MASČÁSEK
Časopis Masarykovy základní školy v Klatovech 2. ročník 3. číslo
OBSAH 1. Úvodem 2. Literární soutěž 3. Klatovy - naše město 4. Životní příběh 5. Jarní anketa 6. Akce 7. Perly a perličky 8. Závěrem
ÚVODEM
Milé čtenářky a čtenáři, opět je tu další číslo našeho školního časopisu. Máme za sebou několik školních akcí - např. Rubikon, Školní akademii ... Vlády se ujal měsíc květen a pomalu se blíží konec školního roku. Ještě nás čeká samozřejmě učení, ale také výlety a exkurze. Doufáme, že si najdete chvilku i na přečtení našeho časopisu.
Vaše redakční týmy
LITERÁRNÍ SOUTĚŽ MÉ LESNÍ ROZJÍMÁNÍ Opustil jsem svoji ves a smyslů zbavený rozhodl jsem se navštívit les, i když nápad se zdál přízemní. Kapradí a vonný mech, všude ticho, až je slyšet můj vlastní dech. Hnědé jehličí pod nohama křupe, ten hluk se nelíbil malé vlčí tlupě. Jakmile mě vlci zahlédli, dali se jedním směrem, Proč by se zdržovali?! Byl jsem jim nepřítelem ...!! Schoval jsem se za strom, strach z vlčích tesáků se o mě opíral. Srdce mi tlouklo jako hrom, když na smrt jsem vzpomínal. Odvahu sebral jsem po chvíli zpět, utekl jsem na paseku, kde viděl jsem srnek pět. Pásly se i tam, kde roste vřes. Mezi nimi i jeleni, nádherná to byla zvěř. Po chvilce rozjímání rozhodl jsem se jít zpátky, zanedlouho jsem se ocitl zas přes našimi vrátky… Nikola Pytlová, 8.A
1.května
Můj deník (Sára Tučková)
Nebudu začínat jako každej. Nadpis ,,Můj milý deníčku..“ si vážně nechte pro někoho jinýho. Píšu sem jenom kvůli tomu, že jsi poslední vzpomínka na tátu. Táta umřel. Byl to pilotní stevard a jeden z jeho letů se mu prostě nevydařil. I když jsem svého tátu naposled viděla, když mi bylo kolem šesti, pamatuju si přesně, jak vypadal. Oproti mojí mámě byl dost velikej. Moje mamka ho měla vážně moc ráda. Teď je mi 15 a moje dětství je v čudu. Mamka, který táhne na 40, je prodavačkou v rybářství. Starší brácha, kterej ještě ke všemu hulí trávu, pije jako dobytek a pořád domů tahá svý věčně nalitý kámoše, se ještě nedokopal k tomu, aby se naučil žít KONEČNĚ sám. Je mu 22 a pořád ,,hnije“ doma.
6.května
Základka je pro mě peklo. Každej den chodim do školy a musim se dívat na ty tváře věčně natěšený na písemku. Jedinej kámoš, kterého mám, je šišlavej Péťa. Je mu stejně jako mně a šišlá snad jako nikdo jinej na světě. Ale on je jedinej, kdo stojí při mně. Jsem totiž jiná než ostatní. Nerada se ponižuju, oblíkám se jinak, jinak mluvim, jinak se vyjadřuju, prostě žiju jinak. Bohužel jsem se dostala na školu, která je přeplněná boháči. A my moc bohatý vážně nejsme.
9.května
Třídní Cvalík Lojza za mnou pořád dolejzá! Už mě z toho začíná pěkně ,,hrabat“ ! Nemůžu se už ani dívat, když se ohne. Brr...! Leze za mnou kvůli svačinám a různým věcem!! Chce mě totiž. Ta tlustá lama si vážně myslí, že já a on ? No to teda a ni náhodou!! Já totiž chci jinýho. Karla Blbečka. On se vážně tak jmenuje! No nebylo by krásný, kdybych se jmenovala Sára Blbečková?... Až po uši v lásce.
