MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE POP-ART 2008 PLAKÁTY JAKO VOLNÁ TVORBA
Autor práce : Pavlína Křížová Vedoucí práce : doc. PaedDr. Jiří Eliška BRNO 2008
PROHLÁŠENÍ :
Čestně prohlašuji, že jsem předloženou bakalářskou práci zpracovala samostatně, pouze s použitím uvedené literatury. Zároveň souhlasím s tím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně dne 7.3. 2008
Pavlína Křížová
2
PODĚKOVÁNÍ :
Na tomto místě bych ráda poděkovala panu doc. PaedDr. Jiřímu Eliškovi za vedení mé bakalářské práce.
3
1 ÚVOD……………….……………………………………………………………… 5 2 POP-ART ……………….……..……………………………………......……….... 7 2.1 DEFINICE POP-ART.……………………………..………………...……. 7 2.2 POP-ART VE SVĚTĚ …………………….………………...……....……..7 3 SERIGRAFIE……………………………………………...………………………9 3.1 DEFINICE SERIGRAFIE………………………………..…………..…….9 3.2 SERIGRAFIE U NÁS…...………………………………..…………..……9 4 ANDY WARHOL …………………………………………...…………………….11 5 VLASTNÍ PRÁCE ………………………………………………………………. 13 5.1 ADOBE PHOTOSHOP ………………………...………………........……13 5.2 TECHNIKA A ZPRACOVÁNÍ PLAKÁTŮ……………………………....13 6 ZÁVĚR………………………………………………………...…………………..19 7 RESUME………………………………………………………………………..…20 8 SUMMARY………………………………....……………………………………..21 9 POUŽITÁ LITERATURA……………………………………………………….22 10 SEZNAM PŘÍLOH…………………………………………………………….…23
4
1 Úvod
Tato práce je doprovodným dokumentem k vytvořené sérii třiceti pop-artových plakátů, které jsou uvedeny v přiložené prezentaci vytvořené pomocí programů Microsoft PowerPoint a Macromedia Flash 8. Ve své bakalářské práci se věnuji převážně technice zpracování pop-artového plakátu v komerčním programu Adobe Photoshop CS. Nechala jsem se inspirovat tvorbou jednoho z nejvýznamnějších pop-artových umělců. Tedy tvorbou Andyho Warhola, který se proslavil právě komerčně laděnými obrazy. Cílem mé práce bylo vytvořit rozsáhlejší sérii pop-artových plakátů, které budou vycházet pouze z jedné fotografie a které budou vytvořeny v
grafickém programu Adobe Photoshop CS.
Zároveň mým záměrem bylo poukázat na moderní technologie zpracování grafiky, které v dnešní době zažívají zlatý věk. V první kapitole tohoto dokumentu se věnuji definici pojmu pop-art. Též v krátkosti seznamuji
s charakteristikou tohoto směru, který datujeme zhruba do
padesátých a šedesátých let dvacátého století. V této části se dále zmiňuji o nejvýznamnějších umělcích a protagonistech pop-artu.
Druhá kapitola je věnována existenci serigrafie u nás, dále zde definuji pojem serigrafie a zmiňuji nejvýznamnější umělce věnující se této grafické technice.
V pořadí třetí kapitola je celá zasvěcena jednomu z nejvýznamnějších popartových umělců, malíři slovenského původu Andymu Warholovi. Věnuji se zde jeho životu a tvorbě, která mne inspirovala k vytvoření série plakátů, přičemž některé z nich záměrně jeho tvorbu parafrázují.
5
Poslední kapitola nazvaná „Vlastní práce“ je pak věnována samotné tvorbě plakátů. Zde popisuji grafický program Adobe Photoshop CS, který slouží k úpravám a tvorbě
bitmapové grafiky. Popisuji zde také postup při tvorbě jednoho plakátu,
respektive portrétu.
