MASČÁSEK
Časopis Masarykovy základní školy v Klatovech 1. číslo 3. ročník
OBSAH 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Úvodem Redakce časopisu Narozeninová anketa Literární soutěž Akce Závěrem
ÚVODEM Milé čtenářky a čtenáři, Škola už je v plném proudu, důkladně jsme probrali prázdninová dobrodružství, někteří z nás už nabyli řadu nových vědomostí. Také náš Masčásek si užíval zaslouženého volna. Ale teď už máme listopad a příjemné sluníčko vystřídalo sychravé počasí s padajícím listím. Listopad je ovšem také měsíc, kdy přesně 85 svíček sfoukne na svém narozeninovém dortu právě naše škola. Na oslavu jejích narozenin je připraven bohatý program. Také Masčásek přeje naší školičce všechno nejlepší a jako dárek přináší následující číslo časopisu.
Vaše redakční týmy
REDAKCE SE PŘEDSTAVUJÍ . MISAMI Michaela Voráčková 6.A Sabina Pyszková 8.B Michaela Salvová 8.B KAČER TONDA V PYTLI Daniela Kučerová 9.A Antonín Míka 9.A Nikola Pytlová 9.A Václav Sanytrník 9.A LOVE Veronika Lorencová 5.B
NAROZENINOVÁ ANKETA UČITELSKÁ
Jak jistě všichni dobře víte, naše škola tento rok slaví 85 let od svého založení. Na oslavu tohoto jubilea bude uspořádán Den otevřených dveří, kde se škola bude snažit předvést své kvality, Zamysleme se nad tím, co se opravdu ve škole změnilo. Nemyslím tím celkový vzhled školy, či její interiér, myslím tím žáky a třeba i učitele. Několik zkušených učitelů jsem měl tu čest ,,vyslechnout“ na toto téma. Paní učitelka Johánková Určitě se změnila celková kázeň žactva. Je pravda, že už nemusíme řešit problémy se skupinkami zlořádů, ale projevují se občas někteří jedinci. Co se týče učitelského sboru, tak(chvilka urputného přemýšlení) určitě pozitivní je posila mladých učitelů. Jsou snaživí, mají nápady, ale občas nezvládají právě onu pověstnou morálku některých žáků. Stáří je třeba faktorem, proč někteří zkušení učitelé odcházejí. Myslím, že konkrétně právě u mě brzy dojde k takzvanému syndromu vyhoření (smích). A pak mi třeba bude trvat déle, než si tuto nádhernou, avšak občas velmi náročnou práci znovu oblíbím. Paní učitelka Petrová Tak zaprvé si myslím, že se zhoršila kázeň žáků. Ale zase ne tolik, někteří žáci jsou opravdu bezproblémoví. Vezměte si třeba moji třídu 9.A. Někdy bych si přála, aby chodili čerti dennodenně, a někdy se mi až chce plakat, jak jsem s jejich spoluprací spokojená. Učitelé jsou v podstatě pořád stejné povahy, jen jiní lidé. Mám tuhle školu ráda, a i když to asi s dětmi bude čím dál tím těžší, celý učitelský sbor se určitě shodne na společném (povzbuzujícím) hesle: My si je zkrotíme! Pan učitel Jan Vích Zhoršila se jednoznačně kázeň žáků. Podívejte se na chlapeckých záchodech, týdně jsou tam rozbité dveře. A to není jen to. Mohl bych povídat hodiny a hodiny na téma rozbíjení věcí a hlavně drzost. Také úroveň výuky značně klesla. Příklady , které jsem dával žákům v sedmém ročníku, teď žáci devátých ročníků považují za složité a nevyřešitelné. Ale dost negativního. Občas se najdou opravdu žáci, kteří jsou fajn. Dá se s nimi hovořit o všem, i když třeba nevynikají v matematice (považované jinak panem učitelem za královnu věd, pozn. redakce), jsou správní a to je důležité. Člověk nemusí být génius, hlavně když je slušný, snaživý a bezproblémový.
