MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání
Výukové metody, formy a prostředky ve výuce praktického vyučování, oboru mechanik opravář – svářeč
Bakalářská práce
Brno 2013
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Mgr. Pavel Pecina Ph.D.
Roman Skalník
BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM
SKALNÍK, Roman. Výukové metody, formy a prostředky ve výuce praktického vyučování, oboru mechanik opravář – svářeč: bakalářská práce. BRNO: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání, 2013. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Pavel Pecina Ph.D.
ANOTACE Tato bakalářská práce pojednává o Výukových metodách, formách a prostředcích ve výuce praktického vyučování, oboru mechanik opravář – svářeč. Praktické vyučování patří mezi nejdůležitější části, při plnění výchovně vzdělávacích cílů. Vše je v rukou učitele odborného výcviku. On vhodně volí metody, formy a prostředky. Zásadně tak ovlivní vnímání výuky samotnými žáky pro ideální pracovní zařazení ve společnosti. Maximalizuje získání vědomostí žáky a podněcuje je k zájmu o daný obor. Každý člověk je jiný, o žácích to platí minimálně dvojnásob. Proto není možné využívat jednu metodu a formu, učitel musí tyto navzájem kombinovat, prolínat a doplňovat upravovat podle momentální situace na odborném výcviku. Dnešní hektická a doba prostá hodnot si žádá takové absolventy oboru mechanik opravář svářeč, co zastanou jak manuální těžkou tak i téměř hodinářskou práci, práci s moderními technickými technologickými novinkami. Škola dokáže žáky maximálně připravit na budoucí zařazení ve společnosti, v rámci možností pokud žáci sami mají zájem, učitel je tím článkem ve výchovně vzdělávacím cíli, který má vzbudit zájem vzdělávání. Využitím vhodných metod forem a prostředků toho lze dosáhnout. ANNOTATION
This Bachelor Thesis is about teaching forms, metods and training - specialization of mechanic – weber. Vacation t. belongs to the most important part sof fullfilling educational goals. The teacher has evenything in his own hands. By his choosing of methods, forms and educational resources, he influences perception of students significantly. He maximizes the knowledge of students and stimulans them to be interested in thein specialization. We are all different, which is double true with students. Therefore it is not possible to use one specific form and method, those must be combined, linked and complemented by the teacher according to the situation at the vocational training. Nowadays hectic times is asking for absolvent s of specialization of mechanic – welder, who are able to stand up hard manual work and at the same time –so called-watchmaker work. Those, who are able to use technic and technological innovations. The school can prepare students for future integration into course. The teacher is an important element in educational process. By using suitable methods, forms and educational resources we awake students interest in thein specifications.
Klíčová slova: Vyučování, učitel, žák, vyučovací metody, formy, prostředky pro výuku praktického vyučování, přístup k žákům, učební pomůcky, vědomosti, dovednosti, pracovní návyky, pracovní postoj.
Key words: Education, teacher, traper, Teaching methods, forms, means in the teaching of practical classes, access to students, teachings tools, knowledge, skills, working habits and working approach.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
……………………………
Poděkování
Děkuji panu Mgr. Pavlu Pecinovi Ph.D. za metodickou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi poskytl při zpracování této bakalářské práce. Roman Skalník
OBSAH Úvod…………………………………………………………………………..……...9 1 Informace o škole…………….………….………….…………..……..…………12 1.1 Vývoj učňovského školství..………………………………...……………...12 1.2 Historie školy….………………………………………………….………...13 1.3 Studijní a učební obory školy………………………..……………...…..….14 1.4 Popis studijního oboru – mechanik opravář svářeč………….…….…...…..14 1.5 Profil studenta…………………………………………………..…..………15 1.6 Učební plán oboru mechanik opravář – svářeč…………………………….16 1.7. Charakteristika učiva v odborném výcviku……………………….….....…17 1.8. Cíle výuky odborných předmětů v odborném výcviku……….………..….18 1.9. Výchova k bezp. práce a ochrana zdraví při praktickém vyučování……... 23 2 Vyučovací metody využívané v odborném výcviku oboru mechanik opravář – svářeč………………………………………………….…..…………………….…..25 2.1 Metody výuky slovní………………………...……………………..………25 2.2 Metody výuky názorně demonstrační……………………..……………..…27 2.3 Metody výuky praktické……….-……………………………….………….30 2.4 Metody aktivizující žáky…………………………….……………..……….31 2.4.1 Diskusní metoda ………………………………………………..…..31 2.4.2 Simulační metoda …………………………….…….………..……..32 2.4.3 Situační metody……….……………………………………...…….33 2.4.4 Problémové metody………………………………….………….….34 3 Vyučovací formy při výuce odborného výcviku oboru mechanik opravář – svářeč………………………………………………………………………………..35 3.1 Rozdělení podle způsobu organizace výuky….………….……..…..…........35 3.1.1 Praktické vyučování…………………….……………………...…...35 3.1.2 Vyučovací hodina……………………….……….………….……...35 7
3.1.3 Exkurze…………………..………………………….….…..…...…..36 3.2 Rozdělení podle zřetele ne jednotlivce a kolektiv…..………………..…….37 3.2.1 Individuální vyučování………………..……………..…….………37 3.2.2 Skupinové vyučování …………………………….…………..……37 3.2.3 Frontální vyučování …………………………..………….….…….38 3.2.4 Vyučování individualizované……….…………………….….…….39 4 Didaktická technika a učební pomůcky při výuce praktického vyučování oboru mechanik opravář – svářeč……………………………….……….…………..……..40 4.1 Učební pomůcky …………………………….………………….…….…....41 4.2 Didaktická technika…………………………………...................................45 4.2.1 Vizualizační technika…………………….……………….…..…….45 4.2.2 Audio technika ………………………….…………………...……..47 4.2.3 Audiovizuální technika ………………………………...…………..48 4.2.4 Interaktivní tabule……………….…………………………..….…..49 4.3 Vybavení cvičné dílny oboru mechanik opravář – svářeč……………...…..50 4.4 Vybavení školy a dílem pro odborný výcvik obor mechanik opravář svářeč, na Vyšší odborné škole a Střední odborné škole zemědělsko-technické, Bystřice n.P……………………………………………………………………………..….....51 5 Výukový den žáka v oboru mechanik opravář – svářeč………………..…..……..55 5.1 Úvodní část…………………….…………………………………….….….55 5.2 Přípravná část…..……………………………….………………….….…...56 5.3 Operační část ……………………………….………………….……….….56 5.4 Ukončovací část………………………..………………………..………….57 6 Implementace žáků odborného výcviku do soukromých provozů ……..…….….59 Závěr Seznam literatury Seznam tabulek, grafů, obrázků
8
ÚVOD Dnešní uspěchaná doba a stále se rozvíjející technika kolem nás, klade velké nároky na společnost. Neustále rozvíjející se technologie a technologické procesy nutí přizpůsobovat metody a formy výuky moderním směrem. Žák musí mít jak všeobecný rozhled, tak technický, přírodovědný, ekonomický a umět využít informační a komunikační technologie, které mohou uplatnit ve svém budoucím povolání, ale i v soukromém životě. Stěžejním předmětem v odborném vzdělání je na prvním místě především odborný výcvik a k němu navazující další předměty, které vedou žáky k odborné vzdělanosti. Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybral téma: „Výukové metody, formy a prostředky ve výuce praktického vyučování, oboru mechanik opravář – svářeč. Ve své práci chci ukázat možnou cestu pojetí výuky její inovace, návody, rady, postupy. Všechny inovace a změny vycházení ze základních systémů didaktiky, která se pro takové účely upravují dle potřeb škol. Za využití standardních vyučovacích metod a dodržování didaktických zásad upravíme potřebným směrem k maximálnímu zapojení žáka do výuky, kde již v průběhu studia bude v přímém kontaktu s pracovním prostředí mimo školu. Zaměřím se zejména na možnost spolupráce mezi učitelem a žákem Vyšší odborná škola a Střední odborná škola zemědělsko-technická, Bystřice nad Pernštejnem. Zde žáci prokazují nabité znalosti a zdokonalují svoje praktické dovednosti. Oslovil jsem několik soukromých společností s možností vychovat si budoucí pracovníky již na škole. Tímto postupem se budu snažit obhájit důležitost propojení výuky na škole s opravdovým provozem v soukromých výrobních společnostech. Příprava na vyučování nejen odborného výcviku patří mezi základ vyučovacího procesu. Bohužel dnes je tato příprava z různých příčin opomíjena někdy až zavrhována. Z tohoto důvodu kladu na přípravu hlavní důraz spolu s postavením učitele, kam dle mého názoru patří. Dnešní doba klade na každého z nás nemalé nároky pro uplatnění na trhu práce, ať se jedná o přístup ke znalostem dovednostem a podobně. Z tohoto důvodu příprava na vyučování považuji, za důležitější úkol každého pedagoga. On je někdy poslední možnost jak připravit žáky na budoucí práci a zařazení do pracovního procesu. Ať už se jedná o jakýkoli obor. Dnes každý zaměstnavatel požaduje spoustu nároků po svých pracovnících. Pozitivní 9
přístup, přesnost, rychlost, kvalitu, loajalitu. Setkává se bohužel mnohdy s lidmi bez základních pracovních návyků znesnadňující uplatnění na jakékoli pracovní pozici. Toto téma i obor je mi velice blízký, přestože nepracuji jako učitel odborných předmětů. V současné době pracuji jako hlavní technik pro výměny autobusových skel v soukromé společnosti. Koriguji práci devíti pracovníků provádějící výměny nejen autobusových skel. Spolu s nezbytnou administrativou spojenou s výměnou. Najít v současné době ideálního pracovníka je bohužel nesnadné. I já si někdy připadám jako učitel, když se snažím naučit pracovat kolegy s digitálním fotoaparátem, skenerem, barevnou tiskárnou a počítačem. O základních pracovních návycích jako dodržování bezpečnostních pravidel, využívání pracovní doby k práci snad ani nemluvě. Druhý problém vidím ve špatných pracovních návycích z dob minulých. I já sám mám možnost srovnání přístupu k výuce učitele odborných předmětů z období mého studia. Z pozice studenta jsem po dobu tří let učebního oboru poznal různé přístupy učitelů. Od začínajícího učitele po zkušené učitele odborných předmětů s mnoholetou praxí. Rozdíly v přístupu k praktickému vyučování byly diametrálně odlišné. Každý měl něco do sebe. Bohužel v době mého studia spojení teorie nekorespondovala s praxí. Základy soustavnosti přiměřenosti byly mnohdy porušeny. Je mi jasné, že se určitě nejednalo o chybu pouze učitelů odborných předmětů. Pokud však mohu s odstupem hodnotit všechny učitele a přístup celé školy musím hodnotit ne jinak než výborně. Do života mě vybavili mnohem lépe, než sami čekali. Mám, jak se říká, hlavu otevřenou, zdokonaluji se ve všech možných oborech, studuji cizí jazyky. Nyní se snažím zakončit úspěšně své působení na Vysoké škole. Nezůstávám takzvaně na místě, jdu dál. Cílem mojí práce je ukázat konkrétní využitím běžných metod forem a didaktické techniky při výuce odborného vyučování. Za dnešních nelehkých podmínek motivovat a učit žáky základní pracovní návyky tolik potřebné a tolik postrádající v dnešní době. Cílem každého učitele je zanechat pozitivní vliv na žákovi, aby pochopil svoji úlohu ve společnosti a „nakopnout“ k dalším krokům vpřed ve svém životě. Přístupem učitele je maximálně naplnit výchovně vzdělávací cíl. Připravit žáky ideálně pro budoucí povolání a zařazení do společnosti. Pravdou 10
zůstává, že dnešní uchazeči o práci evidovaní na úřadu práce pocházejí většinou z jiných typů středních škol bez konkrétního zaměření. Z rozhovorů s učiteli odborného výcviku v oboru mechanik opravář – svářeč je patrná skutečnost, že absolventi těchto oborů s většími rozsahem vědomostí jsou dnes žádaní a je po nich velká poptávka. Chci pozvednout základní principy učňovského školství a ukázat, že jeho dodržování má cenu a nemusí se notně vyučovací postupy zásadně inovovat. Jak říká náš profesor ing. Děcký: „nic nevymýšlejte, vše je už dávno vymyšlené“.
