Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií
Konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací (Bakalářská diplomová práce)
Nela Studýnková
Brno 2010
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a s použitím pramenů a literatury uvedené v bibliografii. V Brně dne 25. května 2010 …………………………… Nela Studýnková
2
Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala především Mgr. Jakubu Mackovi za vstřícné, ochotné a velmi podnětné vedení práce. Dále děkuji všem respondentům, kteří se ochotně a dobrovolně zúčastnili mého výzkumu, trpělivě odpovídali na mé otázky a umožnili tak této práci vzniknout. V neposlední řadě patří můj velký vděk rodině a přátelům, bez jejichž nekonečné podpory a pomoci v těžkých chvílích bych tuto práci jen stěží dokončila.
3
OBSAH 1. Úvod ................................................................................................................................... 7 2. Teoretická východiska ....................................................................................................... 8 2. 1 Pirátské kopie televizních seriálových narací optikou informačních a komunikačních technologií ............................................................................................. 8 2.1.1. Základní pojmy ................................................................................................. 8 2.1.2. Vybrané vlastnosti ICT důležité pro sdílení dat přes internet .......................... 9 2.1.3. Způsoby stahování dat z internetu .................................................................. 10 2.1.4. Současné trendy využívání internetu .............................................................. 12 2.1.5. Studie zabývající se sdílením dat přes internet............................................... 12 2. 2 Pirátské kopie televizních seriálových narací optikou mediálních studií ............... 14 2.2.1. Základní pojmy ............................................................................................... 14 2.2.2. Serialita a televizní seriálové narace .............................................................. 16 2.2.3. Druhy televizních seriálových narací ............................................................. 17 2.2.4. Konzumace televizních seriálových narací .................................................... 18 2.2.5. Účinky nových médií v kontextu konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací ..................................................................................................... 19 2.3 Právní úprava (ne)legálnosti v kontextu konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací .......................................................................................................... 23 3. Metodologická východiska .............................................................................................. 24 3.1 Výzkumný problém ................................................................................................. 24 3.2 Cíle výzkumu........................................................................................................... 24 3.3 Výzkumné otázky .................................................................................................... 25 3.4 Metoda výzkumu ..................................................................................................... 25 3.4.1 Kvalitativní výzkum ........................................................................................ 25 3.4.2 Zakotvená teorie .............................................................................................. 26 3.5 Výběrový soubor ..................................................................................................... 27 3.5.1 Jednotka výzkumu ........................................................................................... 27 3.5.2 Metoda výběru účastníků výzkumu ................................................................. 27 3.5.3 Charakteristika respondentů ............................................................................ 28 3.6 Metoda sběru dat: interview .................................................................................... 29 3.6.1 Charakteristika metody .................................................................................... 29 3.6.2 Konkrétní použití metody ................................................................................ 30 3.6.3 Okolnosti sběru dat .......................................................................................... 32 3.7 Analýza dat .............................................................................................................. 34 4. Empirická část: ................................................................................................................ 36
4
4. 1 Respondenti ............................................................................................................ 36 4.2 Výsledky .................................................................................................................. 43 4.2.1. Výsledky pro motivace stahování PKTSN ..................................................... 43 4.2.2. Výsledky pro způsoby konzumace ................................................................. 44 4.2.3. Výsledky pro reflexi (ne)legálnosti ................................................................ 46 4.3 Motivace stahování PKTSN .................................................................................... 47 4.3.1. Touha po moci/ nezávislosti ........................................................................... 47 4.3.1. Sekundární benefity ........................................................................................ 53 4.4 Motivace zahájení stahování PKTSN ...................................................................... 56 4.4.1. Touha po moci/ nezávislosti ........................................................................... 56 4.4.2. Konformita ..................................................................................................... 57 4.4.3. Zvědavost ....................................................................................................... 57 4.5 Způsob konzumace PKTSN .................................................................................... 58 4.5.1. Pravidelnost .................................................................................................... 58 4.5.2. Jazyková verze................................................................................................ 59 4.5.3. Titulky ............................................................................................................ 60 4.5.4. Lokalita ........................................................................................................... 62 4.5.5. Příležitost ........................................................................................................ 62 4.5.6. Četnost ............................................................................................................ 62 4.5.7. Konzumace o samotě/ ve společnosti ............................................................. 64 4.5.8. Stahování vs. streaming .................................................................................. 65 4.5.9. Současná konzumace TSN v televizním vysílání ........................................... 65 4.5.10. Aktivita na fanouškovských internetových stránkách .................................. 66 4.5.11. Výběr seriálu................................................................................................. 67 4.5.12. Stopáž ........................................................................................................... 68 4.6 Způsob stahování PKTSN ....................................................................................... 69 4.6.1. Pravidelnost .................................................................................................... 69 4.6.2. Česká vs. zahraniční produkce ....................................................................... 70 4.6.3. Programu stahování ........................................................................................ 71 4.7 (Ne)legálnost PKTSN .............................................................................................. 71 5. Závěr a diskuze ................................................................................................................ 76 5.1. Shrnutí výsledků analýzy ....................................................................................... 76 5.2. Diskuze s teoretickými východisky ........................................................................ 82 5.3. Závěr ....................................................................................................................... 85 6. Jmenný rejstřík ................................................................................................................ 87 7. Seznam použité literatury ................................................................................................ 88 8. Anotace, klíčová slova..................................................................................................... 90
5
8.1. Anotace ................................................................................................................... 90 8.2. Klíčová slova .......................................................................................................... 91 8.3. Summary................................................................................................................. 91 8.4. Key words ............................................................................................................... 92 9. Přílohy ............................................................................................................................. 93 9.1. Žádost o účast na výzkumu .................................................................................... 93 9.2. Seznam témat pro rozhovor .................................................................................... 93 9.3. Informovaný souhlas .............................................................................................. 96 9.4. Rozhovory s respondenty ....................................................................................... 97
6
1. ÚVOD Rozvíjející se informační a komunikační technologie, stejně jako měnící se nároky na konzumaci zábavního průmyslu přinesly nový fenomén – sdílení dat na internetu. Může mít několik forem, mezi nejrozšířenější a nejpopulárnější patří stahování audiovizuálního obsahu, tedy hudby, filmů ale i televizních seriálových narací, které patří k oblíbeným formám snadno konzumovatelné zábavy. S nástupem digitalizace a sítě internetu ztratila televize výsadní postavení jediného distribučního média televizních seriálových narací. V současné době mají jejich příznivci možnost konzumace také ve formě pirátských kopií stažených z internetu. Jaké jsou motivace, které vedou downloadery ke stahování těchto kopií, a jakým způsobem jsou jimi konzumovány, to jsou otázky, které si klade tento výzkum založený na kvalitativním přístupu. Cílem této práce, je odhalení těchto motivací a zmapovaní způsobů konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací. K problematice stahování nejen pirátských kopií televizních seriálových narací, ale obsahu z internetu celkově, se také úzce váže otázka legálnosti, jíž se tento výzkum také dotýká. Práci je tvořena třemi částmi – teoretickou, metodologickou a empirickou. První z nich optikou informačních a komunikačních technologií a také mediálních studií definuje základní pojmy a představuje studie zabývající otázkami týkajícími se stahování a konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací, mezi které patří výzkumy publika televizních seriálových narací, účinků nových médií, ale také výzkumy vlivu internetu na tradiční média či výzkumy týkající se stahování a sdílení dat přes internet. Které podléhá legislativním normám, s nimiž se má také čtenář možnost základě seznámit v teoretické části této práce. Druhá část této práce je věnována metodologii výzkumu, definují v ní výzkumný problém, cíle výzkumu, stanovuji výzkumné otázky, objasňuji výběr metody pro výzkum i respondentů. Dále se v této části věnuji nejen zdůvodnění volby a charakterizování sběru dat pomocí polostrukturovaného rozhovoru, ale i jejich analýzy s využitím metody zakotvené teorie. Poslední, tedy empirická, část této práce prezentuje výsledky analýzy dat získaných během interview s respondenty, které také v úvodu této části práce stručně charakterizuji. Poznatky získané v průběhu analýzy dat shrnuji v závěrečné části, jejíž součástí je také ukotvení výsledků výzkumu v teoretických východiscích této práce, prezentovaných v jejím úvodu.
7
2. TEORETICKÁ VÝCHODISKA Téma této práce, kterým je stahování a konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací, se pohybuje na pomezí dvou vědních disciplín - informačních a komunikačních technologií a mediálních studií. Vzhledem k tomu, že se jedná o disciplíny nepříbuzné, rozhodla jsem se na problematiku této práce nahlížet optikou každé z těchto vědních disciplín zvlášť. První z nich se zaměřuje na technologickou problematiku spojenou se sdílením dat přes internet a počítačovým pirátstvím. Jedná se o základní vymezení pojmů týkající se downloadingu a stručné seznámení se způsoby sdílení dat přes internet. Dále tato teoretická oblast mapuje studie zabývající se současnými trendy využití počítače a internetu a stahováním a sdílením dat na internetu. Druhou část teoretických východisek této práce tvoří mediálněvědní pohled na problematiku stahování a konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací, samotné vymezení seriálových narací, kultura jejich konzumace, teorie související se serialitou, sociálním konstruktem reality, populární kulturou, eskapismem, masovou kulturou, účinky nových médií na člověka. Malou část teoretického základu tvoří také povrchové shrnutí problematiky legálnosti šíření a stahování audiovizuálního obsahu pomocí internetu. 2. 1 Pirátské kopie televizních seriálových narací optikou informačních a komunikačních technologií 2.1.1. Základní pojmy Samotný fenomén sdílení audiovizuálního1 obsahu na internetu, do kterého patří i stahování pirátských kopií televizních seriálových narací, je diskutovaný v souvislosti s rozšířením informačních a komunikačních technologií, na nichž je již samotná existence tohoto fenoménu závislá. Podrobný popis historického vývoje informačních a komunikačních technologií nemá v této práci žádné opodstatnění, jelikož s tématem práce samotné přímo nesouvisí, stručné vysvětlení pojmu však považuji za užitečné. Pojem informační a komunikační technologie často uváděný pod zkratkou ICT2 označuje veškeré technologie používané pro komunikaci a práci s informacemi3. Pod tímto pojmem jsou zahrnuta nejen veškerá hardwarová zařízení, ale také softwarové vybavení.
1 2
Zastupuje označení hudební a obrazové soubory. Z anglického označení Information and Communication Technologies.
8
Dalším důležitým pojmem je internet, jenž sám spadá mezi informační a komunikační technologie, jeho význam v této práci je však klíčový, je tedy vhodné se s ním blíže, ne však příliš zevrubně, seznámit a to v kontextu sdílení dat. Samotný pojem internet označuje celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí, které spolu komunikují pomocí protokolů4. Přestože jeho prvopočátky sahají až do 60. let minulého století, v dnes známé podobě se u nás využívá až posledních 15 let. Zejména v letech posledních došlo ke značnému rozšíření internetu celosvětově – podle posledních údajů internet používá více než čtvrtina5 celosvětové populace, přičemž za posledních 15 let počet uživatelů internetu vzrostl více než stonásobně6. 2.1.2. Vybrané vlastnosti ICT důležité pro sdílení dat přes internet Právě internet disponuje klíčovými vlastnostmi, které umožňují sdílení dat (a tedy i šíření nelegálních kopií audiovizuálního obsahu, mezi nějž patří i seriálové narace) v takovém měřítku, kterému se žádná z dosud známých a dostupných možností nemůže rovnat. Mimo již zmíněného velkého rozšíření mezi celosvětovou populací, díky čemuž tvoří obrovský virtuální prostor, označovaný také jako kyberprostor, který nabízí všem jeho členům dříve jen těžko myslitelné možnosti komunikace i sdílení dat, jmenujme schopnost přenosu dat nezávisle na geopolitickém rozdělení Země. Vzhledem k tomu, že internet umožňuje distribuovat velké množství dat z jednoho virtuálního místa do druhého, přičemž se jedná takové objemy dat po celém světě, že downloadeři často podléhají pocitu naprosté anonymity a vzdálenosti (Shani 2007: 37). Nutno zmínit, že v těchto podmínkách existují také limity, například jazykové. Přestože za dominantní jazyk internetu lze považovat angličtinu, protože více než polovina všech webových stránek je v angličtině7, jazyky národní hrají důležitou roli v rámci národních používání internetu a také velká část z audiovizuálního obsahu na internetu je k dispozici v národních jazycích. Podle Domese za samotným fenoménem sdílení dat přes internet stojí mimo jiné fakt, že tradiční formy uchovávání a distribuce dat v jejich digitální podobě jsou mnohdy považovány za zastaralé, nevyhovující požadavkům informační společnosti, internet naopak funguje jako svobodné médium, kde dochází k distribuci obsahu a informací
3
Podle http://cs.wikipedia.org/wiki/ICT (5. 3. 2010). Podle http://cs.wikipedia.org/wiki/Internet (5. 3. 2010). 5 Podle údajů z http://www.internetworldstats.com/stats.htm (7. 3. 2010). 6 Taktéž podle http://www.internetworldstats.com/stats.htm (7. 3. 2010). 7 Podle Global Research in http://interval.cz/clanky/internet-jako-babylon-jazyku/ (5. 3. 2010). 4
9
nesrovnatelně rychleji, překonávání geografických vzdáleností a v neposlední řadě často zadarmo (Domes 2005:17). 2.1.3. Způsoby stahování dat z internetu Připojení k internetu se stalo běžnou součástí moderního životního stylu, uživatelům jej mají k dispozici nejen v domácnosti, ale také na pracovišti, ve školách stejně jako ve veřejných prostorech i dopravních prostředcích. Připojení k internetu je současné době možné realizovat mimo jiné pomocí telefonní linky, kabelové televize, využitím pozemní bezdrátové sítě či mobilní telefonní sítě. Existují také výrazné rozdíly v kvalitě připojení. Bez ohledu na to, který způsob připojení k internetu downloader využívá, může volit mezi několika způsoby stahování. V současnosti existuje a je využíváno několik způsobů stahování, které budou v následující části stručně představeny, pro potřeby této práce se budu podrobněji věnovat prezentaci pouze těch způsobů stahování dat, které využívají respondenti, kteří se zúčastnili výzkumu pro tuto práci, a těmi jsou BitTorrent, DC a shareservery. První dva způsoby, tedy BitTorrent a DC využívájí peer-to-peer sítí, které v současnosti představují jeden z nejrozšířenějších způsobů stahování a sdílení dat na internetu. Fungují na principu, kde spolu komunikují přímo klienti bez využití centrálního serveru. Se zvyšujícím se počtem uživatelů roste celková dostupná přenosová kapacita. Tyto sítě lze rozdělit podle typu protokolu do tří skupin – decentralizované, centralizované a hybridní. Decentralizované vznikají pouze propojením jednotlivých aktivních programů, patří mezi ně například Freenet. Centralizované jsou založeny na klientech a centrálním serveru, jehož prostřednictvím si uživatelé vyměňují soubory, mezi nejznámější patří Napster, eDonkey nebo DC. Hybridní pak představují sítě, jejichž součástí jsou jak servery, tak i klienti, kteří sdílí informace, nejznámějším příkladem je právě BitTorrent. Pod zkratkou DC se skrývá označení Direct Connect, které představuje klienta i síť zároveň a patří mezi nejrozšířenější způsob stahování v České republice. Jeho užívání není pro downloadery náročné, vyžaduje pouze stažení a naistalování příslušného programu, po jehož nainstalování je zvolen adresář s daty, který bude zpřístupněn ostatním uživatelům. U stahování a sdílení dat pomocí BitTorrentu dochází na podobném principu, který je podobný peer-to-peer sítím – jedná se o jednu distribuční síť se komplexem vzájemně
10
oddělených podsystémů 8. K používání tohoto způsobu stahování a sdílení dat je zapotřebí nastavení programu, který je možné zdarma stáhnout z internetu, v němž downloader otevře torrent soubor9 a poté čeká na stažení vybraného obsahu. Tyto torrent soubory lze získat z internetových stránek k tomu určených, které jsou zpravidla bezplatně přístupné. Soubory, které nejsou delší dobu stahovány, bývají obvykle po určité době smazány. Další způsob stahování a sdílení dat na internetu představují shareservery, které fungují na principu spojení klient-server. Na tyto servery mohou uživatelé nahrát, ale i z nich stahovat, libovolný obsah. Mezi nejznámější a nerozšířenější shareservery patří Rapidshare. Tento způsob stahování představuje rychlou možnost přístupu k datům, obvykle je možné ji využívat bezplatně s některým druhem omezení (obvykle přenosové rychlosti či limitu objemu stažených dat za určitý časový interval) nebo za poplatek bez omezení – v případě zmíněného Rapidsharu se jedná o prémiový účet. V případě českého CZSharu si pak registrovaný uživatel zakoupí kredit, který jej opravňuje ke stahování určitého množství dat, po jeho vyčerpání si musí uživatel koupit kredit nový. Druhou možností zisku kreditu je uploading souborů, při jejichž stažení jinými uživateli uploder automatický získává kredit, který činí určité procento z velikosti staženého souboru. Zpoplatnění těchto prémiových přístupů se pohybuje v řádech stovek až tisíců korun za rok. Některé shareservery, k nimž patří i zmíněný Rapidshare, nenabízejí možnost vyhledávání uložených souborů, pro jejich stažení je v takovém případě nutný kompletní link obsahující přesnou adresu požadovaného souboru. Tyto linky downloadeři získávají obvykle na warez fórech, kde je zpřístupní buď samotný uploader10, nebo jiný downloader, který již tento link získal z jiných zdrojů. Jiné shareservery, jako CZShare umožňují vyhledávání souborů v rámci samotného serveru bez nutnosti znalosti linku s přesným umístěním, jejich užívání může být pro downloadera uživatelsky přátelštější. Stahovat pirátské kopie televizních seriálových narací je možné také přímo z webových stránek, což využívají obvykle downloadeři, kteří se stahováním začínají a to pomocí internetového vyhledávače.
8
Podle http://www.pcworld.cz/pcw.nsf/archiv/8924480ACB465A52C12572B6004AF5AA
(10.3.2010). 9
Torrent soubor je soubor o velikosti několika kilobajtů s příponou .torrent, který obsahujec informace se jmény souborů požadovaných ke stažení, jejich velikost a adresu, odkud se mají stahovat. 10 Uživatel, který daný soubor na shareserver umístil.
11
2.1.4. Současné trendy využívání internetu Studie McMillana a Morrisona, která se zaměřila na vlastní zkušenosti mladých lidí s internetem, na zjištění, jak se jim internet integroval do každodenního života, ukázala, že mezi nejtěžší uživatele internetu patří vysokoškolští studenti, kteří jej obvykle využívají k práci s elektronickou poštou, pro zábavu, stahování hudby a instatní messaging11, tedy pro zejména pro komunikaci a zábavu (McMillan – Morrison 2006: 75), do čehož lze zahrnout i stahování pirátských kopií televizních seriálových narací. Internet podle McMillana a Morrisona využívají jeho uživatelé zejména k překonávání bariér a uspokojování potřeb (McMillan – Morrison 2006: 84). Internet totiž umožňuje jeho uživatelům kontrolu nad tím, co, kdy a jak dostanou. Autoř dále v této studii upozorňují na rozdílnost užívání internetu mezi generacemi, počítač má pro mladé a dospělé uživatele zvýšenu úlohu, kteří si jsou vědomi přínosů i rizik spojených s používáním internetu12. Analýza dat v této studii byla provedena s využitím postupů zakotvené teorie. Haddon (2004) a Rantanen (2005) se ve svých dílech zabývají globální homogenizací a heterogenizací, stejně jako domestifikací ICT a pokouší se dát do širších souvislostí účinky nových médií na každodenní život ve vztahu k využití ICT, „včetně změn ve struktuře času, prostoru, sociálním sítím používaných mladými lidmi, a 'kariéru' a komunikačních technologií“ (Schroeder 2005: 168). Organizace volného času nyní také zahrnuje přerozdělování mezi různými médii, čas strávený používáním internetu částečně nahrazuje používání televize. ICT jsou také stále více používány k tomu, aby uživatelé zůstali v kontaktu během cestování, dojíždění. To také znamená, že hranice mezi soukromým a veřejným prostranství a mezi volný čas a práci, pokud nejsou rozmazané (Schroeder 2005: 168). Haddon, spolu s Ericem Hirschem a Rogerem Silverstonem, byl stoupencem 'domestikace' přístupu k technologiím přístup, tedy že nové teologie jsou vloženy do domácích sociálních vztahů, což s sebou nese nutnost vytvoření nové rutiny kolem této technologie. 2.1.5. Studie zabývající se sdílením dat přes internet Vzhledem k tomu, že fenomén stahování a sdílení dat přes internet je stále rozšířenější, existuje množství studií, výzkumů i odborných článků, které se jím zabývají. Mezi nimi však není studie, která by byla zacílená na stahování pouze pirátských kopií televizních 11
Instant messaging označuje způsob komunikace přes internet, která probíhá v reálném čase v textové podobě mezi dvěma či více uživateli s využitím aplikace k tomu určené, mezi nejrozšířenější patří ICQ, skype, MSN Messenger a mnoho dalších. 12 McMillan - Morrison 2006: 88.
12
seriálových narací. Obvykle se fenoménu stahování obsahu z internetu věnují obecně, bez zaměření na určitý obsah, nejčastěji se pak zaměřují na stahování hudby či filmů. Nejčastější autoři těchto studií pracují s tímto fenoménem optikou legislativy, zabývají se počítačovým pirátstvím, ochranou, resp. porušováním autorského práva případně popisují způsoby šíření nelegálního audiovizuálního, ale i softwarového obsahu na internetu. Hlubší analýzu motivací a způsobu konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací lze na poli akademických výzkumu hledat jen stěží. Mezi práce, které se fenoménu sdílení obsahu na internetu věnují, patří práce Martina Domese (2005), který se zaměřil na šíření audiovizuálního obsahu a který toto téma uchopil nejen po technologické stránce, ale pracuje také s internetem jako distribučním médiem, které ovlivňuje kulturu a společnost. Do centra pozornosti současné situace na poli sdílení a stahování hudebního a filmového obsahu Domes řadí aspekty nového způsobu distribuce obsahu a nástup digitálního konzumenství, které upřednostňuje touhu po přístupu k obsahu před jeho percepcí (Domes 2005: 58). Nový způsob distribuce obsahu autor spojuje s vymahatelností autorského práva a ukotvením v kyberprostoru a odkazuje na Burnetta a Marshalla, kteří uvádí, že „konzumenti byli nespokojeni s legálním systémem distribuce hudby, a tak začali vyměňovat digitální kopie, jakmile to bylo technicky možné, virtálně“ (Burnett – Marshall in Domes 2005: 58). Právě virtuální prostor hraje podle autora klíčovou roli, s využitím internetu se distribuce stala přímou, což vychází z „povahy internetu jako nového média, které mění tady a teď ve zcela jinou souvislost – vždy všude“ (Domes 2005:59). Domes zdůrazňuje možnosti nového způsobu distribuce, který umožňuje interakci mezi tvůrci a konzumenty. Důležitým aspektem je podle Domese také „zájem o vlastnění dat“, protože ve virtuální prostoru se „informace stává komoditou, kterou je nutné vlastnit“ (Domes 2005:60). Přičemž tento způsob vlastnění je ovlivňován podobou produktu, který je nehmotný, v digitální podobě a umožňuje tak snadnou manipulaci. Domes dále uvádí, že pro konzumenta se stává primární hodnotou díle jeho přístupnost, což spolu s touhou po vlastnění odsouvá samotnou percepci díla do pozadí a vyvozuje z toho svou tezi, že „dnešní uživatel peer-topeer sítě se snaží stahovat vše, co je nabízeno, a tento obsah archivovat a dále nabízet“ (Domes 2005: 62). Za důsledky digitálního konzumenství pak Domes považuje ztrátu původní hodnoty díla a to finanční i estetické. Která má mimo jiné podobu tzv. kulturního pluralismu, který je „založen na oslavování potěšení a svobody z konzumace, z individualizace výběru“ (Domes 2005:63). 13
2. 2 Pirátské kopie televizních seriálových narací optikou mediálních studií Mediální studia představují druhý úhel pohledu, z něhož na problematiku stahování pirátských kopií televizních seriálových narací nahlížím. Součástí této kapitoly je definování základních pojmů, bližší seznámení s principem seriality a televizními seriálovými naracemi, jeho publikem, jejich druhy podle autorů, kteří tuto oblast zkoumají a představení některých výzkumů, které souvisí s tématem této práce. 2.2.1. Základní pojmy Tato kapitola má za úkol seznámit čtenáře s důležitými pojmy, které se váží k tématu konzumace televizních seriálových narací a které se vyskytují v dalších kapitolách tohoto textu zejména z důvodu usnadnění porozumění textu. Vzhledem k tématu této práce, které se věnuje konzumaci pirátských kopií televizních seriálových narací, je vhodné krátce definovat samotný pojem kopie. Ten původně označoval obraz či sochu, které imitují přesně nějaké jiné dílo. Vyžaduje tedy jiného autora než originál, případně nový autorův zásah. V tomto se odlišuje od reprodukce, využívající mechanické prostředky k vytvoření přesné repliky. V současném diskurzu oba pojmy v zásadě splývají, zejm. jsou-li užívány v kontextu technických záznamů (Slovník mediální komunikace 2004:112). Označení pirátská kopie tedy v kontextu této práce označuje mechanicky vytvořenou reprodukci digitálního záznamu televizní seriálové narace, která byla pořízena nelegálním způsobem, resp. mohla být pořízena pro vlastní potřebu, tedy jako legální, avšak tím, že byla uploadována do sítě internet, dále šířena, distribuována, stala se nelegální, v této práci označovanou jako pirátská zejména z důvodu přihlédnutí k ustálené konotaci spojení pirátská kopie ve smyslu digitálního, zejména pak audiovizuálního, obsahu šířenému na internetu. Konzumace televizních seriálových narací nejen v podobě pirátských kopií patří zcela jistě mezi volnočasovou zábavu, tedy způsob trávení volného času, ve které lidí hledají rozptýlení a zábavu, způsob, jakým je naplnění volného času prováděno, je závislý také na prostředcích, především finančních podmínkách lidí13. Úzce spjatý s problematikou konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací je také mainstreaming, neboli intenzivní příjem relativně homogenizovaných a stereotypizovaných sdělení a obrazů (tzv. hlavní proud neboli mainstream) z médií a
13
Slovník mediální komunikace 2004:32.
14
zvláště televize vede k názorovému a hodnotovému ustejňování příjemců z rozdílných sociálních a kulturních prostředí14. Součástí této práce je také termín eskapismus, jehož podstatu tvoří fantazijní útok před reálnými životními problémy do imagirních světů, které mají často podobu mediálních simulací. Masová média nabízejí široké spektrum obsahů, žánrů a idejí, které plní v dané souvislosti iluzivně kompenzační funkci a umožňují tak jedincům snadný odstup od tlaku každodenní reality, resp její popření. Jako samostatná kategorie se eskapismus objevil v prvních výzkumech spojovaných s tzv. teorií užití a gratifikace, která se od čtyřicátých let 20. Století například v práci L. I. Perlina z r. 1959 pokouší zachytit klíčové příčiny, proč jedinci užívají média15. V této práci je také často používán pojem konformita, přičemž konformismus lze charakterizovat jako osobní postoj vedoucí k přizpůsobování většinovým míněním, postojům a vzorcům chování. V běžné řeči má pojem konformismus negativní předznamenání, stejně jako v popisech masové a konzumní společnosti. Ze sociologického hlediska je však jistá míra konformismu nutná pro vytváření a zachování sociálního řádu. Přehnaný
konformismus
ovšem
společnost
brzdí,
protože
ztěžuje
inovaci
(Jandourek 2001: 129). Konformismus představuje podle R.K. Mertona jeden ze tří způsobů individuální adaptace člověka na společnost, kdy jedinec přijímá kulturní cíle i institucionalizované prostředky jejich dosahování. (Jandourek 2003: 75). Oproti tomu stojí individuace, která představuje sociální trend ve vývoji užití mediálních produktů spojovaný s přechodem industriální moderní společnosti do fáze informační společnosti a s nástupem nových médií, jehož podstatou je odklon od pořádku mediálního sdělení daného komunikátorem a příklon k tomu, že uživatel se aktivně podílí na podobě produktu, který užívá – interaktivita16. Tu lze charakterizovat jako jednu z vlastností přisuzovaných novým médiím. Předpokládaná interaktivita nových médií je samozřejmou součástí jejich existence, neboť podle Lva Manoviche vyplývá ze skutečnosti,
že
základní
technologií
těchto
médií
je
počítač.
Výsledkem
je
individualizovaný produkt a způsob jeho užívání. Zvláště u nových médií se projevuje individualismus také v tom, že se příjemce podílí na konečné podobě produktu, který
14
Slovník mediální komunikace 2004:126. Tamtéž:53. 16 Tamtéž:87. 15
15
přijímá tím, že si vybírá z nabídky, kombinuje různá připravená sdělení, popř. rozhoduje o jejich konečné podobě17. Výše uvedený pojem nová média se v této práci vyskytuje četně, je tedy na místě jej také krátce vysvětlit. Označuje komunikační prostředky využívající k přenosu mediovaného sdělení nebo k uchovávání informací počítačové technologie. Vyznačují se možností automatizovaného zpracování jejich obsahů, což představuje vlastnost, kterou u tradičních médií vůbec nenajdeme. Mezi další vlastnosti typické pro nová média patří interaktivita, multimedialita, síťovost, globální dostupnost, demokratičnost atd. 18. 2.2.2. Serialita a televizní seriálové narace Televizní seriálové narace využívají principu seriality, který prostoupila napříč mediálními technologiemi, je „slastná i magicky záludná a její slast tkví v postupném přidělování příběhu“ (Reifová – Bednařík 2008:72). Autoři textu uvádějí, že publikum si dobrovolně a často nadšeně nechává dávkovat příběh jeho distributorem, aniž by tuto proceduru mohlo ovlivnit, a periodicky tak vlastně vyhledává neustále se opakující krátká uspokojení a spolehlivě navazující frustrace19. Dokonce se nebojí srovnat oblibu seriality s drobným každodenním masochismem, a tvrdí, že seriálová recepce nemůže existovat bez vnějšího přísného organizátora příběhu, který jej v přesnou chvíli utne, že hlídat se v konzumaci příběhu, sám za sebe jej delimitovat a dopřávat si ho v předem stanovených dávkách, je naprosto nemožné20. Seriality je podle Bednaříka a Reifové úspěšná pouze tam, kde funguje vnější distributor narace, a dodávají, že „proto se také seriality nedaří v prostředí neustálé a kontinuální dostupnosti internetu“ (Reifová – Bednařík 2008:72). Internet také tvoří jedinou výjimku, kam nevstoupila serialita, jinak ji lze najít v každém moderním komunikačním médiu. Seriál jako žánr se přitom objevil poprvé v podobě komiksu21 na konci 19. století a postupně se epizodické narace ujaly ve filmu, rozhlase a samozřejmě televizi22. Za důvod obliby seriálových narací, především pak jejich televizních provedení, považují Reifová a Bednařík různé sociální, psychologické a ekonomické proměny v moderní společnosti i ve struktuře jejího televizního průmyslu a dodávají, že za ní stojí „sublimovaná touha a věčná 17
Slovník mediální komunikace 2004:94. Tamtéž:134. 19 Reifová – Bednařík 2008:72. 20 Tamtéž. 21 První relevantně rozšířený komiks se pokládá Yellow Kid tvůrce Richarda Feltona Outcaulta (Allen in Reifová – Bednařík 2008:73). 22 V amerických metropolích se v prvních třech dekádách 20. století skutečně promítaly filmy na pokračování, obvykle o víkendu. 18
16
neuróza moderního člověka stejně jako zdokonalující se televizní marketing, využívající pravidelné a dobře měřitelné publikum seriálů k (nezbytné) komodifikaci kulturní televizní komunikace“ (Reifová – Bednařík 2008:73). 2.2.3. Druhy televizních seriálových narací V českém televizním kulturním prostředí je zvykem označovat jakoukoli naraci na pokračování seriálem bez jakékoli diferenciace podle obsahu či formy této narace a to jak laiky, tak i odborníky. V anglofonní televizní kultuře jsou podle Reifové a Bednaříka oproti tomu epizodické dávkované narace diferenciovány mnohem jemnější, například Glen Creeber rozlišuje kromě jednorázových televizních narací, do kterých řadí televizní inscenace a televizní film, také mýdlovou operu, sérii, cyklus povídek23, seriál a minisérii (Creeber in Reifová – Bednařík 2008:73). Autoři dále uvádějí, že mezi seriálové narace je dále třeba započítat sitcom24 a docusoap25. Rozlišování druhů televizních seriálových narací se ve svém díle věnuje také Peter Berger, který u televizních seriálových narací rozlišuje nové pokračování, novou verzi, sérii a ságu (Berger in Burton – Jirák 2001: 172). Denis McQuail zase hovoří o sérii příběhů a seriálech (McQuail 2007: 273) a Robert C. Allen rozlišuje na základě možného ukončení seriálů seriály otevřené a uzavřené (Allen 2004: 251). Miloš Smetana upozorňuje na rozdíl mezi seriálem, tedy příběhem rozděleným do několika dílů, který pak ale skončí a už nepokračuje, a sérií, u které po skončení základního vyprávění na něj navazují nová, ještě jednou tolik dílů (Smetana 2000:116). Smetana také rozlišuje mezi seriálem se společným dějem a společnými postavami, který představuje něco jako román na pokračování a seriálem typu Colombo, kde je hlavní hrdina často policista nebo detektiv v každé jedné epizodě řeší a také vyřeší nějaký „případ“, tento typ seriálu je podle Smetany bez dějových souvislostí, propojený jen hlavním hrdinou, ale vždy s novou zápletkou, tento typ seriálu označuje jako seriál složený z jednotlivých epizod či případů a upozorňuje na jeho ekonomické výhody, vzhledem k tomu, že je možné jej prodávat po sériích. Další výhodu Smetana vidí i pro diváka, který může některé epizody vynechat a nic se nestane (Smetana 2000:117).
23
V originále anthology series. Např. Langford in Bignell, Lacey 2005:15-23. 25 Bignell 2003:198. 24
17
2.2.4. Konzumace televizních seriálových narací Zkoumání a deskripci způsobů konzumace televizních seriálových narací se ve svém díle věnují také Reifová s Bednaříkem, kteří však upozorňují na neexistenci výzkumu diváckých zvyků domácích televizních publik a dodávají, že všem zainteresovaným v oboru nesmírně chybí, v zahraničí pak se pak této problematice věnuje Alasuutari (1992) nebo Morey (1986) (Reifová – Bednařík 2008:77). Autorská dvojice ve svém díle uvádí, že se lidé ke své zálibě v populární kultuře jen neradi přiznávají, často ze ni stydí, ale běžně oproti tomu debatují „ o seriálových naracích typu Star Trek, Červený trpaslík, 24 hodin, Kobra 11, Ztraceni, Dr. House, z domácích například Návštěvníci nebo Spadla z oblak, občas Arabela: Rumburak se vrací. Jmenovaná díla mají oproti intelektuálně nezdůrazňované pop-kultuře některé své atributy pojaté formou silné nadsázky, paradoxu nebo inverze. Nepatří proto ke snadno vnímatelným textům dostupným většině“ (Reifová – Bednařík 2008:75). Také analytička publik televizních seriálů Ien Angová (1992), která hovoří mimo jiné o tom, že k zálibě v populární kultuře nebo k vnímání smyslu její existence se lidé neradi přiznávají. Právě Angová se zabývala motivace, které vedou diváky ke sledování ve své době nesmírně populárního seriálu Dallas, mezi které patří jejich touha po potěšení (Angová 1992: 14) Zajímavým aspektem může být také kultura sledování, jež je u televizního vysílání často spjata se způsobem trávení volného času s celou rodinou, jak tomu bylo podle Korttiho a Mähönena (2009) zvykem ve Finsku v době počátků televizního vysílání26. Případně způsob podávání zahraniční seriálových narací konzumentům – u nás je možné ve valné většině případů seriálovou naraci sledovat v českém dabingu, ve Finsku se seriály objevují také s titulky, což mnoho Finů využívá ke studiu cizích jazyků (Kortti – Mähönen 2009:58). Meyrowitz (2008) zase uvádí, že televize je intimnější než film v kině, mnoho rodin se kolem televize shromažďuje a mnozí televizní diváci si pěstují při sledování televize různé doprovodné činnosti (Meyrowitz 2006: 207). Podle Reifové a Bednaříka z mnoha výzkumů televizních publik vyplývá, že „zdánlivě velmi pohlcená publika (například hrdiny a dějem mýdlových oper) jsou de facto dost cynická, že mohou být ve vztahu k hrdinům promiskuitní a že mají obecně od pravidel vyprávění příběhu značný odstup“ (Reifová – Bednařík 2008:79). Diváci jsou totiž s principem mýdlových oper seznámeni, jsou si vědomi, že se jedná o komerční formáty a výplň mezi reklamními bloky a především „že sledují obecně nepříliš ceněný žánr, a 26
Kortti – Mähönen 2009:58.
18
dovedou ho přesně zařadit na žebříčku již zmíněných morálních hierarchií vkusu“ (Reifová – Bednařík 2008:79). Konzumenti pirátských kopií televizních seriálových narací se však pohybují na někde na pomezí mezi publikem televizních seriálových naraci a publikem internetovým. Internetové publikum se liší mírou a způsobem interakce, jednotlivý členové jsou charakterističtí vlastní interaktivitou, jsou nejen příjemci ale i producenti sdělení (Domes 2005:18), navíc počítačem mediovaná komunikace pracuje s odlišným komunikačním modelem od modelu jednosměrného a elitami ovládaného masových médií (Macek 2004:68). Také kulturální studia zmiňují, že publikum internetu je aktivní, recepci obrací v produkci. 2.2.5. Účinky nových médií v kontextu konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací Mezi zahraničními autory, kteří se ve svém díle zabývají účinky nových médií, zejména pak vlivem televizního vysílání a elektronických médií, patří Joshua Meyrowitz, který říká, že „vývoj médií podstatně změnil význam fyzické přítomnosti, jakožto současnosti, zkušenosti s událostmi a lidmi“ (Meyrowitz 2006: 9) tím, že dříve byla nutná přítomnost u dané události, přístup k informaci pak zajišťovali z „druhé ruky“ novinové články nebo vyprávění svědků události. Důležitá je také „schopnost informací prostupovat zdmi a tryskem překonávat velké vzdálenosti“ (Meyrowitz 2006:9), elektronická média totiž umožňují snadný přenos informace z jednoho na druhé během sekund na vzdálenosti světadílů. Meyrowitz, jako technodeterminista, také poukazuje na možnost, že elektronická média transformují domov a ostatní společenské sféry v nová sociální prostředí s novými vzorci sociálního jednání, cítění a víry27 a zdůrazňuje, že účinky médií nemusejí nutné souviset jen s jejich obsahy. Odkazuje na díla Harolda Innise a jeho názor, že nové nastupující média mají schopnost staré monopoly rozvracet, také Marshalla McLuhana a jeho tvrzení, že se opět staneme vesnickými sousedy, ale v globálním měřítku.28 Autor také uvádí výrok Daniela Boorstina, že elektronická média mají schopnost replikovat okamžik, přetvářet zkušenost v opakovatelný zážitek, ruku v ruce s dalšími novými technologiemi strukturovat čas a prostor29. Podle Meyrowitze mají lidé pocit, že se pouze přizpůsobují požadavkům, které
27
Meyrowitz 2006: 25. Tamtéž: 25 - 27. 29 Tamtéž: 27. 28
19
na ně situace klade, popisuje tak lidskou schopnost rychlé adaptace na nově definované situace30 a dodává, že „kapacita nového média vyzařuje nejen z jeho vlastního užití a vnitřních charakteristik, ale také ze způsobů, jimiž překlenuje či odstavuje užití a charakteristiky starého média“ (Meyrowitz 2006: 67). Autor ve svém díle zmiňuje také postoj diváků k reklamním sdělením, kteří podle něj „vnímají televizní pořady jako produkty, sebe jako konzumenty a reklamu pokládají za cenu, kterou platí za sledování pořadů, pravá podstata televizního trhu je docela jiná“ (Meyrowitz 2006: 69), tedy taková, že produktem jsou diváci, kteří jsou prodáváni zadavatelům reklamy. Přičemž základním pravidlem tvorby televizního segmentu je „hlavně nikoho neurazit“31, prostě všechno pro udržení co největšího počtu diváků, aby nepřepli na jiný televizní kanál. Podle autora si mnohá elektronická sdělení vybíráme méně pečlivě a méně mezi nimi rozlišujeme, lidé mají sklon sledovat televizi podle „časových bloků“ než podle volby pořadu32, tuto lhostejnost vysvětluje také tím, že „televizní obsahy jsou velmi prchavé, jakmile je zkonzumujeme, nezůstává po nich žádná hmatatelná stopa. Dívat se na televizi je jako zastavit se na chvíli v parku a sledovat, co se děje. Člověk si to nemusí odnést domů, zařadit mezi své osobní věci a zakomponovat do sebe sama“ (Meyrowitz 2006: 77), jako protiklad uvádí knihu, která představuje také majetek, která neslouží pouze pro přenos informace ale také jako symbol naší identity, „něco, co nám patří“ (Meyrowitz 2006: 77), co vypovídá o naší image. Lidé se v televizi také dívají na to, co by je v knihách či časopisech pravděpodobně nezaujalo, nebo by si kvůli tomu nekoupila vstupenku do kina. Meyrowitz hledá příčinu sporů o televizi nikoli v samotné podstatě televizních obsahů, ale v systému, který „sděluje naráz všechno a všemu“ (Meyrowitz 2006: 80) a uvádí, že někteří pozorovatelé tvrdí, že nové technologie nás brzy navrátí k segregovaným informačním systémům minulostí33, protože „nové technologie drobí monolitickou moc tradiční televize“ (Meyrowitz 2006: 80). Televize se používá neosobním způsobem, má veřejný charakter a nedisponuje žádná fyzická dimenzí, navíc je konzumována pasivně. Také v díle Joshuy Meyrowitze se setkáváme s konceptem užití a gratifikace a tvrzením, že „televize uspokojuje obecnější potřeby jako je potřeba zahnat nudu, zabít čas, mít s ostatním společné téma, nebo být v kontaktu s tím, co se děje ve světě, televize slouží jako způsob sledování externí reality“ (Murray in Meyrowitz 2006: 81). 30
Meyrowitz 2006: 52. Z anglického výrazu „least objectionable programming“ uváděného také pod zkratkou LOP. 32 Meyrowitz 2006: 76. 33 Tamtéž: 80. 31
20
Nové změny podle Meyrowitze přináší také rostoucí důležitost počítače pro naši práci i pro volnočasové aktivity, autor považuje v jistých ohledech počítač za hybrid knihy a televize34 a za jisté, že „že počítače a další technologie zcela jistě představují nejvýznamnější rozdíl mezi elektronickou komunikací a všemi předchozími způsoby komunikace: totiž podrývání vztahu mezi místem ve společnosti a fyzickým umístěním člověka.
Počítač navíc
podporuje integraci rozmanitých technologií, do jedné obrovité informační sítě. Jak se stále víc a víc práce i zábavy v naší společnosti stává spíše informační než materiální, dochází k dalšímu oslabování rozdílu mezi tady a tam a k posilování našich rolí novodobých lovců a sběračů“ (Meyrowitz 2006: 269). Mezi dalšími zahraničními studiemi uvádím také studie zabývající se vlivem internetu na tradiční média35. Z těchto studií často nevypívá jednoznačný výsledek, mj. Kaye (1998), který hovoří o negativní korelaci mezi časem stráveným na internetu a u televizního přijímače, nebo Robinson (1997) , jehož výsledky výzkumu udávají pozitivní korelaci mezi četností použití internetu a sledováním televize. Důvodem pro nekonstantnost výsledků může být rychlý a težko předvídatelný vývoj informačních a komunikačních technologií (Cai 2005: 10). Mezi české autory, kteří na tuto problematiku zaměřili, patří kromě již zmíněné Ireny Reifové a Petra Bednaříka, také Miloš Smetana, který upřel svou pozornost na české televizní seriálové narace. Ve svém díle hovoří o tom, že „diváci se mohou k obrazovce chovat nadřazeně, bezmála jako k sluhovi, fungování televizoru má v rukou jeho majitel. Tento psychologický moment nebývalé převahy diváka nad obrazovkou je závažná věc a pravděpodobně nepřispívá k tomu, aby se divák v tomto vztahu choval přiměřeně kulturně, vnímal obrazovku dostatečně pozorně a soustředěně, kriticky, ale i sebekriticky“ (Smetana 2000: 8). Jako motivace konzumace televizních seriálových narací pak Smetana zmiňuje ukrácení dlouhé chvíle pro překonání nudy, samoty, prázdnoty. Také on, stejně jako Meyrowitz, zmiňuje, že televizní filmy jsou vytvářeny pro průměrné neodborné publikum, které představuje „milióny diváků, které se těší jako malé dítě, na každé pokračování, svého seriálu, mohu se s ním bavit, smát, přihřívat své iluze, obdivovat herce i kostýmy“ (Smetana 2000: 13) a dodává, že televizních neubývá, spíš naopak, přičemž i v tuzemském vysílání kvantitativně převládají zahraniční seriály36. Ty se podle Smetany staly nejen „typickým a dominujícím televizním žánrem“, ba dokonce „výrazem moderní 34
Meyrowitz 2006: 266. Ve významu médií, která předcházela používání internetu, mezi která zde patří také televize, tisk, rozhlas. 36 Smetana 2000: 13. 35
21
doby“ (Smetana 2000: 13). Také Stuart Hall napsal, že „seriál je fikce, která dnes současné kultuře dominuje“ (Hall in Smetana 2000:111) Jako jeden z motivů, proč se může divák konzumovat seriál, Smetana uvádí, že kvůli tomu, že protože se o něj zajímá velké množství lidí a to opakovaně, dobrovolně a delší dobu, je tedy asi vhodné věnovat tomu pozornost37. Další motiv hledá Smetana v tom, že zábava a rozptýlení má základní funkci v tom, že nás odvrací od nudy tím, že se odvracíme sami od sebe, že se bráníme uvědomovat si naše úzkostné postavení. Aby se vám to dařilo, abychom byli veselí, musí naší pozornost něco zaujmout, musí nás něco uchvátit, strhnout38. Autor se nebojí konstatování, že televize díky svým charakteristickým vlastnostem „získala v tuto chvíli suverénní a neotřesitelné postavení v masovém produkování příběhu na pokračování: umí je vyprávět, k dispozici má nejmodernější techniku, umožňující všelijaká vizuální kouzla“ (Smetana 2000: 99). Další důvod pro konzumaci seriálních narací tkví v pohodlí, které televize svým divákům nabízí, diváci mohou „příběhy sledovat s největším možným pohodlím: přijdou za nimi až domů, do jejich pokoje, stačí stisknout knoflík a hned se dostaví kýžené rozptýlení“ (Smetana 2000: 100), přičemž důvody ke stisknutí onoho knoflíku mohou být také zvědavost či zvídavost. Na důležitost periodizace děje upozorňuje Smetana proto, že jím dochází k zesílení účinku strhnutí publika, protože právě pravidelným přerušováním, které je obratně zakomponováno v ději, se zvyšuje napětí, umocňuje divákovo očekávání, napíná zvědavost, a tím vším zintenzivňuje jeho vztah k seriálové naraci39. Stejně tak důležitá je podle Smetany pravidelnost, která vnáší rytmus do vyprávění, vytváří návyk. Masový úspěch televizních seriálových narací Smetana objasňuje právě tím, že „délka vysílání nejen vytváří společenství lidí, kteří mají stejné zájmy vznikající na základě shlédnutého díla. V přestávkách mezi jednotlivými díly vstupují diváci mezi sebou do přímých kontaktů, vzájemně se seznamují, dohadují, jak příběh dopadne, rodí se anekdoty“ (Smetana 2000: 101). Smetana upozorňuje také na to, že „vnímání televizního pořadu se ve zdrcující
míře
odehrává
bez
jakékoli
přípravy
a
bez
jakékoli
svátečnosti“
(Smetana 2000: 138) a uvádí srovnání s divadelním představením.
37
Smetana 2000: 15. Tamtéž: 99. 39 Tamtéž: 101. 38
22
2.3 Právní úprava (ne)legálnosti v kontextu konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací Přestože není předmětem této práce zabývat konzumací a stahováním pirátských kopií televizních seriálových narací z pohledu právní legislativy, tento fenomén je s ní úzce spjatý. Považuji tedy za vhodné stručně zmínit právní normy, které upravují problematiku stahování a sdílení dat přes internet. Jedná se o tzv. autorský zákon, přesněji je v České republice je základní normou chránící duševní vlastnictví zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů40. Soubory označované v této práci jako pirátské kopie televizních seriálových narací představují z pohledu české legislativy kopie audiovizuálních děl. Podle výše zmíněné právní normy je třeba rozlišovat, zda se jedná o autorská díla typu hudebních § 2, audiovizuálních § 62., nebo počítačových programů § 65, neboť u nich platí jiná ustanovení. Pro osobní potřebu je povoleno autorské dílo rozmnožovat, „to neplatí pro zhotovení rozmnoženiny počítačového programu či elektronické databáze.“ Z pohledu autorského zákona je tedy stažení kopie televizní seriálové narace z internetu považováno za legální, tato kopie však může být pořízena pouze v množství jednoho kusu a nesmí být využívána pro jinou než výlučně osobní potřebu a dílo nesmí být dále šířeno, tedy půjčováno či prodáváno § 29 a 30. Bez souhlasu držitele autorských práv je zakázáno sdělování díla veřejnosti (§ 12 a 18), tedy dílo nesmí být nabízeno dál ke stažení, k čemuž však dochází při využívání BitTorrentu, stejně jako dalších peer-to-peer sítí. Při používání shareserverů ke stahování k tomuto porušování zákona nedochází. Dle § 43 je zakázaný „neoprávněný zásah do práva autorského“, tedy zejména odstraňování ochran vytvořených k tomu, aby chránily autorská práva, jakož i jejich užívání. Na internetu je však běžně distribuován obsah zmíněné ochrany zbavený.
40
Dále označovaný jako autorský zákon.
23
3. METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA 3.1 Výzkumný problém Situaci na poli výzkumů, které by se zabývali konzumaci pirátských kopií televizních seriálových narací, jsem zmínila již v teoretických východiscích této práce. Faktem zůstává, že v době, kdy jsem tento výzkum vypracovávala, mi nebyl znám výzkum, který by se zabýval konzumací či stahováním pirátských kopií televizních seriálových narací, natož pak odhalováním motivací, které k tomu downloadery vedou, nebo mapoval způsob jejich konzumace. Konzumace pirátských kopií obsahů na internetu obecně je mezi uživateli internetu stále více rozšířená a populární, tato problematika stále aktuální a na poli výzkumů ji bylo a je věnována pozornost. Nejedná se tedy o ojedinělou studii (Nikl 2008 či Veverková 2008), její zacílení na oblast televizních seriálových narací ji však od ostatních výzkumů odlišuje. Studie, které byly době k dispozici v době vyváření této, se zaměřovaly na výzkum televizního publika, jejich zvyky při konzumování televizních obsahů, zjišťováním motivací pro jejich konzumaci, dále účinky nových médií, ale také downloadingem jako volnočasovou aktivitou provozovanou prostřednictvím internetu, vlivem internetu na tradiční média apod. Pokud již existovala studie věnující se stahování dat z internetu, tak se obvykle zaměřovala na stahování hudby, filmů nebo softwaru a to nikoli v podobě kvalitativního výzkumu zaměřeného na motivace a způsoby konzumace. Absenci podobného výzkumu si mohu vysvětlovat také obecně platným míněním, které chápe televizní seriálové narace jako konzumní, často až pokleslý způsob zábavy. Konzumaci pirátských kopií televizních seriálových narací přesto považuji za téma aktuální a velmi zajímavé, které by mělo být součástí vědeckých prací, a to nejen z důvodu, že se jedná o velmi rozšířenou aktivitu spojenou s rozvojem informačních a komunikačních technologií, ale i změnou přístupu konzumentů k produktům zábavního průmyslu. 3.2 Cíle výzkumu Cílem této práce je odhalení motivací vedoucích ke stahování pirátských kopií televizních seriálových narací, dále zmapování způsobů konzumace tohoto specifického žánru, tedy seriálových narací primárně určených televiznímu vysílání, a prozkoumání, jak downloadeři reflektují (ne)legálnost stahování pirátských kopií televizních seriálových narací.
