Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko - správní fakulta POROVNÁNÍ ALTERNATIVNÍCH FOREM FINANCOVÁNÍ

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko - správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání

POROVNÁNÍ ALTERNATIVNÍCH FOREM FINANCOVÁNÍ COMPARING DIFFERENT WAYS OF FINANCIAL ALTERNATIVES

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Ing. Jan Krajíček

Autor: Jitka Komárková

Brno, červen 2008

Jméno a příjmení autora Název diplomové práce

: :

Název v angličtině Katedra Vedoucí bakalářské práce Rok obhajoby

: : : :

Jitka Komárková, bc. POROVNÁNÍ ALTERNATIVNÍCH FOREM FINANCOVÁNÍ Comparing different ways of financial alternatives Financí Ing. Jan Krajíček 2008

Anotace v češtině Diplomová práce charakterizuje alternativní formy financování. Porovnává leasing, factoring, forfaiting a rizikový kapitál. Srovnává jejich vznik a vývoj, analyzuje jejich současnou situaci na trhu a předpokládaný budoucí vývoj. Udává podstatu jednotlivých alternativních forem, charakterizuje jejich výhody a nevýhody, řeší vybrané daňové aspekty leasingu, factoringu a rizikového kapitálu. V poslední části srovnává na konkrétních příkladech nabídky leasingu a factoringu a popisuje úspěšnou a neúspěšnou zkušenost dvou podniků v České republice se získáváním zdrojů financování na mezinárodních trzích.

Annotation This dissertation describes alternatives in financing. It is comparing topics as leasing, factoring, forfating and venture capital. These topics are compared in establishment and development with analyzing current situation on the market and assumed future development. The dissertation setting basis of alternative ways, characterizes its advantages and week points, solving some tax aspects in leasing, factoring and capital risk. In the last part of the dissertation there is comparison in offers from providers of leasing and factoring on particular examples and In two firms in the Czech republic on the international markets describes succesfull and unsuccesfull experience in gaining the financial sources. (Klíčová slova) Leasing, factoring, forfaiting, rizikový kapitál, alternativní forma financování

(Keywords) Leasing, factoring, forfaiting, venture capital, financial alternatives

PROHLÁŠENÍ „Prohlašuji, že jsem diplomovou práci POROVNÁNÍ ALTERNATIVNÍCH FOREM FINANCOVÁNÍ vypracovala samostatně pod vedením ing. Jana Krajíčka a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomickosprávní fakulty MU.“

V Brně dne 27.6.2008

______________________ Vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala ing. Janu Krajíčkovi za jeho cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

OBSAH OBSAH ........................................................................................................................................ 5 Úvod ............................................................................................................................................. 8 1 Vznik a vývoj alternativních forem financování ................................................................ 13 1.1 Vznik a vývoj leasingu ..................................................................................................... 13 1.1.1 Historie leasingu .......................................................................................................... 13 1.1.2 Leasingový trh v České republice v současnosti ......................................................... 14 • Trh s movitými předměty ........................................................................................ 14 • Trh s nemovistostmi ................................................................................................ 17 1.1.3 Mezinárodní vývoj v leasingu ...................................................................................... 18 1.1.4 Budoucí vývoj leasingu................................................................................................ 18 1.2 Factoring ........................................................................................................................... 19 1.2.1 Historie factoringu ....................................................................................................... 19 1.2.2 Factoringový trh v současnosti .................................................................................... 20 1.2.3 Mezinárodní factoring .................................................................................................. 24 1.3 Leasing a factoring v současnosti ..................................................................................... 25 1.4 Budoucnost leasingu a factoringu ..................................................................................... 26 1.5 Forfaiting .......................................................................................................................... 27 1.5.1 Historie forfaitingu ....................................................................................................... 27 1.5.2 Forfaiting v současnosti ............................................................................................... 27 • V Londýně se prvotním trhem zabývají např. tyto instituce: .................................. 28 • Na prvotním i druhotném Londýnském trhu operují: ............................................. 28 1.6 Rizikový kapitál (venture capital)..................................................................................... 28 1.6.1 Historie rizikového kapitálu ......................................................................................... 28 1.6.2 Rizikový kapitál v ČR .................................................................................................. 29 1.6.3 Mezinárodní trh rizikového kapitálu v současnosti ..................................................... 30 1.6.4 Předpokládané budoucí trendy rizikového kapitálu ..................................................... 31 Závěr 1. kapitoly ........................................................................................................................ 32 2 Základní principy alternativních forem financování ................................................... 33 2.1 Leasing .............................................................................................................................. 33 2.1.1 Podstata leasingu .......................................................................................................... 33 2.1.2 Profinancování leasingu ............................................................................................... 34 2.1.3 Příčiny zájmu bank....................................................................................................... 35 2.1.4 Příčiny zájmu výrobních společností ........................................................................... 35 2.1.5 Druhy leasingu z hlediska vlastnictví .......................................................................... 36 • Finanční leasing....................................................................................................... 36 • Operativní leasing ................................................................................................... 37 • Zpětný leasing (sale – lease back) ........................................................................... 37 2.1.6 Druhy leasingu z hlediska teritoriálního ...................................................................... 38 • Vnitrostátní .............................................................................................................. 38 • Zahraniční leasing (cross border leasing) ............................................................... 38 2.1.7 Předmět leasingu .......................................................................................................... 38 2.1.8 Cena leasingu ............................................................................................................... 38 2.1.9 Kdo leasing využívá? ................................................................................................... 39 • Leasing strojů a zařízení .......................................................................................... 39 • Leasing nemovitostí ................................................................................................ 39 2.1.10 Výhody leasingu .......................................................................................................... 39

• pro občana ............................................................................................................... 39 • pro poskytovatele .................................................................................................... 40 2.1.11 Nevýhody leasingu....................................................................................................... 40 2.1.12 Daňové aspekty leasingu .............................................................................................. 40 • Daňová uznatelnost nájemného ............................................................................... 41 • Změny u finančního leasingu osobních automobilů od 1.1.2008 ........................... 42 2.1.13 Zvýšení sazby DPH z 5 % na 9 % ............................................................................... 43 2.1.14 Jak je to s tzv. „leasingovými odpisy“? ....................................................................... 43 2.1.15 Změny v leasingu nemovitostí .................................................................................... 43 2.2 Factoring ........................................................................................................................... 43 2.2.1 Podstata factoringu....................................................................................................... 43 2.2.2 Předmět factoringu ....................................................................................................... 44 2.2.3 Funkce factoringu ........................................................................................................ 44 2.2.4 Druhy factoringu .......................................................................................................... 44 • dle postihu dodavatele ............................................................................................. 44 • dle teritoriálního hlediska ........................................................................................ 45 • dle zveřejnění cese pohledávek ............................................................................... 45 2.2.5 Úloha banky ................................................................................................................. 45 2.2.6 Cena factoringu ............................................................................................................ 45 2.2.7 Kdy je factoring vhodný? ............................................................................................. 46 2.2.8 Výhody factoringu ....................................................................................................... 46 • pro dodavatele: ........................................................................................................ 46 • pro factoringovou společnost: ................................................................................. 46 2.2.9 Nevýhody factoringu.................................................................................................... 46 2.2.10 Daňové aspekty factoringu........................................................................................... 47 • Daňová uznatelnost nákladů.................................................................................... 47 • Kontroverzní finanční úrok ..................................................................................... 47 2.2.11 Jaké jsou úrokové náklady u factoringu? ..................................................................... 48 2.3 Forfaiting .......................................................................................................................... 48 2.3.1 Podstata forfaitingu ...................................................................................................... 48 2.3.2 Předmět forfaitingu ...................................................................................................... 49 2.3.3 Funkce forfaitingu ........................................................................................................ 49 2.3.4 Druhy forfaitingu ......................................................................................................... 49 2.3.5 Úloha banky ................................................................................................................. 50 2.3.6 Cena forfaitingu ........................................................................................................... 50 2.3.7 Pro koho je forfaiting určen? ....................................................................................... 50 2.3.8 Výhody forfaitingu ....................................................................................................... 51 • pro vývozce ............................................................................................................. 51 • pro forfaitéra ............................................................................................................ 51 2.3.9 Nevýhody forfaitingu ................................................................................................... 51 2.3.10 Srovnání factoringu a forfaitingu ................................................................................ 51 2.4 Rizikový kapitál ................................................................................................................ 53 2.4.1 Podstata rizikového kapitálu (venture capital) ............................................................. 53 2.4.2 Profinancování rizikového kapitálu ............................................................................. 53 2.4.3 Základní typy rizikových kapitálových investorů a jejich investic.............................. 54 • dle fáze rozvoje firmy ............................................................................................. 54 • dle zakladatelů (tedy podle způsobu, jakým získávají finanční prostředky pro své podnikání) ........................................................................................................................... 55 2.4.4 Zisk u rizikového kapitálu............................................................................................ 56 2.4.5 Kdo rizikový kapitál vyhledává? ................................................................................. 56

2.4.6 Výhody venture kapitálových investic ......................................................................... 56 2.4.7 Nevýhody venture kapitálových investic ..................................................................... 57 2.4.8 Problematické aspekty rizikového kapitálu v ČR ....................................................... 57 Závěr 2. kapitoly ........................................................................................................................ 58 3 Srovnání nabídek alternativních forem financování .................................................... 59 3.1 Leasing .............................................................................................................................. 59 3.1.1 Leasingový proces........................................................................................................ 59 3.1.2 Požadované záruky ...................................................................................................... 60 3.1.3 Cena leasingu ............................................................................................................... 60 3.1.4 Cenové nabídky CNC stroje ........................................................................................ 60 3.1.5 Porovnání leasingových nabídek ................................................................................. 61 • dle leasingového koeficientu ................................................................................... 61 • dle RPSN ................................................................................................................. 61 Výpočet RPSN .................................................................................................................... 62 Závěr srovnání a postupy ........................................................................................................... 62 3.2 Factoring ........................................................................................................................... 62 3.2.1 Požadované záruky ...................................................................................................... 63 3.2.2 Průběh factoringu (dle firmy DS factoring) ................................................................. 63 3.2.3 Cena factoringu ............................................................................................................ 63 3.2.4 Cenové nabídky pohledávky ........................................................................................ 64 Závěr srovnání a postupy: .......................................................................................................... 65 3.3 Forfaiting .......................................................................................................................... 66 3.3.1 Forfaitingový proces .................................................................................................... 66 3.3.2 Požadované záruky (konkrétně ve firmě Falcon Credit Management) ....................... 66 3.3.3 Cena forfaitingu ........................................................................................................... 66 3.4 Rizikový kapitál ................................................................................................................ 69 3.4.1 Neúspěšná emise firmy Limart, a.s. ............................................................................. 69 3.4.2 Úspěšná emise společnosti Zentiva N.V. ..................................................................... 71 Závěr 3. kapitoly ........................................................................................................................ 73 Závěr .......................................................................................................................................... 75 Seznam použité literatury ........................................................................................................... 77 Seznam grafů .............................................................................................................................. 78 Seznam tabulek .......................................................................................................................... 78 Seznam schémat ......................................................................................................................... 78 Seznam příloh............................................................................................................................. 78 Seznam zkratek .......................................................................................................................... 79

ÚVOD Tato práce není úplným přehledem možností v oblasti přímého bankovnictví se všemi jeho aspekty, což by ani vzhledem k rozsahu nebylo možné. Tato práce má tudíž sloužit jako přehled hlavních a v tuto chvíli aktuálních teoretických i praktických otázek spojených s rozvojem elektronického bankovnictví.

Téma „POROVNÁNÍ ALTERNATIVNÍCH FOREM FINANCOVÁNÍ“ jsem si vybrala zejména proto, že jsem byla zaměstnancem leasingové společnosti (v současnosti jsem na mateřské dovolené) a především v posledním roce mého působení ve firmě jsem měla pocit, že leasingu již začínají konkurovat naprosto jiné produkty financování. Měla jsem dojem, že z leasingové společnosti (jistě ne jen z té naší) se stává místo společnosti, zabývající se z velké části leasingem, vyloženě nebankovní subjekt, který musí umět reagovat na danou situaci na trhu. Projevilo se to tím, že jsme museli být konkurenceschopní a dokázat nabídnout i jiné produkty (spotřebitelský úvěr, splátkový prodej). Tyto produkty nejsou v mé práci nijak zvlášť zmiňovány, přesto jsou to další formy alternativního financování. Právě proto jsem se rozhodla navázat na svou bakalářskou práci, která pojednávala o leasingu, abych mohla srovnat i jiné alternativní formy financování a ukázat, že se rozhodně nedá říct, že ostatní produkty zaostávají za nejvíce rozšířenou formou alternativního financování a že leasingové společnosti se budou muset snažit dokázat klientům nabídnout mnohem více produktů než je samotný leasing. Cílem této práce je seznámit Vás s alternativními formami financování jakožto možných forem financování, které jsou v dnešní době vedle standardních forem financování (bankovní úvěr, dodavatelský úvěr, obligace) na trhu. Chtěla bych ukázat, že není potřeba se obávat „novinek“, které současný trh nabízí. Je naopak velice důležité umět se v možnostech profinancování své investice orientovat a dokázat si vybrat tu správnou alternativu financování, aby byl přínos pro firmu co možná největší a nedržet se „ve starých kolejích“ pouze u klasických forem financování. Cílem první kapitoly je popsat vznik a vývoj alternativních forem financování, a sice od počátku jejich vzniku až po současnou situaci v dnešním ekonomickém prostředí. V této kapitole shrnuji postavení na trhu společností poskytujících alternativní formy financování v České republice a současně se zabývám trhy s alternativními produkty financování v mezinárodním kontextu. Dle dostupných informací se snažím odhadnout budoucí vývoj a trendy jednotlivých produktů. Cílem druhé kapitoly je představení základních principů alternativních forem financování, shrnutí jejich výhod a nevýhod, popis úlohy banky při poskytování těchto produktů. Zamyšlení se nad problematickými aspekty v České republice a změnami od 1.1.2008 v rámci stabilizace veřejných rozpočtů. V rámci této kapitoly srovnávám factoring a forfaiting z pohledu subjektu, cese, zaměření bonity a zajištění. Cílem třetí kapitoly je srovnání leasingu a faktoringu a porovnání nezávislých cenových nabídek z hlediska ceny. Poslední část diplomové práce popisuje úspěšnou a neúspěšnou zkušenost se získáváním zdrojů na mezinárodních kapitálových trzích.

8

Alternativní formy financování jsou produkty, které umožňují získat finanční prostředky za určitých specifických podmínek. Mají své nezastupitelné místo ve financování podniků a doplňují služby, které poskytuje bankovní sektor. Jejich vývoj v České republice se naplno projevil teprve až v ekonomickém tržním prostředí. K alternativním zdrojům patří hlavně leasing, factoring, forfaiting, rizikový kapitál, ale i jiné (splátkový prodej, business angels, private equity, franchising). V této práci se budu věnovat těm nejběžnějším alternativám – leasingu, factoringu, forfaitingu a rizikovému kapitálu. Proč je užitečné zajímat se o alternativní formy financování podniku?1 Pro různé projekty a firmy jsou vhodné a především dostupné různé formy financování a různé formy financování jsou typicky spojené s různými náklady. Firmy je možné rozdělit do tří základních kategorií: •

velké, zavedené společnosti, které zpravidla nemají problém s generováním kapitálu z vlastní obchodní a provozní činnosti, nemají rovněž žádné velké potíže se získáním úvěru od banky nebo jiné finanční investice. U těchto firem není otázka alternativních forem financování otázkou číslo jedna, nicméně i takové firmy tyto formy používají. Důvod je přitom poměrně jednoduchý, a sice snaha vázat co nejméně vlastního kapitálu. Doby, kdy se velikost společnosti a její síla posuzovaly podle výše bilanční sumy, jsou již dávno pryč. Naopak, firmy se snaží v zájmu akcionářů a v zájmu dalšího rozvoje generovat co nejvíce volných peněžních prostředků (free cash flow), které pak používají primárně na rozšiřování portfolia produktů, na další výzkum a vývoj, nákup potřebných kapacit (technologických i personálních) na rozšiřování výroby, nákup materiálu apod. Činnosti a investice, které nepatří k činnostem základním, k tzv. core business, i tyto velké společnosti zabezpečují různými formami alternativního financování, zejména leasingem a factoringem tak, aby jim tyto investice nevázaly žádný, popř. jen minimální kapitál.

•

malá a střední podnikatelská vrstva, která nemá k dispozici volný kapitál a kapitál, který vyprodukuje svojí činností (prodejem výrobků a realizací zakázek) v podstatě celý vrací do tohoto procesu, hlavně na nákup materiálu, na zaplacení personálních kapacit, aby bylo možno realizovat zakázky příští. Tyto firmy jsou nuceny pokrýt svoji potřebu investic do technologií jinými formami financování, než nákupem za vlastní prostředky. I zde přicházejí v úvahu (vedle klasického bankovního úvěru) hlavně leasing technologií, odprodej pohledávek, emise směnek apod.

•

nové resp. začínající společnosti, které nejsou na trhu známé, nemají ještě žádnou historii a nemají k dispozici žádný kapitál. Tyto firmy mají potíže se získáním úvěru od banky nebo jiné finanční instituce, protože rizikový faktor návratnosti úvěru je velmi vysoký. V podstatě jedinou možností, jak získat na volném trhu kapitál, je využít alternativních zdrojů financování, hlavně tzv. rizikový (venture) kapitál nebo pomoci tzv. "business angels". Za oběma těmito formami je investor, kterého zaujme podnikatelský záměr začínající firmy a který kapitálově na určitou dobu vstupuje do dané společnosti. Přitom na jedné straně podstupuje zvýšené riziko neúspěchu podnikatelského záměru, na straně druhé může při úspěšné realizaci nadprůměrně zhodnotit svůj vložený kapitál. U

1 O alternativní zdroje financování je zájem. Dostupné na http://managerweb.ihned.cz/c4-10111450-22993270-T00000_d-oalternativni-zdroje-z 21.2.08

9

investora "business angel" se navíc jedná o investora z daného oboru podnikání, se specifickým know how, které je spolu se vstupem kapitálu vloženo do firmy ve prospěch realizace podnikatelského záměru. Význam alternativních forem financování se zvyšuje zejména v dobách, kdy prochází ekonomika recesí a ochota bank poskytovat financování klesá s rostoucími riziky a ztrátami2. Čerpání alternativních zdrojů tak vedle zdrojů bankovních posiluje finanční stabilitu podniků. Využití alternativních forem financování celkově stále roste a dá se říct, že se očekává rostoucí trend, neboť konkurence mezi bankovními a nebankovními subjekty je velice napjatá. Nebankovní subjekty dnes poskytují mnoho produktů, které dříve bylo možné získat pouze v bankách. Leasing je jednou z forem alternativního financování, v dnešní době asi nejznámější a nejvíce využívanou alternativní formou financování v moderních tržních ekonomikách. Představuje pronájem investičního zařízení či předmětu dlouhodobého charakteru pro uživatele na předem určenou dobu. Tím umožňuje využít uživateli majetek po stanovenou dobu, aniž by se stal vlastníkem a tak užívá cizí kapitál. Leasing je komplexní obchodní transakce, zajišťující jak úplatné užívání cizí věci, tak profinancování jejího pořízení. Pronajímatelem leasingových předmětů jsou výrobci, obchodníci a leasingové společnosti. Leasing není v některých zemích zahrnován předmětově, ani z hlediska jednajících osob (pronajímatel, nájemce), mezi bankovní obchody. To však neznamená, že se banky leasingových operací neúčastní. Factoring je moderní finanční nástroj, který již zdomácněl na tuzemském trhu jako jeden z nejběžnějších nástrojů financování pracovního kapitálu malých a středních podniků jako typický produkt financování obchodu. Je to smluvně sjednaný průběžný odkup krátkodobých pohledávek, které vznikly dodavateli v důsledku poskytnutí nezajištěného dodavatelského úvěru. Odkup pohledávek provádí specializovaná factoringová společnost zpravidla bez možnosti zpětného regresu na dodavatele v případě, že odběratel nezaplatil, a to na základě posouzení kvality obchodního vztahu a bonity odběratele, popř. dodavatele. Z právního a účetního hlediska je factoring služba postavená na postoupení pohledávek. Ve factoringové smlouvě se klient zavazuje, že všechny pohledávky za specifikovanými odběrateli bude postupovat factoringové společnosti, čímž dochází k zásadní změně věřitele. Factoringová společnost se tak stává novým a výhradním majitelem pohledávky včetně jejího příslušenství s cílem zajistit řádné a včasné inkaso a tím zabránit vzniku problémových pohledávek. V případě nedodržení termínů splatnosti zajišťuje upomínkové řízení a právní vymáhaní. Forfaiting je odkup středně a dlouhodobých pohledávek vzniklých při vývozu eventuelně dovozu na úvěr, přičemž subjekt odkupující pohledávky (forfaitér) nemá možnost uplatnit zpětný postih vývozce, jestliže pohledávka není dovozcem řádně zaplacena. Vývozce dostává zaplacenou svoji pohledávku forfaitérem a úvěrové riziko (riziko jejího nezaplacení), jakož i další rizika (měnová, úroková) spojená s danou pohledávkou plně přecházejí na forfaitéra. 2

Chování banky, byť mezi bankami existuje volná konkurence, je v naší zemi, stejně jako ve většině ostatních na světě, výrazně ovlivněno regulátorem, tudíž jsou nuceny reagovat zhruba stejně. Pak dochází k prudkým změnám jejich úvěrových politik a stahování finančních prostředků z určitých odvětví bez ohledu na ekonomickou či finanční situaci jednotlivých podnikatelských subjektů.

10

Rizikový kapitál představuje dlouhodobou investici nejen peněz, ale i času a úsilí. Může být považován za alternativu k dlouhodobému a příležitostně ke střednědobému financování. Investiční období je většinou tři roky, může však být pětileté i delší. Podmínkou vstupu rizikového kapitálu bývá transformace společnosti na akciovou společnost, pokud jí není. Dalším důležitým faktorem bývají podmínky společenské smlouvy umožňující prodej vlastněného podílu, nebo formu převodu tohoto podílu na stávající managament za daných specifik. V důsledku je po určité době zajištěna stabilizace firmy stejně tak jako v případě vstupu strategického partnera. Je nutno také zhodnotit potřebu volného kapitálu, který bude přínosem investora. Při volných finančních prostředcích je tato alternativa neopodstatněná. V první kapitole mé diplomové práce se zmiňuji o historii jednotlivých alternativních forem financování, o jejich vývoji, o tom, že vlastně ten největší vývoj probíhal především teprve až v tržní ekonomice, kdy byla ta správná motivace na inovaci a zdokonalení nových produktů, což dokazují i statistiky využití těchto produktů. Analyzuji zde současnou situaci na trhu leasingu, factoringu a rizikového kapitálu, a to i v mezinárodním kontextu. V první kapitole také shrnuji současný stav leasingu i factoringu jako jeden celek, neboť většina poskytovatelů těchto dvou produktů jsou členy Leasingové a finanční asociace3. V druhé kapitole se zmiňuji o základních principech jednotlivých alternativních forem financování – jejich podstatě, ceně a nákladech, o jejich funkcích,ať již pro poskytovatele nebo klienty. Uvádím druhy a možnosti alternativních forem financování a vyčísluji jejich výhody a nevýhody. Také popisuji, pro koho je zmíněný produkt vhodný. Samostatně se věnuji srovnání factoringu a forfaitingu. Zdá se mi, že rozdíly v těchto dvou formách alternativního financování nejsou až tak úplně samozřejmé. Ve stejné kapitole se postupně věnuji daňovým aspektům jednotlivých forem financování, které souvisí s leasingem, factoringem a rizikovým kapitálem. Ty se změnily od 1.1.2008 díky reformě veřejných financí a jejich změna rozhodně není u konce, neboť další novela je již v jednání. Změny si vysvětluji tím, že Česká republika je od roku 2004 členem Evropské unie, a v rámci globalizace a větší propojenosti mezinárodních trhů je potřeba daňové a účetní zákony sladit s evropskými normami. Jistě se těmto změnám hodně společností brání, ale okamžitě mi vyvstává na paměti údaj z mé bakalářské práce, nad kterým jsem se tehdy pozastavila, týkající se finančního leasingu, a sice: „Mám na mysli např. zavedení limitu 1.500.000,- Kč pro daňovou uznatelnost odpisů a leasingových splátek z osobních vozů (nevztahuje se na automobily využívané provozovatelem silniční motorové dopravy nebo taxislužby na základě vydané koncese a dále na automobily sanitní a pohřební), včetně zvýšeného zdanění leasingové přirážky či rozšíření daňového postihu tzv. nízké kapitalizace. Tato opatření nebyla vynucena žádným z předpisů EU. V době, kdy české ekonomické subjekty, včetně leasingových společností a jejich zákazníků, zápolí s řadou změn vynucených harmonizací – například v oblasti DPH – působí dle mého podobné kroky protirůstově a komplikují konkurenceschopnost podnikatelů.“4

3 4

Leasingová a finanční instituce, dostupné na www.clfa.cz Komárková, J.: Bakalářská práce – Leasing, červen 2005, str. 24

11

Dle novely plané od 1.1.2008 již tento limit neplatí a je to jedině dobře. Doufejme, že i další nyní chystaná novela přinese konkrétní opatření, které budeme chválit. Ve třetí části, kde se zabývám praktickými příklady alternativních forem financování, komparuji dvě konkrétní leasingové nabídky od dvou nezávislých leasingových společností, které se specializují na leasing strojů a zařízení. Komparaci provádím ze dvou hledisek, a to dle leasingového koeficientu a dle sazby RPSN5. V druhé části srovnávám dvě obecné factoringové nabídky, a to na základě konečné ceny factoringu a dle již známé sazby RPSN. Ve třetí části uvádím výpočet ceny forfaitingu a forfaitingový proces. V poslední části mé diplomové práce popisuji úspěšnou a neúspěšnou zkušenost dvou podniků v České republice se získáváním zdrojů financování na mezinárodních kapitálových trzích, tedy rizikového kapitálu. Metody použité v mé diplomové práci jsou analýza a komparace.

5

RPSN – roční procentní sazba nákladů

12

1 VZNIK A VÝVOJ ALTERNATIVNÍCH FOREM FINANCOVÁNÍ Alternativní formy financování jsou produkty, které umožňují získat finanční prostředky za určitých specifických podmínek. Patří mezi ně leasing, factoring, forfaiting a rizikový kapitál.

1.1 Vznik a vývoj leasingu 1.1.1 Historie leasingu Důkazy6 o využívání leasingu, především operativního, (zemědělských a řemeslných nástrojů), pocházejí již z období rozkvětu sumerské říše v 2. tisíciletí př. n.l. Podrobně byl leasing definován (včetně vymezení rozdílů mezi finančním a operativním) již v kodifikaci římského soukromého práva císaře Justiniána. Ve starověku byl využíván zejména leasing lodí, včetně válečných. V podmínkách rozvoje kapitalistického trhu byl leasing aplikován od 40. let 19. století při financování a užívání železničních vagónů ve Velké Británii. První registrovanou leasingovou společností byla Birmingham Wagon Company, založená r. 1855. V období 2.světové války byl leasing nástrojem financování strategické pomoci USA spojencům. Podmínky pro skutečně masové a každodenní využívání leasingu byly vytvořeny až po 2.světové válce. Impulsem byl úspěch leasingu v 50.letech v USA (1. specializovaná společnost – U.S. Leasing Co., která byla založena v San Francisku v r. 1952) a velmi rychle se v 60.letech leasing rozšířil do západní části evropského kontinentu, nejprve do Velké Británie. V 70.letech se objevují první zmínky o leasingu i v České republice, především díky zahraničním obchodníkům, kdy byly realizovány první leasingové operace ve formě dovozního leasingu. Leasing se zahraničím byl prováděn v rámci plně centralizované a rigidní devizové politiky při pořizování jednotlivých strojů a technologických linek s využitím zprostředkovatelských a poradenských služeb ČSOB a s dohledem tehdejší Státní banky československé a Federálního ministerstva financí. ČSOB tak sehrála při uvedení leasingu do našeho prostředí průkopnickou roli. Tuzemský finanční leasing v centrálně plánovaném hospodářství nenašel plného rozvoje. Operativní leasing využíval v rámci svých obchodních aktivit podnik Multiservis, především při pronájmu televizních přijímačů. V r. 1977 byly stanoveny podmínky užití leasingu ve „Společných zásadách federálního ministerstva zahraničního obchodu, federálního ministerstva financí, Státní plánovací komise a Státní banky Československé pro uskutečňování dovozu a vývozu strojů na základě nájemních smluv“. K masovému šíření leasingu, k vytvoření skutečného leasingového trhu, k prudkému růstu leasingových objemů a k rozvoji povahy i kvality nabízeného leasingového produktu došlo až v podmínkách tržní ekonomiky. Hlavní výhodou7 rozvoje leasingového trhu byla od začátku jeho plná liberalizace. Leasing jako takový nebyl upraven speciálním zákonem, ale opírá se o některá ustanovení Obchodního a Občanského zákoníku, Zákona o dani z příjmu, o některé účetní normy a o řadu prováděcích vyhlášek vydávaných především Ministerstvem financí.

