MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA INFORMATIKY
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Rekonstrukce písma a typografie Trojánské kroniky
Jana Honců 2011
Prohlášení Prohlašuji, ţe tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování pouţívala nebo z nich čerpala, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.
Vedoucí práce: doc. Mgr. Vítězslav Švalbach
2
Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucímu bakalářské práce, doc. Vítězslavu Švalbachovi, za vedení práce a odbornou pomoc. Dále chci poděkovat Mgr. Veronice Rákocy z oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny České republiky za poskytnutí fotokopie Trojánské kroniky a v neposlední řadě také Kamile Rozkošové za pomoc při překladu textu.
3
Shrnutí Tématem bakalářské práce je elektronická rekonstrukce písma Trojánské kroniky z roku 1468. Originál kroniky je uloţen v Národní knihovně České republiky pod signaturou 39.F.30. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části práce se zabývám vznikem knihtisku, českými a moravskými prvotisky. Věnuji se téţ vývoji gotického písma a podrobně analyzuji typografii Trojánské kroniky. Praktická část je věnována samotné rekonstrukci.
4
Klíčová slova rekonstrukce písma, knihtisk, inkunábule (prvotisky), bastarda, typografie, uniciála, verzálky (majuskule), mínusky (minuskule), dotaţnice, separace znaků, ideální stopa písmene, obrysové pero.
5
Obsah 1
Úvod ............................................................................................................................................... 8
2
Vznik knihtisku a české prvotisky ................................................................................................ 10 2.1
Cesta k výrobě knihtisku ...................................................................................................... 10
2.2
Cesta knihtisku do Čech....................................................................................................... 12
2.3
České a moravské prvotisky ................................................................................................ 13
2.3.1
České prvotisky ............................................................................................................... 14
2.3.2
Moravské prvotisky ......................................................................................................... 15
3
Vývoj gotického písma ................................................................................................................. 16
4
Trojánská kronika ......................................................................................................................... 21 4.1
Vzhled knihy ........................................................................................................................ 22
4.2
Typografie Trojánské kroniky ............................................................................................. 24
4.4
Porovnání Trojánské kroniky se zahraničními tisky té doby ............................................... 30
4.4.1
Gutenbergova 42řádková bible ........................................................................................ 31
4.4.3
The Recuyell of the Historyes of Troye .......................................................................... 32
4.4.4
Meditationes .................................................................................................................... 33
4.5
Porovnání Trojánské kroniky s českými tisky té doby ........................................................ 34
4.5.1
Statuta synodalia Arnesti ................................................................................................. 34
4.5.2
Missale ecclesiae Pragensia ............................................................................................. 35
6
4.5.3 4.6
Agenda Olomucensis ....................................................................................................... 36 Frekvence vydání Trojánské kroniky ................................................................................... 36
Slovníček pojmů .................................................................................................................................... 38 5
6
Rekonstrukce ................................................................................................................................ 40 5.1
Výběr předlohy .................................................................................................................... 41
5.2
Pouţitý software................................................................................................................... 41
5.3
Postup rekonstrukce ............................................................................................................. 41
5.4
Umístění dotaţnic ................................................................................................................ 42
5.5
Výběr a separace znaků ....................................................................................................... 42
5.6
Ideální stopa ......................................................................................................................... 43
5.7
Analýza psacího nástroje ..................................................................................................... 45
5.8
Závěrečné úpravy hotových písmen .................................................................................... 46
5.9
Verzálky ............................................................................................................................... 46
5.10
Chybějící písmena ................................................................................................................ 46
5.11
Srovnání s předlohou ........................................................................................................... 48
Závěr ............................................................................................................................................. 49
Pouţitá literatura.................................................................................................................................... 50 Příloha ................................................................................................................................................... 52
7
1 Úvod Písmo je nejdůleţitějším nástrojem k zaznamenávání lidské činnosti. Umoţňuje nám proniknout do lidské historie. Z tohoto důvodu jsem si jako téma své závěrečné bakalářské práce zvolila rekonstrukci historického písma. V předmětech Typografie I. a II. jsem se seznámila se základy typografie. Tyto znalosti jsem pouţila k typografické analýze. Minulý rok jsem navštívila výstavu s názvem Záhada Kroniky trojánské – Počátek českého knihtisku (První tisky z první tiskařské dílny v Čechách). Výstava mě velmi zaujala, proto jsem si jako předlohu rekonstrukce zvolila právě Trojánskou kroniku. Ve druhé kapitole bakalářské práce s názvem Vznik knihtisku a české prvotisky se podrobně věnuji předstupňům vynálezu knihtisku a samotnému vynálezu. Dále se v ní zabývám Gutenbergovými prvními tisky, popisuji cestu knihtisku do Čech. Na závěr první kapitoly shrnuji české a moravské prvotisky. V další kapitole se věnuji vývoji gotického písma aţ po českou bastardu, tou byla tištěna Trojánská kronika. Českou bastardu v této kapitole podrobněji popisuji. Trojánskou kroniku podrobně popisuji ve čtvrté kapitole. Věnuji se jejímu vzhledu a formátu, zabývám se její typografií a zmiňuji se i o dohadech o roce jejího vzniku a o tom, zda byla opravdu první tištěnou knihou. Na konci této kapitoly porovnávám české i zahraniční tisky té doby s Trojánskou kronikou a zmiňuji se i o dalších vydáních Trojánské kroniky.
8
Samotné rekonstrukci písma patří pátá kapitola. Stručně shrnuji metody, jakými je moţné při rekonstrukci postupovat a následně popisuji jednotlivé kroky rekonstrukce dle vybrané metody. Na závěr porovnávám vzniklé písmo s předlohou.
9
2 Vznik knihtisku a české prvotisky 2.1
Cesta k výrobě knihtisku
Vynálezu knihtisku předcházelo několik předstupňů. První pokusy o mnoţení knih jiným způsobem neţ opisováním se datují do 4. století v Číně a Korei.1 Ve 4.století byla v Číně pouţita technika razidel.2 První dochovaný deskotisk z této oblasti je z roku 868. Pohyblivé litery pouţívali v Číně nejspíš uţ od 11.století.3 Evropa v pokusech o mechanické rozmnoţování knih značně zaostávala. První pokusy jsou známy aţ od 14.století.4 Nemáme ţádné zprávy o tom, ţe by Gutenberg znal techniku tisku v Číně, proto také nelze předpokládat, ţe by se jí inspiroval. Hlavní vliv na jeho vynález měly otisky dřevořezů většinou na náboţenských obrázcích a také hrací karty (ty se bohuţel nedochovaly). Postupem času se k obrázkům začínají psát i jména svatých či jednoduchý náboţenský text, tomuto spojení obrázku a textu se říká deskotisk. Základem deskotisku je dřevořez.5
1
HORÁK, F. Česká kniha v minulosti a její výzdoba. Praha: František Novák, 1948. str. 24. BOHATCOVÁ, M. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990. str. 117. 3 HORÁK, F. Česká kniha…, str. 24. 4 Ibidem. 5 BOHATCOVÁ, M. Česká kniha…, str. 117. 2
10
Dalším předstupněm vynálezu knihtisku byla určitě razítka zlatníků, mincařů a knihařů.6 Přímým předchůdcem knihtisku byly blokové knihy. Jedná se o spojení několika listů tištěných technikou dřevořezu. V době minulé mylně připisovali, hlavně Holanďané, vynález knihtisku Laurensovi Janszoonovi de Coster z Haarlemu, který v první polovině 15.století tiskl právě blokové knihy.7 Gutenbergovu vynálezu předcházelo také pouţívání kovových kolků k výrobě kniţních vazeb a znalost stavby vinařského lisu a techniky lisování vína.8 Gutenberg spojil předchozí pokusy a vytvořil nový postup, jehoţ základem se staly: pohyblivé litery, konstrukce licího strojku, vytvoření liteřiny (slitiny 55% olova, 15% cínu a 30% antimonu), tiskové barvy (ze sazí, sušidel a fermeţe) a konstrukce tiskařského lisu. Knihtisk vznikl pravděpodobně v roce 1440. Prameny se však různí v názorech, který Gutenbergův tisk byl první. Nejspíše se jednalo o Sibylino proroctví o posledním soudu tištěné v roce 1444 nebo 1445, které mělo 28 stran o velikosti 9x12,5 cm. Z tohoto díla se však dochoval pouze fragment.9 Ten bývá označován jako mohučský fragment o Posledním soudu. Jedná se pouze o jeden list, který byl potištěn z obou stran a byl vytištěn pravděpodobně v roce 1445.10 Nejslavnějším Gutenbergovým dílem je tzv. Gutenbergova bible. Jde o dvousvazkovou latinskou bibli, tisk byl dokončen nejspíš v roce 1456. Na kaţdé straně této bible jsou dva sloupce po 42 řádcích, proto se jí také říká 42řádková. Bible byla ručně bohatě zdobena.11
6
HORÁK, F. Česká kniha…, str. 24. BOHATCOVÁ, M. Česká kniha…, str. 118. 8 Ibidem. 9 BOHATCOVÁ, M. Česká kniha…, str. 120. 10 HORÁK, F. Česká kniha…, str. 24. 11 BOHATCOVÁ, M. Česká kniha…, str. 120. 7
11
Obr. 1 Gutenbergova 42řádková bible12
2.2
Cesta knihtisku do Čech
Do Čech se knihtisk rozšířil jiţ v roce 1468, a to do Plzně. Bohuţel se však neví, odkud se k nám tisk donesl, ani kdo tak učinil. V úvahu přichází tři německá města: Mohuč, Kolín a Norimberk. Víme, ţe z Mohuče odcházeli tiskaři do ciziny a jejich cesty mohly vést přes Čechy. Pro Kolín hovoří fakt, ţe místní tiskař Ulrich Zell, který je rovněţ pokládán za prvního plzeňského tiskaře, pouţíval ligatury, které jsou podobné ligaturám uţívaným v Trojánské kronice. Do Norimberka odcházeli studovat a učit se plzeňští řemeslníci.13
12
Gutenbergs Bibel [online]. poslední revize 3.1.2011 [citováno dne 2.3.2011]. Dostupné na: http://www.biblen.info/Galleri/gutenberg.htm. 13 HOŘEC, J. Počátky české knihy. Praha: Votobia, 2003. str.19.
