Masarykova univerzita Fakulta informatiky
Bakalářská práce
Elektronická rekonstrukce a porovnání rukopisů kaligrafie v Anglii 17. století
Josef Tárnok 2011
Prohlášení
Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používal nebo z nich čerpal, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.
................................................ Josef Tárnok
Vedoucí práce: doc. Mgr. Vítězslav Švalbach
3
Poděkování
Zde bych rád poděkoval panu doc. Mgr. Vítězslavu Švalbachovi za odborné vedení a poskytnuté rady při vypracovávání této práce.
4
Shrnutí
Cílem této práce je rekonstrukce ručně psaného písma z vybrané předlohy pocházející ze 17. století z Anglie a následně analýza pěti různých historických předloh z té doby. V úvodu práce se věnuji stručnému popsání vývoje kursivních gotických písem a jejich používání v Anglii. Dále pak pracuji na rekonstrukci písmové předlohy pocházející z období vrcholu písem gotického typu a porovnání nástrojů a konstrukcí používaných při psaní textu.
5
Klíčová slova
rekonstrukce písma, verzálky (majuskule), minusky, kursivní písma gotická, separace znaků, tvar nástroje, osnova, účaří, dotažnice, sklon písmových znaků, stopa písmen, kroužkování, prefabrikát, Photoshop, Illustrator, CoreDRAW
6
Obsah
1. Úvod..................................................................................................................................................8 2. Kursivní písma gotická.....................................................................................................................9 2.1. Kursivní písma gotického typu v Anglii...............................................................................10 3. Rekonstrukce..................................................................................................................................12 3.1. Použitý software...................................................................................................................13 3.2. Předloha...............................................................................................................................14 3.3. Přepis předlohy.....................................................................................................................14 3.4. Separace znaků.....................................................................................................................15 3.5. Písmová osnova....................................................................................................................17 3.6. Definice tvaru nástroje..........................................................................................................18 3.6.1. Sklon nástroje..........................................................................................................19 3.6.2. Rozměry nástroje....................................................................................................19 3.6.3. Tvar nástroje............................................................................................................20 3.7. Sklon osy písmových tahů.....................................................................................................21 3.8. Analýza stopy znaků..............................................................................................................22 3.8.1. Ideální stopa znaků..................................................................................................22 3.9. Aplikace nástroje..................................................................................................................24 3.10. Porovnání s předlohou.......................................................................................................24 4. Porovnání rukopisů.........................................................................................................................25 4.1. Předlohy................................................................................................................................25 4.2. Rekonstrukce reprezentativního řádku...............................................................................26 4.3. Společné a odlišné rysy..........................................................................................................27 5. Závěr................................................................................................................................................29 6. Literatura........................................................................................................................................30 7. Přílohy.............................................................................................................................................32 7.1. Příloha A...............................................................................................................................32 7.2. Příloha B................................................................................................................................34 7.3. Příloha C...............................................................................................................................56 7.4. Příloha D...............................................................................................................................80
7
Úvod
1
Úvod
Během dlouhého vývoje utváření lidské společnosti proběhlo mnoho významných událostí, které do jisté míry tento vývoj dokázaly usměrnit. Příkladem může být třeba objevení Ameriky, vynález žárovky nebo i nespočet válečných konfliktů. Z dnešní doby například nedávný objev uhlíkových nanovláken, díky nimž jsou vědci schopni napodobit neuronová spojení v lidském mozku. Ovšem o těchto významných událostech bychom nevěděli, nebýt písma. Právě vynález piktogramů a jejich následný vývoj v písmo nám dopomohl k tomu, abychom dnes oslavovali to, co máme. I z důvodu nepřekonanosti písma a jeho významu v naší kultuře jsem se ve své bakalářské práci rozhodl věnovat právě jemu a jeho rekonstrukci. Ve své práci jsem se zaměřil na písma kursivní gotického typu jež používali angličtí písaři v období 17. století. I když se může jednat o slepou vývojovou větev písma, lze zde nalézt prvky, které měly usnadnit psaní a přiblížit jej širší veřejnosti, které jsou patrné i v dnešní době. Právě ono přiblížení písma i obyčejným lidem v Anglii probíhalo s pomocí kursivních písem gotického typu, jež sloužila i jako vzorová písma při výuce. Ve své práci se zabývám rekonstrukcí historického písma, jež jsem se snažil řádně popsat a vylíčit. Celá práce je rozdělena do několika kapitol. První obsahuje pár slov úvodem a je následována stručným popisem vývoje písem gotického typu. Zde se zabývám jak obecnějším vývojem těchto písem, tak i jeho obrazem v anglické společnosti. Druhou část práce otevírá třetí kapitola je zaměřena na samotnou rekonstrukci písma z historické předlohy a je rozdělena do několika subkapitol, které opisují mnou zvolený postup. Opět je tu pár slov úvodem sloužících jako vstup do problematiky, následuje použitý software a problematika porozumění předloze, rozdělená do dvou bodů. Separace znaků je dalším krokem, můžeme ji pokládat za druhý krok každé rekonstrukce, kde prvním je výběr předlohy. Ze separovaných znaků jsem určoval písmovou osnovu, tvar nástroje, sklon osy písmových znaků a stopu tahů jednotlivých písmen. Podkapitolou analýzy stopy je pak hledání ideální stopy, jež pak slouží k vytvoření nového produktu písma. Posledními částmi této rekonstrukce pak jsou aplikace nástroje a porovnání výsledného zrekonstruovaného písma s předlohou. Třetí částí je pak porovnání pěti různých historických předloh pocházejících ze stejného období jako předloha použitá při rekonstrukci. Zde popisuji předlohy, zabývám se analýzou konstrukce písma a hledám odlišnosti v daných předlohách. V přílohách, jež jsou řazeny za textem této práce je pak možné najít ukázky již zrekonstruovaných abeced vyvedených ve variantách gotických písem, postup rekonstrukce a materiály, jež jsem vytvořil za účelem porovnání.
8
Kursivní písma gotická
2
Kursivní písma gotická
Pojem kursivních písem gotických zahrnuje též kurzivy gotického typu. Většina písem této bezesporu rozsáhlé skupiny totiž vznikla nebo se kompletně vyvinula až na sklonku konce gotiky, některá dokonce až po jejím zániku. Pozůstatky těchto písem je pak možné najít i v kresbách písem renesančních a barokních, dokonce i v některých novodobých alfabetách. Samotný zrod kursivních písem gotického typu však není doposud zcela objasněn, není známo ani místo ani doba jejich vzniku. Stejně tak se můžeme pouze dohadovat o jejich předchůdcích. Tento fakt je nejspíše způsoben dobou, ve které byla písma používána. Středověké písařství, kam sahají kořeny kursivních písem gotických, nebylo zrovna vhodnou dobou pro velký rozmach písemnictví. V jeho neprospěch mluvila vysoká cena psacích potřeb, zapříčiněná nákladnou výrobou pergamenu. Znalost čtení či dokonce psaní v té době také nebyla nejrozšířenější, ani ve vyšších vrstvách společnosti. Proto nebylo potřeby vývoje latinské kurzivy. Potřebám doby dostatečně vyhovovala běžně používaná karolinská minuskula. Nejstarší stopy gotických kurziv je možné nalézt v notářských listinách pocházejících z jižní Itálie z období 12. století. V rukopisech tohoto období je možné nalézt první náznaky kurzivy. Do té doby používaná karolinská minuskula již nedostačovala rychlosti a potřebám notářských kanceláří. Nelze zde ještě hovořit o plnohodnotné kurzivě, spíše o jakési její náhražce, polokurzivě. Tyto takzvané polokurzivy se ke konci 12. století začaly objevovat i v knižních rukopisech. V průběhu 13. století, kdy mluvíme o vyhraněné gotické knižní minuskule, dochází také k utváření gotických kurziv. Díky narůstajícím potřebám rychlejšího psaní docházelo ke zvětšování zběžnosti duktu v listinách používaných minuskul. S tímto souvisela i potřeba o nepřerušované dlouhé tahy, zvyšující rychlost psaní. Postupnými snahami o vazbu duktu docházelo k vývoji nových tahů jednotlivých písmen, což se projevovalo pomalou přeměnou knižní minuskuly v písmo kurzivní. Například dvoubříšková forma písmene a byla čím dál častěji nahrazována formou jednobříškovou. Dříky písmen b, h, k, l, které v původní knižní minuskule bývají ostře seříznuty nebo výrazně rozeklány, jsou nyní jen vpravo zahnuty nebo zakončeny smyčkou. Verzálky v této době byly převážně zvětšeninami svých minusek. V této době dochází také k velkému rozmachu školství a s tím související rozvoj prvních univerzit, což výrazně zlepšilo gramotnost. Rozvoj městských samospráv a s ním související nárůst počtu kanceláří. V neposlední řadě také zpřístupnění psací látky větší části veřejnosti, neboť k dosud používanému pergamenu se přidal i papír, jehož výroba se rychle rozšiřovala. Díky těmto podmínkám dochází ve 13. století k výraznějšímu rozvoji a rozšíření nově vznikající kurzivy.
