MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Brno 2006
Jitka Brabencová
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Geografický ústav
Jitka BRABENCOVÁ
MULTIMEDIÁLNÍ VÝUKA GEOGRAFIE SLOVENSKA
Diplomová práce
Vedoucí práce:. Doc. RNDr. Alois Hynek, CSc.
_________________________________________________________________________ Brno 2006
2
Jméno a příjmení autora:
Jitka Brabencová
Název v angličtině:
Multimedia education - geography of Slovakia
Název diplomové práce:
Multimediální výuka geografie Slovenska
Studijní obor :
Učitelství geografie a kartografie pro střední školy
Rok obhajoby:
2006
Vedoucí diplomové práce:
Doc. RNDr. Alois Hynek, CSc.
Anotace v češtině
Diplomová práce se zabývá tématikou modernizace přístupu k výuce geografie
(konkrétně geografie Slovenské republiky) při využitím běžně dostupných informačních technologií.
Práce obsahuje ucelené informace o Slovenské republice, které byly využity při
tvorbě přiloženého multimediálního CD (příloha č.1) a shrnuje metody a postupy, kterými bylo multimediální CD vytvořeno.
Anotace v angličtině
This study summarize topic modern approach to education of geography (here is
geography of Slovakia) by use actually information technology.
Study contains basic information about Slovakia, which were used attach
multimedia CD (appendix number one) and summary method and technique was creating this CD.
Klíčová slova v češtině : Slovensko, multimedia, vzdělávání, zeměpis
Klíčová slova v angličtině: Slovakia, multimedia, education, geography
3
Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Doc. RNDr. Aloise Hynka, CSc. a uvedla literaturu a další zdroje.
V Brně dne
v seznamu literatury veškerou použitou
_________________________________ vlastnoruční podpis autora
4
5
Obsah Obsah................................................................................................................................ 6 1 ÚVOD ........................................................................................................................... 8 1.1 Rešerše literatury ..................................................................................................... 9 1.2 Metody zpracování a zdroje dat ............................................................................. 11 2 GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA SLOVENSKA ............................................ 12 2.1 Poloha ................................................................................................................... 12 2.2 Historie ................................................................................................................. 13 2.3 Geologie................................................................................................................ 17 2.3.1 Vývoj Karpat .................................................................................................. 17 2.3.2 Pásmová geologická stavba............................................................................. 18 2.4 Reliéf .................................................................................................................... 20 2.4.1 Tvary reliéfu ................................................................................................... 20 2.4.2 Vertikální členitost reliéfu Slovenska.............................................................. 22 2.4.3 Geomorfologické členění ................................................................................ 23 2.5 Podnebí ................................................................................................................. 24 2.5.1 Teplota vzduchu ............................................................................................. 24 2.5.2 Srážky ............................................................................................................ 25 2.5.3 Větrné poměry ................................................................................................ 26 2.5.4 Oblačnost........................................................................................................ 26 2.5.5 Klimatické oblasti........................................................................................... 26 2.6 Vodstvo................................................................................................................. 28 2.6.1 Rozdělení řek podle režimu odtoku................................................................. 30 2.6.2 Přirozené vodní plochy ................................................................................... 30 2.6.3 Umělé nádrže.................................................................................................. 31 2.6.4 Podzemní vody ............................................................................................... 33 2.7 Půdy ...................................................................................................................... 34 2.7.1 Půdní druhy .................................................................................................... 34 2.7.2 Půdní typy ...................................................................................................... 34 2.8 Biota...................................................................................................................... 36 2.8.1 Vegetační stupně na Slovensku ....................................................................... 36 2.8.2 Fytogeografické oblasti................................................................................... 36 2.8.3 Slovenská fauna.............................................................................................. 38 2.8.4 Lesy Slovenska ............................................................................................... 40 2.8.5 Ochrana přírody .............................................................................................. 41 2.9 Těžba nerostných surovin ...................................................................................... 42 2.9.1 Energetické suroviny ...................................................................................... 42 2.9.2 Rudné suroviny............................................................................................... 42 2.9.3 Nerudné suroviny ........................................................................................... 42 2.9 Průmysl ................................................................................................................. 44 2.9.1 Historie průmyslu Slovenské republiky ........................................................... 44 2.9.2 Průmyslová odvětví ........................................................................................ 45 2.10 Zemědělství ......................................................................................................... 55 2.10.1 Zemědělské výrobní oblasti .......................................................................... 56 2.11 Obyvatelstvo ....................................................................................................... 58 2.11.1 Věkové složení ............................................................................................. 58 2.11.2 Pohyb obyvatelstva ....................................................................................... 58 6
2.11.3 Národnostní složení ...................................................................................... 59 2.11.4 Náboženství .................................................................................................. 60 2.11.5 Zaměstnanost................................................................................................ 60 2.12 Sídla .................................................................................................................... 61 2.13 Slovenský jazyk................................................................................................... 63 2.14 Doprava............................................................................................................... 64 2.14.1 Silniční doprava ............................................................................................ 64 2.14.2 Železniční doprava........................................................................................ 64 2.14.3 Vodní doprava .............................................................................................. 64 2.14.4 Letecká doprava............................................................................................ 64 2.14.5 Potrubní doprava........................................................................................... 65 2.15 Cestovní ruch ...................................................................................................... 66 3 MULTIMÉDIA............................................................................................................ 67 3.1 Multimediální aplikace .......................................................................................... 67 3.2 Výukové multimediální programy ......................................................................... 67 3.3 Geografická výuková multimedia v ČR ................................................................. 69 4 VÝUKA SLOVENSKA U NÁS A NA SLOVENSKU ................................................ 71 5 ZÁVĚR........................................................................................................................ 73 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................. 74 Elektronické nosiče a www stránky ............................................................................. 74 Knihy a časopisy ......................................................................................................... 75 Mapy a atlasy .............................................................................................................. 76 PŘÍLOHY....................................................................................................................... 77
7
1 ÚVOD Ještě před relativně krátkou dobou jsme žili ve společném státě Čechů a Slováků -
v Československu. Po rozdělení našeho státu na dva, však došlo k silnému poklesu zájmu o dění na Slovensku. Ačkoliv byla, zejména ve vědeckých sférách, zachována velice úzká spolupráce, z pohledu obyčejného člověka to vypadá, jako bychom za společným soužitím udělali tlustou čáru a začali zcela od začátku.
Ve školní výuce je význam Slovenska potlačen do pozadí a tak se zdá, že školou
povinné děti budou mít o Slovensku stejné povědomí jako třeba o Rakousku, což je dle mého názoru chyba. Proto jsem si zvolila za téma své diplomové práce Multimediální
výuku Slovenské republiky, ve které bych chtěla prezentovat Slovensko jako stát, ke kterému máme velmi blízko a měli bychom o něm vědět něco více.
Cílem mé práce je vytvořit multimediální aplikaci, která bude pojednávat o
Slovenské republice a potom dále zhodnocení současného geografického vzdělávání věnujícímu se Slovenské republice. Důležitou složkou je také představení současného multimediálního vzdělávání.
V dnešní době, kdy do škol pronikají nové technologie a pedagogovi je umožněno
pro výuku použít tzv. multimediálních aplikací. Proto je toto téma velice aktuální.
8
1.1 Rešerše literatury
Díky společné minulosti se Slovenskou republikou je u nás dostupná řada starších
publikací, které se často věnují celému Československu. Ale najdeme také knihy, které se věnují pouze Slovensku.
Ze starších děl je třeba jmenovat Všeobecný zeměpis Slovenska ze 40.let 20.století,
který je členěn na tři části : Dielo prírody, Práca člověka a o část věnovanou kulturní krajině a životu lidí v jednotlivých oblastech Slovenska. Knihu doplňují velice pěkné fotografie.
Slovenská vlastiveda je třídílná publikace. První díl nás seznamuje se základními
charakteristikami Slovenska, další díly se pak podrobněji věnují obyvatelstvu a to zejména zvykům a folkloru. Část textů je shodná s předcházející knihou.
Obě publikace nám velice dobře ukáží Slovensko a pak zejména život v něm před
více jak 60ti lety.
Slovensko Príroda je velmi obsáhlou odbornou publikací, popisující velice
podrobně jednotlivé složky fyzickogeografické sféry. Věnuje se vývoji území Slovenska a
zeměpisného poznávání a také historii zobrazování Slovenska na mapách. Důkladně jsou v ní popsány vlastnosti a vývoj jednotlivých geologických oblastí. Dalším částem je pak
věnován zhruba stejný prostor. Výjimku tvoří část věnovaná fauně a flóře, která zabírá více jak polovinu publikace. Text je psán srozumitelnou formou, ale takové množství informací běžný člověk není schopen přijmout, proto je tato kniha určena spíše pro odborníky.
Pokud se zaměříme na turistické průvodce věnované Slovensku, pak je nutné
podotknout, že jsou mnohdy neprojdou ani korekturou a tak v nich můžeme narazit na řadu
mylných informací a nepřesností. Pozorný čtenář a znalec v každém z průvodců, jež jsou
na našem trhu dostupné, najde nejednu chybu, často jde o již mnoho let zastaralé informace, které si autor při psaní textu neověřil.
V roce 1997 vyšla velice pěkná publikace Kraje a okresy Slovenska, která popisuje
přírodu, obyvatelstvo a hospodářství jednotlivých okresů a krajů Slovenska. Bohužel údaje
týkající se hospodářství velice rychle stárnou, z čehož vyplývá, že řada popisovaných firem dnes již neexistuje. Publikace je to přehledná a zajímavá, ale chybí v ní kvalitnější mapky a obrázky. Mapky jsou schematické a nepřehledné. Ani tato kniha se nevyhnula některým nepřesnostem a chybám.
Co se týče školních atlasů Slovenské republiky jsou na Slovensku dostupné dva.
Ačkoli bychom asi čekali, že větší kvalitu zpracování bude mít atlas z Vojenského 9
kartografického ústavu v Harmanci, není tomu tak. Mnohé mapy jsou velice nepřehledné a barevně nesladěné. Mnohem lepší je školní atlas od nakladatelství MAPA Slovakia. Mapy
jsou názorné, legenda využívá vhodných barev a není zbytečně složitá. Kromě map
v atlasu najdeme řadu dalších informací. Přesto atlas obsahuje někdy až příliš odborné
informace zejména pak v oblasti biogeografie. Ačkoli je třeba ocenit, že pro názornost využívá obrázků jednotlivých přírodnin.
V nedávné době vyšel na Slovensku perfektní atlas názvem : Atlas krajiny
Slovenskej republiky, který obsahuje velké množství map je dostupný v několika verzích. Můžeme se s ním setkat v tištěné formě, ale i na CD-Romu a také je dostupná jeho on-line verze na internetu. Co se
týče internetové verze asi vám bude chvíli trvat, než se
zorientujete v ovládání atlasu, ale po pochopení všech možností a bude už práce s atlasem relativně snadná. Nevýhodou této verze atlasu je to, že okno, ve kterém se nám zobrazují vybrané mapy, je poměrně malé a proto jsou některé mapy bez přiblížení velice nepřehledné.
10
1.2 Metody zpracování a zdroje dat Prvním důležitým bodem při přípravě multimediálního CD či jakékoli jiné práce je
třeba navrhnout vhodnou strukturu, která pro budoucí uživatele bude dostatečně jednoduchá a srozumitelná. Je také nutné pamatovat na technické možnosti standardních počítačů a také na kapacitu přenosového media, nesmíme tedy připravit velkém množství
materiálu. Dále musíme zvážit naše vlastní technické a programátorské znalosti, které jsme schopni použít v připravované multimediální aplikaci a tomu přizpůsobit další práce.
Další důležitou částí je schraňování potřebných dat a informací, k čemuž je třeba
využít všech dostupných médií – encyklopedií, atlasů, učebnic, časopisů, odborných
publikací, internetu a dalších. Je nutné jednotlivé informace dokázat roztřídit, data pokud
možno ověřovat z více zdrojů (zejména pokud se jedná o dat získaná z internetu, kde se objevuje řada nepřesností a chyb).
Bohužel v současné době je řada materiálů dostupná pouze komerčně, zejména
pokud se jedná o data statistická či ekonomická.
Po té přichází na řadu vlastní zpracování textu, který by měl být na dostatečně
odborný a přehledný. Také je nutné navrhnout základní grafické zpracování, které by mělo být pro celý dokument jednotné.
Pokud vytváříme multimediální aplikaci na základě HTML zvolit vhodný editor, ve
kterém budeme aplikaci tvořit . Pro začátečníky je nejvhodnější pracovat s programem
Frontpage Expres od Microsoftu, který je přehledný a i nezkušený tvůrce se v něm brzy zorientuje. Do programu vkládáme zpracované texty a vzájemně je propojujeme pomocí hypertextových odkazů. Do textu vkládáme vhodné mapy a obrázky.
Na závěr je třeba ověřit funkčnost celé aplikace a odstranit poslední chyby.
11
2 GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA SLOVENSKA 2.1 Poloha
Slovensko je vnitrozemský stát, téměř v srdci Evropy. Nejblíže Slovensku z moří
leží Jadran (350 km) a Černé moře (678 km).
Nejsevernější bod slovenského území se nachází u Oravské Polhory (49°36'52''s.š.)
a nejjižnější na Dunaji u Patinic (47° 43' 54'' s. š.). Nejzápadnější bod je na řece Moravě u Záhorské Vsi (16° 50' 05'' v. d.) a nejvýchodnější u Nové Sedlice (22° 34' 04''v. d.). Místní čas těchto dvou míst se tedy liší o necelých 23 minut.
Území Slovenska se rozkládá na ploše 49 034 km2. V rámci Evropy patří k menším
státům (27. místo). Tvar území je protažený v rovnoběžkovém směru (západ – východ). Největší délku (428,9 km) má mezi Záhorskou Vsí a Novou Sedlicí, největší šířku (196,7 km) mezi Skalitým v Kysucích a obcí Obid u Dunaje, nejmenší šířku (77,6 km) mezi
Orlovom a Hosťovci. Hranice v celkové délce 1 662,8 km (r. 2004) jsou většinou přirozené (75 %), vedou po řekách (Morava, Dunaj, Ipeľ) a po horských hřbetech. Umělé jsou na východě Slovenska s Maďarskem a Ukrajinou.
Tab.1.: Délka státní hranice Slovenské republiky v roce 2004
Státní hranice s Maďarskem Ukrajinou Polskem Českou republikou Rakouskem
Délka státní hranice (v km) 664,7 98,5 541,1 251,8 106,7
Obr.1: Poloha Slovenska (zdroj: Zeměpisný atlas Slovenská republika)
12
2.2 Historie
Na území dnešního Slovenska se během historie vystřídala řada státních útvarů.
Území Slovensko bylo osídleno již v pravěku. První důkazy máme z paleolitu (asi
100 000 let př.n. l.), ať už to je odlitek mozkovny neandrtálského člověka z Gánovců či pozůstatky paleolitických sídlišť v Bratislavě, u Nového Města nad Váhom či na řadě dalších míst na Slovensku.
Dalším velice důležitým archeologickým nálezem ( stáří asi 22 800 př.n.l) je soška
venuše vyřezaná z mamutího klu nalezená v Moravianoch nad Váhom.
Obr.2.: Moravianská venuše (zdroj: www.moraviany.sk)
Z 16.století př.n.l. známe nejstarší kamenné město u Spišského Štvrtku, které se
také někdy nazývá Slovenské Mykény. Několik století před naším letopočtem se na území dnešního Slovenska objevili Kelti, ti staví oppida, taví železo či razí mince.
Na počátku našeho letopočtu se na slovenské území dostávají Římané a Germáni.
Římané zakládají vojenské tábory v blízkosti Dunaje, který v té době tvoří hranici Římské říše. Tábor Gerulata v městské části Bratislava – Rusovce je jedním z nejvýznamnějších. V roce 179 n.l. vytesali římští legionáři nápis do skály v dnešním Trenčíně nápis oslavující vítězství nad germánskými Markomany.
13
Obr. 3.: Nápis na trenčianské skále z roku 179 n. l. (zdroj: www.trencin.sk)
Slované na území Slovenska přichází ve dvou vlnách během 5. století. První státní
celek, který se zde nacházel vytvořil kupec Sámo v letech 623 - 658 . Opravdu historicky
doloženým prvním státním celkem je však Nitranské knížectví vytvořené knížetem
Pribinou. Toto knížectví pak připojil kníže Mojmír II. k Velkomoravské říši roku 833. Významnými hradisky té doby byla dnešní Nitra, Devín a Bratislava. V roce 863 přichází věrozvěstové Cyril a Metoděj.
