Marketingová strategie sportovního klubu Boroboard

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU

Marketingová strategie sportovního klubu Boroboard Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracoval:

Mgr. Jan Šíma

Stanislava Slavovová

Praha, 2013

ABSTRAKT

Tato diplomová práce se zabývá marketingovou strategií sportovního klubu Boroboard pro sezónu 2013/2014. Klub sídlí ve městě Samokov v Bulharské republice a zabývá se rozvojem snowboardingu. Na základě teoretických poznatků bude analyzováno prostředí ve kterém klub funguje, což napomůže definování možných úskalí, se kterými se může setká. Práce pak bude sloužit jako návrh strategie a plán činností, který může klub v následující sezóně uplatnit. KLÍČOVÁ SLOVA Marketingová strategie, Marketingový mix, Marketingová komunikace, Snowboarding

ABSTRACT This diploma thesis deals with the marketing strategy of the sport club called Boroboard. This club takes place in Samokov, Bulgaria. The club competes in snowboard disciplines. On base of the theoretical knowledge, there will be made external analysis, wich will help to define possible problems, they will have to deal with next season. The thesis will be plan of possible actions, that could be done for the future prosperity.

KEY WORDS Marketing strategy, Marketing mix, Marketing comunication, Snowboarding

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu. V Praze, dne 20.8.2013 …………………………… Stanislava Slavovová

Poděkování: Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu práce Mgr. Janu Šímovi za odbornou pomoc a náležité připomínky při realizaci této práce. Zároveň děkuji za čas strávený konzultací práce. Dále děkuji klubu Boroboard za poskytnutí potřebných informací. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat Fakultě tělesné výchovy a sportu, která mi umožňuje současné studium.

  1    ÚVOD  .....................................................................................................................................  3   2    CÍLE  A  ÚKOLY  .....................................................................................................................  4   3    TEORETICKÁ  VÝCHODISKA  ...........................................................................................  5   3.1    MARKETING  ..............................................................................................................................  5   3.2    STRATEGICKÉ  PLÁNOVÁNÍ  ..................................................................................................  6   3.3    MARKETINGOVÁ  STRATEGIE  ..............................................................................................  8   3.3.1    POSLÁNÍ  ...............................................................................................................................................  9   3.3.2    CÍLE  .....................................................................................................................................................  10   3.3.3    PŘÍLEŽITOSTI  .................................................................................................................................  10   3.4    SLUŽBY  ....................................................................................................................................  11   3.4.1    NEHMOTNOST  ................................................................................................................................  12   3.4.2    NEDĚLITELNOST  ..........................................................................................................................  12   3.4.3    PROMĚNLIVOST  ............................................................................................................................  12   3.4.4    POMÍJIVOST  .....................................................................................................................................  13   3.5    MARKETINGOVÉ  NÁSTROJE  .............................................................................................  13   3.5.1    PRODUKT  ..........................................................................................................................................  14   3.5.2    CENA  ...................................................................................................................................................  14   3.5.3    DISTRIBUCE  ....................................................................................................................................  15   3.5.4    PROPAGACE  .....................................................................................................................................  16   3.5.5    LIDÉ  .....................................................................................................................................................  16   3.5.6    PROCES  ..............................................................................................................................................  17   3.5.7    PREZENTACE  ..................................................................................................................................  17   3.6    MARKETINGOVÁ  KOMUNIKACE  ......................................................................................  18   3.6.1    REKLAMA  .........................................................................................................................................  20   3.6.2    DIRECT  MARKETING  ...................................................................................................................  21   3.6.3    PODPORA  PRODEJE  .....................................................................................................................  22   3.6.4    PUBLIC  RELATIONS  .....................................................................................................................  22   3.6.5    EVENT  MARKETING  ....................................................................................................................  24   3.6.6    SPONZORING  ..................................................................................................................................  25   3.7    SNOWBOARDING  ..................................................................................................................  26   3.7.1    HISTORIE  SNOWBOARDINGU  .................................................................................................  27   3.7.2    FREESTYLE  SNOWBOARDING  ................................................................................................  28   3.7.3    ALPSKÉ  DISCIPLÍNY  ....................................................................................................................  29  

1

3.7.4    SNOWBOARDCROSS  ....................................................................................................................  29  

4    METODOLOGIE  ................................................................................................................  31   4.1    SLEPT  ANALÝZA  ...................................................................................................................  31   4.2    POZOROVÁNÍ  .........................................................................................................................  32   4.3    HLOUBKOVÉ  INTERVIEW  ..................................................................................................  33   4.4    SWOT  ANALÝZA  ....................................................................................................................  34  

5    ANALYTYCKÁ  ČÁST  .......................................................................................................  36   5.1    BULHARSKÉ  SPORTOVNÍ  PROSTŘEDÍ  ..........................................................................  36   5.2    SNOWBOARD  KLUB  BOROBOARD  ..................................................................................  37   5.2.1    ORGANIZAČNÍ  STRUKTURA  .....................................................................................................  38   5.2.2    ČINNOST  KLUBU  V  SEZÓNĚ  2012/2013  ............................................................................  39   5.3    SLEPT  ANALÝZA  KLUBU  BOROBOARD  .........................................................................  42   5.4    SWOT  ANALÝZA  KLUBU  BOROBOARD  ..........................................................................  44  

6    STRATEGIE  KLUBU  BOROBOARD  V  SEZÓNĚ  2013/2014  .................................  47   6.1    SEGMENTACE  ........................................................................................................................  47   6.2    KONKURENCE  ........................................................................................................................  48   6.3    POSLÁNÍ,  CÍLE  .......................................................................................................................  49   6.3.1    KLUBOVÉ  CÍLE  ...............................................................................................................................  50   6.3.2    SPORTOVNÍ  CÍLE  ...........................................................................................................................  51   6.3.3    EKONOMICKÉ  CÍLE  ......................................................................................................................  51   6.4    KALENDÁŘ  PRO  SEZÓNU  2013/2014  ...........................................................................  52   6.5    ROZPOČET  ..............................................................................................................................  53   6.6    MARKETINGOVÝ  MIX  ..........................................................................................................  55   6.6.1    PRODUKT  ..........................................................................................................................................  55   6.6.2    CENA  ...................................................................................................................................................  58   6.6.3    DISTRIBUCE  ....................................................................................................................................  59   6.6.4    PROPAGACE  .....................................................................................................................................  59   6.6.5    LIDÉ  .....................................................................................................................................................  69   6.6.6    PROCES  ..............................................................................................................................................  70   6.6.7    PREZENTACE  ..................................................................................................................................  70  

7    ZÁVĚR  ................................................................................................................................  71   8    POUŽITÁ  LITERATURA  .................................................................................................  72   9    SEZNAM  PŘÍLOH  .............................................................................................................  76  

2

1 ÚVOD V sezóně 2012/2013 jsem absolvovala odbornou praxi prací pro snowboardový klub Boroboard, který působí ve městě Samokov v Bulharské republice. Na základně této praxe jsem se rozhodla zpracovat následující diplomovou práci, která bude mít za úkol analyzovat místní prostředí a navrhnout ucelenou marketingovou strategii. Klub sdružuje velké množství mladých talentů, na jejichž rozvoji neustále pracuje. Funguje v průběhu celého roku, nezaměřuje se tedy pouze na závodní sezónu. Mladí talenti se tak soustavně připravují na podání co nejlepších výkonů. Všimla jsem si, že klubu chybí dostatek finančních prostředků pro kvalitní rozvoj. Proto se ve své práci budu snažit navrhnout řešení, která povedou k větší finanční samostatnosti. Snowboarding je mladým sportem, který je stále v rozvojové fázi. Důkazem toho, že je stále oblíbeňejší je pak zařazování stále více jeho disciplín do programu Olympijských her. Sport je populární především v USA, kde má širokou základnu fanoušků. V Evropě, a zejména ve východní, stojí tento sport stále jaksi v pozadí. Klub si tak klade za cíl tuto realitu změnit a sport zpopularizovat a přiblížit ho široké veřejnosti. Snaží se toho dosáhnout pomocí výchovy talentů, kteří budou v budoucnu reprezentovat nejen sport ale i svou zemi. Klubové poslání není postaveno jen na sbírání sportovních úspěchů, ale má i výchovný charakter. Snaží se ze sportovců vychovat samostatné a odpovědné jedince, kteří budou pomáhat rozvoji své země. Zároveň je tento sport nepopiratelně spojen s přírodou, jejíž znalost a respektování je základním kamenem edukativních procesů v klubu. V této práci bude navrženo, jak využít konkrétních marketingových nástrojů k naplnění poslání klubu.

3

2 CÍLE A ÚKOLY Hlavním úkolem této diplomové práce je sestavit ucelenou marketingovou strategii pro klub Boroboard na sezónu 2013/2014. Na základě studia teoretických poznatků bude analyzována současná situace a sestavena komplexní strategie. Práce určí segmenty na které by se měl klub zaměřit, definuje poslání a základní cíle a bude sestaven marketingový mix. Cíle: •

studium odborné literatury

•

sestavení teoretických a metodologických východisek

•

sběr dat

•

hloubkové interview se zakladatelem klubu

•

analýza interních a externích faktorů

•

sestavení ucelené marketingové strategie

4

3 TEORETICKÁ VÝCHODISKA 3.1 MARKETING Pojem marketing je velmi široký. Mnoho autorů ho definuje mnoha způsoby. Ve své podstatě se marketing zabývá otázkou co bude podnik nabízet svým zákazníkům, jací zákazníci to budou a jakým způsobem jim to bude nabízet. Kotler (2000) uvádí, že „marketing je obvykle chápán jako vytváření, propagování a poskytování zboží a služeb spotřebitelům a podnikům.” Dále uvádí, že „marketingoví

manažeři mají za úkol ovlivňovat velikost, načasování a strukturu

poptávky tak, aby byla v souladu s firemními cíly prodeje.” (Kotler, s. 22) Jakubíková (2008) tvrdí: „Prvořadým úkolem marketingu je vytvořit dlouhodobé a vzájemně výhodné vazby mezi firmou a veřejností (jednotlivci i organizacemi), se kterou je firma v určitém kontaktu.” (Jakubíková, s.58) Marketing se v praxi skládá z mnoha procesů, které jsou nezbytné pro úspěšné fungování firmy. Nezvládnutí některého z klíčových procesů by pro firmy znamenalo neúspěch u zákazníků a tím i na trhu, kde vládne značně konkurenční prostředí. Kotler (2005) uvádí pět klíčových marketingových procesů: •

identifikace příležitostí

•

vývoj nového produktu

•

přilákání zákazníka

•

udržení zákazníka a získání jeho věrnosti

•

plnění zakátek (Kotler, s. 6)

Hlavní roli při úspěchu firmy na trhu hrají zákazníci. Firmy tedy musí svým zákazníkům dobře porozumět a formovat svou nabídku podle jejich potřeb a přání. Toho dosahují ve třech fázích: segmentací trhu, targetingem a positioningem. Segmentací trhu se rozumí rozčlenění zákazníků do skupin podle potřeb a charakteristik chování. Odtud si pak firma určí tržní segment, který reaguje obdobně na marketingové

5

nástroje firmy. Když je trh rozčleněný přichází na řadu targeting, tedy zacílení určitého segmentu, na který se bude dále firma soustředit. Dále si firma určuje postavení, které chce u těchto zákazníků zaujmout. Positioning vyjadřuje vymezení nabídky vůči konkurenci. Zákazníkovi v cílové skupině musí být jasné čím je právě tento výrobek jiný než ten konkurenční a tím ho lze navnadit k nákupu. Marketing má velký význam i ve sportovním prostředí. Zabývají se jím v podstatě všechny sportovní organizace, ať už se jedná o obchodní společnosti, či neziskové organizace. Marketing pomáhá se získáním finančních prostředků pro realizaci sportovní činnosti, což je pro tyto organizace stěžejní.