12
2.3
České a moravské prvotisky
Vývoj knihtisku v Čechách a na Moravě se velmi lišil. V Čechách se tiskla hlavně česká díla, na Moravě převaţovala díla latinská, která tiski převáţně cizí tiskaři. Knihám, které byly vytištěny do roku 1500, se říká inkunábule. Toto označení má kořeny v latině. Latinské „in cunabulis“ označuje knihy z doby, kdy byl knihtisk ještě v kolébce (lat. cunabula – kolébka).14 V současné době je známo 44 českých (39 tištěno česky, ostatní latinsky) a 23 moravských inkunábulí (dvě německé, ostatní latinské). V inkunábulích často chybí ediční údaje a titulní strany, proto většinu tiskařů z 15.století neznáme.
České prvotisky se dělí na pět skupin podle místa vzniku:15 1) Nejstarší tisky, sedm tisků tištěných v Plzni (1468-1485/1487) 2) Tři tisky Johanna Alakrawa, tištěné ve Vimperku (1484) 3) České tisky z Prahy, 24 českých tisků tištěných ve třech praţských tiskárnách (1487-1500) 4) Tisk vytištěný ve dvou vydáních v Kutné Hoře Martinem z Tišnova (1489) 5) Tisky z tiskárny Mikuláše Bakaláře, osm prvotisků z Plzně (1498-1500)
Moravské prvotisky se rovněţ dělí podle místa vzniku do dvou skupin16: 1) Brněnské (1486-1499) 2) Olomoucké (1499 - 1500)
Jedná se stejnou o dílnu Konrada Stahela a Matthiase Preinleina, kteří nejprve působí v Brně, pak se přesouvají do Olomouce.
14
HORÁK, F. Česká kniha…, str. 27. BOHATCOVÁ, M. Česká kniha…, str. 121. 16 Ibidem. 15
13
2.3.1 České prvotisky Z nejstarších plzeňských tisků jsou čtyři české (Kronika Trojánská, Nový zákon ve dvou vydáních a Pasionál) a tři latinské (Statuta synodalia Arnesti, Agenda Pragensis a Missale ecclesiae Pragensia).17 Trojánská kronika je vůbec nejstarším českým prvotiskem, vytištěným nejspíš v roce 1468. Druhým tiskem byl Nový zákon, vytištěný v roce 1475. U dalších tisků se jiţ pořadí nedá ani přibliţně určit, jejich datace se velmi liší. Dalšími tisky jsou tzv. Dlabačův Nový Zákon tištěný někdy mezi léty 1485-1487, Pasionál vytištěný ve stejné době jako Dlabačův Nový zákon.18 Dobrovský i Jungmann však tento tisk datovali do roku 1479.19 Statuta synodalia Arnesti byla vytištěna v roce 1476, Agenda Pragensis z let 1476-1479 a Missale ecclesiae Pragensia (kalendář praţského misálu) z roku 147920. Skupina tisků z Vimperka, které zde tiskl německý tiskař Johann Alakraw. Všechny tisky byly vydány v roce 1484 – lunární kalendář na rok 1485, Soliloquia a Summa de eucharistiae sacramento.21 Další velkou skupinou jsou tisky praţské. Prvními knihtiskaři zde byli Johata z Vysokého Mýta, Jan Kampa a tiskař Korandy. Mezi tisky v Praze vytištěné patří: Žaltář sv. Davida (1487), Esopovy bájky (1488), Bible pražská (1488), Martimiany (1488), Kronika trojánská (1487), tři Minucí na léta 1489 – 1492, Passional (1495), kalendář s praktikou na rok 1496, Artikule zemského sněmu (1497), Nový zákon (1498) a další.22 V Kutné Hoře vytiskl Martin z Tišnova v roce 1489 Bibli českou. Tento tisk je velmi podobný bibli, která byla vydána v roce 1488 v Praze. Byla vytištěna ve dvou vydáních. Knihtisk se vrací do Plzně, kde začíná tisknout Mikuláš Bakalář. Jeho tisky jsou: Život Mahometa a jeho učenie (1498), Traktát Tomáše Kempenského o následování Krista pána (1498), Lucidář (Světlost) (1498), Život Adama a Evy (1498), Traktát o zemi svaté (1498), Podkonie a žák (1498), Traktát o nesnadnostech při velebené svátosti (1498) a Žaltář (1499).23
17
BOHATCOVÁ, M. Česká kniha…, str. 123. Ibidem, str. 130. 19 KORÁB, J. Vývoj knihtiskařství a české prvotisky: Ku čtyřsetletému jubileu české typografie. Plzeň: Spolek přátel vědy a literatury české, 1880. str. 32. 20 ČERNÁ, M. Stručné dějiny knihtisku. Praha: Šolc a Šimáček, 1948. str. 49. 21 BOHATCOVÁ, M. Česká kniha…, str. 131. 22 Ibidem, str. 131 – 134. 23 KORÁB, J. Vývoj knihtiskařství…, str.39 – 62. 18
14
2.3.2 Moravské prvotisky První kniha tištěná na Moravě byla vytištěna v Brně roku 1486 Konradem Stahelem. Jednalo se o Agendu Olomucensis.
Obr. 2 Strana Agendy Olomucensis24
Dalšími brněnskými tisky jsou Missale Strigoniense (1491), Somnia Danielis, Psaltérium Olomucense (1499), Chronica Hungariae (1488), kalendář na rok 1498, Von den heissen Bädern (1495) a další. V Olomouci pak byl vydán např. latinský traktát Tractatus de secta Waldensium (1500).25
24
Manuscriptorium: Building Virtual Research Enviroment for the Spere of Historical Resources [digitální knihovna online]. Praha: Národní knihovna České republiky. [citováno dne 30.3.2011]. Dostupné na: http://www.manuscriptorium.com/apps/main/index.php. 25 BOHATCOVÁ, M. Česká kniha…, str. 138 – 139.
