MATURITNÍ PRÁCE. Téma: Dispečerské řízení pražského metra

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola dopravní, Praha 1, Masná 18 Masná 18, 110 00 Praha 1

Obor vzdělání: Zaměření:

37-41-M/006 Provoz a ekonomika dopravy Městská doprava

MATURITNÍ PRÁCE

Téma: Dispečerské řízení pražského metra

Třída: DMŽ4

Školní rok: 2011/2012

............................................ Michal Štursa

Prohlašuji, že maturitní práci jsem vypracoval samostatně na základě uvedeného seznamu použité literatury. Souhlasím, aby tato maturitní práce byla použita k výukovým účelům Vyšší odborné a Střední průmyslové školy dopravní, Praha 1, Masná 18.

Dne 21. února 2012

…………………………… podpis žáka

Shrnutí V úvodu práce je vysvětleno organizační uspořádání dispečinku a seznámení s jeho odděleními. Je zde představena Jednotka Provoz Metro, pod kterou spadá několik oddělení přímo související s provozem, zabezpečením a technologiemi metra. Následuje stručný popis činností odboru Řízení dopravy, jež zahrnuje oddělení Vlakový dispečink, jehož význam a působení je poté v práci detailněji vysvětleno. Následuje také stručný popis úkolů jednotlivých dispečerů. V další části práce přibližuje samotné pracoviště zaměstnanců Vlakového dispečinku a jemu podřízené pracoviště a monitorování provozu skrze Automatizovaný systém dispečerského řízení vlakové dopravy a kamerový systém. Následuje nastínění některých nejčastěji odehrávajících se mimořádných událostí v metru. V poslední části se práce zabývá systémem sledování vlaků na jednotlivých trasách, jak pro dispečink, tak pro informování cestujících.

Obsah: Úvod ................................................................................................................................. - 1 1 Organizační uspořádání dispečinku .......................................................................... - 2 1.1 Jednotka Provoz Metro (JPM) ........................................................................... - 2 1.2 Odbor Řízení provozu ........................................................................................ - 2 2 Vlakový dispečink a náplň jednotlivých dispečerů .................................................. - 4 2.1 Prvotní Vlakový dispečink................................................................................. - 4 2.2 Činnost Vlakového dispečinku metra (VDM) ................................................... - 4 2.3 Jednotliví dispečeři ............................................................................................ - 5 3 Monitorování provozu a technické zázemí ............................................................... - 6 3.1 Pracoviště VDM ................................................................................................ - 6 3.1.1 Grafické pracoviště ..................................................................................... - 6 3.1.2 Ovládací pracoviště .................................................................................... - 6 3.1.3 Pracoviště vedoucího směny ...................................................................... - 6 3.2 Provozně-řídící pracoviště ................................................................................. - 6 3.3 ASDŘ-D............................................................................................................. - 7 3.4 Kamerový systém metra .................................................................................... - 8 3.5 Mimořádné události ........................................................................................... - 8 4 Systém pro sledování vlaků ...................................................................................... - 9 4.1 Grafikon vlakové dopravy (GVD) ..................................................................... - 9 4.2 Subsystém pro sledování vlaků (IČV) ............................................................... - 9 4.3 Subsystém pro informování cestujících (CIS) ................................................. - 10 Závěr ............................................................................................................................... - 11 5 Použitá literatura 6 Poznámky 7 Přehled příloh Přílohy

Seznam obrázků: Obrázek 1: Pracoviště prvního vlakového dispečinku ..................................................... - 4 Obrázek 2: Současné pracoviště vlakového dispečinku ................................................... - 5 Obrázek 3: Průmyslové počítače ASDŘ-D ...................................................................... - 7 Obrázek 4: Zobrazení části trasy C v systému IČV.......................................................... - 9 -

Dispečerské řízení pražského metra Michal Štursa, DMŽ4

školní rok 2011/2012

Úvod Úvodem bych chtěl říci, proč jsem si vybral právě dispečerské řízení pražského metra. Doprava jako taková mě již dlouho zajímá, především systém metra pro jeho složitost a náchylnost na jakoukoliv nepřesnost v jeho přesném provozu, a tak jsem přivítal možnost absolvovat praxi na Centrálním dispečinku. Systém pražského metra denně přepraví přes jeden a půl milionu cestujících. Jeho diagonální systém tří linek zajišťuje dopravu do hlavních sídlišť velkoměsta a historického centra.