.
11
1 INFORMCE O ŠKOLE: VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZEMĚDĚLSKO – TECHNICKÁ, BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM
Obr. 1: Budova školy zdroj www.szesby.cz
1.1 Vývoj učňovského školství historie / současnost Nebudu zde porovnávat tabulky a data statistického úřadu, ministerstva školství. Chci poukázat na dnes již obrovský rozdíl mezi učňovským školstvím dříve a dnes. Snažím se přijít s možnými důvody současného stavu. Pokud se můžeme podívat do minulosti, zjistíme zajímavou skutečnost. Dříve se o odborná učiliště zajímalo daleko více studentů. Většinu studentů přicházela na odborné učiliště s touhami něco se naučit, zdokonalit, porozumět dalšímu. Odborná učiliště velice úzce spolupracovaly se zemědělskými společnostmi, výrobními podniky zemědělské techniky. Takovým přístupem, kdy student již v průběhu studia se aktivně zapojil do práce v opravdovém pracovním procesu, bylo pro něj podle mého názoru nepostradatelnou zkušeností. Dodržování všech těchto pravidel, vedlo k formování studentů v pracovité lidi, se správnými pracovními návyky. Zemědělské společnosti 12
a podniky kde takový odborný výcvik probíhal si tak snáze hledali další pracovníky do výroby, sami si je vychovávali dle svých potřeb. Dříve se kladl velký důraz na praktické znalosti. Teoretické znalosti zde byly na okraji zájmu. I přesto se snadno zapojovali do pracovních procesů, i dnes takový člověk je považován za univerzálního pracovníka, který si dokáže poradit s problémem z jakéhokoli oboru. V současné době se obecně všechny učební obory až na výjimky potýkají s nedostatkem studentů. Dnes chce každý studovat, pracovat v kanceláři moc se nenadřít a hlavně nezašpinit ruce. Smutné je, že i takový člověk si časem uvědomí, že tak nejde. A on sám bude muset přiložit ruku k dílu, pokud bude chtít mít práci. V současné době je třeba univerzálního člověka. Dnešní pracovní trh hledá člověka znalého jak počítačů tak manuelně zručného adaptabilní pro jakýkoli výrobní proces. Takových lidí bohužel dnes není dostatek. Nálada v dnešní společnosti není moc dobrá na správné formování mladých lidí. Je tu spousta lákadel jak se vyhnout práce a ani stát není zrovna nejlepší správce svého potenciálu, lidí. V období mého studia na Vysoké škole jsem se setkal se spoustou pedagogů, kteří by měli pro dobro všech sedět ve vedení našeho státu.
1.2 Historie školy Moravský zemský sněm povolil 22. července 1902 zřízení Zimní hospodářské školy v Bystřici nad Pernštejnem. Škola byla slavnostně otevřena 10. listopadu 1902. Samostatná budova hospodářské školy byla otevřena 28. Října 1906. V roce 1953 byla otevřena čtyřletá Zemědělská technická škola s maturitou a v roce 1954 byl při této škole zřízen školní statek. V roce 1961 byla dokončena nová budova Střední zemědělské školy. Na svou dobu byla jednou z nejmodernějších v Evropě. Historie středního odborného učiliště se datuje od roku 1960, kdy bylo založeno pro výchovu zemědělské dělnické mládeže.
13
1.3 Studijní a učební obory SOŠ čtyřleté studijní obory SOŠ:
Management služeb a cestovního ruchu
Aplikovaná informatika ve službách
Ekologie, životní prostředí a zemědělská výroba
tříleté učební obory:
Automechanik
Mechanik opravář – svářeč
Zámečník strojní výroby
Farmářka, farmář
Kuchařské práce
Zámečnické práce ve stavebnictví
1.4 Popis studijního oboru – mechanik opravář - svářeč
Kód oboru: 41-55-H/01 (Opravář zemědělských strojů) Délka studia: tříleté denní Dosažený stupeň vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Způsob ukončení: závěrečná zkouška Certifikace: výuční list Přijímací zkoušky: pohovor Školní vzdělávací program je orientován předmětově, obsahuje povinné předměty všeobecně vzdělávací a povinné předměty odborné a praxi. Popis celkového pojetí vzdělávání Záměrem vzdělávání v oborech střední odborné školy je připravit žáka na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský i pracovní život v podmínkách měnícího se světa.
14
ŠVP Mechanik, opravář - svářeč (RVP 41-55-H/01 Opravář zemědělských strojů) pro tříletý učební obor, který umožňuje získání všeobecných a odborných vědomostí, intelektuálních a praktických dovedností potřebných k profesionálnímu vykonávání povolání v oblasti opravárenství a servisních služeb. Svým širokým rozsahem učiva studium posiluje intelektuální a manuální dovednosti, významně se uplatňují organizační schopnosti, logické myšlení, zodpovědnost žáků a zručnost při plnění manuálních úkolů v praxi. Součástí vzdělávání je i příprava k získání řidičského oprávnění skupin A, B, T, B, C a příprava k získání svářečských certifikátů v rozsahu kurzů ZK 111 W01 nebo ZK 135 W01, ZK 311 W01.
1.5 Profil absolventa Absolvent oboru dle ŠVP Mechanik, opravář - svářeč se uplatní při provádění vlastních oprav, výroby a renovace součástí, údržby a seřizování strojů a zařízení. Absolventi
jsou
rovněž
schopni
hodnotit
provozní
spolehlivost
techniky
a motorových vozidel (zejména traktorů) pomocí diagnostických zařízení. Uplatnění absolventů je možné i v příbuzných strojírenských provozech, lesním hospodářství, dopravě, stavebnictví, případně v dalších oblastech, kde se vyskytuje opravárenská problematika. V případě absolvování specializačních kurzů se mohou uplatnit i při obsluze složitých zemědělských strojů a zařízení, pro kterou je vyžadováno zvláštní oprávnění. Součástí vzdělávání je i příprava k získání řidičského oprávnění skupin T, B, C a příprava k získání svářečských certifikátů v rozsahu kurzů ZK 111 W01 nebo ZK 135 W01, ZK 311 W01.
15
1.6 Učební plán oboru mechanik opravář – svářeč Využití týdnů učiva s přihlédnutím na prázdninové praxe ve smluvních pracovištích, sportovní výcvik, závěrečné zkoušky žáků. Činnost Výuka dle rozpisu učiva Odborná prázdninová praxe Závěrečná zkouška Sportovní výukový kurz Časová rezerva Celkem týdnů
I 34
II 34
III 32
1 0 1 4 40
1 0 0 5 40
0 2 0 4 38
Tab. 1: Výuková dotace podle ročníků
Předmět / ročník Všeobecně vzdělávací předměty Český jazyk a literatura Anglický jazyk (volitelný) Německý jazyk (volitelný) Občanská nauka Fyzika Chemie Biologie a ekologie Matematika Tělesná výchova Výpočetní technika Ekonomika Odborné předměty Strojnictví Technické kreslení Strojírenská technologie Opravárenství a diagnostika Technologie oprav Motorová vozidla Automobily Zemědělské stroje a zařízení Základy zemědělské výroby Odborný výcvik CELKEM
I
II
III
ŠVP
12 2 2 2 1 2 1 1 2 1
10 2 2 2 1
10 2 2 2 1
2 1 2
21 1 2 1 1
23
1 1 2 1 21
3 2
2 2
2 1 15 33
2
32 6 6 6 3 2 1 1 5 3 4 1 65 1 2 2 2 5 4 1 4 1 45 97
1
15 33
Tab. 2: Hodinová dotace podle předmětů ve všech ročnících
16
15 31
1.7 Charakteristika učiva v odborném výcviku Učební osnova odborného výcviku je složena z jednotlivých témat oboru tak, aby odpovídala profilu absolventa v oboru vzdělání opravář zemědělských strojů. Předmět navazuje na základní znalosti zejména z předmětů: technická dokumentace, strojírenská technologie, strojnictví, zemědělské stroje a zařízení, technologie oprav, základy zemědělské výroby, motorová vozidla a řízení motorových vozidel. Hlavní zaměření učiva je na následující témata:
Zpracování materiálů – umí opracovat (i strojní obrábění), spojovat (včetně svařování plamenového a elektrickým obloukem) a použít při opravách různé druhy materiálů(dřevo, kovy, plasty, pryž, kůže), včetně jejich povrch. úprav.
Motorová vozidla – zná konstrukční typy podvozků a řízení, brzdové soustavy, zná části převodového ústrojí, typy spojek, automatických převodovek, jejich funkci, umí vyjmenovat typy motorů, zná principy jejich činnosti, výhody a nevýhody jednotlivých konstrukcí, diagnostikuje závady a umí je odstranit. Zná druhy maziv a pohonných směsí a umí je správně použít.
Diagnostika – zná možnosti diagnostiky a kontroly vozidel, ovládá základní kontrolní postupy u diagnostických přístrojů, je schopen připravovat vozidla pro STK.
Elektrická zařízení – zná principy činnosti jednotlivých zařízení na vozidlech a zemědělské mechanizaci včetně komfortní elektrotechniky (elektrické ovládání oken, sedadel, zrcátek, bezpečnostní a pojistné systémy, navigační systém GPS, ABS, rozhlasová a přehrávací zařízení).
Zemědělská mechanizace – je schopen ovládat a provádět opravy na mechanizačních prostředcích používaných v rostlinné i živočišné produkci jakož i na posklizňových linkách.
17
1.8 Cíle výuky odborných předmětů v odborném výcviku Základním cílem je absolventy oboru mechanik opravář – svářeč připravit na budoucí povolání v zemědělském strojírenském opravárenském oboru. Dodržování pravidel bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí se v odborném výcviku uvádí do praxe z teoretických znalostí každého žáka získaných v hodinách teorie všeobecných předmětů. Níže jsou kompetence získané během tříletého studia. Žáci prvního ročníku oboru mechanik opravář svářeč navštěvují dílny vybaveny pracovními stoly se svěráky. Dílna je vybavena potřebným ručním nářadím, kotoučovou bruskou, stojanovou vrtačkou, stojanovou ohýbačkou plechu, nožovými nůžkami, kompresorem, kovadlinou a dalšími potřebnými věcmi včetně ochranných pomůcek. Žák se seznamuje s celkovým obsahem dílny a učí se používat všechny pomůcky a techniku dílny.