15
3 Vývoj gotického písma V gotickém slohu, který nahradil sloh románský, je velmi důleţité spojení nebe a země. Vertikála, která spojuje nebe se zemí je základním prvkem gotické architektury a tento prvek se přenesl i do gotického písma.26 Gotické písmo je typické pro německy mluvící země (němci ho často nazývají písmem německým), tedy i pro Čechy. V Českých zemích se gotickým typem písma psalo aţ do 19. století. Ve vývoji latinky se však stalo slepou uličkou. Vývoj latinky navázal na předgotická písma. 27 Gotické písmo lze rozdělit do třech hlavních skupin forem – majuskulové písmo nápisové, formální písma kniţní a písma kursivní.28 Vývoj gotické majuskule a minuskule se značně liší. Gotické majuskule se vyvíjela později neţ minuskule. Slouţila hlavně k dekoraci, vyplnění plochy. Pouţívala se hlavně v kniţních titulech a v počátcích i v nadpisech. Daleko častější bylo pouţívání románsko-gotické smíšené majuskule. Toto písmo je jakousi deformací římského písma monumentálního.29 Jiţ od 11. století je pozorovatelná postupná přeměna karolínské minuskule v písmo gotické. Ve 12. století a to hlavně v severní Francii je velmi patrná přeměna lomení oblouků namísto oblých 26
MUZIKA, F. Krásné písmo ve vývoji latinky I. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1958. str. 265. 27 Ibidem, str. 266. 28 Ibidem, str. 267. 29 Ibidem.
16
tvarů a velký důraz na vertikální tahy, které jsou výrazně silnější neţ tahy ostatní. Toho bylo moţné docílit změnou psacího nástroje. Písařská pera se začínají seřezávat do větší šíře. Tyto rysy jsou patrné jiţ v rané formě gotické minuskule. Ranou formu gotické minuskule poznáme podle charakteristického tvaru písmene a, které má jednobříškovou podobu. V této formě gotického písma se také jiţ objevuje písmeno d v lomené unciálové podobě, která se stala typickým znakem všech gotických písem. Kruhové oblouky u písmen b, c, e, g, h, o, p a q se zkracují a zostřují. Zostřují se téţ dříky a dotaţnice písmen b, d, h, i, k, l, m, n, r a u. Toto písmo se ze severní Francie šířilo na sever, převáţně do klášterů v Anglii a v západním Německu.30 Ve 13. století se začínají hojně objevovat spřeţky, tedy ligatury. Ty se objevovaly jiţ ve 12.století, kdy se spojovala písmena d-e. O století později splývají bříška písmen b, h, p, v s písmeny e nebo o. Později se začíná spojovat téţ písmeno o s písmeny e, g, q, značně se mění vzhled písmen i, r, t a písmene s na konci slova. Na konci 13. století můţeme rozeznat tři druhy gotické minuskule – cisterciácké písmo, perlové písmo a tzv. littera Parisiensis. Můţeme říci, ţe se jednotný vývoj gotického písma začíná dělit do dvou hlavních forem – textura a rotunda. Obě tyto podoby se vyvíjejí samostatně a díváme se na ně jako na vrcholné formy gotické minuskule. V zemích jiţně od Alp to byla rotunda. Jejímu vývoji se věnovat nebudu, protoţe v Českých zemích nebyla rozšířená. V zemích severně od Alp se pouţívala textura, která byla pouţívána i u nás.31 V Českých zemích se textura pouţívala, na rozdíl od ostatních zemí, nejen pro texty latinské, ale i pro texty české (příkladem můţe být drážďanský rukopis Žaltáře poděbradského z konce 14. století).32
3.1
Tiskové písmo
V roce 1440, kdy byl objeven knihtisk, jiţ byla textura na svém vrcholu. V první fázi knihtisku se tiskaři snaţili věrně napodobit rukopisné písmo. V tiscích byla vynechávána volná místa, do kterých se pak ručně dokreslovaly iniciály. Tisky se pak dávaly ručně zdobit. Známe dokonce případ, kdy se tisk dával dodatečně linkovat.33 Tisk se postupně stával nezávislým na rukopisné předloze a nastává nová éra písma, písmo tiskové. 30
MUZIKA, F. Krásné písmo…, str. 299- 300. Ibidem, str. 301- 343. 32 Ibidem, str. 314. 33 Ibidem, str. 317. 31
17
V mnoha ohledech se však počáteční fáze tiskového písma podobala rukopisnému. Tiskař si sám kreslil, ryl i odléval svá písma, můţeme tedy říci, ţe kaţdý tiskař měl „své písmo“. V 16. století byl učiněn velice důleţitý krok, oddělilo se řemeslo tiskařů od řemesla písmolijeckého. Tiskař se stal tedy osobou zodpovědnou za sazbu, samotný tisk, dále se věnoval vydavatelské a knihkupecké činnosti. Tím byl učiněn první krok k určité standardizaci písma.34 Prvním tiskařským písmem, se kterým se setkáváme jiţ v deskotiscích, byla textura čtvercová (textus quadratus). Jde o vrcholnou podobu textury, která byla také často nazývána texturou dvojmo lomenou.35 S tímto typem textury se setkáváme také v knihách blokových i v tiscích Gutenberga. Pro první Gutenbergovy tisky byla typická litera a, která měla dvě uzavřená bříška. Dolní bylo větší neţ horní, typické bylo téţ lomení oblouků a zkrácení dotaţnic. V jeho tiscích se také objevovalo
mnoho
ligatur.
Jak
jsem
jiţ
uvedla,
vrcholem
Gutenbergovy
tvorby
byla
tzv. Gutenbergova bible, která byla téţ tištěna texturou.36 Dalším tiskem, který stojí za zmínku je tzv. mohučský Žaltář (1457). Byl tištěn stejnou texturou jako Gutenbergova bible. Tiskaři byli Gutenbergovi kolegové Johan Fusta a Petr Schöffer. Ţaltář, jak uţ název napovídá, je liturgickou knihou, která obsahuje ţalmy. A právě k tisku liturgických knih byla textura vyuţívána aţ do konce 15. století. K tisku nadpisů a titulů se v Německu pouţívala textura aţ do konce 17. století.37 Texturou se však netisklo pouze v Německu, pouţívala se také ve Francii, i kdyţ pouze v severní části. Na severu Francie se udrţela do poloviny 16. století, dále v Nizozemí či Anglii.38 I v Čechách se k tisku pouţívala jak česká bastarda, tak textura. České bastardě se budu věnovat v následující kapitole. Pouţívala se především pro spisy psané v českém jazyce. Textura se pouţívala, stejně jako v Německu, hlavně k tisku liturgických knih. Z prvních tisků byla však texturou tisknuta pouze Agenda Pragensis (1476-1479) v Plzni a kalendář k Missale ecclesiae Pragensia.39 Aţ v 16. století začínají texturu pouţívat všichni významní čeští tiskaři. Postupem času se pouţívala spíše k tisku nadpisů a titulů.40
34
MUZIKA, F. Krásné písmo…, str.317. Ibidem, str. 308. 36 Ibidem, str. 317- 318. 37 Ibidem, str. 318. 38 Ibidem, str. 325. 39 BOHATCOVÁ, M. Česká kniha…, str. 141. 40 MUZIKA, F. Krásné písmo…, str. 329. 35
18
3.2
Cesta k České bastardě