3.2 STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ Kotler a spol.(2007): „Strategický plán určí, v jakých oblastech bude společnost podnikat a jakých cílů tam chce dosáhnout. Potom nastává podrobnější plánování v jednotlivých podnikatelských jednotkách. Hlavní funkční oddělení- marketing, finance, účetnictví, nákup, výroba, personalistika a další- musí spolupracovat na dosažení strategických cílů.” (Kotler a spol., s.107) Kotler (2000): „Tržně orientované strategické plánování je manažerský proces rozvíjení životaschopné shody mezi cíli, dovednostmi a zdroji organizace a jejími měnícími se tržními příležitostmi. Cílem strategického plánování je vytvářet a přetvářet podnikatelské aktivity a produkty firmy tak, aby jejich kombinace zabezpečovala uspokojivé zisky a růst." (Kotler, s. 77) Tomek, Vávrová (2011) uvádějí následující fáze marketingového plánování: •

analýza marketingové situace o zajištění relevantních informací z externí analýzy o zajištění relevantních informací z interní analýzy o zhodnocení výsledků SWOT analýzy o definování základních marketingových problémů

•

určení tržních segmentů a marketingových cílů o volba kritérií segmentace

6

o volba segmentů o volba specifických cílů pro segmenty o operacionalizace cílů •

formulace marketingové strategie

•

stanovení marketingového rozpočtu

•

rozhodnutí o marketingových nástrojích

•

realizace a kontrola marketingových opatření (Tomek,Vávrová, s. 140) Firma si při strategickém plánování určuje komu bude výrobek či službu

nabízet, jak je odliší od konkurence a jakým způsobem se bude prezentovat. Tyto strategie se liší v odlišných fázích životního cyklu produktu i v různých fázích životního cyklu trhu. Velkou roli zde hraje také časový plán. Horáková (2003): „Podniky potřebují tvůrčí strategické marketingové řízení. Dnes nelze definovat směr budouích činností pouze s ohledem na současné podmínky výrobků a trhů. Je nezbytné přemýšlet o zákaznících a jejich potřebách v rámci budoucnosti a připustit, že se jejich potřeby a přání mohou měnit. Nové výrobky a služby, noví zákazníci a nové technologické postupy jsou nezbytné pro úspěch na trhu. Krátkozrakost v tomto smyslu je velmi nebezpečná- podnik by mohl přijít na trh pozdě, a proto je tvůrčí marketingové řízení důležité." (Horáková, s.35) Kotler (2004) uvádí fáze plánovacího procesu u malých firem: •

Analýza hlavních faktorů ovlivňujících podnikatelské prostředí, ve kterém se firma po několik let pohybuje

•

Popis poslání firmy, pokud jde o její charakteristické rysy a stanovení úkolů pro následující dva roky

•

Vysvětlení vnitřních a vnějších vlivů, které poslání firmy soustavně ovlivňují

•

Identifikace základního impulzu pro činnost firmy v budoucnosti

•

Příprava dlouhodobých cílů, které určují, jakou úlohu bude firma v budoucnosti hrát

7

•

Příprava celkového plánu aktivit, odrážejících logistické, finanční a personální otázky, které musejí být integrovány do dlouhodobých cílů firmy (Kotler, s. 101)

3.3 MARKETINGOVÁ STRATEGIE Marketingová strategie je důležitým faktorem pro úspěch firmy. Jedná se o představu budoucího jednání v předem neznámé situaci. Firma si určuje své cíle, kterých chce dosáhnout. Pomocí marketingové strategie pak slaďuje jednotlivé složky podniku tak, aby těchto cílů dosáhly. Vejdělek (1999): „Strategie jsou celkové metody vybrané k dosažení specifických cílů. Popisují způsoby dosažení cílů v požadovaných časových úsecích,” (Vejdělek, s.49) Kotler (2005): „Klíčem k úspěšnému strategickému marketingu je zacílení, umístění a diferenciace. Společnost musí pečlivě vybrat cílový trh, musí vytvořit jedinečné umístění a musí je umět sdělit. Musí také vyvinout různé diferenciace svých nabídek, aby pro konkurenci bylo obtížné zkopírovat je jako celek." (Kotler, s.33) Bednář (2012) : „Zákazníci jsou různí a mají různé potřeby. Proto je důležité rozdělit trh podle jejich chování a dalších charakteristik do cílových zákaznických skupin- tzv. tržních segmentů. Pro malou firmu to znamená rozdělení zákazníků do několika (nejlépe 2-5) segmentů, které je schopna kvalitně obsluhovat.” (Bednář, s.33) Bednář (2012) dále uvádí kritéria pro segmentaci, lze segmentovat: •

Geograficky: dle států, oblastí, měst

•

Demograficky a socioekonomicky: dle věku, pohlaví, příjmů, vzdělání

•

Podle velikosti zákazníka: malá firma, střední firma, velký zákazník

•

Podle nákupního chování: stávající zákazníci, noví zákazníci

•

Podle objednávek: malé, velké (Bednář, s.33)

8

Východiskem pro každou marketingovou strategii je formulování plánu a jeho následná realizace. Horáková (2003) uvádí následující aktivity řídícího procesu: •

definování poslání podniku

•

specifikace cílů a nástin strategií

•

identifikace příležitostí podniku

3.3.1 POSLÁNÍ Každý podnik musí nejprve vyjádřit jaké je jeho poslání, jakou roli bude hrát na trhu. V rámci poslání se vyjadřují pouze orientace a postoje, není zde zachycen časový horizont. Formulací poslání podnik vysvětluje svou podstatu. Charvát (2006) uvádí následující chrakteristiky, kterými se poslání vyznačuje: •

Soustředění na omezený počet cílů

•

Mělo by zdůrazňovat politiku a hodnoty, které chce firma ctít

•

Mělo by vymezovat pole působnosti (Charvát, s.28)

Jasné vyslovení poslání je důležité nejen pro komerční společnosti ale i pro neziskové organizace. Ty musí ukázat jakým směrem se ubírá jejich úsilí. Pro poslání se v anglosaské literatuře používá termín mission. Kopecký (2013): „U samotného založení strategického plánovacího modelu je třeba ověřit, do jaké míry jsou naše záměry v soulasu s vision (vizí) a mission (posláním) organizace. Vision oslovuje tzv. velký obraz, definuje žádoucí a zamýšlený stav organizace v budoucnosti tak, jak to naznačuje vytyčený strategický směr. Mission se naopak zabývá tím, jak organizace působí a čím se zabývá v současnosti, aby naplnila svoje vize. Mission statement se obrací k očekáváním a potřebám, které je potřeba uspokojit. Stanoví hodnoty, které firma vyznává, a cíle, jež mají pomoci její záměry realizovat.” (Kopecký, str. 156) K nejznámějším mission statements patří například Walt Disney se svým posláním udělat lidi šťastnými. Šedivý, Medlíková (2009): „Aby nezisková organizace mohla naplnit své poslání, musí nabídnout reálný produkt, který vychází z potřeb cílové skupiny a naplňuje je.

9

Drtivá většina produktů neziskových organizací jsou služby. To vyplývá ze samé podstaty neziskového sektoru.” (Šedivý, Medlíková, s. 39) 3.3.2 CÍLE Z poslání podniku dále vyplývají jeho cíle. Zde vstupuje do hry časový horizont. Cíle jsou konkrétní stavy, kterých chce podnik dosáhnout v konkrétním časovém horizontu. Cíle se tak stávají podnětem pro realizaci činnosti. Cíle mohou být krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobé cíle vyjadřují čeho chce firma dosáhnout v současnosti či nejbližší budoucnosti, ty dlouhodobé vyjadřují budoucí vize. Fotr a spol. (2012) uvádí oblasti, do kterých členíme strategické cíle: •

Cíle marketingové

•

Cíle ekonomické

•

Cíle majetkové

•

Cíle rozvojové

•

Cíle personální

•

Cíle ostatní (Fotr a spol., s.89)

Stanovené cíle by měly být měřitelné. Typické znaky pro cíle jsou uvedeny ve zkratce SMART (specific, measurable, acceptable, realistic, timed). Což znamená že cíle by měly být jasně formulované, měřitelné, akceptovatelné, splnitelné a dobře načasované. 3.3.3 PŘÍLEŽITOSTI Příležitosti jsou nezbytné pro reálné dosažení vytyčených cílů. Příležitosti podnik identifikuje na základě možností, které skýtá vnější prostředí a vlastních schopností a možností. Při hledání příležitostí je nezbytné dobře rozumnět prostředí ve kterém se podnik pohybuje a také dobře znát svou vlastní nabídku.

10

Horáková (2003) uvádí informace, které by měl mít manažer k dispozici při rozhodování o příležitosti: •

pravděpodobný rozměr vytipované příležitosti

•

pravděpodobná možnost jejího růstu a ziskového potenciálu

•

pravděpodobná míra rizik, spojená s jejím využitím

•

pravděpodobnost získání udržitelné konkurenční výhody na základě vytipované příležitosti

3.4 SLUŽBY Služby se na trhu stávají čím dál tím podstatnějším produktem. Dříve se marketing zabýval zejména materiálními produkty a jejich prodejem, dnes však služby tvoří podstatnou část hrubého domácího produktu mnoha zemí a je tedy zapotřebí jim věnovat speciální pozornost. Kotler (2000): „Služba je jakákoliv činnost nebo schopnost, kterou může jedna strana nabídnout druhé straně. Svou podstatou je nehmotná a nevytváří žádné hmotné vlastnictví. Poskytování služby může (ale nemusí) být spojeno s hmotným produktem." (Kotler, s. 421) V oblasti služeb lze využít interaktivního marketingu. Ten se aplikuje přímo při styku se zákazníky. Firma si tak tvoří konkurenční výhodu při poskytování služeb s vysokou funkční jakostí. Zákazníka nezajímá pouze jak byla služba provedena, ale také jak se u toho cítil. Kotler (2000) uvádí, že „firmy poskytující služby stojí před třemi úkoly: •

zvýšit konkurenční diferenciaci

•

jakost služeb

•

produktivitu

Služby jako takové se vyznačují čtyřmi základními vlastnostmi, jsou to nehmotnost, nedělitelnost, proměnlivost a pomíjivost.

11

3.4.1 NEHMOTNOST Službu si nemůžeme před nákupem prohlédnout, vyzkoušet, ani ohmatat. Tato vlastnost ji výrazně odlišuje od všech materiálních produktů. Služba tedy nelze ani stejně prezentovat. Kotler (2000) uvádí několik marketingových nástrojů, které mohou pomoci při prezentaci služby: •

místo

•

vzhled

•

personál

•

vybavení

•

propagační materiály

•

symboly

•

cena (Kotler, s.424)

3.4.2 NEDĚLITELNOST Službu nelze uskladnit jako běžné zboží. Existuje tudíž omezený počet možností službu poskytnout. Člověk, který službu poskytuje ji vytváří v ten daný moment a nelze ho z procesu oddělit. Zákazníkovi jde o to kdo konkrétně bude službu poskytovat. Je tedy zapotřebí skloubit časové možnosti s kapacitou. Při velkém zájmu o služby jednotlivce je pak možné zájem regulovat cenou. 3.4.3 PROMĚNLIVOST Vždy záleží na tom, kdo kdy a kde službu poskytuje. Firmy by tak měly dbát na řádné vyškolení svého personálu, aby služby vykonávaly co možno nejkvalitněji a úroveň si udržovali. Dále je žádoucí, aby byl proces vykonávání služby standardizován. Tím se udrží plynulost celého procesu i jeho správné provedení. Další možností pro snižování proměnlivosti poskytovaných služeb je pak proces kontroly a sledování spokojenosti zákazníků. Ti sami nejlépe vědí kde proces drhne a kde je prostor ke zlepšení.

12

3.4.4 POMÍJIVOST Johnová (2008): „Služby nelze uchovat, ani si je vyrobit do zásoby v době, kdy má organizace volné kapacity.” (Johnová, s.138) Pomíjivost služeb přináší problémy při nestálé poptávce. Pokud se v čase mění poptávka po službě, vznikají tak nevyužité kapacity, které firmu zbytečně stojí náklady navíc. Kotler (2000) popisuje několik strategií, které lze využít pro zlepšení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Z hlediska poptávky: •

cenová diferenciace

•

doplňkové služby

•

systém rezervací

Z hlediska nabídky •

zaměstnanci na částečný úvazek

•

použití efektivních postupů

•

zvýšená spoluúčast spotřebitelů

•

sdílené služby

3.5 MARKETINGOVÉ NÁSTROJE Marketingových nástrojů existuje celá řada. Ty stěžejní jsou zahrnuty v marketingovém mixu neboli 4P. Ten zahrnuje základní marketingové nástroje, jimiž jsou produkt (product), cena (price), distribuce (place) a propagace (promotion). K těmto čtyřem základním násrojům se ale často přiřazují další tři. Vzniká tak marketingový mix 7P, který je velmi užitečný zejména v oblasti služeb. Jedná se o nástroje: lidé (people), proces (process) a prezentace (presentation). Marketingových nástrojů je však mnohem více. Kotler (2005) uvádí, že před lety se používal daleko rozsáhlejší seznam nástrojů a že je potřeba zjišťovat které

13

nástroje nabírají na důležitosti. Podle jeho osobního názoru se přeceňuje význam reklamy a podceňují se public relations. 3.5.1 PRODUKT Čáslavová (2009): „Produkt je v centru marketingového mixu. Zákazník hledá funkci a užitek produktu vzhledem ke svým potřebám a požadavkům. O sportovním produktu nelze mluvit jako o produktu homogeníním. Zahrnuje sportovní zboží, služby, osoby, místa, myšlenky s hmotnými i nehmotnými atributy.” (Čáslavová, s.109) Blažková (2007) rozlišuje aspekty, podle kterých firmy tvoří svou produktovou strategii: •

Design výrobku

•

Kvalita výrobku

•

Vlastnosti výrobku

•

Značka

•

Další (záruka servis atd.) (Blažková, s.109)

Produkt je tedy fakticky to, co společnost nabízí. Důležité je zde odlišit vlastní produkt od produkt konkurence. Tomu lze dopomoci vytvořením silné značky. Kotler (2005) tvrdí: „Značky jsou hlavní zbraní v boji proti cenové konkurenci. Silná značka vyvolává větší pocit důvěry a komfortu a představu lepší kvality než méně známé značky. Za silnější značku jsou lidé ochotni zaplatit něco navíc. Ale lidé by měli pochopit, že značka není silná pouze proto, že společnost utratí více peněz za reklamu. Základní síla značky spočívá v její výkonnosti, ne propagaci. Říkáme, že značka je zpočátku postavena na publicitě a reklamě, ale nakonec je udržována svojí výkonností.” (Kotler, s.48) 3.5.2 CENA Cena je vždy vázána na druh produktu. Při tvorbě ceny se společnost opírá o ekonomické kalkulace, o poptávku a o ceny konkurence. Čáslavová (2009): „Často se u sportovních produktů počítá při tvorbě ceny s uplatněním necenových nástrojů

14

marketingu- balení, značky, způsobu distribuce, propagace. Uplatnění těchto nástrojů má psychologický vliv. Je třeba však z pozice sportovní organizace odhadnout, kolik je zákazník ochoten zaplatit, jak velký obrat bude při této ceně, jaké budou nároky na kapacity a zda se při této ceně vůbec vyplatí projekt realizovat.” (Čáslavová, s.110) Kotler (2005) uvádí tři skupiny, do kterých lze rozdělit kupující: •

Ti, kteří vnímají pouze cenu

•

Kupující, kteří jsou schopni za lepší kvalitu a služby něco připlatit, ale jenom do určité míry

•

Kupující, kteří vyžadují jen tu nejlepší kvalitu a služby (Kotler, s.56)

Doporučuje si jednu ze skupin vybrat a vytvořit nabídku, která bude cílovou skupinu oslovovat. Hoye a kol. (2009) uvádí šest kroků ke správnému nastavení ceny sportovního produktu: •

nastavit cenové cíle (chci maximalizovat profit, nebo nabídnout službu co největšímu počtu zákazníků)

•

určit cenovou citlivost zákazníků (čím citlivější zákazník, tím více reaguje na vyšší cenu)

•

analýza návratnosti (kolik je potřeba prodat, aby se pokryly náklady)

•

assessing pricing variables (vliv konkurence, legislativy, dalších částí marketingového mixu)

•

cenová strategie (podle konkurence, maximalizace profitu, nízká úvodní cena)

•

tvorba ceny (Hoye a kol., s.240)

3.5.3 DISTRIBUCE Distribuce je proces, pomocí kterého se produkt dostává od producenta k zákazníkovi. Existuje distribuce přímá a nepřímá. Přímá distribuce je nejkratší cestou, kdy zákazník nakupuje přímo od výrobce, příkladem je nákup na internetu přímo z eshopu výrobce. Nepřímá distribuce je pak komlikovanější cestou, kdy produkt jde přes jednoho či více prostředníků, než se dostane k zákazníkovi.