9
Kursivní písma gotického typu v Anglii
14. století s sebou přináší vrcholnou formu gotické minuskuly, po jejímž boku dochází k postupnému zvýrazňování gotické kurzivy jako písma slohového. Dvoubříšková varianta písmene a se již zdá být plně nahrazena formou jednobříškovou a dochází také k výraznému protažení dříků u písmen f a ostrého s. V 15. století se již gotická kurziva objevuje i jako písmo tiskové sestávající z výrazných téměř kolmých tahů.[1]
2.1
Kursivní písma gotického typu v Anglii
Písma kursivní gotického typu se v Anglii používala již od 13. století, kdy došlo k vyvinutí takzvané rané anglické gotické kurzivy. Prvním písmem řadícím se mezi kurzivy gotického typu používaným v Anglii byl official book-hand. Jednalo se o písmo převážně listinné, používané zejména v královské kanceláři a v církevních listinách, jehož aplikace se zde ustálila někdy kolem poloviny 13. století. Toto písmo bylo podpořeno dlouhou tradicí domácího písařství a zdobností kresby, která se zde projevuje zejména v kresbě písmen b, h, l, jejichž dříky jsou v jejich horní části značně rozeklány. Dekorativnost písma podtrhuje také používání více kresebných variant tahů mnoha písmen. Toto písmo však bylo ovlivněno velice řídkým používáním versálek, které svou složitou kresbou značně znesnadňovaly čitelnost celého textu. Toto kursivní písmo později dostalo označení chancery hand a mnoho z jeho původních znaků se udrželo v anglických skriptech až do 15. století. Postupně se z chancery hand stalo písmo používané i v běžných soukromých písemných dokumentech, nejen v královských kancelářích. Zde pak docházelo ke zhranatění celého písma a výraznému zjednodušení, napříč čemu však byla značně snížena čitelnost celého skriptu. Během 16. století z kresby tohoto písma již zcela zmizela rozeklanost dříků písmen b, h a l, byla však i nadále zachována dvoubříšková forma písmene a. I přes svou složitost tahů a tomu odpovídající nečitelnost se písmo chancery hand udrželo až do 18. století. Dalším skriptem používaným v Anglii byla kurziva court hand používaná zejména soudními zapisovateli a to od 16. století. Toto písmo do jisté míry kopíruje tahy používané písmem chancery hand, vyznačuje se však také mnohými zjednodušeními. Takovým příkladem zjednodušení může být například obměna kresby znaků m a n, jež jsou složeny pouze z osamocených vertikálních tahů. Během vývoje tohoto písma došlo zejména k dalšímu zhranatění celé kresby písmových znaků a otočení jejich osy do kolmého úhlu, jež svírá s účařím. Významný vliv na vrcholnou podobu pak také měla pevninská písma, především francouzské kancelářské písmo lettre financière. Poslední ukázky tohoto písma lze, podobně jako u skriptu chancery hand, nalézt ještě v rukopisech 18. století. V polovině tohoto století bylo zvláštním nařízením zakázáno její používání v úřední praxi a byla nahrazena novým písmem,
10
Kursivní písma gotického typu v Anglii
rovněž gotického typu, engrossing. I přes dlouhé setrvání výše zmíněných na poli oficiálních písem se v Anglii nejčastěji používal skript secretary hand, jež byl částečně odvozen právě od písem chancery a court hand. Tento skript se dočkal i své tiskařské podoby, jež byl pod názvem secretary type součástí materiálu mnoha anglických tiskařů. Tisková podoba tohoto písma se poprvé objevila ke konci 16. století a jako taková se používala až do počátku století 18. Tento skript byl také používán jako předloha při výuce psaní na nižších stupních anglických škol. Příkladem takového užití může být kniha s názvem The English Schoolmaster od Edmunda Cootea.[1]
11
Rekonstrukce
3
Rekonstrukce
Rekonstrukce písma je práce vyžadující trpělivost, přesnost a dalo by se zde mluvit i o jakémsi umu, či citu pro písmo samotné. S procesem rekonstrukce historického písma jsem se poprvé seznámil během svého studia v Ateliéru grafického designu a multimédií při semestrální práci v předmětu PV085 Písmo II vedeného doc. Mgr. Vítězslavem Švalbachem. Cílem takové rekonstrukce je za použití podrobné analýzy nalézt a pochopit pravidla a zákonitosti jeho tvorby a pomocí následující syntézy získaných znalostí o písmu se pokusit o vytvoření abecedy nové. Ta, vytvořena na základě nalezených pravidel a zákonitostí, vychází z předlohy historického písma, není však jeho úplnou kopií. Do procesu rekonstrukce významně zasahuje tvorba prefabrikátů a cit pro rozlišení drobných odchylek, u kterých je třeba rozhodnout o jejich důležitosti na tvar kresby písma. Zde narážíme na paradox, že všechny znaky si jsou rovny. I když totiž celá abeceda obsahuje dvě desítky rozdílných znaků, je třeba najít ideální kompromis mezi jejich individualitou a zvážit její přínos. U většiny z nich jsme schopni aplikovat prefabrikované nalezené tahy a tím nenásilně podřídit originalitu uniformitě celé abecedy. Při elektronické rekonstrukci se snažíme co možná nejvíce zjednodušit nalezené tahy a přizpůsobit je prefabrikaci celé alfabety, což nám pomáhá docílit výsledné ucelenosti a celistvosti zrekonstruované abecedy. Celá rekonstrukce je rozdělena do několika stěžejních fází. Prvním předpokladem pro zahájení rekonstrukce je výběr předlohy a seznámení se s jejím obsahem. Následuje separace jednotlivých znaků a jejich rozdělení do skupin podle podobnosti tahů, analýza tvaru použitého psacího nástroje a analýza sklonu písma, písmové osnovy a následně stopy jednotlivých písmen. Po nalezení stop znaků je možné přistoupit ke geometrizaci a hledání ideálních stop a prefabrikátů. Celý proces uzavře aplikace zjištěného nástroje na výsledné tahy jednotlivých zrekonstruovaných znaků. Ve výběru předlohy máme v dnešní době mnoho možností jak najít kvalitní a písařsky zajímavý text. Nejideálnější cestou je nalezení originálního historického textu a jeho následný převod do elektronické podoby s pomocí skeneru či digitálního fotoaparátu. Takto lze docílit nejkvalitnějších podkladů pro rekonstrukci, ať už se jedná o podklady ze starých knih, rukopisů, soukromé korespondence nebo i nápisů tesaných do kamenů a dekorativních nápisů na předmětech. Tímto lze podpořit i dokonalost výsledného výrobku. V současné době již existuje mnoho míst i na internetu, kde je možno nalézt kvalitní historickou předlohu.