Paní ředitelka Emilie Salvetrová Tak pro začátek si myslím, že ubylo problémových žáků a problémových tříd. V současné době se řeší pouze nedostatky s jedinci. Dále pak se učí ve všech třídách (kromě 5. tř.) podle stejného vzdělávacího programu. Všechny děti na škole mají od 3. třídy angličtinu. Zvětšil se zájem o sportovní aktivity žáků (Uličnická odpoledne). V učitelském sboru došlo k částečné proměně, ale pro mě je to krátká doba na hodnocení, jestli jde o změny pozitivní, či negativní. V našem školním parlamentu se velmi zlepšila komunikace a tím pádem se na celkovém ,,vedení“ školy nepodílejí jen dospělí lidé. Určitě bych od dětí přivítala různé aktivity, ať školní, ale i ty mimoškolní. Určitě se pro toto hodí nadřazený pojem spolupráce. Můj cíl? Dotáhnout žáky a kantory ke spolupráci a k celkovému zlepšení partnerství mezi žáky a kantory. A myslím, že právě touto větou završíme téma Škola má narozeniny. Jen bych chtěl ještě dodat sám za sebe, že se škola vyvíjí pozitivně i negativně. Když jsem na tuto školu nastupoval, všichni měli z těch ,,velkých“ deváťáků, osmáků a v mém případě i sedmáků respekt. Mrzí mě, že tento respekt v dnešní době téměř neexistuje. Ale to je jediná věc, která mě mrzí. Učitelé jsou úžasní, milí a hodní. Nikdo si nemůže stěžovat a jestli ano, tak není chyba v učiteli, ale docela určitě v tom vzpupném žáčkovi, kterým jsem donedávna byl i já.
Kačer Tonda v pytli
ŽÁKOVSKÁ
1) Co se ti nejvíce líbí na naší škole? 2) Co bys změnil/a? 3) Co bys popřál/a naší škole? Václav Sanytrník, 9.A 1) Holky. 2) Učitelky, kromě paní Petrové a paní Steinerové. 3) Bouchni! Nicoletta Kalinová, 9.B 1) Rozvrh hodin. 2) Dala bych větší zrcadla, třeba i na chodby. 3) Zdraví tedy nemůžu. Popřála bych jí okna. Nikola Pytlová, 9.A 1) Učebna hudební výchovy. 2) Dala bych sem Hladové okno nebo MC Fery. 3) Hodně štěstí! Kačer Tonda v pytli
Také jste slyšeli tu novinu? Ano, je to pravda, naše škola slaví své již 85. NAROZENINY ! Proto jsme udělali menší průzkum mezi žáky a zeptali jsme se jich, co by dali naší jedinečné škole jako dárek a takhle to dopadlo:
Simona Votavová (6.A) Nové vybavení.
Pavel Malý (6. A) Klimatizaci.
Michaela Staňková (6.A) Hudební nástroje do učebny HV.
Eliška Šnebergová (6. A) Oddálení skříněk v šatně.
František Simeth (6.A) Zvětšit nabídku v bufetu.
Sebastien Ham (6. A) Bonbóny a čokoládky.
Jana Kaisrová (6.A) Atentát.
Michaela Salvová (8.B) Týden volna k odpočinku.
Eliška Mundlová (6.A) Nové učebnice.
Hana Slavíčková (8.B) Větší výběr v bufetu.
Miroslav Melichar (6.A) Peníze.
Kristýna Hosnedlová (8.B) Modernější vybavení.
Martin Kolerus (6.A) Bombu v dárkovém balení.
Anna Zemanová (9.B) Stolní fotbal do tříd.
MISAMI Co přejete naší škole k 85. narozeninám? (anketa ve 3. a 5. třídách) Naší škole přejeme, … aby žáci nezlobili a abychom ji zbytečně neničili, protože je taková pěkná…. … aby ji měli všichni rádi… … abychom se o ni dobře starali a aby tady byla ještě hodně dlouho… … hodné učitele, jako jsou teď a hodně štěstí… … abychom ji nezbořili… … aby byla dalších 85let pořád tak super… 3.A … hodně chytrých a hodných žáků… … aby tady stála navěky jako nová… … mír a lásku… … hodně „srandy“ a smíchu… 3.B
Reneta Heřmanová (5.B) Aby dlouho vydržela a aby se tady žákům líbilo. Ivana Hlaváčová (5.B) Aby se jí dařilo, aby se udržovala a byla v dobrých rukou.
Denisa Boháčová (5.B) Hodně žáků a aby byla pořád hezká. Ondřej Šimandl (5.B) Aby měla hodně žáků a hodné učitele.
