Masarykova univerzita v Brně Pedagogická fakulta

Masarykova univerzita v Brně Pedagogická fakulta Katedra historie

FC Zbrojovka Brno (SK Židenice) v nejvyšší české fotbalové soutěži mezi válkami (1933– 1939) Bakalářská práce

Brno 2015

Vedoucí práce: PhDr. Marek Vařeka, Ph.D.

Vypracoval: Karel Podhorný

Bibliografický záznam práce PODHORNÝ, Karel. FC Zbrojovka Brno (SK Ţidenice) v nejvyšší české fotbalové soutěţi mezi válkami (1933-1939): bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra historie, 2015, s. 79. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Marek Vařeka, Ph.D.

Anotace Práce mapuje šest sezón (1933 – 1939) v historii klubu FC Zbrojovka Brno, který nesl dříve název SK Ţidenice. Nejzákladnější věcí jsou výsledky fotbalového klubu a jeho umístění v hrané soutěţi. Dále je však nastíněn vývoj v rámci struktury sportovního klubu a také v rámci fotbalové soupisky týmu, kdy jsou zmíněny příchody, odchody a základní

sestava.

Nedílnou

součástí

je

také

situace

v celém

vrcholovém

československém fotbale, zvláště pak v nejvyšší soutěţi. Nechybí ani historie sportu, fotbalu, jako takového od starověku aţ po 20. století.

Abstract The text is aimed on exploration of history of the club FC Zbrojovka Brno, which was known formely as SK Ţidenice. The most important are the results of the football club and its performance in the league. There are information about changes in the structure of the sport club and you can find there squads, players arivals and departures and team line-ups. History of the czechoslovakian football is there too, espacialy about the first division. There is evolution of football since ancient times to 20th century.

Klíčová slova Sport, fotbal, Brno, SK Ţidenice, Zbrojovka, 1. liga, zápasy, výsledky, vývoj, tabulky, hráči

Key words Sport, football, Brno, SK Ţidenice, FC Zbrojovka, first, league, games, results, development, tables, players

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně dne………………………..

…………………... podpis

Tímto bych rád poděkoval především PhDr. Marku Vařekovi Ph.D. za trpělivost a vstřícnost při vedení mé práce a za cenné připomínky a rady při konzultacích.

Obsah Úvod.......................................................................................................................................... 7 Rozbor pramenů a literatury ..................................................................................................... 9 1.

2.

3.

Původ sportu a fotbalu .................................................................................................... 12 1.1.

Starověk a středověk ............................................................................................... 12

1.2.

Moderní doba .......................................................................................................... 14

1.3.

20. století ................................................................................................................. 16

Fotbal na českém území .................................................................................................. 17 2.1.

Těţké začátky.......................................................................................................... 17

2.2.

Fotbalový svaz ........................................................................................................ 18

2.3.

První krůčky fotbalu na Moravě a dominance Čech ............................................... 19

2.4.

Počátky reprezentace............................................................................................... 21

Fotbal v Brně................................................................................................................... 22 3.1.

Významné kluby brněnského fotbalu ..................................................................... 22

4.

SK Ţidenice – od začátku po 1. ligu ............................................................................... 25

5.

SK Ţidenice po postupu do nejvyšší soutěţe .................................................................. 30 5.1.

Sezóna 1933/34 ....................................................................................................... 30

5.2.

Léto 1934 ................................................................................................................ 34

5.3.

Sezóna 1934/35 ....................................................................................................... 35

5.4.

Léto 1935 ................................................................................................................ 39

5.4.1.

Středoevropský pohár 1935 ................................................................................ 39

5.4.2.

Příprava na sezónu .............................................................................................. 41

5.5.

Sezóna 1935/36 ....................................................................................................... 41

5.6.

Léto 1936 ................................................................................................................ 46

5.6.1.

Středoevropský pohár 1936 ................................................................................ 46

5.7.

Sezóna 1936/37 ....................................................................................................... 48

5.8.

Léto 1937 ................................................................................................................ 51

5.9.

Sezóna 1937/38 ....................................................................................................... 51

5.10.

Léto 1938 ............................................................................................................ 55

5.10.1.

Středoevropský pohár 1938 ................................................................................ 55

5.11.

Sezóna 1938/39 ................................................................................................... 56

5.12.

Do začátku a po vypuknutí války ........................................................................ 58

Závěr ....................................................................................................................................... 60 Prameny, literatura a elektronické zdroje ............................................................................... 62 Seznam příloh ......................................................................................................................... 66 5

Přílohy ..................................................................................................................................... 68 Resumé.................................................................................................................................... 79 Summary ................................................................................................................................. 79

6

Úvod V bakalářské práci se zaměřuji na fotbalový tým Zbrojovka Brno, přesněji na jeho působení v první profesionální fotbalové soutěţi mezi světovými válkami. Jedná se o období od roku 1933 aţ 1939. Výběr tématu byl pro mne osobně velice důleţitý, protoţe sport a právě fotbal je mým obrovským zájmem, kterému se věnuji nejenom aktivně, ale také pasivně a dá se povaţovat za můj koníček. Navštívil jsem jiţ nespočet fotbalových utkání a nejenom těch českých. Měl jsem tu čest se podívat na fotbalová utkání do Londýna, Madridu, Varšavy, Berlína, Mnichova a Klagenfurtu. Samozřejmě nelze také opomenout sympatie, které chovám k nejvýznamnějšímu brněnskému fotbalovému klubu, kterým právě Zbrojovka je. Mým cílem je přiblíţit právě toto období fungování klubu, který nesl jméno SK Ţidenice. Zaměřím se především na sportovní stránku, coţ jsou samozřejmě jednotlivé výsledky ve významných soutěţích, ligových i pohárových, ale také vybraných přátelských zápasů, mezinárodních turnajů a turné v cizích zemích. U výkonů týmu se rovněţ sledují individuální výkony a statistiky, které rozepíšu v rámci kaţdé jednotlivé sezóny. Důleţité jsou i další aspekty fungování klubu a věcí s ním spjatých. Podstatné je sloţení týmu, které se i v minulosti často měnilo, přicházeli noví hráči a mnozí jsou dodnes klubovými legendami. Proto chci zmapovat změny hráčského kádru v průběhu zmíněného období a také vyzdvihnout hráče, kteří nastupovali v základní sestavě. V souvislosti s týmem SK Ţidenice chci sledovat i změny v československém fotbale a soutěţích v něm hraných. Proto představím dělení soutěţí v rámci Československa, různé změny, které se udály a zmíním i československou fotbalovou reprezentaci, která dosáhla několika úspěchů. Kromě národního týmu byly úspěšné i ostatní kluby z Československa a ty nejzásadnější události bych chtěl také uvést. Pro nejvyšší fotbalovou soutěţ je nutné sledovat nejenom výkony brněnského týmu, ale i výkony těch ostatních, zvláště co se týče návaznosti na sestupující týmy do niţších soutěţí a postupující týmy do první ligy. Ještě před tímto vším, co jsem nyní vyjmenoval, chci svojí pozornost zaměřit na samotnou hru fotbal, protoţe se jedná o jedno z nejoblíbenějších a nejhranějších 7

sportovních odvětví na světě. Vznik a vývoj této hry je jevem, který na svém pozadí odráţí změny společnosti v rámci několika tisícovek let. Do aktuální podoby se hra dostala aţ relativně nedávno s ohledem na předchozí vývoj podobných sportovních her a během posledních tří století se vytvořila silná hierarchie a pravidla. Opomenout nemohu ani počátky fotbalu na území České republiky, popř. Československa. Ještě specifičtěji se chci zaměřit na fotbal v rámci města Brna a také na samotné kluby, které tam působily a působí. Hlavním tématem je samozřejmě FC Zbrojovka Brno (SK Ţidenice). Výsledky klubu jsem zpracovával metodou přímou, nicméně při zjišťování jejich souvislostí s daným obdobím a dalšími událostmi té doby byla pouţita metoda nepřímá a deduktivní. Stejně tomu bylo i s hodnocením jednotlivých sezón, které tým odehrál. Tyto sezóny jsou řazeny chronologicky, stejně jako události, které se v nich staly, se snaţím řadit chronologicky, ale také tematicky.

8

Rozbor pramenů a literatury Prameny do této bakalářské práce jsem čerpal z dvou archivních institucí. Tou první je Moravský zemský archiv v Brně, který spadá pod Ministerstvo vnitra, byl zaloţen v roce 1839, zaměřuje se na území Moravy a má největší archivní fond v České republice. Zde jsem vyuţil informace z fondu B 26, který nese název Policejní ředitelství v Brně. Ve fondu můţeme najít informace k podrobnému poznání politického, sociálního a částečně kulturního ţivota v Brně, dále prameny k dělnickému hnutí a dějinám KSČ (relace ze schůzí, manifestací, informace o dělnickém hnutí a politických poměrech, stávky a projevy o zvýšení mezd), také k dějinám brněnských spolků (spolkové spisy), tisku (cenzurní zásahy, spisy časopisů vydávaných v Brně), tělovýchovy (relace o tělovýchovných vystoupeních, spolkové spisy), o brněnských divadlech, biografech, tanečních zábavách aj. Datace jednotlivých pramenů je v rozmezí let 1785 aţ 1945, přičemţ jsou v češtině a němčině. Pro bakalářskou práci byly nicméně nejdůleţitější prameny, které souvisely s brněnskými spolky a zde karton číslo 3172 s inventárním číslem 40225/48, kde archiválie souvisely s SK Ţidenice. Ze vzájemné korespondence mezi brněnskými institucemi a klubem pak byly patrné změny ve struktuře klubu a také pravidelné klubové akce. Druhou je Národní muzeum, které je nejvýznamnější muzejní institucí, která byla zaloţen jiţ r. 1818. Své sídlo má v Praze a hlavní budovy v blízkosti Václavského náměstí. Pro bádání byla vyuţita Sbírka tělesné výchovy a sportu, která je zpřístupněná v Nové budově Národního muzea. Státní muzeum československé tělesné výchovy a sportu vzniklo po několika dřívějších neúspěšných pokusech o jeho zaloţení. Svoji roli při tom hrály významné úspěchy československých sportovců v atletice, fotbalu, hokeji, střelectví, kanoistice a dalších sportech, aby byly uchovány i pro budoucnost. Muzeum bylo v prostorách bývalého sokolského muzea v Tyršově domě na Malé straně. V roce 1972 se stalo součástí Národního muzea. V 90. letech bylo přejmenováno na Tyršovo muzeum tělesné výchovy a sportu, v roce 2005 na Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu, v roce 2010 bylo přičleněno jako samostatná sbírka do Oddělení novodobých českých dějin. Je pověřeno dokumentací českého sportu a tělesné výchovy a prezentací sbírek formou výstav, přednášek, publikační činnosti i dalších akcí. Celosvětově patří k nejstarším a zároveň sbírkově největším muzejním institucím tohoto zaměření. V rámci této sbírky bylo pracováno se sbírkou Fotbal, která náleţí pod Archiv tělesné výchovy a sportu, který má přes 200 fondů a sbírek, ve kterých jsou materiály nejrůznější povahy. 9

Samotná sbírka Fotbal má 32 kartonů, ve kterých lze najít písemností o Českém svazu fotbalovém, fotbalových klubech Československa, ale také písemnosti mezinárodní provenience. Při bádání byly vyuţity kartony č. 12, 14 a 22. Jen minimálně jsem čerpal ze sportovního časopisu, který se jmenoval Stadion a vycházel mezi léty 1953 aţ 2006. Informace z tohoto časopisu jsem mohl vyuţít díky sbírce mého dědečka, který vlastní několik prvních celých ročníků časopisu. Z časopisu jsem čerpal pouze jediný článek, který se věnoval Středoevropskému poháru a krátce jeho historii. Vyuţil jsem ho v textu i v přílohách. Literatura pro tuto práci byla převáţně s fotbalovou tématikou. Jedním z nejdůleţitějších zdrojů byl spíše sešit, který vznikl k pětatřicátému výročí zaloţení SK Ţidenice z roku 1948 a nese název: Třicet pět let SK Ţidenice – Sokol Zbrojovka BrnoŢidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. Z této publikace bylo čerpáno mnoho informací, který přispěly zvláště k určení výsledků zápasů a průběhu sezóny, ale také např. byly k uţitku fotografie. Problém tohoto zdroje souvisí s politickou problematikou, protoţe publikace vznikla jiţ za komunismu a některé věci jsou tak propagandou viditelně zkresleny, jak později i uvádím v jednom příkladu během práce. Dalším podstatným literárním zdrojem byl Atlas českého fotbalu od autorů Radovana Jelínka a Miloslava Jenšíka. Tato kniha mapuje celý český fotbal od roku 1890, lze zde najít naprostou většinu fotbalových výsledků spjatých s českými týmy, jejich sestavy i informace o reprezentaci. K dispozici jsou i krátké popisky událostí a změn. Jelikoţ se jedná o atlas, tak nemůţe chybět ani mapa klubů na českém území. Vyuţít se tak kniha dala naprosto ke všemu, po jejím nastudování je přehled o českém fotbale nadstandardní. Radovan Jelínek se podílel na tvorbě i dalšího atlasu, tentokráte Prvního fotbalového atlasu světa s Jiřím Tomešem. Tato publikace nabízí podobný pohled jako ta předchozí ovšem s tím rozdílem, ţe se jedná o fotbal v celosvětovém měřítku. Není v ní ovšem tolik podrobností ke kaţdému státu. Kronika českého fotbalu od dua Miloslav Jenšík a Jiří Macků mapuje rok po roce událostí v české kopané. Věnuje se základním událostem a přikládá i mnohé zajímavosti. Najít zde můţeme i jednotlivé tabulky či výkony střelců. Knihu doplňují také dobové fotografie. Příhodné bylo vyuţití k nástinu historie fotbalu, ale také k událostem mezi léty 1933 aţ 1939 v české kopané. Podobně prospěšná byla publikace Karla Petrů Dějiny československé kopané, její první díl. Jsou v ní chronologicky popsány události od prvních sportovních her, přes vznik fotbalu aţ po samotné ligové 10

boje v rozebíraném období. Kniha je velice podrobná a doplněná o průběţné tabulky. Značným přínosem pro práci byl rozbor dobových fotbalových problémů a změn. Dalším výborným zdrojem byla kniha 100 let fotbalového klubu FC Zbrojovka Brno, která byla vydána, jak jiţ název napovídá, k jubileu 100. roku klubu. Text, který se věnuje postupně vývoji klubu aţ do 21. století, je doplněn mnoha fotografiemi, profily legendárních osobností a představením dalších brněnských týmů, coţ bylo ku prospěchu při získání přehledu o kopané na území města Brna. Přehledné je i zpracování kádrů klubu. Václav Nečas ve výroční publikaci 40 let kopané TJ ZKL Brno Ţidenice ukazuje vývoj klubu ČAFC Ţidenice Brno, který byl také součástí Ţidenice, podobně jako SK Ţidenice (FC Zbrojovka Brno). Počátky fotbalu v této městské části tak jsou přehledně popsány. Kniha Imricha Horňáčka a Josefa Pondělíka 60 let československé kopané je o něco stručnější neţ některé předcházející tituly, ovšem znovu přináší zajímavé informace, například k vývoji fotbalu a fotbalových soutěţí na české půdě. Fotbalu se věnuje také kniha Vítězslava Šlechty s názvem Fotbalové rarity, kde nelze hledat bohaté a důleţité informace, ale spíše rekordy, zajímavosti a kuriozity, které jsou spjaty s kopanou a také Ţidenicemi. Poslední kniha věnující se sportu je ta od Jindřicha Horáka a Jana Halady Fotbalové kluby světa: znaky, klubové dresy, fakta, zajímavosti a adresy, která přináší přehled nejdůleţitějších fotbalových klubů světa, ale také těch československých, mezi kterými nechybí ani FC Zbrojovka Brno. Poslední dvě knihy v rámci literatury vyuţité pro tuto práci příliš nesouvisí s fotbalem či sportem, ale věnují se vývoji společnosti. Ta první od Zdeňka Kárníka se jmenuje České země v éře První republiky a ukazuje tehdejší události a problémy. Zmíněn je i sport, který byl součástí společenského ţivota stále více a více, přičemţ nechybí ani zmínka o fotbale. Druhý publika je od Jaroslava Dřímala a nese název Dějiny města Brna/2. Jak je jiţ z názvu patrné, tak se zaměřuje na město Brno a s ním související události. Přínosný byl zvláště pohled na situaci v Brně, která byla podhoubím pro „pěstování“ fotbalu.

11

1. Původ sportu a fotbalu 1.1. Starověk a středověk Vznik fotbalu je rozhodně jednou z významných událostí dějin, protoţe se tento sport stal oblíbenou volnočasovou aktivitou a ve 20. století se z této zábavy stala profesionální profese a výborný business. Počátky však sahají daleko za náš letopočet, i kdyţ tehdejší aktivity připomínaly fotbal jen velmi vzdáleně. Tělesnou zdatnost a „sportování“ vůbec známe jiţ ve spojitosti se starověkými civilizacemi. Fyzická připravenost byla důleţitá pro armády, které tehdejší vládcové budovali. Mnohá cvičení a trénink se později přenesl i do roviny zábavy. Jmenovat můţeme jakoukoliv, na tehdejší dobu, vyspělou civilizaci – Čínu, Persii, Řecko, Řím, ale také Ameriku, především pak střední, atd. Sportovalo se také z „nařízení bohů“ a k jejich poctě. Například v jiţ zmíněné Číně, kde v polovině třetího tisíciletí před naším letopočtem probíhaly obřady s gymnastickými cviky na počest boha Taoa, jenţ byl bohem nejvyššího rozumu.1 V době panovníka Huang-Ti můţeme nalézt také spojitost s fotbalem, v pramenech můţeme nalézt zmínku o koţené kouli s peřím. Této hře se říkalo Ts’uh-küh a byla nařízena i v armádě.2 Později Basník Li-Yu ve svém rukopisu píše: „Kulatý je míč, čtverhranné je hřiště, podobá se obrazu země a nebe… Míč nad námi létá jako měsíc podle neměnných pravidel. Příbuzní nemají ţádnou přednost a pro nadrţování tu není místo. Je tu jen bojové odhodlání a umění bez chyb a omylů…“3 Důleţitým centrem je rovněţ Egypt, kde jsou vyobrazeny různé míčové hry na nástěnných malbách královských hrobek.4 Výjimečný je nález zbytků koţených míčů v Thébách. Egypťané se podle úvah inspirovali skarabeem, který si valí svojí kuličku.5 Staří Peršané provozovali jízdní pólo.6 V antickém Řecku došlo ke vzniku Olympijských her, které se konaly k poctě boha Dia. Nejdříve se zápolilo v běhu, aţ později se přidali skok, hod diskem a oštěpem a zápas.7 Řekové také měly 4 různé

1

PETRŮ, Karel. Dějiny československé kopané. Prvé vydání. V Praze: Národní nakladatelství A. Pokorný, 1946, s. 13 2 JENŠÍK, Miloslav – Jiří MACKŮ. Kronika českého fotbalu. 1. vyd. Praha: Olympia, 1997, s. 7 3 JENŠÍK, Miloslav – Jiří MACKŮ. C. d., s. 7 4 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 14. 5 JENŠÍK, Miloslav – Jiří MACKŮ. C. d., s. 7-8 6 HORŇÁČEK, Imrich – Josef PONDĚLÍK. 60 let československé kopané. 1. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1962, s. 7 7 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 15.