6 7

Komárková, J.: Bakalářská práce – Leasing, červen 2005, str. 10 Leasing, factoring a forfaiting, Aspekt kilcullen, 2001, str. 10

13

1.1.2 Leasingový trh v České republice v současnosti •

Trh s movitými předměty

Na leasingovém trhu8 existují vedle velkých universálních leasingových společností pokrývajících celé území České republiky i malé leasingové společnosti zaměřující se na specifickou komoditu nebo na region, přesto je však na leasingovém trhu vysoký stupeň koncentrace a 15 největších společností si udržuje dominantní postavení. V loňském roce tyto společnosti zrealizovaly prostřednictvím leasingu stroje, zařízení a dopravní prostředky v souhrnu pořizovacích cen (bez DPH) 122,75 mld. Kč. Celková částka (vstupní dluh) poskytnutá v r. 2007 členskými společnostmi ČLFA do leasingu movitých věcí dosáhla 102,53 mld. Kč. V 1. čtvrtletí 2008 se do značné míry projevily důsledky předkontraktace resp. urychleného sjednávání finančních leasingů před účinností změn daňových zákonů provedených zák. č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Dílčím způsobem působilo i zmírnění ekonomického růstu a odpovídajících investičních aktivit. v ČR byly v 1. čtvrtletí 2008 financovány leasingem stroje, zařízení a dopravní prostředky za více než 23 mld. Kč (z toho 22,4 mld.Kč členské společnosti ČLFA). Proti 1. čtvrtletí 2007 to představuje u největších patnácti společností meziroční snížení o 8%. Tabulka č. 1: Leasing movitých věcí v roce 2007-2008 Pořadí 15 členských společností ČLFA podle objemu vstupního dluhu9 v leasingu movitých věcí v r. 2007 a 2008 01. 02. 03. 04. 05. 06. 07. 08. 09. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Vstupní dluh ČSOB Leasing, a.s. UniCredit Leasing CZ, a.s. VB Leasing CZ, s.r.o. ŠkoFIN s.r.o. SG Equipment Finance Czech Republic s.r.o. Mercedes Benz Financial Services Česká republika s.r.o. Deutsche Leasing ČR, s.r.o. sAutoleasing, a.s. CREDIUM, a.s. LeasePlan ČR, s.r.o. SCANIA FINANCE Czech Republic, s.r.o. ALD Automotive s.r.o. S MORAVA Leasing, a.s. Oberbank Leasing spol. s r.o. Raiffeisen-Leasing, s.r.o.

2007

1.Q 2008

V mil. Kč 16 229,20 10 691,70 9 632,74 7 668,00 7 641,15 5 599,08 5 277,67 4 558,43 3 919,11 3 037,98 2 252,00 2 118,17 2 100,00 1 916,00 1 907,78

V mil. Kč 2 942,58 2 263,10 1 882,13 1 477,30 1 403,00 1 370,10 775,56 771,03 770,32 571,00 542,65 481,63 394,53 339,00 338,50

Pramen: statistika České leasingové a finanční společnosti, dostupné na www.clfa.cz

8 9

Leasing, factoring a forfaiting, Aspekt kilcullen, 2001, str. 10 Nová statistická kategorie, která byla schválena v rámci nové metodiky statistik ČLFA ("Pravidla statistických procedur ČLFA") a v rámci nového (podstatně rozšířeného) statistického dotazníku členskou schůzí asociace 28. ledna 2008, a to v zájmu srovnatelnosti leasingu, úvěrových produktů a factoringu. V případě finančního leasingu je vstupním dluhem pořizovací cena leasované věci bez DPH snížená o jednorázovou platbu hrazenou zákazníkem předem bez DPH (tzv. akontace).

14

Podíl operativního leasingu na celkovém leasingu strojů, zařízení a dopravních prostředků dosáhl v 1. čtvrtletí 2008 16,4 % (dle PC bez DPH). Je zřejmé, že v kontextu daňového režimu finančního leasingu změněného zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, se zvyšuje zájem o operativní leasing (jeho podíl na celkovém leasingu v r. 2007 činil 12,5 %). Tabulka č. 2: Operativní leasing v roce 2007 a 2008 Pořadí členských společností ČLFA podle vstupního dluhu10 v operativním leasingu movitých věcí v 1. čtvrtletí 2008 a v roce 2007

01. 02. 03. 04. 05. 06. 07. 08. 09. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.

1.Q.2008

LeasePlan ČR, s.r.o. ŠkoFIN s.r.o. ARVAL CZ s.r.o. ČSOB Leasing, a.s. SG Equipment Finance Czech Republic s.r.o. ALD Automotive s.r.o. UniCredit Leasing CZ, a.s. IKB Leasing ČR, s.r.o. Fortis Lease Czech s.r.o. SCANIA FINANCE Czech Republic, s.r.o. Deutsche Leasing ČR, s.r.o. CREDIUM, a.s. VB Leasing CZ, s.r.o. sAutoleasing, a.s. Toyota Financial Services Czech, s.r.o. Mercedes-Benz Financial Services Česká republika s.r.o. Raiffeisen-Leasing, s.r.o. D.S. Leasing, a.s. RT TORAX, s.r.o. S MORAVA Leasing, a.s.

2007

Vstupní dluh Vstupní dluh v mil. Kč v mil. Kč 769,32 2 961,34 444,00 2 354,00 394,53 1 506,38 328,05 1 116,06 281,10 1 074,00 263,71 908,20 197,20 685,30 157,57 610,25 141,80 439,86 137,00 422,92 109,58 357,86 91,72 298,87 60,50 263,00 53,97 234,06 50,70 230,00 45,62 228,57 35,32 173,70 24,96 166,26 9,00 125,23 5,40 110,15

Pramen: statistika České a leasingové společnosti, dostupné na www.clfa.cz

I nadále v leasingu movitých věcí u nás dominuje leasing silničních vozidel. Proti předchozím letům se sice v 1. čtvrtletí 2008 snížil podíl leasingu osobních aut (z 28,1% v 1. čtvrtletí 2007 a z 24,5 % za celý r. 2007 na 23,7%), zvýšil se podíl leasingu lehkých užitkových aut (z 19,7% v 1. čtvrtletí 2007 a z 19,9 % za celý r. 2007 na 20,6%) a nákladních automobilů (z 21,5% v 1. čtvrtletí 2007 na 23,3 %, což odpovídá podílu za celý r. 2007). Podíl nových osobních aut na jejich celkovém leasingu dosáhl v 1. čtvrtletí 2008 86,3 %, což představuje podstatné meziroční zvýšení (79,8% v l. čtvrtletí 2007) i další nárůst proti podílu za celý r. 2007 (83%). Postupně roste i podíl leasingu strojů a zařízení – dosáhl 25,1% (proti 24,6% v l. čtvrtletí 2007 a 24 % za celý r. 2007).

10

Nová statistická kategorie, která byla schválena v rámci nové metodiky statistik ČLFA ("Pravidla statistických procedur ČLFA") a v rámci nového (podstatně rozšířeného) statistického dotazníku členskou schůzí asociace 28. ledna 2008, a to v zájmu srovnatelnosti leasingu, úvěrových produktů a factoringu. U operativního leasingu jde o pořizovací cenu leasované věci bez DPH (pokud si ji může leasingová společnost odečíst, jinak s DPH) snížená o jednorázovou platbu hrazenou zákazníkem předem bez DPH.

15

Graf č. 1: Zaměření leasingu movitých věcí v ČR za 1.Q.2008 dle komodit 30,00%

25,14% 25,00%

23,68%

23,32% 20,59%

20,00%

15,00%

10,00%

5,00% 1,99%

1,55%

1,07%

1,42%

7. lodě, letadla

8. IT kanc a komunikační technika

1,12%

0,12% 0,00% 1. osobní auta

2. nákladní automobily

3. motocykly

4. užitkové automobily

5. Autobusy

6. ostatní těžší silniční vozidla

9. stroje a zařízení

10. ostatní komodity

Pramen: Vlastní zpracování, údaje dle statistiky České a leasingové společnosti, dostupné na www.clfa.cz

Podobně jako v předchozích letech směřuje i v letošním roce polovina leasingu movitých věcí do soukromého sektoru služeb a třetina do průmyslu a stavebnictví. Graf č. 2: Leasing movitých věcí členů ČLFA v 1.Q.2008 dle podnikatelského zaměření 60,00%

50,06% 50,00%

40,00% 33,86%

30,00%

20,00%

9,52%

10,00% 3,79%

2,77%

0,00% 1. zemědělství

2. průmysl, stavebnictví

3. služby soukromý sektor

4. služby veřejný sektor

5. soukromí spotřebitelé


16

Členské společnosti ČLFA uzavřely v 1. čtvrtletí 2008 29.899 smluv o leasingu strojů, zařízení a dopravních prostředků – z toho 24.222 smluv o finančním leasingu a 5.634 smluv o operativním leasingu. Kromě toho bylo nově poskytnuto 43 vozidel do správy vozových parků zajišťované členy ČLFA. Na v podstatě stejné úrovni jako v loňském roce zůstala průměrná pořizovací cena movité věci financované leasingem. •

Trh s nemovistostmi V r. 2007 byly do leasingového užívání poskytnuty nemovitosti v celkové pořizovací ceně 11,9 mld. Kč.(Mírný pokles oproti roku 2006). Do finančního leasingu bylo v r. 2007 předáno 115 nemovitostí, do operativního leasingu 30 nemovitostí (v r. 2006 bylo předáno do finančního leasingu 84 nemovitostí, do operativního leasingu 9 nemovitostí). Kromě toho bylo v r. 2007 uzavřeno dalších 57 smluv na leasing nemovitostí, které však nebyly do konce roku předány do užívání (aktivovány). Pořizovací cena nemovitostí, které budou předány na základě těchto smluv do finančního leasingu, činí 6,6 mld. Kč, cena nemovitostí pro operativní leasing 1,8 mld. Kč. Stejně jako v minulých letech byly v r. 2007 leasovány především prodejny a průmyslové objekty. V r. 2007 převedlo nemovitosti do leasingového užívání 15 členů ČLFA. V r. 2007 poskytly členské společnosti ČLFA do leasingu nemovitostí celkem 11 mld. Kč (vstupní dluh). Na konci r. 2007 bylo v leasingovém užívání 637 nemovitostí, z toho 203 v operativním leasingu. Jejich účetní hodnota po odpisech za r. 2007 přesáhla 45,8 mld. Kč. Tabulka č. 3: Leasing nemovitostí v roce 2007 Pořadí členských společností ČLFA podle vstupního dluhu v leasingu nemovitostí v r. 2007

01. 02. 03. 04. 05. 06. 07. 08. 09. 10. 11. 12. 13. 14.

IMMORENT ČR, s.r.o. Raiffeisen-Leasing, s.r.o. Immoconsult Czechia s.r.o. UniCredit Leasing CZ, a.s. IMPULS-Leasing -AUSTRIA s.r.o. ING Lease (C.R.), s.r.o. Oberbank Leasing spol. s r.o. ŠkoFIN s.r.o. Fortis Lease Czech s.r.o. S MORAVA Leasing, a.s. Servis Leasing, a.s. DIL Immobilien-Leasing Praha Koncernová s.r.o. D.S. Leasing, a.s. SG Equipment Finance Czech Republic s.r.o.


17

Vstupní dluh v mil. Kč 4 185,65 2 171,20 1 610,22 1 288,70 532,58 530,86 249,00 90,00 58,50 57,00 40,30 36,00 29,84 14,00

PC v mil. Kč 4 745,14 2 406,41 1 613,00 1 288,70 532,58 530,86 249,00 108,00 58,50 60,00 40,30 36,00 43,94 14,00

1.1.3 Mezinárodní vývoj v leasingu Český leasingový trh11 zaujímal v roce 2006 v evropském měřítku čtrnácté místo, mezi rozvíjejícími se středo a východoevropskými tržními ekonomikami však okupoval první příčky. Dle nově uzavřených leasingů v evropských zemích je ČR na šesté příčce (viz Příloha č. 2). Podíl leasingu na financování movitého majetku se u nás v roce 2006 pohyboval kolem 30 % a v celoevropském žebříčku mu patřilo druhé místo. Lépe si v tomto ohledu vedla jen Velká Británie. Přestože tento způsob financování má u nás poměrně mladou historii, za 16 let existence leasingu se v České republice tímto způsobem proinvestovala částka 1,1 bilionu korun. Celkový objem leasingu v Evropě (tedy souhrn pořizovacích cen všech věcí pořízených leasingem bez DPH) dosáhl v roce 2006 297,5 mld. EUR a proti předešlému roku vzrostl o 6,9 %. Konkrétně leasing do strojů, zařízení a dopravních prostředků vzrostl meziročně v r. 2006 o 7,2 %, objem leasingu nemovitostí o 5,6 %. Podíl leasingu na financování celkových evropských investic dosáhl v r. 2006 19 %, podíl na financování evropských investic do strojů a zařízení dosáhl téměř 30 %. Účetní hodnota všech věcí v leasingu (po odpisech za r. 2006) dosáhl v celoevropském leasingu na konci r. 2006 63 mld. EUR. Celkový objem leasingu movitých věcí dosáhl v Evropě v r. 2006 250,7 mld. EUR, objem leasingu nemovitostí 46,8 mld. EUR. Podíl leasingu dopravních prostředků na celkovém leasingu činil v Evropě cca 50 %. Nejrychleji rostoucím segmentem evropského leasingu v r. 2006 byl leasing nákladních vozů (o 17,5 %) a leasing strojů a zařízení (o 16,3 %). Leasing osobních vozů se zvýšil pouze o 2,9 %. Evropské leasingové společnosti profinancovaly 5,4 mil. osobních aut.Na konci r. 2006 bylo v Evropě leasingem užíváno cca 16 mil. osobních a lehkých užitkových vozů. Celkově12 objem aktiv poskytnutých formou leasingu roste rychleji než tradiční bankovní produkty. Evropský leasingový trh zůstává pod hranicí amerického leasingového trhu, kde leasingem je proinvestováno 30 % z celkových firemních investic. Průměrná míra profinancovaných investic v evropském průmyslu je 12,5 %. Na Německo připadá asi ¼ leasingových aktivit v Evropě. Velká Británie je druhým největším leasingovým trhem. Francie, Itálie a Velká Británie jsou trhy, kde má leasing největší podíl mezi všemi financovanými investicemi. Průměrná míra investicí formou leasingu je u zemí jako Nizozemí, Belgie, Dánsko a Finsko pod 10 %.

1.1.4

Budoucí vývoj leasingu Lze předpokládat13, že v dalším období se české leasingové společnosti s poměrně dynamickým legislativním vývojem rychle vyrovnají. Český trh by se měl postupně sbližovat s obvyklou strukturou leasingu v EU a mělo by tedy dojít k nárůstu operativního leasingu u podnikatelů a financování pomocí úvěrů u ostatních fyzických osob. Další změny můžeme očekávat ve složení komodit, jež jsou předmětem leasingu.

11

Rekordní objemy leasingu díky ekonomice, dostupné na www.finance.cz/zpravy/finance/103857-rekordni-objemy-leasingudiky-ekonomice z 29.3.2007 12 The leasing landscape,dostupné na www.fortisbusiness.com/fbweb/cze_cs/businessadvisor/int_en/ba_treasury_leasing_en.html 13 Reforma prodeje nezastavila, dostupné na www.profit.cz/reforma-prodeje-nezastavila/28174.html z 28.4.2008

18

I přes nová legislativní omezení (blíže v kapitole č. 2 – Daňové a účetní aspekty leasingu) může leasing v České republice stále využívat značný růstový potenciál. Leasingové společnosti přicházejí s novými produkty a rozšiřují již tak poměrně bohatou nabídku služeb. Leasingové společnosti působící na českém trhu zachytily nové trendy ve financování majetku a již samy poskytují spotřebitelské úvěry a prodej na splátky. Je však nutné, aby při tomto rozvoji svých aktivit věnovaly pozornost dalšímu vývoji práva EU a ČR. Jedná se však o rozsáhlé a v některých případech velmi specifické právní normy, proto může být jejich sledování obtížné. Pro další nasměrování nabízených služeb je však zásadní. Leasingové společnosti14 v současné době nabízejí jako standard i úvěrové produkty. Některé firmy z tohoto důvodu dokonce změnily i svůj název, aby nebyly spojovány pouze s leasingem a bylo zřejmé, že poskytují celou širokou nabídku finančních služeb. Kromě spotřebitelů poskytují úvěrové produkty také obecním úřadům a dalším rozpočtovým či příspěvkovým organizacím. Ty často potřebují být od okamžiku pořízení vlastníky majetku, aby dosáhly na dotace, a proto pro ně leasing není tolik zajímavý. Novelizací Zákona o dani z příjmu (blíže 2. kapitola – Daňové a účetní aspekty leasingu) přišel leasing k 1. lednu 2008 o své populární zvýhodnění spočívající ve zrychlené době odepisování pořizovaných předmětů. Podnikatel, který nyní využije leasing, si svůj daňový základ sníží o něco menší částku než před reformou veřejných financí. Tato změna je částečně kompenzována snížením daní, takže výsledný rozdíl není velký. Většina poskytovatelů leasingového financování proto odliv zájmu klientů neočekává.

1.2 Factoring 1.2.1 Historie factoringu Prvopočátky15 factoringu můžeme nalézt již ve starověku. Byl využíván i ve středověku. Začátek novodobé historie spadá do 19.století v USA. Vyskytoval se zpočátku v podobě “zbožového factoringu” (zboží přecházelo přímo přes faktora) a postupně se vyvíjel do dnešní obvyklé podoby “finančního factoringu”. Factoring16 se vyvinul z eskontu směnek a cese pohledávek, kdy v podstatě jde rovněž o odkup nebo o postup (převod) pohledávky bankou. Stačilo domyslet, že banka může tento obchod zdokonalit. Vznikla myšlenka odkoupit či převzít pohledávky věřitele bez zpětného postihu, pokud by dlužník projevil nevůli k zaplacení nebo nemohl zaplatit, to znamená převzít za věřitele všechna uvedená rizika. 17

Factoring v dnešní podobě , stejně jako leasing, existuje ve světě již několik desítek let. V České republice se factoring začal plně rozvíjet až na začátku devadesátých let. První factoringové operace v České republice se týkaly vývozního factoringu. První kontrakt byl uzavřen v roce 1978 tehdejší společností Transakta, na jejíž činnost navázala v roce 1991 akciová společnost Transfinance. Poté si jednotlivé společnosti zajišťovaly svůj zahraniční obchod samostatně a vznikl tak volný prostor pro rozvoj vývozního factoringu, kterým se jednotliví klienti zajišťovali proti riziku “krachu” či platební nevůli svých zahraničních partnerů. Postupně se vedle vývozního factoringu začal rozvíjet i factoring tuzemský. 14

Reforma veřejných financí a její vliv na leasingové financování, dostupné na www.unicreditleasing.cz/cz/spolecnost/napsalio-nas/316.html 15 Dvořák, Petr: Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty, LINDE Praha a.s., 1999, str. 391, ISBN 80-7201-141-3 16 Polidar, V.,Peeraer M.: Úvěrové obchody, Bankovní institut, a.s., 2.přepracované vydání 1998, str. 118 17 Leasing, factoring a forfaiting, Aspekt kilcullen, 2001, str. 12

19

Největší rozvoj factoringu byl v letech 1994-1995, kdy konjunkturu zažíval především tuzemský factoring, který se u většiny factoringových společností stal hlavním předmětem její činnosti. V tomto období byla rizika vnímána méně ostře a ekonomika se zdála být stabilizovaná. Se zhoršením české ekonomiky se factoringové společnosti musely vyrovnat se zhoršenou platební morálkou, což mělo za následek zpřínění kriterií hodnotících bonitu jejich klientů. V 90. letech 19. století století factoring často představoval pro celou řadu podnikatelských subjektů jedinou alternativu, jak získat další zdroje potřebné k běžnému financování provozu. Finanční aspekt produktu podtrhoval fakt, že factoring byl tehdy nabízen pro financování tuzemských pohledávek téměř výhradně ve své regresní podobě, kdy dodavatel, klient factoringové společnosti, nese riziko případného neplacení sám. Mezi tradiční obory factoringu patřily zpočátku obory spotřebního průmyslu od textilu až po sklo a bižuterii, a dále různé obory potravinářského průmyslu. Dnes však factoring pronikl do všech oborů hospodářské činnosti.

1.2.2 Factoringový trh v současnosti V současné době je akceptační politika bank nepochybně přívětivější a právě kontokorentní úvěr bez striktně stanoveného účelu využití, který factoringové financování v minulosti často suplovalo, je nabízen malým a středním firmám téměř jako doplněk k otevření účtu. Rok 2007 Factoringový trh18 se v České republice vyvíjí relativně plynule. Graf č. 3: Růst factoringových obchodů členů AFS ČR (v mld. Kč) 140 127 120 104,8 100

83,8 80

60

40

20

0 2005

2006

2007


18

Pokračuje růst nebankovních finančních služeb, dostupné na www.ekonom.ihned.cz/2-24850310-400000_d-6a z 22.5.2008

20

V roce 2007 došlo podle Asociace factoringových společností (AFS)19 k pětinovému růstu jeho objemu na 127 mld. Kč. Rozhodující měrou se na tom podílely factoringové společnosti, které jsou zároveň členy ČLFA. Dominujícím produktem na českém factoringovém trhu s tříčvrtinovým podílem byl regresní factoring. Čtyřpětinový podíl měl již dlouhodobě tuzemský factoring, menší byl podíl vývozního factoringu, klesl i podíl dovozního factoringu. Graf č. 4: Factoringový produkt v roce 2007 80,00% 75,50%

70,00%

60,00%

50,00%

40,00%

30,00% 24,50% 20,00%

10,00%

0,00% regresní factoring

bezregresní factoring


Největší podíl na celkovém objemu zakázek vykázal s více než 102 miliardami korun tuzemský factoring. Exportní factoring přispěl k celkovým obchodům necelými 22 miliardami Kč a importní factoring 3,1 miliardy Kč. Graf č. 5: Směřování factoringu v r. 2007 90,00% 80,30% 80,00%

70,00%

60,00%

50,00%

40,00%

30,00%

20,00%

17,20%

10,00% 2,50% 0,00% tuzemský

exportní

importní


19

Informace na www.clfa.cz

21

Lídrem trhu se v samotném odkupu pohledávek stala společnost ČSOB Factoring (dříve O.B. Heller) s 21,3procentním podílem na trhu a 27 miliardami profinancovaných pohledávek. Následuje Factoring ČS s 26,9 miliardy korun a společnost Transfinance s 26 miliardami korun. Celkový obrat factoringových společností stoupl loni o 22 procent na 135 miliard korun. Největší celkový obrat vykázala dceřiná společnost České spořitelny Factoring ČS s necelými 32 miliardami korun. Následuje ČSOB Factoring s více než 27 miliardami korun a Transfinance s 26 miliardami korun. Ke konci roku bylo členy Asociace factoringových společností České republiky osm společností - ČSOB Factoring, D.S. Factoring, Factoring ČS, Factoring KB, UniCredit Factoring, NLB Factoring, Trasfinance a Raiffeisenbank. Tabulka č. 4: Postavení factoringových firem na trhu podle objemu postoupených pohledávek v roce 2007: v mil. Kč

v souhrnu všech produktů 01. 02. 03. 04. 05. 06. 07. 08.

ČSOB Factoring, a.s. Factoring ČS, a.s. Transfinance, a.s. Factoring KB, a.s. NLB Factoring, a.s. Raiffeisenbank, a.s. Uni Credit Factoring, a.s. D.S. Factoring, s.r.o.

27 063 26 953 26 046 18 144 12 848 11 600 2 500 1 912


Rok 2008 Údaje AFS za letošní první čtvrtletí svědčí o pokračujících růstových tendencích našeho factoringového trhu a potvrzují jeho stabilní strukturu. V 1. čtvrtletí 2008 došlo, podobně jako v předchozím roce, k dalšímu růstu objemu factoringových obchodů. Na členy Asociace factoringových společností ČR byly v 1. čtvrtletí 2008 postoupeny pohledávky celkem za 32,77 mld. Kč (z toho na factoringové společnosti, které jsou zároveň členy ČLFA, připadá 23,61 mld. Kč). Proti 1. čtvrtletí 2007 to znamená nárůst o 16,7 %. Vedoucím produktem na českém factoringovém trhu byl v 1. čtvrtletí 2008 nadále regresní factoring (73,8 %), podíl bezregresního factoringu dosáhl 26,2 %. Podíl tuzemského factoringu dosáhl v 1. čtvrtletí 2008 80,1%, podíl exportního factoringu 18,3 %, podíl importního factoringu 1,6%. Proti stejnému období r. 2007 tak došlo k mírnému zvýšení podílu tuzemského factoringu o 1,7 %. Pohledávky členů AFS ČR z financování jejích klientů dosáhly k 31. březnu 2008 22,69 mld. Kč.

22

Graf č. 6: Factoringový produkt za 1.Q.2008 80,00% 73,80% 70,00%

60,00%

50,00%

40,00%

30,00%

26,20%

20,00%

10,00%

0,00% regresní factoring

bezregresní factoring


Graf č. 7: Směřování factoringu v 1.Q.2008 90,00% 80,10% 80,00%

70,00%

60,00%

50,00%

40,00%

30,00%

18,30%

20,00%

10,00% 1,60% 0,00% tuzemský

exportní

importní


23

Graf č. 8:Obrat na trhu za 1.Q.2008 8000 7563

7000

6685

5936

6000

4807

5000

4341 4039 4000

3000

2000 1336 1000 392 0 ČSOB Factoring

D.S. Factoring

Factoring ČS

Factoring KB

UniCredit Factoring

NLB Factoring

Transfinance

Raiffensenbank

Pramen: Vlastní zpracování, dle údajů statistiky České a leasingové společnosti, dostupné na www.clfa.cz

1.2.3 Mezinárodní factoring20 Exportní factoring zaznamenává kontinuální růst. Objemy exportního factoringu v rozvinutých ekonomikách jako jsou západní Evropa a USA klesají, na druhé straně prudce rostou v regionech, kam se přesouvá výroba. Po dlouhodobě významných trzích jako byly Tchajvan, Hongkong, Singapur a Turecko jsou registrovány výrazné nárůsty zejména v zemích jako jsou Čína a Vietnam, ale i ve střední a východní Evropě. Stejně tak se očekává růst exportního factoringu na českém trhu. Své služby rozšiřují factoringové společnosti i do teritorií, které stály doposud v pozadí. Jedná se zejména o některé země východní Evropy jako jsou Rusko, Bulharsko, Rumunsko a jiné. V roce 2004 vzrostl celkový obrat světového factoringu o 13 % v eurech , což představuje celkový mezinárodní obrat 860 miliard euro. Výsledky za rok 2005 vykazují celkový růst objemu světového factoringu o více než 18 %. Celkový světový objem factoringových služeb tak v roce 2005 činily 1,016 miliardy eur. Největší světové factoringové společnosti jsou sdruženy v asociaci Factors Chain International.21 "Podle našich odhadů factoring v České republice22 využívá přibližně 1700 klientů, převážně malých a středních firem," uvedl k výsledkům předseda asociace Tomáš Morávek, kerý 20 21

Factoring ve světě, dostupné na www.transfinance.cz/factoring/factoring-ve-svete.html Mezinárodní factoringová společnost, informace dostupné na www.factors-chain.com/

24

zároveň dodává: "Celkový objem postoupených pohledávek vůči hrubému domácímu produktu je v Česku pod čtyřmi procenty, ve vyspělých ekonomikách jde o osm až dvanáct procent," Problémem je podle něj také chybějící legislativní ukotvení factoringu v Česku. Factoring se v podstatě řídí Občanským zákoníkem, neboť jde o postoupení pohledávky.