14.května Brácha mě už vážně štve. Příde ke mně do pokoje a ještě k tomu opilej! Mamka samozřejmě nebyla doma. Sedne si ke mně na postel a vejrá na mě. Po chvíli, když se ho konečně zeptám, co se děje, tak on se rozesměje jak ... No prostě hodně. Brácha? Co sis dal? A on dál, dál, dál se jenom směje. Pak mi lehnul do postele a spal. Přišla mamka a vidí bráchu ležet. Ptala se mě, co se stalo, a já samozřejmě jako že nic nevim. No a ona ho probudila a řekla, ať na ní dejchne. Nakonec to skončilo tak, že mamku i bráchu odvezli na pohotovost. Bráchu s nadměrným alkoholem v krvi a mamku s podrážděním nosní přepážky. Už jedeme s bráchou na pohovor k psychiatrovi, takže napíšu, až se vrátíme.. Tak zatím. Kačer Tonda v pytli
PŮLNOC Jest půlnoc a na nebi luna tiše se vkrádá do hvozdu , kde v koberci mechu jsou zlatá rouna , zvěř kráčí ve snu si pro hvězdu. Na stromech stříbrné jehličí pozoruje noc z výše , neslyší nic, snad jen jak starý strom ve spánku dýše. Zdá se jak zázrak ta půlnoc v lese , když tiše se opět vytrácí , svítání přinese koš radosti zase , žít v hnědém lese se vyplácí. Antonín Míka,8.A
Na co myslí Černá věž Tak to jsem já, Černá věž. Stojím si uprostřed města jen tak nenápadně. Někdy si myslím, že si mě všímají jen ti lidé, kteří při pohledu vzhůru vykřikují: “Ó, das ist schön“. Ale ne, když tak vidím, procházejí mnou i nějaké české tváře. Vzpomínám si, jak mě stavěli. To to trvalo. A to byste nevěřili, jak dlouho a složitě do mě dávali zvon. Ale teď jsme s Vondrou nerozluční přátelé a nedovedla bych si představit, kdyby nás zase vypálili a museli mi nechat udělat nový zvon. Letos bych měla slavit něco kolem čtyř set padesáti let. Já už to ani moc nepočítám. No, zkuste si to pamatovat, když už tu stojím nějaký ten pátek. Nejraději mám hromadné akce, při nichž vždy z náměstí voní čerstvě ugrilované klobásy. Jen je škoda, že do mě nezabudovali trávicí soustavu, to bych neodmítla ani tu nejmenší klobásku. A jak povídám, ani jsem vám neřekla, kolik lidí se už dívalo z mé jedenaosmdesát metrů vysoké kukaně. To si na rozdíl od počítání svých let přesně pamatuji. Bylo jich přesně šest milionů šest set padesát tisíc čtyři sta padesát osm . Jen doufám, že tu ještě vydržím. DAKL
MÁJ,LÁSKY ČAS… Májové zamyšlení L.Á.S.K.A
- Cit, který nás, obyčejné lidi, provází už po staletí. Cit, který váže silné pouto mezi klukem a dívkou. Ale je to i cit nebezpečný, díky němuž mohou někteří lidé svůj i krátký život ukončit. Každý z nás by měl milovat srdcem i rozumem. Láska je projevem náklonnosti k někomu. Neměla by se využívat jakou pouhá maska. Někteří jedinci, zvláště mužského pohlaví, nedokáží tento cit přiznat. Proč, když v dnešním světě se hovoří prakticky o všem ? Stydlivost se u kluků nezapře. Nezapomínejme ale na odvážné a rozumné kluky, kteří v tomto ohledu nemají zábran A to dívka určitě náležitě ocení. I my jsme zeptali několika kluků na pár,,návnad“ ,jak získat dívku svých snů: - květina, báseň, milostná sms, či rozhovor z očí do očí - pozvání na nějaké místo, ale nejčastěji rozmluva po PC. Jak si počínali muži dříve? Skládali milostné písně. Zamilované básně. Jenže jak snad všichni víme, láska může být i velmi zranitelná. Zanedlouho může skončit. A co pak dál? Ztráta své lásky. S těmito věcmi jako s každými jinými by se člověk měl pořádně poprat, ať je to jakkoliv těžké. Láska je cit tlačící na srdce a zlomené srdce bolí víc než cokoli na světě. Pozor by si mladí lidé měli dávat hlavně na počítačích. Láska přes internet může dosáhnout takových rozměrů, že její ukončení stojí v některých případech život. Takto dopadla mladá Emily Crainová, když na počítači objevila kluka svých snů. Psali si přes internet, nikdy se s ním neshledala. Po nějakém čase přišel rozchod. Emily ten nátlak nevydržela a oběsila se. Ve skutečnosti ten kluk na druhé straně byla matka Emilyniny kamarádky, která se Emily pomstila za to, že se s její dcerou Lenou přestala bavit.