12

míčové hry, tou nejznámější a nejvíce přirovnávanou k fotbalu je episkyros. V pozdějších dobách se jí inspiroval Řím, název však byl odlišný a to harpastum.8 I ve středověku můţeme najít zmínky o fyzické zdatnosti. Nejdříve se o toto zajímali bohatí šlechtici a rytíři, později i bohatnoucí měšťanstvo. Nejvíce se v té době pěstovaly běhy, vrhy, zápasení, šermování či také střelba. Humanisté po celé Evropě od Anglie po české země se shodovali v důleţitosti „sportování.“ Na našem území jsou v roce 1535 zmíněny hry s míčem kronikářem Hynkem Krabice z Weitmile a o 50 let později i Danielem Adamem z Veleslavína.9 Výraznou osobností českých dějin je Jan Amos Komenský, jenţ v díle Orbis pictus píše o hře s balónem nadutým větrem, ale také dalších důleţitých tělesných aktivitách 10 Samotné slovo sport má svůj původ ve Francii, odkud se dostalo přes kanál La Manche do Anglie a následně zpátky do kontinentální Evropy. Je odvozeno od slova „desport“, které znamenalo zotavení. Muţ si tak při svém zotavování z nemoci či zranění našel plácek či louku k desportu, tedy zotavení.11 Co se přímo fotbalu týče, tak přesná datace vzniku, popř. přesný popis hry a pravidel je velice sloţitý, protoţe během středověku a novověku bylo mnoho míčových her. Za kolébku fotbalu je povaţována Anglie, kde se poprvé objevila ucelená pravidla této hry, nicméně o „foot-ballu“ nalezneme zmínku jiţ ve 12. století. Mnozí historikové píší, ţe se hrálo v ulicích měst a vesnic. Šlo o to dostat míč do brány soupeře. V té době šlo o hromadnou zábavu, proto na kaţdé straně mohlo hrát i několik stovek lidí. Při takové akci tak logicky docházelo k újmám na zdraví i majetku. Hra byla logicky mnohokrát zakázána, například králem Eduardem II. v roce 1314. Uplatňování však bylo sloţitější a přicházely další zákazy.12 Vítězové a střelci branek v takových střetnutích byli místními hrdiny a stali se uznávanými, coţ se přeneslo i do dnešní doby. Zmínku o hráči fotbalu má ve svém díle slavný anglický spisovatel William Shakespear. Ten v divadelní hře Král Lear píše doslova „football-player“ ve scéně, kde k Learovi přichází správce domu Conerily, jeho dcery, a je Learem zle přivítán. Zmínka o fotbalu je také v Komedii plné omylů.13 Odlišný názor na původ fotbalu mají v Itálii a Francii, podle nichţ se do Anglie dostaly různé hry právě z kontinentu. Na Apeninském poloostrově se hrály dvě podobné 8

JELÍNEK, Radovan – Jiří TOMEŠ. První fotbalový atlas světa. 1. vyd. Praha: Infokart, 2000, s. 6. JENŠÍK, Miloslav – Jiří MACKŮ. C. d., s. 9. 10 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 18. 11 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 25. 12 HORŇÁČEK, Imrich – Josef PONDĚLÍK.: c. d., s. 8 13 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 33. 9

13

hry, které měly obě za cíl umístit míč za soupeřovu linii, čáru. Hrálo se vycpaným míčem, jenţ se odehrával rukou i nohou. Ve florentinské verzi se hrálo ve 27 lidech a hra byla zahájena vhozením rozhodčího, zatímco v té z Padovy se začínalo výkopem ze středu hřiště a hráčů bylo pouze 19. Ve Francii se hrála hra zvaná choule. Ta byla výrazně tvrdší a hrálo se také s větším míčem, který byl vycpán senem či slámou. Cílem bylo dostat míč do obruče, která byla vyplněna napjatým papírem, nikoli však do té soupeřovi, ale do vlastní obruče, čemuţ měl soupeř zabránit. Hřiště bývalo aţ 300 metrů dlouhé a proti sobě stáli např. svobodní a ţenatí. Jelikoţ i zde docházelo k problémům a různým výstřelkům, tak došlo, jako v Anglii, k zákazu krále.14 1.2. Moderní doba Role Anglie na vývoj a vznik kopané je však podstatná a i většina odborníků se přiklání právě k Anglii jako kolébce fotbalu. Důleţitou roli sehrála i ekonomická situace a tehdejší prosperující kapitalismus, který dopomohl ke vzniku sportovních her.15 Moderní fotbal vznikl v 19. století a velkou měrou k tomu přispěly tamní vysoké školy, ve kterých rostly tělovýchovné snahy, a studenti se věnovali různým druhům sportů. Za nejvýznamnější se povaţují školy v Cambridgi, Etonu, Harrowu, Charterhouse, Rugby, Sheffieldu, Oxfordu či Westminsteru.16 Problémem fotbalu byl fakt, ţe nebyla dána ţádná oficiální a jednotná pravidla, podle kterých by se hráči řídili. Za první pravidla jsou povaţována ta ze školy Camebridge z roku 1848. Původní soupis se ovšem nedochoval. První dochovaná tak jsou ta z roku 1862 od rektora Thringa z Uppinghamu. V nichţ se například píše, ţe branka nemůţe být dosaţena rukou, nicméně pro zkrocení míče ruka můţe být pouţita.17 Právě hra rukou byla problémem, který v následujících letech druhé poloviny 19. století rozděloval univerzity. Kaţdá z nich měla trošku odlišná pravidla, někde se hraní rukou tolerovalo, jinde zakazovalo nebo bylo přímo potřeba. Tato otázka byla vyřešena tím, ţe vznikl samostatný nový sport, kterému se, podle místa vzniku, říkalo a do dneška říká ragby.18

14

PETRŮ, Karel.: c. d., s. 32. HORŇÁČEK, Imrich – Josef PONDĚLÍK.: c. d., s. 8 16 JELÍNEK, Radovan – Jiří TOMEŠ.: c. d., s. 6-7 17 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 34-35. 18 HORŇÁČEK, Imrich – Josef PONDĚLÍK.: c. d., s. 8 15

14

Důleţitým datem historie kopané je rozhodně 26. říjen 1863. V tento den byl v jedné z londýnských hospod ustaven první fotbalový svaz. The Football Association postupně poloţila základ jednotným asociačním pravidlům.19 Časem samozřejmě fotbal nebyl jen hrou, kterou by hráli výhradně studenti. Jiţ dostudovaní muţi se nechtěli svého koníčku a zábavy vzdát, proto byly zakládány kluby. Tím nejstarším je Sheffield Football Club zaloţený jiţ 24. října 1857, tedy několik let před samotnou asociací.20 Postupem času vznikaly mnohé další kluby, coţ zapříčinilo vznik jiţ zmíněného The F. A. Dále můţeme pokračovat vytvořením prvního oficiálního poháru, kterým byl Anglický pohár, známý jako The F. A. Cup, to v roce 1871, přičemţ prvním vítězem byli Wanderers. V roce 1872 se sehrálo první zápas národních muţstev. Proti sobě se v listopadu postavili výběry Anglie a Skotska. Zápas hraný v Glasgowě skončil bez branek. Do roku 1880 na Britských ostrovech fungovala Anglická, Skotská, Waleská i Irská fotbalová asociace.21 První mistrovská soutěţ vznikla samozřejmě také v Anglii. Ročník 1989/90 vyhrál Preston North End. Dalším posunem v historii fotbalu bylo zavedení rozhodčího, jehoţ posláním bylo: „…rozhodovati na hřišti kaţdý spor, určiti, mnoho-li branek bylo docíleno a bdíti nad správným průběhem hry.“22 Stalo se tak v roce 1880. Zpočátku neměli na pomoc píšťalku či praporky, ale museli si vystačit s vlastním hlasem, inovace přišly aţ později. O dva roky na to byl zaloţen výbor pro tvorbu a úpravu pravidel pod jménem International Board. Pravidla se ustálila aţ v roce 1902 (vyšla v r. 1903).23 Popularita sportu stále rostla a nadšenci se dostávali i na kontinentální Evropu. Nejprve šlo o ukázky fotbalu při soutěţích jiných sportu. V roce 1893 byla kopaná předvedena v ruském Petrohradě při cyklistických závodech,24 k pronikání hry ale docházelo i na jiných místech Evropy a postupem času se fotbal stával populárnějším. Prvním pevninským fotbalovým svazem je ten dánský z roku 1889, přičemţ ho ve stejném roce následoval holandský.25

19

The History of The FA. The website for the English football association, The FA Cup and The England football team [online]. [cit. 2014-12-09]. Dostupné z: http://www.thefa.com/about-footballassociation/history 20 History. Sheffield FC [online]. [cit. 2014-12-09]. Dostupné z: http://www.sheffieldfc.com/history 21 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 37. 22 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 33. 23 ŠLECHTA, Vítězslav. Fotbalové rarity. Vyd. 1. Třebíč: Akcent, 2003, s. 12. 24 ŠLECHTA, Vítězslav.: c. d., s. 12 25 HORŇÁČEK, Imrich – Josef PONDĚLÍK.: c. d., s. 9

15

1.3. 20. století 21. května 1904 vznikla Mezinárodní federace asociační kopané (Federation Internationale de Football Association – FIFA) v Paříţi a zakládajícími členy byly svazy z Francie, Belgie, Dánska, Nizozemska, Španělska, Švédska a Švýcarska.26 Tato organizace je řídící pro celosvětový fotbal, futsal a pláţový fotbal. V tom roce se fotbal objevil i na Olympijských hrách, ale oficiální soutěţ na „Olympiádě“ proběhla aţ o čtyři roky později na hrách v Londýně.27 Mistrovství světa ve fotbale se začala hrát v roce 1930 a pořádají se, s výjimkou 2. světové války, kaţdé čtyři roky. To první se hrálo v Montevideu v Uruguayi a vyhrálo ho domácí muţstvo. Zápolení samotných evropských národních týmu v rámci Mistrovství Evropy započalo v roce 1960, kdy na francouzské půdě zvítězil Sovětský svaz. Na klubové úrovni je povaţována za nejvýznamnější Liga mistrů. Ta vznikla roku 1955 a první ročník vyhrál Real Madrid CF. Mistrovství světa klubů odstartovalo aţ s příchodem nového tisíciletí v roce 2000 a prvním mistrem bylo brazilské Corinthians.28 Kopaná se v 19. a 20. století rozšířila i mimo Evropu a to především díky obrovské koloniální síle Anglie. Na jihoamerickém kontinentu vzniká první klub uţ v roce 1867 a v roce 1893 první fotbalová asociace, obojí se stalo v Argentině. V severní Americe se fotbal nejvíce uchytil v Mexiku, kde byla ustanovena první ligová soutěţ v roce 1902. V Asii je první ligou ta filipínská. V Africe jsou důleţitými centry Jihoafrická republika a Egypt, ve druhé jmenované je svaz zaloţen roku 1921.29 V průběhu let vznikaly národní asociace, také ale kontinentální a vznikala rovněţ kontinentální mistrovství.

26

Classic football history of FIFA. FIFA.com [online]. [cit. 2014-12-09]. Dostupné z: http://www.fifa.com/classicfootball/history/fifa/foundation.html 27 HORŇÁČEK, Imrich – Josef PONDĚLÍK.: c. d., s. 9 28 JELÍNEK, Radovan – Jiří TOMEŠ.: c. d., s. 7 29 JELÍNEK, Radovan – Jiří TOMEŠ.: c. d., s. 7

16

2. Fotbal na českém území 2.1. Těžké začátky Na území Čech a Moravy, coţ byli stále části Rakouska-Uherska, se fotbal prokazatelně dostává mezi roky 1880 aţ 1890. Nejdříve se tato hra dostala do Čech, kde byla ohniskem Praha.30 Úplné počátky nejsou příliš známé. Velký podíl na rozšíření fotbalu měli čeští Němci. První zmínka pochází z roku 1882, kdy uspořádal právě německý studentský spolek Lesehalle první zápas v Praze. Ţádné bliţší informace však nejsou známé, víme pouze to, ţe bylo odesláno povolení na policejní ředitelství.31 Další stopu nalézáme aţ o tři roky později, v květnu 1885. Nejstarší český sportovní časopis Cyklista informuje, ţe klub velocipedistů Praha přesídlil do zahrady hraběte Buquoie, aby tam kromě jízdy na kole „pěstoval football“.32 Podle informací J. Rösslera-Ořovského z roku 1889 hraje kopanou kromě velocipedistů také International Rowing Club, Klub velocipedistů Smíchov a německá Regata. K tomu je nutno připočíst i nadšence z řad praţských středních škol a gymnázií.33 Fotbalová hřiště vznikala na loukách a pláccích. V Praze například na Královské (Císařské) louce, na Letné, ve Stromovce a na Invalidovně.34 Setkat se však na počátku můţeme i s kluby mimopraţskými. Důleţitým centrem je Roudnice nad Labem, kde profesor tamního gymnázia Jan Sommer fotbal „přinesl“ a měl zde proběhnout i zápas. Další známé muţstvo je z Loučeni u Nymburka. Tam muţstvo vzniklo na popud pána Emricha z rodu Thurn-Taxisů, který po studiích v Cambridgi přicestoval i s několika Angličany a vytvořili tým. Jediný známý výsledek tohoto celku je proti zmíněné Regattě, která vyhrála 4:0.35 Kopaná se také hrála v Chrudimi či v Českých Budějovicích.36 Rok 1890 je důleţité zmínit kvůli prvnímu českému překladu pravidel kopané. Postarala se o něj Česká obec sokolská, přesněji pan Josef Klenka, který byl profesorem tělocviku malostranského gymnázia. Pravidla vymezují základní věci a je určitě zajímavé, jak se v té době říkalo jednotlivým hráčům. Dělili se na stráţce mety, 30

JELÍNEK, Radovan – Jiří TOMEŠ.: c. d., s. 82 JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK. Atlas českého fotbalu od roku 1890. 1. vyd. Praha: Radovan Jelínek, 2006, s. 6. 32 JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 6. 33 HORŇÁČEK, Imrich – Josef PONDĚLÍK.: c. d., s. 12 34 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA. 100 let fotbalového klubu FC Zbrojovka Brno. Vyd. 1. Brno: CERM, 2013, s. 13. 35 JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 6. 36 HORŇÁČEK, Imrich – Josef PONDĚLÍK.: c. d., s. 12 31

17

hraničáře či harcovníky. První zmínění by se dali přirovnat k obráncům, zatímco harcovníci je označení pro útočící hráče.37 Významné je i první řádné utkání, které proběhlo v srpnu 1892 a stalo se tak ve zmiňované Roudnici. Proti sobě se postavili Český Athletic Club a Sokol. Výsledek ovšem není úplně jistý, protoţe můţe jít o výsledek odvety o rok později. Kaţdopádně se uvádí výsledek 1:0 pro ČAC.38 Rok 1892 je známý i proto, ţe vznikla slavná SK Slavia. Tu zaloţili slávističtí cyklisté a jiţ v té době tento klub vyznával červeno-bílé sešívané barvy s hvězdou na hrudi. Jde tak o nejstarší stále pouţívaný dres v českých zemích.39 A kdyţ je řeč o Slavii, která v dalších letech vládla české kopané a dosahovala úspěchů i na mezinárodní úrovni, tak rozhodně nelze opomenout věčného rivala Spartu, jenţ později přebrala postavení nejlepšího českého celku. Ta byla zaloţena v roce 1893 pod názvem AC Královské Vinohrady, kdyţ se o rok předtím odtrhla od AC Praha. Název AC Sparta pochází aţ z roku 1894. Dalšími významnými týmy byli ČFK Kickers a také německý DFC Praha, který vznikl odštěpením z Regatty.40 DFC měl velkou finanční základu, proto si mohl dovolit investovat a také do Prahy zvát například anglické celky.41 2.2. Fotbalový svaz Na začátku roku 1896 přišla první snaha o vytvoření fotbalového svazu, která však byla neúspěšná. Na jaře téhoţ roku se totiţ konala první fotbalová soutěţ na českém území. Mistrovství českých footballistů ovládli ČFK Kickers, kteří ještě v tom roce zanikli.42 Důleţité je ovšem datum 29. března, kdy došlo k prvnímu zápasu mezi Spartou a Slavii, jenţ ihned přinesl kontroverzi. Na Císařské louce skončilo střetnutí původně 1:0 pro Spartu, ale rozhodčí Rössler-Ořovský posléze branku dodatečně zrušil a dodneška je veden nerozhodný výsledek 0:0. Sparta kvůli tomu dokonce vystoupila z celé soutěţe.43

37

PETRŮ, Karel.: c. d., s. 46-47. JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 6. 39 JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 6. 40 HORŇÁČEK, Imrich – Josef PONDĚLÍK.: c. d., s. 13 41 JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 7. 42 HORŇÁČEK, Imrich – Josef PONDĚLÍK.: c. d., s. 13 43 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 90. 38

18

Na začátku 20. století v roce 1901 došlo k zaloţení Českého svazu fotbalového (který se stal nejvýznamnějším sportovním svazem 1. republiky

44

). ČSF započal 19.

října v restauraci U Zlaté váhy v Praze, kde se setkali nejdůleţitější praţské kluby a SK Plzeň. Svaz to ovšem neměl v prvních letech své existence jednoduché. Kluby se totiţ snaţily působit ve svých zájmech a do toho se ještě proti svazu stavěl Rakouský fotbalový svaz. Ten dokonce zapříčinil to, ţe byl ČSF vyškrtnut v roce 1908 z organizace FIFA, do které byl přijat rok předtím. Dále vyvstávala otázka klubů z Moravy, protoţe v původních stanovách se vymezovala působnost pouze na Čechy.45 Ve třicátých letech 20. století, na které je práce hlavně zaměřena, musel československý svaz spolupracovat také s tím německým a maďarským (K nim musíme připočíst i ţidovský fotbalový svaz

46

, který měl samozřejmě velké problémy při

nástupu nacismu a byl i zrušen). Po reorganizaci vzniklo pět různých divizí, které byly pod hlavním fotbalovou soutěţí. Ještě níţe pak náleţely soutěţe jednotlivých ţup.47 2.3. První krůčky fotbalu na Moravě a dominance Čech Na území Moravy byla tedy situace značně sloţitější a fotbal sem pronikal pomaleji. Ještě hůře na tom bylo Slezsko. První snahy o rozšíření kopané na Moravě dopadly neúspěchem. V roce 1894 se několik studentů vrátilo z Prahy do Uherského hradiště, kde se však v té době nenašel soupeř a nebylo s kým měřit síly.48 Důleţitou roli, podobně jako v Praze, sehráli Němci. Za nejstarší moravský fotbalový klub je povaţován brněnský Brünner Ruber-Club z roku 1896. Postupem času se situace i na Moravě zlepšuje a jsou známé týmy také z Prostějova, Olomouce, Kroměříţe, Uherského Hradiště, Moravské Ostravy a dále.49 Moravské celky to měly sloţité i s pronikáním do soutěţí a poháru, které se konaly před 1. světovou válkou. Do roku 1906 se, i kdyţ nepravidelně, hrálo mistrovství Čech a poté byl zaloţen Pohár dobročinnosti – Charity Cup, jak se mu tehdy říkalo. Jak je jiţ z názvu patrné, tak nešlo pouze o sportovní zápolení, ale i o sbírku na pomoc nemocným s plicními chorobami. Z čistého zisku se bralo aţ 50%. V roce 1913 se vybralo kolem 3 tisíc tehdejších korun. Morava ovšem v tomto turnaji nefigurovala. 44

KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918-1938). 2., opr. vyd. Praha: Libri, 2003, s. 540. 45 HORŇÁČEK, Imrich – Josef PONDĚLÍK.: c. d., s. 15-16 46 KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918-1938), s. 540. 47 Národní muzeum (NM), Archiv tělesné výchovy a sportu, Fotbal, kart. 14, i.č. 1449, Zápisník brněnských přátel kopané, jaro 1936 48 JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 7. 49 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 14

19

Hrál se celkem deset let, nejprve skupinově, v pozdějším období uţ jen vyřazovacím způsobem.50 Změna přišla v roce 1912, kdy se hrálo kromě pohárové soutěţe také první mistrovství svazu.51 20 celků z Čech bylo rozděleno do dvou výkonnostních skupin, kromě toho byla skupina šesti týmů v Plzni a konečně také moravská skupina. Vítěz kaţdé ze čtyři skupin postoupil do semifinále, kde se utkali mistři Moravy s vítězem první výkonnostní skupiny svazu, zatímco v druhém duelu změřily síly celek z Plzně a z druhé výkonnostní svazové skupiny. Za Moravu se probojovala brněnská Moravská Slavia, ovšem na později vítěznou Spartu nestačila. O rok později Moravané podlehli aţ ve finále Slavii, nicméně další ročník se jiţ nekonal kvůli válce.52 Ta domácí soutěţe ale úplně nezničila. Uskutečnily se tři ročníky Poháru dobročinnosti a jedno Mistrovství ČSF. Na konci války pak uţ startuje Středočeský pohár a v roce 1919 znovuobnovené Mistrovství, které bylo záhy zrušeno. V soutěţích dochází ke změně aţ v roce 1925, kdy vzniká 1. Asociační liga a Amatérské mistrovství. Od sezóny 1925/26 se hrálo systémem podzim-jaro. V roce 1927 proběhla jen Kvalifikační soutěţ, protoţe se hrálo pouze na jaře.53 Další dva ročníky se odehrály pod názvem Středočeská 1. liga a aţ podzim 1929 přinesl opět název 1. Asociační liga. K dalším změnám došlo aţ v sezóně 1934/35, kdy došlo k přejmenování na státní ligu, kdyţ o rok před tím bylo zrušeno Amatérské mistrovství. Po „Mnichovu 1938“ se liga přejmenovala na Národní, byly odděleny německé kluby od českých a samozřejmě musel vystoupit i ŠK Bratislava.54 Český fotbal působil i na mezinárodní scéně. Přátelská utkání s „cizími“ celky začala hrát praţská Regatta uţ v roce 1894, i kdyţ jen s německými a rakouskými. Přidaly se i další německo-české kluby.55 Prvním ryze českým týmem byla Slavia v roce 1899, kdy prohrála s týmem Oxford University 3:0. Poprvé se Angličany českému týmu podařilo porazit v roce 1901, kdy „sešívaní“ porazili Civil Service FC, ti ovšem byli pouze amatéři, ale i tak se o tomto výsledku vědělo i za hranicemi Rakouska-Uherska. Slavia byla vůbec velmi úspěšná v konfrontacích s Angličany.