1.3 Leasing a factoring v současnosti Leasing23 je jednou z forem financování, kterou využívají na nákup jak podnikatelé, tak i běžní občané. Každoročně se k tomuto způsobu financování odhodlá tisíce lidí a objemy obchodů ročně dosahují miliardových hodnot. Dokonce stamiliardových. V posledních letech24 se leasing stává oblíbenou formou financování potřeb. Leasingové společnosti, členové České leasingové a finanční asociace (ČLFA) předaly v roce 2006 do užívání movité věci za více než 100 miliard korun (bez DPH). Pokud vezmeme v úvahu, že členové pokrývají téměř 97 procent trhu, pak celkový objem leasingu dosáhl bezmála 110 miliard korun. V posledním desetiletí se tak objem leasingu movitých věcí více jak zdvojnásobil (v roce 1996 byl celkový objem movitých věcí 46 mld. Kč). Graf č. 9: Objem leasingu movitých věcí v posledních 10 letech

Pramen: Rekordní objemy leasingu díky ekonomice, dostupné na rekordni-objemy-leasingu-diky-ekonomice z 29.3.2007

www.finance.cz/zpravy/finance/103857-

Zatímco průměrná hodnota financovaná jednotlivou leasingovou smlouvu se zvyšuje, počet uzavřených smluv rok od roku klesá. Objemy rostou, počet smluv klesá. V letošním roce poskytly k 31.3.2008 členské společnosti ČLFA leasingem, factoringem, úvěry pro spotřebitele i podnikatele (vstupní dluh) téměř za 59 mld. Kč. 22

Trh s odkupem pohledávek loni stoupl o pětinu na 127 mld. Kč. Dostupné na www.factoring.cz/clanek.asp?id=c0118076 z 18.1.2008 23 Rekordní objemy leasingu díky ekonomice, dostupné na www.finance.cz/zpravy/finance/103857-rekordni-objemy-leasingudiky-ekonomice z 29.3.2007 24 www.clfa.cz

25

V 1. čtvrtletí 2008 pokračovalo, i když již ne tak intenzivně jako v loňském roce, pozitivní působení makroekonomických faktorů na nebankovní finanční produkty nabízené členy České leasingové a finanční asociace (ČLFA). Leasing, nebankovní úvěry (spotřebitelské úvěry) i factoring byly v 1. čtvrtletí 2008 nabízeny v podmínkách pokračujícího ekonomického růstu, který podporoval poptávku po těchto produktech. HDP se v 1. čtvrtletí 2008 meziročně zvýšil o více než 6 %. Odpovídajícím způsobem se zvýšily investice i výdaje domácností. Pozitivně působily i stále relativně nízké úrokové sazby, i když ČNB zvýšila 7. února 2008 repo sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 %. Výraznější negativní dopady na vývoj nebankovních finančních produktů v 1. čtvrtletí 2008 neměl růst inflace z 5,4% v prosinci 2007 na 7,1 % v březnu 2008. Pozitivně působil růst spotřebitelské poptávky. Podpořil ji mj. pokles nezaměstnanosti, která v průběhu 1. čtvrtletí 2008 klesla na 5,6 %. Dle výše uvedených ukazatelů se dá očekávat, že situace pro poskytování leasingu i factoringu je nadmíru uspokojivá a lze očekávat stoupající tendenci obou těchto produktů i přes to, že pozice factoringových společností i jejich klientů je u nás obtížná, neboť pro tuto formu financování nejsou vytvořeny optimální zákonné podmínky. Ve vyspělých ekonomikách je factoring předmětem vlastní právní úpravy, zatímco u nás je nutné poměrně složitě hledat právní rámec tohoto způsobu financování.

1.4 Budoucnost leasingu a factoringu25 Alternativní formy financování jako leasing a factoring se financováním řady investic a nemalé části provozních nákladů podnikatelských subjektů i potřeb domácností významně podílejí na podpoře ekonomického růstu. Je tomu tak i v případě českého finančního trhu. Zájmy společností působících v těchto segmentech se zohledněním specifik jimi nabízených produktů prosazuje Česká leasingová a finanční asociace (ČLFA). Využívání leasingu, factoringu a nebankovních úvěrů je v našich podmínkách, podobně jako v dalších rozvíjejících se tržních ekonomikách střední a východní Evropy, stále na vzestupu. Objemy těchto finančních produktů se v České republice dosud každým rokem zvyšují o poznání rychleji, než v tradičních tržních prostředích západní Evropy. Potvrzuje se to i v současném období, kdy řada jevů v globální ekonomice i v domácím právním rámci působí spíše proti růstu finančního trhu. Vývoj zmíněných nebankovních segmentů českého finančního trhu byl v uplynulém období pozitivně ovlivňován významným růstem HDP, neklesajícími investičními a rozvojovými aktivitami podniků a pokračujícím růstem výdajů domácností. Mezi retardačními faktory se na druhé straně stále výrazněji i v ČR projevuje omezování dostupnosti a zdražování refinančních zdrojů pro poskytovatele leasingu, nebankovních úvěrů a factoringu a v našem prostředí i některé dopady daňových změn provedených s účinností od počátku roku 2008 zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů. Jde především o podstatně vyšší daňové zatížení úroků a dalších finančních nákladů z přijatých refinančních zdrojů v rámci zpřísnění daňového režimu tzv. nízké kapitalizace a také o změny daňového režimu finančního leasingu. Ty v některých ohledech vedou k jeho diskriminaci proti jiným finančním produktům (blíže viz kapitola č. 2 - Daňové a účetní aspekty leasingu).

25

Pokračuje růst nebankovních služeb, dostupné na www.ekonom.ihned.cz/2-24850310-400000_d-6a z 22.5.2008

26

Údaje AFS za letošní první čtvrtletí svědčí o pokračujících růstových tendencích našeho factoringového trhu a potvrzují jeho stabilní strukturu. Zároveň a nerozlučně s růstem objemů nebankovních finančních služeb dochází k jejich obohacování o nové produkty a nové doprovodné služby. Celková dynamika nebankovních sektorů finančního trhu je založena i na rozvoji jejich kvality. Jejich konsolidace opravňuje k předpokladu, že základní rozvojové trendy leasingu, factoringu a spotřebitelských úvěrů u nás nebudou ohroženy ani v obdobích očekávaného snižování růstových temp ekonomiky.

1.5 Forfaiting 1.5.1 Historie forfaitingu Počátky26 jeho užívání sahají již do středověku. Tato technika se však hlavně rozmohla v 60. letech minulého století, kdy centrálně plánované ekonomiky socialistických států potřebovaly profinancovat hlavně dovozy velkých investičních celků ze západní Evropy a exportéři se obávali jejich rizika (cross-border risk), a tudíž do tohoto procesu zapojili nejdříve své banky. Tyto transakce mají v bankách na starosti oddělení Trade Finance. Některá tato oddělení se postupně osamostatnila (převážně v 80. letech) a založila nezávislé forfaitingové společnosti, které ovšem stejně byly vlastněné velkými bankami, jejichž finanční sílu potřebovaly a víceméně se jejich aktivity doplňovaly. Forfaiting se tedy rozšířil teprve v posledních desetiletích, a dá se říct, že oproti leasingu a factoringu je to nejmladší alternativní forma financování.

1.5.2 Forfaiting v současnosti V důsledku stále silnější globalizaci dochází k navýšení potřeb financování zahraničních zakázek, což s sebou přináší i požadavky na delší časové intervaly v platbách. S tím souvisí i větší množství rizik a právě forfaiting je jedna z forem možného financování těchto zahraničních investic, neboť dokáže poskytnout zájemcům delší platební lhůty a jim přiměřená rizika. V současných podmínkách27 brání nejvíce širšímu rozvoji hlavně dostupnost finančních institucí v místě podnikání. Všechny společnosti či pobočky bank poskytujících forfaiting jsou jen v Praze. Dodavatelé nejsou navíc zcela schopni zajistit pohledávku odpovídajícími platebními nástroji či kvalitním prověřením klienta. Nízká kvalita pohledávky je příčinou nezájmu finanční instituce o odkoupení. Forfaiting poskytuje možnost financování i pro transakce, které nelze financovat běžnými metodami u bank (např. pro nemožnost získat pojištění úvěrových rizik, u dodávek s rozsáhlými subdodávkami ze zahraničí apod.). Forfating v tomto smyslu rozšiřuje možnosti vývozu. Forfaiting bývá poskytován specializovanými finančními institucemi, ale i komerčními bankami, factoringovými společnostmi apod. Obchody28 s forfaitingovými pohledávkami probíhají na primárním a sekundárním trhu. Celá forfaitingová operace může proběhnout u jednoho forfaitéra či forfeiter vývozce může vystupovat v roli zprostředkovatele a umístit primární odkup pohledávky u jiného forfaitéra v 26

Peníze skoro ihned a bez rizika, dostupné na www.mesec.cz/clanky/forfaiting-penize-skoro-ihned-a-bez-rizika/ 16.11.05 Forfaiting, dostupné na www.seminarky.cz/Forfaiting-3327 28 Polidar V., Peeraer M.: Úvěrové obchody, Bankovní institut 1008, str. 26 27

27

zahraničí. Odkoupenou pohledávku však forfeiter může dodatečně take prodat a prodej pohledávky se může opakovat. V tom případě jde o obchody s forfaitovanými pohledávkami na sekundárním trhu. Sekundární trh vzniká v místech soustředění forfaitingových společností a bank, v Evropě zejména v Londýně. • V Londýně29 se prvotním trhem zabývají např. tyto instituce: Hungarian International Bank, Badische Komunale Landesbank, Banca Commerciale Italiana, Citicorp. • Na prvotním i druhotném Londýnském trhu operují: Scandinavian Bank, RBC Forfait Finance Ltd., Midland Bank Aval, London Forfaitng atd. Před časem30 byly forfaitingové obchody významné. Postupně se snížily, protože klasické forfaitingové operace s pohledávkami, které jsou delší než jeden rok a jsou zajišťovány jinými instrumenty - zejména akreditivy na dlouhé splatnosti nebo bankovními garancemi, obecně mizí z trhu. Korporace jsou totiž mnohem finančně silnější. Pak je méně důvodů hledat peníze mimo korporátní sféru. Tyto operace ale mizí i na bankovním trhu. Dříve tvořilo jistý objem forfaitingových operací obchodování s finančními instrumenty typu směnek, které se objevovaly na českém trhu. S příchodem zahraničních investorů taková praxe mizí.

1.6 Rizikový kapitál (venture capital) 1.6.1 Historie rizikového kapitálu31 Financování formou rizikového kapitálu existuje již vice než 60 let a za místo vzniku se považuje USA. Termín “rizikový kapitál” se objevil poprvé před koncem druhé světové války. Samotný “private equity” má však ještě delší historii. Soukromí investoři již v 30. letech poskytovali svůj kapitál, ale i jméno a zkušenosti ze svého dřívějšího působení k rozvoji začínajícím firem. Tím činili podstupované riziko pro sebe přijatelnějším. Později se začali sdružovat a efektivně řídit své investice s cílem diversifikace rizika a maximalizace výnosů. Tento trend se v USA zachoval až do dnes. Investice rizikového kapitálu byly u zrodu takových firem jako jsou Microsoft, Hewlett-Packard, Compaq, Xerox a dalších. V USA představovaly investice do počátečních a expanzivních stádií rozvoje firem na konci 20.století přibližně 70 % ročních investic rizikového kapitálu. Od poloviny roku 2000 docházelo k výraznému poklesu investic do počátečních etap vývoje, které jsou nejvíc rizikové,a to z důvodu prudkého poklesu cen akcií technologických firem. V současnosti představují USA trh s nejrozvinutějším rizikovým kapitálem. V Evropě se financování formou rizikového kapitálu významněji rozvinulo až začátkem 80. let, což bylo období relativního poklesu trhu rizikového kapitálu v USA. První investice se realizovaly ve Velké Británii a v Holandsku do firem s tzv. high-tech sektoru. Jejich výnosnost však nesplnila očekávání investorů. Rozvoj rizikového kapitálu v Evropě je spojován spíš s manažerskými odkupy potenciálně výnosných divizí velkých korporací. Evropský trh rizikového kapitálu zůstává v porovnání s trhem USA stále malý, především ve srovnání s počtem investic do podniků ve velmi raném stupni vývoje a v technologických oborech. U nás se první fondy rizikového kapitálu začínají objevovat v první polovině 90. let. 29

Václav Liška: Finanční teorie 14, bankovnictví, Úvěry a vklady, ČVUT 1999, ISBN: 80-01-02048-7, str. 205 Proč se stále snižují objemy forfaitingových obchodů?, dostupné na www.dsfactoring.cz/napsaliDetail.asp?id=h101p06a 31 Červinek, P.: Evropské finanční systémy 2007, sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference v červnu 2007, Masarykova univerzita 2007, ISBN 978-80-210-4319-0, str. 341 30

28

1.6.2 Rizikový kapitál v ČR První fondy32 rizikového kapitálu u nás vznikly v rámci mezinárodní pomoci USA a států Evropské unie. Současný počet fondů rizikového kapitálu působících v České republice je přibližně 40 fondů. Mnohé z těchto fondů jsou u nás registrovány “off-shore”, nemají u nás zřízenou pobočku a jsou přítomni pouze jednou investicí. Kromě toho působí i v České republice tzv. business angels, hledající možnost zhodnocení svého kapitálu, ale i možnost aktivně se angažovat v řízení firmy, do niž investují. Podle společnosti CzechInvest v České republice působí zatím pouze čtyři společnosti, a to BANET, Business Angels Czech, Angel Investor Association a CEAA. Představují převážně zahraniční kapitál, protože tento druh investorů není u nás zatím početný, vzhledem k negativní zkušenosti s ochranou práv minoritních vlastníků. Na rozdíl od směřování zaápadoevropských investic, investice rizikového kapitálu v České republice jsou ve větší míře do klasických odvětví, jako jsou odvětví průmyslové výroby, zejména zpracovatelského průmyslu, stavebnictví, případně i do zemědělství. V ekonomicky vyspělých zemích existují programy podpory investic a investorů rizikového kapitálu. Jako příklad lze uvést program podpory soukromým poskytovatelům rizikového kapitálu a jejich investicím do počátečních stadií rozvoje firem v SRN nebo fond rizikového kapitálu s účastí veřejných financí, Evropské investiční banky, penzijních fondů a dalších subjektů ve Velké Británii. Tuto myšlenku převzalo i Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, které spolu se společností CzechInvest v rámci podpory financování inovací připravuje vznik fondu rizikového kapitálu. Podle informací CVCA33 v posledních letech jsou největším investorem do fondů rizikového kapitálu penzijní fondy, jejichž podíl na majetku fondu se blíží jedné čtvrtině. Podíl majetku penzijních fondů investovaného do fondů riikového kapitálu představuje přibližně 5 %. V České republice s tímto zdrojem fondů rizikového kapitálu nelze uvažovat. Na jedné straně, penzijní fondy zatím disponují relativně malým objemem kapitálu. Na straně druhé, v rámci ochrany peněz vložených do fondů, musí penzijní fond každoročně hospodařit se ziskem a tím pádem investovat pouze do projektů, které budu každoročně ziskové. Investování penzijních fondů do projektů financovaných rizikovým kapitálem je tím de facto vyloučeno, protože ke zhodnocení přichází až při ukončení investice. Financování rizikovým kapitálem využívají zejména společnosti, orientovavané na technologické inovace. V zahraničí je rozvoj technologií podporován zakládáním tzv. spin-off společností, které jsou zřizované univerzitami a mají za cíl přenos výsledků výzkumu do praxe. Často do nich investuje i rizikový kapitál. V České republice zatím tato forma společností nefunguje. Jako důvod se uvádí nepřehledné financování vysokých škol. Platná novela vysokoškolského zákona přísně odděluje financování s rozpočtovými prostředky a prostředky z hospodářské činnosti, což může vytvářet první z předpokladů k zakládání a rozvoji zmiňovaných spin-off firem.

32

Červinek, P.: Evropské finanční systémy 2007, sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference v červnu 2007, Masarykova univerzita 2007, ISBN 978-80-210-4319-0, str. 341

33

V České republice existuje asociace CVCA (Czech Venture Capital Association), která zastupuje společnosti působící v oblasti rizikového kapitálu. Hlavním cílem CVCA je propagace fenoménu rizikového kapitálu v České republice. Jedním ze způsobů takovéto osvětové činnosti je poskytování informací těm firmám, které by rizikový kapitál mohly využívat.

29

Graf č. 10: Investice Private Equity a Venture capital v České republice

Pramen: www.csob.cz/bankcz/cz/SME/Infoservis/Finance-dane/Pojisteni-a-investovani/22249620.htm z 19.10.2007

1.6.3 Mezinárodní trh rizikového kapitálu v současnosti34 Trh rizikového kapitálu v minulém roce a na počátku letošního roku zaznamenal významný růst. Předpokládá se, že tento trend bude nadále pokračovat. Investice rizikového kapitálu dosáhly v roce 2006 v USA, Evropě, Izraeli a Číně celkem 35,2 miliardy USD, což je nejvíce od roku 2001. Vzrostl jejich počet i objem, a to ve všech sledovaných regionech. Nejvyššího nárůstu dosáhly v Číně, kde se počet těchto investic meziročně zvýšil o 37 % a množství investovaných prostředků o 58 %. "Za zrychlením trhu rizikového kapitálu stojí hlavně rostoucí investice zahraničních investorů do Číny a Indie. Svou roli hraje také postupující globalizace fondů rizikového kapitálu i firem podporovaných tímto kapitálem a směřování investic do rozvíjejících se sektorů, jako jsou tzv. zelené technologie," řekl Vladislav Severa, vedoucí partner v oddělení transakčních poradenských služeb Ernst & Young. Průměrná doba od úvodní investice do jejího ukončení se na všech trzích prodloužila na více než šest let. Podporované firmy navíc vstupují na globální trhy dříve a nutí tak investory, aby do nich vkládali větší prostředky. Například od roku 2002 se objem investic ve druhé fázi zvýšil o 12,5 % v USA, o 233 % v Číně a shodně o 100 % v Evropě a v Izraeli. I nadále dominují trhu rizikového kapitálu vyspělé ekonomiky jako jsou USA, Evropa a Izrael. Nové trhy se však rozvíjejí velmi dynamicky a investice rizikového kapitálu zde již začínají 34

Rizikový kapitál zažívá nejlepší období za posledních pět let, dostupné na www.managerweb.ihned.cz/c3-22544380T00000_d-rizikovy-kapital-zaziva-nejlepsi-obdobi-za-poslednich-pet-let ze 6.12.07

30

ovlivňovat podnikatelské prostředí. Čína, Indie a v rostoucí míře i Rusko jsou prvními zeměmi, které mají významný vliv na zvyšující se globalizaci trhu rizikového kapitálu. Čína se stává na trhu rizikového kapitálu zajímavou zemí, objem investovaného rizikového kapitálu zde v loňském roce dosáhl 1,9 miliardy USD. Čína je tak po USA druhým nejčastějším adresátem rizikového kapitálu. V Indii se objem investic rizikového kapitálu v roce 2006 přiblížil 1 miliardě USD a očekává se, že tuto hranici letos překoná. Růst investic v Indii je zapříčiněn hlavně rozvíjející se střední třídou, úspěchy prvních investic rizikového kapitálu a také značnou mírou inovací. Rusko prozatím vykazuje jen nízkou míru rizikového kapitálu - podle RVCA (Russian Venture Capital Association) dosáhly investice v roce 2005 jen 29 milionů USD. Prozatím zde nedošlo k žádném zásadnímu průlomu, ale určitý pozitivní vývoj v poslední době by mohl povzbudit další investice. Změny globálního klimatu, vysoké ceny ropy, zrychlený růst v rozvíjejících se zemích, obavy o bezpečnost energetických zdrojů a jejich omezené zásoby patří mezi hlavní příčiny rostoucí celosvětové poptávky pro zelených technologiích. Podle výzkumu společností Dow Jones Venture One a Ernst & Young se v roce 2006 uskutečnilo v Číně, Evropě, Izraeli a USA 140 investic do této oblasti v celkové hodnotě 1,28 miliardy USD. Jedná se o téměř dvojnásobný objem oproti předchozímu roku, kdy bylo investováno do oblasti čistých technologií pouze 664,1 milionů USD celkem ve 103 případech. Předpokládá se, že tento trend bude pokračovat i nadále, a to nejen ve vyspělých ekonomikách, ale i na rozvíjejících se trzích, zejména pak v Číně a Indii. Zelené technologie se rovněž pravděpodobně stanou nejfrekventovanější přeshraniční investicí pro firmy podporované rizikovým kapitálem. Další oblastí, která zažívá zvýšený zájem investorů, jsou firmy zabývající se vývojem technologií pro Web 2.0. V roce 2006 se podle studie uskutečnilo 167 investic v objemu 844,4 milionů USD, což je více než dvojnásobek investovaných prostředků.

1.6.4 Předpokládané budoucí trendy rizikového kapitálu35 Rozvoj rizikového kapitálu v Evropské unii i u nás jako členské země, je podporován Komisí evropských společenství, která vidí v rizikovém kapitálu nástroj podpory růstu malých a středních podniků. Jak již bylo řečeno, rizikový kapitál je nástroj financování inovativních firem, kterým již nestačí vlastní zdroje financování. V této etapě je pro podniky vhodné využívat kapitál obchodních andělů, kteří jsou ochotni investovat menší částky a schopni poskytnout své know-how začínajícím firmám. Až později se mohou snažit získat finanční pomoc od fondů rizikového kapitálu. Nedostatek zdrojů umožňujících financování rozvoje malých a středních podniků může být kompenzován kombinací veřejných a soukromých zdrojů. Pro roky 2007-2013 připravuje Rada Evropské unie v rámci strukturálních fondů programy CIP (Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci) a JEREMIE (Společné evropské zdroje pro nejmenší až střední podniky). Předpokládá se, že z programu CIP bude formou spoluinvestování do fondů rizikového kapitálu poskytnuto 30 mld. EUR pro malé a střední podniky, které budou zavádět ekologicky zaměřené inovace. Obdobně tomu bude i v rámci programu JEREMIE. Komise Evropské unie i členské země se snaží v oblasti podpory financování malých a středních podniků vytvářet podmínky pro rozvoj rizikového kapitálu v členských zemích. Komise 35

Červinek, P.: Evropské finanční systémy 2007, sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference v červnu 2007, Masarykova univerzita 2007, ISBN 978-80-210-4319-0, str. 342

31

přezkoumává možnosti státní podpory vzniku fondů, dále se zaměřuje na odstraňování daňových překážek a podporu přeshraničního získávání zdrojů jako i jejich investování. Avšak doposud nebyly snahy o uznání fondů rizikového kapitálu vznikajících podle rozdílné právní úpravy členských zemí po celé Evropě unii úspěšné.

Závěr 1. kapitoly Ochota bank půjčovat malé částky peněz umožnila rozvoj novodobých alternativních produktů. Novodobé36 alternativní produkty se financováním řady investic a nemalé části provozních nákladů podnikatelských subjektů i potřeb domácností významně podílejí na podpoře ekonomického růstu. Je tomu tak i v případě českého finančního trhu. Využívání leasingu a factoringu je v našich podmínkách, podobně jako v dalších rozvíjejících se tržních ekonomikách střední a východní Evropy, stále na vzestupu. Objemy těchto finančních produktů se v České republice dosud každým rokem zvyšují o poznání rychleji než v tradičních tržních prostředích západní Evropy. Potvrzuje se to i v současném období, kdy řada jevů v globální ekonomice i v domácím právním rámci působí spíše proti růstu finančního trhu. Rozvoj rizikového kapitálu v Evropě je spojován spíš s manažerskými odkupy potenciálně výnosných divizí velkých korporací. Evropský trh rizikového kapitálu zůstává v porovnání s trhem USA stále malý, především ve srovnání s počtem investic do podniků ve velmi raném stupni vývoje a v technologických oborech. Změny globálního klimatu, vysoké ceny ropy, zrychlený růst v rozvíjejících se zemích, obavy o bezpečnost energetických zdrojů a jejich omezené zásoby patří mezi hlavní příčiny rostoucí celosvětové poptávky pro zelených technologiích. Základní rozvojové trendy alternativních forem financování u nás by neměly být ohroženy ani v obdobích očekávaného snižování růstových temp ekonomiky.

36

Pokračuje růst nebankovních finančních služeb, dostupné na ekonom.ihned.cz/2-24850310-400000_d-6a

32

2 ZÁKLADNÍ PRINCIPY ALTERNATIVNÍCH FOREM FINANCOVÁNÍ 2.1 Leasing 2.1.1 Podstata leasingu Leasing37 je jednou z forem alternativního financování, v dnešní době asi nejznámější a nejvíce využívanou alternativní formou financování v moderních tržních ekonomikách. Představuje pronájem investičního zařízení či předmětu dlouhodobého charakteru pro uživatele na předem určenou dobu. Tím umožňuje využít uživateli majetek po stanovenou dobu, aniž by se stal vlastníkem a tak užívá cizí kapitál. Leasing je komplexní obchodní transakce, zajišťující jak úplatné užívání cizí věci, tak profinancování jejího pořízení. V překladu slovo leasing znamená „pronájem“. Slouží nejen jako alternativní způsob pořizování investičního zařízení, předmětů dlouhodobé spotřeby a jiných předmětů, ale i jako prostředek aktivního ovlivňování finančních toků ekonomických subjektů a optimalizace jejich daňového zatížení. Často je leasing využíván jako prostředek podpory odbytu. Leasing je jedna z metod financování investic, zvláštní typ nájmu, kdy si uživatel (nájemce) najímá zboží investičního charakteru na předem stanovenou dobu za předem stanovené poplatky, a to na základě nájemní smlouvy s pronajímatelem nebo výrobcem za sjednané nájemné na určitou nebo neurčitou dobu. Jde o samostatný druh obchodů, jejichž potřebu a účelnost prověřila hospodářská praxe. Pronajímatelem leasingových předmětů jsou výrobci, obchodníci a leasingové společnosti. Leasing není v některých zemích zahrnován předmětově, ani z hlediska jednajících osob (pronajímatel, nájemce), mezi bankovní obchody. To však neznamená, že se banky leasingových operací neúčastní. Klasický leasing je operace, kde vystupují tři strany – dodavatel (výrobce), pronajímatel (leasingová společnost) a nájemce. Pronajímatel koupí od dodavatele majetek a za určitý obnos jej poskytne nájemci. Schéma č. 1: Klasický leasing Dodavatel

KS

L

Leasingová společnost

Pramen: Vlastní zpracování

37

Komárková, J.: Bakalářská práce – Leasing, červen 2005, str. 12

33

Leasingový nájemce

Do leasingu je možno zahrnout ještě čtvrtý subjekt – PENĚŽNÍ ÚSTAV, který poskytuje pronajímateli garance pro případ platební neschopnosti nájemce hradit nájemné. Tuto smlouvu uzavírá nájemce s peněžním ústavem. Této operace se účastní tedy čtyři strany.38 Při leasingu pronajímatel na základě smlouvy umožňuje obvykle nájemci nejen volné užívání předmětu leasingu, ale často i poskytnutí servisních služeb spojených s nájmem, např.: údržba, oprava, .... nebo přenechání předmětu leasingu po určité době bezplatně do jeho vlastnictví. Leasingem mohou pořizovat potřebné hodnoty jak obchodní společnosti, tak jednotliví podnikatelé, veřejnoprávní subjekty i soukromí spotřebitelé. Jeho předmětem mohou být stroje, technologická zařízení, výpočetní a kancelářská technika, automobily a jiné dopravní prostředky, nemovitosti i nehmotný majetek. Základními právními normami upravujícími leasing (resp. nájem, pronájem, či výpůjčku) je zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění.

2.1.2 Profinancování leasingu39 Leasing je v podstatě přímý nájemný způsob odbytu investičního zařízení nebo předmětů dlouhodobé spotřeby a nepatří mezi bankovní obchody. Financování leasingu je však běžným bankovním produktem. Rozšíření leasingových obchodů vedlo ke vzniku finančního leasingu, tzn. k zakládání specializovaných leasingových společností. Na financování pronajatého zařízení nebo spotřebních předmětů potřebují leasingové společnosti finanční zdroje, neboť cena leasingu se vrací v nájemném postupně. Potřeba finančních zdrojů je zčásti stálá a zčásti kolísá. Leasingová společnost emituje dluhopisy, které zpravidla nakupují banky. Častější metodou je však poskytování úvěru refinancováním uzavřených leasingových Zdroje pro leasingové operace mohou pocházet od organizací tuzemských, stejně jako zahraničních. Ty se obecně vyznačují nižším úrokem, delší dobou splatnosti, avšak za tyto výhody je třeba zahraničním organizacím poskytovat vyšší garance. Značné rozšíření leasingových obchodů, velké nároky na vlastní a cizí kapitál u pronajímatelů vedly ke vzniku finančního leasingu, tzn. k zakládání specializovaných leasingových společností. Finanční leasingové společnosti lze rámcově rozčlenit na dvě skupiny. Jednak jde o kapitálově závislé společnosti, které byly založeny bankami jako dceřiné podniky. Jiné leasingové společnosti byly založeny z iniciativy výrobců. Převážnou část leasingových ústavů však vlastní banky. Banky se kapitálově podílejí i na ostatních leasingových společnostech. Zejména pak financují tyto společnosti poskytováním úvěru, který představuje rozhodující finanční potřebu finančních ústavů.