Na konci 9. století přichází kočovní Maďaři, kteří pravděpodobně přispěli i
k rozpadu Velkomoravské říše. V roce 1000 vzniká Uherský stát a Slovensko se stává jeho součástí, ne však celé najednou. Maďaři postupně své území rozšiřovali
podél řek
k severu, až se ve 12. století hranice ustálila a vedla po hřebeni Karpat (současná hranice ji téměř kopíruje). Ve 13. století území zpustošili Tatarské kmeny a na pomoc při opravách
byli pozváni němečtí řemeslníci. První město – Trnava - také v tomto období získává městka práva.
Slovenské území se postupně rozděluje do správních celků zvaných župy. Na
přelomu 13. a 14. století ovládá z trenčianského hradu velkou část západního a středního Slovenska feudální pán Matúš Čák nazývaný také „Pán Váhu a Tatier“. Význam Slovenska rámci Uher postupně roste zejména díky rozvoji hornictví (těžba stříbra, zlata a mědi).
Husitské hnutí zasáhlo částečně i na území Slovenska a po porážce Husitů v
Čechách se někteří stáhli na Slovensko. Vznikla zde armáda Bratříků pod velením Jana Jiskry z Brandýsa.
V letech 1467 -1490 působila v Prešpurku (dnešní Bratislavě) první vysoká škola
nazývaná Academia Istropolitana.
14
Po porážce v Bitvě u Moháče (1526) obsazují Turci uherské nížiny i hlavní město
Budín a tak královský dvůr přesidluje v roce 1536 do Prešpurku (Bratislavy). Bratislava sestává hlavním městem Uherska na dalších 250 let.
Během 17. a 18 století proběhlo v Uhrách několik protihabsburských povstání.
V roce 1787 se pokusil poprvé Anton Bertolák o kodifikaci spisovné slovenštiny, ale neúspěšně. Napoleonské války se Slovensku taká zcela nevyhnuly – v roce 1809 po bitvě tří císařů u Slavkova se v Bratislavě (Prešpurku) podepisoval tzv. Prešpurský mír.
Slovenské národní obrození se v 19.století stalo bojem za rovnoprávnost
s uherským (maďarským) národem. První fáze byla spojena s kodifikací jednotného slovenského jazyka, což se podařilo Ľudovítu Štúrovi v roce 1843. V roce 1848 byl vydán
první politický program Slováků „Žiadosti slovenského národa“. Slováci se v něm prohlásili za svobodný národ a požadovali vlastní sněm, školy, vlajku a také uznání
slovenštiny za úřední jazyk. Uherská vláda vše odmítla a na hlavní představitele vydala zatykač. V roce 1863 byla založena Matice slovenská v Martině, jako první národní
instituce pro povznesení vzdělanosti kultury Slováků.
Dlouhodobý konflikt mezi Maďary a Slováky vyústil ve vznik nového státu
Československa v roce 1918. Slovákům byla při podpisu dohod slíbena autonomie v rámci
budoucího státu, to však nebylo dodrženo a vedlo to u části Slováků (zastupovaných zejména Slovenskou stranou ľudovou pod vedením Andreje Hlinky) ke skeptickému
pohledu na Československo. Snad i proto po mnichovských dohodách Slovenský sněm podporovaný Hitlerem vyhlásil 14.3.1939 Slovenský štát, jehož představitelem se stal
Jozef Tiso. Během války pak po vzoru nacistického Německa dochází ke řadě proti židovských a romských opatření.
Dne 29.srpna 1944 propuklo na středním Slovensku Slovenské národní povstání,
které se však nedočkalo výrazné podpory postupujících spojeneckých armád a tak bylo potlačeno a partyzáni byli nuceni stáhnout se do hor. Dne 6. října 1944 vstoupila Rudá armáda na území Slovenska a tak započalo osvobozování od fašistické nadvlády.
15
Obr. 4.: Památník Slovenského národního povstání v Banské Bystrici
V roce 1945 byla společná republika Čechů a Slováků obnovena. Ačkoli komunisté
na Slovensku po válce volby nevyhráli, přesto zde svou moc nastolili. Politické procesy v 50. letech 20. století zde byly také o mnoho tvrdší. Situace se ke konci 50. let postupně uklidnila, hlavním důvodem byl hospodářský růst, který byl v hospodářsky zaostalejším
Slovensku patrnější než v Čechách. V roce 1989 se komunistický režim zhroutil a zesílily tak politické snahy o obnovení samostatného Slovenska. Vše vyvrcholilo v 2. polovině roku 1992, kdy se politické špičky (za Slovenskou stranu to byla strana HZDS – Hnutie za
demokratické Slovensko) dohodly na rozdělení obou států. Dne 1.ledna 1993 vnikla
samostatná Slovenská republika a 15.února 1993 byl zvolen první slovenský prezident Michal Kováč. Vládnoucí stranou se stalo již zmíněné HZDS v jehož čele stál Vladimír Mečiar. Slovensko s Mečiarem
směřovalo do období hospodářské stagnace. Změna
nastala po nástupu opozice do vlády v roce 1998, kdy se nová vláda nebála sáhnout k postupným reformám, které by měli přilákat zahraniční investory.
V roce 2004 se Slovensko stalo členem Evropské Unie a NATO.
16
2.3 Geologie
2.3.1 Vývoj Karpat
Území Slovenska z větší časti zabírají Karpaty, které na jihu lemují nížiny
Panonské pánve. Karpaty patří do Alpsko-himalájské soustavy, která vznikla několika vrásněními v druhohorách a v třetihorách. Vývoj Karpat probíhal ve více etapách.
Už ve starohorách a v prvohorách se v geosynklinálách (prohlubně) moří
usazovaly horniny, které byly poté několikrát vyvrásněné a přeměněné na krystalické břidlice (ruly, pararuly, svory). Vrásnění doprovázela magmatická činnost. Během variského vrásnění koncem prvohor vznikla magmatické tělesa složené z granodioritů a
žul. Krystalické břidlice, granodiority a žuly vytvořily tzv. Slovenský blok, který tvoří
podklad Západních Karpat a vystupuje na povrch v jádrových pohořích. Koncem prvohor území Karpat pokleslo a zalilo ho moře. V něm se v druhohorách usazovaly mocné
vrstvy sedimentárních hornin, zejména vápence, dolomity a slíny.
Mohutnými tlaky směřujícími od jihu byly druhohorní sedimenty stlačené. Tak se
utvořila nejstarší-centrální část Západních Karpat. Na konci druhohor a začátkem třetihor na severním okraji centrálních Karpat vznikla v moři geosynklinála, do které se usazovaly z přilehlé pevniny štěrk, písek a jíl, z kterých vznikly vrstvy střídajících se slepenců,
pískovců a jílovců - flyš. Tyto horniny byly koncem paleogénu a začátkem neogénu (třetihory) zvrásněné další fází alpínského vrásnění, čímž vzniklo tzv. flyšové pásmo.
Při vrásnění flyše byly na severním okraji centrálních Karpat z podloží vytrhnuté a
tlakem vyzdvihnuté i slínovce svrchní křídy a odolné jurské vápence. Měkké slínovce podlehly erozi, odolné vápence se zachovaly a výrazně vyčnívají v terénu. Vzniklo úzké bradlové pásmo, které má složitou tektonickou stavbu.
Na začátku neogénu se na obvodu flyšových Karpat usazovaly štěrky a jíly. Přes
tuto čelní karpatskou prohlubeň se v rámci další fáze alpínského vrásnění přesunuly
flyšové Karpaty.
Při tomto vrásnění se na vnitřním okraji Karpat vytvořili hluboké zlomy. Podél
zlomů vystupovala láva a sopky vyvrhovali i sypké materiály, tak vznikla sopečná pohoří.
Na konci neogénu se objevují hluboké zlomy, které rozlámaly zarovnaný povrch
na kry. Některé z nich se zdvihly a vznikla pohoří centrálních Karpat. Na jižní straně
Karpat a mezi jednotlivými pohořími, kde kry poklesly, se vytvořily neogenní kotliny. V nich se v mořském a později v jezerním prostředí usazovaly štěrky, písky a jíly. 17
Ve čtvrtohorách se vytvořila současná říční síť. Řeky erodovaly vzniklý povrch a
ve snížených dolinách a kotlinách se ukládaly nánosy štěrků, písků a hlín. Ve vysokých
pohořích se vytvořily horské ledovce, které modelovaly zemský povrch a ukládali
ledovcové sedimenty (morény). Během chladného klimatu vály silné větry. Odnášely
částice písku a prachu, které na jiných místech uložily jako váté písky a spraše. Jsou to čtvrtohorní sedimenty, které v různé míře pokrývají starší horniny. 2.3.2 Pásmová geologická stavba
V důsledku vývoje (způsobená více fázemi vrásnění) vznikla v Karpatech pásmová
geologická stavba. Směrem od vnější strany karpatského oblouku (přibližně od severu k jihu) je možné vyčlenit geologické pásma, která se odlišují vlastnostmi a stářím hornin: 1. vněkarpatské sníženiny, 2. flyšové pásmo,
3. bradlové pásmo, 4. jádrová pohoří,
5. sopečná pohoří,
6. neogenní kotliny. 1. Vněkarpatské sníženiny lemují oblouk karpatských pohoří z vnější strany. Na
slovenském území se nevyskytují. Mají nížinaté území, které tvoří nezpevněné
nebo mírně zpevněné jíly, písky a štěrky.
2. Flyšové pásmo tvoří rozsáhle pohoří na severozápadě a severu Slovenska. Začíná
Myjavskou pahorkatinou a Bílými Karpaty. Táhne se západně od Váhu přes Kysuce, Oravu za Tatrami na Spiš, Šariš a severní část východního Slovenska. Pohoří budují několik tisíc metrů mocné vrstvy střídajících se pískovců a jílovců,
méně pak slepenců. Nejvyšší pohoří jsou tvořené odolnějšími pískovci, např. Bílé
Karpaty, Javorníky či Čergov. V méně odolných jílovcích se zahloubily řeky, doliny a brázdy, např. dolina Kysuce či Torysy. Pro vodu propustné vrstvy
pískovců se střídají s nepropustnými vrstvami jílovců. Proto mají flyšová pohoří malé zásoby podzemních vod. Je tu také nedostatek nerostných surovin. Těží se v nich jen pískovec, který se používá pro stavební účely.
3. Bradlové pásmo představuje úzký pruh, který odděluje Vnější flyšové Karpaty od Vnitřních. Začíná u Podbranči na Myjavské pahorkatině. Odtud přechází přes Bílé 18
Karpaty, kde vynikají Vršatská bradla, podél Váhu k Žilině, na Oravu a do Polska.
Na slovenské území se vrací u Dunajce, kde vytváří Pieniny. Dále pokračuje přes
Hanušovce a Humenné na Ukrajinu. Slíny a vápence bradlového pásma se těží na výrobu cementu.
4. Jádrová pohoří se rozprostírají v střední části Západních Karpat. Představují mozaiku pohoří a kotlin od Malých Karpat přes Strážovské vrchy, Malou a Velkou
Fatru, Tatry až po Slovenské rudohoří. Základ geologické stavby pohoří (jádro) tvoří žuly, granodiority a různé přeměněné horniny (ruly, svory, fylity). Obsahují rudy železa, mědi, antimonu, také azbest, magnezit a mastek. Na krystalických
jádrech jsou uložené vrstvy břidlic, pískovců, slínů, vápenců, dolomitů a křemenců.
Bohaté zásoby vápence, který se využívá na výrobu cementu, vápna, jako stavební kámen a v hutnictví. Některé části jádrových pohoří byly v paleogénu zalité mořem. V něm se usazovaly slepence, vápence, pískovce a jílovce. Tyto horniny se označují jako centrální karpatský paleogén.
5. Sopečná pohoří se táhnou po obou stranách středního Hronu v oblasti Slovenského
středohoří. Tvoří též Matransko-slanskou oblast táhnoucí se od Burdy přes Cerovou vrchovinu a Slanské vrchy po Vihorlat. Jedním z největších stratovulkánů ve střední Evropě je vrch Poľana, který soptil před 13 miliony lety. Pohoří budují lávové andezity, ryolity, dacity a čediče. Ze sopečného popela a kamenů vznikly
tufy a sopečné brekcie. V puklinách hornin se působením vroucích vod a par vytvořila žilná ložiska rud barevných a vzácných kovů. Křemenné žíly v okolí Kremnice obsahují zlato a antimonit. Andezity a čediče se těží na stavební kámen.
6. Neogenní kotliny. Na jižním okraji Karpat se utvořily rozsáhlé kotliny, které vznikly poklesem v mladších třetihorách. Vídeňská kotlina (její součástí je
Záhorská nížina), Malá dunajská kotlina (její součástí je Podunajská nížina) a Velká dunajská kotlina (její součástí je Východoslovenská nížina). V mořích a
jezerech se usazovaly mocné sedimenty štěrků, písků, jílů a sopečných tufitů. Rozkladem drobných mořských živočichů se v nich vytvořily ložiska ropy u Gbelů
a plynu u Lábu v Záhorské nížině. V okolí Kútů, Handlové, Nováků a Velkého Krtiše se usadila ložiska hnědého uhlí a lignitu. V Solivaru u Prešova se vyskytují ložiska soli. Neogenní jíly jsou surovinou na výrobu cihel a keramických výrobků.
19
2.4 Reliéf
2.4.1 Tvary reliéfu
Základní tvary současného povrchu Slovenska se vytvořily vrásněním, zdvihem a
poklesem ker, které vyformovaly většinu pohoří a kotlin. Na endogenně vytvořený reliéf působily po dlouhé období exogenní pochody. Ty detailněji rozčlenily povrch. Podle převládajícího geomorfologického činitele je možné vyčlenit tyto typy reliéfu: • • • •
ledovcový, větrný, říční,
antropogenní.
Ledovcový reliéf se vytvářel ve starších čtvrtohorách, když se podnebí ochladilo.
V severní Evropě se rozkládal velký pevninský ledovec až po Karpaty. Ty zabránily jeho
rozšíření na jih. V nadmořských výškách nad 1 700 metrů nad mořem byl ve slovenských pohořích sníh po celý rok. Hromaděním sněhu se vytvářely horské ledovce. Na konci dolin se vytvořily ledovcové kotle-kary. Pohybem, tečením ledovec vznikly ledovcové doliny-
trogy- s příčným profilem ve tvaru písmena U. Do dna dolin vyhloubily ledovce pánve, které vyplnily jezera (plesa). Nejznámější je Popradské, Zelené či Veľké Hincovo. Přes
skalní skoky, které ledovce vytvořily do dna a na stranách větších dolin, přepadají dnes
vodopády. V nižších polohách uložily rozdrobený materiál a vytvořily morény. Ledovcový reliéf se nejlépe vyvinul v Tatrách.
Horniny na povrchu v chladném období rychle zvětrávaly na písek a prach. Tak
vznikal větrný reliéf. Z navátých písků se vytvořily pískové pokryvy a přesypy.
Nejrozšířenější jsou v Záhorské nížině, kde je zpevňuje borovicový porost. Pískové pokryvy se vyskytují i v Podunajské a Východoslovenské nížině. Z prachu uloženého
větrem vznikly v nížinách pokryvy spraší. Ty jsou mateřskou horninou úrodných černozemí a hnědozemí.
Říční reliéf je nejrozšířenější. Řeky postupně rozřezávaly vyzdvihnuté území v
etapách, čím vytvořily v dolinách terasy. Například Dunaj v Malých Karpatech (Devínska brána) u Bratislavy vytvořil 4 terasy a nivu. Při vyústění z pohoří nanesly řeky náplavové
kužele. Největší kužel vytvořil Dunaj pod Bratislavou. Řeky prořezaly přes odolné horniny (žuly, ruly, křemence, vápence, bazalty) úzké soutěsky (tiesňavy) a kaňony. Tak se
20
prořezal Váh přes Malou Fatru, Hron přes Štiavnické vrchy, Hornád přes Slovenský ráj, Dunajec přes Pieniny.
