala ješt jedna kvalifikace. Od za átku všichni naši reprezentanti podávali výkony na hranici svých možností. Bohužel soupe i se proti lo skému roku posílili a podávali neskute né výkony. A tak to od rána nevypadalo s postupem moc r žov . Alespo jsme si užívali nádherného po así a dívali se, jak to student m z gymnázia Arabská a dalších škol jde. Povzbudit nás p išel i Jakub Jirman, náš bývalý student a reprezentant školy. Výborný atlet, jehož body nám hodn chyb ly. Za ínalo se disciplínou vrh koulí 5kg, kde to dopadlo podle p edpoklad . Nejlepší Tomáš Doubravský (4.A) dal 10,47m, Filip Beránek (4.C) 10,10m. Jen Filipu Mandelovi (2.A) se nepoda ilo poko it desetimetrovou hranici (9,75m). Zárove probíhal na dráze závod na nejdelší sprint, b h na 400m. Tam si odsko il Tomáš Doubravský vyhrát sv j rozb h výkonem 56,19s. Podobn dopadl i Hynek Havel (2.D), byl druhý asem 58,41s. Výsledek 59,70s Vaška Valenty

32

(4.D) se pro družstvo nepo ítal. Soub žn se skákalo do dálky, kde byl nejlepší z naší školy Jakub Kadlec (3.A)- 561cm. Karel Ková (3.D) dolet l na zna ku 530cm a také „prvák“ Ondra Zelený (1.D) poko il 5 metrovou hranici (504cm). Po dálce se za alo skákat do výšky. Tam nejprve vypadl Filip Mandel, když poko il 144cm. Pak už to bylo lepší. Pavel Šebelík si vytvo il sv j osobní rekord výkonem 172cm. Jakub Kadlec, amatér, fotbalista se proti lo sku zhoršil, ale i tak jeho 176 cm bylo vynikajících. Pak jsme povzbudili ty nejrychlejší. Tedy sprintery na 100m. Václav Valenta to zab hl za 12,47s, Karel Ková za 12,77s a Ondra Zelený za 12,95s. Po nich následoval naopak nejdelší b h. Závod na 1500m. Naši dopadli pr m rn . Michal Šesták (1.L) byl nejlepší, 4:47,16, pak Patrik Jedli ka (4.C) 4:56,89 a t etí Filip Beránek 5:02,15. Zbývala „švédská“ štafeta 100-200-300-400m, kterou jsme zvládli p ibližn stejn jako loni. Naše „Á ko“ ve složení Havel, Valenta, Doubravský, Beránek zab hlo as 2:17,86. Bohužel to bylo až 6. místo. „Bé ková“ štafeta to dala za 2:28,24. A mohli jsme ekat na kone né výsledky. Byli jsme z nich trochu rozpa ití. Skon ili jsme nakonec na 6. míst se ziskem 7455 bod . A tak šance na finále dále žila, ale byla dost minimální. Byli jsme na posledním postupovém míst a nikdo nás již nesm l poko it. Postupový klí byl totiž následující. Ze t í kvalifika ních skupin postupoval automaticky vít z a pak dalších p t škol podle zisku bod . Ve tvrtek odpoledne nám p išla velmi p íjemná zpráva. POSTUPUJEME!!! Ze skupiny Praha 8 -10 nás poko il pouze vít z, ostatní školy získaly mnohem, mnohem mén bod . Cíl se nám poda ilo splnit a ve finále se pokusíme p ekvapit. Mgr. Liboslav Matoušek, vyu ující TEV

FINÁLE PRAHY V CORNY ATLETICKÉM VÍCEBOJI DRUŽSTEV Samotný postup do krajského finále lze považovat za veliký úsp ch. Podle tabulkových propo t jsme v n m nebyli favority, naopak jsme pat ili na poslední místo. Já jsem byl však optimista a v il v bojovnost našich „Preslovák “. To ale pouze do st ede ního rána, kdy jsem zjistil, že se nedostavili studenti Beránek a Kadlec. Jejich body nám ur it chyb ly. Bohužel jsem se nedozv d l v as, že jsou indisponovaní (škoda, že nezavolali nebo nenapsali aspo v úterý) a nemohl jsem zm nit nominaci na jednotlivé disciplíny. Ješt , že narychlo povolaný fotograf Šimon Svoboda ze 3.D mohl nasko it jako náhradník a nevedl si v bec špatn . Za což mu pat í obrovský dík. Výkony, které kluci podali, byly na hranici jejich možností, a tak jsme se od samého po átku drželi na 8. míst . Záv re ná štafeta nás pak vynesla na kone né 7. místo. Když st ízliv zhodnotím naše možnosti, tak to bylo místo zasloužené. Kdybychom nem li problémy s nominací, kdyby se nám neukázn ní závodníci nep ipletli p i štafetové p edávce do dráhy, kdyby nervózní Šimon (nedivím se mu, byla to jeho premiéra) nezaspal na startu a neupadl p ed cílem a p edevším kdyby FILIP MANDEL SKO IL ALESPO „ZÁKLAD“ ve skoku vysokém, tak jsme mohli skon it na senza ním 4. míst . Ale kdyby ve sportu neplatí a nelze se na n j vymlouvat. Spíše jsem to napsal pro pobavení a informaci, co se nám všechno p ihodilo. Kluci byli výborní a nap íklad obávaní „Go á i“ v bec nepostoupili. D kuji všem za vzornou a bojovnou reprezentaci školy. Kone né po adí:

1. G. Arabská 2. G. J. Keplera 3. G. Postupická 4. G. Libe ský záme ek 5. G. Na Zatlance 6. G. Nad Kavalírkou 7. SMÍCHOVSKÁ SPŠ 8. G. CH. Dopplera

9379 bod 8123 bod 7604 bod 7563 bod 7379 bod 6748 bod 6601 bod 6570 bod Mgr. Liboslav Matoušek

33

POD KOVÁNÍ ZA CYKLOVARY Závod Praha – Karlovy Vary – Praha pat í k nejstarším a nejdelším závod m cyklistické silni á ské klasiky. Po vzoru francouzské a italské cyklistiky založili cyklisti tí nadšenci K. Tocl, F. Šubrt, J. Parrus, Vála a Nerad cyklistický maratón Praha – Karlovy Vary – Praha. Porce 263 km dlouhé trati byla m ítkem výkonnosti a zárove propagací eskoslovenské cyklistiky…

„V te, že není snadné mezinárodní podnik takovýchto rozm r uspo ádat. Ovšem, když lov k poté vidí nadšení lidí spojených se závodem (v etn snad i Vás) a radost vít z v cíli závodu, zapomíná na veškeré útrapy a starosti. Ano, my všichni z organiza ního týmu si velice dob e uv domujeme všechna možná rizika a nebezpe í, která mohou zdárný pr b h závodu ohrozit a o to více nás t ší každý další úsp šn zvládnutý ro ník. Stejn dob e si uv domujeme, že bez výrazné pomoci vás všech by tato akce nikdy nevyrostla do rozm r , ve kterých se dnes nachází. V letošním roce se navíc díky zapo até spolupráci s handicapovanými cyklisty a jejich asociací výrazn posunul i celospole enský význam a smysl celého našeho konání. Pevn v íme, že naše spolupráce se bude nadále rozvíjet a snad již v p íštím roce p ivítáme nejen nejlepší handicapované cyklisty sv ta p i sv tovém i evropském poháru, ale i profesionály z tým ProTour p i závod 1.1.UCI kategorie, do níž jsme závod znovu p ihlásili. Ješt jednou velké DÍKY vám všem, kte í jste se podíleli na zdárném a úsp šném pr b hu 65. ro níku nejstarší eské klasiky a Evropského poháru handicapovaných cyklist .“ Za celý organizátor Daniel editel závodu

tým Ther,

Toto pod kování pat í i 70 student m Smíchovské SPŠ, kte í ob tovali sobotní lenošení a p išli pomoct p i organizaci tohoto cyklistického závodu. Sv j sv ený úsek zvládli velmi dob e, i když museli mnohdy elit náporu neukázn ných lidí a mnohokrát zaskakovali za ne zrovna spolehlivé p íslušníky policie. Za jejich chování, pracovní nasazení a trp livost jim ješt jednou mnohokráte d kuji. A budu se t šit na další spolupráci i další dobrovolnou pomoc. Mgr. Liboslav Matoušek, vyu ující TEV

