Cover final EZ111 hrbet 3mm-jr:NEW
3/11/11
7:42 PM
Stránka 1
EUROZPRAVODAJ
Informaãní a ekonomick˘ ãasopis
X. ROâNÍK â. 1/2011 Cena: 39 Kã / 1,68 €
PODNIKÁNÍ
Práce v zahraniãí
Life &Style Speciální příloha 20 STRAN
Mění se podmínky na německém pracovním trhu
Akãní plán zemûdûlcÛ Nejvût‰ím úspûchem je nárÛst ekofarem Informaãní a ekonomick˘ ãasopis
+
VZDùLÁVÁNÍ
Podpora studentÛ IT Ukazuje se, Ïe tato oblast pfiiná‰í ovoce
Ministr průmyslu a obchodu ČR
MARTIN KOCOUREK X. ROâNÍK â. 1/2011
„Politikům a úředníkům přísluší především to, aby si uvědomili, že si je občané a podnikatelé prostřednictvím svých daní platí za to, aby pro ně pracovali...“
ENERGETIKA
Charta
Česko spoluzaložilo Mezinárodní energetické fórum
V¯VOZ KNOW HOW
Čeští jaderní experti úspěšně působí na mezinárodním poli OBCHOD
Import Zkušenosti dovozců potravin do České republiky nejsou vždy pozitivní
www.eurozpravodaj.com
02 PRODECO:NEW
3/10/11
9:12 PM
Stránka 2
03-05 rozhovor kocourek EZ111-jr:NEW
3/10/11
6:58 PM
Stránka 3
ROZHOVOR MùSÍCE
EKONOMIKA
N
edávno jsem napfiíklad zaznamenal, Ïe Michal Ha‰ek v televizní debatû odsoudil podnikatele za to, Ïe dováÏejí do âeské republiky belgické máslo – levnûj‰í neÏ másla tuzemská. Pfiíslu‰í politikÛm takovéto v˘pady?
PolitikÛm a úfiedníkÛm pfiíslu‰í pfiedev‰ím to, aby si uvûdomili, Ïe si je obãané a podnikatelé prostfiednictvím sv˘ch daní platí za to, aby pro nû pracovali. Mûli by vytváfiet stabilní ekonomické prostfiedí, které bude podnikatele motivovat k investicím, k vytváfiení nov˘ch pracovních míst, k vylep‰ování sv˘ch produktÛ. V prostfiedí, které chce b˘t stejné pro v‰echny, pak nicménû zÛstává otázkou, jak se zachovat k produktÛm, které jsou díky ‰tûdr˘m zahraniãním dotacím, jeÏ my mÛÏeme jen stûÏí ovlivnit, v˘hodnûj‰í neÏ v˘robky domácí. âesk˘ spotfiebitel se stále nejãastûji fiídí v˘‰í ceny a pozornost kvalitû vûnuje aÏ v druhé fiadû, nûkdy vÛbec. JestliÏe jde na ãeském trhu dováÏen˘ produkt na odbyt a odpovídá ãesk˘m kvalitativním poÏadavkÛm, nemÛÏeme dovozci jeho prodej zakazovat. Na druhé stranû vzhledem k otevfienosti na‰í ekonomiky je v zájmu âeské republiky zabraÀovat protekcionistick˘m snahám veden˘m jak˘mikoli pohnutkami. Máte představu, kolik společností odčerpává prostředky vydělané na území ČR do zahraničí? Mám na mysli společnosti, které tu sice podnikají, ale veškeré daně platí jinde. Stûhování firem do daÀov˘ch rájÛ pfiedstavuje problém, kterému musí ãelit v‰echny zemû, snad s v˘jimkou daÀov˘ch rájÛ samotn˘ch. Vláda se tím zab˘vá a pfied nûkolika dny jsme schválili znûní prvních dvou dohod o v˘mûnû informací s ostrovy
M¯M CÍLEM JE ÚâINNÁ
PODPORA PODNIKATELŮ Vláda, ministfii a politici se neustále tváfií, Ïe podporují podnikatelské prostfiedí v âeské republice. Je tomu ale opravdu tak? Nejen o tom jsme hovofiili s ministrem prÛmyslu a obchodu Martinem Kocourkem. Guernsey a Man. Ministerstvo financí pracuje na obdobn˘ch smlouvách s dal‰ími státy, které se fiadí mezi daÀové ráje. Na základû tûchto smluv bude moÏné získávat informace potfiebné pro správu daní, tedy pfiedev‰ím budeme mít moÏnost provûfiit, zda byl pfiíjem nebo majetek âechÛ nebo tuzemsk˘ch firem fiádnû zdanûn. ČR přijala závazek na zvýšení podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů na 13 %. Když čtete analýzy energetických
expertů, tak vám většinou potvrdí, že podporovat obnovitelnou energii má význam zejména v geograficky příznivých oblastech. Podle podobných analýz jsou pro ČR nejvhodnější maximálně vodní elektrárny. Nemělo by se tedy ministerstvo soustředit spíše na rozvoj jaderné energetiky než se zabývat řešením spekulativních investic do fotovoltaiky nebo bioplynu? V souãasné dobû pracujeme na aktualizaci
státní energetické koncepce. To je dokument, kter˘ bude urãovat zamûfiení ãeské energetiky nejménû na desetiletí dopfiedu. Nyní se intenzivnû zab˘váme otázkou teplárenství, které je zaloÏeno z poloviny na uhlí, a to pfiedev‰ím hnûdém. Zásadní úkol ale je zajistit bezpeãné dodávky energií. To samozfiejmû pfiedpokládá i rozvoj jaderné energetiky jako stabilního a bezemisního zdroje. Ostatnû na krocích vedoucích k dostavbû Temelína se EUROZPRAVODAJ 3
03-05 rozhovor kocourek EZ111-jr:NEW
3/10/11
6:58 PM
Stránka 4
ROZHOVOR MùSÍCE
EKONOMIKA uÏ pracuje. Jak jsem fiekl, hlavním cílem je zajistit bezpeãné a spolehlivé dodávky, proto také âeská republika propojuje energetické sítû se sv˘mi sousedy. Navíc podporujeme stavby nov˘ch dopravních cest energetick˘ch surovin na úrovni celého evropského kontinentu. Své místo mají v energetice pochopitelnû i obnovitelné zdroje. VÏdy je ale potfieba respektovat technické a ekonomické faktory, které souvisejí s jejich fungováním. Nejroz‰ífienûj‰í z obnoviteln˘ch zdrojÛ jsou v âeské republice v souãasné dobû vodní
„ODHADOVAT BUDOUCÍ VÝVOJ EKONOMIKY JE KOMPLIKOVANÁ VĚC, ALE V MEZÍCH MOŽNOSTÍ SE O TO SNAŽÍME...“ elektrárny. Je to stabilní a spolehliv˘ zdroj, kter˘ ale jiÏ nemá pfiíli‰ velk˘ potenciál rÛstu. Problémem vûtrn˘ch a solárních elektráren je naopak jejich nestabilita, takÏe dokud se nepodafií vyfie‰it technologii ekonomicky a ekologicky dostupného skladování energie, budou tyto zdroje naráÏet na fyzikální limity pfienosové soustavy. Evropská unie chce jako celek do roku 2020 vyrábût z obnoviteln˘ch zdrojÛ 20 procent energie. V souvislosti se vstupem do EU jsme museli pfiijmout závazek vyrábût 13 procent podílu energie z obnoviteln˘ch zdrojÛ do roku 2020, kter˘ postupnû naplÀujeme. V lednu byl hodně skloňovaný pokles konkurenceschopnosti ČR. Myslíte si, že nějaká státní instituce je schopna efektivně řídit podnikatelské prostředí? Nevytváří stát spíš tolik překážek, že podnikatele nakonec od podnikání spíš odrazuje? A do jaké míry je tato klesající konkurenceschopnost ovlivněna hospodářskou politikou EU? Doby, kdy si nûjaká státní instituce pfiivlastÀovala schopnost fiídit celé hospodáfiství, jsou uÏ na‰tûstí pryã. Anal˘za konkurenceschopnosti âeské republiky, kterou jsme pfied nedávnem zpracovali, ukázala v˘sledky, které mû pfiíli‰ nepfiekvapily. Podle anal˘zy je jednou z nejslab‰ích souãástí ãeského podnikatelského prostfiedí fungování institucí. Na druhé stranû mû ale tohle zji‰tûní jenom utvrdilo v tom, Ïe na‰e snaha o sniÏování administrativní zátûÏe podnikatelÛ je opravdu jednou z nejlep‰ích cest, jak prospût konkurenceschopnosti âeské republiky. Co se t˘ãe Evropské unie, nûkteré poÏadavky z Bruselu se na konkurenceschopnosti Evropy nepodepisují právû nejlépe. Na druhé stranû nelze na EU 4 EUROZPRAVODAJ
jako na instituci svádût v‰echny problémy. Jedním z nejv˘znamnûj‰ích evropsk˘ch projektÛ podporujících rozvoj podnikání je vytvofiení opravdu jednotného vnitfiního trhu se sluÏbami. Tento projekt âeská republika rozhodnû podporuje. Jako pfiíklad mÛÏe poslouÏit fakt, Ïe v âeské republice jako v jediné zemi EU máme opravdu fungující integrovan˘ poradensk˘ systém pro malé a stfiední podnikatele, ktefií chtûjí zaãít podnikat v zahraniãí. Staãí jim zeptat se na nûkterém z Jednotn˘ch kontaktních míst, která jsou v kaÏdém kraji nebo jsou dostupná pfies internet, a tam jim dají pfiesn˘ návod co v‰echno musí splnit, aby mohli vstoupit na zahraniãní trh. K dispozici je vedle toho Solvit centrum, kde podnikatelÛm bezplatnû pomáhá domoci se sv˘ch práv, pokud úfiady jiného ãlenského státu EU pfii správním fiízení nerespektují platná celounijní pravidla. Podobnû funguje také sluÏba ProCoP, která poskytuje informace o poÏadavcích na v˘robky. Problém je v tom, Ïe nûkteré ãlenské státy jsou v rozvoji vnitfiního trhu fieknûme trochu opatrné, takÏe i kdyÏ uÏ nemohou nasazovat tfieba kvóty nebo cla, jejich vnitfiní poÏadavky na dováÏené produkty b˘vají nadmíru striktní. Ale právû i v takovém pfiípadû dovedou sluÏby sjednocené v integrované asistenãní sluÏbû, tedy Jednotná kontaktní místa, Solvit a ProCoP plus zahraniãní kanceláfie CzechTradu a ekonomiãtí diplomaté na ambasádách, ãesk˘m podnikatelÛm pomoct. Existují na vašem ministerstvu odborníci, kteří jsou schopni předpovědi, v jakých odvětvích by mohli čeští podnikatelé ve světové konkurenci uspět, a pokud ano, jak s těmito prognózami v praxi nakládáte? Odhadovat budoucí v˘voj ekonomiky je vÏdy trochu komplikovaná vûc, ale samozfiejmû se o to v mezích moÏností snaÏíme. V souãasné dobû pracujeme spolu s na‰í agenturou CzechTrade na zavedení systému, kter˘ je schopn˘ identifikovat aktuální svûtovou poptávku po konkrétních finálních v˘robcích. Komplikací ãeského exportu totiÏ je, Ïe ho vytváfiejí hlavnû dodavatelé komponentÛ pro finální v˘robky. âeské produkty se tak prodávají po celém svûtû, ãasto ale b˘vají zabalené ve finálním v˘robku, pod kter˘m je podepsaná jiná zemû. Tfieba v nûmeck˘ch autech. CzechTrade umí fiíct, kde je aktuální poptávka i po finálních v˘robcích nebo po produktech na vy‰‰ím stupni dodavatelského fietûzce. Takové v˘robky také znamenají vy‰‰í pfiidanou hodnotu. DÛleÏité je umût dobfie identifikovat pfiíleÏitosti, které budou tfieba za 10 let, a zprostfiedkovat takovou informaci na‰im exportérÛm, ktefií tak mohou tímto smûrem napnout své síly.
Jak je na tom podle vás Česká republika s korupcí? Pokud bych měl věřit konspiračním teoriím, musel bych získat pocit, že korupce má ve státní správě už docela pevné místo. Mýlím se? Boj s korupcí je jednou z priorit vlády Petra Neãase. Za ministerstvo prÛmyslu a obchodu mÛÏu fiíci, Ïe jsme jako první z resortÛ zaãali na sv˘ch internetov˘ch stránkách zvefiejÀovat v˘bûrová fiízení i na men‰í zakázky vãetnû tûch, u kter˘ch to podle zákona dûlat nemusíme. Bylo by ale naivní domnívat se, Ïe problém korupce je vlastní pouze âeské republice. ¤e‰í ho v‰echny státy svûta. Napfiíklad Velká Británie pfiijímá pomûrnû pfiísn˘ protikorupãní zákon, kter˘ trestá i korupci mezi soukrom˘mi firmami, do které nemusí b˘t zapleten Ïádn˘ státní úfiedník. Potrestan˘m firmám pak napfiíklad hrozí vylouãení z vefiejn˘ch zakázek napfiíã celou Evropskou unií a s trestem musí poãítat i pfiistiÏení zamûstnanci. Zákon se pfiitom nevztahuje pouze na území Velké Británie, ale platí pro v‰echny firmy, které mají na Británii obchodní vazby. Je to zajímavá inspirace. A co stavebnictví? Speciálně to je obor, ve kterém se o úplatcích mluví poměrně otevřeně. Je to sice odvážná otázka, ale nebylo by v tomto případě jednodušší přiznat, že korupce je součástí podnikání, určit procentuální podíl úplatků, nechat vydělat i podnikatele a znovu oživit stavební průmysl? Stavebnictví se v souãasné dobû pot˘ká s opoÏdûn˘mi dopady hospodáfiské krize. Nedávno to potvrdila na‰e anal˘za prÛmyslov˘ch odvûtví za první pololetí uplynulého roku. Zatímco tfieba zpracovatelsk˘ prÛmysl zaÏil nejvût‰í propad v roce 2009, loni uÏ oÏivoval opravdu vysok˘m tempem. Naopak stavebnictví se krize zdánlivû v roce 2009 témûfi nedotkla a hlavní propad zaznamenalo aÏ v roce
„NA INTERNETU ZVEŘEJŇUJEME VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ I NA MENŠÍ ZAKÁZKY, U KTERÝCH TO PODLE ZÁKONA DĚLAT NEMUSÍME.“ 2010. Je to proto, Ïe prÛmysl je velmi konkurenãní a exportnû zamûfiené prostfiedí. A právû ze zahraniãí k nám krize pronikla. Naopak stavebnictví navázané spí‰ na domácí poptávku zaãalo dopady krize pociÈovat aÏ potom, co úsporná opatfiení pomohla stabilizovat ostatní sektory ekonomiky. Hlavní pomocí pro stavebnictví tak bude dal‰í oÏivování svûtového
03-05 rozhovor kocourek EZ111-jr:NEW
3/10/11
6:58 PM
Stránka 5
SOUâASNOST A BUDOUCNOST text: Jifií Roth; foto: archiv
pfiekonat. âísla o hospodáfiském rÛstu, kter˘ patfií k nejvy‰‰ím v Evropské unii, mi zatím dávají za pravdu. Za svÛj úspûch bych povaÏoval, kdyby za mnou zÛstala ekonomika nasmûrovaná na rÛst, kterou budou kupfiedu hnát pÛvodní ãeské inovace. Co nám přineslo členství v EU a co nám naopak vzalo? âlenství v Evropské unii nám otevfielo jednotn˘ evropsk˘ trh. âeská republika nepatfií k nejvût‰ím zemím svûta, a proto je pro na‰e podnikatele dÛleÏité, Ïe mají jednoduch˘ pfiístup na jeden z nejsilnûj‰ích globálních trhÛ. To k nám nalákalo i fiadu nov˘ch investorÛ, ktefií pomáhají zlep‰ovat ekonomické v˘sledky âeské republiky. Na druhé stranû nûkter˘mi regulacemi zvlá‰È ve spojení s ãasto pfiemr‰tûn˘mi poÏadavky na ochranu Ïivotního prostfiedí si Evropská unie sama sráÏí svoji konkurenceschopnost. Jak vidíte další budoucnost EU z hlediska jednotného hospodářského systému? Evropská unie se snaÏí vybudovat opravdu jednotn˘ vnitfiní trh i v oblasti sluÏeb.
„CHCI SE ZASADIT O PODPORU PODNIKÁNÍ A TAKÉ O ODSTRAŇOVÁNÍ NADBYTEČNÉ REGULACE.“
Martin Kocourek vystudoval ekonomiku a řízení na Českém vysokém učení technickém v Praze. V roce 2010 se stal ministrem průmyslu a obchodu Nečasovy vlády.
a potaÏmo ãeského hospodáfiství. Podle aktuálního v˘zkumu mezi lídry ãeského stavebnictví oãekávají zástupci tohoto odvûtví zlep‰ení v prÛbûhu pfií‰tího roku. V čem vidíte smysl své práce? Chci se zasadit pfiedev‰ím o úãinnou podporu podnikatelského prostfiedí a také o odstraÀování nadbyteãné regulace. Mezi moje priority patfií posilování energetické bezpeãnosti âeské republiky, efektivní podporu na‰ich exportérÛ, rozvoj telekomunikací a digitální ekonomiky. Mou ambicí je nasmûrovat na‰i zem pfiedev‰ím
k tomu, aby byla více konkurenceschopná. Toho lze dosáhnout tak, Ïe sladíme kroky jednotliv˘ch resortÛ a budeme se pomûfiovat s tûmi nejlep‰ími. Jaký výsledek chcete, aby po vás jako ministrovi zůstal? Vláda Petra Neãase pfievzala âeskou republiku v jednom z ekonomicky nejtûωích období poslední doby. JenÏe krize znamená i pfiíleÏitost oãistit ekonomiku od slab˘ch ãlánkÛ, a kdo ji dokáÏe ustát, vyjde z ní silnûj‰í. Vûfiím tomu, Ïe se âeské republice podafií hospodáfiskou krizi úspû‰nû
V souãasné dobû se pracuje na Aktu o jednotném trhu, kter˘ navrhne konkrétní opatfiení realizovatelná do konce roku 2012. Dal‰í odstraÀování vnitfiních bariér je krokem, kter˘ evropské ekonomice prospûje a prospûje i hospodáfiství âeské republiky, protoÏe z nûj budou tûÏit i malí a stfiední ãe‰tí podnikatelé. Nemělo by se vaše ministerstvo zabývat hledáním cest, jak podpořit domácí výrobu tak, aby se nevyplácelo dovážet z Asie? Nejrozumnûj‰ím zpÛsobem je podpora inovací. Náklady na v˘robu produktÛ jsou totiÏ v fiadû asijsk˘ch státÛ v˘raznû niωí neÏ v Evropû. V praxi to pak ãasto znamená, Ïe z Evropy nebo USA pochází know-how a samotn˘ v˘robek je pak smontovan˘ a dovezen˘ z nûkterého z asijsk˘ch státÛ. V oblasti v˘roby je tak v Evropû prostor pfiedev‰ím pro produkci s vysokou pfiidanou hodnotou – nûkolik kilometrÛ od Bruselu v jednom z nejdraωích regionÛ svûta napfiíklad stojí továrna na kovové potrubí, jejíÏ specialitou je, Ïe plnû automatizovan˘ provoz kontroluje jen nûkolik vysoce kvalifikovan˘ch inÏen˘rÛ. To jsou oblasti, které musí Evropa podporovat, aby v globální lize konkurenceschopnosti zÛstávala dál na pfiedních místech. I EUROZPRAVODAJ 5
06-07 obsahy EZ111-jr:NEW
3/11/11
11:51 AM
Stránka 6
Obsah X. ROâNÍK â.1/2011
03 Podpora podnikatelÛ
46 Umûní hodináfiÛ
Vláda, ministfii a politici se neustále tváfií, Ïe podporují podnikatelské prostfiedí v âeské republice. Je tomu ale opravdu tak?
PraÏsk˘ orloj na Staromûstském námûstí slaví neuvûfiitelné v˘roãí – 600 let! Právû pfii této pfiíleÏitosti probíhá v˘stava hodin a hodinek „Umûní fiemesla hodináfiského“.
24 Zabezpeãte si poãítaã! Existuje nûkolik zpÛsobÛ a nástrojÛ, prostfiednictvím kter˘ch mohou klienti jednotliv˘ch bank zabezpeãit svoje osobní poãítaãe pfied rÛzn˘mi hrozbami.
38 Konec ãlovûka, konec epochy... B˘val˘ prezident a dramatik Václav Havel právû debutuje jako reÏisér filmovou verzí svého celosvûtovû úspû‰ného komorního dramatu o ztrátû moci.
54 Ekonom módy âesk˘ módní návrháfi Jozef Sloboda pÛsobí na trhu s pánsk˘m casual obleãením, které se vyznaãuje mladistvostí a originálními detaily. Proã se v âesku nevyplatí navrhovat extravagantní módu?
58 Pivo – skvûlá chuÈ pokrmu V ãesk˘ch zemích se pivu jako ingredienci pro vafiení dostává pozornosti uÏ od 15. století. Je ãas nûco z nûj vyzkou‰et.
44 Noví hráãi na televizním trhu TV Public se fiadí k men‰ím televizím uωího zamûfiení. Dennû pfiiná‰í nové magazíny o cestování, sportu a Ïivotním stylu.
60 Omán – krajina pou‰tí Je‰tû v prÛbûhu 20. století byl Omán pomûrnû zaostalou zemí. Dnes uÏ ne!
> 41
Společnost Euronova & Partners pro tuto golfovou sezonu připravuje již devatý ročník zavedené túry Business Golf Cup.
06-07 obsahy EZ111-jr:NEW
3/11/11
11:51 AM
Stránka 7
> 12
> 10
K nejkontroverznějším internetovým serverům patří bezesporu WIKILEAKS.
Europoslanec Vladimír Remek se výrazně podílel na realizaci projektu Galileo.
> 22
> 30
Za zdravou ekonomikou Plzeňského kraje stojí i jeho současný hejtman.
Za humny Prahy už více než půl století funguje výzkumný jaderný ústav.
> 40
> 42
GO! Express & Logistics Česká republika zveřejnila své výsledky za rok 2010.
> 52
Nové kolekce pro ženy a muže nabízejí široký prostor pro kombinování.
Společnost Pomocné tlapky se zabývá chovem a výcvikem asistenčních psů.
> 56
Výrobci kol přicházejí s novinkami, z nichž se vám zatočí hlava.
#
08 editorial&tirage NEW EZ111-jr:NEW
3/11/11
11:48 AM
Stránka 8
e di t o r i al
EUROZPRAVODAJ Informaãní a ekonomick˘ ãasopis Vydavatel EuroNova & Partner’s, spol. s r. o.
také zemí s miliardou lidí (spotfiebitelÛ), jejichÏ Ïivotní úroveÀ stoupá.
JAK ASI OBSTOJÍME Země celého světa se snaží na ekonomickém kolbišti získat prim. Dělají pro to vše, spojují se do unií a sledují, jak jsou na tom sousedi. a úfiad amerického prezidenta si brousí zuby Donald Trump (tû‰ím se na krkolomné mediální závûry, jak je to vlastnû tak trochu âech, kdyÏ mûl za manÏelku âe‰ku). Zajímav˘ je ale jeho ekonomick˘ program.
N Za okny redakce to vypadá, že je jaro, i když ještě není. Ve vzduchu je cítit vůně vlhké hlíny a konce stébel trávy se začínají zelenat. Co to znamená? Že se začínají otevírat golfová hřiště. A my vás tímto zveme k účasti na dalším ročníku našeho skvělého Business Golf Cupu. 8 EUROZPRAVODAJ
Jak uÏ pfied ãasem probûhlo na internetu, hlavním bodem jeho programu je vrátit Spojen˘m státÛm status ekonomické velmoci. Chce to dokázat tím, Ïe napafií vysoké clo na v˘robky z âíny (a moÏná i z Indie), a zv˘‰í tak v˘robu a tím i zamûstnanost ve své zemi. âíÀané budou ne‰Èastní a po vzoru japonského souseda zaãnou páchat hromadné harakiri. (Trochu si teì z Trumpa utahuju.) KdyÏ jsem se ptal ministra Kocourka, jak vidí obchodování s âínou, utrousil docela zajímavou vûtu, a sice Ïe âína není jenom dovozce v‰eho moÏného, ale
KdyÏ se vrátím k Trumpovi, tak se mu mÛÏe stát, Ïe sice bude bránit âíÀanÛm v obchodování s americk˘m trhem, nemÛÏe ale ãekat, Ïe tento krok bude bez odezvy. Komu nakonec budou bohatí a v‰ím uÏ vybavení Ameriãané prodávat své v˘robky? Mluvím o tom proto, Ïe jsem v poslední dobû zaznamenal v souvislosti s vydanou zprávou o konkurenceschopnosti âeska v˘roky, Ïe jsme vlastnû jenom montovnou Evropy, Ïe u nás Korejci stavûjí továrny, kde vykofiisÈují ãeské dûlníky, a podobnû. Jaksi se nemluví o ãesk˘ch firmách, které naopak ‰ijí v âínû nebo ve Vietnamu – pouze v souvislosti se zji‰tûními organizací Fair Trade, které si naopak v‰ímají vykofiisÈovan˘ch AsijcÛ. Nûkdy se stává, Ïe pod populistick˘mi hesly o podpofie domácího zboÏí a v˘roby se skr˘vá tvrd˘ a neférov˘ konkurenãní boj. Ti, ktefií na jedné stranû vyuÏívají v‰ech v˘hod, které jim dává Evropská unie, na stranû druhé osoãují jiné, ktefií dûlají totéÏ. Pfieãtûte si ãlánek o belgickém másle. Jak uÏ fiíkal Václav Klaus, v‰e srovná neviditelná ruka trhu. Zákony nabídky a poptávky opravdu fungují neúprosnû, a dokud nevymyslíme nic jiného, nezb˘vá neÏ se jim podfiídit. A abych udûlal nûjakou hezkou teãku, tak je potû‰itelné, Ïe na‰e zemû má i skvûlé odborníky, jejichÏ vûdomosti mÛÏeme prodávat do zahraniãí – jak se dozvíte v rozhovoru s Martinem Ru‰ãákem z ÚJV ¤eÏ.
Redakce Ing. Kamil Procházka Ing. Jifií Hezk˘, CSc. Milan Dado Radek Mráz Ing. Anton Korau‰, PhD. RNDr. Miroslav Rusko Ing. Petra Brodzianská Redakce Praha Jifií Roth Anastasia Sochneva
[email protected] Inzerce Vlaìka Bauerová Milan Dado EuroNova & Partner’s, spol. s r. o., PraÏská 29, 301 00 PlzeÀ Tel./fax.: 377 227 585
[email protected] www.eurozpravodaj.com www.euronovagroup.com
V˘konn˘ fieditel Radek Novák Asistentka Bc. Petra PfiibáÀová Produkce Emílie MiÏáfiová Jazykové pfieklady Eurolingua, spol. s r. o. – www.eurolingua.cz Korektury StáÀa Nováková, Dá‰a Poláková Distribuce Mediaprint Kapa, PNS Holding, GECO Tabák Pressmedia s. r. o., Mediaprint Kapa Slovensko Náklad âR – 20 000 ks; SR – 5000 ks Právní oddûlení Mgr. Renata Tunklová Mgr. Alexandr Va‰keviã Povoleno MK âR E 13312 ISSN:1213-6913 Doporuãená cena: 39 Kã âtenost 2009/2010 Media projekt 88 000 ãtenáfiÛ Náklad ovûfien ABC CR (kanceláfi ovûfiování nákladu tisku – Audit Bureau of Circulations )
Jiří Roth
Vyrobeno ve spolupráci s EPIMEDIA Production
09 nerv EZ111-jr:NEW
3/11/11
11:42 AM
Stránka 9
ZPRÁVA text: Úfiad vlády; foto: archiv
EKONOMIKA
NERV: VYSOKÉ ODVODY Z PRÁCE Zástupci Národní ekonomické rady vlády (NERV) prezentovali odborné veřejnosti své výsledky analýzy v oblasti daní. Česku by prospělo například snížení vedlejších nákladů práce nebo sjednocení DPH. kupina ekonomick˘ch expertÛ sdruÏen˘ch v NERV analyzovala soulad ãeské ekonomiky a daÀového systému. „âeskou republiku táhne zpracovatelsk˘ prÛmysl. Zachoval si konkurenceschopnost dokonce i v dobû krize. A pro nûj je na‰e daÀová struktura nevhodná,“ upozornil ãlen NERV Miroslav Zámeãník, koordinátor oblasti t˘kající se daÀové otázky. „Nejvíce ‰kodí na‰í
S
konkurenceschopnosti vysoké vedlej‰í náklady práce,“ doplnil. Podle materiálu NERV, kter˘ je souãástí zprávy o konkurenceschopnosti âR, se musíme pomûfiovat se státy, jako je Polsko nebo Portugalsko, a ne s Nûmeckem. V dal‰í investiãní vlnû nás pak mÛÏe vysoké zdanûní práce po‰kodit, protoÏe nûkteré firmy mohou z âeska odejít. NERV se také vyslovil pro sjednocení DPH. „Dneska 60 % v˘hody niωí sazby DPH vyuÏívá bohat‰í polovina národa. Pak se vyplatí DPH sjednotit a od‰kodnit sociálnû slabé,“ uvedl Miroslav Zámeãník. DPH
Miroslav Zámečník jako koordinátor daňové oblasti upozorňuje na vysoké vedlejší náklady práce, které ohrožují naši konkurenceschopnost.
tedy není nástrojem sociální politiky, a proto nemá smysl mít dvû oddûlené sazby. ZMùNIT SYSTÉM
NERV také upozorÀuje na nesladûnost dávkového a daÀového systému. Jinak mÛÏe rÛst pfiíjmu daÀového poplatníka vést paradoxnû ke sníÏení jeho Ïivotní úrovnû. Jifií Nekováfi uvedl, Ïe danû musí zejména motivovat k bydlení v âR: „Nesmíme poplatníky
odrazovat. Naopak je musíme motivovat, aby danû odvádûli u nás.“ Michal Mejstfiík, koordinátor pracovní skupiny pro konkurenceschopnost, varoval pfied schvalováním zákonÛ bez anal˘zy dopadÛ. „âasto jde o nekvalifikovan˘ zásah do systému, jako napfiíklad hlasování o podpofie fotovoltaiky. Kdyby poslanci vûdûli, Ïe to bude obãany stát 400 nebo 500 miliard korun, tak by asi hlasovali jinak,“ fiíká. I INZERCE
10-11 remek EZ111-jr:NEW
3/11/11
5:07 PM
Stránka 10
ROZHOVOR
EVROPSKÁ UNIE Už dnes je v Evropské unii závislá na systémech globálního určování polohy pomocí družic hodnota činností cca 7 % HDP. Existují projekty, jak využít systému Galileo pro zkvalitnění meteorologické služby, života seniorů či velice významný podíl na finančních operacích ve světě.
GALILEO – NEJEN NAVIGACE Europoslanec Vladimír Remek se v˘raznû podílel na realizaci projektu Galileo. V ãem tkví odli‰nosti systému od jin˘ch jemu obdobn˘ch a jak se podafiilo dostat sídlo agentury do Prahy, fiekl v rozhovoru pro Eurozpravodaj.
O
becnû lze fiíci, Ïe systém Galileo by mûl b˘t systémem pro urãování co nejpfiesnûj‰í polohy objektÛ, ale v ãem je odli‰n˘ od pfiedchozích – jen naprosto nepfiedvídatelné okolnosti mohou pfiivodit jeho v˘padek...
K čemu slouží Galileo a kdo ho může využívat? Galileo je prezentován jako systém civilní garantované sluÏby. Jako takov˘ má tento navigaãní systém velkou ‰kálu vyuÏití. Nejãastûji se v souvislosti s Galileem pfiipomínají aplikace v dopravû. Vedle tolik citované navigace v automobilech, která uÏ je dnes pro fiadu lidí vyuÏívajících signály systému GPS samozfiejmostí, je pochopitelnû mnohem ‰ir‰í spektrum zábûru – napfiíklad v pfiípadû m˘tn˘ch systémÛ, sledování kamionové i kontejnerové dopravy. Poãítá se s vyuÏitím v letecké dopravû (pfiesnûj‰í pfiehled, zmen‰ení vzdáleností pfii pfiistání, lep‰í logistika – v dÛsledku toho více pasaÏérÛ, ménû zpoÏdûní i kolizí), na Ïeleznici (lep‰í 10 EUROZPRAVODAJ
vytíÏení tratí i souprav, pfiehled o pohybu – opût v˘raznûj‰í efektivita), lodní dopravû (stejné moÏnosti i v˘hody). Vedle dopravy, na kterou se ãasto informace o aplikacích Galilea omezují, je tu ale fiada dal‰ích moÏností. Satelitní systémy dennû pomáhají v praxi kolem 80 000 evropsk˘ch zemûdûlcÛ, moÏnosti jsou i ve sledování lesních porostÛ, klimatick˘ch zmûn, monitorování pfiírodních i jin˘ch katastrof, vyhledávání pohfie‰ovan˘ch osob, sledování ohroÏen˘ch druhÛ zvûfie a ÏivoãichÛ. To uÏ nemluvím podrobnûji o telekomunikacích nebo zkvalitnûní meteorologick˘ch sluÏeb.
SATELITNÍ SYSTÉMY DENNĚ POMÁHAJÍ ZEMĚDĚLCŮM, MOŽNOSTI JSOU I VE SLEDOVÁNÍ LESNÍCH POROSTŮ... Mimochodem, kdyby dnes pfiestal fungovat systém GPS, není Ïádná záloha (tou bude do budoucna s GPS kompatibilní Galileo) a do‰lo by ke kolapsu fiady Ïivotních funkcí nejen v Evropû, ale i ve svûtû.