12
Rekonstrukce
Při výběru písma bychom neměli zůstat jen u obrazové předlohy, ale opomenout bychom neměli také jejího autora a zejména původ písmové předlohy a její datace, případně název rekonstruovaného písma a jeho zařazení. Tyto informace jsou nedílnou součástí námi rekonstruovaného celku. S hledáním zdrojů podkladů pro naši rekonstrukci neodmyslitelně souvisí i jejich kvalita. U originálních předloh není problém docílit kvalitní obrazové reprodukce, ale už u tištěných předloh z obsáhlejších sborníků musíme počítat s tiskovým rastrem, který do jisté míry nabourává hrany skenovaných či jinak reprodukovaných písem a znesnadňuje tak práci při hledání jednotlivých obrazů písma. V případě elektronické předlohy do hry vstupuje její rozlišení. Obecně by se dalo říci, že čím větší rozlišení, tím lépe pro následnou manipulaci s textem. Ovšem vysoké rozlišení s sebou přináší i velký datový prostor, který reprodukce zabírají. Je však lepší velký datový soubor, který se dá zmenšit natolik, aby bylo pohodlné s ním pracovat, než zvětšovat nepřiměřeně malý obraz. Zde při velkém zvětšení dochází k výrazné neostrosti celé předlohy. Před započetím samotné rekonstrukce je nutné vybrat vhodnou metodu rekonstrukce aplikovatelnou na vybranou předlohu. V Ateliéru grafického designu a multimédií na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity jsem se seznámil se čtyřmi základními metodami. Jsou to: Metoda rekonstrukce pomocí písmového schématu a psacího nástroje, Metoda rekonstrukce pomocí písmových prefabrikátů, Metoda rekonstrukce pomocí písmových siluet a následně pak Metoda rekonstrukce kombinací dvou nebo tří metod. Všechny tyto metody obsahují společné i odlišné kroky, které kopírují schéma analýzy a syntézy písmových tahů. Každá rekonstrukce je odlišná a je možné hledání a použití různých cest k vytvoření rekonstruované abecedy. Výše zmíněné metody pouze navrhují postupy a jsou jakýmisi osnovami, které usměrňují postup rekonstrukce. V následujících kapitolách se budu podrobněji zabývat jednotlivými kroky rekonstrukce přizpůsobených obsahu této práce.[4]
3.1
Použitý software
Během rekonstrukce jsem používal nástroje sady Creative Suite 4 od společnosti Adobe a CorelDraw Graphics Suite X4 společnosti Corel. Jednalo se o programy Adobe Photoshop a Adobe Illustrator, s jejichž používáním mám již nemalé zkušenosti a jejichž uživatelské rozhraní je dle mého názoru velice dobře zpracované a CorelDRAW X4. K úpravě předlohy a separaci jednotlivých znaků z ní jsem použil Adobe Photoshop. Jako vhodnou
13
Předloha
alternativu k němu bych viděl program Corel Photo-Paint X4, či jeho jinou verzi. Nebo například také freewarový nástroj pro práci s rastrovou grafikou Gimp (GNU Image Manipulation Program) v aktuální verzi 2.6, který je svými nástroji a funkcemi velice blízký mnou použitému programu Adobe Photoshop. Pro samotnou rekonstrukci písmových znaků byl použit Adobe Illustrator. Alternativou tohoto programu určeného pro práci s vektorovou grafikou, a nejen sní, jsou například programy CorelDRAW nebo Inkscape, který je open source vektorovým editorem.
3.2
Předloha
Předlohy použité v této práci pocházejí ze serveru The National Archives (nationalarchives.gov. uk), který jakožto vládní archiv Anglie, Walesu a Spojeného království je centrem odborné znalosti v oblasti vytváření, správy a uchovávání oficiálních informací. Mnou získané elektronické reprodukce rukopisů různých autorů pocházející zejména z období první poloviny sedmnáctého století měly rozlišení převážně 2000 x 2500 pixelů. Předlohou k rekonstrukci historického písma mi byl rukopis pocházející z roku 1662. Tento dokument pochází z kanceláře auditorů příjmů ze země a jedná se o předložení stanoviska ohledně panství Hampton Court, Middlesex. Toto předložení zahrnuje několik oznámení, konkrétně: ohrožení hlavní silnice přetékající vodou z přilehlého rybníka postaveného Oliverem Cromwellem; nezaplacení nájmu Andrew Popea a následné propadnutí jeho pronájmu; stížnost ohledně uzavření několika pozemků a budov umístěných na oněch pozemcích. Dokument je vyveden ve smíšeném kursivním rukopisu, s použitím kancelářské i kurzivní formy.
3.3
Přepis předlohy
Vhodným, ne však nezbytným, krokem před rekonstrukcí starého písma je porozumění textu. Cílem samotné rekonstrukce je obnovení půvabu starého ručně psaného písma a jeho elektronizace. To s sebou přináší jedno ne malé úskalí. Ne všechny znaky používané v době psaní historického textu
14
Separace znaků
jsou podobné těm, jež jsou používány dnes. I samotný tvar slov či skladby vět prošly svým vývojem. Je tedy vhodné analyzovat text a pokusit se rozpoznat, či spíše porozumět jednotlivým slovům, na základě čehož je možné jej fragmentovat na jednotlivé znaky. V případě rekonstrukce cizojazyčných textů je alespoň základní znalost daného jazyka vhodná, ne-li přímo žádoucí. Při čtení vybraných historických předloh mi byly pomocí online kurzy zaměřené na čtení starých anglických ručně psaných textů. Zejména pak English Handwriting 1500-1700 (www.english.cam.ac.uk/ceres/ehoc/) a Palaeography (paleo.anglo-norman.org), díky kterým jsem byl schopen sám se pokusit o rozpoznání jednotlivých znaků, respektive celých slov a vět. Své výsledky jsem pak mohl porovnat s poskytnutými přepisy získaných předloh.
3.4
Separace znaků
Separace neboli vyřezání jednotlivých znaků z dané předlohy je prvním krokem na cestě k její rekonstrukci. Jelikož se jednalo o anglicky psaný rukopis, seznámení se s jeho obsahem bylo adekvátním předpokladem k orientaci v textu. Tento krok seznámení se s obsahem předlohy není nezbytně nutný, ne všechny znaky však byly svou kresbou shodné s dnes používanými a zaběhnutými tvary, či jim alespoň podobné. Jejich prvotní rozpoznání tedy pomohlo ke snazší orientaci v textu předlohy a následném výběru při separaci. S ohledem na rozlišení poskytnuté předlohy bylo rovněž vhodné ji pro zjednodušení následujících kroků rekonstrukce zvětšit a částečně upravit kontrast daných podkladů. Tímto se jednotlivé znaky dostaly více do popředí předlohy a umožnily tak jejich snazší nalezení a orientaci v textu.
Obrázek 1: Porovnání předlohy před a po jejím zvětšení a navýšení kontrastu
Rozhodnutí, které tahy písmen ze všech separovaných použít nebylo vždy jednoduché, respektive odlišnosti jednotlivých tahů stejného písmene byly poměrně velké. I z tohoto důvodu jsem se rozhodl
15
Separace znaků
pro větší geometrizaci a zjednodušení výsledných tahů, což mi umožnilo širší aplikaci prefabrikátů v pozdějších částech rekonstrukce. Vybraná předloha obsahovala dostatečné množství jednotlivých znaků minusek pro výběr deseti k dalšímu zpracování. Výjimkou bylo jen písmeno v, které se vyskytovalo pouze ve čtyřech exemplářích a písmena j, q, x, z, která chyběla úplně. Zajímavostí je kresba písmene f, kde se umístění jeho příčky lišilo v závislosti na výskytu písmene. Pokud tvořilo ukončovací znak slova, např. of, byla příčka nahrazena jakousi čárkou za znakem. Dále se jeho kresba různila i v použití jak chvostu, tak i pod základní dotažnici protaženého dříku.