6
2 Pop-art 2.1 Definice pojmu pop-art „Pojem pop-art vznikl zkrácením z anglického „popular“ podobně jako „pop music“ a označuje osvobozující a zábavymilovné hnutí 60.let, které umožnilo návrat figurativního umění do avantgardy. Vstupenkou do pop-art hnutí bylo odvržení přírody a přijetí moderní kultury jako takové nebo jejích reprodukovaných artefaktů – ať už to byly konzervy od polévky nebo obrázky filmových hvězd - za základ umění. Pop-art zahrnoval celou škálu projevů, od velmi rafinovaných děl Jaspera Johnse k neosobním a uhlazeným nebo záměrně banálním výtvorům, které již v sobě skrývaly zárodky postmodernismu.“ 1
2.2 Pop-art ve světě Tento nový směr v umění 60´ let se poprvé objevuje na mezinárodní scéně u příležitosti bienále v Benátkách. Název „Pop-art“ je zkratka ze slova „popular art“ . Toto označení zaznělo poprvé v roce 1955 z úst anglického kritika Lawerence Allowaye, který tak označoval díla masové produkce. Toto umění bylo produktem velkoměsta a soustředilo se na každodenní témata konzumního světa. Proto není divu, že tato díla často zobrazovala kult hvězd a zrcadlila všednost či banalitu. Za místo zrodu pop-artu je považována Anglie. Pop-art lze také v Anglii rozdělit na tři období: První období pop-artu - (1953-1958) zde hovoříme o umělcích Baham, Hamilton, Mac Hale. Tyto umělce charakterizuje především to, že berou na vědomí existenci sériových produktů patřících k velkoměstské kultuře (od filmu, přes reklamu, science-fiction až po populární hudbu).
1
Sturgis, Alexander, Clayson, Hollis; Jak rozumět obrazům- malby a jejich náměty, str. 261
7
Druhé období anglického pop-artu – (1958-1960) jedná se spíše o umění abstraktní. Toto období se vyznačuje převzetím velkých formátů typických pro americké abstraktní umění. Typické je čerpání z masové kultury USA. Základním postojem těchto umělců (Peter Blake, Richard Smith, John Thompson) je ztotožnění se s prostředím vytvářeným masovými prostředky. Třetí období anglického pop-artu – (začíná v roce 1961) společným tématem umělců tvořících v tomto směru byla snaha o spojení umění s velkoměstem, s využitím techniky nápisů na zdi a obrázků z masových sdělovacích prostředků. K této skupině patří např. Billy Apple, Patric Cawlfield, Allen Jones, Peter Philips. Začátkem šedesátých let dochází dále k novému rozkvětu figurativního pop-artu.
Za nejznámější přední přestavitele pop-artu však mnozí považují americkou (newyorskou) pětici umělců, jejichž díla lze dnes považovat za ranou formu postmodernismu. Jsou jimi Roy Liechtenstein, James Rosenquist, Cleas Oldenburg, Tom Wesselmann a v neposlední řadě Andy Warhol. Právě tito malíři ve své tvorbě vyjadřovali zájem o hromadné sdělovací prostředky, marketing, reklamu. K jedním z nejznámějších děl tohoto období řadíme Warholův „Diptych Marilyn“, 1962, který svým způsobem sleduje kult celebrity a způsob, jakým může být jedinec pohlcen, či schován za vlastní image. Ústředním tématem je tedy zátrata originálu, který je nahrazován kopiemi.
8
3 Serigrafie 3.1 Definice pojmu serigrafie „Pod pojmem serigrafie rozumíme techniku rozmnožování původních grafických děl, při níž výtvarník zhotovuje tiskovou formu sám, aniž by využíval fotomechanických způsobů kopírování předlohy. Používá přitom při práci na šabloně různých specifických postupů a dociluje při tisku zvláštního výtvarného účinku tím, že pracuje s matovými krycími barvami, eventuálně je aplikuje spolu s barvami lesklými či transparentními.“ 2 Serigrafie je ručně prováděný tisk přes šablony (max. 200 ks), přičemž každý tisk je považován za originál, je podepsán autorem a očíslován. Můžeme také o ni říci, že je to jedna z nejmladších grafických technik, která od konce druhé světové války prošla bouřlivým vývojem a našla své nejvyšší výtvarné vyjádření ve výtvarném stylu pop-art. Nejvíce ji však proslavil Andy Warhol.
3.2 Serigrafie u nás Serigrafie v Československu v 50. a 60. letech jen velmi těžce hledala svou pozici a kvalitní místo mezi ostatními tradičními grafickými technikami. Fungovala zde určitá nedůvěra a skepse vůči světovým aktuálním směrům Pop-art i Op-art , která se právě touto technikou, tedy technikou serigrafie, zabývala. Ve větší míře se serigrafie v šedesátých letech prosadila na Slovensku. Přesto ve druhé polovině šedesátých let někteří umělci začínají touto sítotiskovou metodou vytvářet první serigrafická díla. Můžeme například jmenovat umělce: Jiří Kolář
- jež v roce 1967 vytvořil potisk plátna pomocí serigrafie;
Jan Kubíček – ve svých serigrafiích 2
pracuje s prostorovými a geometrickými
Krejča, Aleš, Grafické techniky, str.182
9
představami, Miloš Urbánek – v roce 1966 vytvořil jednobarevné serigrafie, kde využil fragmentů
číslic,
které
sestavil
do
čtvercových
kompozic.