Po absolvování prvního ročníku oboru mechanik opravář – svářeč, žák:
rozeznává a pojmenuje jednotlivé strojní
ovládá běžné technologické operace ve strojírenské výrobě (tepelné zpracování, tváření kovů, pájení a lepení, obrábění)
čte technické výkresy a schémata včetně výkresů jednodušších strojních skupin, vyčte z výkresu tvar a rozměry jednodušší strojní součásti, dovolené úchylky rozměrů a předepsanou jakost povrchu, zhotovuje náčrty strojních součástí a zpracovává jednoduché technické výkresy, vysvětlí význam a funkci jednotlivých normalizovaných součástí, rozliší a charakterizuje rozebíratelné a nerozebíratelné spoje a jejich použití
rozliší, popíše základní druhy armatur, charakterizuje základní části strojů pro přenos sil a momentů
posoudí způsoby uložení hřídelí a čepů a použití spojek stanoví materiály a způsoby utěsňování strojních součástí a spojů
rozliší různé druhy mechanických převodů a mechanismů podle složení a principu činnosti 18
dodržuje ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence při obsluze, běžné údržbě a čištění strojů a zařízení postupuje v souladu s předpisy a pracovními postupy uvede příklady bezpečnostních rizik, a nejčastější příčiny
poskytne první pomoc při úrazu na pracovišti, uvede povinnosti pracovníka i zaměstnavatele v případě pracovního úrazu
provádí základní operace ručního opracování technických materiálů
využívá obecných poznatků, pojmů, pravidel a principů při řešení praktických úkolů v oblasti zpracování kovů a opravárenství
popíše metody a zásady přesného měření vhodně volí technologický postup ručního technického zpracování
odpovídající nástroje, nářadí, pomůcky a rozměřuje a orýsuje polotovary před opracováním upravuje a dělí materiály
upravuje dosedací plochy součástí včetně jejich vzájemného slícování
lepí a tmelí plasty
volí a dokáže aplikovat vhodné metody povrchové ochrany kovů
volí a používá ruční mechanizované nářadí a jeho příslušenství
posuzuje použitelnost jednotlivých metod strojního obrábění materiálů vzhledem k zadanému úkolu
stanoví základní pracovní podmínky (řezné podmínky, pracovní nástroje, upnutí materiálů a obrobků a tolerance pro obrábění
volí měřidla a postup měření podle požadované přesnosti obrábění
zhotovuje strojním obráběním jednoduché součásti podle technických výkresů schémat
volí vhodný postup základních pracovních operací s plechy s použitím běžného nářadí, nástrojů i strojního vybavení
správně používá pomůcky a zařízení pro tepelné zpracování oceli a pro kontrolu a registraci teploty
odhadne teplotu materiálu podle barvy
provádí základní operace související s tepelným zpracováním oceli
zpracovává tepelně nářadí a součásti a provádí jejich kontrolu
správně používá pomůcky a zařízení pro ruční tváření kovů za tepla
19
provádí základní kovářské práce včetně výroby nářadí ručním kováním
popíše zařízení pro strojní tváření kovů za tepla a vysvětlí postup práce
Žáci druhého ročníku oboru mechanik opravář svářeč navštěvují dílny, které jsou vybaveny pracovními stoly se svěráky. Dílna je pro výuku vybavena potřebným ručním nářadím, elektrickým nářadím kotoučovou bruskou, stojanovou vrtačkou, stojanovou ohýbačkou plechu, nožovými nůžkami, kompresorem, kovadlinou a dalšími potřebnými věcmi včetně ochranných pomůcek. Žák navštěvuje kurz sváření spolu s odborným výcvikem ve spřízněné firmě. Po absolvování druhého ročníku oboru mechanik opravář – svářeč, žák:
ovládá základní technologie zemědělské výroby při respektování požadavků a potřeb zemědělských plodin a hospodářských zvířat
vhodně volí zemědělskou techniku pro jednotlivé technologie, obsluhuje, seřizuje a správně využívá hlavní stroje a zařízení
vysvětlí základní principy, funkce a konstrukční řešení strojů v jednotlivých skupinách strojů a zařízení
dodržuje zásady seřizování a údržby zemědělských strojů a zařízení
zohledňuje ekologické požadavky při aplikaci zemědělských technologií
respektuje zásady bezpečné obsluhy zemědělských strojů
opravuje a seřizuje mechanizační prostředky pro zpracování půdy, hnojení, setí a sázení, ošetřování rostlin během vegetace, sklizeň, posklizňové zpracování a skladování produktů podle agrotechnických požadavků
rozeznává druhy opotřebení strojních součástí
pracuje s technickými normami, katalogy a jinou odbornou dokumentací
dodržuje ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence
při obsluze, běžné údržbě a čištění strojů a zařízení postupuje v souladu s předpisy a pracovními postupy
poskytne první pomoc při úrazu na pracovišti, uvede povinnosti pracovníka i zaměstnavatele v případě pracovního úrazu
20
zhotovuje strojním obráběním jednoduché součásti podle technických výkresů a schémat
vysvětlí problematiku svařování elektrickým obloukem a plamenem, řezání kyslíkem a pájení natvrdo
získá odbornou připravenost pro svařování kovů elektrickým obloukem,
plamenem a řezání kyslíkem v rozsahu příslušných základních kurzů provádí zkoušky svarových spojů
používá základní renovační metody při obnově součástí zemědělských strojů a zařízení
posoudí technickou účelnost a ekonomickou efektivitu renovace
vysvětlí zásady jednotlivých způsobů montáže a demontáže
vykonává běžné montážní a demontážní práce při opravách zemědělské techniky a energetických prostředků používaných v zemědělství
obsluhuje podle platných zásad ruční zvedáky a zařízení pro manipulaci s materiálem
používá přípravky pro montáže a demontáže mechanismů bez poškození
kontroluje a doplňuje kapaliny v akumulátoru a dobíjí akumulátory
vyměňuje a opravuje kola a pneumatiky včetně jejich vyvážení a stanovení hloubky dezénu
Žáci třetího ročníku oboru mechanik opravář svářeč navštěvují dílny, které jsou vybaveny pracovními stoly se svěráky. Dílna je vybavena potřebným ručním nářadím, kotoučovou bruskou, stojanovou vrtačkou, stojanovou ohýbačkou plechu, nožovými nůžkami, kompresorem, kovadlinou, frézou, soustruhem a dalšími potřebnými věcmi včetně ochranných pomůcek. Žák navštěvuje kurz sváření spolu s odborným výcvikem ve spřízněných firmách.
21
Po absolvování třetího ročníku oboru mechanik opravář – svářeč, žák:
vhodně volí zemědělskou techniku pro jednotlivé technologie, obsluhuje, seřizuje a správně využívá hlavní stroje a zařízení
dodržuje zásady seřizování a údržby zemědělských strojů a zařízení a jejich efektivního využívání
vysvětlí základní principy, funkce a konstrukční řešení strojů v jednotlivých skupinách strojů a zařízení
ovládá základní technologie zemědělské výroby při respektování požadavků a potřeb zemědělských plodin a hospodářských zvířat
zohledňuje ekologické požadavky při aplikaci zemědělských technologií
popíše správně režim a navrhne postup za mimořádných situací v zemědělském podniku
respektuje zásady bezpečné obsluhy zemědělských strojů a zařízení
dodržuje ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence při obsluze, běžné údržbě a čištění strojů a zařízení postupuje v souladu s předpisy a pracovními postupy
poskytne první pomoc při úrazu na pracovišti uvede povinnosti pracovníka i zaměstnavatele v případě pracovního úrazu
používá základní renovační metody při obnově součástí zemědělských strojů a zařízení
posoudí technickou účelnost a ekonomickou efektivitu renovace
vysvětlí zásady jednotlivých způsobů montáže a demontáže
vykonává běžné montážní a demontážní práce při opravách zemědělské techniky a energetických prostředků používaných v zemědělství
obsluhuje podle platných zásad ruční zvedáky a zařízení pro manipulaci s materiálem
používá přípravky pro montáže a demontáže mechanismů bez poškození
provádí montáž, demontáž, údržbu, seřízení a opravy jednotlivých částí spalovacích motorů včetně příslušenství a usazení motoru
doplňuje a vyměňuje provozní kapaliny a paliva v motoru
čte technické výkresy a schémata zapojení elektrických zařízení využívá dílenské příručky a návody k obsluze 22
ošetřuje a opravuje středně složité závady elektrických zařízení a elektroinstalaci vozidel
kontroluje a doplňuje kapaliny v akumulátoru a dobíjí akumulátory
provádí údržbu, seřízení a středně složité opravy spojek a převodových ústrojí
doplňuje a vyměňuje provozní kapaliny v převodových ústrojích
provádí údržbu, opravy a seřízení podvozkových částí a řízení vozidel
vyměňuje a opravuje kola a pneumatiky včetně jejich vyvážení a stanovení hloubky dezénu
doplňuje a vyměňuje provozní kapaliny v podvozku a řízení
zjišťuje technický stav vozidel pomocí měřidel a diagnostických prostředků a zařízení
identifikuje závady jednotlivých agregátů, kontroluje a nastavuje předepsané parametry
vyhodnocuje výsledky diagnostického měření porovnáním s právními a technickými předpisy pro technický stav vozidla a stanoví předpokládané životnost
1.9 Výchova k bezpečnosti práce a ochrana zdraví při praktickém vyučování Bezpečnost o ochrana zdraví jsou pojmy trvale se vyskytující napříč výukou. Při praktickém vyučování jsou stavěny vždy na začátek každé činnosti studenta. Postoj k ochraně zdraví a bezpečnosti práce je třeba vštěpovat studentům a trvat na jejím dodržování od prvního dne. Tyto postoje se musí zažít do podvědomí každého studenta, aby vždy než vezme jakýkoli nástroj součástku, věděl, jaké ochranné prostředky musí mít. Jaká bezpečnostní rizika mohou nastat a jím předcházet. Pro výuku bezpečnost se využívá nejčastěji instruktáž, přednáška, beseda, exkurze popřípadě tomu připravený film. Zdraví při práci může ovlivnit:
odborné vědomosti a dovednosti (brýle při používání vrtačky, brusky, nikdy s rukavicemi) 23
psychické vlastnosti (pozornost, přesnost, vytrvalost)
fyziologické (tělesná schránka, ostrost smyslů, zrak, sluch, hmat, barvocit)
pracovní kázeň (jednotlivec, skupina)
systém řízení práce
mezilidské vztahy (vhodné pracovní klima)
Pracovní prostředí představuje rizika:
zranění (řezné, píchnutí, zlomení, popálení, poleptání, zranění el. proudem, sluchu )
vystavení nebezpečnému (záření, otřesům, prachu).
Cílem učitele praktického vyučování je zejména stanovit a požadovat postoj k bezpečnosti práce. Snaha formovat studenty k bezpečné práci při výkonu jakékoli práce s ohledem i na zdraví spolužáků. V ideálním případě snaha studentů o zlepšení podmínek na pracovišti.
24
2 VYUČOVACÍ METODY VYUŽÍVANÉ V ODBORNÉM VÝCVIKU OBORU MECHANIK OPRAVÁŘ - SVÁŘEČ Pro stanovení výchovně vzdělávacího cíle využíváme cílevědomý a promyšlený postup, využívaný i při výuce v odborném výcviku mechanik opravář – svářeč. Metody se volí formou respektování zákonitostí vyučovacího procesu. Smyslem není předkládat hotové vědomosti žákům, nýbrž postupným poznáváním a objevováním si sami za přítomnosti učitele osvojovali vlastní poznatky. Je třeba využívat takových metod, které nejlépe odpovídají potřebám studentů, například jejich budoucímu pracovnímu zařazení. V této kapitole se seznámíme s metodami výuky, pro odborný výcvik oboru mechanik opravář – svářeč.
2.1. Metody výuky slovní Učivo je sdělováno žákům za pomoci mluveného slova a psaní nejčastěji na tabuli. Mluvíme o nejčastěji využívanou metodu, která je doplňována jinými, nebo naopak jiné metody jsou doplňovány metodou slovní.