24
Tato práce si tedy klade za cíl přiblížit se pochopení toho, co motivuje downloadery k využití internetu k získání pirátské kopie televizního seriálu, ale také zjištění, jaké volí způsoby konzumace a proč tak činí, z jakých důvodů jej upřednostňují před televizním vysíláním a jak downloadeři samotní nahlíží na problematiku (ne)legálnosti stahování pirátských kopií televizních seriálových narací. 3.3 Výzkumné otázky Výzkumné otázky jsou ukotveny v teoretických východiscích této práce, jejich znění bylo pečlivě vytvořeno nejen s ohledem na již existující studie v oblasti downloading, ale také metodologické požadavky zakotvené teorie, kterou tato práce při analýze dat využívá. Jejich podoba je následující: 1. Jaké jsou motivace vedoucí downloadery ke stahování pirátských kopií televizních seriálových narací? Součástí této otázky je dále podotázka Jaké jsou motivace vedoucí downloadery k zahájení stahování pirátských kopií televizních seriálových narací? 2. Jakým způsobem jsou downloadery pirátské kopie televizních seriálových narací konzumovány? Součástí této otázky je dále podotázka: Jakým způsobem downloadeři pirátské kopie televizních seriálových narací stahují? 3. Jak reflektují downloadeři (ne)legálnost stahování pirátských kopií televizních seriálových narací? 3.4 Metoda výzkumu 3.4.1 Kvalitativní výzkum S ohledem na efektivní dosažení cílů této práce a provedené výzkumy v oblasti stahování dat z internetu jsem zvolila použití metody kvalitativního výzkumu, který Strauss a Corbinová definují jako „jakýkoliv výzkum, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických procedur nebo jiných způsobů kvantifikace“ (Strauss, Corbinová 1999: 10). Podle Hendla mnoho nesouhlasí s tímto vymezením, například podle Creswella se jedná o „proces hledání porozumění založený na různých metodologických tradicích zkoumání daného sociálního nebo lodského problému“ (Creswell in Hendl 2005: 50). 25
Kvalitativního výzkumu se využívá k „odhalení a porozumění tomu, co je podstatou jevů, o nichž toho ještě moc nevíme. “ (Strauss, Corbinová 1999: 11), výzkumník jej může použít k odhalení informací o nových jevech, které zatím nebyly prozkoumány, nebo o jevech již zkoumaných, pokud je jeho záměrem zisk nových názorů. Především je pak důležité, že pomocí kvalitativního výzkumu lze „získat o jevu detailní informace, které se kvantitativními metodami obtížně podchycují“ (Strauss, Corbinová 1999: 11) a umožňuje tak „zprostředkování hlubších porozumění společenských fenoménům“ (Silverman 2005: 20). 3.4.2 Zakotvená teorie Jako metodu analýzy získaných dat jsem zvolila zakotvenou teorii, která představuje kvalitativní pojetí výzkumu, kterou v roce 196741 vyvinuli sociologové Barney Glaser a Alselm Strauss. Zakotvená teorie42 má v současnosti více podob, v této práci jsem využívala postupy popsané v knize Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie vytvořené Straussem a Corbinovou, kteří ji definují jako „teorii induktivně odvozenou ze zkoumání jevu, který reprezentuje“ (Strauss, Corbinová 1999: 14). Tím pádem je „odhalena, vytvořena a prozatímně ověřena systematickým shromažďováním údajů o zkoumaném jevu a analýzou těchto údajů“ (tamtéž: 14). Při provádění analýzy výzkumník využívá při postupu „tři procedury, jak zacházet s analyzovaným textem“ (Hendl 2005: 246) – otevřené, axiální a selektivní kódování, které představují „operace, pomocí nichž jsou údaje rozebrány, konceptualizovány a opět složeny novými způsoby“ (Strauss, Corbinová 1999: 39). Není podmínkou, aby jednotlivé typ kódování následovaly jeden za druhým, naopak je obvyklé, že se navzájem prolínají. Otevřené kódování představuje „část analýzy, která se zabývá označováním a kategorizací pojmů pomocí pečlivého studia údajů“ (Strauss, Corbinová 1999: 41). V tomto procesu prvním krokem konceptualizace, kterou výzkumník provádí pomocí postupného procházení sebranými daty a označováním jevů, hledáním jevů podobných, kterým pomocí induktivní analýzy přidělují jména – koncepty. Seskupováním pojmů kolem určitých jevů se vytvářejí kategorie, které jsou na abstraktnější úrovni. Pomocí axiálního kódování poté dochází k opětovnému seskupování údajů ale novým způsobem, čímž dochází k vytváření spojení mezi kategoriemi a jejími subkategoriemi. Jak Strauss a Corbinová upozorňují, „ačkoli jsou otevřené a axiální 41 42
Podle Hendl 2005: 243. V originále označovaná jako grounded Tudory.
26
kódování odlišné postupy, badatel se při reálné analýze neustále pohybuje mezi oběma typy kódování“ (Strauss, Corbinová 1999: 71). Posledním typem kódování je selektivní, jehož úkolem je integrace kategorií do zakotvené teorie. Selektivní kódování se výrazně neodlišuje od kódování axiálního, „provádí se pouze na vyšší – abstraktnější úrovni analýzy“ (Strauss, Corbinová 1999: 87). Tento typ kódování není podle Strausse a Corbinové užívám v případě, že výzkumník provádí pouze tématickou analýzu nebo rozvoj pojmů, nebo pokud jeho projekt zahrnuje tuto oblast43. 3.5 Výběrový soubor 3.5.1 Jednotka výzkumu V souvislosti s účelem výzkumu byli vybrání respondenti, kteří stahují pirátské kopie televizních seriálových narací. Při jejich výběru nehrálo roli jejich pohlaví, věk, vzdělání, zda studují, pracují, místo bydliště ani příjem či hloubka jejich povědomí o dané problematice. Rozhodující byla skutečnost, že jsou aktivními downloadery pirátských kopií televizních seriálových narací a jejich ochota zúčastnit se výzkumu, tedy poskytnout mi interview. Při výběru jsem neměla stanovena žádná další kritéria, aby se mi podařilo docílit co největší diferenciace ve vzorku. Zpočátku jsem měla obavy, aby nedošlo k genderově nevyváženému složení respondentů, zejména z důvodu bližšího vztahu k technologiím u mužů, tyto obavy se však ukázaly jako nepodložené, výzkumu se zúčastnilo celkem 13 respondentů, z čehož bylo 8 mužů a 5 žen. Přestože věková hranice nebyla při výběru stanovena, každý ze 13 účastníku výzkumu spadá do kategorie 20 – 30 let. 3.5.2 Metoda výběru účastníků výzkumu Výběr respondentů pro účely mého výzkumu jsem provedla s využitím dvou typů vzorkování
–
účelového
vzorkování44
a
metody
sněhové
koule45,
tedy
nepravděpodobnostního výběru. Samotný výběr proběhl formou přímého oslovení potencionálních respondentů prostřednictvím e-mailu nebo zprávy na sociální síti Facebook. Vybraným osobám jsem zaslala zprávu s žádostí o účast na mém výzkumu, přesnou podobu této žádosti uvádím 43
Strauss, Corbinová 1999: 85. Účelové vzorkování popisuje Hendl jako volbu informačně bohatých případů pro hlubší studium, počet případů a jejich výběr závisí na účelu studie (Patton in Hendl 2005: 154). 45 Metodou sněhové koule je pak volba případů na základě doporučení již zkoumaných jedinců (tamtéž). 44
27
v příloze 9.1. Celkem jsem tímto způsobem oslovila 20 osob, dalších 6 poté na základě metody sněhové koule. Kladnou odpověď jsem obdržela celkem od 15 oslovených, zápornou od 8, ti neuvedli v žádném z případů jako důvod zamítnutí neochotu zúčastnit se, ale fakt, že nesplňují podmínky účasti do výzkumu, tedy že buď nestahují žádný obsah z internetu a často se také objevilo zdůvodnění, že pirátské kopie televizních seriálových narací nikoli stahují, ale pouze streamují, tedy sledují online, tento způsob konzumace však není předmětem této studie46, proto nebyly tyto osoby zařazeny do výzkumu.
Tři
z oslovených na mou žádost nereagovali vůbec. Během provádění interview později dva z respondentů, kteří s účastí souhlasili, z důvodu časového vytížení účast zrušili. S ohledem na účel studie a zvolenou metodologii jsem po konzultaci s vedoucím práce stanovila jako adekvátní počet 10 až 15 respondentů, čehož se mi podařilo dosáhnout, výzkumu se zúčastnilo celkem 13 respondentů. 3.5.3 Charakteristika respondentů Každý z respondentů, který se zúčastnil výzkumu pro tuto práci, je aktivními downloaderem pirátských kopií televizních seriálových narací. V souladu s příslibem o zachování anonymity jsem se respondentů tázala pouze na základní otázky sociodemografického charakteru - věk, pohlaví a vzdělání. Přestože skutečná jména respondentů nebyla pro účely výzkumu důležitá, během korespondence při výběru pro zařazení do výzkumu či během rozhovoru samotného jsem byla se jmény účastníku seznámena, v této práci však v rámci snahy o zachování anonymity uvádím jména smyšlená, odlišná od jmen reálných. Další informace vedoucí k narušení anonymity podle mého názoru během interview nezazněly, mohla jsem tedy informace získané během rozhovorů s respondenty použít v plné míře, přesto však s citným uvážením. Mnohé informace vyplynuly zcela neplánovaně, především díky vedení interview tváří v tvář, přátelské atmosféře, v níž rozhovory proběhly, respondenti se tak zbavili zábran otevřeně hovořit. Také díky tomu, že rozhovory samotné proběhly pomocí metody polostrukturovaného rozhovoru (viz. kapitola 3.6.1.), která tazateli umožňuje dostatečnou variabilitu při kladení otázek. Mimo jiné se jednalo o informace osobního charakteru, například zda respondent udržuje partnerský vztah, nebo je v současné době bez partnera, což se ukázalo jako 46
Sledování online neboli streaming není předmětem této práce, nicméně jej považuji za zajímavý námět pro budoucí výzkumy, tento způsob konzumace se objevil poměrně často nejen u osob, které nebyly zařazeny do výzkumu právě z důvodu tohoto způsobu konzumace, ale i u respondentů, kteří se výzkumu zúčastnili (viz. Závěr).
28
podstatná skutečnost ovlivňující způsob konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací, i když spíše nepřímo. Během rozhovorů se ukázalo, že downloadeři obvykle stahují z internetu i jiný obsah, zejména pirátské kopie filmů, ale i obsah legálního původu. Respondenti vypověděli, že v některých případech kombinují formy konzumace seriálových narací nejen jako stažené pirátské kopie, ale že je také streamují47, nebo sledují v televizním vysílání. Zpozorovala jsem také rozdíl v přístupu k downloadingu pirátských kopií televizních seriálových narací mezi pohlavími, muži se častěji prokazovali hlubší a širší zájem o problematiku, zejména pak o její technologickou stránku. Ženy se o problematiku zajímaly spíše povrchově, mnohdy měly výrazně menší zkušenosti a často uváděly, že je ke stahování přivedl právě partner, který je zaškolil, jejich znalosti související s problematikou stahování byly na uživatelské úrovni48. Ačkoli jsem během výběru respondentů neměla stanovenu žádnou věkovou hranici a to ani spodní ani horní, všichni respondenti se nachází ve věkové skupině 20 – 30 let. Důvody pro tuto skutečnost bych hledala ve specifickém životním stylu respondentů dané věkové kategorie, k němuž stahování obsahu z internetu patří, zejména pak skutečnost, že počítač, zejména pak notebook, je chápán nejen jako nástroj práce, ale i zábavy49. Konkrétní informace o jednotlivých respondentech zjištěné během rozhovoru jsou uvedeny na začátku empirické části této práce spolu s vyjádřením mého subjektivního dojmu z interview. 3.6 Metoda sběru dat: interview 3.6.1 Charakteristika metody Sběr dat pro účely tohoto výzkumu jsem se rozhodla provést metodou kvalitativního dotazování. S ohledem na účely výzkumu a zvolenou metodu analýzy jsem zvolila formu polostrukturovaných
rozhovorů,
která
podle
Hendla
představuje
střední
cestu
v kvalitativním dotazování, „jež se vyznačuje definovaným účelem, určitou osnovou a velkou pružností celého procesu získávání informací“ (Hendl 2005: 164). Stojí tak 47
Streaming neboli online sledování audiovizuálních souborů na webových stránkách, například na webových archivech televizních stanic. 48 Celkově na mě působily ženy respondentky tak, že s problematikou stahování byly seznámeny jen do té míry, kolik bylo nutné, aby byly schopné opatřit si požadovaný obsah, nepřisuzuji to však jakkoli jejich menší technologické zdatnosti či inteligenci, spíš ochotě hlouběji se touto problematikou zabývat. 49 Podrobnější zkoumání této problematiky není předmětem této studie, nicméně ji považuji za velmi zajímavou a navrhuji se jí zabývat v některým z dalších výzkumů (viz. Závěr).
29
v opozici ke dvěma krajním formám dotazování – vyplňováním dotazníků s pevně danou strukturou odpovědí a volnými rozhovory. Výhody této formy dotazování spočívají mimo jiné v tom, že lze přezkoušet, zda respondent porozuměl otázkám a že může projevit celý svůj subjektivní názor. Podle Hendla vedení kvalitativního rozhovoru vyžaduje „dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu“ (Hendl 2005: 166). Ve skutečnosti však neexistuje žádný návod, jak kvalitativní dotazování provádět. 3.6.2 Konkrétní použití metody Zejména z důvodu časové náročnosti jsem předvýzkum zahrnula do výzkumu samotného s akcentem na důkladnou přípravu. Vedení interview, způsob kladení otázek stejně jako jejich obsah a smysluplnost jsem si vyzkoušela během prvního rozhovoru, který byl ze všech nejdelší a naznačil, jaký způsob vedení interview je efektivní, čeho bych se měla s dalšími respondenty vyvarovat, a otestoval také relevanci témat, diskutovaných během interview, vzhledem k výzkumným otázkám. S každým dalším rozhovorem jsem získávala nejen více zkušeností, ale také ucelenější a konkrétnější představu o tom, co je pro interview a především pro výzkum samotný důležité, stejně jako první analýzu získaných dat. Vzhledem ke zvolené metodě sběru dat, tedy polostrukturovanému rozhovoru s otevřenými otázkami, jsem si předem připravila seznam témat50, které jsem považovala za důležité během rozhovoru zmínit. Nebylo mým záměrem stanovit pevné znění otázek, byť otevřených, na které bych se poté snažila získat odpovědi od respondentů. Považovala jsem za přínosnější vytvoření zmíněného seznamu témat, který jsem měla v tištěné podobě během rozhovorů při sobě a mohla jsem kontrolovat, zda jsem s respondentem prohovořila všechna témata, která jsem si stanovila. Tato metoda seznamu témat se ukázala jako správně zvolená, během rozhovoru často respondent některá témata zmiňoval samovolně nebo mu přicházela na mysl v souvislosti s jinou otázkou. Tento způsob kontroly úplnosti prodiskutovaných témat mi umožnil dostatečnou variabilit nejen ve stanovování pořadí položení otázky, ale také v možnosti volby konkrétní její konkrétní podoby, způsob jejího položení, které jsem tak mohla přizpůsobovat aktuálnímu průběhu rozhovoru, míře znalostí každého z respondentů souvisejících s problematikou stahování pirátských kopií obsahu z internetu, i schopnosti porozumět obsahu či smyslu otázky. 50
Seznam témat pro rozhovor uvádím v příloze 9.2.
30
Právě poslední zmíněné mě však v některých případech zavedlo až k metodologicky chybnému způsobu pokládání otázek. Podle Hendla by měly otázky v kvalitativním interview být skutečně otevřené a základní snahou při vymýšlení otázek je minimalizovat vnucování určitých odpovědí samou formou otázky (Hendl 2005: 169). Ukázalo se však, že při metodologicky správném položení otázky někteří respondenti zcela nepochopili přesný obsah otázky, nebo jej nepochopili zcela případně nesprávně, bylo tedy nutné otázku lépe vysvětlit způsobem, který ji respondentovi objasnil, nejčasněji jsem se uchylovala k uvádění příkladů, jak by mohla „třeba“ vypadat tak která situace či jaké by mohly být důvody pro onen jev. V krajním případě jsem byla nucena uchýlit se k položení otázky s podsunutou odpovědí nebo otázky, u nichž bylo na výběr z možností. Extrémním případem této situace pak bylo položení příliš dlouhé otázky uzavřeného charakteru, na kterou respondent odpověděl pouze souhlasně či zamítavě. V některých případech tyto otázky mohly působit zavádějícím dojmem, musela jsem volit míru, jak nepříliš zasáhnout do názoru respondenta a přitom mu dostatečně přiblížit obsah otázky, na co že jeho názor chci znát. Pozitivně mě překvapilo, že ve větší míře se respondenti nenechali ovlivnit nebo zmanipulovat, ale pokud mnou uvedený příklad nesouhlasil s jejich názorem, popřeli jej a uvedli, jak oni danou situaci vnímají, jaký na ni mají názor, co si o daném tématu myslí. Dále jsem díky již zmíněné variabilnosti mohla přizpůsobit konkrétní podobu otázek jazykovému projevu respondenta a maximálně se mu tak přizpůsobit pro odbourání dojmu zpovídání pro účely výzkumu, navození uvolněné atmosféry a snazšímu otevření se respondenta. Obecně jsem považovala za přínosné vyvarování se užívání odborného jazyka a výrazů, překvapila mě však hloubka znalosti odborné terminologie u některých účastníků výzkumu, v těchto případech jsem její používání považovala za žádoucí. V úvodu jsem každého respondenta seznámila s účelem výzkumu, s průběhem rozhovoru, vysvětlila způsob kladení otázek a zdůraznila důležitost rozvinutých odpovědí pro pozdější analýzu získaných dat, obeznámila jej se způsobem zaznamenání rozhovoru, stejně jako metodou jeho pozdější analýzy. Poté respondent obdržel informovaný souhlas51, byl ujištěn, že zůstane v anonymitě, byl informován o možnosti kdykoli rozhovor ukončit nebo se zdržet odpovědi. Interview jsem zaznamenávala dvěma způsoby - pomocí programu Aktiv MP3 Recorder jako audiozáznam v notebooku a
51
pomocí
aplikace Záznamník
jako
Přesnou podobu informovaného souhlasu uvádím v příloze 9.3.
31
audionahrávku do mobilního telefonu. Každé z interview bylo zaznamenáno oběma způsoby zejména z důvodu zamezení ztráty dat v případě selhání jednoho ze způsobů pořizování nahrávek. Nahrávanou část rozhovoru jsem obvykle započala pozdravem, poděkováním za ochotu zúčastnit se rozhovoru pro můj výzkum a svolením s tykáním z důvodu minimálního věkového rozdílu a eliminaci odstupu ve vztahu tazatel – respondent. Před
ukončením
interview
jsem
respondentům
položila
ještě
otázky
sociodemografického charakteru a v samotném závěru poděkovala za rozhovor. Subjektivní názor na průběh každého z interview uvádím spolu se stručnou charakteristikou a informacemi o respondentech v úvodu empirické části. 3.6.3 Okolnosti sběru dat V této kapitole bych ráda rozvedla okolnosti týkající se sběru dat a uvedla další informace a dojmy z průběhu rozhovorů. Každé ze 12 interview jsem vedla tváří v tvář, s jedním, resp. dvěma respondenty (viz. dále text). Rozhovory probíhali všechny ve městě Brně. Každý z účastníků výzkumu v Brně, nebo jeho blízkém okolí, totiž buď trvale či přechodně, z důvodu studia na některé z brněnských vysokých škol, bydlí. Část rozhovorů proběhla v knihovně Fakulty sociálních studií, část v zasedacích místnostech v zaměstnání respondentů a část v místě mého bydliště, vždy jsem se přizpůsobila možnostem respondenta tak, aby jej poskytnutí rozhovoru co nejméně časově zatěžovalo a místo konání rozhovoru mu bylo co nejdostupnější. Celkově jsem se setkala s velkou ochotou ze strany respondentů. Všichni hovořili o problematice stahování pirátských kopií televizních seriálových narací ochotně, otevřeně a často se zaujetím. Přesto jsem zpozorovala rozdílnost v poskytnutých odpovědích nejen mezi jednotlivými respondenty, ale i u otázek v rámci interview. Větší část respondentů hovořila samostatně, jejich odpovědi byly barvitější, bohatší na analyzovatelná data, aktivně odpovídali a zamýšleli se nad vlastními názory. Někteří respondenti oproti tomu spíše odpovídali stručně, v některých případech pouze jednoslovně, byla jsem tedy nucena jim pokládat otázky uzavřeného typu nebo s možnostmi výběru odpovědi. Celkem jsem vedla 12 interview tváří v tvář se 13 respondenty, většina rozhovorů proběhla za přítomnosti pouze respondenta a tazatele, tedy jeden na jednoho. Jedno interview jsem vedla s respondentkou za přítomnosti další respondentky, která mi poskytla rozhovor předtím a zůstala přítomna dalšímu rozhovoru, po jeho ukončení se obě
32
respondentky pustily do diskuze na téma stahování pirátských kopií televizních seriálových narací, zejména se zaměřily na otázku legality. Jedno z dalších interview proběhlo ve složení tazatel – dva respondenti, zejména z důvodu časového omezení respondentů, kteří se interview dostavili současně, proto, že tvoří pár, přičemž respondent přivedl respondentku s sebou, protože splňovala podmínky zařazení do výzkumu. Přestože jsem z počátku měla obavy z větší náročnosti vedení takového interview a musela jsem se během něj mít neustále na pozoru, aby každý z respondentů měl dostatek prostoru pro svou vlastní odpověď i vyjádření názoru, ukázalo se, že tento způsob sběru dat může přinést efektivnější výsledky než v případě vedení interview jeden na jednoho. Zpozorovala jsem pozitivní vliv na interakce mezi respondenty navzájem, který vnesl do interview nové pohledy na problematiku a umožnil rozkrytí dalších motivací a názorů, čehož není možné pro tazatele v jeho pozici v takové míře dosáhnout. Považuji však za důležité při tomto způsobu vedení interview k respondentům přistupovat citlivě a pečlivě volit způsob pokládání otázek i dělení pozornosti a prostoru pro odpovědi mezi respondenty co možná nejrovnoměrněji. V tomto konkrétním případě sice nedošlo k situaci, že by jeden či oba respondenti projevili ostych z vyjádření vlastního názoru či nutnost souhlasit s míněním dalšího účastníka výzkumu, ačkoli tvoří partnerskou dvojici, naopak se nebáli vyjádřit protichůdný názor či se svým protějškem s využitím argumentace polemizovat. Přesto se domnívám, že tato metoda sběru dat není vhodná pro všechny respondenty, je třeba citlivě zvážit vhodnost této metody v každém konkrétním případě. Podaří-li se však vhodně zvolit složení dvojice respondentů, otevírá tato metoda rozhovoru o dvou respondentech a jednom tazateli další rozměr získávání vhodných dat pro analýzu v hlubších souvislostech, silnější argumentací, selekcí přesvědčení o svém názoru, ale především vzájemné interakci mezi respondenty. Rozhovory proběhly v období od poloviny do konce března roku 2010, v celkové délce trvání čtyři a tři čtvrtě hodiny, přičemž průměrně jeden rozhovor trval 24 a půl minuty, nejkratší pak minut 15 a nejdelší minut 38. Každý z rozhovoru jsem následně přepsala s využitím doslovné transkripce kvůli zachování úplnosti výpovědí respondentů a autenticity použitých výrazů s ohledem na zvolený způsob analýzy dat. Přepis všech rozhovorů uvádím v příloze 9.4. Rozhovory s respondenty.
33
3.7 Analýza dat K analýze dat jsem použila metodu zakotvené teorie
52
. Během první (časově velmi
náročné) fáze analýzy jsem pomocí doslovné transkripce převedla nahrávky rozhovorů do digitální písemné podoby, čímž jsem se seznámila se všemi sebranými daty. Přepisy nahrávek jsem následně zkontrolovala při opětovném poslechu audiozáznamů a poté vytiskla. Tuto tištěnou formu přepisu rozhovorů jsem využila při další fázi analýzy, kdy jsem během pečlivého pročítání textu. Každou z jednotlivých odpovědí jsem zanalyzovala a v zestručněné formě přepsala do tabulky pro snazší práci s daty. Tato tabulka vypracovaná v programu MS Excel obsahovala sloupce s otázkami a jejich odpověďmi. S takto vypracovanou tabulkou jsem mohla začít pracovat na otevřeném kódování, v jehož první fázi jsem provedla přiřazování pojmů jednotlivých zajímavým oblastem, které se vyskytovali v rámci odpovědi, často se jednalo o hledání shodností a rozdílností ve výpovědích respondentů. Tuto fázi otevřeného kódování – konceptualizaci – jsem tímto způsobem provedla u všech 13 rozhovorů postupně a pokračovala dále fází kategorizace, která představuje analyzování dat stejným způsobem, jehož účelem bylo nalezení vyšších, abstraktnějších pojmů, které odůvodňují vztah k jevům a odpovídají na otázku: O čem se zdá, že to je? Příklad provedení otevřeného kódování uvádím v následující tabulce. Tabulka č. 1 – Otevřené kódování Výrok respondenta
Jev
Koncept
Kategorie
PKTSN jejich sledování je společným tématem na pracovišti - touha zapojit se do debaty, zvědavost, když se o tom pořád baví, touha také to poznat, sledovat a být součástí rozhovoru, společný zájem
společné téma rozhovoru na pracovišti - touha zapojit se do debaty, seznámení se s jejím obsahem, po společném zájmu
společné téma rozhovoru
konformita
Po fázi kategorizace jsem přistoupila k vytváření vlastností a dimenzí jednotlivých kategorií. Další fáze analýzy, která následovala, bylo axiální kódování, během níž jsem hledala vztahy spojující jednotlivé kategorie. V průběhu provádění analýzy jsem měnila názvy i seskupování kategorií podle nově objevených skutečností. V poslední fází procesu analýzy, tedy selektivního kódování, jsem si kladla za cíl vytvořit ústřední kategorii, která k sobě bude moci vztáhnout ostatní kategorie vzniklé
52
Viz. kapitola 3.4.2 Zakotvená teorie.
34
během procesu kódování. Ukázalo se však, že rozdílnost zkoumaných jevů v rámci jednotlivých výzkumných otázek zapříčinila také odlišnou míru možnosti provedení hloubky analýzy. U otázek zabývající se zjištěním motivací vedoucích downloadery ke stahování pirátských kopií televizních seriálových narací, i její otázka zkoumající motivace k zahájení samotného stahování těchto kopií, bylo možné dospět v kódování dál než u otázek týkajících se způsobů konzumace, resp. stahování, a reflexe (i)legality, které mají popisnější charakter.
35
4. EMPIRICKÁ ČÁST: 4. 1 Respondenti Z důvodu snazší orientace a podání ucelené výpovědi uvádím na úvod empirické části stručné informace o jednotlivých respondentech, které byly zmíněny během interview, spolu se subjektivním názorem na průběh rozhovoru a celkové dojmem z interview. Martin Martinovi je 28 let, je ženatý, má jedno dítě a neukončené vysokoškolské vzdělání. Pracuje jako zaměstnanec v brněnské pobočce zahraniční firmy, která se zabývá informačními technologiemi. Martin patří mezi zkušené downloadery, stahování obsahu z internetu se věnuje už více než 14 let, kromě pirátských kopií televizních seriálových narací53, které stahuje především, si tímto způsobem pořizuje také pirátské kopie filmů, výjimečně i hudby. Martin sleduje jednak pirátské kopie starších televizních seriálových narací v práci jako kulisu při práci, které stahuje nárazově po celých sériích a sleduje více dílů za sebou v kuse, dále tráví společně s manželkou volný čas sledováním vybraných narací a poslední třetí způsob, jakým konzumuje seriálové narace, je pravidelné stahování nově odvysílaných epizod aktuálně vysílaných seriálových narací zahraniční produkce54, kterých stáhne asi pět za týden. Pro konzumaci v práci preferuje český dabing, protože tak nemusí sledování věnovat tolik pozornosti, stejně tak při sledování s manželkou považuje za pohodlnější sledovat pirátské kopie televizních seriálových narací v českém dabingu z důvodu pohodlnějšího sledování. Při konzumaci nových epizod aktuálních seriálových narací nemá možnost výběru jazyka z důvodu touhy shlédnout novou epizodu co nejdříve po jejím odvysílání, kdy je k dispozici pouze v originálním jazyce. Martin stahuje nejen zahraniční seriálové narace, ale i jednu českou. Navštěvuje webové stránky věnované jeho oblíbeným televizním seriálovým naracím55 kvůli odkazům na stáhnutí nových epizod, dále si zde stahuje titulky, ale nepřispívá do diskuzí a neúčastní se setkání organizovaných fanoušky seriálové narace z důvodu časové vytíženosti. Rozhovor s Martinem proběhal v zasedací místnosti jeho zaměstnání, Martin s účastí na výzkumu ochotně souhlasil a jeho jednání bylo velmi vstřícné po celou dobu 53
Z důvodu složitého termínu označujícího popisovaný fenomén, který bude nadále v textu často opakovat, bude dále označován zkratkou PKTSN. 54 Dále jen nové epizody aktuálních zahraniční seriálových narací. 55 Dále jen fanouškovské webové stránky.
36
rozhovoru, který byl ze všech nejdelší, trval totiž 38 minut a po celou dobu se nesl v příjemné atmosféře. Martin se nebál hovořit, otevřeně, barvitě a rozsáhle sděloval své názory a zkušenosti, reagoval pohotově, všem otázkám dobře rozuměl a zdálo se, že je s danou problematikou seznámen velmi podrobně, celkově působil jako velmi zkušený downloader, který se o stahování obsahu z internetu a s ním související témata podrobně zajímá. Mirka Mirce je 23 let, je studentkou 4. ročníku brněnské vysoké školy, kde bydlí jen přechodně ve studentském bytě, pochází z Olomouce. Mirku ke stahování PKTSN přivedl přítel, s nímž většinou seriálové narace sleduje. Respondentka má se stahováním již asi dvouletou zkušenost, přesto se považuje za příležitostnou downloaderku, jelikož PKTSN obstarává většinou právě její partner, pokud on nemá možnost, stáhne obsah Mirka, která ke konzumaci PKTSN používá notebook, v němž v současné době sleduje asi 3 aktuální zahraniční seriálové narace. Mirka konzumuje seriálové narace také v českém televizním vysílání, seriálové narace z české televizní produkce nestahuje, ale streamuje. Rozhovor s Mirkou se uskutečnil v knihovně FSS, působila během něj suverénním, ale vstřícným dojmem, ochotně odpovídala na otázky a vyjadřovala své názory. Atmosféra byla příjemná, přesto byla cítit mírná rezervovanost. Mirka byla s danou problematikou seznámena na uživatelské úrovni, nepoužívala odborných termínů, celkově se stylizovala do pozice spíše výjimečného downloadera, ale častého konzumenta pirátských kopií televizních seriálových narací. Nebála se odpovídat na otázky, u některých se rozhovořila více, u některých méně, zdálo se, že většině otázek rozuměla, přesto během odpovědi často odbočovala od tématu. Rozhovor trval necelých 20 minut, po jeho ukončení už se dále k problematice nevracela. Přemek Přemek je 29 let starý vysokoškolsky vzdělaný downloader, pracující jako zaměstnanec v Brně, kde také žije v domácnosti bez partnerky. Stahování se věnuje již 4 až 5 let, v současné době stahuje PKTSN nepravidelně, podle toho, jak si vzpomene, podle jeho slov má období vrcholu již za sebou. Kromě seriálových narací si pořizuje také pirátské kopie filmů, hudbu si pořizuje za finanční úplatu. Měsíčně věnuje sledování PKTSN průměrně 12 hodin, v zimě více než v létě, kdy preferuje trávení volného času mimo byt, kde na svém osobním počítači PKTSN sleduje zpravidla během večeře seriálové narace 37
s kratší stopáží do 30 minut, delší poté před spaním. Přemek nevlastní televizní přijímač a preferuje originální jazykové znění, dabovaný audiovizuální obsah nekonzumuje vůbec. Rozhovor s Přemkem proběhl v přátelské a otevřené atmosféře, Přemek velmi spontánně hovořil o problematice stahování a konzumaci pirátských kopií televizních seriálových narací, jeho zkušenosti se zdály být bohaté a s problematikou byl seznámen velmi dobře, používal odborných termínů, všem otázkám dobře porozuměl a u vše témat ochotně sděloval vlastní názory a zkušenosti. Rozhovor proběhl, který proběhl v zasedací místnosti v jeho zaměstnání, trval 23 minut. Igor Igorovi je také 29 let, pracuje jako zaměstnance v Brně, kde má také trvalé bydliště, je vysokoškolsky vzdělány, ženatý, bezdětný. PKTSN sleduje sám, v době, kdy má manželka noční směny na osobním PC, týdně stáhne a shlédne asi 3 nové epizody aktuálních zahraničních seriálových narací, mimo to konzumuje také jiné seriálové narace v českém televizním vysílání, nikdy nesleduje opakovaně narace, které již shlédnul jako pirátskou kopii, seriálové narace považuje celkově za velmi spotřební zábavu. S jejich stahováním začal v době, kdy se v zahraničním televizním vysílání poprvé objevil seriál Prison Break, tedy přibližně před 5 lety. Rozhovor s Igorem byl velmi uvolněný, zpočátku lehce rozpačitý, protože Igor rozhovor považoval za zábavnou záležitost, na všechny otázky ale otevřeně, byť stručněji, odpovídal, s problematikou se zdál být dobře obeznámen a celkově se k ní stavěl čistě jako k volnočasové zábavě. Používal běžný jazyka, ochotně reagoval a otázkám rozuměl. Rozhovor byl kratší než jiné, trval 15 minut, zřejmě z důvodu stručnějších reakcí, které měly častěji podobu stručných otázek na odpovědi, nikoli samovolně vyřčeného názoru. Tibor Třicetiletý, svobodný, vysokoškolsky vzdělaný Tibor je taktéž zaměstnaný v Brně, kde žije. Se stahováním PKTSN začal asi před 3 až 4 lety, kromě nových epizod aktuálních zahraničních seriálů, kterých tímto způsobem konzumuje 4 až 5 za týden nejlépe co nejdříve po jejich odvysílání, stahuje také starší televizní seriálové narace, které vybírá namátkově a konzumuje je jako kulisu v práci nebo doma na osobním PC. Tibor nevlastní televizní přijímač, nevadí mu sledovat televizní seriálové narace v českém dabingu, pokud si na něj zvykne od počátku, preferuje však originální znění.
38
Rozhovor s Tiborem se nesl v příjemné atmosféře, Tibor sám aktivně hovořil, s problematikou stahování obsahu z internetu byl obeznámen velmi dobře i nejen po technické stránce, hovořil otevřeně a ochotně k všem probíraným tématům, používal odborný jazyk a projevoval zájem. Rozhovor proběhl v zasedací místnosti v jeho zaměstnání, trval 16 minut. Simona Simona je v současné době studentkou kombinovaného studia vysoké školy v Karviné, bydlí v Brně, PKTSN sleduje ve svém notebooku. Stahovat se naučila teprve před několika týdny od svého přítele, který ji předtím PKSTN dodával. Stahování, ale i konzumaci PKTSN se Simona věnuje nepravidelně, nárazově, podle časových možností, průměrně sleduje seriálové narace 4 až 5 hodin týdně, někdy neshlédne za měsíc nijednu epizodu, jindy i celou sérii za jeden den. Pociťuje výrazný vliv svých přátel a kolegů ze školy. PKTSN sleduje převážně sama doma, bydlí ve společné domácnosti s rodiči a bratrem. Seriálové narace sleduje také výjimečně v televizním vysílání, tento způsob konzumace však aktivně nevyhledává. Preferuje originální znění, využívá sledování PKTSN v angličtině jako učební pomůcku pro studium cizího jazyku, český dabing ji však u některých seriálových narací nevadí, pokud si na něj zvykne od počátku. Rozhovor se Simonou se nesl v přátelské a uvolněné atmosféře, Simona ochotně odpovídala na otázky, kterým většinou dobře porozuměla, některé jsem musela jednoznačněji vysvětlovat. S problematikou byla seznámena na uživatelské úrovni, necharakterizovala se jako pokročilá downloaderka, přesto ke všem tématům měla názor nebo se podělila o zkušenost. Používala běžný jazyk, rozhovor trval téměř 28 minut, poté se k nám připojila další respondentka - Miladou, se kterou jsem následně vedla samostatné interview, po jehož ukončení se obě respondentky pustili do diskuze o problematice, jeho průběh byl zcela spontánní a byl zaznamenán. Milada Milada je třiadvacetiletá studentka brněnské vysoké školy. Patří také mezi méně zkušené downloadery, PKTSN stahuje asi jeden rok. V současné době nemá přítele přítele, bydlí ve společné domácnosti s rodiči a sestrou, PKTSN sleduje sama ve svém notebooku především před spaním. Týdně konzumaci PKTSN věnuje asi 3 až 4 hodiny. Stahuje celé série, které poté postupně sleduje, nečeká na odvysílání nových epizod aktuálních seriálů,
39
stahuje pouze zahraniční seriály, české sleduje v televizním vysílání nebo streamuje z webových archivů televizních stanic. Rozhovor s Miladou proběhl v uvolněné atmosféře, hovořila velmi ochotně, zpočátku z ní byla cítit nejistota, která časem opadla. S problematikou byla přiblížení problematice. Rozhovor trval 20 a půl minuty, po jeho ukončení se spontánně pustila do diskuze s další respondentkou - Simonou, která byla po dobu rozhovoru přítomna, jeho průběh byl zaznamenán. Květa Čtyřiadvacetiletá studentka vysoké školy, žije ve společné domácnosti s přítelem – Michalem, který se také zúčastnil výzkumu. Vybrané PKTSN sledují společně, jiné sleduje Květa sama zpravidla po návratu ze školy nebo jako odměnu během učení se na zkoušky. Kromě stahování konzumuje televizní seriálové narace také pomocí streamingu, mimo zahraničních PKTSN, jejichž sledování v notebooku věnuje asi 8 hodin týdně, stahuje také jiný obsah, seriály z české produkce sleduje v televizním vysílání. Stahování se Květa věnuje asi 5 let, počátky se váží na zahájení studia na vysoké škole. Rozhovor s Květou proběhl v uvolněné a přátelské atmosféře v knihovně FSS. Květa aktivně reagovala, nebála se odpovědí a energicky sdělovala své názory. S problematikou byla seznámena na uživatelské úrovni a hovořila běžným jazykem. Některé otázky jsem musela lépe vysvětlit, přesto všem porozuměla. Na problematiku celkově nahlížela jako na způsob zábavy, s technickými detaily a otázkami na četnosti stahování či čas u něj strávený se příliš nezabývala. Rozhovor trval 25 a půl minuty, po jeho ukončení se dále výzkum zajímala blíže. Michal Michal je partnerem Květy, rozhovory s těmito respondenty proběhly odděleně. Michalovi je 29 let, pracuje v Brně, má vysokoškolské vzdělání. Se stahováním seriálových narací začal asi 4 nebo 5 lety, preferuje jejich konzumaci v originálním jazyce s titulky, není to však podmínkou. Seriálové narace sleduje také v českém televizním vysílání, zpravidla si na své oblíbené seriály je ochoten vyhradit jeden večer v týdnu. PKTSN sleduje ve večerních hodinách, zpravidla před spaním, až má hotové povinnosti. V současné době nesleduje žádný seriál jako pirátskou kopii, během posledního půl roku však zkonzumoval 2 zahraniční seriálové narace, které nestahoval pravidelně po jejich odvysílání aktuálních
40
epizod, ale až jako kompletní série. Seriálové narace z české produkce nestahuje, výjimečně sleduje Comeback v televizním vysílání. Rozhovor s Michalem proběhl v knihovně FSS v příjemné atmosféře, Michal velmi ochotně a s rozmyslem odpovídal nejen na otázky, ale hojně sděloval své názory a zkušenosti, s problematikou se zdál být dobře obeznámen, hovořil odborným jazykem a projevoval celkový zájem o problematiku i výzkum. Rozhovor trval 23 minut, po jeho ukončení se dále zajímal o výzkum. Zbyněk Zbyněk je třiadvacetiletý zaměstnanec pracující v oblasti marketingu, má středoškolské vzdělání. Výzkumu se zúčastnila také jeho partnerka - Karolína, s níž žije ve společné domácnosti. Patří mezi zkušenější downloadery, kteří stahují a sledují PKTSN pravidelně každý týden co nejdříve po odvysílání nové epizody v zahraničním televizním vysílání. Se stahováním začal asi před osmi lety, kromě zahraničních televizních seriálových narací stahuje také jiný obsah, výrazně preferuje originální znění. Pořizuje si také raději originální DVD starších i českých seriálů, pokud jsou k dispozici, s novodobou českou produkcí se neumí ztotožnit. PKTSN sleduje nepravidelně, záleží na aktuálních časových možnostech, vždy však ve svém notebooku ještě tentýž den, co byla nová epizoda odvysílána, kdy ji také stáhnul. Pokud má možnost, sleduje epizody televizní seriálové narace společně s Karolínou, pokud tuto možnost nemá, shlédne epizodu sám a v případě, že se mu líbila, opakovaně později ještě jednou s partnerkou. Karolína Karolíně je 24 let, v současné době studuje vysokou školu v Praze v oboru marketingu, se stahováním začala asi před půl rokem, ke stahování jí přivedl partner. Karolína stahuje pouze zahraniční seriálové narace nárazově, více epizod najednou, zpravidla o víkendech, kdy má více volného času a sleduje poté jako celovečerní vysílání. PKTSN konzumuje mimo stahování také online, v případě, že má připojení k internetu. Stejně jako její partner Zbyněk nevlastní televizní přijímač. Rozhovor se Zbyňkem a Karolínou proběhl s oběma respondenty současně z důvodu časového omezení, respondenti se dostavili současně, proto, že tvoří partnerskou dvojici, jejich reakce byly soustředěné, promyšlené a týkající se tématu. Celý rozhovor proběhl v příjemné a přátelské atmosféře, reakce Karolíny i Zbyňka byly většinou barvité, po celou dobu odpovídali otevřeně a nebáli se sdělit svůj názor, Zbyněk na některé otázky 41
reagoval stručněji, přesto velmi ochotně. Oba respondenti projevovali zájem o výzkum. Zbyněk se zdál být s problematikou stahování seriálových narací hlouběji seznámen i po technické stránce, Karolína se stahování věnuje jen krátkou dobu a zajímá se o něj pouze na uživatelské úrovni. Tadeáš Tadeáš je studentem vysoké školy v Brně, je mu 24 let a stahování PKTSN se věnuje 4 roky. Původně začal se stahováním počítačových her, o televizní seriálové narace se zajímá jako o žánr také z profesního hlediska. Když začíná stahovat nový seriál, stáhne všechny dostupné díly, které si poté nadávkuje podle vlastního přání, až takto shlédne všechny dostupné díly, je odkázaný čekat na nové epizody s týdenní prodlevou s ohledem na zahraniční vysílání, poté stahuje pravidelně. Tímto způsobem konzumuje v současné době asi 4 až 5 epizod týdně. Navštěvuje fanouškovské webové stránky pro získání linku na stažení a informací o nových epizodách. V poslední době přestal sledovat PKTSN s českými titulky, protože jejich čtení ho odvádí od sledování obrazu. Příležitostně sleduje také českou seriálovou produkci ale spíše z profesního zájmu, nepovažuji ji obecně na vysoké úrovni. Rozhovor s Tadášem proběhl v knihovně FSS v přátelské atmosféře, o tématu týkajících se stahování pirátských kopií televizních seriálových narací se s ním hovořilo velmi dobře, byl s ním široce obeznámen a zajímal se o ni nejen jako uživatel ale i z filmařského pohledu. Hovořil otevřeně a barvitě téměř 23 minut, nebál se samostatně reagovat, sdělit své názory a zkušenosti. Patrik Patrik je třiadvacetiletý student vysoké školy v Brně, pochází z Opavy, má partnerku. PKTSN začal stahovat asi před 5 lety v době, kdy se stal studentem vysoké školy, čímž přístupu k vysokorychlostnímu internetu. PKTSN stahuje obdobně jako Tadeáš, tzn. kombinuje stahování všech dostupných epizod najednou a poté jejich postupné zkonzumování až do doby, kdy je nucen čekat na odvysílání nových epizod v zahraničním televizním vysílání s týdenní prodlevou, tehdy stahuje pravidelně tentýž den po odvysílání a zpravidla také ještě zkonzumuje, obvykle během oběda každý den, sám, ve svém notebooku.
42
Dříve pociťoval na sledování PKTSN silný návyk, v současné době už nikoli, příčinu hledá ve změně priorit s přibývajícími léty. Originální znění považuje za přirozenější, sledování PKTSN v angličtině používá také jako učební pomůcku pro studium cizího jazyka. Rozhovor s Patrikem proběhl také v knihovně FSS, hovořil otevřeně a spontánně, atmosféra při rozhovoru byla uvolněná a přátelská. Patrik byl s problematikou seznámen dobře, nad odpověďmi se zamýšlel a nebál se vyjádřit názor, používal běžný jazyk a ochotně reagoval, rozhovor trval necelých 18 minut. 4.2 Výsledky Tato část práce se věnuje prezentaci výsledků zjištěných pomocí analýzy dat, která jsem získala během rozhovorů prováděných pro účely výzkum, jehož cílem bylo nalézt odpovědi na výzkumné otázky: Jaké jsou motivace vedoucí downloadery ke stahování pirátských kopií televizních seriálových narací, jakým způsobem jsou jimi tyto kopie konzumovány a jak downloadeři reflektují (ne)legálnost stahování těchto kopií, stejně jako na podotázky, které jsou součástí první a druhé otázky: Jaké jsou motivace vedoucí downloadery k zahájení stahování pirátských kopií televizních seriálových narací a jakým způsobem downloadeři pirátské kopie televizních seriálových narací stahují. Analýzou dat jsem dospěla ke třem, resp. pěti výsledkům, na základě stanovení tří hlavních otázek a dvou podotázek. Tyto výsledky souhrnně představím v přehledu v úvodu této části práce a dále rozvedu pomocí hlubší analýzy. Výsledky v kontextu s teoretickými východisky jsou uvedeny v Diskuzi v závěrečné části této práce. 4.2.1. Výsledky pro motivace stahování PKTSN Pomocí analýzy dat získaných během rozhovorů jsem vytvořila dvě hlavní kategorie, které vedou downloadery ke stahování pirátských kopií televizních seriálových narací. Tyto hlavní kategorie jsem označila jako Touha po moci/nezávislosti a Sekundární benefity. Kategorie první, tedy Touha po moci / nezávislosti představuje primární motivace a je dále tvořena subkategoriemi Moc nad konzumací a Konformita, které si jsou navzájem v opozici ve vztahu k nezávislosti. Do kategorie Sekundární benefity patří subkategorie Absence reklamních bloků, Rozšiřování jazykových kompetencí, Finanční náklady a Geografická nezávislost, které představují sekundární motivace v podobě benefitů, které plynou z konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací.
43
Tabulka č. 2 – Výsledky analýzy – Motivace stahování PKTSN Hlavní kategorie
TOUHA PO MOCI / NEZÁVISLOSTI
Kategorie
Moc nad konzumací
Subkategorie Vlastní organizace konzumace Dostupnost TSN56
Konformita Absence reklamních bloků
SEKUNDÁRNÍ BENEFITY
Rozšiřování jazykových kompetencí Finanční náklady Geografická nezávislost
Dále jsem pomocí analýza dat vytvořila tři kategorie motivací, které vedou downloadery k zahájení stahování pirátských kopií televizních seriálových narací. Jsou jimi Touha po moci / nezávislosti, Konformita, Zvědavost a také Přístup k vysokorychlostnímu internet, který nepředstavuje motivaci, ale důležitou podmínku mající velmi výrazný vliv na zahájení stahování. Tabulka č. 3 – Výsledky analýzy – Motivace zahájení stahování PKTSN Kategorie
TOUHA PO MOCI /NEZÁVISLOSTI KONFORMITA
Subkategorie Vlastní organizace stahování Dostupnost TSN Touha seznámení se s tématem hovoru mezi přáteli/ kolegy Doporučení od přátel/ kolegů
ZVĚDAVOST PŘÍSTUP K VYSOKORYCHLOSTNÍMU INTERNETU
4.2.2. Výsledky pro způsoby konzumace Jak jsem již zmínila v kapitole 3.7 věnované analýze dat, oblast mapování způsobů konzumace, resp. stahování neumožňuje takovou hloubku zabstraktnění analyzovaných dat, jako je tomu u předchozích výsledků, což vychází z deskriptivní povahy výzkumné 56
TSN je zkratkou pro televizní seriálové narace.
44
otázky, resp. podotázky. Výsledky analýzy mapující způsoby konzumace přinesly jeden centrální rys společný všem způsobům konzumace a tím je Moc nad způsobem konzumace, který tvoří také jednu centrální kategorii, jejíž kategorie jsou Pravidelnost, Titulky, Konzumace o samotě/ ve společnosti, Lokalita, Příležitost, Četnost, Jazyková verze, Stahování vs. streaming, Současná konzumace televizních seriálových narací v televizním vysílání57, Aktivita na fanouškovských internetových stránkách, Výběr seriálu a Stopáž. Každá z kategorií je tvořena podkategoriemi uvedenými v tabulce č. 4. Tabulka č. 4 – Výsledky analýzy – Způsoby konzumace PKTSN Hlavní kategorie
Kategorie
Subkategorie pravidelně Pravidelnost nárazově kombinace s českými titulky s anglickými titulky Titulky bez titulků Konzumace o samostatně společně samotě/ ve společnosti kombinace doma v práci ve škole Lokalita na cestách MOC NAD kombinace předešlých ZPŮSOBEM bez pravidla KONZUMACE u jídla před spaním Příležitost bez pravidla jednorázová konzumace Četnost opětovná konzumace originální znění Jazyková verze český dabing Stahování vs. přístup k internetu streaming zahraniční/ české necílená Současná cílená - jiné TSN konzumace opětovná konzumace TSN TSN v TV dříve zkonzumované jako PK
57
Tato kategorie bude dále v textu uváděna také jako Současná konzumace TSN v TV, kde TV představuje zkratku pro televizní vysílání.
45
(Pokračování tabulky č. 4 – Výsledky analýzy – Způsoby konzumace PKTSN ze str. 45) titulky Aktivita na info o seriálu fanouškovských info o nových epizodách internetových linky ke stažení stránkách MOC NAD diskuze ZPŮSOBEM KONZUMACE 1.impuls Výběr seriálu 2. impuls krátká (do 30min) Stopáž dlouhá (do 60min)
Způsoby stahování lze na základě výsledků analýzy rozdělit do tří kategorií popisujících hlavní proměnné v procesu stahování pirátských kopií televizních seriálových narací a těmi jsou Pravidelnost, Česká vs. zahraniční produkce a Program stahování. Všem těmto třem kategoriím je společný rys možnost vlastní organizace stahování, za níž lze opět hledat touhu po moci. Tabulka č. 45– Výsledky analýzy – Způsoby stahování PKTSN Hlavní kategorie
Kategorie Pravidelnost
VLASTNÍ ORGANIZACE STAHOVÁNÍ
Česká vs. zahraniční produkce Program stahování
4.2.3. Výsledky pro reflexi (ne)legálnosti Také výsledky zkoumání reflexe (ne)legálnosti stahování pirátských kopií televizní seriálových narací vykazují vysokou míru deskripce na úkor stupně kódování, podobně jako tomu je u způsobů konzumace, resp. stahování, těchto kopií, popsaných v předcházející podkapitole. Přesto lze vytvořit čtyři kategorie popisující, jak downloadeři reflektují (ne)legálnost stahování pirátských kopií televizních seriálových narací: Obhajování (ne)legálního stahování, Snaha o legalizaci, Vliv na televizní seriálové narace, Koupě originálních DVD.
46
Tabulka č. 6 – Výsledky analýzy – Reflexe (ne)legálnosti Kategorie Obhajování (ne)legálního stahování
Snaha o legalizaci
Vliv downloadera na televizní seriálovou naraci
Koupě originálních DVD
4.3 Motivace stahování PKTSN Při provádění analýzy jsem dospěla k závěru, že na základě získaných dat není možné vytvořit jednu centrální kategorii motivací, které vedou downloadery ke stahování pirátských kopií televizních seriálových narací. Motivace jsem proto rozdělila do dvou hlavních kategorií – Touha po moci / nezávislosti a Sekundární benefity, přičemž hlavním důvodem tohoto dělení je hloubka motivací, přesněji první kategorie představuje primární motivace pro stahování PKTSN a druhá výhody plynoucí z konzumace PKTSN. 4.3.1. Touha po moci/ nezávislosti Při provádění analýzy dat jsem dospěla k zajímavému zjištění, a sice že primární motivace pro stahování pirátských kopií televizních seriálových narací, tedy touha po moci/ nezávislosti, je tvořena dvěma navzájem si v opozici stojícími motivacemi ve vztahu k nezávislosti. Na straně jedné stojí touha po nezávislosti, v tomto případě v podobě touhy po nezávislosti na televizním vysílání, touha po moci, kontrole nad konzumací zábavy, kterou pro respondenty televizní seriálové narace představují. Na straně druhé pak touha ztotožnit se s okolím, sdílet společné prožitky, být konformní, tedy také ochota být ovládán, podřídit se. Tyto dvě roviny touhy po nezávislosti, z nichž jedna je v pozitivním a druhá v negativním vztahu k nezávislosti, vytváří zdánlivý paradox, navzájem se však nevylučují, názorně demonstrují rozporuplnost v člověku, který je na jedné straně veden k individualitě, možnosti nezávislého rozhodování a jednání, na straně druhé však touží být konformní a „nevybočovat z normálu“. 47
4.3.1.1. Moc nad konzumací Již v průběhu provádění interview, stejně jako během procesu kódování, jsem vypozorovala velmi výraznou motivaci, jenž měla v odpovědích respondentů několik variací, její podstata však byla totožná – touha po moci, kontrole nad konzumací zábavy, kterou pro respondenty televizní seriálové narace představují. Tuto motivaci lze označit také jako neochota podřídit se, v tomto případě se jedná o neochotu podřizovat se, zejména televiznímu vysílání, touha po nezávislosti na něm. Přemek: „ … že to mám jakoby k dispozici, že je to moje v podstatě. To je přesně ono, je to moje, můžu si s tím dělat, co chci a ta televize mi diktuje jako kdy se koukat.“ Květa: „…ale takhle když ti to diktuje televiza, jako že třeba prostě čété jednička, tak to máš prostě v určitý hodiny a určitý dny, ale takhle seš pánem svýho času a můžeš si to kdykoli ošéfovat.“ Tuto kategorii jsem dále rozdělila na subkategorie Vlastní organizace konzumace a Dostupnost televizních seriálových narací. Právě motivace zastoupené v těchto dvou subkategoriích představují jedny z nejdominantnějších pro stahování PKTSN. Vlastní organizace konzumace První z nich, tedy vlastní organizace konzumace, demonstruje výrazně silné motivace respondentů, jimiž je možnost rozhodovat o konzumaci televizní seriálové narace, která má více dimenzí – účel stahování, možnost volby a návykovost. Z výpovědí respondentů vyplynulo, že stahují PKTSN jednak za účelem konzumace, tedy že PKTSN pouze stáhnout, zkonzumují a smažou z důvodu vědomí neustálé dostupnosti na internetu, v případě, že by je chtěli konzumovat někdy v budoucnu znovu. Mirka: „Mně to nebaví, to je pak práce navíc, když v podstatě vím, že si to můžu kdykoli stáhnout a podívat se na to.“ Patrik: „…když bydlíš na koleji, tak není problém si to nějak stáhnout.“ Nebo proto, že považují PKTSN za pouze spotřební zboží, které je určené k jednorázové konzumaci.