38

Tento způsob je využíván zejména v zahraničním finančním leasingu, kde vystupuje garant. Bez garance dnes většina zahraničních leasingových společností není ochotna poskytovat své služby tuzemským klientům. Funkcí garanta do zahraničí však zpravidla může plnit jen prvotřídní banka, které uživatel nemusí být znám. Její garanci pak uživatel zajišťuje zárukou jeho banky (např. banky, s níž má sjednány smlouvy o účtech 39 Komárková, J.: Bakalářská práce – Leasing, červen 2005, str. 14

34

2.1.3 Příčiny zájmu bank40 Pro banky je účast na leasingu možná a zajímavá v různých směrech. Jednak pomáhají úvěrem financovat pronajímatelům leasingové smlouvy, vedou jim příslušné účty, inkasují nájemné a vykonávají jiné služby, které jsou zdrojem bankovních výnosů. Důvody přímého i nepřímého zájmu bank o leasing od jeho počátku spočívají v následujícím: • banky pochopily přednosti této investiční varianty, zájem podniků o novou formu odbytu, vývozu a dovozu a pružně se těmto okolnostem přizpůsobily. Bylo to nutné rovněž z hlediska mezibankovní a mimobankovní konkurence • leasing představuje pro banky možnost umístit bankovní kapitál tím, že převezmou kompletní financování leasingu. Kdyby nebylo leasingu, musel by uživatel (nájemce), který nedisponuje vlastním kapitálem, požádat banku o úvěr. Nebo by výrobce (pronajímatel) poskytl předmět na dodavatelský úvěr a požádal banku o úvěr na financování dlouhodobých pohledávek • s leasingem se vytvářejí možnosti rozvoje poradenských služeb bank. Při sestavení finančního plánu je třeba sladit finanční zájmy a možnosti pronajímatele a nájemce, např. požadavek na jednu, několik splátek nájemného nebo část kupní ceny hned na počátku pronájmu, požadavek na klesající nebo opačně rostoucí platby nájemného požadavek záručního vkladu a další eventuality. Banka (finanční společnost) konzultační činností a financováním potřeb pronajímatele nebo nájemce umožní sladit hospodářské zájmy partnerů • banky poskytují a opatřují leasingovým společnostem informace, neboť nájemce bývá jejich komitentem a banky mají zkušenosti s prověřováním hospodářské způsobilosti svých klientů • banky dávají pronajímatelům a nájemcům k dispozici svou rozvětvenou pobočkovou síť. Jejím prostřednictvím banky mohou informovat latentní zájemce o nabídce a poptávce po leasingu. Má to význam zejména pro mezinárodní leasing. Zahraniční pobočky bank informují podniky v zahraničí formou nabídkové (poptávkové) služby o konkrétních leasingových možnostech • spolu s leasingem jsou spjaty další obvyklé bankovní obchody – vedení účtů, inkaso nájemného a jiné • v zahraničí je proto leasing komerčním programem všech větších bank

2.1.4 Příčiny zájmu výrobních společností41 Výrobci a prodejci (dovozci) řady komodit (především osobních a nákladních automobilů, počítačů, kopírek a telekomunikačních zařízení) využívají leasing pro posílení odbytu svých produktů. Leasing nabízejí všem zákaznickým segmentům, přičemž pořízení jejich výrobku leasingem je přitažlivé především pro ty zákazníky, kteří nedisponují v daném okamžiku hotovostí nebo nemají k dispozici úvěrové zdroje. Výrobci a prodejci zakládají dceřiné leasingové společnosti, často volí i cestu založení společné dceřiné leasingové společnosti s bankou, a to buď pro jednotlivý typ leasingového produktu nebo výrobku. Někteří nabízení leasing přímo. Dosažení maximálního zisku není prioritou těchto leasingových aktivit. Leasing výrobců a prodejců vedl ke kvalitativnímu rozvoji leasingového trhu. Posílil důraz na technickou a technologickou znalost předmětu leasingu a na doprovodné služby. Prodejní sítě výrobců a prodejců a detailní znalost výrobku i trhu vytvářejí pro rozsáhlé, kvalitní a relativně 40 41

Komárková, J.: Bakalářská práce – Leasing, červen 2005, str. 14 Pulz J., Čichovský L.:Výkladový slovník leasingu, GRADA 1995, ISBN: 80-7169-093-7, str. 51

35

levné doprovodné služby dobré předpoklady. Důraz na vlastnosti předmětu leasingu jim umožňuje uzavírat i takové leasingové obchody, které by byly nepřijatelné pro bankovní či nezávislé leasingové společnosti, vycházející v hodnocení rizik spíše z rizikového hodnocení zákazníka. Systematicky nabízejí leasing pro soukromé spotřebitele a pro rizikovější zákazníky. Řada z nich nabízí a umožňuje obměnu předmětu leasingu novým modelem stejné značky. Výrobci a prodejci leasingem rozšiřují spektrum pořizovacích možností zákazníka. Zvyšují leasingem jeho uživatelský komfort. Leasingem působí na prohlubování věrnosti zákazníka značce a modelu. Vesměs poskytují svým leasingovým společnostem levnější refinanční zdroje a umožňují jim kalkulovat nižší leasingové splátky na základě zaručeného odběru jejich výrobků s vysokou zůstatkovou hodnotou na konci leasingu. Seznamují je se svojí výrobní, vývojovou a marketingovou strategií. Vedou je navazování obchodních vztahů se svými „strategickými“ zákazníky. Budováním sítě poboček a zastoupení v řadě míst pro poskytování leasingu se výrobci a prodejci snaží přiblížit zákazníkovi.Místo dříve obvyklých slev při platbě v hotovosti se dnes vyskytují spíše případy leasingu nových modelů dotovaných výrobcem či prodejci v zájmu rychlejšího získání místa na trhu. Dalším přínosem je, že i když se často jinak výrobci a prodejci přizpůsobují ceně obvyklé na trhu, v dlouhodobém měřítku nutí nezávislé a bankovní leasingové společnosti ke snižování leasingových cen. Celkově však cenové stimuly nepatří mezi rozhodující faktory úspěchu leasingu výrobců a prodejců. Doplnění a podpora odbytu leasingem se odráží v marketingové a prodejní koncepci výrobců a prodejců. Leasing je v ní chápán a prezentován jako alternativní a výhodná metoda naplnění podnikatelského záměru, potřeb rozpočtových organizací a či soukromé potřeby. Leasing výrobců a prodejců je nabízen jako finanční nebo operativní.

2.1.5 Druhy leasingu z hlediska vlastnictví •

Finanční leasing42

Je dlouhodobou záležitostí. Obecně se tím rozumí pronájem, u něhož dochází po skončení doby pronájmu k odkupu najaté věci nájemcem. Místo pojmu finanční leasing se můžeme setkat v českých daňových předpisech s pojmy finanční pronájem (zákon č. 235/2004 Sb., o DPH) nebo finanční pronájem s následnou koupí najaté věci (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Tento druh pronájmu je dlouhodobější než pronájem operativní a doba pronájmu se obvykle kryje s dobou ekonomické životnosti pronajímaného majetku. V případě finančního leasingu pronajímatel obvykle smluvně přenáší na nájemce i povinnosti spojené s údržbou, opravami a servisními službami pronajatého majetku. Definici finančního pronájmu z hlediska zákona č. 235/2004 Sb., o DPH lze nalézt v § 4 odst. 3 písm. g) uvedeného zákona. Podle tohoto ustanovení se finančním pronájmem rozumí přenechání zboží nebo nemovisti za úplatu do užívání podle smlouvy o finančním pronájmu, pokud si strany v této smlouvě sjednají, že uživatel je oprávněn nebo povinen nabýt zboží nebo nemovitost, která je předmětem smlouvy, nejpozději úhradou posledního závazku ze smlouvy. Česká leasingová a finanční asociace definuje finanční leasing na svých internetových stránkách jako smlouvu, podle níž jedna strana s podnikatelským záměrem a za úplatu poskytne druhé straně – tzv. leasingovému nájemci – jím vybraný předmět do užívání za účelem dlouhodobého užívání předmětu leasingu s: přenosem rozhodující části nebo i všech rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu na nájemce 42

Valouch P., Leasing v praxi, GRADA 2008, ISBN 978-80-247-2557-4, str. 9

36

právem či povinností převodu vlastnictví předmětu leasingu na nájemce za cenu obvykle podstatně nižší než tržní nebo s právem uzavření další leasingové smlouvy za podstatně výhodnějších podmínek.¨ •

Operativní leasing43

Operativním leasingem se pak obecně rozumí všechny ostatní druhy leasingu, které nejsou leasingem finančním. Jedná se tedy zejména o takový leasing, kdy po skončení doby pronájmu dochází k vrácení pronajatého majetku pronajímateli (vlastníkovi). Operativní leasing je obvykle krátkodobější než leasing finanční a také doba pronájmu je obvykle kratší než doba ekonomické životnosti pronajatého majetku. U této formy leasingu je také častější, že náklady spojené s údržbou, opravami či servisními službami pronajatého majetku hradí pronajímatel (ovšem i tato povinnost může být smluvně přenesena na nájemce). Česká leasingová a finanční asociace na svých internetovýh stránkách definuje operativní pronájem jako smlouvu, podle níž jedna strana s podnikatelským záměrem a za úplatu poskytne druhé straně – tzv. leasingovému nájemci – jím vybraný předmět do užívání za účelem jeho dočasného používání bez: a) b)

přenosu většiny rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu jakéhokoliv smluvního nároku na možný přechod vlastnictví předmětu leasingu na nájemce.

Při vymezování pojmů operativní a finanční leasing44 pro daňové účely je nutno věnovat pozornost také ustanovení § 24 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, týkajícímu se tzv. subleasingu (podnájmu) spojenému s uzavřenou smlouvou o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku. Podle tohoto ustanovení je nutno počínaje rokem 2001 považovat za smlouvu o operativním leasingu také nájemní smlouvu, na jejímž základě nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechá tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu. •

Zpětný leasing (sale – lease back)45

Je jedním z druhů leasingových operací. V jeho rámci vlastník příslušné majetkové hodnoty, který ji užívá, prodá tuto hodnotu leasingové společnosti. Jedná se o tzv. nepřímý leasing. Poté pak zpětně tutéž hodnotu na základě leasingové smlouvy, uzavřené s leasingovou společností, pronajme. Z původního vlastníka majetkové hodnoty se stane jejím leasingovým nájemcem. Takto lze užívat na základě zpětného leasingu hodnoty, které jsou minimálně odepsány a mají ještě převážnou část životnosti před sebou. Smyslem této transakce je opatřit si dodatečné finanční prostředky, které nájemce nemůže získat od banky, ať již z titulu nedostatečné bonity či přeúvěrovanosti. Motivy mohou být také daňové (nájemce např. nemůže efektivně využívat daňových odpisů z důvodů vykázané hospodářské ztráty). Zpětný leasing může rovněž být prostředkem refinancování v případě časového nesouladu mezi úvěrem poskytnutým bankou na nákup předmětu leasingu a jeho životností. Může být využit i jako operativní nástroj 43

Valouch P., Leasing v praxi, GRADA 2008, ISBN 978-80-247-2557-4, str. 9 Důsledné rozlišení finančního a operativního leasingu je nutné zvláště pro účely daňového posouzení jednotlivých leasingových případů. Z praktického posuzování daňových dopadů leasingu je nutno také mít na zřeteli, že v případě, kdy je uzavřena smlouva o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku (finanční leasing hmotného majetku) a tato smlouva je předčasně ukončena, považuje se tato smlouva z hlediska daně z příjmů podle § 24 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů od počátku za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý majetek vrací pronajímateli (operativní leasing). To ovšem znamená, že se mění zpětně daňový pohled na celý případ, což může vést k problémům při finanční kontrole, a to zvláště u nájemce, pokud si tuto skutečnost neuvědomí. Zdroj: Valouch P., Leasing v praxi, GRADA 2008, ISBN 978-80-247-2557-4, str. 10 45 Komárková, J.: Bakalářská práce – Leasing, červen 2005, str. 16

44

37

optimalizace kapitálové struktury nájemce (dosažení optimálního poměru vlastních a cizích zdrojů financování aktiv). Pro leasingového pronajímatele jsou takového operace rizikovější.

2.1.6 Druhy leasingu z hlediska teritoriálního •

Vnitrostátní

•

Zahraniční leasing (cross border leasing) 46

S postupem integrace vyspělých průmyslových států světa a bankovního a finančního sektoru se do popředí pozornosti dostává leasing mezinárodní. Stručně a zjednodušeně ho lze charakterizovat jako poskytnutí zařízení vlastníkem se sídlem v jedné zemi a uživateli v jiné zemi. Pokud půjde o účastníky ze států vázaných mezinárodní úmluvou (Úmluva o mezinárodním finančním leasingu, jejíž návrh byl schválen v roce 1988 v Ottawě), je třeba vzít v úvahu i znění této úmluvy (od některých jejích ustanoveních se nelze odchýlit).47 Klíčovou otázkou je pochopitelně volba práva, kterým se bude řídit daná leasingová smlouva. U mezinárodních operací je ovšem třeba uvážit ještě další specifika. Často je třeba ověřit, zda potřebujeme vývozní a dovozní povolení, zda pro danou obchodní operaci neexistuje jen vymezený okruh oprávněných subjektů, jaká jsou měnová a devalvační rizika, celní překážky a případně zvláštní obchodní přirážky. Situace, kdy dochází k uzavírání leasingových smluv mezi tuzemským subjektem a subjektem zahraničním, nejsou z hlediska celkového objemu leasingových vztahů časté. Přesto i na podobné situace ZDP48 pamatuje. Pokud dochází k situaci, kdy uzavírá tuzemský nájemce leasingovou smlouvu se zahraničním pronajímatelem (nonrezidentem), platí, že je nájemce povinen v případě leasingu (ve smyslu ustanovení § 36 odst. 1 ZDP) povinen provést srážku daně (jedná se tedy o srážkovou daň), a to v případě: a) operativního leasingu ve výši 15 % (dle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP b) finančního leasingu ve výši 5 % (dle § 36 odst. 1 písm. c) ZDP49

2.1.7 Předmět leasingu Předmětem leasingu jsou hmotné předměty nebo majetkové právo50. V praxi se můžeme setkat s leasingem dopravní techniky, leasingem výpočetní a reprodukční techniky, leasingem počítačových programů, leasingem strojů a zařízení, leasingem technologických celků a také leasingem nemovitostí.

2.1.8 Cena leasingu51 Cenou za leasing je leasingová cena, která je obvykle placena v pravidelných splátkách (měsíčně, čtvrtletně, příp. ročně). Leasingová cena placená nájemcem pronajímateli zahrnuje 46

Leasingová smlouva versus smlouva o koupi najaté věci, dostupné na www.pravniradce.ihned.cz/c4-10077450-22286420F00000_d-leasingova-smlouva-versus-smlouva-o-koupi-najate-veci z 22.5. 47 Munková, J.: Mezinárodněprávní úprava leasingu, Právní praxe v podnikání č. 4/1993, str. 37-40 48 Zákon o dani z příjmu 49 Ke změnám těchto sazeb dochází od počátku roku 2008 v souvislosti s novelou ZDP provedenou zákonem č. 261/2007 Sb. Do počátku roku 2008 činily sazby 25 % u operativního leasingu a 1 % u finančního leasingu. 50 Je svými užitnými vlastnostmi a potřebou i využitelností pro leasingového nájemce důvodem uzavření leasingové operace. 51 Valouch P., Leasing v praxi, GRADA 2008, ISBN 978-80-247-2557-4, str. 10

38

postupné splátky pořizovací ceny předmětu leasingu, včetně případných celních poplatků a transportních nákladů, daňové zatížení leasingového pronajímatele, leasingové navýšení obsahující úrok použitého refinančního zdroje a adekvátní zisk leasingového pronajímatele za realizaci služby a dodatkových služeb. Celková výše leasingové ceny je pak dána součtem jednotlivých leasingových splátek. Leasingovou cenu stanoví v poměru k pořizovací ceně leasingový koeficient52, který je jedním z ekonomických ukazatelů výhodnosti leasingu vzhledem ke konkurenci, což představuje celkové navýšení leasingu.

2.1.9 Kdo leasing využívá? • Leasing strojů a zařízení Každá leasingová společnost má určeno, komu bude nákup financovat. V případě leasingu strojů a zařízení jde o: • občana • firmu • podnikatele, ať už fyzické či právnické osoby. 53

• Leasing nemovitostí Díky pružnosti leasingových modelů a dostupnosti leasingových řešení je leasing nemovitostí vhodný pro: • Malé a střední podnikatele (MSP) • Velké fimy • Nadnárodní korporace • Subjekty veřejného sektoru Leasing nemovitostí je cestou k realizaci podnikatelských i společenských záměrů celé řady subjektů - jeho výhody mohou využít zejména: • Výrobní a průmyslové podniky • Obchodní společnosti • Maloobchodní řetězce • Logistické a zásilkové firmy • Provozovatelé hotelů a hotelových řetězců • Developerské společnosti v oblasti komerčních nemovitostí • Místní správa a samospráva • Další instituce a subjekty veřejného sektoru

2.1.10 Výhody leasingu54 • pro občana Zásadní výhody leasingu pro uživatele bývají specifikovány takto: • leasing může krýt až 100 % nákladů (resp.99 %) na pořízení daného předmětu, v některých případech se totiž nepožaduje žádný počáteční vklad ani záloha 52

Leasingový koeficient vyjadřuje poměr mezi cenou vozu a tím, co celkově zaplatíme za jeho pronájem plus zůstatkovou cenu. Nejprůhlednější je, pokud čitatel leasingového koeficientu obsahuje akontaci, poplatek, všechny splátky a zůstatkovou hodnotu včetně DPH. Ve jmenovateli je cena předmětu leasingu včetně DPH. Výsledkem je vždycky číslo větší než 1 a všechno, co následuje za desetinou čárkou po jedničce vyjadřuje kolik zaplatíme navíc. Například koeficient 1,158 znamená, že zaplatíme za auto o 15,8 % více, než kolik činí prodejní cena. Výši leasingového koeficientu ovlivňuje celá řada faktorů. Společnosti si do něj promítají cenu svých zdrojů, riziko, náklady na leasingovou smlouvu a další faktory. Výpočet leasingového koeficientu není u všech společností stejný a tak průhledný, jak se obecně uvádí. Zdroj: www.mesec.cz/texty/leasingovy-koeficient/ 53 Kdo může využít leasing nemovitostí?, dostupné na www.immorent.com, leasing nemovitostí 54 Komárková, J.: Bakalářská práce – Leasing, červen 2005, str. 19

39

• • • • • • • •

neváže provozní kapitál nebo úvěry v leasingu se nevyskytují úvěrové podmínky a investiční omezení poskytuje výhody cash flow - splátky nájemného umožňují rozpočtování a prognózy této finanční kategorie, přičemž lhůta leasingu je obvykle odvozena z užitečné životnosti zařízení leasing může představovat i určitou obranu proti inflačnímu vývoji, pokud je zařízení pořizováno za běžnou cenu a spláceno z budoucích výnosů je to způsob, jak získat k dlouhodobému užívání předměty větší majetkové hodnoty bez zvýšení kapitálové základny ve vyspělých zemích zjednodušuje i daňové a účetní řízení (odpisy z majetku jsou totiž záležitostí a povinností vlastníka může být i jinak výhodný z hlediska daňového,může totiz jít o odečitatelnou položku (provozní náklady) na leasing je třeba se dívat také jako na úsporný typ technického rozvoje

• pro poskytovatele Leasing má ovšem výhody i pro poskytovatele: umožňuje diverzifikaci úspěšných transakcí a tím rozlišuje možnosti pro úspěšné finanční podnikání a dosahování zisků • může eventuálně snižovat i podnikatelské riziko, neboť pro vlastníka je podle obecných poznatků snadnější získat zpět pronajatý majetek, než je tomu např. U majetku v případě hypotéky. Hodnota majetku získaného zpět může být sice snížena špatným zacházením, zkušenosti ze zemí s rozvinutou ekonomikou však ukazují, že stabilita při těchto operacích vzrůstá • leasing může za určitých podmínek zvýšit ziskovou marži, protože vlastník při vhodné hospodářské politice získává doplňkový výnos z poskytovaných služeb • leasingová smlouva může být často uzavřena i rychleji než např. smlouvy investiční

2.1.11 Nevýhody leasingu55 • • • • • •

v leasingových splátkách je nutno zaplatit finanční službu a zisk leasingové společnosti, a proto pořízení na leasing bývá dražší než pořízení na úvěr či za hotové výrazně omezená vlastnická práva k předmětu leasingu, neboť po celou dobu pronájmu patří leasingové společnosti a nájemce tak nemůže provádět ani sebemenší úpravy bez jejího souhlasu předmět po skončení leasingu získá nájemce zcela nebo téměř odepsaný, takže ztrácí výhodu daňových odpisů, i když předmět dále užívá některá vlastnická rizika jsou přenášena na nájemce, například v případě odcizení nebo totálního zničení předmětu, pokud není poskytnuta náhrada od pojišťovny v plné výši nájemce nemůže vypovědět smlouvu, popřípadě s dost vysokým penále v případě, že by se leasingová společnost dostala do špatné finanční situace nebo až do bankrotu, musí nájemce vrátit předmět pronajímateli a jednat o vyrovnání

2.1.12 Daňové aspekty leasingu56 Leasing je tak populární formou pořizování majetku nejen díky jednoduchosti jeho vyřízení, ale také proto, že nájemné hrazené za leasing je za podmínek stanovených ZDP daňově 55 56

Komárková, J.: Bakalářská práce – Leasing, červen 2005, str. 20 Valouch P., Leasing v praxi, GRADA 2008, ISBN 978-80-247-2557-4, str. 28

40

uznatelným nákladem (výdajem). Počínaje rokem 2008 však v této oblasti došlo k řadě změn, které daňovou výhodnost leasingu zmenšují.57Tyto změny vyplývají z rozsáhlé novely ZDP provedené zákonem č. 261/2007 Sb., účinné od 1.1.2008. • Daňová uznatelnost nájemného ZDP stanovuje celou řadu podmínek, které musí být splněny, aby bylo možno placené nájemné uznat jako daňový náklad (výdaj) nájemce. Při neznalosti těchto pravidel se může velmi snadno stát, že se výhoda daňové uznatelnosti nájemného mění v past v podobě daňové neuznatelnosti a co ještě víc – není neobvyklé, že se nájemné původně daňově uznatelné v důsledku nesplnění podmínek stanovených ZDP mění zpětně na daňově neuznatelné, což může mít nepříjemný dopad v podobě sankcí. První problém by mohl nastat při časovém rozlišování nájemného. Tuto povinnost mají totiž všechny osoby vedoucí účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a z osob vedoucích daňovou evidenci podle § 7b ZDP také nájemce v případě finančního leasingu s následnou koupí najaté věci. Povinnost časového rozlišování nájemného se nevztahuje na nájemce a pronajímatele vedoucí daňovou evidenci v případě operativního leasingu a také na pronajímatele vedoucího daňovou evidenci v případě finančního leasingu. Další problém u osob podléhajících povinnosti časového rozlišování nákladů a výnosů (příjmů a výdajů) je správně určit okamžik, od kterého lze zahrnovat výnosy a náklady spojené s leasingem jako položky ovlivňující základ daně. Tímto okamžikem je okamžik přenechání předmětu nájmu nájemci ve stavu způsobilém obvyklému užívání, tedy datum přejímacího protokolu, nikoliv okamžik podepsání smouvy či úhrady první splátky nájemného. Nyní bych se ráda pozastavila u daňové uznatelnosti nájemného u finančního leasingu, kdy je potřeba věnovat pozornost především ustanovení § 24 odst. 4 ZDP:58 Od 1.1.2008 zní takto: Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat snížené o částku uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zm) se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že: a) doba nájmu hmotného movitého majetku trvá nejméně minimální dobu odpisování uvedenou v § 30 odst. 1. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně 30 let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, a § 25, odst. 1 písm. zm) ZDP zní59: Finanční výdaje (náklady) u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí 1 % z úhrnu nájemného. Toto ustanovení se nevztahuje na finanční výdaje (náklady) u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, které v úhrnu za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, nepřevýší 1 000 000 Kč. První podmínkou daňové uznatelnosti nájemného je, aby byla u daného pronajatého majetku dodržena minimální doba pronájmu. V § 30 odst. 1 ZDP najdeme tabulku pro rok 2008 týkající se předepsané doby odpisování pro jednotlivé odpisové skupiny: 57

zejména u finančního leasingu Do konce roku 2007 znělo úvodní ustanovení následovně: doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však 3 roky. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně 8 let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání 59 nově se objevuje počínaje rokem 2008 v souvislosti s novelou ZPD provedenou zákonem č. 261/2007 Sb. 58

41

Tabulka č. 5 : Odpisové skupiny60 Odpisová skupina

Doba odpisování

1

3 roky

2

5 let

3

10 let

4

20 let

5

30 let

6

50 let

Pramen: Vlastní zpracování, Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů , § 30 odst. 1

Druhou podmínkou daňové uznatelnosti nájemného je dle § 24 odst. 4 ZDP toto: b) po ukončení doby nájmu podle písmene a) následuje bezprostředně převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem; přitom kupní cena najatého hmotného majetku není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 odst. 1 písm. a) tohoto zákona k datu prodeje61, a třetí podmínkou daňové uznatelnosti nájemného je dle § 24 odst. 4 ZDP je, že: c) po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník uvedený v § 2 odkoupený majetek do svého obchodního majetku. Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování (§ 31) již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny, neplatí podmínka uvedená v písmenu b). •

Změny u finančního leasingu osobních automobilů od 1.1.200862

a) za pozitivní lze považovat zrušení maximální povolené částky pořizovací ceny osobních automobilů 1,5 mil. Kč, z níž jsou poplatníci oprávněni uplatnit daňové odpisy v případě, že celková pořizovací cena automobilu přesáhla tento limit. Nově bude možné odepisovat osobní automobily bez ohledu na jejich pořizovací cenu. b) tato pozitivní změna je však do jisté míry eliminována tím, že osobní automobily bude nutné od 1. ledna 2008 přeřadit do druhé odpisové skupiny a odepisovat po dobu pěti let. V kontextu s prodloužením minimální doby trvání finančního leasingu tak dochází k významnému prodloužení doby, za kterou daný poplatník uplatní výdaje spojené s pořízením osobního automobilu do daňových nákladů. 60

Do konce roku 2007 zde byla i odpisová skupina 1a s dobou odpisování 4 roky. Tato odpisová skupina byla od počátku roku 2008 zrušena a osobní automobily, které do ní patřily, byly přeřazeny do odpisové skupiny 2. 61 pro účely ověření splnění uvedené podmínky v podmínkách roku 2008 je tedy nutno využívat výhradně tabulku pro rovnoměrné daňové odpisy uvedenou v § 31 odst. 1 písm. a) ZDP. V zásadě jde o to, aby souhrn rovnoměrných daňových odpisů v součtu u pronajímatele a nájemce nedosáhl vstupní ceny tohoto majetku, to ovšem neznamená, že pronajímatel (a po odkupu i nájemce) nemůže zvolit zrychlené daňové odpisy, pouze pro přepočet je nutno využít odpisy rovnoměrné. 62 Podnikatelé nakupují auta, dostupné na http:/ reforma.cz/prectete-si/media-detail.aspx?ID=657&back=14 z 27.12.2007

42

2.1.13 Zvýšení sazby DPH z 5 % na 9 % Tato změna se týká především finančního leasingu zdravotní techniky a jiných komodit, na které je možno uplatnit sníženou sazbu DPH.

2.1.14 Jak je to s tzv. „leasingovými odpisy“? Finanční leasing, respektive finanční pronájem s následnou koupí, měl dosud výhodu rychlejšího „odpisu" investice63, protože firmy mohly dát do nákladů leasingové splátky. Podle novely teď ale doba trvání leasingové smlouvy bude muset odpovídat odpisové skupině daného majetku: např. leasing automobilu dosud trval tři roky a od příštího roku se prodlužuje na dobu pěti let, po kterou se auto daňově odpisuje. Tato změna se týká pouze strany pronajímatele, na nájemce nemá žádný vliv. Z pohledu rychlosti odpisu investice do nákladů tak bude jedno, zda bude investice provedena leasingem, koupí za hotové nebo úvěrem. U nemovitostí je rozdíl v době trvání leasingu ještě citelněji horší, protože minimální doba trvání smlouvy o finančním leasingu bude u nemovitostí 30 let místo stávajících 8 let. Prodloužení leasingových smluv o 22 let je zásadní rozdíl, který může řadu firem od tohoto typu financování odradit (přestože zde možnost rychlejšího odpisu nemovitosti na leasing nebyla ani před novelou zákona). Novela u finančního leasingu nemovitosti pouze prodlužuje minimální dobu trvání smlouvy na 30 let.

2.1.15 Změny v leasingu nemovitostí 64 Leasing nemovitostí bude z daňového pohledu méně výhodný, což vyplývá z výše zmíněných citací zákona, neboť u nemovitostí se minimální doba leasingu prodlouží o 22 let. Jednou z největších daňových výhod leasingu byl totiž fakt, že díky němu mohly firmy daňově uplatnit své náklady podstatně rychleji než při nákupu majetku například za hotovost či na úvěr. Tato výhoda nyní padá a řada odborníků na leasingový trh dokonce vyjadřuje názor, že tento typ leasingu ztratí smysl. S tímto tvrzením se dá určitě polemizovat, leasing nemovitostí totiž firmami není vyhledáván jen kvůli svým daňovým výhodám. Ale i díky jeho rychlosti a relativní jednoduchosti, když například oproti bankovnímu úvěru za něj není nutné ručit. Leasingové společnosti svým klientům také dokážou nabídnout zajímavé doplňkové služby, jako například pojištění a podobně.