Dále se touto technikou zabývali Radoslav Kratina, Josef Mužík, Jaroslav Sůra, Zdeněk Sýkora, Milan Dobeš, Dalibor Chatrný, Ivan Chatrný, Boris Jirků a další. Postupem času se v sedmdesátých, osmdesátých a devadesátých letech tvorba serigrafie stala běžnou technikou, která je dnes obohacována o nové přístupy , nové materiály, barvy a přístroje. V současné době je tvorba serigrafií spojována také s počítačovou a reprodukční technikou.
10
4 Andy Warhol Andy Warhol se narodil pravděpodobně 6.8.1928 na předměstí Pittsburghu jako třetí syn Julie a Andreje Warholových, kteří do Ameriky emigrovali z malé vesničky na Slovensku.
Jelikož se u malého Andyho
objevil nesporný výtvarný talent, nebylo divu, že se velmi brzy začal prosazovat jako ilustrátor. Zajímal se také o propagační grafiku, ve které dosahoval výrazných úspěchů. Vzhledem k tomu, že propagační grafika a výtvarné umění byly na počátku šedesátých let téměř dva neslučitelné obory, existovala tedy pouze jediná možnost pro Warhola, jak se dostat do galerií. A to přesvědčit obchodníky s uměním, aby si ho všimli. Podařilo se mu to prostřednictvím pop-artu. Respektive prostřednictvím lahví od Coca-Coly, obrazů Marilyn Monroe či Elvise Presleyho, a v neposlední řadě díky plechovkám od Campbellovy polévky, které se postupem času staly jakýmsi symbolem jeho umění. Toto vše masově vyráběl tým jeho asistentů v newyorském studiu nazvaném „The factory“, které Warhol vlastnil. V roce 1961 byl Andy Warhol ve světě výtvarného umění po Dalím a Piccasovi největší celebritou. Postupem času ale Warhola více jak výtvarné umění začal zajímat film, divadlo a hudba. Natočil dokonce několik filmů. Zatímco Andymu sítotisky stále přinášely slávu a uznání v galeriích, to samé se nedalo říci o jeho filmové tvorbě. Ta vyvolávala vůči němu vlny nenávisti a nepřátelství, které vyvrcholilo v roce 1968 atentátem. Tento útok měl za následek těžké vnitřní poranění díky nimž musel Warhol
11
nosit korzet až do konce života. Andy Warhol zemřel nečekaně 22.února 1987 po absolvování rutinní operace žlučníku. „Nerad se na sebe dívám. Je to těžké dívat se sám na sebe. Autoportréty jsou podivná záležitost. Kdybych na těch obrazech nebyl já, výstava by byla skvělá…totiž, když vstoupím dovnitř a vidím všechny ty obrazy, jak se dívají někam za mě…nedívám se na těch obrazech na sebe, dívám se na ty obrazy samotné. Když jsem je dělal, musel jsem se na sebe dívat. Vzal jsem pár stovek fotografií a předělal je a ty, které jsou nejvíce předělané jsou ty nejživější. Je to záležitost toho, jak se na věci díváte. Je jich šestnáct (nových autoportrétů). Liší se velikostí, barvou…S kamufláží. Bez kamufláže. Je to pořád stejná fotka dělaná polaroidem. Přesně ta samá. Různé velikosti, různé barvy…Proč? Nevím. Vždycky jsem si myslel, že bych měl dělat ten samý obraz, ale měnil jsem zobrazovaný předmět, a přitom jsem měl pořád dál malovat to samé. Rozumíte? Plechovka od Campbellovy polévky číslo… pořád a pořád a pořád. Bylo by to snadnější. Lidé si mě stejně pamatují jenom kvůli těm plechovkám od polívky. Ne, je to tak dobře, líbí se mi to…Když jdu do supermarketu, je to pořád ta samá plechovka. Chtěli to, myslím, změnit, ale neudělali to. Firma Campbell mě požádala, abych jim udělal novou krabici. Na sušenou polévku. Byl to obraz krabice.“ 3
3
Wrenn , Mike, Andy Warhol- jeho vlastními slovy, str. 84
12
5 Vlastní zpracování 5.1 Adobe Photoshop Adobe Photoshop je bitmapový grafický program sloužící pro tvorbu bitmapové grafiky (fotografie). Tento program je vytvořen firmou Adobe systém. V historických souvislostech lze říci, že první verze vyšla v únoru roku 1990 a v současné době existuje desátá verze, která se prodává pod označením CS3 (tedy Creative Suite 3). Tato verze byla vydána v dubnu roku 2007 a zároveň v tomto měsíci byla rozšířena verze Extendted, která k standardním funkcím nabízí nové nástroje, 3D a videa. Na počátku vzniku tohoto programu stáli bratři Thomas a John Knollovi, kteří na vývoji Photoshopu začali pracovat už v roce 1987. Přičemž jeden z nejvýznamnějších okamžiků byl vznik verze pro Microsoft Windows v roce 1996 (verze 4.0). Dnešní používané označení Creative Suite vyjadřuje jakési začlenění Photoshopu mezi ostatní programy firmy Adobe (Adobe Creative Suite), mezi které patří také Adobe Illustrator, či Adobe InDesign.