Kačer Tonda v pytli
Klatovy – naše město Víte, že… předchůdcem města Klatov byla trhová osada rozkládající se v prostoru pozdějšího Klášterského (Pražského) předměstí, dodnes nazývaném “Na Rybníčkách”. Název vsi pochází zřejmě od slova “kláty”, což znamenalo pařezy, špalky, které zůstaly na místě po vykácení lesa. Součástí trhové vsi byl hřbitov na severním konci Pražského předměstí, na němž stávala románská rotunda sv. Jiří (později kostel sv. Vojtěcha) za vlády krále Václava II. zde mohly být raženy mince zvané BRAKTEÁTY. Později pak za vlády Jana Lucemburského město nabylo dalších výsad, např. práva mílového a práva užívání příjmů z pozemků Klatovy se vzmáhaly řemesly, obchodem i zemědělstvím, v okolí byly zřizovány rybníky, chmelnice a štěpnice. V dobách husitské revoluce v 15. století se město, tehdy již převážně osídlené českým obyvatelstvem, stalo pevnou husitskou baštou a po bitvě u Lipan stálo věrně při Jiřím z Poděbrad. město v celé jeho historii proslavily nejen tradiční výrobky, zajímavé historické památky, ale také klatovské karafiáty. Velkým úsilím a obětavostí klatovských pěstitelů se podařilo od roku 1813 vyšlechtit z původních francouzských drobnokvětých karafiátů velké množství pestrobarevných odrůd, které Klatovy úspěšně reprezentovaly na mnoha světových výstavách. ANKETA č. 1 CO BYS POPŘÁL MĚSTU KLATOVY K JEHO 750. NAROZENINÁM ? Dan Koželuh, 9.A Tak určitě bych popřál, aby se o trochu větší kus zase rozrostly. Jiří Hefler, 7 .B No určitě by to chtělo trochu celkově vylepšit. Docházím pravidelně do klubu karate a určitě by neuškodilo, kdyby v Klatovech vyrostl nějaký další úspěšný klub jako je Karate klub Klatovy. Vojtěch Míka, 6. B I přesto, že jsem na ,, Masaryčce“ první rok, moc se mi tu líbí. Určitě našemu milému městu přeju, aby se zviditelnilo nejen v České republice, ale i ve světě. Tak to bychom měli krátkou anketu. Já osobně bych popřál Klatovům milé občany, kteří nebudou drancovat jeho krásy, a připojuji se ke všem třem názorům, protože asi všichni chceme, aby se naše město dožilo minimálně ještě jednou 750 let. I když my tady už nebudeme, dáme naději našim potomkům. Kačer Tonda v pytli
ANKETA č. 2 1. Líbí se ti Klatovy? 2. Kdo je založil? 3. Byl/a si už na černé věži? 4. Změnil/a by si něco v Klatovech? 5. Líbí se ti naše škola? Honza Hruška 9.A 1. Ano, zajímavé město, není tam „bordel“. 2. Nevím. 3. Ano, 2x. 4. Ano, lepší autobusové nádraží. 5. Ano, je modernější než ostatní školy v Klatovech. Alena Žižková 6.A 1. Ano, protože jsou zde supermarkety, parky. 2. Přemysl Otakar II. 3. Ano, 3x. 4. Ne. 5. Ano, je hezká. Pavlína Poláčková 7.A 1. Ano, protože je to historické město, památky. 2. Přemysl Otakar II. roku 1260. 3. Ano, 2x. 4. Ne. 5. Ano je hezká. Mirek Vacovský 8.A 1. Ano, protože jsou tady hezké památky. 2. Přemysl Otakar II. 3. Ano, 3x. 4. Ano, aby tady byl skatepark. 5. Ne.
Jarní anketa 1. 2. 3. 4.
Máš raději zimu nebo jaro? Dodržujete doma nějaké velikonoční zvyky? Jsi rád/a, když je slunečné jaro? Změnil/a bys něco ve škole ve spojení s jarem?
Eva Jánošíková, 8.B
1. 2. 3. 4.
