MATERIÁLY NOVÉ ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Z KATASTRU POPŮVEK, OKRES TŘEBÍČ Jitka Knotková, Muzeum Vysočiny Třebíč Martin Kuča, Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Brno
Úvod Příspěvek přináší informace o nových archeologických nálezech učiněných v okolí Popůvek, které se nachází v jihovýchodní části třebíčského okresu. Až donedávna byl katastr obce archeologicky neprobádaný, ještě v osmdesátých letech není v monografii shrnující pravěké osídlení Třebíčska uveden žádný nález.1 Teprve František Vokáč odtud získal ojedinělý artefakt z paleolitu a Milan Vokáč doložil osídlení v mladším neolitu.2 Početný archeologický soubor, který v letech 2009–2012 shromáždili Marcel Lengyel a Vladimíra Žáková dokládá, že pravěké osídlení Popůvek bylo bohatší, než se dosud předpokládalo. Přírodní poměry Popůvky náleží do geomorfologického celku Jevišovická pahorkatina, konkrétně do jeho podcelku Znojemská pahorkatina, okrsku Náměšťská sníženina.3 Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 430 m, nejvyšší bod na katastru má 462 m. Pramení zde několik potoků, které jsou přítokem nedaleké řeky Oslavy a především Jihlavy, jejíž skalnaté hluboké údolí je totožné s jižní hranicí katastru. V okolí obce se nachází zejména granulit, migmatit, místy jsou výchozy amfibolitu a pokryvy spraší či sprašových hlín.4 Z půdních typů má největší zastoupení hnědozem modální, kambizem modální a kambizem eutrofní. Společně s celým územím jihovýchodního Třebíčska spadá katastr Popůvek do mírně teplé klimatické oblasti (jednotka MT 11). Dle potenciální vegetace by zde v původním rostlinném pokryvu převažovala černýšová dubohabřina (pro níž je typický dominantní výskyt dubu zimního a habru), případně biková a (nebo) jedlová doubrava.5 Poloha a charakteristika lokality Nově získaný soubor artefaktů z mladého paleolitu byl nalezen na mírném jihovýchodním svahu ve vzdálenosti přibližně 100 až 200 m jihozápadozápadně od osady Sedlecký Dvůr. Lokalitu lze identifikovat v okolí bodu 49°08‘59.38“N, 16°08‘17.40“E v systému WGS 84. Dosud bylo jediným paleolitickým nálezem čepelové jádro, které získal F. Vokáč v nedaleké trati „Na díle“.6 Neolitické nálezy se soustřeďují do dvou koncentrací a je možné, že šlo ve skutečnosti o dvě sídliště (obr. 1). První je přibližně totožné s prostorem stanice z paleolitu, druhé představuje poměrně rozsáhlou plochu v trati „Beranovo“ (větší rozptyl v okolí bodu 49°09‘08.18“N, 16°08‘35.50“E v systému WGS 84). Jedná se o ploché návrší přecházející v mírný jihovýchodně až východně se svažující svah v okolí soutoku bezejmenného potoka a potoka Kotlík severně od silnice Popůvky–Kladeruby nad Oslavou, zhruba 150–400 m severovýchodně od Sedleckého Dvora. Již v minulosti zde M. a F. Vokáčovi a Petr Knotek nalezli ojedinělou štípanou kamennou industrii a otřelou neolitickou keramiku. Další ojedinělý nález byl učiněn i na severovýchodním svahu mezi Sedleckou myslivnou a potokem Kotlík. 107
1. Popůvky – Sedlecký Dvůr. Koncentrace pravěkých nálezů (Mapový podklad převzat z webových stránek Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Nahlížení do katastru nemovitostí).