50

JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 8 a 196-197. HORŇÁČEK, Imrich – Josef PONDĚLÍK.: c. d., s. 15-16 52 JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 8 a 197. 53 JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 198-199. 54 HORŇÁČEK, Imrich – Josef PONDĚLÍK.: c. d., s. 94-99 55 JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 266. 51

20

Porazila například Southampton a Middlesbrough a remizovala se skotských Celticem. Střetla se i se slavným Manchesterem United.56 Předobrazem dnešní Ligy mistrů, která je nejprestiţnější evropskou klubovou fotbalovou soutěţí, byl mezi válkami Středoevropský pohár, který se konal od roku 1927 po rok 1939. Později byl obnoven a definitivně skončil aţ v roce 1992,57 nicméně to jiţ neměl takový význam, to především kvůli fungování PMEZ. Ke vzniku soutěţi hodně přispěl svaz z Československa, který soutěţ ustanovil společně s maďarským, rakouským a italským svazem. Pro kluby to byla skvělá moţnost se prezentovat v cizině a také vydělat peníze, protoţe byly zápasy hojně navštěvovány a diváci měli obrovský zájem, protoţe se hrálo v letním období. Později se ještě přidaly kluby z Jugoslávie, Švýcarska a Rumunska.58 2.4. Počátky reprezentace Na scénu se v roce 1906 dostalo i muţstvo národní. Zpočátku ovšem šlo jen o výběr Čech. Před první světovou válkou odehráli Čechy šest zápasů a z toho pětkrát s Uhry. První zápas skončil remízou 1:1, poté došlo ještě k jedné remíze, dvěma výhrám Uher a jen jedenkrát vyhrály Čechy. Posledním zbývajícím duelem byl zápas s Anglií, který vyhrál Albion 0:4 po brankách elitních hráčů z Newcastlu a Chelsea.59 V meziválečném období reprezentace hrála jiţ pod názvem Československá republika a v roce 1939 se oddělili Čechy a Morava do dvou muţstev.60 Do organizace FIFA se Československo dostalo 1923, například s Brazílií.61 Největší úspěch přišel v roce 1934, kdy národní muţstvo došlo aţ do finále 2. Mistrovství světa ve fotbale hraného v Itálii, kde podlehlo domácímu celku po prodlouţení 2:1.62 A svoji stopu v národním muţstvu zanechali i hráči SK Ţidenice. Prvními byli Jan Novák zvaný „Kamzík“ a Josef Novák. Následoval např. Antonín Carvan, Oldřich Rulc či brankář Karel Burkert.63

56

JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 10. Mitropa Cup. The Introduction Page of the RSSSF [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné z: http://www.rsssf.com/tablesm/mit.html 58 SVOBODA, Slavo. Před zaniknutím?. Stadion. 1959, roč. 7, č. 27, s. 15.. 59 NM, Archiv tělesné výchovy a sportu, Fotbal, kart. 22, i.č. 1975, Památník československého fotbalu. Kapitoly slavných událostí. 60 JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 236. 61 JELÍNEK, Radovan – Jiří TOMEŠ.: c. d., s. 22. 62 NM, Archiv tělesné výchovy a sportu, Fotbal, kart. 22, i.č. 1975, Památník československého fotbalu. Kapitoly slavných událostí. 63 JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 147-149. 57

21

3. Fotbal v Brně Brno bylo v tehdejší době jedním z největším měst v Čechách a na Moravě. V roce 1910 zde ţilo uţ přes 125 tisíc obyvatel, přičemţ většina z nich se hlásila k německému jazyku, zatímco k tomu českému jen 41 tisíc. To samozřejmě obyvatele značně rozdělovalo i v oblasti názorové. Brno se stále a stále zvětšovalo, vznikaly nové ulice a okolní obce na tom byly stejně. Později se Ţidenice, Královo Pole, Husovice a další stali součástí Brna.64 Fotbal se do Brna dostával pomaleji neţ do Prahy, ale díky nadšencům se to povedlo. Prvním z nich byl profesor Jaroslav Karásek, který také řídil prý první utkání na území Brna, v němţ se objevili studenti 1. českého státního gymnázia a obchodní akademie. Ve škole však byl fotbal stále zakázán, své příznivce uţ si ale našel mezi mládeţí a to také díky tomu, ţe jeho provozování nebylo nijak finančně náročné. Potřeba nebyly ani kopačky, které se rozšiřovali aţ časem, podstatnými věcmi tak byli míč a místo, kde by se mohl fotbal hrát.65 Těch míst bylo několik. Právě v Ţidenicích se hrálo Pod akáty, kde vyrostli bratři Smolkové, pozdější hráči SK Ţidenice, v Maloměřicích se hrálo Pod drakaly. Opomenout se nedají plácky na Vranovské ulici a Radlase. Pro budoucí klub Čechie zas byl významným místem koňský trh na Olomoucké ulici. Na planýrce za Luţánkami se pak hrávalo prakticky celý den a mnohdy se mluví o místu fotbalu zaslíbeném. Později si spolky a kluby musely plácky pronajímat.66 3.1. Významné kluby brněnského fotbalu V Brně, jak uţ bylo zmíněno, se obyvatelstvo, značně dělilo na německé a české, proto není divu, ţe bylo i zakládání fotbalových klubů a jejich fungování s tímto fenoménem spojeno. Těch německých nebylo tolik. Nejznámějším byl Brünner Sport Klub, který sídlil v Luţánkách a byl značně podporován radními a německými podnikateli, podobně jako další německé týmy. Dalšími v pořadí byli Deutscher Sportverein Brünn a SC Amateure Brünn. Jednu dobu se kaţdoročně hrálo utkání Čechů proti Němcům, které bylo vţdy velice vyhrocené. Nelítostný boj doplněný mnoha

64

DŘÍMAL, J.: Dějiny města Brna/2. Brno 1973, s. 64 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 14 66 JELÍNEK, Radovan – Jiří MACKŮ.: c. d., s. 27 65

22

šarvátkami jen podtrhoval napětí, které v první republice mezi tehdejšími Čechy a Němci panovalo.67 Nejvýznamnějším klubem během začátku fotbalu v Brně byla SK Moravská Slavia. Sportovní klub byl zaloţen jiţ v roce 1904, ovšem fotbalová část aţ v dubnu 1906. Stala se hegemonem brněnského fotbalu a vůbec celého moravského fotbalu. Toto ţezlo přebral aţ v 30. letech celek SK Ţidenice. „Morenda“, jak se klubu přezdívá, se stala druhým účastníkem nejvyšší fotbalové soutěţe v roce 1935. Po první světové válce se usídlila v Pisárkách a ve 20. letech hojně cestovala k zápasům do zahraničí. Známá je především cesta do Španělska v roce 1924, kde se postupně Moravská Slavia utkala s Realem Madrid, Athleticem Bilbao, FC Barcelona a Valencií. Z těchto zápasů si odnesla cenné skalpy madridského a baskického celku.68 Dalším významným brněnským klubem je určitě ČAFC Ţidenice, neboli Český atleticko-footballový club. Jak je jiţ z názvu patrné, tak tento tým také tíhl k části Ţidenice.69 Byl zaloţen v roce 1921 jako Dělnický sportovní klub Juliánov. V poválečné době byl fotbal jednou ze zábav mládeţe, byla to navíc bojovná hra, která tvořila poválečný profil mládeţe.70 Jelikoţ šlo o dělnický klub, tak byl Dělnickým domem spojen s KSČ, oficiálně k tomu došlo v roce 1922.71 Za výraznou osobnost „Čafky“ je povaţován jistý Kmeč, který byl srovnáván s literárním Klabzubou.72 Za zmínku stojí ještě kluby, tím prvním je SK Královo Pole, který byl zaloţen v roce 1910 jako Sparta Královo Pole. Důleţitý je fakt, ţe tento klub hrával na stadionu na ulici Srbská, kam se později přestěhoval klub SK Ţidenice, který v dnešní době nese název Zbrojovka Brno.73 Druhým klubem je SK Sparta Brno, který jako první československý klub hrál na africké půdě.74 Trošku jinou kategorií je ţidovský brněnský klub Makkabi, který byl zaloţen v roce 1919, ale vystopovat lze aţ k roku 1908. Tento klub se stal významným hlavně díky přílivu financí a nákupům hráčů. V roce 1923 absolvoval turné po Evropě a významně se uvedl ve Španělsku, kde odehrál zápasy s Barcelonou a Realem Madrid, který také dokázal porazit. V roce 1925 pro nesolventnost zanikl, ale fungoval nadále

67

ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 85 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 76-78 69 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 68-69 70 NEČAS, Václav. 40 let kopané TJ ZKL Brno Ţidenice. Brno: TJ ZKL, 1963, s. 6 71 NEČAS, Václav.: c. d., s. 8 72 NEČAS, Václav.: c. d., s. 19 73 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 73-74 74 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 81 68

23

jako amatérský. Během války byl samozřejmě jako ţidovský zakázán, po druhé světové válce znovu obnoven, nicméně pouze na pět let.75

75

ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 86-87

24

4. SK Židenice – od začátku po 1. ligu V Ţidenicích byl jedním z prvních oddíl SK Achilles.76 Předtím se samozřejmě hráči také dávali dohromady do různých týmů, například podle ulic a do dnes jsou známí „Mléňáci“, „Tábenďáci“ či „Juliňáci“,77 kteří byli „Mléňáky“ jednou rozdrceni aţ 32:0.78 Výsledek však můţe také trošku zkreslovat, protoţe se mohlo hrát daleko déle, neţ jen dnešních 90 minut. Ale zpátky k SK Achilles, který byl jedním z předchůdců SK Ţidenice. Jeho počátek je vsazen do hostince U Novotných blízko ţidenického nádraţí, kolem něhoţ se často kopaná hrávala. Nicméně, Achilles hrál aţ v Maloměřicích Pod borky a to především proto, ţe byl získán kvalitnější míč, se kterým se jiţ nedalo hrát jen tak někde. V muţstvu byli Jan a Rumík Lorenzové, František a Josef Švábenští, Jan a Josef Vaclovi a další. Asi nejdůleţitější postavou byl Rumík Lorenz, který jiţ dříve hrával v rámci střední školy na vojenském cvičišti a mohl své poznatky předat svým spoluhráčům a kamarádům.79 Na jaře 1908 byl zaloţen Studentský klub, který jen dokazoval veliký zájem o kopanou. Ten se zrodil u Švábenských ve světnici. Za kapitána byl zvolen Jan Lorenz. Hrálo se u husovického splavu na louce, kterou si pronajali za 22 korun.80 K dispozici jiţ také byl jednotný úbor a to pro první tým i druhý celek (ten měl červeno-bílou kombinaci, která byla později pro SK Ţidenice typická) a přenosné branky.81 Prvním soupeřem byl další Ţidenický celek, jenţ nesl název Horymír a dal by se lokalizovat k ţidenickému hřbitovu. Přezdívku měl „Balbíňáci“. Dalšími byli třeba starobrněnská Olympia, královopolská SK Sparta nebo fenomén brněnské kopané té doby Moravská Slavia, i kdyţ jen její rezerva. Na konci roku 1911 se však klub rozpadl.82 Další rok 1913 jiţ započala snaha o zaloţení týmu, který by mohl konkurovat zmiňované Moravské Slavii. Přesná datace zaloţení SK Ţidenice je trošku nejasná,

76

Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. Brno: Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice, 1948, s. 7 77 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 17 78 NEČAS, Václav.: c. d., s. 7 79 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 17 80 JELÍNEK, Radovan – Jiří MACKŮ.: c. d., s. 28 81 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 18 82 Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948, s. 8-9

25

protoţe prvně je zmíněn začátek roku 1913,83 poté také 22. únor 1914,84 kdy došlo k oficiálnímu přijetí názvu a jeho stanov. Nicméně, nejčastějším datem je 14. leden 1913, kdy se konala zakládající schůze v hostinci u Machů. Rozhodnuto také bylo, ţe předsedou se stal ţidenický mlynář Jan Lorenz.85 Téhoţ roku také začal ţidenický celek hrát zápasy. Tím prvním bylo 11. května 1913 střetnutí s Footballovým Krouţkem Studentským Brno, jenţ SK Ţidenice ovládli v poměru 6:5.86 Následovaly i další duely, zajímavá ovšem byla odveta s historicky prvním soupeřem 27. července, a to tím, ţe ji rozhodovali dva rozhodčí a nakonec nebyla dohrána aţ dokonce a ukončena byla za nepříznivé stavu 1:3 z pohledu SK Ţidenice, protoţe se tito dva nemohli dohodnout. Problémem bylo, ţe šlo o zástupce obou klubů, za ţidenické pískal Jan Vacl.87 Premiérový rok končí pro klub solidním skóre 114:64 a bilancí 18 výher, 4 remíz a 9 poráţek. Brněnský tisk si toho povšiml a psal: „Ţidenice nechť pilně cvičí a přihlásí se k Mistrovství II. třídy. Moravská Slavia bude mít zanedlouho nebezpečného soupeře!“88 Válka samozřejmě zasáhla i fotbalové kluby a nevynechala ani SK Ţidenice. Bohuţel, jedním z mnoha padlých vojáků byl jiţ zmiňovaný útočník Rumík Lorenz. Největší rival tehdejší doby,89 Moravská Slavie sehrála s SK Ţidenice mnoho utkání. První vítězství si Ţideničtí připsali ještě před válkou, v dubnu 1914 v poměru 2:1. Po válce a vzniku Československa samozřejmě sílily snahy, aby byla zaloţena ligová soutěţ, kde by byli zástupci celé republiky a ty nejlepší kluby. V té době SK Ţidenice hrál moravské mistrovství, kde byl největší soupeřem Moravská Slavia. Ta odsoudila ţidenické k druhému místu v roce 1919.90 Téhoţ roku sehrál klub i svůj první mezinárodní zápas v historii. Bylo to střetnutí s chorvatským týmem ŠK Gradjanski Zagreb, kterému přihlíţelo zhruba 4 tisíce lidí. Brňané vyhráli 3:1. V roce 1921 začala klub podporovat Zbrojovka Brno,91 coţ byla nová firma, která se později stala legendou, a klub také nesl a nese její název. Firma mnohé hráče zaměstnávala a díky se do Brna

83

HORÁK, Jindřich – Jan HALADA: Fotbalové kluby světa: znaky, klubové dresy, fakta, zajímavosti a adresy. 1. vyd., Praha: Lidové nakladatelství, 1992, s. 109 84 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 393. 85 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 14-15 86 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 21 87 ŠLECHTA, Vítězslav. Fotbalové rarity, s. 21-22 88 JELÍNEK, Radovan – Jiří MACKŮ.: c. d., s. 187 89 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 24 90 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 27 91 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 30

26

stahovali výteční fotbalisté z Kladna. Na Moravu se tak dostali i pozdější reprezentanti Antonín Carvan či bratři Novákovi.92 Rok 1925 znamenal příchod profesionální první ligy, kde se však zpočátku jen výjimečně objevoval někdo mimo Prahu. Rozběhl se také amatérský šampionát, kam se v roce 1926 ţideničtí také probojovali a dosáhli nebývalého úspěchu, kdyţ se stali amatérským mistrem Československé republiky.93 Cesta k tomuto triumfu však byla sloţitá a započala vítězstvím v ţupním mistrovství a následným předkolem. Zde se brněnský celek utkal s Prostějovem na domácí půdě a rozhodl aţ brankou z 89. minuty o výhře 4:3. Proti Moravské Ostravě uţ šlo vše hladce (5:1). Pak byli na řadě německé kluby, nejprve DSV Vítkovice, který podlehne těsně 4:3 a poté ústecký Sportbrüder Schreckenstein, jenţ podlehl 2:0.94 Soupeřem pro finále byla Sparta Košíře. Brňané brzo vedli 3:0, poločas skončil 3:1. Košíře ale nakonec zabojovaly a zápas zdramatizovaly, nicméně skóre 6:5 přineslo titul Moravanům. Praţský i brněnský tisk se shodoval, ţe Ţidenice byly na vyšší úrovni, co se týče kvality hry a technické připravenosti, zatímco zástupce Čech vynikal hlavně v bojovnosti. Utkání se odehrálo v Praze na stadionu Viktorie Ţiţkov. Při návratu čekali na hráče ţidenického týmu davy fanoušků, které je přivítali na brněnském nádraţí.95 Lidé se jiţ těsně po zápase snaţili zjistit, jak utkání dopadlo a sešli se i na stadionu SK Ţidenice.96 Dalším významným mezníkem je rok 1930, kdy dochází ke stěhování ze Zábradovic, kde skončila nájemní smlouva hřiště. Dočasně došlo k přesunu do Pisárek, kde dříve hrávalo Makkabi, ale pro nevyhovující polohu se začalo vyjednávat s týmem Horymír o přesunu na hřiště v Luţánkách. To se povedlo a 28. října 1930 se zde hrál mistrovský zápas s DSK Třebíč, který Ţidenice vyhráli 4:2.97 Netrvalo to dlouho a ţidenické čekal další velký krok vpřed, kterým byla profesionalizace klubu. Ta měla několik zásadních důvodů. Jedním z nich byly odchody hráčů do profesionálních muţstev a také problém přivést nové schopné hráče, protoţe ti samozřejmě mířili za výdělky k profesionálům. O amatérské zápasy a soutěţe také nebyl takový zájem, kvůli čemuţ strádaly tribuny nedostatkem fanoušků a samozřejmě také klubová pokladna. Na konci roku 1931 se tedy vedení rozhodlo k zmíněnému 92

ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 36 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 606. 94 Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948, s. 21 95 JELÍNEK, Radovan – Jiří MACKŮ.: c. d., s. 279 96 Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948, s. 21 97 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 41 a 43 93

27

přechodu. Na valné hromadě těsně před Vánoci nebyly jen rozděleny vrcholné funkce v klubu, ale také se schválil profesionalismus pro SK Ţidenice. Na jaře 1932 muţstvo sehrálo ještě několik přátelských zápasů, aby mohlo na podzim konečně začít hrát profesionální ligovou soutěţ. Jednalo se o 2. nejvyšší v Československu.98 Hrála se systémem podzim – jaro, coţ bylo pro Brňany novinka. V první i druhé polovině spolu týmy hrály dvakrát, jednou doma a jednou na hřišti soupeře.99 Poprvé ve druhé profesionální lize se Ţidenice představily 28. srpna 1932. Na Horymíru změřily síly se Slavojem Ţiţkov a výsledek byl naprosto jednoznačný. Domácí zdevastovali soupeře 11:0. Druhý zápas to bylo o trochu horší, výhra 6:2 nad Čechií Praha však byla znovu jasná. Třetí duel, první na hřišti soupeře, opět skončil výhrou. S Olympií Plzeň ţideničtí triumfovali 2:1.100 Brňané byli uţ před startem soutěţe jasným favoritem na postup mezi elitu, zvláště kdyţ mezi ni postupovaly dva nejlepší kluby druhé ligy. Po těchto počátečních úspěších přišly i ztráty, ale i tak Ţidenice vévodily tabulce a pro jistotu postupu si došly v zápase proti Nuselskému SK.101 Na podzim druhý tým tabulky se na konci soutěţe dostal aţ na samotné čelo.102 To díky zaváháním v jarní části soutěţe od Čechie Karlín. Praţský celek totiţ prohrál na jaře hned třikrát a propadl se na konečné druhé místo. Ţidenice měli po 18 zápasech 13 výher, 2 remízy a 3 poráţky při skóre 92:29 s celkovými 28 body. Postup byl zcela zaslouţený.103 Na valné hromadě SK Ţidenice 21. ledna 1933 byl ustanoven ústřední výbor klubu, v jeho čele stanul předseda armádní generál Sergej Vojcechovský104, 1. místopředsedou se stal JUDr. František Janda, 2. místopředsedou byl František Severa.

98

PETRŮ, Karel.: c. d., s. 681. Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948, s. 28 100 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 48 101 HORŇÁČEK, Imrich – Josef PONDĚLÍK.: c. d., s. 24 102 NM, Archiv tělesné výchovy a sportu, Fotbal, kart. 14, i.č. 1455, Dvacet let SK. Ţidenice 1913-1933. 103 Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948, s. 28-29. 104 Narodil se v dnešním Bělorusku a pocházel z ruské šlechtické rodiny. Účastnil se bojů v 1. světové válce, za něţ dostal mnohá vyznamenání. V roce 1917 se stal náčelníkem štábu Československé střelecké divize. Ve dvacátých letech odjel do Československa, kde získal občanství a stal se armádním generálem. V Brně působil do roku 1935, kdy byl Zemským vojenským velitelem, poté měl stejnou funkci v Praze. V období Mnichovské krize zastával opačný názor, neţ jaký hlásala politická elita, chtěl se bránit nacistickému Německu. Během války byl pensionován, stále ho však sledovalo Gestapo, protoţe se zapojoval do odbojových akcí. Po válce byl odvlečen do Sovětského svazu pro jeho protikomunistické smýšlení, tehdejší československá vláda proti podobným akcím vůbec neprotestovala. Zemřel v gulagu Ozerlag. Jako příčina smrti byla uvedena tuberkulóza a sešlost věkem, nicméně s jistotou to říci nelze, protoţe se tímto způsobem zakrýval skutečný důvod smrti. V roce 1997 dostal nejvyšší české vyznamenání in memoriam Řád Bílého lva 1. stupně. 99

28

Jednatelem byl Adolf Adámek a funkci pokladníka měl Petr Vítek. V témţe roce 4. června pak proběhla ještě jubilejní valná hromada při příleţitosti jubilea 20 let od zaloţení klubu.105

105

Moravský zemský archiv (MZA), B 26 (Policejní ředitelství Brno), kart. 3172, i.č. 40225/48, sign. 226 a 228.

29

5. SK Židenice po postupu do nejvyšší soutěže 5.1. Sezóna 1933/34 Nejvyšší česká soutěţ v sezóně 1933/34 nesla naposledy název I. Asociační liga. Šlo o šestý ročník pod tímto názvem a účastnilo se ho celkem deset týmů.106 Nejznámější dvojicí byli samozřejmě SK Slavia Praha a AC Sparta Praha. Právě „sešívaní“ byli obhájci mistrovského titulu z předchozího ročníku.107 Kromě nich to byla dvojice klubů nesoucí název Viktoria, jedna byla z Plzně a druhá z praţského Ţiţkova. Dalším účastníkem bylo kladenské SK, následně Bohemians Vršovice, SK Náchod a Teplitzer FK 03. Zmíněnou osmičku doplnili dva nováčci. Jedním byl tým SK Čechie Karlín a samozřejmě druhým SK Ţidenice, první moravský a brněnský tým v nejvyšší fotbalové soutěţi v republice.108 Za zmínku stojí, ţe v té době nebylo povoleno střídání, proto musel kaţdý tým dohrát zápas ve stejném sloţení, jako ho začal.109 Brněnský celek se na první sezónu mezi elitou pečlivě připravoval a jednou fází této přípravy je určitě posilování hráčského kádru, které zaválo do Brna i jednu z legend československé kopané a sportu vůbec. Tou legendou byl Karel Pešek, kterému se přezdívalo „Káďa“, který přestoupil z týmu vicemistra Sparty Praha. Tento hráč se zapsal do historie také jako lední hokejista. S národním výběrem získal v tomto sportu i velké úspěchy, třikrát byl mistrem Evropy a v roce 1920 na Olympijských hrách v Antverpách dosáhl s muţstvem na bronzové medaile. Startoval i na letních Olympijských hrách v rámci fotbalu, ale tam neuspěl. V dresu fotbalové reprezentace nastoupil 44krát a pokaţdé měl na ruce kapitánskou pásku. Klubovou kariéru zasvětil Spartě Praha, za kterou nastoupil k 727 střetnutí, coţ byl dlouhou dobu rekord. S letenskými vybojoval tři mistrovské tituly a jedenkrát se radoval i z vítězství ve Středoevropském poháru.110 Odchod do Brna ovšem nebyl bez problémů, protoţe se s ním klub začal soudit, ale neúspěšně. Pozdější vzájemné duely tak dostaly i další zajímavý náboj.111 106

PETRŮ, Karel.: c. d., s. 696. JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 200. 108 HORŇÁČEK, Imrich – Josef PONDĚLÍK.: c. d., s. 96. 109 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 50. 110 Karel Pešek Káďa – sparťanem na trávníku i na ledě. In: Oficiální stránky prvoligového fotbalového klubu AC Sparta Praha. [online]. 26. 2. 2010 [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://www.sparta.cz/novinky/zpravodajstvi/a-tym/karel-pesek-kada-spartanem-na-travniku-i-na-lede11247.html 111 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 49. 107