48
Michal: „No zatím to hromadím, ale podívám se na to zatím vždycky jenom jednou (smích), takže dojde pravděpodobně na to, že to bude smazáno, ale stahuju to prostě na jedno podívání.“ Přemek: „…jako málokdy už si nechávám na disku, ne, podívám se a smažu to hnedka. V: Takže neshromažďuješ to? Přemek: Ne, ne. Je to úplně zbytečný.“ Druhým účelem stahování tvořícím opozici k předešlému je vlastnictví. Respondenti často popisovali jako důvod této motivace stahování možnost opětovné konzumace, nikoli samotný pocit vlastnictví, který je velmi typickým motivem pro stahování obsahu z internetu obecně. V: Hraje tam i roli ten pocit toho vlastnictví? Tadeáš: „No to ani ne, spíš si to nechávám, kdyby se mi chtělo se podívat na nějaký starší díly někdy v budoucnu.“ Karolína: „Já to skladuju, nebo respektive nesmazávám to, zůstává to tam, protože třeba po nějaký době se na to budu chtít podívat znovu.“ Květa: „No já su spíš takovej křeček jo, já si říkám, jo, to bylo dobrý, tak já bych si to ještě, jako teďka se mi na to už nechce dívat, ale třeba si na to za měsíc vzpomenu, takže to si udělám tu zásobu, nechám si to jako tam, abych si to nemusela znova stahovat nebo když si o to někdo třeba řekne nebo tak, takže.“ Další, jednou z nejdůležitějších motivací, je Možnost volby - a to času a místa konzumace, dávkování, pozastavení, epizod a v neposlední řadě jazykové mutace. Během rozhovorů respondenti často uváděli jednu, ale častěji více variant současně, možností volby jako hlavní motivaci pro stahování, tedy možnost rozhodnout o čase i místě sledování TSN, o počtu i pravidelnosti zkonzumovaných epizod, o přerušení sledování podle vlastního, o výběru epizod i jejich pořadí konzumace a přání a také možnost zvolit jazykovou mutaci, což představuje protiklad ke konzumaci televizních seriálových narací v televizním vysílání, které je striktně lineární a neumožňuje konzumentovi jej žádným způsobem ovlivnit. Michal: „No určitě je to proto, že se na to chci podívat, kdy chcu a ne prostě čekat na ten čas v televizi a nemožnost si odejít prostě někam, hlavně asi to, že si to člověk může pustit, kdy potřebuje.“ Tadeáš: „Třeba doktora House si stahuju v češtině, protože jsem na něj poprvé narazil na televizi Nova, takže mám zažité ty hlasy, ale i nyní si ho stahuju, protože
49
pro mě představa, že si každý týden sednu k televizi, už je mimo, prostě se nedokopu, nenaplánuju si ten čas, abych se na tu televizi díval tehdy, kdy jede můj oblíbený seriál. Už mi to víc vyhovuje si to pustit, kdy mám čas, kdy mám chuť já.“ Simona: „Jo, to je fakt dobrý, že si nadávkuju, kolik toho chcu.“ Pavel: „…když se na ten seriál koukám, zmačknu mezerník, prostě přeruším to a ten seriál počká … pak v televizi to máš dabovaný a já se na dabovaný věci skoro vůbec nedívám. Vůbec, titulky jsou mnohem lepší.“ Zbyněk: „Ono taky v těch českých televizích je to vždycky s českým dabingem, když si člověk zvykne na originální znění, tak je to něco úplně jinýho. A poslední dobou se ten český dabing tak úplně nedaří.“ Poslední dimenzí je Návykovost, která má podobu Návyku na způsob trávení volného času Mirka: „…já jsem třeba závislá takhle na čase, který potřebuju mít sama pro sebe a který chci třeba strávit s tím přítelem … je to prostě jedna z činností, kterou děláme spolu.“ Milada: „…třeba poslední dobou já u toho usínám, že jsem navyklá na to, že si něco pustím, ten seriál nebo film a u toho usínám…“ a Touhy po zisku dalších dávek, ať epizod nebo celých sérií. Zbyněk: „Já se těším na svou dávku no (smích).“ Simona: „No spíš že tím příběhem žiju a že chci vědět, jak to dopadne. Když je to napínavý, tak musím vidět hnedka další a tak.“ Dostupnost televizních seriálových narací Druhou subkategorii, kterou jsem označila jako Dostupnost televizních seriálových narací, považuji na základě výpovědí respondentů za jednu z klíčových a motivace v ní zastoupené mají podobu Nedostupnosti v českém televizním vysílání, Absence televizoru a Stahování pro další osobu. Právě dostupnost, resp. nedostupnost jinou cestou než jako stažená pirátská kopie televizní seriálové narace z důvodu nedostupnosti nebo limitované dostupnosti v českém televizním vysílání, je jedním z nejčastějších důvodů, proč respondenti PKTSN stahují. Při hlubší analýze jsem dospěla ke zjištění, že za touto motivací stojí právě touha po moci/ nezávislosti, která v tomto případě nabývá podoby touhy po moci nad obsahem konzumované zábavy, downloadeři si mohou zvolit, jakou televizní seriálovou naraci budou konzumovat, nejsou tudíž závislí na nabídce obsahu televizního vysílání, kterou často považují za nedostatečnou. 50
Simona: „… protože většina seriálů, který chci sledovat, tak ani v tý televizi většinou nejsou. Nebo jsou, ale my nemáme takový kanály.“ Igor: „Protože to v televizi nedávaj. Protože to nedávaj no (smích).“ Karolína: „…spousta seriálů v českých televizích není, nebo se to dostane s ročním, nebo dvouletým zpožděním. Viz třeba IT Crowd, to se v televizi objevilo až po roce, kdy už byly zase jiný seriály…“ Právě tato odpověď respondentky demonstruje další podobu neochoty podřídit se nabídce televizního vysílání - tedy nedočkavosti - neboli downloader není ochoten čekat, až bude jeho oblíbená televizní seriálová narace dostupná v českém televizním vysílání. Jedná se o často o několikaměsíční prodlevu mezi uvedením televizní seriálové narace v premiérovém vysílání na zahraniční televizní stanici, tedy „objevení se“ seriálové narace, a možností konzumace na některé z českých televizních stanic. Patrik: „ Protože než tady do České republiky třeba nějaké nové seriály dojdou, tak to trvá strašně moc měsíců a jsem asi nějaký nedočkavý na to.“ Zbyněk: „Tak to je taky problém v tom, že většina seriálů, který se stahujou, tak nejsou v distribuci ještě v České republice. Takže tady v tom je ta role spíš té nedočkavosti. Nechce se mi čekat, tak to stahuju.“ Nedostupnost televizní seriálové narace se ukázala být téměř u třetiny respondentů způsobena absencí televizního přijímače, jednoduše řečeno - nevlastní televizor. Proto pro ně stahování představuje jedinou dostupnou možnost konzumace oblíbených televizních seriálových narací. Opět i tato motivace je formou touhy moci/nezávislosti – stahování PKTSN umožňuje downloaderovi konzumovat TSN, aniž by musel vlastnit televizor, mít přístup k televiznímu vysílání. Všimla jsem si zároveň zajímavé skutečnost, a sice že respondenti uvedli, že ani v případě, že by vlastnili televizor, ani tak by TSN v televizním vysílání nekonzumovali a to hned z několika důvodů. Přemek: „Tak jednak nemám televizi (smích), takže… ale dejme tomu, že bych televizi měl, bych se na to v té televizi asi nedíval.“ V: „Takže tam je důležitý, že to stahujete proto, že to v tý televizi není dostupný?“ Zbyněk a Karolína: „No a hlavně nemáme televizi (smích).“ Poslední formou motivace označené jako Dostupnost TSN je Stahování pro další osobu, které nejsou TSN dostupné ať již v českém televizním vysílání, nebo z jiného důvodu, přičemž sama tato osoba buď vůbec není downloaderem
51
Igor: „Ale prosím tě, doma se na to Janča dívá pořád. A ještě chce, abych jí to stahoval.“ Patrik: „…a hlavně si myslím, že tím můžeš a ji tak udělat radost, že spousta lidí na to čeká, že ti dají ten disk, že jim tam máš něco nahrát a když jim to celé zaplníš, tak oni z toho mají radost, ty máš z toho radost (smích).“ nebo dochází k „dohodě“ o stahování, často mezi přáteli či partnery, kdy každý stáhne po dohodě jen část konzumovaného obsahu, například některé epizody. Poté dochází k vzájemné výměně stažených PKTSN, čímž si obě, nebo více, osob zajistí přístup k celému obsahu. Mirka: „…já to jako nestahuju jako pravidelně každý týden, on to většinou popravdě právě stahuje přítel, my se na to díváme spolu, ale třeba když on se nedostane na net nebo nemá notebook u sebe, nebo něco, tak občas jakoby já.“ Přemek: „Dřív bylo celkem obvyklý, že ten seriál stáhl někdo a ostatním ho donesl, kdežto to teďka už vůbec není. Teď si to každej stáhne doma sám, už se nedomlouváme, že ty stáhneš tenhle díl, já stáhnu tenhle. Prostě každej sosá jak vzteklej, prostě nezávisle na ostatních.“ N: A čím myslíš, že to je? P: „Rychlostí připojení a pohodlností, je to pohodlný mít to prostě doma.“ 4.3.1.2. Konformita Kategorie Konformita, která tvoří spolu s Mocí nad konzumací hlavní kategorii, označuje soubor motivací, které vedou downloadery ke stahování pirátských kopií televizních seriálových narací z důvodu touhy po sdílení stejného prožitku se sociálními kontakty, obvykle s přáteli či kolegy. Tato motivace vyplynula až z procesu kódování, její existence nebyla v prvních fázích výzkumu zřejmá, přesto představuje motivaci velmi důležitou a mezi downloadery rozšířenou. Motivace označené jako Konformita se vyskytují ve dvou podobách. První z nich jsem označila jako Společné téma rozhovoru, kde hlavním motivem je touha zapojit se do konverzace na téma konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací, být součástí rozhovoru, dokonce není podle výpovědí respondentů v některých případech důležité sdílení obliby ke konkrétní televizní seriálové naraci, ale možnost zapojit se do konverzace, vědět, o čem se kolegové či přátelé baví. Přemek: „…jako když o tom třeba mluví třeba tři, čtyři, a ty je třeba pořád posloucháš třeba v té práci, tak jako to automaticky říká, aby to člověk zkusil, v podstatě když se o tom pořád baví, tak to musí být dobrý a vyzkouší to taky a i když to dobrý není, tak se s nima o tom aspoň můžeš hádat (smích), že to stálo za
52
prd, ale můžeš se aspoň se aspoň zapojit do té debaty, než když to jenom posloucháš. Jako kdyby ti lidi měli úplně odlišný zájmy než ty, ale můžeš se vůbec zapojit do toho dění. Milada: „Prostě vím, že všichni se na to dívaj a já se musím dívat taky, protože zítra si o tom budem třeba vykládat ve škole nebo já nevím.“ Pro pojmenování druhé podoby motivace s názvem Konformita jsem zvolila označení, které v rozhovoru použil jeden z respondentů, a sice Držet krok, které zastupuje touhu „držet krok“ s kolegy či přáteli, kteří také konzumují PKTSN. Igor: „…jsem si říkal, že si budu číst knížky, ale prostě nemůžu, musím se na to dívat, abych držel tempo s kolegy třeba (smích), kteří se na to dívají každá týden taky.“ Považuji za velmi důležité na tomto místě zmínit, že jednotlivé motivace se vyskytují v kombinaci. Převážně v kombinaci hned několika motivací současně. Některé z nich považují samotní respondenti za více dominantní, než ostatní, avšak nikdy se nevyskytují samostatně. Jako názorný příklad uvádím odpověď respondenta na otázku, proč stahuje PKTSN: Přemek: „Tak jednak nemám televizi (smích), takže… ale dejme tomu, že bych televizi měl, bych se na to v té televizi asi nedíval. Protože jednak v televizi bych se musel přizpůsobit časově, protože to dávaj ve nějaké době, a nebo bych si to musel z té televize nahrát a to nahrání je pro mě v podstatě stejný, jako kdybych to stáhl z netu, to je jedna věc. Pak v televizi to máš dabovaný a já se na dabovaný věci skoro vůbec nedívám. Vůbec, titulky jsou mnohem lepší. A.. tu třetí věc jsem asi zapomněl. Jo je to rychleji než v televizi, protože když to televize prostě kupuje nějaký ty práva, ten kdo produkuje seriály, hlavně ty americký, takže než se koupí práva, než se to nadabuje, tak uběhne dlouhá doba. Když prostě mi někdo něco o tom seriálu řekne, tak se na něj chci podívat jako hned. A nebo už v té televizi běží a už nemám šanci to chytit od začátku, takže stejnak se prostě dívám od prvního dílu. Velmi typicky dochází ke kombinaci primárních motivací, které jsou popsány v této kapitole, se sekundárními benefity, kterým se věnuje kapitola následující. 4.3.1. Sekundární benefity Pod označením Sekundární benefity jsou na základě analýzy seskupeny druhotné motivace, které představují výhody plynoucí z konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací, nejsou však samotným motivem pro downloadery k jejich stahování. Mezi tyto benefity patří Absence reklamních bloků, Rozšiřování jazykových kompetencí, Finanční náklady a Geografická nezávislost.
53
Během rozhovorů jsem zjišťovala u respondentů jejich názor na absenci reklamních bloků. Téměř všichni respondenti shodně uvedli, že tento způsob konzumace umožňuje konzumovat pouze samotnou naraci bez rušivých vlivů reklamních sdělení, je tedy vítaným benefitem, umožňuje příjemnější konzumaci, protože jim reklamní sdělení při sledování televizního vysílání vadí. Tadeáš: „Je to pro mě samozřejmě výhoda, nemusím čekat pět nebo deset minut, než přejedou reklamní bloky, vzhledem k tomu, že ty americké sitcomy, které mají stopáž dvacet dva minut a jsou dělané tak, aby měly třicet minut i reklamama, takže člověk musí překonat deset minut reklam ve dvacetiminutovém pořadu, což už je teda pro mě dost na to skousnou.“ Květa: „…mě to strašně štve, když ti to v půlce toho seriálu, nebo dvakrát … a to je teda něco strašnýho, to ti natáhne ten seriál někdy o patnáct minut někdy, ale co máš dělat že, musíš někam odejít, jako na to čumět, to se mi teda rozhodně nechce, takže jo určo, protože prostě mně to vadí strašně.“ Výjimku tvoří dva z respondentů, kterým reklamní sdělení při konzumaci PKTSN schází, jako důvod uvedli profesní zájem. Zbyněk totiž pracuje v marketingu a Karolína v současné době marketing studuje. Zbyněk: „Mně to z hlediska mého zaměstnání i docela dost chybí.“ Karolína: „Já mám reklamy taky teda docela ráda, nevadí mi, že tam nejsou, ale uvítala bych je.“ Rozšiřování jazykových kompetencí představuje jeden z velmi rozšířených benefitů konzumace PKTSN, mnoho respondentů totiž uvedlo, že konzumací oblíbené televizní seriálové narace procvičují nebo rozšiřují své jazykové znalosti, konkrétně angličtinu. Milada: „…když člověk slyší v té angličtině, tak si třeba zapamatuje nějakou tu frázi, co tam je a pak si to prostě přečtu a vím, že to je, že si to zapamatuju. Je to možná dobrý pro ten jazyk, že se člověk učí.“ Květa: „když mám prostě chuť, se na to dívat v angličtině, tak si to prostě stáhnu v angličtině a koukám na to bez titulků, abych se jako snažila aspoň trochu reagovat, když to člověk nepoužívá.“ Během výzkumu jsem se tázala respondentů také na finanční náklady spojené se stahováním PKTSN a zjišťovala, právě ony představují motivaci pro jejich stahování. Ukázalo se, že v tomto směru existují velké rozdíly v přístupu u jednotlivých respondentů. Nejčastěji uváděli, že se stahováním pirátských kopií televizních seriálových narací
54
nespojují žádné finanční náklady, položky jako připojení k internetu či pořízení paměťových médií považovali za nerelevantní. Tibor: „ Nestojí mě to vůbec nic.“ Igor: „Nestojí mě to nic, jenom ten čas.“ Pokud se stahováním PKTSN spojovali nějaké finanční náklady, uváděli, že jej považují za adekvátní za možnost vlastní organizace konzumace nebo že je tento způsob získávání TSN stále finančně výhodnější než jiná cesta pořizování kopií Michal: „…rozhodně se to nebude rovnat tomu, co by člověk dal za pořízení nějaké kopie nebo dívídí. Když bych to vzal z opačné strany, co ušetří za to, že se nemusí dívat, když to dávají v televizi, že si to může pustit sám, tak si myslím, že ta cena je adekvátní.“ Tadeáš: „No ten mě vyjde vlastně v přepočtu na čtrnáct set za rok, ale jako s tím, co si z tama stahuju, jako kdybych si to měl kupovat ty věci, protože ne všechny by si samozřejmě kupoval, tak se mi to asi vyplatí.“ Martin: „Jako mě de facto stahování seriálů mě stojí nějaký dvě stovky měsíčně. Jako jestli ty peníze dostane autor, vydavatel nebo prostě někdo, kdo provozuje nějaký úložiště, to mě netrápí jako, kdo mi dá tu možnost prostě jako.“ Mezi největší finanční náklady spojené se stahováním PKTSN respondenti zmiňovali právě poplatek za prémiový přístup k webovému úložišti, který se pohybuje až v řádech tisíců korun. Pouze jedna respondentka uvedla finanční motivaci jako relevantní důvod pro stahování PKTSN. Květa: „…když to tak řeknu, tak za to nemusím prostě platit, že bych si koupila třeba cédéčko, to prostě ne.“ Posledním z benefitů je Geografická nezávislost, tedy možnost konzumace PKTSN nezávisle na místě pobytu, v tomto případě se jedná o pobyt v zahraničí nebo v případě přechodného pobytu v jiném městě například z důvodu studia, nikoli možnost volby místo konzumace, které spadá do primárních motivací – Vlastní organizace konzumace. Zejména při pobytu v zahraničí nebo také Mirka: „…takhle já nestahuju vždycky na jednom místě že jo, já bydlím doma, kde máme připojení přes wi-fi, potom na privátě máme připojení přes wi-fi, ve škole je wi-fi, takže různě…“
55
Květa: „… tak když jsem byla ve Francii, tak jsem tam stahovala většinou stejně… jsem si to stahovala z těch stejných webovek jak tady. Prostě ten torrent je asi americkej, bych řekla, myslím, že jo, a warcentrum je teda český… na tom netu můžeš stáhnout kdekoli cokoli že jo.“ 4.4 Motivace zahájení stahování PKTSN Motivace, které vedou downloadery k zahájení stahování jsem na základě výsledků analýza rozdělila do tří kategorií, kterými jsou Touha po moci / nezávislosti, Konformita a Zvědavost. Také jsem z odpovědí respondentů vypozorovala jednu velmi důležitou podmínku, která stojí nejen u počátku stahování, ale podmiňuje stahování samotné, jedná se o Přístup k vysokorychlostnímu internetu. Právě se zahájením distribuce vysokorychlostního internetu v České republice a jeho dostupností pro jednotlivé downloadery je spojeno zahájení stahování PKTSN. Tento mezník se u jednotlivých dowloaderů objevil v různou dobu, všichni se však shodli na tom, že přístup k vysokorychlostnímu internetu jim umožnil stahování (nejen) pirátských kopií televizních seriálových narací. V: Jak dlouho to je, co stahuješ? Zbyněk: „No od té doby, co funguje rychlej internet no. Tak od roku 2002, 2003.“ Přemek: „to souvisí i s rychlostí internetu. Když máš pevnou linku a několik megabytu připojení, tak to není problém stahovat seriály.“ Patrik: „… zároveň s tím, jak jsem začal v Brně studovat na výšce, je to taky z toho důvodu, že doma nemáš tak rychlý internet, abys to tak rychle postahovala…“ 4.4.1. Touha po moci/ nezávislosti Obdobně, jako je tomu u motivací vedoucích downloadery ke stahování PKTSN, je také z výsledků analýzy patrné, že je k zahájení stahování vede touha po vlastní organizaci stahování, za niž lze opět rozpoznat touhu po moci, kontrole nad obsahem konzumace, nebo také nezávislost jednak na televizním vysílání, ale také na druhých osobách, které zde figurují jako dodavatelé PKTSN. Konkrétní podobu tato touha nabývá jako touha po Samostatnosti/ nezávislosti v přístupu k PKTSN. Velmi typicky totiž downloader, který již PKTSN konzumuje, avšak získává od někoho dalšího, začne stahovat PKTSN, protože již nechce čekat na další dodávky, proto přikročí k samostatnému stahování.
56
Přemek: „No nejdřív mi to stahovali jiní lidé, ale už mě bylo blbí se pořád ptát na seriály (smích), tak jsem si nechal vysvětlit, jak se to dělá, je to opravdu hodně jednoduchý, a od té doby můžu stahovat sám…“ Tato motivace má ještě jednu příbuznou rovinu, a sice Získaný návyk na konzumaci PKTSN, který vyvolává touhu po dalších dávkách – epizodách, resp. sériích či seriálové naraci. U respondentů se často vyskytovaly výpovědi o tom, že jim někdo PKTSN obstarával, takže si navykli je tímto způsobem konzumovat a aby mohli v této konzumaci pokračovat, začali PKTSN sami stahovat. Simona: „Většinou to stahoval Luki, to je přítel jo. No a mě pak už nebavilo čekat na nějaký díly a prostě až si to od něho stáhnu, takže jsem začala sama.“ 4.4.2. Konformita Také u motivací zahájení stahování jsem pomocí analýzy rozkryla motivaci, kterou označuji jako Konformita, která se obdobně jako u motivaci stahování PKTSN, objevuje v podobě touhy zapojení se do rozhovoru mezi přáteli, resp. kolegy, zapojení se do dění, být součástí kolektivu. Obvykle respondenti uváděli, že zaslechli, jak se přátelé či kolegové rozprávějí o některé televizní seriálové naraci, kterou konzumují v podobě stažené pirátské kopie a chtěli se s ní seznámit, tak si jí stáhli. V: A proč jsi to začal stahovat? Igor: „Protože mě navedli (smích). Kolegové v práci mi ukázali Prison Break (smích), tak já jsem si to musel celý stáhnout (smích) a pak jsem se toho už nemohl zbavit. Už několik let (smích).“ 4.4.3. Zvědavost S výše zmíněnou motivací souvisí také Zvědavost, kterou odhalila analýza dat jako další z důvodů, proč downloadeři začínají se stahováním PKTSN. Obvykle se někde doslechnou o nové nebo zajímavé televizní seriálové naraci, je v nich probuzena zvědavost, a oni zatouží tuto naraci poznat, mít možnost ji zkonzumovat a její získaní jako PKTSN je pro downloadeři pohodlnou nebo často dokonce jedinou možností, jak toho dosáhnout. Milada: „…vlastně kdykoli třeba někde jsem, s někým se o něčem bavím, o nějakým seriálu… tak mi třeba řekne, že je pěknej, tak já si to najde hnedka a začnu to stahovat.“
57
4.5 Způsob konzumace PKTSN Již v předchozích částech práce jsem zmínila skutečnost, že u mapování způsobů konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací se ukázala být hloubka provádění analýzy limitována deskriptivním charakterem samotné výzkumné otázky. Analýzou dat jsem vytvořila řadu kategorií, které popisují způsoby konzumace PKTSN na základě výpovědí respondentů, všem těmto kategoriím je společná touha kontrole neboli moci nad způsobem konzumace, která také označuje hlavní kategorii způsobů konzumace PKTSN. V dalších částech práce se budu podrobněji věnovat prezentaci výsledků analýzy jednotlivých způsobů konzumace PKTSN. 4.5.1. Pravidelnost Velmi brzy, již během provádění rozhovorů, jsem rozpoznala u respondentů dva dominantní způsoby konzumace PKTSN, které tvoří kategorii Pravidelnost, jedná se totiž o pravidelnou, anebo nárazovou konzumaci, k jejichž vzájemné kombinaci dochází. Pravidelná konzumace má převážně podobu sledování aktuálních epizod, které pravidelně, většinou jednou týdně, uváděny v zahraničním televizním vysílání, po jejich premiérovém odvysílání poté distribuovány na internetu v podobě, kde si je downloadeři poté se stejnou pravidelnosti stahují zejména z důvodu nedočkavosti, ale i proto, že se prostě těší na pokračování oblíbeného seriálu. Patrik: „Já stahuju docela často…to znamená každý týden, když vyjde na to čas nebo když usoudím, že je něco nového ke stažení.“ Druhou formou pravidelné konzumace je poté konzumace pirátských kopií starších televizních seriálových narací, kde nehraje roli aktuálnost, jako je tomu v předešlém případě, ale možnost vlastní organizace konzumace, zejména pak dávkování. Downloder v takovém případě stahuje více epizod současně, často celé série, které poté v pravidelných menších dávkách konzumuje. Michal: „V tomto případě jsem to stáhl naráz a díval jsem se po dvou dílech za den, ale to bylo každý den nebo obden ty dva díly, že to člověk chce rychle vidět, aby nemusel čekat. Ale že bych musel na nový díl čekat další týden, to by mě asi moc nebavilo.“
58
Nárazová forma konzumace poté představuje konzumaci bez jakékoli pravidelnosti, respondenti často uváděli, že PKTSN konzumují podle časových možností či chuti ke konzumaci. Milada: „To ne asi, spíš jako že bych každej den musela vidět nějakej seriál, to ne. To spíš jenom tak nárazově, že třeba vím, že mám čas, že večer nikam nejdu, nebo sem doma, nebo to. Prostě se podívám no. Jako pravidelně ne.“ Někteří respondenti také oba tyto způsoby konzumace kombinují a to jednak v případě, že začínají sledovat novou TSN, která je aktuálně vysílána, ale již nějakou dobu, existuje tudíž již určité množství dostupných epizod, resp. sérií, které může downloader stáhnout a zkonzumovat. Po jejich zkonzumování je však nucen přejít k pravidelnému způsobu konzumace, pokud chci i nadále tuto seriálovou naraci konzumovat, případně může vyčkat dalšímu „nahromadění“ epizod (pak by se ale jednalo o konzumaci nárazovou), a konzumaci musí v tomto bodě přerušit. Tadeáš: „No když je nějaký seriál, který neznám a začnu se na něj dívat, když už jsou třeba tři série, tak už je postahuju všechny, ale potom samozřejmě, když už je pak člověk odkázaný čekat na to, kdy mají ty seriály premiéru, potom než to někdo nagrebuje a potom to stáhnout že jo, takže u těch seriálů, které sleduji, už jsem omezený tou každotýdenní prodlevou, protože už jsem dokoukal všechny díly.“ Druhou variantou kombinování těchto způsobů konzumace je jejich současný souběh – tedy konzumace aktuálních epizod podle jejich pravidelnosti vysílání v TV a nárazové konzumace starších TSN, které podle výpovědí respondentů konzumují jako „kulisu“ nebo „na pozadí“ při práci. Martin: „No tak v podstatě, když to tak vezmu teďkom, tak pravidelně, co teďka sleduju, co teďka vychází, tak … já nevím, tak jakoby těch pět, co se týče aktivních seriálů, a pak vlastně občas co si pouštím na pozadí, tak to jeden, dva seriály, co vyberu a sjedu opravdu, jako se podívám a až to dokoukám, tak stáhnu zase něco dalšího.“ 4.5.2. Jazyková verze Konzumace PKTSN a z ní vyplývající možnost volby jazykové mutace je mezi respondenty velmi důležitou motivací pro jejich stahování. Z důvodů uvedených v předchozí části empirické části této práce downloadeři volí mezi konzumací v originálním jazyce či v českém dabingu. Také zde dochází k vzájemné kombinace těchto způsobů konzumace.
59
U konzumace v originálním znění jsem dále při analýze zjistila, že je důležité, zda se jedná o aktuální nebo starší televizní seriálové narace. U aktuálních TSN nemá downloader jinou možnost konzumace než v originálním znění právě z důvodu jejich aktuálnosti, tudíž nedostupnosti s českým dabingem. U starších TSN je poté rozhodující osobní preference downloadera originálního jazyka, odmítavý postoj ke konzumaci dabovaného obsahu, nebo touha po rozšiřování jazykových kompetencí s využitím konzumace PKTSN. Přemek:“… já se na dabovaný věci skoro vůbec nedívám. Vůbec, titulky jsou mnohem lepší.“ Simona: „Teďka Luki vymyslel, že jsme si k tomu stahovali anglické titulky a že to posloucháme aj si to zároveň čteme, že nám třeba něco vypadne.“ V: Jako že se tak učíš ten jazyk? Simona: „No že se učíš no, tak to nás tak napadlo (smích). Taková zábavná forma učení.“ Konzumaci PKTSN v českém dabingu respondenti zdůvodňovali jednak preferencí češtiny, dále také tím, že si zvykli vybranou TSN sledovat od počátku s českým dabingem, jsou tudíž navyknutí na české hlasy jednotlivých postav a také proto, že konzumace bez titulků, které jsou často u osob bez odpovídajících znalostí jazyka originálního znění dané TSN v kombinaci s originálním zněním při konzumaci využívány pro porozumění dialogům, je pohodlnější. A to také v případě konzumace PKTSN jako „kulisy“, kde je podle respondentů žádoucí český dabing z důvodu nutnosti menší koncentrace na konzumaci. Magda: „ Já mám třeba radši, když je to v češtině.“ Tadeáš: „Třeba doktora House si stahuju v češtině, protože jsem na něj poprvé narazil na televizi Nova, takže mám zažité ty hlasy, ale i nyní si ho stahuju, protože pro mě představa, že si každý týden sednu k televizi, už je mimo…“ Opět i v tomto případě dochází ke kombinacím konzumace s českým dabingem a v originálním znění. 4.5.3. Titulky S předchozí subkategoriií souvisí také konzumace titulků, které jsou podle výpovědí respondentů méně zřetelnou, avšak často důležitou součástí konzumace PKTSN. Analýza výsledků ukázala celkem tři varianty konzumace titulků – s českými titulky, s anglickými titulky anebo bez titulků, případně také v kombinaci. 60
Nejtypičtější se u respondentů ukázalo konzumování PKTSN s českými titulky z důvodu nedostatečné jazykové kompetence. Uváděli, že si ke konzumaci oblíbených TSN stahují také české titulky, u kterých jsem rozpoznala také další vliv na konzumaci PKTSN. Podle výpovědí respondentů titulky totiž představují kromě pomůcky pro porozumění dialogům také formu české jazykové mutace, která znamená například pro Michala podmínku pro samotnou konzumaci dané TSN. Michal: „…že existuje nějaká česká mutace ve formě titulků, což je taky jedna z podmínek, nesledoval jsem zatím staženej seriál, kterej by byl jenom kompletně v angličtině.“ Dále pak u způsobu konzumace nových epizod titulky, přesněji jejich dostupnost ovlivňuje, kdy bude moci downloader tuto epizodu zkonzumovat. Samotná aktuálně odvysílaná epizoda je obvykle k dispozici o několik hodin dříve než první verze českých titulků k ní, proto musí downloader, který chce konzumovat tuto epizodu PKTSN vyčkat, než budou titulky k dispozici. Právě nedočkavost, nebo neochota čekat na české titulky stojí za způsobem konzumace s titulky anglickými, které jsou obvykle k dispozici dříve než titulky české, ale častěji konzumace bez titulků, aby mohl downloader danou epizodu zkonzumovat co nejdříve po jejím odvysílání. Tadeáš: „…je to dané i tím, že většinou, když si na to vzpomenu na to, že ten seriál měl včera premiéru ten díl, tak si to stáhnu, když ještě nejsou české titulky“ Anglické titulky jsou dále respondenty konzumovány z důvodu rozšiřování jazykových kompetencí. Simona: „No někdy to tak dělám …, že jsme si k tomu stahovali anglické titulky a že to posloucháme aj si to zároveň čteme, že nám třeba něco vypadne… Taková zábavná forma učení.“ Kromě nedočkavosti také Tadeáš uvedl jako motivaci konzumace PKTSN bez titulků jejich rušivý vliv na koncentraci sledování obrazu, protože čtení titulků odvádí jeho pozornost od sledování obrazu. Tadeáš: „Jednak jsem přišel na to, že mě ty české titulky odvádí od obrazu, že se soustředím hodně na ten text a vnímám už jenom periferně ten obraz a zjistil jsem, že už ani nepotřebuju ty české titulky.“
61
4.5.4. Lokalita Jak jsem již v předchozí části práce zmínila, konzumace PKTSN umožňuje downloaderovi flexibilitu ve výběru místa konzumace a to nejen v rámci budovy či města, ale i celé Země. Z výpovědí respondent jsem zjistila jejich obvyklá místa konzumace PKTSN, kterými jsou domov, práce, škola, na cestách. Přemek: „ Vždycky doma.“ Velká část respondentů zachází ve využívání flexibility místa konzumace ještě dále a PKTSN konzumuje zcela bez pravidla, jednoduše podle aktuálního přání, u řady respondentů pak dochází ke kombinování jednotlivých míst konzumace. Karolína: „Pro mě je důležitá ta mobilita, tím že si ten netbook pořád beru sebou všude, jako víceméně ho mám od rána do večera, takže pro mě je důležitý, že k tomu mám přístup ve chvíli, kdy já na to mám čas.“ 4.5.5. Příležitost Mezi Lokalitou a Příležitostí, u které dochází u downloaderů ke konzumaci existuje obvykle úzká provázanost, přesněji řečeno, někteří respondenti mají pravidlo konzumace, které se váže nejen na místo, ale i na určitou příležitost, při níž PKTSN konzumují. Podle výpovědí respondentů patří mezi typické příležitosti konzumace u jídla, nebo před spaním. Přemek: „Vždycky večeři udělám, pustím seriál, předtím si najdu titulky, abych to měl nachystaný, že když už si sednu s tím jídlem k tomu stolu, tak abych prostě ještě nehledal titulky a nevystydlo mi to (smích).“ Milada: „…třeba poslední dobou já u toho usínám, že jsem navyklá na to, že si něco pustím … a u toho usínám.“ Často také respondenti nemají žádné pravidlo konzumace ve vztahu k této subkategorii. V: A kdy se na to díváš … má to nějaký pravidlo? Simona: „Nemá, třeba při snídani. Na oběd. (Smích) během dne, celej den, záleží, jak mám čas.“ 4.5.6. Četnost V této subkategorii jsou zastoupeny výsledky analýzy, které odhalují další způsob konzumace, která má dvě varianty – jednorázovou a opětovnou. Způsob konzumace
62
označený jako jednorázová konzumace se u respondentů vyskytoval hojně a znamená, než že downloader staženou kopií TSN po zkonzumování smaže. Jako důvod respondenti uvedli, že PKTSN považují za ryze spotřební zboží určené k jednorázové konzumaci. Igor: „…to je takový jako to na mě působí tak hrozně spotřebně jo, že to prostě uvidíš jednou a už se k tomu nemusíš vracet.“ Dále respondenti odůvodňovali jednorázovosti konzumace skutečností, že downloader má k dispozici velké množství TSN ke stažení, jejich opětovná konzumace by překračovala rámec jejich časových možností. Patrik: „…oni stejně pořád vycházejí nový, takže kdyby se na to člověk měl pořád dívat dokolečka, ta by asi nedělal nic jiného.“ Nejčastější formou se pak ukázala být kombinace těchto způsobů konzumace, tedy že respondenti některé TSN konzumují jen jednorázově, jiné opětovně. Jako kritérium pro volbu způsobu se ukázaly být obliba, sympatie k dané TSN. V: Jaký je to kritérium, podle čeho se rozhoduješ? Tibor: „To je hodně individuální, líbí se mi, nelíbí se mi.“ Někteří respondenti považovali za rozhodující kritérium druh TSN. Zda bych ráda zmínila, že samotní respondenti, bez znalosti odborné terminologie, téměř ve všech případech vnímali rozdílnost v rámci žánru televizních seriálových narací. Obvykle je totiž dělili na sitcomy, nebo také krátké komediální seriálové narace, a dějové, nebo také příběhové seriály. Právě tato rozdílnost v „druzích“ seriálů zapříčiňuje i rozdílnosti ve způsobu konzumace. Vrátím-li se k četnosti konzumace, resp. kombinaci jejich výše zmíněných variant – tedy jednorázové a opětovné konzumaci, k jejichž kombinování podle výpovědí respondentů dochází, také zde hraje důležitou roli ono rozdělení seriálových narací na sitcomy a příběhové seriály (používám záměrně označení, které vy svých výpovědích uvedli samotní respondenti). Sitcomy jsou totiž downloadery konzumovány často opětovně z důvodu slabé provázanosti dějové linie a jejich humorného charakteru. V: A podíváš se na ty díly pak někdy znovu? Tadeáš: Určitě. Určitě, zvláště u sitcomů, které už jenom vzhledem k tomu žánru se jako člověk může dívat zpětně na některé díly, které viděl, že tam není nic objevného, že jsou postavené tak, že se na ně člověk může dívat znova a znova.“
63
Oproti tomu příběhové seriály konzumoval opětovně pouze jeden respondent a ten jako důvod uvedl dlouho pomlku mezi sériemi dané TSN, což podle jeho slov tvoří výjimku, jinak příběhové seriály konzumuje pouze jednorázově. Zbyněk: „Jenom na ty sitcomy. Tam jsem ochoten a rád se k tomu vracím. Když jsou ty dějový seriály, udělal jsem to jenom jednou, že jsem se vracel, a to bylo u Hvězdné brány a to ve chvíli, kdy jsem z toho vypadl, tady byla strašně dlouhá pauza … tak to jsem si pustil všechno, co bylo na začátku, abych se do toho děje zase pak zpátky vrátil … ale jinak se k dějovým seriálům nevracím.“ 4.5.7. Konzumace o samotě/ ve společnosti Při analyzování výsledků jsem setkala se zajímavým způsobem konzumace, a totiž, že respondenti, kteří žijí s partnerem, se kterým sdílí (i částečně) společnou domácnost, což ale není nezbytou podmínkou, konzumují PKTSN společně s tímto partnerem, jako způsob společně stráveného volného času. Mirka: „No většinou jako že čekám na toho přítele a pak se na to podíváme spolu až někdy třeba u jídla nebo někdy večer no.“ Karolína: „Když máme možnost, tak se na to díváme společně a když tu možnost nemáme, tak si to zkouknem každej zvlášť a potom se o tom třeba pobavíme.“ Zbyněk: „A když je to dobrej seriál, tak se na něj podíváme pak ještě jednou spolu.“ Výjimku tvoří Igor, který PKTSN konzumuje výhradně sám v době, kdy jeho manželka pracuje na noční směně Igor: „ Většinou sám a doma. Po večerech, když je žena na noční (smích).“ O samotě poté konzumují PKTSN také respondenti, kteří nežijí v páru. Další variantou je kombinování těchto způsobů konzumace, například Michal s Květou sledují některé TSN každý zvlášť, ale také mají „společné seriály“, které konzumují společně, a tráví tak společný volný čas. Květa: „Když to sleduju s Michalem, jako když si stáhnu nějakej společnej seriál, …, tak to jsme se dívali jako vždycky spolu před spaním jo, třeba od osmi dva díly a tak. Ale jinak se dívám sama spíš tak jako když přijdu ze školy…
64
4.5.8. Stahování vs. streaming V metodologické části práce jsem zmiňovala skutečnost, že mnozí respondenti konzumují PKTSN jako stažené kopie, ale také online na internetu. Během získávání ale i analyzování dat jsem se zaměřila také na tento způsob konzumace a objasnění důvodů, za jakých volí který z těchto způsobů konzumace. Dospěla jsem tak ke dvěma proměnným, které ovlivňují právě volbu způsobu konzumace mezi stahováním a streamingem. První z nich přístup k internetu. Něktěří respondenti uvedli, že mají-li k dispozici přístup k internetu, sledují PKTSN online, pokud jej nemají, konzumují PKTSN, které mají stažené. Karolína: „…tím, že si to vlastně stahuju do svýho netbooku, tak se tomu věnuju třeba ve chvíli, kdy nejsem online. Že když jsem online, tak to sleduju online, co mám stáhnuty, abych zabila nějak ten čas.“ Další proměnnou je poté původ produkce dané TSN, přesněji jsem se ve výpovědích respondentů setkala s tím, že TSN z české produkce streamují, kdežto TSN zahraniční produkce konzumují jako stažené kopie. Milada: „Český ne, ani jako nevím kde bych měla stahovat český seriály. Většinou … se podívám na nějakej stream nebo na něco takovýho, na nějakej ten portál té stanice, že to tam mají jako v databázi.“ 4.5.9. Současná konzumace TSN v televizním vysílání Vzhledem ke skutečnosti, že ústředním tématem této práce jsou televizní seriálové narace, resp. jejich pirátské kopie, považovala jsem za odůvodněné zaměřit část výzkumu také na současnou konzumaci TSN také v televizním vysílání. Zjišťovala jsem, zda respondenti TSN v televizním vysílání vůbec konzumují, a pokud ano, tak jsem pokusila objasnit, z jakého důvodu a jakým způsobem. Z výsledků analýzy vyplývá, že respondenti, kteří nemají přístup k televiznímu vysílání58, logicky také TSN tímto způsobem nekonzumují. Respondenti, kteří mají přístup k televiznímu vysílání, v něm TSN konzumují třemi způsoby. Prvním z nich je necílená konzumace, která má podobu nahodilé konzumace aktuálně vysílaného obsahu, kdy respondent nevyhledává konkrétní program, ale v době, kdy je ochoten trávit čas sledováním televizního vysílání, jej konzumuje na základě aktuálního zaujetí právě vysílaným programem. Tento způsob konzumace TSN v TV lze odůvodnit neochotou downloadera podřídit se televiznímu vysílání. 58
viz. kapitola 4.3.1.1.2 Dostupnost televizních seriálových narací
65
Tadeáš: „Jo dívám, ale ne ve smyslu, že bych tam měl svůj oblíbený seriál a každý týden se na něj díval, spíš když mě tam něco zaujme, tak se koukám, když mám třeba zrovna čas, ale není to tak, že bych si naplánoval čas podle toho, že tehdy a tehdy jede můj oblíbený seriál.“ Druhou variantou je cílená konzumace ale jiných TSN, než jaké respondent konzumuje v podobě pirátských kopií. Igor: „Na jiný no. Nedívám se na ty stejný, na který jsem se díval. (…) Ani minutu jsem neviděl.“ A poslední variantou je poté opětovná konzumace TSN, které již respondent dříve zkonzumoval jako pirátskou kopií, tedy když se tato TSN objevila v českém televizním vysílání se zpožděním oproti dostupnosti na internetu ke stažení. Jako důvod k opětovné konzumaci pak respondenti uvedli osobní oblibu dané TSN nebo touhu po porovnání oproti PKTSN, zejména kvůli českému dabingu. Magda: „…nebo prostě já zapnu i normální televizi a co tam běží, tak se taky dívám, jako není problém … třeba IT Crowd jsem si teď všimla, že je na čété dvojce, já jsem tam viděla, takže se podívám ráda znova.“ Michal: „Bylo třeba i zajímavý vidět ten seriál, který člověk skoukl, takhle co teďka začíná běžet v televizi, nějakým způsobem porovnat třeba dabing, oproti originálu.“ 4.5.10. Aktivita na fanouškovských internetových stránkách Součástí výzkumu bylo také zmapování aktivity na fanouškovských webových stránkách, které je často součástí konzumace PKTSN vzhledem k tomu, že se obvykle kolem dané seriálové narace vytváří komunita fanoušku, kteří se sdružují kolem těchto webových stránek. Na aktivitu na nich, resp. důvod pro jejich návštěvu, jsem se dotazovala respondentů při rozhovorech. Výsledky ukazují, že respondenti, kteří se zúčastnili mého výzkumu, prokazují nízkou aktivitu na fanouškovských webových stránkách, lze je tedy považovat za mainstreamové publikum , někteří dokonce na tyto stránky nikdy nezavítají. Igor: „Nikdy jsem tomu nijak nepropadl a nedívám se ani na spoilery ani na trailery ani na hajlery, fajlery (smích), to nic takovýho. Ani mě nezajímá, co bude příště, já se nechám překvapit.“
66
Ti, kteří tyto stránky navštěvují, je vyhledávají kvůli stahování titulků, které jsou na těchto stránkách obvykle k dispozici, jelikož právě členové komunity dané TSN mimo jiné vytvářejí české titulky. V: A pro titulky nebo podívat se, kdy bude třeba nová epizoda? T: Jo, jo, kvůli tomu to jo a to je asi jediný, kvůli čemu asi na ty stránky chodím. Dále mohou respondenti na těchto stránkách získat linky59 potřebné pro stažení samotné TSN. Fanouškovské webové stránky také Martin: „…co jsou warezový fóra, nebo tak dál, na webu, kde jsou miliony linků na seriály, kde je úložiště, a pak fandovské stránky, kde jsou jednak titulky a pak odkazy na nový epizody, tak člověk vždycky jeden stáhne.“ obvykle nabízí základní informace o seriálu, o jeho ústředním motivu, hlavních postavách, informace o vysílání další epizody v televizním vysílání (zahraničním i českém, podle aktuální situace), trailery k novým epizodám. Právě přístup k těmto informacím je pro downloadery často motivem pro návštěvu těchto stránek. Michal: „…v podstatě člověk zjistí nějaký základní motiv toho seriálu, nějaký základní popis, případně prostě projede herce a hrdiny, ale že by mě zajímalo, co si kdo píše, jak e těší na další díl, nebo co se tak může stát v dalším dílu, tak tohle určitě nesleduju, ani nijak velice neprojíždím prostě fotogalerie nebo stahovat si trailery na další díly…“ Při rozhovorech jsem se tázala respondentů, zda se účastní diskuzí na těchto stránkách, nikdo z nich však nepřispívá do těchto diskuzí, pouze na nich získávají zmíněné linky ke stažení. 4.5.11. Výběr seriálu Během výzkumu jsem se také zaměřila na výběr PKTSN, podle čeho respondenti vybírají, kterou TSN budou konzumovat. Při analyzování dat jsem rozklíčovala dva stupně výběru, které jsem označila jako první a druhý impuls. První impuls představuje pro respondenty nejčastěji doporučení, tedy TSN vybírají na základě doporučení od kolegů, přátel či známých, nebo na základě informací z internetu, často z hodnocení filmových databází, a také na základě informací, které k respondentům proniknout prostřednictvím sociálních sítí.
59
Některé způsoby stahování vyžadují znalost přesné internetové adresy, na níž je soubor s PKTSN uložen, typickým příkladem je využívání Rapidsharu, které je mezi respondenty velmi rozšířené.
67
Přemek: „.. buď se dívám na nějaký hodnocení, co to má, v nějaký filmový databázi, protože jsou tam i seriály nebo hodně dám na to, co mi řeknou známí, že tenhle seriál je dobrej, abych se podíval, tak to... odkud se o těch seriálech dovídám, tak sociální sítě, bitter, facebook, vždycky se najde někdo, kdo napíše, tuhle neděli začíná tenhle seriál a jak bude pokračovat tenhle seriál a neunikne ti to, neunikneš tomu, i kdybys chtěla.“ Druhým impulsem je poté rozhodnutí o zaujetí na základě první zkušenosti. Obvykle totiž respondenti stáhnout jednu č více epizod, případně i sérií, aby se seznámili s dějem, prostředím, zápletkou, designem apod., dané TSN a na základě této první zkušenosti se poté rozhodnou, zda chtějí tuto TSN dále konzumovat. Michal: „Většinou když se na to člověk podívá, buďto, nemusí to být ani první díl, protože to člověk nechytne hnedka od začátku, takže po nějaké první zkušenosti, takže je to spíš o nějakým designu, o nějaké akci.“ Pokud ano, pokračují v jejím stahování. Pokud je nezaujme, přeruší stahování dané TSN. Toto přerušení stahování se může objevit také v dalším průběhu konzumace, pokud například podle respondentů narace „ztratí úroveň“. V: Stalo se, že jsi něco vzdal třeba v půlce série? Tibor: „No jasně. Třeba Heros, to jsem vydržel asi pět nebo šest dílů a pak mě to prostě nebavilo. Ale na druhou stranu, Lost jsem třeba sledoval čtyři série a od páté to stojí za houby a říkám si, že už to vydržím tu poslední sérii.“ 4.5.12. Stopáž Poslední z kategorií mapujících způsob konzumace jsem označila jako Stopáž, která představuje klíčovou vlastnost u tohoto způsobu konzumace. Jinak řečeno – délka stopáže rozhoduje o způsobu konzumace. Důležitost stopáže vyplynula až analýze dat, respondenti ji často zmiňovali ve svých výpovědích ve spojitosti se způsobem konzumace, resp. rozhodování o konzumaci PKTSN. Krátká stopáž, tedy v délce do 30 minut, je u respondentů zpravidla preferovanější z důvodu nižší časové náročnosti na konzumaci, je pro ně tedy snazší si pro konzumaci TSN v této délce najít volný čas. Krátké TSN konzumují nepřerušovaně, mnohdy právě při jídle, nebo pokud si chtějí udělat krátkou přestávku například během učení. Patrik: „Většinou ty sitcomy, které mají dvacet minut, tak to se ten čas v tom dni najde, docela jednoduše, ale třeba u těch delších jako House, který má tři čtvrtě hodiny, to už je trochu obtížnější, ale většinou si v ten den, kdy to stáhnu, nějakou tu díru najdu.“
68
Oproti tomu TSN v délce do 60 minut tvoří tzv. dlouhou stopáž, která často pro respondenty představuje ekvivalent ke sledování filmu, respondenti považují za náročnější pro konzumaci, zejména kvůli vyšším nárokům na čas strávený při jejich konzumaci, u těchto TSN, které spadají často do downloadery označované kategorie dějových seriálů, pociťují rozdílnou míru identifikace – s příběhem, hrdiny případně humorem dané TSN. Jak již bylo zmíněno, TSN s delší stopáží jsem respondenty konzumovány místo filmu, který má ještě vyšší časové nároky na konzumaci, které již respondenti nejsou ochotní akceptovat. Přemek: „No ty kratší jsou úplně ideální na večeři, ty půlhodinový, komediální většinou… takže ty kratší takhle při jídle. A… třeba Dexter je hodinovej seriál, tak na ten koukám večer spíš, místo filmu. Protože film, to trvá dvě hodiny a člověk moc nechce u toho strávit tolik času, tak ten seriál je v podstatě jako krátkej film.“ 4.6 Způsob stahování PKTSN Součástí výzkumu bylo také nalezení odpovědi na podotázku mapující způsoby stahování pirátských kopií televizních seriálových narací. Při výzkumu jsem tedy také zjišťovala, jakými způsoby respondenti PKTSN stahují, na základě výsledků analýzy jsem poté vytvořila tři kategorie popisující způsoby stahování – Pravidelnost, Česká vs. zahraniční produkce a kategorie věnovaná Programu pro stahování. Pro tyto tři kategorie jsem vytvořila jednu centrální hlavní kategorii, kterou tvoří jeden všem společný rys a tím je Vlastní organizace stahování, která v sobě ukrývá touhu po moci, kontrole, nezávislosti. Každý z dále popisovaných způsobů stahování totiž na základ výpovědí respondentů, kteří se zúčastnili výzkumu, umožňuje downloaderovi kontrolu – moc nejen nad obsahem, ale i způsobem stahování – jednoduše řečeno nad tím, co stahuje a jak to stahuje. 4.6.1. Pravidelnost Také u způsobů konzumace, popsaných v předešlých kapitolách, se vyskytuje kategorie s označením Pravidelnost a ne náhodou lze mezi těmito kategoriemi najít souvislost. Obdobně jako u konzumace také lze způsoby stahování rozdělit ve vztahu k pravidelnosti na stahování pravidelné a nárazové, které mohou být navzájem kombinovány. Způsob pravidelného stahování obvykle respondenti využívají ke stahování aktuálních epizod, které jsou také pravidelně na internetu distribuovány ke stažení po jejich pravidelném odvysílání na zahraničních televizních stanicích. Downloader je v takovém
69
případě závislý na pravidelnosti tohoto televizního vysílání, o způsobu konzumace však může již rozhodnout sám. Patrik: „…čekám na ten den, kdy vyjde ta nová verze, nebo ten nový příběh, a pak to ten den stáhnu a povětšinou se na to ještě podívám.“ Nárazový způsob stahování, který se vyznačuje absencí pravidelnosti, respondenti využívají ke stahování starších, neboli méně aktuálních jednotlivých epizod, převážně však jejich většího počtu, obvykle celých sérií. Simona: „Ne, to je vyloženě, kdy mám čas. Tak to stáhnu, ale ne že vyloženě čekám, jé bude to za týden, za pět dní, nebo tak, to ne.“ 4.6.2. Česká vs. zahraniční produkce Při provádění výzkumu se také ukázalo, že na způsob stahování má vliv původ seriálové narace, tedy že respondenti rozlišují, zda se jedná o produkci českou či zahraniční. Žádný účastník tohoto výzkumu neuvedl, že by stahoval pirátské kopie pouze českých televizních seriálových narací, naopak mnoho respondentů stahují TSN pouze ze zahraniční produkce, což odůvodňovali jednak neztotožněním se s českou produkcí TSN, nepovažují se za členy cílové skupiny, které jsou české televizní seriálové narace určeny Karolína: „Já český produkci nějak moc neholduju, takže český seriály moc nesleduju a to málo, o čem vím, že je distribuováno a co vzniká teďka poslední době v Česku, tak mě neoslovuje, nejsem cílová skupina.“ Zbyněk: S českýma seriálama to mám taky tak, jako ty starý, ty jsou na dvd, tam není problém, a s těma novýma se taky neumím tak nějak ztotožnit.“ Nebo nepovažují za nutné TSN z české produkce stahovat, preferují konzumaci online. 60 Mirka: „No tak co jsou český, tak to se dívám online, protože ty není potřeba stahovat.“ V některých případech dochází mezi respondenty ke stahování českých i zahraniční televizních seriálových narací souběžně, stahování zahraničních TSN však tvoří většinu ze stahovaných PKTSN, dokonce výrazně převažuje nad stahováním českých TSN. Jeden z mála respondentů, kteří české TSN stahují, je Martin, který uvádí, že stahuje jedinou
60
Tato situace je podobněji rozvedena v kapitole 4.5.8. Stahování vs. streaming.
