CJBB119/O úterý 10:00 – 11:35, A31
Datum: 19.10.2010
Cvičení 1: Vyhledejte nespisovné tvary a nahraďte je spisovnými. Zůstal otevřený vchod z Charvátové ulice; mažeme si chléb sádlem se škvarkami; z vojáků udělala vláda žoldnéry, egyptský ministr navštívil svého amerického protějška, přijdou i se svýma rodinnýma příslušníkama; před několikati lety; kupte si opékaný klobás; slyšel jsem o Hansu Dittrichovi; do kurzu se přihlásili tři kandidáté; spolupracovali s těmi dvěmi firmami; děvčátko s útlýma pažema, v Hradci Královém, autobusy jedou do Pavlové ulice; dorazili jsme na poštu s mnohými balíkami; odražení útoků nepřátelů.
Maskulina (substantiva mužského rodu) Havránek – Jedlička: Stručná mluvnice česká, Praha 1998, s. 50n.
A) Maskulina životná 1) 3. (dativ)/ 6. (lokál) sg. Cvičení 2: Substantiva v závorkách dejte do správné formy: zpráva o (strýc Felix) …...................................., přednáška o (malíř Mikoláš Aleš, spisovatel František Kožík a Alois Jirásek) ….........................................................................................., k (pan doktor Vladimír Dvořák) ……………….........………………, hovořili o (Bůh) …................., udělení diplomu (student David Macků) ………………………………………… , předložit návrh (starosta inženýr Jiří Mikulášek)………………………………………………., udělená cena (profesor Petr Karlík) ……………………............, žádost zaslaná (pán prezident Václav Havel) ….............................., román o (zbojník Nikola Šuhaj loupežník) …………………………………...
2) 5. pád (vokativ) sg. Cvičení 3: Substantiva dejte do správné formy: chlapec
obránce
lovec
poslanec
strážce
rádce
obhájce
zákonodárce
plavec
pan Švec
pan Hoška
manžel
zrádce
Ital
bratr
pan Richtr
nešťastník
obyvatel
Francouz
Španěl
1
3) 1. pád (nominativ) pl. Cvičení 4: Řekněte v množném čísle – obyvatel Prahy, Brna, Irska … filozof, pes, učitel, manžel, pán, kameraman, muž, kardinál, demokrat Koncovky: -ové / -é / -i, k osobám pouze -ové / -é •
•
•
•
jen -ové: u cizích jmen (-log, -fil, -graf, -nom): filozofové (filozofi – nespisovné), profesionálové národnosti: Rusové, Dánové, Norové, Irové (jedině takto spisovně) X Slovani (hodnotí se jako hovor.) příjmení a křestní jména: bratři Čapkové, Nedvědové (Nedvědi, Nováci hovor.), Petrové u jmen zakončených na -al: mazalové, rýpalové jednoslabičná: Dánové, králové, Irové, zeťové, Rusové, synové jen -é: Pražané, Brňané (nespisovně Pražáci, Brňáci), Moravané, lidé, občané, měšťané, sousedé, křesťané (v mluveném projevu i husiti, banditi, houslisti) u jmen zakončených na –el/-tel, ita, ista, asta: obyvatelé, učitelé, manželé, konšelé (i konšelové), andělé, Španělé, šachisté u jednoslabičných: Žid – Židé - i: páni, zákazníci, Francouzi, vrazi, Němci u jmen, jejichž kmen končí na k, g, ch – k > c – dělníci, ch > š – Češi základní koncovka pro názvy zvířat – lvi, psi, pávi, pstruzi, holubi u přejatých subst. na –ant: aspiranti, furianti, maturanti jména na -ř a -č (bankéři, řidiči); -(e)c (cizinci); -ce (dárci) -man: kameramani, ombudsmani, gentlemani (gentlemeni) Obojí -é / -i: demokraté/demokrati, diplomaté/diplomati, akrobati / akrobaté, bandité / banditi
Pozor na rozlišení koncovek: 1. pád pl. – (ti) kosi, orli, psi (jako „páni“), Francouzi (jako „muži“) 4. pád pl. – (vidím ty) kosy, orly, anděly, Španěly, Italy (jako „pány“)
4) 6. pád (lokativ) pl. • •
-ech: u jmen zakončených na obojetnou souhlásku: Arabech, filozofech, krokodýlech, Václavech a po tvrdých souhláskách (kromě zakonč. na k, g, h, ch): o bratrech, hadech, sousedech, předsedech -ích: u jmen, jejichž kmen končí na souhlásku k, g, ch, h (měkčení), dochází k alternaci kmenové souhlásky voják – vojácích (ne vojákách), hoch – hoších, sluha – sluzích, kolega – kolezích (ne o kolegách), vlk – vlcích, druh – druzích, Polácích, špačcích, pstruzích, březích, zámcích vzor muž: přítel – přátelích, král – králích, vítěz – vítězích, Francouzích, obyvatelích, učitelích
5) 7. pád (instrumentál) pl. (s) pány, kosy, orly, psy, anděly, Španěly, Italy (dle „pán“)
X obyvateli, králi, Francouzi, učiteli, s přáteli (dle „muž“)
! Pozor na skloňování substantiv host, člověk, rodič, kůň, kněz.