34

SOUT Ž V LEZENÍ Se všemi state nými horolezci jsme se 14. ervna sešli p ed sportovní halou v Ruzyni, abychom vybojovali další cenné body do POPRASKu. Tyto se již nestíhají zapo ítat do Poháru Primátora pro školní rok 2009/10, ale budeme mít náskok do roku p íštího. Proto také nacházíte tento lánek až v poprázdninovém Presíku. První rozlezová cesta nás nezastavila, naši dva borci – Martin s Honzou dosáhli topového chytu a získali tak po 35 bodech a Ondra p idal dalších 29. Další cesta v p evisu se tvá ila jako hodn obtížná a navíc jsme lezli jako první tým. Kluci se ale linie nezalekli, a tak nám efektní p elez „krápníku“ ve strop vynesl dohromady dalších 109 bod . Netrp liv jsme o ekávali výkony dalších lezc se smíšenými pocity – na jednu stranu jsme kamarád m p áli úsp ch, ale s každým dalším vylezeným chytem se snižovala naše šance na dobré umíst ní. Nakonec jsme po vypjatých bojích skon ili na krásné st íbrné bedn , a to jen se ztrátou t í bod na zlato! Kluci si to pln zasloužili také proto, že p ed závody ob tovali i sv j volný as a p išli si spole n zatrénovat. Nejen za to, ale za celkové vystupování, nádherné fand ní soupe m a za celkovou atmosféru jim pat í m j nemalý dík. A kdo to byl? Martin Fiala, Honza Hlavá ek, Ondra Hruška a Radek Fonfer

Celkové po adí: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Gym. Ch. Dopplera 212 bod Smíchovská SPŠ 208 SPŠ Na T ebešín 190 Gym. Arabská 172 Gym. J. Keplera 171 Gym. Postupnická 154 (pouze 2 lezci) Mgr. Lucie Alblová, vyu ující TEV

POSÁDKA PRES-LI-TIM SE OP T JAKO DRAK VRHLA DO ZÁVOD NÍ I letos se naše „dra í posádka“ zú astnila a sout žila v mezinárodním klání dra ích lodí. Op t bojovala na Vltav v dvoudenním závodu v mnoha disciplínách. Program byl opravdu nabitý a naši posádku ekal perný, ale velmi zajímavý víkend, kdy se ani chvilku nenudila, táhla za jeden provaz a poda ilo se jí usp t hned v n kolika kategoriích. Akce za ínala v sobotu v 13:40, kdy po porad kapitán stáli všichni nastoupeni na b ehu Vltavy za p kného slune ného, pozdn letního odpoledne. Od 14:00 za al blok sobotních závod : Pohár Tanjung Pinang 600m, Podzimní pohár 1000m, recesní závody. V 18:30 bylo ukon ení závod prvního dne a ihned na to následoval bohatý ve erní program, poušt ní lampión po Vltav , oh ostroj na indonéské lodi, ve erní koncert. Všechny doprovodné akce se vyda ily a stály za ty „mokré nohy“ a mozoly na rukou.

35

Ned le pro náš tým za ínala v 11:00 prvními rozjíž kami. Poté se pokra ovalo dalšími rychlostními sout žemi a v 15:30 bylo velké finále, po kterém následovalo slavnostní ukon ení a p edávání cen. Jako již tradi n , po celý víkend panovala báje ná atmosféra, organizace závod byla op t perfektní a po así i p es ur ité obavy klaplo na výbornou. Už te se t šíme na další akci.

VÝSLEDKY : Podzimní pohár / Autumn cup – 1000 m - 13. místo Sout ž v p etahování / Pulling the boat Race - tvrtfinále Pohár Tanjung-Pinangu – závod na indonéských lodí na 600 metr Tanjung-Pinang Cup – 600 meters indonesian boats race - 10.místo Pohár Algida / Algida Cup (250m) - 2. místo Zvláštní závod ženských posádek / Special Woman Race (250m) - 3. místo Superfinále / Superfinal (100m) - 5. místo Sout ž o nejzapálen jší tým - 2. místo Ráda bych zde pod kovala všem len m týmu, kte í se do závod ní op t vrhli s vervou a ohromným týmovým duchem, dále všem, kte í nám fandili a drželi pale ky. Doufám, že se nám bude i nadále da it a za rok si krásná umíst ní minimáln obhájíme. kapitánka týmu Blanka echová

REPREZENTACE ŠKOLY A R V INDONÉSII Byl jsem informován paní profesorkou echovou o nabídce, aby zástupci naší školy reprezentovali eskou republiku ve sportovní disciplín „Dra í lod “ na mezinárodních závodech v indonéském m st Tanjung Pinang na ostrov Bintan. Zam stnanci i studenti Smíchovské st ední školy se již n kolik let ú astní závod Dra ích lodí a dosahují v nich výborných výsledk . Nejen po sportovní stránce, ale též svým vystupováním a bojovným týmovým duchem. Zmín nou pozvánku na reprezentaci eské republiky v kategorii dosp lých proto považuji za ocen ní jejich dlouholetého p ístupu. Vyslovil jsem s touto nabídkou souhlas i s v domím, že termín ú asti de facto kopíruje praxe tvrtých ro ník a nehrozí tedy velké zameškání probírané látky ve tvrtých maturitních ro nících. Nominovaní pedagogové budou mimo republiku ve dnech 6. až 16. listopadu 2010. Akce bude zárove mít i kulturní a spole enskou úrove , je mimo jiné p edpokládána návšt va indonéské st ední školy se zam ením na informa ní technologie. Proto jsem nabídl ú ast na akci i zástupc m student , jmenovit p edsedovi Studentské rady panu Melichárkovi ze 4.D a tv rci školního asopisu Presík panu Povolnému ze 3.C. Mojí podmínkou pro nominaci studenta bylo, aby student dlouhodob vykonával záslužnou innost pro školu a byl plnoletý.

36

Z tohoto d vodu vypadl sou asný správce Studentského klubu pan Hartman ze 3.L, se kterým jsme já a paní echová rovn ž hovo ili, ale kterému v dob konání akce bude teprve sedmnáct let. Oba jmenovaní studenti nabídku s pod kováním odmítli. Po adatelé hradí stravování a ubytování v místech závod , ú astníci si musí z vlastních zdroj uhradit dopravu a další poplatky. Celkové náklady pro jednotlivce „z vlastní kapsy“ tak budou cca 25. 000,- K .

Nominace ú astník p edložená kapitánkou posádky paní profesorkou echovou :

Profesorky echová, Brabcová, Emingerová, Kabátková, Liptáková, Parkanová, Vítová a Zyková, profeso i Bayer, Houska, Matoušek, Palek, asistentka editele pro studentskou agentu paní Karanská. Ing. Radko Sáblík, editel školy

ZAMYŠLENÍ Dnes jsem si byl na pošt vyzvednout balík. Zatímco jsem ekal, než mi paní balík p inese, p istoupil k vedlejší p epážce velmi starý pán. „Manželka nemá peníze, já nemám peníze. M žete mi n jaké vydat?“ zeptal se. Na malou chvíli jsem se usmál, ale pak mi hned došlo, že se o legra ní záležitost nejedná. Ú ednice pánovi samoz ejm vysv tlila, že jestliže nemá na pošt žádný ú et, nem že mu žádné peníze vydat. Ale pán jen zopakoval svou p edchozí v tu. Pak jsem z pošty se svým balíkem odešel a cestou dom p emýšlel. Zkuste nad tou situací taky na chvíli p emýšlet. Jakou m l ten pán minulost? Jaká je jeho sou asnost? A jaká m že být jeho budoucnost? Kdo se o nás postará, až nebudeme v d t, jak dál? A postará se v bec n kdo? Pavel Petrášek

ZAJÍMAVOST Zd razn te to paní Coolidgeové aneb Coolidge v efekt pá ení 21. století, leden 2009

Tzv. „Coolidge v efekt“ je typ sexuálního chování, který se vyskytuje tém u všech obratlovc . Ten má podn covat v samci touhu pá it se tolikrát, kolikrát jen to bude možné a tím vylepšovat své reproduk ní vyhlídky. Nazývá se po americkém republikánském prezidentovi Calvinu Coolidgeovi, který byl v ú ad v letech 1823 až 1829 a o n mž se vypráví následný vtip. Když je jednou prezident se svou ženou na dr beží farm , podivuje se jeho žena, že je farma schopna produkovat takové množství oplodn ných vají ek, když p itom chová tak malé množství kohout . Farmá se usm je a odpoví, že každý z kohout dokáže své povinnosti plnit mnohokráte za den. „To byste m l zd raznit panu Coolidgeovi,“ utrousí první dáma. Když farmá tlumo í tuto poznámku prezidentovi, ten se byst e zeptá.

„A vždy se stejnou slepicí?“ „Nikoli, pokaždé s jinou,“ odpov dí farmá . „Možná byste m l toto zd raznit paní Coolidgeové,“ ukon í konverzaci prezident.