70
českou TSN a tou je Comeback, a to tak, že jej zkonzumuje v televizním vysílání a poté, až je k dispozici na internetu, jej také stáhne. Martin: „…, to je třeba případ Comebacku, jako jedinýho, to je českej seriál vysílanej dostupně, tak ten de facto si vždycky skouknu v televizi, podívám se na to v tu středu a pak až to za dva dny vyjde, tak si to stáhnu.“ 4.6.3. Programu stahování V teoretické části této práce jsou uvedeny dostupné způsoby stahování dat z internetu, považovala jsem za opodstatněné zjistit, jakým způsobem respondenti konzumované pirátské kopie televizních seriálových narací stahují. Označení program je v tomto případě mírně zavádějící, protože tato kategorie nepopisuje konkrétní programy používané pro stahování, nýbrž způsoby stahování PKTSN, shodnost názvu s výzkumnou podotázkou je však nevhodně matoucí, proto jsem zvolila označení Program stahování. Z výpovědí respondentů vyplynulo, že nejpoužívanější je stahování prostřednictvím Torrentu a z webových úložišť, nejčastěji pak z Rapidsharu a Uložto.cz., dále pak respondenti pak používají DC a jedna respondentka uvedla webovou stránku Torrent.cz, jenž pravděpodobně představuje také webové úložiště, její přesnou podobu se mi však nepodařilo zjistit. Někteří respondenti dokonce tyto způsoby konzumace kombinují, především kvůli rozdílné dostupnosti požadovaného obsahu. Tibor: „ No většinou přes torrent nebo přes rapidshare, jak kdy, jak co.“ V: Co o tom rozhoduje? Tibor: „V podstatě novější věci jsou hodně na torrentech, starší věci jsou na rapidsharu a na torrentu už třeba tolik ne.“ 4.7 (Ne)legálnost PKTSN Poslední část prezentace výsledků analýzy je věnována výsledkům týkajícím se problematice nelegálnosti. V této práci používám označení (ne)legálnost z důvodu nejednoznačnosti v oblasti této problematiky. Z celkových výsledků vyplývá, že někteří respondenti se dopouští vědomě či nevědomě trestné činnosti šíření audiovizuálního obsahu, jiní jej stahují skutečně pouze pro vlastní potřebu. Klasifikace provádění trestné činnosti však není předmětem této práce, účelem výzkumu bylo zmapovat reflexi respondentů na otázku ilegality.
71
Při rozhovorech jsem s respondenty hovořila o problematice nelegálnosti stahování obecně, zjišťovala jsem jejich názor na ni, zda si myslí, že dělají něco nelegálního, jaké je jejich povědomí o problematice stahování pirátských kopií z internetu. Obecně mezi respondenty převládá názor, že stahování PKTSN „není v pořádku“, jsou si vědomi jisté neregulérnosti svého počínání, často jsou s právními normami upravujícími tuto problematiku podrobně seznámeni. Někteří respondenti, a to jejich nemalá část, jsou přesvědčení dokonce o legálnosti svého počínání na základě těchto znalostí, zdůvodňují to tím, že PKTSN stahují pro svou vlastní potřebu, což jim zákon umožňuje. Martin: : „V podstatě já nic nelegálního nedělám, aspoň teda z pohledu českých zákonů …sice dalo by se sice říct, že u některých těch seriálů je to i tak, že ta legalita není úplně čistá, tam je to ošetřený tím, že to musí být nějak dostupný, ale tam se to dalo nějak uhádat, ale víceméně pokud to bylo odvysílaný na některý z našich televizi, tak tam není o čem debatovat. Já nevídím žádný problém, když už se do jednou natočí, tak jakej je rozdíl v tom, když si to člověk nahraje z televize a pak se na to podívá, nebo když si to stáhne z internetu, tak to je jedno, je to veřejný médium. Osobně, někdo říká, že tím autoři přicházejí o nějaký peníze nebo tak dále, ale jako je to jejich chyba, že oni mi to nechcou prodat, tohlensto je prostě věc nabídky poptávky.“ Tibor: „No tak každý má právo si vytvořit kopii audiovizuálního díla pro svou potřebu že jo, to je dáno podle autorskýho zákona, ty ho v podstatě nesmíš jenom sdílet a nabízet dál.“ Ukázalo se, že u respondentů existuje rozdíl ve vnímání legálnosti a morálnosti při stahování PKTSN. Michal: „…určitě to samozřejmě korektní není, korektní ve smyslu práva, ale morálně na to zas ta špatný pohled nemám.““ Michal: „…No a pak z toho hlediska morální co se týče, tak já v tom nevidím problém, nemá mě to proč trápit, podle mě ty seriály jsou jako na to, aby se daly sledovat, bohužel nemám žádnou jinou možnost, než takhle to stáhnout.“ Právě nedostupnost v českém televizním vysílání či chybná distribuce představují jedny z nejčastějších Obhajob (ne)legálního stahování, které respondenti uváděli. Zbyněk: „Spíš si říkám, že ti lidi jsou úplně tupí že jo, protože kdyby to uvolnily samy ty televize, tak, oni to dělají, ale pro svůj národ…oni si do toho samozřejmě vsunou reklamu, který jim jakoby zaplatí ten provoz toho serveru, takže kdyby třeba uvolnili takovouhle verzi i pro ostatní země, tak to nemusíme stahovat ilegálně a budem jim čumět na tu reklamu, která to bude prodávat.“
72
Další poměrně rozšířenu obhajobou stahování PKTSN je tvrzení, že „to dělají všichni“, za nímž lze najít konformismus, který se objevil již v předešlých částech této práce. Právě vědomí rozšířenosti stahování pirátských kopií (a to nejen) televizních seriálových narací mezi přáteli či kolegy, ale i celosvětově „ubezpečuje“ respondenty v jejich bezúhonnosti. Karolína: „Já jsem s tím do určitý doby měla teda trochu jakoby morální problém, ještě před nedávnem jsem nebyla zastánce jakýhokoli stahování, vůbec se mi to nelíbilo, ale s tím, že se neustále rozšiřovala skupina mých blízkých, který tady tomu prostě holduje, tak … už tak nějak jakoby podléhám tomu okolí, jako v tom smyslu, že dělaj to všichni, tak asi jako to bude takový jako tolerovatelný, nebo možná si hledám spíš ty alibi, asi to nebude tak špatný, když to funguje i mezi ostatními, tak proč já ne (smích).“ Milada: „No vím o tom, že to je nelegální, že by se to asi nemělo dělat. Ale nevím no, je to takový, že je to takový sporný no. Dělá to dneska spousta lidí, každej druhej si prostě někdy v životě něco stáhl, ať už je to nějakej film, seriál nebo něco na internetu. Si myslím, že by měli zavřít každýho druhýho no.“ Mirka: „…samozřejmě že vím, že prostě to není úplně v pořádku, ale to je skutečně tak masivní věc…“ Někteří downloadeři rozlišují stahovaný obsah, například stahování filmů někteří považují za problematické, stahování PKTSN je však netrápí, protože se jedná o spotřební zboží, nebo vlastně nikoho neokrádají, protože podle jejich výpovědí není komu za TSN v této podobě platit. Přemek: „u seriálů to neřeším vůbec, protože víceméně tam člověk nebere tak, že bys platila za ten seriál. Když stáhneš hudbu nebo něco, tak platíš za cédéčko, který by sis musela koupit, ale u seriálů to jsou koncesionářský poplatky platíš, ale ty neplatíš za konkrétní seriál, tam je to takový anonymní, takže tam vůbec nemám něco jako špatný svědomí, že jsem to stáhl a koukám na to.“ Dále pak respondenti stahování PKTSN obhajují tím, že je jim prostě umožněno, že mají tu možnost pořízení si pirátské kopie TSN tímto způsobem. A poměrně snadno. Zbyněk: „Ne, tak já to nedělám proto, že to dělá deset milionů lidí, ale dělám to proto, že mám tu možnost. Kdybych neměl tu možnost, tak to samozřejmě dělat nebudu.“ V některých případech se u respondentů objevila snaha o legalizaci, přesněji o legální způsob přístupu k dané TSN a to na PKTSN. Buď tak, že z důvodu legálnosti nepoužívají některé způsoby stahování,
73
Zbyněk (také za Karolínu): „To co my využíváme, tak to jsou ty webový úložiště, to je třeba ten rapidshare nebo podobně. Pak jsou diskuzní fóra, kde jsou odkazy, tady na tyhle webový úložiště, potom jsou další formy stahování, který mi nepoužíváme, třeba peer-to-peer je takový nejrozšířenější, ale to je nelegální, hodně nelegální, to už neděláme. „ nebo od těchto způsobů stahování přešli k jiným, které považují za legálnější. Tadeáš: „No dřív jsem používal torrenty, ale vzhledem k tomu, že je to technologicky řekněme problematičtější, … tak jsem přešel na rapidshare, s tím, že si platím prémiový účet. A je to pro mě kulantnější i z toho hlediska legálnosti, že ty torrenty jsou nelegální u nás, kdežto stahování jako takové nelegální není.“ Při rozhovorech jsem také u respondentů zkoumala, zda se domnívají, že mají, ale také zda by chtěli mít, možnost ovlivnit osud televizních seriálových narací, které konzumují jako PKTSN. Respondenti většinou považují svůj osobní vliv na TSN buď za žádný, nebo velmi malý vzhledem k tomu, že rozhodující vliv má televizní publikum, protože o osudu seriálu rozhoduje jeho sledovanost v premiérovém vysílání. V: Takže si myslím, že vliv na ten seriál už potom teda nemáš? Tadeáš: „Ne, tím, že ho nelegálně stahuju, to si myslím, že opravdu ne.“ Martin: „Takže v tomhlenstom si myslím, že jako určitě to nemá takovej vliv jo, protože je tam primárně v tom, že v podstatě o spoustě těch seriálů rozhoduje jejich premiérové vysílání…“ S tím souvisela i moje další otázka, zda si respondenti myslí, že se tvůrci TSN zajímají o dění mimo oficiální distribuci, zda se zajímají o „stahovanost“ dané TSN. Michal: „No věřím tomu, že se určitě zajímají i o to, co se děje mimo normální distribuci, ale nemyslím si, že to má jako valnej vliv…“ Zbyněk: „Tak oni si to hlídají, oni ani jako nazakazujou, na těch shareserverech je možný nahlásit pirátskou kopii nebo že jo, takže oni když to objeví, tak to nezakazujou, ale právě si od nich berou statistiky, kolikrát to bylo stažený, takže si myslím, že se to snaží nějakým způsobem hlídat. Pro něj to není ani tak důležitý ten vývoj toho seriálu v té šedé ekonomice, protože jim jde primárně o to, aby zjistili, jakou to má sledovanost pro tu jejich cílovou skupinu v té dané zemi, kde prodávají tu reklamu, že jo, co je živí.“ Poslední část této kapitoly tvoří analýza odpovědí týkajících se kupování originálních DVD nosičů, které jsem respondentům v průběhu interview kladla. Z výpovědí vyplynulo, že respondenti, kteří si originální DVD nekupují, tak činí z důvodu, že tato DVD
74
nedisponují žádnou přidanou hodnotou, nenabízí nic, co y nebylo možné stáhnout z internetu nebo z důvodu jednorázové konzumace. Igor: „Proč se k tomu vracet? K čemu jako? Za rok za dva budou další seriály, pochybuju, že se tam neobjeví za celej rok nějakej, kterej by mě zaujal. Jako proč si nakupovat nějaký dývka.“ Přemek: „To by ten seriál musel být opravdu geniální jako, abych si to fakt koupil a musela by tam být na tom dívídíčku nějaká přidaná hodnota k tomu seriál, něco, prostě já nevím, jako taky mě nenapadá co, ale co, ale prostě nějaký důvod, proč to koupit. Hlavně nějaký důvod, který se nedá stáhnout na internetu.“ Respondenti, kteří si originální DVD pořizují, tak činí zejména z touhy po kompletní sbírce všech sérií oblíbeného seriálu kvůli opětovné konzumaci, Simona: Koupila jsem si teďka Červenýho trpaslíka. Tak to jako jo.“ V: A díváš se na to? Simona: „Jo dívám, mě to strašně baví. Ale jak který, nevím jestli bych si koupila právě to Jak jsem potkal vaši matku.“ nebo z důvodu prestiže. Martin: „Takže když už to opravdu kupovat, tak to je proto, že to opravdu znám, to je prostě jakoby z prestiže. (…) očekávám nějakou přidanou hodnotu, kterou většinou nedostanu, ale je to prostě, je to opravdu kvůli prestiži, není to kvůli tomu, že by se na to člověk chtěl podívat (…)“
75
5. ZÁVĚR A DISKUZE 5.1. Shrnutí výsledků analýzy Cílem tohoto výzkumu bylo odhalení motivací vedoucích downloadery ke stahování pirátských kopií televizních seriálových narací, zmapování způsobů konzumace těchto kopií a prozkoumání, jak downloadeři reflektují nelegálnost stahování pirátských kopií televizních seriálových narací. Z výsledků analýzy provedené s využitím zakotvené teorie vyplývá, že motivace, které vedou downloadery ke stahování pirátských kopií televizních seriálových narací tvoří dvě kategorie – primární motivace, kterou představuje touha po moci/nezávislosti, a sekundární benefity, jenž jsou seskupením výhod plynoucích z konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací. Primární motivace nabývají dvou podob – moce nad konzumací a konformity, které jsou navzájem v protikladu, jejich konzumací však dochází ke smíření tím, že konzumenti mají pocit moci/kontroly nad tím, co a jakým způsobem konzumují, zároveň však sytí svou potřebu sociální konformity. Moc nad konzumací tvoří dvě dimenze, jedná o vlastní organizaci konzumace a dostupnost televizních seriálových narací, které reprezentují touhu downloadera mít naprostou kontrolu nejen nad obsahem, ale i formou konzumace, které tvoří silnou motivaci stahování pirátských kopií televizních seriálových narací. Právě možnost rozhodovat o čase, místě, způsobu dávkování oblíbené televizní seriálové narace, počtu zkonzumovaných epizod za sebou ale i jejich výběr, návrat k jednotlivým oblíbeným epizodám, dále to, zda bude downloader konzumovat vybranou televizní seriálovou naraci v originálním znění s titulky či bez, nebo s českým dabingem, ale vůbec samotná možnost volby obsahu konzumace nezávisle na nabídce českého televizního, tedy a to z toho důvodu, že jej žádná česká televizní stanice ještě ať už ještě nebo už nevysílá, motivují downloadery ke stahování pirátských kopií televizních seriálových narací. Právě tato nedostupnost v českém televizním vysílání motivuje downloadery vedle výše popsané možností vlastní organizace konzumace ke konzumaci televizní seriálové narace ve formě pirátských kopií. Tedy skutečnost, že jejich oblíbené seriály nejsou v dostupné, nebo až s výrazným odstupem od doby jejich uvedení na zahraniční televizní stanici, tedy jejich premiérové vysílání, z něhož jsou právě pirátské kopie vytvářeny. Downloader není ochoten čekat. Konzumací televizních seriálových narací v této podobě má downloader možnost přístupu k oblíbeným seriálovým naracím, aniž by se musel
76
podřizovat televiznímu vysílání, a nemusí se jednat pouze o novinkové televizní seriálové narace, ale také starší, které nejsou aktuálně vysílány a ke kterým si downloader přeje se vrátit. Motivace označená jako dostupnost má také zcela základní podobu absence televizního přijímače, téměř třetina respondentů totiž nevlastní televizní přijímač, stahováním pirátských kopií televizních seriálových narací si zajišťují přístup k těmto naracím, aniž by televizor museli vlastnit. Stahováním pirátských kopií se tak vytváří možnost nejen vlastní organizace konzumace, ale i nezávislého přístupu k televizním seriálovým naracím podle přání downloadera. Druhý rozměr primární motivace pak představuje konformita, která mezi downloadery nabývá podobu touhy po sdílení společného tématu, touhy být součástí kolektivu v zaměstnání, ve škole, mezi přáteli, zapojit se do dění a konverzace na téma konzumace vybraných televizních seriálových narací, které jsou často dostupné pouze ve formě pirátské kopie, tedy také „držet tempo“ s kolegy či přáteli, kteří se konzumaci pirátských kopií televizních seriálových narací věnují. S konzumací těchto kopií jsou spojené také sekundární benefity, které však podle výsledků výzkum nepředstavují samotnou motivaci k jejich stahování, downloadeři i přesto tyto benefity považují za důležité. Patří mezi ně absence reklamních bloků, které většinou downloadery během konzumace nepříjemně vyrušují. Konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací v originálním jazyce představuje pro mnoho downloaderů zábavnou formu rozšiřování jazykových kompetencí, které ve všech případech zmíněných ve výzkumu představuje angličtinu. Finanční náklady podle výsledků výzkumu nepředstavují proměnou, která by motivovala downloadery ke stahování pirátských kopií televizních seriálových narací, pouze jedna respondentka uvedla finanční motivaci, tedy jejich dostupnost zdarma, jako relevantní důvod pro jejich stahování. V ostatních případech někteří respondenti sice často nespojovali konzumaci pirátských kopií televizních seriálových narací s žádnými finančními náklady, nepovažovali to však za motivaci ke stahování, ostatní respondenti pak za stahování (nejen) pirátských kopií televizních seriálových narací vynakládaly, někdy i nemalé, finanční prostředky, které však považovali za adekvátní za možnost vlastní organizace konzumace nebo stále finančně výhodnější než jiná cesta pořizování kopií televizních seriálových narací. Poslední sekundární benefit představuje možnost konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací nezávisle na místě pobytu geografická nezávislost, ať již se
77
jedná o pobyt v zahraničí nebo například přechodný pobytu v jiném městě z důvodu studia spojený s dojížděním. Motivace k zahájení stahování pirátských kopií televizních seriálových narací mohou podle výsledků analýzy trojí. Jedná se o touhu po moci/nezávislosti, která figuruje také u motivací pro konzumaci, především ve formě touhy po vlastní organizaci stahování, nejčastěji jako touha po samostatném/nezávislém přístupu k pirátským kopiím televizních seriálových narací, které obvykle konzumoval již dříve, avšak mu byly dodávány od někoho dalšího, převážně přátel či partnera, jako downloder není na těchto dodávkách závislý a může si organizovat stahování podle vlastního přání. Často také figuruje jako motivace jistá forma vypěstovaného návyku, kdy downloader touží po dalších dávkách svého oblíbeného seriálu, který konzumuje ve formě pirátských kopií a kterému byly zpočátku dodávány. Při analýze dat jsem také narazila na jednu důležitou podmínku, která stojí nejen u počátku stahování, ale podmiňuje stahování samotné, jedná se o vlastní přístup k vysokorychlostnímu internetu. Právě se zahájením distribuce vysokorychlostního internetu v České republice a především jeho dostupností pro jednotlivé downloadery je spojeno zahájení stahování pirátských kopií televizních seriálových narací. Také mezi motivace pro zahájení stahování jsem pomocí analýzy dat objevila konformitu, která i zde má podobu touhy po zapojení do dění ve skupině přátel či kolegů, jejichž vyprávění v downloderovi probudí kromě touhy po sdílení společných zážitků a zapojení do konverzace také obvykle zvědavost, která představuje třetí a poslední motivaci pro zahájení stahování. Zmapování způsobů konzumace bylo dalším výzkumným cíle této práce. Během procesu analýzy dat jsem vytvořila několik kategorií, které popisují tyto způsoby. Vyplývá z nich, že downloadeři pirátské kopie televizních seriálových narací konzumují pravidelně, a to především aktuálně vysílané epizody, ale také epizody starších seriálových narací, které si sami podle vlastního uvážení pravidelně dávkují, nebo nárazově především ve větších dávkách bez jakéhokoli pravidla, pouze podle aktuálního přání. Často také dochází ke kombinaci těchto způsobů konzumace, zajímavým příkladem je začátek konzumace nové televizní seriálové narace, která je aktuálně vysílána, ale již nějakou dobu, existuje tudíž již určité množství dostupných epizod, resp. sérií, které může downloader stáhnout a zkonzumovat. Po jejich zkonzumování je však nucen přejít k pravidelnému způsobu konzumace aktuálních epizod, které jsou k dispozici obvykle jednou za týden. 78
Pirátské kopie televizních seriálových narací jsou downlodery konzumovány na základě jejich možnosti rozhodnutí v originální znění z důvodu aktuálnosti, preference originálního znění či také negativního vztahu k českému dabingu a již zmíněné rozšiřování jazykových kompetencí. Druhou variantou je poté konzumace těchto kopií s českým dabingem preference češtiny, ale i pohodlnější konzumace než s titulky či
nutnosti
menšího soustředění při konzumaci televizní seriálové narace jako kulisy při vykonávání jiné činnosti. Častým důvodem pro konzumaci pirátských kopií televizních seriálových narací s českým dabingem je také podle downloaderů, že si na češtinu zvykly od počátku a hlasy českých dabérů jim připadají přirozenější. Také tyto dva způsoby konzumace jsou některými downloadery kombinovány. Jak již bylo zmíněno, pirátské kopie televizních seriálových narací mohou být konzumovány spolu s českými, či anglickými titulky, případně zcela bez titulků, důležitou roli v tomto způsobu konzumace hraje opět aktuálnost a rozšiřování jazykových kompetencí. Downloadeři kteří žijí s partnerem, se kterým sdílí (i částečně) společnou domácnost, což ale není nezbytou podmínkou, konzumují pirátské kopie televizních seriálových narací společně s tímto partnerem, jako způsob společně stráveného volného času. O samotě poté konzumují PKTSN většinou respondenti, kteří nežijí v páru, nebo dochází ke kombinování těchto způsobů konzumace, například v takové podobě, že některé televizní seriálové narace konzumuje každý downloader zvlášť, ale mají také „společné seriály“, které konzumují společně, a tráví tak společný volný čas. Na základě možnosti výběru lokality konzumace downloadeři nejsou vázáni pouze na jednu lokalitu a často kombinují místa, na nichž televizní seriálové narace ve formě pirátských kopií konzumují, mezi obvyklé lokality patří domov, zaměstnání, škola, ale také při cestování, kdy využívání jako sledovací médium přenosný počítač. Mezi zajímavé způsoby konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací patří také jejich konzumace během jídla či před spaním, mnohdy jsou však konzumovány zcela bez pravidla. Downloadeři také rozlišují mezi jednorázovým a opětovným způsobem konzumace. U prvního způsobu dochází ke smazání obsahu po jeho zkonzumování z důvodu neochoty downloadera se k této naraci vracet, protože se jedná o spotřební zboží nebo protože má k dispozici velké množství seriálových narací a nedostatek času k opětovné konzumaci, která představuje druhý způsob a to buď vybraných epizod z důvodu obliby či předchozí nepozornosti, nebo po uvedení dané seriálové narace do českého televizního vysílání. 79
Downloadeři, kteří mají přístup k televiznímu přijímači, často konzumují televizní seriálové narace také v televizním vysílání, a to necíleně, podle aktuální nabídky televizního programu, nebo cíleně, ale odlišných narací, případně těch samých narací opětovně, které v minulosti zkonzumovali ve formě pirátských kopií z důvodu touhy po porovnání či obliby dané seriálové narace. Výsledky analýzy také ukazují, že downloadeři často konzumují pirátské kopie televizních seriálových narací v kombinaci se streamingem, neboli sledováním online. Stažené kopie pak konzumují v případě, že nemají přístup k internetu, pokud mají, sledují online. Mnozí downloadeři pak stahují pouze zahraniční televizní seriálové narace, kdyžto české streamují. Downloadeři, kteří se zúčastnili mého výzkumu, vykazují nízkou aktivitu na fanouškovských webových stránkách, někteří dokonce na tyto stránky nikdy nezavítají. Ti, kteří je navštěvují, jsou motivování stahováním titulků, získáním linků potřebných ke stažení či přístupem k informacím o dané seriálové naraci. Právě tyto informace získané na internetu jsou spolu se sociálními sítěmi, ale především doporučením od známých prvním impulsem při výběru televizní seriálové narace. Druhý impuls pak představuje osobní rozhodnutí o zaujetí na základě první zkušenosti s danou narací. Za zajímavé považuji členění seriálových narací samotnými dowloadery podle délky stopáže, často preferovanější je stopáž krátká, tedy do 30 minut, jež je reprezentována obvykle mezi sitcomy, která vyžaduje menší časovou náročnost na organizaci konzumace. Dlouhá stopáž do 60 minut pak představuje ekvivalent ke konzumaci filmu, downloadeři pak tyto seriálové narace konzumují „jako krátký film“, u těchto seriálových narací dochází v některých případech k identifikaci s příběhem či hrdinami této narace, také z důvodu, že se obvykle jedná o seriálové narace příběhové, vyprávějící nějaký příběh, jejichž děj obvykle mezi epizodami navazuje. U všech těchto výše uvedených způsobů konzumace lze identifikovat jeden společný jev, a tím je vlastní organizace konzumace, která je zároveň jednou z primárních motivací, které vedou downloadery ke stahování pirátských kopií televizních seriálových narací. Způsobům stahování těchto kopií je pak společná moc nad stahováním, které má podobu pravidelného stahování aktuálních epizod, nebo nárazového stahování větších dávek epizod či celých sérií, které jsou méně aktuální nebo i několik desítek let staré. V mnoha případech dochází také ke kombinování těchto způsobů stahování. Downloadeři také obvykle stahují seriálové narace pouze zahraniční produkce, protože „české není 80
potřeba stahovat, mnohdy preferují jejich sreamování (viz předchozí text) nebo se s českou televizní seriálovou produkcí vůbec neztotožňují. Někteří downloadeři stahují kopie jak českých, tak zahraničních televizních seriálových narací. Mezi nejrozšířenější způsoby, které využívají downloadeři ke stahování pirátských kopií televizních seriálových narací patří BitTorrent, webová úložiště jako Rapidshare, CZShare a Uložto.cz, někteří downloadeři, kteří se zůčastnily mého výzkumu používají také DC. V některých případech dochází ke kombinovanému využívání jednotlivých způsobů stahování, například protože na BitTorrentu lze získat aktuální obsah, kdyžto Rapidshare nabízí obsah starší, který už na BitTorrentu není dostupný. Poslední částí analyzovaných dat představuje problematika (ne)legálnosti provádění této činnosti, resp. analýza názorů samotných downloaderů, kteří si jsou v mnoha případech dobře vědomi legálního, resp. nelegální počínání. Obecně mezi downloadery, kteří se zúčastnili tohoto výzkumu, převládá názor, že stahování pirátských kopií televizních seriálových narací „není v pořádku“, jsou si vědomi jisté neregulérnosti svého počínání, často jsou s právními normami upravujícími tuto problematiku podrobně seznámeni. Někteří respondenti, a to jejich nemalá část, jsou přesvědčení dokonce o legálnosti svého počínání na základě těchto znalostí, zdůvodňují to tím, že tyto kopie stahují pro svou vlastní potřebu, což jim zákon umožňuje. Ukázalo se, že u respondentů existuje rozdíl ve vnímání legálnosti a morálnosti při stahování. Downloadeři různými způsoby stahování pirátských kopií televizních seriálových narací obhajovali, obvykle nedostupností vybraných seriálových narací v českém televizním vysílání či jejich chybnou distribucí. Další poměrně rozšířenu obhajobou bylo tvrzení, že „to dělají všichni“, přičemž vědomí rozšířenosti stahování pirátských kopií (a to nejen) televizních seriálových narací mezi přáteli či kolegy, ale i celosvětově „ubezpečuje“ downloadery v jejich bezúhonnosti. Downloadeři pirátské kopie televizních seriálových narací stahují, protože mají možnost si kopie tímto způsobem opatřit. Respondenti se obvykle domnívají, že jako konzumenti pirátských kopií nemají vliv na osud seriálu, přestože by si to přáli, myslí si, že se tvůrci seriálových narací o tento způsob distribuce zajímají, není pro ně však rozhodující. Mnozí downloadeři si pořizují také originální DVD, protože si vytváří kolekci, případně považují za prestižní záležitost vlastnictví originálních DVD oblíbených seriálových narací. Downloadeři, kteří si originální DVD nekupují, to zdůvodňují tím, že na těchto DVD není žádná přidaná hodnota, kterou by si nemohli stáhnout z internetu ve formě pirátské kopie, ale také že v případě touhy po opětovné konzumaci jsou tyto kopie neustále dostupné ke stažení. 81
5.2. Diskuze s teoretickými východisky Výsledky výzkumu bych ráda v této části závěru ukotvila v teoretických východiscích této práce. Z provedené analýzy dat vyplynulo, že samotní downloadeři vyhledávají konzumaci pirátských kopií televizních seriálových narací z důvodu odpočinku, ale především jako formu instantní, snadno konzumovatelné a dostupné zábavy, stejně jako je tomu u konzumace seriálových narací v televizním vysílání, jak uvádí Smetana (2000), který označuje nabídku televizního vysílání vlnobití pořadů natočených pro ukrácení dlouhé chvíle pro překonání nudy, samoty, prázdnoty. Podobně uvádí Meyrowitz (2006) výrok Johna Murraye, který říká, že televize uspokojuje obecnější potřeby jako je potřeba zahnat nudu, zabít čas, mít s ostatním společné téma. Právě zmíněný motiv společného tématu představující formu konformismu ukazují výsledky jako jednu z hlavních motivací konzumace televizních seriálových narací i ve formě pirátských kopií. Meyrowitz (2006) dále považuje za zřejmé, že většina sporů o televizi nevyplívá ze samé podstaty televizních obsahů, ale že se týká systému, který sděluje naráz všechno a všemu, s čímž výsledky tohoto výzkumu souhlasí, když uvádějí, že jednou z hlavních motivací preference konzumace televizních seriálových narací ve formě pirátských kopií je chybná forma distribuce, která plně neuspokojuje požadavky části publika toužícího po větší kontrole a individuálnějším přístupu. Výsledky výzkumu ukazují, že konzumenti pirátských kopií televizních seriálových narací naplňují McLuhanovu vizi vesnických sousedů v globálním měřítku, kteří díky možnostem internetu, který dovoluje sdílet data po celé Zemi, mohou konzumovat stejné seriálové narace jako „jejich američtí sousedé“, právě možnost aktuální konzumace představuje jednu z nejsilnějších motivací stahování pirátských kopií televizních seriálových narací. Na rozdíl od Meyrowitzova (2006) tvrzení o pouhém přizpůsobování se požadavkům, které na uživatele kladou nové technologie, výsledky ukazují, že downloadeři aktivně vytváří a vyhledávají nové možnosti pro větší kontrolu nad konzumací využívajíce technologie ve svůj prospěch. Výsledky výzkumu, který označuje možnost vlastní organizaci konzumace za jednu z hlavích motivací, která umožňuje downloaderovi rozhodovat o dávkování, se dostávají do polemiky s tvrzením Reifové a Bednaříka (2008) o dobrovolném a často nadšeném nechání si dávkovat příběh jeho distributorem, aniž by tuto proceduru mohlo ovlivnit u publika, které tak vlastně periodicky vyhledává neustále se opakující krátká uspokojení a spolehlivě navazující frustrace. Při nárazovém způsob konzumace pirátských kopií 82
televizních seriálových narací, který patří k rozšířeným mezi downloadery, kteří se zúčastnili toho výzkumu, totiž downloadeři aktivně popírají ochotu nechat si příběh dávkovat a vzhledem k možností vlastní organizace způsobu konzumace také mohou onu proceduru ovlivnit. U pravidelného způsobu konzumace aktuálně vysílaných epizod ani downloaderovi nezbývá než se podvolit řízenému dávkování, o ochotě však nemůže být řeč. Že elektronická média přenášejí informace a zkušenosti odkudkoli kamkoli, jak uvádí Meyrowitz (2006), potvrzují také výsledky tohoto výzkumu, z nichž je patrné, že jsou tyto informace a zkušenosti díky internetu přenášeny nejen odkudkoli a kamkoli, ale také v řádech několika sekund, tedy téměř okamžitě. Nový způsob distribuce obsahu, který vyhovuje potřebám downloadera jak definuje Domes (2005) plně koresponduje s výsledky tohoto výzkumu, které chápou konzumaci pirátských kopií televizních seriálových narací jako vyjádření nespokojenosti se současným systémem distribuce seriálových narací v televizním vysílání. Domes dále ve své práci zmiňuje motivaci ke stahování v podobě zájmu o vlastnění dat, kterou tento výzkum jednoznačně nepotvrdil, ale ani nevyvrátil, jelikož mezi downloadery pirátských kopií televizních seriálových narací dochází ke stahování jak kvůli vlastnictví těchto kopií pro možnost opětovné konzumace ale i pro samotnou touhu po vlastnictví, ale i ke stahování pouze pro konzumaci, kdy downloader tyto kopie po zkonzumování smaže. Čímž se výsledky tohoto výzkumu rozcházejí také s Domesovým tvrzením, že dnešní uživatel peer-to-peer sítí se snaží vše stahovat, archivovat a dále nabízet. Zatímco Meyrowiz (2006) uvádí, že diváci často vnímají televizní pořady jako „produkty“, sebe jako „konzumenty“ a reklamu pokládají za „cenu“, kterou platí za sledování pořadů, konzumace televizních seriálových narací ve formě pirátských kopií přináší pro downloadery benefit ve formě absence reklamních bloků, neplatí tedy žádnou cenu za konzumaci oblíbených seriálových narací. Z výsledků výzkumu potvrzují Meyrowitzův (2006) názor, že účinky média nemusí nutně souviset s jejich obsahy, jelikož se ukázalo, že nezávisle na konkrétní seriálové naraci konzumované formou pirátské kopie dochází ke změnám ve způsobu jejich konzumace, výzkum totiž naznačuje, že současná podoba televizního vysílání nevyhovuje určitému diváckému spektru, které si proto hledá jiné možnosti konzumace. Podle Smetany je důležitá pravidelnost vysílání jednotlivých dílů, aby neopadla vlna diváckého zájmu o příběh, protože pravidelnost vnáší rytmus do vyprávění, vytvoří 83
návyk. Výsledky výzkumu se v této oblasti rozcházejí. Vzhledem k dvěma rozdílným způsobům konzumace, ale i jejich vzájemnému kombinování, nelze jednoznačně Smetanův výrok potvrdit či vyvrátit. Při pravidelném způsobu konzumace může být pravidelnost vysílání důležitá, při nárazovém způsobu konzumace však zmíněný rytmu či návyk vznikají obtížně, jelikož downloader obvykle konzumuje nikoli jednotlivé epizody, ale několik epizod za sebou či dokonce celé série, vytváří tak ucelenou dějovou linii, přičemž je vznik napětí mezi jednotlivými epizodami zcela minimalizován. Stejně jako tvrdí Meyrowitz (2006), výroky respondentů ukazují, že mnohá elektronická sdělení si vybíráme méně pečlivě a méně mezi němi rozlišujeme, lidé mají sklon sledovat televizi podle „časových bloků“ než podle volby pořadu. To se týká však pouze konzumace seriálových narací v televizním vysílání, při konzumaci ve formě pirátské kopie obvykle downloadeři pečlivěji volí obsah konzumace, jelikož o něm i o samotné organizaci jeho konzumace mohou rozhodovat. Tak jako v našem tuzemském vysílání kvantitativně převládají zahraniční seriály, jak uvádí Smetana (2000), také konzumaci pirátských kopií televizních seriálových narací dominuje zahraniční produkce. Konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací vnáší podle výsledků výzkumu nový rozměr do současného chápání vlastnictví. Zatímco podle Meyrowitze (2006) lidé považují například knihu nejen za médium komunikace, ale také za majetek, artefakt, ale i součást naší image, kdežto televizní obsahy jsou velmi prchavé, protože jakmile je zkonzumujeme, nezůstává po nich žádná hmatatelná stopa, při konzumaci televizních seriálových narací, tedy jednoho z televizních obsahů, ve formě pirátských kopií dochází k jejímu skutečnému vlastnictví downloaderem, kterému je tak umožněno s ní naložit podle vlastních potřeb, ale i pociťovat potěšení z vlastnictví této kopií, které může dokonce představovat jistou formu prestiže. Výsledky tohoto výzkumu potvrzují také studii McMillona a Morisona (2006), když uvádí, že vysokoškolští studenti patří mezi nejtěžší konzumenty pirátských kopií televizních seriálových naraci, čímž pádem také uživatele internetu, kteří jej využívají nejen pro komunikaci, ale také pro zábavu, kterou tyto kopie jistě reprezentují, stejně tak slouží internet podle autorů zmíněné studie k uspokojování potřeb a umožňuje kontrolu nad obsahem i formou. Výsledky výzkumu korespondují také se Schroederovým tvrzením (2006), že internet částečně nahrazuje televizi, alespoň ve smyslu distribučního média televizních seriálových narací.
84
Výzkum také poukázal na to, že hlavním médiem pro konzumaci pirátských kopií televizních seriálových narací je počítač, což potvrzuje rostoucí důležitost počítače pro volnočasové aktivity, jak uvádí Meyrowitz (2006). Podle výsledů výzkumu dochází k umocnění nadřazenosti chování ve vztahu k televizoru, jež popisuje Smetana (2000), v tomto případě se nejedná o televizor, ale počítač, postatou však zůstává, že při konzumaci televizních seriálových narací formou pirátských kopií má konzument, tedy downloader, ještě větší kontrolu nad touto konzumací. Přirovnává-li Smetana televizi ke sluhovy, nemám jinou možnost než zvolit přirovnání pirátské kopie k otrokovi, který zcela podléhá vůli svého pána. Také digitální konzumenství definované Domesem (2005), které má mimo jiné podobu tzv. kulturního pluralismu, jenž je založen na oslavování potěšení a svobody z konzumace, z individualizace výběru plně podporují také výsledky tohoto výzkumu, podle nichž je možnost svobodné, na televizním vysílání nezávislé konzumace a kontroly nad jejím obsahem i způsobem podle individuálních potřeb downloadera jednou z primárních, a zároveň nejdůležitějších motivací. 5.3. Závěr Cílem mého výzkumu bylo odhalení toho, co motivuje downloadery ke stahování pirátských kopií televizních seriálových narací, z jakých důvodů je upřednostňují před konzumací v televizním vysílání. Dále zmapování, jaké volí
downloadeři způsoby
konzumace těchto pirátských kopií a proč tak činí, stejně jako zjištění, jak nahlíží na problematiku (ne)legálnosti stahování pirátských kopií televizních seriálových narací. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila kvalitativní výzkum, který ukázal, že downloadeři jsou motivování ke stahování pirátských kopií televizních seriálových narací touhou po moci a nezávislosti, v podobě možnosti vlastní organizace konzumace a vytváření přístupu k televizním seriálovým naracím na straně jedné, na straně druhé konformitou, která pociťují jako touhu po sdílení stejných zážitků se svým sociálním prostředím. Downloadeři využívají sekundárních benefitů plynoucích z konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací, které umožňují do jisté míry odlišné způsoby konzumace oproti konzumaci televizního vysílání, jenž poskytují downloaderům větší kontrolu nad konzumací, kterou tak mohou přizpůsobit svým potřebám. Z
výsledků
výzkumu
vyplývá,
že
downloadeři
reflektují
problematiku
(ne)legálnosti rozdílnými způsoby, stahování pirátských kopií televizních seriálových
85
narací může být považováno za nelegální, ale i nemorální, přesto však downloadery nemotivuje k ukončení stahování, ale k hledání obhajob provádění této činnosti. Sběr dat pro tento výzkum proběhl metodou polostrukturovaného rozhovoru, k analýze jsem poté využívala postupy zakotvené teorie podle Strausse a Corbinové (1999). Získání vzorku respondentů proběhlo metodou účelového vzorkování a metody sněhové koule, výzkumu se zúčastnilo celkem třináct respondentů. Výsledky výzkumu získané formou analýzy rozhovorů považuji za zajímavé, jejich reprezentativnost však za omezenou vzhledem k počtu a věkovému složení účastníku. Do budoucna bych navrhovala ověření výsledků tohoto výzkumu s využitím kvantitativní přístupu na větším počtu respondentů z více věkových skupin, a dále rozšířit o studii se zaměřením na konzumenty pirátských kopií televizních seriálových narací formou streamingu.
86
6. JMENNÝ REJSTŘÍK Alasuutari, P. ……………………………………………………………………...18 Allen, R.C. ……………………………………………………………………...17 Ang, I. ……………………………………………………………………...18 Bednařík, P. ………………………………...………………..16, 17, 18, 19, 21, 82 Berger, P. ……………………………………………………………………...17 Bignell, J. ……………………………………………………………………...17 Boorstin, D. ……………………………………………………………………...19 Burton, G. ……………………………………………………………………...17 Cai, X. ……………………………………………………………………...21 Corbin, J. ……………………………………………………………...25, 26, 27 Creeber, G. ……………………………………………………………………...17 Creswell, J. ……………………………………………………………………...25 Domes, M. …………………………………………………...9, 12, 13, 19, 83, 85 Glaser, B. ……………………………………………………………………...26 Haddon, M. ……………………………………………………………………...12 Hall, S. ……………………………………………………………………...22 Hendl, J. ……………………………………………………...25, 26, 29, 30, 31 Hirsch, E. ……………………………………………………………………...12 Innis, H. ……………………………………………………………………...19 Jirák, J. ……………………………………………………………………...17 Kaye, C. ……………………………………………………………………...21 Kortti, J. ……………………………………………………………………...18 Macek, J. ……………………………………………………………………...19 Mähönen, T. ……………………………………………………………………...18 Manovich, L. ……………………………………………………………………...15 McLuhan, M. ………………………………………………………………….19, 82 McMillan, S. ……………………………………………………………………...12 McQuail, D. ……………………………………………………………………...17 Merton, R.K. ……………………………………………………………………...15 Meyrowitz, J. ……………………………………………...18, 19, 20, 21, 82, 83, 84 Morey, D. ……………………………………………………………………...18 Morrison, M. ……………………………………………………………………...12 Murray, D. ………………………………………………………………….20, 82 Patton, M. Q. ……………………………………………………………………...27 Perlin, L. I. ……………………………………………………………………...15 Rantanen, K. ……………………………………………………………………...12 Reifová, I. ……..…………………………………………...16, 17, 18, 19, 21, 82 Robinson, K. ……………………………………………………………………...21 Shani, O. …………………………………………………………………….....9 Schroeder, R. ………………………………………………………………….12, 84 Silverman, D. ……………………………………………………………………...26 Silverstonem, R. ……………………………………………………………………...12 Smetana, M. ………………………………………………….17, 21, 22, 82, 84, 85 Strauss, A. ……………………………………………………………...25, 26, 27
87
7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Allen, Robet C. (2004): „Making Sence of Soaps.“ in The Television Studies Leader 2004. London, Routledge Ang, Ien (1985) Watching Dallas: soap opera and the melodramatic imagimation. London, Routledge Ang, Ien (1991): Desperately seeking the audience. London, Routledge Barthes, Roland (2004) : Mytologie. Praha, Dokořán Burton, Graeme – Jirák, Jan (2001): Úvod do studia médií. Brno, Barrister & Principal Cai, Xiaomei (2005): „An experimental examination of the computer’s time displacement effects “ Pp 8- 421 in New Media Society 7-8. London, SAGE Publications Domes, Martin (2005) : Sdílení a stahování audiovizuálního obsahu na Internetu (magisterská diplomová práce). Brno, FSS MU Hendl, Jan (2005): Kvalitativní výzkum: základní matody a aplikace. Praha, Portál Kortti, Jukka – Mähönen, Tuuli A. (2009): „Reminiscing Television: Media Ethnography, Oral History and Finnish Third Generation Media History“ Pp. 49-67 in
European
Journal of Communication 24-49. London, SAGE Publications Macek, Jakub (2004): Raná kyberkultura (magisterská diplomová práce). Brno, FSS McLuhan, Marshall H. (2000): Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla. Brno, Jota McMillan, Sally J. – Morrison, Margaret (2006): „Coming of age with the internet: A qualitative exploration of how the internet has become an integral part of young people’s lives“ in New Media Society 8-73. London, SAGE Publications McQuail, Denis (2007): Úvod do teorie masové komunikace. Praha, Portál Meyrowitz, Joshua (2006): Všude a nikde : vliv elektronických médií na sociální chování. Praha, Karolinum Morley, David – Robins, Kevin (1995) Spaces of identity: global media, electronic landscapes and cultural. London. Routledge Shani, Orgad (2007): „The internet as a moral space: the legacy of Roger Silverstone. “ Pp 33- 41 in New Media Society 9-33. London, SAGE Publications Pickering, Michael (2001): Stereotyping: The Politics of Representation. Basingstoke, Palgrave Reifová Irena a kol. (2004): Slovník mediální komunikace. Praha, Portál Reifová, Irena – Bednařík, Petr (2008): „Televizní seriál – záhada popkulturního sebevědomí.“ Pp 72-80 in Mediální studia 2008, č. 1. Brno, Masarykova univerzita 88
Silverman, David (2005): Ako robiť kvalitatívny výskum : praktická príručka. Bratislava, Ikar Schroeder, Ralph (2006): „Book Review: Information and Communication Technologies in Everyday Life: A Concise Introduction and Research Guide“ Pp 167- 171 in New Media Society. London, SAGE Publications Smetana, Miloš (2000): Televizní seriál a jeho paradoxy. Praha, ISV nakladatelství Strauss, Anselm L. – Juliet Corbinová (1999): Základy kvalitativního výzkumu : postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice, Albert Internetové zdroje Bednář, V. (2006): Používáme BitTorrent. Vše, co byste měli vědět o BitTorrentu. PC World 2006 č.9 http://www.pcworld.cz/pcw.nsf/archiv/8924480ACB465A52C12572B6004AF5AA (9.3.2010). http://cs.wikipedia.org/wiki/ICT (5. 3. 2010) http://cs.wikipedia.org/wiki/Internet (5. 3. 2010) http://www.internetworldstats.com/stats.htm (5. 3. 2010)
89
8. ANOTACE, KLÍČOVÁ SLOVA 8.1. Anotace Název: Konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací Rozvíjející se informační a komunikační technologie, stejně jako měnící se nároky na konzumaci zábavního průmyslu přinesly nový fenomén – sdílení dat na internetu. Může mít několik forem, mezi nejrozšířenější a nejpopulárnější patří stahování audiovizuálního obsahu, tedy hudby, filmů ale i televizních seriálových narací, které mají jejich příznivci možnost konzumovat díky digitalizaci a síti internet také ve formě pirátských kopií stažených z internetu. Jaké jsou motivace, které vedou downloadery ke stahování těchto kopií, a jakým způsobem jsou jimi konzumovány, to jsou otázky, které si klade tento výzkum založený na kvalitativním přístupu. Cílem této práce, je odhalení těchto motivací a zmapovaní způsobů konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací. K problematice stahování nejen pirátských kopií televizních seriálových narací, ale obsahu z internetu celkově, se také úzce váže otázka legálnosti, jíž se tento výzkum také dotýká. Sběr dat pro tento výzkum proběhl metodou polostrukturovaného rozhovoru, k analýze jsem využila postupy zakotvené teorie. Získání vzorku respondentů proběhlo metodou účelového vzorkování a sněhové koule, celkem se výzkumu zúčastnilo třináct respondentů. Na základě výsledků výzkumu lze usuzovat, že downloadeři jsou motivování ke stahování pirátských kopií televizních seriálových narací touhou po moci a nezávislosti, v podobě možnosti vlastní organizace konzumace a vytváření přístupu k televizním seriálovým naracím na straně jedné, na straně druhé konformitou, která pociťují jako touhu po sdílení stejných zážitků se svým sociálním prostředím. Downloadeři využívají sekundárních benefitů plynoucích z konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací, které umožňují do jisté míry odlišné způsoby konzumace oproti konzumaci televizního vysílání, jenž umožňují downloaderům větší kontrolu nad konzumací a přizpůsobení jejich potřebám. Z výsledků výzkumu dále vyplývá, že downloadeři reflektují problematiku (ne)legálnosti rozdílnými způsoby, stahování pirátských kopií televizních seriálových narací může být považováno za nelegální, ale i nemorální, přesto však downloadery nemotivuje k ukončení stahování, ale k hledání obhajob provádění této činnosti.
90
8.2. Klíčová slova Stahování, konzumace, pirátská kopie, televizní seriálové narace, nelegálnost, kvalitativní výzkum, zakotvená teorie, internet 8.3. Summary Name: Consummation of pirate copies of televisual serial narrations Emerging information and communication technologies, as well as changing demands on the consumption of the entertainment industry have brought new phenomenon - the sharing of dates on the Internet. Can take several forms, among the most common and most popular downloads include audiovisual content, music, movies and television serial narrations to their supporters to consume through digitization and the Internet in form of pirate copies downloaded from the Internet. What are the motivations that lead downloaders to download copies of these, and how they are consumed, these are questions which puts this research based on qualitative approach. The aim of this work is to reveal the motivations and mapping of drinking pirated copies of TV serial narrations. The only problem downloading pirated copies of TV serial narrations but the content of the Internet generally, are also closely related question of legality, which is also touched upon this research. Dates collection for this research was carried out using semi structured interview, as the analysis I used the grounded theory procedures. Obtain a sample of respondents was carried out using purpose sampling and snowball sampling , in total participated on this researc thirteen respondents. Based on the results of research suggesting that downloaders are encouraged to download pirate copies of TV serial narrations desire for power and independence, in terms of consumption possibilities of self-organization and creation of access to television serial narration on the one hand, on the other hand, conformity, desire to feel like sharing the same experiences with their social environment. Downloader using secondary benefits resulting from the consumption of pirate copies of TV serial narrations, which provides some different ways of consumption compared to consumption of television, which allows greater control over downloaders consumption and adaptation to their needs. The research also shows that downloaders reflect problems lawfulness of different ways of downloading pirated copies of TV serial narrations may be considered illegal or immoral, but it doesn´t motivate downloaders to stop to download, but they search of accusations of this activity.
91
8.4. Key words Downloading, consumation, pirate copy, television serial narration, illegality, qualitative research, grounded theory, Internet
92
9. PŘÍLOHY 9.1. Žádost o účast na výzkumu Ahoj, obracím se na Tebe s prosbou o účast na mém výzkumu, který budu dělat pro moji bakalářku na téma Konzumace pirátských kopií televizních seriálových narací. Hledám vhodné případy do mého výzkumu, lidi, kteří stahují seriály, patříš mezi ně? Nebo víš o nějakém kamarádovi či kamarádce, kdo stahuje seriály a kdo by byl ochoten se mého výzkumu zúčastnit? Výzkum bude samozřejmě anonymní a nejedná se znalostní test, ale formou otevřeného interview bych potřebovala zjistit motivace vedoucí ke stahování seriálů a zmapování způsobů jejich konzumace. Předpokládaná délka interview je 30 minut. Zkusím se maximálně přizpůsobit tomu, jak budeš mít čas a přijedu klidně někam, jak ti to bude vyhovovat. Ideální by bylo, kdybych mohl rozhovor proběhnout v klidném prostředí a to je důležité - v období mezi 14. - 26. březnem 2010. Tak mi prosím dej vědět, jestli jsi ochotný se toho výzkumu zúčastnit a případně kdy. Nebo mi prosím pošli kontakt na někoho, o kom bys věděl. Děkuju moc předem a prosím o odpověď. S pozdravem Nela
9.2. Seznam témat pro rozhovor Otázky týkající se způsobu stahování Jakým způsobem stahuje? Client2server FTP Peer-to-peer (P2P) Napster Strong DC++ BitTorrent Share servery Odkazy na webu
93
Jak často? Druhy seriálů, které downloader stahuje? Stahování zahraničních/ českých seriálů? Stahuješ pravidelně nebo až větší množství dílů najednou? Díváš se hned nebo více dílů najednou? Otázky týkající se způsobu konzumace Jakým způsobem jsou seriály konzumovány? Otázky způsobu sledování (kde, jak často, s kým, opakovaně)? Otázka souběžného, minulého či budoucí ho sledování seriálu v televizi? Způsob konzumace – v klidu večer po práci, když nikdo není doma, nebo první, co udělám, když sednu k PC? Způsob volnočasové zábavy (kdy, jak často, jak dlouho, kde a proč sleduje stažený seriál? Konzumace zahraničních/českých seriálů? Periodizace – rozčlenění příběhu do jednotlivých dílů – zůstává i u konzumace PKTSN – názor respondenta? Každý týden např. nová aktuální epizoda nebo nepravidelně konzumace celých sérií? Opakovaná konzumace - možnost sledovat starší epizody, celé série, nebo se k některým vracet? Jak sleduje? Kde? V jakou denní dobu? Sám nebo s někým? Chce spíš soukromí nebo s více lidmi? Doma? V práci? Kolik času týdně tomu věnuje? Sleduje díly znovu nebo jen jednou a pak s tím pryč? Ukládá stažené díly nebo po shlédnutí maže? Nebo po nějaké jiné době? Soustředí se na sledování víc u TV nebo u PKTSN . Tím, že si může vybrat, kdy to bude sledovat a může to pozastavit nebo dokoukat pouději? Navštěvuje fanouškovské weby? Kvůli čemu? Co rozhoduje o výběru, který seriál stahuje? Otázky týkající se motivace stahování/konzumace Důvody ke stahování PKTSN (Proč?) Důvody k sledování PKTSN (Proč sleduješ?)