15

Kotler (2004): „Pod pojmem distribuce zahrnujeme veškeré aktivity směřující k tomu, aby se výrobek stal pro cílové zákazníky fyzicky dostupným.” (Kotler, s.107) Patalas (2009):„Cílem distribuční politiky je zajistit, aby časová, geografická i virtuání dosažitelnost vaší firmy byla pokud možno optimálně uzpůsobena potřebám vašich zákazníků.” (Patalas, s.26) 3.5.4 PROPAGACE U propagace je hlavním cílem seznámení zákazníka s nabízeným produktem. Je žádoucí, aby byl produkt představen tak, aby ho zákazník vnímal pozitivně. Jeho sympatie by pak měly vést k nákupu. Staňková (2007): „Propagace informuje zákazníka o dostupnosti, exkluzivnosti a užití produktu. Propagace může být institucionální nebo produktová.” (Staňková, s.67) Čáslavová (2009): „Propagací se rozumí přesvědčivá komunikace, prováděná za účelem prodeje produktů potenciálním zákazníkům. Propagace v sobě zahrnuje čtyři základní činnosti: reklamu, publicitu, opatření na podporu prodeje a osobní prodej. Dohromady se nazývají propagační mix. Všechny čtyři formy se využívají při prodeji sportovních produktů. Promyšlenost propagačního mixu záleží na specifice sportovního produktu, ale musí přihlížet k dalším marketingovým nástrojům (cena, distribuce).” (Čáslavová, s. 111) Tato problematika bude podrobněji rozebrána v kapitole Marketingová komunikace. 3.5.5 LIDÉ Ve sportovních službách jsou lidé zásadním faktorem. Jelikož služba se nabízí na daném místě a v daném čase, je v podstatě neopakovatelná. Proto velmi závisí na chování a profesionalitě jedince, který fakticky službu poskytuje.

16

Čáslavová (2009): „Management musí sledovat v návaznosti na kvalitu cvičebního procesu, jak jsou zaměstnanci k zákazníkům vlídní, přístupní a zdvořilí, jakou prezentují úroveň dovedností, jaké mají znalosti, jak jsou pro firmu prospěšní a jak firmu prezentují. Tato kriteria by se měla vždy stát součástí posuzování firmy a měla by být u zaměstnanců dlouhodobě rozvíjena.” (Čáslavová, s. 113) 3.5.6 PROCES Proces vyjadřuje způsob obsluhy zákazníka. Jakým způsobem je služba prezentována a jak plní původní představu zákazníka. Čáslavová (2009) uvádí složky, které hrají roli u sportovních služeb: •

doba obsluhy zákazníka- tj. rozvrhy hodin sportovních zařízení; doba je důležitá nejen pro představu zákazníka, kolik stráví času v zařízení, ale je i často základním měřítkem pro oceňování

•

rychlost obsluhy- u některých typů služeb není důležitá doba stanovená předem, ale obsluha zákazníků v co nejkratším čase

•

doba čekání- u sportovních služeb je důležitý pro zákazníka včasný začátek hodin, aby zákazník nečekal na instruktora, který má zpoždění

•

forma obsluhy- může hrát roli ve volbě formy hodiny (Čáslavová, s.113)

3.5.7 PREZENTACE Čáslavová (2009) uvádí co se bere v úvahu v rámci tohoto marketingového nástroje: •

velikost provozovny a návaznost velikosti na počet zákazníků a výši obratu

•

vybavení provozovny v návaznosti na její velikost

•

atmosféra, jakou má působit provozovna na zákazníka (zpracování interiéru, volba barev apod.)

•

komfort provozovny

•

čistota- vysoký standard čistoty působí vždy na zákazníka pozitivně (Čáslavová, s.113)

17

3.6 MARKETINGOVÁ KOMUNIKACE Marketingová komunikace je nástroj, kterým se organizace snaží oslovit své zákazníky tak, aby jejich následné chování vedlo k naplnění cílů firmy. Marketingová komunikace je dána specifičností prostředí, ve kterém se firma pohybuje i specifičností cílové skupiny. Je třeba dbát na současné sociokulturní, ekonomické i politické prostředí a podle něj marketingovou komunikaci sestavit. Slouží k tomu mnoho nástrojů, které budou popsány níže. Karlíček, Král (2011) definují marktingovou komunikaci takto: „Marketingovou komunikací se rozumí řízené informování a přesvědčování cílových skupin, pomocí kterého naplňují firmy a další instituce své marketingové cíle.” (Karlíček, Král, str.9) Karlíček, Král (2011) dále zdůrazňují, že při tvorbě komunikačního plánu je neustále třeba brát v potaz situaci na trhu, správně stanovit komunikační cíle a zvolit vhodnou strategii, jedině tak je možné dojít k vnitřní konzistenci komunikačního plánu. Ten definují takto: „Vnitřní konzistencí komunikačního plánu se rozumí, že komunikační strategie i cíle odpovídají situační analýze, komunikační strategie odpovídá komunikačním cílům a že veškeré naplánované komunikační aktivity odpovídají stanovenému rozpočtu.” V této souvislosti je důležité zmínit také roli značky. Zvýšení povědomí o značce, či ovlivnění postojů k ní je často cílem celé marketingové komunikace. Čím je značka známější, tím větší prodejnost se dá předpokládat. Povědomí o značce znamená její spojení s určitým produktem. Dále je povědomí o značce spojeno s názory a pocity, které v cílové skupině vyvolává. Vysekalová (2007) rozděluje nástroje komunikační politiky následovně: •

reklama (advertising)

•

osobní prodej (personal selling)

•

podpora prodeje (sales promotion)

•

práce s veřejností (public relations)

•

přímý marketing (direct marketing)

18

•

sponzoring

•

nová média

•

obaly

•

veletrhy a výstavy (Vysekalová, s.20)

Králíček, Král (2011) představují model marketingové komunikace, který uvádí klíčové fáze efektivní komunikace: •

marketingové sdělení o sdělení o médium o kontext

•

cílová skupina o zaujetí o pochopení o přesvědčení o změna postojů a chování

•

WOM (word-of-mouth) (Králíček,Král, str. 23) V rámci marketingového sdělení si má instituce přesně určit co chce své cílové

skupině sdělit. Dále si vybírá médium pomocí kterého své sdělení předá. Využívá se také kontext sdělení. Pokud se sdělení předává v situaci kde ho cílová skupina nemůže, nebo nechce přijmout, stává se sdělení neefektivním. Zaujetí cílové skupiny je stěžejní. V dnešní době kde na nás číhá mnoho marketingových sdělení ze všech stran, je těžké cílovou skupinu oslnivě oslovit. Marketéři tak využívají nejrůznějších prostředků jak sdělení oživit. Mezi kreativní nástroje pak patří např. humor, erotika, celebrity, hudba, záhady atp. Mnoho marketingových sdělení však zůstává nepochopeno. Je zapotřebí sestavit sdělení tak, aby ho cílová skupina byla schopna rozluštit. Posléze přichází nejdůležitější moment celého modelu, a sice přesvědčení cílové skupiny, aby zakoupila předkládaný produkt. Z druhé strany pak v celém modelu hraje významnou roli účinek tzv. WOM efektu. Jedná se o předávání informací z úst do úst mezi konzumenty. Wom má na

19

zákazníky zásadní vliv, jelikož takto získané informace považují za důvěryhodné a nezávislé. Lidé si předávájí vlastní zkušenosti s produkty i své názory, čímž se stávají důležitou součástí celé marketingové komunikace. Vaštíková (2008): „V očích zákazníků producenta služby je pro něj nejdůležitější, když sami zákazníci mluví o jeho službách pochvalně. Jedná se o ústní reklamu, která může vytvořit ale i poškodit jeho pozitivní image v očích veřejnosti. Výzkumem byla ověřena skutečnost, že pokud je zákazník se službou spokojen, oznámí to 4 až 5 svým známým, ale v případě nespokojenosti rozšíří tuto informaci mezi 11 dalších lidí.” (Vaštíková, s. 134) Dále budou rozebrány marketingové komunikační nástroje, které jsou relevantní pro tento konkrétní případ. 3.6.1 REKLAMA Reklama je hlavním nástrojem marketingové komunikace. S její pomocí společnosti zvyšují povědomí o značce a ovlivňují postoje spotřebitelů. Zároveň je nástrojem pro posilování image, nebo budování trhu. Prostřednictvím reklamy lze představit nové i stávající produkty, demonstrovat jejich použití a následně navádět cílové skupiny k nákupu. Efekt reklamy je však obtížně měřitelný. Nelze přesně určit, do jaké míry měla na zvýšení prodeje vliv právě reklama a do jaké míry zde hrály roli ostatní komunikační nástroje. De Pelsmacker a spol. (2003) uvádějí stadia tvorby reklamní kampaně: •

Marketingová strategie

•

Reklamní strategie o Cílové skupiny o Cíle o Strategie sdělení

•

Kreativní strategie o kreativní idea o realizační strategie

20

•

Mediální strategie o Která média o Časové období o Frekvence

•

Posouzení alternativ

•

Realizace

•

Hodnocení kampaně (De Pelsmacker a spol., s.205)

Existuje řada médií, pomocí kterých lze reklamní sdělení předávat. Je potřeba vhodně zvolit médium podle rozpočtových možností i správného zacílení. Nejviditelnějším médiem je televize, dále se jedná o tiskovou reklamu, venkovní reklamu, kinoreklama, nebo product placement, kde se daný produkt stává součástí děje filmu či seriálu. Dále lze využít on-line reklamu, která je cenově dostupnou variantou a lze při ní dobře zachytit cílovou skupinu. Efektivní reklama pak musí mít jasné sdělení, být originální a líbivá, mít v sobě silný branding, být srozumitelná a přesvědčivá. 3.6.2 DIRECT MARKETING Direct marketing využívá velmi přesného zásahu cílové skupiny. Sdělení tak lze upravit přesně podle potřeby úzkého segmentu či dokonce jednotlivce. Tímto se direct marketing přibližuje osobnímu prodeji. Mezi nástroje direct marketingu pak patří sdělení zasílaná poštou, podávaná telefonicky, či předávaná pomocí internetu. Přikrylová, Jahodová (2010): „V podstatě všechny tržní aktivity, které vytvářejí přímý kontakt s cílovou skupinou, lze zahrnout do marketingu přímých vztahů. V praxi se můžeme setkat též s označením one to one marketing nebo marketing na míru.” (Přikrylová, Jahodová, s. 94) Machková (2006): „Osobní prodej je velmi účinným marketingovým nástrojem, protože umožňuje přizpůsobit podobu a obsah sdělení momentální situaci a může zohlednit kulturní odlišnosti i individuální potřeby zákazníka.” (Machková, s.194)

21

3.6.3 PODPORA PRODEJE Podpora prodeje je nástrojem, který vybízí k okamžitému nákupu daného produktu. Prostřednictvím slevových kupónů, akcí, slev a výhodných balíčků stimuluje zákazníky ke koupi. Dále se jedná o různé dárky, soutěže, nebo věrnostní programy. V tomto případě dobře využitelným nástrojem jsou pak promoce nabízející vyzkoušení produktu. V případě, že si zákazník produkt vyzkouší a zalíbí se mu, rapidně se zvyšuje pravděpodobnost, že si produkt následně i zakoupí. 3.6.4 PUBLIC RELATIONS Srpová a spol.(2011): „Public relations chápeme v širším významu nejen jako vztah k potenciálním, resp. existujícím, spotžebitelům, ale jako vztah ke všem tržním subjektům a zájmovým skupinám firmy.” (Srpová a spol., s. 27) Jedná se tedy o komunikaci mezi organizací a institucemi, které na ni mají vliv. Takovými institucemi může být vpodstatě kdokoliv. Často se jedná o místní komunity, municipality, investory, dárce, sponzory, zaměstnance nebo dodavatele. Důležití jsou samozřejmě samotní zákazníci a také novináři, kteří pomocí mediálního obrazu ovlivňují názor veřejnosti. Voráček (2012) uvádí základní nástroje PR: •

podniková identita (corporate identity)

•

tiskové zprávy

•

události (eventy) –tiskové konference, sportovní utkání, obchodní předváděcí akce, výroční oslavy atd.