2.2 Factoring 2.2.1 Podstata factoringu Factoring je moderní finanční nástroj, který již zdomácněl na tuzemském trhu jako jeden z nejběžnějších nástrojů financování pracovního kapitálu malých a středních podniků jako typický produkt financování obchodu. Je to smluvně sjednaný průběžný odkup krátkodobých pohledávek, které vznikly dodavateli v důsledku poskytnutí nezajištěného dodavatelského úvěru. Odkup pohledávek provádí specializovaná factoringová společnost65 zpravidla bez možnosti zpětného regresu na dodavatele v případě, že odběratel nezaplatil, a to na základě posouzení kvality obchodního vztahu a bonity odběratele, popř. dodavatele. 63

Viz § 30 odst. 4 ZDP, platné do konce roku 2007 /www.zmenyprobudoucnost.cz/prectete-si/media-detail.aspx?ID=576 (z hospodarskenoviny) 65 často dceřiná společnost některé obchodní banky 64

43

Z právního66 a účetního hlediska je factoring služba postavená na postoupení pohledávek. Ve factoringové smlouvě se klient zavazuje, že všechny pohledávky za specifikovanými odběrateli bude postupovat factoringové společnosti, čímž dochází k zásadní změně věřitele. Factoringová společnost se tak stává novým a výhradním majitelem pohledávky včetně jejího příslušenství s cílem zajistit řádné a včasné inkaso a tím zabránit vzniku problémových pohledávek. V případě nedodržení termínů splatnosti zajišťuje upomínkové řízení a právní vymáhaní.

2.2.2 Předmět factoringu67 Factoring je založený na postupování průběžných pohledávek z obchodního styku, obvykle se splatností do 90 dnů. Předmětem odkupu mohou být pohledávky, které musí splňovat následující podmínky: • doba splatnosti nesmí být delší než 180 dní • pohledávka vznikla na základě dodavatelského nezajištěného úvěru • nesmí s ní být spojena jiná práva třetích osob • musí existovat možnost postoupení pohledávky (cese) • nesmí s ní být spojena jiná práva třetích osob (např. vzájemná kompenzace pohledávek) Faktor tyto pohledávky od klienta odkupuje před jejich splatností a vyplácí klientovi zálohu zpravidla v rozsahu 70-100% z nominální hodnoty pohledávky, po jejím inkasu pak doplácí klientovi zbytek pohledávky formou vyúčtování jako doplatek. Přitom faktor přebírá riziko za včasné a úplné zaplacení těchto pohledávek odběratelem klienta. Předpokladem je tedy existence dodavatelských resp. odběratelských smluv a vystavených faktur mezi klientem a jeho odběrateli resp. dodavateli.68 Financování zahraničních pohledávek lze provádět dle požadavků klienta i v cizí měně, čímž se výrazně sníží riziko směnného kurzu.

2.2.3 Funkce factoringu69 •

garanční funkce – factoringová společnost přejímá (u tzv. bezregresního neboli pravého factoringu) úvěrové riziko vyplývající z možnosti platební neschopnosti nebo platební nevůle odběratele. Znamená to, že factoringová společnost musí dodavateli zaplatit sama • funkce předfinancování – spočívá v tom, že factoringová společnost proplácí sjednanou výši odkupovaných pohledávek ihned v okamžiku jejich odkupu správa pohledávek a jiné služby pro dodavatele – factoringová společnost může na základě smlouvy s klientem poskytovat různé další služby související s odkupovanými pohledávkami

2.2.4 Druhy factoringu70

• •

dle postihu dodavatele regresní - společnost poskytuje klientovi finanční zdroje, stará se o správu a inkaso pohledávek, nepřebírá ale riziko jejich nesplacení. Po uplynutí lhůty 30-60 dní po splatnosti pohledávky, ve které factoringová společnost vede upomínkové řízení, využívá možnosti postoupit pohledávku zpět na dodavatele

66

Co je to factoring, dostupné na www.factoring.cz/factoring.asp Radová J., Dvořák P.: Finanční matematika pro každého, GRADA 2001, ISBN 80-247-9015-7, str. 188 68 CASH REFORM, a.s. financuje pohledávky jak za tuzemskými, tak i zahraničními odběrateli. 69 www.falconcm.cz/nase-sluzby/factoring/more/ z 25.5 70 www.falconcm.cz/nase-sluzby/factoring/more/ z 25.5. 67

44

•

• •

bezregresní - tj. bez zpětného postihu dodavatele, kdy faktor přebírá ručení za případné nesplacení ze strany kupujícího v důsledku jeho platební neschopnosti uhradit své finanční závazky vůči dodavateli

dle teritoriálního hlediska

tuzemský – představuje odkup, financování, správu a inkaso krátkodobých pohledávek, které vznikly na základě dodávek zboží či služeb tuzemským odběratelům • zahraniční vývozní – představuje odkup, financování, správu a inkaso krátkodobých pohledávek, které vznikly na základě dodávek zboží i služeb zahraničním odběratelům dovozní – služba, která umožní klientovi získat krátkodobý odběratelský úvěr na zboží, které nakupuje od zahraničních dodavatelů bez nutnosti vystavení jakékoliv bankovní záruky, akreditivu…

• • •

dle zveřejnění cese pohledávek MAIN-LINE factoring (úplný factoring)71 - zahrnuje nejen odkup pohledávek od dodavatele, ale i všechny ostatní factoringové operace spojené s prodejem zboží na zahraničních trzích CONFIDENTIAL factoring (důvěrný factoring) - zaměřuje se na financování dodavatele výběrovým odkupem jeho pohledávek, má důvěrný charakter, odběratelé nejsou informování o této transakci

2.2.5 Úloha banky Úloha banky při factoringu spočívá v tom, že: • Sama factoring přímo provozuje jako běžný bankovní obchod • Podílí se svým kapitálem na založení dceřiných specializovaných factoringových společností a financuje je úvěrem

2.2.6 Cena factoringu72 Factoring je z hlediska poplatků zcela transparentní73. Vždy se platí pouze za služby, které klient využívá, a celkové náklady tak odpovídají skutečnému rozsahu spolupráce. •

•

factoringová provize - zahrnuje v sobě rizikovou složku /vyplývá z převzetí úvěrového rizika factoringovou společností – pouze bezregresní factoring/. Závisí zejména na bonitě klienta, na jeho dřívější morálce, na objemu pochybných pohledávek vzhledem k celkovému obratu a náklady spojené se zpracováním factoringu. Poplatky za zpracování a zajištění rizika se pohybují v rozmezí 0,5 - 1,5% z nominální hodnoty postoupených tuzemských i zahraničních pohledávek, přičemž finanční úrok se odvíjí od PRIBOR sazeb platných v dané období pro bankovní kontokorentní úvěry. úrok - vyskytuje se v případech, kdy je factoring spojen s předfinancováním /odpovídá přibližně úrokovým sazbám bankovních úvěrů krátkodobých/. 74

71

www.factoring.cz Radová J., Dvořák P.: Finanční matematika pro každého, GRADA 2001, ISBN 80-247-9015-7, str. 189 73 V případě, že jsou factoringové poplatky v zemi s vysokou mírou zdanění odpočitatelnou položkou ze základu daně, je možné využít offshore oblasti ke snížení daňové zátěže, a to prostřednictvím factoringové společnosti sídlící v oblasti s nízkou mírou zdanění, dměna zahraničního faktora není předmětem zdanění v České republice. I v tomto případě však může nastat problém s nutností zajistit daň v případě postoupení pohledávek factoringové společnosti, smluvní vztah a nastavení struktury factoringové společnosti tak musí být konzultován s odborníkem. Zdroj: www.danovyraj.cz/index.php?id_document=2357 72

45

2.2.7 Kdy je factoring vhodný?75 Factoring je ideální službou pro většinu odvětví ekonomiky, zásadně řeší finanční krytí výrobních a obchodních firem, jejichž výrobky vykazují rychlou obrátku a z toho vyplývající vysoké nároky na provozní kapitál, v případech kdy: • Dodavatel je přímým prodávajícím • Dodavatel má ustálený a osvědčený okruh odběratelů, s nimiž pracuje delší dobu s dobrými výsledky • Jedná se o opakované dodávky, podložené dlouhodobou obchodní smlouvou, ze které zřetelně vyplývá stabilní odbyt • Dodavatel dosahuje určité minimální výše obratu (požadované factoringovou společností) • Platební podmínkou je hladká platba • Pohledávky mají dobu splatnosti delší než 30 dnů a dosud nejsou splatné • Nedochází k výraznému prodlení úhrady faktur Factoring je využíván hlavně vývozci, obchodními organizacemi nebo výrobci spotřebního zboží apod. Z hlediska velikosti firmy jsou klienty factoringových společností převážne střední a menší podniky a podnikatelé, ale také velké společnosti využívají factoringu jako doplňkového zdroje k získání disponibilních peněžních prostředků.

2.2.8 Výhody factoringu76 • • • • • • • • • •

pro dodavatele: umožňuje dodávat na nezajištěný dodavatelský úvěr, aniž by nesl riziko platební neschopnosti, zvyšuje konkurenceschopnost, zbavuje dodavatele činnosti spojené s vymáháním pohledávky, získává zdroj na krytí pohledávek, zlepšuje svoji pozici z hlediska rizikovosti. factoring není pouze financování, ale přináší uživatelům přidanou hodnotu v oblasti správy pohledávek a alternativní ošetření rizik pro factoringovou společnost: factoringová společnost získá factoringovou provizi může získat také úrok v případech, kde je factoring spojen s předfinancováním

2.2.9 Nevýhody factoringu •

především zvýšené náklady na finanční poplatek factoringové společnosti

74

Např. ČSOB Factoring úroky účtuje z denních zůstatků skutečně čerpaných záloh. Úrokové sazby se pohybují na úrovni běžné pro standardní kontokorentní financování a jsou vázány na pohyblivé jednoměsíční referenční úrokové sazby mezibankovního trhu pro jednotlivé měny (tedy nejčastěji PRIBOR pro CZK a EURIBOR pro EUR). Zdroj: www.csobfactoring.cz 75 www.falconcm.cz/nase-sluzby/factoring/more/ 76 www.factoring.cz

46

2.2.10 Daňové aspekty factoringu77 • Daňová uznatelnost nákladů Reforma veřejných financí78 zamíchala firmám s položkami, které si mohou dávat u peněz na dluh do nákladů. Ačkoliv nastavila přísné limity pro výši základního kapitálu i pro výši úroků z úvěrů a půjček, proti factoringovému financování ale ruka zákona tak tvrdě nezasáhla. Stejně jako leasing, tak i factoring vyšel z reformy veřejných financí s méně odřenýma ušima než bankovní úvěry. Pro firmy se z hlediska daňové uznatelnosti stalo financování přes factoring výhodnější variantou peněz na dluh, než jsou úvěr od banky či půjčka od spřízněné firmy. Na půjčky a úvěry totiž od ledna tvrdě dopadl takzvaný test minimální kapitalizace. Pokud si firma vezme úvěr od banky nebo jiné instituce, jeho hodnota může být v letošním roce maximálně šestinásobkem, v roce 2009 pak čtyřnásobkem vlastního kapitálu firmy. To sice neznamená, že si nemůže půjčit více peněz, ale úroky z částky úvěru, která přesahuje tuto hranici, nejsou pro ni už daňově uznatelným nákladem, tudíž se půjčka citelně prodraží. Podniky si nyní musí hlídat objem půjček a úvěrů čerpaných především od bank, ale i od nebankovních poskytovatelů půjček či blízkých osob ve skupině tak, aby jejich objem nepřesáhl šestinásobek vlastního kapitálu. Test kapitalizace pro daňovou uznatelnost se ale podle výkladu odborníků nevztahuje na factoringové financování. „Podle převažujícího výkladu zůstávají finanční náklady spojené s factoringem stejně jako dříve daňově uznatelné“ říká Jan Kudera, generální ředitel Cash Reform Factoring. Stejného názoru je například i předsedkyně představenstva společnosti Transfinance Jana Němečková. •

Kontroverzní finanční úrok

Reforma veřejných financí zavádí od 1.1.2008 ještě jeden limit, a to je limit pro výši úroků z bankovního úvěru, které si firmy mohou dát do nákladů. Je stanoven absolutním číslem, tedy součtem sazby PRIBOR plus čtyři procentní body, což aktuálně představuje úrok mírně nad osmi procenty. Úroky nad tuto úroveň si rovněž firma nemůže dát do nákladů. „Uznatelnou hranicí úroku podle sazby PRIBOR k 31. březnu je úrok 8,32 procenta. V praxi se ukázalo, že tato sazba je příliš nízká. Omezení znevýhodňuje především malé a střední podniky, které nedosáhnou na výhodné úvěry, a tuto sazbu často překročí,“ tvrdí předseda Unie malých a středních podniků ČR David Šeich. Sám proto vítá vyjádření náměstka ministra financí Petera Chrenka, který připustil, že se zvažuje zrušení tohoto pravidla. Takový krok podle něj Unie považuje za správný a plně jej podporuje. Šeich také dodává: „Zároveň vyzýváme ministerstvo financí, aby tuto změnu provedlo co nejrychleji. Daný předpis totiž může částečně utlumit investice v české ekonomice.“ Peter Chrenko nedávno přiznal, že inkriminovaná ustanovení zákona o dani z příjmů mají na některé podniky opravdu tvrdý dopad. 77

Factoringové financování bez limitu, dostupné na www.businessinfo.cz/cz/clanek/bankovnictvi/factoringove-financovanibez-limitu/1000464/48531/ z 29.4. 78 Informace k nalezeni na: www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/reforma-2008/

47

Novým limitem mířilo ministerstvo financí především proti daňovým optimalizacím. Firmy s malým základním jměním si totiž například mohly vzít velký úvěr od mateřské firmy, tím se díky velkým úvěrovým nákladům dostat do ztráty, a neplatit daně. Jenže, jak náměstek Chrenko přiznává, pravidlo nízké kapitalizace dopadá i na společnosti, které se o žádné optimalizace nepokoušejí. Ministerstvo financí již odeslalo na vládu návrh novely zákona. Návrh zmírňuje tyto limity a ruší hranici pro daňovou uznatelnost úroků z úvěrů. K názoru, že limit je opravdu podhodnocený, se musím i já přiklonit, neboť po kontaktování několika factoringových společností mi bylo řečeno, že v případě bankovního poskytovatele je hranice okolo 10 %, v případě soukromého, tedy nebankovního poskytovatele factoringu je to i 20 %.

2.2.11 Jaké jsou úrokové náklady u factoringu? Finanční náklady za factoring jsou dvousložkové, a sice finanční úrok a poplatek faktora. Na poplatek pro factoringovou společnost se žádné nové limity nevztahují, do nákladů si jej tedy dát lze. Na finanční úrok již ale ano. U něj se tedy firmy musejí chovat stejně jako u bankovního úvěru. „Vzhledem k tomu, že finanční úrok za factoringové financování se pohybuje velmi blízko ceně, za kterou se faktor refinancuje u bank, bývá tato částka v rámci omezení PRIBOR plus čtyři procentní body, a klient tak nepřekračuje hranici pro daňovou uznatelnost finančních nákladů z factoringu,“ tvrdí Jan Kudera, generální ředitel Cash Reform Factoring a současně shrnuje platné novinky: „Změny v daňových zákonech, které vstoupily v platnost od 1. ledna, se týkají v podnikové sféře především daňové uznatelnosti finančních nákladů spojených s vypůjčeným kapitálem.“ Proti zákonem nově stanovené maximální úrokové sazbě, kterou je možno uznat do nákladů podnikání, protestují především menší a střední firmy. Ostře se proti němu ohrazuje Unie malých a středních podniků.

2.3 Forfaiting 2.3.1 Podstata forfaitingu Forfaiting je jedna z metod střednědobého, případně dlouhodobého financování vývozních úvěrů a to pomocí odprodeje vývozní pohledávky zajištěné vhodnými zajišťovacími dokumenty. Forfaiting je odkup středně a dlouhodobých pohledávek vzniklých při vývozu eventuelně dovozu na úvěr, přičemž subjekt odkupující pohledávky (forfaitér) nemá možnost uplatnit zpětný postih vývozce, jestliže pohledávka není dovozcem řádně zaplacena. Vývozce dostává zaplacenou svoji pohledávku forfaitérem a úvěrové riziko (riziko jejího nezaplacení), jakož i další rizika (měnová, úroková) spojená s danou pohledávkou plně přecházejí na forfaitéra. Při forfaitingu se zpravidla odkupují jednotlivé pohledávky. Odkup pohledávek probíhá na tzv. diskontní bázi, to znamená, že forfaitér proplácí pohledávku ihned při jejím odkupu a sráží si svou odměnu tj. určitý diskont.

48

Pohledávky, které se odkupují musí mít následující náležitosti: •

musí být řádně zajištěné – směnkou, která je avalovaná bankou, akreditivem s odloženou splatností nebo bankovní zárukou, splatnost pohledávek nesmí být kratší než 90 – 180 dnů, pohledávky musí být ve volně směnitelných měnách, výše pohledávky by měla činit alespoň 50 tis. USD.

• • •

2.3.2 Předmět forfaitingu79 Předmětem forfaitingu mohou být pouze pohledávky, které splňují určité požadavky např.: • • • • •

pohledávky musí být zajištěné (zpravidla směnkou nebo bankovní zárukou) pohledávka je dlouhodobá (splatnost je obvykle více než 90 dnů), atd. ve většině případů jsou za zahraničním subjektem jsou denominovány ve volně směnitelné měně (EUR, USD, GBP, CHF) jednotlivé transakce mají hodnotu vyšší než 50 000 USD (v přepočtu)80

Stejně jako u factoringu přebírá odkupem pohledávky forfaitingová organizace veškeré riziko nesplacení odběratelem i ručitelem. Odkup pohledávek probíhá na diskontní bázi, tedy forfaitér odkupuje směnku před její splatností a vyplácí za ni částku sníženou o diskont.

2.3.3 Funkce forfaitingu Forfaiting plní obecně funkci financování, kdy vývozce dostane vcelku brzy zaplaceno za svou pohledávku po vyexpedování zboží. Na rozdíl od factoringu zde nejsou poskytovány žádné doprovodné administrativní služby, neboť se jedná o pouhý odkup jednotlivých pohledávek.

2.3.4 Druhy forfaitingu •

vývozní je nejrozšířenějším typem forfaitingu a je spojen s vývozem. Vývozce, který vyváží do zahraničí a chce mít zaplaceno za svou pohledávku do zahraničí dříve, než je mu ochoten zaplatit zahraniční odběratel, jedná s forfaitérem o možnosti a podmínkách forfaitingu (odkupu) pohledávky. Forfaitér vypracuje nabídku, za kterou je odkup pohledávky ochotný realizovat. Pokud se vývozce a forfaitér dohodnou, forfaitér zaplatí vývozci za pohledávku a forfaitér pak sám inkasuje od zahraničního odběratele za pohledávku. dovozní je založen na financování dovozce a může se vyskytovat ve dvou variantách:

•

tuzemský dovozce dováží zboží na dodavatelský úvěr a forfaitér odkupuje pohledávku od zahraničního vývozce. Vývozce tak vyváží proti hotovému placení, přičemž dovozce získává zboží na dodavatelský úvěr

tuzemský dovozce získává zboží na dodavatelský úvěr od vývozce, současně však vystavuje vlastní směnku s avalem přijatelné banky, prodá ji forfaitérovi a získává tak prostředky k zaplacení zahraničnímu dodavateli

79

Financování firem prostřednictvím forfaitingu, dostupné na www.sfinance.cz/firmy-a-podnikani/informace/financovanifirem-forfaiting/uvod/ 80 V případě nebankovních poskytovatelů většinou žádná hranice není (dle informací firmy Easy Support, poskytovatele factoringu)

49

•

finanční - tuzemský podnik, který má zájem získat devizový úvěr, vystaví proto vlastní směnku a opatří ji avalem přijatelné tuzemské banky. Avalovanou směnku prodá forfaitérovi, který ji na diskontní bázi okamžitě proplácí.

2.3.5 Úloha banky81 Banky se začaly angažovat ve forfaitingu z důvodu nového nástroje financování a dosahování vyšších marží než někdy u čistých finančních půjček. Zejména druhotný trh vytváří někdy marže značné výše, avšak to zůstává většinou tajemstvín jednotlivých bank. Ovšem ne každá banka provádí tyto operace. Některé banky využívají forfaitingu jako investice svého kapitálu či dalších nízko úročitelných pasiv. Další banky se zabývají pouze obchodováním a jen málo bank v Londýně připravuje prvotní trh. Každá banka, která vstoupí na forfaitingový trh, musí mít silnou pozici, přičemž z důvodu fixní sazby zde vzniká riziko ztrát při rychlém vzestupu sazeb. Úloha banky na forfaitových obchodech spočívá v tom, že: • banka sama odkupuje střednědobé a dlouhodobé pohledávky • pomáhá zakládat finanční společnosti, které tyto operace provádějí specializovaným způsobem a jsou zpravidla dceřinými ústavy bank, které je vybavují vlastním kapitálem a financují úvěrem.

2.3.6 Cena forfaitingu82 Tvoří ji: • úroková sazba – odpovídá délce splatnosti, riziku země odběratele, riziku ručíčí banky a měnovému riziku • zpracovatelská provize a požadavky forfeitera na zisk • závazková provize – při přípravě na forfaitingové smlouvy velkých objemů musí forfaitingová společnosti počítat s podpisem smlouvy a musí mít připravené finance, které drží na svém účtu • opční provize – vývozce uzavře opci na uzavření forfaitingu, ale nemusí ji využít (blíže viz 3. kapitola)

2.3.7 Pro koho je forfaiting určen?83 Forfaiting je vhodný pro firmy dodávající zahraničním odběratelům zboží či služby větších hodnot, zejména investiční celky. Pomocí této služby jednak omezí, respektive zcela vyloučí rizika spojená s odběratelem, jeho teritoriem a riziko změny měnového kurzu, jednak získají provozní kapitál, ke kterému by se jinak dostaly až po velmi dlouhém čase. Forfaiting je vhodný zejména pro firmy, které vyvážejí rozsáhlejší celky na středně či dlouhodobý úvěr a potřebují finanční krytí z toho vyplývajících pohledávek včetně jejich zajištění. Využívá se hlavně ve strojírenství.

81

Václav Liška: Finanční teorie 14, bankovnictví, Úvěry a vklady, ČVUT 1999, ISBN: 80-01-02048-7, str. 205 Radová J., Dvořák P.: Finanční matematika pro každého, GRADA 2001, ISBN 80-247-9015-7, str. 181 83 Forfaiting - peníze (skoro) ihned a bez rizika, dostupné na www.mesec.cz/clanky/forfaiting-penize-skoro-ihned-a-bez-rizika/ 82

50

2.3.8 Výhody forfaitingu • • • • • •

pro vývozce vývozce může vyvážet na úvěr nemusí čerpat na krytí pohledávek bankovní úvěr vývozce se zbavuje rizika platební neschopnosti zahraničního partnera pohledávky mohou být prodány při jejich vzniku nebo do doby jejich splatnosti pohledávka je vývozci zaplacena ihned při jejím prodeji forfaiterovi

• • •

pro forfaitéra může realizovat svůj zisk z odkupu a prodeje pohledávky tj. diskont a provize může odprodat pohledávku dalšímu forfaitérovi a tím realizovat další zisk.

2.3.9 Nevýhody forfaitingu •

zejména zvýšené náklady pro forfaitingovou společnost

2.3.10 Srovnání factoringu a forfaitingu Factoring a forfaiting se stávají vedle lombardních, eskontních a kontokorentních úvěrů běžným způsobem financování mnoha firem, i když patří mezi speciální bankovní úvěry. Znamená převzetí a odkup pohledávek specializovanou factoringovou a forfaitingovou společností od jejich majitelů na základě factoringové nebo forfaitingové smlouvy, společnost se tak stává vlastníkem těchto pohledávek. Občanský zákoník se o factoringu a forfaitingu nezmiňuje, ale tyto operace jsou de facto postoupením pohledávky, společnost je jejím postupníkem, řídí se tedy Zákonem č. 40/1964 Sb., Občanským zákoníkem. Z právního hlediska84 se tedy jedná o cesi (postoupení) pohledávky, což je upraveno v občanském zákoníku v ustanoveních týkajících se postoupení pohledávky. Ten toto postoupení však nenazývá ani factoringem, ani forfaitingem a ani ho nijak nepodmiňuje tím, že by jeden ze subjektů kontraktu musela být banka. Jedná se tedy spíše o ekonomické výrazy pro určitým způsobem prováděné postoupení pohledávek. Factor či forfaiter (v terminologii zákona postupník) se tak stává vlastníkem pohledávky a je na něm, aby ji spravoval a v případě jejího neplnění i vymáhal. Až potud jsou tyto produkty prakticky shodné, liší se však v některých svých aspektech, které budou popsány dále a nelze je zanedbat. Factoring se týká menších pohledávek nebo skupin menších pohledávek, proto jsou factoringové operace standardizované a mezi věřitelem a společností vzniká dlouhodobá spolupráce. Krátkodobá pohledávka má lhůtu splatnosti obvykle do 90 dnů. Dodavatel však nezačne s bankou jednat až ve chvíli, kdy mu pohledávky vzniknou, ale již ve chvíli, kdy ví, že mu v budoucnu bude u jednoho subjektu vznikat pohledávek více. Ve factoringové smlouvě se pak zaváže, že je bude bance postupovat, a ta mu za to bude vyplácet určitou poměrnou část z jejich výše. Částka, kterou faktor za postoupenou pohledávku vyplatí, je značně variabilní v závislosti na konkrétní pohledávce. Záleží na bonitě dlužníka, době splatnosti pohledávky, momentální úrokové míře, ale i třeba na celkové struktuře pohledávek. Zpravidla je levnější 84

Jak Vám může posloužit factoring nebo forfaiting, dostupné na www.mesec.cz/clanky/jak-vam-muze-poslouzit-factoringnebo-forfaiting/

51

využít factoring pro méně větších pohledávek než pro více malých, jelikož tím vzniká bance více administrativních nákladů. Je tedy složité určit nějakou obvyklou poměrnou část, ale zpravidla se výše factorem vyplacené částky pohybuje v rozmezí 60 - 90 % postoupené pohledávky. Zbytek si banka ponechá ve formě diskontu, který se odvíjí od úrokových sazeb na mezibankovním trhu (např. PRIBOR), své ziskové marže a poslední část jde konečně na administrativní a ostatní náklady. V případě forfaitingu jde o větší střednědobé a dlouhodobé pohledávky denominované ve volně směnitelné měně se splatností více než 90 dní. Princip tohoto produktu je stejný jako u factoringu. Na rozdíl od factoringu je vedle doby splatnosti a ručení rozdíl také v tom, že v praxi se forfaitují zpravidla jednotlivé pohledávky. Stejně jako u factoringu přebírá odkupem pohledávky forfaitingová organizace veškeré riziko nesplacení odběratelem i ručitelem. Pohledávka je zajištěna pro případ jejího neplnění - buď směnkou, bankovní zárukou nebo akreditivem. Pohledávku má dodavatel za zahraničním subjektem (někdy se proto hovoří o exportním forfaitingu), která dosahuje cca 50 000 USD a více. S forfaitingovými kontrakty se obchoduje i na sekundárních trzích, např. v Londýně. Forfaiteři zde prodávají své pohledávky jiným zájemcům, kteří je pak prodávají dále, nebo se o jejich vymáhání starají sami. Výhody má forfaiting obdobné jako factoring. Vzhledem k tomu, že se postupují pohledávky v zahraniční měně, zbaví se dodavatel i rizika kolísání ceny pohledávek z důvodu změn měnového kursu. Je proto vhodným nástrojem např. pro firmy, které dodávají zahraničnímu odběrateli větší investiční celky. Věřitel nedostane celou nominální hodnotu, od této hodnoty se odečítá poplatek odpovídající významu klienta, fixní poplatek za zpracování a úrok. Částka, kterou věřitel dostane, se pohybuje mezi 60 až 90 % nominální hodnoty postoupené pohledávky. Úhradou pohledávky je factoringová nebo forfaitingová operace ukončena. Tabulka č. 6: Rozdíly mezi factoringem a forfaitingem ROZDÍLY MEZI FACTORINGEM A FORFAITINGEM Pohledávky Factoring

se za subjektem splatností Krátkou domácím (do 180

zajištěné

ve skupinách

nijak

(průběžný odkup)

dní)

Forfaiting

Dlouhou (nad 180 dní)

zahraničním

postupované

např. směnkou

Pramen: www.měšec.cz

52

samostatně (jednotlivě)

bonita u dodavatele

u ručící banky

2.4 Rizikový kapitál 2.4.1 Podstata rizikového kapitálu (venture capital) Rizikový kapitál85 představuje dlouhodobou investici nejen peněz, ale i času a úsilí. Může být považován za alternativu k dlouhodobému a příležitostně ke střednědobému financování. Investiční období je většinou tři roky, může však být pětileté i delší. Podmínkou vstupu rizikového kapitálu bývá transformace společnosti na akciovou společnost, pokud jí není. Dalším důležitým faktorem bývají podmínky společenské smlouvy umožňující prodej vlastněného podílu, nebo formu převodu tohoto podílu na stávající managament za daných specifik. V důsledku je po určité době zajištěna stabilizace firmy stejně tak jako v případě vstupu strategického partnera. Je nutno také zhodnotit potřebu volného kapitálu, který bude přínosem investora. Při volných finančních prostředcích je tato alternativa neopodstatněná. Základní poznávací rys tohoto zdroje financování je synergický efekt, který ve spojení s venture kapitálem přináší původci podnikatelského záměru. Venture kapitálová investice totiž není jednorázové poskytnutí financí, ale mnohaletý proces soužití podnikatelského subjektu s venture kapitálovým investorem všestranně napomáhajícím rozvoji firmy a pravidelně monitorujícím aktuální situaci ve firmě. Právě odborné znalosti, které s sebou investor přináší, mají mnohdy pro rozvoj firmy větší význam než samotné investiční prostředky. Podstata rizikového kapitálu86 spočívá v investici bez majetkových záruk do perspektivních firem s předpokladem jejich prudkého ekonomického růstu s cílem maximáního zhodnocení investovaného kapitálu ve střednědobém horizontu 2 - 5 let. Podmínkou vhodnosti vstupu do firmy je existence určitých konkurenčních výhod např. know how a kvalitní management. Uvedený typ kapitálu87 je používaný i k financování projektů, které již určitý úspěch zaznamenaly a potřebují financovat další rozvoj a růst podniku. V tom případě je označení rizikový již zavádějícím a spíš by odpovídalo pojmu rozvojový kapitál. Čím dál víc je rizikový kapitál používán i k financování akvizic případně manažerských odkupů již zavedených firem, čímž se výrazně modifikuje jeho původní zaměření. V zahraničí se pro tento typ financování používá pojem private equity, překládaný jako soukromý kapitál, přičemž v případě překladu do češtiny se řadí do kategorie rizikového kapitálu. Kromě fondů vystupují na trhu soukromého a rizikového kapitálu ještě i individuální investoři, kteří nabízejí kapitál i své schopnosti začínajícím firmám. Pro ně se používá označení business angels, neboli obchodní (podnikatelští) andělé. Pro úplnost je potřebné dodat, že ve světě se vyskytují i tzv. korporátní investoři rizikového kapitálu (corporate venturing). Přestavují je výrobní společnosti, které investují do inovativních firem zpravidla ve svém oboru a jejich výsledky pak mohou využít k rozvoji vlastní společnosti.