Dříve jsem měla radši zimu , teď když jsem v pubertě, mám radši jaro. Ano, malování vajíček, u nás v rodině pletou kluci pomlázky. Ano, protože je teplo. Výzdobu ne, ale některé spolužáky ano.
Ivana Burešová, 9.B 1. Mám ráda obě, ale radši mám jaro. 2. Ano, pečeme beránka, mazanec, barvíme vajíčka a kluci pletou pomlázku. 3. Ne. 4. Více jarní výzdoby. Václav Sanytrník, 8.A 1. Jaro. 2. Ano, řehtání, pletení pomlázky, barvení vajíček, pečení beránka, výzdobu bytu. 3. Jo, protože můžu jezdit na kole a na kolečkových bruslích. 4. Ano, aby přišly hezké holky. Lenka Šuldová ,7.B 1. 2. 3. 4.
Jaro, protože nepadá sníh. Ano, barvení vajíček, výzdobu bytu. Ano, protože je sluníčko. Aby škola byla barevnější.
ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH Sen, který se stal skutečností Tomáš Slavata – vrcholový sportovec a pěstoun dvou dětí Kdo jsem
narodil jsem se roku 1980 v Praze, kde jsem i vyrůstal moje rodina nefungovala, jak by měla, otce jsem nikdy nepoznal od 16 let jsem byl nucen se o svůj život rvát sám jelikož jsem z rodiny nedostával potřebnou péči, chtěl jsem si brzy založit rodinu vlastní a předat rodině to, co já jsem nedostával od 17 let jsem pravidelně navštěvoval své synovce v dětském domově, o kterých jsem se dozvěděl v pozdějším věku, a snažil se je získat do své péče
Jak jsem získal chlapce do pěstounské péče V 21 letech jsem chlapce získal do pěstounské péče, což vyžadovalo plno zařizování po úřadech, souhlas sociálky, podstoupení psychologických testů, návštěvy rodinné poradny, vlastní byt a vytvoření kvalitního zázemí pro vývoj chlapců. Skutečnost, že jsem strýc chlapců, mi nijak nepomohla k jejich získání do vlastní péče, ba naopak... Reakce blízkého okolí i přátel byla nejprve skeptická, všichni argumentovali názory, že jsem ještě příliš mladý na tolik povinností a že si tím velmi znesnadním život - mysleli si o mně, že jsem naivní, když chci dokázat převzetí chlapců do vlastní péče, a pokládali to za neuskutečnitelné. Okolí nepřemýšlelo o dětech, ale o mém štěstí – věděli, že mi to přinese hodně starostí, ale nezvážili pozitiva, co to klukům a mně přinese. Já jen věřím, že když člověk jde za svým snem, tak dokáže hýbat světem kolem sebe. Není to tak, že svět a společnost utváří věci v našem životě, je to tak, jak si svět utváříme sami - pak dokážeme hýbat skalami a bojovat za velké věci, které se navždy zapíšou do dějin a hlavně do našich srdcí. My jsme svět a my ho utváříme. Já jen poznal tu sílu a dokázal s ní hýbat - nikoli pro sebe, ale pro ty, co to potřebují a jsou v mém srdci to nejcennější.
AKCE 1. ŠKOLNÍ AKADEMIE I letos se konala školní akademie v klatovském kině, tentokrát pod názvem „U nás doma“. Hlavní organizátorkou byla paní učitelka Věra Steinerová. Na scéně jste mohli vidět aerobik, pěvecké sbory Zvoneček a Sněženky a machři, taneční kreace na píseň „Ledovej dech“, taneček na píseň „Holky z naší školky“, nechyběly ani básničky, divadlo „ O spratku Václavovi“, které si připravila 8.A s paní učitelkou Petrovou, nebo popelářský muzikál od 7. A. Dopolední vystoupení patřilo školkám a prvnímu stupni. Poté se všichni vystupující šli připravit domů na závěrečné večerní vystoupení, které je čekalo. V 17:00 h se v kině zhaslo a rodiče a přátelé vystupujících začali sledovat vystoupení, které se už odehrávalo dopoledne, až na několik výjimek. Mezi první výjimku patřil příjezd dětí z německé školy i s panem ředitelem. (Školy, ve které každoročně zpívá sbor Sněženky a machři.) A za druhé, kdo už na akademii někdy byl, ví, že je to také smutný den pro žáky devátého ročníku. Musí se bohužel rozloučit s paní učitelkou Steinerovou a se sborem. A tak i letos se rozdávaly kytičky, dárečky a poděkování. Tím jsme naši letošní školní akademii ukončili. Jak se asi bude jmenovat školní akademie příští rok?