37

VYCHÁZKA PRAHOU – CESTOU ESKÉ STÁTNOSTI - 24. ZÁ Í 2010 V pátek 24. zá í v 10:30 jsme se sešli na Arbesov nám stí, abychom zahájili naši pou do historie eské státnosti. Ú ast v tšiny žák nás velmi pot šila a spole n s teplým, slune ným po asím nám velmi zvedla náladu. Po prezenci a krátkém brífinku, na kterém jsme se kone n dozv d li, kterých deset památek máme navštívit, jsme svižným krokem vyrazili k první zastávce - Pomníku ob tem komunismu. Tento zajímavý památník jsme si prohlédli a ud lali jsme první spole né fotky. Kolem paláce Smi ických (U Montág ) na Malostranském nám stí jsme pokra ovali k Památníku 2. odboje na Klárov . Další zastávkou na naší cest byl Pražský hrad. Rozhodli jsme se ušet it as pomocí tramvají, ehož jsme ale ihned litovali, nebo parné po así zp sobilo, že se v tramvaji nedalo tak ka dýchat. Všichni jsme byli rádi, když jsme dorazili k cíli a tramvaj opustili. P ekvapilo nás, že i v dopoledních hodinách bylo Hrad anském nám stí plno turist , což zkomplikovalo focení u sochy Tomáše Garrigua Masaryka. S písni kou na rtech jsme p ešli k ernínskému paláci, který nás ale v bec nezaujal a po spln ní povinností jsme se radši v novali obdivování sochy Edvarda Beneše, která stojí poblíž. Pokra ovali jsme p šky zp t k Vltav a p es Mánes v most jsme p ešli k Rudolfinu. P ímo na nám stí jsme m li další bod trasy, bustu Jana Palacha. Zde nastala asi nejv tší komplikace naší cesty. P ímo u busty stála skupinka cizinc s pr vodcem. Slušn jsme je požádali, zda nem žou kousek poodstoupit, ale dostali jsme neopodstatn n agresivní odpov , že to by tedy nešlo a tak jsme se zde museli chvíli zdržet. Turisté jsou skute n zvláštní lidé. Když jsme dorazili na Starom stské nám stí, stál jich p ed orlojem celý dav, p estože do za átku orlojského p edstavení zbývalo více než p l hodiny. Našt stí naší zastávkou bylo místo, kde d íve stálo popravní lešení, které je více známé díky dlážd ným k íž m - smutném pomníku popravy 27 eských pán . Po obligátním focení jsme p ešli na druhou stranu nám stí k paláci Kinských a pokra ovali jsme k Obecnímu domu u nám stí Republiky. Zde jsme se naposled vyfotili a zakon ili tak naši cirka dvouhodinovou procházku. Jan Bastl, 1.A

Dne 24. 9. jsme šli na menší procházku, na cest míjely nás výhledy jak z obrázku. Vyšli jsme si ze Smíchova, skon ili ve Starém M st , m li jsme se hezky chovat, nejlépe na každém míst . Dohromady jsme m li 10 zastávek, kde vid li jsme hodn krásných památek. Památník ob tem komunismu byl náš první cíl, Student 1.A

38

a díky jeho vzdálenosti se nám lehce splnil. Masaryk i Beneš stáli na pomníku dávné slávy, vyfotit jsme se tam m li, na nic jsme nezapomn li. Šli jsme kolem sn movny, Senátu i Hradu, nakonec jsme se fotili u Obecního domu. Stálo nás to hodn píle, nakonec jsme došli až do cíle.

Akce s názvem „Za dnem eské státnosti“ se mi moc líbila. Bylo to pe liv propracované, památek bylo mnoho a úkoly byly dobré. Mn osobn se to moc líbilo a dobré je, že to bylo v rámci d jepisu. Takovéhle akce by m ly být po ádány ast ji a nejen v rámci d jepisu, ale i ostatních p edm t , nap íklad eského jazyka. M žu íci za 1. B, že se nám to líbilo a jsme pro, aby takovéhle akce byly ast ji. Taky byl dobrý nápad zapojit do toho celou školu jak prv áky, tak tvr áky. Také jsme se dozv d li mnoho informací a vid li spoustu památek. Martin Štelc, 1.B

Dnes jsem se vydali za dnem eské státnosti ale zapomn li jsme jeho vlastnosti. Nafotili jsme už mnoho kousk s panem profesorem Houskou. Prahu jsme prolítli rychlostí blesku a dostali jsme parádní pecku. To že vymýšlet básn nejsou naše vášn . Dostali jsme spoustu informací jak najít v Praze moc kvalitních restaurací. Naše poslední zastávka byl Obecní d m a my te skon ili den plný sn Martin Štelc, 1.B Po p íchodu na Arbesovo nám stí jsme ekali ješt n kolik minut. Samoz ejm n kte í z nás p išli o n co pozd ji a hned poté jsme šli k pomníku ob tem komunismu. Po pár fotkách jsme šli malými uli kami až na Hrad anské nám stí, kde jsme se vyfotili se sochou T. G. Masaryka. Dále jsme se fotili poblíž Hrad an a šli dále p es Mánes v most. Mnozí z nás už cht li výlet ukon it a jít dom . Našt stí pro n jsme šli už jen na Starom stské nám stí, a poslední fotku jsme ud lali p ed Obecním domem. Skoro všichni se rozešli na tramvaj a metro a každý odjel svým vlastním sm rem. Tomáš Bitter 1. C

39

Za p ejícího a krásného po así jsme vyrazili po Praze fotit památky. P es o ekávání nudného dopoledne p ed objektivem fotoaparátu, to bylo nakonec fajn. Po chvilkovém ekání na n které jednotlivce jsme se vydali vst íc úzkým a p epln ným uli kám Prahy. Vyfotili jsme se nejprve u pomníku ob tí komunismu. Dále jsme pak šli p es r zná historická místa, už si ani nepamatuji jaká, k Pražskému hradu. Pokra ovali jsme cestou p es Mánes v most k Rudolfinu a na Starom stské nám stí. Na Starom stském nám stí byl vystaven pohár fotbalové Ligy mistr , což bylo pro ur itou skupinu lidí také zážitek. Procházku jsme zakon ili fotkou p ed Obecním domem, odkud se hladoví a krásným po asím vy erpaní studenti 1.C rozešli po svých cestách užívat si prodloužený víkend a státní svátek. Filip Olejník, 1. C Procházka to byla slast dobrá je ta naše vlast máme krásné památky v esku jsou jak z pohádky Praha je to krasné m sto na fotkách ekuj naše "gesto" máme radši tyhle cesty než sed t v lavicích a psát testy Obecný d m je náš konec každý z 1.C je borec!!!!!! Student 1.C Naše t ída se jako všechny ostatní zú astnila pochodu za pražskými památkami v pátek 24.zá í 2010. Výpravu jsme zahájili p ibližn v 10:45 navštívením Památníku ob tem komunismu na Újezd a pokra ovali jsme prohlídkou zajímavých míst v okolí Pražského hradu a Starého M sta, jako nap íklad Chrám sv. Víta , Pražský orloj a Prašná brána. Výpravu jsme ukon ili ve 12:30 p ed Obecním domem. J.Havránek 1.D

40

Ob ti komouš první navštívíme, hezky je pozdravíme. pak se s nima vyfotíme koláž z toho nalepíme Karlova univerzita navštívena jest jejich studenti jsou na p st schody od ní jsou na p st ješte více po zdolání chcípame ím dál více Otec vlasti Tomáš Garigue Masaryk na pomníku, nese pro naši generaci jenom vzpomínku. Na toho kdo tady byl a s komunisty netan il. Na kon si rád sednul, aby své poddané zvýšky shlédnul. ernínský palác barokní stavba stojí, ministerstvo zahrani í se o ni bojí. P ijde povel z Rakouska, a chodba ven jim bude ouzká. D íve d m pro chudé a dnes jim v oku jen slza zbude. Ladislav Kolá , 1.D Naše t ída 1. L vyšla zrána do Prahy, vid li jsme spousty d l, v doprovodu ostrahy za ali jsme p kn ztuha Památník ob tem komunismu jsme obdivovat šli, první fotka vyfocena, m lo nás být dva a t icet pokra ujeme ke Smi ickým, na další foto nat šeni dorazíme vyfotíme a všichni jsme pot šeni Tomáš Garique Masaryk, vzor všech eských vlastenc pod schody Pražského hradu, všichni jdeme bez protestu ernínský palác nás však zmátl, nakonec byl nalezen cvak a další fotka okey, palác už byl poko en k bust Jana Palacha po dlouhém p echázení všichni dorazili, žádné auto nerozbilo a všichni jsme se vyfotili ješt pár památek jsme navštívili a dom š astn dorazili student 1.L Sraz v 10:15 na Arbesov nám. nás velice pot šil, ale zárove zarmoutil, protože se dostaneme pozd dom . Nicmén jsme se sešli v hojném po tu a vyrazili vzt íc našim úkol m. První zastávka byla p ekvapiv blízko. Byl to Pomník ob tem komunismu dále jsme pokra ovali do areálu Pražského hradu. V tšinu delších cest jsme absolvovali tramvají a ve velmi rychlém tempu, do kterého nás paní u itelka po ád nutila.