30

Olomoucký rodák si vybral právě SK Ţidenice i díky tomu, ţe se chtěl vrátit na Moravu. Brněnský klub navíc nestál ani korunu, takţe ideální kauf, protoţe tento střední záloţník přinesl do týmu potřebné letité zkušenosti, které mohl předávat svým novým spoluhráčům. Přestup byl ohlášen během léta 1933 a 5. srpna nastoupil k mezinárodnímu přátelskému zápasu. Proti vídeňskému Slovanu se uvedl výborně a se spoluhráči porazil rakouský celek 6:1 Perfektní start v novém působišti!112 Dalších změn v hráčském kádru bylo poţehnaně. Odešel brankář Mimra a přišla trojice Sergej Bulgakov, Richard Medowich a Jaroslav Vojta. Z hráčů do pole odešli pouze náhradníci Mysliveček, Řezníček, Vašíček a Blaha a obránce Luger. Místo nich přišli jiţ zmíněný Karel Pešek a dále Báča, Karel Černý, Wolf-Dieter Friese, Elmar Kovacs, Pavol Molnár, Asen Pešev, Podrazil, Stefan Pospichal, Ladislau Raffinsky, Ondrej Roman a Josef Tichý. Je tak jasně patrné, ţe klub posiloval a hlavně zvětšoval kádr. Ideální jedenáctka vypadala takto: Sergej Bulgakov– František Galler, Jozef Neder – Karel Pešek, Josef Smolka, Antonín Suchánek – Jaroslav Moták, Oldřich Rulc, Jan Smolka, František Šterc, Ladislau Raffinsky. Trenérem muţstva byl Václav Vohralík, který tým dovedl i k postupu do nejvyšší ligy.113 Zajímavostí je, ţe při vstupu do ligy, tedy v roce 1933, činil rozpočet klubu 754 tisíc korun.114 Start podzimní I. Asociační ligy byl 27. srpna a brněnský celek se postavil soupeři z nejtěţších. Postavil se totiţ praţské Sparta na její hřišti na Letné. Celý tým bojoval tvrdě. Vstřelil také první branku, kterou později Sparťané dorovnali. Ţidenice šli znovu do vedení, nicméně po dvou dalších brankách soupeře se museli smířit s nejtěsnější poráţkou 3:2.115 O „Káďovi“ se však psalo jen v pozitivech jako o kapitánovi na svém místě.116 Další průběh ligového podzimu však nebyl vůbec jednoduchý. Další čtyři zápasy totiţ skončili výhrami soupeřů. Nad Ţidenicemi postupně zvítězili Kladno (1:3), Teplitzer (0:3), Náchod (1:3) a Slavia (2:3). Brňané měli v té chvíli z pěti zápasů pět poráţek a skóre 6:15, coţ nebylo vůbec nic příjemného. Aţ na hřišti Čechie Karlín přišel první úspěch v podobě vítězství 4:1. Následovalo další vítězství, tentokrát na domácí půdě, kdyţ Brňané porazili vršovické Bohemians 5:1. Následovala remíza 112

Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 29 113 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 361-362 114 JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 21. 115 Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 29 116 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 49

31

s Viktorií Ţiţkov 2:2 a poté šestá poráţka podzimu v posledním zápase první části ligy (hrálo se 3. prosince) proti Viktorii Plzeň v poměru 4:1.117 SK Ţidenice přezimoval na poslední příčce v tabulce s pouhými 5 body (v té době se za vítězství udělovali pouhé 2 body místo dnešních 3 bodů, přičemţ za remízu samozřejmě bod 1) a negativním skóre 21:23.118 Před Brňany tak byl těţký úkol, udrţet se i po jarní části v první lize. Na jaře čekal ţidenické jasný ale velice těţký úkol: zachránit první ligu. 10. kolo se hrálo 4. února a do Brna zavítala tehdy druhá Sparta Praha. Na Horymír přišlo neuvěřitelných 12 tisíc lidí. Zápas skončil remízou 1:1, skvělým výkonem přispěl i mnohokrát zmíněný ex-Sparťan Pešek. Sparta v zápase prohrávala, stejně jako doma, ale v závěru Praţané srovnali a vezli z Moravy bod. Druhý zápas uţ byl ovšem zase horší. Na Kladně prohráli 1:4 a následně, v gólově bohatém zápase, 2:5 v Praze s vedoucí Slavii, která si šla suverénně za titulem. Ve 13. zápase sezóny přišla teprve třetí výhra, tentokrát s Viktorií Plzeň 3:2. Ţidenice tak vrátili Západočechům poráţku z prvního duelu. Situace se ale razantně zhoršila po následujícím střetnutí, protoţe přišla nečekaná poráţka s 1:3 s Čechií Karlín a navíc na domácí půdě. Z dalších tří zápasů Brňané získali tři body za tři remízy. Nejprve hráli 2:2 v Praze s Bohemians, poté znovu v hlavním městě s Viktorií Ţiţkov 3:3 a následně doma s Náchodem 2:2. Rozhodnutí o setrvání nebo sestupu mělo přijít v poslední hrací den, 6. května. Do Brna na Horymír zavítal celek Teplitzer FK, proti kterému se postavila tato jedenáctka: Bulgakov, Černý, Neder, Suchánek, Pospíchal, Smolka, Šterc, Moták, Tichý, Rafinski a Rulc. Před zhruba deseti tisíci fanoušky dokázali domácí, i díky skvělému nováčkovi Tichému, triumfovat těsně 3:2 a zajistit si tak i prvoligovou příslušnost pro následující sezónu.119 Daleko horší nálada ovšem zavládla v táborech dvojice Viktorie Ţiţkov a Náchodu. Oba celky sestoupili, i kdyţ se tomu dlouho bránili a podávali návrh, aby byla liga rozšířena. Od následující sezóny ji mělo hrát 12 celků, tato dvojice poţadovala 14 týmů, ale nakonec neuspěla. Sestup mrzel dvakrát náchodské, protoţe na jaře získali jen tři body a ze sedmé příčky padli na poslední.120 „Viktorku“ zas těsně před závěrečným kolem zasáhla zpráva o nemoci pilíře obrany, Karla Steinera, kterému byl zjištěn zápal

117

Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 29 118 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 695-696. 119 Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 29-30 120 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 696.

32

mozkových blan a v den posledního ligového zápasu umírá.121 Na druhém pólu tabulky kralovali Praţané. Z obhajoby mistrovského titulu se radovala Slavia se ziskem 30 bodů před Spartou, která získala o pět bodů méně. Třetí pak skončilo Kladno.122 Nejlepšími kanonýry se stali hráči Jiří Sobotka (Slavia) a Raymond Braine (Sparta) s 18 brankami.123 První rok mezi elitou nakonec neskončil úplným zklamáním. Výsledky sice nebyly nejpřesvědčivější a Brňané se zachránili na poslední chvíli, ale při velkých změnách, které se v posledních třech letech udály, bylo udrţení určitě pozitivní. SK Ţidenice zakončil sezónu s 14 body a bilancí 5 výher, 4 remíz a 9 poráţek. Skóre se ovšem dostalo ještě více do mínusu a zastavilo se na poměru 38 vstřelených a 45 inkasovaných branek.124 Ke vstřeleným brankám nejvíce dopomohla trojice Jaroslav Moták, Oldřich Rulc a František Šterc. První nasázel 13, druhý 8 a třetí 5 branek. Nejvytíţenějším hráčem byl Oldřich Rulc (18), který měl hned v závěsu Jaroslava Motáka a Antonína Suchánka (oba 17 zápasů). Brankáři si během ročníku nepřipsali ani jedno čisté konto.125 Velmi důleţitou událostí roku 1934 bylo Mistrovství světa, které se odehrálo v Itálii. Přípravy reprezentačního výběru začaly jiţ po úspěšné kvalifikaci proti Polsku, které na své půdě prohrálo a poté odmítlo odcestovat k jiţním sousedům kvůli napjatým vztahům mezi zeměmi. Během úvodu roku a jara pak národní tým odehrál několik přípravných duelů, nejvýznamnější generálka se udála týden a půl před šampionátem a Československo porazilo Anglii 2:1. Poté uţ Čechoslováci zamířili do Terstu, kde se střetli v prvním kole s Rumunskem. Výhra 2:1 je poslala do čtvrtfinále se Švýcarskem, které znovu skončilo nejtěsnějším rozdílem, 3:2. Semifinále se hrálo v Turíně. Soupeřem bylo Německo, se kterým si výběr trenéra Petrů poradil 3:1. Ve finále došlo k souboji s domácí Itálií. Po devadesáti minutách byl stav vyrovnaný 1:1, v prodlouţení o vítězství domácích rozhodl Schiavio.126 Reprezentanti se nicméně do domoviny vrátili jako hrdinové a vítali je tisíce lidí.127 Mezi nimi i jednoho hráče z Brna. Tím byla levá 121

Předčasná úmrtí - Karel Steiner. In: EuroFotbal.cz [online]. 2012 [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://www.eurofotbal.cz/clanky/predcasna-umrti-karel-steiner-204589/ 122 HORŇÁČEK, Imrich – Josef PONDĚLÍK.: c. d., s. 96 123 Fotbalová liga Československa. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001- [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotbalov%C3%A1_liga_%C4%8Ceskoslovenska 124 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 696. 125 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 362 126 NM, Archiv tělesné výchovy a sportu, Fotbal, kart. 22, i.č. 1975, Památník československého fotbalu. Kapitoly slavných událostí. 127 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 709.

33

spojka František Šterc. Do bojů na hřišti však přes ofenzívu ze Slávistů a Sparťanů nezasáhl ani jednou. Kromě něj se v jarních přátelských zápasech objevilo i několik další hráčů Ţidenic. Ti však nebyli nominovaní. Byli to obránci Neder s Gallerem, záloţníci Suchánek, Josef Smolka a Báča a útočníci Jan Smolka, Moták a Rulc.128 17. prosince 1933 se konala v zrcadlovém sále kavárny Pasage (dnes hotel Slovan, ulice Lidická) v Brně konala valná hromada. Předsedou byl zvolen armádní generál Sergej Vojciechovský, 1. místopředsedou JUDr. František Janda a 2. místopředsedou. František Severa. V čele fotbalového odboru stál František Haselmann s Bohdanem Radešínským. V čele finanční komise stál předseda Leopold Dvořáček.129 V únoru roku 1934 pak musel ještě jednatel klubu Adolf Adámek odeslat soupis zástupců klubu na policejní ředitelství, které si toto vyţádalo prostřednictvím novin.130 5.2. Léto 1934 Po odehrané sezóně samozřejmě přišlo období bez soutěţních zápasů. Nějaký velký odpočinek se však pro klub a hráče nekonal, protoţe se hrálo několikrát přátelských utkání a proběhlo i velké turné do Pobaltí. Prvním „přátelákem“ byl střet s Hakoah Vídeň, s kterým na vlastním hřišti prohráli 1:4. Následoval duel s dalším vídeňským klubem, Wackerem, který porazili 3:1. Pak se střetli s účastníkem Středoevropského poháru, kterým byl Florisdorfer AC, s nímţ remizovali 3:3. 20. června si zahráli i s tuzemským celkem, olomouckým SK, a vyhráli 3:0. Na konci června se vypravili k jiţ druhému turné do baltických zemí. První zastávkou byla Litva, kde se střetli s tamním národním týmem, který porazili 5:2. Následovaly další vysoké triumfy. Nejprve 6:0 s Kowas Kaunas, poté 4:0 s LFLS Kaunas, dále 4:1 s Bar Kochba Kaunas, 7:0 s FS Klajpeda, 9:2 s výběrem Klajpedy a posléze 2:1 s Olympia Liepaja, coţ byl lotyšský mistr. Jediná remíza přišla s FK Riga v podobě výsledku 3:3, závěr však byl opět pouze vítězný. Makabi Riga Ţidenice rozdrtili 6:0 a RFK Riga porazili těsně 2:1. Celková bilance je tedy ryze pozitivní. Devět výher, jediná remíza a skóre 46:10. Před startem ligové soutěţe pak ještě proběhl malý turnaj v Československu. Hrálo se ve Zlíně. Nejprve přišla remíza s Prostějovem, avšak pak vyhráli Brňané 2:1 na mistrovskou Slavii a turnaj ovládli.131

128

JELÍNEK, Radovan – Jiří MACKŮ. c. d., s. 337. MZA, B 26 (Policejní ředitelství Brno), kart. 3172, i.č. 40225/48, sign. 230, 231 a 232. 130 MZA, B 26 (Policejní ředitelství Brno), kart. 3172, i.č. 40225/48, sign. 234. 131 Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 30. 129

34

5.3. Sezóna 1934/35 Ročník 1934/35 byl pro českou fotbalovou scénu opět důleţitý, protoţe se stanovila dlouhodobější struktura soutěţí u nás. Významnější amatérské soutěţe jiţ byli více méně pasé, zbývala tak otázka co s niţšími soutěţemi a klíčem pro postup do nejvyšší ligy. Státní, nebo také národní, liga se rozšířila na 12 týmů. Zůstalo samozřejmě osm nejlepší z posledního ročníku a k nim se přidaly dva první týmy z 2. ligy, která byl následně zrušena a rozdělena. Dalšími dvěma postupujícími kluby byli poslední dva finalisté amatérského mistrovství.132 Ve výsledku to tak znamená, ţe se ke Slavii, Spartě, Kladnu, Teplitzeru, Bohemians, Viktorii Plzeň, Čechii Karlín a Ţidenicím přidaly týmy SK Prostějov, DFC Prag, SK Plzeň a AFK Kolín. Hanáci a Západočeši postoupili z druhé nejvyšší soutěţe, zatímco němečtí Praţané a Kolínští z Amatérského mistrovství.133 Jak jsem naznačil, zrušena byla druhá nejvyšší soutěţ a místo ní bylo ustanoveno celkem pět divizí. 3 svazové (Středočeská, Českého venkova a Moravskoslezská), jedna německá a jedna pro kluby ze Slovenska a Podkarpatské Rusi. Do Státní ligy postupovali dva první z kvalifikačních zápasů, které mezi sebou sehráli vţdy mistři divizí.134 Na tyto divize ještě navazovaly I. A třídy jednotlivých ţup.135 SK Ţidenice patřily pod Západomoravskou ţupu, celkem jich bylo 27.136 I do druhé sezóny mezi elitou Ţidenice měnily kádr a snaţili se jej hlavně posílit. Změna se udála i na pozici trenéra. Václava Vohralíka vystřídala hned dvojice – František Janoušek a Jenö Konrad. Razantně se proměnila pozice brankáře. Trojici Bulgakov, Medowich a Vojta nahradil Karel Burkert,137 který debutoval uţ 20. června proti Olomouci.138 Rodák z Budapeště přišel do Brna z bulharského Levski Sofia a později se stal i brankářem reprezentace.139 Z hráčů do pole odešli Báča, Galler, Kovacs, Molnár, „Káďa“ Pešek, Pešev, Podrazil, Roman, Jan Smolka a Veselý. Místo 132

PETRŮ, Karel.: c. d., s. 695. JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 200-201. 134 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 695. 135 JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 20. 136 NM, Archiv tělesné výchovy a sportu, Fotbal, kart. 14, i.č. 1449, Zápisník brněnských přátel kopané, jaro 1936 137 JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 313. 138 Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 30 139 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 58-59. 133

35

nich přišli Josef Eremiáš, František Nejedlý,140 František Novák z francouzského Amiens AC (padl za 2. světové války v Anglii v roce 1942),141 Oldřich Nývlt z Olympique Nimes z Francie142 a Václav Průša ze sestoupivši Viktorie Ţiţkov.143 Ideální sestava vypadalo zhruba takto: Burkert – Neder, Černý – Novák, Pospichal, Smolka – Šterc, Rulc, Moták, Tichý, Průša.144 Start ligové soutěţe proběhl 26. srpna a Ţidenice doma hostili praţské DFC, které porazili 4:3. Následoval další tým z hlavního města, Sparta, a asi nikdo před tímto duelem nečekal, ţe by mohl skončit jednoznačnou výhrou domácích. Závěrečný výsledek byl 4:0, o branky se postarali dvakrát Průša, Šterc a Moták. Zápas tehdy vidělo 14 tisíc fanoušků, coţ ale nebyl rekord sezóny. Z toho je jasné, ţe se Brňanům nad míru dařilo. Třetí kolo přineslo v Praze výhru nad Karlínem 4:1. S šesti body a skvělým skóre 12:4 bylo Brno na první příčce tabulky. Toto postavení potvrdilo v dalších dvou zápasech. Plzeň porazili doma 4:1 a Teplitzeru nasázeli branek hned 5 a ţádný nedostali. V 6. kole přišla první remíza v Plzni s Viktorií (0:0). Další zápas se odehrál v Praze s Bohemians a opět přišla ztráta bodů při remíze 1:1. Stejným výsledkem skončilo i první moravské derby proti SK Prostějov, které bylo ostře sledované. Svědčí o tom i fakt, ţe ho navštívilo 16 tisíc lidí a policie musela hřiště dokonce uzavřít. Aţ v 9. kole přišla první poráţka v lize, kterou utrpěly Ţidenice v Kladně (1:2) V předposledním kole se v Praze hrálo o první místo v tabulce mezi Slavii a Ţidenicemi. Zápas sledovalo aţ 22 tisíc fandů a vstup na stadion byl uzavřen uţ půl hodiny před začátkem. Bohuţel, došlo i k incidentu kdyţ spadla jedna z tribun, došlo k mnoha zraněním a v nastalém chaosu se někteří fandové dostali aţ bráně Brna. Hektický byl i průběh na hřišti, nejprve vedli Slavisté o dvě branky, které vše hosté vyrovnali ještě do přestávky. Po ní to byl tvrdý boj o kaţdý míč a rozhodla aţ rána z dálky na konci zápasu od Antonína Puče. Ţidenice klesly po výsledku 3:2 na třetí příčku, kterou si udrţely i po posledním podzimním zápase proti FK Kolín, který doma porazili 1:0. Nečekaně výtečný podzim tak dával naději i na účast v Středoevropském poháru.145 140

JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 313. František Novák. PlayerHistory.com [online]. [cit. 2015-02-28]. Dostupné z: http://soccerdatabase.eu/player/313317/ 142 Oldřich Nývlt. Player History.com [online]. [cit. 2015-02-28]. Dostupné z: http://soccerdatabase.eu/player/313318/ 143 ZABLOUDIL, Antonín. Průša zaskočil slavný Rapid Vídeň hattrickem. Brněnský deník [online]. 2013 [cit. 2015-02-28]. Dostupné z: http://brnensky.denik.cz/fotbal_region/prusa-zaskocil-slavny-rapid-videnhattrickem-20130410.html 144 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 362. 145 Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 30-31. 141

36

V publikaci „Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 19131948“ je také zajímavá zmínka o události z října 1934. 16. toho měsíce se brněnský klub utkal s výběrem Moskvy, který vyhrál Na Horymíru 3:2 před 5 tisíci diváky. Jako fakt je tento zápas určitě důleţitý, nicméně v době minulého reţimu byl aţ příliš vyzdvihován a ve zmíněné publikaci je opěvován aţ příliš nápadně. Po úspěšném podzimním soupeření byli Brňané také náleţitě odměněni. Vypravili se totiţ na dva zajímavé zájezdy, nejprve do severní Afriky a poté na Maltu. Na africkém kontinentu navštívili Alţírsko a Tunisko. Ze sedmi odehraných zápasů vyhráli čtyři, dva prohráli a jedenkrát remizovali.146 První proti CDI Oran vyhráli hokejovým výsledkem 8:4. V tom druhém došlo k incidentu, kdyţ byl napaden několika hráči Rulc, soupeři ovšem potrestáni nebyli a ze zápasu si nakonec i odnesli výhru. Tunnis Populaire Bel Abbis poté rozdrtili vysoko 8:0. V rámci mezinárodního turnaje hráli s nejlepším alţírským týmem Rua Alger, který porazili 5:1 po poločase 1:1. Ve finále Ţidenice triumfovali 4:2 proti SC Bel Abbes. V posledních dvou zápasech roku 1934 přišla nejprve poráţka 2:3 a poté remíza 2:2. Tým byl ovšem jiţ dosti unavený, coţ se na výsledcích podepsalo. Zápasové volno měli Brňané pouze během ledna, protoţe uţ v únoru následoval zájezd na Maltu. Zde třikrát vyhráli a také se těšili skvělému zacházení a účastnili se i vojenské přehlídky. První utkání vyhrály Ţidenice nad výběrem anglického letectva před 10 tisíci diváky 5:1. Poté proti Silema Wanderers triumfovali 2:1 a na závěr rozdrtili jedenáctku anglických námořníků Royal Pick Navy 7:3. Během zpáteční cesty navštívili významná italská města, nejvíce je určitě zaujal Řím s Vatikánem.147 Jarní část Státní ligy Ţidenicím příliš nevyšel. Přišly totiţ hned tři prohry ve 4 duelech. Nejprve proti DFC Praha na jeho půdě 2:3, poté rovněţ v hlavním městě proti Spartě 1:6, pak přišla nejtěsnější výhra s Čechií Karlín doma 1:0, ovšem poté opět si poráţku 0:3 Brňané odvezli z Teplic. Aţ poté přišel konečně přesvědčivý výkon a hlavně vítězství 3:0 nad Viktorií Plzeň, která bojovala o záchranu. Po tomto utkání se vyšvihli na čtvrtou příčku, kterou udrţeli po triumfu nad Bohemians 1:0. 28. dubna 1935 se dostali na kýţené třetí místo, které zaručovalo účast ve Středoevropském poháru pro jeho další ročník. Pomohla k tomu remíza 2:2 v Prostějově. Výhry 2:0 doma 146

ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 52. Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 31-32. 147

37

nad Kladnem a triumf 2:1 na hřišti SK Plzeň posunuli Ţidenice znovu o kus blíţe cíli, ke kterému se nakonec opravdu dostali, i kdyţ prohráli ještě doma 1:3 se Slávií před 16 tisíci fanoušky a v Kolíně 0:2.148 Pro brněnský tým znamenal ročník 1934/35 obrovský posun vpřed. Z 8. místa na 3., coţ byl obrovský úspěch, který znamenal i účast ve Středoevropském poháru. Celkově Ţidenice nasbíraly 26 bodů, coţ bylo o deset méně neţ mistrovský tým, kterým se stala potřetí za sebou Slavia Praha, které pomohla prohra Sparty Praha v posledním kole v Kolíně. Tento výsledek také znamenal zachráněnou nejvyšší soutěţ pro AFK Kolín, coţ odsoudilo k sestupu dvojici týmů Bohemians a Čechie Karlín. Zmíněný zápas také provázely i kontroverze a různá nařčení, nic se ovšem nepotvrdilo a výsledek byl zcela regulérní a podle pravidel. Kolín během jarní části ukázal fantastickou formu díky zisku 12 bodů.149 Nejlepším střelcem byl hráč vítězného celku Slavie František Svoboda s 27 brankami.150 Ovšem zpátky k Brnu. Moravský celek ze všech 22 zápasů vyhrál přesně polovinu, tedy 11, čtyřikrát si připsal remízu a sedmkrát prohrál. Skóre bylo pozitivní v poměru 42:32. Ze statistik vyplývá, ţe jasně lepší byl podzim, ve výsledku ale nedošlo ke změně pozice151, k čemuţ přispěl i brankář Karel Burkert 8 čistými konty ze všech 22 zápasů. Spolu s ním všechny zápasy odehrála ještě dvojice František Šterc a Oldřich Rulc. Přes 20 zápasů se dostali ještě Jaroslav Moták, Stefan Pospichal, Karel Černý a Josef Smolka. Nejlepším střelcem Ţidenic byl František Šterc s 15 góly, druhým Josef Tichý s 9 přesnými zásahy a třetím Václav Průša s šesti zásahy.152 Členové SK Ţidenice volili své vedení na valné hromadě, která se konala 12. února 1935. Předsednictvo dle § 11. stanov tvoří předseda, místopředsedové, předseda fotbalového odboru, jednatel a pokladník. Jmenovitě byli zvoleni armádní generál Sergej Vojcechovský (předseda), JUDr. František Janda (1. místopředseda), Leopold Dvořáček (2. místopředseda), JUDr. Leopold Pelikán (3. místopředseda), František Haselmann (předseda fotbalového odboru), František Kadlec (jednatel) a František Komzák (pokladník).153 Došlo také k odsouhlasení změn stanov.154

148

Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 33-34. 149 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 716. 150 JELÍNEK, Radovan – Jiří MACKŮ.: c. d., s. 420 151 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 716. 152 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 362. 153 MZA, B 26 (Policejní ředitelství Brno), kart. 3172, i.č. 40225/48, sign. 235 a 236. 154 MZA, B 26 (Policejní ředitelství Brno), kart. 3172, i.č. 40225/48, sign. 14.