Rozbor nálezů hmotné kultury Mladý paleolit Při povrchových sběrech byla kromě nepatinovaných artefaktů shromážděna i malá kolekce patinované štípané kamenné industrie (dále jen ŠKI), kterou je možné zařadit do období paleolitu. Soubor zahrnuje mikroúštěp a úštěp z blíže neurčených surovin, úštěpy zhotovené z rohovce typu Krumlovský les, varieta II (3 ks), silicitu glacigenních sedimentů (2 ks) a zřejmě sem náleží i úštěp z radiolaritu. Vzhledem k charakteru nálezů a absenci nástrojů je obtížné stanovit kulturní příslušnost kolekce, na základě použitých surovin a polohy lokality lze předběžně soubor klasifikovat do aurignacienu. Do okruhu aurignackých industrií patří i necelé 3 km vzdálená lokalita Mohelno „Mančalov“.7 Kultura s moravskou malovanou keramikou Keramika Z lokality bylo získáno pouze 7 ks drobných keramických zlomků nádob. Konkrétně se jedná o jednoduchý zaoblený okraj (z mísy?), 2 ks zlomků výdutí, fragment dna zaoblené profilace, odlomený kulovitý výčnělek, horizontální páskové ucho a zlomek tenkostěnné výdutě s odlomeným páskovým ouškem. Nalezené kusy byly vyhotoveny z jemno- a středozrnného keramického materiálu, ve dvou případech obsahovala hmota příměs drcené slídy. Štípaná kamenná industrie Celkem bylo při povrchových sběrech v průběhu několika let nalezeno 623 ks ŠKI. Jde tedy o nejpočetnější složku hmotné kultury, která z lokality pochází, a její analýze je věnována hlavní pozornost. 108
V souboru výrazně převažuje ŠKI z regionálních surovin, naopak surovina ze vzdálených zdrojů je zastoupena jen okrajově (tab. 1). Nejvíce byl využíván rohovec typu Krumlovský les (dále jen KL), zejména varieta I (363 ks), méně varieta II (190 ks), jejich vzájemný poměr činí přibližně 2:1.
2. Popůvky – Sedlecký Dvůr. Štípaná kamenná industrie – výběr.
109
Bohaté výchozy tohoto rohovce se nachází v prostoru Krumlovského lesa vzdáleném zhruba 23 km jihovýchodně od lokality. Dále byla využívána i křemičitá zvětralina hadců (KZH) typu plazma s kvalitními zdroji na Jevišovicku, v kolekci z Popůvek z ní bylo vyrobeno 14 ks artefaktů. Z velké vzdálenosti je industrie vyhotovená z kvalitního silicitu glacigenních sedimentů (9 ks) a silicitu krakovsko-čenstochovské jury (4 ks). Po jednom kuse jsou zastoupeny moravský jurský rohovec, rohovec typu Olomučany z Moravského krasu, z Brněnska rohovec typu KL, varieta III (?), mléčný opál, křišťál a citrín. Z technologického členění kolekce vyplývá, že nejméně přítomnou složkou je nezpracovaná surovina (0,5 %), následují jádra a odpad vzniklý při výrobě industrie (obojí 7 %). Nástroje představují přibližně desetinu souboru, nejvíce jsou však zastoupeny polotovary v podobě čepelí (24 %) a především úštěpů (51 %). Jádra se objevují v různém stadiu těžby od načatých až po úplně vytěžená, převládají jádra jednopodstavová (přičemž u 2 ks z nich byly vzácně odráženy nikoliv čepele, ale úštěpy) a nepravidelná (obr. 2:12, 13). Čepele jsou často dochovány fragmentárně, pouze třetina je kompletních. Z analýzy je patrné, že zatímco suroviny z nedalekých zdrojů (rohovec typu KL I a II, KZH typu plazma) se na lokalitu dostávaly pravděpodobně ve formě suroviny, případně upravených jader, vzdálené silicity (SGS – silicit glacigenních sedimentů, SKČJ – silicit krakovsko-čenstochovské jury) jsou doloženy až ve formě polotovarů – čepelí a úštěpů. V rámci kolekce ŠKI z Popůvek je 66 ks možné označit jako nástroje. Jedná se hlavně o různé typy škrabadel (22 ks, obr. 2:1–7). Čepelová škrabadla mají nejčastěji retuš na konci konvexní hlavice, v jednom případě je retuš příčně šikmá a jeden kus je tzv. dvojité škrabadlo, kdy jsou oretušované oba protilehlé konce artefaktu. Škrabadla vyhotovená