Přednáška – V oboru mechanik opravář – svářeč se využívá například na začátku výcviku sváření plamenem, pro objasnění celé problematiky sváření. Při tomto způsobu je velké množství žáků seznámeno s obecným přehledem svařování. Žáci jsou seznámeni s technickými plyny, jeho výrobou a zařízením pro svařování. Učitel informuje žáky o teorii a technologii sváření, bezpečností při svařování plamenem a řezání kyslíkem, informuje žáky o možných vadách a jejich odstranění. Jedná se o ucelený soubor informací. Má charakter úvahy sdělení. Jsou při přednášce důležité informace zdůrazňovány a značeny na tabuli, popřípadě i opakovány. Jedná se o rozbor popis a výklad s popisem vědeckých faktů. Mluvíme o delším ústním souvislém projevu vyžadující od učitele důkladnou přípravu. Žákům jsou vědomosti podávány v logickém pořadí, dostatečně vysvětleny. Nezbytným faktorem je nepředkládat již hotové informace. Musíme vzbudit a udržet zájem ideálně po dobu celou dobu přednášky. Při 25
přednášce musí měnit tón a barvu hlasu, vyvarovat se monotónnímu mluvení. Důležité informace jsou opakovány a při přednášce si studenti dělají poznámky. Pro udržení pozornosti je příhodné nechat z přednášky žáky zpracovat jako úkol referát. Z tohoto úkolu učitel, zaznamenává zájem ze strany žáků omezí tím negativní vlivy přednášky. Přednáška se využívá při obsáhlejších tématech, kde je nutný celkový pohled na vyučovanou problematiku. V našem oboru můžeme využít příkladu u problematiky sváření. Pojem sváření plamenem je důležité v úvodní části vysvětlit obecně. Vzbudit v posluchačích zájem jak o přednášku tak i obor jako celek. Seznámit studenty s počátky spojování materiálu v minulosti. Ukázat možnosti a základní rozdělení sváření dnes až po novinky udávající směr sváření do budoucnosti. Výkladová část představuje to učivo, které si bude muset osvojit při studiu. Za ideální se považuje v průběhu přednášky využívat fotky, kreslit obrázky, provádět ukázky, pouštět přes počítač malé projekce na dané téma. Zásadní témata střídají témata odlehčovací pro lepší zapamatování. Závěrečná část poskytuje učiteli možnost opakování dosažených znalostí pro trvalé zapamatování. Žákům umožní doplnit poznámky z přednášky pro uspořádání učiva z přednášky. Mezi nesporné výhody patří cvičení pozornosti žáků na mluvené slovo. Zdokonalují se v rozdělení informací na důležité a okrajové. Nevýhody, jež není málo, patří schopnost studentů zaznamenat hlavní myšlenky přednášky. Z vyučovací hodiny zabírá poměrně velkou část a nezbývá již dostatek času na opakování a upevňování učiva. Udržení pozornosti není u dnešní mládeže jednoduché. Nevhodné jednání studentů v přednášce musí být již v počátku zastaveno, aby se zamezilo dalšímu šíření. Nedostatečná příprava učitele na přednášku, nevhodně rozčleněné, nelogicky uspořádané učivo povede k pasivitě studentů.
26
Optimální zásady vedení přednášky obecně: - přednáška musí být učitelem pečlivě připravena a promyšlena, učivo musí být logicky uspořádáno, utříděno s návazností na jeho praktické využití, - musí obsahovat úvod, cíl, výkladovou část, závěr, - nezbytné je dodržování didaktických zásad, forem, zásad a prostředků, - jasná a srozumitelná artikulace, tempo, zabarvení, - je vhodné volit problémový charakter přednášky, - příprava přednášky má sloužit k dodržení jejího rozsahu, - diktovat jen podstatné učivo nebo postupy.
2.2 Metody výuky názorně demonstrační Jedná se o metodu využití jak mluveného slova i názorného předvedení. Bezprostředně se tak poznávají vlastnosti, skutečnosti a zákonitosti. Například funkci motoru automobilu na modelu, existenci možných problému přímo při fungování stroje. Studenti získávají pravdivé poznatky opírající o přímé poznání skutečnosti.
Předvádění – Pozorování Bylo a je využíváno již velmi dlouho. V minulosti to byl jediný způsob jak žáky podrobně seznámit s fungováním, například zemědělského stroje, kde učitel mohl ukázat stroj při práci. U rotační sekačky píce žáci vidí součásti stroje pohyblivé, pevné. Učitel žáky upozorňuje na nejčastější závady a poruchy. Žákům může být učitelem ukázána i menší oprava poškozených řezacích elementů stroje, výměna poškozených ozubených kol a podobně. Po celou dobu učitel slovně doprovází každý svůj pracovní úkon za dodržování všech bezpečnostních podmínek a pracovních postupů. Obecně lze říci, že učitel odborného výcviku demonstruje názornými pomůckami, žákům nové poznatky. Buď na konkrétním stroji jak je uvedeno výše, nebo prostřednictvím modelů, kreseb, projekce a podobně. V oboru mechanik opravář – svářeč je nepřeberná škála možností pro předvádění a pozorování. Je pouze na učiteli jakou možnost v rámci možností školy zvolí pro nejlepší zafixování vědomostí žákům.
27
Učitel musí vhodně zvolit stroj, materiál, součástku k předvádění a pozorování. U složitějšího předvádění je nutno rozdělit do bloků pro lepší pochopení učiva žáky. Učivo u pozorování a předvádění musí být dávkováno adekvátně schopnostem žákům v odpovídajícím tempu. Je na učiteli aktivně zapojovat žáky ke spolupráci. Vhodné je pořizování zápisků z předvádění a pozorování, pro lepší upevnění znalostí v oboru. V průběhu i na konci pozorování a předvádění je třeba dělat shrnutí částečné nakonec i celkové. Je třeba zopakovat hlavní informace a zdůraznit podstatné včetně bezpečnosti práce.
Instruktáž – Považujeme částečně teoretické vysvětlování praktických činností. U instruktáže mluvíme o vše zabírající metodě výuky. Instruktáž v sobě obsahuje teoretickou i praktickou část, pasivní i aktivní účast žáků, zaměřuje se na všechny smysly žáků, vzbuzuje pocity zodpovědnosti, dbá na dodržování pracovních postupů a bezpečnost při práci. Je na učiteli všechny tyto atributy zapracovat do instruktáže. Jedná se o nejvíce využívanou metodu praktického vyučování na středních odborných učilištích. V hodinách odborného výcviku oboru mechanik opravář - svářeč je učitelem předveden celý pracovní postup například sváření trubky ve svislé poloze pro získání požadované základní dovednosti.
Učitelem je kladen důraz na
technologický postup, kvalitu provedení, bezpečnost práce při plnění požadovaného úkolu. Každý krok učitele je prováděn se slovním výkladem. Výsledný „svařenec“, učitel prezentuje jako cíl výukového dne. Následně během plnění zadaného úkolu si učitel ověřuje teoretické znalosti žáků a sleduje dodržování všech postupů při práci.
28
Instruktáž k svařování trubky ve svislé poloze mývá tyto fáze: V první fázi provede učitel názornou ukázku výsledného svařeného dílu trubky. Výukový cíl dne „svařování trubky ve svislé poloze“. Následuje podrobný teoretický popis pracovní činnosti s dodržováním všech nezbytných pracovních technologických postupů s ohledem na bezpečnost při práci. Tempo je stanoveno učitelem na základě schopnosti vnímání žáků. Po ověření kontrolními otázkami ze strany učitele provádí přípravu soupravy na sváření plamenem. Volí optimální hořákovou hlavici pro svařování.
Druhá fáze připraví studenty na reálný čas pří výkonu pracovní činnosti. Učitel zapálí plamen hořáku a seřídí na optimální tvar plamene. Upevní trubku do držáku, připraví v optimální vzdálenosti odsávací hubici vzduchotechniky. Nasadí ochranné pomůcky jako brýle, rukavice, ochrannou zástěru. Učitele proveden úkol, svaření trubky ve svislé poloze, v normálním čase spolu s neustálým připomínáním dodržování technologických a dalších nezbytných postupů při výkonu požadované činnosti. Žáci učitele po celou dobu sledují a tím upevňují základní návyky o bezpečnosti při práci, pracovní postup, pracovní návyk. Při samotném svařování žáci učitele sledují a vznášejí případné dotazy. Učitel pozoruje a ukazuje, případné problémy, které mohou vzniknout, při plnění zadaného úkolu. Ukazuje způsoby jejich odstranění a předcházení.
Třetí fáze je poslední možností žáků vznést dotazy před vlastním začátkem práce. Zde jsou odhalovány případné neshody vzniklé při instruktáži. V takovém případě se učitel musí na takové místo problému vrátit a znovu s žáky vzniklý problém řešit do uspokojivého pochopení.
29
Poslední fáze je kontrolní. Žáci pracují samostatně, učitel pouze kontroluje dodržování všech postupů z předchozích fází provedených jím samým. Tato zdánlivě jednoduchá a kontrolní práce je naopak důležitá pro správné nastavení návyků při práci. Mluvíme tu o bezdůvodném lelkování, povídání mimo téma. Takovým blízkým přístupem žáci nemají čas na mimopracovní aktivity a věnují se plně výkonu práce. Učitel průběžně hodnotí každého žáka a upozorňuje na vady, problémy při svařování. Na konci výukového dne učitel hodnotí svařovaný výrobek každého žáka včetně celého chování a jednání při výrobě samé.
Cvičení – Ve většině případů následuje po provedené instruktáži. Jedná se o nácvik, úkonů a operací podle učitele žáky. Hlavním úkolem je osvojení potřebných dovedností a návyků přesným opakováním. Učitel kontroluje dodržování těchto postupů. V případě existence konkrétní zakázky na výrobu osmdesáti ocelových konstrukcí pro zábradlí ve škole učitel odborného výcviku, může zapojit žáky přímo do realizace opakujících se procesů při výrobě a tím vypěstovat trvalejší dovednosti v oboru obrábění kovů. Každý žák zhotovuje část výroby ocelové konstrukce s tím, že si mění po nějakém čase pozice z důvodu seznámení se s celým pracovním postupem od řezání ocelových pásů přes pilování, očištění, sváření, lakování, leštěním konče. V takovém případě mluvíme ze strany učitele o splnění požadavků na cílevědomost, účelovost, přiměřenost, soustavnost, systematičnost, správné využití času. Základní faktory pro úspěšný průběh cvičení je výběr vhodného úkolu, výběr výroby optimálních výrobků, správné zadání a jeho průběžná kontrola. Upozorňovat na případné chyby žáků a postup jejich odstranění. Učitel sleduje žáky při práci jak z oblasti pracovní systematičnost, pracovní nasazení, z oblasti sociálním přístup a chování ke spolužákům. Závěrem učitel vyhodnocuje tyto atributy a seznámí žáky se svým hodnocením.
30
2.3. Metody výuky praktické Práce se nejčastěji využívá jako metoda vzdělávací a výchovná. Žák se učí pracovitosti vytrvalosti samostatnosti odpovědnosti. Tento proces je prováděn ve školních dílnách, soukromých firmách. Poznávací proces je dovršen u studenta právě praktickými metodami. Své teoretické vědomosti převádí do praxe, kde dochází k uchování poznatků na základě praktické činnosti.