Jaké jsou přednosti Galilea před již existujícím GPS? âásteãnû jsem uÏ jednu pfiednost naznaãil. ProtoÏe GPS je americk˘ systém vyvinut˘ a fiízen˘ armádou a Galilea pojímá EU jako civilní systém garantované sluÏby, mÛÏe b˘t evropsk˘ druÏicov˘ systém aplikován i tam, kde dnes není záruka naprosto spolehlivé sluÏby GPS. To je dÛleÏité pro perspektivu podnikatelsk˘ch aktivit, protoÏe garantovaná sluÏba umoÏÀuje investice v dlouhodobûj‰ím horizontu. Základem dal‰í pfiednosti – vût‰í pfiesnosti v urãování polohy pak budou superpfiesné hodiny. Pfiepokládá se, Ïe jedna z druÏic systému Galileo bude nositelem tak pfiesn˘ch hodin, Ïe to umoÏní urãit polohu objektu na Zemi s pfiesností standardnû v fiádu nûkolika metrÛ, speciálnû pak i do pûtaãtyfiiceti centimetrÛ. Pro Evropu bude hlavní pfiedností nezávislost na jin˘ch, konkurenãních systémech, aÈ uÏ americkém GPS, ruském GLONASS, nebo budovaném ãínském projektu BEIDOU. Proč se Galileo financuje primárně ze zdrojů EU? Soukromí investoři necítí potenciál projektu? PÛvodní zámûr byl sice propojit pfii budování
10-11 remek EZ111-jr:NEW
3/11/11
5:07 PM
Stránka 11
systému soukrom˘ a vefiejn˘ sektor, ale projekt, oznaãovan˘ jako PPP (Public – Private – Partnership) selhal. Soukrom˘ sektor nechtûl nést rizika, která jsou pochopitelnû s podobn˘mi nároãn˘mi infrastrukturními projekty spojená, a zdálo se, Ïe projekt tak nebude mít ‰anci. KoneckoncÛ nikde ve svûtû nejsou podobné systémy financovány z privátních
SOUKROMÉ SUBJEKTY VIDÍ V SYSTÉMU GALILEO POTENCIÁL A JSOU OCHOTNI MU PŘIZPŮSOBIT SVÉ ZÁMĚRY. zdrojÛ. Evropsk˘ parlament ale nakonec – podle mého logicky – podpofiil zámûr Unie vybudovat nezávisl˘ systém Galileo z vefiejn˘ch prostfiedkÛ. Osobnû si myslím, Ïe se po vybudování potfiebné sítû druÏic a pozemních stanic soukrom˘ sektor opût ke Galileu tûsnûji pfiipojí, protoÏe jde o velk˘
samého poãátku svého pÛsobení v EP podporovat – v dobrém smyslu slova za na‰e hlavní mûsto „lobbovat“. Není to pochopitelnû zásluha jednoho nebo nûkolika lidí, je za tím mravenãí práce stovek osob, diplomatÛ, podnikatelÛ i politikÛ. Urãitû pfiispûlo i to, Ïe se podafiilo pfiesvûdãit politickou reprezentaci o nutnosti vstupu âR do Evropské kosmické agentury, protoÏe ãlenství v ní dává zámûru podílet se na vesmírné politice EU hned jin˘ rozmûr. Své sehrálo i to, Ïe EU deklarovala zájem umístit nové agentury do nov˘ch ãlensk˘ch zemí EU. V neposlední fiadû pak pomohly na‰e aktivity ve vûdû a v˘zkumu, na‰e tradice v oboru i dobré vyjednávání. Netfieba si zastírat, Ïe v podobn˘ch pfiípadech jde také o to, najít mezi ãlensk˘mi státy EU správné spojence. A to se povedlo. Z jakých důvodů a kým je projekt kritizován? Svou roli hraje podcenûní v˘znamu nezávislosti Evropy, protoÏe ti, ktefií jsou proti a odkazují na moÏnost vyuÏívat souãasné nebo budované systémy, si Předpokládá se, že globální trh s technologiemi družicových navigačních systémů poroste, tak, že v roce 2020 by měl mít hodnotu až 150 miliard eur – a z toho by Evropa určitě významnou část ráda získala...
potenciál na trhu. Navíc prvotnû bylo tfieba fie‰it pfiedev‰ím otázky v˘zkumu a v˘voje systému, coÏ jsou aktivity, které nepfiiná‰ejí okamÏitou návratnost vloÏen˘ch prostfiedkÛ. I proto si myslím, Ïe se soukrom˘ sektor stáhl do pozadí a teì ãeká na vhodnou chvíli, kdy se do projektu zapojit. TakÏe potenciál soukromé subjekty rozhodnû v systému vidí – dokonce tlaãí na co nejjasnûj‰í informace o tom, kdy bude Galileo fungovat a v jakém rozsahu, aby mohly podnikatelské zámûry pfiizpÛsobit. Proč se sídlem řídící agentury stala právě Praha? Jak se toho podařilo dosáhnout? Musím konstatovat hned na zaãátku odpovûdi, Ïe jsem rád, Ïe se to nakonec podafiilo a Ïe Evropsk˘ úfiad pro dohled nad druÏicov˘mi navigaãními systémy bude sídlit v Praze. SnaÏil jsem se tuto my‰lenku od
neuvûdomují nejen míru strategické závislosti, ale i cenu, za kterou by EU sluÏby dostávala. Jsou lidé, které projektu vyãítají pfiíli‰nou nákladnost –, ale jde pfiece o systém infrastruktury – budujeme nûco, jako je napfiíklad Ïeleznice nebo internet. Navíc u tak neznámého a rozsáhlého projektu tûÏko naplánujete pfiesnû náklady s pfiedstihem mnoha let. Jsou také odpÛrci, za‰tiÈující se krizí – ale v krizi je podle mû potfieba investovat právû do infrastruktury. V˘hrady mají i nûktefií lidé obávající se vojenského vyuÏití Galilea. Podle mû ale záleÏí na nastavení pravidel a odpovûdnosti nás v‰ech. Diskuse o Galileu, to ale není jen debata o navigaci, mluvíme o technice, technologiích, ekonomice, bezpeãnosti Ïivota lidí. Proto vûfiím, Ïe nám Galileo nakonec bude prokazovat dobré sluÏby a potvrdí, Ïe nemalé prostfiedky na nûj jsme nevynakládali zbyteãnû. I
INZERCE
text: Anastasia Sochneva; foto: archiv ESA
12-13 wikileaks EZ111-jr:NEW
3/10/11
7:03 PM
Stránka 12
POD POKLIâKOU
EVROPSKÁ UNIE JUDr. Eduard Kukan je poslanec Evropského parlamentu, místopředseda SDKÚ-DS a bývalý ministr zahraničních věcí Slovenské republiky.
moci. Mezi nû patfií i nûkdej‰í zamûstnanec WikiLeaks Daniel Domscheit-Berg, kter˘ nedávno pfiedstavil v Nûmecku novou knihu o Julianu Assangeovi. „Má velmi uvolnûn˘
„SVOBODU INFORMACÍ VNÍMÁM JAKO ZÁKLAD MODERNÍ DEMOKRACIE. TO VŠAK NENÍ PŘÍPAD PORTÁLU WIKILEAKS.“ a nenucen˘ pfiístup k pravdû,“ tvrdí Domscheit-Berg v díle Inside WikiLeaks. Problémy má Assange ale nejen se sv˘mi b˘val˘mi spolupracovníky, v souãasné dobû totiÏ lond˘nsk˘ soud schválil jeho vydání do ·védska, kde mu hrozí stíhání za sexuální delikty. Zda za tímto obvinûním stojí zákulisní politické hry, je ve hvûzdách.
PADOU·I, nebo HRDINOVÉ? K nejkontroverznûj‰ím internetov˘m serverÛm patfií bezesporu WIKILEAKS. Jeho nedávné zvefiejnûní citliv˘ch diplomatick˘ch depe‰í pfiirovnávají mnozí k „11. záfií svûtové diplomacie“. Patfií v dobû informaãní revoluce v‰echno na internet?
W
ikiLeaks je nezisková mediální spoleãnost, která zvefiejÀuje v˘znamné utajované vládní a korporátní dokumenty, pfiiãemÏ vyuÏívá internet k zachování anonymity a nevystopovatelnosti sv˘ch zdrojÛ. Technické fie‰ení WikiLeaks je zaloÏeno na nûkolika softwarov˘ch balíãcích, které zahrnují MediaWiki, Freenet, PGP a Tor. Servery WikiLeaks jsou umístûny ve ·védsku. V prosinci roku 2009 mûl WikiLeaks problémy s financováním, a proto doãasnû pozastavil v‰echny operace. Dne 19. kvûtna 2010 ale byla stránka znovu plnû v provozu vãetnû MediaWiki archivu. V souãasnosti je mluvãím a ‰éfredaktorem Julian Assange, kter˘ spoluzakládal WikiLeaks v roce 2006. Tolik suchá fakta. Za WikiLeaks ale stojí mnohem víc – pfiedev‰ím obrovské mnoÏství emocí. Napfiíklad ameriãtí studenti jsou varováni, aby na dokumenty zvefiejnûné WikiLeaks, neodkazovali na sociálních sítích ãi je ne‰ífiili, protoÏe jejich pfiípadné budoucí zamûstnání 12 EUROZPRAVODAJ
ve státní správû vyÏaduje prÛchod tzv. background checks (provûfiení minulosti) a v pfiípadû zájmu o WikiLeaks touto kontrolou urãitû neprojdou. Obamova administrativa zakázala zamûstnancÛm americké federální státní správy ãíst WikiLeaks, pokud nemají dostateãné bezpeãnostní oprávnûní. Zákaz potvrdila i knihovna amerického Kongresu, americké ministerstvo ‰kolství, americké ministerstvo obchodu a dal‰í vládní instituce. Firma Apple odstranila ze svého e-shopu aplikaci pro
„WIKILEAKS JE NEBEZPEČNÝ PORTÁL, ALE PŘEDEVŠÍM PRO ZKORUMPOVANÉ REŽIMY, KTERÉ MAJÍ CO SKRÝVAT.“ pfiístup k WikiLeaks. Naopak studenti diplomacie v indickém Foreign Service Institute jsou vyz˘váni, aby (pro studijní úãely) sledovali styl, struãnost, preciznost a pregnantnost vyjadfiování v americk˘ch diplomatick˘ch depe‰ích. Rozdílné názory panují i na osobu Juliana Assange, kterého jedni povaÏují za posla pravdy, druzí v nûm ale vidí násilníka a paranoidního megalomana laãnícího po
My jsme se drÏeli ponûkud pfii zemi a v souvislosti s WikiLeaks nás zajímaly „jen“ názory dvou poslancÛ Evropského parlamentu, ktefií vze‰li ze zcela odli‰ného prostfiedí – nûkdej‰ího programátora a ãlena ‰védské Pirátské strany Christiana Engströma a dlouholetého slovenského diplomata a exministra zahraniãí Eduarda Kukana. Pane Engströme, Pirátská strana se loni rozhodla pomoct serveru WikiLeaks a nabídnout mu své internetové stránky. Nejspíš jej tedy nepovažujete za nebezpečný... WikiLeaks je rozhodnû nebezpeãn˘ portál, ale pfiedev‰ím pro zkorumpované reÏimy, které mají co skr˘vat. A to je právû dÛvod, proã má na‰e sympatie. Podle nás je otevfienost velmi dÛleÏitou souãástí demokratické vlády. Dosud totiÏ pfievládala tendence zatajovat informace pfied vefiejností, a to i u demokraticky zvolené americké vlády. TakÏe ano, WikiLeaks je nebezpeãn˘, a to pro kaÏdého, kdo je pfii moci a snaÏí se nûco skr˘vat. Pane Kukane, předseda Evropské komise Barroso se nechal slyšet, že WikiLeaks neslouží jen veřejnému zájmu. Podle něj totiž ne všechny informace patří na internet...
12-13 wikileaks EZ111-jr:NEW
3/10/11
7:04 PM
Stránka 13
Svobodu informací rozhodnû vnímám jako základ moderní demokracie. To v‰ak není pfiípad portálu WikiLeaks, jehoÏ aktivity spí‰e ‰kodí. Nemyslím si, Ïe zámûrem lidí, ktefií za ním stojí, bylo pfiiná‰et vefiejnosti nûjaká uÏiteãná poselství. Já sám jsem v diplomacii strávil dlouhou dobu a domnívám se, Ïe nûkteré informace nemají b˘t pfiístupné kaÏdému. V mezinárodní politice musíte získat dÛvûru sv˘ch partnerÛ. A pfii vyjednávání nûjaké dohody mÛÏe únik citliv˘ch údajÛ zniãit nejen celé diplomatické
Kukan: Rád bych vám dal jasnou odpovûì, abych nepÛsobil dojmem, Ïe se vytáãím, ale není to tak snadné. Pfiipou‰tím, Ïe WikiLeaks mÛÏe mít v jistém smyslu pozitivní pfiínos, zejména v souvislosti se zvefiejnûním údajÛ, které se t˘kají zemí, kde panuje diktátorsk˘ reÏim. Neodsuzuji proto publikování v‰ech depe‰í. Myslím si v‰ak, Ïe musí b˘t daná jasná hranice mezi publikováním informací, které pfiispívají k ‰ífiení svobody, a informacemi, které po‰kozují osobní vztahy. Kdo má však určit hranici mezi tím, co je a co není publikovatelné? Engström: To je vûcí lidí kolem WikiLeaks. Názory na to mohou b˘t rÛzné, WikiLeaks ale není jedin˘m portálem, kter˘ mÛÏe publikovat dosud neznámé informace. Pokud se objeví nûjaká „konkurence“, tak mocná pozice WikiLeaks pomine. Kukan: Lidé z WikiLeaks by mûli mít smysl pro posouzení, co mohou zvefiejnit a co by mûlo zÛstat utajeno. Pfiesná kritéria by v‰ak mûla b˘t definována politickou reprezentací.
Christian Engström je členem švédské Pirátské strany. Ta se zajímá o práva skupin, které nemají peníze a vliv velkých korporací.
úsilí, ale i pozitivní v˘sledky, které by tato dohoda pfiinesla. Říká se, že transparentnost posiluje demokracii. Myslíte, že WikiLeaks přispívá k budování demokracie ve světě? Engström: Pfiispívá, a to hodnû. Jak˘ má smysl umoÏnit lidem volit, kdyÏ nemají Ïádné poznatky o tom, co jejich vláda nebo opozice dûlá? Demokracie znamená, Ïe k obãanÛm se dostávají informace a mají si z ãeho vybírat. Cílem WikiLeaks je pfiipomínat v‰em vládám: Nemyslete si, Ïe uspûjete, kdyÏ budete nûco skr˘vat nebo lhát. Nepfiím˘m dÛsledkem aktivit WikiLeaks proto je, Ïe vlády zaãnou b˘t prÛhlednûj‰í a otevfienûj‰í.
Souhlasíte s názorem, že WikiLeaks změnil budoucnost diplomacie? Engström: Rozhodnû zmûnil. Vlády, ambasády a kdokoliv, kdo je pfii moci, musí teì brát v potaz, Ïe ãím více se budou snaÏit utajovat, tím spí‰e jsou odsouzeni k neúspûchu. To myslím, Ïe pfiispûje k lep‰ím vztahÛm mezi zemûmi. Otevfienost pfiiná‰í dÛvûru a zmen‰uje rizika. Pomáhá totiÏ sniÏovat mezinárodní napûtí. Naproti
„WIKILEAKS ALE NENÍ JEDINÝM PORTÁLEM, KTERÝ MŮŽE PUBLIKOVAT DOSUD NEZNÁMÉ INFORMACE.“ tomu, kdyÏ velcí hráãi netu‰í, co zam˘‰lí druhá strana, jsou více podezfiívaví. To jsme tu mûli v dobách studené války. Kukan: WikiLeaks rozhodnû ovlivnil budoucnost diplomacie, ale negativnû. Lidé, ktefií byli ve zvefiejnûn˘ch depe‰ích zmiÀovaní jménem, budou nyní mnohem opatrnûj‰í a ménû otevfiení. I
> WIKILEAKS NAHÁNÍ VLÁDÁM HRÒZU Americké diplomatické kabelogramy V noci na 28. listopad 2010 WikiLeaks zprostředkoval předním světovým médiím v Londýně, New Yorku, Berlíně, Madridu a Paříži přístup k prvním 251 287 z údajných 3 milionů diplomatických dokumentů, nejčastěji amerických depeší. Média vesměs tuto událost popsala jako začátek „diplomatické krize“. Italský ministr zahraničí Franco Frattini zveřejnění označil za „11. září světové diplomacie“. Kandidátka na americký prezidentský úřad Sarah Palinová žádala, aby byl Julian Assange „pronásledován jako teroristé z Al-Káidy“, protože „je protiamerický“ a „má na rukou krev“. Senátor Joe Lieberman vyzval všechny společnosti, které pomáhají webu WikiLeaks, aby své vztahy s ním okamžitě ukončily. Následně firma Amazon.com na politický nátlak vypnula americké servery WikiLeaks.
INZERCE
text: redakce; foto: archiv
14-17 euromix cz EZ111-jr:NEW
3/11/11
6:25 PM
Stránka 14
Euromix
Bûlorusko POLITICKÁ SITUACE
Z legislativní smr‰ti a závûreãn˘ch zpráv ãi návrhÛ opatfiení rÛzn˘ch komisí pfii europarlamentu jsme se pro vás snaÏili vybrat to nejzajímavûj‰í.
Lukašenkův režim Vláda Alexandra Lukašenka se zdá být neochvějná. Alexandr Milinkievič, jeden z opozičních předáků, však tvrdí, že tamní režim až tak pevný není. Nedávné volby doprovázely demonstrace, po kterých hned sedm kandidátů skončilo ve vězení. Je nějaká šance na demokratické změny v Bělorusku? Události, o kter˘ch je fieã, se nedotkly jen BûlorusÛ, ale zasáhly i celou Evropu. Po volbách si prezident Alexandr Luka‰enko uvûdomil, Ïe není aÏ tak siln˘, jak pfiedpokládal. Proto také
KLIMATICKÉ ZMĚNY Klimatické změny je možné zastavit, ale jinou cestou, než se dosud myslelo, tvrdí chemik Paul Crutzen. Nizozemsk˘ laureát Nobelovy ceny zavítal v prosinci do parlamentu na semináfi o budoucnosti ropy. Bûhem vystoupení obhajoval my‰lenku, Ïe svût by mûl v boji s globálním oteplováním zásadnû „pfiekopat“ svÛj pfiístup. ¤e‰ením pr˘ není sníÏení emisí CO2, ale cílené vypou‰tûní ãástic síry do
atmosféry, které dokáÏou odráÏet ‰kodlivé sluneãní záfiení a zmírnit oteplování planety. Momentálnû se snaÏí o teoretické modelování dopadÛ pfiípadn˘ch vedlej‰ích úãinkÛ na ozon. Je totiÏ moÏné, Ïe vût‰í mnoÏství ãástic síry v atmosféfie by mohlo zniãit více ozonu. Pokud se ale nedostane CO2 pod kontrolu, bude moÏná potfiebné uskuteãnit velk˘ ochlazovací experiment.
OPOZICE JE SCHOPNA NADÁLE POKRAČOVAT VE SVÉM ÚSILÍ.
Eurozóna: Buzek přivítal Estonce Předseda parlamentu Jerzy Buzek označil zavedení společné evropské měny v Estonsku za úspěch, na který mohou být obyvatelé této pobaltské země hrdí. „Je to závazek Estonska plnit nejenom všechny požadované standardy, ale i dláždit cestu k budoucí prosperitě svých občanů,“ uvedl Buzek v prohlášení. Estonsko se počínaje rokem 2011 stalo již sedmnáctým státem eurozóny, nicméně pouze třetím z postkomunistických zemí. Dosavadní estonské koruny budou postupně stahovány z oběhu. 14 EUROZPRAVODAJ
vyprovokoval stfiety s demonstranty, po kter˘ch se ocitly za mfiíÏemi desítky lidí. Jak by měl podle vás vypadat přístup Evropské unie k Bělorusku? V první fiadû je nezbytné, aby celá EU mûla jednotnou pozici. Luka‰enkÛv reÏim je velice ostraÏit˘ a vyuÏije kaÏd˘ náznak odli‰ného postoje mezi ãlensk˘mi zemûmi, aby unijní kritiku bagatelizoval. Je běloruská opozice dostatečně jednotná, aby mohla vládnoucímu režimu čelit? Opozice je schopná pokraãovat v dosavadním úsilí. Samozfiejmû, v nûkter˘ch chvílích pociÈujeme zklamání, jako tfieba pfii nedávné vlnû zat˘kání. Na druhé stranû si uvûdomujeme, Ïe stále více lidí u nás touÏí po demokracii.
14-17 euromix cz EZ111-jr:NEW
3/11/11
6:25 PM
Stránka 15
SPECIAL REPORT EUROPARLAMENT
Krátce
Aféra:
> ROZŠÍŘENÍ EU
Poslanci chtûjí pfiísnûj‰í kontroly potravin na pfiítomnost dioxinÛ. Nedávný skandál kolem výskytu německého masa a vajec s obsahem rakovinotvorných dioxinů se přenesl na evropskou půdu. EU začala zvažovat zavedení přísnějších pravidel pro kontrolu potravin. V parlamentu se tímto tématem zaãátkem bfiezna zab˘val V˘bor pro Ïivotní prostfiedí. Na jeho schÛzi zaznûl i poÏadavek na pfiísnûj‰í tresty za pochybení, které mají za následek v˘skyt tûchto nebezpeãn˘ch látek v jídle. Nûmeãtí zemûdûlci ãelí váÏn˘m problémÛm. Tisíce jejich farem a drÛbeÏáren musely b˘t uzavfieny poté, co hygienici objevili v˘skyt dioxinu v nûmeckém masu a vejcích.
Kontaminované produkty se navíc dostaly i za hranice, tfieba do Francie nebo Dánska. Nûkteré zemû pak reagovaly zákazem dovozu tohoto zboÏí z Nûmecka. Bûhem debaty panovala ve v˘boru shoda na tom, Ïe EU by se z dioxinové aféry mûla pouãit. „UvaÏujeme o pfiísnûj‰ích pravidlech
ZDROJEM DIOXINŮ SE STALY TUKY PRO PRŮMYSLOVOU VÝROBU. pro kontrolu v˘skytu takov˘chto látek v potravinách,“ fiekl poslancÛm komisafi po zdraví a spotfiebitelskou politiku John Dalli. Podle pozdûj‰ích zji‰tûní se zdrojem dioxinu staly tuky urãené pro prÛmyslovou v˘robu, které se dostaly do krmiv pro zvífiata. „Tuky a olej pro prÛmysl musí b˘t striktnû oddûleny od tûch, které se vyuÏívají pro produkci potravin,“ uvedl Albert
ÎURNALISTIKA
Novinářská soutěž Právû probíhá soutûÏ o Cenu Evropského parlamentu za Ïurnalistiku 2011. SoutûÏ probíhá ve ãtyfiech kategoriích – tisk, rozhlas, televize a internet. V loÀském roce se vítûzem kategorie ti‰tûn˘ ãlánek stal Witold Szab∏owski z polského deníku Gazeta Wyborcza, kterého porota ocenila za jeho ãlánek Dnes mofie vyplaví dvû tûla, v nûmÏ popisuje problém nelegálního pfiistûhovalectví do Evropské unie. V kategorii rozhlas zvítûzili novináfii Kajsa Norell a Nuri Kino ze ‰védské rozhlasové stanice Sveriges Radio Ekot. Ti si odnesli ocenûní za svou reportáÏ o finanãní podpofie EU pro Turecko, z níÏ vypl˘vá, Ïe malí tureãtí zemûdûlci na tuto podporu
nedosáhnou. Cenu za nejlep‰í televizní pfiíspûvek si vyslouÏil Zsolt Németh z maìarské televizní stanice MTV. Ten ve svém programu Euforia o historii Evropské unie vysvûtluje v˘voj evropské integrace tak, aby byl srozumiteln˘ i pro laickou vefiejnost a mlad‰í generaci. V kategorii internet pak hlavní ocenûní za svÛj blog EUtopia – Jaké procento zákonÛ pochází z EU? získal britsk˘ novináfi James Clive-Matthews. Ten podle poroty provedl „pozoruhodn˘ v˘zkum“, a jeho blog je velmi „srozumiteln˘ a pfiesvûdãiv˘“. Termín pro zaslání pfiihlá‰ek vypr‰í 31. bfiezna 2011. Ocenûní bude vítûzÛm pfiedáno v fiíjnu 2011 v Bruselu.
PRÁVA SPOTŘEBITELE očet Evropanů, kteří využívají nákupy přes internet, se za poslední roky zdvojnásobil. Ne každý zákazník však má jasno v tom, na co všechno má „na síti“ nárok. Právě sjednocení pravidel pro nákupy online je jednou z iniciativ, které přináší navrhovaná směrnice o právech spotřebitelů. Její další osud však zůstává nejasný – názory jednotlivých frakcí na plošná
P
pravidla pro spotřebitele se různí. Výbor pro vnitřní trh schválil návrh zprávy, která by měla zavést jednotná pravidla pro ochranu spotřebitelů. „Krize eura ukázala, že pokud chceme mít společnou měnu, musíme mít i společná pravidla. V případě vnitřního trhu je to podobné, potřebujeme společné nástroje,“ vysvětluje autor zprávy, německý lidovecký poslanec Andreas Schwab.
Mezi země, s nimiž Evropská unie vede přístupové rozhovory, by se již brzy měla zařadit Černá Hora. Další kandidátskou zemí, kterou se výbor zabýval, bylo Turecko, jež si podalo přihlášku už v roce 1987. Turecká situace je ještě obtížnější – jeho vstupu brání jak nevyřešené vztahy s Kyprem a Řeckem, tak „resty“ při garanci lidských práv. Status kandidátské země mají Chorvatsko, Makedonie a Island.
>EP PRO BEZPEČNOST Podle průzkumů má linku 112 zažitou jen asi čtvrtina Evropanů. Přitom neznalost tísňového čísla může mít v situacích, když jde o vteřiny, tragické následky. Jedenáctého února (11. 2. = 112) proto napříč EU proběhly informační kampaně s cílem propagovat tuto univerzální linku pro hasiče, zdravotníky i policii.
> PRINC CHARLES V EP Po třech letech zavítal v březnu do Evropského parlamentu následník britského trůnu princ Charles. Spolu se špičkami EU vystoupil na konferenci, jejichž cílem bylo skloubit boj proti klimatickým změnám s ekonomickým růstem. „V mnohých případech nedostatečně využíváme bohatství ukryté v půdě nebo v mořích,“ poznamenal Charles.
EUROZPRAVODAJ 15
14-17 euromix cz EZ111:NEW
3/11/11
6:32 PM
Stránka 16
Stručně...
Poslanci budou také hledat řešení problémů týkajících se akreditace dosaženého vzdělání.
> ROZVOJ KULTURY V evropské kultuře a tvůrčím průmyslu se ročně protočí zhruba 600 miliard eur. Přesto tato odvětví nadále sužuje řada omezení, zvlášť v době globalizace a digitalizace. Zástupci Evropské komise hledají způsob, jak plně využít jejich možnosti. Podle oficiálních čísel patří kultura k nejvýkonnějším sektorům ekonomiky.
>DISKRIMINACE
ZMĚNY PRO SPOTŘEBITELE ok 2011 by se mohl přejmenovat na „rok spotřebitele“ – může totiž odstartovat skutečnou revoluci pro evropské zákazníky i firmy, poptávající různé formy zboží či služeb. Značnou pozornost vzbuzuje směrnice o právech spotřebitele, kterou parlamentu začátkem loňského léta předložila Evropská komise. Jedním z jejich hlavních cílů je posilnit pozici kupujících na úkor některých obchodníků. Spotřebitelé by
R
totiž měli být lépe chráněni před nevýhodnými podmínkami smluv. Práv spotřebitelů se dotýká i další předpis, který je na programu výboru. Jde o návrh, který má zavést možnost takzvaného alternativního řešení sporů, a to sporů jak s obchodníky, tak s dodavateli. K dalším tématům, kterým se bude výbor v nejbližší době věnovat, patří stavebnictví. V parlamentu leží návrh, který má za cíl odstranit omezení svazující trh se stavebninami.
V¯SLEDKY P¤EDSEDNICTVÍ BELGIE V EP
Belgický triumf Na získání gramu zlata je třeba vytěžit až tunu rudy. Existuje však i snadnější způsob – sesbírat několik tuctů starých mobilních telefonů. Evropa dnes čelí nedostatku cenných kovů, na druhé straně ale velká „ložiska“ nechává bez povšimnutí na skládkách elektroniky. O recyklaci a dalších opatřeních, jak řešit hrozící surovinovou krizi, debatovali poslanci s experty pro průmysl. 16 EUROZPRAVODAJ
Europoslanci fie‰í problematiku obchodování s lidmi i podmínky pro farmáfie.
OBCHOD S LIDMI
Odhaduje se, že více než 12 milionů evropských Romů čelí diskriminaci na trhu práce nebo při vzdělávaní. Přitom sama Evropská unie přijala hned několik zákonů, které by tomu měly předcházet. Maďarská poslankyně Livia Jaroka coby Romka je příkladem toho, že nahlížení na romské etnikum je mnohdy založeno jen na předsudcích.
> RECYKLACE MOBILŮ
Rozhodování
Pfies poãáteãní obavy zvládli Belgiãané své pfiedsednictví v Radû EU s pfiehledem. Europoslanci se shodli, Ïe vÛbec první pfiedsednictví, které probíhalo pod nov˘mi pravidly dan˘mi Lisabonskou smlouvou, dopadlo úspû‰nû. Belgická vláda, pfiestoÏe pracovala v demisi, dokázala podle nich posunout fiadu vûcí kupfiedu. Belgick˘ premiér Yves Leterme v parlamentu prohlásil, Ïe jeho zemû bûhem posledního pÛlroku v ãele evropské sedmadvacítky pracovala na posílení spolupráce, zejména v ekonomické oblasti.
„Podafiilo se nám dosáhnout dohody o rozpoãtu i finanãní kontrole,“ uvedl. EU v‰ak podle nûj musí jít dále. „Mûnová unie není moÏná bez ekonomické unie, silného dohledu i rozpoãtové disciplíny,“ dodal Leterme. Také poslanci bûhem plenární schÛze potvrdili, Ïe BelgiãanÛm se povedlo efektivnû spolupracovat s Evropskou komisí i parlamentem a rozvíjet metody práce podle novû zavádûn˘ch pravidel. Od nového roku se pfiedsednickou zemí stalo Maìarsko.
Každoročně jsou v rámci nelegálního obchodu s lidmi „prodány“ v rámci EU stovky tisíc osob. Poslanci se zabývali směrnicí, která zintenzivňuje boj proti tomuto zločinu. Cílem je vytvořit prostředí, které bude pro osoby obchodující s lidmi méně příznivé. S cílem bojovat proti tomuto zloãinu a poru‰ování lidsk˘ch práv jednomyslnû podpofiili poslanci Evropského parlamentu ve V˘boru pro obãanské svobody a V˘boru pro práva dohodu s ministry, která zavádí nové, pfiísnûj‰í pfiedpisy.
FARMÁ¤I V OHROÎENÍ Za nedávným nárůstem cen zemědělských plodin stojí podle odhadů alespoň z poloviny spekulace. Hodnota těchto produktů zřejmě nikdy nebyla tak nestabilní jako dnes. Zpráva, jejíÏ vypracování mûla na starosti rumunská sociálnûdemokratická poslankynû Daciana Octavia Sarbu, zdÛrazÀuje, Ïe „spoleãná zemûdûlská politika EU musí zÛstat silná, aby dokázala zaruãit potravinovou bezpeãnost“. Trhy s potravinami jsou v‰ak dnes nestabilní – tfieba smluvní ceny p‰enice nedávno jen bûhem dvou mûsícÛ poskoãily o 70 procent. Z velké ãásti za to mohou právû spekulace. Dal‰ím problémem, kter˘ suÏuje evropské zemûdûlství, je zvy‰ující se
vûk farmáfiÛ. Jen sedm procent z nich je mlad‰ích 35 let, pfiiãemÏ poãet tûch, ktefií v nejbliωí dekádû odejdou do dÛchodu, dosahuje ãtyfi a pÛl milionu. Poslanci proto navrhují zavést opatfiení, která by mûla mlad˘m farmáfiÛm ulehãit podnikání.
14-17 euromix cz EZ111:NEW
3/11/11
6:32 PM
Stránka 17
SPECIAL REPORT EUROPARLAMENT
Poslanci kritizují Moskvu Pfiípad Michaila Chodorkovského se pfienesl i do Evropského parlamentu. Na jednání podv˘boru pro lidská práva promluvila o aktuálním stavu v kauze nûkdej‰ího nejbohat‰ího Rusa jedna z jeho právniãek. Rusk˘ soud uznal koncem prosince Chodorkovského i jeho spoleãníka Platona Lebedûva vinn˘m z krádeÏe milionÛ tun ropy a daÀov˘ch podvodÛ.
Situace
Proces s Chodorkovsk˘ch podle jeho právniãky Marie Logan odhalil stav, v jakém se nachází ruská justice. „Ukazuje se, Ïe soudy nemÛÏete v Rusku brát jako záruku, která by vás chránila pfied tamní vládou,“ uvedla na schÛzi podv˘boru. Právniãka zároveÀ pfiipomnûla, Ïe pozadí procesu vefiejnû kritizovala fiada politikÛ z Evropy i USA. Jedním z tûch, kdo nad rozsudkem vyjádfiil politování, byl i Jerzy Buzek.
V AFGHÁNISTÁNU
Kam se ztrácejí peníze zasílané Evropou? V parlamentu se ozývají hlasy volající po zásadní změně přístupu EU vůči afghánskému tažení. Zpráva, kterou vypracoval italský poslanec Pino Arlacchi, zdůrazňuje, že cesta k ukončení bojů vede přes civilní projekty.
SOCIÁLNÍ POLITIKA
EU ZÁPASÍ S CHUDOBOU ŽEN
EVROPŠTÍ MUŽI VYDĚLÁVAJÍ průměrně o zhruba 15 procent víc než ženy. A léta hospodářské deprese tento rozdíl nijak nesnížily. Mnoho Evropanek navíc žije za hranicí chudoby – zejména ženy ve vyšším věku jsou mnohem rizikovější skupinou, než muži. Poslanci z Výboru pro práva žen proto chtějí změnu. O tu by se měla přičinit jak Evropská komise, tak členské státy. Dalším problémem je nerovnost při zaměstnávání mužů a žen. Nejde přitom pouze o rozdíl ve výšce mezd, ale také o rozdíly ve formě zaměstnání. Poslanci proto chtějí začít tyto rozdíly stírat. Snímek je z Číny, kde je chudoba běžný jev.
BUDOUCNOST BEZ ROPY? ak znûla otázka, kterou si spoleãnû poloÏili poslanci EP, podnikatelé a nositelé Nobelovy ceny v prÛbûhu kaÏdoroãní vûdecké pfiedná‰ky Oddûlení pro hodnocení vûdeckotechnick˘ch moÏností (STOA). Mluvilo se o tom, jak by se Evropa mohla vzdát ropy a zda by byl moÏn˘ Ïivot bez ní. Mezi zpÛsoby, jak ãelit zmûnû klimatu, byla uvedena politika pro oblast klimatu, elektrická vozidla, ãástice síry v atmosféfie a metylalkohol. Pfii zahájení pfiedná‰ky
T
zdÛraznila místopfiedsedkynû EP Silvana Koch-Mehrinová potenciální pfiínosy pfiechodu k formám dopravy, které nebudou zaloÏené na ropû, jako jsou pfiedev‰ím elektrická vozidla. Uvedla, Ïe 99 % ve‰ker˘ch vozidel prodávan˘ch v Evropské unii stále pouÏívá spalovací motor. Pfiedseda STOA Paul Rübig prohlásil, Ïe zmûny musí b˘t souãástí strategie investic do zelen˘ch technologií nazvané Evropa 20/20. Dále fiekl, Ïe STOA se právû zab˘vá ekologickou dopravou,
udrÏiteln˘mi zdroji a souvisejícími etick˘mi otázkami. Místopfiedseda STOA Malcolm Harbour uvedl: „Musíme poÏádat vefiejné orgány, aby podporovaly v˘voj nízkouhlíkové technologie. Musíme dosáhnout dohody o standardizaci elektrick˘ch vozidel – spoleãné normy pro vefiejná tankovací místa nebo pfiipojení. Také je dÛleÏitá vzájemná zamûnitelnost baterií.“
Co je hlavním sdělením vaší zprávy? Hlavním sdûlením je, Ïe EU by mûla ve svém uvaÏování o Afghánistánu jednat sama za sebe. Dosud jsme jen následovali pfiístup USA, coÏ zpÛsobilo mnoho chyb.
Jaké chyby máte na mysli? Tou hlavní chybou – alespoÀ zatím – bylo, Ïe USA deklarovaly, Ïe mohou v Afghánistánu vyhrát pouÏitím vojenské síly. Jde pfiitom o zemi, kde to není moÏné. Jaká je současná situace v zemi v porovnání s předešlými lety? V Afghánistánu dnes máme nejenom vojáky, ale zaji‰Èujeme tam i civilní pomoc. Evropsk˘ pfiíspûvek dosahuje
K MÍSTNÍM LIDEM SE DOSTANE POUZE 20 % PENĚZ, KTERÉ SE POSÍLAJÍ. roãnû pfiibliÏnû jedné miliardy eur. JenÏe existuje zde zásadní paradox – sociální ani ekonomická situace zemû se vÛbec nezlep‰uje. Co tedy konkrétně navrhujete? Máme spoãítané, Ïe z penûz, které posíláme do Afghánistánu, se k místním lidem skuteãnû dostane pouze 20 procent. Na‰í povinností je s tím nûco udûlat a postarat se o to, aby se alespoÀ polovina pomoci dostala k obyvatelstvu.
EUROZPRAVODAJ 17
18-21 euromix sk EZ111-jr:NEW
3/11/11
7:07 PM
Stránka 18
Euromix
Rozhovor JOSCHKA FISCHER
Z legislatívnej smr‰ti, závereãn˘ch zpráv a z usnesení rôznych komisií pri Európskom parlamente sme pre vás vybrali to najzaujímavej‰ie.
OTÁZKY SUVERENITY Jedinou alternatívou do budúcnosti je silná Európa, v ktorej prevládnu spoločné ciele nad národnými záujmami, tvrdí niekdajší minister zahraničných vecí Nemecka Joschka Fischer.