Obr. 5.: Prielom Hornádu ve Slovenském ráji
Obr. 6.: Jeskyně Domica (zdroj: www.travelguide.sk)
21
Nejlépe vyvinutý krasový reliéf je v druhohorních vápencích Slovenského krasu,
Slovenského ráje a Muránské planiny.
Nejznámější krasové útvary jsou jeskyně, např. Domica, Ochtinská aragonitová
jaskyňa, Demänovské jaskyne, Dobšinská ľadová jaskyňa, jaskyňa Driny.
Nejvýraznější antropogenní typ reliéfu vznikl na Slovensku při těžbě a zpracovaní
nerostných surovin. Řada antropogenních forem vznikla při výstavbě komunikací a přehrad.
2.4.2 Vertikální členitost reliéfu Slovenska
Slovensko má odlišný systém klasifikace vertikální členitosti než jaký používáme
v České republice.
Určuje se pomocí sítě kruhů s poloměrem 2 km, ve kterých se sleduje rozdíl mezi
nejnižším a nejvyšším bodem. Na základě takto sestrojené mapy bylo na Slovensku vyčleněno 7 typů reliéfu: •
ROVINY – rovinný až nepatrně zvlněný reliéf; jsou na Slovensku nejrozšířenější- pokrývají 22,5 % rozlohy státu. Výškový rozdílení není větší než 30m. Vznikli v nížinách a středohorských.
•
PAHORKATINY – mírně až středně zvlněný reliéf. Zabírají 18,4 % rozlohy
státu. Výškové rozdíly jsou 31 – 100 m. Vznikly hlavně na špatně
zpevněných a méně odolných horninách na styku pohoří a nížin a v kotlinách.
•
NIŽŠÍ VRCHOVINY – silně zvlněný až mírně řezaný reliéf. Zabírají 17,3 %
•
VYŠŠÍ VRCHOVINY – středně řezaný reliéf; zabírají 20,6 % rozlohy státu.
•
NIŽŠÍ HORNATINY – ostře řezaný reliéf; výškový rozdíl je 311 – 470 m.
•
VYŠŠÍ HORNATINY – velice ostře řezaný reliéf; nachází se na 4,7 % rozlohy,
•
VEĽHORNATINY – extrémně ostře řezaný reliéf; nachází se na 1,7 % rozlohy
rozlohy Slovenska. Výškový rozdíl je 101 – 180 m. Výškový rozdíl je 181 – 310 m.
Zabírají asi 14,8 % rozlohy Slovenska. výškový rozdíl je 471 – 640m.
státu, výškový rozdíl je více než 641m. Nachází se v nejvyšších polohách nejvyšších pohoří Slovenska.
22
2.4.3 Geomorfologické členění
Celé území Slovenské republiky spadá do Alpsko-himalájské soustavy, do pod
soustav Karpaty a Panonská pánev. •
Panonská pánev se dělí na Východopanonskou (Vídeňská pánev - z ní na
Slovensko zasahuje Záhorská nížina; Malá dunajská kotlina – z ní zasahuje na Slovensko Podunajská nížina) a Západopanonskou pánev (Velká dunajská kotlina –Východoslovenská nížina ).
•
Karpaty se dělí na Západní a Východní, hranici tvoří Slanské vrchy a
Čergov. Západní Karpaty jsou rozčleněny na Vnější západní Karpaty (tvoří
je flyšová pohoří a bradlové Pieniny) a Vnitřní západní Karpaty (tvoří je jádrová pohoří, kotliny, Slovenské rudohorie, neogenní a sopečná pohoří a
Jihoslovenská kotlina). Východní Karpaty dělíme opět na Vnitřní a Vnější.
Vnitřní východní Karpaty na Slovensko zasahují jen relativně malou částí (Vihorlatské vrchy). Vnější východní Karpaty pak tvoří Poloniny a Nízké Beskydy.
Obr. 7.: Nejvyšší geomorfologické jednotky na Slovensku (zdroj: Zeměpisný atlas Slovenská republika)
23
2.5 Podnebí
Území Slovenska leží v mírném klimatickém pásu s pravidelným střídáním čtyř
ročních období, což je typickým znakem středních zeměpisných šířek.
Poloha ve středu Evropy způsobuje, že se nad slovenské území dostávají oceánské
vzduchové hmoty ze západu a kontinentální vzduchové hmoty z východu. Oceánské
vzduchové hmoty přinášejí vlhkost a zmírňují teploty; kontinentální vzduchové hmoty
doprovází sucho, v létě vysoké teploty a v zimě silné mrazy. Vzhledem na prodloužený tvar území v rovnoběžkovém směru je na východě Slovenska podnebí o trochu
kontinentálnější podnebí než na západě. Více jak zeměpisná šířka a délka ovlivňuje počasí nadmořská výška a členitost terénu.
Počasí se v našich zeměpisných šířkách vyznačuje značnou proměnlivostí. Poměrně
rychle se střídají období s teplým a chladným, suchým či deštivým počasím.
Při cyklonální situaci je počasí oblačné s vydatnými dešti v létě a sněžením v zimě.
V létě přinášejí cyklóny ochlazení, v zimě oteplení a tání. Cyklonální ráz převažuje v zimě a na jaře, poté v červnu a začátkem července.
Při anticyklonální situaci bývá jasné slunečné počasí, v létě s vysokými teplotami a
v zimě se silnými mrazy. Nejčastěji se tento typ počasí u nás vyskytuje začátkem podzimu. Vliv na počasí na Slovensku mají také stacionární cyklóny a anticyklóny. Jsou to
především islandská tlaková níže a azorská tlaková výše. V zimě se projevují účinky sibiřské tlakové výše a v létě íránské tlakové níže. 2.5.1 Teplota vzduchu
Teplota vzduchu patří k hlavním klimatickým činitelům a podmiňuje ji zejména
nadmořská výška. Na každých 100 m nadmořské výšky klesá od 0,3°C do 0,7°C.
V zimě se místy vyskytují teplotní inverze. Studený vzduch stéká do kotlin a dolin,
kde je zamračeno a chladno, na sluncem vyhřátých vrcholech hor je teplota vyšší.
Mrazový rekord (-41°C) nebyl naměřený v nejvyšších polohách, ale za inverzní
situace ve Vígľaši – Pstruši 11. 2. 1929. Nejvyšší okamžitou teplotu naměřili v Komárně 5. 7. 1950 a to 39,8°C
Podle dlouhodobých průměrů je nejchladnější měsíc leden. Průměrná lednová
teplota je v Podunajské nížině –1 °C až –2 °C. V ostatních nížinách a nízko položených kotlinách je o 1 až 2 °C nižší. S růstem nadmořské výšky klesá a v nejvyšších polohách Tater dosahuje hodnotu –11 °C. Nejteplejší měsíc je obvykle červenec. Průměrné 24
červencové teploty dosahují v nížinách 20 °C, ale na vrcholcích Tater jen okolo 4 °C. oblasti.
Pomocí extrémních teplot můžeme blíže charakterizovat teplotní poměry této
Počet letních dní (maximální teplota dosáhla 25 °C a více) se vyskytuje v jižních
oblastech každoročně, v průměru nad 50 dní zhruba do nadmořské výšky 350m, v
Podunajské nížině je letních dnů 70. Ve výškách nad 1000m se letní den v průměru nevyskytuje.
Výskyt mrazů, charakterizovaný dny s mrazem (když teplota poklesne pod 0°C), je
také velmi rozdílný. V okolí Bratislavy je takových dní okolo 90, Podunajské nížině do 100, ve Východoslovenské nížině nad 110, v kotlinách pod Tatrami nad 160 a na Lomnickém štítě 285. 2.5.2 Srážky
Vydatnost srážek závisí na nadmořské výšce a na poloze svahů vůči převládajícím
větrům nosícím déšť.
Nejméně srážek spadne za rok v Podunajské nížině (cca 500 mm) a nejvíce v
nejvyšších polohách (cca 2000 mm). Okolo 600 mm srážek mají ostatní slovenské nížiny a dokonce i spišské kotliny, které leží ve srážkovém stínu Tater a jiných pohoří. únoru.
Nejdeštivější měsíc bývá červen a červenec, nejméně srážek spadne v lednu a
Nejdeštivějším místem Slovenska je Zbojnická chata ve Vysokých Tatrách ,kde v průměru ročně spadne 2130mm srážek a nejsušším místem jsou pak Pusté Úľany nedaleko Sence, kde spadne ročně v průměru 483 mm srážek.
V zimě padá velká část srážek ve formě sněhu. Sněžení se v nížinách vyskytuje od
října do dubna, ve vysokých pohořích se může vyskytovat po celý rok.
Sněhová přikrývka leží v Podunajské nížině méně jak 40 dní, ve Východoslovenské
nížině méně jak 50 dní, v polohách nad 1000m 100 dní a v nejvyšších polohách více než
200 dní. S nadmořskou výškou se počet dní se sněhovou přikrývkou zvyšuje o cca 9 dní na každých 100m.
V nížinách sněhová přikrývka dosahuje max. výšky 20 až 40cm, v nejvyšších
pohořích i 200 cm.
25
2.5.3 Větrné poměry
Směr proudění značně ovlivňuje směr dolin a kotlin. JV vítr nad SZ převládá
v Záhoří, v Podunajské nížině je to naopak. Severní proudění převláda ve středním Pováží, Ponitří a východním Slovensku.
Největrnější je Podunajská a Východoslovenská nížina. Mimořádně silné proudění
je i na vrcholcích hor. září.
V ročním průměru je nejsilnější vítr únoru a březnu. Nejméně větrným měsícem je
2.5.4 Oblačnost
Oblačnost na Slovensku je velmi proměnlivá. Určuje ráz počasí a je velmi citlivá na
orograficky členitý terén. V průběhu dne pozorujeme dva režimy. Letní, charakterizovaný
největší oblačností odpoledne, s minimem nad ránem, to souvisí s konvekčním prouděním,
a zimní typ s velkou oblačností ráno a v dopoledních hodinách, s minimem k večeru, ten se vyskytuje od října do března. 2.5.5 Klimatické oblasti
Vyjadřují prostorové rozdíly podnebí na slovenském území. Klimatické oblasti jsou
podmíněny hlavně výškovou členitostí potom vlivem kontinentality a fenologickými
ukazateli (např. začátek sklizně ozimé pšenice). Území Slovenska je podle těchto zásad rozčleněné do tří klimatických oblastí: teplé, mírně teplé a chladné. •
Teplá klimatická oblast zabírá nízko položené kotliny do nadmořských výšek 400m. Má nejvíce slunečního svitu (více než 1500 hodin ročně) a nejvyšší teploty. Srážek je poměrně málo od 520 do 750 mm.
•
Mírná klimatická oblast sahá do nadmořských výšek 800m. Průměrná červencová teplota neklesá pod 16°C. Srážek spadne více než v teplé klimatické oblasti, v průměru 800 -1200 mm.
•
Do chladné klimatické oblasti patří nejvyšší polohy pohoří v nadmořských
výškách nad 800m. Rozlohou je nejmenší. Srážek je nejvíce. V nejvyšších polohách červencové teploty nedosahují 10°C.
26
Obr. 8.: Mapka klimatických oblastí Slovenska (zdroj: Zeměpisný atlas Slovenská republika)
27
2.6 Vodstvo Ze Slovenska tečí řeky do dvou moří. Většina slovenských řek odvádí vodu do
Dunaje a ten se vlévá do Černého moře. Jen z malé časti území pod Tatrami tečí řeky do
Baltského moře. Do Jaderského moře, které leží nejblíže (okolo 400 km) neodtéká ani jedna ze slovenských řek Území Slovenska je rozvodnicemi rozdělené na tři hlavní povodí:
velké povodí Dunaje, které hlavní slovenská rozvodnice dále dělí na oblast přítoků Dunaje
(Morava, Váh, Nitra, Ipeľ, Hron) a sběrná oblast Tisy se soustavou Bodrogu (Latorica,
Laborec, Uh, Ondava, Topľa) a soustavou Slané (Slaná, Bodva, Hornád, Torysa), jako třetí
vystupuje malé povodí Dunajce, přítoku Visly, se svým hlavním přítokem Poprad. To odvodňuje 4 % území Slovenska (1950 km2)
Obr. 9.: Povodí hlavních toků na Slovensku (zdroj: Zeměpisný atlas Slovenská republika)
MORAVA - ústí do Dunaje tvoří část hranice Slovenska s Rakouskem vlévají se
do ní Myjava, Rudava a Malina
DUNAJ - je druhá největší evropská řeka. Z celkové délky toku 2 857 km je na
území Slovenska jen 172 km dlouhý úsek( z něhož největší část tvoří hranici s okolními
státy - 149,9 km). Je tradiční trasou říční dopravy. Nejvodnatější přítoky přivádí vodu z Alp, což způsobuje, že nejvíce vody teče Dunajem v květnu, červnu a červenci. Na
Slovensko přitéká Dunaj pod hradem Devín, kde se v divokých meandrech spojuje s
pomalu tekoucí Moravou. Pod Bratislavou, na místě, kde se Dunaj prořezal skrz Malé Karpaty, vlévá se do Malé dunajské kotliny. Tam zpomaluje tok. V minulosti často měnil 28
koryto, protože tekl na svých usazeninách výše než okolní krajina. Vytvořil tak mnoho ramen-největším z nich je Malý Dunaj. Území mezi Dunajem a Malým Dunajem se nazývá
Žitný ostrov- jeden z největších evropských vnitrozemských ostrovů. Dunaj nanesl podél svého toku mnoho usazenin, takže že odtlačil ústí Malého Dunaje a mnoho km dále na
východ ve směru svého toku. Břehy Dunaje dnes zpevňují hráze. Na řece je vybudováno Vodní dílo Gabčíkovo, díky němuž řeka teče v 20 km dlouhém umělém kanálu. Hladina řeky se zde nachází až o 20 m výše než okolní krajina. Těsně před tím než Dunaj opustí slovenské území ústí do něj Hron a Ipeľ.
VÁH - je levostranný přítok Dunaje, do kterého ústí v Komárně. Je nejdelší
slovenskou řekou. Má dvě zdrojnice, Biely Váh pramenící pod Kriváněm ve Vysokých
Tatrách a Čierny Váh pramenící pod Kráľovou hoľou v Nízkých Tatrách. Jeho celková délka 402 km. Na Váhu je postaveno nejvíce přehrad. Nejznámějšími přítoky jsou Belá, Revúca, Orava, Turiec a Kysuca. NITRA
-
pramení
na
jihovýchodních
svazích
Malé
Fatry
prochází
Hornonitrianskou kotlinou a Podunajskou nížinou, vlévá se do Váhu nad Komárnem. Významnějším přítokem je Žitava
HRON - pramení pod Kráľovou hoľou v Nízkých Tatrách, do Dunaje ústí pod
Štúrovom. Hron obtéká Nízké Tatry z jihu. Sbírá vodu všech řek ze středu Slovenska. Hradbu pohoří proráží na místě, které se nazývá Slovenská brána, mezi Štiavnickými vrchy a Pohronským Inovcem. Hron je druhá nejdelší řeka Slovenska.
IPEĽ - je dlouhá řeka na jihu Slovenska, která má po většinu roku málo vody. Jeho
část tvoří hranici s Maďarskem.
SLANÁ - je pravostranný přítok Tisy, který pramení v Stolických vrších. Její
celková délka je 229 km, ale na Slovensku je to jen 110 km.
BODVA - Vlévají se do ní řeky Turňa a Ida. Je to levostranný přítok Slané (v
Maďarsku).
HORNÁD - je také přítok Slané (v Maďarsku), který pramení pod Kráľovou hoľou.
Teče přes Slovenský ráj, kde vytváří jeden z nejkrásnějších „prielomů“ na Slovensku.
BODROG - je to pravostranný přítok Tisy, který vzniká soutokem Ondavy a
Latorice a jejich přítoků Topli a Laborca s řekou Uh
TISA - Jediným místem, kde se řeka Tisa dostává na Slovenské území je hraniční
čára s Ukrajinou v délce 5 km, odvodňuje však všechny řeky jeho východní části.
29
2.6.1 Rozdělení řek podle režimu odtoku •
Vysokohorský typ řek: představuje Dunaj, který zásobují vodou přítoky z
Alp. Nejvyšší stav vody mají začátkem léta, když ve vysokých pohořích taje sníh a led. V zimě, když jsou srážky ve formě sněhu je stav vody nejnižší.