2.4.2 Profinancování rizikového kapitálu88 Zdrojem finančních prostředků rizikového kapitálu mohou být fyzické osoby, penzijní fondy, banky, investiční instituce apod. Tyto subjekty mohou poskytovat zdroje prostřednictvím svých společností založených pro tento účel (tehdy se hovoří o závislých investorech – 85

Co je Venture capital?, dostupné na www.businessinfo.cz/cz/clanek/pojisteni-investovani/zakladni-informace-o-rizikovemkapitalu/1000466/4209/ 86 Pánek D.: Bankovní služby, Masarykova univerzita, 2001, ISBN: 80-210-2691-X, str. 23 87 Červinek, P.: Evropské finanční systémy 2007, sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference v červnu 2007, Masarykova univerzita 2007, ISBN 978-80-210-4319-0 88 Pánek D.: Bankovní služby, Masarykova univerzita, 2001, ISBN: 80-210-2691-X, str. 24

53

dependent investors). V případě vládních zájmů podpory podnikání jsou tyto společnosti státem podporované nebo přímo financované. Finanční zdroje rizikového kapitálu se sdružují do fondů rizikového kapitálu. Správcem fondu jsou managerské společnosti provádějící vhodný výběr firem pro umístění rizikového kapitálu, příslušná hodnocení, analýzy, průběžné monitorování, správu fondu atd. Rizikový kapitál vstupuje do firem přímo, tedy ne odkupem akcií nebo podílu od jiných subjektů. Většinou není obchodovatelný, není podmíněn majoritním podílem ve firmě, management fondu rizikového kapitálu se může podílet na řízení firmy.

2.4.3 Základní typy rizikových kapitálových investorů a jejich investic89 Venture kapitáloví investoři se mezi sebou odlišují nejen velikostí a odvětvovou orientací, ale především zaměřením na určitou fázi rozvoje firem. První tři typy venture kapitálových investic představují největší rizikovost. Investor nevidí žádné minulé úspěchy firmy a musí se opírat především o svou intuici a vlastní zkušenosti. Ostatní typy se obecně dají chápat jako kapitál vedoucí k urychlení rozvoje existujících firem. •

dle fáze rozvoje firmy

89

Předstartovní financování (seed capital) - jde o financování vývoje výrobku, pro který teprve v budoucnu vznikne firma, která jej bude nabízet. Příkladem může být poskytnutí financí podnikateli, který teprve vyvíjí prototyp výrobku. Startovní financování (start-up capital) - finance jsou poskytovány firmě, která má připravený produkt, vedení a organizační zabezpečení prodeje a jasně vymezený trh, na který hodlá proniknout. Financování počátečního rozvoje (early stage expansion capital) - je to většinou firma fungující méně než tři roky, která doposud nedosáhla zisku a potřebuje další kapitál, aby mohla dál podnikat. Rozvojové financování (expansion capital) - používá se hlavně k navýšení pracovního kapitálu firmy, zavedení dalšího výrobku či služby, útoku na geograficky vzdálenější trh a na náklady spojené se získáním většího množství dodatečných finančních prostředků. V Evropě je to nejčastější zaměření venture kapitálu. Financování akvizic (acquisition capital) - představuje aktivitu soukromých firem spočívající ve vzájemném skupování, přebírání vlastnických podílů pasivních akcionářů aktivními a nebo rostoucí majetkové ambice managementu. K tomuto typu investic tedy řadíme i management buy-out a management buy-in. Management buyout je kapitál, který umožní současnému managementu a

Základní typy Venture kapitálových investorů a jejich investic, dostupné na www.businessinfo.cz/cz/clanek/pojisteniinvestovani/zakladni-informace-o-rizikovem-kapitalu/1000466/4209/#typy

54

investorům získat již existující výrobní sortiment nebo obchod. Kapitál, který umožní vstoupit do společnosti manažerovi nebo skupině manažerů stojících mimo společnost se nazývá management buy-in. Profinancování dluhů (debt replacement) - když nastane situace, kdy se nadějné projekty dostanou do krátkodobé ztráty a zapříčiní tak kolaps cash flow, venture kapitálový investor proplácí část dluhů firmy a získává v ní majetkový podíl. Záchranný kapitál (rescue capital) - je speciálním typem venture kapitálové investice. Management ztrátové firmy je podpořen ve své snaze o záchranu firmy. V praxi se většinou jedná o kombinaci důvodů vstupu rizikového kapitálu do firmy. •

dle zakladatelů (tedy podle způsobu, jakým získávají finanční prostředky pro své podnikání)

Soukromé venture kapitálové společnosti - Jejich zakladateli bývají zkušení bývalí zaměstnanci bank, kteří mají natolik velký image, že jsou schopni shromáždit dostatek investičních prostředků. Někdy rovněž operují tím způsobem, že jimi zvolené projekty podpoří svým jménem a kontakty, a teprve dodatečně na ně hledají financování. Dceřiné firmy bank - perspektivnost a výhody venture kapitálu rozpoznaly již mnohé banky. Proto jsou některé venture kapitálové společnosti zakládány jako dceřinné firmy bank. Nezřídka se banky při vytváření takových společností spojují. Venture kapitálové společnosti zakládané bankami mají výrazně usnadněn přístup ke kapitálu a mateřské banky jim rovněž zabezpečí dostatek zajímavých projektů k financování. Mnohdy se však tito zakladatelé pokoušejí zasahovat do chodu venture kapitálových společností, zužovat jim prostor podnikání a směrovat je podle svých vlastních kritérií. Jelikož se venture kapitál používá především u menších firem, a jelikož bez něj by mnohé nadějné podnikatelské záměry nenašly potřebné finanční zdroje, stávají se venture kapitálové společnosti součástí schémat podpory malého a středního podnikání státních a mezinárodních institucí. Program PHARE Evropské komise využívá venture kapitálové společnosti jak pro podporu regionů, tak obecně, pro podporu malého a středního podnikání. Především nejrizikovější předstartovní financování je v Evropě téměř výlučně zabezpečován venture kapitálovými společnostmi zakládanými státem. Některé fondy rizikového kapitálu se specializují na určitá průmyslová odvětví jako např. potravinářský průmysl, distribuci nebo stavební materiály. Obecně jsou však venture kapitáloví investoři, až na pár výjimek, ochotni zvážit spolupráci ve většině odvětví. Fondy s rizikovým kapitálem mají různá kritéria týkající se velikosti a doby trvání investice. Některé fondy upřednostňují dlouhodobější investice na 5 až 7 let a ty investují převážně menší částky, jiné fondy preferují zase velké investice s rychlejším exitem např. typu manažerských odkupů. Rozdílný přístup v době pobytu fondu v podniku je také podle odvětví (u progresivnějších odvětví, jako jsou informační technologie nebo internet se jedná o rok nebo dva, např. u strojírenství se délka pohybuje od tří do pěti let).

55

2.4.4 Zisk u rizikového kapitálu90 V případě úspěšného umístění rizikového kapitálu dochází ve střednědobém horizontu, vlivem ekonomického růstu firmy, ke zhodnocení investice. Zisku je dosaženo výstupem z firmy, tj. prodejem majetkového podílu ve vlastnictví fondu rizikového kapitálu. Prodej se uskutečňuje zpravidla stategickému partnerovi firmy nebo na kapitálovém trhu po uvedení podílu na trh. V případě neúspěšného investování rizikového kapitálu hrozí jeho celková ztráta vzhledem k jeho charakteru financování bez majetkových záruk. Při konkurzu firmy má rizikový kapitál postavení podřízeného dluhu.91

2.4.5 Kdo rizikový kapitál vyhledává?92 Na investory typu venture capital (rizikový kapitál), kteří nabízejí většinou střednědobé až dlouhodobé financování rozvoje společnosti poskytované za získání podílu na základním kapitálu podniků, se v zásadě obracejí: • • • •

Podnikatelé, kteří plánují založit nějaký podnik nebo divizi svého mateřského podniku Podnikatelé, kteří plánují rozšířit nějaký podnik nebo divizi svého mateřského podniku Podnikatelé, kteří chtějí přeměnit svůj podnik Podnikatelé, kteří chtějí revitalizovat svůj podnik

Může se jednat o odkupy firem (buy-out), ale také o investice do začínajících nebo expandujících firem.

2.4.6 Výhody venture kapitálových investic93 Výhody, které může přinést spojení investora rizikového kapitálu a firmy se zajímavým podnikatelským záměrem: • •

• • • •

rizikový kapitál poskytuje solidní kapitálový základ pro budoucnost - aby bylo možno splnit záměry růstu firmy a plány jejího rozvoje během investičního období firma neplatí žádné splátky ani úrokové náklady - z tohoto důvodu neexistuje žádný negativní vliv na hotovostní tok (pokud rizikový kapitál nezahrnuje prioritní akcie, ze kterých se platí fixní dividenda, a které mohou mít stanoveny termíny umoření, nebo pokud není součástí finančního balíku dluh) investor rizikového kapitálu se snaží být skutečným obchodním partnerem, který se podílí na riziku a odměnách, poskytuje praktické rady a odborné znalosti (dle potřeby) a napomáhá firemnímu obchodnímu úspěchu firemní obchodní aktiva nebudou pod žádnýi retenčními právy a podnikatel nebude muset poskytovat žádné osobní záruky existuje mnoho rozličných zdrojů, druhů a typů organizací poskytujících rizikový kapitál, takže je možné uspokojit různorodé potřeby vylepšení kapitálové struktury podniku

90

Pánek D.: Bankovní služby, Masarykova univerzita, 2001, ISBN: 80-210-2691-X, str. 24 Tedy investor je uspokojován v poslední řadě s minimální pravděpodobností návratnosti investice. 92 Fondy rizikového kapitálu jsou výnosnější než akciové trhy, dostupné na www.csob.cz/bankcz/cz/SME/Infoservis/Financedane/Pojisteni-a-investovani/22249620.htm 93 Výhody venture kapitálových investic, dostupné na www.businessinfo.cz/cz/clanek/pojisteni-investovani/zakladniinformace-o-rizikovem-kapitalu/1000466/4209/#typy

91

56

2.4.7 Nevýhody venture kapitálových investic94 Na druhé straně ani financování rizikového kapitálu není úplně bez rizika - fondy rizikového kapitálu nesou riziko nezdaru stejně jako ostatní majitelé nebo akcionáři. Participují na kmenovém jmění a jsou odměňováni v závislosti na úspěchu firmy - podílejí se na zisku, ale i ztrátě a na konečném prodeji investice. S financováním venture kapitálu souvisí i určitá omezení: • • • • •

Zdlouhavost a náročnost (i finanční) procesu investování Po vstupu investora do společnosti klesne rapidně vlastnický podíl původních majitelů společnosti ( i když v průběhu investování vzroste tržní hodnosta firmy) Sníží se rozhodovací pravomoc (v souvislosti se vstupem dalších podílníků) Ztráta samostatnosti v rozhodování Dodatečné výdaje

2.4.8 Problematické aspekty rizikového kapitálu v ČR95 V červenci roku 1993 vydala CVCA studii Rozvoj venture kapitálu v ČR, shrnující podmínky působení venture kapitálu u nás a možné cesty jeho budoucího rozvoje. Ve studii se zdůrazňuje silný růstový potenciál České republiky, otevřenost zahraničním investorům a vstřícnost k mezinárodním programům ekonomické podpory. Současně se konstatuje, že v ČR neexistuje výraznější daňové zvýhodnění při zakládání malých a středních podniků, pro které je rizikový kapitál přednostně určen. Naopak, ve srovnání s podmínkami fungování rizikového kaptálu v západoevropských zemích, jsou v ČR výrazné bariéry omezující jeho fungování, jako např. nepružná byrokracie, nedostatečná kvalifikace většiny manažerů v oblasti financí a nefungující kapitálový trh. Hlavní bariérou zakládání fondů rizikového kapitálu u nás je současný systém zdanění výnosů fondů rizikového kapitálu. Podle platné legislativy jsou výnosy dosažené pomocí rizikového kapitálu zdaněny třikrát. K prvotnímu zdanění dochází ve společnosti, do které bylo investováno. Čistý výnos je pak odváděn fondu, který jej zdaňuje znovu. Nakonec je ještě zdaňován výnos jednotlivých investorů, kterým fond vyplácí podíly. Další bariéru představují negativní zkušenosti manažerů fondů administrativního charakteru, vyplývající ze zdlouhavostí práce rejstříkových soudů při zakládání společností, navyšování vkladů do základního kapitálu a dalších změnách, které musí být v obchodním rejstříku zaznamenané. Obdobná situace je i v oblasti realizace úpadkového práva. Za zmínku stojí omezení, vyplývající z ustanovení obchodního zákoníku, podle kterého manažer, jenž byl u bankrotu, nesmí být členem statutárního orgánu další společnosti. Pro rizikový kapitál je bankrot náplní práce a toto ustanovení výrazně omezuje možnosti působení manažerů fondů ve firmách. Závažným omezením je i relativně problematické zhodnocení investice fondu rizikového kapitálu, které se dosahuje při dezinvestování. Ve světě je druhou nejrozšířenějí formou 94

Nevýhody venture kapitálových investic, dostupné na www.businessinfo.cz/cz/clanek/pojisteni-investovani/zakladniinformace-o-rizikovem-kapitalu/1000466/4209/#typy 95 Červinek, P.: Evropské finanční systémy 2007, sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference v červnu 2007, Masarykova univerzita 2007, ISBN 978-80-210-4319-0, str. 340

57

výstupu veřejný úpis akcií, který umožňuje dosáhnout vysoké zhodnocení. Tato forma výstupu je v České republice prakticky neuskutečnitelná. (Světlou výjimkou je společnost ZENTIVA), ve které působí fond Warburg Pincus.

Závěr 2. kapitoly Rizikový kapitál má v ČR tři problematické aspekty a prakticky neexistuje výraznější daňové zvýhodnění při zakládání malých a středních podniků, pro které je rizikový kapitál přednostně určen. Pro poskytovatele leasingu i factoringu se v ČR stále výrazněji mezi retardačními faktory projevuje omezování dostupnosti a zdražování refinančních zdrojů a některé dopady daňových změn provedených s účinností od počátku roku 2008 zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů - především vyšší daňové zatížení úroků a dalších finančních nákladů z přijatých refinančních zdrojů v rámci zpřísnění daňového režimu tzv. nízké kapitalizace a také změny daňového režimu finančního leasingu. Na tuto skutečnost reagují leasingové společnosti, kterých se novela nejvíce dotýká, různě. Např. ČSOB Leasing měla v 1.Q nárůst obchodů o 14 % (možná díky novému produktu, který je od listopadu 2007 na trhu (tzv. finanční leasing s odložením splátek na financování pořízení vozidel, strojů i zařízení, o jejím dalším novém produktu – viz Příloha č. 4). Další velkou společnost na trhu ŠkoFIN donutily změny nabídnout podnikatelům vylepšený operativní leasing s dodatečnými službami a operativní leasing nyní poskytuje všem cílovým skupinám jako alternativu ke klasickému finančnímu leasingu. Menší leasingové firmy registrují podstatně vyšší zájem o úvěrové financování. Celkově se leasingové společnosti, zejména ty velké, shodují na tom, že leasing bude mít na trhu stále své pevné místo a bude i nadále atraktivní, především pro podnikatele. V budoucnu by se dle představitelů velkých leasingových společností jako je ŠkoFIN, UniCredit Leasing nebo ČSOB Leasing vedle finačního leasingu měl zvýšit zájem o operativní leasing a také zvýšit podíl úvěru (ten by měl být využíván zejména neplátci DPH a fyzickými osobami).

58

3 SROVNÁNÍ NABÍDEK ALTERNATIVNÍCH FOREM FINANCOVÁNÍ Správné financování jakéhokoliv podniku patří k základním předpokladům konečného úspěchu. Většinou profinancování jisté investice má na starosti finanční oddělení, které se na základě určitých ukazatelů rozhoduje, kterou variantu profinancování zvolit. I když cena není ten jediný faktor, který v takovém případě rozhoduje, zaměřím se na cenové srovnání, tedy budu vybírat nabídku, která je cenově nejvýhodnější. Nutno dodat, že zpracování této části diplomové práce bylo stěžejním bodem. Existuje zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a není vůbec jednoduché získat nabídky poskytovatelů alternativních forem financování. Zejména proto se v této části nezmiňuji o forfaitingové nabídce a v záležitosti forfaitingu pojednávám pouze o procesu a ceně forfaitingu v obecné rovině.

3.1 Leasing96 V současnosti se leasingové společnosti snaží zaujmout a získat zákazníka řadou zvýhodněných akcí a lákavých nabídek v podobě slev a různých benefitů. Standardní jsou nulové akontace nebo odklady splátek, což snižuje celkové náklady na pořízení předmětu leasingu. Navíc podpis leasingové smlouvy umožní klientovi získat další bonusy. Posoudit, která nabídka je nejvýhodnější, není nic jednoduchého.Posouzení celkových nákladů nabídky se dosáhne nejlépe porovnáním součtů všech plateb nájemce souvisejících s plněním smlouvy. Do výpočtu by tedy měla vstupovat: • • • • •

splátka předem (nebo záloha) sumace měsíčních, čtvrtletních či ročních splátek poplatek za zprostředkování zůstatková cena předmětu na konci období případně další poplatky

3.1.1 Leasingový proces97 •

Předložení základních informací a podkladů pro uzavření leasingové smlouvy a ověření potenciálního nájemce leasingovou společností. • Kalkulace různých variant leasingových splátek v závislosti na požadavcích a možnostech nájemce. Pořizovací cena – měla by být doložena proformafakturou nebo kupní smlouvou od dodavatele. Pozor, pronajímatel do ceny může zahrnout i další poplatky, jako je doprava předmětu, clo, bankovní poplatky a další náklady spojené s pořízením předmětu leasingu. Interval splácení – může být měsíční, kvartální, pololetní nebo roční. S rostoucím intervalem splátek roste i riziko vzniku potenciálních neplatičů, a proto se to zákonitě projeví i v ceně, která je zákonitě nejnižší u splátek měsíčních. Navýšení první splátky – standardně se uvažuje o 20 – 30 % pořizovací ceny.

96 97

Leasing na úvod, dostupné na www.finance.cz/Leasing/uvod Leasingový postup, dostupné na www.finance.cz/Leasing/průvodce leasingem

59

• • •

Délka leasingové smlouvy – zpravidla je dána odpisovou skupinou předmětu leasingu. Leasingové splátky je ovšem možné uhradit i v kratším termínu, než je trvání smlouvy. Z hlediska uplatnění výše splátek do nákladů nájemce a výnosů pronajímatele musí být dodrženo trvání smlouvy podle zákona o daních z příjmů. Úvěrové procento – jedná se o faktor, limitující cenu. Jedná se o úvěrové procentu refinancujícího zdroje a připočítává se k němu i poplatek za otevření úvěru. Změna úrokové sazby úvěru se promítá do velikosti jednotlivých splátek nebo do splátky poslední. Platí to v případě, že uzavřená leasingová smlouva obsahuje ustanovení o změně nájemného z důvodu změny úrokových sazeb. Uzavření leasingové smlouvy mezi nájemcem a pronajímatelem. Protože Asociace leasingových společností ČR pro své členy vydala všeobecné smluvní podmínky k jednotlivým druhům leasingu, můžeme z nich čerpat a upozornit na náležitosti, které by měla každá leasingová smlouva obsahovat. Pronajímatel uzavře kupní smlouvu s dodavatelem nebo výrobcem předmětu, doba závisí na předmětu a celkovém objemu leasingové operace. Předmět je uveden do provozu. Má být o tom sepsán zápis, tedy zápis o předání předmětu. Tento okamžik je důležitý zejména z hlediska daně z příjmu. Po celou dobu nájmu je vedena dokumentace smlouvy.

3.1.2 Požadované záruky Dozajištění98 není u leasingu tak časté jako třeba u úvěru, protože předmětem zajištění je většinou právě pronajaté zařízení. Přesto se v některých případech dozajištění vyžaduje, např. od určité výše leasovaného předmětu nebo u určitých jednoúčelových předmětů, u kterých si leasingová společnost není jistá, že by se jí je v případě potřeby podařilo znovu přeprodat. Jedním ze základních druhů dozajištění je mimořádná leasingová splátka, záruka movitými či nemovitými předměty nebo bankovní záruka.

3.1.3 Cena leasingu Cenou za leasing je leasingová cena, která je obvykle placena v pravidelných splátkách (měsíčních, čtvrtletních, případně ročních). Leasingová cena placená nájemcem pronajímateli zahrnuje jednak postupné splátky pořizovací ceny majetku, leasingovou marži pronajímatele (leasingové společnosti) a v neposlední řadě ostatní náklady pronajímatele spojené s pronajatým majetkem, které jsou v rámci leasingových splátek přesouvány na nájemce (jedná se zejména o úrok z úvěru, který si leasingová společnost bere na pořízení majetku, který poté pronajímá nájemci, případné poplatky bance za vedení úvěrových účtů, jiné správní náklady spojené s leasingem atd.). Celková výše leasingové ceny je pak dána součtem jednotlivých leasingových splátek. V leasingových smlouvách se také často objevuje tzv. leasingový koeﬁcient (viz Cena leasingu, odkaz číslo 49).

3.1.4 Cenové nabídky CNC stroje Financovaný předmět Typ pronájmu Odpisová skupina 98

:CNC frézovací centrum STS :finanční leasing : 2 (5 let)

Komárková, J.: Bakalářská práce – Leasing, červen 2005, str. 33

60

Pořizovací cena Měna Počet splátek Délka trvání smlouvy Splátkové období Zůstatková prodejní cena Pojištění

: 12.025.000,- CZK (bez DPH) : CZK : 60 : 60 měsíců : měsíčně, 1. řádná splátka splatná nejpozději k datu převzetí : 1.000,- CZK (bez DPH) : AIG – sazba pojištění 0,6 % p.a. 6.013,- CZK (bez DPH) Spoluúčast minimálně 25.000,- CZK

1. nabídka Poplatek za zpracování: 5.000,- CZK (bez DPH) Tabulka č. 7 : Kalkulace leasingu I. MIMOŘÁDNÁ SPLÁTKA V %

0,00 - CZK

5,00 601 250

228 908 1,9036

217 460 1,8084

MIMOŘÁDNÁ SPLÁTKA (BEZ DPH) SPLÁTKA (BEZ DPH) SPLÁTKA V %

10,00 1 202 500 206 024 1,7133

15,00 1 803 750

20,00 2 405 000

194 577 1,6181

183 129 1,5229

10,00 1 202 500 206 349 1,716

15,00 1 803 750

20,00 2 405 000

194 805 1,620

183 381 1,525

10 % 1,128 1,109 0,019

15 % 1,121 1,130 - 0,009

20 % 1,114 1,115 - 0,001

Splátky neobsahují náklady na případné předfinancování dodávky. Splátky jsou fixní po celou dobu trváni smlouvy.

2. nabídka Poplatek za zpracování: - CZK Tabulka č. 8 : Kalkulace leasingu II. MIMOŘÁDNÁ SPLÁTKA V % MIMOŘÁDNÁ SPLÁTKA (BEZ DPH) SPLÁTKA (BEZ DPH) SPLÁTKA V %

0,00 - CZK

5,00 601 250

229 197 1,906

217 773 1,811

Splátky neobsahují náklady na případné předfinancování dodávky. Splátky jsou fixní po celou dobu trváni smlouvy.

3.1.5 Porovnání leasingových nabídek •

dle leasingového koeficientu

Tabulka č. 9 : Leasingový koeficient MIMOŘÁDNÁ SPLÁTKA V % 1. nabídka 2. nabídka Rozdíl (1.nabídka-2.nabídka)

0% 1,142 1,144 - 0,002

5% 1,135 1,137 - 0,002

Leasingový koeficient je počítán dle vzorce: (mimořádná splátka + nájemné ) x počet splátek Pořizovací cena

•

dle RPSN

RPSN (roční procentní sazba nákladů) je číslo, které má umožnit spotřebiteli lépe vyhodnotit výhodnost nebo nevýhodnost poskytovaného úvěru. RPSN udává procentní podíl z dlužné

61

částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru.99 Výpočet RPSN

• • • • • •

m je počet poskytnutých půjček, Ai je výše i-té poskytnuté půjčky, ti je doba (v letech a zlomcích roku ode dne 1. půjčky), kdy byla i-tá půjčka poskytnuta, n je počet plateb, Bj je výše j-té platby (splátky, poplatku atd.), sj doba (v letech a zlomcích roku ode dne 1. půjčky), kdy byl j-tý poplatek zaplacen.

Tabulka č. 10: RPSN MIMOŘÁDNÁ SPLÁTKA V % 1. nabídka 2. nabídka Rozdíl (1.nabídka-2.nabídka)

0% 4,71 4,75 - 0,04

5% 4,67 4,71 - 0,04

10 % 4,63 4,67 0,04

15 % 4,58 4,61 - 0,03

20 % 4,52 4,56 - 0,04

Sazba RPSN je počítána z údajů bez DPH a pojištění.

Závěr srovnání a postupy V tomto konkrétním případě je pro firmu výhodnější vybrat si nabídku č. 1, která je pro potenciálního nájemce dle výše uvedených dvou sazeb levnější. Např. při financování s mimořádnou splátkou ve výši 10 % by klient ušetřil 1.rok dle sazby RPSN 4.810,- Kč. Nutno však dodat, že se jedná pouze o tento příklad. V případě jiné investice by tomu mohlo být i naopak. Postupy organizací, poskytujících leasing jsou značně rozdílné. Některé leasingové firmy se zaměřují na bonitu předmětu leasingu, jiné na bonitu žadatele o leasing. Od toho se odvíjí i výše ceny leasingu. Většinou jsou leasingové firmy schopny zajistit i doplňkové služby jako pojištění, servis, popř. zaškolení správné manipulace předmětem leasingu.

3.2 Factoring Větší společnosti100 si mohou dostatek provozních prostředků zajistit factoringem v tom případě, kdy jim klasické bankovní financování neposkytuje zdroje v potřebné výši (jsou na "limitu" u bank) nebo bankovní řešení není dostatečně flexibilní (například u firem se silným sezonním vlivem). Navíc mohou využít i toho, že tento způsob financování na rozdíl od úvěrů nevstupuje do rozvahy na straně pasiv, takže nezvyšuje ukazatele zadlužení a rozvaha společnosti tak zůstává volná pro případné využití bankovního financování.

99

Poskytovatel spotřebitelského úvěru je v Česku od 1. ledna 2002 ze zákona povinen uvádět u své nabídky i RPSN. Proč factoring?, dostupné na www.cashreform.com/clanky/factoring-vs-ucet.html z 26.9.2005

100

62

3.2.1 Požadované záruky Zajištění se stanoví po vyhodnocení bonity společnosti. Většinou je to blankosměnka do výše dlužné částky se smlouvou o vyplňovacím právu směnečném, která definuje podmínky použití směnky a výši směnečné sumy. Výstavcem směnky je společnost a avalisty jsou majitelé/jednatelé společnosti a jejich manželé/manželky.