Dílenská činnost – Základem je seznámení žáků se stroji, materiály, přístroji, výkresy, schémata, náčrty. Dílenská činnost vyžaduje zvýšenou pozornost na dodržování bezpečnosti práce na pracovišti spolu s hygienou práce. Student zde zúročuje teoretické znalosti při praktickém plnění úkolů zadaných učitelem. Ten názorně seznámí studenty s plánovaným úkolem. Po přípravě a předvedení celého pracovního postupu učitelem spolu s ověřením znalostí studentů, následuje snaha o dosažení praktických dovedností samotných studentů. Po skončení úkolu je výrobek učitelem kontrolován. Je tu zohledněno dodržování všech podmínek (bezpečnostní, technologický postup, a podobně). Nedílnou součástí je hodnocení studenta.
2.4 Metody aktivizující žáky Jak je z názvu kapitoly patrné jedná se o moderní způsob kdy se žák intenzivně avšak pod dohledem učitele aplikován výchovně vzdělávací cíl za pomoci intenzivnějšího podněcování aktivit žáka. Učíme jej samostatně uspořádat myšlenky a zřetelně a jasně se vyjadřovat. Hlavním úkolem je aktivizovat a motivovat žáky k výuce v odborném výcviku.
2.4.1 Diskusní metodou Z názvu je jasné, že je někdy nelehká metoda dialogu mezi učitelem a žákem. Základem je kolektivní řešení problémů, na němž se podílí všichni žáci. Diskuze bývá náročná na přípravu pro učitele. V oboru mechanik opravář – svářeč lze tuto metodu použít například u 31
problému v osobním vozidle s nerovnoměrným volnoběhem motoru. Učitel vysvětlí, popřípadě může na zkušebním voze Škoda 120L předvést tento chod motoru. Žáci následně pod vedením učitele rozpoznávají, zaměřují se na případné součástky motoru způsobující tuto poruchu. Učitel vysvětluje žákům, jaký výsledek by byla oprava podle žákových návrhů na odstranění vady, nebo může i demonstrovat výsledek žákova úmyslu o opravu vozu. Žák hned vidí výsledek své dedukce, což znamená ve výsledku například zhasnutí motoru. Následně všichni žáci znovu poskytují hypotézy a společně i samostatně se snaží závadu odstranit. Učitel dodržuje diskuzi v zadaných mezí a snaží se i napomoci k úspěšnému odstranění závady. Což žáky motivuje a upevňuje jejich vědomosti a částečně i znalosti. Učitel musí po celou dobu dodržovat zadané téma diskuze, držet se ideálně pouze jedné základní otázky a tu rozvíjet stejným směrem. V dnešní době existuje problém s vyjadřováním studentů i toto je cesta k lepšímu vyjadřování žáků. Ideální počet diskutujících studentů je velice individuální s ohledem na učitele i žáky.
2.4.2 Simulační metodou Rozumíme navození pomocí pomůcek představ a prostředků situaci, kterou potřebujeme se žáky v rámci výuky vyřešit. Většinou mluvíme o problémech, které mohou nastat v reálných provozech. Žákům odborného výcviku v oboru mechanik opravář – svářeč je problém dokonale vysvětlen. Jedná se o nefunkční stěrače osobního automobilu. Od žáků se očekává řešení navozeného problému, učitel sleduje reakce žáků při jejich řešení. Od žáka se očekává jasné rozhodnutí a řešení úkolu, učí se samostatnosti a odpovědnosti za svěřený úkol. Po dobu prvotního rozhodování o řešení problému je přítomen učitel pro případnou korekci směru v odstranění vzniklého problému simulací. Řešení úkolu spočívá ve vizuální kontrole stěračů zda nejsou zaseknuté, následuje kontrola pojistek až následně kontrola samotná demontáž stěračů a kontrola motorku stěrače. Takový postup je sledován ze strany učitele u žáků, každá odchylka ukazuje na chybu žáka a je nutno 32
nastavit znovu správný postup opravy stěračů. Pracovního prostředí je důležité pro osvojování vědomostí a dovedností. Pracovní prostředí je pro žáky voleno z hlediska bezpečnosti při práci tak aby byl jejich vznik omezen na minimum. Souvisí s nezkušeností žáků a potřebou soustředit se na osvojovanou činnost. Jedná se o práce ve výškách, v nezvyklé poloze s nebezpečím úrazu pádem apod. Využívají se cvičná pracoviště, ale k práci se používá běžných nástrojů, strojů a materiálů. V současné době lze využít mnoho pomůcek, například funkční modely, nákresy, ukázky videí a mnohé další. Při simulaci ve výuce mluvíme jako o hře jejíchž výsledkem je aktivizace a vzbuzení zájmu žáků o daný obor a touze zažít takové situace třeba v reálném životě, kdy žák bude okamžitě vědět nápravu vzniklého problému. 2.4.3 Situační metody Využíváme jej například při řešení konfliktních situací při hodinách odborného výcviku. Například konflikt na pracovišti mezi dvěma žáky, nebo mezi žákem a učitelem. Mluvíme o snaze jeho klidného řešení, odstranění nebo potlačení nechtěných a agresivních reakcí v chování žáka a vyzdvižení klidného a asertivního chování při řešení konfliktu. V simulaci pod vedením učitele se mohou simulovat všechny možné způsoby zvládnutí konfliktu, včetně těch negativních a chybných z pohledu mravního a slušného.
Situační metody rozdělujeme do fází:
Výběr tématu by měl odpovídat výukovým cílům v odborném výcviku (popálení žáka při výuce odborného výcviku při svařování plamenem, jak se zachovat?)
Žáci musí být seznámeni s důležitými nepostradatelnými fakty, obrázky, video spotem první pomoc při popálení ohněm.
Učitel vytýčí sledované cíle a uvede žák do problematiky. 33
Vyřešení problému, žáci navrhují řešení, učitel jejich návrhy konfrontuje se skutečnou situací, opravuje chyby v rozhodování. Ponechává prostor k objasnění postupů žáků.
Rozborem situace rozumíme prostudováním všech příslušných materiálů a podkladů, po níž následuje diskuze s žáky.
Řešením konfliktní situace se dostáváme do oblasti osobních vztahů, názorů, zájmů, postojů.
Metodou incidentu předkládáme žákům ústní zprávu o události. Žáci mají nějaký čas na formulování podstaty zprávy a vyvodit z ní přijatelné řešení.
2.4.4 Problémové metody Základem je navození přiměřených didaktických problémů učitelem, kde studenti s určitými vědomostmi a dovednostmi je řeší. Nespornou výhodou je aktivizace, pokud se podaří učiteli vtáhnout do vyvolané situace studenty, probudíme v nich pozici odpovědného a soustředěného žáka.
Fáze navazující při řešení problémů: problém – pochopení podstaty problému – hledání nejvhodnějšího řešení – realizace zvoleného postupu – diskutování závěrů vyřešeného problému.
34
3 VYUČOVACÍ FORMY PŘI VÝUCE ODBORNÉHO VÝCVIKU OBORU MECHANIK OPRAVÁŘ – SVÁŘEČ Pokud mluvíme o vyučovacích formách, mluvíme o organizační uspořádání ve vyučovacím procesu. Rozeznáváme vnější a vnitřní podmínky, za kterých je vyučovací proces prováděn. Právě na učiteli je zvolit optimální formu pro realizování výukových cílů za předpokladu dodržování vyučovacích metod didaktických zásada prostředků.
3.1 Rozdělení podle způsobu organizace výuky
3.1.1 Praktické vyučování – Jedná se o završení poznávacích procesů studentů. Studentům přináší nové podněty, impulsy, poznatky z vyučovacích dílen. Mezi hlavní úkoly praktického vyučování patří propojení duševní a fyzické práce. Cílem je naučit studenty vytrvalosti cílevědomosti, důslednosti, vztahu k autoritám, hodnotám. Vzbudit ve studentech zájem o studovaný obor. Studenti jsou, rozděleny do skupin od pěti do deseti, kde každá má svého učitelem praktického vyučování. Studenti pracují samostatně pod dohledem učitele, který sleduje plnění zadaného úkolu podle technologického postupu za podmínek dodržování bezpečnosti při práci a v neposlední řadě i postoj k práci.
3.1.2 Vyučovací hodina – Neboli vyučovací jednotka je základní vyučovací formou. Jedná se tu o spojení průběhu procesu vyučování v témže předmětu spolu s nepřímím ovlivněním s ostatními předměty. Vyučovací hodina je striktně dána v časovém úseku čtyřiceti pěti minut. Jsou uspořádány do rozvrhu hodin za předpokladu dodržování pedagogicko-hygienických požadavků. Cílem každé vyučovací hodiny má být výchovně vzdělávací cíl.
35
Vyučovací hodiny můžeme rozdělit na hodiny:
přípravy studentů na osvojení vědomostí a dovedností
osvojení nových vědomostí
opakování a upevňování vědomostí
vytváření a upevňování dovedností
využití dovedností a vědomostí v praxi
prověření znalostí a dovedností
kombinované (kombinace předchozích)
Sestavení vyučovacích hodin podle zaměření:
fixační hodina je směřována na upevňování vědomostí a vytváření tolik potřebných vědomostí, dovedností a návyků;
aplikační hodina nezaměřuje na využívání osvojených vědomostí a dovedností v praktickém životě;
diagnostická hodina obsahuje klasifikaci, zkoušení a hodnocení studenta;
motivační hodina se využívá před novým učivem.
Vyučovací hodina disponuje pevným řádem výchovně vzdělávací práce. Umožňuje rozvoj a vývoj studentů podle pedagogicko-hygienickém prostředí. Všestranně rozvíjí osobnost studenta pod cílevědomým působením učitele.
3.1.3 Exkurze – Nepostradatelná forma vyučování mimo školní prostory. Je prováděna v soukromých firmách, specializovaných dílnách. Je tu umožněno poznání studentů konkrétních provozů v praxi kde se můžou po absolvování oboru nejspíše pohybovat. Pro aktivizaci studentů se využívá předem zadaného úkolu z následné exkurze. Je tu student nucen se plně věnovat průběhu exkurze.
Exkurze dělíme:
tématická exkurze se soustřeďuje ke konkrétnímu tématu, například svařování elektrickým obloukem, svislé sváry;
36
komplexní exkurze obsahuje celý komplex činností, například výroba zemědělské dopravní techniky (svařování podvozku, montáž náprav, lakování, instalace elektrické soustavy);
Ukázkový příklad exkurze v oboru mechanik opravář - svářeč je exkurze ve společnosti na výrobu dopravní zemědělské techniky. V této společnosti se z různých profilů a plátů nelegované oceli vyrábí přívěsný vůz na traktor nebo jako nástavba na nákladní automobil. Na začátku učitel zadá vyhotovit žákům referát z exkurze ve společnosti. Žáci jsou nuceni se plně věnovat průvodci po společnosti a sledovat jeho výklad. Žáci se zde seznámí s činnostmi a pracovními nástroji v reálu. Vidí celý technologický a pracovní postup výroby takového vozu, od prvního dílu podlahy vozu po poslední odrazové světlo na boku vozu. Žáci tu vidí, jak se pracuje v opravdové m provozu, vidí pracovní nasazení zaměstnanců v soukromé společnosti. Žáci vidí kromě řezání laserem, sváření, lakování spasování, elektroinstalaci, instalaci hydrauliky, instalaci náprav včetně brzd a podobně. Na závěr průvodce představuje hotový výrobek na konci výrobní linky. Žáky v následujícím odborném výcviku kontroluje učitel plnění úkolu referátu na dané téma. Svůj referát každý žák přečte a obhajuje. Takovým přístupem učitel dosahuje uvědomělosti žáků o reálné práci ve společnosti a jejich přístupu k ní. Z referátu rozpozná přístup každého žáka ke studiu a tím může dále upravovat potřebným a optimálním způsobem metody formy prostředky k dosažení výchovně vzdělávacího cíle.