2. SNĚŽENKY A MACHŘI NA NÁMĚSTÍ Před prázdninami dne 31. 3. 2010 sbor Sněženky a machři zpíval na klatovském náměstí během Velikonočních trhů. Vystupovalo tam několik sborů. Náš sbor zpíval pod vedením paní učitelky Steinerové nám dobře známé písně ,,Jakpak je dnes u nás doma“ – sólo Nikola Pytlová, ,,Klatovští dragouni“, ,,Dvě bílé panny“, ale některé písničky měly svou premiéru: ,,Střapatá nohatá“ – sólo Klára Podaná, ,,Málo mě zná“. Určitě to není poslední vystoupení sboru na náměstí, a tak se už těšíme na jejich další zpívání v centru Klatov.
3. MĚSTSKÁ ŠKOLNÍ AKADEMIE Dne 15. dubna se v Družbě uskutečnila Školní akademie. Na tomto vystoupení se podíleli žáci a studenti klatovských škol. Byli to žáci z Masarykovy ZŠ, ZŠ Plánická ulice, ZŠ Čapkova ulice a ze ZŠ Tolstého ulice. Dále se prezentovali studenti z Integrované střední školy Klatovy a Gymnázia Jaroslava Vrchlického. Naši školu zastupovaly pěvecké sbory Sněženky a machři pod vedením paní učitelky Steinerové a Zvoneček pod vedením paní učitelky Žižkové. Také se představili žáci z 8. A s příběhem Pověst o spratku Václavovi pod vedením paní učitelky Petrové. Tuto akci uváděl známý moderátor Radek Nakládal. Mimo vystoupení našich žáků jsme mohli zhlédnout například módní přehlídku studentů z ,, integrovky “, gymnastické vystoupení děvčat z „Tolsťáku“, pohádku ze středověku v podání žáků z „Čapkovky“, putování strojem času od žáků z ,,Plánické“ a sborové vystoupení studentů z „gymplu“.
5. DEN ZEMĚ Akce Den Země konaná 21. dubna 2010 pro třídu 6.B Středně obtížná turistická vycházka do okolí města – směr Kaufland, Hůrka, Tajanov, Svrčovec a zpět ke škole, délka trasy cca 10 km, časová dotace 5 hodin. Cílem akce je vizuální a pocitové vnímání prostředí kolem nás, různé přírodní kouty a zátiší bezprostředně kolem našich domovů, cest, parků, ulic atd. Nasbírané dojmy, inspirace, postřehy, důkazy ve formě fotografií, náčrtků, básní, sloganů, popěvků apod. budou využity a zpracovány následně v hodinách slohu, literatury, zeměpisu a výtvarné výchovy. Dále poslouží jako materiál pro třídní soutěž, výzdobu školy, publikace do školního časopisu, informace do regionálního tisku atd. dle potřeby. Součástí akce je zapojení dětí do celosvětového projektu UKLIĎME SVĚT, což znamená, že ve spolupráci s odborem ŽP Městského úřadu v Klatovech během trasy děti budou do pytlů sbírat a třídit odpad a po dohodě Úřad pytle z trasy odklidí. Do této činnosti se mohou zapojit i dobrovolníci z řad veřejnosti. Informace k této akci budou předem avizovány prostřednictvím plakátů. Počet účastníků: 26 dětí z 6.B + dozor Petra Kadlecová a Hana Johánková Termín akce: 21. 4. 2010 (středa) Časový plán: 8 - 8.30 hod.- sraz před školou, seznámení s programem, trasou, náplní a cílem akce v kontextu Mezinárodního dne Země 8.30 - 10 hod.- trasa spojená s úkoly a úklidem (zejména cyklostezek) 10 - 11 hod.- návštěva plaveckého bazénu 11.30 - 13 hod - návrat směrem ke škole s vhodnými zastávkami a plněním plánovaných aktivit 13 hod - ukončení a vyhodnocení akce před školou
6. DOPRAVNÍ SOUTĚŽ Dne 11. 5. 2010 se žáci naší školy zúčastnili oblastního kola dopravní soutěže mladých cyklistů. Soutěž byla složena ze čtyř disciplín - test pravidel provozu na pozemních komunikacích, jízda zručnosti na kole, jízda na dětském dopravním hřišti podle pravidel provozu na pozemních komunikacích, praktické provedení poskytnutí první pomoci. Účastníci startovali ve dvou kategoriích – I. Kategorie – 4. - 6. třída, II. Kategorie 6. - 9. třída. V první kategorii sbírali cenné zkušenosti Jana Kaisrová a Martin Kolerus z 5. A a Filip Joksch a Matěj Holý z 5. B, v celkovém hodnocení skončili na desátém místě. Velký úspěch zaznamenali starší žáci z 9. B v sestavě Ondřej Důlovec, Petr Vítovec, Michaela Míšková a Pavlína Mayerová. Jen kvůli zaváhání při poskytování první pomoci jim uteklo vítězství a skončili tak celkově na výborném druhém místě. Jedno prvenství si však přesto odnášíme, zasloužila se o něj Míša Míšková, která byla se svým skóre vyhlášena jako nejlepší soutěžící ve své kategorii. Všem účastníkům gratulujeme a děkujeme za velmi úspěšnou reprezentaci školy.