Nicholas Kaňák (5.B) Ať má úspěch, hodně učitelů i žáků a ať je tou nejúspěšnější školou v Klatovech! LOVE
Snad každý z nás rád slaví narozeniny. Tentokrát slaví naše škola. Té sice už není 13, 14, či 15, ale krásných 85. let. A to už je na školu požehnaný věk. I když její vzhled na to nevypadá, je to tak. I my přejeme naší škole vše nejlepší! Ať tu stojíš i nadále, Masaryčko! Kačer Tonda v pytli
LITERÁRNÍ SOUTĚŽ
POKRAČUJEME!!! A PROTO PIŠTE, PIŠTE A PIŠTE!!!
Školní trápení Školní zvonek náhle zvoní, i třída se rychle plní. Všichni se tu usmívají, možná pěkné známky mají. 1, 2, 3, 4, 5! Hurá! Jedou na výlet!
Školní dřina Učení všechny nebaví, přestávky je zabaví. Někteří si povídají, jiní zase karty hrají. Ve škole je někdy hezky, jindy se objeví i hromy, blesky. Nejhorší je zkoušení, při něm pětky létají. Kristýna Plzáková 9.A
Školní zvonek zazvonil, venku je fakt hezky. všichni se moc trápí – my učíme se česky. Pojedeme na výlet na hrady a zámky, podmínkou tu ale je mít velmi dobré známky. O přestávce usmějem se jednou, dvakrát týdně, stejně pořád některým ve škole bude bídně. Antonín Míka 9.A
ŠKOLA O přestávce se hezky usmívat a o hodině se učit. Známky dobré nasbírat a nemuset se mučit. Když školní zvonek zazvoní a přestávka začne, tím velký nepořádek počne. Na hezký výlet k WC se vydáme a na dveře klepáme. Naše tělo pohyb potřebuje, ale pomalá chůze nás zatěžuje. Učitelé nás kárají za běh, jsme pro ně jako měch. Rozdmýcháváme v nich vztek, jsou pak červení, jak právě došitý steh. Dvě hodiny tělocviku týdně bohužel nestačí a chuť sportovat prostě nejde potlačit. Proto běháme po škole a skáčeme po stolech. To se nám pak nedivte a do třídy o přestávce raději nechoďte. Sabina Pyszková, 8.B
Přestávka 9. září roku 2025 jsme se ve škole dozvěděli, že nám přibude nový vyučovací předmět a k naší velké radosti to byla Přestávka. Když jsme se to tenkrát dozvěděli, dlouho jsme tomu nemohli uvěřit, neboť o tom, že se Přestávka stane jedním z hlavních vyučovacích předmětů, se snad zdálo už i našim rodičům a prarodičům. A to nebylo zdaleka všechno. Přestávka se od toho dne vyučovala 4x denně a trvala celých 45 minut. Samozřejmě, že na ostatní předměty nám mnoho času nezbývalo. Nevadilo nám to, ba dokonce ani učitelům. Náplň tohoto předmětu byla velice pestrá. Nejvíce času jsme věnovali aktivnímu odpočinku, svačině, různým hrám a kanadským žertíkům. Nejoblíbenější částí těchto hodin bylo např.: hod bačkorou na běžícího spolužáka, závody v pojídání cizí svačiny, stolní tenis s učebnicí českého jazyka a další skvělé soutěže. Dodnes je mi ale záhadou, co při těchto hodinách učitelé vlastně dělali, protože vyučujícím v hodinách Přestávky byl vždy ten „nejpozornější“ žák celé třídy. I já jsem občas vyučoval. A to byly hodiny, na které budu vzpomínat hodně dlouho. Jakub Jiřík, 9.A
Přestávka - nový vyučovací předmět Přestávka patří mezi nové vyučovací předměty, které vlastně vyučuje celá třída. Většinou trvá 20 minut a je to nejčastější předmět, který mají žáci většinou 6x denně. Výuka probíhá celkem volně. Učíme se odpočívat, ale i sportovat, konverzovat, pracovat a poslouchat hudbu díky mobilu. Žáci jsou jednou za hodinu zkoušení. Většina dostává samé jedničky, ale jsou tu i tací, kteří schytají pětku, protože se těší pouze na normální vyučování a odmítají pracovat. Při těchto hodinách je rozhodně o zábavu postaráno. Sabina Pyszková, 8.B