•
Středohorský typ řek: Má nejnižší odtok v zimě. Sníh v těchto polohách
taje dříve, proto mají maximální vodní stav na jaře. Takový režim mají horní toky Váhu, Hrona,...
•
Vrchovino-nížinný typ řek: reprezentují Dudváh, Nitra, Žitava,... Nejvyšší
stav vody mají na jaře. Podružné maximum bývá v zimě, když v nízkých
polohách často taje sníh a je malý výpar. Naopak, koncem léta a na začátku podzimu je výpar vody velký a srážky jsou malé. Tehdy mají nejméně vody.
Obr. 10.: Rozložení režimu odtoku řek u jednotlivých typů (zdroj: Školský atlas Slovenská republika)
2.6.2 Přirozené vodní plochy
Přirozené vodní plochy se nacházejí v omezeném množství. Jsou to zejména relikty
zalednění v oblasti Vysokých Tater - plesa. Na území Slovenska je jich asi 100, nacházejí
se ve vyšších polohách. Největší pleso - Veľke Hincovo pleso má rozlohu 20 ha a dosahuje hloubky přes 50 m. Ostatní přirozená jezera mají malý význam, vznikla buď periodickým
zatopením terénní deprese nebo zahrazením doliny sesuvem. Tak vzniklo Morské oko ve Vihorlatských vrších či Izra ve Slanských vrších. Menší jezírka
se vytvořila v mezidunových depresích ve vátých píscích v
Záhorské nížině, např. Lakšárske jazero.
30
Obr. 11.: Hrazené jezero Morske oko ve Vihorlatských vrších (zdroj: www.ktv.sk)
2.6.3 Umělé nádrže
Na Slovensku najdeme více jak 360 umělých vodních nádrží. Historicky významné
jsou vodní nádrže pro hornické účely v minulosti - tajchy, zejména v okolí Banské
Štiavnice, kde tento systém vodních děl je součástí světového kulturního dědictví (např.
Počúvadlo ). V 19. století byly budovány na řekách v horských oblastech nádrže (klauzy), které pomáhaly zvyšovat hladinu vody při splavovaní dřeva. Dnes se využívají hlavně k rekreaci.
Další nádrže vznikly v depresích po těžbě štěrku a písku a jsou využívané zejména
k rekreaci (Senecké, Slnečné jazerá, Šaštínske jazerá, Zelená voda u Nového Mesta nad Váhom, ...)
Přehradní vodní nádrže budované po 2. světové válce plní více funkcí. Chrání před
povodněmi, slouží k výrobě elektrické energie, zásobování obyvatelstva, průmyslu a zemědělství vodou, i pro sport a rekreaci.
Nejvíce vodních nádrží se nachází na Váhu a to 19 (Liptovská Mara, Vodné dielo
Žilina, Hričov, Nosice, Madunice, Sľňava, Kráľová a další). Dalšími příklady vodních
nádrží jsou Oravská přehrada na Oravě, Ružín na Hornádu, Veľká Domaša na Ondavě, Zemplínska Šírava na Laborci, Starina na řece Cirocha, Palcmanská Maša na Hnilici, a další.
31
Obr. 12.: V depresích po vytěženém štěrku vznikla umělá jezera - Slnečné jazerá (zdroj: www.divers.sk )
Obr. 13.: Přehrada Liptovská Mara (zdroj: www.bomb.sk)
32
2.6.4 Podzemní vody
Slovensko je bohaté na podzemní zdroje podpovrchových vod významných
zejména jako zdroj pitné vody. Velmi významné jsou minerální a termální vody, v jejich výskytu a využívání patří Slovensko na přední místa v Evropě.
Největší zásoby podzemních vod jsou v nížinných oblastech Podunají a
Východního Slovenska s výskytem mohutných náplavů štěrků a štěrkopísků. Dále jsou
velké zásoby podzemních vod v krasových oblastech, na území s rozlohou 3 200 km2
(zejména v Slovenském krasu, Nízkých Tatrách, Muráňské planině, Stražovských vrších, ve Velké Fatře a Malých Karpatech). Průměrné zásoby jsou v granitoidních horninách, malé v krystalických břidlicích a jílovitých horninách, především v karpatském flyši.
Podzemní voda, která proniká do větších hloubek, zůstává v podzemí delší dobu a
stačí se nasytit minerály a ohřívá se. Na povrch vystupuje jako minerální a termální voda
nebo voda s napjatou hladinou - artézská voda. Na Slovensku se vyskytuje přibližně 1500 vývěrů minerálních vod.
Bohatý výskyt minerálních vod je podmíněn složitou tektonickou stavbou. Jejich
výskyt je převážně vázaný na tektonické zlomy na hranicích geomorfologických celků.
Poskytují kvalitní minerální, chemicky různorodé, stolní i dietní vody (Např.:Santovka, Slatina, Fatra, Salvator, Budiš, Baldovská, Korytnica, atd.)
Termální vody jsou vázané zejména na hluboké sedimentační pánve a hluboké
zlomy, proto jsou vázané zejména na nížiny a kotliny. Využívané jsou pro zdravotní účely a rekreaci
U výskytu termálních léčivých pramenů vznikaly lázně (kúpele): Piešťany,
Trenčianské Teplice, Sliač, Bardejovské Kúpele, Dudince, Kováčová, Smrdáky,Číž, Štós, Bojnice, Brusno, Korytnica, Lúčky, Nimnica, Rajecké Teplice, Turčianské Teplice,Vyšné Ružbachy, Štrbské Pleso, a další.
V místech výskytu termálních pramenů hlavně v Podunajské nížině vznikly bazény
a rekreační střediska (Patince, Štúrovo,Veľký Meďer, Dunajská Streda, Podhájska, apod.).
33
2.7 Půdy
2.7.1 Půdní druhy
Hodnotí se podle zrnitosti, která závisí na mateřské hornině. Na Slovensku jsou
zastoupeny všechny půdní druhy: -
-
-
lehké půdy: písčité, hlinitopísčité a písčitohlinité;
středně těžké půdy: hlinité a jílovitohlinité;
těžké půdy: jílovité a jíly.
Písčité půdy se nacházejí na vátých píscích, pískovcích a křemencích (Záhorská
nížina, Podunajská a Východoslovenská nížina).
Hlinité půdy vznikli na sprašových sedimentech (pahorkatiny: Podunajská,
Východoslovenská, Chvojnická i Juhoslovenská a Košická kotlina), v sopečných pohořích a na územích budovaných vápenci. Tyto půdy jsou nejúrodnější, nejlépe se obdělávají.
Jílovitohlinité půdy jsou typické pro flyšová pohoří (Oravská kotlina).
Jílovité půdy a jíly se váží na horniny, které vznikly usazením bahna v nízko položených
neogenních kotlinách, např. v Juhoslovenské kotlině. Tyto půdy jsou za vlhká lepivé, za sucha tvrdnou, tvoří se v nich pukliny. Nejsou úrodné a těžko se obdělávají. Na odolných, špatně zvětrávajících horninách jsou půdy kamenité.
2.7.2 Půdní typy
Rozmístění půdních typů podmiňuje především výšková zonálnost v menší míře
geologické a hydrologické poměry.
Nivní půdy (fluvizemě) se vyskytují v záplavových územích řek. Mají různé
vlastnosti v závislosti na druhu říčních sedimentů. Dále od vodních toků vznikly na
rovinách okolo řek černice (lužní půdy) s bohatým humusovým horizontem. Díky vláze z
podzemní vody jsou úrodnější než černozemě, které se vyvinuli na suchých sprašových
pahorkatinách: Podunajské, Chvojnické a Východoslovenské. Na obvodě černozemí na
spraších a sprašových hlínách, blíže k pohořím, kde je více srážek a nižší teploty, vznikly
hnědozemě. Úpatí pohoří a některé kotliny, kde je vlhčí a chladnější podnebí, pokrývají
ilimerizované půdy (luvizemě) a pseudogleje. Nacházejí se na okrajích a ve výběžcích
Podunajské a Východoslovenské nížiny, v Juhoslovenské kotlině a v jiných kotlinách. Svahy pohoří s krystalickými horninami do výšky 1000–1200 m n. m. pokrývají hnědé
půdy (kambizemě). Je to nejrozšířenější půdní typ na Slovensku, z velké části je pokrytý 34
lesem. Nad hnědými půdami do výšky 1800 m n. m. vystupují podzoly, pokryté jehličnatými lesy a kosodřevinou. Nejvyšší polohy nad hranicí lesa zabírají kamenité
rankery. Na vápencích a dolomitech je výšková zonálnost porušená. Souvislý pokryv ve vápencových oblastech Slovenska bez ohledu na nadmořskou výšku tvoří rendziny. V
zamokřených depresích, kde se dlouho hromadila rašelina, vznikla rašelinná půda.
Vyskytuje se hlavně na Oravě, ale i v Záhorské a Podunajské nížině.
Solončaky a slance se nacházejí v nejteplejších oblastech, kde je velký výpar a
přísun solí vzlínající podzemní vodou, jsou to slané půdy a vyskytují se zejména v Podunajské a Východoslovenské rovině.
35
2.8 Biota
2.8.1 Vegetační stupně na Slovensku
Se stoupající nadmořskou výškou vytváří rostlinstvo výškové vegetační stupně. •
Stupeň dubových lesů - Nachází se v teplých nížinách a stoupá až do
550m nad mořem. Hlavní dřevina je dub a často se vyskytuje habr. Povětšinou je odlesněný a přeměněný na pole.
•
Stupeň bukových lesů - Rozprostírá se v mírně teplém a vlhkém podnebí pohoří od 550 metrů nad mořem do 1100 metrů n. m. Převládající dřevina je buk. V přirozených porostech roste javor a jedle.
•
Stupeň smrkových lesů - Hlavní dřevina je smrk, kterému vyhovuje
chladnější podnebí od 1100 metrů n. m. do 1600 metrů n. m. Stupeň smrkových lesů tvoří zároveň horní hranici lesa.
•
Stupeň kosodřeviny - Na Slovensku zabírá souvislejší plochy v Tatrách a
Nízkých Tatrách v nadmořské výšce od 1600 metrů n. m. do 1800 metrů n. m. a jen vrcholové časti Malé a Velké Fatry.
•
Stupeň alpínských luk - Jsou to louky v nejvyšších částech Tater a
Nízkých Tater nad 1800 metrů n. m.Rostliny dobře snášejí chlad. Ve
vrcholových částech Velké Fatry a Malé Fatry vznikly hospodářskou činností člověka na místě kosodřevinné louky s trávnatým porostem, nazývají se hole.
•
Nad tímto pásmem se nacházejí už jen holé skaly místy porostlé lišejníky
•
Lužní lesy - Tvoří rostlinné společenstvo, které neovlivňuje nadmořská
nebo mechy.
výška, ale závisí na blízkosti podzemní vody. Rostou v nich topoly, vrby a olše. U řek ve vyšších polohách se vyskytuje smrk.
2.8.2 Fytogeografické oblasti
V jednotlivých oblastech Slovenska se vyskytuje odlišné rostlinstvo, to však
nesouvisí jen s různou nadmořskou výškou či odlišným geologickým podkladem, ale souvisí to i s polohou v rámci republiky.
36
Největší část slovenského území paří do oblasti západokarpatské flóry, rostlinstvo
zde má horský až vysokohorský charakter roste zde např.: kapradinka skalní, kokořík přeslenitý, marulka alpská, hořec Clusiův, violka dvoukvětá a řada dalších.
Obr. 14.: Hořec Clusiův (zdroj: rostliny.nikde.cz)
Do oblasti východokarpatské flóry patří jen poměrně malá část severovýchodního
Slovenska.Najdeme zde řadu rostlin,které nerostou nikde jinde na Slovensku např.: violka
dácká, pribilica drsnoplodá (slovenský název), rozchodník roční, hrachor hladký či kručinečka křídlatá.
Obr. 15.: Kručinečka křídlatá (zdroj: rostliny.nikde.cz)
37
Jižní Slovensko řadíme do oblasti panonské flóry. Najdeme zde rostliny, které jsou
teplomilné a to např.: koniklec luční, pryskyřník ilyrský, kokořík širolistý, mandloň nízká, suchokvět roční, žanovec měchýřník a řada dalších.
Obr. 16.: Mandloň nízká (zdroj: rostliny.nikde.cz)
Hranice mezi oblastmi nejsou zcela ostré a proto se můžeme setkat s mapami
s lehce odlišnými
hranicemi(problém
západokarpatskou flórou.
byl
zejména
s hranicí
mezi
východo- a
2.8.3 Slovenská fauna
Rostlinná společenstva poskytují živočichům potravu a úkryt, proto je řada
živočichů vázána na specifická rostlinná společenstva. Proto můžeme rozlišit tyto oblasti: •
Stepní oblast zde žije například sysel obecný, drop velký, bažant obecný či
•
Oblast listnatých lesů vyhovuje např.: lišce obecné, rysu ostrovidu, kočce
•
V oblasti jehličnatých lesů se vyskytuje medvěd hnědý, tetřev hlušec,
•
zajíc polní.
divoké, a dalším druhům.
jelen obecný, rys ostrovid, vlk obecný, a dalším druhům.
Pro vysokohorskou oblast, která se nachází ve Vysokých Tatrách, je
typický kamzík a svišť.
38
Obr. 17.: Drop velký (zdroj: www.hlasek.com)
Obr. 18.: Kamzík horský (zdroj: www.myslivost.cz)
39
2.8.4 Lesy Slovenska
Lesy zabírají asi 40% z celkové plochy SR.
V současnosti je na Slovensku plošné zastoupení. Jehličnatých dřevin 41,3 % a
listnatých dřevin 58,7 %
Tab. 2.: Zastoupení dřevin v lesích Slovenska v roce 2003 (zdroj: MP SR) Dřevina smrk jedle borovice modřín kosodřevina Ostatní jehličnaté > Jehličnaté celkem dub dub cer buk habr javor jasan jilm akát bříza lípa olše Topol bílý a černý Topol šlechtěný vrba ostatní listnaté listnaté celkem
Podíl (%) 26,48 4,15 7,30 2,34 1,04 0,02 41,33 10,97 2,46 30,70 5,70 1,88 1,36 0,04 1,70 1,42 0,74 0,37 0,37 0,55 0,12 0,24 58,67
Obr. 19.: Dub cer (zdroj: rostliny.nikde.cz)
40
2.8.5 Ochrana přírody
Nejstarší Slovenskou
rezervací je Ponická Huta je z roku 1895. Ke konci
čtyřicátých let 20.století se zvýšilo úsilí na ochranu přírody a k 1.1 1949 byl vyhlášen první
slovenský národní park ve Vysokých Tatrách. V roce 1955 byl přijat zákon o ochraně přírody a tak se postupně začali přidávat další chráněné krajinné oblasti a národní parky.
V současnosti se na Slovensku používá tyto kategorie chráněných území:
Národný park (NP) má rozlohu nad 1000 ha. Vyhlašuje jej Vláda SR. Na Slovensku
existuje 9 národních parků: Tatranský národný park (TANAP), Nízke Tatry (NAPANT),
Pieninský národný park (PIENAP), Slovenský raj, Malá Fatra, Poloniny, Muránska planina, Slovenský kras a Veľká Fatra.
Chránená krajinná oblasť (CHKO) jeho rozloha je zpravidla vyšší než 1000 ha,
vyhlašuje jí Ministerstvo životného prostredia. Na Slovensku najdeme 14 CHKO např.: CHKO Malé Karpaty, Horná Orava, Štiavnické vrchy, Vihorlat a jiné.
Chránený areál (CHA) s rozlohou do 1000 ha vyhlašují krajské úřady (např.:
Sĺňava – Piešťany, Vtáčí ostrov – Námestovo)
Prírodná rezervácia (PR) nebo národná
prírodná rezervácia (NPR)
představuje území menší než 1000 ha původní nebo málo pozměněné lidskou činností . Vyhlašují je krajské úřady. (např.: NPR Devínska Kobyla, NPR Prosiecka dolina, NPR Meandre Hrona a další.)
Prírodná pamiatka (PP alebo NPP) – území do výměry 50 ha, které má vědecký,
kulturní a nebo krajinotvorný význam a vyhlašuje ho okresní úřad. Patří sem skalní útvary, jeskyně, propasti, vodopády, prameny atd.