V

dopravních

špičkách

byly

velmi

krátké intervaly již

od

70.

let,

moderní zabezpečovací zařízení od 90. let 20. století umožnilo další zkrácení intervalu na dnešních 90 sekund, používá se však 110 sekund. Kvůli těmto faktům je metro velice citlivé na jakékoliv narušení provozu. Ať už se jedná o problémy menšího charakteru ve stanici nebo v tunelu, strojvedoucí nemá na vyřešení problému více než 3 minuty, aby nedošlo k výraznému narušení grafikonu. Pokud se však jedná například o technickou závadu vlaku nebo pád cestujícího do kolejiště, je nutné na události podobného charakteru reagovat rychle. Zaměstnanci Vlakového dispečinku, dozorčí stanic a samozřejmě i samotní strojvedoucí směřují svou činností ke společnému cíli - a to zachovat přesný a bezpečný provoz a při mimořádné události usilují o jeho rychlé navrácení.

-1-



1 Organizační uspořádání dispečinku Nejvýše postaveným subjektem je Úsek dopravní, který je přímo nadřízen samostatným jednotkám. Pod jednotky spadají odbory a jednotlivé provozy. Odbory se poté dělí dle kompetencí na organizační složky, jako jsou oddělení, střediska nebo referáty.

1.1 Jednotka Provoz Metro (JPM) Jednotka Provoz Metro je jako autonomní jednotka společně s jednotkami Provoz Tramvaje a Provoz Autobusy zařazena do úseku dopravního v přímé podřízenosti dopravního ředitele. Jednotku řídí vedoucí se štábem. Operativní řízení provozu vlakové dopravy zajišťuje vlakový dispečink. Operativní řízení výkonných provozních jednotek zajišťuje referát Koordinace provozů. Výkonnými provozními útvary jsou provozy tratí a dep A, B, C a provozy obsluhy vozidel tratí A, B, C. Štábní útvary jednotky zabezpečují nezbytnou podporu výkonným provozním útvarům v oblastech kontroly a vyhodnocení provozu, kvality provozu, provozního a technologického

zabezpečení,

operativní

správy

stanic,

výchovu

a

vzdělávání

zaměstnanců. Vyjma nezbytné techniky a technologií potřebných k zajištění vlastní funkčnosti je hmotný a nehmotný majetek užívaný a související s činností jednotky ve správě odborných útvarů Dopravního podniku (DP). Úkolem JPM je především optimální plnění dopravní zakázky vypracované úsekem dopravním na základě plánu dopravy, zabezpečení dopravních a přepravních výkonů metra v rozsazích stanovených grafikony vlakové dopravy. Optimální plnění dopravních a přepravních výkonů metra dle požadavků úseku dopravního nad rámec rozsahu stanoveného grafikony vlakové dopravy.

1.2 Odbor Řízení provozu Posláním odboru je zajištění organizace a řízení vlakové dopravy v metru podle předpisové soustavy metra a vnitřních norem DP. Dále je to realizace rozsahu vlakové dopravy dle schváleného plánu vlakové dopravy (GVD) a následné vyhodnocení plnění projektu organizace dopravy. Odbor spolupracuje s dopravním úsekem při vytváření střednědobých, dlouhodobých a ročních plánů, včetně navazujících čtvrtletních plánů dopravy.

-2-



Úkolem odboru je také zabezpečení mimořádných dopravních výkonů, které jsou nad rámec potřeb pravidelného provozu. Dále odbor zajišťuje tisk a distribuci pomůcek vlakové dopravy, jako jsou sešitové jízdní řády pro provoz jednotlivých souprav metra nebo plachty GVD. Odbor má také na starosti zpracování Rozkazu o výluce a havarijních variant v provozu metra. Pod tento odbor spadá oddělení Vlakový dispečink.

-3-



2 Vlakový dispečink a náplň jednotlivých dispečerů 2.1 Prvotní Vlakový dispečink Pražské metro je v provozu od roku 1974, kdy byla uvedena do provozu trasa C – tehdy byl vlakový dispečink, rozhodující článek operativního řízení provozu, situován jako provizorní

řídící

stanoviště

v technických

prostorách

stanice

I.

P.

Pavlova.

Se zprovozněním další trasy A, v r. 1978, se toto pracoviště poprvé stěhovalo, a to do suterénu objektu tehdy nově budovaného Centrálního dispečinku (CD) městské dopravy v Praze. V těchto prostorách fungovalo toto pracoviště nepřetržitě téměř 18 let.