•

písemné a audiovizuální materiály- výroční zprávy, články, brožury, firemní bulletiny a časopisy

•

veřejná vystoupení a proslovy

•

media relations

•

public affairs- activity spojené s veřejnými záležitostmi a službami, často jde o spolupráci s neziskovými organizacemi

22

•

webové stránky, blogy, sociální sítě

•

lobbing (Voráček, s.7)

Zásadní je pak důvěryhodnost sdělení. Organizace by měla komunikovat taková sdělení, která odpovídají realitě, jinak další taková sdělení již nebudou veřejností přijímána. Jednou z nejdůležitějších součástí PR jsou vztahy s médii. V médiích lze získat zdarma reklamu pouze tím, jak organizaci, či její počin, zhodnotí pisatel. Nese to však s sebou i nebezpečí, že pisatel neohodnotí organizaci pozitivně. Novináři jsou považováni za objektivní, i když tomu tak vždy být nemusí. PR oddělení pak novináře zásobují tématy, která chtějí zveřejnit. Králíčk, Král (2011) uvádějí následující zásady media relations: •

vymýšlet mediálně zajímavá témata

•

komunikovat je v odpovídající formě a odpovídajícím čase, a to jen směrem k relevantním novinářům

•

znát mediální scénu a udržovat s novináři profesionální vztahy

•

respektovat nezávislost novinářů

•

nelhat a nemanipulovat

•

být nápomocný a rychlý

Součástí PR je i krizová komunikace. Každá organizace je vystavena určitým potenciálním rizikům v rámci negativní publicity, která pro ně může být velmi nebezpečná. Firma by tak podle typu podnikání měla být na určité typy krizových situací připravená. Včasným jednáním lze zamezit mnohým škodám, které může negativní publicita napáchat. Ve sportu se často jedná o dopingové skandály, korupci či skandály ze soukromého života sportovních hvězd. Organizace by v průběhu krize měly komunikovat s klíčovými skupinami. Ty by se o krizovém případě neměly dozvídat z médií, ale přímo od zdroje, informace je pak mnohokrát důvěryhodnější.

23

Svoboda (2006) uvádí šest stádií přípravy krizového plánu: •

analýza možných potíží

•

příprava plánu

•

okolnosti a personál krizového plánu

•

komunikační prostředky

•

trénink

•

simulační cvičení (Svoboda, s.79)

3.6.5 EVENT MARKETING Jurášková, Horňák (2012): „Event marketing je marketingověkomunikační nástroj, který slouží k vytváření zážitků pomocí organizování různých forem událostí, střetnutí, resp. akcí.” (Jurášková, Horňák, s. 68) Event marketing je znám také pod pojmem zážitkový marketing. Má za úkol poskytnout zákazníkovi zážitek, a tím ovlivnit jeho vnímání značky. Často se tak využívá přímé zapojení zákazníka do děje. Čím pozitivněji bude zákazník hodnotit akci, zážitek, tím pozitibněji pak bude hodnotit samotnou značku. U stávajících zákazníku je pak žádoucí zvyšováni loajality ke značce. Takovýto zážitek pak vyvolává také WOM efekt a druhotnou publicitu. Tomek, Vávrová (2011) uvádějí kritéria event marketingu: •

jde o podnikem iniciované akce, slavnosti, bez prodejního charakteru

•

jde o vyvolání vědomé odlišnosti od každodenní skutečnosti cílové skupiny

•

reklamní poselství se transponuje ve skutečně prožitelné události, tzn. inscenované světy značek se stávají prožitelnými

•

je zaměřen úzce na cílové skupiny a znamená vysokou kontaktní intenzitu

•

je orientován interaktivně, zákazníci jsou získáni podle úrovně akce

•

je podstatnou částí integrované podnikové komunikace (obsahově propojený, organizačně samostatný)

24

Každá takováto akce musí být dobře organizačně zvládnutá. Musí být zajištěna celá řada aktivit od personálního a technického zajištění, přes catering, zajištění bezpečnosti a zázemí, až po zpestření např. ve formě účasti celebrit nebo zajištění dárků pro hosty. Event marketing s sebou nese také mnohá rizika, při nezvládnutí organizace a průběhu akce hrozí negativní WOM a negativní publicita. Po skončení akce lze průběh zhodnotit pomocí zpětné vazby od účastníků. Ukazatelem je také počet účastníků či mediální pokrytí akce. Králíček, Král (2011) uvádějí zásady event marketingu: •

koncept eventu musí cílovou skupinu zaijmout a motivovat k účasti

•

koncept eventu by měl cílovou skupinu přivést k aktivní participaci

•

koncept eventu musí odpovídat positioningu značky

•

místo a čas konání eventu musí odpovídat možnostem cílové skupiny

•

event vyžaduje obvykle kvalitní propagaci

•

event vyžaduje profesionální organizační zajištění

3.6.6 SPONZORING Tomek, Vávrová (2011) používají termín sponzorství a definují ho následovně: „Pod pojmem sponzorství chápeme cílenou spolupráci, při které dostává sponzorovaný smluvně sjednané peněžní platby, věcné dary či služby, za něž poskytuje protislužby. Výsledkem je zvýšení známosti podniku a značky, zlepšení image, využití image sportovního odvětví či sportovce. Sponzoring nesmí být zaměňován s mecenášstvím či charitativní činností, ale musí být výsledkem záměrných komunikačních vztahů mezi sponzorem a sponzorovaným.” Králíček (2013): „Sponzoring obvykle usiluje o podobné cíle jako reklama. Velmi často tak bývá jeho hlavním cílem zvýšení povědomí o značce, stejně jako posílení image značky.” (Králíček, s.199) Králíček, Král (2011) uvádějí zásady sponzoringu: •

sponzorovaná akce či instituce musí odpovídat značce sponzora

•

sponzorovaná akce či instituce musí cílovou skupinu oslovovat

25

•

sponzoring musí být aktivován vhodným zapojením značky a jejích produktů

•

sponzoring by měl být posílen prezentací v dalších komunikačních aktivitách sponzora

•

partnerství s danou akcí či institucí by mělo být dlouhodobé

Dvořáková (2005): „Sponzoring v našem pojetí, tedy vkládání finančních prostředků do určitých oblastí s cílem podpořit jednak dobrou věc, jednak svou značku, je doménou produktů spotřebního zboží. Dnes je na trhu obrovská nabídka produktů a služeb a zákazník vidí řadu konkurentů, kteří je nabízejí ve srovnatelné kvalitě. Musí se rozhodnout. Na bázi racionální se rozhoduje, kdo mu dá za jeho peníze více. Na bázi emocionální přemýšlí, co ví o výrobci, jak se mu líbí společnost, jak se prodávající firma prezentuje navenek. V konečném rozhodování právě známost firmy jako sponzora sehrává velkou roli.” (Dvořáková, s. 29) Čáslavová (2009): „Pro sportovní organizace je třeba vyvarovat se situacím, které firmy uvádějí jako odrazující od sponzorování a podpory. Jde zejména o neprůhlednost hospodaření organizace, doping, neúčelné vynakládání finančních částek, špatnou organizaci sportu i omezování reklamy ze strany pravidel sportovních svazů.” (Čáslavová, s.200) Monzel (2009): „Sponzoring je většinou součástí integrované reklamní koncepce, takže důležitý obsah může být zprostředkován ostatními formami reklamy.” (Monzel, s.44)

3.7 SNOWBOARDING Snowboarding je zimní sportovní odvětví, které umožňuje všestranné pohybové vyžití na úrovni rekreační i výkonnostní. Jeho podstatou je klouzání na sněhu pomocí speciálního prkna, na kterém stojí jezdec bokem po směru jízdy, obě nohy jsou k němu připevněny pomocí vázání. Snowboard je řízen přímo pohybem těla bez mechanických prostředků. Ve snowboardingu rozlišujeme několik kategorií: freestyle, freeride, alpské disciplíny a snowboardcross.

26

3.7.1 HISTORIE SNOWBOARDINGU První zmínky o takzvaném surfování na sněhu se datují do roku 1920 do USA. Byly to však jen první pokusy. Skutečný zárodek se datuje do roku 1965, kdy byl vyroben první předchůdce snowboardu zvaný snurfer. Vyrobil ho Shermen Popen tak, že spojil dvě lyže. V sedmdesátých letech se tento vynález dostal do rukou lyžaře a surfaře jménem Jake Burton, který v roce 1977 založil první firmu na výrobu a prodej snowboardů. Další významnou osobností pro zrození tohoto sportu byl Tom Sims, který zavedl ve výrobě novinku ve formě laminátové konstrukce s dřevěným jádrem a kovových hran, což byl revoluční nápad, jelikož umožňoval jízdu po tvrdém sněhu. Do té doby se dalo na snowboardu jezdit jen v měkkém sněhu a i tak byl velmi špatně ovladatelný. Od této chvíle se dalo jezdit i na sjezdovkách. Snowboarding se však setkává s velmi odmítavým postojem majitelů skiareálů. V té době bylo běžné, že byl snowboardistům zakazován přístup na některé lanovky, někdy i do celých středisek. Zlom přichází až v osmdesátých letech, kdy se postupně začíná stavět snowboarding vedle lyžování jako rovnocenný partner. První závod v jízdě na snurferech byl uspořádán v roce 1968 ve státě Michigan. Dalším mezníkem pak byl rok 1981, kdy se uskutečnil první závod ve slalomu. Místem pro závod tehdy bylo Colorado. V roce 1987 byly založeny organizace NASA (North American Snowboard Asociation) a SEA (Snowboard European Asociation). Ve stejném roce se tak konalo první neoficiální mistrovství světa. V roce 1991 se koná prví světový pohár. V následující sezóně vzniká ISF (International Snowboard Federation). S jejím vznikem se objevuje série světového poháru pod názvem ISF World Pro Tour, která se koná v Evropě, Severní Americe a Japonsku. V sezóně 1992/1993 se pak koná první oficiální mistrovství světa v rakouském Ischglu. Důležitou součástí závodního světa jsou samozřejmě Olympijské hry. Snowboarding se na ZOH objevil poprvé v Roce 1994 v norském Lillehammeru, kde byl představen jako ukázkový sport. V důsledku toho se snowboardingu ujala lyžařská asociace FIS, která si vytvořila vlastní světový pohár a zařadila snowboarding do svého programu jako lyžařskou disciplínu. U Mezinárodního Olympijského Výboru dostala výhradní právo na rozhodování o nominaci závodníků na OH. V roce 1995 byl snowboarding přijat jako oficiální olympijský sport. Na OH se 27

začalo závodit ve dvou disciplínách- Half pipe (U-rampa) a v obřím slalomu. Olympijských her se však neúčastní mnozí jezdci ze světové špičky z důvodu rozdělení světového poháru na dvě části. Z důvodu nesouhlasu zasahování FIS do ISF poháru většina špičky v roce 2002 svou účast na ZOH bojkotovala. Z toho důvodu ve stejném roce ISF zaniká a na její místo přichází WSF (World Snowboard Federation). Zlomem se stávají nadcházející Olympijské hry v Soči, kde byl do programu zařazen slopestyle, jako nejoblíbenější snowboardová disciplína. Do této chvíle se velká část snowboardové komunity o Olympijské hry nezajímala, právě kvůli absenci této disciplíny. To se však mění a předpokládá se dopad na rozvoj slopestylu i snowboardingu jako takového. O rozhodování o nominaci závodníků na OH se stále jedná, FIS však drží výhradní právo. V současné době se tak jezdí dvě série světového poháru. WSF má svou vlastní sérii závodů zvanou TTR (Ticket To Ride), ze které však nevychází nominace na OH. 3.7.2 FREESTYLE SNOWBOARDING Jedná se o oblast snowboardingu zaměřenou na provádění skoků a triků. Dají se sem zařadit různorodé aktivity prováděné na veškerých přírodních i umělých překážkách (skocích, U-rampách, wallridech, zábradlích atd.). Soutěžními disciplínami v tomto odvětví jsou Halfpipe, Slopestyle, Big Air, Jibbing atd. Halfpipe, alias U-rampa, je asi nejznámější disciplínou. V této disciplíně se provádí triky na stěnách speciálně upraveného sněhového žlabu. Jezdec jede shora dolů a ze strany na stranu, přičemž na stranách vylétává nad stěny U-rampy a provádí v letu trik. Po dopadu zpět do stěny pokračuje na druhou stranu, kde opět vylétává nad hranu. Jednotlivé triky hodnotí rozhodčí. Hodnotí se nejen obtížnost triků a jejich provedení, ale i v jaké souslednosti jsou triky provedeny.Velkou roli v hodnocení hraje tzv. flow, tedy plynulost jízdy. U-rampa má sklon 20 až 25 stupňů po spádnici, její délka se pohybuje okolo 70-100 metrů a výška okolo 5 metrů. Big Air je disciplína založená na provádění triků na upraveném můstku. Můstek se skládá ze tří částí: odraz, plošina, dopad. Ve chvíli, kdy se jezdec odráží na odraze, začíná provádět trik, přelétává plošinu a dopadá na dopadu po skončení triku. Většinou 28

se zde provádějí různé rotace, jejichž obtížnost se hodnotí podle stupňů rotace (1801260 i více), výšky provedení a grabu (chycení snowboardu). Jibbing je spíše neoficiální disciplínou a neexistuje mnoho závodů, na kterých by dominovala pouze tato disciplína, i když popularita tohoto odvětví neustále stoupá. Jedná se hlavně o jízdu po různých kovových či dřevěných zábradlích. Patří sem však jakékoliv přírodní či umělé překážky, které jezdec překonává a dělá na nich triky. Slopestyle je nejvšestrannější freestylovou disciplínou. Jezdec projíždí linií skládající se z několika skoků, zábradlí či dalších překážek, záleží vždy na fantazii organizátora. Podle pravidel FIS se trať při mistrovstvích Evropy skládá ze čtyř překážek, na mistrosvstvích světa minimálně z pěti. Tato disciplína nejlépe vypovídá o celkových kvalitách závodníka. 3.7.3 ALPSKÉ DISCIPLÍNY Paralelní slalom je klasickou alpskou disciplínou ve snowboardingu. Jedná se o klasický slalom jako u lyžování, ale jede se na dvou paralelně postavených tratích. Závodníci tak měří síly s přímým protivníkem. Tímto způsobem je disciplína atraktivnější také pro diváky, jelikož porovnávají dva výkony ve stejném čase. Branky jsou specialně upravené pro snowboardisty, jedná se o jakési vlaječky, kolem kterých závodník zatáčí. Vobr (2006): „Zde závodí současně ve dvou jízdách dva jezdci proti sobě, při čemž ve druhém kole si vymění trať. Vítěz je dán součtem časů z obou kol a postupuje do dalších kol.” (Vobr, s.120) Obří slalom disponuje tratí s většími parametry než předchozí disciplína. Závodníci tak jezdí rychleji na delším úseku. Spojením obou disciplín získáme paralelní obří slalom, který je olympijskou disciplínou. 3.7.4 SNOWBOARDCROSS Vobr (2006): „ Snowboardcross je nejnovější závodní disciplína, která je na pomezí mezi Alpskými a Freestylovými disciplínami. Jezdí se na trati s různými typy uměle vytvořených překážek jako jsou klopené zatáčky, skoky, terénní nerovnosti, 29

tunely, atd. Tento typ závodů vyhledávají jak jezdci freestylových tak slalomových disciplín.” (Vobr, s.121) Závod v ve snowboardcrossu probíhá tak, že nejprve si každý závodník projede trať sám a měří se mu čas. Podle výsledných časů se dále sestavují čtveřice závodníků, kteří v kvalifikaci startují současně. První dva z každého kvalifikačního kola postupují dále. Je tedy zřejmé, že nejde jen o nejlepší technické projetí trati, ale také o přímý kontakt s protivníky. Kontakt je omezen pravidly, zakázáno je strkání a tahání rukama. Kontakt tělem je však dovolen, což se stává významným taktickým prvkem. Boardercross je ze všech snowboardových disciplín tou nejtvrdší.