38

5.4. Léto 1935 5.4.1. Středoevropský pohár 1935 Ţidenice se po skončení ligového ročníku chystali na svoji první účast ve Středoevropském poháru. Kromě Československých týmů se ho účastnily kluby z Itálie, Maďarska, Rakouska, Rumunska, Jugoslávie a Švýcarska (ne všechny země měly svého zástupce v kaţdém ročníku). V roce 1934 dokázala zvítězit italská Bologna, největším úspěchem československých týmů byl triumf Sparty z roku 1927.155Celkem bylo v soutěţi 16 týmů, z Československa byli nakonec 4 zástupci, společně se Slavii, Spartou a Ţidenicemi také Viktoria Plzeň. Z Rakouska se účastnili SK Admira Vídeň, First Vienna FC, Rapid Vídeň a Austria Vídeň, z Itálie pak Juventus, Fiorentina, AS Řím a Inter a nakonec z Maďarska Hungária FC, Újpest, Ferencvárosi a Szegedi. Od ročníku 1935 se hrálo během léta.156 Osmifinálovým soupeřem Ţidenic byl Rapid Vídeň, coţ vzbudilo v Brně velké očekávání. 16. června 1935 bylo v Brně sehráno první střetnutí, které sledovalo kolem 13 tisíc fanoušků, z toho 10 tisíc na stadionu a ostatní z okolních svahů. Domácí nastoupili v sestavě Burkert, Nejedlý, Černý, Smolka, Pospichal, Novák, Šterc, Moták, Průša, Klíma a Rulc. Po počátečním oťukávání poprvé udeřili domácí zásluhou Průši ve 25. minutě. Po přestávce stejný hráč vsítil ještě dvě branky a s Ţidenicemi to vypadalo výborně. V poslední čtvrthodince ovšem Rapid zabral a sníţil na konečných 3:2 zásluhou Hochreitera a Kaburka.157 Před odvetou tak bylo vše otevřené. Ta se hrála za další týden ve Vídni na městském stadionu, kde zápas sledovalo neuvěřitelných 55 tisíc diváků. Ţidenice do té doby nikdy nesledovalo více lidí. Brňané nastoupili v sestavě: Burkert, Nejedlý, Černý, Smolka, Pospichal, Novák, Šterc, Nývlt, Průša, Moták a Rulc. V úţasné atmosféře hosté ztratili svůj náskok na úplném začátku, coţ je trošku rozhodilo. Navíc v první půli dohrávali o jednoho hráče méně, kdyţ byl odnesen Novák. I tak zabrali a dokázali dokonce obrátit vývoj utkání. Ve 41. minutě vsítil branku zhruba z dvaceti metrů Nývlt po kombinaci Rulce a Průši. O minutu později skvěle pronikl aţ před bránu Rulc, přihrál do „druhé vlny“ Nývltovi a ten druhou branku stanoval

155

ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 52. Středoevropský pohár 1935. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001- [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edoevropsk%C3%BD_poh%C3%A1r_1935 157 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 52-53. 156

39

poločasový stav na 2:1. Do druhé půle nastoupil znovu i Novák, ale plnil spíše jen roli statisty. Defenzivní taktika Brňanům v druhém dějství dlouho nevydrţela, protoţe chvíli po přestávce skóroval za domácí slavný Franz Binder. V divoké poslední půlhodině Rapid tlačil, Ţidenice dokonce musely dohrávat o devíti, protoţe Novák jiţ na hřišti nemohl déle vydrţet a následoval i zraněný Rulc, Rakušané ovšem nedokázali vstřelit kýţený gól a z postupu se nečekaně radoval český celek.158 Ve čtvrtfinále čekal Ţidenice ještě kvalitnější a věhlasnější tým té doby, Ferencváros Budapešť, který v osmifinále vyřadil italský AS Řím 9:3.159 Opět se hrálo nejprve v Brně na Horymíru, tentokrát před 20 tisíci fanoušky, a Ţidenice nastoupili v sestavě: Burkert – Neder, Černý – Smolka, Pospichal, Raffinský (náhrada zraněného Nováka) – Šterc, Nývlt, Průša, Moták a Rulc. Zelenobílý hosté měli ve svém středu dva velikány: Gézu Toldiho a legendárního György Sárosiho.160 První poločas domácím vyšel náramně, protoţe si z něj odnesli vedení 2:0 díky brankám Rulce a Nývlta. Během pěti minut druhého poločasu však bylo srovnáno a začínalo se prakticky od začátku. Brňané se ale nenechali rozhodit a nakonec zvítězili. Branku si připsal nejprve Šterc a v závěru potvrdil výhru 4:2 Průša. Postup z Vídně se ovšem v Budapešti neopakoval. Na branku Sarosiho Šterc ještě odpověděl, ale po poločase 2:1 dopadl celý zápas drtivou výhrou domácích 6:1 (český celek dohrával opět oslaben o zraněného Šterce) a první účast Ţidenic ve Středoevropském poháru byla u konce.161 Tehdy nastoupila jedenáctka ve sloţení: Burkert, Neder, Černý, Smolka, Pospichal, Raffinský, Šterch, Nývlt, Tichý, Moták a Rulc. První tři zmíněné zápasy však jsou v historii brněnského týmu zapsány zlatým písmem, zvláště obě domácí výhry. Další české týmy si vedly různě. Viktoria Plzeň vypadla v osmifinále s Juventusem v součtu 4:8, Slavia Praha nejprve postoupila přes Szegedi 2:4 a poté vypadla také ve čtvrtfinále po třízápasové bitvě s Austrií Vídeň. Po prvních dvou zápasech zůstalo nerozhodnuto, proto došlo k duelu na neutrální půdě, kde dominovali Rakušané 2:5. To Sparta nakonec celý Středoevropský pohár 1935 ovládla. Nejprve si poradila 6:4 s First Vienna FC, poté přejela Fiorentinu 8:4. V semifinále vyřadila

158

Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 34. 159 Mitropa Cup 1935. In: RSSSF [online]. 1999 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.rsssf.com/tablesm/mit35.html 160 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 53 a 400. 161 Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 34-36.

40

Juventus aţ ve třetím zápase na neutrální půdě po výsledku 5:1 a ve finále pomstila Ţidenice proti Ferencvárosi po součtu výsledku 4:2.162 5.4.2. Příprava na sezónu Poslední zápas Středoevropského poháru se hrál začátkem července, coţ nedávalo Ţidenicím mnoho času na odpočinek a přípravu na další ligový ročník, který začínal v polovině srpna. Během volného období tak brněnský klub odehrál pouze dva přípravné duely a oba se zahraničními týmy na vlastním hřišti, protoţe na turné jiţ nezbyl čas. Nejprve to bylo s holandským SV Philips-Eindhoven a poté s rakouským First Vienna. Oba duely ovládli Ţidenice poměrem 5:2.163 5.5. Sezóna 1935/36 Státní liga byla pro ročník 1935/36 rozšířena o další dva kluby, takţe celkový počet se zvýšil na 14. Bylo to ovšem pouze přechodné řešení, protoţe hned v další sezóně uţ se počet vrátil na předchozích 12. A proč taková změna? Jiţ dříve totiţ asociace svolila s tímto rozšířením, a to kvůli sestupujícím týmům, které měly dlouhodobé smlouvy s hráči a dlouhodobý pobyt v niţších soutěţích by byl pro ně problém. Ovšem nikde nebylo přesně určeno, které kluby se do nejvyšší soutěţe vrátí, klíčem k postupu byly kvalifikační boje mezi vítězi z pěti divizí, šance na postup do ligy tehdy byla 40%.164 První místo v kvalifikačních bojích obsadila 1. ČsŠK Bratislava (dále jen Bratislava), která se tak stala prvním týmem ze Slovenska, který si zahrál nejvyšší soutěţ.165 Druhým pak byl ţatecký DSV Saaz z německé divize a poté výběr Moravské Slavie Brno a SK Náchod.166 Moravská Slavia byla druhým brněnským klubem v 1. lize a moravská metropole se těšila znovu na derby zápasy.167 Kromě těchto 4 muţstev samozřejmě hrály ještě výběry Sparty, Slavie, Viktorie a SK Plzně, Kladna, Prostějova, DFC Praha, FK Teplitzeru, Kolína a samozřejmě Ţidenic. Valným ligovým shromáţděním bylo také rozhodnuto o zvýšení bezpečnostních opatření. Pořadatel od

162

Mitropa Cup 1935. In: RSSSF [online]. 1999 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.rsssf.com/tablesm/mit35.html 163 Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 36. 164 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 716-717. 165 HORŇÁČEK, Imrich – Josef PONDĚLÍK.: c. d., s. 24 166 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 718. 167 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 78.

41

nové sezóny musel dbát na bezpečnost návštěvníků i kolem stadionu a musely být nainstalovány i ploty mezi hrací plochou a tribunami.168 Po roce se opět z poloviny obměnila trenérská pozice. Místo Františka Janouška doplnil maďarského kouče Jena Konrada Antonín Carvan, který se později stal hlavní postavou trenérské lavičky.169 Kromě toho se obměnil i kádr, nicméně jiţ ne tak výrazně, jako tomu bylo pravidlem v předchozích letech. Z klubu odešla trojice WolfDieter Friese, Ladislau Raffinský (odešel do Rapidu Bukurešť170) a Josef Tichý, který zamířil do Moravské Slavie Brno.171 Místo nich přišel Karel Hess, útočník z Viktorie Plzeň, Karel Nepala, legendární útočník, který zasvětil skoro celou hráčskou i trenérskou kariéru Ţidenicím (později Zbrojovce) a Karel Klíma. Doplněn byl i post brankáře o dvojici Ludvík a Tersch.172 Ideální jedenáctka vypadalo následovně: Burkert – Černý, Neder – Novák, Pospichal, Šterc – Hess, Moták, Nepala, Průša, Rulc.173 174 Ligový podzim odstartoval 18. srpna a Ţidenice se utkaly s nováčkem z Bratislavy na jeho půdě. Na své konto si připsali remízu 1:1. První výhra přišla hned v dalším kole proti Teplitzeru, který porazili na Horymíru 2:0. Ve třetím kole v Náchodě viděli fanoušci skvělou přestřelku se smírným koncem pro oba výběry, výsledek 4:4 znamenal 4. bod. 15. září 1935 přišlo na řadu opět po letech velké brněnské derby mezi Moravskou Slavií a Ţidenicemi. První vzájemný duel v nejvyšší československé soutěţi sledovalo v Pisárkách na 12 tisíc fanoušků a nervozita byla na kaţdém kroku. Ţideničtí vyhráli 2:1 brankami Průši a Šterce, i kdyţ nutno podotknout, ţe soupeř dohrával kvůli zranění utkání v deseti lidech. V následujících duelech si doma brněnský tým připsal dvě výhry, nejprve zdolal Viktorii Plzeň 2:0 a poté sestřelil 6:2 tým z Kladna. Tato vítězná série přinesla první místo v tabulce těsně před Spartou a s velkým náskokem před Slavií. Aţ v 7. kole, v polovině podzimní části, utrpěl Carvanův tým první poráţku. V Plzni neuspěl proti tamnímu SK a prohrál 1:4, o týden později kapituloval proti Slavii na jejím hřišti 0:2. Stále se ovšem drţeli na druhém místě tabulky, soupeři se ovšem mocně dotahovali a ztráty v závěru podzimu znamenaly 168

PETRŮ, Karel.: c. d., s. 720. JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 313. 170 Ladislau Raffinsky. PlayerHistory.com [online]. 2002- [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://soccerdatabase.eu/player/38561/ 171 Jaroslav Tichý (fotbalista). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001[cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Tich%C3%BD_%28fotbalista%29 172 JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 313. 173 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 362. 174 NM, Archiv tělesné výchovy a sportu, Fotbal, kart. 14, i.č. 1449, Zápisník brněnských přátel kopané, jaro 1936 169

42

těţký pád. 9. kolo nabídlo remízový duel 1:1 v Kolíně, následně porazili DFC Praha na vlastním hřišti 3:0 a poté prohráli s Prostějovem 1:2. V utkání se Spartou na vlastním hřišti před 15 tisíci diváky remizovali 2:2 a v posledním podzimním kole 1. prosince prohráli v Ţatci s tamním DSV 2:1. Konečné páté místo po polovině soutěţe nebylo úplným propadákem, ale v úvodu ligy to vypadalo rozhodně růţověji. Šance na Středoevropský pohár však byla pořád ţivá.175 Jelikoţ se v létě vynechalo turné a ligový podzim dopadl solidně, vydal se klub znovu objevovat fotbalový svět. Tentokrát byl o něj navíc velký zájem od mnoha evropských klubů. Na konci roku a v lednu 1936 absolvoval brněnský celek zájezd do Portugalska, Španělska a na Baleárské ostrovy ve Středozemním moři. Bohuţel, nešlo o procházku růţovou zahradou a hráči s realizačním týmem si procházeli velkými úskalími. Problémem byla kvalita soupeřů, technické problémy při přesunech, špatné počasí a také rozsáhlá marodka, která se během turné vytvořila. Proti Ol Belenensez v prvním zápase za prudkého deště dostal český zástupce naloţeno 1:5, tehdy navíc chytal i brankářský nováček Ludvík. Na tým padla špatná nálada, i kvůli skutečnosti, ţe byl za dva dny Štědrý den a mnozí se raději viděli doma v Československu. Ovšem všechno zlé je k něčemu dobré a hned druhý den Ţidenice porazily portugalský mistrovský tým Benficu Lisabon 2:1. Nastal ale další pád a tři těţké poráţky dostaly muţstvo na úplné dno. Nejprve se prohrálo se Sportingem 1:3 a na Nový rok s Portem 2:5. Vrcholem byla poráţka 3:5 od Coimbry. V tomto duelu musel Ludvíka v bráně nahradit Novák a ve středu hřiště vypomohl i samotný trenér Carvan. 8. ledna proti Braze chytal útočník Nepala, který ovšem podal obdivuhodný výkon a dopomohl k výhře 4:1.176 Ţidenice následně čekal přesun do Španělska, kde měl přijít zápas z nejtěţších – proti národnímu týmu Španělska. Na tento duel hleděl celý klub s obavami a pár dní před ním bylo rozhodnuto, ţe se k týmu připojí první brankář Burkert, jenţ zůstal v Československu.177 K týmu se připojil v Madridu, kde se na stadionu Atlética Madrid před 15 tisíci diváky odehrál jiţ zmíněný duel s reprezentací Španělska. Ţidenice nastoupily ve sloţení: Burkert, Neder, Nejedlý, Eremiáš (během zápasu se zranil), Pospichal, Böhm, Nepala, Hess, Průša, Klíma a Rulc. Právě brankář Burkert byl rozhodně nejlepším na hřišti a dostalo se mu díky skvělým zákrokům 175

Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 36. 176 Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 36. 177 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 55.

43

bouřlivých ovací, které ovšem na vítězství nestačily. Prohrálo se ovšem 1:2, kdyţ jedinou branku hostů dal Rulc, coţ bylo určitě přijatelné.178 Povzbuzený celek poté vyrazil na Baleáry, kde se nejprve utkal s výběrem Mallorcy a vyhrál 3:1. Proti CD Mallorca dokonce brankář Ludvík musel kvůli zraněním hrát v poli, přesto přišla výhra 2:1. I v dalších dvou zápasech to byl triumf ţidenických, i díky skvělému Burkertovi, nejprve padl SG Felantix 2:0 a poté Constancia Inca 6:1.179 19. ledna odehráli Brňané další velký zápas, tentokrát v Barceloně proti výběru FC Barcelony a Espanyolu. Na hřišti Las Corts bylo na 20 tisíc návštěvníků, kteří viděli remízu 1:1, coţ byl obrovský úspěch pro hostující celek, protoţe se v zápase objevily největší hvězdy té doby, kromě zraněného brankáře Zamory. Ţidenice v prvním poločase vedly díky Klímovi, jehoţ rána rozvlnila síť. Ovšem ještě do poločasu se zranil Burkert, coţ bylo veliké oslabení i pro jarní část ligy, protoţe několik kol chyběl. V druhé půli však zástupce Československa odehrál slušnou partii, i kdyţ inkasoval z kopačky Samitiera, tak zanechal skvělý dojem, protoţe ţidenický klub dostal ještě několik dalších nabídek na sehrání zápasů, ale uţ tak náročné turné bylo nutné utnout a začít se připravovat na pokračování domácí ligové soutěţe, která byla přece jenom důleţitější, protoţe se bojovalo o účast ve Středoevropském poháru.180 Na jihozápadě Evropy nasbírali hráči mnoho cenných zkušeností a v těţkých podmínkách ukázali velké odhodlání. Jiţ necelý měsíc po posledním duelu na Pyrenejském poloostrově sehráli Ţidenice první jarní ligové utkání. Opět začínali s Bratislavou, se kterou na domácím hřišti 16. února remizovali 1:1. Nápravu sjednali na půdě Teplitzeru výhrou 4:2 (23. února). I další dva duely přinesly výhru, nejprve byl poraţen Náchod (2:0; 1. března) a poté i Moravská Slavia, která utrpěla debakl 6:2 (8. března). Na Kladně Carvanův tým remizoval 3:3 (15. března), poté ovšem doma utrpěl debakl s SK Plzeň (29. března). Stejný příděl museli zkousnout hráči doma proti Slavii (5. dubna), ve které zářil Plánička a nejlepší střelec předchozího ročníku Svoboda. Boj o čtvrtou příčku nadále pokračoval a Ţidenicím velmi pomohla série tří vítězství. Nejprve porazili Kolín 5:1 (12. dubna), poté DFC Praha 2:1 (19. dubna) 181 a dále moravského rivala z Prostějova 178

Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 37. 179 Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 37. 180 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 55-56. 181 Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 37-38.