3.2.2 Průběh factoringu (dle firmy DS factoring) Schéma č. 2: Průběh factoringu

Pramen: www.factoring.cz/factoring.asp

• • • •

Dodávka zboží odběrateli, fakturace (čas=T) Postoupení faktury faktorovi, neprodlené uhrazení zálohy faktorem (T+2 dny) Uhrazení faktury odběratelem na účet faktora (T+60 dní) Uhrazení doplatku dodavateli (T+62 dní)

3.2.3 Cena factoringu Jak již bylo zmíněno, cena factoringu se skládá z factoringové provize, která zahrnuje dvě složky, a to rizikovou složku a náklady spojené se zpracováním. V případě předfinancování je nutno počítat i s úrokem. Výše úrokové sazby odpovídá přibližně úrokovým sazbám z krátkodobých bankovních úvěrů a závisí především na refinančních nákladech factoringové společnosti. Skutečnou cenu factoringu je možné vyjádřit jako vnitřní míru výnosu. Rovnici pro výpočet vnitřní míry výnosu sestavíme tak, že navzájem porovnáme současnou hodnotu (např. ke dni odkupu pohledávky), cash flow, které factoringová společnost dostává (factoringová provize, úrok, úhrada pohledávky) a naopak platí (předfinancování). Pro vnitřní míru výnosu potom musí platit: NHTo = FP + (u + NHT1)/(1+i)n Vysvětlivky: NHTo - je výše pohledávky, proplácená factoringovou společností jako předfinancování FP - je factoringová provize v absolutním vyjádření, placená při odkupu pohledávky NHT1 – je úhrada pohledávky v době její splatnosti n – je doba splatnosti pohledávky v letech

63

u – je úrok z předfinancování, placený v době splatnosti pohledávky i – je vnitřní výnosová míra Úpravou vztahu vyjádříme vnitřní výnosovou míru:

i=n u+

NH T 1 − FP − 1 NH T 0

3.2.4 Cenové nabídky pohledávky Výše pohledávky :12.025.000,- Kč Splatnost : 60 dní Roční obrat : 30 mil. Kč Factoringová společnost řeší pohledávku pro neznámého klienta, u kterého neví, co dovává, ani kdo je odběratelem. Má-li klient jen jednoho odběratele, je nutný bezregresní factoring. Tabulka č.11 : Kalkulace factoringu I. v %

Jednotka Vyplacená záloha 1 Doplatek Úrok (roční sazba 1 M PRIBOR 2) Factoringový poplatek 3 Min. objem měsíčně postoupených pohledávek Max. limit financování 4 Rezerva financování Jednorázový poplatek 6 On-line přístup Poplatek za jednotlivý dokument Změna obchodních podmínek Zařazení nového odběratele

% % % p.a.

Regresní Factoring 80 20 3,8 + 3,6

Bezregresní Factoring 80 20 3,8 + 3,6

% mil. Kč

1,2 0,8

1,5 0,8

mil. Kč mil. Kč

2,1 0,5

Kč

9.650,-

Dle přidělených pojistných limitů 7 14.650,zdarma zdarma zdarma zdarma

Ad 1: K dispozici IHNED po podpisu smlouvy. Ad 2: Prague InterBank Offered Rate - pražská mezibankovní nabídková sazba vyhlašovaná ČNB. Za tuto sazbu si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. 1M znamená jednoměsíční sazba. Ad 3: Poplatek za faktoring bez pojištění je stanoven bez ohledu na reálnou splatnost a obsahuje správu celého financování, konkrétně sledování aktuálního stavu salda dosud neuhrazených pohledávek, inkaso pohledávek, párování došlých úhrad od odběratelů a výplatu doplatků.Pro factoring s pojištěním navíc i vyhodnocování a monitorování bonity Vašich odběratelů pojišťovnou, schválení pojistných limitů na jednotlivé odběratelé pojišťovnou, hlášení pohledávek k pojištění, monitorovací poplatky a pojistné. Ad 4: Odpovídá výši vyplaceným zálohám a rezervě. Ad 5: Výše vyplacených záloh za jedním z odběratelů z hodnoty celkově vyplacených záloh za všemi odběrateli. Ad 6: Za přidělení úvěrového rámce a vypracování smluvní dokumentace. Ad 7: Záleží na tom, jakou výši limitu dá pojišťovna factoringové společnosti na daného odběratele našeho klienta. Vychází-li např. 1,6 mil.Kč k financování, pojišťovna přidělí limit jen 0,8. Pak factoringová společnost financuje pouze do přiděleného limitu.

64

Tabulka č.12 : Kalkulace factoringu II Fakturovaná částka:

12.025.000,-

Doba splatnosti:

60 dnů

Factoringový poplatek:

1,1 % (prům. cena pro klienty s ročním obratem cca 30-50 mil.Kč)

Úrok z profinancování:

1M PRIBOR + 2,0% p.a. (3,8% + 2,0% p.a=5,8% p.a.)

Výše zálohové platby:

80 %

1. den

Dodavatel vystaví fakturu a kopii s dodacím listem zašle factoringové společnosti.

2. den

Factoringová společnost propočte výši zálohy a poskytne dodavateli zálohu 12.025.000,- x 80 % = 9.620.000,- .

61. den

Odběratel zaplatí ve prospěch factoringové společnosti 12.025.000,- Kč Factoringová společnost doplatí klientovi 2.405.000,propočte factoringový poplatek, úrok z profinancování 12.025.000 x 1,1/100 = 132.275,- Kč (factoringový poplatek) 9.620.000 x 60/365 x 5,8/100 = 91.720,- Kč (úrok z profinancování)

Factoringová společnost fakturuje klientovi náklady z factoringu 132.275,- Kč + 91.720,- Kč = 223.995,- Kč. Tedy celkový náklad kompletní factoringové služby představuje 1,86 % nominální hodnoty pohledávky. Tabulka č.13: Kalkulace factoringu I v Kč – bezregresní factoring

Odběratel Fakturovaná částka Vyplacená záloha ihned

Splatnost na faktuře Poplatek

XY 12.025.000,- Kč 80 % z částky bez DPH101 = 9.620.000,- Kč 60 dní 1,5 %

Úrok (PRIBOR + marže)

3,8 + 3,6 % = 7,4 %

Celkové náklady Celkové náklady v % z faktury

297.396/12.025.000 x 100

Náklady na bezregresní factoring

12.025.000 x 1,5/100 = 180.375,Kč 9.620.000 x 7,4/100 x 60/365 = 117.021,- Kč 180.375 + 117.021 = 297.396,- Kč 2,47 % z nominální hodnoty pohledávky

Tabulka č. 14: Srovnání factoringu dle RPSN

Kalkulace RPSN v % Rozdíl

Kalkulace factoringu I 18,81 18,81 – 14,16 = 4,65 %

Kalkulace factoringu II 14,16

Závěr srovnání a postupy: V prvním případě by klient zaplatil o 0,61 % hodnoty nominální pohledávky více než v případě druhém, což činí 73.401,- Kč. Dle sazby RPSN, tedy u roční procentní sazby nákladů, je rozdíl 4,65 % a i podle tohoto faktoru je výhodnější kalkulace I. Při financování faktoringem klient musí vážit i pojištění pohledávky, v případě, že odběratel nezaplatí za své závazky. Některé factoringové společnosti nabízejí pojištění za nadstandardních podmínek, kdy i v případě neplacení zahraničního odběratele garantují výplatu celé nominální částky faktury (např. Factoring ČS standardně zaplatí 80% jako zálohovou platbu ihned a 20% doplatek 90. den po splatnosti faktury). ČSOB Factoring přebírá riziko neplacení, přičemž spoluúčast klienta činí 101

Většinou se však vyplácí včetně DPH

65

10-15%. V praxi to tedy znamená, že klient dostane po uplynutí předem stanovené lhůty 8590% z nominální hodnoty pohledávky i přesto, že odběratel pohledávku neuhradil.

3.3 Forfaiting Forfaiting je svou povahou blízký eskontnímu úvěru. Rozdíl je ten, že u eskontního úvěru zůstává zpravidla riziko neproplacení směnky na tom, kdo ji prodává. Používají jej zejména firmy /např. strojírenské/ vyvážející rozsáhlejší celky na střednědobý či dlouhodobý úvěr.

3.3.1 Forfaitingový proces Forfaitingový proces102 začíná uzavřením smlouvy mezi forfaiterem a dodavatelem. Obě strany vymezí konkrétní pohledávku, náklady spojené s odkupem, požadovanou dokumentaci a termínrealizace. Poté prodávající dodá zboží zahraničnímu odběrateli a postoupí pohledávku forfaitingové organizaci. Následuje úhrada dohodnuté finanční částky (hodnota pohledávky snížená o náklady forfaitingu) od forfaitera na účet dodavatele. Ke dni splatnosti pak forfaitingová společnost inkasuje nominální hodnotu pohledávky přímo od odběratele respektive od jeho banky. Pokud se tak nestane, vystupuje jako věřitel a zajišťuje upomínky a další postup vedoucí k soudnímu vymáhání. Forfaiter odkupuje od prodávajícího kryté importní nebo exportní pohledávky. Pohledávka může být krytá bankovní zárukou, avalovanou směnkou, nebo alternativně dokumentárním akreditivem s odloženou splatností. Ve výjimečných případech forfaitr odkoupí vlastní směnky nebo Vámi akceptované cizí směnky, které jsou vydány za účelem získání provozního financování. Při odkupu platebních instrumentů, zajištěných bankou a kryjících obchodní transakce, se zpravidla jedná o financování bez zpětného postihu na prodávajícího. Každou forfaitingovou operaci můžeme rozdělit do dvou fází: kontraktační – kde jsou dohodnuty podmínky forfaitingu pohledávky • • realizační – v průběhu této fáze dochází k samotnému prodeji pohledávky vývozcem a pro forfaitéra končí inkasem pohledávky

3.3.2 Požadované záruky Management)

(konkrétně

ve

firmě

Falcon

Credit

• •

Při směnce – záruka vystavená prvotřídní komerční bankou formou avalu Při akreditivu – neodvolatelný akreditiv vystavený nebo potvrzený prvotřídní komerční bankou Bankovní záruka musí být neodvolatelná a bezpodmíněná, vystavená prvotřídní bankou.

3.3.3 Cena forfaitingu Forfaitér si při odkupu pohledávek sráží z celkové výše pohledávky určitý diskont, eventuálně další provize a poplatky. Tato sražená částka – cena forfaitingu – potom představuje na jedné straně výnos z forfaitingu pro forfaitéra, na straně druhé náklady forfaitingu pro subjekt, prodávající pohledávku. Základní struktura ceny forfaitingu a faktory, které ji determinují, je zobrazena v následujícím schématu. 102

Financování firem forfaiting/uvod/

prostřednictvím

forfaitingu,

dostupné

66

na

www.finance.cz/firmy/informace/financovani-firem-

Schéma č. 3: Struktura ceny forfaitingu CENA FORFAITINGU

Efektivní sazba

Hrubá nákl. sazba

Diskontní sazba

Hrubá marže

Refinanční sazba

Riziková prémie

Zisk/Ztráta z dočas. uložení

Čistá marže

Závazková provize

Opční provize

Zpracovatelská provize

Pramen: Vlastní zpracování, Radová J., Dvořák P.: Finanční matematika pro každého, GRADA 2001, str. 182, ISBN: 80-247-9015-7

• Refinanční sazba Refinanční sazba vychází z úrokových nákladů na refinancování odkupované pohledávky. Pokud je celá pohledávka splatná v jednom termínu, vychází se z úrokové sazby, odpovídající době splatnosti pohledávky. Pokud je pohledávka rozdělena do několika splátek, je možné odvodit refinanční úrokovou sazbu různým způsobem: jako vážený průměr z úrokových sazeb na základě střední doby splatnosti • Zisk či ztráta z dočasného uložení Pokud forfaitér fixuje klientovi sazbu, kterou si sráží z odkupované pohledávky, určitý čas před samotným odkupem pohledávky, musí si opatřit – pokud chce vyloučit úrokové riziko – adekvátní refinancování (a tedy i zafixovat refinanční sazbu) v okamžiku, kdy sazbu klientovi stanoví. Získané refinanční zdroje potom ukládá do doby jejich skutečného vynaložení na peněžním trhu. Obecně bude platit, že sazba, za kterou získal refinanční zdroje, bude odlišná od krátkodobé sazby na peněžním trhu (za kterou může tyto zdroje dočasně uložit). Z toho vyplývá, že (v závislosti na tvaru výnosové křivky a vzájemného vztahu mezi krátkodobými a střednědobými, resp. dlouhodobými úrokovými sazbami) může z uložení dosáhnout zisku či ztráty. Tento zisk (ztráta) se může promítnout do výsledné sazby, kterou si strhává při koupi pohledávky. • Hrubá nákladová sazba Refinanční sazba upravené o ztrátu/zisk z dočasného uložení, tvoří hrubou nákladovou sazbu. Hrubá nákladová sazba představuje základ efektivní forfaitové sazby. • Hrubá marže Hrubá nákladová sazba musí být dále zvýšena o hrubou marži. Hrubá marže se skládá ze dvou základních složek:

67

riziková prémie se odvíjí od rizikovosti pohledávky, která je předmětem odkupu103 (1-8% p.a.) čistá marže pokrývá forfaitérovi na jedné straně související (neúrokové) náklady, jako např. personální či věcné, ale i náklady daňové nebo vyplývající z povinnosti udržovat povinné minimální rezervy apod., na straně druhé obsahuje i kalkulovaný forfaitérův zisk

• Efektivní sazba Výsledná efektivní sazba stanovuje, jak velkou částku z hodnoty pohledávky musí forfaitér požadovat, aby pokryla jeho náklady a kalkulovaný zisk. Pro prodávajícího pohledávky (exportéra) naopak efektivní sazba ukazuje, jak velké úroky musí minimálně promítnou do ceny, aby na prodeji pohledávky forfaitérovi neprodělal. Diskont • V rámci forfaitingu je standardní, že pohledávku proplácí forfaitér při jejím odkupu, přičemž si sráží příslušný diskont. Výši diskontu by měla pokrývat náklady a zisk forfaitéra, odpovídající efektivní sazbě. Diskont, resp. diskontovanou hodnotu pohledávky, lze počítat následovně:

metodou přímého diskontu (Straight Discount)

Základem výpočtu diskontního úroku je nominální hodnota pohledávky. Dsd = NH * (t + tGD) * pD / 360 * 100 Dsd – diskont počítaný metodou straight discount NH - nominální hodnota pohledávky pD – je diskontní sazba v % t – doba splatnosti pohledávky ve dnech t GD – jsou grace days104 Diskontovaná hodnota pohledávky se potom vypočítává jako DH = NH – Dsd Tedy odečtením diskontu od nominální hodnoty pohledávky. Metoda Straight Discount se většinou používá na primárním trhu.

Diskont měřený výnosem (discount to yield)

Základem výpočtu diskontního úroku je diskontovaná hodnota pohledávky. Ddty = NH * idty * T / (36000 + idty * T) Ddty - diskontní úrok NH - nominální hodnota pohledávky idty - úroková sazba v % T - počet dní, po které je účtován úrok

103

Nejvýznamnější faktory určující výši rizika jsou zejména bonita banky garantující pohledávku, riziko země dlužníka (garantující banky) a kvalita instrumentu ztělesňujícího pohledávku 104 Při výpočtu diskontu se obvykle sjednaná doba splatnosti prodlužuje o několik dní (grace days), což přirozeně zvyšuje výši sráženého diskontu forfaitérem. Důvod zahrnutí těchto dnů navíc spočívá v tom, že ke skutečném připsání peněz na účet forfaitéra dochází obvykle o několik dnů později, než nastává splatnost pohledávky.

68

Diskontovaná hodnota pohledávky se potom vypočítává jako: SD = N – Ddty = N / (1 + (T * idty / 36000)) Metoda Discount to Yield se hlavně používá na sekundárním trhu.

3.4 Rizikový kapitál105 Získávání finančních zdrojů na kapitálových trzích je v České republice ještě pořád v prvopočátku. Poptávka po investičních instrumentech je vysoká, objemy na sekundárních trzích rostou, avšak počet nových emisí je minimální. Od května 2004 mají české podniky na základě tzv. evropského pasu106 jednodušší vstup na zahraniční trhy. Na druhé straně, jednotná bankovní licence ještě víc zjednodušila vstup zahraničního kapitálu na český trh. Projevilo se to zejména v kolektivním investování, kde počet fondů a podfondů z jiných států vzrostl na 1025. Zahraniční investoři na konci září 2006 vlastnili tuzemské cenné papíry v hodnotě 312,3 mld. Kč ve formě portfoliových investic, přičemž čeští investoři drželi podíly v hodnotě 261,4 mld. Kč.

3.4.1 Neúspěšná emise firmy Limart, a.s. Společnost Limart se základním kapitálem 170,2 mil. Kč společně vlastnili Martin Procházka a Libor Kotouček. Do obchodního rejstříku byl podnik se sídlem v Brně – Chrlicích zapsán 15.7.1999 s předmětem podnikání koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, zprostředkovatelská činnost a zámečnictví107. V roce 2000 Limart provozoval tři technologické linky italské a dánské výroby pro kontinuální dělení plechů s celkovou roční kapacitou 90 tis. tun. Všechny linky pracovaly v nepřetržitém provozu a vytíženost těchto výrobních kapacit dosáhla během roku 2000 98,6 %. V té době se Limart, a.s. stal největším zpracovatelem plechu v ČR, který dodával na míru „just – in - time“ a díky moderním technologiím a modernímu přístupu k řízení firmy dokázal, že i v klasickém odvětví může působit efektivní a zisková společnost. Podnik disponoval nejmodernějším technologickým zařízením, které umožňovalo vysokou produktivitu práce a zajišťovalo minimální odpad. Hlavním odběratelem byla společnost Škoda Auto Mladá Boleslav, kterou podnik získal v dubnu 2000 a zajišťovala až třetinu obratu. Cíl a strategie společnosti Limart, a.s. Cílem společnosti bylo posílit svou pozici největšího českého zpracovatele výrobků z ploché oceli. K dosažení tohoto cíle byla zvolena následující strategie: zvýšit výrobní kapacity a rozšířit sortiment o výrobky s vyšší přidanou hodnotou Přiblížit se zákazníkovi vlastním logistickým programem Rozšířit nabídku služeb Prostřednictvím kapitálového trhu využít možnosti přímého financování Podnik si byl vědom, že v tomto sektoru podnikání existují i značná rizika. Odběratelé Pikartu často působili v odvětvích podléhajících sezónním či cyklickým vlivům. Limart v té době 105

Nývltová R., Režňáková M.: Mezinárodní kapitálové trhy – zdroj financování, GRADA 2007, ISBN 978-80-247-1922-3, str. 203-214 106 jednotná bankovní licence 107 Společnost sice působila v oboru zpracování ploché oceli již od roku 1994, ale teprve v roce 1996 byla založena společnost LIMART SSC s.r.o., která se v letech 1997-9 stala největším obchodním partnerem Válcoven plechu Frýdek-Místek.V roce 1999 ylo z důvodu rostoucích požadavků postaveno první servisní centrum, díky kterému byly radikálně zkráceny dodací termíny a zajištěna vyšší variabilita v dodávkách.

69

žádný výrazný vliv těchto faktorů nezaznamenal. Z předešlých zkušeností bylo dokonce vypozorováno, že pokles v jednom průmyslovém oboru byl bezprostředně kompenzován růstem v odvětví jiném. Aby však bylo toto riziko do budoucna minimalizováno, byla zvolena orientace na široké spektrum průmyslových oborů a odběrateli se staly podniky z mnoha odvětví. Limart neměl s ohledem na kapacitu a šíři sortimentu v ČR významnějšího konkurenta. Za jistou konkurenci bylo možno považovat Válcovny plechu Frýdek-Místek a společnost Ferona. Limart ale díky své flexibilitě a schopnosti přizpůsobit se přání zákazníka lišil v mnohém od klasických velkých podniků. Měl největší výrobní kapacitu na trhu, logistický program zahrnující vlastní autodopravu a v neposlední řadě disponoval skladovými a výrobními prostory ve velmi výhodné lokalit. Mezi další pozitiva firmy patřila možnost zkoušení materiálu přímo na místě. Příprava primární emise akcií Vzhledem k nutnosti posílení vlastního kapitálu a finanční síly společnosti v souladu se záměrem zůstat jedničkou v oboru se vedení rozhodlo pro emisi akcií. Společnost nepotřebovala strategického partnera, který by přinesl nové know-how či nové trhy. Z tohoto pohledu se tedy jevilo jako nejvýhodnější nabídnout nově emitované akcie širokému spektru investorů. Tímto krokem by také došlo ke zvýšení prestiže a image společnosti. Větší část získaných peněžních prostředků měla být použita na investice do dalšího technologického zařízení, zbytek pro financování zásob vstupního materiálu. Prioritou společnosti byl hlavně český trh, Společnost si stanovil za cíl emisi akcií na pražské burze. Emise se měla pohybovat v rozmezí 100 – 200 mil. Kč. Taková velikost emise by neměla na zahraničním trhu zřejmě šanci na úspěch a neoslovila by dostatečně široké spektrum investorů. Z hlediska pražské burzy se mělo jednat o emisi, která má všechny předpoklady dostat se do indexu PX 50 a z pohledu reálně obchodovatelného počtu akcií se zařadit mezi 20 nejvýznamnějších společností. Předností společnosti byly kromě dobrých finančních výsledků v přepočtu na jednoho zaměstnance (při 60 zaměstnancích na každého z nich připadalo téměř 15 mil. Kč tržeb a 681 tis. Kč čistého zisku) také jasné vlastnické vztahy a nízký podíl cizích zdrojů na financování firmy. Riziko představovaly malé bariéry pro vstup do odvětví a také i určitá cykličnost odvětví. Společnost Limart získala dlouhodobý mezinárodní rating na úrovni Ba-. Za faktory, které omezily úroveň dlouhodobého ratingového hodnocení byly považovány cykličnost odvětví a jeho nestabilita. Faktorem podporujícím ratingovou úroveň bylo tržní postavení, kvalita produkce, efektivní řízení provozního hospodaření a nižší úroveň fixních nákladů podniku. Rozhodný krok pro vstup na BCPP Počátkem roku 2001 byla vybrána společnost Ami Communications jako public relations agentura pro IPO108 společnosti Limart. Tato agentura byla pověřena komunikací s médií a investory během uvádění primární emise akcií společnosti na pražskou burzu. Její aktivity zahrnovaly přípravu strategie komunikace, media relations, prezentaci pro finanční analytiky v ČR i Londýně, správu webových stránek a přípravu informačních materiálů. Dne 20.4.2001 byl učiněn akcionáři Limartu rozhodný krok, když mimořádná valná hromada společnosti schválila navýšení základního kapitálu formou emise nových akcií. Tím došlo ke 108

IPO (Initial Public Offering) je vžitý termín pro primární veřejnou nabídku akcií spojenou se vstupem na burzovní trh.

70

splnění základního předpokladu pro uvedení cenných papírů Limart na trh BCPP. Limart hodlal zvýšit základní kapitál upsáním 1 500 tis. kusů nových kmenových akcií o jmenovité hodnotě 100 Kč na akcii. Akcionáři hlasováním rozhodli svěřit rozhodnutí o počtu vydaných akcií a jejich emisnímu kursu do rukou představenstva firmy. Limart poté ve spolupráci s manažerem emise – společností EPIC Securities připravil žádost o schválení prospektu emitenta, kterou musel předložit Komisi pro cenné papíry. Očekávalo se, že se tato první česká primární emise objeví na trhu na přelomu června a července 2001 Dá se z případu Limart poučit? Společnost EPIC Securities vedla Limart na Nový trh pražské burzy. Jejím cílem bylo za 49,7 % podílu na společnosti na trhu získat 175 – 340 mil. Kč. Institucionálním investorům bylo nabízeno 1700 tis. kusů akcií. Poptávka však bohužel nedosáhla ani milionové hranice. Následně proto EPIC Securities změnil strategii a rozhodl se oslovit širší segment potencionálních zájemců – zahraniční a drobné investory. Také neúspěšně. Podle předních analytiků českého kapitálového trhu neúspěch IPO společnosti Limart tkvěl ve dvou problémech – ve vysoké požadované ceně za akcii a v nedostatečném představení emise manažerem. Potenciální problematičnost emise naznačoval již ratingový stupeň udělený Czch Rating Agency. Dlouhodobý mezinárodní rating na úrovni Ba- je interpretován jako již spekulativní stupeň s nejistou budoucí úrovní rizika. Z toho plynula opodstatněná nedůvěra investorů v budoucí stabilní rozvoj společnosti, vyplývající z cykličnosti odvětví, ve kterém působila a za malé přidané hodnoty, typické pro toto odvětví. Další příčinou obav o budoucí vývoj byla přílišná závislost na jednom velkém odběrateli – Škoda auto a.s., vlastněné zahraničním investorem. V neposlední řadě to byla rovněž velikost emise, která naznačovala nízkou likvidnost emise. I přes to všechno společnost Limart získala obrovskou popularitu a výhodné postavení na finančním trhu. Pro expanzi tak mohla použít leasing i nově dostupné bankovní účty. Vystavila se tím vysoké zadluženosti. Kromě toho zanedlouho ztratila nejvýznamnějšího klienta, společnost Škoda Auto a nebyla schopná své závazky splácet. Dne 7.10.2004, 3 roky po neúspěšném pokusu o IPO, brněnský soud ve věci společnosti Limart rozhodl o uvalení konkurzu.

3.4.2 Úspěšná emise společnosti Zentiva N.V. Nadnárodní podnik Zentiva N.V. vznikl v roce 2003 jako nástupnická společnost podniku Léčiva, a.s. po jeho akvizici slovenské firmy Slovakofarma, a.s. Samotná společnost Zentiva N.V. však vznikla již v dubnu 1998. V roce 2004 byly akcie Zentivy N.V. kótovány na londýnské a pražské burze, kde se Zentiva stala historickým prvním IPO. Mezinárodní farmaceutická společnost Zentiva vyrábí značkové generické přípravky, tedy ekvivalenty léků, u nichž prošla patentová ochrana. Zaměřuje se na celou řadu terapeutických oblastní, především an kardiovaskulární choroby, záněty, bolestivé stavy, infekce a onemocnění centrální nervové soustavy a gastrointestinální a urologické oblasti. Délka patentu je u léků zpravidla omezena 15 – 20 lety. Firmy zaměřené na výroby generik proto sledují, kdy již nebudou vytipované přípravky patentově chráněny. Výroba generického léku trvá od vývoje po registraci příslušným regulačním orgánem 2 -3 roky. Doba, kdy se může jejich výrobce po ukončení patentové ochrany původního léku prosadit na trhu, je tedy velmi krátká. Tržby za farmaceutické přípravky představovaly v minulém roce 96,6 % celkových tržeb. Společnost zaměstnává více než 4 200 zaměstnanců a má výrobní místa v ČR, na Slovensku a

71

v Rumunsku (2. největší hlavní trh). Mezi hlavní trhy Zentivy patří kromě uvedených zemí také Polsko, Rusko a nové trhy EU a východní Evropy (Ukrajina, Pobaltí, Bulharsko). Cíl a strategie společnosti Zentiva N.V. Převzetí většinového podílu akcií společnosti Slovakofarma bylo v kontextu s klíčovým záměrem společnosti – silnou expanzi na sousední trhy. Již během roku 2003 zahájily sovu činnost obchodní společnosti Zentiva CZ, Zentiva SK, Zentiva PL a ruská Zentiva Farma. Zdroje financování pro další expanzi se společnost rozhodla získat primární emisí akcií. Přípravy začaly okamžitě po dokončení fúze společnosti Zentiva a Slovakofarma. Příprava primární emise akcií Emise akcií byla uskutečněna formou Kombinované nabídky, kterou tvořila nabídka nových akcií investorům v ČR a paralelní nabídka akcií a globálních depozitních akcií institucionálním investorům v zahraničí. Globální depozitní akcie jsou zastoupeny globálními depozitními certifikáty emitovanými dle pravidel Regulation S109 a Rule 144A110. Výkon hlasovacích práv probíhá skrze The Bank of New York. Cílem IPO bylo, aby se na akciovém trhu obchodovaly akcie celé skupiny Zentiva. Proto byla emitentem akcií mateřská společnost Zentiva N.V. Ve smlouvě o upsání akcií uzavřené se zástupcem manažerů Merrill Lynch se emitent zavázal vydat 4 329 896 nových akcií v souvislosti s mezinárodní i českou veřejnou nabídkou a prodávající akcionáři se zavázali prodat manažerům 5 670 104 ks existujících akcií v souvislosti s mezinárodní nabídkou. Tabulka č.15: Struktura úpisu emise Manažeři Merrill Lynch ABN AMRO Rothschild HSBC Bank plc. ING Bank N.V. (Londýn) UBS Limited Celkem

Počet akcií 5 550 000 1 300 000 550 000 1 300 000 1 300 000 10 000 000

Na londýnskou burzu vstoupila Zentiva úspěšně 23.6.2004, o 5 dní později se s akciemi začalo obchodovat také na hlavním trhu BCPP. Celkem bylo prodáno 11,5 mil. akcií (tedy téměř 30 % akcií Zentivy) za více než 5,5 mld. Kč. Poptávka po akciích pětinásobně převýšila nabídku.Upisovací cena činila 485 Kč na akcii nebo 18,36 USD v případě zahraničního úpisu v Londýně. Zájem investorů předčil nabídku, díky čemuž se cena za jednu akcii dostala do horní části předem určeného intervalu 400-525 Kč. Celková tržní hodnota nadnárodního podniku Zentiva N.V. byla úpisem nastavena na 18,5 mld. Kč a její akcionářská struktura po dokončení IPO byla následující: • 53,9 % fondy Wartburg Pincus • 13,8 % vedení a zaměstnanci společnosti 109

110

Pravidla pro nabídky a prodeje mimo území Spojených států bez zápisu do rejstříku podle zákona o cenných papírech z r. 1933 Článek 144A umožňuje společnosti obchodovat na trhu a prodávat cenné papíry prostřednictvím zprostředkovatele institucionálním investorům bez registrace a poplatku burzy, jak je požadováno pro IPO

72

• •

2,2 % ostatní soukromí akcionáři 30,2 % volně obchodované akcie

Náklady na emisi akcií činily 92 mil. Kč, tedy asi 2 % z objemu emise. Očekávaným efektem bylo získání finanční flexibility k pokračování strategie expanze na další klíčové trhy střední a východní Evropy jako Polsko a Rusko. Většina získaného kapitálu však byla použita k úhradě nevyplacených dividend směrem k fondům vlastního kapitálu skupiny Wartburg Pincus. Fondy tak zúročily svou snahu a spolu s managementem spolenosti završily etapu rozvoje Zentivy. Klíčové události vývoje nadnárodního podniku Zentiva po úspěšné emisi akcií111 V roce 2005 se k dceřiným společnostem Zentivy v Polsku, Rusku a na Slovensku připojila akvizice v Rumunsku. Zentiva převzala 74,9 % podíl ve společnosti Sicomed S.A., největším rumunském výrobci generik. V rámci procesu integrace do skupiny Zentiva následně došlo ke změně obchodní firmy Sicomed na Zentiva S.A. V březnu 2006 odkoupila 24,876 % akcií společnosti Zentiva skupina Sanofi-Aventis. Je to jedna z největších farmaceutických společností v Evropě a třetí největší na světě. Zentivě přinesla další zkušenosti a široké obchodní zastoupení. Skupina Sanofi-Aventis získala svůj podíl odkoupením zbývajícího podílu od fodnů Wartburg Pincus, části podílu od managementu a zaměstnanců Zentivy a od některých bývalých manažerů společnosti. Celkově společnost Sanofi-Aventis nabyla 9 486 663 kusů akcií za celkovou úplatu ve výši asi 430,3 mil. EUR. Fond soukromého kapitálu Wartburg Pincus, který v Zentivě (resp. Léčivě) působil od roku 1998 odprodejem akcií skupině Sanofi-Aventis kompletně dokončil a zhodnotil svou investici. Roční působení Zentivy na pražské burze bylo pro Zentivu úspěšné. Cena akcií vzrostla o více než 140 % z původních 485 Kč na přibližně 1 200 Kč v září 2006. Celková tržní hodnota akcií tedy dosáhla téměř 46 mld. Kč, což ze Zentivy činí jednu z největších společností na trhu. V roce 2006 byla vyplacena dividenda 9,5 Kč na akcii, přičemž celkový poměr vyplacených dividend ke konsolidovanému výsledku hospodaření (payout ratio) činil 19 %.