Celková výměra chráněných ploch je na Slovensku (2. až 5. stupeň ochrany) je 1
135 427 ha, což představuje 23,16 % z území Slovenska. (údaj k 1. lednu 2006)
Kromě předcházejících se na území Slovenské republiky nachází tři chráněná ptačí území, zařazená do projektu NATURA 2000 (Horná Orava, Malé Karpaty, Lehnice)
41
2.9 Těžba nerostných surovin 2.9.1 Energetické suroviny
Těží se hnědé uhlí a lignit a to ve Velkém Krtíši (Baňa Dolina, a.s), dále pak
v Handlové a Novákách (Hornonitrianske bane Prievidza, a.s.), a také Baňa Záhorie, a.s.
Čáry.
Převážně je těžba v útlumu a od počátku 90. let 20.století velice poklesla, pouze
v Novákách těžba stoupla.
Těžba ropy je vázána převážně do oblasti Vídeňské pánve, kde ropu těží firma
Nafta, a.s. Gbely – jedná se především o ložiska Gbely, Štefanov, Dúbrava, Gajary.
V menším množství je pak těžena na Východním Slovensku na ložiskách Senné, Bánovce
nad Ondavou, Stretava, Ptrukša a Trhovište-Pozdišovce, zde těžbu zajišťuje firma Nafta Východ, a.s Michalovce.
Těžba zemního plynu je realizována třemi firmami - NAFTA a.s. Gbely, Nafta
Východ a.s Michalovce a ENGAS, spol. s r.o Bratislava. K těžbě dochází v blízkosti ložisek
ropy.
Těžba ropy pokrývá cca 1% domácí spotřeby, u zemného plynu to je cca 4%
domácí spotřeby.
2.9.2 Rudné suroviny
V minulosti (od 13. století ) se na Slovensku těžily rudy zlata, stříbra, mědi později
zejména železa.Jejich výskyt je vázán především a Slovenské rudohorie. Těžba rud byla během 90.let 20.století utlumena a zastavena - zejména pro její nerentabilnost.
Ačkoli se uvažovalo o obnovení těžby rudných nerostných surovin, povětšinou
zůstalo jen u přání.
Jediné ložisko, které je v současné době významněji těženo, je obhospodařované
firmou SIDERIT s.r.o. Nižná Slaná. V současné době je také v jednání těžba zlata v okolí
Kremnice.
2.9.3 Nerudné suroviny
SR patří svými zásobami magnezitu, jeho těžbou a zpracováním mezi největší
světové producenty zásaditých žáruvzdorných materiálů - přičemž cca 90% produkce je exportované.
42
Těžbou magnezitu se zabývají Slovenské magnezitové závody, a.s. Jelšava ,
Slovmag a.s. Lubeník, KOMAG m.z. KOŠICE s.r.o.
Těžbu a výrobu soli na Slovensku zabezpečuje firma Solivary, a.s., Prešov.
Dále se těží na Slovensku mastek, bentonit, sádrovec (Gemerská nerudná
spoločnosť, a. s, Východoslovenské kameňolomy, a.s.), stavební kámen, cihlářské suroviny, vápenec a cementářské suroviny.
43
2.9 Průmysl 2.9.1 Historie průmyslu Slovenské republiky
Na Slovensku se průmysl začal rozvíjet v 19. století. Řemeslné dílny se postupně
přetvářely na továrny a zároveň vznikaly i továrny nové. Roku 1832 začal pracovat parní
stroj v soukenické výrobě u Haliče (Lučenec). Stroje pronikly i do ostatních odvětví průmyslu. V nížinných oblastech se rozmáhal hlavně potravinářsky průmysl. Začátkem 20. století se začal rozvíjet chemický průmysl. V Bratislavě, kde byla rozvinutá říční doprava,
vznikla ropná rafinérie Apollo a výroba dynamitu Nobel. Vlivem nárůstu počtu strojů ve výrobě a rozvojem železniční dopravy vznikaly strojírenské
opravárenské podniky,
největší byl ve Vrútkách (okres Martin). Rozvoj začal ustávat kvůli malému zájmu feudálů.
Stagnace pokračovala i za ČSR (první republiky). Průmyslná výroba se soustřeďovala převážně v Čechách, na Slovensku se rozvíjel významněji pouze zbrojařský průmysl a závody firmy Baťa. Po skončení 2. světové války se poměrně rychle podařilo obnovit škody po válce. Průmyslová výroba byla plánovaná a jednotlivá odvětví se rozvíjela v závislosti na potřebách celého Československa, ale i ostatních socialistických zemí.
Rozvíjelo se zejména těžké strojírenství, hutnictví, chemický průmysl a výroba
stavebních materiálů. V důsledku rozdělení výroby nebylo potřeba obstát v konkurenci
s jinými výrobci. Proto se ani nemusela zvyšovat kvalita výrobků, zaostal rozvoj
technologií a zpomalilo se i zavádění nových poznatků vědy a techniky do výroby. Jednotlivé závody byly sloučené do velkých podniků, které byl často nepružné.
Přechod na tržní hospodářství v roce 1989 se odrazil i v průmyslu. Řada státních
podniků postupně přechází do soukromého vlastnictví
a do vlastnictví akciových
společností. Dochází ke změnám ve výrobě, aby výrobky obstály v konkurenci na
domácím i zahraničním trhu. Mnohé velké podniky se rozdělily na menší závody, které mohou pružněji reagovat. V odvětvové struktuře převláda zpracovatelský průmysl.
V průmyslu pracovalo na Slovenku v roce 2004 - 27,6% z ekonomicky aktivních
obyvatel.
44
2.9.2 Průmyslová odvětví
Strojírenský průmysl. Závody strojírenského průmyslu se nachází téměř v každém
okrese Slovenské republiky. Nejvíce jsou soustředěny ve středním Pováží (Trenčín, Dubnica nad Váhom, Považská Bystrica, Žilina, Martin).
Významným odvětvím je dopravní strojírenství. Automobily a jejich součástky
se vyrábějí v Bratislavě (Volkswagen), Trnavě (PSA Peugeot Citroën), Bánovcích nad
Bebravou (výroba náprav - TATRA-SIPOX, a.s.), motocykly v Považské Bystrici (Manet), říční lodě v Komárně (Slovenské lodenice Komárno, a.s.). Od konce roku 2006 bude na
Slovensku v provozu další automobilka u Žiliny (Kia motors Slovakia). Slovensko se tedy pomalu stává malou automobilovou velmocí.
V Popradu (TATRAVAGÓNKA a.s.), Trnavě (ŽOS Trnava, a. s) a Vrútkách (ŽOS
Vrútky a.s) se nacházejí významné opravárny železničních vozů.
Výrobu ložisek zabezpečují továrny v Považské Bystrici (PSL, a.s), Žilině (KLF-
ZVL OMNIA ŽILINA, a. s.), Kysuckom Novom Meste (INA ložiská, spol. s r.o), Skalici (INA Skalica, s.r.o) a Prešove (ZVL AUTO spol. s r.o)
Z řady dalších strojírenských výrob je třeba ještě uvést
výrobu zdravotnické
techniky Stará Turá (CHIRANA T.Náradie, s.r.o, CHIRANA Medical, a.s.), Piešťany
(Chirana Progress, s.r.o.), armatur Myjava (SLOVARM a.s, SAM HOLDING a.s.),
železných konstrukcí Brezno (STROING, s.r.o.).
Tab. 3.:Největší strojírenské firmy v SR podle tržeb v roce 2003 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.
Volkswagen Slovakia, a.s., Bratislava Johnson Controls International, s.r.o., Bratislava Whirlpool Slovakia, s.r.o., Bratislava INA Skalica, s.r.o., Skalica Slovenské energetické strojárne, a.s., Tlmače Tatravagónka, a.s., Poprad INA Kysuce, a.s., Kysucké Nové Mesto ZF Sachs Slovakia, a.s., Trnava Protherm, s.r.o., Skalica ŽOS Trnava, a.s., Trnava Pal-Inalfa, a.s., Vráble Tower Automotive, a.s, Malacky Omnia, a.s., Bratislava Kinex, a.s., Bytča Tatramat, a.s., Poprad Kinex-KLF, a.s., Kysucké Nové Mesto RF, s.r.o., Malacky PSL, a.s., Považská Bystrica
45
19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.
Elektrovod Holding, a.s., Bratislava Železničné opravovne a strojárne Zvolen, a.s. Sauer-Danfoss (Považská Bystrica), a.s. Punch Products Trnava, s.r.o., Trnava Küster-automobilová technika, s.r.o., Vlkanová Bleckmann Leváre, s.r.o., Velké Leváre Premagas, s.r.o., Stará Turá
Elektrotechnická výroba se často zaměřuje na spojovací techniku - Liptovský
Hrádok (Tesla Liptovský Hrádok a.s, Alcatel Slovakia a.s.), Stropkov (Tesla Stropkov
a.s.), televizory Trestená (OVP Orava s.r.o) a Nižná (OTF-VVZ,s.r.o.), pračky Matejovce
pri Poprade (Whirpool), chladící zařízení Zlaté Moravce (Danfoss), svítidla Nové Zámky
( Medilux s.r.o, EleSvit s.r.o, Osram Slovakia a.s.).
Tab. 4.: Největší elektrotechnické firmy v SR dle tržeb v roce 2003 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.
Samsung Electronics Slovakia, s.r.o., Galanta Sony Slovakia, s.r.o., Trnava BSH Drives and Pumps, s.r.o, Michalovce Emerson Electric Slovakia, s.r.o., Nové Mesto nad Váhom SEWS Slovakia, s.r.o., Topoľčany Emerson, a.s., Nové Mesto nad Váhom Matsushita Electronic Components (Slovakia), s.r.o., Trstená Osram Slovakia, a.s., Nové Zámky Leoni Autokabel Slowakia, s.r.o., Trenčín Kablo Bratislava, s.r.o., Bratislava Leoni Slowakia, s.r.o., Nová Dubnica PPA Controll, a.s., Bratislava OVP Orava, s.r.o., Trstená Tesla, a.s., Stropkov Elektronika Slovensko, a.s., Trnava Elteco, a.s., Žilina BEZ Transformátory, a.s., Bratislava SEZ Krompachy, a.s., Krompachy Elba, a.s., Kremnica SEZ, a.s., Dolný Kubín Tesla Liptovský Hrádok, a.s., Liptovský Hrádok Vidox, a.s., Trstená Leoni Cable Slovakia, s.r.o., Stará Turá ZTS Elektronika ES, s.r.o., Nová Dubnica NES Nová Dubnica, s.r.o., Nová Dubnica
Hutnický průmysl má na Slovensku tradici už od středověku, kdy se začaly ve
větší míře těžit a zpracovávat rudy.
Výroba se dnes koncentruje do velkých podniků. Východoslovenské železárny
(dnes U. S. Steel Košice, s.r.o. ) v Košicích zpracovávají železnou rudu zejména z 46
Ukrajiny. Koksovatelné uhlí se dováží z Ostravska a vápenec ze Slovenského krasu. Vyrábí se hlavně surové železo, ocel a plechy. Železárny v Podbrezové se specializují na
výrobu válcovaného materiálu (Železiarne Podbrezová a.s.), v Istebnom (OFZ, a s. ) se vyrábějí feroslitiny.
V hutnictví barevných kovů dominuje hliníkárna v Žiaru nad Hronom (ZSNP, a.s) .
Pracuje na bázi dováženého bauxitu z Maďarska. V Krompachoch (Kovohuty, a.s) se vyrábí elektrolytická měď. Niklová huť v Seredi byla pro nerentabilnost výroby a velké znečisťování životního prostředí zavřena.
Tab. 5.: Největší podniky hutnictví a hutnické druhovýroby v SR dle tržeb v roce 2003 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.
U.S. Steel Košice, s.r.o., Košice Slovalco, a.s., Žiar nad Hronom Železiarne Podbrezová, a.s., Podbrezová ZSNP, a.s., Žiar nad Hronom OFZ, a.s., Istebné Bekaert Hlohovec, a.s., Hlohovec Obal-Vogel & Noot, a.s., Nové Mesto nad Váhom Kovostroj, s.r.o., Dobšiná Rautenbach Slovakia, s.r.o., Žiar nad Hronom Měď Povrly Slovakia, a.s., Považská Bystrica KLF-ZVL Kováčňa, a.s., Kysucké Nové Mesto PFS, a.s., Brezová pod Bradlom RKS Trenčín, s.r.o., Trenčín TIK Slovakia, s.r.o., Košice Festap, s.r.o., Bratislava Stavokov, s.r.o., Trenčín Vulkmont, a.s., Košice Pyrobatys, s.r.o., Batizovce Illichmann Slovakia, s.r.o., Žarnovica BC Torsion, s.r.o., Brezová pod Bradlom Bohuš, s.r.o., Hronec DOR, s.r.o., Považská Bystrica Zlieváreň SEZ Krompachy, a.s., Krompachy P M R, s.r.o., Martin BEGE, s.r.o., Brezová pod Bradlom
Průmysl paliv a energetiky má velmi omezené zdroje fosilních paliv. Uhlí se
dováží hlavně z České republiky, ropa a plyn z Ruska ropovodem a plynovodem.
Vzhledem k nedostatku energetických zdrojů se vyrábí převážná část elektrické
energie v jaderných a ve vodních elektrárnách.
Největší tepelné elektrárny jsou v Zemianských Kostoľanoch (Nováky) a ve
Vojanoch . V provozu je jaderná elektrárna v Jaslovských Bohunicích u Trnavy a jaderná 47
elektrárna v Mochovciach u Levic. Jaderná energetika se podílí na celkové produkci elektrické energie zhruba 60 %.
Nejvíc vodních elektráren je na Váhu (19). Největší instalovaný výkon má vodní
elektrárna Gabčíkovo na Dunaji (720 MW).
Obr. 20.: Slovenské jaderné elektrárny Mochovce a Jaslovské Bohunice (zdroj: www.industcards.com)
Obr. 21.: Výroba elektrické energie na Slovensku (zdroj: Zeměpisný atlas Slovenská republika)
48
Chemický a gumárenský průmysl zaznamenal svůj rozvoj po 2. světové válce.
Jeho výroba výrazně závisí na dovozu surovin, jako je
ropa, zemní plyn a různé
chemikálie. Největší závody jsou v Bratislavě Slovnaft ( zpracování ropy) a Istrochem (výrobky anorganické chemie, syntetické látky, hnojiva, agrochemikálie). Dusíkatá hnojiva vyrábí z plynu podnik Duslo v Šali.
Dalšími významnými podniky jsou
chemické závody v Novákoch (Novácke
chemické závody, a.s), Hnúšti-Likieri( SLZ CHÉMIA a. s) a Smoleniciach (Chemolak, a.s.) (barvy).
Rozšířená je výroba plastů a syntetických vláken - Senica (Slovenský hodváb, a.s),
Svit (CHEMOSVIT, a.s.), Strážske (Chemko, a.s.), Humenné (CHEMLON s.r.o. ), Nitra
(Plastika, a.s.).
Gumárenská výroba je lokalizovaná v Púchove (Matador, a.s), Bratislavě a
Dolných Vesteniciach (Vegum a.s.)
Léky se vyrábí v Hlohovci (Zentiva, a.s, dříve Slovakofarma), v Slovenské Lupči
(Biotika, a.s.), Nitre (MEVAK a.s.) a Šarišských Michaľanoch (Imuna Pharm a.s.)
Tab. 6.: Největší podniky chemického a farmaceutického průmyslu SR dne tržeb v roce 2003 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.
Slovnaft, a.s., Bratislava Matador, a.s., Púchov Duslo, a.s., Šaľa Continental Matador, s.r.o., Púchov Chemosvit, a.s., Svit Novácke chemické závody, a.s., Nováky Zentiva, a.s., Hlohovec Nylstar Slovakia, a.s., Humenné Rhodia Industrial Yarns Slovakia, a.s., Humenné Henkel Slovensko, s.r.o., Bratislava Chemko, a.s., Strážske Slovenský hodváb, a.s., Senica Istrochem, a.s., Bratislava Inergy Automotive Systems Slovakia, s.r.o., Lozorno Petrochema, a.s., Dubová Plastika, a.s., Nitra Biotika, a.s., Slovenská Ľupča ContiTech Vibration Control Slovakia, s.r.o., D. Vestenice Vegum, a.s., Dolné Vestenice Hoechst-Biotika, s.r.o., Martin Fermas, s.r.o., Slovenská Ľupča ContiTech Sealing Systems Slovakia, s.r.o., D. Vestenice Chemolak, a.s., Smolenice Barlo Plastics Slovakia, s.r.o., Žilina Terichem, a.s., Svit
49
26. 27. 28. 29. 30.