Ako bude Európa vyzerať v budúcnosti? To je jednoduché. Dennodenne prichádzame o ãasÈ svojej suverenity v prospech nov˘ch veºmocí, a predsa si stále nie sme istí, ãi sa jej chceme vzdaÈ v prospech EÚ. O tú suverenitu prídeme tak, ãi tak, takto sa jej v‰ak vzdáme v prospech mimoeurópskych mocností na v˘chode, napríklad âíny. Cieºom je vybudovaÈ Spojené ‰táty európske, skutoãnú úniu demokratick˘ch ‰tátov, ktoré by
TAJNE VÄZNICE CIA Na odhalenie pravdy o tajných väzniciach CIA na území EÚ bude potrebné ďalšie vyšetrovanie. Na tom sa zhodli poslanci z Podvýboru pre ľudské práva a experti, ktorí sa zúčastnili semináru Mučenie a tajné väznice – pohľad OSN a úloha EÚ. Podºa Julie Hall z Amnesty International je naãase, aby vlády prevzali zodpovednosÈ za poru‰ovanie ºudsk˘ch práv.
Existenciou tajn˘ch zariadení ako aj preletmi lietadiel CIA nad územím EÚ sa Európsky parlament zaoberal uÏ v minulosti. Podºa poslancov nastal ãas spracovaÈ nové informácie a skontrolovaÈ, ako si jednotlivé ãlenské ‰táty osvojili odporúãania. PoslankyÀa Sarah Ludford povaÏuje za nevyhnutné primäÈ zodpovedné orgány k dôslednej‰iemu pre‰etreniu t˘chto skutoãností a posmeliÈ ich k intenzívnej‰ej spolupráci.
PRICHÁDZAME O ČASŤ SUVERENITY V PROSPECH NOVÝCH VEĽMOCÍ.
Nelegálne lieky: bezpečnostné prvky Čoraz viac ľudí si kupuje lieky na internete. V mnohých prípadoch však balenia Viagry alebo piluliek proti bolesti zakúpené online obsahujú len napodobeninu. Nelegálne lieky sa navyše do oficiálnej siete dostávajú aj pri ich prebaľovaní. Európsky parlament v Štrasburgu hlasoval o novej legislatíve, ktorá prináša viac bezpečnostných prvkov, sankcií pre falšovateľov a kontrolný systém zaručujúci identifikáciu a autentickosť liekov, ktoré by sa v budúcnosti dali vystopovať od výrobcu až k spotrebiteľovi. 18 EUROZPRAVODAJ
zjednotili svoju suverenitu. Na‰e národné identity by ostali zachované a ãlenské ‰táty by v rámci tejto únie hrali v˘znamnú úlohu. Akú rolu v nej bude zohrávať Európsky parlament? Európsky parlament sa musí posnaÏiÈ, aby nasledujúce voºby boli skutoãne európske. V Nemecku sa kampaÀ sústredila viac na vnútro‰tátne neÏ na európske témy. Predpokladám, Ïe v ìal‰ích krajinách to bolo obdobné. Dnes má Európsky parlament viac právomocí a obãania EÚ musia cítiÈ, Ïe ich naozaj zastupuje.
18-21 euromix sk EZ111-jr:NEW
3/11/11
7:07 PM
Stránka 19
SPECIAL REPORT EUROPARLAMENT
Skrátene
Agenda
>STÉ VÝROČIE MDŽ
Elektronick˘ odpad i imigraãná politika h˘bu Európskym parlamentom.
Pri príležitosti osláv stého výročia Medzinárodného dňa žien sa v Európskom parlamente diskutovalo o rovnosti mužov a žien a ženskej chudobe v EU. Následne vystúpili do centra pléna vedúce ženské osobnosti Parlamentu, aby upozornili na neoceniteľnú úlohu žien a ich príspevok k rozvoju Európy a vyzvali na riešenie pretrvávajúcich nerovností.
ZBER ELEKTRO ODPADU Zber nefunkčných mobilov, počítačov či televízorov by mal byť účinnejší. Parlament hlasoval o novej legislatíve, ktorá žiada, aby do šiestich rokov bolo spracovaných až 85 % elektrického a elektronického odpadu. Odpad z elektrick˘ch zariadení patrí k najr˘chlej‰ie rastúcim v EÚ. Takéto prístroje tieÏ obsahujú veºa ‰kodliv˘ch látok a odpad je preto potrebné spracovaÈ profesionálne. V mnoh˘ch prípadoch navy‰e môÏeme ãasti prístrojov recyklovaÈ, ãím sa zniÏuje potreba ÈaÏby nerastn˘ch surovín. Zabráni sa tak jeho v˘vozu do rozvojov˘ch krajín, kde nefunkãné prístroje ãastokrát rozoberajú deti a jedovat˘mi látkami tak ohrozujú svoje zdravie.
IMIGRAâNÁ A AZYLOVÁ POLITIKA EÚ Potrebuje Európa skutočnú pohraničnú stráž? Nedávny prílev imigrantov zo Severnej Afriky vyvolal obavy o bezpečnosť vonkajších hraníc Európy. Väã‰ina poslancov uvítala kroky maìarského predsedníctva, Komisie, Frontexu ako aj národn˘ch ‰tátov, ktor˘mi rie‰ili krízovú situáciu na ostrove Lampedusa spôsobenú
náporom tunisk˘ch prisÈahovalcov. Poslanci Ïiadajú vyãlenenie väã‰ieho objemu finanãn˘ch prostriedkov, ako je súãasn˘ch 25 miliónov eur na pomoc prisÈahovalcom. Vlády v Rade sa musia zobudiÈ a prijaÈ celoeurópsku azylovú legislatívu, ktorú v súãasnosti blokujú. EÚ uÏ dala egyptsk˘m a tunisk˘m úradom k dispozícii 3 milióny eur na pomoc pri rie‰ení humanitárnej krízy spôsobenej prílivom líbyjsk˘ch uteãencov na ich hraniciach.
FINANâNÉ TRHY
Špekulácie s akciami Na trhu s cenn˘mi papiermi sa schyºuje k zásadnej zmene. Európska komisia i Parlament hºadajú spôsoby, ako regulovaÈ takzvan˘ predaj nakrátko. Ide o prax, kedy sa investori snaÏia zarábaÈ nie na náraste ceny akcií, ale na ich prepade. „S tak˘mito predajmi sú spojené znaãné riziká, ktoré ovplyvÀujú chod celej ekonomiky. Je preto nevyhnutné zaviesÈ spoloãné pravidlá,“ hovorí francúzsky poslanec Pascal Canfin. Zatiaº ão zisky väã‰iny investorov sú zaloÏené na raste akcií, existujú hráãi, ktorí sa snaÏia zarábaÈ na ÈaÏk˘ch ãasoch, keì burzové indexy padajú. Tí uprednostÀujú takzvan˘ predaj nakrátko (short selling). V praxi to ãasto funguje tak, Ïe investor
si od brokera vypoÏiãia akcie, u ktor˘ch predpokladá pokles. Tie predá a následne, aÏ cena skutoãne klesne, ich opätovne odkúpi a vráti. Politici i ãasÈ odborníkov v‰ak zdôrazÀují, Ïe s touto praxou sú spojené znaãné riziká. „Predaje nakrátko môÏu zhor‰iÈ stabilitu finanãn˘ch trhov a spôsobujú ich prehnané reakcie,“ tvrdí Pascal Canfin, poslanec zo skupiny Zelen˘ch. Napríklad americká vláda po páde Lehman Brothers na jeseÀ 2008 pristúpila k zákazu t˘chto predajov, a to z obáv, aby neprehæbili nastupujúcu krízu. Rovnako postupovali i niektoré európske ‰táty, ich kroky v‰ak v tomto smere neboli navzájom koordinované.
KONIEC BANÁNOVÝCH VOJEN lhoročná obchodná vojna o dovoz banánov medzi EÚ a americkými štátmi je zrejme u konca. Parlamentný Výbor pre medzinárodný obchod podporil dohodu, ktorú pred rokom podpísali zástupcovia zainteresovaných strán. Ta vpustí na európsky trh viac konkurencie, čo pre Európanov znamená, že ceny banánov môžu poklesnúť. Naproti tomu malí producenti z rozvojových krajín, ktorí dosiaľ boli
D
zvýhodňovaní, sa podľa poslancov ocitnú v ohrození. Členovia výboru požadujú, aby latinskoamerické štáty rešpektovali štandardy práce pre svojich zamestnancov – veľkí producenti sú obviňovaní z vykorisťovania domácich pracovníkov. Proti dohode hlasovalo päť členov výboru z frakcie Zelených a Európské zjednotené ľavice. Podľa nich totiž viac posilní pozíciu nadnárodných producentov. Spor siaha do roku 1993, kedy Európska únia rozhodla, že zvýhodní farmárov z Afriky, Karibiku a Tichomoria...
> KAM ZA KULTUROU Titulom Európske hlavné mesto kultúry sa tento rok bude pýšiť estónsky Tallinn a fínske Turku. Obe mestá tak budú mať unikátnu príležitosť prezentovať svoje atrakcie a prostredníctvom pestrého programu odhaliť ducha svojej kultúry. Ide o jedno z najprestížnejších podujatí roka, ktorého cieľom je poukázať na bohatstvo odlišných kultúr v rámci EÚ a vyzdvihnúť to, čo ich spája. Titul Európske hlavné mesto kultúry sa každý rok priznáva dvom mestám v rámci EÚ. Tento rok sa centrum kultúrneho diania presunie na pobrežie Baltského mora.
> ESTONCI V EUROZÓNE Predseda Parlamentu Jerzy Buzek označil zavedenie spoločnej európskej meny v Estónsku za úspech, na ktorý môžu byť obyvatelia tejto pobaltskej krajiny hrdí. „Je to záväzok Estónska plniť nielen všetky požadované štandardy, ale i dláždiť cestu k budúcej prosperite svojich občanov,“ uviedol Buzek v prehlásení.
EUROZPRAVODAJ 19
18-21 euromix sk EZ111-jr:NEW
3/11/11
7:07 PM
Stránka 20
Stručne...
Veľa otázok sa bude musieť riešiť na priateľskej báze. Najcitlivejšia otázka, a to kto bude spravovať veľké ropné pole Abyei ležiace na hranici oboch území, stále nie je vyriešená.
> JE KÁDDÁFÍ ZLOČINEC? Vyhlásenie bezletovej zóny nad Libyou a uznanie dočasnej vlády z radov opozície. To sú opatrenia, ktoré žiadala väčšina poslancov na pomoc povstalcom proti Káddáfího režimu. Poslanci tak reagovali na nasadenia rakiet a tankov v boji proti povstalcom. Udalosti v Severnej Afrike sú skúškou i pre Európsku úniu.
> OVOCIA DO ŠKÔL Až 22 miliónov detí v EÚ trpí nadváhou, pričom 5 miliónov z nich je obéznych. Program EÚ Ovocie do škôl zameraný na distribúciu ovocia a zeleniny v školách má preto napomôcť zmene stravovacích návykov Európanov už od útleho veku. Napriek veľkej podpore sa však v prvom roku jeho existencie vyčerpalo len 33 miliónov z vyčlenených 90 miliónov eur. Poľnohospodársky výbor debatoval so zástupcom Komisie Larsom Hoelgaardom. Snažili sa nájsť odpovede na otázku, kde sa stala chyba a ako by bolo možné fungovanie projektu v budúcnosti zlepšiť.
>OBETI TERORIZMU Pri príležitosti Európského dňa obetí terorizmu, ktorý pripadá na 11. marca, Európsky parlament odsúdil terorizmus a uctil pamiatku jeho viac ako päť tisíc obeti v Európe. Jerzy Buzek označil teroristické útoky proti civilistom za hanebne, zákerné a zbabelé a povedal, že Európania stoja spojeni proti terorizmu. 20 EUROZPRAVODAJ
POMOC PRE SUDÁN d 9. júla 2011 by mal byť Južný Sudán nezávislým štátom. Rozhodlo o tom januárové referendum, ktoré bolo výsledkom mierovej dohody z roku 2005. Táto ukončila dlhoročnú občiansku vojnu medzi severom a juhom Sudánu. Pre vznik nového štátu bude rozhodujúca dobrá vôľa oboch krajín, hovorí bulharská poslankyňa Mariya Nedelcheva. Viedla pozorovateľskú delegáciu EP, ktorá monitorovala referendum.
O
„Bola to jedna z najemotívnejších delegácií, aké som zažila. V Afrike sme boli svedkami historického okamihu. Videli sme vôľu dvoch zemí vyriešiť túto otázku mierumilovnou cestou. Od nás teraz tamojší ľudia očakávajú, že sa neprídeme pozrieť len na referendum, ale že my, Európska únia, zostaneme po ich boku tiež na ich ceste za slobodou a demokraciou,“ povedala Mariya Nedelcheva svoje dojmy.
Čo sa robí... Poslanci sa zamerajú na otázky politick˘ch strán i dobrovoºníkov.
EURÓPSKÉ POLITICKE STRANY V súčasnosti existuje iba 10 politických strán, ktoré sa môžu hrdiť prívlastkom európske. Sú to organizácie, ktoré na európskej úrovni združujú hodnotovo blízke strany z viacerých členských štátov. Musia spĺňať prísne kritéria, ktoré stanovuje EÚ. Prísne podmienky súvisia najmä s financovaním t˘chto politick˘ch strán. Európska únia na ich fungovanie vynakladá kaÏdoroãne pribliÏne 8,4 milióna eur. Tieto prostriedky sa v‰ak môÏu pouÏiÈ len na vykrytie v˘davkov spojen˘ch s politick˘m programom a v Ïiadnom prípade sa z nich nemôÏu financovaÈ národné politické strany. Iné formy financovania sú síce povolené a Ïiaduce, aj tam v‰ak platia obmedzenia.
EÚ ZASVÄCUJE ROK 2011 DOBROVOªNÍKOM
ËAÎOBN¯ PRIEMYSEL
Krvavé zlato z Konga Je to smutný paradox. Napriek značným ložiskám nerastných surovín patrí Konžská demokratická republika k najchudobnejším krajinám planéty. Zisky z miestneho zlata, kobaltu alebo coltanu totiž neprúdia na zvelebovanie krajiny, ale na financovanie pokračujúcich ozbrojených konfliktov. Ich ÈaÏba je navy‰e ãasto spojená so zneuÏívaním detí na otrockú prácu. Na tento problém poukazovali europoslanci behom spoloãnej schôdze EP a poslancov z africk˘ch, karibsk˘ch a tichomorsk˘ch ‰tátov. Parlamentné zhromaÏdenie Dohody medzi africk˘mi, karibsk˘mi, tichomorsk˘mi ‰tátmi a EÚ je fórom 78 poslancov Európskeho parlamentu a rovnakého poãtu ich kolegov z tretích krajín. Jeho posledná schôdza prebehla zaãiatkom decembra v Kongu a sústredila sa okrem iného práve na problém nelegálnej ÈaÏby nerastn˘ch surovín v tejto africkej krajine. „Tento fenomén nemôÏeme podceÀovaÈ. Je potrebné sa ním zaoberaÈ na regionálnej i medzinárodnej úrovni,“ uviedla bulharská poslankyÀa Mariya Nedelcheva. Na situáciu v Kongu reagovala koncom novembra i Bezpeãnostná rada OSN, ktorá vydala rezolúciu o obnovení embarga na dovoz zbraní do krajiny.
Zhruba 100 miliónov Európanov sa venuje dobrovoľníckej práci, takzvanému volunteeringu. Investuje tak nezištne svoj čas do aktivít v prospech komunity či spoločnosti, v ktorej žije. A práve začínajúci rok 2011 vyhlásila EÚ za rok dobrovoľníckej práce. „ªudia v nov˘ch ãlensk˘ch ‰tátoch by mohli dostaÈ príleÏitosÈ spoznaÈ, ako ich samotn˘ch môÏe dobrovoºníctvo obohatiÈ,“ hovorí Marian Harkin. Dobrovoºníkom je dnes kaÏd˘ piaty obãan EÚ, ão predstavuje veºmi v˘znamné ãíslo. Podpora
dobrovoºníkov a ich práce môÏe prispieÈ k zlep‰eniu sociálnej situácie Európanov. V prístupe k dobrovoºníctvu v‰ak Európa nie je jednotná. V západn˘ch krajinách má dobrov.oºníctvo dlhú tradíciu, ão sa ale uÏ nedá povedaÈ o krajinách postkomunistick˘ch.
18-21 euromix sk EZ111-jr:NEW
3/11/11
7:07 PM
Stránka 21
SPECIAL REPORT EUROPARLAMENT
Obchod s Kóreou Drvivá väčšina colných poplatkov pri obchodovaní s Južnou Kóreou by mala byť minulosťou. Na programe plenárneho zasadnutia byla vzájomná dohoda o voľnom obchode, ktorú zástupcovia EÚ a Soulu podpísali po dvaapolročnom vyjednávaní. Dlho oãakávaná dohoda má v nasledujúcich piatich rokoch zru‰iÈ aÏ 98 percent ciel. Podºa odhadov by sa vìaka
Mafia
tomu mohol vzájomn˘ obchod zdvojnásobiÈ. „EÚ potrebuje dnes viac neÏ kedykoºvek pred t˘m vyslaÈ jasn˘ signál, Ïe je naklonená obchodu,“ poznamenal britsk˘ konzervatívny poslanec Robert Sturdy, spravodajca dohody pre Parlament. Vláda v Soule navy‰e pristúpila na poÏiadavky EÚ v oblasti Ïivotného prostredia a stanovila nové limity pre vypú‰Èanie emisií CO2 z automobilov.
ROZHOVOR
Európa podceÀuje mafiu Spisovateľ Roberto Saviano žije od roku 2006 v strachu o vlastný život. Svojím románom Gomora, v ktorom popisuje praktiky neapolskej mafie, si totiž narobil mnoho nepriateľov.
PRÁVA CESTUJÚCICH
AUTOBUSOVÁ DOPRAVA
AJ KEĎ VIAC AKO 70 MILIÓNOV občanov v Európe cestuje každoročne autobusovou alebo autokarovou dopravou, v EÚ neexistuje pre tento spôsob dopravy špecifický právny predpis na ochranu ich práv. Po 3 rokoch rokovaní sa v Štrasburgu hlasovalo o dosiahnutej dohode Parlamentu a členských a štátov. Autobusová doprava nie je v rukách veľkých spoločností, ako v prípade leteckej dopravy, ale sú často rodinnými podnikmi. Členské štáty argumentovali, že v súčasnosti nie je správna doba na zavádzanie nových pravidiel pre malé a stredné podniky, ktoré obmedzia ich konkurencieschopnosť.
SITUÁCIE OSAMELÝCH MATIEK
Z
meny v súãasnej rodine priniesli dramatick˘ nárast poãtu osamel˘ch rodiãov. Rozvedené, ovdovene, mladistvé ãi adoptujúce matky musia ãeliÈ ÈaÏkostiam a hrozbe chudoby ãi sociálneho vylúãenia. Zmeny v súãasnej rodine priniesli dramatick˘ nárast poãtu osamel˘ch rodiãov. Rozvedené, ovdovene, mladistvé ãi adoptujúce matky musia ãeliÈ ÈaÏkostiam a hrozbe chudoby ãi sociálneho vylúãenia. Dánka Britta Thomsen
zdôraznila potrebu zavedenie dánskeho modelu vyÏivovacej povinnosti voãi dieÈaÈu v rámci celej EÚ, kde ‰tát platí alimenty priamo matke, a tak nie je závislá na dobrej vôli b˘valého partnera, ktor˘ je povinn˘ platiÈ v˘Ïivné priamo ‰tátu. Jej talianska kolegyÀa zo skupiny sociálnych demokratov Silvia Costa Ïiadala hlb‰iu ‰tatistickú anal˘zu dopadu sociálnych politik. Obidve poslankyne zdôraznili v˘znam antikoncepcie
a sexuálnej v˘chovy pri prevencii nechcen˘ch tehotenstiev mladistv˘ch. Európske matky by si priali flexibilnej‰í pracovn˘ ãas, otváracie hodiny pre jasle a ‰koly, lep‰ie uznanie roly matky spoloãnosÈou ako aj viac ãasu na starostlivosÈ a v˘chovu svojich detí, ukázal nedávny prieskum. Mnoho úãastníkov vypoãutia zdôraznilo, Ïe je potrebné komplexné rie‰enie problematiky osamelého rodiãovstva a nielen priame finanãné príspevky od ‰tátu.
Podceňuje Európa silu mafie a jej aktivity? Áno, veºmi v˘razne ju podceÀuje. V ktorých oblastiach je mafia v Európe aktívna? Pa‰ovanie drog, stavebníctvo, doprava, spracovanie odpadu, cestovn˘ ruch, pranie ‰pinav˘ch peÀazí, sektor ubytovacích a stravovacích sluÏieb, textiln˘ priemysel. Myslím, Ïe to je zhruba v‰etko.
Robia európske štáty dosť v boji proti mafii? âinnosÈ mafie nie je v legislatíve Ïiadnej krajiny okrem Talianska definovaná ako trestn˘ ãin. Minimálne Veºká Británia, ·panielsko, Nemecko ani Francúzsko takúto definíciu nepoznajú. Na druhej strane, aj napriek tomu, Ïe Taliansko
ČINNOSŤ MAFIE NIE JE V LEGISLATÍVE DEFINOVANÁ AKO TRESTNÝ ČIN. má jedny z najlep‰ích zákonov na boj proti mafii, krajina s Àou má stále veºké problémy. Čo by ste odporúčali európskym zákonodarcom v tejto oblasti? PrijaÈ jednotnú legislatívu na boj proti mafii vo v‰etk˘ch ãlensk˘ch ‰tátoch a vytvoriÈ spoloãnú európsku policajnú jednotku, ktorá by sa zaoberala bojom proti zloãineck˘m organizáciám. Dnes uÏ funguje spolupráca medzi európskymi policajn˘mi zbormi, ale to nestaãí.
EUROZPRAVODAJ 21
22-23 chovanec NEW EZ111-jr:NEW
3/10/11
7:09 PM
Stránka 22
ROZHOVOR
HEJTMAN let, kdy kraj hospodafiil i s pfiebytkem. To je tfieba pfiípad loÀského roku, i kdyÏ právû loÀsk˘ pfiebytek pouÏijeme zãásti na nákupy dvou dÛleÏit˘ch budov. Když jsme u budov, jak se vyvíjí stavba nové klatovské nemocnice? Stavba samotná roste a vyvíjí se bez problémÛ. Komplikují se ale vûci kolem stavby. Dot˘ká se jí totiÏ i souãasná krize ve zdravotnictví. Je pravdûpodobné, Ïe nûkteré provozy budou muset omezit ãinnost. V nûkter˘ch oddûleních je tak nízká obloÏnost (vytíÏenost lÛÏka), Ïe uvaÏujeme o jejich redukci. Cestou k tomu je dohoda s poji‰Èovnami na zfiízení tzv. univerzálního, pfiípadnû sdíleného lÛÏkového fondu. Toto
„CHCEME VYTVOŘIT MODEL VYROVNANÉHO HOSPODAŘENÍ VŠECH KRAJSKÝCH NEMOCNIC.“ opatfiení by umoÏnilo, Ïe bychom nebyli nuceni drÏet prázdné postele a s tím i spojené dal‰í náklady. V tom pfiípadû by bylo moÏné pfievést akutní lÛÏka na lÛÏka neakutní, která v kraji stále chybí.
NEÎIJEME NA DLUH Jako jediný v Česku hospodaří Plzeňský kraj bez dluhů. Za zdravou ekonomikou kraje stojí mimo jiné i současný hejtman Milan CHOVANEC. text: redakce; foto: archiv Milan CHOVANEC ještě v polovině loňského roku působil na pozici ekonomického náměstka své předchůdkyně Milady Emmerové.
22 EUROZPRAVODAJ
C
elá zemû se pfiitom pot˘kala s niωími daÀov˘mi v˘nosy a PlzeÀsk˘ kraj se nacházel uprostfied své historicky nejvût‰í investice, kterou je v˘stavba nemocnice v Klatovech.
V pozici ekonomického náměstka jste byl jedním z lídrů týmu připravujícího rozpočet na rok 2011. Jaký letošní rozpočet je? Pfiíjmy budou ãinit 4,2 miliardy korun, v˘daje pfies 4,5 miliardy korun. Vypl˘vá z toho, Ïe rozpoãet je schválen jako schodkov˘. S cizími zdroji ale stále nepoãítáme. Tento rozdíl lze pokr˘t z rezerv z minul˘ch
Jak to řešíte? Prioritou je zachovat dostupnost a vysokou kvalitu zdravotní péãe a zároveÀ vytvofiit model vyrovnaného hospodafiení v‰ech krajsk˘ch nemocnic. Navíc si necháváme vypracovat studii, zda provozy, které mûly b˘t v men‰í budovû nové nemocnice, nelze umístit do hlavního monobloku, ãi je je‰tû ponechat v dosavadních prostorách tak, aby byl provoz co nejefektivnûj‰í. Pokud by se men‰í budova nestavûla, uspofiili bychom zhruba 150 milionÛ korun. To je desetina nákladÛ na celou stavbu vãetnû nákupu pfiístrojÛ. Bez hluboké reformy celkového systému v kraji se ale situace nezmûní. Kdy se začne v novém objektu léčit? Zdravotní personál by se mûl v novém objektu zaãít zabydlovat v druhé polovinû roku. Doufám, Ïe obyvatele Klatov a celé spádové oblasti tam zaãne v plném rozsahu uzdravovat od bfiezna 2012.
22-23 chovanec NEW EZ111-jr:NEW
3/10/11
7:09 PM
Stránka 23
ZDRAVÁ EKONOMIKA
Plzeňský kraj v závěru loňského roku také zřídil společnost Zdravotnický holding... Zdravotnick˘ holding má v oblastech, kde je to vhodné, zastfie‰ovat na základû ovládacích smluv zdravotnické subjekty zfiizované PlzeÀsk˘m krajem. Tûch subjektÛ je sedm – ãtyfii nemocnice, dvû zafiízení následné péãe a záchranná zdravotní sluÏba. Tyto subjekty budou mít dál své vedení, které bude fiídit chod a provoz, bude zodpovûdné za léãbu, kvalifikaci personálu apod. To jsou záleÏitosti, které není vhodné fiídit centrálnû. To, co ale lze fiídit centrálnû, bude fie‰it – napfiíklad kvÛli úsporám – právû holding. Kromû spoleãn˘ch nákupÛ, jednotného systému zásobování, fie‰ení spoleãného vzdûlávání personálu, nastavení standardu kvality nebo tfieba optimalizace lÛÏkov˘ch kapacit, to bude v první fiadû jednání se zdravotními poji‰Èovnami. Bude tedy šetřit čas sedmi ředitelů, kteří vyjednávají s pojišťovnami paralelně? Nejen to. Z pozice centrálního orgánu bude mít holding mnohem silnûj‰í vyjednávací pozici neÏ jednotlivé subjekty. Oãekáváme, Ïe to povede ke zv˘‰ení úhrad za léãebné úkony, které jsou v PlzeÀském kraji dlouhodobû pod celostátním prÛmûrem, a dále k vãasnûj‰ím platbám poji‰Èoven. Právû platby poji‰Èoven povaÏuje za problém vût‰ina ‰éfÛ na‰ich zdravotnick˘ch zafiízení. Pfiíjmy od poji‰Èoven jsou pod prÛmûrn˘m pfiíjmem v‰ech krajsk˘ch nemocnic v zemi. Systém proplácení zdravotní péãe v âR je podle mû tûÏkopádn˘ a neprÛhledn˘.
„CN UŽ POMOHL USPOŘIT JINÝM SUBJEKTŮM VE VEŘEJNÝCH SOUTĚŽÍCH 50 MILIONŮ KORUN.“ Holding bude řešit i společný nákup, zřejmě služeb a materiálu. Konkrétně na to jste ale také zřídili speciální subjekt Centrální nákup. Zdravotnictví je velmi specifická oblast. V nákupech pro ni proto budou oba subjekty velmi úzce kooperovat. Holding po domluvû s nemocnicemi vytvofií pfiesn˘ poÏadavek na nákup a CN jen
zrealizuje obchodní soutûÏ. Rozhodnû nebudou svoji práci dublovat. CN tu totiÏ není jen pro Zdravotnick˘ holding, ale pro dal‰ích zhruba 140 organizací. Vysvětlete tedy jeho přednosti? Kraj zfiizuje zmínûn˘ch cca 140 organizací, z nichÏ kaÏdá poptává a nakupuje rÛzn˘ materiál od kanceláfiského aÏ tfieba po stavební
stroj a také sluÏby od úãetních tfieba po internet. V kaÏdé organizaci to fie‰ili rÛzní lidé, ktefií ãasto nakupovali úplnû totéÏ jen kaÏd˘ do jiné budovy. To je neefektivní. V CN nahradí mal˘ poãet lidí tûch nûkolik desítek, ktefií fie‰ili nákupy v organizacích. CN jen pfiebírá poÏadavky, sumarizuje je a realizuje nákup pro v‰echny spoleãnû. Kromû personálních úspor to má nûkolik dal‰ích nemal˘ch v˘hod. Za prvé se uspofií nákupem velk˘ch objemÛ. Za druhé v CN jsou specialisté na tuto ãinnost, ktefií dokáÏou pfiipravit zadání tak, aby dosáhli nejniωí ceny. A v neposlední fiadû bude mnohem snaz‰í a efektivnûj‰í nastavit kontrolní mechanismus pfiípadného korupãního jednání. Centrální nákup už funguje osm měsíců. Daří se naplňovat stanovené cíle? Ano, i kdyÏ k úplné spokojenosti je potfieba je‰tû mnohé udûlat. CN jednoznaãnû pomáhá ‰etfiit krajské prostfiedky. Chcete-li konkrétní ãísla, pak jiÏ organizace pomohla do konce
loÀského roku uspofiit jin˘m subjektÛm v témûfi ãtyfiiceti vefiejn˘ch soutûÏích 50 milionÛ korun. To ãíslo není ale zdaleka koneãné. Dal‰ích ãtyfiicet loni vypsan˘ch soutûÏí totiÏ je‰tû není uzavfieno. V leto‰ním roce se pak poãítá, Ïe poãet tendrÛ poroste a budou mezi nimi i velké energetické tendry. Je tak velmi pravdûpodobné, Ïe úspory se mohou pohybovat v fiádech stovek milionÛ.
„Chystáme rekonstrukci silnice II/230 Přeštice–Nepomuk. Plánujeme úplnou rekonstrukci povrchů a v některých místech posunutí silnice, tedy přeložky. Určitě se začne letos. Skončí se ale až příští rok.
V jakých soutěžích se zatím podařilo uspořit? Nejv˘znamnûj‰ích úspor jsme zatím dosáhli v nákupu telekomunikaãních sluÏeb. A teì pozor: CN je pofiídil proti souhrnu nákladÛ jednotliv˘ch subjektÛ levnûji skoro o 70 procent, tedy o 12 milionÛ korun. Dal‰í v˘znamné úspory se dosáhlo pfii nákupu jedné skupiny pfiístrojÛ pro klatovskou nemocnici. PÛvodnû odhadovaná cena byla 100 milionÛ korun, CN vypsal soutûÏ na osmdesát a vítûzná nabídka byla je‰tû o osm ménû.
Rekonstrukce povrchů se bude dělat také na komunikaci z Klenčí na hraniční přechod Lísková a rekonstrukce včetně přeložek pak i na silnici mezi Borem a Tachovem. Není to ale zdaleka vše. Mnohé z těchto staveb se daří realizovat díky dotačním titulům.“
Jaké jsou další investiční položky v letošním rozpočtu? V˘znamné jsou tfieba investice do sociální oblasti. Jen ve zkratce – dokonãujeme rekonstrukci objektu Sociálních sluÏeb Liblín v Kozojedech, Centra sociálních sluÏeb v DomaÏlicích a Domova pro osoby se zdravotním postiÏením v Bystfiici nad Úhlavou. Plánujeme i transformaci Domova pro osoby se zdravotním postiÏením ve Stodû. Tûch investic je celá fiada. I EUROZPRAVODAJ 23
24-25 koraus podvody EZ111-jr:NEW
3/10/11
7:15 PM
Stránka 24
VYVARUJTE SE
PENÍZE
ZABEZPEâENIE PC BANKOVÝCH KLIENTOV Existuje niekoºko spôsobov a nástrojov, prostredníctvom ktor˘ch môÏu klienti jednotliv˘ch bánk zabezpeãiÈ svoje osobné poãítaãe pred rôznymi hrozbami. text: Ing. Anton Korau‰, PhD., foto: archiv
ntivírusov˘ program vo v‰eobecnosti predstavuje poãítaãov˘ program, ktorého hlavnou úlohou je detekovanie a niãenie v‰etk˘ch vírusov, ktoré sa dostanú do priameho kontaktu s osobn˘m poãítaãom uÏívateºa. Z historického hºadiska sa spoãiatku vyvíjali najmä jednoúãelové antivírusové programy, ktoré predstavovali druh ochrany pred konkrétnym vírusom.
A
daného antivírusového programu pripojí na internet, program si automaticky stiahne aktuálne súbory do poãítaãa. Tieto súbory obsahujú najmä databázy nov˘ch druhov vírusov. Antivírusové programy obsahujú aj v˘straÏné systémy, ktor˘ch hlavnou úlohou je upozorniÈ uÏívateºa pri akejkoºvek hrozbe v podobe vírusu. âi uÏ ide o vírusy, ktoré napádajú osobné poãítaãe zo siete Internet, alebo vírusy, ktoré si uÏívateº tak povediac prinesie do poãítaãa sám, napríklad na cédeãku, diskete ãi USB kºúãi.
Neskôr, pri neustálom roz‰irovaní sa vyuÏívania osobn˘ch poãítaãov a internetu sa zaãali ‰íriÈ nové a nové druhy vírusov, a preto bolo potrebné vytvoriÈ antivírusové programy, ktoré by boli schopné detekovaÈ a zniãiÈ v‰etky tieto vírusy. DôleÏit˘m aspektom pri antivírusov˘ch programoch je tzv. aktualizácia. Aktualizácia vo v‰eobecnosti predstavuje privedenie programu do aktuálneho stavu, resp. prepis programu na aktuálnu verziu. K aktualizácii programu dochádza pri pripojení sa daného uÏívateºa antivírusového programu na internet. KaÏd˘ antivírusov˘ program má v sebe zakomponovanú automatickú aktualizáciu, to znamená, Ïe ak sa uÏívateº
DÔLEŽITÝM ASPEKTOM PRI ANTIVÍRUSOVÝCH PROGRAMOCH JE TZV. AKTUALIZÁCIA.
24 EUROZPRAVODAJ
AKTUALIZÁCIE OPERAČNÉHO SYSTÉMU ëal‰ím spôsobom zabezpeãenia osobn˘ch poãítaãov zo strany klientov sú aktualizácie operaãného systému. Veºká väã‰ina uÏívateºov osobn˘ch poãítaãov vyuÏíva najmä operaãn˘ systém Windows od spoloãnosti Microsoft. Aktualizácie tohto systému sú oznaãované ako tzv. Service Pack. Tieto aktualizácie obsahujú v‰etky
opravy a roz‰írenia, ktoré boli vyvinuté za posledn˘ rok a poskytujú pohodln˘ prístup k najaktuálnej‰ím ovládaãom a spôsobom zabezpeãenia. Posledná aktualizácia operaãného systému Windows XP – Service Pack 2 sa t˘ka predov‰etk˘m oblasti zabezpeãenia a je jednou z najdôleÏitej‰ích aktualizácií, ktoré boli doposiaº vydané. Poskytuje lep‰iu ochranu pred vírusmi, poãítaãov˘mi ãervami a podvodníkmi. Operaãn˘ systém Windows, takisto ako aj antivírusové programy majú v sebe zakomponovanú automatickú aktualizáciu, ktorá sa spú‰Èa vÏdy, keì sa uÏívateº pripojí na internet. Okrem aktualizácií v podobe Service Pack vydáva spoloãnosÈ Microsoft ku svojmu operaãnému systému Windows aj men‰ie aktualizácie, oznaãované ako tzv. záplaty, ktoré slúÏia na men‰ie opravy Windowsu a sú vydávané pravidelne. Takisto ako antivírusové programy, tak aj aktualizácie operaãného systému majú v sebe zakomponované urãité v˘straÏné nástroje. Pri akomkoºvek ohrození osobného poãítaãa zaãnú tieto nástroje automaticky informovaÈ uÏívateºa o hrozbe.