94
Otázka geografické a časové nezávislosti Zjištění důvodů vedoucích k upřednostňování stahování před sledováním v televizi či zakoupením oficiálního DVD? Otázka na vnímání a rozšíření downloading seriálů mezi blízkými osobami? Stahování pro sledování nebo pouze pro dojem kompletního či částečného vlastnictví? Těší se na další pokračování oblíbeného seriálu, svět iluze, identifikace s hlavním hrdinou? Seriál jako droga, může vzniknout závislost na seriálech? Pociťuje respondent? Eskapismus – konzumace seriálu jako únik z reality, fikce pro zabavení, oddálení pocitu úzkosti z osamění , rozptýlení? Může seriál vypovídat o člověku – řekni mi, co stahuješ a já ti řeknu, jaký jsi (při stahování větší výběr toho, co může sledovat, ne jen, co vysílají televizní stanice)? Otázka reklamy – u PKTSN nejsou reklamní bloky, často ve spodu obrazové upoutávky na jiný seriál, který následuje nebo další díly, ale ne čekání na skončení reklamního bloku a přerušování příběhu, jaký má respondent názor, hraje to roli? Proč sleduješ seriály celkově? Pocit užívání si, přináší potěšení, uspokojení požitků? Finanční náročnost (Kolik to stojí?) Otázky týkající se zahájení stahování PKTSN Proč začal/a seriály stahovat? Co nebo kdo k tomu přivedl? Jak dloho to už dělá? Kolik času s tím stráví? Stahuje i jiný obsah než seriály? Otázky týkající se (ne)legálnosti Diváci rozhodují o ostudu seriálu podle obliby, má pocit, že jako downloader to taky ovlivňuje? Jak? Mají tvůrci zpětnou vazbu od downloaderů? Aktivní publikum Otázka vědomí ilegality, otázka anonymity downloadera, poskytují stažené kopie dalším osobám (přátelům či jiný způsob sdílení) Kupuje originálních DVD? Proč?
95
9.3. Informovaný souhlas
INFORMOVANÝ SOUHLAS Tento rozhovor proběhne v rámci výzkumu pro bakalářskou práci, která se zabývá stahováním a konzumací pirátských kopií televizních seriálových narací. Cílem této práce je zjištění motivací vedoucích respondenty ke stahování těchto kopií a zmapování způsobů jejich konzumace. Sběr dat pro výzkum proběhne formou interview, které bude zaznamenáno jako audionahrávka, jejíž obsah bude přepsán a uveden v bakalářské práci. Výzkumník, tj. Nela Studýnková, studentka FSS MU Brno, se zavazuje zachovat anonymitu respondenta, použít data pouze pro potřeby tohoto výzkumu. Zároveň je možné, že data budou využita v budoucnu při dalším výzkumu. Svým podpisem stvrzuji, že jsem byl/a seznámen s výše uvedenými informacemi že se výzkumu účastním dobrovolně že jsem si vědom/a, že mohu svou účast na tomto výzkumu kdykoli ukončit že s souhlasím s uvedenými podmínkami a účastí na tomto výzkumu
V Brně, dne
podpis respondenta
96
9.4. Rozhovory s respondenty Rozhovor s Martinem N: Zajímalo by mě, jak stahuješ? Jak jsi se k tomu vůbec dostal? M: No jak jsem se k tomu dostal, jak vždycky, (…) když jsem měl třeba nudy, tak seriály prostě jsem to měl dřív od kamaráda půjčený a potom jak se dostával tomu, že jsem byl online a měl net, tak už nepotřeboval kamarády, mohl si to stáhnout sám, že jo.. se ušetří za CDcka, že jo, tak seriály tam jde většinou o to, že to člověk skoukne a nevím asi, já teda to mažu, nechávám to, jenom když je to něco opravdu speciálního, něco, co mě fakt zaujalo, jinak to většinou skouknu a smažu. N: Jak to stahuješ? M: Stahuju to , to co používám hlavně, co používám teďka, dřív jsem ze začátku používal, co byl tak DCčko, pak jsem zkoušel jeden čas torrenta, a teď už vlastně, taky z důvodu právních otázek, už jenom stahuju z rapidu… vlastně na netu co jsou warezový fóra, nebo tak dál, na webu, kde jsou miliony linků na seriály, kde je úložiště, a pak fandovské stránky, kde jsou jednak titulky a pak odkazy na nový epizody, tak člověk vždycky jeden stáhne. Jako pohoda. Záleží jak na čem, většinou na rapidu, jednak ten mám předplácenej, takže tam jako, je nejrychlejší, nebo není problém, občas si najedu i na czshare, nebo uploading a takový. Ale hlavně rapid, protože většinou je to nějaký to úložiště. N: Jak tu ilegalitu u seriálů vnímáš, máš dojem, že děláš něco nelegálního? M: V podstatě já nic nelegálního nedělám, aspoň teda z pohledu českých zákonů nedělám, jo jako co jsem už tak slyšel diskuze, tak legální, morální. Jako legální, co se dá jasně říct, ano ne.. sice dalo by se sice říct, že u některých těch seriálů je to i tak, že ta legalita není úplně čistá, tam je to ošetřený tím, že to musí být nějak dostupný, ale tam se to dalo nějak uhádat, ale víceméně pokud to bylo odvysílaný na některý z našich televizi, tak tam není o čem debatovat. No a pak z toho hlediska morální co se týče, tak já v tom nevidím problém, nemá mě to proč trápit, podle mě ty seriály jsou jako na to, aby se daly sledovat, bohužel nemám žádnou jinou možnost, než takhle to stáhnout. Já nevím žádný problém, když už se do jednou natočí, tak jakej je rozdíl v tom, když si to člověk nahraje z televize a pak se na to podívá, nebo když si to stáhne z internetu, tak to je jedno, je to veřejný médium. Osobně, někdo říká, že tím autoři přicházejí o nějaký peníze nebo tak dále, ale jako je to jejich chyba, že oni mi to nechcou prodat, tohlensto je prostě věc nabídky poptávky. Jako mě de facto stahování seriálů mě stojí nějaký dvě stovky měsíčně. Jako jestli ty peníze dostane autor, vydavatel nebo prostě někdo, kdo provozuje nějaký úložiště, to mě netrápí jako, kdo mi dá tu možnost prostě jako. 97
N: Ty dvě stovky to je, že si třeba předplácíš ten share? M: Jo, to je vlastně za to, abych měl prémiový přístup, rychlejší bez omezení. N: Co se týká seriálů, jsi říkal, že si necháváš jenom sitcomy nebo tak a jiné smažeš.. M: No tak v podstatě většinu seriálu, co mám, tak sleduju tak jako, že tu epizodu skouknu, možná to chvilku nechám a většinou nemá nějak smysl to ukládat, .. hromadím jako takový ty opravdu speciální seriály, co mě fakt zajímaj a tak nějak si říkám, že si je třeba i skouknu víckrát. No ona většina těch seriálů, jako se na to člověk podívá jednou a pak už to u něj leží, protože je zbytečný to mít zálohovaný. N: A který jsou ty, co zálohuješ? M: To jsou spíš většinou nějaký ty, co me zajímaj, tědka zrovna Big Bang, Comeback se dívám, pak vlastně z těch seriálů, co sleduju, hvězdný války, no hrdinové, takový ty, co se na ně rád podívám, ale je toho čím dál tím míň. Protože už se natahalo, co se dalo, tak fakt jenom výjimečně. .. to jsou seriály, co si člověk pustí díl, náhodně vybere, skoukne, vlastně tak když se to uloží, tak to už je dobrej seriál, ale ty jiný další seriály, co teďka stahuju, to vlastně jenom člověk skoukne, protože chce vidět, jak je děj vlastně, ale jakmile už ho ví, tak už nemá cenu ho nějak shraňovat … jako čím míň ten děj navazuje, tím spíš, možná i líp, ono je pak snažší se na to dívat. Samozřejmě jako je fajn když ten seriál má nějakej dějovej vývoj, to jo, opravdu víceméně taková ta bezdějovost, to je pro takový ty sitcomy jako jsou Big Bang nebo Comeback, IT Crowds, no a samozřejmě to taky záleží na seriálu, jakej je jako, nevím, nemám takovej nějakej zákon nebo šablonu, že bych mohl říct, že třeba tenhle typ seriálu jo a tenhle ne, jo, netuším, jak to budu jo, sleduju a jak mě v tu chvíli napadne, jaká je v tu chvíli nálada. N: Je to třeba tak, že některej seriál v půlce stahování vzdal, že tě to přestalo bavit? M: Tak tam je většinou tak, že když už seriál vzdám, tak ho vzdám víceméně po prvních dvou dílech, já si tak jako vybírám, .. nestáhnu kde jakej seriál, na kterej narazím, musí mě něčím zaujmout, skouknu jeden, dva díly a když mě to baví, tak stahuju dál a když ne, tak to opustím. Ono taky jde o to, že teďka taky většina těch seriálů nemá tolik dílů, jak to bylo tak nějak dřív, většinou a už tak… N: .. kolik těch seriálů teďka teda stahuješ? M: No tak v podstatě, když to tak vezmu teďkom, tak pravidelně, co teďka sleduju, co teďka vychází, tak mám Big Bang Theory, .. pak vlastně čekám, až bude pokračovat Hvězdná brána, pak tady mám hvězdný války, Hrdinové, já nevím, tak jakoby těch pět, co se týče aktivních seriálů, a pak vlastně občas co si pouštím na pozadí, tak to jeden, dva
98
seriály, co vyberu a sjedu opravdu, jako se podívám a až to dokoukám, tak stáhnu zase něco dalšího. N: A stahuješ to tak, že prostě jako to vychází, jak to prostě vydávají? M: No ano, tady u těhlenstěch aktivních seriálů ano, co teďka běžijou zrovna, co natáčijou, tak to opravdu dělám víceméně tak, že jak díl výjde, tak většinou do druhýho dne ho mám stáhlej… N: A těšíš se na to? M: Jo, opravdu, to je opravdu de facto o tom, že kdyby to dávali v televizi, tak se na to koukám v televizi, to je třeba případ Comebacku, jako jedinýho, to je českej seriál vysílanej dostupně, tak ten de facto si vždycky skouknu v televizi, podívám se na to v tu středu a pak až to za dva dny výjde, tak si to stáhnu. N: Takže stahuješ český i anglický seriály? M: Tohlensto vůbec neřeším, spíš plynule přecházím, dřív jsem to dělal kvůli originálnímu jazyku, (…) ale teď už vlastně vzhledem k tomu, že koukám nejenom já ale i manželka doma, tak je to s dabingem takový pohodlnější, tam ty titulky nejsou zrovna moc čtivý. A nebo co mám tady v práci, tak nemám moc čas to sledovat, tak si pouštím věci na pozadí, podobně jako muziku, takže tam je potřeba ta čeština. Opravdu záleží jak co je, u těch seriálů, který teďka aktuálně sleduju je problém v tom, že nejsou český dostupný, vychází nový anglický originály, stáhnu je a skouknu. N: Takže jakoby to primární proč to stahovat je, protože to máš dostupný hned? M: Ne no protože jinak to možnost sledovat nemám, jinak se na to jak dívat nemám. V podstatě vzhledem k tomu, že nemám kabelovku nebo satelit, v podstatě co u nás je, ani digitální televizi, (..) teďka teda na prima cool davají hodně toho, co sleduju, takže tam by to bylo, ale tam je to o tom, že člověk chce vědět, jak to bude dál, když se k tomu dostane, tak opravdu může být ten díl i s titulkama do tří dnů. N: Teď se zeptám na to sledování, máš nějak, jak to sleduješ, třeba v práci, nebo s manželkou doma, máš to nějak rozdělený, kterej seriál chceš skouknout sám, nebo na co se díváš jako společný zážitek …? M: Spíš je to tak, že mě opravdu zajímají, (…) když je s kým se na to dívat, tak se dívám s někým, když není s kým, tak si to pustím sám, to už neřeším, to opravdu jde o to, že co manželka to sleduje se mnou, co se dívám s ní, to jsou opravdu jen část těch seriálů, to jsou většinou spíš ty sitcomy, takže tam se na to podívám, ty ostatní co jsou ty sci-fi seriály, tak to opravdu je moje. Jako kdyby byla možnost se s někým na to dívat, koho to zajímá, tak jako proč ne, takže když se na to dívá víc lidí, to by bylo o to lepší, když se o tom může 99
pokecat, může se to probrat (…), jako v dnešní době hlavně že nemám moc času, tak to většinu seriálů sleduju jenom na pozadí v práci, když to spočítám časově. Množstevně mi to výjde spíš tak nějak sám (…) ale jde o to že de facto když mám za týden čtyři nový díly seriálů, to se nedá srovnat s tím, když mi v práci jede osum hodin denně, to zvládnu čtyři ty české za den (…) N: Díváš se na ty seriály potom znovu (…) ? M:
Záleží opravdu, jakej to je seriál, třeba ty sitcomy, tak tam jako není problém to
skouknu, třeba Big Bang Theory to jsem viděl v originále s titulkama, pak jsem stáhnul kvůli manželce českou verzi, tak jsem to v pohodě sjel znova nebo jsem byl nedávno marodnej (…) to byla zimní pauza, tak to jsem sjel celý cédéčko Comebacku (…) to jsem za dva dny sjel celou první sérii… takže jako podívám se, ale spíš výjimečně. Opravdu těch seriálů je dostupných dost, (…) takže není ani jako čas si to nějak zopakovat, už jenom výjmečně, když to dávaj někde v televizi nebo při nějaký příležitosti, protože se dívám s někým, sám víceméně to nedělám, protože na to není čas prostě. Těch seriálů je víc, než kolik tomu člověk může nebo má věnovat času. N: (…) jak vnímáš to, proč sleduješ seriály, jestli ti jde o ten příběh … ? M: To záleží opravdu jako jak u kterých, třeba když jsou Hvězdný války, nebo Stargate nebo Startreck, tak tam je to opravdu o tom, že to je příběh, je to zábava, je to něco jinýho, buď si to člověk může přečíst nebo něco zahrát (…) tak prostě sleduje seriály. N: Jsou seriály u kterých se těšíš, co zase Shepperd udělá nebo v tomhle stylu? M: Tak jako v podstatě fakt se těším na to, ty seriály sledovat, je to takový (…) v podstatě i tímhle stylem, že když seš takovej jako samotář, už když jsem byl na škole, tak jsem byl vždycky dost daleko od všech spolužáku, tak nemělo být s kým, tak jsem měl takovej samotářskej pocit, neměl jsem potřebu být moc mezi lidma, já nejsem moc společenskej, nebo nejsem relativně moc společenskej typ, takže když je nějakej seriál, kterej se skoukne, tak je to záležitost, že člověk o tom pak i přemýšlí, jakoby jak by to vypadalo jinak, co by tam člověk změnil nebo tímhle stylem. Jako je to i svým způsobem únik, je to takovej svět, na kterej když koukáš, (…) člověk by se na to díval, jako pro zabití času, to v žádným případě. (…) je to v podstatě, jako kdybych šel do kina, je to takovej můj multimediální štít, kterej patří k mému životu. N: Myslíš, že by bylo fajn to skouknout třeba i s kamarádka, kteří se na to taky dívaj? Jak to máš tady to společenství těch lidí, co se na ty seriály dívaj, účastníš se třeba diskuzí na fanouškovských stránkách? Jestli tam píšeš?
100
M: Tak tam myslím jako (…) chodím tam, nebo spíš moc ani ne, protože většinou tak nějak jakoby nemám ani moc co bych přispěl, když občas (…) nebo většinou když mám svůj názor, tak ho projevím někde jinde, jako sleduju to, ale setkání nebo něco takovýho, to tam zas není čas, protože většinou (…) N: jako že vezmeš tričko Big Bang Theory a jel by sis povykládat ? M: Jako kdyby to bylo nějak rozumně, tak nejsem proti tomu že jo (…) jako někde se takhle jako sejít, podívat se, povykládát (…) jakej máš názor s ostatníma. Jako vždycky mě potěší, když přijdu do práce a s kolegou, co sleduje ty seriály, můžem probrat ten novej díl, co dám kdo udělál, co měl kdo za hlášky, a tak (…) to samozřejmě je potřeba, je tam jakoby ten další důvod o čem mluvit, že člověk nemusí jako pořád řešit ty pracovní témata, nebo ze života, má prostě další téma na probírání, takže může diskutovat. N: Myslíš si, že ten seriál jde považovat za něco návykovýho? M: No tak asi jako (…) kdyby v podstatě přestali všechny ty díly ty seriály teďka vysílat, tak si člověk stáhne něco jinačího, jsou tady jakoby jiný věci, co se daj dělat (…) Neřek bych, že je seriál úplně návykovej, spíš že si člověk už zvykl, že tam má tu možnost, je to prostě způsob, jak ten čas ztratit, ho strávit, (…) jako kdybych ten seriál neměl, to vlastně zažívám dvakrát do roka že jo, to když přijde zimní a letní pauza, to se seriály většinou vypnou a nejsou nový díly, tak člověk nemá, prostě dokouká ten seriál skončí, už není další díl na kterej by se mohl podívat, (…) ta člověku už je to spíš líto, že to už skončilo, když to byl oblíbenej seriál, to prostě k tomu patří, je to zvyk no. Možná to i pomáhá tomu, že to není takový úplně závislý, že to skončí a jede se dál. N: (…) proč upřednostňuješ, proč sleduješ staženej seriál a ne v televizi? Myslíš, že hraje roli, že se na to můžeš podívat kdy chceš a nemusíš čekat, až to bude dávat Nova v osm ve středu večer, ale můžeš se na to podívat, když ty máš čas? M: No tak určitě jo, protože člověk si musí čas udělat, a těch věcí je spousta, tak když si může určit sám, kdy prostě má tu chvíli a tak dál, tak je to určitě dobrý, je to pozitivum. Ale zas občas je to výhoda i v té kontraproduktivitě, že tam opravdu když se to nahromadí, to je tak rok nebo dva zpátky, kdy těch seriálů bylo hodně, kdy se to sešlo a když vyšly všechny nový díly, tak se stávalo, že člověk zjistil, že nemá čas, kdy se na to podívat, prostě má tady něco jinačího, čemu ten čas věnuje, a pak začal najednou zaostávat a už se to muselo řešit, takže sice to dává svobodu, ale zas všeho moc škodí. N: Tak to můžeš zas skouknout naráz, že si to necháš, celou sérii. M: To jo no, to už zase když člověk ten čas má, tak to už je pak pohoda, když si to můžeš skouknout celý zaráz, že prostě nemusíš čekat ten týden, než vyjde další díl, (…) hlavně 101
tam u těch příběhových seriálů, tam to docela pomáhá, když opravdu může jet člověk jeden díl za druhým. Když by to měl být ten nenavazující, tak tam jestli sleduješ jeden díl za týden nebo dva, to je jedno, tam se to víceméně nikam nepohle. N: Jak se na to díváš tady na tohle dávkování toho příběhu, protože jako princip té seriality je v tom, že ti to někdo (…) dávkuje, jak oni chcou, ale to tak trošku jako odpadá u toho, když to stahuješ.. M: No není to je pořád jako, pořad to beru s jedním tím dílem že jo, jako to dávkování.. jenže člověk pak jako člověk chce vědět, co bude dál (...) to může člověka pak vlastně i otrávit, už jsem to zažil u seriálu, že člověk měl čekat co bude dál tak jako, (…) už mě to přestane zajímat, (…) tak co jako, se podívám na další díl a třeba se tam nic nestalo a musím čekat dál, jak se to vyvrbí, to ať si trhnou nohou a jdu se koukat na něco jinačího (…). Je to prostě povaha seriálu, tam je to opravdu, když je film jako takovej to je prostě jednotný díl, to člověk prostě podívá, shlídne těch x minut, kterých to má a ví, jak to začalo a jak to dopadne, kdyžto u seriálů, tam je to taky daný tím rozsahem, ale je to podstatně delší, tak se to musí rozkouskovat na víc dílů. N: Myslíš, že když to sleduješ jako pirátskou kopii, že se na to víc soustředíš? M: No spíš bych řekl, že možná i míň jo, protože když se na to člověk nesoustředí, tak pořád je tam ta možnost, že se nesoustředí, tak se prostě vrátí o pár scén zpátky a sjede si to znova, kdyžto když tam příjde něco takovýho toho důležitýho, co by člověk neměl propásnout, tam je to co ho zaujme, co si myslí, že přehlídl… N: Můžeš stopnout, zvednout telefon… M: Přesně tak, (…) je to opravdu způsob, je to víc než v televizi, protože televize je opravdu lineární, řekne, teď to poběží takhle a takhle a není tam možnost se s tím zarábět jo, což je další věc, jako logickej vývoj no. N: Myslíš si, že ten seriál může něco vypovídat o člověku? Podle toho, co sleduješ, má to vliv? M: Tak jako určitě, protože stejně jako jsou různý druhy filmů, muziky, tak jsou i různý druhy seriálů, a to co člověk sleduje, je jeho osobní profil, (…) víceméně jako všechno, co člověk dělá o něm nějak vypovídá, takže stejně tak i seriály. N: Myslíš, že se to zlepšilo tím, že se to dá stahovat z internetu, že máš pole výběru? M: Jako zlepšilo, to je otázka, jak se to vezme, jako má člověk víc možností, může si víc vybírat, řekl bych, že to naopak zhorší vyjádření toho člověka, když má víc dostupnýho, tak se podíva i na to, na co by se nepodíval, kdyby si musel vybírat, protože když je potřeba se vlastně rozhodnout mezi tím a tím, tak něco obětuješ a poznáš, co je pro tebe 102
výraznější, ale když není problém si skouknou obě dvě věci, tak jako člověk usoudí, že jo, co je pro tebe hlavní, to nepozná, co je pro něho důležitější, tamhle nějakej pitomej sitcom nebo psychologický válečný drama, to z toho prostě nepozná jako jo. Protože on má člověk možnost to stáhnout všechno, tak to stáhne, skoukne a je to jakoby nějak podaný, zatímco v televizi je člověk jakoby limitovanej tím, že to je lineární, že se musí rozhodnout, čemu dá přednost. N: O seriálu rozhodují diváci, tím jestli ho sledují, myslíš, že tím že ty ho stahuješ, že ho nesleduješ v televizi, myslíš, že ti tvůrci mají nějakou zpětnou vazbu? Nebo jak si myslíš, že downoadeři ovlivňují ten seriál, jestli na to mají vůbec nějaký vliv? M: Určitě to má, jako má to vliv, ale ne přímo tím stahováním a tak dále, ale spíš tím, že se vytváří, že vzhledem k tomu, jak se ten seriál stahuje, se kolem něho vytváří i komunita, to znamená stránky, který se tomu věnujou, diskuzní fóra, a pak když už je to nějak seriál jakoby, samozřejmě primárně to je televize, to je hlavní, co te stanici vypovídá, když to prostě pustijou v televizi a zjistijou, že to běží na jedný kabelovce v americe, a to znamená má k tomu přístup, možnost sledovat, řekněme co já vím, třeba deset miliónů diváků, kterých je aktivních v ty době a sleduje to pak půl milionu, tak to samozřejmě pak rozhodne jo, ale zas je možnost v tom, že když ta komunita je na tom internetu a maj to stahování kolem toho, takže tam se to opravdu rozhodně tím, že tam jsou schopni vyjádřit ten svůj hlas a prostě a dát tomu, tý televizi, nějak najevo, že my o to zájem máme jo, ale problém je v tom, že seriály jsou opravdu primárně určený pro televizi a na televizi se to hodnotí, tak je to daný i tím a de facto tím, že já to stahuju na internetu, já toho tvůrce ani nijak neobírám, protože nemám možnost to nějak přirozeně sledovat, to znamená já jakoby nemám, nemá mě kde ztratit, jo, on to opravdu nepozná, (…) je to možná i chyba těch tvůrců, že to jakoby víc nesledují, jo, protože jestli se, nevím teda jak to je, ale jde spíš o to, že by se podívali, že tamhle by se nějakej vysokej manažer v tom studiu podíval, tak máme tady vysoký televizní sledování za večer, náš program tady prostě vykázal, že se na něj dívalo deset procent lidí, to znamená, je to špatný prostě, tak ho stáhneme no. A on už prostě nevidí to, že sice se na něj dívalo jen těch deset procent lidí prostě jen proto, že běžel lepší seriál a lidi dali přednost jemu a tenhlensten seriál si třeba stáhli prostě stáhli z internetu nebo si to nahráli na videu nebo, a skoukli to později a je to opravdu o tom, že v téhle chvíli to třeba nechce vidět to studio. N: Jako že by to měli nějakým způsobem sledovat? M: Jako v podstatě internet jako takovej tohlensto umožňuje snadno a jde o to, že jakoby ti producenti a tak dále si tohle neuvědomujou tu sílu, oni prostě žijí pořád v tom, co dřív 103
bylo, v tý televizi a to je pro ně to důležitý jako, to je to, co rozhoduje, protože tam je ta reklama jo, protože na internetu samozřejmě žádnou reklamu nemají, to se vystříhne, to je prostě bez tohodlenstoho, ale to je opět dáno tím, že jaká je tam nabídka že jo, oni tohlensto nenabízijou, ta se na to nepodívám. Třeba když jsem se díval na některé pořady, které davaj, třeba vizitu, tu dávaj prostě pozdě, na to už nemá člověk čas se dívat a pro stahování to nijak zajímavý není, takže to nikdo neuveřejnil na tohlensto, takže se na to podívám na webovým archivu, na webových stránkách no, takže tam ta reklama samozřejmě vystřihnout nejde, tam to je udělaný tak, že člověk se na to podívá a to, že tam vidí jednu dvě reklamy, to mě v podstatě nijak netrápí, a opravdu jako je to prostě nabídka že jo. Ty studia si tohlensto nenabídnou a nepokryjou, oni reptaj a reptaj a snažijou se tomu bránit, místo toho, aby toho využili, to je prostě jako, to je prostě vývoj, dřív bývala televize, pak příšlo video no a těďka přišel internet no a televize pomalu umírá no. Takže v tomhlenstom si myslím, že jako určitě to nemá takovej vliv jo, protože je tam primárně v tom, že v podstatě o spoustě těch seriálů rozhoduje jejich premiérové vysílání, a premiérové vysílání je to, z čeho se de facto bere to, co my stahujeme jo, to znamená, když se na to člověk podívá a sleduje to ty žebříčky, tak tam se to projeví opravdu jakoby ten koláč té sledovanosti, taže je to sice zkreslený, ale nezabírá to celej význam ale je to opravdu jakejsi relativní zmenšenej model jo, takže si o tom rozhodují jo, jenomže není to všechno jo, ale když už prostě není další nabídka, když nezveřujňujou, co je s tím dál. To odvisílaj v televizi a pak to kdyžtak prodaj někomu dalšímu, tak je to fajn, ale to že jim tam ten seriál třeba běhá po internetu, to že je oblíbený a že by ho chtěli lidi sledovat a oni to prostě skrečnou a což jako je špatný no. To bylo de facto u Hvězdný brány, co byl Atlantis že jo, tak tam se to teďka skrečlo teďka předčasně, protože to nemělo televizní sledovanost a jako bylo to vidět i na netu, vlastně jakoby že se o tom nevyjadřovali pochvalně, ale to jsou prostě, to co jsou fanoušci, co pro to byli, tak ti to sledovali prostě jo, problém je, že to nebylo tak lákavé, aby to sledovali tehdy, když chcou aby to sledovali producenti jo. Takže tam ten úspěch nebyl takovej jakoby v tom očekávaným fíldu. N: Tys mluvil o těch reklamách,myslíš, že tam může hrát nějakou roli že ta stahovaná kopie už nemá tu reklamu, že to neruší? M: No tak mě to, teď už to třeba moc není, protože lidi si vyhrajou, ale je to pár let zpátky, když člověk chtěl opravdu tu co nejdřívější verzi stáhnout, to znamená pokud možno ještě v momentě, kdy skončí vysílání v televizi a ty už jsi měla možnost to stáhnout, tak to byly opravdu verze, kde ty reklamy vystřihlý nebyly, to byly verze s reklamama, se vším, co je v tý televizi a byly tam vidět i ukázky na to co tam měla ta televize, co dávají, jako malý 104
proužky, ne reklamy, spíš upoutávky na další pořady, co vysílají, co kde mají, tak to tam bývalo a zůstalo to tam, protože prostě to se nějak nevystříhávalo. Určitě je člověk radši, když se na to může dívat bez reklam, ale tak nějak jako už to na tom internetu neruší tady tohlensto. N: Kdybys měl možnost si koupit dívídíčko, hraje tam roli i to, že to stojí tři, čtyři stovky ta série? M: Určitě. Samozřejmě, (…) když vyšel Trpaslík, tak jsem kupoval dívídíčko hnedka, jak to vyšlo a tak dál, to bylo Jistě, pane Ministře, takovýdlensty seriály, který vyšly na dívídíčkách. Třeba mě mrzí, že jsem propásl, když vycházela Galactica jo prostě. Je to samozřejmě za rozumnou cenu, což je první věc, jako dát tři, čtyři stovky za dva díly, tak to jako, nebo ta pět dílů, to ať si trhnou nohou, když ten seriál má sto dílů, to samozřejmě nikdo nedá, ale pokud je to za nějakých těch padesát korun, člověk dostane půlku, čtvrtku série, tak to už se dá jako (…) a člověk si to koupí spíš pro to, aby to měl ve sbírce, protože kdyby se měl, protože dívat se na to nedá, ty dívídíčka jak jsou dělaný, to jako člověk strčí do mechaniky a pak prostě pět minut čeká, než mu odejdou takový ty reklamy a spota a tak dále a nemůže si to pustit, to je prostě nekoukatelný. To už fakt člověk pak sáhne po tom, co má doma vypálenýho a jede to hned, ale koupí si to, protože je to jeho oblíbený seriál, už to že má tu originálku je vyjádření toho, že ten seriál mu není lhostejný. N: A potom je tam takový ten pocit, tam mám celou sérii… M: Tak jako z toho už člověk vyrostl v dnešní době. To když už má zadarmo, tak si vybírá na úkor, když je to placený, co si kupuje ty dívídíčka, to je opravdu tak, že co výjde, to si člověk koupí, tam rozhoduje, že to musí znát, já víceméně kupuju seriál, kterej jsem viděl. Nekupuju seriál, kterej jsem neviděl, kterej neznám, to mi za to nestojí jo, to si počkám na televizu nebo si to stáhnu, když už mám něco koupit, tak tomusím znát a musím vědět, že to za to stojí. (…) to už je prostě jenom to, že to mám no. Jako být v úvozovách tím originálním vlastníkem, to je to nejhorší pro člověka, co může být, to je jakoby to nejhorší, co může člověka potkat. N: Jak to myslíš? M: No protože aby zabránili tomu, aby se to nějak kopírovalo nebo šířilo dál, tak to znepříjemňují ten život jo. Problém je v tom, že pro člověka je hlavní sledovací médium počítač, to znamená na tom všechno jede, tak tam jsou pro něj takový dívídíčka neprosto nepoužitelný, to se nedá na tom ani pustit, to pak nemá cenu si to kupovat, protože k čemu mít doma placku, na kterou se pak stejně nemůžeš podívat že jo. Ten přístup je tam takovej společnej (…) když už to výjde, tak tam je už nějaká skupina, která si to koupí z toho 105
důvodu. Jako být legálním vlastníkem, z hlediska firem, být legálním vlastníkem, ne pirátským, je to nejhorší, co může člověk být. Jako že ta produkce je vysloveně v průměru, když by to bylo celosvětově, tak to je víc než čtyřiadvacet hodin seriálu, (…) v průmeru za ten týden, co vyjde, tak vyjde takových, co já vím, dvacet třicet hodin seriálů, což pořád je to, kdyby se to rozkouskovalo, tak to máš čtyři pět hodin denně na seriály a to už pak není možný to a to už pak není možný to sledovat. To máš v průměru tak tu hodinku dvě denně na seriály že jo. (…) to už tak sleduju na pozadí, aby mně něco hrálo, ale ta produkce je prostě nadlimitní, to znamená, nedá se to nějak uspokojit (…). Takže když už to opravdu kupovat, tak to je proto, že to opravdu znám, to je prostě jakoby z prestiže. (…) očekávám nějakou přidanou hodnotu, kterou většinou nedostanu, ale je to prostě, je to opravdu kvůli prestiži, není to kvůli tomu, že by se na to člověk chtěl podívat (…) N: Stahuješ i jiný věci než seriály? M: No občas nějaký film, co se chci podívat, jako výjimečně, ale to je tak víceméně všechno. Jako opravdu devadesát procent, co stáhnu, tak jsou seriály, pak tam mám nějakých osum procent filmů a občas nějakou hudbu (…). N: Víš, kdy jsi začal s tím stahováním? Kolik je to roků? M: Začal jsem stahovat v době, kdy jsem měl přístup k internetu, to znamená (…) s nástupem na vysokou, to znamená, to bylo někdy v tom devadesátým šestým, (…) takže to už oprvadu těch deset let bude no. N: Sleduješ to jako kdekoli? M: Ne, ne, to ne, prostě musí být čas na to to sledovat jo, to znamená, když není ten čas, tak hold seriál počká no, než se ten čas najde. N: A kdy ten čas tak nejvíc máš? M: No jako v práci to mám většinou na pozadí, to jsou většinou spíš takový starší seriály, co jsou v češtině, to si pustím, ale nic, co bych chtěl sledovat, ale když sleduju, to co sleduju, tak to je opravdu až večer, když usne malá a většinou i manželka když usne, takže pak jako se ten čas najde no. N: Tak jestli tě k tomu ještě něco napadá? M: No myslím ani ne, už jsem všechno zmínil. N: Tak děkuju. Rozhovor s Mirkou N: Takže já bych se tě zeptala, jakým způsobem stahuješ seriály? M: Z internetu a jako adresu? 106
N: Jako jakej způsob používáš? M: Normálně přes, klidně to řeknu, přes Uložto.cz, prostě vyhledám seriál, který potřebuju, díl a tam se dá nějaký kód, podobně jako když se posílá vlastně esemeska (…) já nevím teďka, jakože přes wi-fi. N: Přemýšlelas někdy nad tím, kolik tě to stojí peněz? M: Kolik stojí peněz to stahování? Tak to platí podle mě internet, takhle já nestahuju vždycky na jednom místě že jo, já bydlím doma, kde máme připojení přes wi-fi, potom na privátě máme připojení přes wi-fi, ve škole je wi-fi, takže různě, ale vždycky to je přes wifi, takže to je stálé připojení a nezáleží na tom, kolik dat se stáhne. Jako kdysi dávno jsme měli že jo připojení doma v podstatě pevnou, jak to bylo, bezdrátový nebo jak, ne právě normálně přes linku pevnou no, a tam se platilo vlastně podle toho, kolik dat jsem stáhla, to jsme měli jenom chviličku a v té době jsem ani nevěděla, že něco takový de, takže to jsem nestahovala. N: Jak dlouho už stahuješ? M: Já takhle, já se dlouhou dobu dívám na seriály, který jsou stáhnutý, vždycky to stahoval v podstatě přítel nebo takhle, protože mě to, já jsem na to neměla čas, měla jsem to pomalý ten internet hrozně, furt mě to padalo, nebo mě to připadalo takové zbytečné, tak jsem se dívala prostě online nebo jsem si počkala, až mi to pak někdo vypálí, nebo stáhne celou řadu. Takže, takže takhle a sama takhle jsem začla, když už třeba, já nevím, plácnu, rok dva, prostě tak nějak. N: Víš, jak často to stahuješ? Kolik času tomu věnuješ? M: Tak já to jako, to nějak zadám a nechám to jet, takže mě to jako čas nezabírá, to je chviličku, zadám server a enter a je to fakt půl minuty. N: Sleduješ ty seriály pravidelně? Jako že ve středu třeba vyjde vždycky novej díl, tak na něj už čekáš? M: Vlastně ty seriály, co mám rozkoukaný nějaký tři, tak jako většinou vychází v ty pondělky, ale ne každej zase, taže v podstatě když vyjde, tak někdy jak mám během týdne čas, ale říkám, já to jako nestahuju jako pravidelně každý týden, on to většinou popravdě právě stahuje přítel, my se na to díváme spolu, ale třeba když on se nedostane na net nebo nemá notebook u sebe, nebo něco, tak občas jakoby já. N: Jaký jsou ty seriály, co stahuješ? M: House, HIMYM, Big Bang, takové ty studentské, do vlaku prostě, když jedu vlastně hodinku a půl Olomouc-Brno, tak si to pustím.
107
N: Je to tak, že ty seriály si uložíš a pak je vypaluješ nebo to jenom skoukneš a smažeš? M: No, ono většinou se na to podíváme a jako nemažu, až když třeba časem formátuju počítač nebo to, ale že bych to, jako kdysi dávno, když jsem začínala dívat na něco, takhle, když jsem to třeba ještě já nestahovala, tak jsem si to nechávala vypálit třeba celou řadu a pak jsem se na to dívala ve volném čase, ale teď když si to stahujem po tom týdnu, tak si to skouknu. Mě to nebaví, to je pak práce navíc, když v podstatě vím, že si to můžu kdykoli stáhnout a podívat se na to. Já nejsem takovej maniak, že bych musela nějaký díl vidět třeba šestkrát za sebou, to jako já se podívám.. N: … jako že se podíváš, co se stalo… M:… jo a některý díly mám já, některý přítel nebo tak. N: A nezabírá ti to místo v počítači? M: No ne, já jich tam tolik nemám. A já vždycky jednou za čas že jo počítač formátuju jo a jako ještě mám jakoby, máme počítač doma, takže něco mám tam, něco tam, tak jednou za čas se to promaže, já v tom mám trochu bordel. Jako rozhodně to nějak nekompletuju, že prostě od jedničky do desítky si tam dávat nějaký body, to fakt ne. N: Proč ty seriály stahuješ? Proč se na to nedíváš v televizi, nebo díváš se na ně i v televizi? M: Dívám, ale takhle, některý z nich vůbec neběžely vůbec ještě, já vím, že to je o dva roky později, ale ty HIMYM teďkom začaly, sem se na ně dívala, nevím, kdy to bylo, čtyři roky snad, to stahoval ten přítel, tak jsme seděli doma, neměli jsme se na co dívat, tak mi něco prostě dones a pak už jsem se na to rozkoukala a tak jsem prostě stahovali další a teď už je v podstatě nějaká pátá řada nebo co. Ale když je náhodou, třeba IT Crowd jsem si teď všimla, že je na čété dvojce, já jsem tam viděla, takže se podívám ráda. Já mám třeba radši, když je to v češtině. (…) já se na to dívám, to je jako kdyby ses mě ptala, proč se dívám na televizi, to je úplně stejný důvod, proč se dívám na seriály. N: A ten je? M: Já nevím, volný čas, prostě vypnout, zábava prostě, to je víc důvodu, proč se člověk kouká na seriály (…) příjemně strávený čas s někým třeba ve vlaku. Já třeba když jedu ve vlaku sama, tak se tam učím, ale když jedeme třeba s tím přítelem, tak to se stejně neučím, protože prostě… N: Takže vyplnění volnýho času? M: Jo třeba. N: Stahuješ teda jenom anglický seriály? 108
M: No jsou anglicky všechny no, bych řekla. N: Myslím seriály z český produkce. M: No tak co jsou český, tak to se dívám online, protože ty není potřeba stahovat. Já neznám, jako možná to je, já nevím, ale já neznám žádný servery, kde by takhle online běžely, nebo takhle, asi jo, ale třeba ten vlak, tam ve vlaku internet není že jo, tak tam se na ně budu těžko dívat online, takže to je důvod, proč si je jakoby stáhnout a nedívat se na ně online. N: A kde se teda ještě díváš? Na ty stažený kopie? M: No normálně aji na privátě nebo na bytě nebo.. N: A sleduješ to třeba až večer, než si jdeš lehnout nebo hnedka, jak to stáhneš se na to musíš podívat? M: No většinou jako že čekám na toho přítele a pak se na to podíváme spolu až někdy třeba u jídla nebo někdy večer no. N: Přemýšlela jsi někdy nad tím, jak je to s legalitou tady toho stahování? M: Samozřejmě, já studuju právnickou školu. N: A co si o tom myslíš? M: Jako nevím, co konkrétně k tomu myslíš? N: No jestli si myslíš, že děláš něco nelegálního nebo nemorálního. Jaký máš na tohle názor? M: Takhle jako, nějaký právní rozbor po mě asi nechceš. N: Určitě ne. M: Tak samozřejmě že vím, že prostě to není úplně v pořádku, ale to je skutečně tak masivní věc, že prostě nikdy bych si nedovolila jít do kina a tam natočit film a hodit ho prostě veřejně, to by mi opravdu přišlo, že tam už jsou prostě vysoký sankce, to vím, ale to, že si něco takhle stáhnu, kde je to prostě naprosto veřejně přístupný, kdyby někdo chtěl tyhlensty známý servery zablokovat, tak prostě to není vůbec problém, prostě je to veřejně přístupný, tam nikde ani žádné upozornění není na té stránce jo, dopouštíte se trestné činnosti, nic prostě. A já to nešířím dál, nepublikuju to, mám to opravdu pro vlastní potřebu není to, že bych to prostě dávala do televize nebo něco. To je podobně jako když si dělám kopii pro vlastní potřebu z nějakého třeba známého díla knižního. Vidím to prostě podobně, že je to prostě pro osobní potřebu, pro jednorázové použití, že tam prostě žádné to upozornění není a pak samozřejmě takové to, že to dělají všichni a to opravdu v tak neskutečně masivním množství, že no. N: Máš dojem, že by jsi byla nějak závislá na těch seriálech? 109
M: Ne přímo na těch seriálech, já jsem třeba závislá takhle na čase, který potřebuju mít sama pro sebe a který chci třeba strávit s tím přítelem a třeba, já třeba hrozně ráda nevím tančím a on má takové různé hobby, já nevím třeba florball a tak a je to prostě jedna z činností, kterou děláme spolu, prostě si lehnem, jako v pohodě, to prostě není jako že by to bylo, jako já vím, jak to myslíš, ale já se neřadím k nějakým závislákům, že prostě neuvidím jeden díl a sodoma gomora, prostě takhle. N: Takže kdyby nebyly ty seriály, tak si najdeš jinej způsob zábavy? M: No nebo, nebo jako jo, nebo prostě já zapnu i normální televizi a co tam běží, tak se taky dívám, jako není problém. N: A jak bys vyjádřila jako ten vztah mezi tím, co sleduješ v televizi a tím, co stahuješ? M: Není to jako, nebaví mě čekat vždycky a nehodí se mi to časově, to vidím jako největší plus, že prostě kdykoli já mám čas, tak v ten moment si můžu pustit přesně, to co chcu. Jo prostě my nemáme na privátě ani video ani dívídí, že bych prostě si mohla takhle a doma si teď naši dívídí koupili, ale mají ho u sebe v ložnici a nějak ani nejsem moc doma že. Rozhodně je to nejlepší. A nejen že jako kdykoli ale i kdekoli jo s tím notebookem, viz. třeba ten vlak nebo někde prostě čekám na přednášku, která odpadla prostě a už mám třeba všechno přichystaný do školy. N: Jak vnímáš periodicitu těch seriálů? Vychází často jednou týdně, ale pak se zase můžeš podívat třeba na celou sérii v kuse. M: No však říkám, to jsem tak dělala, že jsem si vždycky nechala vypálit celou sérii, víš, ale nikdy se nepodívám na celou řadu najednou a v podstatě, já nevím, to mám tak tři díly za týden nebo já nevím kolik, nebo třeba jsem měla samozřejmě celou sobotu volnou, nebo jsem byla nemocná, tak jsem od rána do večera koukala, to už se mi stalo, ale neberu to jako prvotně jako že a á hurá jsem nemocná, můžu zůstat doma a budu se dívat na nějaký seriály že, tak to tak fakt není. N: Bavíš se o těch seriálech s kamarádama, že to je jako společnej zážitek? Viděl jsem novej díl How I Met Your Mother, co říkáš, co tam Ted zase udělal, povykládáš si o tom? M: Tak jako určitě to téma pro rozhovor je, ale spíš tak jako, že na to narazíme občas já nevím, já nevím jako, co bych k tomu řekla jako. Tak bavíme se přímo konkrétně u toho spolu a vidíme to spolu, takže jako na tom fakt není už dál moc co rozebírat. Jako třeba vždycky hned když skončil díl, já nevím, třeba dobrej díl třeba, nevím, si o tom něco říkáme, ale tečka prostě. A pak když se s někým bavím, že třeba jestli nemá poslední. Jako 110
takhle, třeba se určitě stalo, že někomu jinýmu se to nechce stahovat, já už řeknu, jo já už ho mám stažený a pak to dám kámošce, to zas jako nemůžu dát ruku do ohně, že to mám jako takhle pro svoji potřebu, taky třeba že se i na to díváme s tím přítelem, tak to třeba stáhnu já ale díváme se na to oba. Takže to je potom definice osobní potřeby. N: Díváš se na to někdy znovu? Že třeba když už je celá série, tak se na to podíváš na celý znovu? M: Takhle určitě ne, znovu se dívám opravdu velice výjimečně a to jen v těch případech, že třeba není nový díl a teď třeba já nevím, mám prostě, třeba si uvařím oběd, třeba v televizi zrovna nic není a já vím, že tam mám stáhnutý nějaký jeden díl, který jsem tehdy moc nevnímala a že jsem třeba nějak kecali nebo něco a tak si prostě pustím jako že třeba znovu k tomu, ale je to stejný, protože prostě zrovna mám čas a jednak už ho mám třeba stažený. Ne že bych se záměrně dívala na celou řadu nebo tak. N: Takže nehromadíš to nějak? Jako že by ti šlo o to říct si, tak já mám teďka všechny tři série? M: Ne, ne, ne. To jsem tak jako že měla, ale. Tak jsem o to původně aji přemýšlela, že by dobrý mít to jako pohromadě, ale to je tak dostupně, že není potřeba podle mě to takhle zbytečně plácat dívídíčko a ztrácet čas s tím vypalováním a takhle. N: Podle čeho vybíráš seriály, který stahuješ? Že sis ho třeba rozkoukala, nebo někdo tě na něj navedl? M: Tak většinou jsem o něm slyšela nějak prostě od někoho. Jako já si myslím, že to jsou takové ty klasické studentské, které běží jako HIMYM, Big Bang, House, já nevím, nějaký IT Crowd, jo, co tam ještě je, tydlensty. (…) Nebo třeba Prison Break, to jsem třeba taky neviděla ani. Mně se prostě líbí takovýhle i Big Bang a HIMYM, že jsou to takový krátký díly, že to je takový ideální čas pro mě na odreagování a vždycky si na to prostě ten čas najdu. N: A prožíváš prostě nějak ten příběh? M: No ani ne, protože to jsou jako sitcomy. Jako třeba ten House, to už je takovej jakoby víc film, tam už se zamýšlím jako jak on se chová třeba k těm pacientům nebo ty sitcomy beru vysloveně jako sitcomy, jako že si třeba nějakou dobrou hlášku pamatuju a pak to někde mezi řečí nějak použijem. N: V podstatě úspěšnost seriály ovlivňuje, jestli ho diváci sledujou, myslíš, že tím, že to stahuješ, tak že máš nějakou možnost ovlivnit ty tvůrce? M: Asi když to vezmu do konečnýho důsledku, tak asi jo, si myslím. Ale.. N: Myslíš, že oni můžou nějak reflektovat ten zájem těch downloaderů? 111
M: No já si myslím, že todlensto přímo je spíš problém těch serverů, který to dávaj k té dispozici. Já je ani neznám, já znám jen to pitomé Uložto, mně to v podstatě stačí, já nejsem nějaký ten fanatický stahovač, jo prostě vím, že jich je spousta. A myslím si, že ti původní tvůrci těch seriálů se, to se týká něčeho jiného. Nevím, jestli na to mají své lidi, jo, kteří mají prostě za úkol to sledovat, něco takovýho, to fakt nevím, ale myslím si určitě, že v konečným důsledku že to kvantum těch lidí, co to stáhnou ten seriál, má na to vliv no. N: Jak je to s reklamou, je to lepší u toho staženýho seriálu, že tam ta reklama už není? M: To že tam je ta pauza nebo není, to mi nevadí, to říkám můžu vždycky konečně na záchod nebo tak normálně v televizi, tak je zas jediná výhoda, že si můžu určit, kdy je ta reklama bude. Jo že v té televizi ta jedna reklama musí být, ale že třeba sám divá může rozhodnout, tak teď si ji dám a pak to třeba dokoukám. Takhle to tam není. N: A myslíš, že to je pak soustředěnější to dívání? Že si tou pauzneš a pak se k tomu vrátíš? Nebo naopak tím, že víš, že to mlžeš kdykoli stopnout a dodívat se jindy…? M: Tak jako na ty dvacetiminutovky to už fakt nestopuju, ale jako stopuju to normálně, najednou se mi chce na záchod, nebo si udělat čaj nebo něco a prostě to můžu kdykoli zastavit. Prostě zase si můžu určit já, kdy to stopnu a pak se na to dodívám většinou jako hned po tom, ne že bych se na to dodívala na ty zbývající tři minuty třeba další den nebo třeba i tu hodinu, to ne. N: Víš že třeba i ostatní kamarádi stahujou? M: Tak samozřejmě že vím o některých, kteří ano, to je prostě případ od případu. Jo někteří třeba nemají dobrý připojení, nebo jim nestojí třeba za to nechat ten notebook běžet, tak se dívají jenom online, pak mám zase kamarádku, která stahuje jenom zásadně filmy a seriály z nějakýho vlastního přesvědčení neuznává nebo je to třeba nebaví že to navazuje. Mě se třeba líbí, že v tom Housovi jsou ty díly každej o něčem jiným. Že není prostě, že to musím vidět hned ten další a když neuvidím tři, tak se nic nestane. N: Dobře tak děkuju moc. M: V pohodě. Rozhovor s Přemkem N: Zeptám se tě, jak seriály stahuješ? P: Stahuju, myslíš jako konkrétně program, přes kterej stahuju? Normálně přes odkazy torrentový na internetu, najdu si nějakej odkaz na ten seriál, stáhnu si ten odkaz do speciálního programu v počítači a ten mi to stáhne vlastně. To funguje tak, že stáhne ty 112
části… on to nestahuje od první minuty přes druhou, třetí, čtvrtou, ale stahuje postupně části toho seriálu, pak to poskládá dohromady, až je to celý hotový, tak mi řekne. N: Že má jeden díl? P: Přesně tak. N: Jak často stahuješ? Třeba jednou za týden? P: Záleží na tom, přesně bych to asi neřekl, tak seriály až zas tak moc často ne, seriály si myslím, že tak jednou za týden, ono jich zas tolik není, aby se to stahovalo často, takže jednou, dvakrát za týden. N: Máš nějaký, co stahuješ pravidelně? Jako že si na to počkáš, když víš, že třeba v pondělí vyjde House nebo jak to děláš? P: Víceméně nárazově. Nemám žádnej seriál, kterej by se mi líbil až tak moc, že bych čekal, až ten díl vyjde a hnedka ho začal stahovat. Teď se teda jeden objevil, Pacific, první díl zatím vypadá dobře, tak to si budu hlídat, ale co jsou teďka za seriály Big Bang Theory, Ztraceni, vůbec, vůbec nestahuju, si na to vzpomenu jednou za měsíc a pak stáhnu třeba šest, sedum dílů a pak koukám, ale že bych čekal, až se novej díl objeví, tak to vůbec. Jako když není nic lepšího na práci, tak si na ty seriály vzpomenu a stahuju. N: Jak jsi s tím stahováním vůbec začal? P: No nejdřív mi to stahovali jiní lidé, ale už mě bylo blbí se pořád ptát na seriály (smích), tak jsem si nechal vysvětlit, jak se to dělá, je to opravdu hodně jednoduchý, a od té doby můžu stahovat sám, to souvisí i s rychlostí internetu. Když máš pevnou linku a několik megabytu připojení, tak to není problém stahovat seriály. N: Jak je to dlouho, co jsi začal stahovat? P: Já si myslím, že tak čtyři roky, čtyři, pět let nazpět, ale úplně přesně ti to neřeknu. Tak zhruba. N: Co s tím seriálem děláš? Stáhneš, soukneš, smažeš nebo ukládáš? Třeba i v minulosti… P: No dřív jsem stáhnul, skouknul, vypálil a už se nikdy nepodíval (smích). Teďka stáhnu, skouknu a smažu. Málokdy si nechávám ten seriál v počítači, že bych se podíval ještě jednou. Ale to dělám obecně i s filmama, jako málokdy už si nechávám na disku, ne, podívám se a smažu to hnedka. N: Takže neshromažďuješ to? P: Ne, ne. Je to úplně zbytečný, když je to dobrý, tak jsem ochotnej na to jít do kina prostě nebo něco takovýho, ale u těch seriálů to asi moc nejde, ale u filmů by to šlo. N: Takže stahuješ i jiný věci, nejen seriál. 113
P: Jasně. N: Jakej to má průběh, když ten seriál stáhneš, jak to sleduješ? Počkáš si, až se večer vrátíš z práce nebo když se nudíš…? P: No ty kratší jsou úplně ideální na večeři, ty půlhodinový, komediální většinou. Vždycky večeři udělám, pustím seriál, předtím si najdu titulky, abych to měl nachystaný, že když už si sednu s tím jídlem k tomu stolu, tak abych prostě ještě nehledal titulky a nevystydlo mi to (smích), takže ty kratší takhle při jídle. A většinou, teďka ten Pacifik, to byl hodinovej seriál, nebo třeba Dexter je hodinovej seriál, tak na ten koukám večer spíš, místo filmu. Protože film, to trvá dvě hodiny a člověk moc nechce u toho strávit tolik času, tak ten seriál je v podstatě jako krátkej film. N: Jde tam i o ten příběh, že se těšíš, jak to bude pokračovat? P: No záleží na kvalitě toho seriálu (smích). Jako někdy jo, ale dřív jsem se jako těšil na ten další díl a teďka je mi to už jedno úplně. N: No a proč se teda na ty seriály vůbec díváš? P: Hmm, zábava. Prostě je to, je to zábava prostě. Já nevím, proč chodím na filmy nebo jestli čtu knížku, tak jako baví mě to. Je to zajímavý. N: Takže nějaký způsob využití volného času? P: Hm, jo. Dá se říct. N: Podle čeho vybíráš, na co se budeš dívat? P: Tak buď se dívám na nějaký hodnocení, co to má, v nějaký filmový databázi, protože jsou tam i seriály nebo hodně dám na to, co mi řeknou známí, že tenhle seriál je dobrej, abych se podíval, tak to. A nebo že sleduju celkem filmy, co se natáčí, co se bude natáčet, tak se kouknu, co by mohlo být dobrý. Třeba ten Pacifik, o tom jsem věděl už nějak dva měsíce předem, jako to jsem vysloveně čekal, až se ten díl objeví,abych ho mohl začít stahovat. Takhe tímhletím způsobem. N: Proč stahuješ pirátské kopie těch seriálů, proč to děláš, proč se na to nedíváš v televizi? Nebo díváš se na to i v tý televizi? P: Tak jednak nemám televizi (smích), takže… ale dejme tomu, že bych televizi měl, bych se na to v té televizi asi nedíval. Protože jednak v televizi bych se musel přizpůsobit časově, protože to dávaj ve nějaké době, a nebo bych si to musel z té televize nahrát a to nahrání je pro mě v podstatě stejný, jako kdybych to stáhl z netu, to je jedna věc. Pak v televizi to máš dabovaný a já se na dabovaný věci skoro vůbec nedívám. Vůbec, titulky jsou mnohem lepší. A.. tu třetí věc jsem asi zapomněl. Jo je to rychleji než v televizi, protože když to televize prostě kupuje nějaký ty práva, ten kdo produkuje seriály, hlavně ty 114
americký, takže než se koupí práva, než se to nadabuje, tak uběhne dlouhá doba. Když prostě mi někdo něco o tom seriálu řekne, tak se na něj chci podívat jako hned. A nebo už v té televizi běží a už nemám šanci to chytit od začátku, takže stejnak se prostě dívám od prvního dílu. N: Díváš se na to vždycky doma, nebo třeba i v práci? P: Doma, v práci nikdy. Vždycky doma. N: Myslíš že tam je rodíl v soustředěnosti při sledování v televizi a v počítači, že se na to díváš, kdy ty chceš a nikdo tě už neruší? P: No to, teď jsem si uvědomil, s tím souvisí, že když se na ten seriál koukám, zmačknu mezerník, prostě přeruším to a ten seriál počká, kdyžto v televizi musíš dávat bacha, kdy bude reklama, jako rychle pro pití, na záchod doběhnout nebo něco takovýho, to na počítači vůbec nemusím řešit. Ale jako kvůli rušení, to tě ruší někdo i když koukáš na ten počítač. Jenže tam se to dá vždycky prostě zastavit a vyřídit tu věc a pak pokračovat. N: Co reklamy, je to výhoda že v té stažené kopii už nemáš tu reklamu? P: No je to určitě dobrý, že tam ta reklama není, protože jak jsem říkal, že nemám televizi, tak jsem opravdu neviděl film v televizi hodně dlouho, si myslím takový čtyři roky určitě, a když jsem se teďka na nějaký po delší době díval, tak to mě úplně hrozně překvapilo, že to bylo najednou tou reklamou přerušený. Jako jak jsem si na to už kdysi předtím zvykl, tak za tu dobu už je to fakt jako rušivý hodně, jako je to nepříjemný, jako hlavně při té reklamě člověk jako vypíná a snažíš se vyřídít něco jinýho a nekoukáš, takže reklama je určitě protivná a ještě že tam není, když se to stahuje. Je to prostě čistě jen ten samotný seriál. N: Stahuješ i český seriály? P: Český seriály nestahuju, ne, ne. Teďka teda jeden nový mám, ale to je snad úplně první český seriál a to jsem ještě ani nestáhl, to stáhl někdo jinej a donesl mi ho. Sanitka. N: Jak vnímáš to, jestli to stahování nebo sledování seriálů může tvořit společenství nebo společný téma mezi přáteli? P: Přesně tak, jako když o tom třeba mluví třeba tři, čtyři, a ty je třeba pořád posloucháš třeba v té práci, tak jako to automaticky říká, aby to člověk zkusil, v podstatě když se o tom pořád baví, tak to musí být dobrý a vyzkouší to taky a i když to dobrý není, tak se s nima o tom aspoň můžeš hádat (smích), že to stálo za prd, ale můžeš se aspoň se aspoň zapojit do té debaty, než když to jenom posloucháš. Jako kdyby ti lidi měli úplně odlišný zájmy než ty, ale můžeš se vůbec zapojit do toho dění. N: Myslíš, že může vzniknout závislost na těch seriálech? Nebo na tom stahování? 115
P: Na stahování nemyslím, ale je to pohodlný, že prostě člověk ví, že ten seriál vždycky na tom internetu najde, ale závislost přímo si nemyslím. Na tom sledování přímo, nemyslím si, to já nejsem ten případ. Třeba u Prison Breaku, jak všichni říkali, že se musí dívat, já jsem to viděl poměrně brzo, vždycky každej díl po odvysílání, takže jsem měl smůlu, musel jsem prostě čekat. No a pak jsem zjistil, že není dobrý dodívat se do konce seriálu, ale dívat se vždycky od půlky do půlky, protože tam je úplně pohoda, tam se nic neděje, to můžeš úplně bez problémů. Nebo nejhorší je když končí jedna série a nemáš začátek druhé (smích), Jako tomudle se už vyhýbám. N: Seriál funguje v podstatě na principu, že ti ten příběh dávkuje někdo jinej, televize, ale tím, že to stahuješ, tak to tam není, myslíš, že jsou lidi schopný si to nadávkovat sami v nějaký rozumný míře? P: Teďka asi úplně nerozumím, jak to myslíš. N: Tak, že v televizi to běží jednou za týden třeba, ale tím, jak ty si to stáhneš třeba celou sérii, tak to můžeš sledovat v kuse nebo kolik dílů chceš. P: Jo takhle. Já si myslím, že to je zase o té kvalitě a o tom člověku. Ale neznám nikoho, až na pár výjimek, kdo by na to takhle koukal nonstop. Nebo že bys vydržela takhle sledovat ten seriál celej. Třeba u toho PrisonBreaku se ti líbila první série a pak to jako poleví, nebo já nevím, nějaký díly seriálů jsou prostě dobrý na začátku, ale nikdy to není tak, že by to člověk skoukl fakt úplně celý. A ještě jak jsem říkal, že to stahuju nárazově a pak se na to dívám, tak jako na tom nejsem závislej, že bych musel koukat. N: Že by ses těšil, že ti to vyjde v pondělí a můžeš si to stáhnout. P: Ne, ne, ne. Jo eště jsem si vzpomněl, jedna věc, jak ses bavila o tom, odkud se o těch seriálech dovídám, tak sociální sítě, bitter, facebook, vždycky se najde někdo, kdo napíše, tuhle neděli začíná tenhle seriál a jak bude pokračovat tenhle seriál a neunikne ti to, neunikneš tomu, i kdybys chtěla. N: Myslíš, že může fungovat něco ve smyslu: řekni mi na jaký seriál se díváš a já ti řeknu, jaký jsi? Že tě může charakterizovat výběr toho seriálu. P: Spíš seriál, kterej se ti hodně líbí. Jako by se dal podle toho nějak charakterizovat člověk, ale ne nějak moc podrobně. Protože málokdo se dívá na jeden jedinej typ seriálu, většinou sleduješ tenhle, tenhle, ty seriály nejsou stejný a úplně takhle že by se dalo charakterizovat, nemyslím. Ne nějak detailně. Jako něco to o tom člověku říká, ale nic moc podrobnýho si myslím. N: Víš, kolik času tomu tak věnuješ třeba za měsíc?