Trojánská kronika, na kterou se zaměřuji v této práci je psána českou bastardou. Česká bastarda je forma gotické kurzivy, proto se v této části práce budu věnovat vývoji gotické kurzivy v Čechách. Náznaky kurzivního písma najdeme v Čechách uţ v listině Přemysla I. ze srpna roku 1217. Tomuto písmu se říká česká gotická diplomatická polokurziva. Jiţ ke konci první poloviny 13. století nalezneme mnoho listin, které jsou psány českou gotickou diplomatickou kurzivou. Vývoj české gotické kurzivy se dokončuje v průběhu 14. století.41 Gotická kurziva postupně nabírala mnoho českých znaků, proto se jí začalo říkat česká bastarda. Je jediným přínosem českého písemnictví k vývoji latinky. První české tisky byly tisknuty českou bastardou. Písma jednotlivých tisků se značně liší. Vývoj české bastardy probíhal hlavně ve 14. století a celé následující století byla nejpouţívanějším českým písmem.42 Českou bastardu dělíme do několika skupin – česká bastarda okrouhlá, česká bastarda lomená, česká bastarda hrotitá, česká bastarda tisková. Česká bastarda okrouhlá se pouţívala na texty, které bylo potřeba napsat rychle, proto se s ní setkáváme např. v husitských textech. Pouţívala se ve 14. i 15. století. Jak uţ název napovídá, lomené a hranaté gotické písmo se začíná zaoblovat. Aby bylo písmo více čitelné, zvyšuje se rozpal písma. Tímto typem písma bylo napsáno mnoho významných českých literárních památek, např. Jistebnický kancionál nebo rukopis Zjevení sv. Brigity od Tomáše Štítného ze Štítného.43 Dalším typem je česká bastarda lomená. Opět nám jiţ sám název naznačuje, jak písmo vypadalo. Oblé tvary se začínají znovu lomit, zostřují se dříky písmen a pouţívá se hubenější kresba. Tento typ písma je pouţíván hlavně v 15. a 16. století. Právě tento typ písma nahradil texturu v liturgických knihách. Nejznámější památkou psanou českou bastardou lomenou je Boskovická Bible napsaná kolem roku 1415. České bastardě lomené se velmi podobá česká bastarda hrotitá. Ta je ještě uţší neţ bastarda lomená a má ostřejší písmena. Pouţívána byla hlavně pro latinské liturgické kodexy. I tento typ písma se udrţel aţ do konce 16. století.44 Nejdůleţitějším typem písma je v této práci česká bastarda tisková, kterou byla sázena Trojánská kronika. Jelikoţ se jedná o první tištěnou knihu, je jasné, ţe tisk nemohl být dokonalý. Řádky ani sloupce nejsou vyrovnané a vzhledem spíše připomíná rukopis. Sloupec je velmi často na stránce umístěn křivě. 41
MUZIKA, F. Krásné písmo…, str. 435-436. Ibidem, str. 441- 442. 43 Ibidem, str. 442- 447. 44 Ibidem, str. 447- 448. 42
19
Obr. 3 Tiskové chyby45
Verzálky velice připomínají kreslené verzálky z rukopisů. V písmu nalezneme mnoho sloních chobotů, křivek i obloučků, díky tomu hlavně verzálky ztrácejí na čitelnosti. Některé najdeme v textu i ve třech různých podobách, to je ale záleţitost druhé poloviny knihy. I minusky se v textu vyskytují ve více variantách. Příkladem můţe být písmeno d, které se v druhé polovině knihy vyskytuje ve dvou podobách nebo písmeno h, které se vyskytuje dokonce ve třech podobách. Typickým znakem pro tento tisk se stala také korunka na vrcholu bříška písmene g. Kvůli nedokonalé tiskařské technice té doby, vypadá písmo spíše jako psané začínajícím písařem. Písmo je vyryto ve dvou tloušťkách, písmová kuţelka je cca 20 bodů (124 mm na 20 řádků). Písmo v Trojánské kronice bylo nejspíš určeno pouze pro tuto knihu, nenacházíme ho uţ v ţádném jiném tisku. Dalšími příklady české bastardy tiskové jsou Statuta provincialia Arnesti, Dlabačův Nový Zákon či Passional. Verzálky v Passionale jsem velmi podobné verzálkám v Trojánské kronice.46
45 46
Manuscriptorium… MUZIKA, F. Krásné písmo…, str. 448- 456.
20
4 Trojánská kronika Jiţ sám název je velmi zavádějící. Nejedná se totiţ o kroniku v pravém slova smyslu, jde spíše o román o dobytí Troje. Dříve se jí proto také říkalo Letopisy Trojanské.47 Kronika Trojánská je povaţována za nejstarší prvotisk v českých zemích. Jako rok vydání se uvádí rok 1468, místem tisku je pravděpodobně Plzeň. Stále se však o tom vedou dohady, protoţe v tisku není uvedeno ani místo vydání, ani rok a bohuţel ani autor. Je divné, ţe by jako první kniha v Čechách vznikla tak rozsáhlá kniha, jako je Trojánská kronika. Jedná se o český překlad „latinského spisu od italského spisovatele Quidona z Columny, dokončeného roku 1287 a nazvaného Chronica destructionis Troie. Jeho pramenem byla starofrancouzská báseň Roman de Troie od Bénoit de Sainte More z dvanáctého století, vycházející z řecké předlohy Dykta Krétského a Dareta Fryţského.“48 Kronika je sázena českou bastardou na 195 listech v kvartu. Je tištěna v jednom sloupci po 21, 23 a někde dokonce 27 řádcích na stránce.49 Na konci knihy je uvedeno: „…a ţe jiţ od narozenie Syna boţeho počínáme (správně má být: počítáme) MCCCCLXVIII. A protoţ sečtúce ta leta v hromadu, tehdy od dobytie Troje aţ do se doby minulo jest dva tisíce let a devadesáte a pět lech (správně: leth).“50 47
DOLENSKÝ, A. Kronika Trojanská. Praha: Spolek faktorů knihtiskáren a písmolijen v Čechách, 1918. HOŘEC, J. Počátky …, str.20; kurzíva v originále. 49 HOŘEC, J. Počátky …, str. 20. 48
21
Obr. 4 Výše zmíněný text51
Mnoho autorů se pře, zda rok 1468 je pouze opisem z oseckého rukopisu, který byl moţná pouţit jako předloha tisku, či se jedná o letopočet tisku. Další moţností můţe být, ţe by obě knihy vznikaly v přibliţně stejné době a autoři mohli spolupracovat. Text totiţ není úplně stejný a proto se nedá ani čekat, ţe se jednalo o jednoho člověka, který by kroniku přepsal i vytiskl. Autoři obou knih si však mohli předávat vzájemné zkušenosti, které získávali při opisování (tisku) kroniky. Pak by i letopočty na závěr knihy mohly být shodné.
4.1
Vzhled knihy
Kniha o rozměrech 21,5 x 15,5 cm je tištěna v tzv. kvartu52 Jedná se o knihu tištěnou na papír. Je vázána v dřevěných deskách, které jsou potaţeny kůţí, ta je zdobena geometrickými ozdobami. Na hřbetu knihy je pozlacený titul Kronyka Tryanska 1468 a signatura 63. Strana 1f obsahuje záznam praţské jezuitské koleje u sv. Klimenta.53
50
BOHATCOVÁ, M. Česká kniha…, str. 125, závorky v originále. Manuscriptorium… 52 KOPECKÝ, M. Úvod do studia staročeských rukopisů a tisků. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. str. 73. 53 Historia destructionis Troiae (Trojánská kronika) [online]. [citováno dne 30.3.2011]. Dostupné na: http://www.manuscriptorium.com/apps/main/index.php?request=show_record_num¶m=2&client=&ats=13 01508282&mode=&testMode=&sf_queryLine=&qs_field=0. 51
22
Obr. 5 Desky a hřbet knihy54
Obr. 6 Tzv. přídeští55
54 55
Manuscriptorium… Ibidem.
23
4.2
Typografie Trojánské kroniky
Typografie ani sazba nejsou jednotné. Liší se písmo v první a druhé části knihy. Od strany 252 bylo původně menší písmo nejprve promícháno s písmem větším a ke konci jiţ větší písmo plně nahradilo původní menší.
Obr. 7 Srovnání písem v první a druhé části knihy56
Strany 11 a 12 jsou tištěny písmem, které je pouţíváno aţ ke konci knihy, nejspíš se tedy na tisk stran zapomnělo a dotiskly se aţ na konci. S velkou pravděpodobností se ale zapomnělo jen na jednu stranu. Aby nevznikla v knize volná strana, tiskař opomenutou stranu rozdělil do dvou. To by také vysvětlovalo, proč mají strany 11 a 12 pouze 23 resp. 22 řádků a sloupec je uţší neţ na ostatních stranách.
56
Manuscriptorium…
24
Obr. 8 Strany 11 a 1257
Celá kniha má číslované strany, coţ není obvyklé. Je však jasné, ţe číslování bylo později doplněno, uţ jen proto, ţe strana 11 resp. 12 byla tištěna aţ dodatečně, ale čísla stránek odpovídají. V Trojánské kronice můţeme najít, jak uţ bylo zmíněno výše, mnoho sazečských chyb. Jednou z nich jsou tzv. řeky. Pokud „v několika řádcích pod sebou vychází mezislovní mezera přibliţně na stejném místě tvoří pruh v barvě papíru,“58 pak se jedná o řeku.
57 58
Manuscriptorium… KOČIČKA, P – BLAŢEK, F. Praktická typografie. Brno: Computer Press, 2000. str. 24.