B) Maskulina neživotná •
vzor Hrad
1) 2. pád (genitiv) sg. do hradu x do lesa -u: většina podstatných jmen: hradu, kroku, dubu, sloupu, rybízu, kusu, lnu -a : stará substantiva: chléva, popela, světa, lesa, rybníka, kostela, kláštera, života, do roka, do rybníka produktivní u názvů měsíců – ledna, března, října (X listopadu)
2
u názvů dnů na -ek (kromě pátek – pátku) – do pondělka, čtvrtka, od včerejška, ode dneška u názvů místních zakončených na -ov/-ín: Holešova, Hulína, Lvova, dále z Berouna, Kolína, Říma, Jeruzaléma, Londýna (X z Písku, z Mostu) někde možné obojí tvary: z Mělníku / Mělníka, z Hamburku / Hamburka, Lipníku / Lipníka, z Minsku / -a, u obecných názvů míst – do domova X k domovu, ostrova, komína, mlýna, dvojí tvary: u rybníku/u rybníka, komína / komínu, budíku/budíka, dvoru/dvora, dobytku/a
2) 6. pád (lokativ) sg. -u / -ě (-e): rovnocenné koncovky – o rybníce / o rybníku, v komíně / v komínu, na hradě, v lese X na zámku -u: převládá, objektový (předmětný) význam, po předložce „o“ > pravidlem je koncovka -u ……. o roku, o rybníku, o hradu, o vlaku -e (-ě): při určení místa (kde?) – v chlévě, v klíně, v komíně / v komínu, v lese, na mostě při určení časových okolností – na jaře, po roce po předložkách „po, na, v“ ……..v autobuse / autobusu, v jazyku / jazyce, v rybníku / rybníce, na hradě
3) 6. pád (lokativ) pl. -ech / -ích / ách -ích – po k, g, ch – o zámcích, o parcích, o balíčcích, o kališích, březích, rozích, lesích -ech / -ích: obě možnosti u jmen zakončených na –l, -s, -z s tvrdým skloňováním – kostelech/kostelích, jezech/jezích, v hotelích/hotelech, na plesech/plesích, ve sklepech/sklepích –ích/-ách – (o) o balíčcích (o balíčkách), o kouscích ( o kouskách), o vrších (vrchách), domcích (domkách)
4) Pomnožná jména šachy , ústa, vrata, tepláky (o teplácích, hov. o teplákách), plech (na pečení), některá jména místní – typ zakončený na -any/ -y: Obřany, Bylany, Hradčany, Mosty, Bory, Doksy, Říčany, Vinohrady, Čechy
•
Vzor stroj
6. pád (lokativ) pl -ích / -ech (u jmen zakončených na –l: o cílech) , obojí v pytlích / pytlech, obratlích/obratlech X ale jen: o kyčlích
•
Smíšené skloňování (hrad/stroj)
jména s kmenem zakončeným na –en: kámen, kmen, ječmen, řemen, hřeben, kořen, plamen → v jedn. čísle (kámen, -e dle „stroj“, ale pronikají tvary vzoru „hrad“ - 2.p. kamenu), v množném (kameny, -ů dle „hrad“), mají tedy smíšené skloňování, jako dvojtvary pronikají tvary skloňování tvrdého (dle hrad) do čísla jednotného -el: krevele / krevelu, tmelu / tmele, kotle / kotlu Jména na –z: z Bezdězu / Bezděze den – jedn. č. – 1.p. den, (bez) dne, 3. a 6.p. (o) dni / ke dnu X ustrnulý tvar „ve dne“ množ.č. – 1. a 4.p dni / dny (dle hrad), 2.p. (bez) dní / dnů, 3.p. – dnům, 6.p. – dnech (ve dnech volna), 7.p. – (se) dny loket – 5 loktů / loket ve ve významu délkové míry dle „hrad“ i „stroj“ - v 2.p.j.č. se vypouští -e- bez loktu / lokte, 3.p. – lokti / loktu, 6.p. – (o) lokti / loktu / loktě v množném čísle rozlišení, zda jde o část těla, pak dle „hrad“ – lokty, bez loktů zda jde o délkovou míru – 1.p. (ty) lokte, bez loktů / loket (osm loktů/loket) místní jméno Loket – má jen tvary podle měkkého vzoru „stroj“ – z Lokte, v Lokti rok – 2.p. – (bez) roku (X do roka a do dne – frazeologické užití), množ. č. roky, -ů (věk) i léta, let (délka trvání) sen – bez snu (X frazém byl jako ve snách) kolísání mezi hrad a stroj – např. kužel – bez kužele/bez kuželu, s kuželi / s kužely
3