Obrázek 1: Pracoviště prvního vlakového dispečinku

Mezitím vyvstala potřeba nahradit dožívající zařízení. Počátkem roku 1995 bylo definitivně rozhodnuto jednak o vybudování zcela nového systému ASDŘ1) na bázi nejmodernějšího hardware, ale též o vybudování zcela nového pracoviště vlakového dispečinku – nyní již ve 2. nadzemním podlaží budovy CD. Přesně 1 rok a 1 den po tomto rozhodnutí bylo nové pracoviště uvedeno do provozu, i když trať B byla ještě téměř 14 měsíců řízena použitím původního technického vybavení. V současnosti jsou všechna tři pracoviště vybavena již shodným hardwarem i odpovídajícím softwarem, který se neustále doplňuje a rozšiřuje v souladu s požadavky, vyplývajícími z nutnosti zlepšování a zkvalitňování řídícího procesu.

2.2 Činnost Vlakového dispečinku metra (VDM) V současné době má za úkol řídit provoz vlakové dopravy na tratích metra. Při běžném provozu vlakový dispečer (VD) řeší běžné provozní situace (odchylky od jízdního řádu),

-4-



zavádí neplánované změny v rozsahu vlakové dopravy a rozhoduje o zastavení a obnovení provozu vlakové dopravy při mimořádné události. Posléze řeší náhradní povrchovou dopravu v případě neplánovaného přerušení provozu metra prostřednictvím Dispečinku MHD – odbor Řízení a kontrola provozu. Dále má za úkol informovat vedoucí i provozní zaměstnance, příslušné útvary a vnější orgány ve smyslu přepisů při mimořádné události. Vlakový dispečink také provádí pravidelné a operativní hodnocení a rozbory plnění plánovaných dopravních výkonů a navrhuje opatření ke zlepšení plynulosti, pravidelnosti a

bezpečnosti

dopravy.

Zastupuje

také

JPM

v mimopracovní

době,

zejména

při mimořádných událostech mající bezprostřední vliv na přepravu cestujících, řídí práci stanic z hlediska organizace vlakové dopravy a řídí a koordinuje činnost dispečinků JDCM2) a JSVM3) při mimořádné události. V neposlední řadě také organizuje, řídí a koordinuje činnost jednotek při vytváření plánu nočních výluk, zpracovává organizaci dopravy pro výluky a posílení provozu a podílí se na zajištění plnění standardů kvality.

2.3 Jednotliví dispečeři Dispečink pracuje v nepřetržitém provozu a střídá se zde kolektiv dvaceti lidí. Službu mají vždy čtyři z nich - každou trasu hlídá jeden vlakový dispečer a za všechny trasy dohromady zodpovídá vedoucí směny. Za normálního stavu je provoz na všech linkách řízen automaticky pomocí počítačů a zabezpečovacích systémů. Vlakovému dispečerovi se na několika monitorech zobrazují všechny soupravy jedoucí po "jeho" trase.

Obrázek 2: Současné pracoviště vlakového dispečinku

-5-



3 Monitorování provozu a technické zázemí 3.1 Pracoviště VDM Jednotlivá pracoviště vlakového dispečinku jsou vybavena shodnou technikou a z hlediska ASDŘ se dělí na tři pracoviště a to grafické, ovládací a pracoviště vedoucího směny.

3.1.1 Grafické pracoviště Grafická část pracoviště je sestavena ze tří (na trase B ze čtyř) monitorů, které slouží pro zobrazování přehledových a detailních technologických schémat trasy. Grafický systém je vybaven automatikou pro standardní nastavení zobrazení v případech mimořádných událostí a obrazovkou aktuálních výstražných hlášení. Ve vybavení grafického pracoviště VDM je zařazen povelovací systém pro ovládání rozhlasu a dispečerského miniCD4).

3.1.2 Ovládací pracoviště Ovládací pracoviště tvoří počítač, jenž je připojen k řídícímu počítači dané trasy. Programové vybavení ovládacího pracoviště tvoří informační a povelovací systém, který umožní zobrazování údajů ze subsystému indikace čísla vlaků (IČV) a zadávání povelů do zabezpečovacího zařízení či ovládacích příkazů pro subsystémy IČV a CIS5).