na úštěpu jsou doložena: krátké, krátké vyčnělé a obloukové. Další poměrně početnou kategorií (18 ks) jsou čepele s retuší, příp. s leskem, který vzniká pracovním opotřebováním (obr. 2:11, 14–16). Doložená retuš je příčně rovná, příčně šikmá a laterální na jedné hraně. Po šesti kusech je doložena kruhová úseč (vždy se srpovým leskem na pracovní ploše, obr. 2:17, 18) a různé variety úštěpů s retuší (místní, laterální i bilaterální, příčná a příčná s bočními vruby). Mezi nástroje patří i drasadlo (4 ks), trapéz (4 ks, obr. 2:9–10), vrták (3 ks?, obr. 2:8), mikročepelka s laterální retuší (1 ks) a zlomek trojúhelníkovitého segmentu s perličkovitou retuší po obvodu (1 ks). Protože vyhodnocovaný soubor ŠKI pochází pouze z povrchového sběru, nelze všechny nálezy jednoznačně řadit do kultury s moravskou malovanou keramikou. Naopak některé kusy (zvláště drobná jádra, mikročepelka s retuší, retušovaný segment) by mohly náležet již do období pozdního paleolitu, příp. mezolitu. Tabulka č. 1. Spektrum použité suroviny pro výrobu ŠKI a jednotlivých technologických skupin. Rohovec typu KL I Rohovec typu KL II Neurčeno – přepálená KZH typu plazma Silicit glacigenních sedimentů Silicit krakovsko-čenstochovské jury Neurčeno Citrín Křišťál Moravský jurský rohovec Opál Rohovec typu KL III (?) Rohovec typu Olomučany Silicit krakovsko-čenstochovské jury (?) Celkem (ks) Celkem (%)
110
Surovina Jádro Čepel Úštěp Nástroj Odpad Celkem (ks) Celkem (%) 2 17 70 213 38 23 363 58,42 – 18 67 67 22 16 190 30,50 1 1 7 19 3 2 33 5,30 – 5 2 5 1 1 14 2,25 – – 4 4 1 – 9 1,45 –
–
1
3
–
–
4
0,64
– – – – – – –
– 1 – – 1 – –
– – – – – – –
2 – – 1 – 1 1
– – 1 – – – –
1 – – – – – –
3 1 1 1 1 1 1
0,48 0,16 0,16 0,16 0,16 0,16 0,16
–
–
–
1
–
–
1
0,16
3 0,48
43 6,90
66 10,59
43 6,90
623 –
– 100
151 317 24,25 50,88
Broušená a ostatní kamenná industrie Dohromady byly nalezeny pouze 4 ks broušené kamenné industrie. Jedná se o kompletní lichoběžníkovou sekerku s rovným ostřím ze zelené břidlice typu Želešice (obr. 3:1), polotovar sekerky s poškozeným týlem a ostřím ze stejné suroviny (obr. 3:4) a z této břidlice byl snad vyhotoven i drobný klínek, z něhož se dochovala břitová část (obr. 3:3). Fragment týlové partie dalšího klínku byl vyroben z blíže neurčeného metabazitu (obr. 3:2). Některá jádra mají opotřebený (obitý) povrch, což svědčí o jejich druhotném využití jako otloukačů. V souboru je celkem 8 ks těchto artefaktů, jež jsou vyrobeny z rohovce typu KL I (4 ks) a KL II (4 ks). Ostatní Do kategorie ostatních nálezů lze zařadit jeden silně otřelý kousek mazanice bez patrných otisků po stavební konstrukci.
3. Popůvky – Sedlecký Dvůr. Broušená kamenná industrie.
111
Závěr Nové nálezy, které byly získány z meziříčí Oslavy a Chvojnice za uplynulých zhruba 15 let, poukazují na velmi intenzivní a především v neolitu poměrně stabilní osídlení zdejšího regionu. Především kultura s moravskou malovanou keramikou je v této oblasti nejvíce zastoupena. Další lokality lze v tomto prostoru ještě očekávat. Z doposud publikovaných lokalit lze v okruhu pěti kilometrů zmínit např. Březník, Kramolín, Kladeruby nad Oslavou a Mohelno.8 Keramický materiál z Popůvek byl velmi nevýrazný, podle některých indicií lze alespoň část souboru spolehlivě přiřadit ke kultuře s moravskou malovanou keramikou. Početný soubor štípané kamenné industrie však naznačuje více komponent osídlení. Nejstarší z nich představuje nejspíše mladopaleolitická industrie, kterou předběžně klasifikujeme jako aurignackou. Některá drobná jádra a část trojúhelníkového segmentu s perličkovitou retuší signifikuje možnou pozdně paleolitickou složku. Předpokládáme, že největší podíl kamenné industrie spadá do kultury