Obrázek 2: Tři varianty provedení písmene f
Znak f však nebyl jediný, který si dopřával různé kresby tahu. Také písmeno s bylo vyvedeno ve třech různých variantách. Jednalo se o nám dnes dobře známý tah běžného psacího s, který používáme i v dnešní době, tah připomínající řecké písmeno sigma sloužící jako koncový znak s a tah ostrého s vycházející z písmene f bez jeho příčky.
Obrázek 3: Varianty písmene s
Verzálek bylo v rukopisu výrazně méně. Obsažena byla písmena A, B, C, F, G, H, J, K, M, N, O, P, R, S, T, W. V dostatečném množství se pak vyskytovaly pouze znaky C, H a W, ostatní se vyskytly buď pouze jedenkrát, nebo ve velice omezeném počtu. V těchto případech byl vybrán znak nejvíce zapadající do schématu ostatních znaků a ten následně zrekonstruován za rozsáhlého použití prefabrikátů.
16
Písmová osnova
Na závěr separace jsem jednotlivá písmena rozdělil do skupin podle podobnosti kresby tahu a tyto skupiny dále analyzoval. K jejich rekonstrukci pak byly využity prefabrikáty z nich získané. Například písmeno o bylo použito při rekonstrukci písmen a, d, g, p, q a části jeho tahu pak v dalších písmenech, například u a y.
3.5
Písmová osnova
Dalším krokem rekonstrukce bylo nalezení osnovy písmových tahů. Písmová osnova je základním stavebním prvkem každého písma, přispívá k jeho osobitému charakteru. Samotná čitelnost písma je významně ovlivněna rozvržením jejích dotažnic vůči střední výšce písma. Chceme-li aby rekonstruované písmo bylo reprezentativním, nalezení jeho osnovy je tedy nezbytné. Písmová osnova se skládá z pomyslných čar, dotažnic, jež tvoří soustavu hraničních linií vymezující tahy písma. Základní linkou písma, na kterou je většina znaků usazena, je základní dotažnice, někdy také nazývána účařím písma. Ta určuje řádek, který čtenář sleduje. Horní dotahy minusek jako například m, n, r určuje střední dotažnice, jejíž vzdálenost od účaří také určuje střední výšku písma. Minusky obsahující svislé tahy dále určují horní a dolní dotažnici, kde horní dotažnice může být společná s verzálkami. Nemusí tomu však být vždy. Některé osnovy obsahují zvlášť verzálkovou dotažnici, aby diakritická znaménka umístěná nad nimi tak nevyčnívala z kresby řádku a nerušila tak jeho celistvost. Další, takzvané akcentové dotažnice, jsou nejvýše umístěnými dotažnicemi v osnově písma. Na ty se pak umisťují verzálková diakritická znaménka, akcenty.[2, 3]
Obrázek 4: Schéma konstrukce písmové osnovy
17
Definice tvaru nástroje
Ve vybrané předloze se vyskytovaly všechny výše zmíněné, až na akcentové dotažnice. Ty z důvodu téměř minimálního používání akcentů v jazyku předlohy nebylo třeba hledat. Základem hledání osnovy bylo vytvoření účaří a usazení vybraných zástupců jednotlivých znaků na tuto linku. Pomocí výšky tahů minusek jako i, m, o jsem získal střední výšku písma. Usazením dalších písmen obsahujících horní a dolní dotahy jsem získal horní a dolní dotažnice. Velikost verzálek se ukázala společná velikosti minusek s horními dotahy, verzálková dotažnice tedy byla společná s horní dotažnicí. Zajímavostí je použití dvou různých dolních dotažnic. Jelikož smyčky tahů písmen g, y a f byly natolik rozdílné, že jsem se pro zachování původních kresby rozhodl použít dvou různých dolních dotažnic.
Obrázek 5: Ukázka minusek zarovnaných na účaří
Nalezení osnovy písma bylo také nutno podřídit částečnému zprůměrování a citu. Jedná se o ručně psané písmo, a i když mnozí autoři byli mistry svého řemesla, ne všechny znaky jsou stejně vysoké a ukončené přesně na hranách dotažnic. Mnohdy jsou znaky také opatřeny dekorativními prvky či obměněnými tahy pro narušení strohosti a nudné jednotvárnosti psaného textu. Výsledná zrekonstruovaná osnova je tedy nejen strohé průměrování, ale také započtení či vyloučení tahů narušujících její celistvost.
3.6
Definice tvaru nástroje
Hledání písařem použitého nástroje je dalším nezbytným krokem v rekonstrukci. Nezajímá nás však celý nástroj, nýbrž jen otisk jeho hrotu v předloze. Otisk hrotu zanechává specifickou stopu, kterou je třeba důkladně analyzovat a během rekonstrukce se ji pokusit napodobit. Tato stopa má určující vliv nejen na výsledný vzhled jednotlivých znaků, ale i na barevný index písma.
18
Definice tvaru nástroje
Obrázek 6: Schéma analýzy tvaru nástroje
3.6.1
Sklon nástroje
Každý nástroj má svůj vlastní sklon, který se odvíjí nejen od jeho tvaru, ale především od způsobu písařova úchopu. Při analýze nástroje v této práci jsem předpokládal jeho neměnný sklon. K tomuto mě vedly mé vlastní zkušenosti, že otáčení nástrojem při psaní takto malého textu v takové míře, v jaké je obsažen v předloze, je značně nepohodlné a komplikované. Dalším faktorem bylo prozkoumání celé předlohy, kde nedochází k výrazným odchylkám od tvaru či sklonu nástroje. Analýzu sklonu nástroje jsem prováděl zejména na minuskách o, b, m a n, kde jsem se snažil položit tečny k nejtenčím tahům těchto znaků. Při kvalitní předloze je vhodnější zkoumat sklony zakončení tlustých tahů, jejichž zakončení obvykle reprezentuje nejen sklon nástroje, ale pomocí nichž je možné vypozorovat i jeho částečný tvar. Úhel náklonu nástroje jsem měřil od vodorovné osy, což se jevilo jako nejjednodušší varianta, jelikož nástroj programu Adobe Illustrator pro měření úhlu defaultně měří odklon od této osy. Nástroj obrysového pera nebo spíše nastavení jeho tahu také vyžaduje sklon tvaru nástroje od vodorovné osy. Rozpětí takto získaných úhlů nebylo větší než 10 stupňů a nejvhodnějším způsobem pro získání výsledného sklonu nástroje bylo jejich zprůměrování. Takto jsem dospěl k úhlu 43,65°, jelikož však nastavení nástroje v programu Adobe Illustrator nepovoluje stanovení úhlu s desetinnými hodnotami, byl tento úhel zaokrouhlen na 44°.
3.6.2
Rozměry nástroje
Po zjištění sklonu nástroje bylo možné přistoupit k analýze jeho délky a šířky. Délku nástroje jsem zjišťoval za pomoci průniku tlustých tahů malých písmen s jeho osou. Šířku nástroje jsem poté měřil obdobným způsobem za pomoci kolmic ke zjištěné ose jeho sklonu. Tyto úsečky jsem poté přikládal
19
Definice tvaru nástroje
k tenkým tahům znaků, které určují šířku nástroje. Z takto naměřených délek jsem opět spočítal průměrné hodnoty, které tvořily délky nově zrekonstruovaného nástroje. Poměr délky a šířky pro aplikaci v zrekonstruovaném nástroji byl 100:35.
Obrázek 7: Šířka (červěně) a délka (modře) nástroje
3.6.3
Tvar nástroje
Z naměřených sklonů, délek a šířek nástroje již bylo možné sestavit podobu stopy nástroje pro použití v další fázi rekonstrukce. Tvar nástroje může mít různou podobu, například obdélníku, který následně opět ovlivňuje kresbu znaků. Nástroj použitý k napsání mnou vybrané předlohy připomínal spíše elipsu, který lze v Illutsratoru dobře napodobit pomocí kaligrafického pera s nastavením úhlu a poměru délek nástroje získaných z předchozích kroků rekonstrukce.