3.1.3 Pracoviště vedoucího směny Počítač na pracovišti vedoucího směny využívá nabídkový program pro zjednodušený přístup k často používaným úlohám. Jednotlivé nabídky umožní přímé spuštění například vybraných textových a tabulkových procesorů, elektronického archivu podnikových norem, programu pro práci s protokolem, programu pro práci se schématy technologie stanic nebo programu pro práci se záznamem splněného GVD.

3.2 Provozně-řídící pracoviště Pod Vlakový dispečink spadá celkem šest provozně-řídících pracovišť. Prvním z nich je elektrodispečink, který zajišťuje veškerou distribuci elektrické energie. Dále technologický dispečink, jenž stará se o řádný chod eskalátorů, výtahů, systémů vzduchotechniky a čerpacích stanic. Sdělovací a zabezpečovací dispečink provozuje veškerou sdělovací i zabezpečovací techniku na tratích i v depech. Vozový dispečink dbá o technický stav vozového parku. Dispečink ochranného systému řídí mimo systém ochranné časti metra i činnost hasičského záchranného sboru DP-Metro. Posledním pracovištěm je mistr služby

-6-



staveb a trati, jenž organizuje zásahy při poruchách traťového svršku, ale i při veškerých stavebních a zámečnických závadách. Pro všechny tyto úkoly je vlakový dispečink vybaven, kromě jiných zařízení, Automatizovaným systémem dispečerského řízení vlakové dopravy (ASDŘ-D).

3.3 ASDŘ-D Tento

systém

umožňuje

vlakovému

dispečerovi

nepřetržitý

přehled

o

stavu

zabezpečovacího zařízení na dané trati (přehledovými nebo podrobnými schématy) a z toho odvozené informace o momentální poloze všech vlaků na trati; postavení jízdních cest i návěstidel, o zvolené automatické činnosti a o režimu ovládání; vybraných poruchových stavech. Dále umožňuje automatické nastavení zobrazení příslušných schémat při vybraných mimořádnostech (většinou ale musí do systému vstoupit vlakový dispečer); systém dále eviduje úseky s omezenou rychlostí; umožňuje dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení a řízení liniového zabezpečovače Matra PA 135 (trasa C); přednostní vstup do staničního rozhlasu všech stanic trati; aktuální porovnání plánovaných a skutečných časů jízdy včetně přehledu plánovaných časů podle zavedeného grafikonu. Systém pracuje v otevřené smyčce, tj. informace převážně zpracovává a dopravu řídí vlakový dispečer. Systém je budován jako otevřený, tj. umožňuje nejen plošné rozšíření (např. při prodloužení trati), ale i rozšíření funkční, tj. doplňování dalších funkcí, automatů, vytváření vazeb na další systémy, atd.

Obrázek 3: Průmyslové počítače ASDŘ-D

-7-



3.4 Kamerový systém metra Každá stanice metra je vybavena kamerovým systémem. V první řadě je možno skrz kamery sledovat prostor jednotlivého nástupiště s jeho kolejištěm. Kamery snímající tyto prostory jsou vždy umístěny u vjezdové branky na začátku stanice z hlediska příjezdu vlaků do stanice. Dalším prostorem, jež je ve stanicích metra pod dohledem kamer je střední loď6). Stanice umístěné hluboko pod povrchem, zejména v centru města, jsou zpřístupněny eskalátory. Zde jsou snímány prostory vždy na začátcích a na koncích eskalátorů, v případě dlouhých eskalátorů (např. Náměstí Míru, Hradčanská) je snímán i prostor celé délky eskalátorů. Ve většině stanic jsou kamerami vybaveny i vestibuly včetně prostorů před vstupem do stanice. V přestupních stanicích je kamerový systém nainstalován i v přestupních chodbách. Mimo toto jsou snímány i prostory před vstupem do výtahů včetně výtahů samotných. Ostatní prostory v metru, které jsou pod dohledem kamer, jsou například obratové koleje za stanicemi, nebo kolejiště do dep, včetně depa.