25
Obr. 9 Tzv. řeka59
Je zajímavé, ţe se v kronice nepouţívá označení dlouhých hlásek. V textu můţeme nalézt pouze rozdělovací znaménka, tečky, dvojtečky a zvláštní ornament, slouţící k vyplnění mezery v případě, ţe text na konci odstavce nestačil na celý řádek.
Obr. 10 Ornament k vyplnění místa na konci odstavce60
Trojánská kronika byla po vytištění předána do rukou rubrikátora, který do tisku dopisoval červený text. Jednalo se hlavně o počáteční písmena vět. Na některých listech je červenou barvou vybarveno horní oko písmene k.
Obr. 11 Ukázka ručně dokresleného velkého písmene a oka písmene k61
59
Manuscriptorium… Ibidem. 61 Ibidem. 60
26
V textu kroniky je moţné najít i červený ornament na konci řádku. Na posledních stránkách je do prázdných řádků ručně vepisován červený text.
Obr. 12 Červený dekor k zaplnění místa62
Obr. 13 Ručně vypisovaný červený text63
Dalším všeobecně známým ozdobným prvkem jsou iniciály. V Trojánské kronice se setkáváme jak s iniciálami tištěnými, tak s iniciálami ručně dokreslovanými. Ručně dokreslené jsou dvě hlavní iniciály - iniciála I (na straně 1r)64 a iniciála W (2v).
62
Manuscriptorium… Ibidem. 64 Poz. Označení přejato z digitální knihovny Manuscriptorium. 63
27
Obr. 14 Iniciály I a W65
Tištěná iniciála je na straně 29v, jedná se o písmeno P. Tato iniciála je přes osm řádků a byla tištěna aţ dodatečně.66
Obr. 15 Tištěná iniciála P67 65
Manuscriptorium… BOHATCOVÁ, M. Česká kniha…, str. 141. 67 Manuscriptorium… 66
28
V knize můţeme, vidět mnoho malých, ručně kreslených iniciál. Většina z nich zaujímá pouze dva či tři řádky.
Obr. 16 Ručně kreslené iniciály68
V kronice se daleko častěji pouţívá ostré s neţ s, které se dnes pouţívá v latince. Proto mě velice překvapila iniciála písmene s ve stejné podobě, jako ji známe dnes. Nachází se na straně 105v a zasahuje do dvou řádků.
Obr. 17 Iniciála S69
4.3
Trojánská kronika – první tištěná kniha v Čechách?
Prvním, kdo zpochybnil rok 1468 a místo tisku byl Josef Dobrovský (1753 - 1829). Jiţ v roce 1779 si ve své studii v Böhmische Literatur pokládá otázku, zda byla Trojánská kronika vůbec vytištěna v Čechách. Ve svém pozdějším díle z roku 1782 píše: „Mezi léty 1478 a 1487 vyšel dosti silný spis Kronika Trojánská Quidona z Kolumny v českém jazyku bezpochyby z jiţ zřízené tiskárny v Praze… Rok 1468 nikoli rok tisku, ale stáří rukopisu…“70 Nejstarší českou tištěnou knihou je dle něj Statuta Arnošta z Pardubic.71
68
Manuscriptorium… Manuscriptorium… 70 DOBROVSKÝ, J. Über die Einfuhrung und Verbreitung der Buchdruckerkunst in Böhmen, Abhandlungen einer Privatgesellschaft in Böhmen zur Aufnahme der Matematik, der vaterlandischen Geschichte und der Naturgeschichte, Verlag der Gerlischen Buchhandlung. Prag, 1782, str. 228-262, citováno dle HOŘEC, J. Počátky …, str. 21. 71 HOŘEC, J. Počátky …, str. 22. 69
29
Dalším, kdo se pokusil vyvrátit rok 1468, byl Karel Rafael Ungar (1743 – 1807). Nejprve se přikláněl k letopočtu 1468, později však svůj názor změnil. Trojánská kronika byla podle něj tištěna v roce 1475. Jako první se věnuje podrobně úpravě jak rukopisu, tak tisku kroniky. Ve své knize píše: „…první, velmi nedokonalý pokus umělce, který přišel nejspíše z Norimberka do Čech kolem roku 1475.“72 Studiu Trojánské kroniky se téţ věnuje Václav Hanka (1791 – 1861). Zabývá se porovnáním kroniky se Statutou a misálem. Na základě svých pozorování uvádí, ţe všechny tyto tisky musely být tisknuty ve stejné tiskárně. Uznává, ţe Trojánská kronika byla tištěna v roce 1468 v Plzni. Dle něj musí být tiskařem Čech, protoţe tiskař musel umět velice dobře česky.73 Ke kronice se také vyjádřil Josef Jungmann (1773 – 1847). V díle Historie literatury české píše, ţe kronika byla jistě vydána v roce 1464. Naproti tomu Pavel Josef Šafařík (1795- 1861) ve spise Geschifte der slavischen Sprache und Literatur nach allen Mundarten z roku 1826 udává, ţe kronika byla vytištěna aţ po Novém zákoně a to nejspíš v roce 1476. O místu tisku se nezmiňuje.74 Nad místem a rokem tisku stále visí mnoho otazníků. Nevíme ani, zda je to opravdu první česká kniha. První tištěnou knihou v Čechách můţe být i Nový zákon (asi 1475) nebo Statuta Arnošta z Pardubic, která byla vytištěna v roce 1476, tedy osm let po údajném vytištění kroniky.
4.4
Porovnání Trojánské kroniky se zahraničními tisky té doby
V době, kdy vznikala Trojánská kronika se jiţ tisklo v mnoha evropských zemích. Před rokem 1460 se tiskne v Bamberku, v roce 1460 se začíná tisknou také ve Štrasburku. Knihtisk se rozšiřuje do dalších zemí. Dříve neţ v Čechách se tisklo také v Rakousku a Itálii. Knihtisk se postupně rozšiřoval do Švýcarska, Francie, Španělska a dalších států.
72
UNGAR, K. R. Neue Beitrage zur alten Geschichte der Buchdruckerkunst in Böhmen mit einer vollstandigen Übersicht aller dazu gehorigen Daten aus den funfzehnten Jahrhundert, Neuere Abhandlungen von königlichen Böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften. Prag, 1795, str. 195-229, citováno dle HOŘEC, J. Počátky …, str. 20. 73 HOŘEC, J. Počátky …, str. 23. 74 Ibidem.
30
4.4.1 Gutenbergova 42řádková bible Kdyţ se podíváme na obrázek č.1, zjistíme, ţe je tištěna ve dvou sloupcích. Přičemţ Trojánská kronika je tištěna pouze v jednom. Stejně jako kronika obsahuje červený text, který pouţívá k vyplnění prázdného místa na konci odstavce, červeně jsou téţ dopsány iniciály (na obrázku vidíme písmeno Q) a dokreslovány verzálky na začátku věty. I Gutenbergova bible byla dána do rukou iluminátora, aby ji dozdobil a dokreslil verzálky. Gutenbergova bible má daleko větší barevnost neţ Trojánská kronika. Sloupce jsou tištěny většinou svisle a zarovnávání do sloupce je zde daleko lepší. I kdyţ byla Gutenbergova bible tištěna daleko dříve neţ Trojánská kronika, je vidět, ţe tiskař měl jiţ značné zkušenosti s tiskem.
4.4.2 Noctium Atticarum
Obr. 18 Noctium Atticarum75 75
Nicolas Jenson [online]. [citováno dne 26.4.2011]. Dostupné na: http://library.rit.edu/cary/cc_db/15th_century/12.html.
31
Jedná se o knihu tištěnou Nicolasem Jensonem v roce 1472, text je tištěn tzv. benátskou antikvou. Jak je vidět na obrázku výše, nadpis kapitoly je tištěn verzálkami. První odstavec v textu je odsazený. Mezislovní mezery jsou různě veliké, jsou přizpůsobeny tak, aby byl text perfektně zarovnán do bloku. Na rozdíl od Trojánské kroniky v textu nejsou ţádné iniciály, ani další zdobné prvky. Tato kniha je velmi přehledná a je opět vidět, ţe byla tištěna zkušeným tiskařem.
4.4.3 The Recuyell of the Historyes of Troye
Obr. 19 The Recuyell of the Historyes of Troye76
76
Caxton Recuyell of the Historyes of Troye [online]. [citováno dne 2.3.2011]. Dostupné na: http://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D0%B0%D0%B9%D0%BB:Caxton_Recuyell_of_the_Histor yes_of_Troye.jpeg.