41

Pražský hrad jsme doslova prolítli. Na tomto míst jsme také zúro ili výuku cizích jazyk . Dále jsme doslova prob hli Staré zámecké schody. Pod zámeckými schody nás velmi zaujala malá fontánka, s kterou jsme si p kn vyhráli.Fotku jsme také museli vytvo it u památníku na Klárov . P es Vltavu jsme se dostali po Mánesov most a byli na nám stí Jana Palacha. Další úkol byl na Starom stském nám stí, kde nás zaujalo vystavení poháru Ligy mistr . Na Starom stském nám stí také vznikla naše finální fotka s nev stou, kterou jsme poprosili o snímek. Cesta pokra ovala ulicí Celetnou k Obecnímu domu, kde vznikla poslední fotka. A dále jsme se s radostí rozešli do svých domov . S myšlenkou, že se do školy vrátíme až ve st edu. Jan Sochor, 1.L

Na výlet jsme vyrazili, po stopách svobody státu, na problém jsme narazili, že neznáme Prahu. Co nás eká na výlet , to jsme ráno netušili. však my jsme se nezalekli a zvesela jsme vyrazili. Po así nám velmi p álo, sluní ko nás hezky h álo. Hodn míst a velký sp ch, vzal n kterým z nás brzo dech. Z t ch všech fotek nutných, nás bylo hodn smutných. Když jsou v Praze mnohá úskalí, „pr myslovák“ se v ní neztratí. Cestou jsme se pobavili, hezká místa navštívili. Všechna místa jsme obrazili a všude na cizince narazili. N kte í jsou nezdvo ilí, asi jiné mravy znají. I p es všechen shon a b s, naše procházka nebyl d s. Co o Praze po dnešku víme, že se v ní už neztratíme. Jakub Karafiát 2.A

42

Je páte ní ráno, slunce stoupá po nebi, vše je jasn zadáno, je to vítané zpest ení. Po stopách státu dnes p jdeme, již jsme tu všichni, brzy vyrážíme. Zastávka první: Kinských sídlo, do kopce se nám p eci jen vyjít povedlo. Ješt jedna fotka, tentokrát z balkonu a jdeme dál, zhlédnout sochy v Újezdu. P es Hrad se dostanem, záv rem k pražskému Rudolfinu, cestou se i zasm jem. Fotka sem, fotka tam, hotovo, ekli jsme si, že se to povedlo. A tak po pár slovech, rychle a zvesela u Obecního domu t ída se rozešla. Jakub Moravec 2.A V pátek 24. zá í 2010, stejn jako ostatní t ídy, i naše 2. A m la místo obvyklého vyu ování náhradní program. A tak, aby nep ekážely ve škole p i emeslných úpravách a zárove si ud laly p kný den, vydaly se t ídy po stopách eské státnosti. Sraz byl ur en na desátou hodinu na Arbesov nám stí za školou. Naše t ída dostala papíry s n kolika památkami, které jsme m li za úkol najít a vyfotit se u nich. Po así nám p álo, svítilo sluní ko, ale úsm vy z našich tvá í postupn mizely, když jsme chodili v horku, s bolavýma nohama a pomyšlením, že by nám b žná výuka skon ila mnohem d íve. Jako první z památek jsme se vydali navštívit Palác Kinských. Už jenom mírný svah k této vilce dal n kterým z nás zabrat. U n j jsme se domluvili, že vytvo íme z našich t l "2. A" a naše paní u itelka t ídní nás vyfotí z balkonu, což byla celkem p íjemná zábava. Když už byla fotka hotová, vyrazili jsme k Památníku ob tem komunismu, kde nás o minutku p edb hla jiná t ída, a tak jsme se chvilku zdrželi ekáním. "Vzr šo" ale za alo pozd ji, kdy už každý sm oval svou vlastní trasou a kolikrát jsme nev d li, co že je to vlastn za památku. Po krátkém dohadování jsme ale nakonec vždy dob e trefili. Další zástavkou byl nap íklad Palác Smi ických na Malostranském nám stí, který, le obrovský, ze za átku se nám schovával. Nejdelší a také nejvy erpávající cesta, kterou bychom bývali všichni nejrad ji celý den ukon ili, byla do kopce na Pražský hrad. Kudy a jak jsme se motali, net eba lí it, protože jsme nakonec zase zdárn trefili do cíle. Tím byl ernínský palác naproti Loret . Po krátkém odpo inku a focení jsme ale p eci jen m li p ed sebou ješt n kolik dalších bod . Vzali jsme to tedy p es hradní stráž a sochu Tomáše Garigua Masaryka, kolem p erostlého r žového králíka, okolo Památníku 2. odboje na Klárov až k Rudolfinu. Tam jsme znovu pózovali na fotku, stejn jako u bysty Jana Palacha. (Škoda jen, že jsme mu nemohli dop át na fotografování i kšiltovku.) Dalším bodem naší výpravy bylo Starom stské nám stí, na které vede mnoho cest, a tak jsme se zas trochu dohadovali, kterou se vydáme. Naší poslední spole nou zastávkou byl Obecní d m na nám. Republiky. Hned co cvakla poslední t ídní fotografie, rozešli jsme se každý svou cestou. Výlet to byl vy erpávající, jak se dalo vy íst z výrazu každého. Názory na n j byly r zné, ale já v ím, že i ti, kterým to celodenní chození po pražských památkách lezlo krkem, si z toho odnesli n co kladného, pou ného a zábavného, jak tomu ostatn m lo být. Binko, 2.A

43

Za památkami eské státnosti trochu jinak (2.B) Jednoho krásného dne za sedmero horami a sedmero ekami se jedna královská družina v ele s královnou Kaifrou vydala do památného m sta Prahy, kde m la navštívit 10 památek. Její v rný pobo ník Župani Slíva nechal p evlésti celou družinu do župan , aby na nás Praha jen tak nezapomn la. Naše skupina bavila vandráky, pocestné a všechny obchodníky na všech cestách v Praze. Naše jízda ve velkých ko árech skon ila velmi hlasitým smíchem. Pražané si hned na rtávali naše t la a obli eje na své výkresy, aby nezapomn li na tento památný den, kdy se Prahou prohnala županová družina. Tento den se zapsal do d jin jedné významné pražské školy. "Za co demonstrujete?", zn ly dotazy mnohých lidí, co nás míjeli ulicemi Prahy v pátek 24.9. Po odpov di typu: "Proti fašismu", i "Za svobodu", už nem li as a snad ani sílu na to n jak reagovat... Na návšt v Pražského hradu, p i pohledu na nás, m ly co d lat i tamní stráže na hlídce... Chudák m cukaly koutky obzvlášt p i ukázce "Eso peso" od Endršta ...ono se ani moc nejde divit, když p ed váma poskakuje 30 magor v županech... Tento den byl rozhodn výjime ný, zejména pro 2.B, ale klidn by se mohl zapsat i jako den SSPŠ V županech jak z psychiatrie jsme v 10:00 vyšli v parku n kde za školou. Plni studu a posm chu okolí, jsme rychle uhán li, aby nás nikdo známý nezpozoroval. I východoasijští turisté si nás s sebou na fotce p ivezli k rýžovým polím. I státní památník jsme župany obehnali, COŽ BYCHOM SI P ED 20 LETY NEDOVOLILI. Osloveni ženou jsme vyvraceli variantu, že demonstrujeme za nemocenskou. V kašn se Snížkem byl výlet završen a zase se z chovanc psychiatrie stali op t normální lidé xD P ed za átkem akce jsem si oble ení župan p edstavoval jako nesmyslnou akci, ale po za átku akce, když 30 lidí v županech "pochodovalo" najednou ulicemi Prahy a turisté pozorovali pouze nás, nikoli památky, se tento den zapsal do mé pam ti jako nezapomenutelný v dobrém slova smyslu xD NELEPŠÍ DEN V HISTORII SSPŠ!!! Na který se bude dlouho vzpomínat a nikdy nezapomene! :) Unikátní prosmátá záležitost, plná župánk , veselých turist s fo áky, pražkých památek a veselou te nou nakonec, a to p íjemnou koupelí v kašn na Arbesov nám stí! =P :) V