C) Kolísání mezi rody (maskulinum/femininum) (ta i ten) bronz, kyčel, kredenc, esej, jetel, plevel, chmel, kotel, uhel (bez uhle / uhlu), na Bezdězu / Bezděze, brambor / brambora, kedluben i kedlubna, sršeň, esej
Cvičení 5: Doplňte: a) Žáci se se svými učitel__ účastnili besedy se spisovatel__. Pštros__ běží až padesátikilometrovou rychlostí. Rorýs__ za letu spí. Lidé chovali pštros__ na farmách. Rys__ loví také tetřev__. V zimě sob__ táhnou na jih. Sobol__ doplácejí na svou vzácnou kožešinu. Sokol__ loví svou kořist (např. holub__) ve vzduchu. Když se lv__ nasytí, hodují na zbytcích velcí sup__. Na pol__ch se často setkáváme se sysl__. Před domem stojí auto pana Mác__. Orl__ u nás už těžko spatříme. Ve výběhu jsme viděli lv__, šakal__, šimpanz__ a pardál__. Na zámku chovali páv__. Nad útes__ létali orl__. Šetřete s peněz__. Nad pacholky dohlíželi dráb__. Navštívili nás Novákov__. Nadýmal se pýchou, když viděl jméno rodné obce mezi městys__. b) Holub__ zobali zrní. Setkal se se dvěma přátel__. Blahopřáli panu Novákov__ k narozeninám. Čáp__ číhali u rybníka na žáby. Chlapci utíkali po pol__ za pestrými motýl__. O slavném houslistov__ hovořilo celé město. Mluvili jsme s domorodými obyvatel__. Jestřáb__ se hnali za dvěma holub__. Učili jsme se o spisovatel__ Janu Drdov__. Staří čáp__ krmili mladé čáp__. Viděl jsem vzácné plaz__ . Mluvil o Pavlíkov__ a jeho přítel__ Petrov__. Vítěz__ se dostalo zasloužené odměny. Na hřišti pobíhaly děti se ps__. Četl o cestovatel__ Jiřím Hanzelkov__. Šimpanz__ si stavějí hnízdo z větví. S Ital__, Francouz__ i Španěl__ se domluvím anglicky. Cvičení 6: Doplňte i/y: albatros__ plachtí nad vodou, nespokojuj se s nízkými cíl__, ps__ byli uvázáni řetěz__, automobil__ s pytl__ obilí, svár mezi oběma král__, látka s viditelnými kaz__ , mezi krčními obratl__, mít na zřetel__, návštěvníky přitahovaly ryzí drahokam__ , na stavbě pracují dva malé jeřáb__, těžké automobil__ , na pol__ch vázali snop__, v noci se objevují zajímavé úkaz__, ulička mezi oběma stol__, na podzim vysazujeme dub__ a topol__, rýsovat diagram__, rosa na jitrocel__, čtyřlístky v jetel__, o úspěšných řešitel__ch, s přírodními léčitel__, vzpomínka na padlé generál__, vařící voda v kotl__ Cvičení 7: Podstatných jmen v závorkách užijte v náležitých pádech plurálu. Cukr byl připraven v kolových (sáček)........................... . K obědu jsme měli hovězí maso na (hříbek) …............................ . Zahraniční hosté byli ubytování v obou (hotel) …..................... . V (balík) …......... byly knihy. V (balíček) …................. byly sušenky. Vojáci byli pochváleni svými (velitel) …........................... . Výstava byla navštívena četnými (Rus, Francouz, Ital) …............................................................ Traktory táhly těžké (vůz) ….................................... s plnými (pytel) ….............................. brambor. Oba chlapci byli vášnivými (sběratel) …..............................poštovních známek. Ve své práci se řídíme těmito dvěma (zřetel) …................ Vraní (kůň) ….................. běželi cvalem po silnici. Po návratu z cesty jsem byl srdečně přivítán svými (rodič).............................. . Na horách se setkali s (mnozí lidé) …..................... . Cizí (host) …........................ obdivovali naše gotické stavby. Naše republika je navštěvována (mnozí zahraniční hosté) ….......................................... . Letošní dovolenou jsme strávili společně s (manžel)............................. Svobodovými. Pršelo několik (den) …........................ .