AKTUALIZÁCIE OPERAČNÉHO SYSTÉMU V SEBE MAJÚ ZAKOMPONOVANÉ VÝSTRAŽNÉ NÁSTROJE. FIREWALL Firewall vo v‰eobecnosti predstavuje ìal‰í zo spôsobov zabezpeãenia osobn˘ch poãítaãov pred rôznymi útokmi, najmä z internetu. Firewall je sieÈové zariadenie alebo softvér, ktorého úlohou je oddeliÈ siete s rôznymi prístupov˘mi právami, typick˘m príkladom je Internet a Intranet, a kontrolovaÈ tok údajov medzi t˘mito sieÈami. Kontrola údajov prebieha na základe aplikovania pravidiel, ktoré urãujú podmienky akcie. Podmienky sa stanovujú pre údaje, ktoré moÏno získaÈ z dátového toku. To znamená, Ïe hlavnou úlohou firewallu je vyhodnotiÈ podmienky, a ak je podmienka splnená, vykoná sa akcia. Vo v‰eobecnosti existujú dve základné akcie: „PovoliÈ dátov˘ tok“ a „ZamietnuÈ dátov˘ tok“. Zjednodu‰ene je teda firewall moÏné charakterizovaÈ ako urãit˘ „múr“, ktor˘ bráni toku ‰kodliv˘ch paketov smerom do osobného poãítaãa uÏívateºa a na druhej strane umoÏÀuje tok bezpeãn˘ch údajov. ANTISPYWARE PROGRAMY Vo v‰eobecnosti ide o programy, ktoré slúÏia na detekovanie a niãenie ak˘chkoºvek spywarov v osobnom poãítaãi uÏívateºa. Takisto ako aj predchádzajúce nástroje ochrany a zabezpeãenia osobného
24-25 koraus podvody EZ111-jr:NEW
3/10/11
7:15 PM
Stránka 25
POZOR NA ZNEUÎITÍ POâÍTAâÒ Podvodníci sú vynaliezaví, a tak sa objavili aj prípady útoku na dvojfaktorovo zabezpečený prístup do banky, a to tým spôsobom, že podvodná stránka predstierala, že je stránkou danej banky, a snažila sa o to, aby klienti vyplnili ako stále heslo, tak aj jednorázovo generovaný údaj do falošnej stránky.
poãítaãa, ãi uÏ ide o antivírusové programy, alebo aktualizácie operaãného systému. Aj antispyware programy majú v sebe zakomponované automatické aktualizácie a v˘straÏné nástroje. Kºúãov˘m faktorom ìal‰ieho rozvoja e-bankovníctva zostáva bezpeãnosÈ a zaistenie dôvery. To je celosvetov˘m problémom, ktor˘ je rovnako naliehav˘ v USA, Európe i Japonsku. V minulosti bolo dostatoãné zabezpeãenie pomocou jednoduch˘ch hesiel. Spolu s rastom poãtu finanãn˘ch transakcií vykonávan˘ch cez internet rastie aj poãet podvodov a krádeÏí,
KĽÚČOVÝM FAKTOROM ĎALŠIEHO ROZVOJA E-BANKOVNÍCTVA ZOSTÁVA BEZPEČNOSŤ A ZAISTENIE DÔVERY. a preto musia banky venovaÈ oveºa väã‰iu pozornosÈ ochrane citliv˘ch informácií. ·túdia ‰védskej spoloãnosti Todos Data Systems, ktorá sa zaoberá poskytovaním bezpeãnostn˘ch rie‰ení pre autentizáciu na diaºku, zistila, Ïe ‰iroká verejnosÈ si je vedomá existencie rizík v súvislosti s pouÏívaním internetu na finanãné transakcie. Napríklad ‰tvrtina op˘tan˘ch ·védov plne neverí svojej internetovej
banke, zatiaº ão 10 % uÏívateºov internetu vo ·védsku sa nazdáva, Ïe sa stali predmetom snahy o nejak˘ druh podvodu po sieti. Strach z krádeÏe identity potom vedie veºa ºudí k tomu, Ïe majú obavy z pouÏívania internetov˘ch systémov kvôli predpokladanej niωej bezpeãnosti. Preto sa stáva kriticky dôleÏitou implementácia dvojfaktorov˘ch autentizaãn˘ch rie‰ení zaloÏen˘ch na nieãom, ão uÏívateº pozná v kombinácii s nieãím, ão má pri sebe. Dvojfaktorová autentizácia, ktorá kombinuje stále heslo a meniaci sa PIN alebo heslo, je
dosiahnuteºná napríklad pomocou PIN kalkulátorov. ëal‰ou moÏnosÈou sú zariadenia pre autentizáciu s pouÏitím vkladanej tzv. smart card. Zariadením môÏe byÈ prenosná ãítaãka. Tieto ãítaãky sú rovnaké pre v‰etk˘ch klientov, ão zniÏuje náklady oproti autentizaãn˘m zariadeniam, vytvoren˘m ‰pecificky pre kaÏdého klienta. Ochrana proti zneuÏitiu spoãíva v unikátnosti karty pre kaÏdého klienta. âítaãku je moÏné poslaÈ klientovi po‰tou. Ak sú ãítaãky dostatoãne jednoduché z hºadiska obsluhy, odpadajú náklady na informaãnú podporu zo strany banky. I INZERCE
#
26-29 finance mix EZ111-jr:NEW
3/11/11
5:23 PM
Stránka 26
moz ai k a
Finance
Struãn˘ pfiehled nejv˘znamnûj‰ích událostí a zpráv posledních t˘dnÛ... Stručně... >Expanze ABS Jets Společnost ABS Jets, operátor, broker a údržbové centrum soukromých tryskáčů na Slovensku a v ČR, ohlásila v lednu letošního roku začátek stavebních prací na novém sídle společnosti na
bratislavském letišti. Reaguje tak na rostoucí poptávku po svých službách. Nová kancelářská budova poskytne společnosti ABS Jets na 400 metrech čtverečních moderní a kompletní zázemí pro obsluhu prakticky jakéhokoli typu letadla.
>Školné zatím nebude
Co vás zajímá... Podnikatelé si pfiiplatí za poji‰tûní. Ekologiãtí zemûdûlci prosperují.
POJI·TùNÍ PODRAÎILO Zdravotní a sociální pojištění podnikatelů (OSVČ) je od ledna znovu vyšší. Nejvíce změn se týká nemocenské. Pokud se ji OSVČ rozhodnou platit – její úhrada je totiž dobrovolná. Minimální v˘‰e mûsíãního pojistného na zdravotní poji‰tûní OSVâ stoupla na 1670 Kã, nejniωí sociální poji‰tûní na 1807 Kã. Nemocenské poji‰tûní je v‰ak pro OSVâ dobrovolné. Novû je nyní mÛÏe uzavfiít jen podnikatel, kter˘ vykonává hlavní samostatnou v˘dûleãnou ãinnost. Na nemocenskou má ov‰em nárok, aÏ kdyÏ uhradí toto poji‰tûní alespoÀ tfii kalendáfiní mûsíce pfied vyãerpáním. (www.penize.cz)
ROZVOJ EKOLOGICKÉHO ZEMùDùLSTVÍ Počet ekologických zemědělců se za rok 2010 významně zvýšil. Ke konci roku jich hospodařilo již 3517, a to na celkové výměře téměř 450 tisíc hektarů.
Zavádění placeného studia na státních univerzitách bude pravděpodobně posunuto až do období 2014–2018. A sice kvůli dokončení všech nezbytných sociálních reforem.
26 EUROZPRAVODAJ
ENERGETICKÉ FÓRUM Ministr prÛmyslu a obchodu Martin Kocourek v saúdskoarabském Rijádu za âeskou republiku podepsal novou Chartu Mezinárodního energetického fóra. ezinárodní energetické fórum sdružuje největší světové producenty a spotřebitele ropy a zemního plynu. Podpis Charty oficiálně formalizuje založení Mezinárodního energetického fóra, které začalo pracovat už před dvaceti lety. Mezinárodní energetické fórum (IEF) spojuje největší světové producenty a spotřebitele ropy a zemního plynu. Členy jsou především země OPEC a OECD, záběr fóra je ale podstatně širší.
M
P¤ÍSTUP KE SVùTOVÉ ENERGETICE „Stabilní a pfiíznivé ceny ropy jsou jedním z klíãov˘ch témat pro energetickou bezpeãnost âeské republiky. Proto jsme se aktivnû podíleli na vyjednávání o nové podobû Charty Mezinárodního energetického fóra, která mu umoÏní spolehlivûji
>Zvýšení DPH na potraviny Vláda se rozhodla zvýšit DPH na naprostou většinu potravin – tím by se měl vyřešit problém penzí. Výjimku dostalo sedm potravin – mléko, brambory, chléb, nezpracované ryby, nezpracovaná zelenina, dětská výživa a potraviny pro diabetiky, fenylketonuriky a celiaky. Komu se podaří nabídnout potraviny o něco levněji, vydělá, ovšem na úkor kvality. (www.penize.cz)
ENERGETIKA
V roce 2004 pfiijala vláda âeské republiky Akãní plán pro rozvoj ekologického zemûdûlství do konce roku 2010. Jeho hlavním cílem bylo dosáhnout desetiprocentního podílu ekologického zemûdûlství do konce roku, coÏ se povedlo. „V dobû stanovení cíle byl podíl ekologického zemûdûlství asi 5 procent. Zdálo se témûfi nereálné, Ïe by se mohlo podafiit ekologicky obhospodafiované plochy zdvojnásobit. Díky podpofie státu se to podafiilo,“ uvedl ministr zemûdûlství Ivan Fuksa.
PŘÍZNIVÉ A STABILNÍ CENY ROPY JSOU JEDNÍM Z KLÍČOVÝCH TÉMAT PRO ENERGETICKOU BEZPEČNOST ČESKÉ REPUBLIKY. dohlíÏet na stabilitu mezinárodních energetick˘ch trhÛ,“ vysvûtluje ministr Kocourek. „âlenství v Mezinárodním energetickém fóru nám otevírá pfiístup k aktuálním informacím o fungování energetick˘ch trhÛ a o pfiípadné tvorbû nov˘ch kontrolních mechanismÛ. MÛÏeme tak ovlivÀovat dûní na mezinárodních energetick˘ch trzích,“ dodává k podpisu Charty ministr Kocourek. Ministerské konference Mezinárodního energetického fóra se v saúdskoarabském Rijádu zúãastnily
26-29 finance mix EZ111-jr:NEW
3/11/11
5:34 PM
Stránka 27
OCHRANA TRHU PROTI SPEKULANTÒM
delegace bezmála stovky zemí svûta. K hlavním tématÛm patfiily transparentnost trhu a regulace. Organizátofii se chlubili tím, Ïe pravidelnû pofiádají nejvût‰í setkání energetick˘ch ministrÛ. âESKO SE STÁVÁ SILN¯M HRÁâEM Ministr Kocourek se zúãastnil podnikatelského fóra pro ãeské firmy v Rijádu, dal‰í den bylo programu obdobné fórum v DÏiddû. Ministra totiÏ bûhem jeho náv‰tûvy v Saúdské Arábii doprovázela tfiicetiãlenná mise ãesk˘ch podnikatelÛ. Kromû toho mûl ministr Kocourek na programu také dvoustranná
MINISTRA KOCOURKA V SAÚDSKÉ ARÁBII DOPROVÁZELA ROVNĚŽ MISE ČESKÝCH PODNIKATELŮ. jednání se saúdskoarabsk˘mi resortními partnery vãetnû setkání s ministrem ropy a minerálních zdrojÛ a ministrem obchodu a prÛmyslu. Hlavními poloÏkami ãeského v˘vozu jsou díly parních kotlÛ, dále v˘robky ze Ïeleza a oceli a Ïelezo v ingotech, elektrická a strojní zafiízení, zafiízení pro stavebnictví a stavební inÏen˘rství, osobní automobily, poãítaãe a jejich komponenty. Dovoz ze Saúdské Arábie pfiedstavuje zejména polymery ethylenu a syntetická vlákna, izolované dráty a kabely, impregnované textilie ãi epoxidové pryskyfiice, parfémy a kosmetické a toaletní pfiípravky. Za dobu existence âR se obrat obchodní v˘mûny v dolarovém vyjádfiení zv˘‰il na desetinásobek – z 24,8 mil. USD v roce 1993 na 247,5 mil. USD v roce 2010. I
Vzdělání NERV doporuãuje pfiehodnotit systém v˘uky na ‰kolách.
POHLED NA ·KOLSTVÍ Národní ekonomická rada vlády (NERV) prezentovala doporučení pro zlepšení oblasti vzdělávání. V posledních devíti letech Česká republika zaznamenala pokles gramotnosti patnáctiletých dětí. Podle pracovní skupiny NERV je potřeba v oblasti základního a středního školství změnit způsob vyučování. „Uãení faktÛ jako izolovan˘ch informací jiÏ nemá smysl, má smysl uãit v souvislostech, nikoliv izolovanû. Je potfieba uãit, Ïe skuteãnosti, fakta, poznatky mají b˘t v˘sledkem fie‰ení problémÛ jako vedlej‰í produkt, nikoliv jako primární cíl,“ vysvûtlil ãlen NERV Daniel Münich. „V dne‰ním svûtû nevûdût, jak zaloÏit Ïivnost, to je ‰patné. To je dluh, kter˘ já spatfiuji v základním ‰kolství – právní a finanãní gramotnost,“ doplnil Michal Mejstfiík.
Krátce... > Přeprava nákladu bez hranic Podnikatelská soutěž European Business Awards vstupuje v tomto roce již do svého 5. ročníku. „Soutěž je určena pro všechny společnosti, které dělají něco navíc, snaží se o inovace nebo
dokázaly růst i v době ekonomické krize. Soutěž je otevřena pro podniky s inspirujícími příběhy úspěchu,“ říká Arjan van den Berkmortel, generální ředitel pražské pobočky banky HSBC, která je partnerem soutěže. INZERCE
#
26-29 finance mix EZ111-jr:NEW
3/11/11
5:23 PM
Stránka 28
mo zai k a
Finance
Struãn˘ pfiehled nejv˘znamnûj‰ích událostí a zpráv posledních t˘dnÛ... Stručně... > Personální změny Společnost Lumius, dodavatel elektřiny a plynu, oznámila změnu na pozici ředitele společnosti – od února 2011 se jím stal Ing. Miloň Vojnar, dosavadní obchodní ředitel. Restrukturalizace způsobila změnu i na dalších významných pozicích: obchodním ředitelem se stal Bc. Martin Kročil, business development má na starost
Ing. Radim Juřica, vedoucím dispečinku je Michal Bonk a vedoucím obchodu Emil Fečko. Lumius v uplynulém roce upevnil svoji pozici lídra nezávislých obchodníků s elektřinou a plynem v ČR a jeho tržby by se podle plánu měly vyšplhat až k osmi miliardám korun.
Co vás zajímá... Technologick˘m podnikatelem roku 2010 je Václav Muchna z Y Soft Corporation
IT A DOPRAVNÍ DOPL≈KY Držitelem prestižního ocenění Ernst & Young Technologický podnikatel roku 2010 se stal Václav Muchna ze společnosti Y Soft Corporation, a. s. Jeho firma se zamûfiuje zejména na v˘zkum, v˘voj, v˘robu a prodej YSoft SafeQ fie‰ení, s jehoÏ pomocí lze v˘znamnû sníÏit náklady a zv˘‰it komfort tisku. Hlavní ocenûní Podnikatel roku 2010 si ze slavnostního galaveãera, kter˘ se konal 16. února na praÏském Îofínû, odnesli bratfii Adam, Mariusz a Valdemar Walachovi ze spoleãnosti WALMARK, a. s. „Úspûch v podnikání není samo sebou – kromû dobr˘ch nápadÛ a tvrdé práce za ním stojí také ochota jít do velkého rizika a nebát se pfievzít zodpovûdnost. V âeské republice se zatím vefiejnû deklarovan˘ úspûch pfiíli‰ nenosí, a tak je o ãestn˘ch a pracovit˘ch podnikatelích stále málo sly‰et. Doufáme, Ïe i na‰e soutûÏ to do budoucna pomÛÏe zmûnit. Podporu a uznání si skuteãnû zaslouÏí,“ fiíká Magdalena Souãek, vedoucí partnerka Ernst & Young v âeské republice. Václav Muchna vûfií, Ïe úspûch
> EP pro záchranu včel Úmrtnost včel v Evropě neustále roste a počet včelařů se stále snižuje, varuje Evropský parlament. Obojí přitom může mít vážný dopad na produkci potravin, neboť naprostá většina rostlin a plodin musí být opylená včelami. Poslanci proto vyzvali Evropskou komisi, aby v rámci společné zemědělské politiky po roce 2013 podporu včelařství finančně i legislativně posílila. 28 EUROZPRAVODAJ
v podnikání není o ‰tûstí. Respektive Ïe ‰tûstí je potfieba, ale potká kaÏdého, kdo je ochoten jej dostateãnû dlouho a dostateãnû intenzivnû hledat. Technologického podnikatele roku pfiipravuje Ernst & Young v rámci soutûÏe Podnikatel roku. Do kategorie Technologick˘ podnikatel roku mÛÏe b˘t zafiazen jak˘koliv úãastník soutûÏe, jehoÏ firma pÛsobí pfiímo v oblasti moderních technologií nebo moderní technologie v˘znamn˘m zpÛsobem vyuÏívá v hlavní podnikatelské ãinnosti.
VZDùLÁVÁNÍ
Studentský projekt
Po úspû‰ném prvním roãníku, kdy ze zajímav˘ch studentsk˘ch projektÛ jiÏ vznikla první firma a dal‰í zaloÏení plánují, Microsoft
rada nad zlato 2010, kde MIC Akcelerátor získal 1. místo v konkurenci dal‰ích 32 soutûÏících projektÛ v oblasti rozvoje lidsk˘ch zdrojÛ. Podle prÛzkumu Institutu rozvoje podnikání (IDE) zamûfieného na podnikání a práci pfii studiu chce pfies 50 % absolventÛ po ukonãení vysoké ‰koly zaãít podnikat. PfieváÏná ãást úspû‰n˘ch podnikatelÛ se shoduje na tom, Ïe je potfieba realizovat své nápady jiÏ bûhem studia na vysoké ‰kole, kdy je‰tû jako studenti nebyli tolik zatíÏení finanãními ãi jin˘mi závazky a mohli si dovolit snáze podstoupit rizika spojená se
inovaãní centrum Brno otevfielo 2. roãník vzdûlávacího projektu MIC Akcelerátor urãeného studentÛm stfiedních a vysok˘ch ‰kol. Odborná komise vybrala z 56 pfiihlá‰en˘ch 26 nejnadûjnûj‰ích, ktefií budou v následujících ãtyfiech mûsících rozvíjet své vlastní podnikatelské nápady. ÚãastníkÛm budou kromû pravidelné v˘uky v oblasti podnikání poskytnuty rovnûÏ i individuální konzultace s odborníky z Jihomoravského inovaãního centra, spoleãnosti Microsoft ãi se zahraniãními experty a investory ze Silicon Valley. Studenti absolvují workshopy z marketingu, brandingu ãi agilních metodik v˘voje softwaru, ale i pfiedná‰ky z obchodního práva a strategie firmy. Úãastníci si chválí pfiedev‰ím moÏnost potkat se s dal‰ími aktivními studenty a individuální pfiístup k jejich projektÛm. Pfiínos programu pro studenty potvrdilo i loÀské vítûzství v soutûÏi Dobrá
zahájením podnikání. Vzdûlávací instituce zatím v âeské republice jen velmi pomalu reagují na poÏadavky okolí a trendy v jin˘ch zemích. „Dnes by univerzity kromû pfiedávání znalostí studentÛm pro jejich akademickou ãi zamûstnaneckou dráhu mûly také umût rozvíjet potenciál tûch, ktefií se chtûjí po vysoké ‰kole postavit na vlastní nohy a zkusit podnikání,“ fiíká Michal Hrabí, manaÏer Microsoft inovaãního centra Brno a spoluautor programu MIC Akcelerátor. Vzorem pro ostatní univerzity mÛÏe proto b˘t Fakulta informaãních technologií Vysokého uãení technického v Brnû, která nedávno schválila zafiazení pfiedmûtu Inovace a podnikání v IT do svého studijního programu. Jedním z programÛ, kter˘ má za cíl vychovat budoucí podnikatele z fiad studentÛ v oblasti IT a vést je k realizaci jejich vlastních nápadÛ, je právû ãtyfimûsíãní program MIC Akcelerátor 2.0. I
MIC Brno oficiálně spustilo čtyřměsíční vzdělávací program MIC Akcelerátor 2.0. Dvacet šest vybraných studentů z IT, ekonomických a technických oborů opět dostane možnost rozjet své podnikání. Novinkou jsou konzultace studentů se zahraničními experty a investory ze Silicon Valley či oponování projektů od odborníků z USA a Velké Británie.
26-29 finance mix EZ111-jr:NEW
3/11/11
5:23 PM
Stránka 29
PROâ NÁS ZAJÍMAJÍ PRACOVNÍ PODMÍNKY V ZAHRANIâÍ
NOVÉ ZÁKONY V květnu tohoto roku otevře Německo svůj pracovní trh i pro české pracovníky a firmy. Pro pracovníky to znamená, že pro svou činnost nebudou potřebovat povolení. irmy nebudou omezeny ročními kontingenty vyslaných zaměstnanců a agentury práce budou moci do Německa pronajímat i české pracovní síly.
F
OTEV¤ENÍ TRHU PRÁCE Základní svobody volného pohybu pracovníkÛ a sluÏeb jsou v nûkter˘ch ãlensk˘ch státech EU, mezi nûÏ patfií i Nûmecko, pro obãany zemí pfiistoupiv‰ích v roce 2004 stále omezeny. KvÛli tûmto omezením potfiebují napfiíklad ãe‰tí obãané, ktefií chtûjí v Nûmecku pracovat, pracovní povolení od Spolkové agentury práce. Pronájem pracovní síly do Nûmecka je zase ztíÏen tím, Ïe zamûstnanci z nov˘ch ãlensk˘ch státÛ nemohou
v Nûmecku získat pracovní povolení. âe‰tí pronajímatelé tak mohou zatím v Nûmecku pronajímat jedinû obãany z pÛvodních ãlensk˘ch státÛ. Pfiechodná ustanovení postihují i nûkteré sektory sluÏeb, u nichÏ je omezeno vysílání ãesk˘ch zamûstnancÛ do
PRACOVNÍCI A FIRMY MUSÍ ZNÁT PRAVIDLA, KTERÝMI SE NĚMECKÝ TRH PRÁCE ŘÍDÍ. Nûmecka v rámci smluv o dílo nebo o poskytování sluÏeb. Tyto pfiekáÏky padnou 1. kvûtna 2011. Voln˘ pfiístup na nûmeck˘ pracovní trh v‰ak neznamená, Ïe nebude nutné
Rizika hrozí i německým odběratelům: mohou ručit za dodržení povinností českým poskytovatelem služeb, především minimálních mezd.
dodrÏovat jeho striktní pravidla. V âesku i v Nûmecku se rozli‰uje mezi pronájmem pracovní síly a vysláním. PRONÁJEM VS VYSLÁNÍ Pfii pronájmu pracovní síly pfienechává zamûstnavatel tfietí osobû pracovníky, které nájemce vyuÏije podle sv˘ch pracovních potfieb ve sv˘ch prostorách. Pfii vyslání naopak
zamûstnanci, které poskytovatel sluÏeb nebo zhotovitel díla vy‰le k zákazníkovi, zÛstávají zaãlenûni do organizace poskytovatele sluÏeb nebo zhotovitele díla a podléhají jeho pokynÛm. Za poru‰ení uveden˘ch pravidel mohou b˘t uloÏeny vysoké pokuty a firmû mÛÏe b˘t zakázána úãast na vefiejn˘ch zakázkách v Nûmecku. I INZERCE
30-31 UJV rez EZ111-jr:NEW
3/11/11
12:10 PM
Stránka 30
REPORT
ENERGETIKA â E · I
V E
· P I â K O V É M
V ¯ Z K U M U
JADERNÉ KNOW-HOW Za humny Prahy už více než půl století funguje výzkumný jaderný ústav. Pomáhá s provozem elektráren v Temelíně i Dukovanech, vyrábí radiofarmaka, zkoumá využití jaderné technologie v průmyslu či zdravotnictví a podílí se i na celosvětovém vývoji nových, slibných typů reaktorů... text: David Garkisch; foto: Jan Pfierovsk˘
Centrum výzkumu Řež s. r. o., je nezisková organizace podporující vědecké a výzkumné činnosti spojené s využíváním výzkumných reaktorů LR-0 a LVR-15, které provozuje Ústav jaderného výzkumu Řež. Kromě zaměření na vývoj technologií vychovává také nové odborníky pro jadernou energetiku.
30 EUROZPRAVODAJ
V
Ústavu jaderného v˘zkumu ¤eÏ opravdu neberou bezpeãnost na lehkou váhu. Nûkolik kontrol nás ãekalo hned u vjezdu do ústavu, dal‰í nespoãet pfied krátk˘m fotografováním reaktoru i po nûm. Není divu – rozbíjí se tu jádro. Navíc je bezpeãnost jaderného provozu (byÈ spí‰e ta technologická) jedním ze základních úkolÛ, na kter˘ch se ústav podílí. Jeho souãástí je spoleãnost Centrum v˘zkumu ¤eÏ, jejíÏ fieditel Martin Ru‰ãák nám poskytl rozhovor... Co vlastně děláte, čím se zabýváte? Centrum v˘zkumu ¤eÏ je organizace, která byla zaloÏena pfied nûkolika lety a je stoprocentní dcefiinou spoleãností Ústavu jaderného v˘zkumu ¤eÏ. Má ve své náplni v˘zkum, v˘voj, inovace a obhospodafiuje jednu z nejvût‰ích v˘zkumn˘ch infrastruktur v zemi dva reaktory, plus dal‰í zku‰ební technologie. Z Ústavu jaderného v˘zkumu se tak vyãlenila skupina pfiibliÏnû sto padesáti odborníkÛ, ktefií dlouhá léta na této infrastruktufie pracovali a mají tak unikátní
znalosti a dovednosti. Ti tvofií základ na‰eho t˘mu, ale plánujeme dát pfiíleÏitost i mlad˘m lidem – u nás rozhodnû mohou získat skvûlé zázemí pro svÛj odborn˘ rÛst. V rámci na‰eho centra se nyní zab˘váme pfiedev‰ím v˘vojem zafiízení v oblasti nov˘ch reaktorov˘ch technologií, zejména tfietí a ãtvrté generace. Pro vysvûtlení – na technologiích IV. generace je podstatné, Ïe umoÏní velice dlouhodobou produkci elektrické energie s relativnû minimálním objemem radioaktivního odpadu a podstatnû vy‰‰í úãinností. Jde o smûr v˘voje, kter˘ je dnes v Evropû i ve svûtû podporován a oãekává se, Ïe nové reaktory této generace by mûly b˘t v provozu zhruba mezi lety 2035–2040. Do té doby je v‰ak tfieba udûlat je‰tû mnoho práce v oblasti v˘voje a v˘zkumu – a to je právû jedna z vûcí, které se vûnujeme. Centrum v˘zkumu ¤eÏ se stalo centrem pro v˘voj nové v˘zkumné infrastruktury, která by mûla vzniknout v rámci projektu UdrÏitelná energie (Sustainable Energy, SUSEN), kter˘ je financován ze strukturálních fondÛ EU. Taková velká centra pro jaderné technologie by mûla vzniknout dvû, v ¤eÏi a v Plzni. Hovořil jste o nové generaci jaderných elektráren. Temelín loni spustil zkušební provoz skladu vyhořelého paliva, který by měl vystačit na třicet let. Vy tedy pracujete na tom, aby se tohle palivo dalo dál zpracovávat? Ano, to je jedna z moÏností. KdyÏ dnes dáte do úloÏi‰tû pouÏité palivo z jaderné elektrárny, tak v nûm stále zÛstává velká
30-31 UJV rez EZ111-jr:NEW
3/11/11
12:10 PM
Stránka 31
NA NÁV·TùVù V ÚSTAVU JADERNÉHO V¯ZKUMU
ãást potenciálnû vyuÏitelné energie. Jen ho dne‰ní technologie nedokáÏou vyuÏít. A právû rychlé reaktory ãtvrté generace ho budou moci zpracovat a omezit v˘sledn˘ odpad na velice mal˘ objem.
V POUŽITÉM JADERNÉM PALIVU Z ELEKTRÁREN DNES STÁLE ZŮSTÁVÁ VELKÁ ČÁST POTENCIÁLNĚ VYUŽITELNÉ ENERGIE. Vy tu takový reaktor máte? Ne, nemáme. Rychlé reaktory zpÛsobilé k vyuÏití takového paliva sice ve svûtû existují, nejsou ale komerãnû vyuÏitelné. To by mûla b˘t aÏ ona ãtvrtá generace. Vývojem jakých částí těchto nových rychlých reaktorů se zabýváte? Zkoumáme napfiíklad vliv prostfiedí tûchto reaktorÛ na materiálové charakteristiky. Reaktory ãtvrté generace totiÏ vyuÏívají vy‰‰ích teplot neÏ ty souãasné a rovnûÏ média jsou tam jiná. Buì je to kysliãník uhliãit˘, nebo voda v superkritickém stavu, nebo jsou to také roztavené soli. Postupnû tu budeme budovat speciální smyãky, které dokáÏou modelovat tyto procesy, a na nich budeme zkoumat problematiku interakce tûchto prostfiedí s nejrÛznûj‰ími materiály. To proto, Ïe nejpodstatnûj‰í je zajistit dlouhodobou spolehlivost a bezpeãnost tûchto jadern˘ch zafiízení.
Cestu k zajištění energie v tuzemských podmínkách vidíte v dostavbě Temelína? Mimochodem, před několika dny byla posunuta na rok 2025... Ano, vidím. A s tou dostavbou je to tak, Ïe nûjakou dobu trvají pfiípravné práce a nûjakou dobu zabere v˘stavba. Máme rok 2011 a zatím je to ve stadiu rozhodování vlády, takÏe to bude je‰tû nûjakou dobu trvat. Rok 2025 je moÏná trochu mírnû konzervativní termín, ale vidím ho reálnû. Německo teď podstupuje energetickou revoluci a hodlá se v budoucnu zaměřovat na obnovitelné zdroje. My plánujeme dostavět Temelín. Která z těch cest je podle vás lepší? To má rÛzné aspekty. AÏ budeme mít Severní mofie, mÛÏeme stavût off shore vûtrné elektrárny jako v Nûmecku nebo Velké Británii. Úãinnost vûtrné energie u nás nikdy nebude taková jako tam. A zajímavé je, Ïe spotfieba energie ve formû v˘roby betonu, ocele, dopravy a infrastruktury na v˘stavbu takového zafiízení je v pfiepoãtu na megawatt vût‰í neÏ u jadern˘ch elektráren. Vûtrné i atomové elektrárny neprodukují CO2, to se dûje jen pfii jejich v˘robû. A kdyÏ to zapoãítáte do jejich provozu, zatûÏují vûtrné elektrárny emisemi CO2 ovzdu‰í v prÛbûhu Ïivotního cyklu více neÏ jaderné. Jaké jsou vůbec vyhlídky jaderné energetiky u nás? Velice dobré, samozfiejmû v závislosti na ekonomick˘ch odhadech a porovnání cen z konkurenãních zdrojÛ. âeská republika je „Reaktor LVR-15 je válec o výšce asi šesti metrů a průměru kolem dvou a půl metru se stíněním kolem tří metrů,“ vysvětlil Martin Ruščák. „Jde o vodou chlazený beztlakový reaktor, teplota vody je asi 60 °C. Skutečně nemůže explodovat, je to velice bezpečný zkušební reaktor,“ dodal k naší další laické otázce.
Jaké jaderné reaktory tedy vlastně v Řeži máte? Jsou tu dva jaderné reaktory. Ten první je LVR-15, kter˘ má tepeln˘ v˘kon 10 MW a pouÏívá se k nejrÛznûj‰ím úãelÛm – pfiedev‰ím pro zkou‰ky materiálu, v˘robu radiofarmak a dal‰í nejrÛznûj‰í prÛmyslové aplikace. A pak je tu LR-0, kter˘ se vyuÏívá ke studiu fyzikálních jevÛ souvisejících s palivem a neutrony.
velice koncentrovan˘ zdroj energie. Na malém kousku zemû dokáÏete produkovat spoustu energie, takÏe nezatûÏujete krajinu tím, ãím uhlí – doly a spoustou elektráren. NezatûÏujete v˘hledy, nezastavujete pobfieÏí a nekomplikujete tfieba lodní dopravu, coÏ se ukazuje jako velk˘ problém u pobfieÏních
k tomu vhodná: je tu stále velice dobrá vzdûlanostní úroveÀ odborníkÛ – jsou tu generace lidí, ktefií stavûli jaderné elektrárny a pofiád je‰tû nejsou v dÛchodu. Máme novou generaci inÏen˘rÛ. A navíc máme skvûlou polohu pro distribuci elektrické energie. Dnes je tfieba nejvût‰ím dovozcem energie v Evropû Itálie. Pfies sjednocenou síÈ tam mÛÏeme lehce energii dodávat. Dal‰í vûcí je to, Ïe jaderná elektrárna je relativnû
vûtrn˘ch elektráren. Pro tak malou zemi, jakou jsme, je energetick˘ mix s v˘znamnou jadernou sloÏkou velice v˘hodn˘. Myslíte, že někdy budeme vyvážet know-how jaderných elektráren? My uÏ to dûláme. VyváÏíme know-how, které se t˘ká provozování souãasn˘ch jadern˘ch elektráren. Skupiny odborníkÛ z tohoto fieÏského údolí pÛsobí jako experti v rÛzn˘ch projektech pro elektrárenské spoleãnosti v Evropû, vyváÏejí toto na‰e know-how a pomáhají udrÏovat bezpeãn˘ chod jin˘ch reaktorÛ. V pfiípadû nov˘ch technologií jsme souãástí skupin, které se zab˘vají v˘vojem. Jsme tfieba v fiídící komisi EERA, to je Asociace evropsk˘ch
ČEŠTÍ VĚDCI A INŽENÝŘI SI V JADERNÉ ENERGETICE VE SROVNÁNÍ SE SVĚTEM STOJÍ VELMI DOBŘE. energetick˘ch reaktorÛ, coÏ je velmi v˘znamn˘ úspûch. âeská republika je velice aktivní v evropském SET plánu, kter˘ definuje strategie t˘kající se budoucnosti energií v Evropû, nበjadern˘ dozor je uznávan˘ v komunitû evropsk˘ch dozorÛ, takÏe se v téhle oblasti rozhodnû nemáme za co stydût. âe‰tí vûdci a inÏen˘fii si v jaderné energetice ve srovnání se svûtem stojí rozhodnû velmi dobfie. I EUROZPRAVODAJ 31
32-33 G4S & RWE EZ111-jr:NEW
3/10/11
7:27 PM
Stránka 32
ROZHOVOR NOVÁ KONCEPCE SPOLEâNOSTI
BEZPEâNOST
BEZPEâNOSTNÍ ¤E·ENÍ Prosazování nové vize spoleãnosti G4S zapoãalo v prÛbûhu loÀského roku. Dvû samostatné spoleãnosti pÛvodnû nabízely své sluÏby separátnû.
sportovních nebo kulturních akcích. Pfiedem vypracováváme pfiesn˘ manuál aktivit pro zaji‰tûní standardních procesÛ, ale i pro fie‰ení krizov˘ch situací, které mohou nastat tfieba v pfiípadû poÏáru. Povinnost zajistit bezpeãí nûkolika tisícÛ náv‰tûvníkÛ i samotn˘ch aktérÛ je pro nás velkou zodpovûdností.
utkáních jak v âechách, tak i v zahraniãí. G4S se podílelo na zaji‰tûní bezpeãnosti na MS ve fotbale a nyní se uchází i o olympiádu v Lond˘nû. PrestiÏní záleÏitostí je i zaji‰tûní tenisového turnaje ve Wimbledonu. Jaké jsou další aktivity, kterým se chcete na českém
text: Anastasia Sochneva; foto: archiv G4S
H
lavním úkolem nového Country Managera Ivana Koneãného bylo sjednocení strategií a tvorba komplexní nabídky sluÏeb v oblasti bezpeãnosti, od cashov˘ch sluÏeb po fyzickou ostrahu, bezpeãnostní systémy a technologie. Už jste v dosavadní kariéře pracoval na podobném projektu? Pracoval jsem na odli‰n˘ch projektech, v tomto pfiípadû jde o fúzi my‰lenek, strategií
„SILNÝMI STRÁNKAMI G4S JSOU SAMOZŘEJMĚ MONITOROVACÍ CENTRA A VÝJEZDOVÉ SKUPINY“ a vytvofiení jednotné obchodní a marketingové strategie. VyuÏití v‰ech unikátních faktorÛ G4S je jak˘msi stfiechov˘m efektem, kter˘ se snaÏíme aplikovat nejen v âechách. Proč sjednocení odnoží společnosti probíhá až teď? Industrie bezpeãnosti je velmi konzervativní byznys. Ale i v této oblasti se zaãíná situace mûnit. Lidé od bezpeãnosti ãekají komplexnost, pfiidanou hodnotu a pfiedev‰ím záruky. V âesku je obrovské mnoÏství bezpeãnostních agentur – pfies 6000. Bezpeãnostní agenturu si totiÏ v âR mÛÏe otevfiít kdokoli, 32 EUROZPRAVODAJ
nemusí splÀovat témûfi Ïádné kvalifikaãní pfiedpoklady, nutností nejsou ani garance a poji‰tûní sluÏeb. Komplexní sluÏby v oblasti bezpeãnosti je tak schopno zajistit jen nûkolik subjektÛ. Čím se zabývají společnosti, o kterých tu mluvíme? Na jedné stranû jsou sluÏby spojené s oblastí správy hotovosti – Cash Solutions, kde jde o pfiepravy hotovosti a cenin (CIT – Cash in Transit). Následné zpracování (Cash Processing) nezahrnuje jen pfiepoãítání hotovosti nebo pfiípravu bankovek a mincí pro pokladní úãely, ale i pfiípravu hotovosti pro plnûní vût‰iny bankomatÛ v âR. Na druhé stranû je oblast Secure Solutions, která se zab˘vá fyzickou ostrahou a zaji‰tûním technologického zabezpeãení. Jsou tyto služby obdobné všude ve světě v rámci skupiny? Toto jsou pfiibliÏnû dvû tfietiny produktÛ, které G4S celosvûtovû nabízí. V âechách chceme nabídku roz‰ífiit o sportovní eventy, kde zaji‰Èujeme bezpeãnost od elektronického monitoringu pfies fyzickou asistenci na‰ich bezpeãnostních pracovníkÛ aÏ po pfievoz vstupenek a trÏeb obchodníkÛ – jde o komplexní záleÏitost, které se G4S aktivnû vûnuje ve svûtû. V oblasti Secure Solutions je to jedna z priorit, na které se chceme v nejbliωím období soustfiedit. Už s těmito eventy máte v Česku zkušenost? Dûláme event security v praÏské O2 Arenû, pfii velk˘ch
Mezi výhody společnosti G4S patří podle country managera Ivana Konečného především mezinárodní zázemí a know-how.