116
P: Když budu přemýšlet, tak takovejch si myslím dvanáct hodin za měsíc bych tak řekl (smích). Než si vzpomenu, jak jsou ty seriály dlouhý a teďka kolik jsem toho viděl, ale tak nějak to bude. Ale záleží samozřejmě na tom, jako v létě je to podstatně míň, než v zimě, jako když je hnusně, v listopadu, uvidíš víc než když v létě je teplo a člověk je raději někdě venku než aby čuměl na seriály. N: Díváš se na to někdy znovu? P: Málokdy, úplně minimálně. Spíš když se dívám znovu tak proto, že ta epizoda byla tak dobrá, že ji chci vidět znovu, ale to je hlavně u těch komediálních, protože tam jsou ty díly vlastně uzavřený, sice tam jede nějak příběh na pozadí, kterej jede přes ty epizody, ale jsou to prostě jinak oddělený části, který se dají sledovat samostatně. Ale že bych se díval u nějakýho toho dvacetidílnýho seirálu, třeba u toho Prison breaku, že bych se podíval znova, že v druhé řadě byl výbornej třetí díl, tak to fakt ne, že bych si poznačil, tady, tady to bylo dobrý, ee, nic takovýho. N: Reklama, to už jsme se bavili. P: Reklama, no reklama mě nevadí, i když u seriálů to není až tak moc, občas se ti přepne obraz do černobílá, nebo ti tam přejede nápis určeno akademikům nebo pirátská kopie, nevadí vůbec. Jako raději aspoň tady tohlensto, než na to někde čekat v televizi, kterou nemám. N: Ještě se tě zeptám na otázku ilegality, jak to vnímáš jako downloader? Vadí ti to? Řešíš to? Máš o tom povědomí?Je ti to fuk? P: Ne, vůbec. U seriálů to neřeším vůbec, protože víceméně tam člověk nebere tak, že bys platila za ten seriál. Když stáhneš hudbu nebo něco, tak platíš za cédéčko, který by sis musela koupit, ale u seriálů to jsou koncesionářský poplatky platíš, ale ty neplatíš za konkrétní seriál, tam je to takový anonymní, takže tam vůbec nemám něco jako špatný svědomí, že jsem to stáhl a koukám na to. Jako přemýšlím, jestli kdyby to bylo stejně rychle jako v televizi a ještě to bylo s těma titulkama, jestli bych koukal raději v televizi, ale vždycky tam rozhoduje aspoň ten čas, že se můžu dívat, kdy chci, že to mám jakoby k dispozici, že je to moje v podstatě. To je přesně ono, je to moje, můžu si s tím dělat, co chci a ta televize mi diktuje jako kdy se koukat, kdy se koukat. N: Hraje tam i roli, že u nás některý ty seriály ani nejsou? P: Určitě, jak říkám, oni se můžou objevit, ale jako třeba za rok, tak to jako nebudeš rok čekat na seriál, kterj všichni ostatní stahujou, tak jako začne člověk stahovat taky. N: Tak jestli k tomu ještě něco máš?
117
P: Ještě mě k tomu napadá, nevím, jestli by se ti to hodilo, dřív bylo celkem obvyklý, že ten seriál stáhl někdo a ostatním ho donesl, kdežto to teďka už vůbec není. Teď si to každej stáhne doma sám, už se nedomlouváme, že ty stáhneš tenhle díl, já stáhnu tenhle. Prostě každej sosá jak vzteklej, prostě nezávisle na ostatních. N: A čím myslíš, že to je? P: Rychlostí připojení a pohodlností, je to pohodlný mít to prostě doma, obzvlášť když ten seriál, nebo ten díl trvá stáhnout půl hodiny, prostě za hodinu máš ten seriál doma. Akorát když to pořizuješ v nějaké kvalitnější verzi, tak to trvá trošku dýl, ale i tak, prostě z kraje večera si pustíš ten program a ten to stahuje a za ten večer to stáhne. N: Přemýšlel jsi někdy nad tím, kolik, tě to stojí? P: Stojí mě to akorát co platím vlastně měsíčně za internet. To je vlastně cena, kterou jako kdyby platím což když to tak vezmu, je v podstatě ten koncesionářskej poplatek, akorát ho platím někomu jinýmu a ještě dražší. Dá se to ta vzít? N: No tak záleží, jestli ten internet používáš i k nečemu jinýmu, nebo jestli ho máš primárně ke stahování. P: Ne, ne, jako primárně k tomu určitě není. N: Jako že by jsi měl pomalejší připojení jinak. P: No ona spíš je věc, že pomalejší připojení se už moc nenabízí, já mám jedno z nejpomalejších a i tak to úplně bez problémů stačí. Já mám čtyřmegabit a normálně se nabízí třikrát nebo čtyřikrát tolik a to podle mě teprve valí to stahování, tak jako já mám pomalej internet a stejnak si stáhnu úplně cokoliv. N: A co náklady na paměťový média? Nebo že by sis kvůli tomu koupit rychlejší počítač. P: No u seriál ne, ale když nad tím přemýšlím, tak když je nějakej dobrej film, tak si ho stáhnu v lepší kvalitě, vlastně v Bluerayi, a ten mi na starým počítači nejel, ne že by se to přímo sekalo, ale když jsem přeskakoval nebo posouval, tak se to třeba nenačetlo jako hned, že to trvalo jako pár sekund, nebo úplně neseděl obraz se zvukem,ale primárně jsem teda kvůli tomuhle rychlejší počítač nekupoval. N: Kupuješ si, když pak vyjde třeba celá série na originálním dívídíčku? P: Ne, ne, s tím, jak jsem říkal, že já prostě ten seriál z disku ne jako proto, abych ušetřil místo na tom disku, ale protože vím, že se na to už nikdy nepodívám. Prostě skončí to, zapřemýšlím, jestli to chci ještě někdy vidět, a jako ne, nekupuju si je. Kromě toho jako na tom internetu to pořád je, takže kdybych to náhodu jako chtěl stáhnout pro někoho jinýho, tak vždycky se to dá stáhnout znova. To by ten seriál musel být opravdu geniální jako, 118
abych si to fakt koupil a musela by tam být na tom dívídíčku nějaká přidaná hodnota k tomu seriál, něco, prostě já nevím, jako taky mě nenapadá co, ale co, ale prostě nějaký důvod, proč to koupit. Hlavně nějaký důvod, který se nedá stáhnout na internetu. Takže jako ee. Hudbu si třeba koupím, když je to dobrý, i když taky výjimečně, ale seriály ee, ani náhodou. N: Tak děkuju. P: Jo, nemáš zač. Rozhovor s Igorem N: Zeptám se tě, jestli stahuješ seriály? I: Stahuju. N: A můžeš mi říct, jak (smích), jakým způsobem to stahuješ? I: (Smích) Jako roletu, normálně chytnu a stáhnu (smích). Co tam máš dál? (Smích) N: Tak jaký na to používáš program? I: Torrent. N: Jak často, máš to jako že jednou za týden, třikrát za týden? I: Každý týden no. N: A kolik? I: Jako kolik dílů nebo? N: Ono by bylo lepší, kdybys mluvil trochu sám. I: No já vím, ale jako kolik čeho? (Smích) N: Kolik třeba dílů stáhneš za týden toho seriálu? I: No tak to vychází jednou týdně ne? N: A stahuješ jenom jeden seriál? I: No to ne. N: No tak třeba sleduješ deset seriálů a stahuješ to každý týden. I: No tak teď v současnosti sleduju tři seriály. No a to vychází každej týden jeden díl, takže tři díly za týden. N: Co stahuješ? I: Big Bang Theory, Lost a teďka jsem začal ten Pacifik. N: Kdy jsi s tím začal a proč? I: (Smích) ty jo, tak to fakt nevím (smích). N: Tak odhadem.
119
I: Nooo, tak to nevím. Asi jak začal Prison Break, to tak bude těch pět let asi. Když si najdeš, kdy začak Prison Break, tak to zjistíš (smích). Já si myslím, že to bude tam pět let určitě. N: A proč jsi to začal stahovat? I: Protože mě navedli (smích). Kolegové v práci mi ukázali Prison Break (smích), tak já jsem si to musel celý stáhnout (smích) a pak jsem se toho už nemohl zbavit. Už několik let (smích). N: Stahuješ si to jako že to stáhneš, skoukneš, smažeš nebo to hromadíš? I: Neukládám to, nic neukládám, jenom se podívám a smažu. N: Všechny? I: Jo. Občas jsem si možná ten Californication nechal stažený, ale včera jsem to zrovna promazal (smích), protože se na to nedívám znova. Jo, nedívám se na to znova. N: Sleduješ to sám, nebo s někým? I: Většinou sám a doma. Po večerech, když je žena na noční (smích). N: A proč to sleduješ ty seriály? Proč neděláš něco jiného? I: No protože je to pohodlný no. N: Co ti to přináší? I: Tak určitě zábavu. N: Jako že se nenudíš? I: Jako dívám se na kvalitní seriály, no protože mi to taky hrozně bere čas, že jo, taky jsem si říkal, že si budu číst knížky, ale prostě nemůžu, musím se na to dívat, abych držel tempo s kolegy třeba (smích), kteří se na to dívají každá týden taky. N: Myslíš si, že na tom může vzniknout závislost? I: Ne vůbec (smích). Jo myslím, že může. Někteří blázni se na to můžou dívat hnedka hodinu, po tom, co to vyjde a ještě třeba na to nejsou ani titulky, že (smích) ty a big bang theory. N: No jasně, tak nerozumím všemu no. N: Co rozhoduje o tom, na kterej z těch seriálů se díváš? I: Tak určitě nějaké předešlé informace… od kolegů v práci (smích), ale ne tak jako na netu, co si najde informaci, že vím, že je nějakej dobrej, na základě doporučení, tak no. N: A proč to stahuješ, proč se na to nedíváš v televizi? I: Protože to v televizi nedávaj. Protože to nedávaj no (smích). Co chceš slyšet? (Smích) N: No a třeba i proto, že to nedávají anglicky?
120
I: Ne, ne, ne. Spíš je to tak aktuální, že to v televizi neběží. Že jo, Californication se teďkom dostal na čétéčko ja nevím, až po, to je třeba brzo, až po roce že jo, A jinak mě nebaví dabing, nejradši to mám v originále, no, to je jasný. N: Hraje tam i roli, že v té televizi se na to musíš dívat třeba ve středu v osum, protože to zrovna dávaj, kdyžto tu staženou kopii si pustíš, kdy ty chceš? I: Určitě. Tak určitě, tam to většinou běží,je to americká produkce, takže tam to běží jako někdy nad ránem, v noci (smích), to se většinou snažím spát, takže nemám čas sedět u netu. Takhle se na to podívám,kdykoli chci, že jo, v klidu doma, ale většinou nějakej večer. Až výjdou titulky, to je tak den, dva potom (smích). Zas takovej závislák nejsem, že já si počkám na finální verzi nebo takhle. N: Víš, že lidi kolem tebe stahujou, bavíte se o tom? I: Jo, jo. To sleduju i na sociálních sítích, co píšou a nebo se o tom bavíme. N: Že je to jako společný téma? I: Tak, tak, tak. Jasně, určitě, společný téma. N: Účastníš se diskuzí na fanouškovských webech? I: Ne, ne, ne. Nikdy. Nikdy jsem tomu nijak nepropadl a nedívám se ani na spoilery ani na trailery ani na hajlery, fajlery (smích) , to nic takovýho. Ani mě nezajímá, co bude příště, já se nechám překvapit. N: Těšíš se, že vyjde nový díl, hned jak výjde, nebo si řekneš, teď v úterý to bylo, ježiš, já jsem to ještě nestáh? I: Ták no, jako že bych to úplně sledoval, jako vím, že zhruba někdy v tom týdnu by to mělo vyjít jo, třeba teďkom si vzpomínám, že někdy v tomhle týdnu bude Lost, ale vůbec nevím, kerý den to vlastně vychází (smích), protože tenhle týden Janča stejně nemá noční (smích), tak stejně nemám, kdy bych se na to díval, tak to nemá cenu to stahovat. Ne zas takovej blázen nejsem, ale třeba ten Pacific mě zajímá. Už čekám, až budou nějaký ty titulky na to a pak se na to můžu podívat. N: Myslíš, že je tam důležitá ta serialita? Nebo tě to rozčiluje, že se na to nemůžeš dívat tři hodiny? I: Jako že je to rozdělený na ty díly? N: Mhm (souhlas). No jako že to je v podstatě jeden příběh a teď on je rozkouskovanej a vždycky jednou za týden ti dají jenom hoďku. I: To je dobrý, to je úplně ideální. Já mám třeba radši díly, který trval třeba jenom dvacet minut. (Smích) jako Big Bang Theory, to je prostě dvacet minut a je to hotovo, je to vtipný, ale ty hodinový, to je o ničem. 121
N: Prožíváš s těma lidma, co jsou v tom seriálu, ten příběh. I: Nee. N: Takže prostě jen vypneš a koukáš na to? I: Já si myslím, že už jsem dost starej na to, abych se do toho nějak osobně intervenoval. Ne jako je mi to úplně jedno. Třeba jako Flash Forward jsem se díval a ten mi byl úplně ukradenej (smích), to už jsem se na to díval prostě jenom tam, abych se na to díval. N: Je to tak, že třeba nějakej seriál vzdáš v půlce? I: Jo (smích), třeba ten Flash Forward (smích), to jsem přestal sledovat po pár dílech, nebo třeba How I Met Your Mother, to jsem vzdal myslím po jedenácti dílech. To se tam fakt jako nic nedělo (smích). Ale prosím tě, doma se na to Janča dívá pořád. A ještě chce, abych jí to stahoval. To určitě. Nic. N: Počítal jsi, jestli tě to něco stojí? I: Nestojí mě to nic, jenom ten čas. N: Připojení, paměťový média? I: To bych měl i tak. Já to nevypaluju, já to stáhnu, podívám a smažu. Mám malý disk (smích). Ale ani tak bych to nezálohoval. N: O seriálu rozhoduje, jestli se na to lidi v televizi dívaj, ale ty tím, že to stahuješ už nejseš jako divák. I: No nejsem no, N: Myslíš, že to můžeš i tak nějak ovlivnit ten soud toho seriálu? I: Ne. Se obávám, že asi ne. N: A chtěl bys? I: Hmm. N: Jako že se dozvíš, že už další série nebude, tak si řekneš sakra, já bych chtěl ještě. I: No ono to spíš souvisí s tím, že jsem se tím jako nikdy tolik neztotožnil. Že jsem nad tímhle tak nějak jako nepřemýšlel. Tak třeba bych si mohl koupit nějakej reklamní předmět že jo (smích) jako licencovanej, ten jejich, třeba tričko nebo něco takovýho, ale jako nikdy bych se do toho nějak nehrnul jako. Já bych tomu asi nedokázal fakt nějak propadnout. N: Myslíš, že by to měli tvůrci reflektovat? Dívat se, kolik se stáhlo toho dílu. Myslíš, že sledují? I: Já se obávám, že jim to už nic nepřináší. N: No nemají peníze z reklamy potom no. I: No právě. No tak oni to tak berou, jako nutný zlo no. Tak jako já si myslím, že zas Amerika je tak obrovská, že tam to ty reklamní příjmy utáhnou, když jsou schopní do 122
čtyřicetiminutovýho Lostu narvat čtyři reklamy, nebo kolik, tak jako po deseti minutách, tak to musí být docela i masakr. N: Myslíš, že to je lepší, že v těch pirátských kopií už nemáš ty reklamy a díváš se jenom na ten čistej příběh, kdyžto v tý televizi by ses na to musel koukat? I: No tak určitě že jo, hlavně ti to ušetří ten čas. Je to pohodlnější, když to nemusíš přetáčet. A stejně by nám ta reklama nic nedala, že jo, to je na prd (smích). N: No stejně si to tady nemůžeš koupit. I: no když si to nemůžeš ani koupit, to je na nic. No kdyby pro ty fanoušky tady v Evropě dávali nějakou svou reklamu, to by bylo zajímavý. Jenže on by se našel někdo, kdo by to vyřízl a nabídlo to zase bez té reklamy. Takže ono by se to nedalo něja technicky zařídit, aby tam ta reklama zůstala. N: Díváš se na seriály i v televizi? Nebo jenom na ty stažený kopie? I: No jo, v televizi se taky dívám. N: A díváš se potom, když už jsi viděl ten seriál v originále a te%ď to vyjde za rok a půl v český televizi? I: Ne. N: Jako že by ses na to podíval znova? I: Ne nikdy. N: Se díváš na jiný seriály? I: Na jiný no. Nedívám se na ty stejný, na který jsem se díval. (…) Ani minutu jsem neviděl. N: Myslíš, že je rozdíl v soustředěnosti při tom sledování? Jako že v tý televizi ot bude v určitou dobum, tak si uděláš ten čas a nebo naopak? I: No hlavně v tom počítači je dobrý, že si může pustit víc dílů po sobě. Když si toho stáhneš víc, když se ti to nahromadí, nebo nějak, tři, čtyři díly, tak to je super že jo, to se ten zážitek pak násobí jako, to je jasný. A většinou tady ty dobrý seriály jsou až někdy pozdě večer (…) N: Jak vnímáš ilegalitu? Co si o tom myslíš, řešíš to? I: No tak jako není to určitě moc dobrý no (smích), ale tak jako pro ty tvůrce že jo. N: Myslíš, že jim to nějak vadí, že ty to stahuješ tu pirátskou kopii? I: No já si myslím, že jim jako nic jinýho nezbývá než se s tím smířit. To stejně aji ti filmový. Tak jako co, lístky nestojí málo že jo a ty příjmy z těch kin nejsou tak malý, takže jako.. tak jako jsou to určitě ztráty, ale jako u těch filmových titulů, tam si myslím, že t fanoušci na to jsou do toho kina, na Avatara taky půjdeš taky třikrát, čtyřikrát, protože to je 123
úplně docela dobrý, ale ty seriály, to je takový jako to na mě působí tak hrozně spotřebně jo, že to prostě uvidíš jednou a už se k tomu nemusíš vracet. N: Že si prostě dáš svoji hodinku za týden. I: No tak, jako za rok si stejně nevzpomeneš, co v kterým díle bylo. Všechny ty díly si stejně nepamatuješ, to v tý hlavě udržíš ten týden maximálně (…), ty filmy jsou důležitější. N:Kdyby ty seriály byly stejně rychle v televizi, sledoval bys je tam? I: Mhm (souhlas), no mě to otravuje sedět u počítače, takže já bych se určitě díval, kdyby to bylo v televizi, ale kdyby to bylo s těma titulkama, to je lepší. To by asi hodně rozhodovalo. Že jo, dneska má aždej doma velkou televizi, to je jasný, že se radši dívám na to. N: Myslíš, že tam hraje roli ta kvalita, že u tý pirátský kopie to není v nijak dobrým rozlišení? I:No, no, no. N: A nebo pak si můžeš koupit ty originální dívídíčka, děláš to někdy? I: Jo, výjimečně. N: Že až vyjde celá serie. I: Jo takhle, no to je pravda, to vím, že vydávají House a tak dále, ale asi ne, to prostě vezmeš, založíš to. Proč se k tomu vracet? K čemu jako? Za rok za dva budou další seriály, pochybuju, že se tam neobjeví za celej rok nějakej, kterej by mě zaujal. Jako proč si nakupovat nějaký dývka. N: Tak kdyby jsi k tomu měl ještě nějakou myšlenku. I: Tak ať se ti jako daří (smích). Ahoj (smích). N:Děkuji (smích). Rozhovor s Tiborem N: Stahuješ seriály? T: Stahuju seriály, stahuju filmy. N: Jak stahuješ? T: Stahuju to na počítači, a teď nevím teda, co mám k tomu říct. N: Jestli to stahuješ přes torrent nebo přes share servery nebo … ? T: No většinou přes torrent nebo přes rapidshare, jak kdy, jak co. N: Co o tom rozhoduje?
124
T: V podstatě novější věci jsou hodně na torrentech, starší věci jsou na rapidsharu a na torrentu už třeba tolik ne. N: Jak často, jak moc stahuješ? T: To je různý, tak když sleduju nějakej seriál jako pravidelně, tak ho stahuju samozřejmě vždycky, když vyjde novej díl. N: Jako hned potom? T: Jo, v podstatě hned potom. No a když mám chuť se podívat na nějakej starší seriál, tak ho stáhnu úplně namátkově a nedá se říct, že bych stahoval pravidelně nebo něco podobnýho. N: Máš to tak, že si stáhneš čtyři díly za týden, protože sleduješ čtyři seriály třeba? T: Jo. N: Jo přesně takhle (smích)? T: Jo, přesně, je jich pět možná dohromady. Ale ne všechny vysílají každý týden na všechny stahuju. N: Který to jsou? T: Který to jsou? Big Bang Theory, How I Met Your Mother, Losty občas, pak nějaký sezonní, Californication samozřejmě a takhle. N: Proč to stahuješ? T: No protože není jiná cesta, jak se k nim dostat. Nevysílají se v Česku, nebo se vysílají s ročním, dvouletým odstupem, takže když je chceš sledovat, tak nemáš jinou možnost. N: Hraje tam roli i dabing? Že se na to díváš radši v originále? T: To samozřejmě taky, ale myslím, že kdyby je vysílali v Česku a zvykl jsem si na ně od začátku v češtině, tak by mi to nedělalo problém. N: Sleduješ seriály i v televizi? T: Nemám televizi, takže ne. N: Kdybys ji měl a pak se koupili práva, nadabovalo se a pak to tam vysílali, díval by ses na to znovu? T: Asi bych to nedělal, i když k některým seriálům se vracím na počítači. Typickej příklad, proč je stahuju, chtěl jsem sledovat M.A.S.H. a v Česku ho teda vysílali v televizi, ale nebyl dostupnej na dívídíčku, chtěl jsem si ho, byl jsem ochotnej si ho koupit, ale vydali jenom jednu sérii a pak s tím přestali, takže jsem ho musel celej kompletně stáhnout. N: Takže jde spíš o tu dostupnost? 125
T: Jde o dostupnost. Rozhodně. N: Když to stáhneš, tak se na to podíváš a smažeš nebo to ukládáš? T: Jak co, třeba konkrétně ten M.A.S.H. nebo Big Bang Theory mám zálohovanej úplně kompletně celej a vracím se k tomu průběžně. N: Jaký je to kritérium, podle čeho se rozhoduješ? T: To je hodně individuální, líbí se mi, nelíbí se mi. N: Máš představu, kolik tě to stojí? T: (Smích) nestojí mě to vůbec nic. N: Připojení nepočítáš? Nebo paměťový média… T: Tak připojení bych měl stejně že jo, i kdybych ty seriály nestahoval, tak připojení k internetu bych doma měl. Možná bych měl o něco pomalejší, ale moc pomalejší už ani není, se ani nenabízí, takže tam se to taky neliší, harddisk v počítači bych taky měl, taky bych si asi nekupoval menší, takže tam taky není problém, ty seriály nevím, asi jsem žádnej nevypálil v poslední době, takže média paměťový taky ne, nic jinýho mě nenapadá. N: Na tom rapidsharu si neplatíš premiový účet? T: Na rapidsharu žádnej premiovej účet neplatím, torrent je úplně zdarma a dokonce šetřím za televizi a šetřím za poplatky televizní. N: Myslíš, že to těm tvůrcům nějak vadí, že to stahuješ? T: Těžko říct, protože ti tvůrci televizní prodají těch práv stejně a právě naopak jich prodají víc, když lidi ten seriál znají. Když Česká televize ví, že lidi na internetu stahujou Losty, tak Losty koupí, protože tuší, že o ně bude zájem. N: Myslíš, že to někdo sleduje? T: Myslím, že programový manažeři televizní určitě. Prochází ty stránky. N: Myslíš, že ty to můžeš ovlivnit? Protože ty tím, že to stahuješ už neji divák a nemůžeš ovlivnit úspěšnost toho seriálu v měření sledovanosti. Myslíš, že to můžeš nějak ovlivnit? Chtěl by jsi mít tu možnost nějak to ovlivnit? T: To se obávám, že Česká republika je moc malej trh na to, aby se to nějak projevilo v tom hollywoodským impoloáru, N: A kdyby ses bral jako člen nějaký internetový masy. Myslíš, že tohle ti tvůrci reflektujou? Nebo měli by se dívat, kolik se stáhlo posledního dílu?
126
T: to by asi měli, ale fakt si myslím, že to nesledujou, že prostě v Americe se na to podívá tři sta milionů lidí a jestli si to dalších deset tisíc lidí v Česku stáhne, nebo si to stáhne devět tisíc lidí, tak to je jim úplně jedno. N: Jak to sleduješ ten seriál? T: To záleží hodně na tom, jak mě ten seriál táhne, jak se mi líbí a kolik mám aktuálně času. Když mám aktuálně práci nebo příliš práce (…), tak se na to nedívám rozhodně, jo, a vydrží to třeba týden nebo tři dny, dva dny, jak kdy. Někdy mi seriály zůstanou všechny na víkend, někdy jedu o víkendu k rodičům, tak se na ně dívám až další týden. N: Stahuješ to proto, abys viděl, jak pokračuje ten příběh nebo i proto, abys měl kompletní sérii? T: Asi oboje. N: Je to i pro ten pocit vlastnictví? T: Hm (souhlas). N: Proč sleduješ seriály celkově? T: Protože je to kratší než film, takže to nezabere tolik času a je to nějaká relaxace. Tak je to zábava že jo, člověk si odpočine od práce, stejnej důvod, proč lidi čtou knížky nebo časopisy. N: Hraje tam roli i nějaký iluzorní svět, že strávíš hodinku se svýma hrdinama? T: Jasně, no že bych se identifikoval s atomovým vědcem nebo s učitelem architektury, to asi ne. N: Myslí si, že to co stahuješ může o tobě nějak vypovídat? T: No jasně, tak každej seriál má nějaký kulturní pozadí že jo, je jinak intelektuálně náročnej, padesátiletej člověk si asi nebude stahovat seriál pro teenagery a podobně. A nevím, jestli by se to dalo nějak zkoumat teda. N: Myslíš, že je tam důležitá ta pravidelnost? To dávkování toho příběhu, jestli to hraje roli? T: No to je zajímavá otázka. Třeba zrovna Californication vychází tři nebo čtyři měsíce a pak je třičtvrtě roku pauza. A to že třičtvrtě roku ten seriál nemám, že ho za ten rok nezačnu stahovat znovu. N: Jako jestli ti to třeba nevadí, že máš jen tu hodinu týdně? T: (Smích) to mi asi nevadí, nedělá mi problém to sledovat po kouskách, naopak kdybych měl velkej blok, víc dílů nebo delší díly, tak by mi to asi nebavilo. Jo jak jsem říkal, že je to krátký, je to kratší než film, takže to nezabere tolik času.
127
N: Myslíš, že tím, že to třeba stahujou lidi z práce, kamarádi, že se o tom pak můžou bavit? T: To samozřejmě, no. To samozřejmě asi takhle funguje, ale nevím no. Dívám se třeba na spoustu seriálů, který lidi nesledujou, takhle v okolí. Typicky ten M.A.S.H., který už dneska skoro nikdo nezná nebo ho viděl někdy dávno v televizi a není důvod se o něm v práci, ve škole bavit. N: A chtěl by sis o tom s někým vykládat? T: Asi to není úplně hlavní motivace pro sledování seriálu. N: Co rozhoduje o tom, který z těch seriálu budeš stahovat? T: Teď ti asi popřu tu poslední větu, ale jednak to, co jsem slyšel od kolegů a pak mě to prostě musí chytit, musí mě o bavit. Stáhnu si pár dílů, skouknu tři, čtyři, pět dílů, jednu sérii a vidím, jestli mě to baví nebo mě to nebaví. N: Stalo se, že jsi něco vzdal třeba v půlce série? T: No jasně. Třeba Heros, to jsem vydržel asi pět nebo šest dílů a pak mě to prostě nebavilo. Ale na druhou stranu, Lost jsem třeba sledoval čtyři série a od páté to stojí za houby a říkám si, že už to vydržím tu poslední sérii. N: Myslíš, že je tam rozdíl v soustředěnosti při sledování v televizi a v počítači? T: Já třeba u některých seriálů pracuju, mám to jako kulisu, zrovna třeba to se zase vrátím k tomu M.A.S.H.i, nebo k Simpsnům, který prostě znám, a který mi jedou někde na monitoru v okně bokem a já u toho dělám něco jinýho. To je jako když že jo u televize někdo žehlí nebo opravuje dětem úkoly nebo nevím. N: V té pirátské kopii už reklama není, je to lepší? T: No je to lepší v tom, že o pauzách si rozhoduju sám, že když potřebuju jít na záchod nebo vyřídit telefon, tak si to prostě zastavím a vyřídím si, co potřebuju a pustím si to znovu. Zatímco v tý televizi mi ty pauzy někdo nařídí. N: Hraje to roli, že si to můžeš ovládat sám? T: Asi, asi ne. Televize mi jako nevadí. N: To organizování v televizi ti nevadí? T: Nevadí. N: No a když by ty seriály byly v televizi s odstupem času… T: No dyť tak to je že. Vychází v Americe nějaký seriály a v Česku se objeví za rok za dva. N: Díváš se na to pak znovu v tý televizi?
128
T: No já jelikož nemám televizi, tak ne, ale asi ani neznám lidi, kteří by to sledovali znovu, spíš si to znovu pustí na počítači, jelikož jsou zvyklý na ten dabing a tak dál a můžou si nadávkovat třeba celou sérii během víkendu. N: Stahuješ i český seriály? T: Stahuju, stahuju i český seriály, hlavně starší, který zase nejsou dostupný. N: Myslíš si, že může vzniknout závislost na těch seriálech? T: Tak závislost může vzniknout na ledasčem. N: A vzniká u tebe závislost na těch seriálech? T: Asi ne, tím jak to sleduju okamžitě po vyjití a pak je půl roku nebo třičtvrtě roku pauza, tak si myslím, že ne. Ale to říkají asi všichni závislí (smích). N: No a kdyby to najednou prostě přestali dávat úplně? T: No tak asi začnu sledovat nějaký vybraný televizní pořady na internetu nebo s začnu vracet k filmům, nebo se vrátím ke knížkám. Jako nějakej tenhle relaxační čas na tu zábavu na tu beletrii, nebo tyhle seriály bych měl asi zachovanej, nevím, jestli to je závislost, ale co by bylo jeho přesným obsahem, to by se asi dalo změnit. N: Tak proč teda sleduješ tu pirátskou kopii a ne v televizi? Jo aha, to je jasný, protože ty ani televizi nemáš (smích). T: (smích) no jak říkám, spoustu seriálů bych si opatřil, neřeknu legálně, protože to stahování je samozřejmě legální, ale řeknu prostě za peníze, ale nejsou dostupný. Moc rád bych měl doma na dívídíčku vypálený s originálním bůkletem a obalem M.A.S.H. a Big Bang Thery a Californication. Teď třeba kupuju všechny filmy s Jamesem Bondem, i když je mám dávno stažený a vypálený, protože tady nebyly. Ale tím, že vyšly oficiálně, tak si je prostě koupím, abych je měl doma originální. N: Takže si děláš něco jako kompletní kolekci? T: Dělám si kompletní kolekci no. N: Jak jsi mluvil o té ilegalitě, jsi říkal, že je to legální, jak se tady na tohle díváš? T: No tak každý má právo si vytvořit kopii audiovizuálního díla pro svou potřebu že jo, to je dáno podle autorskýho zákona, ty ho v podstatě nesmíš jenom sdílet a nabízet dál. N: Ale ty lidi, co ho dají na nějaký ten server, ti to už ale dělají ne? T: Ti to samozřejmě dělají, ale to jako není můj trestnej čin, že jo. N: Takže ty tím, že to stáhneš, to už je legální? T: To je legální. Já vím jako, že je to pokrytecký, ale tak to prostě je.
129
N: Zabýval ses tím, než jsi to začal stahovat? T: Jo, řešil jsem to. N: A jak je to dlouho, co stahuješ? T: Tři roky, čtyři možná. N: A proč jsi s tím začal? T: Protože jsem chtěl věci, ke kterým jsem se jinak nedostal.
Rozhovor se Simonou N: Tak já se tě zeptám, jestli stahuješ seriály z internetu? S: No vlastně stahuju, začla jsem víceméně teďka před pár týdnama (smích). Většinou to stahoval Luki, to je přítel jo. No a mě pak už nebavilo čekat na nějaký díly a prostě až si to od něho stáhnu, takže jsem začala sama. N: Jak to stahuješ? S: Jak to stahuju? Přes jakou stránku nebo jako…? N: No jak to prostě uděláš, abys to měla? S: No tak Luki mi poradil stránku nějakou, nebo jich je víc, ale přes Uložsito.cz, to si stáhnu, to se mi docela osvědčilo, protože to mám, třeba jeden díl How I Met Your Mother, to mám stáhlý třeba za deset minut (smích). Tak to si stáhnu a uložím si to do počítače a … N: … a pak se díváš… S: … a pak se dívám. N: A kolik toho stahuješ? S: Jako třeba za den? N: No třeba, to můžeš taky říct, že třeba stahuješ jeden díl za týden nebo jako to máš. S: No záleží, jak jsem na tom s časem. Protože když mám čas, když jsem doma a nic se mi nechce a mám po škole, tak to jsem třeba stáhla za ten den skoro i celou sérii (smích), jo, já nevím, kolik jich tam je, tak dvacet? Tak to ne zas, tak patnáct klidně stáhnu, Ale zase teďka když musím chodit do školy, tak klidně aji měsíc nestáhnu. N: Takže to není pravidelně, že bys třeba čekala, až vyjde novej díl, a pak ho musela rychle stáhnout? S: Ne, to je vyloženě, kdy mám čas. Tak to stáhnu, ale ne že vyloženě čekám, jé bude to za týden, za pět dní, nebo tak, to ne. 130
N: Proč to stahuješ ty seriály? S: Hm, no. Už je to spíš taková nemoc (smích). Tak třeba že ten seriál mě baví… mám chvilku čas nebo nemám, co dělat. N: Stahuješ jenom ten jeden? S: Většinou teďka jenom ten jeden. Ale dívala jsem se i na jiný, ale to jsem zatím nestahovala, jakože až se dodívám na ten, tak budu stahovat něco jinýho. N: Takže máš vždycky rozkoukanej jenom jeden seriál? S: Jo, N: A proč? S: Protože bych v tom měla zmatek (smích), protože mě štve, že to nemám jakoby to dokončený. N: Ten děj toho seriálu? S: No ten děj, když to mám rozkoukaný a pak nevím, kde co se děje a tak. N: Prožíváš to s těma hrdinama? Víš jako, že to je nějaký iluzorní svět, kam jako utečeš …? S: No když se na to dívám hodně, tak jo no (smích). N: A je to tak, že si říkáš, to byl dneska blbej den, tak si pustím dva díly HIMYM? S: Jo, to jo, to ti tak zlepší náladu. N: A kdy se na to díváš? Žes i řekneš, teď mám čas, tak si to pustím, nebo vždycky večer před spaním, má to nějaký pravidlo? S: Nemá, třeba při snídani. Na oběd. (Smích) během dne, celej den, záleží, jak mám čas. N: Podle čeho sis vybrala, že budeš stahovat tady tenhle seriál? S: Já jsem se na něj začala koukat, myslím, že mi to dal kamarád, ne od Zuzky jsem to dostala, začalo se mi to líbit, a už jsem tím byla tak posedlá, že jsem si řekla, že to musím prostě dokoukat všechno, tak jsem to začala stahovat (…) N: Proč to stahuješ? Proč se na to nedíváš v televizi? Nebo díváš se taky v televizi? Jak to máš? S: No většinou se v té televizi nedívám, protože většina seriálů, který chci sledovat, tak ani v tý televizi většinou nejsou. Nebo jsou, ale my nemáme takový kanály. N: Takže ti to není dostupný? S: No není mně to dostupný no. 131
N: Hraje tam roli třeba i dabing? Víš, že se radši díváš v angličtině. S: No radši se dívám v angličtině, s tím dabingem mi to přijde, záleží na tom, na co jsem zvyklá. Když si zvyknu na češtinu, ta mně to přijde divný se na to dívat v angličtině. Ale většinou se teda dívám v angličtině. Třeba v tom Jak jsem potkal vaši matku, tam se mi docela aji líbí ta angličtina, že tomu jde docela hezky rozumět. N: Proč ses rozhodla stahovat právě tenhle seriál? Jsi říkala, že ses koukala i na jiný, proč teda stahuješ tenhle? S: No já jsem se třeba předtím dívala na Dextra, to jsem dokoukala jednu sérii a další už nebyla, tak jsem to chtěla něčím zaplnit a tak jsi si našla tady tenhle. N: A bylo to teda na základě doporučení? S: No hodně mi to doporučovala Zuzka a hodně jsem o tom slyšela i od jiných lidí, jako že je to baví, že to je něco jako Přátelé. N: Myslíš, že tam může hrát i roli že kdyby to už bylo v televizi, že se tam musíš dívat, když to běží. S: No mhm (souhlas), to už je takový o ničem (smích), že pořád musíš čekat. N: Ty když ten seriál máš staženej, tak si ho můžeš pustit kdy chceš, kolik chceš… S: … kolik chceš dílů za sebou.. hm, jo. N: Děláš to tak, že když to stáhneš, tak se na to podíváš a pak to smažeš nebo si to uschováváš a pak se třeba díváš znovu? S: Záleží, jak který. No třeba když si vezmu tady ten seriál to How I Met Your Mother, tak si to nechávám celý, protože se mi to jako celkově líbí všechno, ale třeba Sex ve městě, co jsem sledovala, ale ten jsem hnedka smazala. Jako mě to bavilo, ale na až zas tak, že bych to mohla sledovat dál, jako že bych si to já nevím třeba za rok pustila celý znovu. N: Koukáš se na ty díly u How I Met Your Mother znova? S: No někdy to tak dělám, ale to je spíš, že se to snažím spíš tak poslouchat, než se na to dívat. Teďka Luki vymyslel, že jsme si k tomu stahovali anglické titulky a že to posloucháme aj si to zároveň čteme, že nám třeba něco vypadne. N: Jako že se tak učíš ten jazyk? S: No že se učíš no, tak to nás tak napadlo (smích). Taková zábavná forma učení. N: Myslíš, že tam hraje roli, že si to můžeš stáhnout kdykoliv z toho internetu? S: Jo určitě. Jo určitě ta dostupnost.
132
N: Myslíš, že tam hraje roli, že když si ty kopie stáhneš, tak si pak můžeš nadávkovat, kolik dílů se podíváš? S: Jo, to je fakt dobrý. Že si nadávkuju, kolik toho chcu. N: dáváš si nějaký limit, třeba jenom jeden díl za den? S: Ne, většinou, jak se mi chce. N: Hraje tam roli, že v tom notebooku si to můžeš kdykoli stopnout a vyřídit si, co potřebuješ? S: To je taky dobrý no. Si to můžu kdykoli stopnout, vyřídit telefon, dojít na záchod, pak si to prostě vrátím. Nebo když nestihnu přečíst titulky. N: Je to jako, že se na to víc soustředíš nebo naopak tím, že víš, že si to můžeš stopnout, tak se na to tolik nedíváš. S: to záleží no. Když mě někdo otravuje nebo tak, tak je dobrý, že si to můžeš stopnout a podívat se na to znova, ale pak se tolik nesoustředíš, ale to je spíš tím okolím. N: Stahuješ to, protože tě zajímá, jak se bude vyvíjet ten příběh nebo proto, že chceš mít celou tu sérii? S: No spíš že tím příběhem žiju a že chci vědět, jak to dopadne. Když je to napínavý, tak musím vidět hnedka další a tak. N: Kupuješ si pak, když vyjde kompletní série na dívídíčku? S: Koupila jsem si teďka Červenýho trpaslíka. Tak to jako jo. N: A díváš se na to? S: Jo dívám, mě to strašně baví. Ale jak který, nevím jestli bych si koupila právě to Jak jsem potkal vaši matku. N: Jaký je to kritérium, proč Trpaslíka jo a HIMYM ne? S: No myslím, že toho Trpaslíka moc neseženeš, nevím, nenašla jsem ho nikde nebo jsem hledala málo, nepřijde mi tak dostupnej. Taková sběratelská edice, v podstatě to už je starý že ten Trpaslík a hodně lidí to sleduje a už to prostě tak neseženeš a v televizi to myslím už ani nedávaj, před pár lety to dávali. N: Stahuješ nebo díváš se i na český seriály? S: Jo dívám, ne počkej vlastně, nedívám. N: Ani v televizi? S: Jako nějaký český seriály třeba jako Nemocnice?
133
N: No (souhlas). S: Tak to ani ne. Jako občas když se všichni sejdeme doma u té televize, tak se občas dívám, na tu Ordinaci v růžové zahradě (smích), tak to se jako sem tam dívám, ale že bych si vyloženě sedla k televizi a pustila si to, to ne. N: Přemýšlela jsi nad tím, proč ty seriály sleduješ? S: Zrovna ty seriály? Tak je to kratší jak film, můžeš si udělat nějakou kratší pauzu, nějakou malou, že jo těch dvacet minut nebo půl hodiny. Tak to úplně stačí. A proč no… je tam spíš takový to, ta návaznost, že si musíš pořád koukat (smích). N: A proč si místo toho nečteš knížku? S: To taky čtu no, to taky čtu (smích). N: Víš jako že ten seriál může někdo mít jako únik z reality nebo si řekneš, dneska to byl těžkej den, tak si dám svých dvacet minut… S: .. to asi taky, ale když o tom tak přemýšlím, tak když mám víc času, tak dám přednost knížce vždycky. Většinou mě ta knížka víc pohltí než ten seriál. Kdybych si teda měl vybrat mezi seriálem a knížkou, tak bych si asi vybrala nějakou tu knížku. N: Takže ten seriál je něco jako nějaký instantní potěšení jenom na půl hoďky… S: … no něco takovýho. Když mám třeba míň času a chci se nějak zabavit, tak si pustím ten seriál, ale když mám víc času a chci se zabavit, tak se rozhodnu spíš pro knížku, než pro ten seriál. N: Jako že se té knížce musíš intenzivněji věnovat? S: No, no, spíš tak a strávím nad tím aji víc času. Já vydžím číst dlouho, takže by mi to asi ani nestačilo, kdyby přečetla jenom něco. N: Takže tu knížku si neumíš nadávkovat tu půlhodinu.. S: … no u knížky ne no… N: … ale ten seriál někdo natočil na tu půlhodinu, tak ty víš… S: … no že to je ten limit, a dál už prostě nemusím. Ale tam stačí otočit. Ale tam stačí taky kliknout, ale už je to jiný no. N: Myslíš si, že může vzniknout závislost na těch seriálech? S: No určitě si myslím, že jo. N: A pociťuješ to nějak na sobě? S: No teď zrovna ne, ale třeba před těma dvěma týdny, to jsem se dokázala dívat celý den. Ale myslím, že nejsem závislá. 134
N: Proč teda sleduješ ty seriál jako pirátský kopie ne v televizi? S: No v televizi většinou nic není, tam se koukám většinou tak akorát na zprávy, když už teda. Ani vlastně nevím, co tam teďka dávaj. Spíš se radši koukám na to, co mě baví no. Takže nějaký ty filmy nebo i seriály. Že si můžu vybrat, můžu si stáhnout co chci, co mě zaujme, stáhnu, se podívám, je to takový, taková větší svoboda výběru. No taky si ten notebook můžeš vzít kamkoli, když jedeš ve vlaku, kdekoliv. N: Jako na zkrácení dlouhý chvíle? S: No, no, no. N: Myslíš, že může fungovat něco jako podle toho, na jaký seriál se díváš, tak taková seš? Nebo že to něco vypovídá o tom člověku? S: (Smích) jsem si zrovna vzpomněla na Dextra. Nevím, jestli to vyloženě vypovídá o tobě, ono všechno musí o tobě něco vypovídat že jo. N: Myslíš, že si tvoji kamarádi o tobě můžou udělat obrázek podle toho, jaký seriály sleduješ? S: Asi jo. Protože třeba… asi je to možný no, ale oni jsou ty seriály takový ani ne obecný, ale třeba když si vezmu Přátele nebo tak, tak to je jako pro většinu lidí no, jako pro jakýkoli že jo (…). N: Bavíš se takhle s kamarádama o tom? S: O seriálech? N: No, jestli je to společný téma pro rozhovor? S: No pro mě je to hodně takový společný téma. Jo jako že si řeknem, kdo co stahuje a jaký to bylo, no viděls jak to skončilo? No, no, to bylo hrozný (smích). Jak s kým teda. Většinou to řeším s lidma na koleji, protože tam se hodně sledujou ty seriály, tam to jede furt, tam má každej druhej rozkoukaných pět seriálů. N: A měla bys dojem, že kdybys to nesledovala, že budeš nějak vypadávat z kolektivu, že se budeš cítit méněcenná.. S: … no ne méněcenná, ale asi bych nikdy nevěděla, o co jde. Bych nevěděla, co mám říct, jak mám reagovat, většinou teďka se o tom baví hodně. Méněcenná to ne, protože každej na to nemá čas nebo na to není ani zvědavej na nějaký pitomý seriály , že (smích). Když se to vezme kolem a kolem, tak to je naprostá blbost jo (smích), že tě to jako ani moc neobohatí. Jako možná se na tom naučíš nějaký slovíčka, nebo možná tu angličtinu. N: A donutilo by tě to, že by sis řekla, že všichni o tom mluví, tak se teda podívám?