44

pátek 24. 9. 2010, v 10 hodin, vyrazila 2. B z Arbesova nám stí sm rem Pet ín. Mnoho našich spolužák už si tou dobou klepalo prstem na elo. Asi si mysleli, že 2. B utekla z Bohnic. Ovšemže podle výraz ostatních lidí, co jsme potkali na naší výprav Prahou, nebyli jediní, co si to mysleli. Myslím si, že pro mnohé turisty jsme byli v tší atrakce než st ídání estné stráže na Pražském hrad . Asi když ráno vstávali, tak je nenapadlo, že potkají 31 lidí oble ených v županu. Ovšemže celá akce se povedla a dost jsme se p i ní pobavili. Páte ní procházka po Praze nebyla nikterak mimo ádná. I p es to, že bylo nádherné po así a všichni se potili v županech a plaveckých brýlích, jsme si to užili. Dokonce i naši východní turisti, u kterých jsme se stali mnohem atraktivn jší, než oby ejná hradní stráž. Akce za ala oble ením si župan a vyrazili jsme do ulic Prahy. Když kolem nás projela tramvaj, lidé s úžasem koukali na šílence ekající na tramvajové zastávce v županech. Po n kolika hodinách procházení se po Praze jsme akci zakon ili u fontánky na Arbesov nám, kde se n kte í spolužáci zchladili v pr zra né vod :) Dne 24.9. 2010 se uskute nila cesta t íd za pražskými památkami. P ipadá vám kombinace županu a procházky po pražských památkách jako neuv itelný nápad? 2. B tuto skute nost vzala jako výzvu. Pro všechny zú astn né se stala tato recese st edem pozornosti a neskute n ojedin lým zážitkem. Pro mnoho nev ícn zírajících turist jsme se stali ob mi jejich nenasytných fotoaparát . V našich originálních oblecích sice bylo dosti vedro, ale pro srandu se musí n co vydržet. Na tento den budeme všichni vzpomínat hodn dlouho (neli déle). Páte ní výlet po "Cestách eské státnosti" bych hodnotil velmi kladn . Jako jediná t ída z celé školy jsme byli specificky oble ení. Po Praze jsme chodili v županech a myslím si, že hodn lidí jsme pobavili a rozesmáli. Doufám, že takových výlet bude i v dalších letech více. Páte ní dopolední vycházka po památkách byl dobrý nápad na sout ž. Nahodili jsme na sebe župany a vyrazili. Podle výrazu lidí ve m st je to nejspíš pobavilo, p edevším turisty. Našli se i tací, kte í jen kroutili hlavou, ale to byla jenom ur it závist :-D, že máme pohodln jší oble ení než oni. Páte ní vycházka v županech se mi líbila, byla moc srandovní! Lidi a cizí turisté na nás koukali, jak jdeme po Praze v županech, a smáli se a ješt si nás fotili . Ten den se parádn vyda il, byla legrace a navíc jsme si to všichni strašn užili. V pátek 24.9 zaznamenala Praha velkou ránu z hlediska reprezentace p ed turistickým ruchem. Ješt aby ne, když jsme prošli p l Prahy, v etn Staromáku, v županech a prezentovali to jako „aktivitu student naší školy“. Nejvíc trp ly stráže, které se nemohly ani pohnout. Bohužel kolektiv 2. B vid lo i pár mých nejmenovaných p íbuzných a B h ví, co si o mn te myslí.

45

V pátek 24.9 jsme si v 10:00 hodin na „Arbesáku“ oblékli župany a vyrazili do ulic. Lidé na nás zd šen koukali a n kte í si nás dokonce i fotili. Když jsme dorazili zp t na „Arbesák“ k fontán , tak se Marko s Honzou vykoupali a dostali jsme rozchod. Vycházka za ala v pátek v 10 hodin. Okolo 9:30 v parku za školou na sebe za ala upoutávat pozornost parti ka lidí v županech. Nejen v parku, ale i b hem celé cesty nás zastavovali cizí lidé a doslova bombardovali dotazy, jako nap . "Proti emu demonstrujete?", nebo" eho chcete dosáhnout?". Na to nikdo z nás nedokázal odpov d t. Na záv r prob hla koupel n kolika student v kašn v parku. Ale to už t žko n komu p išlo zajímavé. :D Shrnuto: • Trochu jsme se zapotili, protože v krásném po así župany dost h ály. • Dostali jsme se do rodinných alb po celém sv t , dokonce i do film . • Ur it bychom si zasloužili zápis do n jaké knihy kuriozit, protože pochybuji, že se již n kdo procházel po Praze v podobném od vu. • Rozsévali jsme dobrou náladu. • Koupající se neonemocn li. • A hlavn jsme si to všichni užili.

Studenti 2. B + Ing. Olga Kaiferová (královna Kaifra = t ídní 2.B)

Dne 24. 9. 2010 se t ída 2. C vypravila na menší výpravu po n kolika památkách nap í Prahou. Navštívili jsme nap . okolí Pražského hradu, Starom stské nám stí, Pomník ob tem komunismu, nebo upomínkovou desku na studenta Jana Palacha. Na každé zastávce navíc prob hlo zv n ní na fotografiích, by nám všem bylo jasné, že to sloužilo spíše jako d kaz, že jsme nic nevynechali. To se nám však nestalo a celý výlet tak kupodivu prob hl v klidu, už jen díky bezproblémové orientaci po našem hlavním m st a také faktu, že se nikdo z nás do ni eho nezapletl ani nezkoušel nic, co by nás mohlo dostat do problém nebo zp sobit jakékoliv problémy. Po así nám kupodivu p álo, takže stru n a jednoduše, z pohledu 2. C dopadla celá akce dob e, což je ur it to hlavní. Martin Cvr ek, 2.C Dne 24. 9. 2010 se naše t ída 2. D vydala na procházku Prahou a navštívila n která zajímavá místa. Akce za ala v 10 hodin. Z Arbesova nám stí, kde byl sraz, jsme vyrazili na túru, která se skládala z deseti lokací. Nejprve jsme navštívili pomník ob tem komunismu na úpatí Pet ína. Naší návšt vou byl poct n také palác Smi ických na Malostranském nám stí. Dále jsme vid li nap . sochu Tomáše Garrigua Masaryka, ernínský palác i Rudolfinum.

46

Naší poslední zastávkou byl Obecní d m na nám stí Republiky, na jehož míst se p vodn nacházela rezidence eských král . Celá naše poznávací výprava eskou metropolí byla zdokumentována fotografiemi z každého zhlédnutého místa. Ve 12 hodin jsme se unavení vydali zp t dom . Myslím si, že akce pro nás byla p ínosem, jelikož místa, která jsme navštívili, jsou n ím významná pro historii našeho státu a je dobré v d t, kde se v Praze nacházejí. Michal Špelina, 2D

Osudné datum, pátek dvacátého tvrtého, vydali jsme se hledat krásu m sta pražského. Sraz jsme spolu m li v osm ráno, kam p jdeme, bylo již dávno dáno. Chodili jsme dlouho, prošli skoro celou Prahu, mysleli jsme si, že na nohy budeme pot ebovat dlahu. íkám: „Tato budova je p kná velice.“

„To je Starom stská radnice!“ ,,Už chodíme dlouho, bolí m zadnice!“ „D lej, tyhle procházky jsou p eci školní tradice!“ Procházka byla krásná,ješt že jsme dali šanci tomu, nakonec jsme se rozlou ili a rozešli se dom . Miloslav Bím, 2D

Cesta eské státnosti Naše škola se v pátek 24. 9. 2010 vydala na procházku Prahou nazvanou Cesta eské státnosti. Jednotlivé t ídy procházely p edem vybranými místy historických milník našich d jin. Naší t íd 2. L byla vybrána velice zajímavá trasa. Sraz naší skupiny byl v 10 hodin na Arbesov nám stí, odkud jsme se vydali k prvnímu zastavení, a to k pomníku ob tem komunismu, který se nachází na úpatí Pet ína. Pomník byl vytvo en eským socha em Olbramem Zoubekem ve spolupráci s architekty Zde kem Hölzlem a Janem Kerelem.Tvo í jej masivní zužující se schodišt , v jehož horní ástí krá í 7 postav. První je celá, další postupn více a více zmrza ené, ale stále stojící, což má p ipomínat utrpení mukl (mukl – muž ur ený k likvidaci). Od tohoto pomníku jsme pokra ovali na Malostranské nám stí, kde jsme se vyfotografovali u paláce Smi ických. Palác sehrál d ležitou roli na p elomu 18. a 19. stol., kdy se stal st ediskem

47

vznikající eské v dy. V r. 1770 zde byla založena Soukromá spole nost nauk, od r. 1790 nazvaná Královská eská spole nost nauk. Odtud vzešel podn t k založení Národního muzea i Spole nosti vlasteneckého muzea v echách. Z Malostranského nám stí jsme zamí ili p es Nerudovu ulici k soše prvního prezidenta eskoslovenské republiky T.G. Masaryka na Pražském hrad . Poté jsme pokra ovali k Ministerstvu zahrani ních v cí R, které se nachází v ernínském paláci naproti Loret . ernínský palác je jednou z nejv tších barokních budov v Praze v bec. V období Protektorátu echy a Morava v letech 1939 až 1945 zde bylo umíst no sídlo ú adujícího Protektora pro echy a Moravu a dne 10. b ezna 1948 zde za zcela nejasných okolností ukon il život n kdejší ministr zahrani ních v cí eskoslovenské republiky Jan Masaryk. Od ernínského paláce jsem se pomalu p esunuli p es památník eského protinacistického odboje k Rudolfínu. Tato neorenesan ní budova v dnešní dob slouží eské filharmonii. P edposledním zastavením bylo Starom stské nám stí, kde jsme krom Týnského chrámu, sochy Jana Husa, Paláce Kinských a orloje zavzpomínali na popravu 27 eských pán , která se konala 21. ervna 1621. Mistrem poprav ím byl Jan Mydlá . Mezi popravenými byli Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Jan Jessenius, Jáchym Od ej Šlik a další významné osobnosti. Naše putování cestou eské státnosti jsme zakon ili u Obecního domu (Repre), kde jsme se pokochali krásou secesního um ní. Na výzdob Obecního domu se podíleli ve své dob nejvýznamn jší eští malí i a socha i – Jan Preisler, Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Ladislav Šaloun, Josef Ma atka, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha. Po procházce jsme se rozešli s vidinou ty dn volna, které byly zakon eny 28.9. tedy na svátek svatého Václava, který je patronem eského státu a je to i významná osoba v d jinách naší zem . V tento den byl sv. Václav zavražd n svým bratrem Boleslavem ve Staré Boleslavi. Student 2.L Dnes je krásný den, máme výlet jen. Po así se vyda ilo, hledání nám usnadnilo. Nebyla to ztráta asu, zbavila nás všeho stresu. Výlet to krásný byl, vypotili jsme hodn kil. Honza Gemperle, 2.L

eská státnost V srdci Evropy, kde krásný leží kraj, tam v dobách dávných vznikl stát, v srdci Evropy, obehnán horami, tam nep átel se ech nemusel bát. Zde první kníže Bo ivoj byl pochován, když jako malé knížectví esko za ínalo,