44

4:1 (3. května). Za toto vítězství hráči dostali speciální odměnu 500 Kčs.182 Na Letné proti Spartě bohuţel neuspěli (10. května), ani se s tím příliš nepočítalo, protoţe praţský celek bojoval zuřivě o titul s rivalem ze Slavie. Poslední dvě kola měla rozhodnout a Brňané ukázali velkou bojovnost a nakonec vše dovedli do úspěšného konce. Nejprve rozdrtili DSV Saaz 7:1 (17. května) na domácím hřišti a v symbolicky v Plzni proti Viktorii vyhráli 2:0 (24. května) a dostali se na čtvrtou příčku, které zajišťovala předkolo Středoevropského poháru, v němţ se později střetli se švýcarským mistrem.183 184

Čtvrtá pozice byla polepšením o jednu příčku od podzimní části soutěţe, nicméně byla o jednu příčku horší neţ v předchozí sezóně. Účast na Středoevropském poháru však stále ţila a dalo by se říct, ţe i předkolo patří k této soutěţi. Celkem Ţidenice nasbíraly 32 bodů, z toho 18 na jaře. Z 26 duelů odešly 13krát vítězně, 6krát si připsali remízu a 7krát poráţku. Skóre bylo pozitivní 65:42.185 Nejvíce zápasů odehráli Nepala, Neder, Rulc a Pospichal, všichni nasbírali 25 startů. Brankáři si je rozdělili mezi sebou následovně: Burkert 18, Terš 5 a Ludvík 3,186 přičemţ první zmíněný měl 5 čistých kont a druhý zmíněný 1. Nejlepšími střelci byli Průša, Nepala a Šterc, kteří měli 18, 15, respektive 9 branek.187 Mistrovský titul si zajistila Sparta Praha, která ovšem na konci soutěţe ještě málem připravila fanouškům kolaps, kdyţ poslední dvě utkání prohrála se Slavií a s Bratislavou. Právě „sešívaní“ na ni tlačili zezadu a nakonec ji i dostihli, nicméně díky lepšímu poměru vstřelených a inkasovaných branek se z titulu radovali sparťanští hráči a přerušili nadvládu Slavie nad ligovou soutěţí. Sparta dala za celý ročník a 100 branek188, nejlepším střelcem však byl Slávista Vojtěch Bradáč s neuvěřitelnými 42 přesnými trefami, coţ byl prvorepublikový rekord.189 Za praţskými celky se utvořila dvojice moravských týmů, třetí byl SK Prostějov a čtveré samozřejmě Ţidenice. Na opačném konci tabulky byla situace také hodně zamotaná. Jasně poslední skončila dvojice DSV Saaz a AFK Kolín, tu doplnila ještě dvojice Teplitzer a DFC 182

ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 56. Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 38. 184 NM, Archiv tělesné výchovy a sportu, Fotbal, kart. 14, i.č. 1449, Zápisník brněnských přátel kopané, jaro 1936 185 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 731. 186 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 362. 187 Státní liga 1935/36 (fotbal). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_liga_1935/36_%28fotbal%29 188 JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 201. 189 JELÍNEK, Radovan – Jiří MACKŮ.: c. d., s. 420 183

45

Praha. Tým z hlavního města však měl na dosah záchranu, protoţe ztrácel pouhý bod na dvojici Moravská Slavia a SK Kladno. Z nejvyšší ligové soutěţe tak vypadly hned tři celky, které byly německé. Naopak druhý tým z Brna, Moravská Slavia, si zajistila ligovou příslušnost i pro další ročník.190 2. února 1936 proběhla valná hromada Sportovního Klubu Ţidenice v restauraci v Luţánkách. Pro rok 1936 byli zvoleni do Ústředního výboru: ing. Dr. Rudolf Spazier, jako nový předseda, JUDr. František Janda, jako 1. místopředseda, Leopold Dvořáček, jako 2. místopředseda a JUDr. Leopold Pelikán, jako 3. místopředseda. Předsedou fotbalového odboru byl Jan Pařil, jednatelem František Kadlec a pokladníkem Karel Bím. Ti také tvořili celé předsednictvo.191 Členská schůze 9. července 1936 od 20:15 v restauraci na hřišti Horymíru byla zpočátku velice rušná ze strany opozice a místopředseda klubu Pařil dokonce ţádal o asistenci stráţníky, aby nedošlo k násilnostem. Došlo však jen ke slovním přestřelkám. Jan Pařil poté musel vše ještě vysvětlovat při policejním předvolání 17. července.192 5.6. Léto 1936 5.6.1. Středoevropský pohár 1936 Do oficiálního 10. ročníku Středoevropského poháru musel ţidenický tým tentokrát přes předkolo. To bylo zavedeno kvůli účasti švýcarských celků. Nejlepší celky země helvétského kříţe se postavily nejhůře postaveným týmům zbylých účastnických zemí. Na čtvrtý tým nejvyšší československé soutěţe zbyl soupeř z nejtěţších, samotný mistr Švýcarska Lausanne Sports FC.193 První zápas se odehrál v Brně 6. června 1936 na Horymíru a domácí nastoupili v následující sestavě: Karel Burkert - Jozef Neder, Karel Černý - Josef Smolka, Stefan Pospichal, František Novák František Šterc, Karel Nepala, Václav Průša, Karel Hess, Oldřich Rulc.194 Slavnostní ráz utkání, před kterým se hrály i hymny, dodal i výkop, který obstaral brněnský starosta a předseda klubu prof. Rudolf Spazier. Domácí celek podal naprosto skvělý výkon, svého soupeře naprosto přehrál a vymazal ze hřiště. Jiţ po čtvrthodině vyhrávaly Ţidenice o dvě branky díky Průšovi a Nepalovi. Po poločase ještě přidali přesné trefy postupně Šterc, Hess a znovu Průša. Jeden ze švýcarských novinářů přirovnal 190

PETRŮ, Karel.: c. d., s. 731. MZA, B 26 (Policejní ředitelství Brno), kart. 3172, i.č. 40225/48, sign. 240, 241 a 242. 192 MZA, B 26 (Policejní ředitelství Brno), kart. 3172, i.č. 40225/48, sign. 243. 193 Mitropa Cup 1936. RSSF.com [online]. 1999 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.rsssf.com/tablesm/mit36.html 194 JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 273. 191

46

technickou vyspělost brněnských k hráčům kulečníku. Pozice pro odvetu byla výborná a jen naprostý zkrat mohl připravit Ţidenice o postup do hlavní části poháru. O týden později tak v odvetě stačila i prohra 1:2. Celé utkání poznamenal hustý liják, hra tak nebyla příliš dobrá a spíše se jen tvrdě bojovalo. Zajímavostí je, ţe šlo o 1000. duel od zaloţení brněnského klubu. Do utkání vyběhla totoţná sestava, jaká hrála na domácí půdě a jedinou branku hostí vsítil v 65. minutě Nepala, který tehdy vyrovnával na 1:1, ovšem poté se ještě jednou prosadil domácí výběr. Oslava postupu přišla po střetnutí ještě ve Švýcarsku v rámci slavnostního banketu se starostou Lausanne.195 V prvním kole pak čekal Brno věhlasný soupeř AS Ambrosiana Inter (dnešní FC Internazionale Milano) a opět se začínalo na Horymíru, kam se 21. června 1936 dostavilo za parného letního dne 19 tisíc diváků196 a někteří dokonce i z velké dálky (jeden z fanoušků aţ z Francie197). Hosté však brzy vedli zásluhou legendárního útočníka Giuseppeho Meazzy (jeho jméno nese významný fotbalový stadion v Miláně). Do poločasu ještě zvýšil vedení Frossi a s Ţidenicemi to nevypadalo nejrůţověji. Po změně stran však dokázali zabrat a srovnat skóre. To zásluhou dvou Karlů – Nepaly a Hesse. Bohuţel, pár minut po vyrovnávající brance se znovu prosadil Meazza. Naděje do odvety tak byly malé.198 Domácí tehdy nastoupili v sestavě: Karel Burkert - Jozef Neder, Karel Černý - Josef Smolka, Stefan Pospichal, František Novák - František Šterc, Karel Nepala, Václav Průša, Karel Hes, Oldřich Rulc (ta byla stejná jako v předchozích dvou zápasech a ve stejném sloţení poté nastoupili Brňané i v Itálii)199. V Miláně nakonec byl stvrzen postup italského celku a to způsobem, který aţ potupil československý tým. Jiţ od prvních minut byli domácí jasně lepší a dominovali a po 5 minutách to bylo 2:0 díky Meazzovi a Demaríovi. Po další čtvrthodince uţ na ukazateli skóre bylo 4:0, opět díky Meazzovi a Frossimu. Po změně stran přibyly do sítě Ţidenic další čtyři přesné zásahy, třikrát se o to přičinil nezastavitelný Meazza a jednou Ferrari. Inter vyuţíval efektivně hru křídelních hráčů, kteří při protiútocích na sebe navázali obránce a ve středu pole pak nehlídaný Meazza neměl větší problémy se střílením gólů. Za hosty se dočkal čestného úspěchu minutu před koncem Hess. Fandové v Brně tehdy ani nechtěli výsledku uvěřit, mnohokrát si ho ověřovali a ještě další den se mnoţily 195

Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 38. 196 JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 273. 197 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 57. 198 Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 38. 199 JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 273.

47

podobné dotazy. Na obrovském výprasku to nic nezměnilo. Před startem ligy se sehrálo znovu jen pár přátelských zápasů, příliš času na odpočinek a přípravu před startem ligy však nezbývalo.200 Kromě Ţidenic se Středoevropského poháru v roce 1936 účastnily ještě další tři československé celky – praţská S, Sparta a Slavia, a Prostějov. Všechny kluby prošly prvním kolem soutěţe, ve čtvrtfinále ale uţ triumfovala jen Sparta, která dokráčela aţ do finále.201 Prostějov nejprve vyřadil Admiru Vídeň, za kterou hrál i slavný Pepi Bican (byl proti moravskému celku dokonce vyloučen)202, který svojí kariéru teprve začínal. Poté ovšem vypadl s Újpestem 0:3. Slavia si zas poradila nejprve s Ferencvárosem, nicméně poté ji vystavila stopku Austria Vídeň. Sparta Praha na své jízdě uhájila postup s Phöbusem z Maďarska, následně snadno přešla přes AS Řím, aby v semifinále pomstila Ţidenice a porazila Inter celkově 8:5. Finálové dvojutkání s Austrií Vídeň však přineslo pouhou jednu branku, kdyţ se na strahovském stadionu vystavil nečekanou stopku sparťanským nadějím na obhajobu poháru hráč rakouského týmu Jerusalem.203 5.7. Sezóna 1936/37 Po přechodné sezóně 1935/36 se v ročníku 1936/37 počet účastníků nejvyšší soutěţe vrátil opět k dvanácti klubům. Problém s tím měla zvláště Středočeská ţupa, ale asociace jiţ změny nedopustila.204 Prvoligovou příslušnost si v kvalifikačních bojích zajistili Viktoria Ţiţkov, která chtěl oprášit dřívější slávu po dvou vynechaných ročnících, a poprvé v historii také muţstvo z Podkarpatské Rusi SK Rusj Uţhorod.205 Těsně za ním v kvalifikaci skončil Zlín, jehoţ největší sponzorem byl samozřejmě Baťa. Pro Uţhorod bylo logicky největší problémem cestování k zápasům, protoţe vzdušnou čárou je to třeba do Plzně přes 660 km. Tento tým tak často musel vyuţívat k dopravě letadlo, za coţ si také vyslouţil přezdívku „létající učitelé“, protoţe většina hráčů byla absolventy učitelské školy.206 Kromě těchto dvou týmů hráli ligu Sparta Praha, Slavia Praha, Prostějov, Ţidenice, SK Plzeň, Náchod, Bratislava, Viktoria Plzeň, Kladno a Moravská Slavia Brno.207 Chyběly tak kluby českých Němců, protoţe všechny tři 200

Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 39. 201 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 732-733. 202 JELÍNEK, Radovan – Jiří MACKŮ.: c. d., s. 357. 203 JELÍNEK, Radovan – Jiří MACKŮ.: c. d., s. 355. 204 NM, Archiv tělesné výchovy a sportu, Fotbal, kart. 12, i.č. 1298, Proti agitačním nepravdám!, leták. 205 JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 20. 206 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 733. 207 JELÍNEK, Radovan – Jiří MACKŮ.: c. d., s. 420.

48

v předchozím ročníku sestoupily a v kvalifikaci neuspěl DSV Mährisch-Schönberg.208 V srpnu 1936 také odstartovala naplno snaha vytvořit celorepublikový klubový pohár, který by se hrál společně s ligovou soutěţí a byl by také nahrazením Středočeského poháru, ve kterém nastupovaly pouze kluby z této oblasti.209 Na lavičce Ţidenic stále úřadoval Antonín Carvan a spolu s ním v tomto ročníku tým vedl i Josef Kuchynka. V hráčském kádru, který zasáhl do ligových zápas, došlo ve velké fluktuaci hráčů, navíc byl kádr i o 2 hráče širší. Přibyl jeden brankář a jeden hráč do pole. Z týmu se poroučeli důleţití hráči jako Hess (odešel do Francie210), Moták (přestoupil do TJ Baník Ostrava211) či Böhm (také odešel do Ostravy212) a další spíše náhradníci Tersch (brankář), Eremiáš, Klíma, Nývlt a Suchánek. Rezervním brankářem byl František Haas, ale místo náhradníka zabral Vojtech Andrášik. V poli pak přibyli Vladimír Čabaňa, Josef Čurda, Bohumil Chocholouš, František Pecháček, Jan Stloukal, Vilém Stloukal, Buček a Prášek, coţ byli většinou mladí hráči, kteří si prošli brněnskými mládeţnickými týmy. Omlazení kádru bylo patrné a vyvstávala otázka, jak se s tím méně zkušení hráči popasují. Ideální sestava sezóny vypadala takto: Burkert – Rulc, Nepala, Novák, Pospichal, Neder, Vilém Stloukal, Čabaňa, Chocholouš, Jan Stloukal a Nejedlý. Nicméně je sloţité ji přesně poskládat, protoţe se hráči střídali zápas od zápasu daleko častěji neţ v minulosti.213 Ligový ročník odstartoval 23. srpna. Ţidenice se utkaly s SK Plzní, kterou doma porazily 2:0. Dařilo se i dále. V Pisárkách v derby porazily Moravskou Slavii 1:0 a na uspěly i v duelu s Uţhorodem 4:2. Následovaly ovšem dvě poráţky, nejprve v Bratislavě vysoko 0:3 a poté v Brně se Spartou 0:2. V Náchodě v šestém ligovém kole brněnský tým uspěl 2:1, poté si vyšlápl 4:3 na Kladno a 2:1 na Viktorii Plzeň, coţ ho vyneslo na druhou příčku tabulky za vedoucí Slavii Praha. Poslední tři duely podzimu ovšem znamenaly tvrdý pád a potupné debakly. Nejprve v Praze proti vedoucímu týmu před návštěvou 20 tisíc diváků 1:7, následně na vlastním hřišti s moravským rivalem

208

PETRŮ, Karel.: c. d., s. 733. PETRŮ, Karel.: c. d., s. 735. 210 Karel Hess. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Hess 211 Jaroslav Moták. In: Playerhistory.com [online]. 2002- [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://soccerdatabase.eu/player/312615/ 212 Karel Böhm. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_B%C3%B6hm 213 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 362. 209

49

z Prostějova 0:5 a poté opět v Praze, tentokrát s Viktorií Ţiţkov, 1:4.214 V tabulce Ţidenice přezimovaly na šesté příčce.215 Taková pozice nebyla pro nejlepší brněnský tým lichotivá, protoţe si celý klub opět myslel na Středoevropský pohár. Proto odstartoval přípravu uţ na začátku ledna, kdy rozdrtil Bosonohy 9:0. Liga pak odstartovala v Plzni, proti SK vyhráli Brněnští 3:2. Poslední únorový den v roce 1937 se zápas na Horymíru ani nedohrál. Problémem byl terén, který byl nepřípustný, a odehrála se pouze hodina hry. V té chvíli vedla Moravská Slavia 0:1, o měsíc později se duel musel opakovat. O týden později se remizovalo v dalekém Uţhorodě 1:1, s Bratislavou na domácím hřišti se ale vyhrálo 2:1. Následoval čtvrtý výprask v sezóně, tentokrát v hlavním městě od Sparty 0:6. Naopak šest branek ţideničtí nasázeli v opakovaném duelu Moravské Slavii. Výhra nad Náchodem 3:1 znamenala posun na příčky, které by znamenaly účast ve Středoevropském poháru. Poráţka Na Kladně 2:3 a ztráta zraněného Nejedlého však opět nastolila krutou realitu, kterou nezlepšil ani triumf v Plzni 3:2 nad tamní Viktorií, protoţe 2. května v Brně vyhrála Slavia 2:4 před 15 tisíci fanoušky. K pádu tabulkou přispěla poráţka od Prostějova 1:3 a také remíza v posledním kole s Viktorií Ţiţkova 1:1. Ţidenice skončily v ročníky 1936/37 aţ na 7. příčce.216 Prvotní sezónní úkol tak nebyl zdaleka splněn. Účast v mezinárodním poháru si zajistila čtveřice Slavia, Sparta, Prostějov a Bratislava, coţ byla první čtyři druţstva na konci soutěţe. Titul si odnesla po roční odmlce Slavia, která na čele náskok sedmi bodů na druhou Spartu. To dále to bylo daleko našlapanější a třeba sedmé Ţidenice ztratily na slovenský celek tři body. Před brněnský celek se vecpaly ještě týmy SK Kladno a SK Plzeň. Na konci tabulky bylo vše jasné a velkým propadákem skončila liga pro Moravskou Slavii, která během svého druhého roku mezi elitou nasbírala pouhé tři body, kdyţ pouze jedenkrát vyhrála a remizovala. O něco lépe na tom byl bodově podkarpatský Uţhorod, protoţe nasbíral o pět bodů víc, ale stále ztrácel šest bodů na Viktorii Ţiţkov, která byla posledním zachráněným týmem.217 Nejlepším kanonýrem soutěţe byl kladenský forvard Kloz s 28 trefami.218 To na straně Ţidenic měla nejvíce branek, 11, dvojice Stloukal a Nepala. Nejvytíţenějšími byli Rulc, Nepala, Novák a 214

Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 39. 215 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 734. 216 Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 39-40. 217 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 742. 218 JELÍNEK, Radovan – Jiří MACKŮ.: c. d., s. 420.

50

Pospichal, kteří měli všichni přes 20 utkání. O odchytané zápasy se podělila dvojice Burkert (10) a Andrášik (9), dva duely pak chytal Ludvík a jeden Haas. Co se čistých kont týče, tak dvě měl první zmíněný, Burkert, zatímco ten druhý pouze jediné.219 Na valné hromadě klubu 7. února 1937 od 8:00 v restauraci v Luţánkách bylo zvoleno následující předsednictvo: předsedou byl prof. Ing. Dr. Rudolf Spazier, brněnský

starosta,

1.

místopředsedou

byl

Leopold

Dvořáček,

továrník,

2.

místopředsedou JUDr. Leopold Pelikán, advokát, 3. místopředsedou Arnošt Rolný, továrník, předsedou fotbalového odboru Jan Pařil, jednatelem František Kadlec a pokladníkem Karel Bím.220 Odsouhlasena byla také změna stanov, ovšem Zemský úřad v Brně je nepřijal kvůli několika problémovým částem. Například co se týče jednotlivých odborů, tak podle úřadu nebylo jasné, zda jsou pouhými vnitřními pomocnými orgány spolkovými bez práva samostatné působnosti navenek, nebo zda jde o samostatné pobočné spolky.221 5.8. Léto 1937 Neúspěch ve Státní lize byl pro celý klub velkou motivací do dalšího roku. Důleţitá byla samozřejmě příprava, během níţ se odehrály dva zajímavé mezinárodní duely s věhlasnými soupeři. 6. června Ţidenice porazily Sportklub z Vídně 3:1 a na začátku srpna pak znovu proti vídeňskému celku, tentokrát proti Rapidu, vyhrály opět 3:1. Forma tak nebyla během léta vůbec špatná.222 5.9. Sezóna 1937/38 Před startem dalšího ligového ročníku nedošlo k prakticky ţádným změnám od ročníku předchozího. Problémy nastaly ve Středočeském poháru, který se sice začal hrát, ale nedohrál a pokračovalo se v jeho tradici aţ v roce 1940.223 Státní ligy se opět účastnilo dvanáct muţstev. Obhájcem titulu byla praţská Slavie, dále o mistrovský pohár soutěţily týmy Sparta Praha, SK Prostějov, IČSK Bratislava, SK Kladno, SK Plzeň, SK Náchod, Viktorie Plzeň, Viktorie Ţiţkov a samozřejmě SK Ţidenice. Boj o nejvyšší soutěţ v rámci kvalifikačního turnaje byl napínavý aţ do posledního hracího dne. Jasným postupujícím v té době jiţ byla SK Slezská Ostrava s deseti body. Ovšem 219

ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 362. MZA, B 26 (Policejní ředitelství Brno), kart. 3172, i.č. 40225/48, sign. 247 a 248. 221 MZA, B 26 (Policejní ředitelství Brno), kart. 3172, i.č. 40225/48, sign. 18, 20 a 21. 222 Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 40. 223 JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 202-203. 220

51

na druhém místě se drţel SK Pardubice, který čekal na výsledek maďarského FTC Filakovo s DFC Praha. Praţané dokázali favority překvapit a zajistili postup Východočechům. 224 Na trenérské ţidli stále seděl Antonín Carvan, kterého však později během sezóny nahradil Kalmán Konrád, coţ byl mladší bratr bývalého kouče Jenö Konráda (ten vedl tým ve Středoevropském poháru 1938225). V kádru opět došlo k obměně, coţ bylo logické, vzhledem k neúspěšnému postavení v předchozím ročníku. Odešli brankáři Haas a Ludvík (přestup do SK Libeň Praha226), dále Buček, Karel Černý (přestup do Slavie Praha227), Prášek, Václav Průša (přestup do Viktorie Plzeň jiţ během předchozího ročníku228) a Josef Smolka (ukončil kariéru, později se stal trenérem229). Tým posílili Svetozar Ðanić (přišel z jugoslávského Záhřebu230), Eduard Farda (po 2. světové válce se úspěšně věnoval hokeji, v Brně má pamětní desku231), Ludvík Koubek (přišel z Moravské Slavie Brno232), Václav Neumann, Ivan Tóth, Eduard Vaněk (přišel z amatérské Sparty Košíře z Prahy233), Karel Vít a Zeman. Mnozí s nich však byli spíše rezervními hráči. Ideální sestava ve zmíněné sezóně vypadalo takto: Burkert, Rulc, Neder, Chocholouš, Pospichal, Čabaňa, Jan Stloukal, Nepala, Novák, Čurda a Tóth. Znovu však někteří hráči alternovali a proto se v zápasech často objevili i Koubek, Vaněk či Šterc.234 Valná hromada se v roce 1938 konala hned na začátku roku 30. ledna v zrcadlovém sále hotelu Passage (dnes hotel Slovan v ulici Lidická) od 21:00. Valná hromada se usnesla na následujícím předsednictvu: předsedou se stal prof. Dr. Ing. Rudolf Spazier, brněnský starosta, 1. místopředsedou Jaromír Láska, advokát z Brna, 2.