30

4 METODOLOGIE 4.1 SLEPT ANALÝZA Hanzelková a kol. (2013): „Analýza SLEPT by měla být především zaměřena na odhalení budoucího vývoje vnějšího prostředí firmy a v něm existujících vývojových trendů. Podle zaměření na širší okolí firmy se také nazývá analýza širšího vnějšího prostředí. Akronym SLEPT je vytvořen z prvních písmen anglických slov označujících pět oblastí okolí firmy, kterým by měla být věnována pozornost:

•

Social- společenské a demografické faktory

•

Legal- právní faktory

•

Economical- makroekonomické faktory

•

Political- politické faktory

•

Technological- technologické faktory (Hanzelková a kol., s.44)

Mallya (2007) uvádí, jaké otázky by si měla společnost v rámci této analýzy klást a také na ně hledat odpovědi:

•

Jaké jsou možné vývojové trendy významných faktorů základních oblastí prostředí v budoucnosti?

•

Co jsou základní impulsy změny, tzn. jaké faktory vyvolávají změnu?

•

Jaký vliv budou mít v budoucnu?

•

Budou intenzivnější, či naopak?

•

Jaký lze očekávat možný dopad těchto změn na organizaci?

•

Jak ovlivnit konkurenční pozici?

•

Jaký bude dopad očekávaných změn na strategii podniku, jak je co nejlépe zohlednit při formulování strategie? (Mallya, s.42)

Tato analýza zahrnuje široké okolí a jeho případný vliv na organizaci. Je těžké odhadnout jak se bude vnější prostředí v budoucnu chovat a do jaké míry bude mít vliv na organizaci. Je ale dobré si alespoň některé hrozby vnějšího prostředí definovat.

31

Předvídání možných změn v pro společnost stěžejních oblastech může pomoci v případě krize být připraven a nastalým nepříjemnostem čelit. SLEPT analýza je provedena v kapitole 5.4.

4.2 POZOROVÁNÍ Kopecký (2013): „Zúčastněné pozorování je neformální průzkumovou metodou, při níž se průzkumník aktivně účastní života organizace, pozoruje, zaznamenává interakce a poté je analyzuje.” (Kopecký, s.136) Kozel (2006): „Pozorování zpravidla probíhá bez přímého kontaktu mezi pozorovatelem a pozorovaným, bez aktivní účasti pozorovaného a bez aktivního zasahování pozorovatele do pozorovaných skutečností. Při pozorování tedy nepokládáme lidem otázky, ale sledujeme jak se chovají, jaké mají pocity, a.j. Nejčastěji pozorování využijeme tam, kde sbíráme evidenční údaje. Výhodou pozorování je, že není závislé na ochotě pozorovaného spolupracovat, nebo odpovídat na otázky. Pokud navíc pozorovaný neví, že je pozorován, nemůže sám záměrně změnit své chování a tím zkreslit sledované skutečnosti. Při pozorování můžeme získat řadu souvislostí.” (Kozel, s. 138) Hendl (2008) dále popisuje zúčastněné pozorování. Tvrdí, že je jednou z nejdůležitějších metod kvalitativního výzkumu. „Zůčastněným pozorováním je možné popsat, co se děje, kdo nebo co se účastní dění, kdy a kde se věci dějí, jak se objevují a proč. Pozorovatel nefunguje jako pasivní registrátor dat, který stojí mimo předmětovou oblast, nýbrž se sám účastní dění v sociální situaci, v níž se předmět výzkumu projevuje. Je v osobním vztahu s pozorovanými, sbírá data, zatímco se účastní přirozeně se vyvíjejících životních situací. To vede k těsnějšímu přiblížení k předmětu a k možnosti odhalit vnitřní perspektivy účastníků. Mnoho otázek se ozřejmí pouze tímto přístupem.” (Hendl, s.193) Existuje několik typů pozorování. Může být v přirozených podmínkách, nebo v umělých podmínkách. Dále existuje pozorování zjevné či skryté, strukturované a

32

nestrukturované, přímé a nepřímé (v závislosti na tom, zda probíhá současně s pozorovaným jevem) a nakonec osobní nebo mechanické. Na klubu Boroboard bylo provedeno zúčastněné pozorování v přirozených podmínkách, zjevné, nestrukturované, přímé a osobní. Toto pozorování proběhlo v průběhu sezóny 2012/2013 a z jeho výsledků vychází tato Diplomová práce.

4.3 HLOUBKOVÉ INTERVIEW Hloubkové interview je metodou kvalitativního výzkumu. Od běžného dotazování se liší tím, že jeho struktura není předem přesně stanovená. Neodpovídá se na jasně daný dotazník, ale mnohé otázky mohou vyplynout až v průběhu rozhovoru. Záleží zde velmi na dovednostech tazatele. Tazatel v průběhu rozhovoru musí udržovat motivaci dotazovaného, aby měl chuť vyprávět a sdělovat. Zároveň však nesmí svým postojem ovlivňovat odpovědi. Tazatel zůstává po celou dobu rozhovoru neutrálním a ke skutečnostem o nichž se hovoří nezaujatým. Hendl (2008) uvádí zásady pro vedení interview: •

Zajišťujeme důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru

•

Účel výzkumu určuje celý proces interview

•

V interview máme vytvořit rámec, v němž se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem

•

Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu. Jsme citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného

•

Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, že otázky v rozhovoru nejsou totožné s výzkumnými otázkami

•

Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí

•

Klademe vždy jenom jednu otázku

•

Otázky doplňujeme sondážními otázkami

•

Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace požadujeme, proč jsou důležité a jak interview postupuje

•

Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, že o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď

33

•

Udržujeme si neutrální postoj k obsahu sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu

•

Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky

•

Zohledňujeme časové možnosti dotazovaného

•

Jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe

•

Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost (Hendl, s.172)

Bylo provedeno hloubkové interview se zakladatelem klubu Boroboard, panem Hristem Ahtapodovem. Byl proveden strukturovaný rozhovor, který jsem nahrála na diktafon a následně zhotovila jeho přepis. Vybrala jsem otázky a odpovědi, které budou stěžejní pro tuto práci. Provedla jsem volný překlad z bulharského jazyka, ve kterém jsem se snažila zachytit hlavní myšlenku odpovědí. Přepis tak není úplným zněním rozhovoru, ale pouze jeho extraktem. Z tohoto interview vychází mnohé skutečnosti, které jsou základem této Diplomové práce. Jeho znění k nahlédnutí v příloze.

4.4 SWOT ANALÝZA SWOT analýza monitoruje interní i externí prostředí firmy. Hodnotí slabé a silné stránky společnosti (interní prostředí) a na druhé straně příležitosti a hrozby (externí prostředí. Název SWOT v sobě skrývá počáteční písmena prvků analýzy. S: strenght (silné stránky), W: weakness (slabé stránky), O: opportunities (příležitosti) a T: threats (hrozby). Tomek, Vávrová (2011): „Výsledky analýzy externí představují situační analýzu z hlediska možností, které má firma vzhledem k ostatním tržním subjektům a na základě parametrů daných vnějším prostředím, ve kterém se firma musí pohybovat, ať jde o vlastní národní trh, či mezinárodní trh. Cílem interní analýzy je zjistit a zhodnotit silné stránky vlastní firmy, aby na základě jejich poznání mohly být jednak stanoveny specifické přednosti podniku, jednak učiněna a naplánována opatření pro odstranění nedostatků, které omezují podnik v soutěži schopné konkurence.” (Tomek, Vávrová, s.83)

34

obr.1 SWOT nalýza

zdroj: http://www.byznysslovicka.com/ekonomika_management/swot Kozel (2006) uvádí návod jak provést SWOT analýzu: „Při provádění SWOT analýzy se sepíší silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby do čtyř kvadrantů a do každého se umístí jeden z uvedených pojmů. K němu se připíše určitý počet faktorů, který bude závislý na rozsahu a cíli našich analýz. Po vypsání všech důležitých faktorů, ovlivňujících naši firmu, je vhodné udělat tutéž činnost pro dílčí aktivity, jako např. pro konkurenty, výrobky, zeměpisné oblasti a tržní segmenty.“ (Kozel, s.40) SWOT analýza klubu Boroboard je uvedena v kapitole 5.3. Navazuje na slept analýzu. Vychází také z výsledku provedeného hloubkového interview s vedoucím klubu.

35

5 ANALYTYCKÁ ČÁST 5.1 BULHARSKÉ SPORTOVNÍ PROSTŘEDÍ Bulharsko je postsocialistická země ležící na východě Evropy. Od roku 2007 je členem Evropské Unie. Sport zde má vysoký sociální význam. Bulhaři si uvědomují jeho výchovný, sociální, kulturní i zdravotní přínos. Sociokulturní prostředí a ekonomická situace ale rozvoji sportu brání. Tzolov (2008) uvádí několik výzkumů. Statistiky hovoří, že přibližně polovina mladých Bulharů mezi 15 a 18 roky pravidelně užívá alkohol a 10% z nich užívá narkotika. Zdravotně na tom mladí Bulhaři také nejsou valně. Národní kardiologická nemocnice uvádí, že v roce 2005 trpěla třetina dětí ve školním věku vysokým krevním tlakem. Oproti roku 2002, kdy se s tímto problémem setkávalo každé páté dítě, došlo k rapidnímu zhoršení. Sport se tak stává důležitou zbraní, jak tento trend potlačit. Ekonomická situace však nedovolí velkému množství obyvatel sport provozovat. Dvě třetiny mladých studentů ve věku 20-35 si stěžují na stát, který podle nich nepřispívá k tvorbě podmínek pro provozování sportovních činností ve volném čase. A tak Bulharům nezbývá než si sport financovat ze své kapsy (na což většina z nich nemá prostředky), nebo nesportovat vůbec. Profesionální sport na tom není o moc lépe. Výsledky snah na Olympijských hrách se každým olympijským obdobím zhoršují a mnoho sportovců si stěžuje na nedostatek financí pro uskutečňování tréninkového procesu i na nemožnost výchovy mladých talentů. Většina kapacit tak odchází do zahraničí, či se rekvalifikuje. Chybí kvalitní trenéři, fyzioterapeuté, vychovatelé a s nimi i sportovci. Na druhou stranu ne všichni své snahy vzdávají a stále existuje spousta klubů, které přes všechny nepříznivé faktory svou činnost provozují svědomitě a s plným nasazením. Čím větším úskalím tyto sdružení čelí, tím větší je jejich entusiasmus činnost vykonávat. Jedním z nich je bezpochyby snowboardový klub Boroboard, působící ve městě Samokov, nedaleko hlavního města Sofie.

36

Snowboarding jako sport na tom v Bulharsku není špatně. Jistě tomu napomáhají vhodné přírodní podmínky. Funguje zde několik středisek, která jsou svou úrovní služeb i tratí srovnatelná s Alpskými středisky. Jelikož majitelem tří největších středisek je stejná osoba, která financuje Bulharskou lyžařskou federaci, v zimních sportech je prostor i finance pro provozování sportu na té nejvyšší úrovni.

5.2 SNOWBOARD KLUB BOROBOARD Snowboardový klub Boroboard vznikl v roce 2006, tehdy neoficiálně jako skupinka nadšenců. Nikdo z trenérů ani členů, kteří byli v té době čtyři, neměl permice a téměř žádné vybavení. Tréninky probíhaly dvakrát týdně, na sjezdovce se chodilo pěšky a trénoval se slalom, kdy jako branky sloužily větve. I tak ale byli schopni natrénovat určité dovednosti a klub se začal rozšiřovat. Klub Boroboard působí ve městě Samokov, které se nachází jen pár kilometrů od střediska Borovets, které je hlavním tréninkovým prostorem. Středisko již několik let s klubem spolupracuje a poskytuje jeho členům celosezónní permice. To umožňuje intenzivnější i sofistikovanější tréninkový program než tomu bylo zpočátku. Borovets disponuje rozsáhlou sítí sjezdových tratí, snowparkem i sjezdovkami pro noční lyžování, což v běžném školním týdnu umožňuje večerní tréninky. Každoročně se zde také koná mistrovství republiky ve snowboardcrossu, což umožňuje klubu využívat i jedinou crossovou trať v Bulharsku. Klub se stal neziskovou organizací v roce 2009. Ve stanovách uvádí jako svůj hlavní cíl rozvoj a popularizaci sportu snowboarding na území okresu Samokov i celé Bulharské republiky. Hoye a kol. (2009) vysvětlují existenci neziskových organizací tak, že mají za úkol rozvíjet místní komunity a jejich části. Jejich účelem je vytvářet obecné dobro spíše než se snažit o bohatství jedinců. Zaplňují mezery ve službách, které nejsou poskytovány státem ani soukromým sektorem. Jejich hnacím motorem je práce dobrovolníků a jen příležitostně placených odborníků. (Hoye a kol., s.36) Tento požadavek Boroboard splňuje ve všech bodech.