3.2 Rozdělení podle zřetele na jednotlivce a kolektiv
3.2.1 Individuální vyučování – Žáci pracují každý sám, každý má své vlastní úkoly zadané učitelem. Výuka se stanovuje pro každého studenta.
3.2.2 Skupinové vyučování – V dnešní době považováno za moderní a s ohledem na studenty a jejich psycho-sociální zařazení nezbytné. Probíhá tu pod vedení učitele
37
rozvoj spolupráce a aktivity studentů. Systematicky se rozvíjí v takové třídě vztahy mezi studenty navzájem, alei mezi učitelem a studentem. Hlavním organizátorem a poradcem pro samostatné práce studentů je učitel. Ve třídě jsou tvořeny skupiny po deseti studentech. Skupiny můžeme složit podle výkonu, schopností prospěchu studentů na sourodé (homogenní). Nesourodé (heterogenní) skupinu tvoří studenti s různými úkoly. Rozeznáváme skupiny proměnlivé a trvalé. Časem se však nutno tyto skupiny promíchat aby nedocházelo ke stagnaci některých studentů. Je požadován tedy rozvoj schopností a snaha motivace. V každé skupině vzniká uvnitř skupiny emociální atmosféra (hledisko sociální a psychologické). Práce ve skupině učí:
studenty přizpůsobovat se kolektivu (příprava na budoucí zaměstnání bez aktivní ochrany ze strany učitel),
přijímat kritiku (v dnešní době rovněž nezanedbatelná zkušenost),
hodnotit názory druhých (umět zaujmout postoj a za tím si stát),
sledovat jednání ostatních (v sobě si zkorigovat zda se lépe chovám já či někdo jiný, zda bude lepší přehodnotit své jednání v určitých situacích),
vyhledávat kontakty mezi spolužáky rozvíjet a vzájemně si pomáhat (opět důležitý bod v poznání sebe sama, v dnešní době „skejpů, fejsbuků“ nás nutí komunikovat z „face to face“), V každé skupině vzniká uvnitř skupiny emociální atmosféra (hledisko sociální a psychologické).
3.2.3 Frontální (hromadné) vyučování – J. A. Komenský navrhl základy frontální výuky. Jedná se o studenta rozčleněného do jednotlivých tříd, kterou řídí učitel. Třídu tvoří přibližně stejně staří studenti na stejné mentální úrovni. U frontální výuky musí učitel zajistit:
podmínky (příprava pomůcek, příprava učitele na vyučování, hygienické podmínky, zajistit soustředění studentů ke stanovování vzdělávacích cílů),
nové učivo (seznamuje studenty s novým učivem, usměrňuje, předvádí a 38
ovlivňuje jejich poznávací procesy k osvojení učiva),
prohlubuje a upevňuje (aby se poznatky staly, využitelné v praxi musí dojít k opakování a využití příkladů z praxe),
znalosti (podstatná úloha pro ověření znalostí, jedná se o zpětnou vazbou jak pro studenta zda učivo zvládl, tak pro učitele slouží jako ověření správnosti vyučovacích metod a forem při vyučování).
3.2.4 Vyučování individualizované
soustava peubloská – Učitel rozhoduje o učebních činnostech studentů. Zasahuje do učení minimálně dle potřeb, pomáhá individuelně. Neexistence třídního uspořádání studenti procházejí různými pracovními sekcemi. Zakladatele byl P. A. Search (Colorado, USA).
soustava daltonská – Využitím této metody studenti pracují samostatně a individuálně. Výuka je rozdělena do bloků po jednotlivých předmětech ve školním roce. Každý student má zvolené své tempo výuky. Student uzavírá smlouvu s učitelem, čímž je zajištěna aktivita ze strany studenta ke splnění výuky.
Pokud student, ukončí všechny programové úkoly pro tento rok
v předstihu začíná plněním úkolů pro příští školní rok ještě před prázdninami a naopak. Existuje pouze rámcový rozvrh což je pouze vodítko pro učitele. Každý student tu je odpovědný sám za sebe což je v pořádku. Bohužel tu není zpětná vazba v podobě kontroly a chybí tu i konteakt mezi učitelem a studentem. Zakladatelkou byl H. Parkhustová (Dalton, USA).
soustava winnetská - Jedná se o nejpropracovanější soustavu propojenou individuálním
studiem
a
hromadnou
výukou
(rozhovor,
diskuze,
dramatizace). Zpracovávali nové učebnice pro potřeby individualizované výukové činnosti. Část výuky probíhala v předmětech individualizujících (matematika, mateřský jazyk, čtení). Výuka socializující (výchova, literatura, dramatizace, ruční práce). Čas pro studování jednotlivé studijní látky je Student se i tu hodnotí sám, popřípadě formou didaktických testů.
39
4 DIDAKTICKÁ TECHNIKA A UČEBNÍ POMŮCKY PŘÍ VÝUCE PRAKTICKÉHO VYUČOVÁNÍ OBORU MECHANIK OPRAVÁŘ - SVÁŘEČ Ve výchovně vzdělávacím procesu významnou měrou využívá didaktické techniky a pomůcek.
Tyto složky nám napomáhají v dosažení stanovených
vzdělávacích cílů rozmanitou formou. Vnímání každého člověka je ovlivněno smysly, kterými je vnímáno. Čím více smyslů zapojíme, tím trvalejší schopnosti dosáhneme ve výukových cílech. Za využití didaktické techniky a učebních pomůcek můžeme dosáhnout vnímání informací, jak nám ukazuje graf 1. Ve většině škol bez využití didaktické techniky a učebních pomůcek nám vnímání zobrazuje graf 2., rozeznáváme zásadní rozdíly oproti grafu 1.
Vnímání smysly za využití didaktické techniky a učebních pomůcek zrakem
sluchem
hmatem
ostatní
5% 3% 12%
80%
Graf 1: Vnímání smysly za využití didaktické techniky a učebních pomůcek
Vnímání smysly bez využití didatktické techniky a pomůcek zrakem
sluchem
hmatem
ostatní
5% 3% 17%
75%
Graf 2: Vnímání smysly bez využití didaktické techniky a učebních pomůcek
40
4.1 Učební pomůcky Napomáhají pro navození optimálních představ žáků o vzdělávacím cíli. Ideální pomůcku nazýváme takovou, která zaměstná více smyslů žáka a umožní jeho zapojení do výuky v podobě práce s ní (srovnává, analyzuje, kombinuje). Velké množství učebních pomůcek v dnešní době považuji za nezbytné, většina žáků si nedokáže představit dostatečně probírané učivo a to může vést k pasivnímu přístupu a frustraci z výuky.
Nejčastěji využívané učební pomůcky:
tabule - jedná se o nejčastější didaktickou pomůcku, která v průběhu let naznala podstatných změn (dřevěná černá, bílá na psaní fixem, magnetická, nástěnka). Zápis na ní musí být prováděn během výkladu, měl by obsahovat kostru učiva, kde se zaznamenávají ve zkratkách důležité informace doplněné nákresem.
učebnice – odborné - (Strojírenská technologie, strojnictví, technické kreslení,
opravárenství
a
diagnostika,
motorová
vozidla,
sváření
plamenem, zemědělské stroje a zařízení, všeobecné (matematika, český jazyk, anglický jazyk, ekonomika, výpočetní technika)
pracovní materiály - pracovní sešity, studijní návody, návody k použití, sbírky úloh, atlasy, pracovní postupy, předpisy, strojnické tabulky
modely a funkční zmenšeniny pro výuku - mluvíme tu o upravených součástkách částech strojů barevně odlišně značené případně v řezech, většinou pohyblivé. Základní rozdělení:
41
trenažéry pro nácvik složitých dovedností, slouží k upevňování dovedností.
Obr. 1: Trenažer sváření (http://www.skola-svarecu.cz/cs/fotogalerie)
Obr. 2: Trenažer autoškoly (http://www.autoskoladpi.cz/trenazer.html)
42
dynamické modely většinou pohyblivé a imitují funkce a pohyb.
Obr.3: Řez turbodmychadlem, (vlastní foto VOŠ a SOŠ Bystřice nad Pernštejnem)
Obr. 4: Řez čtyřdobým benzínovým motorem (vlastní foto VOŠ a SOŠ Bystřice nad Pernštejnem)
Obr. 5: Řez Wanklovým motorem (vlastní foto VOŠ a SOŠ Bystřice nad Pernštejnem)
43
nástěnné obrazy - jsou to většinou schémata, grafy, kresby, sdělovací obrazy, digramy zobrazující nějakou činnost spolu s popisem.
Obr. 6, 10: Nástěnné obrazy pro výuku sváření (vlastní foto VOŠ a SOŠ Bystřice nad Pernštejnem)
Obr. 7, 12: Nástěnné obrazy (vlastní foto VOŠ a SOŠ Bystřice nad Pernštejnem)
obrazy promítané a zvukové zástupcem je většinou obraz zpracovaný pomocí didaktické techniky, fólie, fotografie, filmový záznam, televizní obraz, diafilmy, diapozitivy, audio záznam.
44
4.2 Didaktická technika Využívání didaktické techniky je na každé učiteli, s jejím využitím však výuka nabere obohacující náboj pro žáky, využije více smyslů vnímání a usnadní výuku učiteli. V současnosti existuje nepřeberná možnost didaktické techniky avšak limitujícím faktorem, bývají někdy finanční možnosti školy. Existují i obory s omezenou využitelností didaktické techniky, záleží pouze na učiteli, jak bude kreativní a výuku žákům obohatí a zaujme jejich pozornost. Dělení didaktické techniky: 4.2.1 Vizualizační technika
Obr. 13: Data projektor, (http://www.alfacomp.cz/php/product.php?eid=1051400840000001JMZ)
data projektor je moderní způsob presentace učiva žákům v odborném výcviku, kde je diaprojektor umístěn ve středu učebny a na stěnu kde promítám obraz přímo z počítače propojený s data projektorem. Obrovskou výhodou je skutečnost, co učitel vidí na obrazovce počítače to je promítáno žákům. Výukové obrázky, příklady, presentace učiva včetně video sekvencí na dané téma. Je možné i operativně využít napojení počítače na internet a okamžitě žákům ukázat a pomoci najít potřebné informace.
45
Obr. 14: Zpětný projektor (http://www.tabule-flipcharty.cz/projekcni-technika/zpetne-projektory)
zpětný projektor je svým způsobem předchůdce data projektoru. Obraz z průhledné fólie je položen na snímací desku a promítán žákům na zeď. Toto zařízení má mnoho modifikací a dovolím, si říci, že se nachází na každé škole. Není tu taková variabilita, jedná se dnes již starší zařízení.
Obr. 15: Vizualizér (http://www.goldoffice.cz/prodej-av-techniky-vizualizery.php?kategorie= vizualizery)
vizualizér snímá trojrozměrný výukový předmět a zobrazí jej na projekční ploše. Jedná se o moderní didaktickou techniku, která není běžná na školách, využívá se ve školách.
specializovaných
Využitelný
například
při
prohlídce cenného předmětu, který nemůžeme, nechal prohlédnout žáky vlastníma rukama.
46
Obr. 16: Diaprojektor, (http://www.ebay.at/sch/Diaprojektoren-/15256/i.html)
diaprojektor je také běžná didaktická technika na školách. Promítají
se
zde
diapozitivy a
diafilmy,
seřazeny
chronologicky za sebou, například souborná oprava motoru, rozčleněna na diapositivy podle postupu opravy.