3.5 Mimořádné události V systému pražského metra se každý den odehraje mnoho událostí. Některé z nich mají na provoz metra jen nepatrný dopad, ovšem najdou se i takové, které dokážou provoz metra v nejhorším případě i zastavit. Mezi události patrného charakteru, se řadí například porucha dveří soupravy, kdy je nutné vysadit cestující ve stanici a dle VD s vlakem dále pokračovat do depa, či vlak odstavit. Na trasu je poté vypravena záložní souprava. Dalšími událostmi jsou např. závada výtahu či plošiny ve stanici nebo lehký úraz cestujícího, popř. závada eskalátoru. Událostmi, jež naruší provoz metra, jsou například technické závady vlaků nebo závady na zabezpečovacím zařízení. Tyto události ovšem neochromí provoz natolik, jako je skok osoby do kolejiště s následným střetem se soupravou. V tomto okamžiku je zastaven provoz na celé trase. Pár minut poté, kdy je vypnuto napájení přívodní kolejnice, je zaveden provoz ve zbylém úseku trasy. Dle místa vzniku žádá VD o zavedení náhradní dopravy ve vyloučeném úseku. Takováto událost zpravidla naruší GVD, proto je nutné, aby poté VD přečísloval oběhy souprav tak, aby jejich momentální poloha odpovídala zavedenému GVD.

-8-



4 Systém pro sledování vlaků 4.1 Grafikon vlakové dopravy (GVD) Základem, ze kterého vychází programy pro sledování vlaků na trati je grafikon vlakové dopravy. Jedná se o grafické znázornění pohybu dopravních spojů (vlaků) po trase - tedy grafická forma jízdního řádu. Jedná se o předem stanovený plán přepravy, dle kterého budou soupravy vykonávat jednotlivé jízdy. V pražském metru se používá několik grafikonů podle období. Pro běžný všední den je to Pondělí až čtvrtek, zvláště je Pátek, kdy je oproti ostatním pracovním dnům jinak rozložena odpolední špička a navíc je provoz prodloužen do cca 1:30 hod. Dále pro víkendový provoz je Sobota, která má také prodloužený provoz a Neděle. Zvláštní místo má v GVD Štědrý den a Silvestr. Mimo to je v databázi GVD zahrnut i prázdninový provoz, kdy jsou prodlouženy intervaly ve špičkách pracovních dnů o cca 15 %.

4.2 Subsystém pro sledování vlaků (IČV) Tento systém zajišťuje evidenci vlakových souprav na trati metra, jejich přiřazování ke kolejovým obvodům, kde se souprava ve skutečnosti nachází a zobrazování do schémat dispečera. U souprav s přiřazeným plánem jízdy (číslo vlaku dle GVD) vyhodnocuje zpoždění, respektive náskok oproti plánu. Kromě toho zajišťuje některé další funkce, jako kontrolu projetí stanice soupravou s cestujícími, kontrolu projetí návěsti STŮJ, vyhodnocení neplánovaného stání na trati nebo ve stanici.

Obrázek 4: Zobrazení části trasy C v systému IČV

-9-



Pohyb soupravy na trati je odvozen z postupného obsazování a uvolňování kolejových obvodů s přihlédnutím k poloze výměn. Mechanismus IČV přiřazuje čísla soupravy ke kolejovým obvodům při jízdě správným i nesprávným směrem, při poruše výměny nebo kolejového obvodu a při výpadku spojení s nácestnými stanicemi. Na obrazovce se zobrazuje dvouciferné číslo soupravy, které je při normálním provozu podle grafikonu neměnné po celou dobu pobytu soupravy na trati, k němu je přiřazeno jednociferné obdélníkové pole „vztah ke GVD“ – v němž se zobrazuje momentální porovnání plánovaného a skutečného času příjezdu vlaku do určitého kolejového obvodu stanici. Celé číslo (souprava i vztah) se zobrazuje inverzně. Barevný podklad čísla vyjadřuje u čísla soupravy typ vlaku vzhledem k dopravě, „vztah ke GVD“ je barevně odlišen podle skutečného časového vyhodnocení. Součástí programu je i vlakograf (viz Příloha 2), jež na naplánovaný grafikon vlakové dopravy zaznamenává skutečné jízdy vlaků na trati a zobrazuje tím odchylky od něj.

4.3 Subsystém pro informování cestujících (CIS) Subsystém eviduje soupravy na trati, v obratových kolejích stanic a soupravy připravené k nástupu na trať. Dle typu vlaku a jeho koncové stanice vyhodnocuje vlak, který má přijet do stanice a vydává povel pro ovládání informační tabule ve stanici. CIS pracuje ve dvou režimech – buď s přímým vysíláním povelů do stanic, nebo jen s kontrolou činnosti pro dispečera. Zařízení ve stanicích zajišťuje po příjmu povelu zobrazení předdefinovaných textů.