32
Kniha The Recuyell of the Historyes of Troye je první tištěnou knihou v angličtině. Jde také o Trojánskou kroniku, coţ svědčí o tom, jak byla v té době oblíbená. Knihu vytiskl William Caxton v roce 1473 či 1474.Kniha je tištěna v jednom sloupci po 31 řádcích. Stejně jako v Trojánské kronice ani zde není dodrţena sazba do bloku. Tiskař se snaţí sloupec zarovnat alespoň zleva, ale velmi často jsou sloupce značně křivé. V knize se velmi často pouţívá oddělovací znak /. K výzdobě knihy jsou pouţity ručně dokreslené a opět červené iniciály. Místa na konci odstavce zůstávají prázdná, čímţ se stává kniha přehlednější, ani velká písmena nejsou ručně dokreslována.
4.4.4 Meditationes
Obr. 20 Meditationes77
Tuto knihu vytiskl v latině Johanes de Turrecramata, stalo se tak nejspíš v roce 1479 v Mainzu.78 Jedná se o tisk v jednom sloupci, po 26 řádcích. Ani v této knize není dodrţována sazba do bloku, pravá strana sloupce není zarovnána. Autor se však o zarovnání snaţí, proto velmi často pouţívá dělení slov na konci řádku. V této knize najdeme opět ručně malované iniciály (na obrázku č.21 je vidět iniciála Q). Na rozdíl od Trojánské kroniky zde iluminátor pouţívá oranţovou barvu. V knize 77
Münchener Digitalisierungszentrum [digitální knihovna online]. Bayer: Bayerische Staatsbibliothek. [citováno dne 2.3.2011]. Dostupné na: http://daten.digitalesammlungen.de/~db/0003/bsb00036826/images/index.html?id=00036826&fip=eayayztsewqe ayaxssdasyztsqrseayaxs&no=21&seite=34. 78 Digital Collections/Digital Library – Munich Digitalization Center [online]. [citováno dne 1.5.2011]. Dostupné na: http://www.digitalcollections.de/index.html?c=autoren_index&l=en&ab=Johannes+%26lt%3Bde+Turrecremata %26gt%3B.
33
jsou uţ i tištěné obrázky (dřevořezové). Vidíme tedy, ţe knihtisk v té době postoupil zase o krok dopředu. A Trojánská kronika jiţ značně zaostává.
4.5
Porovnání Trojánské kroniky s českými tisky té doby
4.5.1 Statuta synodalia Arnesti
Obr. 21 Statuta synodalia Arnesti79
Statuta synodalia Arnesti byla vytištěna v roce 1476 v Plzni. Dá se tedy předpokládat, ţe bude tento tisk velmi podobný tisku Trojánské kroniky. Při pohledu na obrázek č. 22 je vidět, ţe tisk i ozdoba jsou velmi podobé Trojánské kronice. Je tištěna v jednom sloupci po 24 řádcích, opět je jen málokterá strana tištěna rovně. Je zarovnána pouze zleva. Iluminátor pouţil velmi podobné iniciály, jakou jsou pouţity v Trojánské kronice, na konci odstavce jsou červené ornamenty k zaplnění místa, velká písmena na začátcích vět jsou ručně červeně dozdobovány. I v této knize se také velmi často pouţívá dělení slov na konci řádku. Tisk této knihy se značně podobá tisku Trojánské kroniky. Výraznějším rozdílem je snad jen zápis dlouhých hlásek, který se ještě v Trojánské kronice nepouţíval.
79
Manuscriptorium…
34
4.5.2 Missale ecclesiae Pragensia
Obr. 22 Missale ecclesiae Pragensia80
Missale ecclesiae Pragensia tištěný nejspíš v roce 1479. Opět se jedná o tisk z Plzně, proto se dá opět předpokládat určitá podobnost s tiskem Trojánské kroniky. Na první pohled je vidět, ţe se jedná o tisk ve dvou sloupcích po 34 řádcích, coţ neplatí o Trojánské kronice. Autor se velmi snaţí srovnat text do bloku, coţ se mu však nedaří. Mezera mezi sloupci tisku se velmi různí. Opět jsou sloupce jen málokdy rovné. I tento tisk se dále zdobil – iluminátor opět pouţil červené iniciály, dopisuje červený text na konci odstavců, který značně narušuje zarovnanost textu, důvodem bude nejspíš málo vynechaného místa od tiskaře. Opět se červeně dozdobují velká písmena na začátku věty. Stejně jako ve Statutě synodalia Ernesti jsou jiţ vyznačovány dlouhé samohlásky. Tisk se však velmi podobá tisku Trojánské kroniky.
80
Manuscriptorium…
35
4.5.3 Agenda Olomucensis První tištěná kniha na Moravě vznikla nejspíš v roce 1486 v Brně a je jiţ daleko lépe tištěna neţ Trojánská kronika. Agenda je tištěna v jednom sloupci. Mezislovní mezery jsou upraveny tak, aby byl text precizně zarovnán do bloku. Stejně tak jsou písmena perfektně zarovnána na řádek. Stejně jako v předchozích tiscích jsou označována dlouhá písmena. Jak je vidět na obrázku č. 2, jsou uţ i odstavce odsazeny. Iniciály jsou opět červené, ale červený text jiţ není ručně dokreslován, ale je jiţ tištěn. Knihtisk se tedy na našem území značně zlepšil. Tuto knihu jiţ nelze srovnávat s počáteční fází knihtisku u nás, a tedy ani s Trojánskou kronikou.
4.6
Frekvence vydání Trojánské kroniky
Kronika Trojánská byla velmi oblíbenou četbou. Nejstarší český překlad se datuje do roku 1411. Kromě prvotisku kroniky z roku 1468 byla znova vytištěna uţ v roce 1487. Za datum ukončení tisku se uvádí 24. prosinec roku 1487. Tištěna byla tím tiskařem, který vytiskl i Ţaltář.81
Obr. 23 Srovnání strany Trojánské kroniky z roku 1468 tištěné v Plzni (vlevo) a z roku 1487 tištěné v Praze (vpravo)82
81 82
BOHATCOVÁ, M. Česká kniha…, str. 133. Manuscriptorium…
36
Dále byla Kronika Trojánská vytištěna např. v letech 1603 (pod názvem Letopisové Trojánští), 1790, 1812 a 1843.83 V roce 1918 byla vydána faksimile,84 které byla tištěna pomocí „ručně provedené repliky původního písmového materiálu“.85 Originál je zachován pouze ve třech exemplářích. Ty jsou uchovány v Národní knihovně v Praze, v Národním muzeu v Praze a v Národní knihovně ve Vídni.86
83
DOLENSKÝ, A. Kronika Trojanská… „Věrné napodobení rukopisné či tištěné předlohy s cílem chránit nebo nahradit originální objekt.“ - VOIT, P. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Praha: Libri, 2006, str. 257. 85 Ibidem, str. 502. 86 Ibidem. 84
37
Slovníček pojmů Barva tiskařská – hmota, která se při tisku přenáší z tiskové formy na potiskový materiál. Před Gutenbergovým vynálezem barev na bázi fermeţe se pouţívaly barvy rozpuštěné ve vodě. Barvy se od doby Gutenberga skládaly z dispergovaného pigmentu nebo rozpuštěného barviva, pojiva, rozpouštědel a někdy i dalších přísad. Bloková kniha – přechodové stádium mezi iluminovaným rukopisem a ilustrovaným prvotiskem vzniklým za pouţití tiskové formy s pohyblivými tiskovými písmeny. Text i obrázek byly vyřezané do jednoho dřevěného bloku. Deskotisk – označení pro celou řadu historických jednolistových tisků, které vznikly ještě před vynálezem knihtisku. Patří sem např. dřevořez, kovoryt. Dřezořez – starší technika tisku z výšky. Tiskne se pomocí dřevěné desky, která se ze stromu řeţe tak, aby nebyly vidět letokruhy. Místa, které měla zůstat bílá se vyhloubila, vystouplá místa pak tiskla. Iluminátor – umělec, který se věnuje kniţním malbám. Dokreslovali do knih ornamenty i barevné iniciály, daleko častěji se však knihy dávali dokreslovat rubrikátorům.