5.2 Technika a zpracování plakátů K vytvoření sérií plakátů jsem použila program Adobe Photoshop CS. Za základ
jsem si vzala
fotografii mladého muže, kterou jsem ve Photoshopu dále upravovala tak, aby vznikla co nejširší a nejrozmanitější série plakátů, které svým vzhledem a filozofií
připomínají
pop-artové
plakáty.
13
Mým
záměrem bylo vytvořit parafrázi děl významného světového protagonisty serigrafie Andyho Warhola.
Tvorba plakátu: Již zmíněnou fotografii jsem otevřela v programu
Adobe
Photoshop
CS
a
pomocí nástroje obraz – velikost obrazu jsem
upravila
rozměry
v obrazových
bodech a velikost dokumentu.
Asi nejdůležitějším úkolem bylo vybrat vlasy tak, aby nebyl vytvořen dojem, že vlasy jsou nepřirozené či nalepené. Toho jsem dosáhla vytvořením kvalitní masky, která mi oddělila nežádoucí pozadí od samotného obličeje. Hlavu jsem poté přesunula do nového průhledného dokumentu. Díky průhlednosti tohoto dokumentu lze pak lépe vkládat nová pozadí a přechody. Dalším bodem bylo zjednodušení barev. Zvolila jsem tedy obraz – přizpůsobit – křivky, tím se nám otevírá možnost pomocí křivek upravovat typ a množství barev, které chceme, aby se v portrétu vyskytly. Tuto akci můžeme ještě
doladit
nástrojem
obraz
–
přizpůsobit – posterizace, kam pomocí číselných
hodnot
zadáme
počet
14
zobrazených barev. Já jsem zvolila kombinaci tří barev. Tedy černé, žluté a červené. Takto výrazné barvy jsem zvolila z důvodu větší výraznosti a efektnosti, která se projeví v následujícím kroku. V momentě kdy máme takto připravený portrét, je vhodné si otevřít další obrázek, který budeme vkládat do portrétu. Zvolila jsem
obrázek květin.
Abych dosáhla
požadovaného vzhledu „stékajících barev“ použila jsem zde fotografii tulipánů, jejichž tvar byl pro mne nejvěrohodnějším a nejvhodnějším materiálem pro další zpracování. Předtím než jsem vložila květiny do portrétu, upravila jsem jeho velikost stejným způsobem
jako
na
začátku.
Hlavním
důvodem zde byl můj požadavek, aby byly obě fotografie stejně velké. Poté jsem tedy tulipány vložila do dokumentu s portrétem. Je třeba také říci, že důležitá je zde práce s vrstvami, které nám umožňují efektivněji, přehledněji a hlavně detailněji pracovat s Photoshopem. Poté co jsem umístila květiny do portrétu, nastala velmi jemná hra s funkcemi a s nástroji Photoshopu. Zde jsem už pracovala především s mícháním kanálů, se styly vrstev a s barvami, které jsem v průběhu práce zjednodušovala tak, aby vznikl výsledný dojem „stékajících barev“. Velmi zásadní je zde užití funkce stylu vrstev „rozdíl“, který umožní viditelnost obou dvou vrstev bez použití snížení funkce “krytí“.
15
Zde jsou ukázky z hotové práce …..