135
S: No muselo by mě to jako, to bych asi poznala podle prvního dílu, možná bych to zkusila, ale kdybych už věděla o čem to je ale ten děj by se mi moc nelíbil, tak bych do toho asi nešla jenom tak, protože se na to dívaj ostatní. N: Ale nenechala by sis diktovat. S: Ne, ne. Třeba všichni mluvili o tom Sex ve městě, ale mě to nějak nenadchlo, ale nedívala jsem se na to, až jsem se pak koukla na ten film, tak jsem si řekla, to by bylo zajímavý vidět i ty díly předtím, to spíš tak samo. To spíš podle sebe, než že bych se nechala tak úplně zviklat. A nebo teda si nechám poradit od toho, kdo tomu rozumí a sbírá fakt dobrý seriály. N: Že si necháš doporučit. S: Jo, protože všichni schválí třeba všechny seriály že. N: O tom seriálu rozhoduje sledovanost v televizi, ale ty když to stahuješ, ty už nepatříš do té skupiny těch lidí, kteří to sledujou v televizi, protože třeba ani nemůžeš, protože to tady není dostupný. Myslíš si že i tak můžeš nějak ovlivnit osud toho seriálu? Nebo myslíš si, že by ti tvůrci na to měli brát zřetel? S: Jako na tu sledovanost? N: No jako na to stahování. Myslíš si, že ty to můžeš ovlivnit jako ten, kdo to stahuje? S: Hm to nevím, to si myslím, že to nikoho moc nezajímá, že to stáhnu. N: Myslíš, že kdyby byla ta možnost, si to stáhnout třeba za 3 dolary, že by sis to pak koupila jako originální kopii? S: Asi bych to takhle nestahovala, možná by mě to už ani tak nelákalo (smích). Já nevím, muselo by to být fakt dobrý, abych to stáhla. N: Zamyslela ses někdy nad tím, kolik času tomu věnuješ, tomu stahování? S: Radši ne (smích). N: A sledování? S: Radši nad tím nepřemýšlím (smích). Jinak bych si nafackovala. Ale tak když to vezmu, tak třeba dva díly denně, to máš sedm dní, to je hrozný no. N: A to stahování? S: No většinou to trvá stáhnout ten jeden díl deset minut. To většinou stahuju jenom jeden v tom týdnu, si toho nastahuju hodně a pak se na to dívám postupně. N: Chodíš se dívat na fanouškovský stránky, pro titulky nebo se dívat, kdy vyjde novej díl?
136
S: Ne, vůbec. Jako když chci, tak si to stáhnu, ale že bych se o to tak strašně zajímala, to ne. Já si ty titulka stahuju na té stránce Uložsito.cz, tam jsou aji ty titulky. N: Jak to máš s reklamou, v té pirátské kopii už ta reklama není, vadilo by ti, kdyby tam byla, nebo seš ráda, že tam není? S: No mě nevadí, že tam není (smích). A nevím, jestli by mi to vadilo, kdyby tam byla. To je vlastně jako dívídíčko, to by tam ani nemělo bejt. Tak je to lepší. N: Když bys to nějak shrnula, proč stahuješ seriály? S: Proč stahuju seriály? No je to rychlejší, může se na to dívat kdy chci, kde chcu vlastně, tam jde hlavně o to, že to můžu mít kdy chcu a jak chcu, mám větší svobodu. N: Tak já moc děkuju. S: Jo, prosím. Následující část rozhovoru vznikla po rozhovoru s další respondentkou, Miladou, jemuž byla Simona přítomna a po jeho skončení se obě respondentky spolu o tématu rozhovořily. Tato část rozhovoru vznikla odděleně, protože jsem si během rozhovoru s Miladou uvědomila, že jsem se Simonou nehovořila o tématech finanční náklady a ilegalita. N: Ještě mi řekni, kolik tě to stojí to stahování, jestli víš, třeba že nemáš místo v notebooku, tak si musíš koupit disk… S: No tak disk akorát tak, ten mě stál já nevím kolik.. tisíc osum set. N: Ale ten asi nemáš jenom pro ty seriály ne? S: Ne, ne, tam mám i jiný věci. N: A co si myslíš o té ilegalitě, jak to máš? S: Jestli si připadám jako zločinec? N: No jak to vnímáš, jestli si uvědomuješ, že děláš něco nezákonnýho nebo si myslíš, že to není nezákonný. S: Tak asi správný to není, jak řekla Milada. N: Správný jako nemorální nebo nezákonný? S: Asi oboje. N: A trápí tě to? S: No tak jako když jsem začínala stahovat, tak jsem se bála, že na mě přijdou (smích). M: (Smích) Co?
137
S: (Smích) no fakt no (smích), ale pak mi to bylo jedno, protože vím, že to dělají všichni. Takže asi tak no.
Rozhovor s Miladou N: Stahuješ seriály? M: Stahuju. N: Jak to děláš? M: Tak já to mám vlastně předplacený na jedný stránce. N: Můžeš klidně říct i jaká. M: Je to vlastně torrent, tak se jmenuje ta stránka a tam stahuju, jak veškerý seriály, tak i filmy, hudbu, nebo prostě já nevím, i knížky se tam můžou stahovat. Je to tím způsobem udělaný, že si tam předplatíš esemsekou myslím na čtyřicet dní to stojí deset korun a pak prostě volně stahuješ, přihlásíš se pod svým jménem a stahuješ no. N: Proč jsi s tím začala s tím stahováním? M: Proč jsem s tím začala? No protože jsem se chtěla podívat třeba na nějaký nový filmy nebo seriály, co třeba zrovna běží a jsem třeba zrovna ten díl neviděla, tak jsem si to prostě stáhla. Nebo že jsem to chtěla vidět třeba víc dílů za sebou. N: Jak je to dlouho, co stahuješ? M: Moc dlouho ne, já nevím ty jo, jako tak celkově? Všechno? N: No tak odhadem. M: Tak já nevím, tak rok. Většinou mě pak někdo zásoboval předtím, teď spíš tak jako sama tak rok. N: Když tě přestali zásobovat, tak jsi začala stahovat sama. M: Jo, jo tak. N: Je to tak, že ti to dává svobodu, že si můžeš stáhnout sama co chceš, kdy chceš? M: To taky no, že vlastně kdykoli třeba někde jsem, s někým se o něčem bavím, o nějakým seriálu nebo vo filmu, tak mi třeba řekne, že je pěknej, tak já si to najde hnedka a začnu to stahovat. N: Kolik tak toho za týden stáhneš? M: Tak seriály ja nevím, tak jak kdy, až se dodívám na jeden, tak třeba stáhnu další. N: Stahuješ ty seriály po sériích nebo po dílech? 138
M: No série většinou, jako že třeba když nevím, o čem ten seriál je, když jsem ho nikdy neviděla, tak si stáhnu tu první sérii, podívám se, jestli by mě bavila a pak třeba si stáhnu další. N: A kolik těch seriálů už jsi takhle stáhla? M: Jeden. N: A podle čeho sis ho vybrala? M: No kamarádi mi řekli, že je dobrej, že se jim líbil, tak jsem ho stáhla. N: Chtěla jsi jako vědět, že o tom mluvili? M: No přesně tak. N: Proč se na ty seriály díváš jako celkově, na ty stažený kopie? M: Protože u toho odpočívám asi bych řekla, takže takovej relax, že třeba poslední dobou já u toho usínám, že jsem navyklá na to, že si něco pustím, ten seriál nebo film a u toho usínám. Což teda jako dělám jenom poslední dobou. Jako dřív jsem to nedělala. A druhej den se podívám, kde jsem skončila, pak to zase zapnu od té části. N: Takže je dobrý, že si můžeš jako sama určit, kdy se na to díváš? M: Jo, ehm (souhlas), to taky no, podle toho, když třeba běží nějaký seriál v televizi, tak já zrovna nemůžu že, tak mi to nevyhovuje, že nejsem třeba doma nebo dělám něco jinýho, ale takhle si to pustím, kdy můžu já. Že si to já určím no, kdy se budu dívat. N: Ten seriál je nějakým způsobem rozdělenej na jednotlivý dávky, třeba po těch dvaceti minutách, ale když ty si to stáhneš, tak si můžeš určit, na kolik dílů se podíváš a nemusíš čekat, až bude v televizi za týden dalších dvacet minut, myslíš, že to je dobrý? M: No já myslím, že jo, protože třeba když v televizi vidím nějakej seriál, tak to skončí v tom nejlepším a musím čekat týden nebo pět dní na to, že začne další. A takhle si můžu skouknout kolik chcu dílů. Třeba tři díly, čtyři. Takhle to si myslím, že je výhoda toho. N: Máš nějaký limit, že se díváš jeden díl seriálu denně nebo když máš blbej den, tak toho skoukneš víc? Je tam nějaký pravidlo? M: To ne asi, spíš jako že bych každej den musela vidět nějakej seriál, to ne. To spíš jenom tak nárazově, že třeba vím, že mám čas, že večer nikam nejdu, nebo sem doma, nebo to. Prostě se podívám no. Jako pravidelně ne. N: Myslíš si, že na tom může vzniknout závislost? M: Na seriálech? Asi jo. Jako jestli třeba na nějakým konkrétním úplně? N: No že to může být nějaký únik z reality?
139
M: No tak asi jo, protože ten seriál většinou, to je ho natočených hodně dílů, takže člověk se na to může dívat pořád dokola a může si prostě pouštět jako (smích), já nevím, jak to mám říct. Že to vidí jako, že tam žijou s tebou jako ten život. N: Máš teda dojem, že to prožíváš s těma hrdinama? M: Tak jako někdy jo no. N: Máš to tak, že třeba když se s někým jako pohádáš nebo tak, tak si pustíš ten seriál a… M: … jo to asi jo, jako že si u toho můžu odpočnout nebo si relaxovat, když mě někdo naštve, to pomůže no. Ale ne jako že bych to tím nějak řešila, to asi ne. N: Máš nějaký pravidlo, jak to sleduješ? M: No většinou před tím spaním, že si to vezmu do postele. Pustím si ten díl, co mi navazuje, tam je zase ta výhoda, že když se mi nějakej díl líbil nebo třeba jsem něčemu někde nerozuměla, tak si pustím třeba ten díl předtím a podívám se znovu a to je dobrý v tom, že si může jako člověk sám určovat, na co se bude dívat. N: Díváš se na ty díly teda někdy opakovaně? M: No tak u toho, co jsem stahovala teďka, tak to jako ne, tam je to jako zatím, že se dívám prostě tak jako popořadě. Ale u některých seriálů jo, co už jsem viděla, tak jo, to si někdy pustím znova. N: Ukládáš to, jako že to shromažďuješ? Nebo to skoukneš a smažeš? M: No já mám zatím stáhlej ten jeden, takže tam mám, ale jako myslím si, že to smažu, až , že potom si stáhnu novou sérii. Ale zase si myslím, že kdyby se mi nějakej seriál jako hodně líbil a chtěla bych se na něho někdy podívat do budoucna, tak si ho asi nechám nebo si ho vypálím. N: Díváš se na seriály i v televizi? M: To většinou na český seriály. N: A ty seriály, co stahuješ, co je zahraniční? M: Jo, zahraniční. N: A stahuješ to proto, že on tady jako není ? M: No zrovna ten konkrétně tady není no. N: Takže protože ti není jinak dostonej jo. M: Není no. N: Hraje tam i roli, že to je v originálním jazyce? 140
M: No asi jako, já nevím no. Jako na něco je to dobrý ten dabing, ale na druhou stranu, když člověk slyší v té angličtině, tak si třeba zapamatuje nějakou tu frázi, co tam je a pak si to prostě přečtu a vím, že to je, že si to zapamatuju. Je to možná dobrý pro ten jazyk, že se člověk učí. N: Český seriály teda nestahuješ? M: Český nee, ani jako nevím kde bych měla stahovat český seriály. Většinou třeba když nevidím nějakej dílu seriálu, tak se podívám na nějakej stream nebo na něco takovýho, na nějakje ten portál té stanice, že to tam mají jako v databázi. Ale jinak český jako nevím. Nic mě nenapadá. N: Kdyby ten zahraniční seriál běžel v českým vysílání, dívala by ses spíš na to nebo bys i tak dál stahovala? M: No to by záleželo asi, kdyby to dávali. Kdyby to dávali v čase, kdy by mi to vyhovovalo, tak bych se asi dívala na tu televizi. N: Takže tam má vliv to, že když si to stáhneš, tak se na to můžeš podívat, kdy chceš? M: No jako asi jo, asi je to pohodlnější, když to má člověk stáhlý a na to člověk může podívat, kdy chce. Ale v tý televizi je to lepší, než se dívat na ten notebook. N: A proč? M: No nevím no, prostě… Prostě vím, že zrovna dneska to dávají a všichni se na to dívaj a já se musím dívat taky, protože zítra si o tom budem třeba vykládat ve škole nebo já nevím. N: Takže si o tom povídáš, o těch nových dílech třeba, s kamarádama? M: No pokud to sledují i oni, tak jo. N: Myslíš si, že může vzniknout závislost na těch seriálech? Na tom sledování, stahování? M: Já si myslím, že jo. Jako docela lehce si na to může člověk navyknout. Ještě kor k tomu, když má stažený určitý díly a zajímá ho, co bude dál a pak si stáhne další díl a pak už je na tom prostě možná závislej no. Že je prostě zvyklej, že se dívá na seriály, tak si stáhne zase jinej. A když člověk ještě zjistí, že to je jednoduchý, takhle to stáhnout, když je ta možnost. N: Jak se díváš na to, že ten děj je v seriálu nějakým pravidelným způsobem rozdělený a nějak periodizovaný? U těch stažených kopií to ale může trochu se vytrácet, protože ty si pak stáhneš třeba deset dílů a můžeš je vidět všechny za sebou? M: No já nevím no, ono je to složitý no, tak většinou, ono co se dají stáhnout ty seriály, tak už byly někde odvysílaný, že jako nejedou úplně poprvé, myslím, že jako kdyby úplně jako
141
nějakej novej, ale když to How I Met Your mother to ani nevysílali no, nevím no, nevím, co říct. N: Ono je těch seriálů ke stažení i v televizi docela dost, podle čeho si vybíráš? M: No asi podle toho, ani ne, kdo tam hraje, možná, ale spíš podle kamarádů, co mi někde řekne, třeba že už to viděl a že je dobrej ten seriál, že se jim líbil. Mně třeba řeknou zhruba o co tam jde a když mě to zaujme, tak si to stáhnu no, asi podle toho. Asi spíš nějaký seriály stáhla, u čeho si odpočnu, nevím, takhle no, nebo nějaý humorný, nebo že je u toho sranda. N: Seriál je původně nebo primárně určenej pro televizi pro televizi a o jeho úspěšnosti rozohují diváci, ale ty tím, že to stahuješ myslíš, že na to máš vliv, nebo chtěla bys mít? A měli by ti tvůrci se na to nějak ohlížet, kolik lidí to stáhuje, ten seriál? M: Jako že když ho stahuje hodně lidí, tak na to ty televize potom reagujou? N: No jako že by pak ti producenti nebo tvůrci věděli, že to je oblibený. Myslíš si, že to vůbec dělají. M: Nevím no, já jsem nad tím jako tak nikdy nepřemýšlela. Já si myslím, že to normálního člověka ani tak jako nenapadne. Jako se nad tím zaobírat, takovýma vědma, že to je věc asi trošičku někde úplně jinde, já nevím, těch manažerů nebo že je, těch tvůrců, to že ji udělají prostě nějaký ty průzkumy. N: Takže ty nemáš dojem, že bys na to měla nějak vliv? M: Tím, že ho jako stáhnu na internetu? N: No. M: Asi jo jako, ale nevím jakej (smích). N: Kolik času asi tak věnuješ týdně sledování těch seriálů? M: (Smích) většinou si to pustím před spaním a to je tak dvacet minut, tak to je tak tři hodiny, čtyři zhruba no. N: Soustředíš se víc na sledování toho seriálu víc v televizi, protože víš, že ti to běží v určitou dobu, tak si na to uděláš ten čas, a nebo když máš tu staženou kopii, tak se na ni díváš v tu dobu, když ty máš čas, že se tomu pak víc jako věnuješ… M: Jo, jo, no já nevím, asi v tý televizi, myslím, že v televizi no, že si na to jako počkám, že člověk má chuť se na to podívat, tak si na to počká. On je taky fakt, že člověk se na to těší že, když ví, že má za týden vidět další díl, tak se mu tak jako přemílá v hlavě, co by tam tak mohlo být, ale možná asi některý lidi by si na to počkali no. Tak nevím no, nedělalo by mi to problém, kdybych věděla, že si třeba nestáhnu nikde, tak si na to člověk počká.
142
N: Takže ti příjde ta serialita tam k tomu patří? M: Jo no. N: Že je to vzácnější jako? M: Jo. Kdyžto takhle si můžu pustit pět dílů za sebou. N: Díváš se na to sama nebo s někým? M: To, co mám stažený? N: No, M: Sama, se dívám sama. N: Jak se díváš na reklamy, vadí ti … M: … vadí no, že jo. N: A je teda lepší, že v té pirátské kopii už ta reklama není? M: jo určitě, určitě jo. Že to tam prostě neruší ten průběh toho celýho seriálu. Jako když má ten seriál dvacet minut, tak prostě po deseti minutách je to seklý, ale takhle to má člověk v kuse a nemusí se ohlížet ba žádný reklamy a není tam žádný přerušení no. Taky to zkracuje i čas toho seriálu. N: Přemýšlela jsi někdy, kolik tě to stojí pěněz? M: to stahování? No tak nevím, akorát za těch čtyřicet dní tam zaplatím deset korun. To je všechno, když nemyslím elektriku nebo tak. N: Paměťový média, že by sis to třeba vypalovala na dívídíčka? M: No zatím ne, zatím mám místo v noťasu, takže zatím to nevypaluju. N: Připojení, to bys měla stejný? M: To nehraje roli no. N: Se stahováním se pojí otázka ilegality, jak tohle vnímáš? M: No vím o tom, že to je nelegální, že by se to asi nemělo dělat. Ale nevím no, je to takový, že je to takový sporný no. Dělá to dneska spousta lidí, každej druhej si prostě někdy v životě něco stáhl, ať už je to nějakej film, seriál nebo něco na internetu. Si myslím, že by měli zavřít každýho druhýho no. Jako nevím no, asi by to možná mělo být řešený nějak jinak no, ale já si myslím, že se tomu nedá zabránit v dnešní době, aby to nešlo stahovat. N: Takže se necítíš jako kriminálník, spoléháš na anonymitu? M: Necítím se jako kriminálník (smích), necítím. Jako vím, že to je nelegální. 143
N: Vnímáš rozdíl mezi stahováním seriálů a třeba hudby? M: To si myslím, že to je úplně to stejný no. To bych jako nějak nerozdělovala no. Prostě pořád stahuješ, jestli se jedná o to nebo o to. N: Máš k tomu něco, co by jsi chtěla ještě říct? M: Asi ne, už mě nic nenapadá, mě to napadne, až to skončíme (smích). N: Tak to nevadí, to kdyžtak ještě nahrajem. M: (smích). N: Tak děkuju moc. M: Já děkuju. Po skončení se Milada pustila do diskuze se Simonou, která mi poskytla interview o hodinu dříve a rozhovoru s Miladou byla přítomna. M: Já vím no, že je to ilegální, ale mě přijde, že je to už jako součást našeho života, že to prostě beru jako samozřejmost. N: A je tam to, že si řekneš, že to dělají všichni, tak já to můžu dělat taky? M: Hm no, možná jo no. N: Nebo spolíháš na to, že tě nezavřou stejně jako další tři miliony lidí na celým světě? M: No nevím no, jako víš co, jako že by přišli ke mně dom a : „Stahuješ to, máš to ve svým počítači, my to všechno víme, co tam máš…“ S: A proč to jako ty stránky, tak kdyby to bylo zakázaný, tak to přeci zruší ne nějaký ty lidi. M: No oni to ale lidi dneska dokážou obejít všechno.
Rozhovor s Květou N: Stahuješ seriály z internetu? K: Jo stahuju seriály, ale ve většině případů se na to dívám spíš online … na seriály a nebo spíš stahuju filmy. N: A když už teda ty seriály stahuješ, tak jak ? K: Takže stahuju přes toho, ježismarja, přes warcentrum, když tam je, nebo přes torenty no, a nebo to prostě vyhledám v googlu a když tam někde něco najdu, tak to stáhnu.
144
N: Jak často stahuješ? Máš to jako že stahuješ nějakej počet dílů za týden? M: No tak já to mám většinou nárazově, většinou když se nějakej dodívám, co stáhnu, tak stáhnu další. Ale teďka mám útlum docela. Nejvetší boom ve stahování byl asi minulej rok. To bylo třeba jeden den, jeden díl, ale teďka už je to tak jako že. N: Takže to nemáš tak, že by jsi čekala, až třeba ve středu vyjde novej díl a stáhla si ho? K: Ne. Já to takhle nestahuju jako. Vůbec. N: Takže nárazově a po větších celcích? K: Jo, většinou po té jedné sérii. Takže to záleží, kolik to má dílů že jo. Když je to moc dlouhý, tak mě Michal většinou sprdne (smích), že to trvá dlouho, tak to stahuju po menších no. N: A díváš se na to potom jako na celou tu sérii, až ji máš staženou? K: No většinou si to stahuju celý tu sérii, takže ju stáhnu, tak potom ve volným čase to sleduju prostě co nejvíc sílů za sebou, takže třeba mám volno ve škole, tak třeba skouknu tři díly. N: Proč to stahuješ, přemýšlelas nad tím, proč to vůbec děláš? K: Tak stahuju to třeba kvůli tomu, že to neběží v televizi, spousta těch seriálů, nebo to běží pro mě v úplně hroznou dobu, protože je to pro mě pohodlnější a když to tak řeknu, tak za to nemusím prostě platit, že bych si koupila třeba cédéčko, to prostě ne. N: A hraje tam roli třeba i ten jazyk? Že to můžeš sledovat v originále, kdyžto v té televizi už to je nadabovaný? K: Asi u některých jo, ale třeba Přátele jsem viděla aji v angličtině a tam se mi líbila víc ta čeština. Ale třeba u toho How I Met Your Mother, to jsem viděla aji v češtině a to se teda radši podívám na angličtinu. Ale jak kdy, když mám prostě chuť, se na to dívat v angličtině, tak si to prostě stáhnu v angličtině a koukám na to bez titulků,a bych se jako snažila aspoň trochu reagovat, když to člověk nepoužívá. N: Jak to pak sleduješ? Jako večer před spaním, nebo je tam nějaký pravidlo? K: Když to sleduju s Michalem, jako když si stáhnu nějakej společnej seriál, což bylo třeba teďkom s tím Davidem Duchovnym, ježiš, jo von tam hraje spisovatele, kterej pořád s každou souloží a jo, Californication (smích), tak to jsme se dívali jako vždycky před spaním jo, třeba od osmi dva díly a tak. Ale jinak se dívám spíš tak jako když přijdu ze školy, to člověk jako vypne a nevím, jestli v tom je nějaká pravidelnost, prostě no. N: Nemáš nějakej návyk, že bys musela vidět třeba každej den jeden díl nebo tak?
145
K: Ne, ne. No když je zkouškový, tak to mám návyk, že se většinou dopoledne učím (smích) a třeba ve dvanáct vím, že si dám za odměnu třeba jeden díl, to jako jo, ale to je ve zkouškovým. Ale jak je škola nebo tak (smích). N: Máš to radši sledovat sama nebo právě s Michalem? K: Tak je mi úplně jedno, to já mě nějak nevadí, to je jedno. Když mě do toho nekecá, což většinou naštěstí nedělá, tak je to dobrý. N: No protože televize je většinou jakoby společná pro všechny, lidi se u toho pak hádají, kdo se bude na co dívat a tak. K: No to mi zas tak neřešíme. To vyhrávám já (smích). N: Podle čeho si vybíráš, jakej seriál budeš stahovat? K: Tak většinou podle toho, že mi ho někdo doporučí třeba, jo že prostě mi řekne hele tohle je fakt dobrý, tak se na to podívám, nebo třeba Marek má docela dobrý tipy, já nevím, kde to bere, jo, že mi řekne, jo tak tohle je taky dobrý. No a nebo že jsem to třeba už viděla v češtině a teď si to chci stáhnout třeba v angličtině a nebo, no to je asi všechno, ale většinou mi to někdo doporučí. N: No a když třeba za rok koupí nějaká česká televize vysílací práva, nadabují to, díváš se na to potom v televizi? K: No mě se takhle stalo, no vlastně teďka běžel ten Californication a to jsem teda neviděla ani jeden díl v televizi, protože to stahuju, první sérii a druhou taky a v češtině mě to vůbec nezajímalo, prostě nevím no, to prostě nevystihneš některý ty sprostý slova v tý češtině, nevím, ale co jsem docela sledovala v češtině, bylo to How I Met Your Mother, ale to bylo nadabovaný docela hezky, tak jako, na to jsem se prostě dívala podruhý. N: No a když ten seriál nebo díl stáhneš, tak se podíváš a smažeš nebo to hromadíš? Že se třeba pak podíváš ještě jednou… K: Jo jako ale většinou hromadím, většinou to mám i jako s filmama, já je prostě nechávám na disku a pak zjistím, že nemám moc místa, tak to promažu (smích). N: No tak máš to jako že hezkej pocit, že máš už ted tři kompletní série? K: No já su spíš takovej křeček jo, já si říkám, jo, to bylo dobrý, tak já bych si to ještě, jako teďka se mi na to už nechce dívat, ale třeba si na to za měsíc vzpomenu, takže to si udělám tu zásobu, nechám si to jako tam, abych si to nemusela znova stahovat nebo když si o to někdo třeba řekne nebo tak, takže. N: Jako je ti líto, to vyhodit? K: Jo, tak. N: Díváš se na to pak někdy doopravdy znovu?
146
K: (Smích) takový ty oblíbený, ale to si většinou třeba vybírám ty díly, že to třeba nesleduju úplně celý postupně, ale spíš si vyberu, tenhle ten díl byl dobrej, ale jako jo, sem tam. N: Stahuješ i český seriály? K: Ty jo, já myslím žádnej nemám českej. N: A díváš se na ně v televizi? K: Jo dívala jsem se teďka, ten byl docela dobrej, ten, Vyprávěj, tak ten, no a Přešlapy byly dobrý. Ale jinak jako český no. Víš co, jako já nevím. N: Když už to teda sleduješ, co tě k tomu motivuje? Proč místo toho nemaluješ třeba obraz? K: Hm, to je dobrá otázka. No tak jako asi kvůli tomu, že nad tím jako nemusíš, takhle když přijdu ze školy, tak potřebuju vypnout a většinou, když jako čučíš do té obrazovky, tak u toho můžeš dělat aji jiný věci, vnímáš to, a prostě vypnu u toho, tak nějak u toho. N: Takže taková kulisa? K: Jo, jo, jo, něco takovýho. N: Máš to i tak, že jsi měla třeba blbej den, tak si pustíš How I Met Your Mother a seš chvíli s Barneym? K: Jo to taky, když má člověk třeba debilní den, tak si tam pustím něco, nebo se kouknu na Top Gun třeba. N: U těch pirátských kopií si můžeš sama ten příběh nadávkovat, dívat se po větších celcích, nemusíš čekat, až to bude zase příští týden v televizi, je to pro tebe výhoda? K: Jo určitě, protože většinou to skončí v nějakým bodě a teďka co jo, a teď nevíš a musela bys čekat a ten další týden nebudeš mít možnost na to čučet, tak prostě je to určitě výhoda, že si to pustíš kdykoli, kdekoli, nebo si můžeš pustit podruhý, když ti tam něco uniklo nebo se prostě v televizi nedá. N: Takže když máš ten seriál staženej, tak si ho můžeš jako sama nadávkovat, kolik toho chceš a kdy to chceš a tak. K: Jo, no protože že jo, když, ty můžeš strávit třeba celej den u toho seriálu, že jo, ale takhle když ti to diktuje televiza, jako že třeba prostě čété jednička, tak to máš prostě v určitý hodiny a určitý dny, ale takhle seš pánem svýho času a můžeš si to kdykoli ošéfovat. N: Jako že se nemusíš podřídit.. K: Jo té autoritě jo.
147
N: Úspěšnost seriálu určuje jeho sledovanost v televizi, ale ty tím, že to stahuješ, myslíš, že to můžeš nějak ovlivnit? Chtěla by jsi mít tu možnost to ovlivnit? K: No tak já si myslím, že takhle to asi právě ovlivnit nemůžeš, že protože to jsou ty pirátský kopie, tak asi těžko existuje nějaká jako statistika, jako že by to někdo sledoval nebo tak, jako kolik to stahuje a tak, to by na nás už přišli a todle to by nebylo moc dobrý (smích), takže to asi ne, ale určitě kdyby se třeba nějaký něco, třeba na netu, kde by se dali nějaký tři série a napsat tam recenzi, tak by to bylo fajn, protože některý ty seriály jsou třeba dobrý, ale natočí se jedna série a skončí to, že jo, protože to nemá třeba žádnej ohlas, ale někomu jinýmu prostě na druhý straně zeměkoule se to třeba libí, ale ti se k tomu nějak nevyjádří že jo, protože není jak jako, jedině že by napsal třeba do Warner bros. hele tohle se mi líbí, neudělali byste pokračování (smích). No nevím no, jestli by to k něčemu bylo. N: Tak že by třeba sledovali, kolik se stáhlo to odvysílanýho dílu, jak že to je třeba možný zjistit. K: No asi jo, ale akorát nevím, jak by to, ale museli by to dělat tak, aby nenašli takový ty IP adresy těch nás, co to stahujou ilegálně (smích), protože ty pokuty bych nechtěla platit (smích). N: Takže si myslíš, že tím stahováním se dopouštíš něčeho nezkonnýho? Jak to vnímáš? K: Popravě, já si to tak nějak jako, do tý doby, asi do minulýho roku, jsem si tak jako říkala, tak na mě nemůže nikdo přijít jako, že jo, taky dřív se dalo stahovat ve škole že, ale teď jsou všichni připíchlý a trvá to strašně dlouho, takže to stahuješ doma jo, a teďka jak vybrali nějakýho toho borca, co to tam dával ty filmy, myslím nestahoval, našli ho, tak už jsem se začala říkat, že to není asi jako úplně bezpečný teda, jo, ale nevím. N: Může tě to třeba jako odradit od toho stahování? K: No úplně asi jako by mě to neodradilo, ale asi bych měla jako vo hodně větší strach a vybírala bych si, kde to stahuju že jo, asi bych to už nestahovala u sebe doma (smích), ale šla bych do nějaký veřejný knihovny, nebo prostě bych šla někam, kde tě těžko najdou, samozřejmě jako vím, že to není úplně legální že (smích). Jenže v dnešní době potřebuješ aji stahovat knížky a takový věci, protože je to pro nás finančně náročný, tak to nějak řešit musíme, jinak se nedá. N: Přemýšlelas nad tím, kolik času strávíš tím stahováním a sledováním? K: Jo tak jako že, že jo, já to zmáčknu, dám stahuj a jdu pryč, jo, a většinou, protože mi máme rychlej internet, ale prostě když něco začneš stahovat, tak se to strašně zpomalí, já nevím proč, a většinou stahuju jeden blbej film, teďka jsem stahovala mamce Edith Piaf, to mě zabralo dva dny jako. Protože že jo, když to stahuješ z toho torrentu, tak ono se může stát, že ta rychlost je pomalá kvůli tomu, druhýmu a ne kvůli tobě, a pak to trvá no. Ale já
148
fakt nevím, kolik mi to jako zabere času, prostě málo, protože se tomu nevěnuju že, já to třeba odkliknu a jdu na druhej kompl. N: A kolik času strávíš sledováním? K: Tak týdně tak třeba teďka… teď málo, ale třeba minulej rok, to bych řekla týdně tak hoďku, a nebo aji častějc, když jsem byla ve Francii, tak týdně, asi čtyři hoďky, protože jsem většinou neměla co dělat, protože nikde nikdo nebyl, tak jsem to čuměla na nějaký díly, možná aji víc, když to má těch dvacet minut, no tak těch osum hodin i no (smích). Takže jako docela dost, když to tak vemu, ale chápu, že někteří lidi sledujou prostě nonstop že jo, třeba soboty neděle, v pátek zalehneš a v nedělu vylezeš. N: Jak to sleduješ? Jako vždycky nějak v posteli nebo u stolu? Máš nějaký pravidlo? K: Jo tak vždycky v obýváku na tom, že si lehnu na tu koženou sedačku a čučím na to z toho, protože tam je nejlepší, že jo, protože sedět u toho na židli, to je o ničem, takže prostě v leže. A v posteli se mi to moc zabořuje a dusí se mě kompl (…) a nebo máme televizu, na kterou to připíchneš. N: Hraje tam i roli, že v těch pirátských kopiích už není reklama, kdežto v tý televizi si musíš počkat, že v půlce to přeruší… K: Asi jo, protože mě to strašně štve, když ti to v půlce toho seriálu, nebo dvakrát, nebo u zoufalek, to teďka sleduju že jo sem tam na Primě, tak tam máš třeba tři reklamy a to je teda něco strašnýho, to ti natáhne ten seriál někdy o patnáct minut někdy, ale co máš dělat že, musíš někam odejít, jako na to čumět, to se mi teda rozhodně nechce, takže jo určo, protože prostě mě to vadí strašně. Já bych to brala, jak to má jednička, že ty reklamy jsou po filmu, nebo po seriálu, ale neopruzuje ti to tam v půlce děje. N: Ještě se tě zeptám, jak je to dlouho, co stahuješ, kolik je to roků? K: Jo jasně, noo, tak já bych řekla, že to je tak asi pět let, od začátku vejšky, jako že začalo takový to tahování těch, předtím to bylo takový to stahování spíš hudby, ale teďkom už je to stahování filmů a seriálů. N: Proč jsi s tím začala? K: Jo no, protože jsem chtěla třeba vidět film, kterej tady ještě neběžel nebo jsem na to nechtěla jít do kina, protože prostě proč tam jít, když to je na netu, protože to tam je už když to je v kině, tak proč bych měla dávat tady sto padesát ká za lístek že, takže to je asi kvůli tomu no. No protože se na to člověk může podívat, nemusí nikam lítat a seš svým pánem časovým, můžeš si to pustit kdykoliv, N: Využila jsi někdy toho, že to je na internetu, kterej je dostupnej na celým světě, že sis mohla stahovat ten seriál i někde jinde než doma, třeba v té Francii? Že sis třeba stáhla českej seriál neb i zahraniční.
149
K: No tak když jsem byla ve Francii, tak jsem tam stahovala většinou stejnak, nebo jsem se spíš dívala online z českejch webů, jo, a nebo jsem si to stahovala z těch stejných webovek jak tady. Prostě ten torrent je asi americkej, bych řekla, myslím, že jo, a warcentrum je teda český. Jako tady v tomhle si myslím, že to mě moc neovlivňuje, protože na tom netu můžeš stáhnout kdekoli cokoli že jo. N: Takže je to výhoda, je to výhoda, že sis to mohla stáhnout v té Francii stejně jako tady u nás? K: Jo, protože prostě sít internet je všude stejná že jo, to nehraje žádnou roli. Akorát to třeba tam vyhledá francouzský filmy, že jo, google (smích). N: Přemýšlelas někdy nad tím, kolik tě to stojí peněz to stahování seriálů? K: Ty tím, že mám neomezenej internet jako měsíčně, tak nad tím nepřemýšlím. N: Ty jsi říkala, že to shromažďuješ, tak nestojí tě něco dívídíčka nebo externí disk? K: Jasně, ale to jsou spíš takový, jako dívíčka, když už si to chci vypálit, tak stejnak kupuju už kvůli fotkám jo, takže to jsou už takový, docela bych řekla minimální náklady, když ho jako fakt nechcu už ten seriál, tak ho vyhodím. A teďka jsme koupili vlastně ten externí disk, ale to nebylo úplně, to bylo spíš jako že můj přítel chtěl jako zase něco extra, takže to, ale samozřejmě na takový ty fotky a tady takový vály, který potřebuješ, je lepší pro tebe mít mimo, aji ty filmy a seriály, prostě si to připíchneš na počítač, protože on se pak sám o sobě docela hodně zpomaluje a my tím, že nemáme úplně ty nový komply, už je máme těch pět let minimálně, tak prostě na tom to poznáš už docela dost, i když nefragmentuješ a prostě to. N: Takže náklady s tím spojený nepociťuješ? K: Né, já bych řekla, že to je v rámci prostě normálního, klasickýho žití, já nad tím nepřemejšlím. N: Tak děkuju. K: Není zač.
Rozhovor s Michalem N: Zeptala bych se tě, jestli stahuješ seriály z internetu? M: Stahuju, určitě, občas nějaký novinky, nebo něco, co se doslechnu, že je prostě třeba seriál nebo tak. N: Jak stahuješ? M: Stahuju prostřednictvím torrentu a přes vyhledávač a přes prostě manažer stahování.
150
N: Jak často stahuješ? Má to nějakou pravidelnost nebo nárazově? M: Záleží to jenom na tom, co mě zaujme, buďto právě z doslechu od někoho, že mě řekne, že to je dobrý nebo o filmech, kde běží upoutávky, že vyjde něco novýho, nebo prezentace někde v dívídíčku, plus samozřejmě toho, když jdu do kina, nebo náhodně, že při čtení článku na internetu přijdu jak na seriál, tak na film, který bych si chtěl stáhnout. N: Máš nějaký počet dílů seriálů, kolik jich stáhneš za týden třeba? M: Ne, ne, ne, nic jakoby kontinuálního, většinou jsou to nárazový věci, a i po stažení pár dílů seriálu pokud jako neosloví ze začátku, tak už ani třeba dál to nestahuju. N: Takže se stalo, že jsi takhle vzdal stahování nějakýho seriálu? M: Mhm (souhlas), jo, stalo se to. Stalo se to, přesně si nevybavuju, u čeho to bylo. Nebo jsem stáhl celou sérii a pak jsem ji prostě smazal. N: Když už teda stáhneš nějakou tu epizodu, děláš to tak, že se na nic podíváš a smažeš to, že se jen podíváš, jak pokračuje děj, nebo to hromadíš a podíváš se na to třeba později znovu? M: No zatím to hromadím, ale podívám se na to zatím vždycky jenom jednou (smích), takže dojde pravděpodobně na to, že to bude smazáno, ale stahuju to prostě na jedno podívání. N: Víš, kolik seriálů stahuješ v současné době? M: V současné době žádnej, ale řekněme že za posledního půl roku dva seriály. N: No a stahuješ to tak, že si počkáš, až vyjde nový díl a pak ho stáhneš? M: Ne, takhle ne, já jsem vždycky, teďka co jsem stahoval, tak to byly celý série, který už byly udělaný, takže jsem stahoval kompletní série, protože to nebyla horká novinka. N: Takže když stáhneš celou tu sérii, díváš se na to pak třeba šest dílů za den nebo si to nějak rozděluješ na menší pravidelné dávky? M: V tomto případě jsem to stáhl naráz a díval jsem se po dvou dílech za den, ale to bylo každý den nebo obden ty dva díly, že to člověk chce rychle vidět, aby nemusel čekat. Ale že bych musel na nový díl čekat další týden, to by mě asi moc nebavilo. N: Takže tam hraje roli i to, že si takhle u těch pirátských kopií můžeš sám nadávkovat ten příběh? M: Určitě. Určitě jo, většina těch seriálů má, já nevím, dvacet minut jeden díl, takže se to dá, ty dva díly po sobě vidím prostě jako optimální. N: Proč to vůbec stahuješ ty seriály, proč se na ně nedíváš v televizi?
151
M: No určitě je to proto, že se na to chci podívat, kdy chcu a ne prostě čekat na ten čas v televizi a nemožnost si odejít prostě někam, hlavně asi to, že si to člověk může pustit, kdy potřebuje. N: Hraje tam třeba i roli, že můžeš takhle sledovat seriál, kterej tady ani vůbec neběží v televizi? M: Jo, mhm, tak ty seriály, který jsem stahoval, v český televizi neběží, nebo neběžely do teďka, až teďka myslím začínají běžet. Bylo třeba i zajímavý vidět ten seriál, který člověk skoukl, takhle co teďka začíná běžet v televizi, nějakým způsobem porovnat třeba dabing, oproti originálu. N: Díváš se na to potom i v té televizi teda? M: No pustil jsem dva díly a další ne, protože mi nevyhovuje čas. N: Takže by se dalo říct, že se ti nechce podřídit tomu diktátu tý televize? M: Určitě. Jako když jsem byl doma, tak jsem se na to podíval, ale teďka mi to už opravdu nevyšlo. Ne že bych nechtěl. N: Proč jsi vlastně se stahováním vůbec začal? M: Právě proto, že člověk získá některý seriály, který už doběhly, nebo je nestihl od začátku, ale hlavně asi to, že to byly seriály, který u nás neběžely. N: Hraje tam i roli jazyk? Že to třeba preferuješ v angličtině? M: Tohle je mi jedno, když ta dostupnost v té češtině prostě není. Kdyby byla možnost si to vybrat, jestli v češtině nebo angličtině, tak bych asi i tak preferoval tu angličtinu v originálním dabingu a titulky. N: Bavíš se takhle s kamarádama o těch seriálech? Že to je společný téma rozhovoru? M: No mám takhle kamarády, ale to je výjimečně, v poslední době jsme se na ničem takhle neschodli. Ono to taky záleží na seriálech a to teďka jako ustoupilo, takže moc ne. N: Jakým způsobem ty seriály pak sleduješ? Třeba vždycky sám večer před spaním, je tam nějaký pravidlo? M: Většinou je to až v těch večerních hodinách, vlastně v podstatě většinou před spaním, mezi půl devátou a desátou hodinou. N: Takže třeba až máš jako klid, tak jako nějaký relax nebo tak? M: Jo určitě, až udělám doma, co je potřeba, až je klid. N: Stahuješ i český seriály? M: Ne, nestáhl jsem žádný český seriál.
152
N: Díváš se v televizi na nějaký? M: Český seriál, výjimečně sleduju comeback na Nově ale spíš tak jedním okem, sem tam Sběratelé(?) na Primě, teďka co začali dávat na Nově Mentalistu, v pondělí NSIC, ale to záleží, jak člověk přijde domu a má čas. N: Nesleduješ to pravidelně? M: Třeba toho Mentalistu a to NSIC to se snažím pravidelně, vychází mě to tak, že člověk je doma a to probíhá tak, že si na to většinou čas udělám, třeba v to pondělí, ale zbytek seriálů je nepravidelně, to je spíš náhoda, to se nedá říct, že pokaždé. N: No a nestáhneš si potom třeba ten díl, co jsi neviděl? M: Ne, to nedělám. N: Jako že bys zkombinoval, že co nestihneš v televizi, tak si stáhneš? M: Ne, to ne, tady ty seriály, řekl bych, v podstatě málokdy navazují na sebe, ty díly jsou vždycky nový, a když jeden díl nevidíš, tak se nic nestane. N: To co máš stažený, ty kopie, díváš se na to pak někdy znova? M: Jako u některých těch dílů jsem se díval i dvakrát, to vím, že mě spíš zajímalo, že jsem si vybavil, že jsem to ten večer tak nevnímal, o čem to je, tak jsem si pak před dalším dílem pustil ten starý, takže to byla jako spíš nepozornost, ale že bych se na to chtěl vyloženě dívat znova, to ne. N: Když srovnáš to sledování v televizi a těch pirátských kopií v počítači, u čeho se si myslíš, že se víc soustředíš? M: Soustředím se u toho víc, když si to pustím na počítači, protože když to dávají v té televizi, tak člověk u toho ještě jedním okem dělá něco jinýho, kdyžto ten počítač má bezprostředně před sebou a nějakým způsobem ho třeba drží, takže tam není moc co dělat jinýho. Ale ta televizem třeba naopak v kombinaci s počítačem, s nějakým mejlem nebo prací, takže někdy je ten seriál v televizi spíš jako pozadí. N: Přemýšlel jsi nad tím, proč vůbec ty seriály sleduješ? M: Určitě je to nějakým způsobem relax, plus svým způsobem je tam nějaká akce, a většinou je nějaký období, kdy se člověku líbí nějaký typ seriálu a jedním z důvodů je třeba i ta oblíbenost, kdy mi to někdo dá se říct doporučí, ale hlavně mě to musí oslovit, třeba u Californication, po prvním dílu jsem nevěděl, jestli se na to mám dívat dál nebo ne, ale pak jsem tomu prostě přišel na chuť a pak jsem to začal sledovat po dvou dílech. N: Máš to tak, že se těšíš, že zase budeš chvíli s tím svým hrdinou? Jako nějaký únik, jiná realita?
153
M: Tak tohle já nepociťuju, tohle ne. Tím, že ty děje na sebe většinou moc nenavazují, třeba u těch seriálů, který běží v televizi, který když teďka občas sleduju v televizi, tak tam určitě nějaký to sepětí s někým, prostě s hrdinou nebo z někým z představitelů, tam nevidím, ale určitě některých seriálů, u kterých ty díly navazují, a je tam nějaký příběh nějakýho hlavního hrdiny, tak tam to člověka ovlivní, ale neřekl bych nějak, že bych čekal na to, co udělá prostě v dalším díle. N: Ono je hodně těch seriálů, podle čeho vybíráš, kterej budeš stahovat? M: Většinou když se na to člověk podívá, buďto, nemusí to být ani první díl, protože to člověk nechytne hnedka od začátku, takže po nějaké první zkušenosti, takže je to spíš o nějakým designu, o nějaké akci. N: Jak tě to zaujme. M: Co člověka zaujme, jo určitě. N: O úspěšnosti seriálu rozhoduje jeho sledovanost v televizi, ale ty tím, že to stahuješ, myslíš, že to můžeš nějak ovlivnit? Nebo chtěl bys mít možnost ovlivnit ten osud toho seriálu? M: Mhm (přemýšlí). N: Jako jestli by se měli tvůrci zajímat i o to, jestli to lidi stahují, nebo myslíš, že se o to zajímají? M: No věřím tomu, že se určitě zajímají i o to, co se děje mimo normální distribuci, ale nemyslím si, že to má jako valnej vliv na rozhodování, jestli v tom pokračovat nebo ne. Pro ně budou rozhodující ti diváci, kteří si za to v podstatě nějakým způsobem zaplatí, ale určitě pro ně bude důležitý vědět jako nějaký odhad minimálně celkové skupiny. Ale neřekl bych, že mě to nějak trápí nebo ovlivňuje, spíš je to o tom, že těch seriálů tolik, že to člověk ani nedokáže vytřídit. Pak se dají prolízat nějaký servery, který schraňují různý informace o seriálech, hlavně o těch zahraničních, který u nás nejsou tak dostupný, pak je možnost to i stáhnout, ale určitě to nesleduju, že bych monitoroval, co se kde objeví za novej seriál, kterej bude pokračovat dál. Určitě bude pro ty tvůrce nejdůležitější ta informace o té přímé sledovanost v té televizi. N: Máš přehled o tom, kolik času třeba týdně strávíš sledováním těch pirátských kopií? M: V poslední době už moc ne, ale když něco stáhnu a zaujme mě to, tak to bude asi těch pět hodin týdně. N: Tady ta problematika se váže k otázce ilegality, jakej na to máš názor, myslíš si, že děláš něco trestnýho třeba? Jak se na to díváš? M: Mhm (souhlas), určitě to samozřejmě korektní není, korektní ve smyslu práva, ale morálně na to zas ta špatný pohled nemám. Jednak proto, že je to umožněný, nebo je to
154
nějaká možnost to udělat, relativně pokud člověk asi dodržuje asi nějaký pravidla, tak i bez nějaký vidiny trestu, nebo aspoň pokud se snaží udělat něco tak, jak ho odhalí, žije v domnění, že se mu nic nestane a morálně ještě z toho hlediska, že není možnost, jak seriály, který jsou potencionálně zajímavý, sledovat legálně. Případně si objednat nějakou kopii z Ameriky, ale tam ta cena zase neodpovídá tomu, co bych byl ochoten za to dát, nehledě na to, že to možná není ani dostupný, nevím, to jsem nezjišťoval. A další k tomu je, že existuje nějaká česká mutace ve formě titulků, což je taky jedna z podmínek, nesledoval jsem zatím staženej seriál, kterej by byl jenom kompletně v angličtině. N: Účastníš se na fanouškovských stránkách, jak jsou tam titulky a tak, připíváš do diskuze nebo tak? M: Výjimečně se na některý tady ty titulní nebo stránky o obsahu nějakýho seriálu podívám, ale to víceméně výjimečně, v podstatě člověk zjistí nějaký základní motiv toho seriálu, nějaký základní popis, případně prostě projede herce a hrdiny, ale že by mě zajímalo, co si kdo píše, jak e těší na další díl, nebo co se tak může stát v dalším dílu, tak tohle určitě nesleduju, ani nijak velice neprojíždím prostě fotogalerie nebo stahovat si trailery na další díly, většinou je to i provázaný s dalšíma seriálama podobnýma, to taky až tam jako neproklikávám přes to na další seriály. N: U toho taženýho seriálu už reklama žádná není, je to pro tebe jako výhoda, že se nemusíš tou reklamou otravovat nebo je ti to jedno, přizpůsobil ses tomu, že v té televizi to tak je? M: No určitě to považuju za obrovskou výhodu, ale na druhou stranu už mám pocit, že si člověk už tak nějak na tu reklamu v té televizi zvykl, myslí si, že nevnímám, že člověk dokáže ten čas vyplnit nějak jinak a doufám, že se nechovám jako ten konzumní typ člověka, kterej je veden prostě reklamama, ale určitě reklama, která mě zaujme, tak se prostě na ni podívám, rád se třeba o ní i pobavím s někým, ale nemotivuje mě k tomu, abych si něco koupil. Ale přiznávám to, že to je prostě nějaká informace dodaná. N: Takže tě to nemotivuje ke stahovaní to, že to je bez reklam ta pirátská kopie? M: Mhm (přemýšlí), ne, ne, to ne, toto není určitě hlavní motiv, hlavní motiv je sledovat ten seriál. Kdyby to bylo s reklamama, tak to člověk prosinectě nějakým způsobem prokliká dál, nebo tu reklamu přejede rychleji, to že to je bez reklam, to je že to udělal někdo před ním. N: Jak už je to dlouho, co stahuješ? M: Pokud se budeme bavit o seriálech, tak to budou třeba nějaký čtyři pět let, ale jiné věci, které stahuju, tak to bude delší dobu, já nevím, tak osum let. N: Přemýšlel jsi někdy nad tím, jestli tě to něco stojí? Jaké jsou ty finanční nároky na to stahování?
155
M: Dřív jsem nad tím možná trochu přemýšlel, ale ty doby byly ještě jiný, dneska když už tam je součást nějakýho paušálu a člověk neuvažuje nad tím, co stojí připojení, ale to asi není to pravý, co by člověk měl zmínit, možná cenu, kterou dávám navíc za stahování seriálů, je elektřina, jako na kterou je ten počítač připojenej do elektřiny, protože na něm člověk nic jinýho nedělá, jenom čeká, až se tam něco stáhne. Ale to samozřejmě jako zkalkulovaný nemám. N: Bude to nějaká velká položka? M: Myslím si, že ne. V případě stolního počítače by to mohlo bejt, ale v případě notebooku to nebude něco závratnýho a rozhodně se to nebude rovnat tomu, co by člověk dal za pořízení nějaké kopie nebo dívídí. Když bych to vzal z opačné strany, co ušetří za to, že se nemusí dívat, když to dávají v televizi, že si to může pustit sám, tak si myslím, že ta cena je adekvátní. N: A paměťový média? Že by sis to vypálil třeba když máš celou sérii. M: Tak v tomto případě to tak není, protože to mám stažený v počítači, vždycky se na to podívám jen jednou a až přijde čas, tak se to smaže, takže tohle to taky nebude. N: Máš nějakou kolekci originálního dívídíček, jak vyšel třeba Červený trpaslík? M: Jasný, ne, ne, ne, ani tohle není, že bych jako, na co jsem se podíval, sháněl pak originální vydání. To se nikdy nestalo a asi ani nestane. Člověk trochu spolíhá na to, že kdyby se na to chtěl znova podívat, tak si to může znova stáhnout. N: Myslíš si, že může vzniknout závislost na stahování nebo sledování seriálů? M: No určitě může. N: A pociťuješ to u sebe? M: Ne, určitě ne, určitě ne, většinou to člověk pocítí u těch seriálů s nějakým příběhem, vyprávěním nějakým dlouhodobějším, tím, že jako chce stáhnout tu další sérii, nebo ten další díl, to ano, ale řekl bych, že to je v rámci únosné meze. Co se týče jedné série nebo seriálu, tak tam by se dala připustit nějaká, přímo závislost to asi ne, ale nějaká chuť toho, že to člověk chce získat, ale to bych spíš řekl, že to vyplývá z toho, že to chci vidět, ne že je závislost na tom, že to musím stáhnout. N: Máš k tomu ještě něco, co bys chtěl dodat? M: Mhm (přemýšlí), asi že doufám, že budou pořád místa, kde se to bude dát stahovat, protože pokud se dostupnost toho sníží, tak by mě to určitě neodradilo, ale možná bych se o to míň zajímal, ale možná by byly cesty, jak si to získat přes někoho známýho. To je spíš u těch seriálů, že člověk přemýšlí, jak to bude v budoucnu a jestli to ještě půjde, ale myslím si, že ty cesty budou. N: Tak já moc děkuju.