Na každou z těchto akcí musíte optimalizovat obecně daný manuál? Ano, dá se to tak zjednodu‰enû vyjádfiit. Máme napfiíklad manuál
„DŮLEŽITÝM TÉMATEM PRO ČESKOU REPUBLIKU JE MOMENTÁLNĚ OUTSOURCING HOTOVOSTI“ na fotbalová utkání a jednáme s nûkolika organizacemi, napfiíklad s âeskomoravsk˘m fotbalov˘m svazem, kde bychom na‰e postupy chtûli uplatnit. Chceme zaji‰Èovat bezpeãnost na reprezentaãních
trhu věnovat? V penûÏních sluÏbách chceme vyuÏít na‰eho unikátního podílu na trhu. DÛleÏit˘m tématem pro âR je momentálnû outsourcing hotovosti, kdy bance fiídíme optimalizaci pouÏit˘ch prostfiedkÛ pro bankomaty a poboãky. Rád bych zmínil systém Cash360, kter˘ pfiiná‰í revoluãní fie‰ení pro správu hotovosti pfiímo u zákazníka. Cash360 slouÏí v první fiadû jako trezor a zároveÀ jej lze vyuÏít pro opûtovné vydání hotovosti pro pokladní úãely. To v‰e s online pfiehledem toku hotovosti bez nulov˘ch poãáteãních investic. V˘hody jsou tedy zcela zfiejmé – zkrácení procesu pfiipsání hotovosti na úãet v bance, úspora nákladÛ a sníÏení ztrát. I
32-33 G4S & RWE EZ111-jr:NEW
3/11/11
11:32 AM
Stránka 33
ROZHOVOR SLUÎBY ZÁKAZNÍKÒM
ENERGETIKA
RWE ZAVEDE NOVINKU Dalo by se fiíci, Ïe jeho zamûstnanci pracují 24 hodin dennû. ¤eã je o Thomasu Hejcmanovi, jednateli spoleãnosti RWE Zákaznické sluÏby. text: redakce; foto: archiv
S
poleãnost RWE Zákaznické sluÏby zabezpeãuje pro skupinu RWE v âeské republice mimo jiné chod zákaznick˘ch kanceláfií a nepfietrÏit˘ provoz zákaznické telefonické linky. V rámci na‰eho rozhovoru s Thomasem Hejcmanem jsme mûli ‰anci dozvûdût se více o zmûnách v péãi o zákazníky RWE a také napfiíklad o pfiipravované novince, tzv. videoterminálech.
RWE se prezentuje pod značkou Vždy lepší služby. Co si pod tímto heslem mohou zákazníci představit? Pfiednû je to pomûrnû velk˘ administrativní aparát, kter˘ se vûnuje v˘hradnû zkvalitÀování sluÏeb. Na první pohled nemusí b˘t nûkteré jeho ãinnosti viditelné, ale je tfieba si uvûdomit, Ïe se staráme témûfi o 2,3 milionu zákazníkÛ. Na‰e aktivity proto dûlíme do dvou oblastí. Tou první je správné nastavení v‰ech IT systémÛ, fiídicích a podpÛrn˘ch procesÛ a v té se drÏíme i díky mezinárodním standardÛm RWE na ‰piãce trhu. Druhá ãást na‰ich aktivit se soustfiedí na
zpfiíjemÀování Ïivota na‰im zákazníkÛm. Na té uÏ tfii roky v RWE Zákaznické sluÏby inovativnû pracujeme s cílem poskytovat vÏdy lep‰í sluÏby. V současnosti zřejmě nejviditelnějším výstupem vaší práce je změna podoby zákaznických kanceláří. Má tento styl obsluhy s ohledem na rozvoj informačních technologií ještě nějakou perspektivu? Je to oblast, na kterou úmyslnû zapomíná vût‰ina na‰ich konkurentÛ. Dûje se tak, pfiestoÏe pro lidi je a vÏdy bude dÛleÏité mít v rozumné dojezdové vzdálenosti místo, ve kterém mohou bûhem jednoho rozhovoru s vy‰kolen˘m pracovníkem vyfie‰it v‰echny potfiebné záleÏitosti. Provoz zákaznick˘ch kanceláfií je ale bezesporu nákladn˘. Zvlá‰tû v dobû, kdy vût‰inu vûcí lze vyfiídit po telefonu ãi e-mailu, je nezbytné fie‰it jeho efektivitu. Kolik lidí vaše zákaznické kanceláře ročně navštíví? Je to kolem 700 tisíc zákazníkÛ. Velká část vašich zákazníků slyší o RWE až ve chvíli, kdy má zaplatit za odebraný zemní plyn či elektřinu. Kdy začne od vás chodit jen jedno vyúčtování? Byl bych rád, kdybychom byli
zákazníkÛm schopni posílat jednu fakturu v horizontu jednoho kalendáfiního roku. Úplnou novinkou, kterou chcete oslovit české zákazníky, jsou videoterminály. Můžete podrobněji popsat, o co jde? Obecnû lze fiíci, Ïe existuje spousta situací, ve kter˘ch je v˘hodné navázání jak hlasového, tak vizuálního kontaktu se zákazníky. Hledali jsme fie‰ení, které by nám umoÏnilo takov˘ kontakt i v místech, ve kter˘ch není efektivní provozovat zákaznickou kanceláfi. Inspirovali jsme se pfiitom videokonferencemi. Co si pod tím mám představit – monitor a kameru? V podstatû to vypadá jako bankomat s monitorem a kamerou, kter˘ je zároveÀ
> BLÍÎ ZÁKAZNÍKÒM... Skupina RWE má v ČR otevřeno 27 zákaznických kanceláří To je sice méně než dříve, ale neznamená to, že by kanceláře pouze zavírali. Nové zákaznické kanceláře otevírají tam, kde vidí odpovídající obchodní potenciál. Jdou blíž lidem, do míst, jako jsou nákupní centra, kam jsou zvyklí chodit. Soustředí se na to, aby zde bylo k dispozici veškeré pohodlí od parkování přes krátké čekací lhůty až po takový detail, jakým je dětský koutek. „Nyní jsme například přítomni v Českých Budějovicích nebo v Praze, kde až do loňského roku RWE zákazníky z řad domácností neobsluhovala. Jaký by měl být konečný počet zákaznických kanceláří RWE, to není v tuto chvíli stanoveno,“ říká Thomas Hejcman.
vybaven˘ takovou poãítaãovou technologií, která umoÏÀuje pfiístup na internetové stránky RWE a zákazníkovi zabezpeãuje základní soukromí. Pfii hovoru s na‰ím operátorem je konverzace sly‰et jen bezprostfiednû u videoterminálu. Ten, kdo stojí o dva metry dál, uÏ nesly‰í nic. Kolik jich plánujete v České republice rozmístit? V rámci pilotního projektu
EXISTUJÍ SITUACE, VE KTERÝCH JE DOBRÉ NAVÁZÁNÍ JAK HLASOVÉHO, TAK VIZUÁLNÍHO KONTAKTU. testujeme první videoterminál v zákaznické kanceláfii v Ostravû. Druh˘ by mûl b˘t v Jeseníku. Nyní ovûfiujeme stabilitu pouÏité technologie i kvalitu pfienosu hovorÛ. Do budoucna bychom je chtûli nejprve rozmístit do ostatních na‰ich kanceláfií, a to s cílem nejprve nauãit lidi s tímto zafiízením pracovat. Jde nám o to, abychom je‰tû lépe dokázali vyhovût pfiáním na‰ich zákazníkÛ. I EUROZPRAVODAJ 33
34-35 reality EZ111-jr:NEW
3/11/11
11:40 AM
Stránka 34
INVESTICE
TRH NEMOVITOSTÍ
T
rh s nemovitostmi, kter˘ tvrdû zasáhla finanãní krize, zaãíná pozvolna vstávat z mrtv˘ch. PfiestoÏe se zdá, Ïe je stále je‰tû pfiíli‰ brzy na to, aby se znovu zaãalo investovat do tohoto segmentu, odborníci hovofií o opaku. Zajímali jsme se o argumenty proã. Spolumajitelka realitní kanceláfie Vessan Reality Anna Veselinová tvrdí, Ïe právû v dobû zdánlivého poklesu na trhu s realitami, se dají uskuteãnit nejv˘hodnûj‰í investice. AÈ uÏ pÛjde o koupi bytu k soukrom˘m úãelÛm, ãi dal‰ímu hospodafiení, nebo investici do historického objektu jako dlouhodob˘ business projekt – na to v‰e je podle odbornice v oboru nemovitostí právû teì správná doba. âtenáfiÛm Eurozpravodaje
REALITY – RIZIKA A P¤ÍLEÎITOSTI V dne‰ní nestabilní ekonomické situaci se mnozí obávají obchodovat ve zdánlivû nebezpeãném segmentu realit. Ve skuteãnosti je ale právû teì správná doba pro umné investice, coÏ potvrzují i odborníci kanceláfie Vessan Reality. v následujících fiádcích pfiedstavuje pfiíleÏitosti ve svûtû realit. Sekundární trh s nemovitostmi v uplynulém roce rozhodnû prodûlal nûkolik zmûn. Díky demografick˘m faktorÛm je ale o tento segment zájem pofiád. Uvedeme-li jako pfiíklad mladé rodiny, které
úvûr, kter˘ umoÏÀuje financovat jakékoli projekty), bezesporu ovlivnily poptávku po nemovitostech na sekundárním trhu. Dá se ale totéÏ fiíkat o primárním trhu nebo luxusních nemovitostech v historickém centru Prahy? Ve skuteãnosti je totiÏ krize motivací pro investory, ktefií mohou v tomto období
Hrozilo jim totiÏ, Ïe si âe‰i nebudou pfiedraÏenou nemovitost kupovat kvÛli omezen˘m moÏnostem pfii získávání hypoték, cizinci se naopak investiãní koupi
JDE PŘEDEVŠÍM O SPRÁVNÉ NASTAVENÍ CENOVÉ POLITIKY A ZVOLENÍ ATRAKTIVNÍHO MÍSTA. zámûrnû vyhnou z dÛvodu pfiíli‰ vysoké ceny. PfiestoÏe je po novém bydlení poptávka neustále, jde pfiedev‰ím o správné nastavení cenové politiky a zvolení atraktivního místa pro v˘stavbu, na coÏ se v období developerského boomu tolik nehledûlo.
na zaãátku Ïijí v pronájmu a poté si kupují vlastní byt financovan˘ z hypotéky, pfiijdeme na to, proã se zaãalo hovofiit
NEJNOVĚJŠÍM TRENDEM JSOU INTERNETOVÉ AUKCE, STÁLICEMI JSOU DRAŽBY. o poklesu cen nemovitostí. Nev˘hodné podmínky pro získání hypotéky nebo fakt, Ïe je v souãasné dobû témûfi nemoÏné získat tzv. americkou hypotéku (neúãelov˘ 34 EUROZPRAVODAJ
koupit nemovitosti za niωí ceny a o to více si vydûlat na následujícím hospodafiení. Na popularitû získávají draÏby, které ov‰em nejsou novinkou, nejnovûj‰ím trendem jsou internetové aukce. AMBICE DEVELOPERÒ Podíváme-li se nyní na nové developerské projekty, zjistíme, Ïe se v prÛbûhu loÀského roku pot˘kaly s problémy, kdy nûkteré z novostaveb nemûly ani jeden prodan˘ byt. Od zaãátku roku 2011 se prodej aktivoval, mimo jiné díky sníÏení cen, které byli developefii ochotní podstoupit.
KDE SI KOUPIT BYT? Investofii z Evropské unie a jin˘ch zemí se ãím dál více zamûfiují na koupi bytÛ v centru Prahy nebo pohraniãních oblastech. Byty se potom nejãastûji uÏívají ke krátkodob˘m i dlouhodob˘m pronájmÛm. V˘voj cen závisí nejen na inflaci a zv˘‰ení hypoteãních úrokÛ, ale i zdraÏení stavebních materiálÛ a prací. Vedle oblíben˘ch lokalit, jak˘mi jsou Bfievnov, Vinohrady nebo Bubeneã, jsou stále populárnûj‰í investice do praÏsk˘ch ãtvrtí Hole‰ovice a Karlín, které jsou na
34-35 reality EZ111-jr:NEW
3/11/11
11:41 AM
Stránka 35
EKONOMICKÁ KRIZE text: redakce; foto: archiv Vessan Reality
vzestupu díky blízkosti k centru a voln˘m plochám k budování business center a novostaveb. Pokud nemáte zájem o nemovitosti v centrálních ãástech hlavního mûsta, upnûte pozornost na lokality v blízkosti PraÏského okruhu – v horizontu nûkolika let nejspí‰e porostou ceny nemovitostí ve Zdibech nebo Dolních Chabrech, které se dneska nezdají b˘t tolik atraktivní. V‰ichni, kdo plánují koupi nového bytu, stavbu vlastního domu nebo rekonstrukci nemovitosti pofiízené na sekundárním trhu, by si kaÏdopádnû mûli pospí‰it. V roce 2012 se totiÏ uskuteãní plánované zv˘‰ení DPH na 10 procent, coÏ zpÛsobí zv˘‰ení koneãn˘ch cen novostaveb. Nyní se developefii nezdráhají pracovat se znaãnû niωí marÏí ve srovnání s obdobím
ãtyfihvûzdiãkov˘ hotel, kter˘ v tak atraktivní lokalitû pfiinese perspektivy návratnosti jiÏ v horizontu osmi let. LÁZE≈SKÁ MùSTA Co se t˘ká investic do nemovitostí v atraktivních lázeÀsk˘ch stfiediscích, pozornost si urãitû zaslouÏí slibnû se rozvíjející Mariánské a Franti‰kovy Láznû. Proti zprofanovan˘m Karlov˘m VarÛm mají tato mûsta stále co nabídnout. Rozsahlé rekonstrukce v centrálních ãástech mûstÛm dodaly novou tváfi a lákají turisty pfiedev‰ím ze západní Evropy. Také ceny jsou stále pfiijatelné proti jiÏ zmínûn˘m Karlov˘m VarÛm, kde kvÛli velkému zájmu rusk˘ch investorÛ mÛÏe byt na kolonádû zájemce pfiijít na stejnou ãástku jako byt v centru Prahy.
v bídném stavu. Ti, ktefií nedisponují dostateãn˘mi prostfiedky ke koupi zámku, mohou uvaÏovat o fafie. Jde vût‰inou o objekty v barokním stylu a nevyÏadují tak rozsáhlé rekonstrukce. ALTERNATIVNÍ BYZNYS Máte-li zájem o alternativní zpÛsoby podnikání, zkuste se zamûfiit na historické objekty, jako jsou napfiíklad staré pivovary
DŘÍVE BYLY HRADY A ZÁMKY TERČEM SPEKULANTŮ, KTEŘÍ SI JE CHTĚLI LEVNĚ KOUPIT A VYDĚLAT NA OPĚTOVNÉM PRODEJI.
pfied krizí, a proto nebudou moci pokr˘t zv˘‰ení DPH pomocí vlastního v˘dûlku, jak tomu bylo napfiíklad v roce 2008.
Byty v novostavbách se v loňském roce téměř neprodávaly. Změna přišla až od začátku roku 2011, kdy se developeři odhodlali ke snížení cen a nabídce nadstandardních služeb. Nadále ale platí, že byty v méně atraktivních lokalitách s nevyvinutou infrastrukturou jsou na tom špatně.
REHABILITACE „âINÎÁKÒ“ Populární pfiíleÏitostí k investování jsou i ãinÏovní domy. Dnes se dá ãinÏovní dÛm s povolením k rekonstrukci pofiídit jiÏ od
Dal‰ím plusem pro malá lázeÀská mûsta je i kvalita sluÏeb, které se nabízejí. Koupené nemovitosti tak mÛÏete pronajímat a tûÏit ze slibnû se vyvíjejícího turistického ruchu nebo je vyuÏívat jako prázdninové sídlo v pfiíjemné oblasti s dobrou infrastrukturou.
POPULÁRNÍ PŘÍLEŽITOSTÍ K INVESTOVÁNÍ JSOU ČINŽOVNÍ DOMY, KTERÉ SE MOHOU PROMĚNIT NA ATRAKTIVNÍ HOTELY. milionu eur. Pokud touÏíte po podnikání v cestovním ruchu, zkuste se na ãinÏovní domy podívat z trochu jiného úhlu. Ceny za ãinÏovní domy v centru Prahy, napfiíklad v blízkosti Václavského námûstí, zaãínají jiÏ na pûti milionech eur. DÛm pak díky efektivní rekonstrukci pfiemûníte na
HRADY A ZÁMKY Zajímavou opcí je i koupû hradu nebo zámku, kter˘ch je v âechách pomûrnû dost. Architektonické památky se totiÏ prodávají za pfiimûfiené ceny, stát navíc nabízí moÏnost dotací z evropsk˘ch fondÛ. Proti dfiívûj‰ku, kdy se hrady a zámky ãasto stávaly terãi spekulantÛ, ktefií je chtûli levnû koupit a obratem vydûlat na prodeji, se situace zklidnila a spekulanty vystfiídali lidé se zájmem o netradiãní bydlení, sídlo pro firmu nebo rekreaãní objekt. TûÏí z toho nejen noví majitelé, ale i správa mûst, která se jiÏ nemusí starat o nemovitosti, které se ãasto nacházejí
a sladovny. Právû tak vznikl nyní populární koncept stfiedovûké krãmy. Tímto zpÛsobem postupovali i majitelé krãmy v Dûtenicích, ktefií zrekonstruovali prostory starého pivovaru a zajímavé sluÏby okofienili historick˘mi pfiíbûhy spojen˘mi s historií lokality. Nároãnost investic do koupû, rekonstrukce a marketingu se vût‰inou vyplatí díky slibnû se vyvíjejícímu domácímu cestovnímu ruchu. P¤EDPOKLADY ÚSPùCHU PfiíleÏitostí je tedy zjevnû dost. Odborníci by vám mûli správnû poradit nejen pfii koupi, ale i v otázkách dal‰ích investic a moÏné návratnosti. V dne‰ní dobû se totiÏ vyplatí nakupovat nemovitosti pouze v pfiípadû, Ïe umíte správnû odhadnout moÏná rizika a sestavit adekvátní business plán. Pfiijatelné ceny vám zase zaruãí v˘hodnûj‰í postavení neÏ konkurentÛm, ktefií se ke koupi odhodlají aÏ po zklidnûní situace. I EUROZPRAVODAJ 35
36 maslo EZ111-jr:NEW
3/11/11
12:00 PM
Stránka 36
POTRAVINY ZE ZÁKULISÍ KONKURENâNÍHO BOJE
DOVOZ Z EU
BELGICKÉ MÁSLO NA âESKÉM TRHU Spoleãnost A7B Bohemia, a. s., pÛsobí na trhu s mléãn˘mi potravinami uÏ druhé desetiletí. PfieváÏnû importuje mléãné potraviny na nበtrh ze zemí Evropské unie. Jaké má v tomto smûru zku‰enosti? text: redakce; foto: archiv
Z
a fiadu let si vypûstovala pevná obchodní pouta s evropsk˘mi dodavateli mléãného zboÏí a zároveÀ také s pfieváÏnou vût‰inou obchodních fietûzcÛ na na‰em trhu. Dalo by se fiíci, Ïe spoleãnost uÏ vyvíjela ãinnost, tehdy je‰tû pod jin˘m názvem, daleko dfiíve, neÏ do âR dorazily v‰echny obchodní fietûzce, jak je známe dnes. Pamatuje bankroty ãesk˘ch spoleãností, první poÏadavky obchodních fietûzcÛ na zpûtné bonusy ve v˘‰i nûkolik procent, které dnes v nûkter˘ch pfiípadech tvofií aÏ nûkolik desítek procent, a pamatuje i rÛzné byrokratické svízele pfii dovozech. Proto jsou
plno vynikajících produktÛ,“ fiíká Mgr. Martin Tobiá‰, generální fieditel spoleãnosti. „Teoreticky bychom mohli dováÏet jednu kvalitní lahÛdku za druhou. Ale trh to kupodivu nevyÏaduje. Jenom opakovanû naráÏíme na poÏadavek obchodních fietûzcÛ, kter˘m je cena. Právû vyváÏení kvality a ceny v˘robku je z obchodního hlediska nejdÛleÏitûj‰í. Lidé se u potravin soustfieìují na nejlevnûj‰í zboÏí a obchodní fietûzce ve snaze jim vyhovût a nalákat je k sobû vedou mezi sebou souboje aÏ za hranice moÏného. S hrozícím zv˘‰ením DPH ani nedohlédnu, kam aÏ to zajde.“ TRPKÉ ZKU·ENOSTI Asi pfied tfiemi roky se spoleãnost A7B Bohemia potkala s belgick˘m v˘robcem
Svou cenou patří belgické máslo už několik let do obchodního segmentu výrobků tzv. garantovaných nejnižších cen spolu s nejméně asi šesti dalšími másly na našem trhu.
dnes pro ni slova jako tradiãní, seriózní a dlouhodob˘ obchodní vztah velmi cenná. Za dobu sv˘ch obchodních aktivit si spoleãnost vybudovala obchodní portfolio, které dodává na trh – tradiãní produkty, jako jsou korbáãky Dobr˘ den, parenice, balkánsk˘ s˘r, eidamsk˘ s˘r, novûj‰í produkty jako kozí ãi ovãí s˘ry a také mléãné ochucené nápoje Milky Up. „V fiadû zemí je 36 EUROZPRAVODAJ
másla. „Rodinná firma ETS Mathot mûla za sebou uÏ nûkolik desítek let zku‰eností ve v˘robû másla a dodávkách do Beneluxu, Nûmecka, Maìarska apod. My jsme postupnû zahájili dodávky másla i do âR. Tehdy poprvé jsme pocítili lobby domácích v˘robcÛ na na‰em trhu a konkurenãní souboj za hranicí etiky. âím více másla a za lep‰í cenu jsme dodávali na trh, tím ãastûji
jsme ãelili nekal˘m praktikám. Veterinární správa, která musí ze zákona reagovat i na anonymní podnûty, uÏ k nám ani nechtûla chodit, protoÏe vûdûla, Ïe máslo je absolutnû v pofiádku. V‰e vyvrcholilo letos v lednu, kdy si redaktorka MF Dnes vycucala z prstu pfií‰ern˘ ãlánek pod hlaviãkou nezávislého testu, kter˘ mûl od belgického másla odradit spotfiebitele. Nejvíce nás ‰okovalo, Ïe to byla jedna novinová strana lÏí s mal˘m zbytkem zmanipulovan˘ch faktÛ a Ïe nás vÛbec pfii pfiípravû ãlánku neoslovila! Tato autorka se v rozmezí cca jednoho roku podepsala pod tfiemi ãlánky v MF Dnes, kdy totéÏ belgické máslo nejdfiíve zafiadila do lep‰í kategorie neÏ nûkterá domácí ãerstvá másla, pod onen lednov˘ lÏiv˘ ãlánek a po mûsíci, pod tíhou faktÛ, pod ãlánek, kter˘ konstatuje, Ïe máslo je v pofiádku! Konkurence za‰títûná domácí lobby místo aby pfiidala na v˘konnosti a byla konkurenceschopná, jde cestou lÏí a podlosti. Spotfiebitelé by se mûli zamyslet, zda se nechají takov˘m stra‰ením a manipulací postrkovat k vy‰‰ím v˘dajÛm za sice domácí, ale viditelnû draωí zboÏí. KvÛli této aféfie alespoÀ bezpeãnû víme, Ïe jsme vsadili na dobré zboÏí – námi dováÏené
BELGICKÉ MÁSLO JE VELMI KVALITNÍ PRODUKT! SPLŇUJE VŠECHNY ZDRAVOTNÍ NORMY A JE POD STÁLOU VETERINÁRNÍ KONTROLOU. belgické máslo v‰echny moÏné kontrolní orgány dÛkladnû provûfiily, aby nakonec znovu konstatovaly, Ïe naprosto vyhovuje v‰em zdravotním pfiedpisÛm v âR a v EU. V rámci hlub‰ího zkoumání jsme zjistili, Ïe ani v˘roba, ani chuÈ másla nejsou v‰ude v Evropû stejné. Napfiíklad u nás se je‰tû pfied válkou vyrábûlo máslo se zakysané smetany, po válce jsme si zvykli na chuÈ másla pouze ze smetany sladké. Pfiitom je to ménû zdravé! Proti tomu Belgie, Holandsko, Nûmecko, Irsko a ãást Francie vyznávají právû chuÈ másla s jemnou pfiíchutí zákysu. Více neÏ tfiicet let se k tomu pouÏívá speciálnû vyvinutá v˘robní metoda NIZO, která pfiirozené aromatické látky vzniklé ãinností mlékafisk˘ch kultur pfii v˘robû másla ze sladké smetany pfiidává. Stejné zdraví prospû‰né látky, které nalezneme v zakysan˘ch v˘robcích, jako jsou tfieba kefír, biokys, acidofilní mléko a bílé jogurty. Vzniká tak máslo s vyrovnanou kvalitou, s pfievaÏující chutí sladkého másla, ale navíc obsahující zdraví prospû‰né pfiírodní látky mléãn˘ch kultur. Máslo je také v˘jimeãnû dobfie roztíratelné, je to jeho pfiednost. To je pravá kvalita belgického másla! I
37 GO!:NEW
3/10/11
9:10 PM
Stránka 37
38-39 odchazeni EZ111-jr:NEW
3/11/11
12:01 PM
Stránka 38
POD POKLIâKOU
FILM
KONEC âLOVùKA, KONEC EPOCHY...
ODCHÁZENÍ B˘val˘ prezident a dramatik Václav Havel právû debutuje jako reÏisér filmovou verzí svého celosvûtovû úspû‰ného komorního dramatu o ztrátû moci. text: redakce; foto: Bontonfilm
S
etkání Václava Havla s filmovou reÏií, fieãeno jeho slovy – v závûru vefiejné kariéry – je ponûkud symbolické. Jeho rodina, pfiedev‰ím v osobû jeho str˘ce Milo‰e Havla, je úzce spojena s rozvojem ãeskoslovenského filmu a vybudováním domácího filmového prÛmyslu v období první republiky a sám autor touÏil odmaliãka stát se filmov˘m reÏisérem. Dobové pomûry mu ov‰em znemoÏnily nejen studium, ale i naplnûní této dlouholeté touhy.
„Nápad zfilmovat Odcházení nevze‰el pÛvodnû z mé hlavy, nicménû kdyÏ se na to zpûtnû dívám, zdá se mi, Ïe opravdu hrálo svou roli i to, Ïe jde o moji poslední hru, k níÏ mám pochopitelnû blíÏ neÏ k tûm napsan˘m pfied více neÏ dvaceti lety,“ fiíká dramatik Václav Havel o tom, proã padla volba filmové adaptace právû na Odcházení. A jak˘ vidí Václav Havel jako autor zásadní rozdíl mezi divadelní a filmovou verzí Odcházení? „RozdílÛ mezi filmem a divadlem je mnoho. Napfiíklad: Divadlo vidíte pofiád v celku, nanejv˘‰ je nûkter˘ herec chvilku blíÏ neÏ jin˘, zatímco ve filmu máte moÏnost, ba i nutnost stfiídat detailní zábûry s pohledy na vût‰í celky a skákat z jednoho herce na druhého. U mû to je ztíÏeno je‰tû tím, Ïe mé hry jsou zaloÏeny na jazyku, coÏ film nemá moc rád. JenomÏe 38 EUROZPRAVODAJ
kdyÏ se to v mém textu neodfiíká pfiesnû tak, jak je to napsáno, v celé nûkdy aÏ nesnesitelné délce, ztrácí to paradoxnû smysl a zaãíná pfierÛstat v bezmûrnou nudu. Je to divné, ale je tomu tak. Mé hry se hrají ãtyfiicet let, a vím tudíÏ, o ãem mluvím. Ve filmovém Odcházení jsou dialogy ãi del‰í promluvy pochopitelnû zkráceny, i kdyÏ ne pfiíli‰. Nejvût‰ím zásahem je zru‰ení autorského hlasu, kter˘ je ve hfie, a ve filmu nikoli.“ KDYÎ HAVEL BRUâÍ Divadelní hra o pûti dûjstvích Odcházení vznikla v roce 2007. âeská premiéra se konala 22. kvûtna 2008 v Divadle Archa v reÏii Davida Radoka, v hlavních rolích se pfiedstavili Jan Tfiíska, Zuzana Stivínová, Vlasta Chramostová a dal‰í. V zahraniãí byla poprvé uvedena téhoÏ roku 20. záfií v Lond˘nû, bûhem posledních let se pak úspû‰nû hrála po celém svûtû. Zatím poslední zahraniãní inscenaci Odcházení uvedlo v kvûtnu 2010 divadlo Wilma Theatre ve Filadelfii. Ovlivnila nûkterá inscenace filmovou podobu Odcházení, inspirovaly tfieba reÏiséra nûkteré prvky v urãit˘ch divadelních pojetích? „Ani bych nefiekl,“ fiíká Václav Havel. „Ty inscenace byly velmi rÛzné, vÏdy mû
„Nejvíc mě na filmu asi bavilo to, co je koneckonců nejdůležitější, totiž samotné natáčení,“ přiznává Václav Havel. „U toho mě jen znervózňovala délka přípravy každého záběru. Byl jsem sice obklopen skvělými profesionály, kteří nepromarnili ani minutu, nicméně člověku, který na to není zvyklý, vadí to neustálé čekání na okamžik, kdy bude vše připraveno k samotnému točení.“
38-39 odchazeni EZ111-jr:NEW
K pohybové spolupráci přizval režisér i předního světového choreografa Jiřího Kyliána. „Setkání s Václavem Havlem a možnost být v jeho blízkosti, povídat si s ním o životě a umění, jsou jedním z největších zážitků mého života. Jeho režijní pokyny byly vždy velmi přesné a já jsem se jenom snažil je co nejvěrohodněji realizovat.“
3/11/11
12:02 PM
Stránka 39
to ohromnû zajímalo, ale na nûjakou konkrétní inspiraci si nevzpomínám. Snad bych mohl zmínit jen to, Ïe mû zaujala a moÏná i trochu ovlivnila tísnivá atmosféra, kterou vytvofiil David Radok v závûreãné ãásti své inscenace v Ar‰e,“ vzpomíná autor a dodává: „Leccos mû ov‰em inspirovalo tak fiíkajíc negativnû, uvûdomil jsem si napfiíklad, jak snadno si ãlovûk mÛÏe plést navzájem postavy, kdyÏ jde o podobné herecké typy a kdyÏ je‰tû navíc samotné aranÏmá to pletení podporuje. Nedivím se v takovém pfiípadû divákovi, kter˘ nic nechápe a na protest bruãí. Bruãení jsem sice u Odcházení nezaÏil, ale nûkdy se stalo, Ïe jsem chtûl zabruãet já.“ NECHÁVÁM ÎÍT P¤ÍBùH Odcházení je obsazeno v˘bûrem nejlep‰ích domácích hercÛ, Václav Havel jim nechával pfii práci na place relativní volnost a prostor k improvizaci. „Nûkdy pfiinesl nápad ãi fie‰ení ten, nûkdy onen, ale nevzpomínám si, Ïe by byly nûjaké spory, kontroverze ãi principiální názorové rozdíly. Ocenil jsem to, Ïe herci, ktefií musí nejednou odmítat i hlavní role, byli ochotni z pfiátelství pfiistoupit na praktick˘ pokus, Ïe není mal˘ch rolí, a pfiijmout i role vskutku mikroskopické.“
V hlavní roli kancléfie Riegra se objeví Josef Abrhám. „KaÏd˘ ãlovûk je nûkdy vtipn˘, nûkdy dojemn˘ a nûkdy smû‰n˘. Takov˘ je Ïivot a tak chci svou roli hrát. Bez v‰ech tûchto poloh by byla pouhou karikaturou,“ fiekl herec o postavû, kterou ztvárÀuje na filmovém plátnû. Není tajemstvím, Ïe hlavní Ïenskou postavu – Riegrovu pfiítelkyni Irenu – pfiipravoval autor jiÏ v divadelní verzi jako úlohu pro svou Ïenu, hereãku Dagmar Havlovou. „Role Ireny byla psána pro mû, ale nikoli o mnû,“ pfiipomíná pfiedstavitelka filmové Ireny a doplÀuje: „Byla jsem u vzniku hry, kdy ji Václav psal, a ãetla jsem první rukopis, takÏe jsem mûla moÏnost sledovat, jak se vyvíjela. Hrála jsem ji nesmírnû ráda. SnaÏila jsem se v Irenû odkr˘t nejniternûj‰í zákoutí své du‰e. A ta divadelní Irena, kterou jsem studovala a kvÛli nemoci pak nemohla hrát, mi pomáhala ve znalosti textu, kter˘ jsem si je‰tû i po tûch dvou letech pamatovala, ale ve filmu jsem zaãínala s ãist˘m stolem. KaÏd˘ reÏisér má jinou pfiedstavu, a tak i kaÏd˘ herec uchopí pokaÏdé postavu z jiné strany.“ „Václav Havel natáãel svÛj první celoveãerní film a neustále opakoval, Ïe vlastnû netu‰í, jak se to dûlá. Tím v kaÏdém ze zúãastnûn˘ch vyvolal pocit, Ïe je tfieba mu pomoci,“
vzpomíná Jifií Macháãek, kter˘ ve filmu hraje bezosty‰ného bulvárního novináfie. „To bylo pfiíãinou takové kolektivní snahy, takové vÛle vyhovût reÏisérovi, jakou jsem na Ïádném jiném natáãení nezaznamenal. K tomu bylo vidût, Ïe ho ta práce ob‰ÈastÀuje, a to nás motivovalo taky. Navíc jsme vûdûli, Ïe dal‰í film uÏ toãit nebude, Ïe to je jen jednou a dost, takÏe jsme se mohli pfietrhnout, aby byl spokojen. A nemluvím jen o hercích. Vidûl jsem to na celém ‰tábu. Je‰tû jsem nepracoval s reÏisérem, kter˘ by dokázal prosadit svou vÛli tak hluboce, a pfiitom tak nepostfiehnutelnû...“ KRUH SE UZAVÍRÁ Pfied natáãením Václav Havel v poloÏertu fiekl, Ïe pokud se film nepovede, bude první, kdo to pozná, a pak ho zavfie do trezoru, vrátí sponzorÛm peníze a nedovolí ho uvést. ProtoÏe v‰echno ale smûfiuje k premiéfie, tenhle „krizov˘ scénáfi“ urãitû nehrozí. Dnes Václav Havel fiíká: „Budou-li pfiíznivé ohlasy, zaraduju se, Ïe má vefiejná kariéra nekonãí a nevrcholí v˘buchem, nebude-li to úspû‰né a roztrhá-li to kritika, fieknu si, Ïe lidi potkávají hor‰í vûci, neÏ Ïe se jim nepovedlo natoãit dobr˘ film.“ I EUROZPRAVODAJ 39
40 GO! clanek EZ111-jr:NEW
3/10/11
7:33 PM
Stránka 40
REPORT text: redakce; foto: archiv
LOGISTIKA
GO! & Express Logistics: OHLÉDNUTÍ ZA ROKEM 2010 A PLÁNOVANÉ NOVINKY V˘sledky pfiedchozího období vÏdy dávají jasn˘ signál o úspû‰nosti podnikání. Pozitivním momentem je, kdyÏ se dafií, protoÏe z toho pak tûÏí celá spoleãnost. poleãnost GO! âeská republika zvefiejnila své v˘sledky za rok 2010. Celkov˘ poãet pfiepraven˘ch zásilek vzrostl v roce 2010 o 68 procent, pfiiãemÏ poãet importních zásilek zÛstal ve srovnání s rokem 2009 konstantní. Poãet mezinárodních exportních zásilek vzrostl o 42 procent a poãet zásilek doruãen˘ch v rámci âeské republiky narostl o 200 procent.