Školní tabule vypráví Jmenuji se tabule a nacházím se ve třídě 9.A, kde pobývám už skoro čtyři roky. Velmi jsem si tyto děti oblíbila, protože s nimi trávím téměř každý den celých šest vyučovacích hodin a někdy i více. Ani byste nevěřili, jaká energie vychází z této deváté třídy. Nejenom se tu dozvídám plno nových zajímavostí, ale také pozoruji své kamarády, když nad něčím přemýšlí, smějí se, hlásí a čtou, nebo se snaží za každou cenu dostat tu nejlepší známku. Zažívám s nimi spoustu dobrodružství, i když se na ně jen tak koukám. Každé ráno od půl osmé do osmi hodin by měli všichni žáci školy dorazit do své třídy. Většinou tu jen tak posedávají, povídají si, nebo se různě pohybují po škole. Když hodina začne, všichni se tiše usadí do svých lavic a pan učitel, či paní učitelka vchází do třídy, přebírá hlavní slovo a povídá: ,,Dobrý den, děti, posaďte se.“ Děti odpovídají: ,,Dobrý den.“ Hodiny probíhají většinou v pohodě, i když se někdy dotyčný žák snaží o to, aby se stal bavičem třídy. To ale občas vyučujícího vytočí natolik, že už s dotyčným žákem nejedná po dobrém. Nejlepší jsou ale přestávky, během nichž si děti formu odpočinku vysvětlují po svém. Místo sezení na židli a přípravy na následující hodinu se žáci povalují různě na zemi, naklánějí se z oken, nebo hází různými předměty po třídě. Tohle už není legrace, protože někdy to odnese i nevinný člověk, který se na dané akci nepodílel. Tuhle třídu mám opravdu velmi ráda a moc bych si přála být jedním z žáků. Děkuji třídě 9.A za to, že mi byli po celou společně strávenou dobu tak skvělými kamarády. Michaela Rumlová, 9.A
Vzpomínky Vzpomínky na ZŠ Masarykova? Říkali jsme jí Masaryčka a byli jsme ,,ti z Masaryčky “. Do školy jsem začala chodit před téměř 40lety. Vzpomínám si, že jsem se do školy docela těšila. Na první stupeň si moc nepamatuji. Vybavuje se mi, jak jsme se báli jít do šaten, byly tehdy tmavé a nijak přívětivé. Také si vzpomínám, jak jsem tehdy záviděla dětem, které chodily do školní jídelny. Připadalo mi super jíst s ostatními. Já jsem obědvala doma, protože babička každý den vařila. Pak jsem krátkou dobu do jídelny chodila a nakonec jsem byla ráda, že mohu jíst zase doma. Jedna kuchařka, která vždycky vydávala obědy, byla totiž hodně přísná, a tak nám dokázala oběd znepříjemnit. Často byly také různě barevné omáčky, které chutnaly stále stejně - nijak. Říkalo se jim UHO - univerzální hnědá omáčka. S dnešními jídly ve školní jídelně se to vůbec nedá srovnat. Pak si vzpomínám, že se všem holkám ve třídě líbil syn naší třídní učitelky. Jak jsme byly všechny rády, když jel s maminkou na výlet. On byl mnohem starší než my a na nás se pochopitelně díval jako na drobotinu, s níž nemá cenu se bavit. Ale my jsme se těšili na každou mimoškolní akci, na kterou měl jít i on. Ještě si pamatuji na ošklivý úraz, jenž se stal mé kamarádce při hodině tělesné výchovy. Hráli jsme fotbal a ona nešťastně upadla a vykloubila si koleno. Nesli jsme ji do tehdejší vojenské nemocnice hned naproti škole. Do vojenské nemocnice šla naše třídní učitelka jednou i se mnou. Byli jsme na vycházce, kluci házeli do rybníku kameny a jeden kámen skončil na mé hlavě. Lékaři na mne byli moc hodní, hlavu mi sešili a já jsem byla hrdinkou s obvázanou hlavou. Co na to tehdy říkala moje maminka, už nevím. Na druhém stupni jsme měli bezvadnou třídní. S manželem s námi jezdili na pěkné výlety. Byla přísná, ale spravedlivá. Dost si s námi musela užít. Bylo nás ve třídě 32 a nebyli jsme zadní andílci. Učila nás řada učitelů, ale jen někteří mi uvízli v paměti. Vedle třídní jsem měla ráda našeho dějepisáře. Moc se s námi nepáral, ale dokázal krásně vyprávět. Byl jedním z lidí, díky nimž jsem se začala o historii více zajímat. Vybavuji si naši paní učitelku na výtvarnou výchovu, které