156
M: Jo? Tak já taky.
Rozhovor se Zbyňkem a Karolínou N: Stahujete pirátské kopie seriálů z internetu? K: Já stahuju. Z: Nejenom stahuju. Ještě se dá i streamovat, jako videa co jsou nasdílený, tak takhle se to dá taky sledovat. N: Jako že je sleduješ online? Z: Jo, mhm (souhlas). N: A stahuješ teda taky? Z: Jo. K: Jo, mě to naučil přítel, protože do té doby jsem byla tady v tomhle úplně, mhm, naprosto jsem nerozuměla, jak se to dělá, nebo v čem to spočívá a teďka je to na internetu přes nějaký odkaz a v podstatě mojí hlavní motivací je, že to jsou třeba oblíbený seriály, který já jsem už dlouho neviděla a tady tímhletím mám jakoby možnost zpětně po nějakých letech, po nějakým čase se na to znovu podívat, jako že k tomu mám nějakej vztah nebo je to můj oblíbenej seriál. Potom se mi taky líbí ta možnost, že hodně seriálů je v původním znění, jako že buď ani ne s titulkama, nebo s titulkama a pro mě je to výborná příležitost třeba k tomu si zdokonalovat jakoby cizí jazyk, který se učím, že tohle je jedna z dalších pomůcek nebo metod, jak si vylepšovat svoje komunikační dovednosti. N: Ještě z technické stránky, když to stahuješ, tak to stahuješ přes? K: Když stahuju, tak stahuju… Z: … v webových úložišť… K: …jo, z webových úložišť (smích). Já přesně nerozumím dost dobře, v čem to spočívá, ale nějakým způsobem jsem teďka zaregistrovala na nějaké stránky, to jsou asi ta webová úložiště předpokládám… Z: … nenene, ten princip je jinej. To co my využíváme, tak to jsou ty webový úložiště, to je třeba ten rapidshare nebo podobně. Pak jsou diskuzní fóra … K: … á výborně… Z: … kde jsou odkazy, tady na tyhle webový úložiště, potom jsou další formy stahování, který mi nepoužíváme, třeba peer-to-peer je takový nejrozšířenější, ale to je nelegální, hodně nelegální, to už neděláme.
157
K: … takže jestli tomu rozumím správně, já jsem se asi před měsícem zaregistrovala na nějaký diskuzní fórum, kde je možnost jakoby zjistit, kde se ta webová úložiště nacházejí, nebo respektive tu adresu toho úložiště… Z: … toho konkrétního souboru…. N: Takže tam najdeš ten odkaz? K: Tak, ten dám do vyhledávače, ono mi to najde a já si to stáhnu. A to buď že si platím kredit, tudíž je to rychlejší a pohodlnější a nemusím na nic čekat, nebo musím být trpělivá a můžu si stáhnout jen limitovaný počet dát za hodinu, ale tuhle možnost nevyužívám, to mi nevyhovuje, protože když už, tak už a chci to mít hned. N: Nebaví tě na to čekat. K: Přesně (smích). N: Ty teda to stejný? Z: Ano. N: Takže stahujete přes rapidshare? Z: No to je jeden z mnoha. N: Takže shareservery. Z: Jo, ano. N: Jak často? Má to nějakou periodiku podle toho, jak vychází nové díly seriálů třeba? Nebo po sériích a potom se na to dívám v kuse? Z: Já jsem jakoby dost netrpělivej, takže si to stahuju hnedka, když to vyjde a pak se na to hned podívám. N: Takže si čekáš na nový výdaní těch dílů? Z: Mhm (souhlas), to je teda hlavně u nečeských seriálů. K: U mě je to čistě jenom o tom, že v pátek večer nebo v sobotu večer, když mám čas, no já nemám televizi doma, takže u mě je to o tom, že když mám čas, tak si … Z: … nemáme televizi… K: … a mám chuť se na něco dívat, tak využiju právě tady té možnosti si něco stáhnout, ale je to takový nárazový, není to nějak jako v pravidelnejch časovejch intervalech, je to podle chuti, podle nálady. N: Takže abych nějak zaplnila volnej čas? K: Přesně tak.
158
N: Není to jako, že bys čekala, až ti to vyjde ten novej díl. K: Přesně tak, já to nějaký využití volnýho času, kdy se chci podívat na nějakej seriál a zrovna nemám jakoby jinej program, jsem doma a nudím se. N: Ty to teda stahuješ, abys viděl, se ten seriál vyvýjí, nebo se těšíš na svoji týdenní dvacetiminutovku, svůj příděl… Z: Já se těším na svou dávku no (smích). N: Kolik času věnujete sledování? Z: No tak jako když se ptáš jako konkrétně na seriály, tak je to teďka těch dvacet minut, primárně, potom když se najde ještě nějakej jinej seriál, kterej by se tak jako dal koukat, tak ho sjedu rovnou, všechny ty díly, co už byly, co třeba neznám, protože většinu těch seriálů mám už zkouknutých že jo, za tu dobu, co stahuju. N: Jak dlouho to je, co stahuješ? Z: No od té doby, co funguje rychlej internet no. Tak od roku 2002, 2003. K: Já stahuju tak posledního půl roku a jsou to jenom takové ty sitcomy na dvacet minut. N: No a díváš se potom jenom na víc dílů za sebou, nebo si dáš jenom jeden a pak si řekneš, tak dneska stačí? K: No, takže to já zase, když už, tak už, takže si toho stáhnu víc a já nečekám na nějaký nový seriál nebo nějaký nový díl toho seriálu, já to mám opravdu nárazově, já nevím, že si těch dílů stáhnu opravdu pět šest a udělám si z toho celovečerák. N: Takže si nadávkuješ, jak se ti to hodí? K: Přesně tak. N: Podle čeho vybíráte ten seriál, kterej budete stahovat? Z: Ze zkušenosti. N: Jako že ti někdo doporučí? Z: No nestahuju seriály na blind, filmy jo, seriály ne. N: Jako že by jsi skouknul jeden díl a pak si řekl to je blbost… Z: Ne, jsou seriály, který znám, že jsem už buďto viděl nějakej díl v televizi nebo pak na doporučení, když vím, že je něco dobrýho jako od známých, tak tomu věřím že jo. Ale jako stahovat seriály, to je jakoby časově dost náročný. N: To stahování nebo to sledování?
159
Z: To stahování, to sledování to už je pak zábava že jo, to člověk oželí, ale dostat se k tomu seriálu je problém. K: Já vybírám asi podle doporučení, nebo já se hodně seznamuju s tím, co je aktuálního, jako kterej seriál teďka takzvaně letí, tak na základě nějaký diskuze s někým, kdo se v tom líp orientuje, takže dyž mi třeba někdo pustí nějakej seriál, mě se zalíbí, tak si to pak stahuju sama, takže na základě doporučení. N: Bavíte se s kamarádama na téma těch seriálů? Funguje to jako téma rozhovoru tady to stahování seriálů? Z: Funguje. Stahování ani tak ne, ale ten obsah jo. Stahování už máme většinou všichni za sebou tady ty začátky. K: Nápodobně, taky určitě. N: Je tam nějaký pravidlo, jak to sledujete? Jako vždycky před spaním, hned jak se to objeví na netu, u jídla? Z: Já nemám žádný pravidlo. N: Jak se na to teda díváš? Z: Před spaním někdy, někdy hned, jak to stáhnu, to záleží taky na tom, jak to stáhnu že jo, jestli to je v pracovní době, jestli v té pracovní době mám co dělat že jo, nebo jestli si počkám až na večer no. To fakt záleží na situaci. N: Těšíš se na to? Že ti zase v pondělí vyjde novej díl… Z: To záleží na tom, jakej ten seriál má nádech v tu chvíli. Jako když se ty díly daří, tak se těším, ale když to nějak kolísá, tak už jenom tak z povinnosti, abych věděl, jak to dopadne. K: Nápodobně. Každopadně já se na o dívám asi večer a nebo tím, že si to vlastně stahuju do svýho netbooku, tak se tomu věnuju třeba ve chvíli, kdy nejsem online. Že když jsem online, tak to sleduju online, co mám stáhnuty, abych zabila nějak ten čas. N: Myslíte, že může být důvodem pro stahování těch seriálů to, že si to pak člověk může pustit kdy chce a ne kdy to vysílá televize. Z: Tak to je taky problém v tom, že většina seriálů, který se stahujou, tak nejsou v distribuci ještě v České republice. Takže tady v tom je ta role spíš té nedočkavosti. Nechce se mi čekat, tak to stahuju. K: Já to vítám jako hodně velkou výhodu tu možnost té flexibility, protože mě prostě nevyhovuje, nebo můj životní styl je takovej, že nejsem doma jako v určitý čas, kdy mi zrovna poběží seriály, jsemo různě po venku a takhle mám možnost si to sama určit, kdy se tomu budu věnovat tomu sledování. Plus jak řekl tady kolega, tak spousta seriálů v českých televizích není, nebo se to dostane s ročním, nebo dvouletým zpožděním. Viz třeba IT Crowd, to se v televizi objevilo až po roce, kdy už byly zase jiný seriály…
160
Z: … ono se to objevilo dřív, ale na HBO, takže jako… K: … jasně k tomu ale nemaj, jako maj k tomu lidi přístup, ale je to přeci jenom limitovaný, není to jako ty čtyři hlavní programy. Z: Ono ještě s tou časovou flexibilitou, ono je to tak, že si člověk může koupit u legální kopii na dvd, ale ta taky není dostupná že. N: Takže tam je důležitý, že to stahujete proto, že to není v tý dostupný v tý televizi? Z: No a hlavně nemáme televizi (smích). N: A kdybyste ji měli, dívali by jste se na ty seriály v televizi? Z: Já si myslím, že ne. K: Já si taky myslím, že ne. Pro mě je důležitá ta mobilita, tím že si ten netbook pořád beru sebou všude jako víceméně ho mám od rána do večera, takže pro mě je důležitý, že k tomu mám přístup ve chvíli, kdy já na to mám čas a doma jako kvůli tomu nebudu. Nebo jako kdybych měla jako i jiný žitní styl, tak budu čekat na tu osmou večerní, ale tím, že nevím, kde budu zrovna v osum večer a nechci být doma, nechci se tomu podřizovat, taky je to do určitý míry limitující. Z: Ono taky v těch českých televizích je to vždycky s českým dabingem, když si člověk zvykne na originální znění, tak je to něco úplně jinýho. A poslední dobou se ten český dabing tak úplně nedaří. N: Jak vnímáte otázku ilegality při tom stahování seriálů? Z: Tenhle ten legislativní problém je docela komplikovanej u těch seriálů. N: To spíš než že bych chtěla zkoumat tvoje znalosti, ale jak to vnímáš? Jako že si řekneš, to dělá tady deset milionů lidí, tak to budu dělat taky… Z: Ne, tak já to nedělám proto, že to dělá deset milionů lidí, ale dělám to proto, že mám tu možnost. Kdybych neměl tu možnost, tak to samozřejmě dělat nebudu. N: Trápí tě to u toho stahování? Z: Spíš si říkám, že ti lidi jsou úplně tupí že jo, protože kdyby to uvolnily samy ty televize, tak, oni to dělají, ale pro svůj národ, třeba CBS, což je teďka distributor toho seriálu Big Bang Theory, tak on každou novou epizodu uvolní na svým webu, ale ne pro lokality jako Evropy že jo, že je to prostě dostupný jenom pro Kanadu a Spojený státy. Oni si do toho samozřejmě vsunou reklamu, který jim jakoby zaplatí ten provoz toho serveru, takže kdyby třeba uvolnili takovouhle verzi i pro ostatní země, tak to nemusíme stahovat ilegálně a budem jim čumět na tu reklamu, která to bude prodávat. N: Takže myslíš, že je spíš chyba, že neumí využít dostupné možnosti, jak to distribuovat?
161
Z: Ano, oni sami sebe okrádají v podstatě. K: Já jsem s tím do určitý doby měla teda trochu jakoby morální problém, ještě před nedávnem jsem nebyla zastánce jakýhokoli stahování, vůbec se mi to nelíbilo, ale s tím, že se neustále rozšiřovala skupina mých blízkých, který tady tomu prostě hulduje, tak jsme se nějakým způsobem víceméně inspirovala a vzala to i za své. Jako mám s tím pořád, jako mám takové drobné výčitky, proto to taky nedělám úplně často, možná jako nějak vnitřně jsem, vím o tom, že to není správné, ale už tak nějak jakoby podléhám tomu okolí, jako v tom smyslu, že dělaj to všichni, tak asi jako to bude takový jako tolerovatelný, nebo možná si hledám spíš ty alibi, asi to nebude tak špatný, když to funguje i mezi ostatními, tak proč já ne (smích). N: Stahujete i nějaký český seriály? K: Já český produkci nějak moc neholduju, takže český seriály moc nesleduju a to málo, o čem vím, že je distribuováno a co vzniká teďka poslední době v Česku, tak mě neoslovuje, nejsem cílová skupina. Z: S českýma seriálama to mám taky tak, jako ty starý, ty jsou na dvd, tam není problém, a s těma novýma e taky neumím tak nějak ztotožnit. N: Takže když je ta možnost si koupit originální kopii, tak si ji koupíš? Z: Jako když to stojí těch padesát korun, tak proč ne že, tam s tím problém fakt nemám. N: Sbíráš to teda nějak? Z: No mám Jistě, pane ministře a mám Červenýho trpaslíka. To jsem si posbíral no. K: Já ne. N: Teď mě ještě napadlo, vy máte každej sice jinej způsob té konzumace těch seriálů, ale je to tak, že stáhnu, podívám se a smažu a nebo to skladujete pro ten pocit toho vlastnictví, nebo že se podíváte později? K: Já to skladuju, nebo respektive nesmazávám to, zůstává to tam, protože třeba po nějaký době se na to budu chtít podívat znovu. N: A díváš se na to pak znovu nebo si to jenom říkáš? K: Některý díly, který se mi líbily, tak k nim se ráda opakovaně vracím. Z: Jo, ale to je u sitcomů, jako u běžných dějových seriálů, tam si člověk nevybere nejlepší díl. Je to spíš o té zábavnosti, klidně může i děj navazovat. N: Jakou motivaci byste uvedly pro sledování seriálů samotných? Z: Tak já si myslím, že lidi jsou od jakživa líný a liná zábava je taková snadno konzumovatelná.
162
N: Tak proč ne film, proč seriál? Z: Tady v tom jsem asi do značné míry ovlivněn tou společností. Hlavně ty seriály jsou fakt dobrý, některý jsou prostě lepší než ty filmy, obzvlášť ty sitcomy, jako situačních komedií jako takových moc není, všechno se to buduje tak nějak jakoby do toho formátu těch dvaceti minut. N: Hraje tam roli, že tam máš jistotu, že tam budou ti stejní hrdinové? Z: Mě třeba ani nevadí, když ten sitcom má třeba tři díly že, jako když je to krátký, tak mě to nevadí, já spíš jakoby ocením ten novej nápad. Takovej ten novej svěží vítr. Takže Big Bang Theory je pro mě teďka už taky takový na pomezí, třeba ta třetí série už je teďka pro mě taková… K: Já se na to nedívám ani tak kvůli těm hlavním hrdinům, jako že mě spíš baví ten humor, ten druh toho humoru, jako jakým je to psáno, jakým je to režírováno, v jaký je to podobě, líbí se mi ten humor, nejde prvotně o ty postavy. N: Takže jako nějaká zábava, relaxace… K: Přesně. Je to prostě způsob konzumace nějaký zábavy. Nepotřebuju k tomu nic víc než mít těch dvacet minut času a nějaký prostředek, který mi dá tu možnost na to prostě koukat. Takhle mi stačí já a můj netbook. N: Sledujete to pak nějak spolu nebo každý zvlášť? Nebo jestli si to radši vychutnáte sami u toho monitoru. K: Když máme možnost, tak se na to díváme společně a když tu možnost nemáme, tak si to zkouknem každej zvlášť a potom se o tom třeba pobavíme. Z: A když je to dobrej seriál, tak se na něj podíváme pak ještě jednou spolu. N: Myslíte že u toho seriálu může fungovat něco ve smyslu, řekni mi, jaký seriál sleduješ a já ti řeknu, jaký jsi? Že ten seriál vypovídá o člověku podle toho, co stahuje? Z: No tak já si myslím, že to neřekne ani tak moc o člověku, jako spíš o tom jeho vkusu. Většina těch seriálů je doboých, třeba Přátelé nebo takhle to je geerační seriál, nám se to nemůže tak líbit jako té generaci, pro kterou to bylo určený v těch devadesátých letech, takže tady tohle je spíš daný tou dobou, sociálníma podmínkama a podobně něž výběrem toho konkrétního člověka. K: Na druhé straně když se třeba podívám na facebooku na své přátele, podívám se o informace o nich a uvidím, že sledujou ten stejnej seriál, co sleduju já, tak já si myslím, že to má vypovídající hodnotu, protože si řeknu minimálně aha, tak má podobnej smysl pro humor nebo tomu se líbí podobný věci jako mě, takže do určitý míry to něco vypovídá. N: Takže to může být třeba na tejný úrovni, jako když poslouchá stejno hudbu nebo čte stejné knížky? 163
K: No, jako jo, takhle to beru. N: Jako něco společnýho s někým dalším? K: Tak rozhodně. Kdyby tam někdo měl třeba, že jeho oblíbený seriál jsou Happy Tree Friends (?), tak si minimálně řeknu, že je asi tak jako nějaký drastický nebo má zálibu v nějakých sadistických věcech. N: Takže pro tebe to vypovídá? K: Pro mě ano. Z: Já tady v tom mám problém, že ono ani tak moc není z čeho vybírat že jo. Okolo sebe máš totiž lidi, který mají podobný sociální zázemí nebo podobnou zkušenost, nebo máte podobnou minulost, asi máte tak zhruba podobnou inteligenci řekl bych, takhle si vybíráš přátele, takhle to funguje, většina lidí tady na té stejné úrovni si vybírá určitou kvalitativní hodnotu, nejdou pod a nejdou ani moc nad, takže tam není ani moc z čeho vybírat. N: Teď tu úspěšnost toho seriálu, kterej je vyráběnej pro televizi, určuje jeho sledovanost v ní, ale pak už to, že poměrně velká skupina lidí to pak sleduje jako pirátskou kopii, to už ten seriál neovlivní, nebo myslíte, že jo? Nebo myslíte, že to ten produkční tým nějak sleduje? Měl by vůbec reflektovat zájem o ty pirátský kopie? Z: Já si myslím, že oni se to snaží i nějakým způsobem zkoumat, ale to je šedá politika, to se dá hodně těžko vysledovat. Tak oni si to hlídají, oni ani jako nazakazujou, na těch shareserverech je možný nahlásit pirátskou kopii nebo že jo, takže oni když to objeví, tak to nezakazujou, ale právě si od nich berou statistiky, kolikrát to bylo stažený, takže si myslím, že se to snaží nějakým způsobem hlídat. Pro něj to není ani tak důležitý ten vývoj toho seriálu v té šedé ekonomice, protože jim jde primárně o to, aby zjistili, jakou to má sledovanost pro tu jejich cílovou skupinu v té dané zemi, kde prodávají tu reklamu, že jo, co je živí, takže prostě tam když tam když je velká sledovanost, tak oni si můžou dovolit tam dráž prodávat reklamu, to je to, co je zajímá a oni momentálně nejsou dál s tím. Ono by je to mělo zajímat z hlediska nějaké budoucnosti, když prostě budou chtít rozvinout, nebo spíš se jako vyhnout té šedé ekonomice toho a chtít si na tom vydělat ty svoje peníze, tak by je to mělo zajímat, že jo. K: Můj názor je jenom takový, že kdyby ten seriál nebyl úspěšný, tak nevznikají další série, nejsem si vědoma, do jaké míry to sledují, ale domnívám se, že by to sledovat měli, ale tady v tomhletom se nevyznám, takže se k tomu nemůžu vyjadřovat. N: A přála by sis mít možnost to ovlivnit, aby ten seriál pokračoval? K: Určitě, ano (smích). N: Myslíte, že je rozdíl v soustředěnosti při sledování seriálu v televizi, kdy je často jenom jako nějaká kulisa, nebo u té pirátské kopie kdy si to člověk pustí, když už si na to udělá ten čas a může si to pauznout, když potřebuje…?
164
K: Tak já se hlavně domnívám, že záleží, o jaký seriál se jedná. Protože když je to třeba jako Ulice na Nově, tak spousta lidí to má jako kulisu a ono je i takový i divácky nenáročný, takže člověk ani nemusí nijak sledovat, nemusí tomu věnovat tu pozornost, že když odejde a po deseti minutách se vrátí, tak zjistí, že se tam nic nezměnilo (smích), potom je druh situačních nebo konverzačních komedií, který když nesledujete, to Jistě pane ministře, tak tam když už na chvíli vypneš, tak tam pak už nevíš, o co gou, protože tam ten humor spočívá v té konverzaci, takže záleží hlavně vůbec o jakej seriál se jedná. Jinak to může dost dobře i fungovat, že si nějakej fanoušek čeká na ten svůj čas a tu svou dávku i v té televizi a může na tom být třeba i do jistý míry závislej. N: Takže si myslíš, že jde spíš o obsah než o formu, jak to sleduješ? K: Tak. Z: Tohle asi nejsem úplně schopný to posoudit. Tak když to dávají v televizi, tak se na to taky soustředím stejně jako když se na to koukám a nenechám se rušit, to je stejný, já se na ten seriál budu koukat dál, i když mě někdo bude rušit. N: Takže spíš osobní přístup? Z: Spíš. N: Díváš se na ty seriály znovu? Z: Jenom na ty sitcomy. Tam jsem ochoten a rád se tomu vracím. Když jsou ty dějový seriály, udělal jsem to jenom jednou, že jsem se vracel, a to bylo u Hvězdné brány a to ve chvíli, kdy jsem z toho vypadl, tady byla strašně dlouhá pauza, než se nakupily nový sezóny, asi dva nebo tři roky to trvalo, tak to jsem si to po těch třech nebo čtyřech letech nebo jak dlouho jsem čekal, tak to jsem si pustil všechno, co bylo na začátku, abych se do toho děje zase pak zpátky vrátil. Týden mi to trvalo než jsem sjel celý ty série, ale jinak se k dějovým seriálům nevracím. N: Hraje tam nějakou roli, že v té pirátské kopii ta reklama není? Z: Mně to z hlediska mého zaměstnání i docela dost chybí. K: Já mám reklamy taky teda docela ráda, nevadí mi, že tam nejsou, ale uvítala bych je. Z: Ono jenom na vysvětlenou, ona studuje marketing a já se teďka marketingem živím. N: Takže trochu deformace? K: Jo, není to úplně běžný, ale konkrétně já se na reklamy fakt ráda podívám, vyhledávám je, neodcházím u nich, já jsem to takhle měla už od malička, stejně tak zůstávám do konce titulků. N: Může se zeptat, proč jste vůbec se stahováním těch seriálů začali? Z: To byla ta nedostupnost těch seriálů.
165
K: A pro mě být v obraze, abych věděla, o čem se lidi baví, co je tak jako baví. N: Ještě poslední otázka, myslíte si, že může vzniknout závislost a sledování nebo stahování seriálů? Z: To se strašně rychle omrzí. N: Takže to nepociťuješ? Z: Ne, jako když už je toho moc, tak už to není ono. K: Já se zase naopak domnívám, že ano, že člověk zvykne to konzumovat touhletou formou a jakmile třeba skončí nějakej seriál, kterej zrovna v tu chvíli stahuje, tak už zase stahuje novej seriál, kterej je in, nebo zrovna jako běží, takže zůstává ten zvyk jako vůbec něco stahovat a něco sledovat. Z: Pro člověka, kterej se drží těch seriálů aktuílních tady tohle to nemůže vzniknout, protože ta sezóna je od podzimu do jara že jo, takže tam je vždycky ta letní pauza, tam se nedá stahovat nic novýho, protože… K: … ale během léta se může dívat na to, co už si stáhnul plus si může stáhnout třeba něco, co si třeba ještě nestačil stáhnout, třeba (smích) se někdo začal na něco koukat během třetí série a během léta si stáhne druhou, kterou jako nějak nestačil skouknout, aby to měl ucelený. Z: Souhlasím (smích). K: (Smích) nemusíš souhlasit, každej máme rozdílný názory… Z: … protože jsem si tím prošel a vím, že to není ono.
Rozhovor s Tadeášem N: Tak já bych se tě zeptala, jestli stahuješ seriály z internetu? T: Ano, stahuju seriály. N: Jakým způsobem to děláš? T: No dřív jsem používal torrenty, ale vzhledem k tomu, že je to technologicky řekněme problematičtější, protože nezáleží jenom na tvojem připojení, na rychlosti, ale na rychlosti toho poskytovatele, tak jsem přešel na rapidshare, s tím, že si platím prémiový účet. A je to pro mě kulantnější i z toho hlediska legálnosti, že ty torrenty jsou nelegální u nás, kdežto stahování jako takové nelegální není. N: Můžeš to rozvést taky tu problematiku ilegality, jaký na to máš názor?
166
T: K tomu stahování? Tak mám lepší pocit než z těch torrentů, ale že by to bylo hlavní, proč jsem přešel z torrentů, tak to rozhodně ne. Trošičku mě hřeje na srdci, že nedělám něco nelegálního, nedělám ani něco dobrého, ale vzhledem k tomu, že stahuju jenom věci, které se tady prakticky nedají sehnat, stahuju buď seriály, které v Česku buďto člověk vidět nemůže, nebo dlouhou dobu vidět nemohl, až v poslední době se začaly vysílat, a už byl člověk na to navyklý na to sledovat to v angličtině, což je taky druhý hlavní důvod, proč stahuju seriály a filmy, protože nemám rád dabing. A české televize ještě nepochopily, že určité divácké spektrum nechce dabing a vyžaduje původní znění. A dělat se zbytečně s dabingem, kterej je dražší a zpožďuje tu produkci a ve výsledku odradí i spoustu lidí, třeba mě. Dalším z důvodů je, že dneska se už nedokopu, i kdyby ten seriál byl v televizi. Třeba doktora House si stahuju v češtině, protože jsem na něj poprvé narazil na televizi Nova, takže mám zažité ty hlasy, ale i nyní si ho stahuju, protože pro mě představa, že si každý týden sednu k televizi, už je mimo, prostě se nedokopu, nenaplánuju si ten čas, abych se na tu televizi díval tehdy, kdy jede můj oblíbený seriál. Už mi to víc vyhovuje si to pustit, kdy mám čas, kdy mám chuť já. N: Takže se nechceš omezovat tím, co ti diktuje televize? T: Ano, přesně tak. N: Takže se na seriály v televizi nedíváš vůbec? T: Jo dívám, ale ne ve smyslu, že bych tam měl svůj oblíbený seriál a každý týden se na něj díval, spíš když mě tam něco zaujme, tak se koukám, když mám třeba zrovna čas, ale není to tak, že bych si naplánoval čas podle toho, že tehdy a tehdy jede můj oblíbený seriál. N: Díváš se i na český seriály? Stahuješ je? T: Ne, nestahuju české seriály, protože jednak řekněme z profesního hlediska, protože mě zajímají média a žánry, které poskytují český seriál, ale považuji seriálovou úroveň nebo české seriály na tak nízké úrovni, že mě to neláká sledovat další díl a sledovat ty jejich osudy dál. N: Jak často stahuješ? Jestli třeba pětkrát za týden, jestli by se to dalo takhle nějak říct? T: No dalo by se to asi tak říct. Řekněme čtyři, pět seriálů, které sleduju tímhle způsobem, stahuju pravidelně, i když záleží na tom, jestli mají ty seriály zrovna sezónu nebo ne. N: Když stahuješ, děláš to tak, že čekáš, až vyjde nový díl nebo stahuješ celé série a díváš se na to pak po větších celcích? T: No když je nějaký seriál, který neznám a začnu se na něj dívat, když už jsou třeba tři série, tak už je postahuju všechny, ale potom samozřejmě, když už je pak člověk odkázaný čekat na to, kdy mají ty seriály premiéru, potom než to někdo nagrepuje a potom to stáhnout že jo, takže u těch seriálů, které sleduji, už jsem omezený tou každotýdenní prodlevou, protože už jsem dokoukal všechny díly.
167
N: Těšíš se na to, až ti zase vyjde nový díl a budeš se na to moc podívat? T: Jo, jo, na některé ano. Třeba Big Bang a How I Met Your Mother se už těším, že si budu moct v úterý ráno to stáhnout a potom se případně někdy v průběhu týdne podívat. N: Sleduješ to hnedka, jak to stáhneš nebo podle toho, jak máš čas? T: Většinou ty sitcomy, které mají dvacet minut, tak to se ten čas v tom dni najde, docela jednoduše, ale třeba u těch delších jako House, který má tři čtvrtě hodiny, to už je trochu obtížnější, ale většinou si v ten den, kdy to stáhnu, nějakou tu díru najdu. Někdy se stane, že zapomenu a podívám se na to až ve čtvrtek, není to tak, že bych měl opravdu v diáři stáhnout. N: Když to pak stáhneš ten díl, podíváš se na to, smažeš, nebo si to hromadíš po celých sériiích? T: Hromadím si to. Zatím nejsem omezený prostorem, takže si to hromadím ty věci. N: Hraje tam i roli ten pocit toho vlastnictví? T: No to ani ne, spíš si to nechávám, kdyby se mi chtělo se podívat na nějaký starší díly někdy v budoucnu. N: A podíváš se na ten díly pak někdy znovu? T: Určitě. Určitě, zvláště u sitcomů, které už jenom vzhledem k tomu žánru se jako člověk může dívat zpětně na některé díly, které viděl, že tam není nic objevného, že jsou postavené tak, že se na ně člověk může dívat znova a znova. N: Máš nějakou příležitost, u které se na to díváš? Třeba než jdeš spát nebo u večeře si to pustíš nebo je tam nějaký pravidlo? T: Většinou si to pouštím u jídla. U jídla, když jsem tady v Brně, na privátě, tak u jídla. Potom jako občas před spaním, ale to jako není pravidlo, to je vyloženě, jak se mi chce, ale u toho jídla si většinou něco pouštím. N: Přemýšlels někdy nad tím, proč vůbec slduješ seriály jako takový? Co ti to poskytuje? T: No poskytuje to zábavu, to, co by podle mě mělo. Rozhodně se nedívám na seriály kvůli jiným věcem, i když jako sleduju taky ten žánr, protože jsem řekněme napůl z částečně z filmařského prostředí nebo tak, ale že mě zajímá jak jsou opravdu schopní pracovat s tím žánrem, což je taky ten jediný důvod, proč se občas podívám na český seriály, abych srovnal, jak oni to dělají špatně. N: Myslíš, že na tom sledování nebo stahování těch seriálů může vzniknout návyk? Pociťuješ to? T: Návyk jako vyloženě…
168
N: … nebo závislost… T: … to si myslím, že až tak zas tak silný ten návyk nemůže být, aby se dalo hovořit o závislosti. U mě rozhodně nehrozí. Kdyby ty seriály přestaly vycházet, tak by mě to mrzelo, ale že bych plakal to polštáře, to ne. N: Myslíš si, že podle toho, jaký seriály si člověk vybírá, že to o něm může něco vypovídat? T: No určitě to může vypovídat takové ty primární věci jako kdo má rád sci-fi, kdo má rád sitcomy, a takové tohle základní dělení, jestli to vypovídá něco hlubšího, to si myslím, že ne, protože ty seriály jsou povšechny dělány jako mainstreamová záležitost, aby zasáhly co nejširší publikum, takže ve své podstatě, takže si myslím, že kdo se na jaký seriály dívá, nemůže mít zas tak velkou vypovídací hodnotu, protože ta skupina těch diváků se rekrutuje z tak obří skupiny nebo má tak širokou skupinu diváků, že tam to, co je identifikuje, není zas tak konkrétní. N: Je to sledování nebo stahování seriálů téma hovoru s kamarády, o kterých třeba víc, že stahují taky? T: Může to být, já nejsem ten typ, co by obrážel všechna ta fóra, s tím, jak se už těší na další díl a tak, řekněme, že u některých seriálů jsem schopen se o tom s někým pobavit, ale spíš o nějakých těch dějových seriálech, těžko se budu s někým bavit o sitcomech, nebo řekněme budu, ale zase to bude z toho profesního hlediska, jak se nám líbila dramatická situace, jak to vygradovalo, tady tydle věci spíš. N: Jak jsi říkal ty fóra, tam teda nepřispíváš? T: Nepřispívám. Tam jsem vyloženě jako uživatel, to že si tam chodím pro pro linky, pro linky na stáhnutí. N: A pro titulky nebo podívat se, kdy bude třeba nová epizoda? T: Jo, jo, kvůli tomu to jo a to je asi jediný, kvůli čemu asi na ty stránky chodím. V posledních letech jsem přestal i české titulky stahovat, u většiny těch seriálů, s tím, že si vystačím s anglickýma a je to dané i tím, že většinou, když si na to vzpomenu na to, že ten seriál měl včera premiéru ten díl, tak si to stáhnu, když ještě nejsou české titulky. Jednak jsem přišel na to, že mě ty české titulky odvádí od obrazu, že se soustředím hodně na ten text a vnímám už jenom periferně ten obraz a zjistil jsem, že už ani nepotřebuju ty české titulky. N: Seriál je dělanej pro televizi a podle sledovanosti se rozhoduje, jestli bude pokračovat dál a tak, ty tím, že to stahuješ, myslíš si, že máš možnost to ovlivnit, nebo chtěl bys ji mít? Myslíš, že ti tvůrci to sledujou, nějakou stahovanou nebo tak něco? T: V této podobě, v té nelegální jako, u těch rapidsharů a torrentů, to si myslím, že to ti tvůrci nesledují. Druhá věc je, jestli to některé televize uvolní na web třeba jako Nova Comeback, je to volně ke shlédnutí, proti čemuž v principu já nic nemám, ale myslím si, že 169
kdyby existoval jeden účet, kterej já bych si platil a mohl si z něho stahovanost řekněme placené ty seriály. Mně by třeba nevadilo dát určitou částku za to, abych si to mohl takhle stáhnout jo, což sem to brzy stejně dospěje, jako už to začíná takhle být, jako mě by nevadilo, kdybych si zaplatil třeba dva tisíce za rok a mohl si stahovat z nějaké databanky seriálů a filmů určité věci, spíš u těch seriálů, na filmy asi spíš vyplatí chodit do kina jako, ale vyloženě mě nevyhovuje, že se to dává v těch televizích v ten konkrétní čas. N: Takže si myslím, že vliv na ten seriál už potom teda nemáš? T: Ne, tím, že ho nelegálně stahuju, to si myslím, že opravdu ne. N: A chtěl bys ho mít? T: Tak ta možnost by nebyla k zahození, teďka je otázka, jak velký by byl můj poradní hlas, jestli tomu řeknu takhle, asi moc velký ne. Těm tvůrcům jde o to, aby si to pak koupili ti, co si na to počkají, až to vyjde na dívíčkách. N: Kupuješ si je pak? T: Ne, to dělám vyloženě jenom u nějakých srdcových záležitostí jako jsou třeba Multi Pythoni, nebo takové věci, nebo Červený trpaslík. Za dobré považuju ty levné dívídíčka, protože třeba do House, ano baví mě to, ale do toho investovat nebudu. N: A do toho stahování investuješ teda kolik, ty jsi říkal, že si platíš prémiový účet? T: No ten mě vyjde vlastně v přepočtu na čtrnáct set za rok, ale jako s tím, co si z tama stahuju, jako kdybych si to měl kupovat ty věci, protože ne všechny by si samozřejmě kupoval, tak se mi to asi vyplatí. N: A dívídíčka nebo jiný nosiče? Do těch nákladů se dá počítat i elektřina nebo připojení na internet. T: Jako připojení na internet bych si stejně platil, rychle připojení na internet, protože stejně člověk potřebuje občas stáhnout i nějaké obří data legálního obsahu, takže tohleto do toho asi moc započítávat nemůžu, a elektřina, to opravdu nemám vyčíslené, protože zase neplatí rovnice, že když jsem na internetu, tak stahuju, to zas ne. N: Myslíš si, že může být rozdíl v soustředěnosti při sledování těch pirátských kopií v notebooku, který si pustíš v době, kdy ty máš čas, nebo naopak, že si to můžeš stopnout a kdykoli třeba pustit znovu, tak to tolik nesleduješ? T: Spíš ta soustředěnost klesá, myslím si, že klesá, právě díky tomu, že si to můžu pauznout, protože jak to máš v notebooku, tak u toho můžeš zároveň surfovat a dělat prostě víc věcí, většinou je to i to, že člověk občas to sleduje, že třeba dělá něco do školy, že třeba načítá nějaké texty, na dvacet minut si prostě pustí seriál, aby si trochu odpočinul, ale zároveň se pořád trochu soustředí, vzadu v hlavě má to, na čem pracoval předtím, občas ho něco napadne, tak to pauzne, tak jde zase pracovat a za čtvrt hodiny se k tomu vrátí. Myslím si, že to spíš rozbíjí tu pozornost věnovanou tomu seriálu.
170
N: Takže když ten seriál běží v televizi, tak se už jenom soustředíš jenom na něho? T: Spíš je tam ta soustředěnost větší. N: U těch stažených kopií už nejsou ty reklamní bloky, občas tam běží upoutávka nebo tak, ale myslíš, že to je lepší? T: Je to pro mě samozřejmě výhoda, nemusím čekat pět nebo deset minut, než přejedou reklamní bloky, vzhledem k tomu, že ty americké sitcomy, které mají stopáž dvacet dva minut a jsou dělané tak, aby měly třicet minut i reklamama, takže člověk musí překonat deset minut reklam ve dvacetiminutovém pořadu, což už je teda pro mě dost na to skousnout. Vzhledem k tomu, že mi na to přijdeme i my mi, nebo bude nová verze, nový způsob sledování seriálů. Jako asi bych za to spíš platil bez reklam, řekněme takový ten HBO přístup, zaplatím si kanál, ale bude jich výrazně míň než na nebo nebudou přímo uprostřed toho seriálu. N: Proč jsi vůbec se stahováním seriálů začal? Nebo celkově se stahováním? Co byla ta motivace? T: No takhle, obecně se stahováním jsem začal, asi jsem začal stahovat hry, ne seriály, tehdá, tehdá to šlo ještě pomalu, protože byl pomalejší internet. Bylo to proto, že člověk, který hrál hry, tak samozřejmě v Česku neměl dostatek peněz, aby si koupil dvakrát do měsíce novou hru, což tehdy stálo třeba tři a půl tisíce ty dvě hry. Dnes už by to bylo lepší a člověk už taky nehraje tolik jako na základce, ale to byl asi ten první, no a seriály jsem začal stahovat, když jsem se doslechl, ta hlavně ty, které tady nebyly, to bylo prostě, že někdo mě navedl na nějaký dobrý seriál a ten jsem prostě nemohl vidět jinak, než že jsem si ho nelegálně stáhnul, takže to byl ten prvotní impuls pro stahování seriálů. N: Jak je to dlouho, co stahuješ? T: Seriály stahuju tak čtyři roky, předtím asi moc ne. N: Máš k tomu ještě něco, co bys chtěl říct? T: Ani moc ne, jenom jsem zvědavý, jak se vypořádají vlastně s tou digitalizací ty televize, jestli začnou prodávat ten obsah takhle vyloženě ke stažení, jak se přes i Tunes stahuje hudba, tak si myslím, že televize v tomhle zaspala. Můžou to teda prodávat i v nižším rozlišení, prodávat obsah tímhle způsobem. Myslím si, že těch lidí by bylo docela dost, já bych si teda za to platil a myslím si, že takových lidí, kdyby se nastavila rozumně ta cena, tak by se takových lidí našla spousta, ale pořád by hodně lidí stahovalo nelegálně, ale stejně jak s tou hudbou, ale někteří by si řekli, tohle už je pro mě přijatelná cena, abych podpořil ty tvůrce a udělal to tak, jak je to správný, že bych si to od nich koupil. N: Ta ochota by tam byla ze strany těch diváků. T: Určitě, určitě. Myslím si, že by se našlo hodně lidí, kteří by si to za nějakou malou částku ten každý díl koupili.
171
N: Dobře, tak já děkuju moc. T: Nemáš zač.
Rozhovor s Patrikem N: Zeptám se, stahuješ seriály? P: Mhm (souhlas), myslím, že stahuju docela často seriály. N: Co znamená docela často? P: Docela často to znamená skoro každý týden, když vyjde na to čas nebo když usoudím, že je něco nového ke stažení. N: Stahuješ pravidelně, jako že máš nějaký seriál rozkoukaný? P: Přesně tak, konkrétně se jedná o doktora House, což je můj oblíbený seriál a nebo Přátele, ty už jsem viděl několikrát. Spíš takové oddechovky no. N: Stahuješ to vždycky, jak vyjde, třeba House vychází v úterý ráno, tak že si počkáš, až to vyjde, a stáhneš si to? Nebo stahuješ po větších celcích ty seriály? P: Jo tak v případě, že se začínám dívat na nějaký nový seriál, který mě nějak zaujal nebo o kterém jsem se dozvěděl nějak na internetu, tak to stáhnu jako velký celek, a potom čekám na ten den, kdy vyjde ta nová verze, nebo ten nový příběh, a pak to ten den stáhnu a povětšinou se na to ještě podívám. N: Sleduješ to tak, že to stáhneš, podíváš se, smažeš nebo si to hromadíš? P: Ne, většinou, většinou to smažu hnedka, i když je to spíš z hlediska využití toho prostoru, co mám na tom disku, protože všechny seriály, který bych tam chtěl mít, by se mi tam stejnak nevlezly a ono když bydlíš na koleji, tak není problém si to nějak stáhnout. N: Takže když se chceš znovu podívat na ten díl, tak ho vyhledáš a stáhneš? Nebo to prostě jenom skoukneš a už se na to nikdy nedíváš? P: Tak zase jak u kterých seriálů u toho House, tam se na to člověk může pořád dívat dokola a pořád mu to přijde vtipné, nebo třeba na Přátele taky a u některých těch seriálů, oni stejně pořád vycházejí nový, takže kdyby se na to člověk měl pořád dívat dokolečka, ta by asi nedělal nic jiného. N: Přemýšlels někdy nad tím, kolik času tomu věnuješ? P: No, tak teďka tomu zas tak moc času nevěnuju, ale myslím, že můžu docela přesně říct, kolik času tomu věnuju. Věnuju tomu jeden oběd každý den. N: Vždycky k obědu si to pustíš?
172
P: Přesně tak. Protože když já obědvám, tak tam zrovna nic zajímavého nejede, připadá mi to takový úžasný relax ještě k tomu. N: Jak stahuješ? P: Normálně přes dísíčko, nebo já nevím přesně, jak to myslíš. N: No cokoli řekneš, já spíš zkoumám, jak kdo stahuje jestli to jsou torrenty, sharesevery.. P: No primárně je to dísíčko, když to tam není, tak využívám občas služeb rapidsharu nebo uložto, tam je taky spoustu zajímavých věcí. N: Proč jsi začal se stahováním seriálů? P: Protože než tady do České republiky třeba nějaké nové seriály dojdou, tak to trvá strašně moc měsíců a jsem asi nějaký nedočkavý na to. N: Takže se ti nechce čekat? P: Hm (souhlas). N: Hraje tam roli třeba i jazyková verze? Protože v televizi to už jenom s dabingem. P: To taky, protože ty titulky jsou daleko přirozenější, nebo ten originální jazyk než potom česky. Nebo si dokonce myslím, že když to potom posloucháš s těma titulkama, tak tě to potom obohatí tu slovní zásobu v angličtině. N: Že tam hraje roli o to učení se jazyku nebo tak? P: Jo. N: Může hrát roli i to, že si to v tom notebooku můžeš pustit, kdy to tobě vyhovuje a ne čekat, že to bude v úterý večer? P: Přesně tak, já si to většinou pouštím někdy navečer před spaním, nebo právě k tomu obědu a tohle mi žádná česká televize nenabídne, takže taky jeden z důvodů, proč tohleto vlastně dělám. N: Takže se nechceš podřizovat? P: Tak. N: Díváš se i na české seriály? P: České seriály, tak abych se přiznal, tak to moc ne, já jsem se jednou na něco díval, už nevím, jak se to jmenuje, Zelená sedma myslím, o těch lidech, jak žili na tom statku s těma kozama a tak, možná to, ale že bych sledoval nějaké vékávečka nebo něco takového, tak to ne. N: Podle čeho vybíráš, kterej ten seriál budeš stahovat? 173
P: Spíš podle nějakého toho příběhu, většinou si přečtu nějakou recenzi někde na internetu a v případě, že mně to přijde zajímavé, tak podle toho. N: Přemýšlels někdy nad tím, proč sleduješ ten seriál jako takovej? P: Mm (přemýšlí), možná že, možná se člověk ztotožňuje s některýma těma postavama, které jsou v tom seriálu, že třeba ne že bych byl ztotožněný s doktorem Housem, ale ten jeho druh humoru mi připadá hodně blízký a, takže taky proto. N: Hraje tam roli, že se třeba těšíš, že zase, jak to vyjde, tak na chvíli budeš v té nemocnici v New Jersey, jako nějakej únik z reality nebo jako kdybys byl s kamarádama? P: Ne, ne, ne, tohle mi to asi nenahrazuje seriál. N: Takže spíš pro ukrácení dlouhý chvíle? P: Přesně tak. Když už není pak, co bych dělal, tak šáhnu po nějakým tom seriálu nebo filmu, ale když je ta možnost, tak radši někde na kafe nebo tak. Zdržovat se u toho počítače co nejmíň. N: Myslíš, že podle toho, jaký seriál sleduješ, nebo tvoji přátelé, že to může mít nějakou vypovídací hodnotu? Jestli podle toho škatulkuješ lidi? P: Tak to asi moc ne, protože osobně jsem viděl asi jeden nebo dva díly Červeného trpaslíka a vůbec se mi to nelíbilo, ale vím, že spousta mých normálních kamarádů se na to dívaj, jsou z toho úplně nadšení, takže úplně asi ne. N: Je to téma rozhovor mezi přáteli, ty seriály, stahování nebo sledování? P: Sledování určitě, stahování ani moc ne teda. Když pominu, že ti někdo donese třeba dývka a řekne, že by tam potřeboval postahovat nějaké seriály, tak ne. N: A to sledování, že si řeknete, teďka jsem viděl poslední epizodu… P: Přesně tak. N: Bavíš se takhle s kamarádama? P: Mhm (souhlas). N: Jak se díváš na stahování seriálů a ilegalitu? Jak to vnímáš? P: (smích) Tak myslím si, že asi moc legální to nebude, já beru, že těm producentům tím klesají zisky, ale zase na druhou stranu, myslím si, že daleko větší problém je stahování vůbec těch filmů než těch seriálů. N: Cítíš, že děláš něco nelegálního nebo nemorálního?
174
P: V případě těch filmů to je, asi jo, to mi přijde, že to je takové, jak bych to řekl, že to není úplně morální, ale u těch seriálů, že se na to podívám a potom to hnedka smažu, tak mi žádné šrámy na duši teda nedělá. N: O seriálu rozhoduje jeho sledovanost v televizi, spíš teda v zahraničí, ale ty tím, že to stahuješ, myslíš, že to nějak ovlivníš? Nebo chtěl by si mít tu možnost? P: Tak určitě bych chtěl mít možnost to ovlivňovat, a myslím si, že i pro spoustu těch seriálů to je hodně velká reklama, když to lidi stahují, když se ty seriály dělají v zahraničí, i když je to tou nelegální cestou, určitě to podnět taky pro ty producenty, aby natočili třeba nové řady. Myslím, že náhled na nějaké statistiky se dají sehnat. N: Při tom sledování, vychutnáš si to radši sám, nebo to sleduješ radši s někým? P: To zase jak kdy, ale většinou se na to dívám sám na ty seriály. N: Že si to jako užiješ nebo vychutnáš si to o samotě? P: Mhm (souhlas), spíš asi takhle. N: Myslíš, že je rozdíl ve sledování v televizi, kdy se musíš dívat, kdy to běží, a tak si an to uděláš čas, nebo když si to pustíš na notebooku v době, kdy tobě to vyhovuje, je tam rozdíl v soustředěnosti při sledování? P: Asi je to tak, že se na to podívám v tu dobu, kdy já sám chci, protože si na to ten čas najdu, a jako kolem toho je pak úplně jiná atmosféra, než čekat na nějakou hodinu, třeba a devátou večer, že budou prostě vysílat nějaký seriál. Jednak by mě rozčilovaly pořád kolem ty reklamy, které úplně v té televizi nemám rád, potom takové to, že ti někdo pořád hopše kolem té televize a už je to takové jiné. N: Tak je to tak, jak jsi mluvil o těch reklamách, že to může být důvod pro to stahování, že v té pirátské kopii už ta reklama není? P: Tak to asi úplně ne, ale určitě je to lepší bez těch reklam, protože mi mnohdy příjde, že ty reklamy jsou daleko delší než samotný ten příběh toho seriálu. Zase abych ztrácel čas díváním se na reklamy, tak to ne. N: Jak je to teda dlouho, co jsi začal stahovat? P: To je teďka pět roku, zároveň s tím, jak jsem začal v Brně studovat na výšce, je to taky z toho důvodu, že doma nemáš tak rychlý internet, abys to tak rychle postahovala, nebo máš ten download nebo i ten upload nějak omezený. N: Takže tam hraje roli i to připojení? P: To připojení taky no. Jako z domu si nedokážu dost době představit, že bych ty seriály stahoval, protože to bych ten jeden díl stahoval asi já nevím dva dny a to by mi do toho ještě dvakrát spadly windowsy, takže (smích), doma bych to vůbec nestáhl.
175
N: Takže ta rychlost toho připojení tam hraje roli? P: Určitě. N: Myslíš si, že na sledování nebo sledování seriálů může vzniknout návyk nebo závislost? P: No tak v některých případech určitě, ale todle se mě netýká. N: Nepociťuješ to u sebe? P: Ne. N: Přemýšlel jsi, kolik tě to stojí, to stahování seriálů? P: Tak tady todle mě nezatěžuje vůbec vzhledem k tomu, že většinou stahuju na kolejích nebo z toho kolejnetu a tam to stojí snad stovku měsíčně, jakoby celkově připojení na internet. N: Nějaký nosiče? Že by sis kupoval dívídíčka? P: Ne, ne, na seriály vůbec, žádný výdaj mě nenapadá. N: Když bys mohl nějak shrnout, co jsou ty důvody, co tě vedou k tomu stahování? P: Určitě je to ta dostupnost, že tím stáhnutím se k tomu seriálu dostanu daleko rychleji, než by to bylo v té televizi normálně, potom, že si já můžu zvolit, kdy se na to podívám a hlavně si myslím, že tím můžeš aji tak udělat radost, že spousta lidí na to čeká, že ti dají ten disk, že jim tam máš něco nahrát a když jim to celé zaplníš, tak oni z toho mají radost, ty máš radost z toho radost (smích). N: Znáš třeba lidi, kteří si to jakoby sbírají, že mají všechny série, kolekce nebo tak? P: Někteří takoví jsou, znám dva lidi, kteří mají snad úplně všechny seriály na světě, ale já to tahle nesbírám. V případě, že se na to chci podívat, tak si to znovu stáhnu z toho internetu. N: Může tam hrát roli, že když jezdíš domů z Brna, že se na ty seriály díváš po cestě? P: Tohle to taky hrálo roli do určité doby, než se mi pokazila baterka (smích), takže teďka už se na to nedívám ani po cestě, ale ze začátku jo. N: Že si mohl zvolit místo, kde se na to podíváš? P: Přesně tak, vždycky jsem si to otevřel třeba ve vlaku a díval jsem se na Ztracené a daleko rychleji jako ta cesta utekla, to je pravda no. Hlavně ta výhoda těch seriálů je, že to není tak dlouhé jako standardní film, nezabere to tolik času v případě, že tomu nechceš obětovat celý večer.
176
N: Hraje tam roli to, že to je pořád to stejné prostředí, že se vracíš někam, kde to znáš? P: Nad tím jsem nepřemýšlel, je to možné, nějaké to podvědomí nějaké té domácké atmosféry. N: Těšíš se na to, až vyjde nový díl? P: Jo, jako přesně tak. Když se ještě vrátím k těm Ztaceným, tak to jsem na to čekal já nevím už minutu předtím, co to mělo vyjít, abych si to mohl stáhnout, tenkrát to bylo celkem takový návyk na to, a to vím přesně, že to jsem viděl fakt během jednoho týdne v kuse. Jo, hrozně jsem se na to těšil. Taky je to možná dáno aji tím věkem toho člověka, protože když jsem byl mladší, tak jsem se na to díval mnohem častěji, ale teďka máš už ty priority úplně někde jinde, a než bych se díval ten týden na ty seriály, tak to bych ten čas raději zužitkoval nějak jinak. N: Tak to je všechno, já moc děkuju.
177