4
Feminina (substantiva rodu ženského) Havránek – Jedlička: Stručná mluvnice česká. Praha 1998, s. 67n. Koncovky feminin v 7. pádu plurálu (ženami, růžemi, písněmi, kostmi, s výjimkou „ruka, noha“ ve smyslu lidské končetiny) jsou vždy s měkkým -i! (x drahokamy – maskulinum neživotné, vzor hrad) Jako chybné se u feminin hodnotí podoby těma ženama, písněma, mezi dveřma.
•
vzor Žena
! podtyp skica – 2.sg. skici (x ženy), 1.a 4. pl skici (x ženy), 3. a 6. sg. dubletní koncovky –i / -e ( ke skici/skice) výjimky s „-y“: tácy, kecy, hecy, Skloňování „ruka, noha“ v plurálu: noha
jako část těla
1. p. mé nohy 2. p. nohou / noh 3. p. nohám 6. p. (na) nohou / nohách 7. p. (s) nohama
jako metafora
ruka
jako část těla
jako metafora
nohy stolu noh nohám (na) nohách (s) nohami 1. p. 2. p. 3. p. 6. p. 7. p.
mé ruce rukou / ruk rukám (na) rukou / rukách (s) rukama
ruce stroje ruk rukám (na) rukách (s) rukami
Pokud „ruka, noha“ označuje část těla, do některých pádů plurálu vstupují tzv. duálové koncovky. V 7. pádu pl. je pouze u „ruky, nohy“ ve významu části těla zakončení –ama: mýma dvěma rukama, unavenýma nohama (podobně u neuter ušima, očima). Jestliže „ruka, noha“ neoznačuje část těla, skloňuje se v plurálu standardně podle vzoru „žena“: mezi nohami (ženami) stolu, s rukami (ženami) hodin apod. V ostatních případech je zakončení –ama / –ma nespisovné! (s knihama, s číslama, klukama apod.)
Cvičení 1: Doplňte správné tvary plurálu jmen v závorkách: vše vybudoval (své vlastní ruce) ………………………………………………, hodinky s (takové krásné kovové ručičky) ……………………………………................, byla od rána na (nohy) ………………………………, vrátil se z války bez (ruka) ……………………………, četná zranění na (obě dvě nohy) ……………..………………………., děti mávaly (malé zdvižené ručky) …………………..………………………………, chlapec se (obě ručičky) …………………….. ……….....…. držel matky, skladba pro (čtyři - ruka) ………….………………., hrála si se štěnětem a byla nadšena jeho (roztomilé nožičky) ………………………………………………, umíte chodit po (obě dvě ruce) ……………..……….…….…….. ?, zásilka určená do (vlastní ruce) ……………. …………………, bedna stála mezi (nohy) ………….………….. stolu, na rozcestí směřovaly (dřevěná ruka) ……………………………… ukazatele k severu, na váhu se postav (obě nohy) ……………………………….., stativ se (tři vysouvací nohy) …………………………………., podstavec se (čtyři krátké rozviklané nohy) ……………………………………, tanečnice s (dlouhé štíhlé nohy) ……………………………………………., město pyšnící se (dvoje věžní hodiny) …………………………………………, bavil se s (tamní známé bankovní úřednice) ………………………………………….. 5