38
Iniciála – písmeno, které se od ostatního textu liší velikostí, tvarem, pozadím a barvou. Jde většinou o písmeno na začátku odstavce či kapitoly. Inkunábule – knihy tištěny do 31. prosince 1500. Kvart - formát papíru, pro jehoţ získání se arch papíru dvakrát přeloţí.87 Licí strojek ruční – zařízení, které slouţilo k výrobě tiskovým písmen v procesu písmolitectví. Jak vypadal Gutenbergův licí strojek, nevíme. Lis tiskařský ruční – zařízení, které bylo základem kaţdé tiskárny. Slouţilo k tisku z výšky. Tiskařský lis je tvořen dvěma kolmými bočnicemi, mezi ně jsou zasazena dvě příčná břevna, horní a spodní. Horní břevno neslo tlakovou partii lisu. Výška horního břevna se korigovala dvěma dřevěnými sloupky se závitem a maticemi, které byly zachyceny v horní příčce zvané koruna. Otvorem uprostřed horního břevna procházelo kolmé šroubové vřeteno opatřené v nejvyšším místě prstencem, do něhoţ se nasazovala páka. Otočením páky doleva vřeteno kleslo, otočením doprava stouplo. Spodní partii vřetene zakončovala šestihranná objímka (můstek). Můstek přecházel do tlakové desky. Dolní břevno neslo stolek, ukotvený vpředu a zpravidla i na konci dřevěnou podpěrou. V zadní části stolku leţel kámen pro roztírání barev. Vpředu na stolku se kladla tisková deska. Písmolitectví – soubor postupů při výrobě tiskových písmen, číslic, značek a dalších. Rubrikátor – tvůrce kaligrafických doplňků, jak v rukopisech, tak i ve starších knihách. Právě rubrikátor dozdoboval prvotisky hlavně jednobarevnými iniciálami a ornamenty na konci odstavce. Sazba – zarovnání jednotlivých tiskových písmen – schopnost dodrţet jednotnou šířku sazby, eliminovat tzv. řeky, rozdělování slov a další. Typografie – umělecko-řemeslná činnost, která se zabývá výtvarným uspořádáním a grafickou úpravou knih, jednolistů, časopisů a novin.
87
KOPECKÝ, M. Úvod do studia staročeských rukopisů a tisků. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. str. 73. Není-li uvedeno jinak, jsou definice pojmů převzaty z knihy: VOIT, P. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Praha: Libri, 2006.
39
5 Rekonstrukce Smyslem elektronické rekonstrukce písma je „na základě analýzy písma pochopit pravidla jeho tvorby, objevit jeho zákonitosti; pomocí syntézy pak vytvořit novou abecedu, která sice vychází z historické předlohy, ale je zbavena všech nahodilostí a nepřesností vzniklých při ručním psaní nebo jiném procesu zobrazení písma; provést srovnání dvou abeced; srovnání fragmentu či celého textu vysázeného z nového (zrekonstruovaného) písma s historickou předlohou je kontrolou naší úspěšnosti; porovnáváme barevný index, sklon písma, napojení serifů, poměr hlavních a vedlejších tahů duktus, šířkovou diferenciaci písma a další“88. Rekonstrukce historického písma je velmi časově náročná a snaţíme se při ní nalézt ideální tvar všech písmen a znaků abecedy. Nemůţeme při ní však pouze obkreslit znaky či je jen převést do digitální podoby. Musíme provést podrobnou analýzu textu a na základě ní pak pečlivě syntetizovat jednotlivé znaky. Existují tři základní metody rekonstrukce písma, jsou to: Hledání ideální stopy a tvaru psacího nástroje Hledání siluety znaků Vytvoření a skládání prefabrikátů
88
ŠVALBACH, V. Písmo II: Rekonstrukce historické předlohy, semestr jaro 2010.
40
Výše uvedené metody lze jen málokdy pouţít samostatně. Pro svoji práci jsem si vybrala metodu hledání ideální stopy. Protoţe se jedná o písmo gotického typu a navíc tištěné, vytvořila jsem téţ prefabrikáty, které jsem následně pouţívala pro vytvoření chybějících písmem.
5.1
Výběr předlohy
Písmo na začátku Trojánské kroniky je jiné neţ písmo v druhé polovině. Proto jsem si vybrala jako předlohu několik prvních listů kroniky. Nejprve jsem pouţila jako předlohu fotografie z digitální knihovny Manuscriptorium. Bohuţel jsem po separaci znaků zjistila, ţe kvalita předlohy není taková, abych mohla rekonstrukci dokončit. Proto jsem jako zdroj pouţila fotografii, kterou mi poskytla Národní knihovna v Praze.
5.2
Použitý software
Díky předmětu PV085 Písmo II jsem se naučila pracovat s programem Adobe Ilustrator CS3, v předmětu PV156 Digitální fotografie jsem se naučila pracovat s programem Adobe Photoshop CS3. Z tohoto důvodu jsem pro potřeby rekonstrukce vybrala právě tyto programy. Separaci znaků jsem prováděla pomocí programu Adobe Photoshop CS3 a pro samotnou rekonstrukci jsem vyuţila programu Adobe Ilustroator CS3. V závěrečné fázi rekonstrukce, jsem pouţila funkci Obrysové pero v programu CorelDRAW X3.
5.3
Postup rekonstrukce
Rekonstrukci písma můţeme rozdělit do tří etap: Analýza písmen Syntéza písmen Srovnání zrekonstruovaného písma s historickou předlohou
41
5.4
Umístění dotažnic
Ještě před začátkem samotného procesu rekonstrukce je potřeba do textu umístit dotažnice. Mnoţství dotaţnic se liší. Verzálková dotaţnice často splývá s horní dotaţnicí, jak je tomu i v Trojánské kronice. Některá písmena v předloze horní dotaţnici přesahují, jedná se hlavně o minusku h. Nejdůleţitější je umístění základní dotaţnice. I základní dotaţnici některá písmena přesahují, jsou to např. minusky e a o. Ostré s dolní dotaţnici ostatních písmen značně přetahuje, proto jsem se rozhodla do předlohy umístit dvě dolní dotaţnice.
Obr. 24 Umístění dotažnic
5.5
Výběr a separace znaků
Před samotnou rekonstrukcí je potřeba se podrobně seznámit s předlohou. Je nutné identifikovat znaky předlohy, vybrat zástupce pro analýzu a následně je separovat. Kniha je sice vytištěna ve staročeštině, ale mnoho znaků je od dnešní podoby latinky značně odlišných, např. písmeno s. S rozluštěním písmen, které jsem neznala, mi pomohla kamarádka Kamila Rozkošová, která studovala Český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Masarykovi univerzity. Snaţila jsem se od kaţdého písmene vybrat alespoň deset zástupců. Je velmi důleţité pro analýzu vybírat takové znaky, které se od ostatních znaků stejného písmene moc neliší. V opačném případě by to mohlo negativně ovlivnit výsledek rekonstrukce.
Obr. 25 Separace znaku a
V textu je dostatečné mnoţství minusek. Pouze písmeno v jsem v předloze našla pouze třikrát a písmeno s je v textu také pouze d. Písmena f, j, q a x se v textu nevyskytují vůbec. Na místech, kde bychom očekávali písmeno v, je nahrazeno písmenem w, stejně tak písmo j nahrazuje znak g. V textu nalezneme dvě varianty písmene l.
42
Obr. 26 Dvě varianty písmene l
Písmeno s se v předloze vyskytuje také ve dvou variantách, první je shodná s latinkou a druhá je ostré s, tato varianta v textu značně převaţuje.
Obr. 27 S a ostré s
V předloze se nachází pouze osm verzálek, většina z nich je pouţita vícekrát. Rekonstrukce verzálek není předmětem práce, proto jsem zrekonstruoval pouze ty, které jsou obsaţeny v předloze.
5.6
Ideální stopa
Nalezení ideální stopy je nejdůleţitějším krokem rekonstrukce. Ideální stopa je soustava svislých, vodorovných, šikmých či oblých tvarů, které tvoří tělo písmene.89 V této části rekonstrukce jsem zvolila postup, který jsem se naučila v předmětu Písmo II. Při této metodě jsem postupně vepisovala kruţnice do tahů písmen tak, aby se zevnitř dotýkaly okrajů tahu písmene. Středy těchto kruţnic jsem spojila a získala tím stopu písmene. Ke zvýraznění kotevních bodů slouţí funkce Smart Guides. Takto jsem analyzovala několik stejných písmen, stopy jsem navzájem překryla a našla ideální stopu písmene.