16
17
18
6 Závěr
Mým záměrem bylo vytvořit sérii pop-artových plakátů situovaných do dnešní doby, které záměrně v určitých oblastech parafrázují díla Andyho Warhola. Zároveň jsem také vytvořila vlastní pojetí této techniky. Za využití moderních počítačových programů jsem v duchu tohoto směru upravovala fotografii. Využila jsem jí jakožto základu pro tvorbu, která vychází z tezí a cílů pop-artu. Zajímalo mě, jakým jiným směrem se lze ubírat, kromě typické reklamy a jak aplikovat techniky pop-artu do běžného života lidí. Téměř každý člověk byl ve svém životě fotografován. Fotografie na pasy, občanské průkazy a jiné doklady jsou nedílnou součástí našeho života, aniž bychom si uvědomovali, kromě vzhledu a účesu, jakou formou lze fotografii vnímat. Ve své práci jsem využila jedné, téměř nezajímavé fotografie mladého muže, kterou jsem ve Photoshopu upravovala dle zásad pop-artu. Tedy s cílem „zpopularizovat“ a tudíž i prodat, ukázat lidem či široké veřejnosti. Zatímco již zmíněná lehce nekvalitní fotografie sama od sebe nikoho neoslovila, její upravené varianty nenechaly na odezvu dlouho čekat. Což bylo mým záměrem.
19
7 Resumé
Nechala jsem se inspirovat výtvory pop-artu a získanými vědomostmi o tomto směru k vytvoření vlastního díla. Odvaha a nebojácnost Andyho Warhola, jeho „novátorství“ otevřelo cestu spoustě novým myšlenkám a názorům. Dá se říci, že každé nové a zpočátku opovrhované umění posouvá naše hranice tolerantnosti.
Nové tendence potřebují k životu ochotu přijmout technologie, techniky, a náměty, jež dosud nikdo nepoužil. Mou snahou bylo v určitém směru vytvořit parafrázi děl Andyho Warhola a podpořit tak i umění pop-artu za použití nových počítačových programů, které tehdejší umělci neměli k dispozici. Využila jsem Adobe Photoshop CS, Microsoft PowerPoint a Macromedia Flash 8.0. Kombinací těchto programů jsem docílila požadovaných efektů. Vývoj ve všech oblastech, zejména pak v počítačové technologii, zapříčinil větší oblíbenost techniky u „masové“ populace. Rozšíření do celého světa také umožnilo mně použít tyto programy.
20
8 Summary
I was inspired by the objects of pop-art and by obtained knowledges about this art period which were important to make own piece of work. The courage and innovation of Andy Warhol opened a new way to many new techniques and opinions. It is a fact, that all new and slighted art moves our limits of tolerance.
The new tendencies need more willingness to accept technologies and themes which are untested. My effort was to create a paraphrase of Warhol’s work. And help on pop-art with using new computer softwares, which was not found out in that time. I used Adobe Photoshop CS, Microsoft PowerPoint and Macromedia Flash 8.0. I reach for demanded effects with combinations of these programs. The new developments, especially in computer technologies, caused growing popularity of techniques by "mass" population. Expansion to the whole of world enabled me to use this program too.
21
9 Použité zdroje
WRENN, Mike, Andy Warhol - jeho vlastními slovy. Bratislava: Champagne Avantgarde, 1993. 96s., ISBN 80-7150-102-6. KREJČA, Aleš, Grafické techniky. Praha: Aventinum nakladatelství, s.r.o., 1995. 205s., ISBN 80-85277-48-4 STURGIS, Alexander a CLAYSON Hollis, Jak rozumět obrazům- malby a jejich náměty. Praha: Nakladatelství Slováry, s.r.o., 2006. 272s. ISBN 80-7209-786-5 LEINZ, Gottlieb, Malířství 20. století. Praha: Artedit, 1996. 200s., ISBN 80-85815-48-6 BECKETTOVÁ, Wendy, Toulky světem malířství- Základní průvodce dějinami výtvarného umění. Praha: Fortuna Print, 2002. 400s., ISBN 80-7321-002-9 EISMANNOVÁ, Karin, Photoshop- retušování a restaurování fotografie, Brno: Zonner Press, 2008 . 465s., ISBN 978-80-86815-23-7 DAVIS, Jack a WILLMORE, Ben, Photoshop- velká kniha úprav digitální fotografie, Brno: Zonner Press, 2005. 272s., ISBN 80-86815-26-9
Internetové zdroje •
Přispěvatelé Wikipedia, Adobe Photoshop, [online], http://cs.wikipedia.org/wiki/Photoshop ; naposledy editováno 31.08. 2008 v 14.31
•
http://www.osu.cz/pedf/katedry/k_vyt_tvor/wseri/strankasramy.html;
Eduard
Ovčáček, Dagmar Milatová 2000 •
Přispěvatelé Wikipedia, Andy Warhol, [online], http://cs.wikipedia.org/wiki/Andy_Warhol ; naposledy editováno 1. 4. 2008 v 19:55.
22
1O Seznam příloh
Příloha č.1: Plakáty jako volná tvorba (cd) – prezentace v programu Microsoft PowerPoint Příloha č.2: Plakát ve formátu A1
23
