MASČÁSEK
Časopis Masarykovy základní školy v Klatovech 1. ročník vánoční speciál
V tomto speciálním vánočním čísle bychom Vám chtěli přinést trochu vánoční nálady, zábavy a poučení. Opět po roce jsou tu chvíle, kdy kolem vládne ruch, všude se uklízí, vaří a peče, nakupuje, zdobí a připravuje, vzduch voní vanilkou a jehličím. Vymýšlíme originální přání na pohlednice (oprava: originální vánoční „esemesky“), lámeme si hlavu tím, co komu koupit, jakým dárkem potěšit, jak ho co nejlépe zabalit. Je to doba, kdy míváme k sobě mnohem blíže, máme více času pro své blízké a přátele. Víte Vy ale vůbec, proč Vánoce slavíme? Co je to „advent“ a proč zdobíme stromeček? Proč „Ježíšek“ nosí dárky? To všechno se právě teď dozvíte v našem „speciálu“. Přejeme Vám příjemné počteníčko.
Prosinec. Poslední měsíc v roce bývá nevlídný, deštivý, jen někdy nás rozveselí sněhová nadílka. V tomto měsíci, přesněji 21. prosince, je od nás sluníčko nejdále, ale současně se k nám začíná pomalu vracet a den se začíná opět prodlužovat. Je to den zimního slunovratu. Jen krok za zimním slunovratem přicházejí Vánoce. Příprava na ně trvá 4 týdny, je to období adventu. Začíná poslední nedělí v listopadu a končí 24. prosince na Štědrý den. Slovo „advent“ přeloženo z latiny znamená „příchod“. Příchod koho nebo čeho? Věřící lid se v tomto čase připravoval a očekával příchod (narození) Ježíše. Křesťané se na jeho příchod připravovali rozjímáním v kostelech a dodržováním půstu (střídmosti v jídle a pití).
PRANOSTIKY Když první adventní neděli nastane široko daleko krutá zima, potrvá čtyři neděle. Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží. Studený prosinec – brzké jaro. Mírný prosinec – mírné jaro. Suchý prosinec – suché jaro. Jaký prosinec – takový celý rok. Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu. Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není nutné se kruté zimy bát. Prosinec naleje a leden zaleje. Mléčná dráha v prosinci jasná – bude v příštím roce úroda krásná.
ČASOVÉ ZAŘAZENÍ 4. prosince – Svatá Barbora patronka dělostřelců, hasičů, hutníků, stavebních dělníků, tesařů a pokrývačů 6. prosince – Svatý Mikuláš ochránce před nemocemi a neštěstím, v předvečer jeho svátku se děti těší na štědré nadělování 13. prosince – Svatá Lucie patronka švadlen, krejčích a kočích 23. prosince končí advent a začínají vánoční svátky 24. prosince - Štědrý den slaví se památka Adama a Evy, podle Bible prvních lidí, které stvořil Bůh. Všeobecně se má zato, že se v tento den narodil malý Ježíš. Není tomu ovšem tak, narodil se až o den později. 25. prosince - Hod boží vánoční připomínáme si narození Ježíše v Betlémě. Slaví se Půlnoční mší. Je to den plný rozjímání, rodinných a přátelských návštěv a hodování. V tento den se nesmí pracovat. 26. prosince – Svatý Štěpán tento den je zasvěcen Svatému Štěpánovi, mučedníkovi a patronovi zedníků, kameníků, tesařů, kočích a koní. Tradicí v tento den jsou obchůzky koledníků.
VÁNOČNÍ SYMBOLY
Děťátko Narození malého človíčka už samo o sobě znamená zrod něčeho nového, co má před sebou budoucnost. Narození dítěte v tomto případě znamená narození Ježíše.
Betlém Betlém – místo, kde přišel na svět Ježíš. Tradice stavění Betlémů je velmi stará, dokonce starší než zdobení stromečku.