37

5.2.1 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA Organizační struktura klubu není velmi rozsáhlá. Tři hlavní trenéři pořádají pravidelně valnou hromadu na které se jedná o budoucí činnosti. Jeden z trenérů má za úkol vést administrativu s čímž mu asistuje sekretářka. Každý z vedoucích trenérů je pak zaměřen na jednu ze snowboardových disciplín: slopestyle, snowboardcross, alpské disciplíny. Jedná se o odborníky s dlouholetou praxí. Trenér snowboardcrossu má na svém kontě mnoho úspěchů mezi ketré patří i účast na OH. Slopestylová část je vedena zakladatelem klubu, který je v současné době zároveň hlavním trenérem freestylové reprezentace. Dále jsou k dispozici pomocní trenéři, kteří mají za úkol hlavně plnění tréninkového plánu a vedení tréninků. Všichni společně pak působí zároveň jako technický tým při závodech. Mají na starost zajistění dobrého technického stavu vybavení, voskování a broušení hran. V neposlední řadě plní také funkci sportovních psychologů, což je zejména při větších mezinárodních závodech nepostradatelné. graf 1. Organizační struktura Boroboard

snowboardcross   trenér  

freestyle  trenér  

sekretář  

trenér  asistent  

trenér  asistent  

trenér  asistent  

zdroj: vlastní zpracování

38

alpské  dis.  trenér  

5.2.2 ČINNOST KLUBU V SEZÓNĚ 2012/2013 V sezóně 2012/2013 klub sdružoval 29 závodníků ve všech věkových kategoriích. Z toho se podařilo vytrénovat tři členy reprezentace ve freestylových disciplínách. K těmto třem závodníkům se příští sezónu přidávají další dva, což je pro klub obrovský úspěch. tab.1 Počet závodníků podle věkových kategorií Věková kategorie

Počet závodníků

Z toho v reprezentaci

Muži/Ženy

6

Dorostenci 15-18

7

1

Žáci

11

1

Přípravka

5

1

Celkem

29

3

zdroj: vlastní zpracování V průběhu podzimní přípravy proběhaly v časovém horizontu 12 týdnů tréninky pro celkovou fyzickou vitalitu. Ty obsahovaly hlavně vytrvalostní a silový trénink, nácvik akrobaticko-koordinačních dovedností i trénink flexibility. Příprava byla směřována k nácviku dovedností na snowboardu v prostředí bez sněhových tratí. V průběhu zimní sezóny pak proběhlo v horizontu 20 týdnů na 120 tréninků. V letním období pak proběhlo regenerační soustředění na pobřeží Černého moře. Výsledkem sezóny je 34 umístění v první trojici v rámci soutěží národních i mezinárodních a dva tituly mistrů republiky v kategorii žáci a ženy. Jednalo se o Evropský pohár, závody v rámci FIS kalendáře, mistrovství republiky, juniorské mistrovství světa a mládežnická Olympiáda. To ve všech disciplínách snowboardingu. Přehled jednotlivých úspěchů je uveden v příloze.

39

Program sezóny 2012/2013 probíhal v 8 etapách: 1. Přípravná etapa Probíhá v měsících září a říjen. Závodníci se připravují na sezónu. Trénují vytrvalost, sílu ale také koordinační cvičení, které je připravují na konkrétní výkony na snowboardu. K tomu pomáhají tréninky na trampolíně a jiná cvičení. Trénuje se pětkrát v týdnu. 2. Psychologicko-fyzická příprava Koná se v průběhu listopadu. Má za úkol seznámit závodníky s nadcházející sezónou a psychicky je na ni připravit. Tým se schází na lekcích, které objasňují následující: •

klubové cíle (umístění, které mají za úkol dosáhnout v nadcházející sezóně)

•

úkoly

•

taktika klubu v průběhu závodní sezóny

•

psychologická příprava na soutěže

Tréninkový týden má v tomto období čtyři dny. Obsahuje přednášky, akrobatické tréninky a vytrvalostní tréninky pro udržení fyzické zdatnosti před sezónou. 3. Sněhová příprava V průběhu prosince a první poloviny ledna se závodníci připravují na sněhu. Cílem je najezdit co nejvíce kilometrů na sněhu a osvojit si již zvládnuté dovednosti. Funguje jako jakási rozcvička před sezónou. Probíhá ve skiareálu Borovets a nacvičují se techniky jak u alpských disciplín, tak freestylu. 4. Předsezóní příprava Probíhá v druhé polovině ledna a v jejím průběhu závodníci zdokonalují své dovednosti. K již zvládnutým prvkům se přidávají nové techniky, které se jedinci učí individuálně. Probírá se taktika pro závodní kalendář a každý závodník se připravuje podle svých priorit pro závodní sezónu.

40

5. Závodní sezóna Sezóna startuje v měsíci únoru. Kalendář akcí v roce 2013: •

6-10. únorMistrovství

republiky

v

alpských

disciplínách, Chepelare •

15-19. únor Přípravné soustředění Borovets

•

20-24. únor Mistrovství

evropy

ve

freestyle

snowboardingu, Osogovo •

14-17. březen Mistrovství

republiky

ve

freestyle

snowboardingu, Pamporovo •

30-31. březen Mistrovství republiky ve snowboardcrossu, Borovets

Přípravné soutředění v průběhy sezóny si klade za cíl demonstrovat soutěžní podmínky a co nejlépe tak závodníky připravit. V průběhu sezóny probíhá zároveň několik menších sponsorských závodů. které mají pro klub funkci tréninku. 6. Regenerační etapa Probíhá od začátku května do poloviny června. Trénuje se třikrát týdně a klade se důraz na strečink, plavání, sportovní hry. 7. Odpočinek Od poloviny června do konce července závodníci odpočívají a užívají si školních prázdnin. 8. Předsezónní příprava V první polovině srpna se koná přípravné soustředění na pobřeží černého moře. Ten si klade za cíl zlepšování ohebnosti, regeneraci a lehké tréninky

41

na pláži. Je zároveň teambuildingem, který stmeluje týmového ducha. V první polovině září se pak konají víkendové túry v pohoří Rila, které mají za úkol opět adaptovat závodníky na vysokohorské prostředí. V průběhu října se koná soustředění na rakouských ledovcích, kde se závodníci opět adaptují na sněhové podmínky a nacvičují nové dovednosti.

5.3 SLEPT ANALÝZA KLUBU BOROBOARD Slept analýza zkoumá vnější faktory a makroprostředí, ve kterém klub funguje. Jedná se tedy o Bulharskou republiku, region města Samokov a pohoří Rila. Analýza popisuje faktory sociální, technologicé, ekonomické, politické, přírodní a ekologické. Sociálními faktory, které mají vliv na klub jsou demografická fakta. Bulharská republika má 8 milionů obyvatel. Město Samokov má 28 000 obyvatel. Bulharská republika je od roku 2007 členem Evropské unie. Bulhaři se postupně přibližují životnímu stylu zemí západní Evropy, s čímž souvisí i zájem o sport jako o prostředek psychohygieny. Vzhelem k dostupnosti lyžařského střediska Borovets, jsou ve městě Samokov velmi populární zimní sporty, především lyžování a snowboarding. Město samo sebe nazývá hlavním městem zimních sportů. Technologický pokrok, zejména rozvoj informačních technologií a internetu má na klub také svůj vliv. Dostupnost internetu velmi napomáhá prezentaci a klub má tak možnost dát o sobě vědět. Dalším technologickým faktorem, který na klub působí je pak rozvoj snowboardového vybavení. Neustále se vyvíjí výroba snowboardů, kde každou sezónu přicházejí na trh nové tvary, materiály i funkce a usnadňují tak provozování tohoto sportu. Významné jsou zde také vosky a nejrůznější chemické prostředky, které zrychlují jízdu na sněhu. Klub těchto technologií využívá v soutěžích a jejich znalost je jedním ze základních požadavků pro práci trenérů. Ekonomické prostředí v Bulharsku je velmi specifické. Průměrná životní úroveň je nižší než v České republice. Průměrný plat Bulharů je v přepočtu 9 700 korun a je tak nejnižším průměrným platem v EU. To má vliv i na provozování sportu, jelikož velká část obyvatel si ho zkrátka nemůže dovolit. Naštěstí stále existuje vyšší střední třída, na

42

kterou se služby klubu Boroboard zaměřují. Finančně pomáhají i sponzoři a středisko Borovets a dostupnost snowboardingu se tak rozšiřuje na širší okruh dětí. Politické prostředí v Bulharsku je relativně stabilní. Po převratu v roce 1988 přešlo Bulharsko na tržní systém. Místní samospráva města samokov je stabilní a nakloněná pro pomoc při realizaci sportovních činností, což klubu velmi pomáhá. Životní prostředí hraje ve snowboardingu velmi významnou roli. Vzhledem k závislosti na přírodním podímkách se všichni členové klubu snaží svým chováním jít příkladem a životní prostředí chránit. Středisko Borovets se nachází v pohoří Rila, kde se nachází i nejvyšší vrchol Bulharské republiky, hora Musala, 2800 m.n.m. Zajišťuje tak pro klub dobré sněhové podmínky od prosince do dubna.

43

5.4 SWOT ANALÝZA KLUBU BOROBOARD SWOT analýza klubu Boaroboard vychází z hloubkového interview se zakladatelem klubu a z předchozích analýz. Zároveň je postavena na dlouhodobém pozorování činnosti klubu. SWOT analýza ukazuje jak si klub stojí, kde má možnost růstu a co ho naopak ohrožuje. Některé faktory se nedají proměnit ani ovlivnit, s jinými se naopak dá v budoucnu dobře pracovat. tab. 2 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Masivní rozvoj snowboardingu

Finanční závislost na sponzorech a rodičích

Skvělé soutěžní výsledky

Relativně nový sport

Základna mladých talentů

Omezená dostupnost

Zkušení trenéři Činnost v populárním zimním středisku PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Výuka veřejnosti

Nepřízeň počasí

Zvětšování klubu

Konkurence

Objevení talentů

Zranění

Sportovní úspěchy

zdroj: vlastní zpracování SILNÉ STRÁNKY Mezi silné stránky patří na prvním místě masivní rozvoj snowboardingu. Jelikož se jedná o relativně mladý sport, je nepochybně stále v rozvojové fázi. O zvyšování jeho popularity svědčí například zařazování nových disciplín do programu Olympijských her. V Bulharsku je pak k vidění každoroční nárůst jak rekreačních snowboardistů, tak závodníků. Další silnou stránkou jsou sportovní úspěchy klubu. V rámci Bulharské 44

republiky má klub silné zastoupení téměř v každé kategorii a ve všech disciplínách. Důkazem jsou dva poháry mistrů republiky, jedenácté místo na juniorské olympiádě ve snowboardcrossu, nebo 30 místo z juniorského mistrovství světa ve slopestylu. Úspěchy navazují na další silnou stránku, kterou je silná základna mladých talentů. Klub sdružuje převážně sportovce v žákovské kategorii, od nichž se dají největší sportovní úspěchy teprve očekávat. Dalším plusem klubu jsou zkušení a kvalifikovaní trenéři, kteří každoročně vytvářejí důkladný tréninkový i soutěžní plán. Pracují s odlišnými věkovými kategoriemi tak, aby to odpovídalo jejich kvalitám i věku a aby se mladí závodníci co nejlépe rozvíjeli. Silnou stránkou je také umístění báze. Jak již bylo uvedeno, klub působí v zimním středisku Borovets, které je jedním z největších středisek v Bulharsku. V zimních měsících ho navštěvuje velké množství turistů, plusem je blízkost hlavnímu městu Sofii i obliba střediska u zahraničních turistů, zejména britů. PŘÍLEŽITOSTI V rámci příležitostí je potřeba zmínit možnost výuky veřejnosti. Klub má v Bulharské republice dobré jméno a je možné ho využít pro nabízení služeb. V současné době klub sdružuje pouze děti, které jsou celoročně aktivní. S nimi lze ale také poskytovat jednorázovou výuku snowboardingu pro začátečníky i pokročilé. Tímto způsob má klub možnost dále se rozšiřovat. Ze základny dětí, které budou chtít využít jednorázové výuky se jistě vygenerují nové talenty, které se stanou budoucími závodníky a klub bude dále růst. Další příležitostí je objevování nových talentů. Z nově příchozích mají trenéři možnost rozpoznat šikovné jedince a vytrénovat je. Objevování talentů probíhá i díky výuce snowboardingu od ranného věku. Nejmladším členům klubu je šest let. Další příležitostí je pak dosahování sportovních úspěchů. Mladí snowboardisté aspirují na další a další sportovní úspěchy. Hlavním cílem je pak účast na Olympijských hrách v roce 2018. SLABÉ STRÁNKY Mezi slabé stránky pak patří především finanční závislost na sponzorech a rodičích. Rodiče financují veškerá soustředění a výjezdy na soutěže. Zároveň pomáhají sponzoři, především firmy DIEL a Contrabanda. Bez jejich pomoci by klub jen stěží 45

mohl realizovat závodní kalendář v takovém rozsahu, jak tomu je v současnosti. S touto slabou stránkou se však dá pracovat. Kandidaturou na různé sportovní granty a nabízením sportovních služeb je možné finanční situaci klubu zlepšit. Další slabou stránkou pak je fakt, že snowboarding je relativně novým sportem. Lidé ho ještě důkladně neznají a jsou k němu nedůvěřiví. Tento fakt brání zejména zapisování nových členů do klubu. Někteří rodiče jsou nedůvěřiví a nechtějí své děti na tento sport zapsat. Popularita snowboardingu však stoupá, tudíž se dá do budoucna očekávat zmenšení této nedůvěry. Sám klub tomu dopomáhá svojí prezentací a sportovními úspěchy. Omezená dostupnost horského střediska Borovets je ale neměnná. Pro jedince, kteří žijí ve městě Samokov je situace příznivá. Středisko se nachází jen sedm minut jízdy autem od města, pro mimoměstské děti je však situace komplikovanější a nemají tak možnost trénovat v průběhu týdne. Stále se však účastní víkendových tréninků, soustředění, závodů a akcí v průběhu prázdnin. HROZBY Mezi hlavní hrozby pak patří nepřízeň počasí. Snowboarding je sport absolutně závislý na přírodních podmínkách. Při dobrých sněhových podmínkách lze ve středisku Borovets trénovat od začátku prosince do konce května. S touto hrozbou se však nedá nic dělat a klub se musí vždy podřídit momentálním přírodním podmínkám. Další hrozbou je pak konkurence. Ve středisku Borovets funguje několik škol, které jsou přímou konkurencí pro nabízení výukových služeb. V závodním snowboardingu si ale Boroboard udržuje přední umístění a bude se snažit, aby tomu tak bylo i nadále. Další hrozbou jsou pak nejrůznější zranění. Ty bohužel do závodního sportu patří. Dá se jim mnohdy předcházet kvalitní skladbou tréninku a dohledem trenéra.