Cvičení 2: Opravte chyby, vyskytují-li se. s jejími umytými ručičkami, dvěmi malými rukami budíku, židle se třema nohama, židle se čtyřma nohama, s několika drobnými chybami Dle vzoru žena se skloňují některá pomnožná jména místní: Čechy, Uhry, Benátky, Tatry, Alpy (Čechám, Tatrám, Uhrám, Benátkám jako „ženám“, s Tatrami, Uhrami, Čechami jako „ženami“), výjimečně kolísání (Beskydy: Beskydám („ženám“) i Beskydům („hradům“). Rovněž některá pomnožná jména obecná: kalhoty, plavky, nůžky, varhany, narozeniny (na kalhotách, s kalhotami, varhanách, varhanami, narozeninami)
•
vzor Růže
! Podtyp „ulice“ (-ice): 2. pád pl. ulic-0. pouze jeden možný tvar: (bez) ulic, lavic, lžic, košil, chvil, slepic, mil, neděl (v časových určeních „pět neděl“ X za volných nedělí), plic X dublety přejatých jmen: edicí/ edic, definic / definicí, ambic / ambicí, expedic / expedicí, tradice, investice - jména zakončená na -yně dubletní tvary: (bez) kuchyní (růží) / kuchyň (ulic), žákyní / žákyň, ovcí / ovec, jeskyní/ jeskyň, správkyní / správkyň, svící / svěc práce – v plurálu bez prací, pracím, o pracích, s pracemi, nesprávné jsou tvary „pracem“, „o pracech“ Pomnožná jména: Vánoce, Velikonoce (Letnice, Hromnice) – kolísá mezi skloňováním mužským a ženským, jsou ženského rodu, 2. p. – bez Vánoc, Velikonoc, do 3. pádu proniká koncovka muž. rodu: Vánocům (hradům), v 6. p. pl. o Vánocích, 7. p. – Vánocemi / Vánoci dveře – v 7. pádě s dveřmi, mezi dveřmi (koncovka vzoru „kost“) housle, brýle, plíce Pomnožná jména místní: zakončená na –ice: (koncovka –ím = růžím) Budějovice, Litoměřice, Luhačovice, Pardubice, Strakonice, Teplice, Hranice, Kraslice, Černošice, Chrlice, Šlapanice, Babice, + Krkonoše, Kravaře V dativu sem proniká i koncovka –ům od mužských pomnožných jmen místních, tj. Budějovicím (růžím) / Budějovicům (hradům), Krkonošům / Krkonoším (bez Krkonoš, s Krkonošemi i Krkonoši), Kravařům / Kravařím (s Kravařemi), Vítkovicím / Vítkovicům, dtto Litoměřice, Luhačovice, Pardubice, Maloměřice, Strakonice, Teplice
Cvičení 3: Doplňte správné koncovky místních jmen. Žižka zemřel u Přibyslav__ a byl pochován v Čáslav__. Z Bratislav__ pojedeme do Břeclav__ , anebo ze Zbraslav__ do Příbram__? Z Vlašim__ vede turistická cesta na Blaník. Kamaráda, který studoval v Olomouc__, jsem potkala na Florenc__. Jak daleko je z Chrudim__ do Opav__? Přihlásíš se na zájezd „Krásy Vratislav__“? U Zbraslav__ se Berounka vlévá do Vltav__. Navštívila jsem zámek v Litomyšl__ a kostel ve Staré Boleslav__. Loni se mi nejvíc líbilo v Neapol__. Umění a kultura vzkvétaly i v Byzanc__.
6
•
smíšené skloňování žena i růže
Skloňování typu „idea“ (Ikea, Korea, Odyssea) viz Stručná mluvnice česká nebo Internetová jazyková příručka (oddělení Feminina). Skloňování cizích osobních jmén ženských (Medeia, Lea, Ria, Nikaragua aj.) viz tamtéž. 1. p. sg. 2. p. 3. p. 4. p. 6. p. 7. p.
•
idea idey / ideje ideji ideu (o) ideji (s) ideou / idejí
1. p. pl. 2. p. 3. p. 4. p. 6. p. 7. p.