48

zde proslulý císa Karel IV. panoval, když Království eské na síle nabývalo. Po mnoha válkách z staly echy zpustošeny, až nebylo o co stát, po mnoha letech z stali eši sjednoceni, až vznikl suverénní stát. Okupace ze západu, okupace z východu, to vše národ ustál, pravicové sm ry, levicové sm ry, to vše národ p ekonal. V sou asnosti v Evrop , le ob as se to nezdá, vychází zde nová hv zda, domov m j, zem eská. Ji í Batulka, 3.A Cestou necestou eské státnosti Dvacátého tvrtého zá í, to jsme byli s naší t ídní výletovat po Praze, máme to v povaze. Byl to náš bojový úkol, i když místy panoval názorový rozkol. Úkoly jsme dostali od pana Housky, proto bylo nutné provád t zda ilé kousky. Mist i spoušt byli t i, skoro jak brat í, samoz ejm jaksepat í. Fotky byly do sout že, snad nás nikdo nese eže. Pózy byly zda ilé, n které i spanilé. Vid li jsme 10 památek, n kde byl p kný zmatek, našt stí humoru dostatek. Práce na úkolu, neskon ily po rozchodu, berem si je p kn dom . "Upnem" fotky na virtual, snadno vyhrajeme pohár. Do Presíku hodit sloh, na to mám skrytý vloh. Pohár vít z je náš, jistí to koláž.

49

Sešli jsme se v hojném po tu, 27 když to se tu. To je konec našeho freestyle, ne ekejte od nás žádný slopestyle. S va Michal, 3.A

Cesta eské státnosti cestou 3.A 24. 9., to je to osudové datum. Byli jsme poct ni možností ú astnit se veleprestižní akce, totiž Cestou eské státnosti. Ti nejlepší z nás získají putovní pohár. Naše t ída 3. A pod vedením Eleny Chládkové vyrazila v 9:32 na pochod po 10 vybraných pražských památkách. Zú astnili jsme se v hojném po tu 27 žák . Strartovalo se z Arbesova nám stí. Trasa byla následovná: památník ob tí komunismu na Újezd . Stále zvyšujeme tempo. Následuje cesta tramvají 22 na Poho elec, odkud si to štrádujeme k ernínskému paláci. Jde o sídlo Ministerstva zahrani í. Momentka. Pokra ování ku Pražskému hradu. Socha T. G. M. . Parta Japon ík odmítá spole nou fotku s naší t ídou. Tak alespo s hradní stráží. Mám na mysli toho pána v budce. Máme ho, i když se se mnou trochu poš uchoval. Samoz ejm na fotce. Pokra ujeme po schodech, trati exhibi ního závodu Pražské schody a dále až na Malostranské nám stí. Palác Smi ických. Smí ili jsme se. Nudná fotka. Bohužel ob erstvova ka nás ne eká. St iháme to Valdštejnskou zahradou, žádné aparát íky našeho státu nepotkáváme. Mají tu hezké pávy. Dostáváme se na místo nazývané jako Malostranská, tady na nás eká Památník 2. odboji na Klárov , z ejm upomínka k druhé sv tové. Socha dost podkluzovala, ale fotku s ní máme. Pochodujeme k Rudolfinu. Potkáváme strážce zákona na koních. V této budov víc jak 100 let sídlí eská filharmonie. Zv n no, p echázíme ulici a tady je busta Jana Palacha, toho studenta, co se upálil. Po svém ho vylepšíme a spole nou fotku zachytíme. Zdoláváme ultraluxusní t ídu Pa ížská a jsme na „Staromáku“. Zajímá nás pohár UEFA, jenže je tam tiskovka, a tak máme sm lu. Ješt nekon íme. Palác Kinských, odkud promlouval komunista Gottwald, ne ale 25. 2. 1948, nýbrž 21. 2. 1948, je také za azen do seznamu doporu ených památek. Cvaknutí spoušt . Posunujeme se o pár metr dál, p ed Starom stskou radnici. P ipomínka události roku 1621, tedy popravy 27 eských pán . Dávná historie. Další cvaknutí spoušt . Pelášíme Celetnou ulicí, naše tempo je vražedné. Projdeme Prašnou branou, vlevo parádní palác. Tedy Obecní d m, vrchol secese. Konec.Hodinky ukazují 11:25 a my máme hotovo. Sláva!! Jako velké plus celé akce vidím to, že jsem nemusel sed t ve škole. pro Presík zvláštní korespondent Michal S va, 3.A

50

Dne 24. 9. 2010 jsme m li místo výuky náhradní program, a to procházku po Praze. Osobn si myslím, že v tšina student to pojala jako den, kdy se nemusíme u it. íkám rad ji v tšina a ne všichni, abych n komu neuk ivdil. I já to vzal jako den bez u ení :-). Byl to pátek, den p ed víkendem, kdy jsme se prošli po památkách Prahy, m li se u nich fotit a n co málo si o nich zjistit. P eci jen jsme v tšina z nás z Prahy, a proto není na škodu n co o našich památkách v d t. Každý pojal ten den podle svého. N kte í z nás se pozorn dívali po památkách (nebudu jmenovat, ale jeden student si dokonce pro sebe ur oval jednotlivé styly budov), n kte í se zas jen procházeli a bavili se mezi sebou, n kte í zas asi jukali na hodinky a p emýšleli, kdy už budou doma. Jedno je ale jisté, jsme d ti Prahy a budou po nás základní znalosti požadovány a tak nás ješt nejedna procházka eká :-) Josef Ko í, 3.B

H

on za eskou státností, byla zkouška fyzických zdatností. Do kopce a pak dolu, ekalo to celou školu.

51

S

pole n jsme vyšli jasným sm rem, nikdo neuhýbal p ed záb rem. Fo áky blýskaly tam a zp t, fotili jsme celý sv t.

J P N V V

edna fotka za druhou, naše t ída s památkou, a památky bez lidí, to se jen tak nevidí.

ražský hrad i Staromák, památek bylo akorát, ani málo ani mnoho, bolely nás nohy z toho. aše t ída plná kluk , dobrých skutk a žádných smutk , si Prahou pyšn krá ela, jakoby jí pat ila.

šak Praha, srdce Evropy, má historii šedou, jako výk ik z temnoty. šak po chvíli se jeví mi mnoho myšlenek, nevím-li, mám hlavu plnou domn nek.

Z H

cesty jsem pochytil mnoho mouder, na které jeden život nesta í, z hlav v ných moudrých v dc , se mi informace donáší.

52

lavu mám te plnou Prahy, nazpam znám všechny svahy. Pet ín, Vítkov a jiné v ci, Prahu já už opustit nechci.

T U

ak a je tu konec, na který jste ekali, I když jste nic ne ekli, tak jste tiše doufali.

b hlo to jako voda. Hmm… Škoda A tak se s Váma lou íme, za Naší t ídu 3.B

Marek Cvrk, Michal Vaniš, 3.B

Spole n , po cest … Pátek ráno v p l desáté to jsme m li sraz, cestou eské státnosti se spole n vydat. Dostali jsme instrukce o místech a památkách, kde však jsou, to museli jsme sami najít na mapách. T ch míst bylo celkem deset, kam však první zamí it, to bylo jedno, nebo museli jsme, u každé fotku po ídit. Nejprve jsme zamí ili k Letohrádku Kinských, zde jsme chvíli setrvali na lavi kách mokrých. P es Pet ín vzh ru na Hrad any, kde Masaryk nás ekal, pak op t dol do podhradí, d m Smi ických nás lákal. Na Klárov nás p ivedl pomník pana Preclíka, poté p es most k Rudolfinu a bust Jana Palacha. Odtud kousek na Staré M sto, jeho nám stí zvlášt , kde díky k íž m sálá trocha b lohorské zášt . Obecní d m, secesní, byl poslední bod cesty, te nás zase ekají p íští týden testy. Šimon Kova ík, 3.C Cestou eské státnosti z pohledu 3. C Když se k nám doneslo, že v pátek 24. 9. 2010 nebude organizována výuka, ve všech to vzbudilo nadšení. Poté co jsme se však dozv d li, že bude náhradní program, radost áste n