46

6 STRATEGIE KLUBU BOROBOARD V SEZÓNĚ 2013/2014 6.1 SEGMENTACE Město Samokov má 28 000 obyvatel. Ve městě se nacházejí 4 střední školy, a 8 škol základních které sdružují potencionální mladé zákazníky klubu Boroboard. Ve městě se nachází 32 sportovních klubů, které působí v nejrůznějších sportech. Nejoblíbeňejší jsou sjezdové lyžování a basketbal. Cílovou skupinou klubu jsou děti ve věku od šesti do osmnácti let. Většina současných členů žije přímo ve městě Samokov. Několik jedinců ale dojíždí i z přilehlého hlavního města Sofie. Sofie se od střediska Borovets nachází pouze 60 kilometrů, je tak víkendovou destinací mnoha obyvatel hlavního města. Toho lze využít a nabídnout výukové víkendové služby jejich dětem. Trh rozděluji do 4 segmentů: •

stávající závodníci

•

stávající přípravka

•

noví stálí členové

•

jednorázoví klienti

Stávajíci závodníci jsou největší skupinou. V minulé sezóně klub sdružoval 24 stálých závodníků. Dva z nich byli v průběhu minulé sezóny členy národní reprezentace ve freestyle snowboardingu. Pro sezónu 2013/2014 k nim přibydou další dva závodníci, což je důkazem o funkčnosti klubu. Tento segment je zaměřen na výkonostní sport. Účastní se všech tréninků i soutěžního kalendáře. Platí pro něj cena za celoroční členství v klubu. Cílem je udržet velikost tohoto segmentu a rozšířit ho o děti, které dorůstají z přípravné kategorie, popřípadě nové talenty. Stávající přípravka měla v minulé sezóně pět členů. Z toho jeden je členem dětské národní reprezentace. Cílem je tento segment neustále rozšiřovat. jedná se o nejmenší děti, které získávají základní dovednosti jízdy na snowboardu. Účastní se tréninkových jednotek o víkendech a připravují se na účast v soutěžích. Tato skupina vyžaduje speciální přístup i tréninkový proces. Pro nastávající sezónu se předpokládá až dvojnásobné rozšíření tohoto segmentu.

47

Noví stálí členové jsou jedinci kteří přecházejí do klubu nastálo. Účastní se tak všech tréninkových jednotek a soutěží a platí si jednorázový roční poplatek. Tento segment se generuje buď z odrůstající přípravky, zájemců z řad jednorázových zákazníků, nebo se jedná o nově příchozí, kteří mají zájem trénovat. Jednorázoví klienti, jsou ti, kteří využívají služeb klubu jednorázově. Tento segment obsahuje největší počet potencionálních zákazníků a je třeba s ním začít aktivně pracovat. Největší příjmy pro klub pocházejí právě z tohoto segmentu. Není geograficky omezen, jednorázové služby může využít v podstatě kdokoliv, kdo přijede na víkend do střediska Borovets. Jedná se však stále o děti a adolescenty, do segmentu se nezapočítávají dospělí, pro které není výuka určena. Cílem je pobavit zákazníky a udržet je pro další využití služeb klubu, popřípadě z tohoto segmentu vybrat nové talenty, kteří se stanou stálými členy.

6.2 KONKURENCE Pro dokončení segmentace trhu je rovněž potřeba vymezit se vůči konkurenci. Ve středisku Borovets fungují tři hlavní školy, které nabízejí výuku snowboardingu. Jedna je pod vedením střediska, ski school Borosport. Další dvě jsou menší soukromé školy. Ani jedna z nich ale nenabízí výuku freestyle snowboardingu. Školy zaměřují svou nabídku na zvládnutí základních dovedností při jízdě na snowboardu. Školy se zároveň zaměřují na všechny věkové kategorie. Tím se nabídka klubu Boroboard vymezuje. Nabízí totiž možnost výuky základů freestyle snowboardingu, zábavu v rámci ježdění se zkušenými závodníky a zaměřuje se na dětský věk, kde tak děti vytvoří skupinu a výuka je pro ně ve společnosti svých vrstevníků zábavnější. V rámci Bulharské republiky fungují další dva podobné kluby. Jeden se nachází ve středisku Pamporovo, které se nachází ve zcela jiném pohoří, Rodopi. Stává se tak konkurencí v rámci soutěží, ne v rámci nabídky výuky. Druhý klub funguje ve středisku Osogovo, které se taktéž nachází v jiném pohoří 150 km od města Samokov. Tento klub však také představuje konkurenci pouze závodní. Sdružuje závodníky starší 20 let a nenabízí výuku, není tedy momentálně pro Boroboard přímou hrozbou.

48

6.3 POSLÁNÍ, CÍLE Poslání klubu Boroboard je ve stanovách uvedeno jako rozvíjení sportu snowbarding na území města Samokov i celé Bulharské republiky. Toto poslání má však širší záběr. Hlavním posláním klubu je hledání mladých talentů a jejich příprava pro závodní kariéru. S tím souvisí výchova mladých lidí, utváření návyků pro zdravý životní styl, učení kladnému vztahu k přírodě, znalosti chování v horách i utváření sociálních kontaktů. Členové klubu žijí spolu jako komunita a hlavním úkolem je naučit je lásce ke sportu. To probíhá předkládáním vzorového chování od trenérů i starších členů klubu, kteří jdou příkladem mladším jedincům. V současné době, má klub boroboard pod svým logem heslo “ride for style” což znamená volně přeloženo “jezdit pro styl”. Tento slogan však podle mého názoru není opravdový mission statement klubu a je tedy potřeba ho upravit. Navrhuji slogan “passion for riding” ve volném překladu “vášeň pro ježdění”, který je podle mého názoru výstižnější. Slogan v angličtině pak odpovídá snowboardovému slangu, kde se často používají anglicismy. Vášeň pro ježdění také mnohem lépe vystihuje opravdové poslání klubu, které je komplexní a jeho náplní je přivést členy k celostnému životnímu stylu spojenému se snowboardingem. Je žádoucí, aby jezdci dělali snowboarding ze své vlastní vůle a sportovali s plným nasazením. obr. 2 Návrh loga klubu s novým sloganem

zdroj: vlastní zpracování

49

Cíle klubu se dají rozdělit do několika kategorií. V těchto kategoriích jsou pak uvedeny vždy nejprve cíle dlouhodobé a po nich cíle krátkodobé. tab. 3. přehled cílů KLUBOVÉ CÍLE

SPORTOVNÍ CÍLE

EKONOMICKÉ CÍLE

Rozšíření základny členů

Olympijské hry 2018

Rozšířit základnu sponsorů

Nabídka výuky

Mistrovství evropy FIS cup

Dobré vztahy s federací

Udržet přední postavení

Mistrovství republiky

Místní municipalita

Výchova dětí

Reprezentační cíle

Příjmy z výuky

Rozvoj snowboardingu Organizace akcí Udržování dobrých vztahů zdroj: vlastní zpracování 6.3.1 KLUBOVÉ CÍLE Hlavním klubovým cílem je rozšiřovat svojí členskou základnu. Kapacita klubu je omezená z důvodu omezeného počtu dobrovolníků, kteří pro klub pracují. Je tedy žádoucí rozšiřovat i řady dobrovolníků, kteří budou s realizací činnosti pomáhat. Novým cílem pro nadcházející sezónu je pak vytvořit nabídku služeb klubu pro jednorázovou výuku. Konkrétně si klub klade za cíl obsloužit každý víkend 3-5 jednorázových zákazníků, ze kterých plynou klubu příjmy navíc. Dalším cílem je udržet si postavení na trhu a zůstat nejproduktivnějším snowboardovým klubem v Bulharsku. Dlouhodobým cílem je pak udržování dobrých vztahů s veřejností, především se zástupci místní samospráva města Samokov a s rodiči. Tohoto cíle lze dosáhnout pomocí různých akcí pro veřejnost organizovaných klubem, kde se představuje činnost a upevňují se vztahy. Obecným cílem pak je výchova dětí v rámci etickým a morálních hodnot, kladnému vztahu k přírodě, dodržování zásad zdravého životního stylu a tím napomáhat rozvoji veřejného života. Členům klubu se klade za cíl jít příkladem svým vrstevníkům a nenechat se ovlivnit nástrahami současného života.

50

6.3.2 SPORTOVNÍ CÍLE Mezi hlavní dlouhodobý sportovní cíl patří účast některých členů klubu na Olympijských hrách v roce 2018. Jelikož klub produkuje většinu členů národní reprezentace, chce tento trend udržet i v budoucnu a dosáhnout s nimi takových sportovních výsledků, které budou mít pozitivní vliv na rozvoj snowboardingu v celé Bulharské republice. Cílem pro nastávající sezónu je pak účast v sérii mistrovství evropy pod hlavičkou FIS. Na závodech, které se konají na území východní Evropy mají závodníci za úkol sbírat zkušenosti z mezinárodních soutěží a připravovat se tak na větší sportovní klání. V soutěžním kalendáři se nachází také mistrovství republiky. Cílem klubu je ovládnout toto mistrovství republiky a jedinci z nižších věkových kategorií budou instruováni, aby porazili své konkurenty z vyšších věkových kategorií. V neposlední řadě pak členové klubu, kteří jsou zároveň členy národní reprezentace budou mít za úkol splnit své reprezentační cíle, které se týkají především série mistrovství evropy.

6.3.3 EKONOMICKÉ CÍLE Hlavním ekonomickým cílem je zvýšit generaci vlastních příjmů pomocí prodeje služeb. Předpokládaný příjem z vlastní činnosti je k nahlédnutí v rozpočtu klubu. Dále si klub klade za cíl udržovat dobré vztahy se sponzory a to pomocí propagace jejich značek přes kvalitní marketingovou komunikaci a zmiňování jejich pomoci na akcích pro veřejnost. Dalším cílem je udržování dobrých vztahů s lyžařskou federací, která podporuje klub pomocí přidělených grantů. Klub kandiduje na přidělení grantu pro sezónu 2013/2014 a v průběhu sezóny bude sestavovat kandidaturu na grant pro další sezónu. V neposlední řadě pak má klub za cíl získat alespoň jeden pravidelný měsíční plat od místní samosprávy. Na základě sportovních výsledků a přínosu pro výchovu mládeže, bude klub kandidovat na trenérský plat přímo u starosty města. Obecným ekonomickým cílem pak je utvořit dostatečně silnou materiální a finanční základnu a využít jí pro naplňování poslání klubu.