Strom Proč právě strom? A proč právě jehličnatý? Přesný důvod snad nikdo neví. Možná právě proto, že strom spojuje všechny tři části světa: svými kořeny zasahuje do země, pozemský svět symbolizuje kmen a korunou je spojen s oblohou. Pro jehličnaté stromy je charakteristická věčně zelená barva, tedy symbol věčného života. Jako vánoční symbol se strom do Čech dostal v 19. století z Německa. Zdobení stromečků prošlo také vývojem. Dříve se stromky krášlily pouze přírodními ozdobami, jako byla například drobná červená panenská jablíčka, pozlacené nebo v mouce obalené ořechy a šišky. Hvězdy, řetězy a různé květy se vyráběly z papíru. Zavěšovalo se pečivo. Někde se stromeček zdobil kousky nabarveného cukru, křížalami a sušenými jablky. Nový druh ozdob se objevil koncem 19. století. Byly to výrobky českých sklářů – foukané skleněné baňky, ozdoby z korálků a lamely z nastříhané cínové fólie. Později se začal také používat umělý sníh a prý pro naši zemi typické čokoládové kolekce figurek. V jiných evropských zemích se čokoláda na vánoční stromek nezavěšuje.
Jmelí Jmelí je vidličnatě větvený keřík rostoucí v korunách stromů, na nichž parazituje. Jeho kořeny pronikají kůrou stromů a odčerpávají vodu a minerální látky. Plody jmelí dozrávají v prosinci, jsou to bílé bobule o velikosti hrachu. Podle jedné legendy bylo jmelí kdysi stromem. Z jeho dřeva však byl vytesán kříž, na němž trpěl a skonal Ježíš. Strom nemohl tu hanbu unést, a proto seschl do malých keříčků a ze statného stromu se stala malá rostlina. Jmelí je symbol, v jehož kouzelnou moc věřili lidé odpradávna. Zavěšené jmelí prý přináší do domu štěstí a lásku, chrání proti zlým duchům a čarodějnicím. Kouzelná moc se umocňuje, jeli snítka jmelí darována, nikoli zakoupena. Zvyk líbat se s partnerem či partnerkou pod zavěšeným jmelím pochází od starých Keltů, kteří věřili, že jmelí zajišťuje plodnost.
Ryba Ryba, v naší zemi speciálně kapr, je nejdůležitější součástí Štědrovečerní hostiny. Není tomu tak ale všude. Na štědrovečerním stole se začala objevovat až někdy v 19. století. Proč právě ryba patří k vánočním symbolům? Narození Ježíše se datuje na rozhraní dvou věků: právě končil věk Ryb a začínal věk Skopce. Kristus byl zobrazován jako beránek nebo ryby. Kapří šupinky prý pomáhají hromadit peníze a přinášejí do domu štěstí.
Zvon Do doby než byly vynalezeny hodiny, to byly zvony, které dělily den na části a umožňovaly orientaci v čase. Zvony však také ohlašují smrt, nebezpečí, ale i příchod naděje a radosti. A tak po právu patří mezi symboly Vánoc, jež jsou časem naděje, radosti a lásky. Ke Štědré noci se váže pověst o propadlých kostelech a kaplích, jejichž zvony se rozezní pouze jednu noc v roce. Současně se otevřou hroby a mrtví se na jednu hodinu probouzejí k životu.
Host Vánoční svátky jsou také příležitost k návštěvám. Naši předci si velmi považovali hostů, a zejména toho prvního, který přišel v době Vánoc do domu. Host byl také velmi důležitý v rodině se sudým počtem členů. Věřilo se, že ke štědrovečerní hostině má usedat lichý počet. Nebylo-li to tak, zval se do domu z tohoto důvodu host, aby tak zajistil štěstí celé rodině. Zvířata Symbolická zvířata Vánoc jsou osel a vůl, první dva tvorové, kteří se starali o nově narozené Jezulátko tím, že ho zahřívali svým dechem. K Vánocům samozřejmě patří stáda oveček a beránků je to určitě proto, že krajina v okolí Betléma byla plná pastvin a pro zdejší lid bylo pastýřství zdrojem obživy.