Obrázek 8: Nastavení kaligrafického pera v programu Adobe Illustrator
20
Sklon osy písmových tahů
3.7
Sklon osy písmových tahů
Nalezení sklonu písmových znaků rekonstruované alfabety bylo mým dalším krokem rekonstrukce. Ne všechna písmena jsou nakloněna v ideálním úhlu k ostatním. Některá mohou přepadat na opačnou stranu, jiná naopak padat více k účaří. V některých předlohách dokonce mohou mít verzálky jiný sklon nežli minusky. Tyto verzálky obvykle seskládají z neobvyklých zdobných prvků, díky kterým se jejich úhel náklonu může lišit od minuskového. Ideální sklon písma je tedy takový, který vychází z průměrného sklonu jednotlivých znaků. Avšak je třeba odfiltrovat různé anomálie, které se výrazně odklánějí od sklonu ostatních písmen. Záleží na citu rekonstruktéra, jaký odklon stanoví za hraniční, respektive jak velkou toleranci poskytne autorovi textu v odklonu od osy písmene. Sklon nemusí být u všech znaků jednoznačný, například písmeno s nebo v. U takových znaků záleží na citu a přizpůsobení se ostatním. Naproti tomu určení sklonu znaků jako jsou m, d, j není velkým problémem. Jelikož sestávají z horizontálních tahů, je díky nim možné snadno určit úhel, který svírají s účařím. Pro výše zmíněná problematická písmena je možné zrekonstruovat novou soustavu os. Po prozkoumání několika vzorků je možné je seskupit a zprůměrovat a docílit tak výsledného sklonu. Ve mnou vybrané rekonstruované předloze jsem se po analýze jednotlivých znaků rozhodl použít různého sklonu pro kulaté tahy a tahy horizontální, potažmo kolmé. Sklon oblých tahů znaků jsem určoval za pomoci vzorku písmen o a a, kde jsem se snažil jednotlivým oblým tahům vepsat elipsu tak, aby do jednotlivých tahů co nejlépe zapadla. Průměr odklonů vepsaných elips od účaří pak určoval nový sklon osy oblých tahů, který činil 75,97°, 76° po zaokrouhlení. Odklon kolmých tahů od účaří jsem určoval proložením úsečky do horizontálních tahů písmen m a p. Zde byl průměr naměřených sklonů roven 90,4°, což po zaokrouhlení dalo rovných 90°, tedy kolmice k účaří. Takto naměřené odklony byly později použity při hledání ideální stopy jednotlivých tahů.
Obrázek 9: Schéma analýzy sklonu osy písmene
21
Analýza stopy znaků
3.8
Analýza stopy znaků
Pro rekonstrukci historického písma je možné použít různé způsoby obnovy znaků. V mém případě, kdy se jednalo o ručně psané kursivní písmo bylo nejvhodnější použít metody takzvaného kroužkování. Jedná se o vepisování kružnic do tahu písmen a následné spojení jejich středů a vytvoření tak korpusu tahu písmen, na jehož ideální variantu se později aplikuje nástroj. Tento krok je však s ohledem na množství vepisovaných kružnic dosti časové náročný. Jako výhodná substituce mohou sloužit různé automatizované nástroje pro vektorizaci. V mém případě byl použit nástroj PowerTrace programu CorelDRAW X4. Samotný nástroj PowerTrace byl však použit jen na písmena, u nichž bylo možné aplikovat prefabrikáty vytvořené během procesu kroužkování. Díky němu bylo možné snadno a rychle nalézt středy jednotlivých tahů. Tento proces však ne vždy přinášel ideální výsledky nebo spíše nebyl bez chyb. Proto byla v některých případech nutná ruční náprava. Nástroj ne vždy odhalil odkud, kam jednotlivé tahy směřovaly, a proto je z mého pohledu interpretoval trochu chaotickým způsobem.
Obrázek 10: Ukázka vykroužkování tahu písmene o
3.8.1
Ideální stopa znaků
Při hledání ideální stopy jednotlivých znaků jsem opět pracoval s pomocí kroužkování nalezenými stopami. Nejdříve jsem všechny nalezené stopy písmene o zarovnal do jednoho obrazce, čímž jsem dostal hranice, do kterých jsem se snažil napasovat elipsu nakloněnou o již dříve získaný úhel sklonu oblých tahů. Takto získaný tvar zároveň sloužil jako nově získaný prefabrikát. Dále jsem obdobným postupem získal stopu písmene i, kde jsem však aplikoval beziérovou křivku. Tuto křivku jsem dále geometrizoval pomocí osy svislých tahů a sklonu nástroje, který posloužil při znovuvytvoření patky písmene. Stejný postup byl aplikován i na písmeno f a následně další, kde již bylo použito i prefabri-
22
Ideální stopa znaků
kátů získaných z písmen předchozích. Po vytvoření dostatečného množství prefabrikátů jsem přikročil k použití již zmíněného nástroje PowerTrace pro vyhledání středních tahů. Prefabrikát v podobě oblého tahu písmene o byl použit v tazích písmen a, b, d, g, p, q, s a části jeho tahu pak v písmenech e, k, u, v, w, y. Pro písmena f, k, l a u tahů písmene s byl použit společný prefabrikát vytvořený na základě analýzy jejich tahů. Pro smyčky tahů písmen b a h jsem vytvořil nový prefabrikát, odlišný od toho použitého u písmen f, k a l. Smyčka u b a h byla výrazně širší a pod větším úhlem nežli tomu bylo právě u skupiny kolem písmene f. Stejně tak byla vytvořena nová smyčka pro písmena g a y. Chybějící písmeno j bylo vytvořeno pomocí prefabrikátu minusek i a y, q pak s pomocí písmene a a i. Při vytváření písmen x a z jsem pak vycházel z kresby podobných písem z již zrekonstruovaných abeced pocházejících ze stejného období jako mnou vybraná předloha. Zejména pak z písma Engrossing z 18. století, jež kresbou svých znaků nejvíce odpovídal mnou rekonstruovanému písmu. Písmeno z jsem sestavil z prefabrikátů písmen r a k, x pak s pomocí u, o a f.
Obrázek 10: Aplikace prefabrikátů na písmeno l
Počet verzálek byl v předloze značně omezen, proto jsem k jejich rekonstrukci používal zejména prefabrikáty vytvořené při rekonstrukci minusek. Za pomoci nástroje trasování středů tahů programu CoreDRAW jsem nalezl stopy pouze u písmen C a W, jež byla v textu obsažena v dostatečném množství alespoň deseti kusů. Zde jsem opět při rekonstrukci jejich stop výrazně použil prefabrikátů. I přes značnou geometrizaci a zjednodušení celé abecedy jsem však vzhledem k různorodosti tahů majuskul nebyl schopen odhadnout a zrekonstruovat tahy chybějících verzálek. Celý postup hledání ideálních stop je zaznamenán v příloze této práce.
23
Aplikace nástroje
3.9
Aplikace nástroje
Finální úpravou nově zrekonstruovaných znaků je aplikování nalezeného nástroje, respektive hrotu či stopy jím zanechávané. Po dokončení tvorby nových stop jednotlivých znaků rekonstruované abecedy jsem již mohl aplikovat dříve vytvořený nástroj. V Illustratoru je aplikace již vytvořeného nástroje velice snadná, zrekonstruované křivky se vytáhnou kaligrafickým perem. Během aplikace nástroje je však nutné správně nastavit velikost nástroje, aby tahy nově zrekonstruovaných písmen nebyly příliš tlusté či naopak tenké. Proto je vhodné vybrané původní vyřezané znaky překrýt nově vytvořenými a takto přizpůsobit jejich tloušťku. Dalším vodítkem při aplikaci nástroje může být i šedý index písma, který ovšem závisí nejen na tloušťce tahu jednotlivých znaků, ale i na jejich prokladu.