Aquachemia, s.r.o., Žilina Chemosvit Fibrochem, a.s., Svit Slovpack Bratislava, s.r.o., Bratislava Tatrachema, v.d., Trnava Nitragold, s.r.o., Nitrianske Hrnčiarovce
Potravinářský průmysl produkuje široký sortiment výrobků (asi 10 000). Je
poměrně rovnoměrně rozmístěný po celém Slovensku. Souvisí to s jeho orientací na zboží
určené k brzké spotřebě - pekárny, pivovary a mlékárny, masozávody a drůbežářské závody.
Větší
koncentrace je v místech produkce zemědělských plodin. V úrodných
nížinách to jsou zejména cukrovary, mlýny, sladovny a konzervárny.
Ve vinařských oblastech (zejména malokarpatská, nitranská, východoslovenská)
pracují vinařské závody - VÍNO NITRA, spol. s r.o. Lužičanky, Vinohradnícka spoločnosť
Modra a.s. či Vitis Pezinok, s.r.o..
Mrazírny - Mraziarne Prešov, s.r.o., Mraziarne a.s. Sládkovičovo, Konzervárny - NOVOFRUCT SK, s.r.o. Nové Zámky
Sladovny jsou často součástí pivovarů, ale najdeme i samostatné podniky -
Sladovne, a.s., Michlovce, Sladovňa Sessler, a.s. Trnava.
Tab. 7.: Největší podniky potravinářského a tabákového průmyslu v SR dle tržeb v roce 2003 Heineken Slovensko, a.s., Nitra Nestlé Slovensko, s.r.o., Prievidza Palma-Tumys, a.s., Bratislava Tauris, a.s., Rimavská Sobota Kraft Foods Slovakia, a.s., Bratislava Imperial Tobacco Slovakia, a.s., Bratislava I.D.C. Holding, a.s., Bratislava Pivovar Šariš, a.s., Veľký Šariš PM Zbrojníky, s.r.o., Banská Bystrica Mecom, a.s., Humenné THP, a.s., Topoľčany Považský cukor, a.s., Trenčianska Teplá Eastern Sugar Slovensko, a.s., Dunajská Streda Hyza, a.s., Žilina Liptovská mliekareň, a.s., Liptovský Mikuláš Hydina ZK, a.s., Košice Laktis-Žilinské mliekarne, a.s., Žilina Topvar, a.s., Topoľčany Tatranská mliekareň, a.s., Kežmarok Mlynsko-pekársky a cestovin. kombinát, a.s., Spiš. Nová Ves
50
Pivovar Cukrovinky Výroba rostlinných olejů a tuků Výroba a zpracování masa Výroba čokolády (Figaro) Závod Smolník Výroba cukrovinek a pečiva Pivovar Výroba a zpracování masa Výroba a zpracování masa Drůbežářský závod Cukrovar Cukrovar Drůbežářský závod Mlékárna Drůbežářský závod Mlékárna Pivovar Mlékárna Výroba pečiva a těstovin
Kofola, a.s., Rajecká Lesná MäsoSpiš, s.r.o., Spišská Nová Ves HSH, s.r.o., Veľké Zálužie Gemerská mliekáreň, s.r.o., Rimavská Sobota Mäsokombinát Nord Svit, s.r.o., Svit Víno Nitra, s.r.o., Lužianky Partners, s.r.o., Nové Mesto nad Váhom Považan, a.s., Žilina Šarišské pekárne a cukrárne, a.s., Prešov Veľkopek, a.s., Piešťany Milex Galanta, a.s., Galanta B.M. Kávoviny, s.r.o., Sereď Podtatranská hydina, a.s., Kežmarok Dru, a.s., Zvolen Mraziarne, a.s., Sládkovičovo
Textilní a oděvní průmysl. Bavlnářská
Výroba limonád Výroba a zpracování masa Drůbežářský závod Mlékárna Výroba a zpracování masa Výroba vína Zpracování ryb Výroba mouky a krmných směsí Pekárna Pekárna Mlékárna Kávovinové a pufrované výrobky Drůbežářský závod Výroba pečiva Mrazírny
výroba se soustředí zejména
v Ružomberku (TEXICOM, a.s.), v Leviciach (Levitex, a.s.) a Bratislavě a hedvábnická
výroba v Liptovském Mikuláši (MAYTEX a.s. – v roce 2005 konkurzu), vlnařská v Žilině
(Slovena a.s), Trenčíně (Merina, a.s. ).
Len se tradičně zpracovává v Kežmaroku (Tatraľan, s.r.o.).
Ve Svitu (Tatrasvit Svit – Socks), Trenčíně (Fatia, v.d. – pletené oblečení) a
Lučenci (RIA-Móda, spol. s r.o.) pracuje pletařský průmysl.
Spodní prádlo se vyrábí v Galantě (Admirál sro) či Bratislavě (Intim style sro).
Mezi významnější výrobce konfekce patří
firmy v Půchově (Makyta, a.s.),
Prešově( B.Q.M. spol. s r.o.), Trenčíně (Ozeta Neo, a.s) a Bratislavě (DEL REY s.r.o ).
Výroba koberců v Revúce (REKOS - Revúcke Koberce Syntetické).
Řada velkých podniků vzniklých během socializmu během posledních let zanikla. Kožařský
a obuvnický průmysl. Po 2. světové válce bylo zpracování kůže
soustředěno hlavně do Liptovského Mikuláše (Tatra Leder sro) a Bošian (zde do roku
1999 působila firma Koželužne a.s. Bošany, v roce 1930 zdejší podnik koupil Tomáš Baťa, proto zde najdeme i tzv. červenou kolonii).
Výrobu obuvi najdeme již tradičně v Partizánskom (Rialto, s.r.o) a Bardejove (JAS-
Export, a.s), dále nové podniky v Martině (Ecco Slovakia a.s. ) či v Bánovcích nad Bebravou (Gabor, s.r.o.).
51
Tab. 8.: Největší firmy textilního a obuvnického průmyslu v SR dle tržeb v roce 2003
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.
Gabor, s.r.o., Bánovce nad Bebravou Ecco Slovakia, a.s., Martin Rieker Obuv, s.r.o., Komárno Rialto, s.r.o., Partizánske Makyta, a.s., Púchov Merina, a.s., Trenčín JAS-Export, a.s., Bardejov Levitex, a.s., Levice Zekon, a.s., Michalovce Tatrasvit Svit – Socks, a.s., Svit Twista, s.r.o., Humenné Gemtex, a.s., Rožňava Samsonite Slovakia, s.r.o., Šamorín Tytex Slovakia, s.r.o., Humenné Bacou Produkt, s.r.o., Partizánske Obuv-Špeciál, s.r.o., Bardejov Svik, s.r.o., Svidník Texilan, s.r.o., Bratislava Eterna, s.r.o., Bánovce nad Bebravou Vzor, v.d., Zvolen Gemor Fashion, s.r.o., Prešov Euroobuv, s.r.o., Komárno Elefanten Slowakei, s.r.o., Partizánske Nicolaus Leder, s.r.o., Liptovský Mikuláš E Walters International, s.r.o., Trenčín Kufferath Slovakia, s.r.o., Levice Váh Obuv, s.r.o., Ilava
obuv obuv obuv obuv Textil - konfekce Vlněné tkaniny obuv Bavlněné tkaniny Pracovní oděvy Ponožky a punčochy Výroba textilních vláken a nití Textil – konfekce Výroba kožené galanterie Pletené zboží obuv obuv Pánská konfekce Od roku 2004 Tatraľan, s.r.o. Konfekce Dámská konfekce, pracovní oděvy Oděvy Obuv V likvidaci – dříve dětská obuv Zpracování kůže Pánské kalhoty Polotovary papírenských sít obuv
Sklářský průmysl má na Slovensku více jak stoletou tradici. Užitkové a olovnaté
sklo vyrábí tradičně sklárny ve Valaské Belé (CRYSTAL BELA a.s.), Lednickom Rovnom
(RONA a. s.) a Poltári (SLOVGLASS a. s. – divize Poltár a Katarínska Huta). Velká část
jejich produkce je určená na export.
Obalové sklo se vyrábí v Nemšovej (VETROPACK spol. s r.o), laboratorní sklo
v Bratislavě (TECHNICKÉ SKLO a. s.) a skelná vlákna v Trnavě (JOHNS MANVILLE
SLOVAKIA a.s.).
Výroba stavebných materiálů je umístěna v oblasti výskytu surovin. Výskyt
vápenců a slínů podmínil vznik cementárny v Rohožníku (Holcim a. s.), Hornom Srní
(CEMMAC a. s. ), Lietavskej Lučke (Cementáreň Lietavská Lúčka, a.s. ), Bystrom
(Zeocem Bystré, a.s.), Banské Bystrici (Holcim a. s.) a vápenek ve Varínu (Dolvap s.r.o) či
Margecanoch (Vápenka Margecany a.s.).
52
Z neogenních jílů a spraší se v nížinách a kotlinách tradičně vyrábí cihly a střešní
krytiny. (Např.: Pezinok - Pezinské tehelarne – Paneláreň, a.s., Lučenec- Ipeľské tehelne,
a.s. ,Myjava - TOVA s.r.o.).
Významná je výroba stavební keramiky v Lučenci (Bloomsbury Pacific Slovakia as
–značka Novoker) a Košicích (KERKO, as – závod Dlaždice Michlovce).
Bohaté zásoby magnezitu zpracovávají magnezitové závody v Lovinobani
(LOVINIT a.s.), Jelšave (SMZ a.s) a Lubeníku (SLOVMAG, a.s.). Dřevozpracující
a
celulózo-papírenský
průmysl
zpracovává
dřevo
ze
slovenských lesů. Pily jsou soustředěny převážně do horských oblastí, kde vznikly i velké
kombináty na zpracování dřeva - Zvolen (BUČINA a.s.), Banská Bystrica (Smrečina
Hofatex, a.s.), Hencovce (BUKÓZA, a.s.), Prešov (KRONOSPAN SK, s.r.o).
Nábytkářské závody se nachází i mimo zalesněné oblasti – Trnava (Vozár –
Kuchyne),
Topoľčany (Milenium šípos ; GKT, spol. s r. o), Spišská Nová Ves (ndh
MARKET s.r.o.) či Nitrianske Pravno (DOMEKO s.r.o.)
Největší celulózky a papírny jsou v Ružomberku (Mondi Business Paper SCP
a.s.), Žilině (Tento Slovakia, a.s), Štúrově
Harmanec, a.s.). 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.
(Kappa Štúrovo, a.s) a Harmanci (SHP
Tab. 9.: Největší dřevozpracující podniky na Slovensku dle tržeb v roce 2003
Neusiedler SCP, a.s., Ružomberok
2004 -Mondi Business Paper SCP a.s., papíry a kartony Lesy SR, š.p., Banská Bystrica těžba dřeva Kappa Štúrovo, a.s., Štúrovo výroba vlnitých lepenek Tento Slovakia, a.s., Žilina hygienické papírové potřeby -toaletní papír,.. SCA Hygiene Products, s.r.o., Gemerská Hôrka dámské hygienické potřeby Kronospan Slovakia, s.r.o., Prešov lepené desky, podlahy SHP Harmanec, a.s., Harmanec hygienické papírové potřeby -toaletní papír,.. Decodom, s.r.o., Topoľčany Výroba nábytku Bučina Zvolen, a.s., Zvolen lepené dřevo, desky Duropack Turpak Obaly, a.s., Martin vlnité lepenky a obaly z nich Frantschach Pulp & Paper Slovakia, a.s., papírny Ružomberok SHP Slavošovce, a.s., Slavošovce výrona ubrousků Lind Mobler Slovakia, s.r.o., Krupina výroba nábytku A.N.B., a.s., Žarnovica podlahy Beky, a.s., Snina dřevěné desky a polotovary Universal Trading SR, a.s., Viničné dámské hygienické potřeby, jednorázové pleny Fines, a.s., Žilina výroba nábytku Drevomax, s.r.o., Liptovský Mikuláš dřevěné hranoly na výrobu eurooken Vital, a.s., Žilina výroba nábytku Delis, s.r.o., Bratislava výroba ubrousků
53
Velké množství papíru spotřebuje, polygrafický průmysl, který zabezpečuje
vydávání novin, časopisů, knih a ostatních tiskovin. Nejvýznamnější tiskárny vznikly ve velkých městech jako je Bratislava, Martin, Košice, Prešov či Nitra
Tab. 10.: Největší polygrafické firmy na Slovensku podle tržeb v roce 2003 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
Grafobal, a.s., Skalica Neografia, a.s., Martin Slovenská Grafia, a.s., Bratislava K.T., s.r.o., Komárno Versus, a.s., Bratislava Bratislavské tlačiarne, a.s., Bratislava Patria I., s.r.o., Prievidza Východoslovenské tlačiarne, a.s., Košice Optima, a.s., Nitra i+i print, s.r.o., Bratislava Kasico, a.s., Bratislava VKÚ, a.s., Harmanec
54
2.10 Zemědělství Zemědělství je velmi závislé na přírodních podmínkách dané oblasti. Rozmach
průmyslu koncem 19. století a zejména v 20. století měl vliv i na zvýšení intenzifikace zemědělství. Na začátku 20. století se více jak tři pětiny obyvatel Slovenska živily zemědělskou výrobou.
V roku 1949 byl vyhlášen plán združstevňování zemědělské výroby. V 70. letech
20.století se původní družstva (obhospodařující většinou katastr jedné vesnice) spojila do větších družstev se společným vedením, strojovým parkem.
Oproti mnohým nedostatkům, které v zemědělství existovaly, podařilo se
mechanizací a intenzifikací zvýšit hektarové výnosy na trojnásobek v porovnaní s obdobím
před 2. světovou válkou. Stejně jako ve světě i na Slovenku klesá počet obyvatel zaměstnaných v zemědělské výrobě. Slovensko je v zásobování obyvatelstva potravinami soběstačné.Po roce 1989 nastali v celém hospodářství výrazné změny, které se projevily i v zemědělství. Systém státních a družstevních zemědělských podniků se začal rozpad.
Změny se odrazily v poklesu zemědělské výroby na Slovensku. Ta poklesla oproti
roku 1989 o více než jednu třetinu.
Způsob využití půdy závisí nejen na přírodních podmínkách, ale ovlivňuje ho více
dalších činitelů, např. vzdálenost od trhu (časová dostupnost ), mechanizace a automatizace výroby a i. To se odráží v další specializaci zemědělské výroby.
Důsledkem toho je vznik typických příměstských zemědělských zón (pěstovaní
zeleniny, ovoce, květin), např. v okolí Bratislavy a Košíc.
Jiným typem zón jsou vinohradnické a chmelařské oblasti. Hroznovému vínu se
daří v nižších polohách slunečních pahorkatin a vrchovin, např. v Malých Karpatách, Zemplínské vrchovině, Slanských vrších, Podunajské pahorkatině a jiné.
Chmel se pěstuje především v okolí Nového Mesta nad Váhom, Trenčína a
Topoľčian.
Základem zemědělské výroby je rostlinná výroba. Podle rozlohy osevní plochy
převládá pšenice, ječmen, žito, oves (56 % osevní plochy) nad krmnými plodinami - jetel,
vojtěška a další (26 % osevní plochy). Technické plodiny tvoří 7 %, brambory 3 % a zelenina 2 % osevní plochy Slovenska.
55
Pšenice, kukuřice a luštěniny se pěstují zejména v teplých oblastech na jihu.
Brambory, oves a ječmen jsou hlavní plodiny v Podtatranské kotlině, Turčianské kotlině, Žilinské kotlině.
Cukrová řepa
je pěstována v nejteplejších oblastech Slovenska. Tabák v
Juhoslovenské kotlině a zelenina zejména v Záhorské nížině.
Ovocné sady jsou vysázeny zejména v jižní teplé oblasti, kromě záhorské nížiny.
Živočišná výroba na svou produkcí spotřebuje velkou část rostlinné výroby, proto je energeticky náročnější.