53

opadla. Obdrželi jsme seznam 20 památek a míst po Praze, z nichž jsme v den konání vid li „vít znou desítku“. V den akce panovalo nad Prahou relativn p íjemné po así. Zprvu mírn zataženo, ale b hem cesty se nebe zcela rozjasnilo. Po srazu a administrativních innostech, jako byla docházka, jsme se rozhodli zakreslit do mapy Prahy všechna místa a vybrat nejvhodn jší trasu našeho putování. Nejprve jsme zamí ili pod Pet ín k letohrádku Kinských, odkud jsme pokra ovali p es památník ob tem komunismu lanovkou na h eben Pet ína. Od kone né stanice lanovky jsme šli na Loretánské nám stí, poté na Hrad anské nám stí, Klárov, Staré m sto, až jsme dorazili k poslednímu bodu naší cesty a to Obecnímu domu. Odtud si šel každý za svým. Na záv r by se dalo íci, že v pr b hu cesty po áte ní obavy a p edsudky vymizeli a k cíli jsme dorazili již bez nich. Takže nakonec vládla i spokojenost, i když to bylo nejspíš p sobeno vidinou cesty dom . 3. C

Chodili jsme Prahou, hledali ten správný sm r, abychom vid li naši Prahu drahou a spoustu dalších slavných d l. Jako první slavné dílo Prahy, na nás ekal pomník starý! Ob mi se tady stali politi tí v zni Prahy! Dále jsme navštívili Pražský Hrad, každý ho vid l rád. Ve šlép jích dalších mnoha stop vidím Loretánský palác, takže všichni STOP vzácná, stará stavba zdá se my stáli elem vp ed té historické kráse. Cestou potkali jsme hodn památník a pam tních desek. Najednou Rudolfinum nad zem se vynese Už jen prohlédnout Starom stské nám stí a každý srší št stím. Po spln ní úkolu, už byl každý unaven, zabralo to celý den, který byl historicky založen. Kolektivní dílo 3. D Škola hrou? Co spíše d jepis procházkou.. V pátek 24. zá í se všechny t ídy vydaly do ulic Prahy za poznáním pražských památek. Každá t ída si vylosovala 10 pražských míst a vydala se na procházku.

54

U každé památky se t ída vyfotila a bylo o ni n co málo p e teno, takové ty hlavní d ležité v ci. P esto, že toto léto bylo dosti d štivé a poslední dny to vypadalo, že bude pršet, pátek se velice dob e vyda il a svítilo slunce a dalo by se i íct, že bylo vedro. Možná, že n koho procházka ani tak nenadchla, n kdo byl rád, že nemusí aspo tak do školy, ale my jako nepražáci jsem si rádi o d ležitých památkách Prahy n co poslechli a vid li je na vlastní o i .Chápejte že sice se do 'té školy' zase musí, jak by n kdo mohl íct, ale p ece jenom se v ten den lov k nemusí u it, dozví se n co zajímavého, vytáhne nohy z domu na procházku. Takže z hlediska našeho, jako student , to p ece není v bec špatné, a takovéhle programy jen prospívají. Tomáš Hanzálek, Tomáš Blažek, František Haifler, 3.D Vedení SSPŠ se rozhodlo nám, žák m, zpest it výuku, tudíž jsme se vydali na poznávací procházku Prahou. N která místa nám byla dob e známá, n která nikoliv. Sraz, za sychravého rána, se uskute nil na Arbesov nám stí, odkud se t ída 3.L, vedená paní profesorkou Helenou Dlouhou, odebrala k prvnímu stanovišti na Újezd . D stojný pomník ob tem komunismu byl vytvo en akademickým socha em Olbramem Zoubkem a architektem Zde kem Hölzelem. Zanedlouho jsme už stáli na Malostranském nám stí u paláce Smi ických, který se proslavil plánováním defenestrace místodržících za Habsburské vlády. Následovalo stoupání na Pražský hrad, kde jsme uvid li sochu Tomáše G. Masaryka. Další fotku náš fotograf, Martin Fiala, po ídil p ed ernínským palácem, který funguje jako sídlo Ministerstva zahrani ních v cí R a mimo jiné je to také nejdelší barokní stavba Prahy. V této turistické atmosfé e, byla cesta nejúmorn jší, takže jsme se, s velkým nutkáním a vidinou blízkého cíle, pustili Starými zámeckými schody sm rem dol na Klárov, kde jsme za ali okupovat pomník II. odboje. Na druhé stran b ehu jsme se pokochali Rudolfinem a p es ulici na nás vykoukla busta Jana Palacha. Zanechali jsme Jana Palacha jeho tragickému osudu a vypravili se na Starom stské nám stí. Zde byla zastávka u Starom stské radnice a u pomníku 27 eských pán . A kone n poslední zastávka byla u Obecního domu, odtud se samoz ejm všichni hned rozprchli sm rem na metro i tramvaj. Pocit z této procházky si každý odnesl sv j a a už byl kladný, i záporný, je p ece jen povinností každého z nás znát n které významné p ipomínky naší historie. Filip Pavelka, 3.L V 9:30 p esn , všichni jsme to stihli t sn . Za alo to p ší túrou, celý den pak byl nám m rou. Procházeli jsme se na Hrad , žádné pivko nebylo na sklad . Prošli jsme celou Prahu, profesorce jsme íkali „vrahu“.

55

Šel s námi cizí kluk, koukal na nás furt jak puk. A když jsme prošli Staromákem, dali jsme si buchty s mákem. Kone ná zastávka OBECNÍ D M, všichni už cht li na pivko ke Dv ma Ps m. A ten cizí kluk, ten „IDIOT“, p išel málem o život. Kou il jako komín, myslel jsem, že mu páte zlomím. Když to všechno skon ilo, zašli jsme si na pivo. Benek Marek + Kryštof Král, 3.L

CESTOU ESKÉ STÁTNOSTI Podle 4.A V pátek 24.9 jsme se sešli na Arbesov nám stí, abychom ve škole nep ekáželi p i rekonstrukci. Nadšení z nás moc nezá ilo, možná je to zp sobeno nelibostí k organizovaným událostem s povinnou ú astí. Po áte ní panika z nep ipravené mapy rychle vyprchala po zjišt ní, že pan profesor Štolba, který se k nám p ipojil, je znalec Prahy. S asi 20 minutovým zpožd ním jsme vyrazili k prvnímu cíli, což byl Pomník ob tem komunismu. Potom následovala pon kud delší cesta na Malostranské nám stí. U paláce Smi ických jsme se poskládali do podloubí, náhle si n kdo všiml procházejícího ministerského p edsedy pana Ne ase. Student s p ezdívkou "Cross" se ho odhodlal oslovit, po chvíli už p ivád l usmívajícího se premiéra do podloubí. Jakmile jsme se vyfotili, pokra oval rychlým krokem neznámo kam. Nadšení ze získání originální fotky, jsme stoupali k Hostinci u Dvou slunc . Následn až p ed brány Pražského hradu. U sochy TGM jsme zaplnili prostor po turistech asijského p vodu a poté po ídili fotku. Z probíhajícího st ídání stráží mnoho nebylo vid t. Turisté to ešili vysouváním rukou s fotoaparátem nad hlavy davu jako periskop. Vystoupali jsme až na Loretánské nám stí. P ed ernínským palácem, kde sídlí ministerstvo zahrani ních v cí, jsme vytvo ili pózu, p i které jsme všichni ukazovali na nat ra e oken. Nem l z toho radost. Odtamtud jsme zvolili rychlý p esun tramvají íslo 22 na Malostranskou, kde se nachází Pomník 2. odboji na pražském Klárov . Následn jsme p ešli Mánes v most a zamí ili k budov Rudolfina na nám stí Jana Palacha, kde nás krom budovy Rudolfína zaujala jízdní policie snažící se vyprovodit opilého ob ana. Sle nám na koních se to p íliš neda ilo, tak si na tu špinavou práci zavolali tvrdší kolegy. Potom jsme zamí ili k bust samotného jmenovce nám stí, Jana Palacha. Nedaleko se nachází Starom stské nám stí, tam jsme ud lali další zastávku a málem p i pózování rozebrali stojan na kola. Okolo projížd jící speciální kruhový bicykl pro asi 6 šlapa neodolal naší pozornosti a n kolik odvážlivc si ho vyzkoušelo. Pak jsme se vydali do Celetné ulice, kde jsme se zastavili u krásného domu s nápisem Kavárna. Pravý název domu od nás cht la slyšet naše t ídní paní profesorka Liptáková. Bohužel s marnou snahou. Byl to d m U erné Matky Boží. Naše poslední zastávka byla u Obecního domu s nápisem „Zdar tob Praho! Vzdoruj asu zlob . Jak odolala v ky bou ím všem!“. Po krátkém vyslechnutí historie z úst studenta „Crosse“ jsme se rozešli a šli užít zbytek dne. Tomáš Hronek,Martin Pavelka 4.A