3.10
Porovnání s předlohou
Prvním krokem po rekonstrukci je srovnání zrekonstruované abecedy s její předlohou, tedy vysázení celku původního textu nově zrekonstruovanými znaky. Ukázkou takto srovnané části textu je obrázek 12.
Obrázek 11: Srovnání celku textu
24
Porovnání rukopisů
4
Porovnání rukopisů
Druhou částí rekonstrukce obsažené v této práci je porovnání pěti rukopisů pocházejících ze stejného historického období jako předloha, jež sloužila k rekonstrukci historického písma. Rekonstrukce obsažená v této části práce slouží spíše jako pomocná při hledání společných rysů psaní daných předloh. Jako taková tedy nerekonstruuje celou abecedu jednotlivých písem, ale pouze vybraný řádek textu, na něž aplikuje částečné postupy vysvětlené a popsané v části 3 Rekonstrukce a jejích podbodech, které jsou zde přizpůsobeny požadavkům porovnání.
4.1
Předlohy
Mnou použité předlohy pro porovnání historických rukopisů pocházely ze 17. století z Anglie. Jedná se o pět rozlišných dokumentů, kde prvním z nich je seznam inventáře Daniela Hayna z Wallingtonu. Jde o jednostránkový výtah z inventáře Daniela Hayna farnosti Kintbury v Berkshire. Celý seznam obsahuje 32 stran a zaznamenává věci v hodnotě 2182 liber, 9 šilinků a 9 pencí. Dokument je datován k 6. září roku 1686 a je vyveden ve variantě pozdního secretary hand. Druhá předloha pocházející z roku 1646 je psána kurzivním smíšeným rukopisem a je zprávou komise sestavenou za účelem vyrovnání se s takzvanými nepohodlnými. Během občanské války parlament sestavil konfiskační komisi, která zabavovala půdu a majetek těm, kteří, tak jako Francis Choke, během občanské války pozvedli zbraně proti parlamentu. Provinivší mohli svůj majetek vykoupit zpět za jemu úměrnou cenu. Třetí předloha je peticí sestavenou Manasseh ben Izraelem a dalšími adresována Oliveru Cromwellovi s žádostí o právo pro židovské obyvatelstvo praktikovat své náboženství v jejich vlastních domech. Manesseh ben Izrael byl holandským rabínem, který přišel do Anglie roku 1655 doufaje, že přesvědčí Cromwella o přijetí židovského práva na uctívání. Roku 1657 byla v domě na Creechurch Lane v Londýně zbudována první sinagoga. Text je napsán kursivním rukopisem a je ze dne 24. března roku 1656.
25
Rekonstrukce reprezentativního řádku
Čtvrtý dokument je jako druhá předloha vyvedena kurzivním smíšeným rukopisem datována k 1. prosinci 1646. Jedná se o zprávu ze stejné komise, zde se však projednává prohřešek Sira Edwarda Berkleyho. Posledním dokumentem je začátek návrhu stížnosti Ducke versus Ducke. V roli navrhovatele zde vystupuje Richard Ducke proti Philipu Duckemu. Stížnost je napsána smíšeným kursivním písmem a pochází z 28. listopadu 1663.
4.2
Rekonstrukce reprezentativního řádku
Pro potřeby porovnání historických rukopisů bylo nutno provést alespoň částečnou rekonstrukci. Té opět předcházela analýza a transkripce textu, která dopomohla ke snazší orientaci v něm a následně při analýze jednotlivých znaků. Rekonstruovat celou abecedu by v tomto případě však bylo neúměrně časově náročnější a proto jsem se rozhodl ukázat rekonstrukci na reprezentativním řádku, či výseku z textu předloh. Z takto získaného vzorku jsem pak určoval písmovou osnovu. Její určení bylo prvním krokem ve hledání zákonitostí daného textu. Její určení probíhalo za pomoci proložení textu úsečkami a jejich natočení ve směru psaní. Takto jsem postupně určil účaří, střední výšku písma a použité dotažnice. V prvních třech případech byla v předlohách nalezena jak horní, tak i verzálková dotažnice. Ve zbylých dvou předlohách tyto dotažnice splývaly v jednu jedinou. Dalším krokem při určování základních principů psaní textu v předlohách bylo nalezení sklonu písmových znaků a následné zprůměrování naměřených hodnot. U první předlohy jsem se rozhodl pro použití jiného sklonu u verzálek, jelikož jejich tahy byly mnohem výrazněji přikloněny k účaří. Sklon písmových znaků jsem opět měřil jako úhel, jež získané osy svírají s účařím. Následovala analýza a definice použitého nástroje, která probíhala stejně jako v první části této práce. Pro rekonstruování použitých tahů písem bylo opět nejvhodnější zvolit metodu hledání stopy písmen. Pro tento krok jsem využil plně nástroje pro trasování tahů pomocí středové čáry Power Trace programu CorelDRAW X4. Jelikož jsem však trasoval celý vybraný úsek textu najednou, bylo vhodné onen vybraný kus nejdříve upravit. Snažil jsem se odstranit pozadí a přebytečné tahy, které byly součástí písmen, jež nebyla částí vybraného kusu textu. Po těchto úpravách jsem dosáhl mnohem lepších výsledků trasování. Výslednou stopu jsem pak rozdělil na jednotlivé znaky a ty vyrovnával do již získané osnovy. V případě výskytu jednoho znaku vícekrát jsem použil stopu, která více korespon-
26
Společné a odlišné rysy
dovala s charakterem celého textu. Po procesu získání částečně geometrizované a vyrovnané stopy jsem přikročil k aplikování tahu nástroje, s použitím hodnot získaných při jeho analýze.