s moravskou malovanou keramikou, čemuž napovídá skladba surovin, technologie i typologie, která je srovnatelná s jinými soudobými lokalitami. Zvláštní pozornost zaujímají krčkovité vrtáčky, které jsou známy i z jiných mladoneolitických lokalit.9 Přítomnost poměrně velkých kusů krumlovského rohovce dokazuje snadnou dostupnost této suroviny. Jádra jsou zastoupena ve všech výrobních stadiích, což znamená, že se surovina zpracovávala i přímo na lokalitě. Hojné úštěpy jen tuto domněnku potvrzují. Výjimečné importy surovin ze vzdálených oblastí jsou doloženy polotovary (čepele, úštěpy). Broušená kamenná industrie je nevýrazná, jediná celá sekerka by mohla patřit ke kultuře s moravskou malovanou keramikou, podobně se dá usuzovat i u ostatních artefaktů. Zelená břidlice typu Želešice pro tuto kulturu patří v širším prostoru jižní Moravy k nejužívanějším.10 Povrchovými sběry v okolí Popůvek byla posunuta hranice bohatého pravěkého osídlení dále do hloubi Českomoravské vrchoviny. Byly přitom prokázány komponenty z mladého a pozdního paleolitu a především z mladého neolitu. Postupným mapováním lokalit na západní Moravě lze oprávněně konstatovat, že pravěký člověk velmi dobře znal zdejší krajinu a dokázal ji využívat ke svému prospěchu více, než se doposud předpokládalo. POZNÁMKY 1 Pravěk Třebíčska, Brno 1986. 2 M. VOKÁČ, Popůvky (okr. Třebíč), Přehled výzkumů, roč. 43, 2002, s. 137. 3 L. ČECH, Jihlavsko, Praha 2002, s. 28. 4 Národní geoportál INSPIRE [online]. [cit. 2013–05–14]. Dostupné z:
. 5 L. ČECH, c. d., s. 44, 62. 6 M. VOKÁČ, Popůvky, s. 137; TÝŽ, 1. kapitola, Pravěk, in: Dějiny obce Hartvíkovice, Hrotovice 2005, s. 5–8. 7 M. KUČA–M. VOKÁČ, Nové paleolitické a neolitické nálezy z Mohelna a Kladerub nad Oslavou (okr. Třebíč), ZM, roč. 8, 2004, s. 180–183; P. ŠKRDLA–J. VOKÁČOVÁ–P. KNOTEK–T. RYCHTAŘÍKOVÁ, Mohelenský mikroregion na počátku mladého paleolitu, Přehled výzkumů, roč. 53, 2011, č. 1, s. 9–32. 8 P. KOŠTUŘÍK, Eneolitické osídlení hradiska u Kramolína ve středoevropských souvislostech, Brno 2007; M. KUČA–M. NÝVLTOVÁ FIŠÁKOVÁ–P. ŠKRDLA–M. VOKÁČ, Lokalita staršího stupně kultury s moravskou malovanou keramikou v Březníku na Českomoravské vrchovině, SPFFBU, řada M, roč. 17, 2012, s. 95–120; M. KUČA–M. VOKÁČ–P. MILO–P. ŠKRDLA, Rondel na neolitickém sídlišti u Mohelna na jihozápadní Moravě, in: M. POPELKA– R. ŠMIDTOVÁ (edd.), Otázky neolitu a eneolitu našich zemí. Sborník referátů z 28. zasedání badatelů pro výzkum neolitu (nejen) Čech, Moravy a Slovenska. Mělník 28. 9.–1. 10. 2009, (Praehistorica, roč. 29), Praha 2011, s. 213–227; M. VOKÁČ–M. KUČA, Kladeruby nad Oslavou (okr. Třebíč), Přehled výzkumů, roč. 44, 2003, s. 208; M. VOKÁČ, Kladeruby nad Oslavou (okr. Třebíč), Přehled výzkumů, roč. 52, 2011, č. 1, s. 163–165; J. VOKÁČOVÁ–P. KNOTEK, Lengyelské sídliště Mohelno „Staré Hory“, ZM, roč. 16, 2012, s. 5–10. 9 B. KOSTIHOVÁ, Vybrané objekty ze sídliště kultury s moravskou malovanou keramikou z Horákova (okr. Brno–venkov), bakalářská diplomová práce Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
112
Brno, 2012; M. KUČA–E. KAZDOVÁ–A. PŘICHYSTAL, Sídliště staršího stupně kultury s moravskou malovanou keramikou v Brně-Žebětíně. Poznámky k fázi Ib kultury s MMK v brněnské kotlině, Pravěk. Nová řada, roč. 13/2003, 2005, s. 37–89; M. KUČA–M. NÝVLTOVÁ FIŠÁKOVÁ– P. ŠKRDLA–M. VOKÁČ, Lokalita staršího stupně, s. 95–120. 10 M. KUČA–M. VOKÁČ. Exploitation of rocks for polished stone industry from the Brno Massif, South Moravia (Czech Republic), in: A. PŘICHYSTAL–L. KRMÍČEK–M. HALAVÍNOVÁ (edd.), Petroarchaeology in the Czech republic and Poland at the beginning of the 21st century, Brno– Wroclaw 2008, s. 95–109.
113