56

Vycházka za ala v 9 ráno, byla horší než by se zdálo. Sešlo se nás celkem dost, promrzlí jako psí kost. Šli jsme p šky bez tramvaje chodníky, ulice, áleje. Vid li jsme místa známá, cesta na Hrad strašn zmáhá. P emysl Janouch, 4.B

Cestou eské státnosti Dne 24. 9. 2010 se naše t ída ú astnila náhradního programu z d vodu stavebních prací ve škole. Náhradní program nesl název Cesta eské státnosti a jak už sám název íká, cílem bylo seznámit se s historií eského státu. Tento náhradní program byl brán jako závod a navíc jako závod tajný, protože jsme nev d li, jakým sm rem nás trasa zavede. Závodu se zú astnily všechny t ídy naší školy. Od pana prof. Housky jako po adatele akce jsme dostali seznam 10 vybraných míst, které musíme navštívit, vytvo it fotku t ídy jako dokumentaci a sepsat krátkou veršovanou básni ku k danému tématu. P álo nám po así, a tak jsme vyrazili vst íc první památce a to byl pomník ob tem komunismu na Pet ín . A další následovaly záhy, pomník Jana Palacha, Rudolfinum, Pražsky hrad, ernínský palác a další. Jeden z úkol byl taktéž po ídit vtipnou sout žní fotografii t ídy, kterou jsme po ídili na schodech Rudolfina. Myslím si, že tento náhradní program se povedl a byl p íjemným zpest ením školní výuky. David Žampach 4. B

57

Dne 24.9.2010, 9:03 ráno. P icházím lehce opožd n na sraz naší školy na Arbesovo nám stí. Hned se mi dostává etných pozdrav od mých spolužák , se kterými se znám už tvrtým rokem. Sotva popadnu dech, nestihnu se ani se všemi pozdravit a naše t ídní profesorka už velí sm rem k první naší destinaci, k pomníku ob tem komunismu. Jedná se o sochy muže, který se postupn sm rem dol z mohutných schod rozpadá. Jezdím kolem Újezdu celkem asto a vždy m tyto sochy zaujmou, ale až do dneška jsem nev d l, pro zde byly vystaveny. Poté jsme se vydali na Malostranské nám stí k paláci Smi ických, kde se nachází Parlament eské republiky. Po namáhavém stoupání k Pražskému hradu na nás ekala socha Tomáše Garigua Masaryka. Nedaleko Hrad anského nám stí jsme m li možnost zhlédnout ernínský palác, budovu Ministerstva zahrani ních v cí. Pr chodem p es Pražský hrad, kolem chrámu sv. Víta nás cesta zavedla k pomníku druhého odboje na pražském Klárov . Pak hned za mostem p es Vltavu jsme se dostali k Rudolfinu. Poté jsme p ešli silnici k budov Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, na níž byla umíst na busta Jana Palacha. P edposlední zastávkou naší dlouhé cesty bylo Starom stské nám stí. K vid ní zde byl palác Kinských a vedle orloje po levé stran na dlažb bílé k íže, p ipomínající starom stskou exekuci. Posledním navštíveným místem byl Obecní d m na nám stí Republiky. A koli v Praze žiju už n jakým rokem, na n kterých navštívených místech jsem doposud ješt nebyl. Proto mohu íci, že procházka mi ur it n co dala a nebyla to žádná ztráta asu. Dozv d l jsem se mnoho nových informací a m l možnost se projít krásnou Prahou. Do Thang 4.C Krok co krok a šláp sem tam Palach rozhodnut jde sám „Vždy eši zase zpátky jdou oni slovem, duší pohasnou a já rožnu plamen povstání než jaro bude za námi.“ Tak první rukou olej lil a druhou sirky zapálil cáky cák a škrty škrt Palach t i dny vídá smrt student 4.C Jednou takhle na vycházce, dva lit íky byly v sázce. Na Arbesov nám stí byl vycházky za átek, vyšli jsme a cestou vid li spoustu památek. D lali jsme fotky snad všude, doufáme, že z toho ten dvoulitr bude. Student 4.D

58

Dne 24.9.2010 jsme se ú astnili procházky, jež nesla název eská státnost. Jejím smyslem bylo zjistit, p ípadn doplnit informace o místech, která se k eské státnosti vztahují, navštívit je a vyfotografovat se u nich. Naše startovní místo bylo Arbesovo nám stí, kde jsme m li sraz v 9:00 SE . Samoz ejm než jsme dostali instrukce a naplánovali vhodnou cestu na map , tak již bylo 9:10. Naše první kroky vedly na Pet ín. Naše t ída znovu ukázala svoje pohybové schopnosti, a tak jsme již za chvíli byli roztáhnuti jako had. K pomníku Ob tem komunismu jsme došli v 9:20 a nebýt t ídy 4.A, jež nás nestydat p edb hla ve focení, mohli jsme nahnat docela užite né minuty, na druhou stranu nám ukázali jak už fotka vypadat nemá Další místo na našem seznamu byl ernínský palác. Náš návrh profesorovi plk. Petráškovi, že pojedeme lanovkou, byl striktn odmítnut a tak jsme za ali výstup. Výkon to byl skute n brilantní, šli jsme áste n i pís itou cestou a máme skalp v podob vyfotografované veverky. ernínský palác jsme dobyli v ase 10:08, kde si všichni zú astn ní sedli a za alo se sva it. Poté už to šlo ráz na ráz, cesta byla z kopce a tak jsme míjeli památky jednu za druhou. Následoval Pražský hrad, kde jsme se pokusili rozesmát hradní stráž, marn . Palác Smi ických, kde jsme notnou dobu nastavovali stativ, Pomník ob tem 2. odboje, Rudolfinum (vytvo ená íslovka 4.D), Pomník Jana Palacha, Starom stské nám stí a nakonec Obecní d m. Procházka m la vesm s kladný ohlas, ale p i slovech ,,Rozchod!!!” pocítili všichni nejv tší úlevu. Milan Mayer 4.D V pátek 24. zá í 2010 jsme se my, t ída 4. L, vydali v rámci náhradního programu po památkách eské státnosti. V 9 hodin jsme se všichni sešli s našimi profesorkami na Arbesov nám stí. Odtud jsme se p šky vydali sm r Pet ín, kde se nacházela naše první zastávka Pomník ob tem komunismu. Zde jsme si p ipomn li ob ti komunistického režimu 1948 – 1989. Poté jsme p šky pokra ovali na Malostranské nám stí k paláci Smi ických. Odtud jsme jeli tramvají íslo 22 na zastávku Poho elec a z ní jsme došli k ernínskému paláci, ve kterém od roku 1934 sídlí Ministerstvo zahrani ních v cí. Nemá však š astnou historii. V letech 1939 – 1945 zde bylo sídlo protektora pro echy a Moravu a dne 10. b ezna 1948 zde byl nalezen mrtvý n kdejší ministr zahrani ních v cí Jan Masaryk. Poté jsme se vydali k soše Tomáše Garigua Masaryka, prvního eskoslovenského prezidenta. Poté jsme sešli dol k památníku II. odboje na Klárov , kde jsme se všichni spole n vyfotili a p es Mánes v most jsme došli k Rudolfinu, který v roce 1918 sloužil jako prozatímní sídlo parlamentu eskoslovenské republiky. P es silnici jsme se šli podívat na bustu Jana Palacha,

59

který se na protest proti potla ování svobod po okupaci eskoslovenska armádami stát Varšavské smlouvy dne 16. ledna 1969 upálil v horní ásti Václavského nám stí. Poté jsme prošli kolem židovského m sta na Starom stské nám stí, kde jsme si p ipomn li Starom stskou exekuci. Popravu 21 eských pán , kterou tam dodnes p ipomínají dlažební kostky. Na nám stí jsme se ješt zastavili u paláce Kinských, kde m l roku 1948 Klement Gottwald sv j projev, který vešel do historie. Poslední zastávkou naší výpravy byl Obecní d m. Ten se zapsal do historie dnem 28. íjna 1918, kdy zde byla vyhlášena samostatnost eskoslovenska. Zde jsme páte ní vycházku ukon ili, rozlou ili jsme se a šli si užít zasloužené 4 dny volna. Ondra Cerha, 4.L Vyšli jsme si do ulic, dozv d t se o Praze víc. 4.L se v parku sešla, v 9:10 na obch zku vyšla. Podívat se na památník ob tí, komunistických in ohavných. Zkouknout sochy, rychle pry , na seznamu toho máme víc. Sm rem Malostranské nám stí, poslanci už na nás ekají, sva inku si bez nás dávají. Vyfotit palác a hbit pry , do tramvaje se natla it. Na Hrad za prezidentem jedeme, avšak za Masarykem se vezeme. Ten jak socha tvá í se, k Prašné brán valíme se. Na Republiky nám stí, m li jsme tam celkem št stí, žádný pochod anarchist , jen obvyklý pohyb turist . Brána nám však v cest nebránila, cestu dom nám otev ela. Ulrych Vladislav 4.L, spolupracoval Urban Jan

60

Maturitní zkoušky DESATERO K VIRTUÁLNÍ ŠKOLE

Recommend Documents