Dárky Vánoční „nadělování dárků“ má svůj prapůvod již v legendě o narození Ježíška. Všechen lid chtěl pomoci Svaté rodině, která se ocitla na cestě do Betléma v nesnázích a současně chtěl udělat radost a projevit úctu budoucímu králi.
Vánoční pečivo a pokrmy Celodenní půst na Štědrý den končí štědrou večeří, kdy začíná vánoční hodování. Skladba štědrovečerního menu prošla vývojem, stejně tak jako zvyklosti při stolování. Vycházelo se z toho, co bylo doma k dispozici, co se v létě urodilo, vypěstovalo, usušilo, uskladnilo. Prvním pokrmem byla polévka (houbová, hrachová, kroupová, zelová, čočková, rybí). Hlavní štědrovečerní jídla se různila podle krajů, ale také podle movitosti rodiny (houbová omáčka s chlebem, jahelná kaše, krupičná kaše, kuba s houbami, ryba…) Tradičním ovocem, které nesmělo chybět na staročeském štědrovečerním stole, byla jablka a ořechy. Jaké by to byly Vánoce bez vánočního cukroví? Říká se, že by na stole mělo být sedm nebo třináct druhů vánočního cukroví. Zřejmě to souvisí s magikou těchto čísel. Málokdo ví, že zvyk péct vánoční cukroví je poměrně mladý – z konce 19. století.
Koleda Název „koleda“ je odvozen od římských lednových přání – Calendae Ianuariae. Je to obřadní obchůzka spojená se zpěvem písní, popěvků a říkadel, za něž koledníci dostávali dary.dříve se často koledovalo v přestrojení za různé rozpustilé maškary. Ty nevázaně dováděly. Obdarovat koledníka bylo věcí cti. Koledovaly převážně děti, ale i obecní chuďasové a pastýři. Nedat výslužku chudému koledníkovi se považovalo za odsouzeníhodný čin.
Nadělování Je zajímavé, že v každé zemi jsou to bytosti mužské, které „nadělují“, přestože nemají nic společného s křesťanským Ježíškem. Ten naděluje dárky nejen našim českým a moravským dětem, ale také na Slovensku, v Rakousku a v Itálii (zde mu říkají Babbo Natale). V jiných zemích se děti radují z dárků, které jim nosí různí “dědové“ nebo „skřítci“.
Santa Claus – USA, Irsko a některé asijské země Sinterklaas – Holandsko (5. prosince) skřítek Misen – Norsko přihrblý trpasličí dědeček Jultombe – Švédsko Father Christmas – Velká Británie, anglofonní Afrika (25. prosince) otec Pere Noël – Francie, francouzsky hovořící země Afriky Papa Noel – Španělsko a většina latinskoamerických zemí Los Reyes Magos (Tři králové) – některé latinskoamerické země Niňo Dios – Kolumbie Weinachtsmann – Německo, Rakousko Tun Čche Lao – žen (starý vánoční muž) – křesťanská Čína Hoteišó (bůžek) – Japonsko Děda Mráz –Rusko, Ukrajina Svjatoj Nikolaj – Zakarpatská Ukrajina, Srbsko vánoční děda Božičnjak – Chorvatsko Jezus – katolické Chorvatsko děda Koleda – Bulharsko
Pranostiky
24. prosinec Na Adama a Evu můžeš čekat oblevu. Když Kateřina po ledě chodívá, Eva potom blátem oplývá. Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu. Je-li na Štědrý den vítr, bude úroda malá. Když na Štědrý den sněží, na pytle se chmel těží.
25. prosinec Tmavé Vánoce – světlé stodoly. Zelené Vánoce - bílé Velikonoce. Lepší Vánoce tekuté než třeskuté. Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak posype jaro květem. Mráz na Boží narození, zima se udrží bez proměny. Když na Boží narození prší, sucho úrodu poruší.