224

PETRŮ, Karel.: c. d., s. 744-745. JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 273. 226 Emil Ludvík. Playerhistory.com [online]. 2002- [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://soccerdatabase.eu/player/313327/ 227 Karel Černý. Playerhistory.com [online]. 2002- [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://soccerdatabase.eu/player/313309/ 228 Václav Průša. Playerhistory.com [online]. 2002- [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://soccerdatabase.eu/player/88666/ 229 Josef Smolka. Playerhistory.com [online]. 2002- [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://soccerdatabase.eu/player/313299/ 230 Svetozar Ðanić. Playerhistory.com [online]. 2002- [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://soccerdatabase.eu/player/313434/ 231 Eduard Farda. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_Farda 232 Ludvík Koubek. Playerhistory.com [online]. 2002- [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://soccerdatabase.eu/player/313432/ 233 Eduard Vaněk. Playerhistory.com [online]. 2002- [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://soccerdatabase.eu/player/313433/ 234 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 362. 225

52

místopředsedou Leopold Dvořáček, továrník z Brna a 3. místopředsedou Ferry Hájek, také továrník z Brna. V Ústředním výboru byli František Kadlec (jednatel), Karel Bím (pokladník), Vladimír Gerţa (účetní), František Kejda (zapisovatel), Jaroslav Kvapil (hospodář), Josef Válek (matrikář), Josef Skovajsa (archivář) a další bez zadaných funkcí. Valná hromada fotbalového odboru se konala ještě o pár dní dříve, 19. ledna.235 Úvodní střetnutí 15. srpna se odehrálo v Praze proti Spartě. V sestavě se objevili Burkert, Neder, Tóth, Chocholouš, Pospichal, Novák, Čabaňa, Nepala, Stloukal, Koubek a Rulc. I přes slušný výkon hosté prohráli 1:2. K odčinění došlo v domácím zápase s Kladnem při vítězství 2:0, ovšem dále to bylo jako na houpačce. Nejprve prohra v Náchodě 1:3, poté odplata Prostějovu za poráţky v předchozí sezóně v podobě výhry 5:0, nicméně v 5. kole další prohra v Praze, tentokrát s Ţiţkovem 0:1 (navíc se zranil brankář Burkert, celý druhý poločas hrály Ţidenice o deseti a chytal Nepala). S Plzní pak následovala opět poráţka s SK 1:2. Během dalších tří zápasů se však brněnský celek vyšvihl z nelichotivé desáté příčky na třetí, kdyţ nejprve porazil Pardubice na jejich hřišti 4:1, poté přišla remíza 2:2 s Viktorií Plzeň, následována skalpem z nejcennějších, kdyţ Ţidenice přehrály praţskou Slavii 2:0. Obhájce titulu přišel v nejsilnější sestavě, před 13 tisíci diváky se ukázaly hvězdy jako Plánička, Bican, Puč či Bradáč, ale ani to nestačilo (Slavii podzim na její poměry vůbec nevyšel, skončila aţ třetí, 6 bodů za vedoucí Spartou). V posledních dvou ligových podzimní kolech přišla shodně jedna výhra a jedna poráţka, která odsoudila Brňany k sešupu na šestou příčku. Slezskou Ostravu porazili 4:1, zatímco v Bratislavě utrţili prohru 1:3. 236 Ihned po skončení podzimní části ligy se Ţidenice účastnily mezinárodního turnaje, v rámci něhoţ remizovali s Rapidem Vídeň 1:1 a porazili Wacker 5:4, díky čemuţ získali pohár. Ihned na začátku nového roku odstartovala série přátelských zápasů před jarní částí soutěţe. 10. ledna se hrálo proti Prostějovu v úspěšném duelu 7:0, poté přišel triumf proti Bratislavě 2:0, remíza s Hanáckou Slavii 2:2 a rozmetání Ţabovřesek 10:0.237 13. února znovu odstartovala nejvyšší ligová soutěţ a znovu byl vstup nešťastný. Vysoká prohra 0:4 s Kladnem však muţstvo nastartovala a přišla skvělá série úspěchů, která začala výhrou na domácím hřišti 5:1 s Náchodem. Stejným výsledkem, 5:1, 235

MZA, B 26 (Policejní ředitelství Brno), kart. 3172, i.č. 40225/48, sign. 252 a 2536. Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 40. 237 Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 40. 236

53

skončil i domácí zápas s Prostějovem, zatímco ţiţkovský tým prohrál v Brně 1:0. V Plzni Ţidenice vyhrály s SK 2:0. Po remíze 0:0 s Pardubicemi se brněnský tým vyšvihl na čtvrté místo tabulky, kde vydrţel i po poráţce od Slavie 1:2. Finiš však byl skvělý a zajistil Středoevropský pohár. Důleţité byly triumfy nad Slezskou Ostravou 4:1 a Bratislavou 2:0. V posledním zápase do Brna přicestoval mistrovský celek Sparty Praha a po poločase vedl 0:2, nicméně poté domácí vyrovnali a vybojovali bod, který jim dal pohárovou jistotu.238 Cíl byl splněn! Ţidenice se opět probojovaly do Středoevropského poháru. Jaro vyšlo klubu náramně, získal 15 bodů, zatímco na podzim pouhých 11. Celkem jich tedy bylo 26. Výher bylo 11, remízy 4 a proher 7. Skóre bylo skvělé díky vysokým výhrám, například nad Prostějovem, 46:27. Z titulu, jak jiţ bylo řečeno, se radovala Sparta Praha, která měla luxusní náskok 7 bodů na druhou Slavii. Hned za třetími Ţidenicemi bylo o 2 body Kladno následováno Bratislavou. Na druhém konci tabulky byla na 12. místě Viktoria Plzeň a sestoupil i Prostějov, který byl v předchozích ročnících veleúspěšný a nastupoval i ve Středoevropském poháru. Slezská Ostrava i Pardubice se udrţely, obsadili 10. a 9. příčku.239 Nejlepším kanonýrem byl Pepi Bican ze Slavie s 22 brankami.240 V týmu Ţidenic nejlépe střílel Oldřich Rulc s 10 zásahy, poté Vladimír Čabaňa (7 branek) a Jan Stloukal s Karlem Nepalou (oba 6 branek). Nejvytíţenější byli Rulc, Neder a Chocholouš, kteří odehráli všechny zápasy, zatímco u brankářů Burkert se 17 starty. Andrášik jich měl 5.241 Členskou schůzi poprvé v sezóně pořádal klub 25. listopadu 1937, na které se volili delegáti do mandátních komisí pro ústřední výbor klubu a fotbalový odbor.242 Další členská schůze se konala před valnými hromadami na začátku ledna, 14. ledna, kde se řešily kandidátní listiny.243 Valná hromada se v roce 1938 konala hned na začátku roku 30. ledna v zrcadlovém sále hotelu Passage (dnes hotel Slovan v ulici Lidická) od 21:00. Valná hromada se usnesla na následujícím předsednictvu: předsedou se stal prof. Dr. Ing. Rudolf Spazier, brněnský starosta, 1. místopředsedou Jaromír Láska, advokát z Brna, 2. místopředsedou Leopold Dvořáček, továrník z Brna a 3. místopředsedou Ferry Hájek, také továrník z Brna. V Ústředním výboru byli František 238

Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 40-41. 239 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 757. 240 JELÍNEK, Radovan – Jiří MACKŮ.: c. d., s. 421. 241 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 362. 242 MZA, B 26 (Policejní ředitelství Brno), kart. 3172, i.č. 40225/48, sign. 250. 243 MZA, B 26 (Policejní ředitelství Brno), kart. 3172, i.č. 40225/48, sign. 251.

54

Kadlec (jednatel), Karel Bím (pokladník), Vladimír Gerţa (účetní), František Kejda (zapisovatel), Jaroslav Kvapil (hospodář), Josef Válek (matrikář), Josef Skovajsa (archivář) a další bez zadaných funkcí. Valná hromada fotbalového odboru se konala ještě o pár dní dříve, 19. ledna.244 V březnu a dubnu v roce 1938 proběhla také sbírka, během zápasů, prostřednictvím prodeje lístků (tzv. cihel), jejíţ výnos činil 4 082 K. Tyto peníze byly pouţity na opravdu hřiště a hrací plochy a také tribuny a ochozů.245

5.10.

Léto 1938

5.10.1. Středoevropský pohár 1938 V roce 1938 se konal 12. ročník tohoto poháru a byl předposledním předválečným, do kterého zasáhly české, popř. československé, kluby. Do začátku 2. světové války ještě zbývalo více neţ přes rok, ale i tak průběh poháru předváleční události ovlivnily. Zvláště pak Anšlus Rakouska, kvůli kterému ze soutěţe vypadly týmy z Rakouska a vystoupily také švýcarské týmy. Jejich místa zastoupily další týmy z Jugoslávie, Rumunska a také čtvrté týmy z ligových soutěţí Československa, Itálie a Maďarska.246 Kromě Ţidenic se poháru z Československa účastnily týmy Slavie Praha, Sparty Praha a Kladna. Z Itálie to byli Janov, Juventus, Inter Milán a AC Milán. Z Maďarska Ferencváros, MTK Hungária, Újpest FC a Kispest, z Jugoslávie HASK Zagabria a Beogradski SK a z Rumunska Rapid Bukurešť a Ripensia Timisoara.247 SK Ţidenice v osmifinále narazily na Ferencváros, se kterým se jiţ ve Středoevropském poháru potkaly, bylo to v ročníku 1935 a úspěšnější byl maďarský celek. V roce 1938 se začalo hrát aţ ke konci června, protoţe se v tom roce hrálo Mistrovství světa ve Francii. První duel byl sehrán 26. června na Horymíru, kde se sešlo 15 tisíc diváků. Znovu šlo velkou událost, soupeře uvítali i maďarské vlajky a hudba. Během zápasu však brněnský tým svému soupeři nic nedaroval a herně ho jasně převálcoval. Dvě branky si připsal Karel Nepala, ještě před ním se na začátku druhé půle prosadil Rulc po přímém kopu. Aţ čtvrthodiny před koncem se prosadili hosté díky brance Gyula Kisse. Tato poslední trefa byla v konečném součtu rozhodující, protoţe o

244

MZA, B 26 (Policejní ředitelství Brno), kart. 3172, i.č. 40225/48, sign. 252 a 253. MZA, B 26 (Policejní ředitelství Brno), kart. 3172, i.č. 40225/48, sign. 256, 257, 258, 263 a 264. 246 JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 273. 247 Mitropa Cup 1938. RSSSF.com [online]. 1999 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.rsssf.com/tablesm/mit38.html 245

55

týden později Ţidenice nezvládly duel v Budapešti a prohrály 3:0. Bylo to opravdu smolné dvojutkání. Branky za maďarský tým vstřelili dvakrát Polgár a jednou Toldi. Sestava tehdy v obou zápasech vypadala stejně: Vojtech Andrášik - Eduard Vaněk, Jozef Neder - Josef Čurda, Stefan Pospichal, Bohumil Chocholouš - Vladimír Čabaňa, Géza Csapo, Karel Nepala, Jan Stloukal, Oldřich Rulc. Csapo byl jiţ posilou pro další sezónu.248 Z ostatních týmů z Československa na tom byla podobně Sparta Praha. Ta narazila na Janov, který v součtu vyhrál 5:3. Postup z osmifinále si zajistila Slavia a Kladno. Praţský klub přešel v součtu zápasů 5:3 přes Beogradski SK, zatímco kladenští vyřadili 5:3 Zagabriu. V dalším kole uţ jim však vystavil stopku Juventus v poměru 6:3. Slavia narazila ve čtvrtfinále také na italského protivníka, byl jím Inter Milán, který byl rozdrcen 10:3, přičemţ v prvním zápase 9:0! V semifinále pomstila Slavia svého rivala ze Sparty, kdyţ vyřadila italský Janov 4:6 a šlo se na finále. V něm praţský celek změřil síly s Ferencvárosem a rozhodl aţ druhý zápas. V prvním se kluby rozešly smírně 2:2, v druhém však triumfovala Slavia 2:0. Bylo to historicky první vítězství „sešívaných“ ve Středoevropském poháru a také jediné. Úspěšné taţení Slavie také ovlivnilo ligovou soutěţ a praţský klub poté musel odkládané zápasy dohrávat později.249 5.11.

Sezóna 1938/39

Pátý ligový ročník pod názvem Státní liga byl znatelně ovlivněn politickými událostmi té doby. Ještě před startem soutěţe bylo konečně po schválení během zimy 1938 sehráno první kolo Československého pohár, nicméně po mnichovských událostech zůstala soutěţ nedohrána. Regulérně se začal hrát aţ Český pohár v roce 1940.250 Byly také rozděleny sportovní soutěţe na české a německé. České kluby také nemohly jakkoli mezinárodně reprezentovat. Ve vzájemných zápasech právě s kluby německými dávalo samozřejmě obecenstvo jasně najevo svojí nespokojenost. Po určitém zkonsolidování přes zimu však došel další šok, kdyţ byl vytvořen Protektorát Čechy a Morava. Odtrţením Slovenska navíc došlo k problému s týmem z Bratislavy, který byl posléze ze soutěţe vyloučen. Začínalo se tedy na dvanácti účastnících a končilo s jedenácti. Hrály týmy Sparty Praha, Slavie Praha, Ţidenic, Kladna, do března 1939 Bratislavy, Náchoda, SK Plzeň, Viktorie Ţiţkov, Pardubic a Slezské Ostravy. 248

Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 40. 249 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 759. 250 JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 34.

56

Nováčky v soutěţi byly kluby SK Libeň a Baťa Zlín, které dlouho soupeřily s Bohemians.251 Svojí soutěţ vytvořily také Němci, jmenovala se Gauliga Sudetenland, kterou v roce 1939 ovládl ve finálovém zápase proti Teplitzeru FK tým Warnsdorfer FK.252 Poté, co byla trenérská pozice v posledních letech často střídána i během sezóny, tak během ročníku 1938/39 byl koučem po celý rok Josef Kuchynka, který jiţ tuto funkci zastával během sezóny 1936/37. Na brankářském postu se nic nezměnilo. Stále vládl Karel Burkert, jehoţ náhradníkem byl Vojtěch Andrášik a rezervním brankářem byl nováček Kosta. V kádru jiţ během sezóny nepůsobili Svetozar Ðanić (odešel do Viktorie Plzeň253), František Nejedlý, Václav Neumann, František Pecháček, František Šterc (odešel do rodných Šlapanic254), Ivan Tóth a Zeman. Naopak přišli Géza Csapo (přišel z Viktorie Plzeň255), Štefan Čambal (přišel ze Slavie Praha, později byl reprezentačním trenérem256), Jaroslav Červený (odchovanec), Zdeněk Harnach (odchovanec), Rudolf Krejčíř (odchovanec), Ferdinand Ruţička (odchovanec) a František Zapletal (odchovanec). Někteří, zvláště odchovaní hráči, ovšem odehráli pouze několik zápasů. Základní jedenáctka podle odehraných duelů by se dala poskládat takto: Karel Burkert, Bohumil Chocholouš, Eduard Vaněk, Jan Stloukal, Vladimír Čabaňa, Ludvík Koubek, Karel Nepala, Jozef Neder, Oldřich Rulc, František Novák a Josef Čurda.257 Sezóna pro Ţidenice dopadla průměrně, protoţe skončily uprostřed tabulky na šestém místě. Oproti podzimu však došlo k polepšení o dvě příčky. Domácí zápasy Ţidenice hrály následovně. Se Spartou Praha prohrály 2:7, se Slavii Praha remizovaly 0:0, triumfovaly proti Pardubicím 1:0, odlehly Plzni 1:2, porazily Zlín 4:1. Všechny body braly ze zápasu se Slezskou Ostravou 3:2, ovšem deklasoval je Ţiţkov 0:6. 4:0 naloţily Kladnu a remizovaly s Náchodem a Libní 1:1, resp. 2:2. V duelech na hřištích soupeřů prohrály na Spartě 1:3, na Slavii 1:4, remizovaly v Pardubicích 2:2 a 1:2 251

PETRŮ, Karel.: c. d., s. 758-759. JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 202. 253 Svetozar Ðanić. Playerhistory.com [online]. 2002- [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://soccerdatabase.eu/player/313434/ 254 František Šterc. FC Zbrojovka Brno [online]. [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.fczbrno.cz/zobraz.asp?t=klub-historie-frantisek-sterc 255 Géza Csapo. Playerhistory.com [online]. 2002- [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://soccerdatabase.eu/player/313651/ 256 Štefan Čambal. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0tefan_%C4%8Cambal 257 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 362. 252

57

prohrály shodně v Plzni a Zlíně. Proti Slezské Ostravě triumfovaly 1:0. 2:2 remizovaly na Ţiţkově a Kladně, avšak uspěly v Náchodě 3:1 a Libni 2:1.258 Mistrem se podruhé za sebou stala Sparta Praha, která dokázala o bod předstihnout Slavii Praha, které patřilo první místo po podzimní části soutěţe. Praţská „S“ se také zúčastnila posledního předválečného Středoevropského poháru společně s dalšími šesti celky z Itálie, Rumunska a Maďarska, přičemţ z vítězství se radoval maďarský Újpest FC.259 Co se týče dalšího pořadí v ligové soutěţi, tak na třetí příčce se umístily Pardubice a čtvrtá byla Plzeň. Naopak sestup potkal pouze Libeň, kvůli zmíněnému vyřazení bratislavského celku.260 Nejlepším střelcem byl opět Josef Bican ze Slavie, který nasázel 29 branek.261 Za Ţidenice dal 7 gólů Ludvík Koubek a po 6 měli Vladimír Čabaňa a Karel Nepala. Nejvíce zápasů odehráli Bohumil Chocholouš, Eduard Vaněk, Jan Stloukal a Vladimír Čabaňa. Karel Burkert si připsal tři čistá konta. Tyto individuální statistiky dopomohly klubu k 6 výhrám a remízám a 8 poráţkám. Skóre bylo kvůli debaklům negativní 33:41.262 Radost tak mohl vedení klubu dělat dorostenecký oddíl SK Ţidenice, který v druhém ročníku dorosteneckého mistrovství porazil ve finále mladoboleslavskou Aston Villu v součtu 7:2.263 Valné hromady v roce 1939 se konaly 14. a 19. února. První datum patřilo pouze fotbalovému odboru, zatímco to druhé celému sportovnímu klubu.264 Přizpůsobovat se nové vládě se Ţidenice musely oznámením z 11. května 1939, jenţ bylo nutné kvůli nařízení číslo 97 z 31. 3. 1939, Policejnímu ředitelství, kterému oznamovaly, ţe hodlají i nadále pokračovat v činnosti podle osnov spolku.265 5.12.

Do začátku a po vypuknutí války

2. světová válka oficiálně začala 1. září 1939, situace v Protektorátu Čechy a Morava byla sice napjatá, ale fotbalové soutěţe pokračovaly i nadále a pro tehdejší obyvatelstvo byly fotbalová utkání příleţitostí, jak zapomenout na tíţivou současnost a také si postěţovat, protoţe mnohdy se v anonymitě davu fanoušci neudrţeli a skandovali protiněmecká hesla, která se samozřejmě okupantům nelíbila a řešilo je i 258

JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 202. Mitropa Cup 1939. RSSSF.com [online]. 1999 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.rsssf.com/tablesm/mit39.html 260 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 763. 261 JELÍNEK, Radovan – Jiří MACKŮ.: c. d., s. 421. 262 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 363. 263 PETRŮ, Karel.: c. d., s. 767. 264 MZA, B 26 (Policejní ředitelství Brno), kart. 3172, i.č. 40225/48, sign. 255. 265 MZA, B 26 (Policejní ředitelství Brno), kart. 3172, i.č. 40225/48, sign. 261. 259

58

Gestapo. Nehrála se jiţ Státní liga, ale dostala název Národní liga. Kromě toho od roku 1940 mohli fanoušci navštěvovat i utkání v rámci Českého poháru, který se konečně začal hrát a také se dohrál, vítězem se stal tým Olomouc ASO. Ligovou soutěţ 1939/40 odehrálo opět 12 celků, místo Libně a vyloučené Bratislavy zaujaly kluby SK Prostějov a Viktoria Plzeň, které sestoupily shodně v ročníku 1937/38. Z titulu se radovala Slavia Praha, která o bod udolala Spartu Praha. Ţidenice obsadily pátou příčku, sestup čekal na Náchod a Slezskou Ostravu.266 Na konci června 1939 byl v českém fotbalem zrušen profesionalismus, podle vzoru hitlerovského Německa, coţ mohl být pro hráče problém, ovšem bylo to různě obcházeno a k výraznějším změnám v tomto ohledu nedošlo.267 Kádr během léta 1939 a během sezóny doznal určitých změn. Trenérem se místo Josefa Kuchynky stal během ročníku Ota Šimonek, který dříve hrával i v československé reprezentaci.268 Odešel náhradní brankář Andrášik, Burkert si drţel pevné místo jedničky před Kostou. Z pole odešli Csapo, Čabaňa, Čambal, Farda, Neder, Nepala a Pospichal. Do týmu přišla pětice Buchta, Klimeš, Kocourek, Neumann a Sulkovský. Tým nastupoval zhruba takto: Burkert, Rulc, Vaněk, Koubek, Jan Stloukal, Červený, Čurda, Krejčíř, Harnach, Chocholouš, Buchta.269 Mezi sezónami Ţidenice odehrály přátelská utkání v Rakousku v rámci turnaje v Prátru, kde nejdříve porazili Austrii Vídeň 2:0, ovšem později byly deklasovány 5:0 od Rapidu Vídeň.270 Start ligové soutěţe uţ byl po začátku válečného běsnění 3. září.271

266

JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 202. Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 42. 268 Otto Šimonek. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Otto_%C5%A0imonek 269 ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA.: c. d., s. 363. 270 Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. 1948, s. 42. 271 JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK.: c. d., s. 203. 267

59

Závěr Cíle, které jsem si stanovil před začátkem bádání a psaní bakalářské práce, jsem, věřím, splnil tak, jak jsem očekával. Na úvod jsem osvětlil problematiku rozvoje sportu s přihlédnutí hlavně na fotbal, který měl své prvopočátky před naším letopočtem, ale reálně se začal ustavovat aţ v 19. století v Anglii. Důleţitý byl i pozdější přesun kopané na kontinent a jeho rozšíření do českých zemí, tehdy ještě v rámci Rakouska-Uherska. Ve 20. století uţ pak popularita rostla stále více, především díky nenáročnosti na provozování sportu. Fotbal se dostal do Brna, kde se postupně zakládaly kluby a samozřejmě i SK Ţidenice, na které je práce zaměřena. Sportovní klub Ţidenice ovlivnily i události kolem Československého svazu fotbalového, který musel nejdříve bojovat o svoje mezinárodní uznání, později dopomáhal k rozvoji a ustálení fotbalových soutěţí na našem území. Přelomovým okamţikem bylo určitě zavedení profesionalismu ve fotbale, který se nevyhnul ani ţidenickému týmu, díky čemuţ se Brno dočkalo prvního muţstva v první lize. Ţidenice se postupně propracovaly do horních pater ligové tabulky a svůj klub mohli hráči prezentovat i na mezinárodní scéně v rámci tehdejšího Středoevropského poháru, ve kterém sehráli několik fantastických utkání. Tým se ovšem nevyhnul ani výkyvům formy a nepovedeným zápasům, coţ je pro sportovní zápolení tak typické. Přirozený běh událostí nabourala Mnichovská krize v roce 1938 a v roce následujícím vznik Protektorátu. Čeští příznivci kopané však měli tu moţnost si uţívat vrcholového fotbalu i během války, protoţe soutěţe běţely dál, ale týmy byly ovlivněny odchody hráčů kvůli národnosti či prostě kvůli tomu, ţe hráči putovali na válečnou frontu. Období války by jiţ bylo další kapitolou, která by se dala podrobně zmapovat. Pro výzkum do roku 1945 je určitě problémový fakt, ţe během posledních měsíců válečného běsnění byl během poţáru v centru Brna zničen i bohatý archiv klubu. Klub byl za války důleţitý i v tom, ţe pod svá křídla vzal i mnoho dalších sportovců, kteří tehdy byli součástí jiných organizací, čímţ si SK Ţidenice získaly vůdčí postavení ve sportu v Brně. Ţidenice se staly mezi léty 1933 – 1939 nedílnou součástí české fotbalové vrcholové scény a svojí pozici si klubu udrţoval i v pozdějších dobách aţ dodnes. Během dalšího vývoje klubu se několikrát měnil název, aţ v roce 2010 došlo k poslední změně na FC Zbrojovka Brno. V kádru klubu byly během šesti rozebíraných let i velké postavy celé historie klubu i fotbaloví reprezentanti. Za nejvýznamnější lze povaţovat 60

brankáře Karla Burkerta, dále Oldřicha Rulce, který za Ţidenice nasázel 65 branek. Dalšími takovými byli Karel Nepala, František Šterc či obránce Eduard Vaněk. Kromě výkonnostní sloţky vývoje fotbalového klubu jsem zmapoval i změny ve struktuře klubu a obsazování funkcí. Zvláště předsedové SK Ţidenice byly osobnostmi, na které je určitě dobré upozornit. Armádní generál Sergej Vojcechovský a profesor Rudolf Spazier nebyli pouze významní pro klub, ale také pro širokou veřejnost. První jmenovaný byl válečným hrdinou z 1. světové války a zapojil se do 2. odboje. Ten druhý byl starostou města Brna těsně před 2. světovou válkou, také se zapojil do odboje proti nacistům a za komunistického reţimu byl politickým vězněm.