občas ulítlo nějaké to ostré slovíčko, když se chytala za hlavu nad našimi výtvory. Jejím hodnocením výkresu jsme se vždycky hodně nasmáli. Z některých učitelů jsme měli obrovský respekt, při jejich hodinách jsme pomalu ani nešpitli. Takový byl třeba náš pan učitel na hudební výchovu. Když vstoupil do třídy, všichni okamžitě ztichli. Jednou jsme ho moc rozzlobili bačkorovou válkou, při které se nám podařilo shodit a rozbit dva školní obrazy. On si vybral žákovské knížky. Poznámky se nedávaly každý den, proto jsme se báli, co napíše. Nakonec ale na poznámky nedošlo. Pan učitel nám dal vybrat – poznámku, nebo pár facek. Všichni si vybrali pár facek. Kluci odcházeli z kabinetu s červenou tváří, holky s červeným uchem. Nám děvčatům žádny pohlavek nedal, jen nás vytahal za ucho. Doma jsme o všem zarytě mlčeli. Byly jsme tehdy děti jako vy dnes, občas jsme udělaly pěkný průšvih, občas jsme snad naše učitele potěšily. Celkově na ,,Masaryčku“vzpomínám ráda. Na naši školu zavzpomínala moje teta, Y. Nováková Milan Polák, 8.B
AKCE 1. Řekni drogám NE Ve čtvrtek 30. září se žáci 8. ročníků zúčastnili akce Řekni drogám ne, kterou pro nás připravila Oblastní charita Klatovy. Nachystaný program nás mile překvapil, zaujal i poučil. Některé situace donutily všechny hlouběji se nad drogami i námi samotnými zamyslet, jiné úkoly nás překvapily a někdy i pobavily. misami
2. Exkurze Terezín, Lidice Ve čtvrtek 14.10.2010 navštívily třídy 8.A, 8.B a 8.C Terezín a Lidice. Nejdříve jsme přijeli do Lidic, kde jsme si poslechli přednášku o vyhlazení vesnice a prohlédli jsme si fotografie tehdejších Lidic. Viděli jsme i společný hrob obětí a památník obětem války. Poslední akcí v Lidicích se stala návštěva muzea. Výstava byla velmi hezky udělaná, poučná a smutná. Do Terezína jsme přijeli kolem 13. hodiny. Prohlídka začínala až později a my jsme měli chvíli na to, abychom si prohlédli město Litoměřice. Ve městě jsme dostali rozchod, a tak každý z nás využil volný čas po svém. Když byl čas odjet na prohlídku, přesunuli jsme se autobusem do bývalého koncentračního tábora. Stejně jako v Lidicích nás po celou dobu provázel průvodce. Ačkoli Lidice byly krutě vyhlazeny, prohlídka Terezína se mi zdála ještě krutější a způsob, jak lidé v koncentračím táboře žili, se jen těžko chápe. Kdo by dnes mohl žít bez sprchy a celkové hygieny, o hladu, společně s několika desítkami nemocných lidí v jedné místnosti, s jedním záchodem pro lidi trpícími průjmem a v zápachu, kde se nedalo skoro ani dýchat? Není divu, že v takových podmínkách lidé umírali a snadno se nakazili nemocemi, které se pak rychle šířily mezi ostatními vězni. Myslím, že během této exkurze jsme se dozvěděli spoustu nových informací a snad se alespoň někteří z nás zamysleli nad svým životem a začali si vážit toho, co mají. misami
3. Uličnické odpoledne Tělocvična duní hudbou, stěny se třesou pod náporem decibelů a na tanečních parketách se svíjí klubko nohou a rukou. Tak nějak vypadala dvě uličnická odpoledne v rytmu popdance. I když skutečný mobilní telefon nikdo z tanečnic v ruce nedržel - to by se přeci špatně tancovalo - vypadalo to tam chvílemi jak v telefonní ústředně. Lady Gaga řvala z repráků a osm děvčat řádilo při písničce Telephone. Moderní choreografie nám dala trošku zabrat. To, co se zdálo být na počítání celkem jednoduché, se nějak nedařilo napasovat do zběsilého rytmu. Uffff, zapotili se všichni, i paní uč. Steinerová. Nápady se rodily přímo při nácviku. Ještě si zapamatovat, kdo kam má jít. Ale nejde jen o kroky. Náročná šéfka kontroluje i výraz obličeje. Vždyť kdo by chtěl koukat na vyčerpané, vyděšené nebo smutné obličeje! Během krátké přestávky ještě vyřešíme kostýmy a pak znovu pilovat. Vystoupení se blíží. Už 11.11.2010 nám můžete zatleskat při oslavách výročí školy. Je vám líto, že netancujete s námi? Mohli jste přijít. Tak třeba zas někdy v úterý…