Závěr 3. kapitoly Některé podniky jsou schopny vstupovat nejen na kapitálové trhy v zemích, kde působí, ale i na trhy třetích zemí a tím pádem využívat zdroje financování v globálním měřítku. Proces využívání zahraničních zdrojů financování začíná emisí dluhopisů na některém rozvinutém trhu, odkud se podnik může snáze přesunout na vyspělý kapitálový trh. Je-li tato strategie úspěšná, je dalším možným krokem kotace a následná emise akcií opět na některém z rozvinutých trhů. Pokud je podnik úspěšný i v tomto případě, nastává vhodný okamžik pro kotaci a emisi akcií na vyspělých světových burzách. V tomto okamžiku získává podnik zdroje financování v globálním měřítku – vstoupil na globální kapitálový trh. Cílem stupňovitého pronikání podniku na globální trh je zejména postupně proniknout do povědomí zahraničních investorů a zajistit si tak větší šanci na úspěšnou emisi. Z tohoto hlediska je tedy důležitým aspektem povědomí investorské veřejnosti na daném trhu o emitujícícím podniku. Do té se podnik může dostat buď postupným financováním nebo může vyplynout přímo ze samotné podnikatelské činnosti (dlouhá a úspěšná historie, mezinárodní věhlas či zahraniční afilace112 založené primárně k získávání zdrojů financování. 111 112

Do poloviny roku 2006 zahraniční pobočka podniku zřízená formou dceřiné společnosti (s vlastní právní subjektivitou)

73

Právě mezinárodní obchodní aktivity mohou proces pronikání podniku na globální trh zjednodušit či zkrátit tak, jako tomu došlo v případě Zentivy (viz Příloha č.5). Výzkum potenciálu leasingu v ČR ukázal, že hlavními faktory, které ovlivňují rozhodování zákazníků o výběru leasingové společnosti, jsou především cena leasingu, výše splátky, možnost využití akční nabídky a jednoduchost vyřízení leasingu.

74

ZÁVĚR Ochota bank půjčovat malé částky peněz umožnila rozvoj novodobých alternativních produktů. Novodobé113 alternativní produkty se financováním řady investic a nemalé části provozních nákladů podnikatelských subjektů i potřeb domácností významně podílejí na podpoře ekonomického růstu. Je tomu tak i v případě českého finančního trhu. V poslední době114dochází k turbulencím na trhu s penězi, které se projevují tím, že zdrojů začíná být nedostatek a náklady na jejich získání se zvyšují. V současné době investoři obecně ztrácí důvěru ve zdraví bankovní a korporátní sféry a snaží se investovat své prostředky jinak. I to je důvodem rostoucí tendence využití alternativních forem financování. Další důvod115, proč jsou alternativní zdroje stále více využívány, je zavedení systému Basel II, který zpřísňuje požadavky u půjček na straně poptávky a stojí tedy za to pečlivě zvážit opatření na omezení požadavků u půjček i alternativních úvěrových produktů, které mohou mít znatelný dopad na rozvahu společnosti. Banky tedy zaujmou sofistikovanější přístup k hodnocení úvěrového rizika, zejména ve vztahu k požadavkům ke konsolidaci. Společnosti proto budou muset dát své finanční hospodaření do pořádku a jejich vedení bude muset optimalizovat vlastní profil úvěrového rizika. Společnosti, které pravidelně předkládají jasné a řádně podložené výkazy a údaje svým věřitelům, budou mít dobrou vyjednávací pozici. Segment středně velkých firem nebude novým systémem Accord znevýhodněn a zůstane nadále pro banky velmi důležitý. Společně s tradičními formami zadlužení mohou středně velké a velké firmy využít celou řadu nových úvěrových produktů pro specifické účely, jako např. leasing, factoring a vlastní kapitál, které nemají nepříznivý dopad na jejich úvěrový profil a mohou tak zmírnit tyto požadavky, které jsou na ně kladeny v rámci půjček, např. využitím leasingu nebo factoringu. Využití leasingu a vlastní kapitál (private equity) se odráží v rozvaze na straně pasiv, factoring na straně aktiv. Využívání leasingu a factoringu je v našich podmínkách, podobně jako v dalších rozvíjejících se tržních ekonomikách střední a východní Evropy, stále na vzestupu. Objemy těchto finančních produktů se v České republice dosud každým rokem zvyšují o poznání rychleji než v tradičních tržních prostředích západní Evropy. Potvrzuje se to i v současném období, kdy řada jevů v globální ekonomice i v domácím právním rámci působí spíše proti růstu finančního trhu. Vývoj zmíněných nebankovních segmentů českého finančního trhu je ovlivňován růstem či poklesem HDP, investičními a rozvojovými aktivitami podniků a také výdajy domácností. Mezi retardačními faktory se i v ČR stále výrazněji projevuje omezování dostupnosti a zdražování refinančních zdrojů pro poskytovatele leasingu i factoringu a v našem prostředí i některé dopady daňových změn provedených s účinností od počátku roku 2008 zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů. 113

Pokračuje růst nebankovních finančních služeb, dostupné na ekonom.ihned.cz/2-24850310-400000_d-6a O alternativní zdroje financování je zájem. Dostupné na http://managerweb.ihned.cz/c4-10111450-22993270-T00000_d-oalternativni-zdroje-z 21.2.08 115 Opatření na zmírnění požadavků u půjček, dostupné na www.fortisbusiness.com/fbweb/cze_cs/businessadvisor/cze_cs/ba_perspectives_BaselII_cs.html 114

75

Jde především o podstatně vyšší daňové zatížení úroků a dalších finančních nákladů z přijatých refinančních zdrojů v rámci zpřísnění daňového režimu tzv. nízké kapitalizace a také o změny daňového režimu finančního leasingu (více 2. kapitola). Ty v některých ohledech vedou k jeho diskriminaci proti jiným finančním produktům. Zároveň a nerozlučně s růstem objemů nebankovních finančních služeb dochází k jejich obohacování o nové produkty a nové doprovodné služby. Dá se říct, že novým produktem na našem trhu je forfaiting, jehož využití u nás je rozšířeno především v zahraničním obchodě v podstatě veškeré forfaitingové organizace jsou sdruženy v Praze. Forfaiting používají zejména firmy /např. strojírenské/ vyvážející rozsáhlejší celky na střednědobý či dlouhodobý úvěr. Rizikový kapitál představuje dlouhodobou investici nejen peněz, ale i času a úsilí. Může být považován za alternativu k dlouhodobému a příležitostně ke střednědobému financování. Na rozdíl od bank se při poskytování financí nerozhoduje podle záruk a zajištění splácení vložených prostředků, ale především podle atraktivnosti podnikatelského záměru a předpokládanou schopností jeho tvůrců úspěšně záměr realizovat. Je jen velmi úzký okruh podnikatelských záměrů, které lze efektivně financovat emisí akcií na veřejném trhu. Jde převážně o rozsáhlé investice velkých firem, které mají dlouhodobě vybudovanou dobrou pověst. Přikláním se k názoru mnoha leasingových, faktoringových i forfaitingových společností, které při dotazu zaslání obecné nabídky profinancování zdůvodňují, že takové řešení není možné. Profinancování se vždy odvíjí od konkrétních faktorů (výše ceny předmětu, bonity odběratele, dodavatele, samotného klienta, formy pojištění předmětu, výše postoupené pohledávky). Na základě zjištěných faktů teprve potom poskytovatelé alternativních zdrojů financování nabízí svou kalkulaci, která ve většině případů bývá levnější než ta obecná. Nutno také dodat, že každá společnost poskytující alternativní financování klade důraz na něco jiného. Některá se soustředí na bonitu předmětu, jiná na bonitu žadatele, další na bonitu odběratele. Patrné je to zejména při financování leasingem. Při financování factoringem jsem se setkala s názory, že výše poskytnutého limitu se odvíjí od historie klienta, jinde mi bylo řečeno, že rozhodujícím faktorem pro stanovení ceny factoringu v této společnosti je výše pohledávky a počet bonitních odběratelů. Není ani pravidlem, že by kreditní oddělení při posuzování případů postupovalo dle obecných předpisů. Spíše se řídí vnitropodnikovými směrnicemi daného podniku a ty má každá společnost nastaveny jinak. Obecně se tedy dá říct, že celková cena nabízeného produktu se u každé společnosti liší a je tedy dobré vědět, z čeho se cena konkrétního nabízeného produktu skládá, abychom byli schopni vzájemně cenové nabídky srovnat a udělat závěr. Celková dynamika nebankovních sektorů finančního trhu má vzestupnou tendenci a dá se očekávat, že základní rozvojové trendy alternativních forem financování u nás nebudou ohroženy ani v obdobích očekávaného snižování růstových temp ekonomiky. Cílem mé diplomové práce bylo seznámit Vás s alternativními produkty financování, provést Vás jejich vývojem, historickým, současným i předpokládáným, vysvětlit podstatu základních pojmů souvisejících s těmito produkty a metodou komparace a analýzy ukázat, který alternativní zdroj je v konkrétním příkladě nejvýhodnější.

76

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Literární zdroje: Komárková, J.: Bakalářská práce – Leasing, červen 2005 Leasing, factoring a forfaiting, Aspekt kilcullen, 2001 Červinek, P.: Evropské finanční systémy 2007, sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference v červnu 2007, Masarykova univerzita 2007, ISBN 978-80-210-4319-0 Dvořák, Petr: Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty, LINDE Praha a.s., 1999, ISBN 80-7201-141-3 Polidar, V.,Peeraer M.: Úvěrové obchody, Bankovní institut, a.s., 2.přepracované vydání 1998 Václav Liška: Finanční teorie 14, bankovnictví, Úvěry a vklady, ČVUT 1999, ISBN: 80-01-02048-7 Pulz J., Čichovský L.:Výkladový slovník leasingu, GRADA 1995, ISBN: 80-7169-093-7, Valouch P., Leasing v praxi, GRADA 2008, ISBN 978-80-247-2557-4 Munková, J.: Mezinárodněprávní úprava leasingu, Právní praxe v podnikání č. 4/1993 Zákon o dani z příjmu 2008 Radová J., Dvořák P.: Finanční matematika pro každého, GRADA 2001, ISBN 80-247-9015-7 Pánek D.: Bankovní služby, Masarykova univerzita, 2001, ISBN: 80-210-2691-X Nývltová R., Režňáková M.: Mezinárodní kapitálové trhy – zdroj financování, GRADA 2007, ISBN 978-80-2471922-3

Internetové zdroje: www.clfa.cz http://managerweb.ihned.cz/c4-10111450-22993270-T00000_d-o-alternativni-zdroje www.finance.cz/zpravy/finance/103857-rekordni-objemy-leasingu-diky-ekonomice www.fortisbusiness.com/fbweb/cze_cs/businessadvisor/int_en/ba_treasury_leasing_en.html www.profit.cz/reforma-prodeje-nezastavila/28174.html www.transfinance.cz/factoring/factoring-ve-svete.html www.factors-chain.com/ www.unicreditleasing.cz/cz/spolecnost/napsali-o-nas/316.html www.ekonom.ihned.cz/2-24850310-400000_d-6a www.factoring.cz/clanek.asp?id=c0118076 www.mesec.cz/clanky/forfaiting-penize-skoro-ihned-a-bez-rizika/ www.seminarky.cz/Forfaiting-3327 www.managerweb.ihned.cz/c3-22544380-T00000_d-rizikovy-kapital-zaziva-nejlepsi-obdobi-za-poslednich-petlet www.mesec.cz/texty/leasingovy-koeficient/ www.immorent.com, leasing nemovitostí www.pravniradce.ihned.cz/c4-10077450-22286420-F00000_d-leasingova-smlouva-versus-smlouva-o-koupinajate-veci http:/ reforma.cz/prectete-si/media-detail.aspx?ID=657&back=14 /www.zmenyprobudoucnost.cz/prectete-si/media-detail.aspx?ID=576 www.factoring.cz/factoring.asp www.cashreform.cz www.falconcm.cz/nase-sluzby/factoring/more/ www.factoring.cz www.danovyraj.cz/index.php?id_document=2357 www.csobfactoring.cz www.businessinfo.cz/cz/clanek/bankovnictvi/factoringove-financovani-bez-limitu/1000464/48531/ www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/reforma-2008/ www.sfinance.cz/firmy-a-podnikani/informace/financovani-firem-forfaiting/uvod/ www.mesec.cz/clanky/jak-vam-muze-poslouzit-factoring-nebo-forfaiting/ www.businessinfo.cz/cz/clanek/pojisteni-investovani/zakladni-informace-o-rizikovem-kapitalu/1000466/4209/ www.csob.cz/bankcz/cz/SME/Infoservis/Finance-dane/Pojisteni-a-investovani/22249620.htm www.finance.cz/Leasing/uvod www.finance.cz/Leasing/průvodce leasingem www.cashreform.com/clanky/factoring-vs-ucet.html www.dsfactoring.cz

77

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Zaměření leasingu movitých věcí v ČR za 1.Q.2008 dle komodit ...........................................................16 Graf č. 2: Leasing movitých věcí členů ČLFA v 1.Q.2008 dle podnikatelského zaměření .....................................16 Graf č. 3: Růst factoringových obchodů členů AFS ČR (v mld. Kč) .......................................................................20 Graf č. 4: Factoringový produkt v roce 2007 ...........................................................................................................21 Graf č. 5: Směřování factoringu v r. 2007 ................................................................................................................21 Graf č. 6: Factoringový produkt za 1.Q.2008 ...........................................................................................................23 Graf č. 7: Směřování factoringu v 1.Q.2008 ............................................................................................................23 Graf č. 8:Obrat na trhu za 1.Q.2008 .........................................................................................................................24 Graf č. 9: Objem leasingu movitých věcí v posledních 10 letech ............................................................................25 Graf č. 10: Investice Private Equity a Venture capital v České republice ................................................................30

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Leasing movitých věcí v roce 2007-2008...........................................................................................14 Tabulka č. 2: Operativní leasing v roce 2007 a 2008 ...............................................................................................15 Tabulka č. 3: Leasing nemovitostí v roce 2007 ........................................................................................................17 Tabulka č. 4: Postavení factoringových firem na trhu podle objemu postoupených pohledávek v roce 2007: ........22 Tabulka č. 5 : Odpisové skupiny ..............................................................................................................................42 Tabulka č. 6: Rozdíly mezi factoringem a forfaitingem ...........................................................................................52 Tabulka č. 7 : Kalkulace leasingu I. ........................................................................................................................61 Tabulka č. 8 : Kalkulace leasingu II. ........................................................................................................................61 Tabulka č. 9 : Leasingový koeficient .......................................................................................................................61 Tabulka č. 10: RPSN ................................................................................................................................................62 Tabulka č.11 : Kalkulace factoringu I. v % ..............................................................................................................64 Tabulka č.12 : Kalkulace factoringu II .....................................................................................................................65 Tabulka č.13: Kalkulace factoringu I v Kč – bezregresní factoring .........................................................................65 Tabulka č.14: Srovnání factoringu dle RPSN ..........................................................................................................65 Tabulka č.15: Struktura úpisu emise ........................................................................................................................72

SEZNAM SCHÉMAT Schéma č. 1: Klasický leasing ..................................................................................................................................33 Schéma č. 2: Průběh factoringu................................................................................................................................63 Schéma č. 3: Struktura ceny forfaitingu ...................................................................................................................67

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Zahraniční obchod České republiky s vybranými zeměmi v roce 2006 ................................................1 Příloha č. 2: Objem nově uzavřených leasingů v evropských zemích v r. 2006 (v mil. EUR) ..................................2 Příloha č. 3: Objem factoringových obchodů dle jednotlivých zemí .........................................................................3 Příloha č. 4: ČSOB Leasing nabízí zákazníkům nový typ financování ......................................................................5 Příloha č. 5: Internacionalizace zdrojů financování nadnárodního podniku Zentiva .................................................6

78

SEZNAM ZKRATEK PC – pořizovací cena KS – kupní smlouva LS – leasingová smlouva PRIBOR – Prague InterBank Offered Rate - pražská mezibankovní nabídková sazba vyhlašovaná ČNB CVCA – Czech Venture Capital Association CLFA – Česká leasingová a finanční asociace AFS – Asociace factoringových společností RPSN – Roční procentní sazba nákladů AIG - American International Group, Inc ČSOB – Česká státní obchodní banka DPH – Daň z přidané hodnoty ZDP – Zákon o dani z příjmu HDP – Hrubý domácí produkt ČR – Česká republika USD, CZK, EUR – zahraniční měny EGAP – Exportní a garanční pojišťovací společnost USA – United States of America (Spojené státy americké) NLB – Nova Ljubljanska banka, Ljubljana ČS – Česká spořitelna KB – Komerční banka DS - DS Factoring je členem finanční skupiny Dimension IPO –Initial Public Offering, primární veřejná nabídka akcií spojená se vstupem na burzovní trh. PHARE - Phare je programem Evropské unie, vytvořeným v roce 1989 na podporu ekonomické restrukturalizace a politických změn v Polsku a Maďarsku, který byl postupně rozšířen na všechny kandidátské země EU a od roku 2000 i na země východního Balkánu

79

Příloha č. 1: Zahraniční obchod České republiky s vybranými zeměmi v roce 2006 VÝVOZ

ZEMĚ 1-12/2005 mil. Kč

SRN Slovensko Polsko Rakousko Francie Itálie Nizozemí Rusko V. Británie Čína USA Maďarsko Belgie Španělsko Japonsko Švédsko Švýcarsko Ukrajina Rumunsko Dánsko Turecko Tchaj-wan Slovinsko Finsko Irsko

628 530 161 348 102 341 104 668 92 124 78 628 68 256 33 646 86 464 7 154 49 749 50 878 49 366 47 680 7 877 28 003 23 542 16 936 19 948 14 233 12 506 1 228 10 692 10 376 8 052

1-12/2006 %

33,6 8,6 5,5 5,6 4,9 4,2 3,7 1,8 4,6 0,4 2,7 2,7 2,6 2,6 0,4 1,5 1,3 0,9 1,1 0,8 0,7 0,1 0,6 0,6 0,4

Pramen: download.mpo.cz/get/31204/35493/389005/priloha001.xls

1

mil. Kč

684 974 180 459 121 387 109 503 118 723 99 034 77 986 42 589 102 599 8 992 49 275 64 176 61 610 57 799 9 201 35 028 29 585 21 653 26 112 20 497 12 287 1 262 10 912 12 371 9 054

index %

31,9 8,4 5,7 5,1 5,5 4,6 3,6 2,0 4,8 0,4 2,3 3,0 2,9 2,7 0,4 1,6 1,4 1,0 1,2 1,0 0,6 0,1 0,5 0,6 0,4

06/05

109,0 111,8 118,6 104,6 128,9 126,0 114,3 126,6 118,7 125,7 99,0 126,1 124,8 121,2 116,8 125,1 125,7 127,9 130,9 144,0 98,2 102,8 102,1 119,2 112,4

Příloha č. 2: Objem nově uzavřených leasingů v evropských zemích v r. 2006 (v mil. EUR) AT

6 408

BA

211

BE

6 199

BG

818

CH

5 784

CS

402

CZ

4 147

DE

46 539

DK

4 279

EE

1 262

ES

21 822

FI

1 146

FR

36 099

GB

19 330

GR

23

HU

3 983

IT

48 109

LT

1 799

LU

229

LV

1 280

NL

9 560

NO

3 968

PL

6 677

PT

5 676

RO

3 126

RU

5 619

SE

4 649

SI

1 722

SK

1 593

UA

107

Pramen: www.leaseurope.org/uploads/documents/stats/Stats%2520for%2520Site.pdf

2

Příloha č. 3: Objem factoringových obchodů dle jednotlivých zemí Total Factoring Volume by Country in the last 7 years (in Millions of EUR)

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Austria

2,181

2,275

2,932

3,692

4,273

4,733

5,219

Belgium

9,000

9,391

11,500

13,500

14,000

16,700

19,200

Bulgaria

2

0

0

0

0

35

300

Croatia

0

0

0

28

175

340

1,100

Cyprus

1,554

1,997

2,035

2,140

2,425

2,546

2,985

Czech Republic

1,230

1,681

1,880

2,620

2,885

4,025

4,780

Denmark

5,488

5,200

5,570

6,780

7,775

7,685

8,474

Estonia

1,400

2,143

2,262

3,920

2,400

2,900

1,300

Finland

7,445

9,067

8,810

9,167

10,470

11,100

12,650

France

67,660

67,398

73,200

81,600

89,020

100,00 9

121,66 0

Germany

29,373

30,156

35,082

45,000

55,110

72,000

89,000

Greece

2,050

2,694

3,680

4,430

4,510

5,230

7,420

Hungary

546

580

1,142

1,375

1,820

2,880

3,100

Iceland

26

16

25

16

15

25

5

Ireland

7,813

8,620

8,850

13,150

23,180

29,693

22,919

Italy

124,82 3

134,80 4

132,51 0

121,00 0

111,17 5

120,43 5

122,80 0

Latvia

Shown

with Estonia

until 2003

155

20

276

1,160

Lithuania

Shown

with Estonia

until 2003

1,040

1,640

1,896

2,690

Luxembo urg

0

197

257

285

280

306

490

Malta

0

0

0

0

0

1

25

Netherlan

17,800

20,120

17,500

19,600

23,300

25,500

31,820

EUROPE

3

ds

Norway

5,700

7,030

7,625

8,620

9,615

11,465

17,000

Poland

3,330

2,500

2,580

3,540

3,700

4,425

7,900

Portugal

10,189

11,343

12,181

14,700

16,965

16,886

16,888

Romania

98

141

225

420

550

750

1,300

Russia

0

168

485

1,130

2,540

8,555

13,100

Serbia

0

0

0

0

0

150

226

Slovakia

240

240

384

665

830

1,311

1,380

Slovenia

71

75

170

185

230

340

455

Spain

23,600

31,567

37,486

45,376

55,515

66,772

83,699

Sweden

5,250

10,229

10,950

14,500

19,800

21,700

21,700

Switzerla nd

1,430

2,250

1,514

1,400

1,900

2,000

0

Turkey

3,947

4,263

5,330

7,950

11,830

14,925

19,625

Ukraine

0

0

0

0

333

620

890

United Kingdom

136,08 0

156,70 6

160,77 0

184,52 0

237,20 5

248,76 9

286,49 6

Total Europe

468,32 6

522,8 51

546,9 35

612,5 04

715,4 86

806,9 83

929,7 56

Pramen: www.factors-chain.com/?p=ich&uli=AMGATE_7101-2_1_TICH_L373617428

4

Příloha č. 4: ČSOB Leasing nabízí zákazníkům nový typ financování

Společnost ČSOB Leasing, největší česká leasingová společnost, uvedla na trh nový úvěrový produkt pod názvem Comeback úvěr. Jedná se o jedinečný typ financování, který zákazníkovi po ukončení smlouvy na financování jeho vozu umožňuje rychle, jednoduše a za výhodných podmínek získat na účet další finanční prostředky v podobě víceúčelové půjčky. Zákazník nemusí pro získání Comeback úvěru dokládat svůj příjem, nepotřebuje ručitele a nemusí povinně sdělovat, na co konkrétně peníze využije resp. má možnost využít finančních prostředků k uspokojení svých potřeb, ať již při svém podnikání, tak např. na vybavení domácnosti, financování studia dětí apod. Comeback úvěr je prvním z řady produktů věrnostního programu ČSOB Leasing zaměřených na zvýhodnění spolehlivých zákazníků společnosti a zvýšení jejich návratnosti. Nabídka je ve srovnání s neúčelovými či obdobnými úvěry bank na českém trhu velmi výhodně úročena a nenese s sebou téměř žádné další náklady na straně zákazníka. Zákazník si pouze vybere jednu z variant délek splácení resp. výše splátky. Součástí nabídky úvěru je také nabídka zvýhodněného pojištění vozidla. Produktem chce ČSOB Leasing oslovit vybrané stávající zákazníky a bez poplatku jim nabídnout výhodně úročený víceúčelový úvěr s RPSN již od 9,5 %, s délkou smlouvy až na 4 roky a ve výši až 40 % pořizovací ceny aktuálně financovaného vozidla. „Zákazníky vybíráme ze stávajícího portfolia podle několika důležitých parametrů – zákazník má s naší společností uzavřenou smlouvu na maximálně 4 roky na financování nového osobního či užitkového vozidla v pořizovací ceně do 2 milionů korun, má po celou dobu spolupráce s ČSOB Leasing bezproblémovou platební morálku a splňuje podmínky pro řádné ukončení běžící smlouvy,“ popisuje podmínky získání nového úvěru Petr Neuvirth, produktový ředitel společnosti. „Vzhledem k tomu, že Comeback úvěr poskytujeme našim osvědčeným zákazníkům, celý proces uzavření smlouvy je jednoduchý a rychlý. Při splnění kritérií je zákazníkovi zaslán přímo návrh nové smlouvy o úvěru s návodem, jak smlouvu uzavřít, společně s avízem o řádném ukončení běžící smlouvy. Zákazník po jednoduchém vyplnění návrhu pošle smlouvu zpět k podpisu ČSOB Leasing a ČSOB Leasing po podpisu obratem posílá smlouvu a případné doklady o pojištění zákazníkovi zpět. Čerpání úvěru je jednorázové, a to převodem na účet zákazníka v den ukončení předchozí běžící smlouvy. Úvěr je pak splácen pravidelnými měsíčními splátkami,“ vysvětlil proces uzavření Comeback úvěru Petr Neuvirth.

5

Příloha č. 5: Internacionalizace zdrojů financování nadnárodního podniku Zentiva

Národní podnik Léčiva Národní podnik Slovakofarma

Spojené

Akciová společnost Léčiva

Akciová společnost Slovakofarma

Významná pozice na domácím trhu

Významná pozice na domácím trhu

Vstup zahraničního fondu vlastního kapitálu (private equity)

Kotace již emitovaných akcií na zahraničních trzích

Zahraniční expanze

Vstup zahraničního investora

Nadnárodní podnik Zentiva

Zahraniční expanze

Získávání zdrojů financování na globálních trzích (duální kotace)

6

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko - správní fakulta POROVNÁNÍ ALTERNATIVNÍCH FOREM FINANCOVÁNÍ

Recommend Documents