Obr. 28 Analýza písmene n pomocí vepsaných kružnic
89
ŠVALBACH, V. Písmo II…
43
Obr. 29 Nalezení stopy písmene n
Obr. 30 Překrytí nalezených stop písmene n
Po nalezení stop písmen jsem se věnovala jejich porovnávání. Zjistila jsem, ţe jsou velmi podobné stopy bříšek písmen d a o. Stejnou stopu má také horní oko písmen h, k a jedné varianty písmene l. Stejné podobnosti můţeme najít i u písmen e a c, v jejich horním lomeném oblouku nebo u písmen v, y a w. Dále můţeme vidět podobnost v písmenech i, m, n a u.
Obr. 31 Ukázka podobných písmen
Následně jsem jiţ mohla přistoupit k tvorbě ideální stopy jednotlivých písmen. Stopy písmen se geometrizují. Tento krok je značně závislý na individuálním pozorování autora rekonstrukce. Autor musí podniknout takové kroky, aby vytvořené znaky tvořily písmovou rodinu. A proto také rekonstrukce jednoho písma několika autory bude odlišná.
Obr. 32 Ukázka cesty k nalezení ideální stopy
44
5.7
Analýza psacího nástroje
Předloha rekonstrukce je sice tištěná, ale tiskař se snaţil napodobit ručně psaný text. Proto se tedy mohu věnovat analýze psacího nástroje. Tato fáze je velmi důleţitá, tvoří vlastní vzhled písma. Nalezené parametry psacího nástroje pak pomocí funkce Obrysové pero aplikuji na ideální stopu písmene. Vycházím z předpokladu, ţe byla většina psacích nástrojů pravidelná. Nepředpokládám, ţe by byla při psaní textu nějak otáčeno s psacím nástrojem. Jako ideální se jeví zkosený obdélník se špičatými rohy. Svislé tahy písmen odpovídají delší straně psacího nástroje, příčné tahy pak kratší straně nástroje. Úhel sklonu jsem po výpočtu zaokrouhlila na - 50º. Po nalezení psacího nástroje jsem následně aplikovala nalezené parametry na ideální stropu pomocí nástroje Obrysové pero v programu CorelDRAW X3.
Obr. 33 Parametry Obrysového pera
45
5.8
Závěrečné úpravy hotových písmen
Ne všechna písmena jsou nyní hotova. Většinu z nich je potřeba ještě trochu upravit. Jedná se o drobné úpravy šířky písmen, případně o drobnou úpravu dříků apod. Například písmeno ostré s bylo potřeba v některých partiích rozšířit a někde zase zúţit. Pokud by bylo písmo ručně psané, bylo by napsání tohoto písmene značně obtíţné. Dle mého názoru se jedná o první malý krůček k samostatnosti tiskového písma.
Obr. 34 Ukázka úprav u vybraných písmen
5.9
Verzálky
Ačkoliv nejsou verzálky předmětem rekonstrukce, bylo zapotřebí vytvořit alespoň ty, které byly v předloze, aby bylo moţné výsledek rekonstrukce porovnat s originálem.
Obr. 35 Verzálky
5.10 Chybějící písmena V textu chybí písmena f, j, q a x, je tedy potřeba je dodatečně vytvořit. Pro vytvoření chybějících písmen jsem pouţila prefabrikáty. Písmeno f je vytvořeno z ostrého s. K vytvoření písmene j jsem pouţila znak g. Q je vy vytvořeno pouhým otočením písmene p. Znak x vznikl samostatně.
46
Obr. 36 Chybějící písmena a jejich předlohy
V poslední fázi je zapotřebí vytvořit ještě pouţívané ligatury. V mém případě se jednalo o spojení dvou ostrých s a spojení písmen c a z.
Obr. 37 Výsledná abeceda minusek včetně ligatur
47
5.11 Srovnání s předlohou Abychom si ověřili správnost rekonstrukce, je ještě zapotřebí srovnat část textu s textem vysázeným zrekonstruovaným písmem. Při tomto porovnání bychom měli srovnat barevný index, sklon písma, duktus apod. Barevný index předlohy je světlejší neţ v novotvaru. Po celou dobu rekonstrukce jsem pouţívala černou barvu, proto jsem ji pouţila i pro závěrečné srovnání s předlohou. Sklon písma se v novotvaru od předlohy neliší. Poměr hlavních a vedlejších tahů – duktus zůstává stejný. Toho jsem docílila pouţitím nástroje Obrysové pero.
Obr. 38 Srovnání předlohy s rekonstruovaným textem
48
6 Závěr Ve své bakalářské práci jsem zrekonstruovala písmo Trojánské kroniky z roku 1468. Dalším cílem práce byla podrobná typografická a sazečská analýza díla a srovnání s dalšími tisky té doby. Při práci na rekonstrukci jsem získala ucelené znalosti z oblasti vývoje gotického písma. Dále jsem se naučila pracovat v programu CorelDRAW, který jsem do té doby nepouţívala. Při typografické analýze jsem si značně prohloubila znalosti z předmětu Typografie I. a Typografie II. Věřím, ţe tato práce bude mít přínos nejen pro mne, ale i pro další, kteří se budou věnovat, ať uţ Trojánské kronice jako takové nebo rekonstrukci písma.
49
Použitá literatura BOHATCOVÁ, M. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990. Caxton Recuyell of the Historyes of Troye [online]. [citováno dne 2.3.2011]. Dostupné na: http://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D0%B0%D0%B9%D0%BB:Caxton_Recuyell_of_the_Histor yes_of_Troye.jpeg. ČERNÁ, M. Stručné dějiny knihtisku. Praha: Šolc a Šimáček, 1948. Digital Collections/Digital Library – Munich Digitalization Center [online]. [citováno dne 1.5.2011]. Dostupné na: http://www.digitalcollections.de/index.html?c=autoren_index&l=en&ab=Johannes+%26lt%3Bde+Tur recremata%26gt%3B. DOLENSKÝ, A. Kronika Trojánská. Praha: Spolek faktorů knihtiskáren a písmolijen v Čechách, 1918. Gutenbergs Bibel [online]. poslední revize 3.1.2011 [citováno dne 2.3.2011]. Dostupné na: http://www.biblen.info/Galleri/gutenberg.htm. Historia destructionis Troiae (Trojánská kronika) [online]. [citováno dne 30.3.2011]. Dostupné na: http://www.manuscriptorium.com/apps/main/index.php?request=show_record_num¶m=2&client =&ats=1301508282&mode=&testMode=&sf_queryLine=&qs_field=0. HORÁK, F. Česká kniha v minulosti a její výzdoba. Praha: František Novák, 1948. HOŘEC, J. Počátky české knihy. Praha: Votobia, 2003.
50
KOČIČKA, P – BLAŢEK, F. Praktická typografie. 1.vyd. Brno: Computer Press, 2000. KOPECKÝ, M. Úvod do studia staročeských rukopisů a tisků. 1.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. KORÁB, J. Vývoj knihtiskařství a české prvotisky: Ku čtyřsetletému jubileu české typografie. Plzeň: Spolek přátel vědy a literatury české, 1880. Manuscriptorium: Building Virtual Research Enviroment for the Spere of Historical Resources [digitální knihovna online]. Praha: Národní knihovna České republiky. [citováno dne 30.3.2011]. Dostupné na: http://www.manuscriptorium.com/apps/main/index.php. MUZIKA, F. Krásné písmo ve vývoji latinky I. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1958. Münchener Digitalisierungszentrum [digitální knihovna online]. Bayer: Bayerische Staatsbibliothek. [citováno dne 2.3.2011]. Dostupné na: http://daten.digitalesammlungen.de/~db/0003/bsb00036826/images/index.html?id=00036826&fip=eay ayztsewqeayaxssdasyztsqrseayaxs&no=21&seite=34. Nicolas Jenson [online]. [citováno dne 26.4.2011]. Dostupné na: http://library.rit.edu/cary/cc_db/15th_century/12.html. ŠVALBACH, V. Písmo II: Rekonstrukce historické předlohy, semestr jaro 2010. VOIT, P. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Praha: Libri, 2006.
51
Příloha
52