4. Cykloturistický kurz Ve dnech 25. a 26. října 2010 proběhl cykloturistický kurz 6. ročníků. V pondělí se žáci podle svého výběru rozdělili na dvě skupiny. Jedna skupina měla sraz v 8 hodin na vlakovém nádraží, odkud vyrazili na pěší túru směrem Tajanov- Svrčovec, kde si opekli vuřty, řekli několik zajímavostí o okolí a pokračovali zpět po nové cyklostezce do Andělic, Tupadel a Klatov ke škole. Druhá skupina měla sraz v 8 hodin ve škole, kde si žáci nejdříve prohloubili znalosti o technickém stavu kola, o bezpečnosti silničního provozu a bezpečném chování cyklistů na silnici. Tuto teoretickou část zakončili testy z dopravní výchovy. V 10 hodin vyjeli do terénu. Od školy jeli přes Plánické předměstí do Čínova. Odtud pokračovali přes Lažánky a Kosmáčov do Kydlin, dále do Slavošovic, Pihovic a okolo letiště přes Čertovku zpět. V různorodém terénu okolní krajiny si žáci procvičili volbu vhodného převodu i bezpečné chování. V úterý se nejdříve žáci 6.A a 6.B utkali v turnaji ve vybíjené. Pak se přesunuli do městského parku, kde absolvovali běžeckovědomostní soutěž. Na trať postupně vybíhaly 3 členné hlídky plnit 15 úkolů. Umístění nejlepších družstev: 1. Mundlová, Hendrichová, Cihlářová 2. Voráčková, Kolerus, Votavová 3. Tichý, Melichar, Hladíková
5. Uličnické odpoledne 26. 10. 2010 2. ročník soutěže SUPERSTAR Všichni rádi sledujeme talentové soutěže. Protože vloni se podobná akce setkala s velkým úspěchem, rozhodli jsme se tedy vybrat svoji pěveckou hvězdu na naší škole i letos. Soutěže se mohli zúčastnit zpěváci a zpěváčci z 1. až 9. tříd. Velký zájem zkusit své pěvecké umění před kritickými zraky svých spolužáků předčil očekávání organizátorů. Trému překonalo 22 nejodvážnějších děvčat i chlapců. Do zaplněné tělocvičny si oblíbené písničky přišli poslechnout i někteří rodiče. Soutěžících z prvního stupně naší školy bylo tolik, že odborná porota, kterou byly dvě dámy: p.uč. Věra Žižková a loňská vítězka Nikola Pytlová, vybraly do finále hned tři dívky: Anetku Kováčovou, Michaelu Kostkovou a Klárku Englovou. Úloha porotkyň nebyla nijak lehká, proto jim ve finále pomáhali diváci. Právě oni z těchto tří zpěvaček vybrali mladší Superstar – teprve prvňačku – Anetku Kováčovou. I ze starších vybrala porota dvě nejlepší zpěvačky do finále, pak už rozhodovali svými hlasy přítomní diváci. Na krásném druhém místa skončila Lenka Šuldová z 8.B. Vítězkou se stala Mirka Holá ze stejné třídy. Zazpívala velmi působivě píseň Muoj Bože z filmu Báthory. Všechny zpěváky doprovázela p.uč.Steinerová na klávesy. Zpestřením programu bylo nesoutěžní vystoupení loňské Superstar – Nikoly Pytlové. Krásné odpoledne skončilo předáváním cen i diplomů. Nikdo neodešel smutný, protože krásné písničky, potlesk i sladkost na závěr tu byly pro každého.
ZÁVĚR Všechno má svůj konec, tudíž i listopadové číslo našeho časopisu. Doufáme za celou redakci, že se Vám toto číslo líbilo a že si přečtete i další vydání Masčásku s novými příspěvky, kvízy, anketami, či testy. Těšíme se také na Vaše příspěvky. Redakce Toto číslo pro vás připravili: MISAMI Michaela Voráčková 6.A Sabina Pyszková 8.B Michaela Salvová 8.B KAČER TONDA V PYTLI Daniela Kučerová 9.A Antonín Míka 9.A Nikola Pytlová 9.A Václav Sanytrník 9.A LOVE Veronika Lorencová 5.B Mgr. Jana Karhanová Mgr. Jana Králová