4.3
Společné a odlišné rysy
V této části se zabývám porovnáním nástrojů a tahů použitých v jednotlivých předlohách. Vycházím zde z poznatků získaných během rekonstrukce reprezentativních řádků vybraných z každé předlohy. V první řadě je účaří, které se v jednotlivých předlohách výrazně lišilo. Střední výška písma se ve všech předlohách pohybovala mezi 30 a 40 procenty vzdálenosti horní dotažnice od účaří, která ve dvou z pěti případů splývala s dotažnicí verzálkovou. Ve třech případech nalezení jak verzálkové tak i horní dotažnice byla horní dotažnice umístěna pod dotažnicí verzálkovou. Zjištěný sklon písmových znaků byl v první předloze roven 70°, ve druhé pak 67°, ve třetí 77°, osy znaků čtvrté předlohy s účařím svíraly úhel 87° a v poslední předloze pak 83°. Jedná se tedy o rozsah přibližně 17°. Nástroj použit na napsání první předlohy byl nakloněn v úhlu 37° a poměr jeho stran byl 100:33, ve druhé pak 44° s poměrem 100:26, ve třetím případě 53°, 100:27. Čtvrtý zkoumaný nástroj měl sklon 76° a jeho stopa měla tvar elipsy vepsané do obdélníku s poměrem stran 100:80, poslední pak 52° a 100:36. Odklony jednotlivých nástrojů se různily podobně jako sklony nalezených os písem, ve čtyřech případech měl zrekonstruovaný nástroj výrazný tvar elipsy, v jednom byl zrekonstruovaný nástroj, s poměrem stran opsaného obdélníka 100:80, podobný spíše kruhu. Jednotlivé řádky první předlohy byly od sebe položeny dále, než tomu bylo u předloh ostatních. Tím celý text působil mnohem vzdušněji a méně stroze, čemuž napomohlo i časté použití větších přetahů a zdůraznění dekorativnosti nejen verzálek. Třetí a pátá předloha se pak vyznačovaly výraznou, až strojovou, pravidelností duktu celého textu, jež podtrhoval oficiálnost sdělení v něm obsaženém. Ve druhé a čtvrté předloze se jednalo o zprávy sepsané stejnou komisí, ve stejném roce. Není tedy divu, že kresba tahů písmen je v obou předlohách téměř totožná. I přes použití výrazně odlišného sklonu písmových znaků, který ve druhé předloze činí 67° a ve čtvrté pak 87° jsou si texty kresbou písem velice podobné. Ve všech předlohách bylo použito jednobříškové varianty písmene a. Většina znaků pak nesla spo-
27
Společné a odlišné rysy
lečné rysy ve všech předlohách, podrobené pouze pravidlům v nich použitých. I přes tuto skutečnost se zde však objevují některé, které se liší ve svém provedení. Příkladem může být písmeno e, to je svou kresbou podobné písmenu o s háčkem ve čtyřech z pěti předloh. Ve druhé už je ale použito i kresby tohoto znaku připomínající otočenou číslici 3. Třetí předloha pak obsahuje pouze kresbu znaku shodnou s dnes používanou. Kresba znaku s pak ve čtvrté předloze připomínala spíše b bez smyčky na dříku. Všechny mnou použité předlohy pocházely ze 17. století a svou příslušnost k tomuto historickému období dávaly patřičně najevo, ale v případě druhé a třetí předlohy je patrný větší odstup od písem gotického typu v té době používaných. Text druhé předlohy stále poukazuje na dekorativnost kresby s použitím tvarů některých znaků, jež známe z dnes používaných, dochází zde k prolínání dvou odlišných kresebných pojetí. Text třetí předlohy pak spíše vypadá jako by byl sepsán jen nedávno. Zachovává si stále určitou dekorativnost v kresbě, ale již připouští i varianty písmen h, l bez použití výrazné smyčky na jejich dřících, ta je pak nahrazena jakýmsi náběhem. Konstrukce zejména verzálkové alfabety upouští od zákonitostí používaných v abecedách písem gotických. Dochází zde k podřízení dekorativnosti textu jeho čitelnosti. Zde použitý tvar písmene f je také zcela odlišný od ostatních předloh. Jeho spodní smyčka je otočena doprava a přechází v příčku navazující na následující znak. Všechny mnou použité předlohy vynikaly dekorativností, jež obsahovaly. Tato dekorativnost však výrazně snižovala čitelnost, jak bylo u kursivních písem gotického typu zvykem. Výjimku tvořila třetí předloha, ve které byl výrazně kladen důraz na čitelnost, jež částečně potlačila rozsáhlou onu dekorativnost celého textu. Psaný text však nebyl o určitou dávku dekorativnosti ochuzen, ta byla použita s ohledem na čitelnost a povahu sdělení.
28
Závěr
5. Závěr
Cílem této práce byla rekonstrukce historického písma v podobě předlohy rukopisu z roku 1662 z Anglie. Písmo z použité předlohy patří do rodiny kursivních písem gotického typu, jež byla v té době v Anglii hojně používána. Smyslem této rekonstrukce bylo vnesení ducha historických kurziv do elektronické podoby písma za použití moderních nástrojů. Další část práce byla zaměřena na porovnání pěti rukopisných předloh pocházejících ze stejného období. V této části jsem hledal společné i odlišné rysy používané různými písaři ve vyvedených předlohách. Díky této práci jsem prohloubil své znalosti o vývoji ručně psaného písma a částečně se i seznámil s výrazy a slovy používanými před několika staletími v anglickém jazyce. Práce s nástroji sady Creative Suite 4 a programem CorelDRAW X4 mi také pomohla k prohloubení znalostí jejich funkcí a uživatelského prostředí.
29
Literatura
6. Litertura
1.
František, Muzika. Krásné písmo ve vývoji latinky I. Praha a Litomyšl, 2005.
2. Eliška, Jiří. Vizuální komunikace – písmo: [historie, terminologie, souvislosti, informace, ukázky]: pro studenty výtvarných oborů a učitele výtvarné výchovy. Brno, 2005. 3. Švalbach, Vítězslav. Přednášky předmětu PV123 Základy vizuální komunikace. Masarykova univerzita, Fakulta informatiky, jaro 2008. 4. Švalbach, Vítězslav. Přednášky předmětu PV085 Písmo II. Masarykova univerzita, Fakulta informatiky, jaro 2009. 5. English Handwriting 1500-1700: An Online Course [online], 2010. Dostupné z URL:
[15. 8. 2010]. 6.
Paleography [online], 2006. Dostupné z URL:
[28. 8. 2010].
7. The National Archives [online], 2010. Dostupné z URL:
[18. 5. 2010].
30
31
Příloha A
7.1
Příloha A
Příloha A ukazuje výslednou zrekonstruovanou abecedu.
Obrázek 12: Zrekonstruované písmo, verzálky
32
Příloha A
Obrázek 13: Zrekonstruované písmo, minusky
33
Příloha B
7.2
Příloha B
Příloha B obsahuje zdokumentovaný postup průběhu rekonstrukce písma z roku 1662. Příloha obsahuje předlohu a její přepis, následně ukazuje všechny kroky rekonstrukce.
34
Příloha B
35
Příloha B
Wee psent that the Comon Highway for Horse and foote leading from the Wick to Hampton Court thorough the Harewarren is stopped up by Pales lately erected by Oliver Cromwell and continued still stopped upp. We also psent that by turning the Course of the New River Water into the Ponds lately digged by Oliver Cromwell in the Harewarren and by the Overflowing of the same Water the Comon Highway leading from the Wick to the Heathgate is made very dangerous & unsafe to passe for Man Horse or Carriage. Wee psent that Andrew Pope Tenant by Lease of part of the Comon by him inclosed att the Rent of 10 s a yeare hath not paid his Rent due att Lady day last by reason whereof his Lease is forfeited. Wee psent John Williams of Hampton Wick for Receiving of William Ryde & his Family Inmates by the space of One Moneth Wee psent John Phillipps for receiving into his house in Hampton Wick Hurlocke an Inmate and continued him there by the space of 6 Monethes last past. Wee psent Richard Rouse Constable for Hampton Wick and Jon Loveland Headborough of the same for not attending the Courte Leete according to their duty to make their psentmts. Wee psent - Boreman widd one of the Customary Tenants of this Honour for inclosing 16 acres of Land or thereabouts out of the Comon field in Hampton Wick and erecting a Cottage thereupon being Coppiehold. Wee psent Hester Sturmy the Guardian of John Sturmy an Infant & a Customary Tenant of this Honour for Inclosing 40 acres or thereabouts out of the Comon Field aforesaid in sevall Inclosures & erecting one Cottage thereon being Coppiehold. Wee psent Jane Saunders Widd one of the Customary Tenants of this Cot for Inclosing 5 acres of Land or thereabouts out of the Comon Field in Hampton Wick and erecting one Cottage thereon being Coppiehold. Wee psent Hester Cleere Spinster one of the Coppiehold Tenants of this Honor for continuing a Cottage built upon the Wast of the Manor in Hampton Wick and letting out to a Tenant for a Twelve Moneth last past.