Chov hospodářských zvířat je soustředěn do velkochovů. Velké chovné stanice
drůbeže jsou v Cíferi, Šalgovíku pri Prešove, Ivánke pri Dunaji.
Prasata je pěstují na farmách v teplejších oblastech, hovězí dobytek je chován
téměř ve všech oblastech - v nížinách ve velkochovech, ve vyšších polohách na pastvinách.
Ovce jsou chovány na svazích pohoří. Ryby se chovají převážně v rybnících v Záhorské nížině.
2.10.1 Zemědělské výrobní oblasti
Působením různých fyzickogeografických činitelů se Slovensko člení na 5
zemědělských výrobních oblasti. 1.
Kukuřičná zemědělská výrobní oblast je oblastí s nejpříznivějšími podmínkami
pro rozvoj zemědělství. Zabírá nížiny do 200 m n.m. s průměrnými ročními
teplotami 9,5°-10,5 °C a ročními srážkami 550-600 mm. Černozemě, jako nejúrodnější půdní typ, slouží k pěstování kukuřice, pšenice a dalších náročných plodin. Nejvýznamnější regiony této oblasti jsou Podunajská a Východoslovenská 2.
nížina.
Řepařská zemědělská výrobní oblast se rozkládá v rovinných a pahorkatinných částí nížin ve výšce od 200 - 300 m n.m. Charakteristické podnebí této oblasti je: průměrná roční teplota 8 - 9 °C, 600 - 700 mm srážek ročně. Hnědozemě tvořící
půdní kryt oblasti umožňují vypěstovat dobrou úrodu. Na území Záhorské nížiny,
Košické kotliny a Juhoslovenské kotliny se daří zejména cukrové řepě a 3.
náročnějším obilninám.
Bramborářská zemědělská výrobní oblast je rozlohou největší. Zahrnuje nižší a
střední časti vrchovin (400 - 500 m n.m.). Průměrná roční teplota se blíži k 8 °C,
ročně spadne okolo 700 mm srážek. Hlavním typem půd jsou hnědé půdy. Tato 56
oblast je základnou pěstování brambor a žita. Louky, které pokrývají významnou
část povrchu oblasti, slouží jako zdroj krmiva zejména pro hovězí dobytek.
Bramborářská oblast se rozkládá hlavně na Oravě, Kysuciach, v Podtatranské a 4.
Hornádské kotlině a Nízkých Beskydech.
Bramborářsko-ovesná zemědělská výrobní oblast se rozprostírá od 500 - 600 m
n.m. Zabírá nižší podhorské oblasti a vysoko položené kotliny. Průměrné roční teploty jsou 6,5 až 7,5 °C. Roční úhrn srážek je 750 - 800 mm. Oblast je vhodná
5.
na pěstování brambor, pícnin a méně náročných obilnin jako oves.
Horská zemědělská výrobní oblast se rozkládá převážně v nadmořské výšce nad
600 m n.m. Tvoří jí zejména podhorské a horské regióny. Množství ročních
srážek neklesá pod 800 mm. Tyto vlhké oblasti s průměrnou roční teplotou okolo 6,5 °C a s převahou podzolů a horských půd se využívají jako louky a pastviny. Pěstují se tam i méně náročné obilniny, pícniny a brambory.
57
2.11 Obyvatelstvo Území SR je osídlené už od starší doby kamenné.
Od 5. století zde žijí Slované zejména pak v úrodných nížinách a v teplých
kotlinách.
Během začleňování
Slovenska do Uherska podporoval osidlování
kláštery a
feudálové, což se nazývá tzv. vnitřní kolonizace. Ve 12. století tu žilo asi 0,5 milionu obyvatel.
Velký význam měla i tzv. vnější kolonizace v 13. a 14. století., na které se zejména
podílely němečtí kolonisté ( zejména na Spiši a středním Slovensku ), zasloužili se o rozvoj hornictví (těžba stříbrných a zlatých rud), řemesel a obchodu. V pohořích v okolí hornických (sl. banských) měst byly dřevorubecké a uhlířské osady.
Horské oblasti byly osidlovány zejména v 16.- 18. století v období tzv. valašské
kolonizace (Valaši byli původně kočovní pastevci ovcí.). Na tu navázala kopaničiarska kolonizace, jejímž výsledkem je vznik tzv. roztrateného osídlení. Začátkem 18. století na Slovensku
žilo asi 1 milion obyvatel. Obyvatelé se
stěhovali venkova do měst a postupně se zvyšoval přirozený přírůstek obyvatel.
Při prvním sčítání obyvatel v 1869 žilo na slovenském území 2 482 000 osob. Po
druhé světové válce se počet obyvatel zvětšil o více než 1,5 milionu. Při sčítání obyvatel v roce 2001 mělo Slovensko 5 374 455 obyvatel.
Nyní žije na Slovensku 5, 38 milionu obyvatel
2.11.1 Věkové složení
Střední délka života je na 74 roků ( ženy se dožívají průměrně 78 roků, muži 70
roků ). V předproduktivní věku je 17 % obyvatel ( 0-14 ), v produktivním věku 64 % obyvatel a v poproduktivním věku (ženy starší 55 let a muži starší 60 let) 19 %. 2.11.2 Pohyb obyvatelstva
Nejvyšší přirozený přírůstek byl v 50.letech 20. století a od té postupně klesal až
v roce 2000 se dostal mírně do záporných hodnot , v roce 2004 opět vystoupil do hodnot kladných na 0,4 promile.
Mechanický pohyb obyvatelstva byl v minulosti větší než dnes. Koncem 19. a
začátkem 20. století odcházelo mnoho Slováků za prácí. Vystěhovalci nejdříve směřovali
do hospodářských center, jako byla Vídeň nebo Budapešť. Později se cílem stala Severní a 58
Jižní Amerika či Austrálie. Po skončení 2. světové války odešla řada lidí do průmyslových oblastí Čech a Moravy a zúčastnili se i osidlování
pohraničí po odsunu Němců.
Celosvětovým trendem bylo a je stěhování obyvatel v rámci státu do velkých měst a průmyslných center, na Slovensku tedy zejména do Bratislavy a Košic. Lidé se stěhují převážně za prací a lepším zázemím.
Průměrná hustota zalidnění Slovenska je 110 obyvatel na km2 (2004). Nejvíce
lidí je soustředěno ve velkých městech, kotlinách a nížinách. V Bratislavě žije 1 166
obyvatel na km2, v Košicích 974 a v Žilinské kotlině více než 600 obyvatel.(2001).
Nejméně zalidněná jsou pohoří a nejnižší hustota zalidnění je na Slovensku v okrese
Turčianské Teplice, kde v roce 2001 připadlo na jeden km2 26 osob.. 2.11.3 Národnostní složení
Slovensko je velice národnostně pestré. Obyvatelstvo maďarské národnosti je
soustředěné na jihu Slovenska, Rusíni a Ukrajinci na východě, Poláci na severu, Němci na
Spiši a v starých banských městech, Češi v pohraničních oblastech na západe SR a ve velkých městech.
Speciálním případem je rómské etnikum, které je rozptýlené po celé SR. Největší
koncentrace Rómů je na východním Slovensku a na jihu středního Slovenska. Většina obyvatelstva
se přihlašuje k národnosti na základě svojí etnické
příslušnosti, výjimkou jsou Romové, kteří se často hlásí k jiné než rómské národnosti.
Většinou k národnosti převládající v daném regionu, nejčastěji ke slovenské nebo maďarské.
Tab. 11.: Národnostní složení Slovenska v roce 2001 Slovenská
85,7%
Maďarská
9,6%
Česká, Moravská, Slezská
0,9%
Romská
Rusínská a Ukrajinská
1,8%
0,65%
Německá
0,1%
jiná a neuvedená
1,2 %
Polská
59
0,05%
2.11.4 Náboženství
Podíl věřících na Slovensku je velice vysoký a to 84,1 %.
Největší počet příznivců má na Slovensku římskokatolická církev, ke které se v
roce 2001 přihlásilo 68,9 % obyvatel.
Na druhém místě je evangelická církev k ní se v roce 2001 přihlásilo 6,9%
obyvatel..Poměrně silné postavení si u udržuje řeckokatolická církev hlásí se k ní 4,1% z celkového počtu obyvatel Slovenska, dále pak pravoslavná církev 0,9% obyvatel a k reformované křesťanské církvi 2%. 2.11.5 Zaměstnanost
Slovensko má druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti v rámci Evropské unie.
Nezaměstnanost dosáhla v únoru 2006 na 15,8 %.
Obrovský nárůst nezaměstnanosti je důsledkem restrukturalizace hospodářství.
Mezi jednotlivými regiony jsou značné rozdíly – nejvyšší nezaměstnanost je v okresech Rimavská Sobota (28,9 %) a Revúca (27,2 %). Průměrnou míru nezaměstnanosti nad 25 % dále zaznamenaly okresy Trebišov, Kežmarok a Veľký Krtíš.
V roce 2004 byl podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva byl 49,4 %. Nejvíce
zaměstnaných pracuje v průmyslu (27,6 %).
Celosvětovým trendem je pokles zaměstnaných v průmyslu a v zemědělství,
vzrůstá podíl v nevýrobních sférách. Tomuto trendu se nevyhýbá ani Slovensko.
60
2.12 Sídla Odhaduje se, že na Slovensku je více než 7 000 sídel, které jsou sloučené do 2 883
(2001) obcí. Měst je pouze 138. Žije v nich však více než polovina obyvatel Slovenska 58%.
Podle velikosti můžeme města na Slovensku rozdělit do několika skupin.
Velkoměsta mají více než 100 000 obyvatel. Patří mezi ně Bratislava (449 000
obyv.) a Košice (239 000 obyv.).
Velká města mají od 50 001 do 100 000 obyvatel. Jsou to: Prešov 91 000, Nitra 87
000, Banská Bystrica 85 000, Trnava 72 000, Martin 60 000, Trenčín 58 000, Poprad 55 000 a Prievidza 54 000.
Skupina středně velkých měst je poněkud početnější, žije v nich 20 000 až 50 000
obyvatel.Na Slovensku jich najdeme 30.
A pak malá města ta mají méně než 20 000 tis obyvatel.
Velká města jsou obvykle polyfunkční, najdeme zde velké množství služeb,
průmyslu atd. Některá menší sídla jsou pak spíše monofunkční (jedna z jejich funkcí
značně převládá) např.: Piešťany (lázeňská), Svätý Jur a Nová Dubnica (obytná), Starý Smokovec (rekreační) či Stará Turá (průmyslová).
Na Slovensku najdeme také několik nových měst, která byl a založena až ve 20.
století patří mezi ně Svit (firma Baťa zde založila v roce 1934 svůj závod a kolem něho vyrostla nová obec) či Partizánske ( do roku 1949 Baťovany).
Na vzhledu měst se silně odrazil jejich historický vývoj i nešetrná socialistická
výstavba. V řadě měst se zachovala velmi dobře jejich historická jádra a ta jsou mnohdy vyhlášená městskou památkovou rezervací.
Vesnická sídla početně převládají a ještě relativně nedávno v nich žila většina
obyvatel. Jejich hlavní funkce byla zemědělská (nachází se převážně v nížinách, kotlinách
a dolinách). Mnohem méně pak bylo dřevorubeckých a hornických vesnic, které se nachází v horách. Dnes většina vesnických sídel ztratila svojí původní funkci a dnes plní zejména funkci obytnou, novou funkcí je také rekreační a turistická.
Najdeme zde jak sídla kompaktní, tak i osídlení rozptýlené (roztratené).
Rozptýlené osídlení vznikalo v horských oblastech Karpat hlavně v 16.- 18. století. Typické rozptýlené osídlení se nachází v Myjavské pahorkatině (kopanice), v Bílých
Karpatech, Javorníkách, na Kysuciach (cholvarky), Orave (rale), na Poľane (lazy) či v 61
okolí Nové Bane (štále). Počet obyvatel v těchto sídlech klesá a je zde relativně vysoký podíl poproduktivního obyvatelstva.
Naopak v Podunajské nížině se můžeme setkat s velice rozlehlými obcemi.
62
2.13 Slovenský jazyk Slovenština patří mezi západoslovanské jazyky. Je velice blízká češtině a to
zejména pro naši společnou historii, vzájemné ovlivňování a také původ jazyka je stejný.
Je faktem, že starší generace Čechů rozumí slovenštině mnohem lépe než mladí lidé
a děti, kteří v době naší společné federace byli velmi malí či se ještě ani nenarodili. V době
společného státu se Slováky se v médiích objevovala slovenština docela často. Dnes však
zaslechneme slovenštinu v televizi či rozhlasu velice zřídka, většina filmů je dabována do češtiny. Na Slovensku tomu tak není, čeština pro řadu Slováků není problémem, v televizi
se promítají filmy s českým dabingem, v knihkupectví je velká řada českých knih, zejména pak odborné literatury.
Slovenština má více nářečí než čeština a rozdíly jsou mezi nimi daleko výraznější.
Od 15. století do 19. se na Slovensku využívala čeština jako spisovný jazyk. První pokus zavést spisovnou slovenštinu provedl Jozef Ignác Bajza.
Další pokus v roce 1787 provedl na základě západoslovenského nářečí z okolí
Trnavy Anton Bernolák. Pravopis byl založený na fonetickém principu (tzv.:piš jak slyšíš) Jednotný spisovný jazyk se však ujal až ve 40. letech 19. století na základě středoslovenského nářečí, zasloužil se o to Ľudovít Štúr.
Slovenština má oproti češtině jednodušší pravopis např.: ve dvou sousedních
slabikách nesmí být dlouhé samohlásky, v příčestí minulém se po –l píše vždy měkké i. Slovenština využívá několik odlišných hlásek od češtiny a to : •
Měkké ľ
•
má více dvojhlásek kromě v češtině známého ou (ve slovenštině psané ô),
•
Dž a dz
• • •
také uo, ia , ie, iu.
také ä (zvuk mezi a a e)
dále pak dlouhé slabikotvorné ĺ a ŕ. Naopak nepoužívá ř, ě a ú.
Slovenština má velmi podobnou slovní zásobu s češtinou. Slováci přejali některá
slova z maďarštiny (lopta = míč, Korčule = brusle) a latiny (okuliare = brýle). Některá slova jsou stejná s češtinou, ale znamenají něco jiného (bývat = bydlet, kapusta=zelí).
63
2.14 Doprava Přírodní podmínky jsou pro rozvoj dopravy na Slovensku méně příznivé, velký vliv
na to má pásmovitost pohoří táhnoucích se do východu na západ. Proto je velkým problémem propojení severu s jihem. Výrazné dopravní koridory, ve kterých jsou soustředěny dopravní cesty, vedou dolinami Váhu, Hronu, Hornádu a Hnilca. Obcházejí
tak horské bariéry, přes které vede jen málo dopravních spojení ( sedlo Donovaly, Šturec, Čertovica ).
2.14.1 Silniční doprava
Je nejvíce využívaná doprava na Slovensku zabezpečuje 90% přepravy osob a
nákladů. Velkým problémem je nedostatek dálnic. Síť silnic má dobrou hustotu a kvalitu silniční sítě.
Velmi důležité je dokončení výstavby dálnice Bratislava-Košice severním tahem a
jižního napojení na mezinárodní dálnice 2.14.2 Železniční doprava
Potřeby železničního spojení zabezpečuje 3665 km tratí na Slovensku
Železniční doprava se zabývá zejména přepravou nákladů ( 56%). Nejdeme zde
úzchorozchodné (zejména železničky dopravující v minulosti dřevo ), širokorozchodné (užívané pro dopravu železné rudy z Ruska) a tratě s normálním rozchodem. 2.14.3 Vodní doprava
Je nejlacinější a ekologicky nejvýhodnější druh dopravy, záporem je pomalost a
závislost na vodním stavu řeky. V současnosti probíhá na vodní cestě Dunaje, která spojuje
Severní a Černé moře. Tohoto propojení bylo dosaženo vybudováním kanálu Dunaj – Mohan – Rýn
Mezinárodní přístavy jsou Bratislava, Komárno a Štúrovo.
Plánuje se dobudování Vážské vodní cesty ve směru Komárno – Žilina s pozdějším
propojením na Odru.
2.14.4 Letecká doprava
Po rozpadu Československé republiky se letecká doprava zcela zhroutila
současnosti vyžaduje řadu investic ( nákup nových strojů, opravy atd.)