4.2.2 Audio technika
Obr. 17: Páskový magnetofon, (http://www.oldradio.cz/mgf.htm)
magnetofon se dnes řadí mezi zastaralé didaktické techniky. Ve své době byl hojně využíván. Dnes jeho funkci převzal osobní počítač s mnoha dalšími funkcemi.
Obr. 18: Diktafon digitální, (http://www.diktafon.eu/)
diktafon se využíváni výuce poměrně krátkou dobu pro ukládání zvukového záznamu. Jeho využití je v předmětech úzce specifikovaných.
47
4.2.3
Audiovizuální technika
Obr. 19: DVD přehrávač, (http://technet.idnes.cz/jak-koupit-optimalni-dvd-prehravac-podrobnypruvodce-pdh-/tec_video.aspx?c=A071125_093812_tec_video_NYV)
DVD přehrávač
slouží
k především
pro výuku a
instruktážní filmy, bezpečnost práce na pracovišti s video sekvencemi. Toto nové zařízení je propojeno s televizí a využívá se poměrně často.
Obr. 20: Televize, (http://www.alza.cz/televize/lcd-televize/led/18851371.htm)
televize sloužící jako doplněk ostatní didaktické techniky dnes se samostatně využívá poměrně málo.
48
Obr. 21: Digitální videokamera, (http://www.megapixel.cz/videokamery)
digitální videokamera moderní didaktická technika ve školství sloužící k výuce. Využívá často, někdy například, jako kontrola a upozornění žáka na chyby při výrobě určitého výrobku v odborném výcviku, pro uvědomění si chyb a jejich odstranění. Používá se také pro mezi školské závody a zkoušky pro archivaci, složí také jako ukázka a motivace dalších žáků.
Obr. 22: Digitální fotoaparát, (http://www.megapixel.cz/digitalni-kompakty)
digitální fotoaparát řadíme mezi běžnou didaktickou techniku. Tvoří výbavu každé školy a slouží k dokumentaci například výrobků v odborném výcviku, k výuce samotné.
49
4.2.4 Interaktivní tabule
Obr. 23: Interaktivní tabule, (http://www.digitalniucebna.cz/ index.php?object=General&articleId=8)
Jedná se o multimediální didaktickou techniku, která si zasluhuje zvláštní zřetel. Jedná se o moderní rychle se rozšiřující didaktickou techniku pro širokospektrální použití, kterak má v sobě do budoucna obrovský potenciál. Prostředek interaktivní výuky natolik sofistikovaný že je mu věnována dnes velká pozornost. Existuje několik typů, kde nejběžnější je psaní na speciální tabuli a text se zapisuje do počítače a naopak. V hodinách odborného výcviku slouží tato tabule k simulaci postupu sváření, a příprava materiálu, jeden žák na tabuli napodobuje postup sváření a celá třída ho sleduje a spolu s učitelem opravují žáka.
4.3 Vybavení cvičné dílny oboru mechanik opravář – svářeč Pokud budeme hovořit o vybavenosti dílny k vykonávání odborného výcviku, jako celku nesmíme opomenout žádný ze základních předpokladů pro dosažení výchovně vzdělávacího cíle. Důležitá je dostatečná velikost dílny spolu s dostatečným osvětlením. Dílna je rozdělena na různě velké části, ve kterých se provádí různé operace vybavené potřebným nábytkem a zařízeními. Do vybavenosti dále patří šatny se sociálním zařízením a v neposlední řadě vytápěná celá dílna vybavená protipožárními hasícími přístroji v dostatečném množství.
50
Žáci prvních ročníků oboru mechanik opravář – svářeč, využívají dílen, které jsou vybaveny pracovními stoly se svěráky. Dílna je vybavena potřebným ručním nářadím, kotoučovou bruskou, stojanovou vrtačkou, stojanovou ohýbačkou plechu, nožovými nůžkami, kompresorem, kovadlinou a dalšími potřebnými věcmi včetně ochranných pomůcek.
Obr. 24 Ukázka svařování, (vlastní foto VOŠ a SOŠ Bystřice nad Pernštejnem)
4.4 Vybavení školy a dílem pro odborný výcvik obor mechanik opravář – svářeč, na Vyšší odborné škole a Střední odborné škole zemědělsko-technické, Bystřice nad Pernštejnem Veškeré vybavení na škole je podmíněno využíváním učiteli. Škola se snaží v rámci svých možností co nejmoderněji a funkčně vybavit pro co nejlepší dosažení výchovně vzdělávacího cíle. Areál školy:
škola
domov mládeže a jídelna
víceúčelová hala pro výuku praxe a údržby včetně garáží
odloučená pracoviště odborného učiliště
školní zahrada 51
park
hřiště 20 x 30 m – povrch NISAPLAST, vybaveno umělým osvětlením (hřiště pro odbíjenou, tenis, malou kopanou, v zimním období ledová plocha)
Přehled jednotlivých učeben Budovu školy tvoří celkem 25 učeben:
každá učebna je vybavena katedrou se zpětným projektorem, videem, televizí, tabulí, skříňkou na pomůcky, nástěnkou, lavicemi, židlemi a umyvadlem. Postupně jsou učebny vybavovány počítačovou stanicí pro práci s multimediálními prezentacemi.
učebna psaní na stroji (PSS), materiální vybavení: 20 počítačů, tiskárny.
učebna výpočetní techniky (VYT), materiální vybavení: 30 počítačových stanic, data projektor, interaktivní tabule InterWrite, DVD přehrávač, sada HW komponent, audio a video technika pro zpracování studentských projektů
učebny jazykové, materiální vybavení: každá učebna je vybavena tabulí, skříňkou na pomůcky, nástěnkou, kazetovým a CD/DVD přehrávačem, lavicemi a židlemi.
Laboratoř chemická, zrekonstruována v roce 1995, 3 pracovní stoly (20 studentů), ve stolech rozvody vody, el. Energie, PB, 2 digestoře, destilační přístroj (na vodu), sušárny. K laboratoři patří sklad chemikálií, sklad laboratorních pomůcek a nádobí, váhovna.
1 multimediální místnost na DM - kapacita 100 míst, materiální vybavení: data projektor, CD, DVD video, tuner, plátno, reproduktory, přenosný PC.
Knihovna, informační centrum, bufet Sportovní zařízení
1 tělocvična vybavena povrchem PULASTIC, materiální vybavení: základní tělovýchovné nářadí a náčiní,
1 hřiště 20 x 30 m – povrch NISAPLAST vybavené umělým osvětlením (hřiště pro odbíjenou, tenis, malou kopanou, v zimním období ledová plocha). 52
Pozemky
atrium ve středu budovy osázeno dřevinami – odpočinková zóna s využitím pro výuku ve venkovním prostředí v případě vhodného počasí – konverzace, jazyky atd.,
park – okrasné stromy a keře, růže, skalka a trávníky,
školní zahrada,
intenzivní ovocný sad,
energetické dřeviny,
sada ukázkových léčivých rostlin,
Vybavení audiovizuální a výpočetní technikou
4 ks interaktivních tabulí, 5x data projektor, 15 videorekordérů, 20 televizorů, 8 kazetových a CD přehrávačů, 4 zesilovače, 2 mikrofony, 1 mikroport, 15 zpětných projektorů, 5x diaprojektor, 1x satelitní přijímač, televizní a video rozvody po budově,
celkem 120 počítačových stanic, z toho je 80 studentských výukových počítačů.
Využívání materiálně-technického zázemí školy širší veřejností
škola poskytuje veřejnosti tělocvičnu a hřiště,
učebnu výpočetní techniky k zajišťování kurzů,
učebny k doškolování, přednáškám a seminářům,
vstupní halu k výstavám,
školní zahradu k výstavám drobného zvířectva.
Na fotografiích je možné vidět nejmodernější cvičnou dílnu primárně zařízenou pro výuku odborného výcviku a sváření. Dílna byla zprovozněna v roce 2010, tomuto modernímu zařízení nechybí nic. Moderní zařízení, nové cvičné stoly pro každého, výkonné odsávání, dokonalé osvětlení dostatek prostoru pro práci. Zázemí učitele je umístěno nad žáky čímž získá dokonalý přehled o práci každého svářeče.
53
Obr. 25, 26: Cvičná dílna pro výuku svařování, (vlastní foto VOŠ a SOŠ Bystřice nad Pernštejnem)
54
5 VÝUKOVÝ DEN ŽÁKA V OBORU MECHANIK OPRAVÁŘ – SVÁŘEČ
Realizace odborného výcviku bývá rozčleněna v bloky, jež tvoří ucelený soubor, požadovaných výchovně vzdělávacích cílů. Každý blok tvoří řadu příbuzných témat učiva probírající se od nejjednoduššího po složitější. Optimálně se po ukončení celku provádí souborná práce na prověření znalostí a dovedností žáka. V průběhu vyučovacího dne je několik přestávek na odpočinek, jídlo a podobně.
Vyučovací den: vrtání, zahlubování souborná práce Výchovně vzdělávacím cílem tohoto výukového dne v odborném výcviku je výroba dvou výrobků z nelegované oceli v určitých rozměrech s vytvořením otvorů přesně zadaném průměru z čehož určité otvory budou zahloubeny jiné pouze odhraněny. Jedná se o ověření, kontrolu znalostí (měření, rýsování, řezání, pilování, vrtání, zahlubování. Kontrola dodržování technologických postupů, dodržování bezpečnosti práce a ochrana zdraví při práci. Učitel sleduje přístup žáka k zadanému úkolu. Schéma učebního dne je rozčleněno do několika částí.
5.1 Úvodní část Začátek vyučovacího dne v odborném výcviku začíná nástupem žáků v přesně stanovený čas, většinou v sedm hodin ráno na pracovišti kde probíhá odborný výcvik žáků, spolu s hlášením žáků učiteli o počtu přítomných žáků popřípadě o počtu chybějících. Učitel kontroluje vhodnost oblečení k odbornému výcviku a zdravotní stav žáků před nástupem na výcvik. Žáci kontrolují na svých pracovištích svěřené nářadí a nástroje a hlásí případné neshody v počtech či stavu učiteli. Žáci jsou seznámeni s plánem a průběhem výuky na celý den
55
5.2 Přípravná část
Výklad učitel odborného výcviku spočívá v opakování formou otázek a odpovědí teorii vrtání, kterou by měli, žáci ovládat z předmětu strojírenská technologie. Výklad je dále směřován na druhy používaných vrtáků jejich materiály a použití označování vrtáků a způsoby upevňování do sklíčidel a kuželové stopky. Uváděné vrtáky jsou žákům ukázány spolu s posuvným měřítkem určené na kontrolu průměrů vrtáků. Učitel s žáky dále zopakuje druhy vrtaček od ručních po strojní a objasní výhody jednotlivých typů a způsob jejich využití. Je tu zdůrazněno i nezbytné využívání chlazení vrtáků při vrtání. Mezi podstatné a nezastupitelné znalosti žáka je stanovení rychlosti vrtacího zařízení v závislosti na druhu a tloušťce materiálu. Zopakuje všechny metody postupy, které budou žáci využívat v tento den. Tento výklad se provádí v části výukové dílny pro teoretickou přípravu vybavenou školními stoly a lavicemi.
5.3 Operační část
Zadáním úkolu s předvedením
Obr. 8: Úkol učebního dne, vlastní foto, Metodika odborného výcviku, 1989, BUREŠ V.
56
Obr. 9: Úkol učebního dne, vlastní foto, Metodika odborného výcviku, 1989, BEREŠ V.