36
Příloha B
Separace písmových znaků - minusky písmeno a písmeno b
písmeno c písmeno d
písmeno e písmeno f
37
Příloha B
písmeno g
písmeno h
písmeno i písmeno k
písmeno l
písmeno m písmeno n
38
Příloha B
písmeno o písmeno p
písmeno r písmeno s
písmeno s - ostrá varianta
písmeno s - koncová varianta
písmeno t
39
Příloha B
písmeno u písmeno v písmeno w písmeno y
40
Příloha B
Separace písmových znaků - verzálky písmena A, B
písmeno C
písmena F, G
písmeno H
písmeno K
písmena M, N
41
Příloha B
písmeno O
písmeno P
písmeno R
písmeno S
písmeno T
písmeno W
42
Příloha B
Písmová osnova
Sklon osy písmových tahů
76˚
43
Příloha B
90˚
Definice tvaru nástroje
44
Příloha B
43,7˚
43,7˚
46,3˚
45
Příloha B
Analýza stopy znaků - minusky písmeno o
písmeno i
46
Příloha B
písmeno f
47
Příloha B
písmeno r
48
Příloha B
písmeno d
písmeno g
49
Příloha B
50
Příloha B
písmeno a
písmeno b
písmeno e
písmeno k
písmeno h
písmeno l
51
Příloha B
písmena m, n
písmeno p
písmeno s
písmeno t
52
Příloha B
písmeno u
písmeno v
písmeno w
písmeno y
písmena c, j, q
písmena x, z
53
Příloha B
Analýza stopy znaků - verzálky písmena A, F
písmeno B
písmena C, G
písmena H, K
54
Příloha B
písmena M, N
písmena P, R
písmeno T
písmeno W
55
Příloha C
7.3
Příloha C
Tato část přílohy dokumetuje postup při porovnávání rukopisů. Obsahuje postupně obrazovou předlohu spolu s jejím přepisem a následně postup analýzy v pořadí analýzy osnovy, sklonu zanků, nástroje a nakonec stopy.
56
Příloha C
Item due by Bond from Henry Elwes Master of Arts dated the ninth day of November One thousand six Hundred Eighty two Item Interest due att the Testators Death In the Wainscott Chamber Item One Feather Bed and Bedsted wth the Curtains and Valence and Acouterments thereto belonging Item two Chests of Drawers one Presse one looking Glasse one pair of Handirons Fireshovell and Tongs one old Trunke one Muskett & six Chaires
57
Příloha C
verzálková dota nice horní dota nice dolní dota nice
sklon verzálek
59˚
58
sklon minusek
70˚
Příloha C
36,9˚
59
Příloha C
60
Příloha C
61
Příloha C
A particular of the reall and personall Estate of Francis Chocke of Avington in the County of Barkes esq He is seised of an estate in Fee in the Mannour of Avington The Demeasne wherof with the lands now therewith used, was worth before these times per annu He is seised of the like estate in a farme Commonly called Radley, and other lands with the Mills called Denford Mills belonging to the sayd Mannor worth p annu He is seised of the like estate in one Tenement called the Bell, with the Lands Lying in Charnum Street in the Parish of Hungerford p annu He hath an estate in fee in the Mannr of Shaubourne expectant after the death of his mother Ellenor Gouldsmith, the Mannour is worth p annu This Mannour is chargd with an annuity of £60 p annu after the death of Ellenor unto Alexander Chock, brother to the sayd francis, during the sayd Alexanders life as appeares by deed bearing date the 20th of Aprill, ii o Caroli: so that the Compounder hath onely fifteene pownds p annu to Com pownd for after the death of his mother and sixty pownds more after the death of his mother and brother: wch he prayes may be considerd in his fine: The kings rent going out of his estate for ever is He hath left him of his personall estate in household stuff and stock to the vallue of He is indebted by bond as appeares by affidavit This is a true particular of the estate he doth desier to compownd with this Honobl Comittee for, wherein he doth submit himselfe to the fine to be imposed. 62
Příloha C
verzálková dota nice horní dota nice dolní dota nice
67˚
63
Příloha C
44,4˚
64
Příloha C
65
Příloha C
66
Příloha C
To His Highnesse Oliver Lord Protector of The Comonwelth of England, Scotland, and Ireland, & the Dominions thereof The Humble Petition of The Hebrews at Present Humbly sheweth Reziding in this citty of London whose names ar Underwritten That AcKnolledging The Manyfold favours and Protection yor Highnesse hath bin pleased to graunt Us in order that wee may with security meete privatley in owr particular houses to owr Devosions, And being desirous to be favoured more, by yor Highnesse wee pray with all Humblenesse tht by the best meanes which may be such Protection may be graunted Us in Writting as that wee may therewth meete at owr said private devotions in owr Particular houses without feere of Molestation either to owr persons, famillys or estates, owr desires Being to Live Peacebly Under yor Highnes Governement, And being wee ar all mortall wee allsoe Humbly pray yor Highnesse to graunt Us Lisence that those which may dey of owr nation may be buryed in such place out of the cittye as wee shall thinck Convenient with the Proprietors Leave in whose Land the place shall be, and soe wee shall as well in owr Life tyme, as at owr death be highly favoured by yor Highnesse for whose Long Lyfe and Prosperitty wee shall Continually pray To the allmighty God Menasseh ben Israel David ABrabanel Abraham Israel Carvajal Abrahan Coen Gonsales Jahacob de Caceres Abraham Israel de Brito Isak Lopez Chillon Oliver P We doe referr this Peticon to the Consideracion of or Councill March the 24th 1656
67
Příloha C
horní dota nice verzálková dota nice dolní dota nice
77˚
68
Příloha C
53,3˚
69
Příloha C
70
Příloha C
71
Příloha C
Sr Edward Berkley of Pull als Pill in the County of Somersett Knt His Delinquency that he was in Armes against the Parliamte and in Oxford at the tyme of the Surrender, and is to have the benefitt of these Articles, as by Sr Thomas Fairfax Certificate of the 24th of June 1646 doth appeare, He hath neither taken the negative oath nor Natonall Covenant but prayes to be spared therein, upon the said Articles, and the vote of the Howse of Comons pursuant. He compounds upon a perticuler delivered in under his hand by which he doth submitt to such Fine etc and by which it doth appeare. That he is seised of a Francktente for life, the remainder to Edward Berkley his sonne and heire of and in certaine old rents parcell of the Mannours of Pull and Danniett in the County of Somersett, beinge togither of the yeerely value before theis troubles £20 That he is seized of a like estate of and in the demeasne of the said Mannour of Pull, and of certaine Woods renneinge and encreasinge in the parish of Danniett, and of other Lands and Tents lyinge and beinge in Gillingham and Maperton in the said Countye all perticulerly mentoned in the perticuler of his estate, and are togither of the yeerely value before theis troubles £300 That he is seized of a Francktente duringe three lives, of and in certaine Lands & tents lyinge in Wraxall in the said Countye of the yeerely value before theis troubles over and above the rent reserved £13 6 s 8 d 1 december 1646 Jerom Alexander Fine att a tenth D Watkins the Fathers fine upo the reven is £680 that is Sr Edw Berkelys fine, And his sonnes fine £860 but at afixt £1300
72
Příloha C
horní dota nice
dolní dota nice
87˚
73
Příloha C
76,4˚
74
Příloha C
75
Příloha C
To the Right Honoble Edward Earle of Clarendon Lord Chancellor of England. In all humble manner Complayninge Yor Orator Richard Ducke of Ide in the Countye of Devon gent Sheweth Unto Yor good Lordshipp That in or about the Moneth of August in the Yeare of or Lord god One Thousand Sixe hundred Fiftye Nyne, haveing then A pticuler Estate in A Messuage & Tenemt in Heavytree in the sd County of Devon And one Phillipp Ducke of Heavytree aforesd gent being desirous to deale wth Yor Orator for his Estate therein & to have him to pcure A newe Estate in the same from the Landlord thereof to be graunted unto the sd Phillipp Ducke his Executor & Assignes for Nynety Nyne Years determinable on the Deathes of Three such psons as he should Nominate & treatinge wth Yor Orator thereabout & pferinge him an Under Valewe for the same to witt the sume of Twenty Pounds Current English money at least lesse then the sd pmisses were truly worth & he thereupon being about to breake offe his former treaty with the foresd Phillipp Ducke, which one Richard Ducke of Heavytree aforesd gent sonne & heire apparent of the foresd Phillipp Ducke & who was psent at the sd Treaty observing;
76
Příloha C
horní dota nice
dolní dota nice
83˚
77
Příloha C
52˚
78
Příloha C
79
Příloha D
7.4
Příloha D
DVD obsahující: ----
80
bakalářskou práci ve formátu PDF zdrojové soubory ukazující průběh rekonstrukce ve formátu AI digitalizované předlohy písem