S
moÏnosti pfiímého spojení se zámofiím. Zatímco pro pfiepravu zásilek do stfiední a západní Evropy vyuÏíváme pfiedev‰ím na‰eho centrálního pfiekladi‰tû v Niederaule, nyní budeme moci pro mezinárodní transport vyuÏívat i regionální HUBy v Miami, Los Angeles, New Yorku, Lond˘nû, Dubaji, Singapuru a Sydney. Sky Worldwide Express má tradici od roku 1972 a v souãasné dobû pfiepravuje zásilky do sto osmdesáti zemí svûta. V uplynulém roce jsme téÏ zvût‰ovali kapacitu na‰eho manipulaãního skladu na dvojnásobek,
Obrat spoleãnosti v roce 2010 vzrostl v meziroãním srovnání o 34 procent. „SnaÏíme se klientÛm najít vÏdy zpÛsob pfiepravy na míru, pravidelnû roz‰ifiujeme a optimalizujeme portfolio na‰ich sluÏeb.
abychom byli schopni odbavit zv˘‰ené mnoÏství zásilek,“ fiíká fieditel spoleãnosti GO! âeská republika Mgr. Martin Koãa. Celkov˘ zisk GO! âeská republika narostl v uplynulém roce o 150 procent.
SPOKOJENOST A DŮVĚRA ZÁKAZNÍKŮ SE ODRÁŽEJÍ V RŮSTU PŘEPRAVOVANÝCH ZÁSILEK.
OD NOVÉHO ROKU POHODLNĚJI S GO! ONLINE & TRACK Jste-li odpÛrcem zdlouhavého vyplÀování pfiepravních listÛ a hledáte-li praktickou aplikaci, která vám umoÏÀuje nejen pohodlné a rychlé objednávání zásilek, ale souãasnû také jejich sledování a celou fiadu dal‰ích uÏiteãn˘ch funkcí, pomÛÏe vám nová sluÏba GO! Online & Track, která na konci ledna po tfiech letech nahradila pÛvodní systém GO! Online. Tuto novou aplikaci mÛÏe i nadále bezplatnû vyuÏívat
Spokojenost a dÛvûra zákazníkÛ se tak odráÏejí v neustálém rÛstu pfiepravovan˘ch zásilek. V závûru loÀského roku jsme se navíc stali partnery celosvûtové sítû SKY WWE. Díky této síti se nám otevfiou 40 EUROZPRAVODAJ
kaÏd˘ zákazník GO!, a to bez ohledu na poãet pfiepravovan˘ch zásilek. K dispozici je dosavadním i nov˘m klientÛm na webov˘ch stránkách spoleãnosti www.general-overnight.cz. Po vyplnûní objednávky v pfiehledném a intuitivním online formuláfii jsou poÏadavky na pfiepravu
NOVÁ SLUŽBA GO! ONLINE & TRACK NAHRADILA PŮVODNÍ SYSTÉM GO! ONLINE. obratem zpracovány a objednávka je automaticky potvrzena e-mailem. AÏ do této fáze by tedy v‰e fungovalo stejnû jako v minulosti. Nyní ov‰em cel˘ systém navíc nabízí sledování v‰ech zásilek, a to v pfiehledn˘ch sekcích na základû jejich aktuálního stavu. VĚRNOSTNÍ PROGRAM VYCHÁZÍ SVOU NABÍDKOU VSTŘÍC KLIENTŮM Dal‰í novinkou nadcházejícího jara bude roz‰ífiení katalogu prémií vûrnostního programu Let’s GO! ·irokou nabídku dárkÛ z kategorií Auto-moto, Domácnost, Elektro, Sport a Zahrada doplní tentokrát poukázky na sluÏby a záÏitky. „Zafiazením nové kategorie prémií reagujeme na pfiání na‰ich klientÛ, ktefií se v poslední dobû stále ãastûji zajímají o bonusy v oblasti sluÏeb, rádi by nasbírané GO! body vyuÏili na rÛzné sportovní, kulturní ãi relaxaãní aktivity, na dovolenou ãi vzdûlávání. Vûfiíme, Ïe novû zafiazenou kategorii prémií pfiijmou na‰i zákazníci se stejnû velk˘m nad‰ením jako nové bonusy zafiazené do nabídky v ãervenci 2010,“ fiíká Mgr. Pavla Eretová, obchodní fieditelka GO! Regionální zamûfiení
NOVINKOU NADCHÁZEJÍCÍHO JARA BUDE ROZŠÍŘENÍ KATALOGU PRÉMIÍ VĚRNOSTNÍHO PROGRAMU LET’S GO! tûchto poukázek na sluÏby a záÏitky se bude shodovat se zastoupením GO! v âeské republice, zahrne tedy nabídku volnoãasov˘ch aktivit nejen v Praze, ale také v Plzni, âesk˘ch Budûjovicích, Hradci Králové a Brnû. Spoleãnost GO! Express & Logistics je schopna doruãit zásilky po celém svûtû dokonce i bûhem jednoho dne. Standardem je pak pro nû doruãení zásilek v pfiesném ãasovém rozmezí hned následující den ráno, stejnû jako vyzvednutí zásilek u odesilatele v˘raznû pozdûji, neÏ je bûÏné u jin˘ch poskytovatelÛ. I
41 BGC EZ111-jr:NEW
3/11/11
12:24 PM
Stránka 41
REPORT TURNAJOVÁ SÉRIE ANONCE
GOLF
Business Golf Cup 2011 Spoleãnost Euronova & Partners pro tuto golfovou sezonu pfiipravuje jiÏ devát˘ roãník zavedené túry Business Golf Cup, které se mohou zúãastnit zaãáteãníci i drÏitelíé HCP 54-0.
J
ak je tomu jiÏ z minul˘ch roãníkÛ zvykem, prestiÏní túra se opût posouvá za hranice âeské republiky. V pfiedchozích letech organizátofii zaznamenali zájem o partnerství ze stran nadnárodních spoleãností nebo velvyslanectví okolních státÛ.
Turnaj bude zahájen v sobotu 16. dubna v Golf Parku PlzeÀ-D˘‰ina. PlzeÀské hfii‰tû bylo vybudováno relativnû nedávno – v roce 2004, podle projektu architekta Christopha Stadlera. Osmnáctijamkové hfii‰tû je ideální pro milovníky zelenû a koplexního servisu – souãástí areálu je klubovna, golf shop, restaurace s letní terasou a dostatek parkovacích míst pro v‰echny náv‰tûvníky. KVùTNOV¯ TURNAJ
Pokraãovat v túfie se bude na jiÏ oblíben˘ch hfii‰tích – slovensk˘ klub Black Stark ve Vel’ké Lomnici a hfii‰tû v Ropici patfií mezi oblíbené u stál˘ch úãastníkÛ Business Golf
Cupu. Turnaj ve Vel’ké Lomnici se uskuteãní 14. kvûtna. Skvûlé slovenské hfii‰tû se setkalo s úspûchem jiÏ bûhem minulého roãníku, kdy si hráãi po nároãné túfie hrané systémem Stableford mohli odpoãinout na perfektnû zorganizovaném VIP veãírku, na nûmÏ bylo o zábavu postaráno. GOLF V LÉTù
Pro hráãe, ktefií budou v túfie pokraãovat, je nachystán turnaj jiÏ 18. ãervna. Moravsk˘ klub Ropice Golf Course se nachází na pomezí slovensk˘ch a polsk˘ch hranic. Na designu hfii‰tû s PAR 72, které bylo otevfieno v roce 2004, pracoval rakousk˘ architekt Hans Georg Erhardt. Hfii‰tû nabízí 18 jamek s vodními pfiekáÏkami, ãetn˘mi bunkry, vlnící linií fairwayí a zajímavû tvarovan˘mi greeny. Golfové hfií‰tû na Konopi‰ti není tfieba pfiedstavovat. Právû tam se bude hrát ãtvrt˘ turnaj Business Golf Cupu 23. ãervence. ZÁVùR TURNAJE
Finále Business Golf Cupu jiÏ tradiãnû probûhne v Mariánsk˘ch Lázních. Nejstar‰í
hfii‰tû na ãeském území, které je pfiíkladem klasického typu skotsk˘ch a irsk˘ch hfii‰È své doby, v‰echny golfové nad‰ence pfiivítá v sobotu 10. záfií. Kdo se nemÛÏe dopoãítat turnajÛ (v minul˘ch letech jich bylo o jeden víc), ten si asi v‰imne, Ïe letos chybí ten srpnov˘. Hráãi budou mít alespoÀ ãas natrénovat na velké finále. www.businessgolfcup.com I INZERCE
42-43 psi NEW EZ111-jr:NEW
3/11/11
12:21 PM
Stránka 42
ROZHOVOR
POMOCNÁ RUKA fiíct, Ïe vím, co cítí... Ale nevûdûla jsem. VÏdy fiíkám: „Nevím, co cítíte, ale vím, Ïe je to velice tûÏké, moc na vás myslíme... To je na práci nejtûωí, stejnû tak jako kdyÏ onemocní a zemfie pes, kter˘ je druh˘m já pro klienta.
„NAŠÍM CÍLEM NENÍ BOŘIT REKORDY V POČTU PŘEDANÝCH PSŮ, NAŠIM CÍLEM JSOU KVALITNĚ PŘIPRAVENÍ PSI.“
POMOCNÉ TLAPKY OSLAVILY JUBILEUM Obecnû prospû‰ná spoleãnost Pomocné tlapky se jiÏ od svého zaloÏení v únoru 2001 zab˘vá chovem, pfiedv˘chovou a v˘cvikem asistenãních psÛ. Vycviãené psy pfiedává zdarma do dlouhodobého uÏívání tûlesnû postiÏen˘m. text: Ladislav Metelka; foto: Robo Hubaã
poleãnost Pomocné tlapky s celostátní i regionální pÛsobností vycviãila a pfiedala za dobu své existence 114 asistenãních psÛ tûm, ktefií jsou zcela nebo ãásteãnû upoutáni na invalidní vozík, ale i lidem nevidom˘m, pacientÛm se záchvatov˘mi onemocnûními a lidem s kombinovan˘m onemocnûním. O její ãinnosti jsme hovofiili se zakladatelkou spoleãnosti Hanou Pirnerovou.
S
Když se vrátíte v čase o 10 let zpátky, co se proti tehdejším představám podařilo lépe, než jste čekali, a kde to naopak třeba 42 EUROZPRAVODAJ
nevyšlo úplně podle vašich představ? Vznikali jsme jako vût‰ina organizací v neziskovém sektoru – Ïivelnû. Na zaãátku byl nápad dûlat nûco, co tu nebylo, nûco, co by pomohlo tûm, ktefií to potfiebují. Byla tu
„VZNIKALI JSME JAKO VĚTŠINA ORGANIZACÍ V NEZISKOVÉM SEKTORU – ŽIVELNĚ.“ skupina nad‰encÛ, ne-li bláznÛ, ktefií chtûli pomáhat. Na rozdíl od nûkter˘ch jin˘ch nad‰encÛ byli v na‰em t˘mu kromû dobr˘ch pejskafiÛ i „ledoví“ praktici a odborníci, ktefií ihned na zaãátku dali na‰emu nad‰ení fiád a jasná pravidla. Po pfiedstavení pilotního
projektu, kdy ve‰keré náklady ‰ly na vrub cviãitelÛ a zakladatelÛ, jsme mûli kromû finanãních prostfiedkÛ v‰e. Odborníky, klienty, psy, nad‰ení, první zku‰enosti, dokonce i dobrovolníky, ktefií s láskou vychovávali ‰tûÀata... Scházelo jediné, pfiesvûdãit vefiejnost, Ïe podpora na‰í ãinnosti je dÛleÏitá. Mûli jsme pfiedstavu, Ïe psi pomÛÏou v Ïivotû na‰ich klientÛ a ti pak budou samostatnûj‰í, nezávislej‰í a spokojenûj‰í. Vûfiili jsme, Ïe na‰e ãinnost bude jen sam˘ úsmûv, sam˘ happy end. Nedo‰lo nám, Ïe i kdyÏ toto v‰e budou na‰i klienti mít, nezabráníme tomu, aby je nedostihla jejich nemoc. Velice kruté bylo první setkání se smrtí na‰eho klienta. O to bolestivûj‰í, Ïe to bylo dítû. Velice tûÏce se mi mluvilo s maminkou, jelikoÏ jsem chtûla
Co vidíte jako hlavní úkoly a cíle do budoucnosti? Nemáme megalomanské pfiedstavy. Na‰ím cílem je stabilita, tj. chceme roãnû pfiipravovat cca 10–12 psÛ. Na‰ím cílem není bofiit rekordy v poãtu pfiedan˘ch psÛ, na‰ím cílem jsou kvalitnû pfiipravení psi, dobfie pro‰kolen˘ klient, kter˘ svého asistenta plnû vyuÏívá (je úplnû jedno, zda jde o drÏitele asistenãního psa, ãi ‰ikovného spoleãníka). Cílem je tolik asistenãních t˘mÛ (klient a pes), kter˘m mÛÏeme vûnovat pfiimûfien˘ ãas i pfii následné péãi, pfii rekondiãních pobytech, ãi mu pomoci pfii fie‰ení jejich problémÛ, pokud je to v na‰ich moÏnostech. Pfiedpokládám, Ïe za dvacet let nûktefií klienti budou mít jiÏ svého ãtvrtého asistenãního psa. Vûfiím, Ïe nûkteré dûti, které mûly svého ‰ikovného spoleãníka v dûtském vûku, budou mít svého asistenãního psa, kter˘ jim bude pomáhat tfieba pfii péãi o jejich vlastní domácnost ãi miminko. Mnoho dûtí se díky svému asisÈákovi osamostatní a mnoho rodiãÛ, bude ‰Èastn˘ch proto, Ïe budou vûdût, Ïe jejich dítû má parÈáka. Čím by vám klienti do budoucnosti nejvíce pomohli? Na vztahu mezi námi a klientem je od prvního setkání nejdÛleÏitûj‰í upfiímnost a otevfienost. Nûktefií klienti se bojí otevfiít, sdûlit své problémy.
42-43 psi NEW EZ111-jr:NEW
3/11/11
12:21 PM
Stránka 43
NA·ÍM CÍLEM JSOU KVALITNù P¤IPRAVENÍ PSI
To naru‰uje vztah, kter˘ teprve vzniká, a navíc zamlãené problémy vyplují na povrch a následnû zkomplikují práci trenéra a psa s klientem. Sdûlen˘ problém se mÛÏe fie‰it. Proto by nám nejvíc pomohla otevfienost, jednání na rovinu, které se klienti musí uãit. Jak hodnotíte spolupráci se sponzory? Na zaãátku jsme museli v‰echny pfiesvûdãit, Ïe máme kromû nad‰ení a zku‰eností také vytrvalost a bojovnost. Na‰i pracovníci za pomoci na‰ich prvních klientÛ objíÏdûli desítky vefiejn˘ch akcí a prezentací, aby ukázali, co asistenãní pes umí, jak mÛÏe pomáhat. Velkou neznámou pro mû bylo grantové fiízení, systém moÏn˘ch finanãních podpor od firem. Vzhledem k tomu, Ïe jsme na zaãátku nebyli vÛbec úspû‰ní pfii grantovém fiízení na MPSV, tu‰ila jsem, Ïe na stát se spoléhat nemÛÏeme. Zamûfiili jsme se na vefiejnost, na to, aby pojem ASISTENâNÍ PES nebyl velkou neznámou. Po dvou letech jsme mûli první malé úspûchy v podobû prvních dárcÛ a prvního úspû‰ného grantu ve v˘‰i 50 000 Kã od Nadace O2. Dal‰ím úspûchem byla nabídka spolupráce od poji‰Èovny Kooperativa. Nejdfiív to mûla b˘t forma krátkodobé spolupráce, ale vzájemné partnerství trvá jiÏ osm let. Spolupráce s na‰imi sponzory je jako cenné pfiátelství. Musí zde b˘t dÛvûra, spolehlivost, vzájemné uspokojení a vzájemnû získaná energie. Velice si váÏíme na‰ich partnerÛ a spolupracovníkÛ, ktefií nabídli svoji ruku na rok a v na‰em seznamu dárcÛ jsou jiÏ nûkolik let. Ze v‰eho nejvíc si cením,
Ïe nemusíme Ïádat o pomoc, ale Ïe nám je nabízena. Vûfiím, Ïe je to ocenûní práce celého t˘mu, kter˘ pracuje deset let ve stejném sloÏení a stále naplno. Ráda bych zde taky podûkovala v‰em sponzorÛm, jak nadacím, firmám, tak jednotlivcÛm. Tûm ktefií jsou patrony jednotliv˘ch psÛ, ãi tûm, ktefií posílají kaÏd˘ mûsíc 50 Kã. Tyto ãástky dohromady dávají moÏnost získat pro na‰e klienty to nejcennûj‰í – asistenãního psa. Pomocné tlapky jsou v řadě věcí netypické. Nepředávají psy klientům do vlastnictví, ale dlouhodobě je zapůjčují na základě smlouvy. Necvičí psy v žádném výcvikovém středisku, ale vyloženě
„VELICE SI VÁŽÍME NAŠICH PARTNERŮ, KTEŘÍ NABÍDLI SVOJI RUKU NA ROK A V NAŠEM SEZNAMU DÁRCŮ JSOU JIŽ NĚKOLIK LET.“ v domácím prostředí... Jak se tyto dva typicky „tlapkácké“ přístupy za těch 10 let osvědčily v praxi? V˘cvik psÛ v domácím prostfiedí se nám osvûdãil, a to hlavnû z dÛvodu, Ïe pes od ‰tûnûte vyrÛstá v rodinû a pak se cviãí v rodinû. Je tak dobfie pfiipraven˘ na svoji denní práci v domácím prostfiedí klienta. Je pravda, Ïe psy nedarujeme, ale propÛjãujeme na dobu aktivní sluÏby psa. Nûkdo nás za to „kamenuje“, ale my si stojíme za tím, Ïe je to dobr˘
model. V˘cvik psa je velice drah˘. Tento v˘cvik zaplatí sponzor a jemu odpovídáme za to, Ïe se pes bude mít dobfie a bude dobfie pracovat. Vychovatelé i trenéfii stráví se psem stovky hodin. Pfiipravit asistenãního psa není snadné, proto psa klientovi propÛjãíme. Máme tak moÏnost chránit jak psa, tak klienta, a kdyÏ se kdokoli dostane do nesnází, mÛÏeme mu pomoci. V pfiípadû, Ïe by pes váÏnû onemocnûl a klient nemûl finanãní prostfiedky na zaji‰tûní
> MOJE ASISTENTKA JE PùKNEJ PES... aneb Jak mÛÏete pomoci právû vy?
âinnost obecnû prospû‰né spoleãnosti Pomocné tlapky je financována penûÏit˘mi
a vûcn˘mi dary jednotlivcÛ, firem, nadací a fondÛ. Podpofiit ji mÛÏete i vy. Napfiíklad zasláním libovolné ãástky na bankovní konto 78-3611440287/0100, odesláním dárcovské SMS nebo tfieba tím, Ïe 29. kvûtna 2011 od 19.30 hodin nav‰tívíte benefiãní koncert k 10. v˘roãí zaloÏení Pomocn˘ch tlapek. Ten se bude konat
v Mû‰Èanské besedû v Plzni. Dárcovskou SMS mÛÏete zaslat buì jednorázovû, nebo pravidelnû po cel˘ rok jednou mûsíãnû. Pravidelné pfiispívání je taková podpora, kdy se po dobu dvanácti mûsícÛ z úãtu pfiíslu‰ného mobilního ãísla strhává jednou mûsíãnû finanãní ãástka 30 Kã. Více informací se dozvíte na www.pomocnetlapky.cz.
veterinární péãe ãi operaci, mÛÏeme klientovi a psovi pomoci. Nebo se mÛÏe stát, Ïe klient „zapomene“, jak má o psa peãovat, a pes je zanedban˘. My mu to mÛÏeme pfiipomenout, nasmûrovat ho, i kdyÏ za dobu existence Tlapek jsme na‰tûstí zatím nikdy nemuseli klienta upozorÀovat, Ïe je pes ve ‰patném stavu. To se u vodících psÛ fiíci nedá. Pak je zde situace, kdy se klientovi zhor‰í zdravotní stav, je dlouhodobû umístûn do nemocnice a psa jiÏ nemÛÏe nebo nechce vyuÏívat. My si psa vezmeme zpût, a pokud je v kondici, mÛÏeme ho poskytnout jinému klientovi. Stává se i to, Ïe se nám vrátí pes od klienta, kter˘ Ïije sám a zemfie. Pokud by byl majetkem klienta, vznikl by problém. Samozfiejmû pfii úmrtí klienta jde vÏdy o velice citlivou záleÏitost a víme, Ïe pes b˘vá právû tím dÛleÏit˘m tvorem, kter˘ rodinû pomÛÏe pfiekonat tuto smutnou a velice bolestivou záleÏitost. I EUROZPRAVODAJ 43
44-45 public tv EZ111-jr:NEW
3/10/11
7:49 PM
Stránka 44
NOVÉ CESTY
MÉDIA TV Public se fiadí k men‰ím televizím uωího zamûfiení. Dennû pfiiná‰í nové magazíny o cestování, sportu a Ïivotním stylu. Najdete tu hranou tvorbu, jako jsou filmy nebo seriály, tûÏi‰tûm jsou publicistické pofiady, které doplÀuje regionální zpravodajství. Hovofiili jsme s její v˘konnou fieditelkou. text: Vladimír Kavãiak; foto: archiv
NOVÍ HRÁâI NA TELEVIZNÍM TRHU PhDr. Renata Pešková je výkonnou ředitelkou Public TV od března 2008. V médiích působí devatenáctým rokem. V únoru společnost Totalpress, s. r. o. uzavřela dohodu se společností UPC o šíření televizní stanice Public v jejich kabelové síti. Televize Public byla společností UPC vybrána jako náhrada za zpravodajskou televizi Z1, která ukončila vysílání v lednu tohoto roku.
44 EUROZPRAVODAJ
T
V Public vysílá v rámci digitální platformy ãistû na základû své satelitní licence, a to coby pfievzaté vysílání. Samotn˘ proces digitalizace regulované státem pfiede dvûma tfiemi lety poãítal s tím, Ïe se obohatí trh a Ïe digitalizace divákÛm pfiinese roz‰ífiení nabídky televizních programÛ, zejména ãeské provenience. Na co se ale vÛbec nemyslelo, byly dal‰í podmínky, které budou v souvislosti s digitalizací televizím vytvofieny, aby vÛbec mohly existovat a aby se vÛbec mohly uÏivit. Dnes není tou dÛleÏitou záleÏitostí licence. DÛleÏité je, zda má televize finanãní prostfiedky na to, aby mohla financovat náklady spojené s terestrickou distribucí ãi ne. Digitální licenci získalo pût subjektÛ, dnes v digitální platformû na základû této licence ale vysílá uÏ pouze Barrandov TV.
Můžeme předpokládat, že v budoucnu licence už nebudou udělovány, budou volné. Kdy ta situace nastane? Obecnû se pfiedpokládá, Ïe se tak stane v roce 2012, tak to souãasná legislativa nastavuje. Jak˘ ale bude skuteãn˘ stav, tûÏko odhadnout. Nepochybnû bude pfiímo závislá na podmínkách, které trh nabídne. Mám na mysli finanãní podmínky dané jednotliv˘mi provozovateli. Pojďme zpět k TV Public. Jaké jsou vaše plány do budoucna? Musím fiíci, Ïe za tûch dva a pÛl roku, co tady pÛsobím, jsme si jiÏ jist˘m procesem, nazvala bych ho stabilizaãním, snad pro‰li. V˘sledky sledovanosti se nezdají b˘t ‰patné, dokonce trvale narÛstají, coÏ mû utvrzuje v tom, Ïe na‰e televize nepochybnû diváky má. ZároveÀ v‰ak pfiipou‰tím, Ïe proces v˘voje z hlediska ekonomického je velice nároãn˘ a najít tu
V multiplexech je tak v tento okamÏik místa „habadûj“, a jestliÏe se TV Public jako subjekt vlastnící satelitní licenci dohodne s provozovatelem multiplexu, mÛÏe b˘t ‰ífien v rámci digitální platformy absolutnû bez problémÛ.
„VÝSLEDKY SLEDOVANOSTI SE NEZDAJÍ BÝT ŠPATNÉ, DOKONCE TRVALE NARŮSTAJÍ. NAŠE TELEVIZE DIVÁKY MÁ.“
TV Public vysílá na základě přidělené licence satelitní. Má to nějaké výhody? Ano, v rámci kabelové a digitální platformy jsme distribuováni jako ãistû „pfievzaté vysílání“. Je to regulérní pojem, stejnû vysílají i mnozí dal‰í v rámci kabelov˘ch, satelitních i jin˘ch systémÛ. Mezi nejznámûj‰í patfií tfieba HBO, ale mohla bych jich vyjmenovat mnohem víc. Jsou to v‰echno kanály, které mají licenci, ve vût‰inû pfiípadÛ satelitní, a v rámci kabelové platformy jsou ‰ífieny jako pfievzaté vysílání.
optimální rovnováhu mezi vynakládan˘mi prostfiedky není lehké. Musíte správnû odhadnout, jaké náklady mÛÏete vloÏit do programu návaznû na to, co trh generuje. Ale to je jen jedna strana mince. Extrémnû zatûÏující jsou distribuãní náklady. BohuÏel uÏ se nikdy nebudou opakovat 90. léta, to se nestane. Kromû jiÏ zmínûn˘ch úskalí dnes mimo jiné bojujeme
44-45 public tv EZ111-jr:NEW
3/10/11
7:49 PM
Stránka 45
P¤INÁ·ET ZAJÍMAVOSTI ZE ÎIVOTA
i s jak˘msi konzervativním pfiístupem ãeského prostfiedí. Mám na mysli pfiístup mediálních agentur a jejich vyuÏívání na‰eho komerãního ãasu. Setkáváme se s nevÛlí zakomponovat klientÛm do nabídek i men‰í televize. Diváci se přece čím dál víc polarizují a tzv. menšinový divák získává na významu. No ano, ale prolomit historicky vzniklé bariéry v ãeském prostfiedí je hroznû tûÏké. Vy jste se ale nicménû ptal, kam by mûla TV Public smûfiovat – takÏe Public urãitû bude i nadále usilovat o upevnûní své pozice alternativní televize. Nepochybnû chceme nበprogram zamûfiovat tak, aby byl co nejbliωí ãeskému divákovi. Jsme si jasnû vûdomi, Ïe konkurovat velk˘m televizím je nemoÏné, takÏe se snaÏíme pfiiná‰et pofiady, které budou ze Ïivota lidí. Urãitû mezi nû patfií reality formáty a ty bychom chtûli posílit. Prostû lidem pfiiná‰et zajímavosti ze Ïivota, kter˘ sami proÏívají, aÈ uÏ jde o podnûty z oblasti sportu, módy, kultury, bydlení, hobby atd. Rádi bychom, aby diváci mûli pocit, Ïe tak trochu nahlíÏíme do jejich ÏivotÛ a zab˘váme se jejich osudy. Jak se díváte na provázanost s internetem? Shodou okolností jsem na toto téma nedávno mluvila, kdyÏ jsem si dovolila ãeské prostfiedí rozdûlit do dvou základních skupin. Nemyslím to
„KONKUROVAT VELKÝM TELEVIZÍM JE NEMOŽNÉ, TAKŽE SE SNAŽÍME PŘINÁŠET POŘADY, KTERÉ BUDOU ZE ŽIVOTA LIDÍ.“ Za tento smûr, za tuto skupinu lidí vypovídají informace, které získáváme od provozovatelÛ rÛzn˘ch platforem, aÈ uÏ jsou to vût‰í, ãi men‰í kabelové sítû, zkrátka od tûch, ktefií pfiedkládají lidem nabídky a pfiiná‰ejí jim stále nûco novûj‰ího v oblasti technologií, zajímavûj‰ího a ko‰atûj‰ího a naráÏejí na to, Ïe tito lidé stále chtûjí svou âeskou televizi a nic víc je nezajímá. K internetu patfií druhá skupina televizních divákÛ. Jde o lidi niωích vûkov˘ch kategorií, ktefií mají blízko ke v‰em novinkám. Pro nû má smysl rozvíjet internetové vysílání, internetovou televizi a my hodláme tento trend intenzivnû rozvíjet. Je to oblast, která bude získávat ãím dál v˘znamnûj‰í pozici. I moji dva star‰í synové fiíkají: „Mami, prosím tû, co s nûjakou televizí? Co nám to tady vypráví‰, kdyÏ mám o nûco zájem, tak si najdu pfiesnû, co chci, jak˘ díl chci, stáhnu si to a podívám se na to, kdy chci. Nepotfiebuju Ïádn˘ program.“ Tím chci fiíct, Ïe internetovému vysílání fiíkám ano.
máme sekci mlad˘ch ve vûku kolem 25 let a ti za telefony lobují. Můžete se na konec pochlubit nějakou svou vlajkovou lodí, současnou nebo... Máte zfiejmû na mysli programovou záleÏitost. MoÏná to bude znít úsmûvnû, ale z nûkolika pofiadÛ uvedu alespoÀ dva, které jsou sv˘m obsahem diametrálnû odli‰né. Jako první pfiíklad bych uvedla pofiad Dortomanie, coÏ je pofiad o peãení,
„K INTERNETU PATŘÍ DRUHÁ SKUPINA TELEVIZNÍCH DIVÁKŮ. JDE HLAVNĚ O LIDI NIŽŠÍCH VĚKOVÝCH KATEGORIÍ.“
pochopitelnû pfiíli‰ dogmaticky. Na jedné stranû je skupina velice konzervativních divákÛ, ktefií si zkrátka budou chtít veãer sednout k televizi, pokud moÏno co nejjednodu‰‰ím zpÛsobem si tam naladit svoji âT 1, âT 2 atd., a vlastnû nemají ani vÛli pfiíli‰ experimentovat, hledat nûkde jinde.
Dalším krokem je spolupracovat s telefonními operátory, dostat se do telefonů... Nepochybnû. Urãitû i tento smûr chceme sledovat. Pfiipou‰tím, Ïe uÏ jsem také ãlovûk tro‰iãku z té jiné generace a nestaãím sledovat v‰echny trendy rozvoje ve v‰ech jeho segmentech. Av‰ak v Public TV
Televize Public posílila skupinu distribučních kanálů o push-video na mobilní telefony. Od 1. 6. 2011 tak mohou diváci objednávat speciálně připravené pořady do svých mobilů. Spuštění této služby je dalším krokem k multikanálové distribuci, kterou se chce TV Public vydat a být tak blíže i lidem, kteří nejsou aktivními diváky televizí.
kter˘ moderuje a pfiipravuje pan inÏen˘r Savinec. Jak uÏ je z názvu patrné, tak skuteãnû s takov˘mi tûmi „kuchyÀkami“ peãeme a ten pofiad má neuvûfiitelnou sledovanost. Tématem je prostû sladké peãení a Ïeny jsou tímto pofiadem úplnû nad‰eny. Z druhého spektra si urãitû velmi dobfie stojí pofiad Na rovinu, kter˘ moderuje dr. ·arapatka. Je to pofiad, v nûmÏ se setkáváme s politiky v privátní oblasti. Zajímáme se, kde Ïijí, jak Ïijí, jaké je jejich soukromí, kam jezdí na chalupu, kde rybafií, jaké jsou jejich koníãky atd. I tento formát si na‰el spoustu skalních pfiíznivcÛ. I EUROZPRAVODAJ 45
46-47 lifestyle uvod & dusak EZ111-jr:NEW
3/11/11
1:18 PM
Stránka 46
SPECIÁLNÍ P¤ÍLOHA
IMAGE FILTER
Lifestyle EUROZPRAVODAJ 01/2011 Nejen prací a chlebem živ je člověk. Proto si tak rádi děláváme radost novým oblečením, šperky (mezi něž samozřejmě patří i hodinky) a uměleckými díly. aro je od toho, abychom provûtrali skfiínû, nepotfiebné obleãení vûnovali na charitu a ometli pavuãiny z portrétu toho kníratého pána, o nûmÏ nám kdosi kdysi tvrdil, Ïe byl dûdeãkov˘m dûdeãkem. Nebo ho uÏ koneãnû nahradili obrazem, kter˘ se nám skuteãnû líbí.
J
Jaro je prostû ãasem zmûn a my se vám pokusíme naznaãit smûr, kter˘m se mÛÏete vydat. Zaãali jsme v˘stavami, které by Ïádn˘ milovník umûní nemûl propásnout. Podívali jsme se na to, co se letos nosí, vyzpovídali pfiedního ãeského návrháfie, uvafiili lahÛdky, v nichÏ nesmí chybût pivo, projeli se na ultralehk˘ch i jinak vychytan˘ch kolech, procestovali jednu exotickou zemi a vyzkou‰eli za vás nejnovûj‰í technické hraãky. Teì uÏ si mÛÏeme jen pfiát, aby vás nûco z na‰eho lifestylového koktejlu zaujalo a tfieba vám i zpfiíjemnilo nadcházející, snad uÏ teplej‰í, mûsíce. I
UMùNÍ HODINÁ¤Ò PraÏsk˘ orloj na Staromûstském námûstí slaví neuvûfiitelné v˘roãí – 600 let! Právû pfii této pfiíleÏitosti v prostorách pfiilehlé radnice, Rytífiského sálu a KfiíÏové chodby probíhá v˘stava hodin a hodinek „Umûní fiemesla hodináfiského“ financovaná bezpeãností agenturou ABL. Na ní samozfiejmû nechybí ani znaãka Omega. text: Anastasia Sochneva; foto: archiv Nejkomplikovanějšími modely světové výstavy byly jedinečné hodinky z luxusní kolekce The Trilogy. Unikátní trojice hodinek byla věnována velkým mistrům astronomie a astrologie.