- 10 -



Závěr Dispečerské řízení metra, jak je popisováno v této práci, z velké části vychází z pravidelného provozu bez výrazných anomálií. Při řešení závažnějších mimořádných událostí v provozu se dá s nadsázkou říci, že dispečeři musí mít mozek šachového velmistra, protože nasadit v takovém hustém provozu v případě potřeby záložní soupravu není mnohdy jednoduché. O profesionalitě práce dispečerů svědčí i to, že v některých okamžicích jsou intervaly mezi vlaky v případě nutnosti i 90 vteřin, tzn. nejmenší možný následný interval mezi vlaky. V ranní špičce je provoz tak hustý, že v každé stanici na trase stojí souprava. Systém pražského metra funguje spolehlivě již 38 let. Jeho provoz dokázala zastavit pouze povodeň v roce 2002 a ojedinělý výpadek napájení centrálního řídícího počítače v roce 2007, kdy se všechny tři linky zastavily na 33 minut. Spolehlivost systému řízení metra je pravidelně testována v noci, kdy v tunelech nejsou vlaky. Co se týče prostorů dispečinku - v případě nenadálé události je v blízkosti na bezpečném místě náhradní plnohodnotné dispečerské pracoviště. Řízení provozu metra je tedy zajištěno i v sebevíce kritických situacích. V závěru této maturitní práce by autor rád poděkoval pracovníkům Centrálního dispečinku, kteří mu pomohli při obstarávání podkladů a dalších informací nezbytných pro vypracování této maturitní práce. Především však panu Miloši Trnkovi, který se autorovi plně věnoval.

- 11 -

5 Použitá literatura 1. Metroweb.cz :: Dispečinky metra [online]. [cit. 2012-02-09]. Dostupné z WWW: http://www.metroweb.cz/metro/dispecink/dispecink.htm 2. Automatizace: Systém Identifikace čísla vlaku [online]. duben 2009 [cit. 2012-0211]. Dostupné z WWW: http://www.automatizace.cz/article.php?a=2525 3. IDNES.cz: Podívejte se, jak se řídí provoz pražského metra - iDNES.cz [online]. 18. října 2007 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z WWW: http://technet.idnes.cz/podivejtese-jak-se-ridi-provoz-prazskeho-metra-f5u/tec_reportaze.aspx?c=A070905_182049_software_rja 4. Den v tunelu | Abicko.cz [online]. 17. dubna 2001 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z WWW: http://www.abicko.cz/clanek/casopis-abc/1933/den-v-tunelu.html 5. DP KONT@KT. Časopis pro zaměstnance Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciové společnosti [online]. 10/2011. 2011 [cit. 2012-02-11]. Tady dole žijeme ve vteřinách. Dostupné z WWW: http://www.dpp.cz/dp-kontakt/ 6. Vlastní poznatky a poznámky z praxe na dispečinku.

6 Poznámky 1) ASDŘ - Automatizovaný systém dispečerského řízení vlakové dopravy, viz podkapitola 3.3, str. -72) JDCM - Jednotka dopravní cesta Metro - zajištění funkčnosti a provozuschopnosti staveb, zařízení a technologií ve správě JDCM pro provoz metra 3) JSVM - Jednotka správa vozidel Metro – správa vozového parku, údržba a modernizace vozidel 4) miniCD - Jedná se o soubor vybraných hlášení v PC pro vlakového dispečera, popř. dozorčího stanice 5) CIS - Informační subsystém pro cestující, viz podkapitola 4.3, str. -106) Střední loď - u ražených stanic se jedná o průhled stanicí, např. stanice typu Hradčanská pod eskalátory mezi jednotlivými nástupišti. U hloubených stanic, např. ve stanici Luka lze kamerou zabrat zhruba celý prostor nástupiště s kolejištěm

7 Přehled příloh Příloha 1: Zobrazení trasy A v systému IČV včetně detailního zobrazení stanice Příloha 2: Vlakograf trasy A Příloha 3: Grafikon linky C pro provozní dny pondělí až čtvrtek

Přílohy

Příloha 1: Zobrazení trasy A v systému IČV včetně detailního zobrazení stanice

Příloha 2: Vlakograf trasy A

Příloha 3: Grafikon linky C pro provozní dny pondělí až čtvrtek

MATURITNÍ PRÁCE. Téma: Dispečerské řízení pražského metra

Recommend Documents