26. prosince Pak-li na Štěpána větrové uhodí, příští rok víno špatně se urodí. Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
Vánoční zvyky Magické kouzlo Vánoc je dotvářeno různými obyčeji, zvyklostmi a pověrami. Přenášely se mezi generacemi a některé se dochovaly dodnes. Nejvíce zvyků se samozřejmě váže ke Štědrému dni.
Štědrý den Věřilo se, jestli Štědrý den připadne na pondělí, bude v příštím roce dobrá úroda a dostatek medu. Byl-li v úterý, znamenalo to příslib úrody vína a obilí. Hned po rozbřesku ten, kdo chtěl být po celý rok zdravý, musel se umýt v tekoucí nebo čerstvě nabrané vodě ze studny. Ráno dostaly děti chléb s medem. To proto, aby byly „sladké“ (hodné) po celý rok. Na Štědrý den mládež zhotovila slaměného panáka, kterému říkala „brusař. Podstrčila ho některému sousedovi do domu. Ten se ho snažil co nejdříve zbavit a strčit ho jinému. Komu prý zůstal v domě, tam se nepodařilo upéct vánočku, protože „brusař“ způsoboval srážení vánočkového těsta (brousek). Kdo se nenechal po celý den zlákat pochoutkami a postil se, tomu se večer při východu první hvězdičky podařilo uvidět zlaté prasátko. Odpoledne se strojil s pomocí dětí stromeček. Ač býval chudý, byl krásný. Ke štědrovečernímu stolu se zasedalo ve svátečním oblečení. Pod talíře se dávaly mince, aby se nás peníze držely po celý rok. Také šupiny z kapra pod talířem a potom uložené do peněženky měly stejný význam. Před započetím večeře hospodář rozkrájel jablko na tolik dílů, kolik bylo členů v rodině. Každý z nich snědl svůj dílek, aby trefil domů a aby se celá rodina sešla i po roce. Samozřejmě se myslelo i na němé tváře. Po večeři se jim odnášelo od všeho trochu. Pokud by někdo v tento den psal svému milovanému protějšku zamilovaný dopis, znamenalo by to jejich rozchod. Bývalo zvykem, že smetí, které se smetlo v místnosti, kde se večeřelo, se zaneslo na nejbližší křižovatku cest. A když s přiložilo v tom místě ucho k zemi, bylo slyšet zvonit zvony nebo hrát varhany. Podle směru kouře ze sfouknuté svíce se věštila budoucnost. Komu stoupal kouř vzhůru, měl v příštím roce kypět zdravím. Budoucnost se také hádala podle tvarů, které vznikaly litím žhavého olova nebo vosku do vody. Po štědrovečerní večeři se rozkrajovala jablka příčně na poloviny. Jestliže se uvnitř objevila čistá hvězdička, dotyčnému přálo v příštím roce zdraví a štěstí. Také pouštění lodiček byl rozšířený zvyk. Do rozpůlených ořechových skořápek se přilepila voskem malá svíčka a zapálila se. Pak ji majitel položil na hladinu vody v lavoru. Pokud se všechny lodičky seskupily do kruhu, znamenalo to bezproblémové soužití v rodině, úctu a toleranci. Když jedna lodička zůstala mimo kruh ostatních, znamenalo to, že její majitel opustí v příštím roce rodinu. Svobodná děvčata házela přes hlavu střevícem. Pokud střevíc dopadl tak, že špička směřovala ke dveřím, tak se dotyčná do roka provdala.
Co dodat? Snad jen to, že i my Vám přejeme v tento předvánoční čas, ať se tu za rok shledáme zas. Ať v v roce 2009 vše s přehledem zvládnete, ať daří se, na co sáhnete. Ať Vaše úsměvy září nejen když 24. prosinec je v kalendáři. Ať se na školních chodbách usměvaví potkáváme, ať radost a pohodu sobě rozdáváme. Nejen o Vánocích.
Váš MASČÁSEK