P
rvní písemnou zmínku o praÏském orloji najdeme v fiíjnu roku 1410. Je z ní patrné, Ïe toto monumentální dílo je prací Mikulá‰e z Kadanû. Ten byl listinou z 9. fiíjna vyrozumûn, Ïe „za dokonãenou práci na astrolábu dostává v Praze dÛm u Havelské brány a na domû jest mu zapsáno 150 kop hotov˘ch penûz“. Komplikace vûÏních hodin, jako je
OMEGA PŘIVEZLA EXPOZICI ZE SVÉHO VLASTNÍHO MUZEA. K VIDĚNÍ TAK BYLY VELMI VZÁCNÉ KOUSKY. poloha Slunce ãi Mûsíce, astronomické cykly, zodiak a hvûzdn˘ ãas vycházely z v˘poãtÛ matematika a astronoma Jana ·indela, kolegy Jana Husa. Právû s jeho originální 46 EUROZPRAVODAJ
pÛvodní podobou, stejnû tak jako s prvním ãíselníkem, se bude moÏné seznámit v prÛbûhu v˘stavy. Souãasn˘ stroj a ãíselníky vycházejí totiÏ z novûj‰í, pfiepracované a zdokonalené verze orloje, na které v polovinû 15. století pracoval Jan Hanu‰ a po nûm Jan Táborsk˘, k nûmuÏ se váÏe povûst „O slepém mládenci“. K vidûní bude i místnost s dvanácti apo‰toly, ktefií zdobí
orloj od roku 1659, stejnû tak jako Smrt s pfies˘pacími hodinami a Marnivec se zrcadlem. OMEGA MÁ B¯T NA CO HRDÁ Nejvût‰í exhibiãní prostor v˘stavy náleÏí znaãce Omega. Tato ‰v˘carská ikona rozdûlila svou neobyãejnû úspû‰nou historii do pûti rÛzn˘ch sekcí, které jednotlivû reprezentují její know-how
46-47 lifestyle uvod & dusak EZ111-jr:NEW
3/11/11
1:18 PM
Stránka 47
METROPOLE TIPY
v oblasti chronometrie. První sekce zavede náv‰tûvníky do svûta olympijsk˘ch her. Nechybûjí zde mûfiicí pfiístroje a stopky z padesát˘ch let minulého století, kdy se hojnû zaãaly vyuÏívat i speciální strojky umoÏÀující mûfiit meziãasy. Krásn˘m exempláfiem jsou napfiíklad certifikované stopky z roku 1963 s logem italské chronometrické federace nebo stopky Omega MG 1159 na podstavci vyuÏívané v Lond˘nû na OH
sbírku certifikovan˘ch chronometrÛ s ultrapfiesn˘mi kalibry urãen˘mi do laboratofií, na kterou navazuje sekce CoAxial dedikovaná hodinkám vyuÏívajícím koaxiální krokové ústrojí u setrvaãky. Velmi hodnotn˘m kouskem je i jeden ze tfií prototypÛ Omega De Ville Co-Axial vyveden˘ ve tfiech rÛzn˘ch barvách zlata s vyryt˘m ãíslem 0/3. Jedním z nejkrásnûj‰ích exponátÛ jsou pak první náramkové hodinky na svûtû,
jedineãné hodiny z luxusní kolekce The Trilogy. „Astrolabium“ nese podtitul Galileo Galilei, „Planetarium“ je vûnováno Mikulá‰i Koperníkovi a „Tellurium“ památce Johannesa Keplera. KaÏdé z tûchto zlat˘ch hodinek fascinují svou sloÏitou vyspûlostí, neboÈ postupnû indikují témûfi v‰echno, na co si ve vesmíru vzpomenete. Pomocí modelu „Astrolabium“ lze napfiíklad urãit pozici Slunce, Mûsíce, v˘chod a západ Slunce spojen˘ se Tradiční švýcarská manufaktura Jaeger-LeCoultre přivezla ze svého muzea nejenom nejtenčí mechanické kapesní hodinky na světě, jejichž strojek měří pouhých 1,38 mm na šířku, ale také světově nejmenší hodinový strojek Calibre 101, který je vyráběný už od roku 1929. Od roku 1931 roste věhlas letos slavící legendy Reverso, která za 80 let neztratila na své nonšalantnosti a nadčasovosti. Součástí expozice byly pak i velmi složité strojky disponující tak složitými a hodnotnými funkcemi, jako je minutová repetice či věčný kalendář.
roku 1948. Dal‰ím velk˘m blokem jsou ikonické kreace propojující kreativní hodinafiinu s umûním a klenotnictvím. Tady vévodí dámské ‰perkové hodinky z roku 1950 a zcela unikátní pfiívûskové hodinky ve stylu art nouveau, které mají na zadní stranû pouzdra slavnou smaltovanou kresbu Psyché a Amora. Pánové naopak ocení v˘stavku vûnovanou misím do vesmíru, postavenou na legendárních variacích modelu Speedmaster, kter˘ si jako první hodinky na Mûsíci vyslouÏil pfiezdívku Moon-Watch. Tfie‰niãkou na dortu je první prototyp modelu Speedmaster Professional X-33 a Speedmaster Professional „Snoopy Award Limited Edition“. V neposlední fiadû je nutné zmínit dva dal‰í tematické bloky – zcela unikátní
jejichÏ mechanick˘ strojek byl osazen tourbillonem. Královskou komplikaci, jejímÏ údûlem je kompenzace vlivu
JEDNÍM Z EXPONÁTŮ VÝSTAVY BYLY PRVNÍ NÁRAMKOVÉ HODINKY NA SVĚTĚ, JEJICHŽ STROJEK BYL OSAZEN TOURBILLONEM. zemské pfiitaÏlivosti na pfiesn˘ chod strojku, usadili hodináfii do zlat˘ch hodinek uÏ v roce 1947. ULYSSE NARDIN NejsloÏitûj‰ími modely svûtové v˘stavy „Umûní fiemesla hodináfiského“ jsou zcela
svítáním a stmíváním v daném místû. Nechybûjí ani mûsíãní fáze, zatmûní Slunce a Mûsíce a v neposlední fiadû také v˘chod a západ Mûsíce. Díky automatick˘m hodinám „Planetarium“ pak je k dispozici zmínûn˘ astronomick˘ vûãn˘ kalendáfi (rok je indikován jako 365,24 dne) a pohyb planet ãi jejich vzájemné postavení od Merkuru po Saturn. Slunce je znázornûno ve stfiedu ãíselníku. Díky tûmto hodinkám také máte pfiedstavu o astronomick˘ch znameních. Tfietími automatick˘mi hodinkami je model „Tellurium“, kter˘ nabízí pohled na rotaci planety Zemû se stfiedem na severním pólu, kter˘ je zároveÀ stfiedem hodinek. Pomocí znázornûného poledníku Raka a Kozoroha je moÏné zjistit v˘chod a západ Slunce v dané lokalitû. Nechybí ani ukazatel mûsíãních fází. I EUROZPRAVODAJ 47
#
48 kultura mozaika NEW EZ111-jr:NEW
3/11/11
12:18 PM
Stránka 48
moz ai ka
KULTURA NAP¤Íâ REGIONY
Mozaika
Z nepfieberného mnoÏství událostí jsme pro vás vybrali ty nejzajímavûj‰í. Stručně... > Koncert Smokie Skupina Smokie zahrála v Brně 17. března. Zazněly hity jako Living Next Door To Alice, Don’t Play Your Rock’n’Roll To Me či Lay Back In The Arms Of Someone. Večer však nepatřil pouze
této legendě, jejichž některé písně české publikum zná i v coververzích tuzemských umělců. Jednou z předkapel byla česká skupina Tibet, kterou mnozí Brňané zaregistrovali již na festivalech Rio de Riviera.
Co vás zajímá... Premiéra v divadle Laterna magica pfiipomene 80. narozeniny Jifiího Srnce.
PRAÎSKÁ TAJEMSTVÍ Nová premiéra Laterny magiky s názvem Legendy magické Prahy se vrací formou i žánrovým rozpětím ke svým kořenům. Představení vychází z námětu jednoho z titulů Černého divadla Jiřího Srnce, který toto divadlo uvádělo v devadesátých letech (pod názvy Ahasver, Timewalker, Pražský chodec). V novém multimediálním projektu se diváci seznámí s více i ménû znám˘mi legendami, jimiÏ je Praha opfiedena: napfi. o nejznámûj‰ích obyvatelích Faustova domu – Faustovi a anglickém alchymistovi Edwardu Kelleym, o Chaninû, dcefii Ïidovského
> Mutující médium Klíčovou otázkou výstavy v Galerii Rudolfinum je to, co se vlastně za posledních 20 let stalo s českou fotografií jako uměním. Soustředí se tak nikoliv na průzkum všech
přežívajících žánrů fotografie, ale naopak na výskyt všech jejích nových mutací, často sahajících za její dosavadní hranice. Výstava představí kolem 150 děl od dvaceti autorů a dvou autorských dvojic pracujících přímo i nepřímo s fotografií a příbuznými médii. 48 EUROZPRAVODAJ
HUDEBNÍ FESTIVAL
Praha rozkvete hudbou Letos se bude konat jiÏ 66. roãník mezinárodního hudebního festivalu PraÏské jaro. Pfiislíbením mimofiádné události je jiÏ zahajovací koncert, kter˘ se bude konat 12. kvûtna a nabídne tradiãní provedení Smetanovy Mé vlasti v podání Orchestru PraÏské konzervatofie a dirigenta Jifiího Bûlohlávka. Na v˘roãní den Mahlerovy smrti 18. kvûtna je pfiipraven slavnostní galakoncert s provedením monumentální Mahlerovy 8. symfonie, na nûmÏ se vedle âeské filharmonie bude podílet i dal‰í velké tûleso – Symfonick˘ orchestr Severonûmeckého rozhlasu – a kromû mezinárodní sestavy vokálních sólistÛ PraÏsk˘ filharmonick˘ sbor, sbory z Hamburku a chlapeck˘ sbor
Boni pueri. Vzhledem k tomuto monstróznímu provozovacímu aparátu bude koncert poprvé ve festivalové historii situován do praÏské O2 Areny. V tomto roce se festival bude py‰nit úãastí nejlep‰ích svûtov˘ch orchestrÛ, k nímÏ patfií Berlín‰tí filharmonikové v první fiadû. Na závûreãném koncertû provedou pod taktovkou svého umûleckého ‰éfa sira Simona Rattla Mahlerovu Symfonii ã. 6. Náv‰tûvníci se mohou tû‰it i na vystoupení hvûzdné houslistky Lisy Batiashvili spoleãnû s New York Philharmonic nebo Michaela Tilsona Thomase a San Francisco Symphony. Vstupenky na festival jsou v prodeji v sítích TicketPro.
FEBIOFEST Nový ročník filmového festivalu.
obchodníka, která odmítá nabízené Ïenichy a vedena láskou tajemného Pána Vltavy vstupuje do fieky a vracívá se po stfiechách jen v podobû zelené koãky, o tajemn˘ch setkáních císafie Rudolfa II. s filozofem a mystikem a velkou osobností praÏské Ïidovské kultury rabínem Löwem a jeho golemem, a koneãnû o legendû spojené s vytvofiením staromûstského orloje. Pfiedstavení bude opût rozvíjet principy Laterny magiky, bude navazovat na její umûleck˘ odkaz a odkaz jejích tvÛrcÛ. Premiéra pfiedstavení je 3. bfiezna 2011 na Nové scénû Národního divadla. Námût, scénáfi, reÏie: Jifií Srnec Hudba: Kry‰tof Marek Choreografie: Petr Zusk. Kost˘my a masky: ·árka Hejnová
Nov˘ roãník mezinárodního filmového festivalu Febiofest zaãíná jiÏ 24. bfiezna. Febiofest, kter˘ zaãínal jako akce pofiádaná témûfi bez penûz, ale s nad‰ením pro pfiátele a filmové fanou‰ky, se bûhem let promûnil ve velk˘ filmov˘ festival, kter˘ si ale stále zachovává svÛj pÛvodní profil a cíl: v‰echno pro diváka. Program festivalu zahrnuje filmy v‰ech délek, ÏánrÛ a formátÛ a pfiiná‰í domácímu publiku to nejlep‰í z posledního roku vãetnû distribuãních premiér, retrospektiv a profilÛ. Objevuje také nová Febiofest teritoria a neznámé filmafie, pfiiná‰í sekci vûnovanou gay a lesbick˘m filmÛm, dûtsk˘m snímkÛm a také experimentálnímu filmu. Díky programu, pfiiná‰ejícímu v ‰irokém zábûru to nejlep‰í a nejnovûj‰í z celého svûta,
kvalitním projekcím a slavn˘m hostÛm, pfiitahuje festival kaÏd˘ rok poãetnûj‰í, otevfiené a zvídavé publikum v‰ech vûkov˘ch kategorií a vzbuzuje zájem domácí kritiky a tisku stejnû jako místních distributorÛ. Souãástí je i doprovodn˘ Musicfest, kter˘ pfiiná‰ejí to nejlep‰í z alternativní hudby.
49 PEMANOBRA:NEW
3/11/11
12:31 PM
Stránka 49
50-51 dox&leica EZ111-jr:NEW
3/10/11
8:07 PM
Stránka 50
KULTURA
FOTOGRAFIE
Svět současné fotografie Kulturní Ïivot v Praze je na vzestupu – mimo jiné díky ãinnosti kvalitních galerií se souãasn˘m umûním. Na popularitû zvlá‰tû získává fotografie a na to sázejí praÏské galerie DOX a Leica. pfiesnû to, co ve mnû tyto obrazy vyvolávají. Vûci nejsou v podstatû ani dobré ani ‰patné. VÏdycky mû zajímalo zobrazovat oba tyto extrémy,“ fiíká Parr. ASSORTED COCKTAIL V˘stava Assorted Cocktail (v˘bûrová smûs) byla poprvé uvedena v Kolínû nad R˘nem na veletrhu Photokina v roce 2006, v rámci kterého byla autorovi udûlena Cena Ericha Salomona. Expozice pfiedstavující práce z let 1983 aÏ 2009 obsahuje v˘znamné tematické cykly Last Resort (Poslední útoãi‰tû), Small World (Mal˘ svût), Bored Couples (Znudûné páry), Common Sense (Zdrav˘ rozum), Think of England (Mysli na Anglii) spolu s dal‰ími sériemi Think of Germany (Mysli na Nûmecko), Knokke le Zoute (Riviéra
V
Centru souãasného umûní DOX je moÏné aÏ do 16. kvûtna 2011 zhlédnout rozsáhlou fotografickou v˘stavu britského autora Martina Parra. V Leica Gallery Prague je do 3. dubna k vidûní retrospektiva neménû slavného fotografa Michela Comteho, kter˘ se vûnuje hlavnû focení portrétÛ a módy. Martin Parr, ãlen prestiÏní agentury Magnum Photos, je jedním z nejvíce respektovan˘ch a také diskutovan˘ch souãasn˘ch tvÛrcÛ, kter˘ ovlivnil celou generaci fotografÛ. Specifick˘ úhel pohledu, jasné barvy, humor a jemná ironie vytváfiejí dnes jiÏ nezamûniteln˘ rukopis umûlce, kter˘ se s oblibou pohybuje mezi Ïánry. Je úspû‰n˘m fotoÏurnalistou, zároveÀ ãasto pracuje 50 EUROZPRAVODAJ
MARTIN PARR SE PROSLAVIL ZEJMÉNA FOTOGRAFIEMI ZACHYCUJÍCÍMI BĚŽNÝ ŽIVOT BRITSKÉ STŘEDNÍ TŘÍDY.
konceptuálním zpÛsobem a nevyh˘bá se ani módní fotografii a reklamû. KOUZLO V·EDNOSTI Parr se proslavil zejména sv˘mi fotografiemi z 80. let zachycujícími bûÏn˘ Ïivot britské stfiední tfiídy, které vyvolaly rozporuplné reakce. Od 90. let, kdy díky spolupráci s agenturou Magnum Photos stále více cestuje, se jeho námûty
roz‰ifiují dále za hranice Velké Británie. Vûnuje se globálním tématÛm masové spotfieby, turistiky a komunikace; zkoumá národní charakteristiky a stále se zvy‰ující uniformitu dne‰ního svûta. Sv˘m pfiístupem vytváfií novou formu souãasného sociálnû kritického dokumentu. „KdyÏ lidé pfii pohledu na mé fotografie mají chuÈ smát se a plakat zároveÀ, to je
Od roku 1994 je Parr členem fotografické společnosti Magnum. V poslední době přesunul svůj zájem směrem k filmu a začal pracovat s fotografií i v jiných oblastech, jako je například móda a reklama.
Knokke le Zoute), Mexico, Glasgow, Phone Project (Projekt telefon) a nejnovûj‰í cyklus Luxury (Luxus). SBùRATEL KURIOZIT Parr je v˘raznou osobností v ‰ir‰ím kontextu. Je stále velmi aktivním fotografem, bûhem své kariéry pfiipravil více neÏ ‰edesát publikací a nespoãet v˘stav. Vûnuje se dokumentární filmové tvorbû, pÛsobí jako editor a kurátor. Jeho velkou vá‰ní je sbûratelství. Vlastní jednu z nejrozsáhlej‰ích sbírek
50-51 dox&leica EZ111-jr:NEW
3/10/11
8:07 PM
Stránka 51
GALERIE PRAHA
fotografick˘ch publikací, sbírá fotografie pfieváÏnû britsk˘ch autorÛ, pohlednice a suven˘ry. PraÏskou v˘stavu doplÀuje ukázka z jeho obsáhlé sbírky objektÛ a kuriozit reflektujících politické a sociální události – konviãkou ve tvaru hlavy Margaret Thatcherové poãínaje pfies hodinky se Saddámem Husajnem aÏ po toaletní papír s bin Ládinem. Parrova sbûratelská ãinnost
V roce 1978 získal Michel Comte objednávky na první práce v zahraničí: reklamní kampaně pro oděvní domy Emanuel Ungaro
na mezinárodní úrovni. Jedineãná schopnost zachytit tváfie a tûla se mu stala témûfi loveckou posedlostí. V˘stava Not Only Women vychází z pfiedpokladu, Ïe obraz módy, a zvlá‰È té Ïenské, byl pfiíli‰ ãasto zkoumán pouze z pohledu ikonografického a stylistického. Michel Comte tento pfiedpoklad zcela vyvrací. Jeho náhlé nápady se neomezují pouze na plasticko-estetické
fotografuje, nejsou nikdy pouhé pfiedmûty, jsou vÏdy osobami, které se fotografovi dafií transformovat na ikony souãasné Ïenskosti.
POVOLÁNÍ: SVùTOV¯ FOTOGRAF Na poãátku devadesát˘ch let minulého století se Comte stal jedním z nejobjevnûj‰ích svûtov˘ch fotografÛ módy
COMTEHO ÎENY Mezi akty a portréty modelek, hereãek a dal‰ích umûlkyÀ patfií ty nejv˘znamnûj‰í, které Comte ve své kariéfie fotografoval – mezi jin˘mi napfiíklad supermodelky Verushka a Iman, Claudia Schiffer,
ČINNOST COMTEHO SE ROZHODNĚ NEOMEZUJE POUZE NA MÓDU A PORTRÉTY.
zkoumání objektu, jeho obrazy nejsou pouze dobfie zinscenovan˘m divadlem, kde hlavní pfiedstavitelkou je Ïena. Comte se stylistickou dokonalostí odkr˘vá intimitu Ïenskosti. V jeho Ïensk˘ch portrétech vystupují na neutrálním pozadí obrysy obliãejÛ a siluety tûl. Nacházíme zde i kompozice, kde pozadí oÏívá a stává se souãástí hlavního motivu. Îeny, které
Helena Christensen, Cindy Crawford, Carla Bruni (je autorem slavn˘ch skandálních aktÛ první dámy Francie), Gisele Bündchen. Pfied jeho objektivem se ocitly i hvûzdy filmového prÛmyslu Catherine Deneuve, Sharon Stone, Sophia Loren nebo Charlotte Rampling. Nechybûly ani zpûvaãky Sandra Bernhard, Tina Turner nebo Whitney Houston.
a portrétÛ. Pracoval na reklamních kampaních slavn˘ch znaãek, jako jsou Nike, Revlon, Lancôme nebo Jaguar. Jeho ãinnost se neomezuje pouze na portréty a módu, stále více se vûnuje fotoreportáÏi. Cestuje na místa váleãn˘ch konfliktÛ – do Izraele, Iráku a KambodÏi. Mnoho prací vy‰lo bûhem jeho kariéry téÏ kniÏnû. I
V · E C H N Y F O T O G R A F I E N A S T R A N ù 5 0 © M A R T I N PA R R ; F O T O G R A F I E N A S T R A N ù 5 1 © M I C H E L C O M T E
FOTOGRAFICKÁ TVORBA JE PODLE PARRA JISTOU FORMOU SBĚRATELSTVÍ. rezonuje s jeho fotografickou tvorbou, na kterou sám autor nahlíÏí jako na jistou formu sbûratelství. V˘stava Not Only Women pfiiná‰í do âeské republiky ty nejv˘znamnûj‰í a nejzajímavûj‰í Ïenské portréty z produkce ‰piãkového ‰v˘carského fotografa Michela Comteho. Za svou tfiicetiletou kariéru fotografoval svûtovû známé hereãky, modelky, zpûvaãky a dal‰í umûlkynû. RYTͤ FOTOGRAFIE V˘jmeãn˘ v˘stavní projekt pofiádá Leica Gallery Prague ve spolupráci s galerií Vernon. V˘stava Michel Comte. Not Only Women. Feminine Icons of our Times pfiedstaví v âeské republice jednoho z nejvût‰ích fotografÛ a portrétistÛ souãasnosti – Michela Comteho. Geraldine Chaplin o nûm fiekla: „Je to potuln˘ rytífi fotografie: tulák, dobrodruh, nomád s fotoaparátem.“ Bûhem své kariéry cestoval po celém svûtû, pracoval na reklamních kampaních pro znaãky, jako jsou Gianfranco Ferré, Dolce & Gabbana, Armani nebo Versace. Zafiadil se mezi nejÏádanûj‰í fotografy módy
a Chloé. Následující rok se přesunul do Paříže a odtud v roce 1981 do New Yorku, kde pak začal spolupracovat s ikonickým časopisem Vogue US.
EUROZPRAVODAJ 51
52-53 moda EZ1111-jr:NEW
3/10/11
8:13 PM
Stránka 53
NA MOLU A V ULICÍCH
Nejen Ïeny by se mûly fiídit módními trendy. Zvlá‰tû v souãasné dobû, kdy je módní prÛmysl intenzivnû zamûfien na muÏe, je ‰koda nevyuÏít v‰ech moÏností, které se nabízejí. Experimentovat letos mohou i pánové, ktefií si vût‰inou potrpí na pohodlné obleãení. Sako ‰ité na míru tak zkuste zkombinovat s leÏérními dÏíny a mokasíny, které se nosí v˘hradnû naboso. Nabojte se i stylu inspirovaného americk˘mi univerzitami – pfies decentní mikinu pfiehoìte sportovní sako a doplÀte o bílé plátûné kalhoty, ve v˘sledku dosáhnete ideálního outfitu pro letní procházku. Pohodlné ko‰ile, triãka s límeãky ve stylu preppy a plátûné tenisky jsou také povoleny – moderní dandyové jistû ocení kvalitní látky a decentní stfiihy. Styl retro proniká hlavnû do oblasti módních doplÀkÛ. Dámsk˘m doplÀkem ãíslo jedna je ‰átek, kter˘ si mÛÏete uvázat ve stylu Grace Kelly. Tmavé br˘le ve tvaru koãiãích oãí vám poslouÏí
NOVÝMI MÓDNÍMI DOPLŇKY SE STALY RETRO ZRCADLOVKA A LOMOGRAF. i tuto sezonu a kolekci agresivních bot na jehlov˘ch podpatcích doplÀte jemn˘mi balerínkami a elegantními páskov˘mi sandálky. Kabelky ve tvaru vaku vymûÀte za pfiísné bra‰ny uãitelek v pfiírodních odstínech hnûdé a béÏové. Pánové by si mûli vyzkou‰et br˘le se siln˘mi obrouãkami, nosí je ironiãtí intelektuálové ve stylu Woodyho Allena. V‰eobecná posedlost fotografováním pfiivedla ke vzniku nového módního doplÀku – tím je tak trochu staromódní zrcadlovka nebo lomograf. JiÏ zmínûné mokasíny a boat shoes se stanou samozfiejmou náhradou za sandály. I EUROZPRAVODAJ 53
52-53 moda EZ1111-jr:NEW
3/10/11
8:15 PM
Stránka 52
NOVINKY PRO JARO A LÉTO
MÓDNÍ TRENDY NOVÉ KOLEKCE PRO ŽENY A MUŽE NABÍZEJÍ PROSTOR PRO KOMBINOVÁNÍ
Móda
JARO & LÉTO 2011
Eurozpravodaj přináší stručný přehled trendů pro jarní sezonu. Na této dvoustraně naleznete průvodce casual oblečením a doplňky, které nesmíte opomenout. aro uÏ koneãnû klepe na dvefie a je nejvy‰‰í ãas k pfiípravû ‰atníku na novou sezonu, která nabízí rozsahlé moÏnosti stylingu jak pro vyznavaãe strohé klasiky, tak i pro milovníky uvolnûného casual stylu. Dámy mohou stále sázet na klasiku v podobû trenãkotu, kter˘ proslavila znaãka Burberry. Pozornost si zaslouÏí fakt, Ïe tento nadãasov˘ kousek vám poslouÏí nejen jako svrchní odûv. OdváÏné si mohou trenãkot vzít místo ‰atÛ – staãí umná kombinace s v˘razn˘mi doplÀky a originální look je na svûtû. V kurzu je opût ultraÏensk˘ styl ze 70. let. VzpomeÀte si na hvûzdy Biancu Jagger nebo Jerry Hall, které mûly v oblibû pfiiléhavé siluety. Inspirovat se mÛÏete rustikálním stylem Brigitte Bardot, svÛdnû mÛÏete pÛsobit i v ohrnut˘ch dÏínách a pánské ko‰ili.
J
52 EUROZPRAVODAJ
54-55 sloboda EZ111-jr:NEW
3/10/11
8:20 PM
Stránka 54
ROZHOVOR
FASHION to roz‰ífiilo a chtûl jsem otevfiít vlastní obchod. Pomáhá vám studium ekonomiky při vedení obchodu? Ze zaãátku mi to hodnû pomáhalo, protoÏe jsem musel dûlat v‰echno sám, a dodnes umím odhadnout, které návrhy budou ekonomicky zajímavé. Tady v Praze se nevyplatí dûlat v˘stfiední vûci, protoÏe je nikdo nebude nosit. Moje znaãka se chová trÏnû a komerãnû – to, co se vyrábí, se musí prodávat. Před kolika lety jste ten první obchod otevřel? To bylo v roce 2003, první obchod byl v pasáÏi âerná rÛÏe, kde jsme
OBLEČENÍ, KTERÉ SE NEZAKLÁDALO NA STŘIHOVÝCH KONSTRUKCÍCH, KTERÉ JSOU ZNÁMÉ, ČESKÝ ZÁKAZNÍK NEAKCEPTOVAL. fungovali asi pût let, poté mnû místo pfiestalo vyhovovat a pfiesunuli jsme cel˘ obchod do T˘nské ulice, kde jsme pfiedtím asi ãtyfii roky také mûli poboãku. Pfied dvûma lety jsme se ale rozhodli pfiestûhovat obchod do Rytífiské ulice a jsme spokojeni. Máme také internetov˘ obchod.
EKONOM MÓDY âesk˘ módní návrháfi Jozef Sloboda pÛsobí na trhu s pánsk˘m casual obleãením, které se vyznaãuje mladistvostí a originálními detaily. V rozhovoru pro Eurozpravodaj fiekl, jak zaãínal a proã se v âesku nevyplatí navrhovat extravagantní módu. text: Anastasia Sochneva; foto: archiv Jozef Sloboda Původně se Jozef Sloboda zaměřoval na výrobu dámských a pánských oděvů pro formální příležitosti – společenských šatů nebo obleků.
54 EUROZPRAVODAJ
B
utik v Rytífiské ulici je pfiipraven k prodeji nové kolekce pro jaro a léto 2011. Co Jozefovi poslouÏilo jako inspirace k v˘robû nové kolekce a nakolik obtíÏné je vést vlastní znaãku s mal˘m t˘mem zamûstnancÛ?
Jaké byly vaše návrhářské začátky? Po stfiední ‰kole jsem se chtûl vûnovat navrhování a v˘robû obleãení a pfiíleÏitostí tehdy v âesku nebylo moc. Kromû toho nejsem vystudovan˘ návrháfi, absolvoval jsem ekonomickou ‰kolu. ZaloÏil jsem tedy ateliér a zaãali jsme dûlat zakázky a postupem ãasu se
Nakolik je pro vás důležitý? Prodáváte tam hodně? Internetov˘ obchod jsme zfiídili hlavnû kvÛli poptávce mimopraÏsk˘ch zákazníkÛ. Z velké ãásti funguje díky stálé klientele a máme minimální procento vráceného zboÏí. Na druhé stranû objem prodaného zboÏí na internetu je stále men‰í neÏ u nás v prodejnû.
54-55 sloboda EZ111-jr:NEW
3/10/11
8:20 PM
Stránka 55
PÁNSK¯ STYL POD DROBNOHLEDEM
Zasáhla vás současná ekonomická situace? Pro obchod s módním oblečením to muselo být těžké... Nበrozvoj také rozhodnû ovlivnila celková ekonomická situace. V Praze je velk˘ úbytek turistÛ a my to cítíme, protoÏe tvofií pfiibliÏnû polovinu na‰í cílové skupiny. Na‰e obleãení si ãasto kupují jako tak trochu alternativní suven˘r z Prahy. Ti turisté nebo klienti, o kterých mluvíte, už předem vědí, že existuje takový obchod českého designéra, nebo se k vám dostanou náhodou? Inzerujeme samozfiejmû nejen v ãasopisech, ale i v turistick˘ch prÛvodcích a ti lidé se za námi ãasto i víckrát vracejí. Máme tfieba zákazníky z Francie, ktefií nበkaÏd˘ rok nav‰tûvují. Co se objeví v nové kolekci pro jaro a léto? Inspiroval jste se světovými trendy?
Kdo k vám chodí nakupovat? Máte nějakého typického zákazníka, nebo jsou to vždy odlišní lidé? Cílová skupina je pfiibliÏnû mezi 20 a 40 lety a ti zákazníci se znaãnû li‰í. Mohou to b˘t mladí kluci, ktefií si
Vyplatí se vůbec módnímu návrháři v Česku navrhovat oblečení v souladu s aktuálními světovými trendy? Myslím, Ïe ne. Párkrát jsem se snaÏil udûlat nûco inovativního. Obleãení, které by se napfiíklad nezakládalo na stfiihov˘ch konstrukcích, které jsou známé – tak to ãesk˘ zákazník neakceptoval.
Jozef Sloboda navrhl i design vlastní prodejny v Rytířské ulici v centru Prahy. Jako ekonom se snaží regulovat výdaje a vždy bere
Nosíte sám modely, které navrhujete? Ano, ale samozfiejmû to míchám s jin˘mi znaãkami. Ani ‰piãkov˘ kuchafi pofiád nejí svá vlastní jídla. Rád nakupuju a ãerpám inspiraci v Lond˘nû.
v úvahu prodejnost své produkce. Své vzdělání vidí jako velkou výhodu a tvrdí, že by návrhář měl uvažovat nejen kreativně, ale i komerčně. Ví, o čem mluví – má zaměstnance a prodejnu, které potřebuje uživit, a to není na českém trhu s módou snadné.
ZAKLÁDÁM SI NA TOM, ŽE VÝROBA JE A VŽDYCKY BUDE V ČECHÁCH. POKUD SE TEDY NĚCO ZÁSADNĚ NEZMĚNÍ... tfieba na‰etfií na triãko, nebo naopak klienti, ktefií si koupí pÛlku kolekce. Zakázkové tvorbě se tedy věnujete pořád? To jsem musel hodnû zredukovat kvÛli omezen˘m ãasov˘m moÏnostem. MÛÏe se ale stát, Ïe nûkomu ze zákazníkÛ obleãení stfiihovû nebo velikostnû nesedí, protoÏe máme omezen˘ velikostní sortiment, a tak jsme pfiipraveni to upravit. Vûnuju se ale i individuálním zakázkám nebo tomu, Ïe zákazníkovi nûco z kolekce u‰ijeme na míru... Kde probíhá výroba? Zakládám si na tom, Ïe v˘roba je a vÏdycky bude v âechách. Pokud se nûco zásadnû nezmûní a my neotevfieme dvacet prodejen, potom bych samozfiejmû uvaÏoval o zmûnû. Taková expanze by ale pfiipadala v úvahu aÏ v pfiípadû vstupu nûjakého investora.
To je pro mû vÏdy tak trochu zavádûjící otázka. My dûláme obleãení, které má urãit˘ rukopis a lidé to poznají. Nejde ani tolik o trendy, jde spí‰ o to, Ïe se snaÏíme dûlat modely se zajímav˘mi detaily. Obvykle se vûnujeme kouskÛm, které se prodávají a nosí, reagujeme na poptávku a moje kolekce na sebe navazují.
cílovou skupinu a od toho se odvíjí servis. Na‰i zákazníci nevyÏadují nijak mimofiádn˘ servis, kter˘ nabízejí tfieba butiky v PafiíÏské, nicménû jsme schopni zdarma upravit zakoupené obleãení a vycházíme zákazníkÛm maximálnû vstfiíc.
Jaký důraz na servis kladete ve svých obchodech? Máme vûci cenovû dostupné pro ‰ir‰í
Co si u vás může koupit manažer – půjde především o oblečení pro volný čas? Máme spí‰e casual vûci, ale ‰ijeme i ko‰ile na zakázku. MÛÏeme se vûnovat i stylingu manaÏera. Mám zákazníky, o které se celkovû starám – pfiedstavujeme vizi stylingu, o kter˘ se postaráme. V prodejnû ale máme v˘hradnû obleãení na voln˘ ãas. Jak velký je tým kolem značky? Mám tfii zamûstnance a t˘m externistÛ. Je těžké ustát v konkurenčním boji? S vlastní znaãkou je to na ãeském trhu obtíÏné. Móda se povaÏuje za pofiderní záleÏitost, pfiestoÏe ve svûtû je to opaãnû. I
EUROZPRAVODAJ 55
56-57 outdoor cyklo EZ111-jr:NEW
3/11/11
4:51 PM
Stránka 56
OUTDOOR
CYKLISTIKA
KARBONOVÉ ·PERKY Jaro pomalu pfiichází, a tak je naãase si rozmyslet, jaké kolo se vyplatí pofiídit pro outdoorové aktivity. Nejen automobilov˘ prÛmysl se prudce vyvíjí – v˘robci kol pfiicházejí rok co rok s novinkami, z nichÏ se vám zatoãí hlava. u nároãného v˘voje, kter˘ si mÛÏe dovolit jen nûkolik nejsilnûj‰ích hráãÛ v oboru. Po nûkolik mûsícÛ se zkou‰í ideální fie‰ení a rÛzné technologie. I pouh˘ch pár vláken mÛÏe zcela zmûnit vlastnosti rámu. Ten musí b˘t maximálnû tuh˘ v oblasti stfiedu a hlavového fiízení, a naopak pfiiná‰et komfort v oblasti sedlové trubky a zadních vzpûr. Roli hraje kvalita materiálu i pouÏit˘ch technologií. Zatímco levné karbonové rámy hrají spí‰e na efekt a spoléhají na neznalost a nad‰ení spotfiebitelÛ, ‰piãkové fie‰ení si v nároãnosti na v˘voj a zpracování v niãem nezadá s leteck˘m prÛmyslem.
Snad v žádném dalším oboru nejsou na materiál kladeny tak náročné požadavky, jako je tomu při výrobě kol. Minimální hmotnost stojí proti nutnosti výdrže v extrémních podmínkách. Nekompromisní tuhost v okamžiku střídá potřeba maximálního komfortu. To vše vyžaduje neustálé zlepšování technologií. Společnosti však musí počítat s levnými výrobky z Asie, které zaplavují trh, přestože zdaleka nedosahují požadované kvality...