64
v
Pro dopravní lety je na Slovensku k dispozici 6 letišť: M. R. Štefánika v Bratislavě,
Košice, Poprad, Sliač, Piešťany, Žilina. V současnosti nejsou slovenská letiště plně využívaná, spojení s Evropou a světem zabezpečuje letiště Schwechat ve Vídni, vzdálené od Bratislavy 50 km.
2.14.5 Potrubní doprava
Je nejlacinější druh dopravy
Přes Slovensko vede plynovod Bratrstvo a ropovod Družba ( z R)uska ), na který
se v Šahách napojuje ropovod Adria ( z ostrova Krk v Jaderském moři )
65
2.15 Cestovní ruch Slovensko se svou zachovanou přírodou a řadou památek láká velké množství
turistů. Turisticky významné oblasti můžeme rozdělit do těchto kategorií:
1. Horské oblasti: Atraktivní vysokohorská turistika a pěkná příroda, v zimě
lyžařské areály
2. Krasové oblasti: jeskyně a skalní útvary, např. Slovenský kras, Slovenský raj,...
3. Lázeňská města: léčivé účinky termálních a minerálních pramenů. Nejvíce jsou
vyhledávané Piešťany,... akce
4. Kulturní a historická centra: historické památky, folklorní slavnosti, kulturní
Do světového kulturního dědictví je zařazeno těchto pět lokalit : Spišský hrad a
Spišská Kapitula, Banská Štiavnica a okolí, skanzen Vlkolínec, Bardejov, jeskyně Slovenského krasu
66
3 MULTIMÉDIA Na začátek definujme několik základních pojmů – pojem multimédia a pojem
interaktivita.
Lewis (1998, str.8) píše, že multimédia jsou kombinací mnoha typů médií na
jediném nosiči – text, obrázky, animace, video a zvuk. Jsou interaktivní, uživatel je ovládá
a vybírá si. Multimediální počítače vytvářejí kvalitní zvuk, trojrozměrnou grafiku, digitalizované fotografie a filmové animace. Jsou to užiteční pomocníci při vzdělávání, nabízejí nesmírné možnosti i ve světě obchodu a zábavy v domácím prostředí.
Lewis (1998, str.9) uvádí, že interaktivní programy umožňují ovlivnit, co se děje na
obrazovce. Interaktivních prvků je celá škála, od prostého výběru z řady možností, přes vyměňování dotazů a odpovědí, až po aktivní řízení děje filmu.
3.1 Multimediální aplikace
Multimediální aplikace pronikly do všech různých oborů, můžeme se setkat
s aplikacemi biologickými, fyzikálními, chemickými, multimediálními prezentacemi firem či počítačovými hrami..
Multimediální programy se poprvé objevily po vynálezu CD-ROMu v roce 1993,
pomocí kterého bylo možné přenášet velké objemy dat. Řada nejlepších multimediálních výukových programů vznikla v polovině 90.let 20.století, dnes jen existují jejich vylepšené
verze. Nadšení z nových možností však relativně brzy vyprchalo a zájem o takováto CD
poklesl. V dnešní době statické CD-ROMy nahrazují aplikace uložené na internetu, které umožňují snadnější aktualizaci. Řada těchto programů nebo alespoň jejich části jsou však zpoplatněny.
V současnosti se otvírají nové možnosti s rozšířením dataprojektorů a další
multimediální techniky do škol.
3.2 Výukové multimediální programy Jsou tvořeny pro široké spektrum uživatelů a zároveň
používají řadu
multimediálních prvků. Výukové programy pro nejmenší jsou tvořeny jako hra. Obsahují
málo textu, ale více animací a obrazového materiálu. Děti, jak víme, mají lépe vyvinuté
zrakové vnímání a text je pro ně nezajímavý. Multimedium pro ně určené vypadá spíše
jako oživlá obrázková kniha, kde se po kliknutí myši spustí obvykle nějaká animace,kterou
67
je možné opětovně spustit. Vkládány bývají i vtipné prvky, pozornost dětí je jimi upoutána a zapamatování proběhne snáze.
Programy určené studentům nebo dospělým již obsahují více textu a méně obrázků. Mezi nejlepší výuková multimedia patří CD-ROMy od firmy BSP Multimedia
(např.: Staň se světošlápkem, Hejbejte se kosti moje, apod.) či od Microsoftu (encyklopedie Encarta, Encarta Worldatlas a další).
Správný multimediální výukový by měl splňovat několik důležitých kritérií : • • • •
prostředí programu přehledné, jednoduché a intuitivní;
možnost vyhledávání informací a ukládání naleznutých dat; možnost aktualizací programu přes internet;
přizpůsobení obsahu i obsluhy programu mladším věkovým kategoriím.
Z pedagogického hlediska by výukový program měl : • •
poskytnout uživateli zábavnější a pestřejší výklad; umožňovat volný pohyb po jednotlivých částech;
•
obsahovat řadu audio a video ukázek či obrázků, které názorně vysvětlují
•
zapojit aktivně žáka do řešení problematiky;
vyučovaný jev; •
obsahovat procvičování probrané látky, je nutné umožnit žákovi navolit si
•
možnost získání zpětné vazby, ať už formou klasického hodnocení či
•
možnost ukládání v různých fázích práce (podobně jako u počítačových her).
stupeň obtížnosti;
specifického pro daný program;
68
3.3 Geografická výuková multimedia v ČR Co se týče geografického multimediálního vzdělávání v České republice, tak se
můžeme setkat s následujícími produkty: Staň se světošlápkem
- velice zajímavý program pro děti od 6 let s řadou
zajímavých a vtipných animací, nenásilnou formou učí děti poznávat svět. Celý text je
namluvený, takže děti nepotřebují texty číst.
ŠKOLA hrou - Zeměpis (12 - 16 let) - 2 dílný velice obsáhlý výukový program
s řadou animací a videí, je určen pro 2. stupeň ZŠ a střední školy.
Didakta – Zeměpis – český program slouží k procvičování vědomostí z oblasti
zeměpisu a orientace na mapě. Je určen pro druhý stupeň středních škol.
Cesta kolem světa za 80 dní – český program pro menší děti, je rozdělen do tří
velkých samostatných částí: příběhu Willyho Fogga, atlasu států a zeměpisných testů a kvízů.
Australis – český multimediální CD –Rom věnovaný Austrálii, pěkné grafické
zpracování.
GEOGRAPHICUS – výuka zeměpisu pomocí dobrodružného příběhu.
Obr. 22.: Náhled na uživatelské prostředí CD-ROMu Staň se světošlápkem (zdroj: http://www.dkmm.cz)
69
Obr. 23.: Náhled na uživatelské prostředí programu ŠKOLA hrou - Zeměpis (12-16 let) (zdroj: www.langmaster.cz)
Obr. 24.: Náhled na uživatelské prostředí programu Geograpicus (zdroj: www.mediatrade.com)
70
4 VÝUKA SLOVENSKA U NÁS A NA SLOVENSKU Po rozdělení československé federace upadlo Slovensko a dění na Slovensku velice
rychle v zapomnění. Každý stát vyrazil svou vlastní cestou a mnohdy se udělala za společnou minulostí tlustá čára. Stejně tak to v současné době vypadá i v geografickém
vzdělávání. V České republice je v učebnicích Slovensku věnován stejný prostor jako
našim dalším nejbližším sousedům. Tedy stručná charakteristika fyzickogeografická a socioekonomická.
V období těsně po rozdělení našeho společného státu v roce 1993 vyšla v ČR
poslední učebnice věnovaná Slovensku ve Státním pedagogickém nakladatelství , určená byla jako rozšíření výuky v 9. ročníku základní školy, kdy se obvykle probírá Česká republika. Na některých školách se s ní ještě můžeme setkat, ale obvykle jí žáci mnoho nevyužijí.
Obr. 25.: Přebal poslední učebnice Slovenska v ČR z roku 1993
V učebnicích pro střední školy se o Slovensku mnoho nedozvíme (informace o něm
obvykle najdeme jen na jedné až dvou stranách). Na vysokých školách s geografickým zaměřením je situace lepší, často se vyučuje předmět nazývaný Geografie Slovenska. Na Slovensku zase naopak na vysokých školách vyučují Geografii České republiky.
71
Pokud se zaměříme na vlastní slovenské geografické vzdělávání, tak je nutno
poznamenat, že na Slovensku jsou v knihkupectví učebnice Geografie nedostupné. Setkáme se pouze se Slovenskou verzí Zeměpisu v kostce, který je však opravdu jen
pouhým překladem české varianty. V letošním roce na Slovensku vyšla tentokrát původní slovenská publikace Geografia (autorem je Celestín Farkaš) určená pro maturanty, ve které bychom měli najít i delší pasáž o Slovenské republice.
Další učebnice, které jsou ve na Slovensku dostupné jsou učebnice pro gymnázia a
obchodní akademie. Geografia pre 2. ročník gymnázií by měla být věnována geografii Slovenské republiky.
O školních atlasech Slovenska jsem se již zmínila v rešerši literatury. Atlas VKÚ
Harmanec je spíše koncipován pro základní školu (bohužel většina map je silně
nepřehledných), atlas od firmy MAPA Slovakia je určen svým obsahem spíše středoškolákům, ale kvalitou zpracování ho lze doporučit i pro žáky základních škol.
Co se týče osnov tak na Slovensku v tuto chvíli fungují tzv. štandarty, obdoba
našich rámcových vzdělávacích plánů. U jednotlivých okruhů je charakterizováno, co by měl žák znát, většinou jsou žádané znalosti koncipovány prakticky. Tak aby žák byl schopen pracovat s mapou a různé situace a jevy analyzovat. Př.:
Vysvětlit souvislost mezi vytvářením reliéfu v jednotlivých geologických dobách
a horninovým složením geologických pásem •
Pomocí mapy charakterizujte vývoj Karpat a Panonské pánve
v jednotlivých geologických dobách a rozmístění flyšových, jádrových a sopečných pohoří a Panonské pánve. •
Lokalizujte na mapě čelní karpatskou předhlubeň, flyšové
pásmo, bradlové pásmo, jádrové pohoří, Slovenské rudohoří, sopečné pohoří, neogenní kotliny.
72
5 ZÁVĚR Během zpracování diplomové práce jsem zjistila, že toto téma je velice obsáhlé a že
toto téma nebudu schopna zpracovat podle svých původních představ. O Slovensku
najdeme obrovské množství informací, do vlastního textu diplomové práce jsem zařadila
pouze větší část textu a malou část obrazových podkladů a map, těch které můžete najít na vlastním výukovém CD- ROMu. Bohužel nejsem v práci s počítačem natolik zdatná ,
abych mohla vytvořit multimediální aplikaci podle výše uvedených definic. Proto se ve výsledcích mé práce nesetkáte s interaktivními prvky. Avšak ostatní prvky multimediální aplikace v mé práci najdete, zejména pak několik audio a video ukázek.
Stejně jako řada mých vrstevníků, jsem měla občas zcela porozumět slovenskému
zejména pak některým termínům, se kterými se běžně nesetkáváme.
Díky této diplomové práci jsem si rozšířila obzory v rámci geografického vzdělávání a práce s multimedii.
73
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Elektronické nosiče a www stránky Bomb.sk [online]. [2005] [cit. 2006-05-10]. Dostupný z WWW:
.
Česká
škola
[online].
2005
.
[cit.
2006-02-03].
Dostupný
z
WWW:
DKMM [online]. 2006 [cit. 2006-06-12]. Dostupný z WWW:
.
Ekonomika, obchod, podnikanie [online]. 2006 [cit. 2005-10-12]. Dostupný z WWW:
.
Enviroportal.sk : Informačný portál o životnom prostredí [online]. 2004-2006 [cit. 200602-05]. Dostupný z WWW:
.
Folklórny súbor Liptov [online]. [2005] [cit. 2005-11-10]. Dostupný z WWW:
.
Haluzkovci.sk
[online].
[2004]
.
[cit.
2005-10-20].
Dostupný
z
WWW:
Industcards [online]. 2000-2006 [cit. 2006-05-05]. Dostupný z WWW:
.
Projekt INFOVEK Slovensko [online]. 2006 [cit. 2006-04-05]. Dostupný z WWW:
.
KLUB TURISTOV VRÁBLE [online]. 2003 [cit. 2006-05-10]. Dostupný z WWW:
.
LANGMaster.cz [online]. 2005 [cit. 2006-05-12]. Dostupný z WWW:
.
MEDIA TRADE [online]. [2006] [cit. 2006-05-06]. Dostupný z WWW:
.
Myslivost [online]. [2005] [cit. 2006-05-12]. Dostupný z WWW:
.
Národná banka Slovenska [online]. 1997-2006 [cit. 2006-02-02]. Dostupný z WWW:
.
Potápačská škola CMAS [online]. 2006 [cit. 2006-05-10]. Dostupný z WWW:
.
74
Projekt Bibliografické citace [online]. 2004-2006 [cit. 2006-05-15]. Dostupný z WWW:
.
Referáty.sk [online]. 2000-2006 [cit. 2006-02-01]. Dostupný z WWW:
.
Rostliny.nikde.cz [online]. [2005] [cit. 2006-05-10]. Dostupný z WWW: .
SAŽP [online]. 2006 [cit. 2006-02-08]. Dostupný z WWW: .
ŠTATISTICKÁ ROČENKA Slovenskej republiky 2005. [CD-ROM]. 1. vyd., Štatistický úrad Slovenskej republiky, Bratislava, 2005. 1 CD-ROM
Štatistický úrad Slovenskej republiky [online]. 2005 [cit. 2006-03-02]. Dostupný z WWW: .
TravelGuide.SK [online]. 2002-2006 [cit. 2006-05-06]. Dostupný z WWW: .
ÚĽUV [online]. [2005] [cit. 2006-02-02]. Dostupný z WWW: .
Úrad vlády SR [online]. 1998-2006 [cit. 2006-02-06]. Dostupný z WWW: .
Wikipédia [online]. 2006 [cit. 2006-02-02]. Dostupný z WWW: .
Wildlife Photo Gallery [online]. [2005] [cit. 2006-05-10]. Dostupný z WWW: .
Knihy a časopisy
ANDRUSOV, Dimitrij, et al. Slovenská vlastiveda I.. 1.vyd. Bratislava : Slovenská akadémia vied a umení, 1943. 463 s.
BÁRTOVÁ, Iva. Slovensko. 1. vyd. Praha : Freytag&Berndt, 2003. 156 s. ISBN 80-7316078-1.
HROMÁDKA. , Ján. Všeobecný zemepis Slovenska . 1. vyd. Bratislava : Slovenská akadémia vied a umení, 1943. 256 s.
CHALUPA, Petr, et al. Zeměpis Slovenska . 1. vyd. Praha : SPN, 1993. 23 s. ISBN 8004264441.
KOREC, Pavol, et al. Kraje a okresy Slovenska : Nové administratívné členenie. 1. vyd. Bratislava : Q.111, 1997. 392 s. ISBN 8085401584.
LACIKA, Ján. Slovensko : turistický sprievodca. 1. vyd. Bratislava : Príroda, 2002. 208 s. ISBN 80-0701014-9.
75
LEWIS, Chris . Multimédia : 101 praktických rad. 1. vyd. Praha : Ikar, 1998. 71 s. ISBN 8072022873 .
LUKNIŠ, Michal, et al. Slovensko : Príroda. 1. vyd. Bratislava : Obzor, 1972. 916 s.
NOVÁKOVÁ, Marcela, et al. Slovensko. 1. vyd. Zlín : Olympia, 2004. 340 s. ISBN 807033-836.
PETRO, Jozef. Slovensko : kapesní průvodce. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2004. 202 s. ISBN 80-251-0339-0.
Slovensko. Země světa. 2004, roč. 04, č. 6, s. 1-60.
Mapy a atlasy
ČEMAN, Róbert, et al. Zemepisny atlas Slovenská republika. 1. vyd. Bratislava : Mapa Slovakia, 2003. 96 s. ISBN 80-8067-006-4.
HÁJEK, Milan, et al. Školský atlas Slovenská republika. 1. vyd. Harmanec : VKÚ a.s., 2003. 48 s. ISBN 80-8041-156-0.
76
PŘÍLOHY Příloha č.1 : Multimediální výukový CD-ROM
77