7. ULIČNICKÉ ODPOLEDNE 11.05.2010 Tohle úterní odpoledne patřilo matematickým nadšencům. Pět tříčlenných družstev žáků sedmých ročníků se utkalo s matematickými pojmy, hádankami a úkoly. Nejlépe se to podařilo družstvu ve složení Jiří Hefler, Tereza Spurná a Matěj Švec ze 7.B, kteří obsadili 1. místo. Na druhém místě skončili Martin Hrdina, Petr Špaček a Filip Voldán ze 7.A. Třetí místo pak získali Anežka Sechovcová, Tereza Schusterová a Eva Zámečníková ze 7.A. Všem zúčastněným děkuji za příjemně strávené odpoledne a věřím, že brzy bude Uličnické odpoledne patřit zase nám - nadšeným matematikům.
PERLY A PERLIČKY Jde Pepíček po chodníku a potká žábu. Žába povídá: „Pepíčku, dej mi pusu a ode mě taky něco dostaneš.“ Pepíček: „Nedám…! Žába: „Pepíčku, dej mi pusu a ode mě taky něco dostaneš.“ Pepíček: „Nedám…! Žába: „Pepíčku, dej mi pusu a ode mě taky něco dostaneš.“ Pepíček nevydržel a pusu jí dal. „Teď jsem zvědavej, co dostanu od tebe.“ Žába: „Vyrážku, vyrážku!!!“ Učitel: „Kolikrát můžete odečíst 7 od 83 a kolik zůstane ?“ Žák: „Kolikrát chci, pokaždé zůstane 76.“ "Řekni mi, Honzíku, kolik noh má blecha?" "Propánajána, paní učitelko, vaše starosti bych chtěl mít." Ptá se paní učitelka při hodině matematiky: "Když rozřízneme bramboru, dostaneme...?" "Dvě poloviny," odpoví Maruška. "A když rozřízneme ty dvě poloviny?" "Čtyři čtvrtiny," na to Maruška. "A když rozřízneme ještě ty čtvrtiny, dostaneme co?" "Prosím, bramborový salát," hlásí se Pepíček. Matka telefonuje učitelce: "Prosím vás, nedávejte dětem úlohy z matematiky, ve kterých láhev piva stojí korunu sedmdesát. Manžel pak nemohl celou noc usnout!" "Pane učiteli, já jsem ztratil atlas." "Dobře Nováku, tak ho buď zaplatíš, nebo doneseš 150 Kč." MISI
ZÁVĚR Sejdeme se zase v příštím školním roce. Celá redakce vám přeje výborné vysvědčení. Deváťákům úspěšný start na středních školách a učilištích. A všem HEZKÉ PRÁZDNINY! Váš MASČÁSEK Toto číslo pro vás připravili: Štěpán Košan, Alena Žižková, Tomáš Pytlík, Daniela Kučerová, Nikola Pytlová, Antonín Míka, David Justich, Klára Podaná, Michaela Voráčková, Simona Votavová a Sára Johnová Mgr. Jana Karhanová Mgr. Jana Králová