V
áÏí ménû neÏ sedm lahví dobrého vína, stojí jako men‰í auto, pouÏívají materiály jako formule 1. Konstruktéfii pak pfiirovnávají nároãnost jejich v˘voje k vesmírnému programu. Cyklistika je v âesku natolik oblíbená, Ïe své kolo vlastní témûfi kaÏd˘. Málokdo ale tu‰í, jak rychle se industrie vyvíjí a jaké jsou nejnovûj‰í trendy ve v˘robû kol. Trendy, které fie‰í nejen vzhled, ale i ‰piãkovou funkãnost, díky níÏ si svÛj v˘let o to
NEJVĚTŠÍM TRENDEM VE VÝROBĚ KOL JE UŽITÍ KARBONU PŘI VÝROBĚ RÁMŮ. víc uÏijete. Pojìme se podívat, co momentálnû h˘be cyklistick˘m svûtem... Karbon je v souãasné cyklistice velmi módním materiálem. DÛvodem jsou jeho vynikající vlastnosti. Má vysokou tuhost, nízkou hmotnost, dobfie
56 EUROZPRAVODAJ
navrÏen˘ rám umí b˘t zároveÀ komfortní. Není proto divu, Ïe témûfi kaÏdá znaãka má dnes v nabídce alespoÀ pár modelÛ na rámu spleteném z uhlíkov˘ch vláken. Ale jak uÏ to v Ïivotû b˘vá, kdyÏ dva dûlají totéÏ, není to vÏdy totéÏ. Vyrobit karbonov˘ rám uÏ dnes umí kdejaká asijská továrna. Díky pouÏití ménû kvalitních materiálÛ a pfievzat˘ch, nepÛvodních technologií pfiitom cena rámu z uhlíku padá dolÛ stejnû rychle, jako stoupá jeho obliba. ManaÏer jakékoli znaãky kol touÏící po karbonovém modelu pak jen ukáÏe na konkrétní typ provedení v katalogu bezejmenné asijské továrny a za pár t˘dnÛ má ve skladu kontejner pln˘ „znaãkov˘ch“ kol. Velcí v˘robci kol v‰ak takto nepostupují. V˘voj v oboru tlaãí neustále dopfiedu. Cesta ke ‰piãkovému rámu zaãíná
S CYKLISTIKOU MŮŽETE ZAČÍT V JAKÉMKOLI VĚKU, NAVÍC PŘI JÍZDĚ NA KOLE NERISKUJETE PŘETÍŽENÍ KLOUBŮ. V cyklistickém svûtû je v souãasnosti jedním z lídrÛ zpracování karbonu znaãka Merida, která pfied nûkolika lety vybudovala v nûmeckém Magstadtu v˘vojové stfiedisko vybavené nejmodernûj‰ími technologiemi a práce nûmeck˘ch konstruktérÛ ji brzy vynesla na vrchol. KdyÏ u sv˘ch modelÛ napfiíklad pfii‰la s unikátním fie‰ením vnitfiní v˘ztuhy rámové trubky, která ji dûlí na dvû komory, s doposud neskuteãn˘mi hodnotami tuhosti, zcela pfievrátila „pravidla hry“ v oboru. AÈ uÏ se letos rozhodnete obnovit svou stáj kol, nebo ne, cyklistiku vám rozhodnû schvalujeme. Je to totiÏ jeden ze sportÛ, které nezatûÏují klouby, podporují vytrvalost a jsou vhodné pro kaÏd˘ vûk. I
> V˘bûr obleãení PROâ ZVOLIT PRÒKOPNICKÉ VLÁKNO MERINO: Při jízdě na dvou kolech máte možnost skutečně pocítit přírodu kolem sebe. Nevyplatí se ovšem podcenit oblečení, které zvolíte – mělo by být prodyšné a přizpůsobivé meteorologickým vlivům. Ideálním materiálem do hor je například vlákno merino, protože tam přirozeně patří, od začátku je tvořeno s tím, aby se lehce vyrovnalo s extrémy počasí – proto je tak prodyšné a schopné přirozeně regulovat teplotu. Průkopníkem v této oblasti byla například novozélandská společnost Icebreaker, jež vyrábí mimo jiné oblečení pro silniční cyklistiku.
56-57 outdoor cyklo EZ111-jr:NEW
3/11/11
4:51 PM
Stránka 57
TRENDY NA KOLO text: redakce foto: archiv
1
Do terénu jen s pořádnou výbavou... Uvažujete-li o dlouhé túře na kolech, vyplatí se investovat do vybavení vyvinutého profesionály. Neobejdete se bez funkčního oblečení i technických vymožeností. 1. Ninety Six Carbon Team D. Vyvinuto jako závodní speciál pro 29. letní olympiádu v Pekingu. Konstrukce vyřešila obtížnost terénu, aniž slevila z akcelerace. 2. Sedlo Merida. Lehké sedlo pro horská i silniční kola v různých barevných provedeních.
2
z prodyšného materiálu, bezpečnostní reflexní lemování. 7. Multifunkãní bra‰na. Průhledné pouzdro na mapu a GPS, otvor na kabel. 8. MTB PRO. Zpevněná vnější podešev z nylonu přiléhá k pedálům a odvádí bahno. 9. Multifunkãní náfiadí. Imbusové
3. Cadence Short. Superkomfortní šortky z merina z cyklistické řady Icebreaker. 4. Sluneãní br˘le. Vyměnitelná průhledná skla – do mlhy i na slunce. 5. Icebreaker. Atletický oděv, který se doslova pohybuje s vámi. 6. Rukavice Merida. Hřbet
klíče, montpáky na pláště, nerezový nůž a šroubováky. 10. Multisport Superlite. Nejtenčí ponožky ze sportovní řady jsou multifunkční. 11. Merida. Obousměrná pumpička s manometrem a výměnným adaptérem na galuskový ventilek a autoventilek.
4
3
6
5
7
8
11
9 10
EUROZPRAVODAJ 57
58-59 gurman pivo EZ111-jr:NEW
3/11/11
4:58 PM
Stránka 58
KUCHYNù
FOOD SERVIS ivo má v ãeské kuchyni bohatou tradici. Pro obohacování pokrmÛ se pouÏívalo tfieba pfii pfiípravû zvûfiiny (ãiní maso kfiehãím), drÛbeÏe, ryb, ale také rÛzn˘ch polévek a ka‰í. K nejtradiãnûj‰ím pivním pokrmÛm, kromû vepfiového na pivû, patfií pivní polévka. Recept na ni mÛÏete najít tfieba v proslulé kuchafice Magdaleny Dobromily Rettigové. Jak uÏ bylo naznaãeno, pivo je tradiãní pfiísadou také pfii pfiípravû rÛzn˘ch druhÛ masit˘ch jídel. MÛÏeme ho pouÏít pfii peãení vepfiového a hovûzího masa. Vhodné je k du‰ení masa do gulá‰e, pouÏívá se také k podlévání peãené kachny, husy nebo kufiete.
P
Ménû znám˘m faktem je, Ïe kufiecí maso pfiipravované s pivem se skvûle hodí k exotickému ovoci (napfi. ananasu, pomeranãi, kiwi apod.). V ãesk˘ch zemích jsou oblíbené také tradiãní olomoucké tvarÛÏky naloÏené v pivû. Dal‰í ãeskou pivní specialitou je kapr na pivû, kter˘ se podává v nûkter˘ch domácnostech na Vánoce. Pfii vafiení s pivem je nutné poãítat s tím, Ïe ãím déle se pivo v pokrmu vafií, tím v˘raznûj‰í mu dodává chuÈ. Hofiká chuÈ chmele pomáhá vyrovnávat plnost krémov˘ch, s˘rov˘ch a na oleji zaloÏen˘ch jídel. AniÏ v˘raznû ovlivníme chuÈ pokrmu, staãí pfiidat jen malé mnoÏství piva (pfiibliÏnû jednu lÏíci). Pivo obsahuje pivní kvasnice a díky tomu se v˘bornû hodí i na peãení. Peãivo získá jemnûj‰í texturu a kfiupavûj‰í kÛrãiãku. I
PIVO = SKVùLÁ CHUË POKRMU V ãesk˘ch zemích se pivu jako ingredienci pro vafiení dostává pozornosti uÏ od 15. století. Je tedy ãas koneãnû z nûj nûco vyzkou‰et... > NALOÎEN¯ ROMADUR BUDETE POT¤EBOVAT:
* * * *
40 dkg romaduru svûtlé pivo mlet˘ kmín mletá ãervená paprika
Romadur nakrájíme, posypeme kmínem, paprikou, vloÏíme do sklenice a zalijeme pivem, tak aby byl s˘r potopen˘. V‰e dáme na okenní parapet (na teplo a svûtlo) uleÏet
na 3-5 dní. Pak krásnû voÀav˘ romadur vyndáme na talífiek a podáváme s peãivem namazan˘m máslem. Nezapomínáme samozfiejmû zapíjet pivem. Podobnû se dají nakládat i olomoucké tvarÛÏky. K nim je dobré ale naskládát do velké sklenice i na plátky nakrájenou cibuli, kapii, feferony a zalít je smûsí oleje a piva. Sklenici pak uloÏíme do chladna a tmy a necháme asi 14 dní odleÏet. Servírujeme s chlebem a zeleninou.
> PIVOVARSKÁ ZEL≈AâKA BUDETE POT¤EBOVAT:
* uzen˘ v˘var, 400 g kysaného zelí * kapka oleje, 1 bílá cibule * polévková lÏíce mleté papriky * 100 g ÏampionÛ * 100 g oravské slaniny * 100 g paprikové klobásy * 100 g uzeného masa * 150 ml smetany, 3 vût‰í brambory * polévkové kofiení, bobkov˘ list, mlet˘ pepfi, sÛl, petrÏelová naÈ
> POMAZÁNKA Z PIVNÍHO S¯RA BUDETE POT¤EBOVAT:
* * * * * * * *
450 g pivního s˘ra dvû stfiednû velké bílé cibule pár cherry rajãátek ãerstvá paÏitka na ozdobení 75 g másla 100 ml poctivé desítky lÏíci hofiãice mlet˘ zelen˘ pepfi, mletou papriku
Pivní s˘r nakrájíme na tenké plátky a poskládáme na talífi. Pfiidáme máslo také
na tenké plátky a velmi najemno nakrájenou cibuli. Poté v‰e lehce poprá‰íme mletou sladkou paprikou a zelen˘m pepfiem. Dozdobíme rajãátky a paÏitkou a servírujeme se sklenkou piva. Na talífii si kaÏd˘ sám svou porci s˘ra rozmíchá s pivem a spojí do pomazánky. Ta se následnû maÏe na ãerstvé svûtlé peãivo. V˘borné jsou k pivní pomazánce i lehce opeãené toasty nebo pod grilem narychlo osmahnuté francouzské bagety.
> CANDÁT V PIVNÍM TùSTÍâKU BUDETE POT¤EBOVAT:
* 750 g filetu z candáta * olej na smaÏení * dva strouÏky ãesneku * 5 vajec, 150 ml desítky * 125 g hladké mouky * ãerstvá bazalka a plocholistá petrÏelová naÈ * bramborové pyré * tymián, citron, paÏitka, sÛl, zelen˘ pepfi * listov˘ salát podle chuti
58 EUROZPRAVODAJ
Tento recept sice pfiímo neobsahuje pivo jako ingredienci, v˘bornû se ale hodí pro kombinaci s ním. Uzen˘ bok, slaninu, cibuli, Ïampiony a uzené maso nakrájíme na kostky. Postupnû orestujeme v hrnci dozlatova. Pfiisypeme papriku a zalijeme v˘varem. Pfiidáme pokrájené kysané zelí a vafiíme. Po 10 minutách pfiidáme na kostky nakrájené brambory, poté zahustíme, dochutíme a necháme provafiit. Dozdobíme smetanou.
Filet z candáta ponecháme s kÛÏí, kterou nafiízneme. Osolíme, lehce opepfiíme zelen˘m pepfiem a pokapeme citronovou ‰Èávou. Oddûlíme Ïloutky od bílkÛ a z bílkÛ vy‰leháme tuh˘ sníh, kter˘ vmícháme do pfiedem pfiipravené smûsi ÏloutkÛ, mouky a piva. Filety vkládáme do tûstíãka, potom smaÏíme v rozpáleném oleji. Rybu servírujeme s bramborov˘m pyré, do kterého pfiedtím vmícháme nasekané bylinky, a s listov˘m salátem.
58-59 gurman pivo EZ111-jr:NEW
3/11/11
4:58 PM
Stránka 59
PRO GURMÁNY text: redakce; foto: archiv
> PEâENÁ PANENKA BUDETE POT¤EBOVAT:
* 1 kg vepfiové panenky, 1/2 celeru * 1 mrkev, 500 ml oleje Na glazování ‰alotky: * 750 g ‰alotek, 90 g másla * 1 lÏíci cukru, ãerné pivo * 1 lÏíce ãerstvého tymiánu, sÛl, pepfi * nasekaná ãerstvá petrÏelová naÈ Na omáãku: * 250 ml ãerného piva * 100 g hladké mouky * 1 mrkev, 1/2 celeru, bobkov˘ list Na ‰pecle: * 250 g polohrubé mouky * perlivá minerálka, sÛl, 1 vejce * 100 g másla
Panenku oãistíme, nakrájíme na 200gramové váleãky. Jednotlivé kousky masa naloÏíme do oleje, do kterého jsme pfiedtím dali na kostiãky nakrájen˘ celer, mrkev a nasekan˘ rozmar˘n. Maso
> PEâENÁ HUSÍ JÁTRA BUDETE POT¤EBOVAT:
* 500 g husích jater * 2 vût‰í cibule * 90 g ostrého keãupu * 2,5 dl ãerného piva * 5 polévkov˘ch lÏic oleje * 10 krajícÛ chleba * sÛl, pepfi, ãesnek, Tabasco, ãerstv˘ tymián
Játra oãistíme, osolíme, opepfiíme a zprudka opeãeme v teflonové pánvi. Pak
necháme alespoÀ jeden den marinovat. Poté jej opeãeme na grilu z obou stran tak, aby se vytvofiila kÛrãiãka. Hotové maso odstavíme, aby se ‰Èávy uvnitfi propojily. Do velké pánve vloÏíme ‰alotky a zalijeme pivem. Pfiidáme máslo, cukr, tymián, podle chuti sÛl a pepfi a pfiivedeme k varu. Zvolna dusíme 10 minut, aÏ se tekutina témûfi vypafií a ‰alotky jsou zlatohnûdé. Na omáãku orestujeme kofienovou zeleninu nakrájenou na kousky spoleãnû s bobkov˘m listem a pepfiem. Podlijeme ãern˘m pivem a v˘pekem z masa. Provafiíme a zahustíme zásmaÏkou pfiipravenou z mouky a tuku. Z polohrubé mouky, vody, soli a vejce vytvofiíme fiid‰í tûsto. Z nûj pomocí speciálního struhadla tvofiíme ‰pecle, které vkládáme do vroucí vody. AÏ vyplavou na hladinu, vyjmeme je a na pánvi opeãeme dozlatova.
je odstavíme z plotny a necháme okapat pfiebyteãn˘ tuk. V pánvi orestujeme na oleji cibulku dozlatova, pfiidáme keãup a Tabasco. V‰e orestujeme, pfiidáme ãerné pivo a necháme ãásteãnû zredukovat. Dochutíme solí, zelen˘m pepfiem a rozetfien˘m ãesnekem. Necháme zchladnout a pfielijeme na opeãená játra. Z krajícÛ chleba vykrojíme koleãka a lehce je opeãeme na grilu. Chleba pfielijeme játry se ‰Èávou, dozdobíme tymiánem. I INZERCE
60-61 oman EZ111-jr:NEW
3/10/11
8:26 PM
Stránka 60
VE SVùTù
NA CESTÁCH
OMÁN: KRAJINA PÚ·TÍ A VÁDÍ Príchodom kaÏdej zimy lomcuje so mnou túÏba po spoznávaní ìalek˘ch krajín. UÏ som si za posledn˘ch 18 rokov zvykol tráviÈ zimné obdobie v niektorej z exotick˘ch, hlavne tropick˘ch krajín. Na cestách si vystaãím s 12 kg ÈaÏk˘m batohom.
V
batohu mám v‰etko potrebné na spanie pod ‰irákom, na obleãenie a ãosi na jedenie. O ostatné sa postará príroda a niekedy aj dobrí ºudia. Nebolo to inak ani v roku 2009. Prijal som ponuku môjho priateºa botanika Va‰ka z Kosmonos zúãastniÈ sa ako zoológ prírodovednej a poznávacej expedície do Ománu. ëal‰í ãlenovia expedície boli geológ a speleológ Jarda a paleobotanik Honzo. Cestu sme absolvovali poÏiãan˘m terénnym dÏípom 4 x 4. Omán má rozlohu 309 500 km2, teda je viac ako ‰est krát väã‰í ako Slovensko. Îije tu pribliÏne 2,2 milióna obyvateºov. Hlavné mesto je Masqat. Omán je absolutistickou teokratickou monarchiou, v ktorej je v‰etka moc sústredená v rukách sultána a jeho 60 EUROZPRAVODAJ
rodiny. Rozhoduje o svetskej aj cirkevnej moci neobmedzene. Súãasn˘ sultán Qaboos bin Said al Said nastúpil na trón v roku 1970, keì s pomocou Britov krvavo zvrhol vládu svojho konzervatívneho otca Saida Hin Timura. Postupne sa krajina pod jeho vedením otvárala svetu. Jeho vláda je vysoko tolerantná voãi ostatn˘m ‰tátom a z rozhovorov s domorodcami je vidieÈ, Ïe si ho vysoko váÏia. VODA âISTÁ... Napriek tomu, Ïe väã‰iu ãasÈ krajiny pokr˘va piesoãná alebo ‰trková pú‰È, je tu mnoho prírodn˘ch a kultúrno-historick˘ch zaujímavostí. Îiaden turista nevynechá náv‰tevu niektor˘ch z mnoÏstva such˘ch rieãísk – vádí, ktoré sa menia v divoké riavy v období daÏìov alebo poãas prudk˘ch lejakov. Voda modeluje uÏ státisíce rokov tieto údolia so strm˘mi a vysok˘mi brehmi, z ktor˘ch strháva v‰etko, ão nie je kompaktné so skalnou stenou. Vádí sú jedin˘mi zdrojmi vody, ktorá sa
miestami v hlbok˘ch depresiách udrÏí po cel˘ rok. V mnoh˘ch vádí je vybudovan˘ systém kanálov, ktoré zvádzajú vodu z horn˘ch oblastí desiatky kilometrov do osídlen˘ch lokalít na zavlaÏovanie terasovit˘ch políãok. Voda, ktorá nimi preteká, je taká ãistá, Ïe v nej Ïijú húfy rybiek. Skalné steny ponúkajú pre horolezcov nároãné cesty, ktor˘ch zdolávanie je pri teplotách aÏ 40 °C veºmi nároãné. Pre prírodovedcov sú vádí oázou mnoÏstva rastlín a exotick˘ch Ïivoãíchov. Medzi najkraj‰ie vádí patria nesporne Wadi Tiwi a Wadi Ash Shab, ktoré zvádzajú vody z horstva Hajar Ash Sharqi aÏ do Arabského mora na severov˘chodnom pobreÏí. DIVOKÁ JAZDA Mnohí snáì ani nevedia, Ïe práve na Arabskom polostrove sa nachádza najrozsiahlej‰ia piesoãná pú‰È na svete Rub al-Chálí, ktorej väã‰ia ãasÈ sa rozprestiera na území Saudskej Arábie ale siaha aj do Jemenu a Ománu. Pre
Ještě v průběhu 20. století byl Omán poměrně zaostalou zemí, což se ovšem změnilo s příchodem současného sultána Qaboose bin Saida, který začal uskutečňovat modernizaci Muscatu (a potažmo celého Ománu), přičemž se snažil o zachování jeho historického rázu.
60-61 oman EZ111-jr:NEW
3/10/11
8:26 PM
Stránka 61
ČEKAJÍ VÁS ÚCHVATNÉ SCENERIE, MOŘE, HORY I VODOPÁDY, ZELEŇ I POUŠŤ, MEŠITY I POLOROZPADLÉ PEVNOSTI A PASOUCÍ SE STÁDA KOZ.
Na mnoha místech narážíte na zapomenuté polorozpadlé pevnosti či strážní věže, tu a tam na oázu, jinde zase na malebnou vesničku, občas se vám naskytne nádherný pohled po okolí – je tu mnoho drobných míst a detailů, které dohromady dávají ten překrásný celek jménem Omán.
turistov sú v‰ak vyhºadávané piesoãné duny Wahibah v severov˘chodnej ãasti krajiny, ktoré sú dlhé 100 km a dosahujú v˘‰ku aj 100 m. Tu si náv‰tevníci môÏu vyskú‰aÈ jazdu autom po piesku, a kto nemá odvahu, ochotne ho za poplatok domorodci prevezú divokou jazdou po piesoãn˘ch dunách. ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY Zo ‰tyroch lokalít svetového prírodného a kultúrneho dediãstva UNESCO, ktoré sa nachádzajú v Ománe, patrí prvenstvo archeologick˘m lokalitám Bat, Al-Khutm a Al-Ayn. Predstavujú miesta s najstar‰ími dejinami na Arabskom poloostrove súvisiace s mezopotámskou civilizáciou (4300–3100 pred n. l.). Tvoria ich hrobky v podobe úºov, budované láman˘mi ploch˘mi kameÀmi s jedn˘m otvorom. Svetové prvenstvo patrí aj hradu Bahla zo 7. storoãia, teda z obdobia Arabskej invázie a prevzatia islamu, ktor˘ bol zaraden˘ v roku 1987 do zoznamu svetového kultúrneho dediãstva UNESCO. Patrí k najväã‰ím hradom vybudovan˘m z blata. V období daÏìov neraz dochádza k de‰trukcii múrov, ktoré je treba neprestajne opravovaÈ. K ìal‰ím atraktivitám Ománu patria jaskyne, prepadliská s moÏnosÈou
kúpania, hrobka Jóba, mauzóleum Ibn Aliho, historická kadidlová karavánová cesta, ktorá prechádzala z Ománu cez Jemen aÏ do oblasti Stredozemného mora. V jednom ãlánku sa ani zìaleka nedá predstaviÈ mnoÏstvo zaujímav˘ch miest, ktoré natrvalo zanechajú stopy v pamäti. NùCO NAVÍC PRO CESTOVATELE Do zemû samotné je moÏné se dostat s nûkolika leteck˘mi spoleãnostmi – nejãastûji se létá s Gulf Air, pokud ale mÛÏete, vyhnûte se jim a zvolte radûji Swiss Air nebo KLM! Co se t˘ãe v‰eobecn˘ch informací a ubytování, je Omán zemû dost drahá (mûnou je ománsk˘ rial, cca 55 Kã) a s ubytováním je tady docela problém. Dá se zde sice najít pár rozumn˘ch kompromisÛ „pohodlí a bezpeãnost versus cena“, ale není jich mnoho. Jedním z nich je napfiíklad hotel Ramada Qurum. Pokud ale preferujete velké, drahé a neosobní hotely, o nocleh se bát nemusíte. Co se t˘ãe poãasí, nejlep‰í je nav‰tívit tuto zemi v období od fiíjna do dubna, kdy se teplota pohybuje na velmi pfiíjemn˘ch 25–30°C. V druhé pÛlce roku (na‰e léto) jsou teploty vcelku nesnesitelné, kolem 40 °C a ãasto i víc. Dal‰í vûc – vízum. Ignorujte stránky ministerstva zahraniãí. Vízum
není potfieba zafiizovat pfiedem, nepotfiebujete ani fotku, staãí po pfiíletu zaplatit 3 OMR. Omán má hodnû kvalitní síÈ silnic, takÏe kromû pár míst, jako jsou píseãné duny a rozvodnûné úpatí hor (tzv. vádi) se v‰ude dostanete normálním autem, jinak to chce 4 x 4 jeep. Jezdí se vpravo, pfiipravte se ov‰em na to, Ïe fiidiãi témûfi vÛbec neblikají, jinak jsou ale vcelku ukáznûní – pfiedev‰ím proto, Ïe místní policie moc nediskutuje, a pfiekroãíte-li napfiíklad rychlost (max. 120 km/h), prostû vám zabaví na pût dní auto a zaplatíte pokutu. ZapÛjãení auta je bezproblémové, na leti‰ti Saeeb u Muscatu je asi 10 rÛzn˘ch autopÛjãoven. Platí se kolem 30 USD/den, kilometry jsou neomezené. Cestování vlastním pronajat˘m autem má tu v˘hodu, Ïe u‰etfiíte hodnû penûz. Taxi jsou tady extrémnû drahá. Doporuãujeme vám pofiídit si také automapu, i kdyÏ znaãení cest je pomûrnû dobré, neplatí to ale vÏdycky. Dejte si pozor i na to, Ïe obãas se na silnici procházejí kozy a sem tam i velbloudi – protijedoucí fiidiãi vás ale na‰tûstí vût‰inou pfiedem upozorní blikáním. Na závûr snad jediné – pokud chcete pfii tro‰e fantazie okusit nefal‰ovanou arabskou pohádku, vyrazte smûr Omán. I EUROZPRAVODAJ 61
62-63 tech EZ111-jr:NEW
3/11/11
12:03 PM
Stránka 62
NOVINKY
TECHNIKA
DOTEKY RETRA
Hračky jsou věci, které nemusíte mít, ale chcete je. Protože jsou krásné a zábavné. Zesilovač pro iPod, plnicí pero, sluchátka, hodinky nebo počítačová myš jsou bezesporu předměty denní potřeby. Proč ale používat tyto věci obyčejné, když můžete mít něco extra?
1
1. FUJI FINEPIX X100 (cena: 25 000 Kã) Stylový kompakt v retrostylu se hodí jak pro profesionálního fotografa, tak i pro nadšence, který hledá mimořádnou kvalitu snímků. Nabízí snímací čip formátu APS-C s rozlišením 12,3 Mpx a pevný objektiv Fujinon s ohniskem 23 mm a světelností f2.0. Zajímavě řešený hledáček nabízí jak elektronický obraz snímané scény, tak optický průhledový hledáček. Tělo je designováno velmi klasicky, nechybí manuální nastavení. www.mall.cz
62 EUROZPRAVODAJ
2. JAWBONE JAMBOX (cena: 3500 Kã) Nejmenší bezdrátový reproduktor na světě vyvinulo studio FuseProject. Jambox se dokáže přes Bluetooth nebo konektor připojit k hudebnímu přehrávači nebo zařízením jako iPhone nebo iPad. Výkon reproduktoru je 85 decibelů a pod elegantním krytem se ukrývají stereoreproduktory, basový reproduktor a baterie vydrží až deset hodin. Váha 347 gramů je komfortní pro přenášení kamkoliv. www.jawbone.com
3. VERTU ASCENT X (cena: cca 100 000 Kã) Nově představený model luxusních mobilních telefonů nabízí špičkové materiály a perfektní zpracování. Dvoupalcový displej krytý safírovým sklíčkem má standardní rozlišeni QVGA. Mobil podporuje sítě třetí generace a všechna čtyři pásma GSM. Výbava zahrnuje A-GPS, Bluetooth, microUSB konektor, e-mailový klient a hudební přehravač. Na příjmu telefon vydrží až 300 hodin. www.vertu.com
62-63 tech EZ111-jr:NEW
3/11/11
12:03 PM
Stránka 63
NùCO PRO FAJN·MEKRY NA HRANÍ
2
3
4
5
4) ULTRASONE EDITION 10 (cena: 50 000 Kã) Nově vyvinutá sluchátka nabízí 3D zvuk kombinovaný s luxusním designovým zpracováním. Edition 10 jsou prvními sluchátky s otevřenou konstrukcí, přičemž při vývoji tvaru se vycházelo z tvaru motýlích křídel, což se projevilo na celkovém designu. Kovové náušníky jsou potaženy rutheniem a součástí provedení je opracované dřevo zebrano. Součástí limitované edice je i dekorativní stojánek s logem. Edition 10 jsou
vybaveny technologiemi S-Logic Plus a ULE. Kabel je optimalizován pomocí aramidových vláken, díky kterým nabízí vyšší vodivost, extremní pevnost v tahu s minimálním paměťovým efektem. Jestli toužíte mít něco trendy, pak jsou to právě tato sluchátka. www.hudebniraj.cz 5) SONUS FABER TOY SPEAKER (cena: cca 21 000 Kã) Pouhých 265 mm vysoký reproduktor má výkon 100 W
a dosahuje skutečně masivního zvukového projevu. Potažený kůží, nebo „oblečený“ do dřevěných panelů – obě varianty jsou pro milovníky kvalitního řemeslného zpracování to pravé. Cena se podřizuje nárokům na hudebnost a perfektní zpracování. Není tajemstvím, že Sonus Faber patří mezi nejčastěji kopírované repro soustavy a svými vlastnostmi slouží konkurentům jako reference, se kterou si své výrobky musí srovnávat. www.sonusfaber.com
EUROZPRAVODAJ 63
64-65 penelope EZ111-j:NEW
3/10/11
8:37 PM
Stránka 64
OSOBNOST
FILMOV¯ SVùT
HEREâKA PENÉLOPE CRUZ:
Madona Madridu... Budí pozornost. Vejde do místnosti a všichni zmlknou. Kromě krásy proslula ohnivá Španělka ještě něčím. Zásadně se zamilovává do mužů, s nimiž natáčí. text: redakce; foto: 20th Century Fox
ako malá touÏila stát se taneãnicí. Pfies nesporn˘ taneãní talent ale byla Penélope vÏdycky hlavnû hereãkou. Jakmile spatfiila zapnutou kameru, hnala se pfied ni a zaãala tancovat, zpívat, recitovat a pfiedvádût se. „DokáÏe zahrát cokoli, protoÏe v ní jsou obsaÏeny v‰echny emoce, jaké existují. Je nûÏná i prudká, vá‰nivá i romantická, temperamentní i melancholická, veselá i smutná. Ona vlastnû nehraje. Do kaÏdé postavy dává kus sebe. Je skvûlá,“ fiíká o ní ‰panûlsk˘ reÏisér Pedro Almodóvar.
svou roli musela foneticky pfiepisovat. „Pfii natáãení jsem se ãasto cítila jako outsider. Kolikrát jsem nerozumûla, co fiíká mÛj hereck˘ partner, a nevûdûla jsem, co po mnû chce reÏisér. Myslím, Ïe je to na m˘ch ran˘ch rolích nûkdy vidût.“ Pfiesto o ni byl kvÛli její kráse zájem. První herecké zku‰enosti zaãala sbírat uÏ ve ·panûlsku, kde v patnácti ode‰la z taneãní konzervatofie, protoÏe ji nebavila dfiina v tûlocviãnû, a místo toho obráÏela konkurzy na rÛzné televizní show. Jejím prvním vût‰ím úspûchem bylo natáãení videoklipu pro ‰panûlskou hudební skupinu Mecano. Uvedení videoklipu jí pfiineslo nejen dal‰í pracovní nabídky, ale také první velkou lásku.
Îivotní pfiíbûh Penélope Cruz Sanchez, která 28. dubna oslaví své sedmatfiicáté narozeniny, nûkdy b˘vá pfiirovnáván k Popelce. Coby dcera automechanika a kadefinice nemûla cestu ke slávû nejjednodu‰‰í. Ona sama ale tvrdí, Ïe chudé prostfiedí, ve kterém vyrostla, jí dalo víc, neÏ by jí mohla dát ta nejlep‰í herecká ‰kola. „Mûla jsem krásné a ‰Èastné dûtství. Celé dny jsem sedávala u matky v kadefinictví a poslouchala v‰echny ty Ïeny, které k ní chodily. Sly‰ela jsem stovky pfiíbûhÛ a poznala stovky osudÛ a kaÏd˘ ve mnû nûco zanechal. Z kaÏdého jsem si kousek vzala a to je celé tajemství mého herectví.“
Dal‰í úspûch pfii‰el v jejích sedmnácti, kdy natoãila eroticky ladûn˘ film Jamón, jamón. Rázem se stala nov˘m sexsymbolem ·panûlska a nabídky se zaãaly hrnout. Pro Penélope v‰ak byly smyslné scény
J
Nebýt režiséra Pedra Almodóvara, možná by nezůstala ničím jiným než krásnou, ale průměrnou herečkou. Byl to tenhle avantgardní Španěl, kdo z ní dokázal dostat to nejlepší. Právě v jeho filmech září nejvíc, zatímco ve spoustě jiných je podle kritiků víc ozdobou než dobrou herečkou. 64 EUROZPRAVODAJ
Tohle a její krása, díky které se jako skoro neznámá mladá dívka uchytila v Hollywoodu. Ne nadarmo se Penélope pfiezdívá ·panûlská ãarodûjka nebo Madona Madridu. KdyÏ totiÏ z rodného ·panûlska dorazila na svÛj první americk˘ konkurz, umûla anglicky pouze tfii slova. A je‰tû dlouho poté si kaÏdou
nezdráhá mluvit jako o milostném. S jeho reÏisérem Pedrem Almodóvarem jsou od té doby nejbliωími pfiáteli. Milenci se z nich nestali jenom kvÛli reÏisérovû homosexuální orientaci. Almodóvar funguje dnes jako její vrba. KdyÏ se jí nedafií v milostn˘ch vztazích, je první, komu volá a komu se vyplakává do telefonu. Obvykle se zamilovává pfii natáãení... „Nikdy jsem s nik˘m nezaãala chodit bûhem natáãení!“ prohla‰uje Penélope. „VÏdycky aÏ po nûm.“ Nicménû pravdou zÛstává, Ïe se bûhem práce zamilovala do pomocného reÏiséra Thomase Obermaiera, herce Matta Damona, Joshe Hartnetta ãi Toma Cruise, s nímÏ se potkala pfii natáãení filmu Vanilkové nebe. Chodili spolu celé tfii roky, a dokonce byli zasnoubení, ale dnes o nûm mluví jenom velmi nerada. Po rozchodu s Cruisem pfii‰la znovu láska, která vznikla „na place“. Pfii natáãení filmu
„ZÁSADNĚ NELŽU O SVÉM OSOBNÍM ŽIVOTĚ. TO JE MOJE ZÁSADA. ALE NEZNAMENÁ TO, ŽE BUDU NĚKOMU SDĚLOVAT DETAILY ZE SVÉHO SOUKROMÍ.“ utrpením a chvíli dokonce uvaÏovala, Ïe se vzdá herectví a vrátí se k tanci. „Mûla jsem odpor ke v‰emu, co jen zavánûlo sexualitou a smyslností. Ostfiíhala jsem si napfiíklad vlasy nakrátko a chodila ãasto v kalhotách. Nenávidûla jsem milostné scény po mnoho let.“ U herectví ale zÛstala, protoÏe si Ïivot bez kamer v té dobû uÏ nedokázala pfiedstavit. PrÛlomem v její kariéfie se stal snímek V‰e o mé matce, kde ztvárnila roli jepti‰ky, která se spustí s transvestitou. Film jí otevfiel dvefie do Hollywoodu a pfiinesl jí dal‰í vztah, o kterém se Penélope
Sahara se zamilovala do Matthewa McConaugheyho. VydrÏelo jim to rok. V roce 2008 se zamilovala do dal‰ího – zatím posledního – hereckého kolegy. Je jím ‰panûlsk˘ herec Javier Bardem a Penélope o nûm tvrdí, Ïe je jejím osudem. Paradoxní je, Ïe právû s Javierem Bardemem natoãila své první filmové milostné scény, které ji tolik otrávily a kvÛli kter˘m si ostfiíhala vlasy na jeÏka. O sedmnáct let pozdûji – pfii natáãení filmu Woodyho Allena Vicky Cristina Barcelona – propadla jeho kouzlu. Loni si ho dokonce vzala. I
64-65 penelope EZ111-j:NEW
3/10/11
8:37 PM
Stránka 65
66 adresar EZ111-jr:NEW
3/11/11
www.prodeco.cz
str.67 ZAT a. s. www.zat.cz
Stránka 66
str.37 GO! Express & Logistics, s. r. o.
str.49 PEMANOBRA GROUP s.r.o.
www.general-overnight.cz
www.pemanobra-group.cz
str.68 RWE Transgas, a.s. www.rwe.cz
str.9 První Elektro, a.s.
str.25 IC Hotels a.s.
www.prvnielektro.cz
www.ichotels.cz
str.27 Royal Golf Club Mariánské Láznû www.golfml.cz
str.29 Film Festival Tennis Cup
str.41 Business Golf Cup www.businessgolfcup.com
str.59 Francouzská restaurace v Obecním domû www.francouzskarestaurace.cz
www.euronovagroup.com
str.11 âEPS, a.s. www.ceps.cz
str.13 CPI Hotels www.cpihotels.cz
66 EUROZPRAVODAJ
www.eurozpravodaj.com
str.2 PRODECO, a.s.
7:09 PM
Adresáfi inzerentÛ X. ROâNÍK 1/2011
67 ZAT:NEW
3/10/11
9:09 PM
Stránka 67
68 RWE:NEW
3/11/11
1:09 PM
Stránka 68