(ty) idey / ideje idejí ideám / idejím idey / ideje (o) ideách / idejích (s) ideami / idejemi
*tučně vyznačené koncovky jsou ze vzoru „žena“
vzor Píseň
Dle tohoto vzoru skloňování místních jmen končících na -ž, -š, -č, -c + místní jména Boleslav, Čáslav, Chrudim, Příbram (ale 2. pg. sg. převládá podle „kost“: do Boleslavi)
•
vzor Kost
jména na –ost, dále část, srst, bolest, řeč, věc a plurál děti 2. sg. –i, 1., 4. a 5. pl. –i, 3. pl. –em, 6. pl. –ech, 7. pl. –mi Od „kost“ přechází mnohá substantiva ke vzoru „píseň“: lstech (kostech) i → lstích (písních), zdech i → zdích. myš, veš, hruď, měď, pleť, směs, smrt, step, odpověď: 2. sg. –i, 1., 4., 5. pl. –i, 3. pl. – ím, 6. pl. –ích, 7. pl. -mi rez: 2. sg. –i, 1., 4., 5. pl. –i, 3. pl. –ím, 6. pl. –ích, 7. pl. –emi
Cvičení 4: Doplňte pády plurálu substantiv v závorce: sklep se hemží (šedá myš) …..............................., pracoval většinou po (noc) ……………………, k některým (část)
…………………. referátu se musíte znovu vrátit, přestaň s těmi (lež)
…………………..., tvým (řeč) …………………… nevěřím, trpěl (závrať) ……………………. a častými (nemoc) …………………….., mezera mezi (zeď) ………………….. byla vyrovnána (otep) ……………….. dříví, v zimě je nutno šetřit posypovými (sůl) ………………………., dlouho stál mezi (dveře) ……………….. a díval se za odcházejícími (děti) ………………………, projížděli jsme moravskými vinařskými (ves) ………………………….., přiložte k (žádost) …………………… o dotaci vyúčtování, chyby v diplomových (práce) ………………………, projížděli jsme (oblast) …………………….. postiženými (povodeň) ………………………., mírové smlouvy uzavřené mezi (velmoc) ………………………, mnoha (věc) ……………… nerozumí měl zakázáno chodit do školy s (veš) ……………………………, neumím si představit cestu vlakem bez (milá paní průvodčí) ………………………………………, prošily si sukni (dvě pestré nitě) …………………………………
7
Cvičení 5: Dejte slova v závorkách do správných tvarů Vodní ptáci mají prsty na (nohy) ….......... spojeny plovací (blána) …............. . Podél polní cesty stála řada krásných (břízy) …................. . Děti se houpaly na (klády) …....... . Větve košatých (lípy) …........... byly obaleny květy. Na pouti stálo mnoho (bouda). Obilí se vysypávalo z pytlů (díra – pl) …...................... . V létě se často vyskytují případy otrav (houby) …................... . Na poli leželo několik (hrábě) ….................. . Do starobylého města se vjíždělo (brány) …...................... . Vlak jel (plná pára) …...................... . Polévku jíme (lžíce) …............. . Z (obě ruce) …............... stáhl teplé rukavice. Na pasece jsem náhle spatřil u (své nohy – pl.) …................ zmiji. Hodiny nám ukazují čas (ručičky) ….............................. . Některé pražské (čtvrť) …...................... jsou velmi rozsáhlé. Varuj se (lež) …............................. . Moderní lékařská věda bojuje úspěšně s mnoha (nemoc) …............................ . Učme se cizím (řeč) …......................... . Ve středověku byla města obehnána vysokými (zeď) ….................... . Z roztržené látky visely dlouhé (nit) ….............................. .
Cvičení 6: Dejte do 2. a 7. pádu množného čísla. smlouva, družice, lékařka, poslankyně, bříza, plíce, vesnice, pěvkyně, lžíce, ulice, step, obuv, soutěž, labuť
Cvičení 7: Doplňte i/y. Jeli jsme z Ostrav__ do Břeclav__ . Oprava obuv__
trvala týden. Rybář hledal pod kameny
žížal__ . Za stodolou byl stoh slám__ . Na stráni se pásly koz__ . Neklesej na mysl__. V nouz__ poznáš přítele. Vrátili se za malou chvíl__. Prádlo voní po levandul__ . Předvedl trik s kartam__. Z lesa přinesli dvě otep__ suchých větví. Ve stepích žijí antilop__, žiraf__ a gazel__. Talíř s buchtam__ položila vedle váz__. Květy líp__ se přidávají do čajové směs__.
8