Učitel odborného výcviku ukáže žákům na výkresu, o jaký výrobek se jedná včetně rozměrů a všech potřebných informací, podle níž se výrobek zhotoví. Učitel předvede každý pracovní úkon při dodržování všech technologických postupů a dodržování bezpečnosti práce, podle předchozího výkladu.
Nácvik žáků se provádí pod bedlivým dohledem učitele podle zadání na obrázcích 8, 9. Žák musí samostatně rozhodnout jak a čím začít zvolit pracovní postup od začátku do konce. Učitel sleduje dodržování všech pravidel z úvodní části, popřípadě opravuje chybné chování žáka a tím upevňuje jeho znalosti. V případě potřeby zastavuje práci všech žáků a znovu ukazuje problémovou část zhotovení výrobku pro lepší zapamatování žáků. Žáci zůstávají pod dohledem učitele nepřímo, učitel pokud je to možné z dálky pozoruje chování žáků při plnění zadaného úkolu. Sledováním získá učitel obrázek chování mimo jeho aktivní přítomnost při úkolu. Je tu sledována pracovitost, chování žáků mezi sebou, vzájemná pomoc v případě potřeby, reakce na nenadálé situace a jejich řešení.
5.4 Ukončovací část
Ukončovací částí rozumíme časový úsek, kdy žáci dokončili výrobu svých výrobků. Dochází k úklidu stanoviště žáka, kontrola svěřených nástrojů a přístrojů včetně vhodného ošetření pro skladování. Uklízí se 57
a ošetřují pracovní stroje vrtačky, pákové nůžky a podobné nástroje potřebné žáky ve výrobě výrobků. Po úklidu celého pracoviště je učitelem prováděno hodnocení výrobků každého žáka včetně celkového přístupu k výukovému dni. Zohledňuje se zde celá spousta atributů odborného výcviku (vizuální provedení, kontrolu měření, dodržení zadaného úkolu, kvalitu provedení, chování při práci). Takový výrobek je ze strany učitele ohodnocen známkou. Hodnocení žáka by jej mělo motivovat k další práci a ke svému zlepšení. Na úplný závěr se provádí nástup, kde učitel slovně hodnotí výukový den v odborném výcviku, zjišťuje, zdravotní stav žáků popřípadě stručně zopakuje celý průběh vyučovacího dne. V případě zjištění zranění podle předpisů zajistí ošetření, zapíše do knihy úrazů. ukončuje výuku a velí rozchod.
58
Následně
6 IMPLEMENTACE ŽÁKŮ ODBORNÉHO VÝCVIKU DO SOUKROMÝCH PROVOZŮ V BYSTŘICI NAD PERNŠT. PRO LEPŠÍ ZAČLENĚNÍ DO PRACOVNÍ SPOLEČNOSTI Základem výuky praktického vyučování je práce ve školních dílnách. Studenti třetích ročníků by se však měli aktivně připravovat na budoucí povolání. Tím je pro ně výuka praktického vyučování v reálné soukromé společnosti. Zde se student dostane do pracovního tempa, ověří a nadále zdokonaluje své vědomosti a dovednosti, v okolí starších pracovníků. Přivyknutí na každodenní pracovní režim je tou poslední složkou ve výukovém programu každé školy.
V současné době by mohla probíhat tato výuka oboru mechanik opravář – svářeč ve společnostech zabývající se podobným nebo příbuzným segmentem, například společnosti AGRA Ždánice a.s., AGRO Zvole a.s.. V Bystřici nad Pernštejnem je několik kandidátů na zaměstnávání absolventů oboru mechanik opravář – svářeč. Jedná se o společnosti:
AUTEL Miroslav Jílek - opravy automobilů, opravy elektriky v automobilech včetně diagnostiky, opravami elektrických součástí automobilů.
59
Obr. 27, 28, 29, 30 Dílna pro opravy auto elektriky, (vlastní foto dílen společnosti)
AKMEL s.r.o. – opravy autobusů, klempířské a karosářské práce, mokré lakování, lakování průmyslu, výměny autobusových skel.
Obr. 31, 32, 33, 34: Areál firmy Akmel s. r. o, včetně ukázky práce)
ZDT, spol. s.r.o. (pobočka Bystřice n. P.) – se zabývá se výrobou zemědělské dopravní techniky, při níž se dělí materiál, tvaruje, třískově obrábí, svařuje a povrchově upravuje.
60
Obr. 35, 36, 37, 38, 39, 40: Areál společnosti včetně ukázky práce a výrobků (http://www.Zdt.cz; vlastní foto)
WERA WERK s.r.o. - původem z německého města Wuppertal, se zabývá již více než 50 let vývojem, výrobou a odbytem utahovacího nářadí. Dnes vyrábí šroubováky, úhlové klíče, bity (nástavce k vrtačkám) a jejich držáky. Při výrobě jsou potřeba profese jako seřizovač, skladník, technik výroby, dělník, a mnoho dalších, které vyhovují požadavkům studia oboru. V současnosti zaměstnává víc než pět set lidí. Jedná se o největšího zaměstnavatele v regionu s největším růstovým potenciálem.
61
ZÁVĚR Vyučovací formy a metody prošli od minulosti řadou větších či menších změn. V současné době nelze jednoznačně říci jaká konkrétní forma či metoda výuky je tou nejlepší. Každý člověk je jiný, o žácích to platí minimálně dvojnásob. Proto není možné využívat jednu metodu a formu, učitel musí tyto navzájem kombinovat, prolínat a doplňovat upravovat podle momentální situace na odborném výcviku. Dnešní hektická a doba prostá hodnot si žádá takové absolventy oboru mechanik opravář - svářeč, co zastanou jak manuální těžkou tak i téměř hodinářskou práci, práci s moderními technickými i technologickými novinkami. Díky svému unikátnímu všeobecnému a odbornému rozhledu si dokážou poradit se spotřebiči v domácnosti, opravit auto, kdejaký zemědělský stroj. Škola je dokáže maximálně připravit na život, v rámci možností. Při troše dobré vůle se mohou svojí pílí a dovednostmi posunout do vedoucích sfér podniku, kde budou svojí pílí z praxe aplikovat do ostatních směrů své působnosti.
Takovým jednáním učitel zajistí
nejlepší a nejúčinnější splnění výchovně vzdělávacího cíle. Dovolím si říci na závěr, že takový učitelé ještě dneska existují, díky za ně.
RESUMÉ Teaching forms and methods have gone through smaller and bigger changes too. At the present i tis hard to say what specific forms or methods are the best. We are all different, which is double true with students. Therefore it is not possible to use one specific form and method, those must be combined, linked and complemented by the teacher according to the situation at the vocational training. Nowadays hectic times is asking for absolvent s of specialization of mechanic – welder, who are able to stand up hard manual work and at the same time –so called-watchmaker work. Those, who are able to use technic and technological innovations. Thanks to their Unixe general and professional knowledge they can cope with electrical appliances, repair a car and even any agriculture machinery. The school is able to prepare them for practical life. With goodwill thein effort and skills they are able to achieve leading positions. Together with thei expeninience hard work. They will apply those in thein further career. By this a teacher can prove the best and the most affective fulfilling of educationd goal. To conclude I dare to say that teachers like still exist and we should be thankful for them.
62
SEZNAM LITERATURY LOVEČEK, A., ČADÍLEK, M. Didaktika odborných předmětů. Brno: MU, 2005, 149. s. MAŇÁK, J., ŠVEC, V. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. 219 s. ISBN 80-7315039-5. ČADÍLEK, M., STEJSKALOVÁ, P. Didaktika praktického vyučování II. Brno: MU, 2001. 69 s. LUCIE ZORMANOVÁ, Výukové metody v pedagogice s praktickými ukázkami, Praha: Grada, 2012. 155 s. ISBN 978-80-247-4100-0 PAVEL PECINA, LUCIE ZORMANOVÁ, Metody a formy aktivní práce žáků v teorii a praxi, Brno, 2009, 147 s. ISBN 978-80-4834-8 ŠVP – Mechanik opravář – svářeč, VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZEMĚDĚLSKO – TECHNICKÁ, BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM BEREŠ Václav, ODBORNÁ PŘÍPRAVA ve středních odborných učilištích – Metodika pro obor mechanik opravář - svářeč I, II, III, 1989
63
SEZNAM TABULEK, GRAFŮ, OBRÁZKŮ: Obr. 1: Budova školy zdroj www. szesby.cz Tab. 1: Výuková dotace podle ročníků Tab. 2: Hodinová dotace podle předmětů ve všech ročnících Obr. 10: Úkol učebního dne, vlastní foto, Metodika odborného výcviku, 1989 Obr. 11: Úkol učebního dne, vlastní foto, Metodika odborného výcviku, 1989 Graf 1: Vnímání smysly za využití didaktické techniky a učebních pomůcek Graf 2: Vnímání smysly bez využití didaktické techniky a učebních pomůcek
Obr. 12: Trenažer sváření (http://www.skola-svarecu.cz/cs/fotogalerie) Obr. 13: Trenažer autoškoly (http://www.autoskoladpi.cz/trenazer.html) Obr. 14: Řez turbodmychadlem, (vlastní foto VOŠ a SOŠ Bystřice nad Pernštejnem) Obr. 15: Řez čtyřdobým benzínovým motorem (vlastní foto VOŠ a SOŠ Bystřice nad Pernštejnem) Obr. 16: Řez Wanklovým motorem (vlastní foto VOŠ a SOŠ Bystřice nad Pernštejnem) Obr. 17, 10: Nástěnné obrazy pro výuku sváření (vlastní foto VOŠ a SOŠ Bystřice nad Pernštejnem) Obr. 18, 12: Nástěnné obrazy (vlastní foto VOŠ a SOŠ Bystřice nad Pernštejnem) Obr. 13: Data projektor, (http://www.alfacomp.cz/php/product.php?eid=1051400840000001JMZ) Obr. 14: Zpětný projektor (http://www.tabule-flipcharty.cz/projekcnitechnika/zpetne-projektory) Obr. 15: Vizualizér (http://www.goldoffice.cz/prodej-av-technikyvizualizery.php?kategorie=vizualizery)
64
Obr. 16: Diaprojektor, (http://www.ebay.at/sch/Diaprojektoren-/15256/i.html) Obr. 17: Páskový magnetofon, (http://www.oldradio.cz/mgf.htm) Obr. 18: Diktafon digitální, (http://www. diktafon.eu) Obr. 19: DVD přehrávač, (http://technet.idnes.cz/jak-koupit-optimalni-dvdprehravac-podrobny-pruvodce-pdh/tec_video.aspx?c=A071125_093812_tec_video_NYV) Obr. 20: Televize, (http://www.alza.cz/televize/lcd-televize/led/18851371.htm) Obr. 21: Digitální videokamera, (http://www.megapixel.cz/videokamery) Obr. 22: Digitální fotoaparát, (http://www.megapixel.cz/digitalni-kompakty) Obr. 23: Interaktivní tabule, (http://www.digitalniucebna.cz/ index.php?object=General&articleId=8) Obr. 24 Ukázka svařování, (vlastní foto VOŠ a SOŠ Bystřice nad Pernštejnem) Obr. 25, 26: Cvičná dílna pro výuku svařování, (vlastní foto VOŠ a SOŠ Bystřice nad Pernštejnem) Obr. 27, 28, 29, 30 Dílna pro opravy auto elektriky, (vlastní foto dílen společnosti) Obr. 31, 32, 33, 34: Areál firmy Akmel s. r. o., včetně ukázky práce) Obr. 35, 36, 37, 38, 39, 40: Areál společnosti včetně ukázky práce a výrobků (http://www.Zdt.cz; vlastní foto)
65