61

Prameny, literatura a elektronické zdroje A

Seznam pramenů

Moravský zemský archiv (MZA), B 26 (Policejní ředitelství Brno). Národní muzeum (NM), Archiv tělesné výchovy a sportu, sbírka Fotbal. Stadion, 1959. B

Seznam literatury

DŘÍMAL, Jaroslav. Dějiny města Brna/2. Brno 1973. HORÁK, Jindřich – Jan HALADA. Fotbalové kluby světa: znaky, klubové dresy, fakta, zajímavosti a adresy. Praha 1992. HORŇÁČEK, Imrich – Josef PONDĚLÍK. 60 let československé kopané. Praha 1962. JELÍNEK, Radovan – Jiří TOMEŠ. První fotbalový atlas světa. Praha 2000. JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK. Atlas českého fotbalu od roku 1890. Praha 2006. JENŠÍK, Miloslav – Jiří MACKŮ. Kronika českého fotbalu. Praha 1997. KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918-1938). Praha 2003. NEČAS, Václav. 40 let kopané TJ ZKL Brno Ţidenice. Brno 1963. PETRŮ, Karel. Dějiny československé kopané. Prvé vydání. Praha 1946. ŠLECHTA, Vítězslav. Fotbalové rarity. Třebíč 2003. Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno-Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu: 1913-1948. Brno 1948. ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA. 100 let fotbalového klubu FC Zbrojovka Brno. Brno 2013. C

Seznam elektronických zdrojů

Classic football history of FIFA. FIFA.com [online]. [cit. 2014-12-09]. Dostupné z: http://www.fifa.com/classicfootball/history/fifa/foundation.html. Eduard Farda. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia

Foundation,

2001-

[cit.

2015-03-22].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_Farda. Eduard Vaněk. Playerhistory.com [online]. 2002- [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://soccerdatabase.eu/player/313433/. 62

Emil Ludvík. Playerhistory.com [online]. 2002- [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://soccerdatabase.eu/player/313327/. Fotbalová liga Československa. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001- [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotbalov%C3%A1_liga_%C4%8Ceskoslovenska. František Novák. PlayerHistory.com [online]. 2002- [cit. 2015-02-28]. Dostupné z: http://soccerdatabase.eu/player/313317/. František Šterc. FC Zbrojovka Brno [online]. [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.fczbrno.cz/zobraz.asp?t=klub-historie-frantisek-sterc. Géza Csapo. Playerhistory.com [online]. 2002- [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://soccerdatabase.eu/player/313651/. History.

Sheffield

FC

[online].

[cit.

2014-12-09].

Dostupné

z:

http://www.sheffieldfc.com/history. Jaroslav Moták. In: Playerhistory.com [online]. 2002- [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://soccerdatabase.eu/player/312615/. Jaroslav Tichý (fotbalista). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):

Wikimedia

Foundation,

2001-

[cit.

2015-03-03].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Tich%C3%BD_%28fotbalista%29. Josef Smolka. Playerhistory.com [online]. 2002- [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://soccerdatabase.eu/player/313299/. Karel Böhm. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia

Foundation,

2001-

[cit.

2015-03-09].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_B%C3%B6hm. Karel Černý. Playerhistory.com [online]. 2002- [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://soccerdatabase.eu/player/313309/. Karel Hess. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia

Foundation,

2001-

[cit.

2015-03-09].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Hess. Karel Pešek Káďa – sparťanem na trávníku i na ledě. In: Oficiální stránky prvoligového fotbalového klubu AC Sparta Praha. [online]. 26. 2. 2010 [cit. 2014-12-19]. Dostupné z:

http://www.sparta.cz/novinky/zpravodajstvi/a-tym/karel-pesek-kada-spartanem-na-

travniku-i-na-lede-11247.html. Ladislau Raffinsky. Playerhistory.com [online]. 2002- [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://soccerdatabase.eu/player/38561/. 63

Ludvík Koubek. Playerhistory.com [online]. 2002- [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://soccerdatabase.eu/player/313432/. Mitropa Cup 1935. In: RSSSF [online]. 1999 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.rsssf.com/tablesm/mit35.html. Mitropa Cup 1936. RSSF.com [online]. 1999 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.rsssf.com/tablesm/mit36.html. Mitropa Cup 1938. RSSSF.com [online]. 1999 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.rsssf.com/tablesm/mit38.html. Mitropa Cup 1939. RSSSF.com [online]. 1999 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.rsssf.com/tablesm/mit39.html. Mitropa

Cup.

RSSSF.com

[online].

1999

[cit.

2014-12-10].

Dostupné

z:

http://www.rsssf.com/tablesm/mit.html. Oldřich Nývlt. Playerhistory.com [online]. 2002- [cit. 2015-02-28]. Dostupné z: http://soccerdatabase.eu/player/313318/. Otto Šimonek. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia

Foundation,

2001-

[cit.

2015-03-22].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Otto_%C5%A0imonek. Předčasná úmrtí - Karel Steiner. In: EuroFotbal.cz [online]. 2012 [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://www.eurofotbal.cz/clanky/predcasna-umrti-karel-steiner-204589/. Státní liga 1935/36 (fotbal). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_liga_1935/36_%28fotbal%29. Středoevropský pohár 1935. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001- [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edoevropsk%C3%BD_poh%C3%A1r_1935. Svetozar Ðanić. Playerhistory.com [online]. 2002- [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://soccerdatabase.eu/player/313434/. Štefan Čambal. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia

Foundation,

2001-

[cit.

2015-03-22].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0tefan_%C4%8Cambal. The History of The FA. The website for the English football association, The FA Cup and

The

England

football

team

[online].

[cit.

http://www.thefa.com/about-football-association/history.

64

2014-12-09].

Dostupné

z:

Václav Průša. Playerhistory.com [online]. 2002- [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://soccerdatabase.eu/player/88666/. ZABLOUDIL, Antonín. Průša zaskočil slavný Rapid Vídeň hattrickem. Brněnský deník [online].

2013

[cit.

2015-02-28].

Dostupné

http://brnensky.denik.cz/fotbal_region/prusa-zaskocil-slavny-rapid-viden-hattrickem20130410.html.

65

z:

Seznam příloh I.

SEZNAM TEXTOVÝCH PŘÍLOH

Příloha 1: Soupisky SK Ţidenice mezi léty 1933 – 1939. ZABLOUDIL, Antonín – František ČAPKA. 100 let fotbalového klubu FC Zbrojovka Brno. Brno 2013, s. 362 a 363. Příloha 2: Ligové tabulky a zápasy mezi léty 1933 – 1939. JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK. Atlas českého fotbalu od roku 1890. Praha 2006, s. 200 – 203. Příloha 3: Pohárové zápasy SK Ţidenice mezi léty 1935 – 1938. JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK. Atlas českého fotbalu od roku 1890. Praha 2006. s. 272 a 273. SVOBODA, Slavo. Před zaniknutím?. Stadion. 1959, roč. 7, č. 27, s. 15.

II.

SEZNAM OBRAZOVÝCH PŘÍLOH

Příloha 1: Znaky SK Ţidenice 1. První znak SK Ţidenice z roku 1913. Foto: JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK. Atlas českého fotbalu od roku 1890. Praha 2006, s. 28. 2. Znak SK Ţidenice z období 1933 – 1939. Foto: JELÍNEK, Radovan – Miloslav JENŠÍK. Atlas českého fotbalu od roku 1890. Praha 2006, s. 39. 3.

Aktuální

znak

FC

Zbrojovky

Brno.

Zdroj:

http://www.eurofotbal.cz/res/img/logos/522.png Příloha 2: Dobové fotografie 1. Přivítání Karla Peška v Brně v roce 1933 po jeho příchodu ze Spartu Praha. Foto: Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno - Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu:1913-1948. Brno 1948, s. 60. 2. Ţidenice při turné v Africe v roce 1934. Foto: Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno - Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu:1913-1948. Brno 1948, s. 32.

66

3. Týmová koláţ z roku 1935. Foto: Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu:1913-1948. Brno 1948, s. 33. 4. Společná fotografie SK Ţidenice s Ferencvárosem před odvetným zápasem Středoevropského poháru v roce 1935. Foto: Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno - Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu:1913-1948. Brno 1948, s. 35. 5. trenér Jenö Konrád. Foto: Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu:1913-1948. Brno 1948, s. 58. 6. Oldřich Rulc. Foto: Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno - Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu:1913-1948. Brno 1948, s. 61. 7. Muţstvo v roce 1937. Foto: JENŠÍK, Miloslav – Jiří MACKŮ. Kronika českého fotbalu. 1. vyd. Praha: Olympia, 1997, s. 363. Příloha 3: Stadiony SK Ţidenice 1. Zábrdovické hřiště. Foto: Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu:1913-1948. Brno 1948, s. 66. 2. Přechodný domov SK Ţidenice – Pisárky, za Bauerovou rampou. Foto: Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno - Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu:1913-1948. Brno 1948, s. 66. 3. Hřiště brněnské Sparty, na kterém Ţideničtí rovněţ nějakou dobu hráli. Foto: Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno - Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu:1913-1948. Brno 1948, s. 66. 4. Hřiště na Horymíru. Foto: Třicet pět let SK Ţidenice - Sokol Zbrojovka Brno Ţidenice: třicet pět let tělesné i mravní výchovy mládeţe, třicet pět let radostného poslání sportu:1913-1948. Brno 1948, s. 65.

67

Přílohy TEXTOVÉ PŘÍLOHY Příloha 1: Soupisky SK Ţidenice mezi léty 1933 – 1939 Soupiska v sezóně 1933/34 Sergej Bulgakov (9/0/0), Richard Medowich (2/0/0), Jaroslav Vojta (7/0/0) - Báča (2/0), Karel Černý (2/0), Wolf-Dieter Friese (4/0), František Galler (16/1), Chlup (1/0), Elmar Kovacs (5/0), Pavol Molnár (5/0), Jaroslav Moták (17/13), Jozef Neder (16/1), Karel Pešek (13/0), Asen Pešev (1/0), Podrazil (1/0), Stefan Pospichal (3/0), Ladislau Raffinsky (9/0), Ondrej Roman (5/1), Oldřich Rulc (18/8), Jan Smolka (15/1), Josef Smolka (12/3), Antonín Suchánek (17/0), František Šterc (15/5), Josef Tichý (1/1), Evţen Veselý (2/1) - trenér Václav Vohralík.

Soupiska v sezóně 1934/35 Karel Burkert (22/0/8) - Karel Böhm (7/0), Karel Černý (21/0), Josef Eremiáš (2/0), Wolf-Dieter Friese (1/0), Jaroslav Moták (21/5), Jozef Neder (14/1), František Nejedlý (1/0), František Novák (19/0), Oldřich Nývlt (8/0), Stefan Pospichal (21/1), Václav Průša (16/6), Ladislau Raffinsky (5/0), Oldřich Rulc (22/3), Josef Smolka (20/0), Antonín Suchánek (1/0), František Šterc (22/15), Josef Tichý (19/9) - trenéři František Janoušek a Jenö Konrad.

Soupiska v sezóně 1935/36 Karel Burkert (18/0/5), Emil Ludvík (3/0/0) Tersch (5/0/1) - Karel Böhm (11/0), Karel Černý (16/0), Josef Eremiáš (1/0), Karel Hess (17/6), Karel Klíma (8/2), Jaroslav Moták (15/3), Jozef Neder (25/5), František Nejedlý (4/0), Karel Nepala (25/15), František Novák (21/0), Oldřich Nývlt (7/2), Stefan Pospichal (25/0), Václav Průša (23/18), Oldřich Rulc (25/5), Josef Smolka (14/0), Antonín Suchánek (6/0), František Šterc (17/9) - trenéři Jenö Konrad a Antonín Carvan.

68

Soupiska v sezóně 1936/37 Vojtech Andrášik (9/0/1), Karel Burkert (10/0/2), František Haas (1/0/0), Emil Ludvík (2/0/0) - Buček (1/0) Vladimír Čabaňa (17/2), Karel Černý (10/0), Josef Čurda (4/0), Bohumil Chocholouš (16/0), Jozef Neder (19/1), František Nejedlý (11/0), Karel Nepala (21/11), František Novák (21/0), František Pecháček (8/7), Stefan Pospichal (20/0), Prášek (4/0), Václav Průša (10/5), Oldřich Rulc (22/3), Josef Smolka (4/0), Jan Stloukal (11/11), Vilém Stloukal (18/1), František Šterc (2/0) trenéři Antonín Carvan a Josef Kuchynka.

Soupiska v sezóně 1937/38 Vojtech Andrášik (5/0), Karel Burkert (17/0) - Vladimír Čabaňa (19/7), Josef Čurda (11/0), Svetozar Ðanić (5/3), Eduard Farda (1/0), Bohumil Chocholouš (22/0), Ludvík Koubek (10/4), Jozef Neder (22/2), František Nejedlý (1/0), Karel Nepala (18/6), Václav Neumann (1/0), František Novák (13/0), František Pecháček (1/0), Stefan Pospichal (21/2), Oldřich Rulc (22/10), Jan Stloukal (19/6), Vilém Stloukal (4/3), František Šterc (6/3), Ivan Tóth (11/0), Eduard Vaněk (9/0), Karel Vít (1/0), Zeman (3/0) - trenéři Kalmán Konrád a Antonín Carvan.

Soupiska v sezóně 1938/39 Vojtech Andrášik (1/0/0), Karel Burkert (18/0/3), Kosta (1/0/0), Karel Nepala (1/0/0) - Géza Csapo (8/3), Vladimír Čabaňa (18/6), Štefan Čambal (1/1), Jaroslav Červený II (2/0), Josef Čurda (11/0), Eduard Farda (2/1), Zdeněk Harnach (4/0), Bohumil Chocholouš (21/0), Ludvík Koubek (17/7), Rudolf Krejčíř (2/1), Jozef Neder (16/0), Karel Nepala (16/6), František Novák (12/0), Stefan Pospichal (9/0), Oldřich Rulc (13/3), Ferdinand Růţička (3/0), Jan Stloukal I (20/3), Vilém Stloukal (4/2), Eduard Vaněk (21/0), Karel Vít (7/0), František Zapletal (4/0) – trenéři Josef Kuchynka. V závorkách je u hráčů v poli uveden počet zápasů a následně počet branek. U brankářů je uveden počet zápas, počet branek a počet čistých kont.

69

Příloha 2: Ligové tabulky a zápasy mezi léty 1933 – 1939

70

71

Celková bilance 6 sezón, 57 vítězství, 26 remíz a 47 proher. Skóre 263:239, celkem 140 bodů. Průměrná návštěva: 8 900 diváků. Nejvyšší návštěva: 18 000 diváků.

72

Příloha 3: Pohárové zápasy SK Ţidenice mezi léty 1935 – 1938 Středoevropský pohár 1935 SK Židenice-SK Rapid 3:2 (1:0) 1. zápas osmifinále, 16. 6. 1935 v Brně

SK Rapid-SK Židenice 2:2 (1:2) 2. zápas osmifinále, 23. 6. 1935 ve Vídni

Sestava: Burkert – F. Nejedlý, Černý – Sestava: Burkert – F. Nejedlý, Černý – Smolka, Pospichal, F. Novák – Šterc, Moták, Smolka, Pospichal, F. Novák – Šterc, Nývlt, Průša, Klíma, Rulc. (trenér J. Konrád)

Průša, Moták, Rulc. (trenér J. Konrád)

Branky: 25., 51. a 55. Průša.

Branky: 43. Nývlt a 44. Rulc.

SK Židenice-Ferencváros FC 4:2 (2:0) 1. zápas čtvrtfinále, 30. 6. 1935 v Brně Sestava: Burkert – Neder, Černý – Smolka, Pospichal, Raffinsky – Šterc, Nývlt, Průša, Moták, Rulc. (trenér J. Konrád) Branky: 12. Rulc, 30. Nývlt, 54. Šterc a 88. Průša.

Ferencváros FC-SK Židenice 6:1 (2:1) 2. zápas čtvrtfinále, 6. 7. 1935 v Budapešti Sestava: Burkert – Neder, Černý – Smolka, Pospichal, Raffinsky – Šterc, Nývlt, Tichý, Moták, Rulc. (trenér J. Konrád) Branka: 16. Šterc.

Středoevropský pohár 1936 SK Židenice-Lausanne-Sports FC 5:0 (2:0) 1. zápas předkola, 7. 6. 1936 v Brně Sestava: Burkert – Neder, Černý – Smolka, Pospichal, F. Novák – Šterc, Nepala, Průša, Hess, Rulc. (trenér Carvan) Branky: 10. a 80. Průša, 17. Nepala, 47. Šterc a 70. Hess.

Lausanne-Sports FC-SK Židenice 2:1 (1:0) 2. zápas předkola, 14. 6. 1936 v Lausanne Sestava: Burkert – Neder, Černý – Smolka, Pospichal, F. Novák – Šterc, Nepala, Průša, Hess, Rulc. (trenér Carvan) Branka: 65. Nepala.

SK Židenice-Ambrosiana Inter 2:3 (0:2) 1. zápas osmifinále, 21. 6. 1936 v Brně

Ambrosiana Inter-SK Židenice 8:1 (4:0) 2. zápas osmifinále, 29. 6. 1936 v Miláně

Sestava: Burkert – Neder, Černý – Smolka, Sestava: Burkert – Neder, Černý – Smolka, Pospichal, F. Novák – Šterc, Nepala, Průša, Pospichal, Suchánek – Šterc, Nepala, Průša, Hess, Rulc. (trenér Carvan)

Hess, Rulc. (trenér Carvan)

Branky: 51. Nepala a 73. Hess.

Branka: 89. Hess.

73

Středoevropský pohár 1938 SK Židenice-Ferencváros FC 3:1 (0:0) 1. zápas osmifinále, 26. 6. 1938 v Brně Sestava: Andrášik – Vaněk, Neder – Čurda, Pospichal, Chocholouš – Čabaňa, Csapo, Nepala, Stloukal, Rulc. (trenér J. Konrád) Branky: 60. a 68. Nepala a 55. Rulc.

Ferencváros FC-SK Židenice 3:0 (1:0) 2. zápas osmifinále, 3. 7. 1938 v Budapešti Sestava: Andrášik – Vaněk, Neder – Čurda, Pospichal, Chocholouš – Čabaňa, Csapo, Nepala, Stloukal, Rulc. (trenér J. Konrád)

Celková bilance 10 zápasů z toho 4 výhry, 1 remíza a 5 poráţek. Skóre 22:29

OBRAZOVÉ PŘÍLOHY Příloha 1: Znaky SK Ţidenice

1. První

znak

SK Ţidenice z roku 1913. 2. Znak SK Ţidenice v období 1933 – 1939. 3. Aktuální znak FC Zbrojovky Brno.

Příloha 2: Dobové fotografie 74

1. Přivítání Karla Peška v Brně v roce 1933

2. Ţidenice při turné v Africe v roce 1934,

po jeho příchodu ze Spartu Praha.

momentka před zápasem s COJ Oran s kapitánem Nederem.

3. Týmová koláţ z roku 1935.

75

4. Společná fotografie SK Ţidenice s Ferencvárosem před odvetným zápasem Středoevropského poháru v roce 1935. Ţideničtí zleva doprava: Burkert, Tichý, Šterc, Nývlt, Moták a Pospichal. Klečící: Smolka, Rulc, Černý, Neder a Raffinski.

5. trenér Jenö Konrád

6. Oldřich Rulc

76

7. Muţstvo v roce 1937.

Příloha 3: Stadiony SK Ţidenice

1. Zábrdovické hřiště.

2. Přechodný domov SK Ţidenice – Pisárky, za Bauerovou rampou. 77

3. Hřiště brněnské Sparty, na kterém Ţideničtí rovněţ nějakou dobu hráli.

4. Hřiště na Horymíru.

78

Resumé Bakalářská práce popisuje vše kolem SK Ţidenice v rozmezí let 1933 – 1939. Ještě před hlavním tématem práce je představení samotného sportu a fotbalu, jeho světového vývoje a následně také rozšíření na českém území. Přes situaci v Brně se dostaneme k samotnému klubu, který vznikl na začátku roku 1913 a postupně se vyvíjel aţ k zavedení profesionalismu v roce 1931. Období, na které je práce zaměřená, strávil klub v první lize, ve které dosáhl do roku 1939 nejvýše na třetí příčku. Celkem třikrát se klub účastnil Středoevropského poháru. Zachyceny jsou změny ve struktuře klubu, důraz je kladen i na sestavu a výměnu hráčů. Nechybí ani výsledky a průběh ligové soutěţe. Kromě toho jsou vţdy zmíněny ty nejdůleţitější věci, které se v českém fotbale udály, zvláště tedy v nejvyšší soutěţi.

Summary Thesis describes everything about SK Ţidenice in between 1933 – 1939. Before the main topic there is introduction of the sport and of the football. There is evolution of football in global and after it there is expansion to the Czech. Over the situation in Brno, next there is SK Ţidenice, which was founded in 1913 and in 1931 there was implemented profesionalism. The period for which the work is focused, the club was in the first divison, the best result was the third place. In three times the club was the participant of the Mitropa Cup. There are changes in the structure of the club and there are squads and players changes too. Of course there are results in the first division and in other competitions. In background there are the most important events in the czechoslovakian football, espacially connected with the league.

79