51

6.4 KALENDÁŘ PRO SEZÓNU 2013/2014 V sezóně 2013/2014 bude probíhat trénink podle stanoveného plánu. Prioritami, jak již bylo uvedeno, je účast na místních závodech a účast na mistrovství evropy v disciplíně slopestyle. Časová souslednost akcí je následující: SRPEN 1-12

sportovní soustředění na pobřeží Černého moře, důraz na kondiční cvičení, strečing a regeneraci

SRPEN 23-25

Summer jib fest Borovets- letní exhibice

ZÁŘÍ, ŘÍJEN

kondiční příprava, Samokov

ŘÍJEN

týdenní předsezónní soustředění na ledovci Hintertux, Rakousko

LISTOPAD

dvoutýdenní

předsezónní

soustředění

na

ledovci

Dachstein, Rakousko PROSINEC, LEDEN

předsezónní příprava na sněhu, Borovets individuální příprava podle osobních sezónních cílů

ZÁVODNÍ SEZÓNA ÚNOR, BŘEZEN 1-2. únor 2014

Mistrovství republiky v alpských disciplínách, Chepelare, Bulharsko

8-9. únor 2014

Europa cup, Sarajevo- Bjelasnica, Bosna a Hercegovina, slopestyle

1-2.března 2014

Europa cup, Krushevo, Makedonie, slopestyle

11-12. března 2014

Europa cup, Pamporovo, Bulharsko, slopestyle

22-23. března 2014

Mistrovství

republiky

ve

snowboardcrossu,

Borovets, Bulharsko + sponsorské závody v průběhu sezóny Borovets, Osogovo (termíny zatím nejsou známy) DUBEN

sponsorské akce trénink v domácím prostředí organizace vlastních sponzorských závodů

52

KVĚTEN, ČERVEN

regenerační trénink, plavání, sportovní hry, strečink

ČERVENEC

odpočinek

6.5 ROZPOČET Klub Boroboard bude mít k dispozici pro sezónu 2013/2014 zhruba 10 000 leva, což odpovídá částce 5000 eur. Tyto finance pocházejí z programu lyžařské federace a z podpory místní samosprávy. Jsou to finance na udržení činnosti klubu, tak aby plnila své základní cíle popsané ve stanovách, to znamená rozvoj sportu snowboarding na území města Samokov i celé Bulharské republiky. Rozdělení těchto prostředků je popsáno v následující tabulce. tab.4 procentuelní rozdělení prostředků OBECNĚ PROSPĚŠNÁ ČINNOST

65%

trenéři

0%

Podnájem a další výdaje související s

35%

používáním sportovních zařízení Sportovní vybavení

15%

Sportovní akce

15%

ČINNOST KLUBU

35%

Prostředky pro závodníky

10%

Příprava a účast na soutěžích

10%

Sportovní vybavení

15%

zdroj: vlastní zpracování Klub se nespoléhá pouze na zdroj financí od místní samosprávy a lyžařské federace. Vlastní činností se snaží získat prostředky pro provoz a rozvoj klubu. Byl stanoven cíl obsloužit 3-5 nově příchozích zákazníků každý víkend. Trvání hlavní sezóny je 15 týdnů. Dalším cílem je rozšiřovat členskou základnu, očekává se růst o zhruba 5 členů v následující sezóně při udržení současných členů.

53

tab.5 příjmy z vlastní činnosti (1lev=0.5eur) Jednorázová výuka

12 000 leva

Členské poplatky

23 200 leva

Noví členové

4 000 leva

celkem

39 200 leva

zdroj: vlastní zpracování Příjmy z vlastní činnosti pak budou sloužit na pokrytí následujících nákladů:

•

pronájmy sportovních zařízení

•

odměna pro trenéry

•

cestovné

•

provoz klubového autobusu

•

sportovní vybavení

Rozpočty jednotlivých akcí pořádaných klubem stojí mimo hlavní rozpočet. Budou sestavovány vždy konkrétně pro danou akci a finance se budou shánět odděleně přes sponzory a partnery klubu.

54

6.6 MARKETINGOVÝ MIX 6.6.1 PRODUKT Hlavním produktem klubu Boroboard je nabídka celoročního tréninkového programu, včetně účasti na mnoha soutěžích. Tento celek se skládá z několika podproduktů. Je možné využít také nabídky jednorázové výuky, či s klubem strávit pouze část sezóny. CELOROČNÍ ČLENSTVÍ Celoroční členství v sobě zahrnuje možnost účastnit se všech tréninkových jednotek, závodů a akcí spojených s činností klubu. S ním člen také čerpá výhody s tím spojené. Každý člen, který zaplatí celoroční příspěvek, získává celosezónní permici do střediska Borovets a může tak neomezeně využívat vleky pro všechny tréninkové jednotky i svou vlastní potřebu ve volném čase. Pro členy klubu je připraveno erární vybavení. Ti, kteří nemají vlastní snowboard, či doplňky, jako je oblečení, rukavice, ochranné brýle, boty a helma, si mohou zdarma zapůjčit vybavení, které má klub k dispozici. Nově příchozí budou využívat vybavení z druhé ruky, které již někteří členové používali. Stálí členové pak mají možnost získat dokonce nové vybavení, které každoročně klubu věnují sponzoři a přátelé klubu. Tréninkový plán sezóny byl již popsán výše. V průběhu zimní sezóny od prosince do dubna probíhá trénink každý den, kromě pondělí. Od úterý do pátku probíhá trénink v rámci večerního lyžování ve středisku Borovets. K dispozici je zde čtyřsedačková lanovka, která funguje od šesti do deseti hodin. Členové klubu mají sraz v půl šesté ve městě Samokov, odkud jsou klubovým autobusem přepraveni do střediska. Doprava na tréninky je pro členy klubu zdarma. V týdnu se pak trénuje převážně slalom. Po skončení tréninku jsou členové opět přepraveni zpět do města. Program tréninku ve všední den: •

17:30- odjezd do střediska Borovets

•

18:00- rozcvička

55

•

18:15- 19:00 zahřívací jízdy

•

19:00- 20:30 trénink specifických dovedností

•

20:30- odjezd zpět do města Samokov

O víkendech pak probíhají tréninky v průběhu celého dne. Transport je opět zajištěn. Členové klubu mají za úkol si donést vlastní stravu, ta není zajištěna. Víkendové tréninky pak probíhají ve dvou blocích, dopoledne a odpoledne. Přípravná kategorie trénuje na jednoduších tratích a zdokonaluje se v základních dovednostech jízdy na snowboardu. Nejmenší trénují pouze dopoledne. Po obědě jsou předáni nazpět svým rodičům. Je tomu tak z důvodu velké psychické i fyzické námahy, kterou ještě děti v útlém věku nezvládají. Starší kategorie pak pokračují v tréninku po obědě. Jsou rozděleni do výkonnostních skupin. Jedna skupina nacvičuje dovednosti na sjezdových tratích, pokročilá skupina pak trénuje dovednosti ve snowparku. Vždy záleží na momentálních sněhových podmínkách a počasí. Trenéři upravují trénink vždy podle momentálního stavu tratí. Program víkendového tréninku: •

8:30- odjezd z města Samokov

•

9:00- rozcvička

•

9:15- 12:00 dopolední trénink, nácvik specifických dovedností

•

12:00-13:00 oběd

•

13:00- 15:30 odpolední trénink, nácvik dovedností, hry

•

16:00- odjezd zpět do města Samokov

Celoroční členství v sobě zahrnuje možnost účastnit se všech akcí v průběhu sezóny. Doplňkové akce však nejsou hrazeny pouze členským poplatkem a je potřeba každou akci dále financovat. Jedná se většinou o ubytování, stravu a dopravu. V některých případech je třeba proplatit i permici v cizích resortech. To platí například v případě přípravných soustředění na rakouských ledovcích. Na těchto soustředěních je také omezená kapacita. Přednost mají ti zájemci, kteří mají lepší závodní výsledky.

56

DEN TRÉNINKU Nově lze využít také služby den tréninku. Tato možnost je ideální pro rodiče, kteří přijeli na dovolenou a chtějí nechat svého potomka naučit se novým dovednostem. Je určena spíše pro pokročilé jezdce, ale možnost mají i začátečníci. Tato služba je vhodná pro rodiče, kteří zamýšlí zapsat své dítě do klubu celoročně a chtějí si služby vyzkoušet. Nebo naopak pro děti, které nemají možnost účastnit se celoročního programu, ale přesto chtějí zdokonalit své dovednosti v rámci klubu. Tato služba se nabízí v rámci víkendových tréninků a platí pro ni stejný program, jako pro ostatní. Cena permice není zahrnuta. Výhodou této služby oproti klasickým snowboardovým školám je dětský kolektiv. Nejedná se pouze o strohý nácvik základních dovedností pod vedením instruktora, ale o celostný zážitek v průběhu dne. Dítě se tak seznámí se členy klubu, popovídá si a hraje s nimi hry. Jelikož klub sdružuje množství talentů, má možnost se od nich něco přiučit a získat tak zapálení pro sport. Tato nabídka je také velmi pohodlná pro rodiče, jelikož ráno svého potomka odevzdají a večer si ho zase vyzvednou. Mají tak k dispozici vlastní volný čas, který mohou v zimním středisku strávit jak je libo. VÍKENDOVÁ VÝUKA Dítě může s klubem srávit i celý víkend. Tato možnost je forma výhodného balíčku, kdy na dva dny tréninku dostane rodič slevu. Program platí stejný jako pro ostatní členy klubu. Dítě se tak za víkend naučí novým dovednostem a zároveň má možnost se socializovat. MĚSÍČNÍ VÝUKA Opět forma výhodného balíčku, kdy dítě může strávit s klubem celý měsíc. Má tak možnost účastnit se všech tréninkových jednotek i soutěží. Tento balíček je vhodný pro jedince. kteří přemýšlejí o stálém členství a chtějí si život klubu na nějakou dobu vyzkoušet. Nezahrnuje permici.

57

6.6.2 CENA Jsou rozlišeny 4 cenové kategorie v závislosti na druhu služby. Celoroční členství v sobě zahrnuje možnost účastnit se celoročního programu klubu, včetně všech akcí pořádaných klubem. Zároveň člen získává celosezónní permici do střediska Borovets. Získává taktéž možnost využít klubového vybavení, jak již bylo popsáno v předchozí kapitole. Cena jednorázových služeb neobsahuje permici, tu si musí zájemce sám dokoupit. Zahrnuje v sobě však odborné vedení při tréninku a zapůjčení vybavení v případě zájmu.

tab.6 ceny služeb (1lv=0.5eur) DRUH

CENA

Celoroční členství

800 lv

Den tréninku

150 lv

Víkendová výuka

200 lv

Měsíční výuka

400 lv

zdroj: vlastní zpracování

tab.7 ceny permic ve středisku borovets (ceny jsou uvedeny v leva, 1lv=0.5eur) DRUH

DOSPĚLÍ

DOSPĚLÍ

DĚTI

DĚTI

16.12-14.3.

15.3.-15.4.

16.12-14.3.

15.3.-15.4.

půldenní

30

22

20

14

jednodenní

55

44

33

27

třídenní

155

123

82

66

šestidenní

290

229

161

129

sezónní

900

večerní

22

600 18

13

11

zdroj: http://www.varianostravel.com/Borovets-ski-resort-lift-ticket-prices.html

58

6.6.3 DISTRIBUCE Distribuční cesta je přímá. Klub nevyužívá žádného prostředníka pro nabídku svých služeb. Klub nabízí své služby ve městě Samokov a středisku Borovets. Nové zákazníky schání na začátku sezóny vylepováním plakátů po školách ve městě Samokov. Zájemci se pak hlásí přímo hlavnímu trenérovi. Tuto sezónu klub plánuje rozšíření služeb o jednorázovou výuku pro zvýšení finanční stability klubu. Je tedy potřeba přilákat zákazníky na tyto služby. Bude tomu tak pomocí plakátů v areálu hotelu Samokov, kde spí většina movitých turistů přijíždějících do města. Zároveň klub vystaví svou nabídku na oficiálních stránkách střediska, v sekci snowpark. V této sekci se pravidelně informuje o dění ve snowparku, přičemž klub je zde nejčastějším návštěvníkem. Takto se zajistí že zájemci o dění ve snowparku, kteří stránku navštíví, uvidí i nabídku výuky, kterou mají možnost zakoupit. Další vystavení nabídky pak proběhne na stránkách whiteroom.net, což je největší bulharský server informující o dění na snowboardové scéně. Pravidelně je navštěvován zájemci o tento sport a ty budou tak mít možnost vidět, jaké služby Boroboard poskytuje. 6.6.4 PROPAGACE V této kapitole představím ucelenou marketingovou komunikaci klubu Boroboard pro sezónu 2013/2014. Do této chvíle probíhala marketingová komunikace neuceleně a stála především na dobrých vztazích s místní samosprávou, rodiči a sponzory. Navrhuji několik novinek, které klubu mohou pomoci v sebeprezentaci. WEBOVÉ STRÁNKY A SOCIAL MEDIA Klubu do této chvíle chybí vlastní webové stránky, na kterých by prezentoval svou činnost a uváděl nabídku svých služeb. V průběhu podzimu mají tyto webové stránky vzniknout. Byla vybrána doména Boroboardsnowboarding.com, na kterou bude odkazovat i doména snowboard-boroboard.com. Druhá doména byla zvolena pro lepší přístup z fulltextových vyhledávačů. Webové stránky budou mít za úkol monitorovat činnost klubu a zároveň informovat o dění ve snowboardovém světě obecně. Byla 59

navržena struktura stránek tak, aby v jejich hlavní části byly k vidění informace o momentální činnosti klubu. Plánuje se updatovat tuto část každý týden s jedním novým článkem. V této sekci se budou uvádět reportáže ze závodů, kterých se členové klubu zúčastní, soutěžní výsledky, fotografie a videoklipy z vlastní produkce. Mimo tuto hlavní část se plánuje i podsekce, na které se budou prezentovat informace ze snowboardového světa obecně. Bude mít zábavně-informativní charakter a budou zde uvedeny výsledky zajímavých závodů, videoklipy ze světa atp. Pod každým článkem pak bude kolonka komentáře, kde budou moci návštěvníci stránek vyjádřit svůj názor k aktuálnímu tématu. Tyto komentáře pak budou propojeny s facebookovou stránkou klubu. Celé stránky budou rozdělelny do 4 sekcí. První sekce je jmenuje Novinky, což je ona hlavní část popsaná výše. Při spuštění stránek bude k vidění právě tato sekce. Druhou sekcí je Team, kde budou představeni všichni členové klubu. Každý zde bude mít svůj profil s rozhovorem, soutěžními výsledky, fotografiemi a někteří zde představí i svůj videoprofil. Třetí sekce se bude jmenovat Info a bude předkládat obecné informace o klubu. Jeho historii, poslání a vneposlední řadě zde bude uvedena nabídka služeb, které klub poskytuje. Čtvrtou sekcí pak bude Contact, kde budou uvedeny adresy, mapy a telefoní čísla na představitele klubu. Tvorba stránek z technického hlediska je zadána místnímu odborníkovi na informační technologie, který již na tvorbě stránek pracuje. Jelikož se jedná o osobu z řad přátel klubu, jeho služby budou zdarma. Je tedy potřeba zaplatit pouze doménu, na které bude stránka fungovat. V průběhu sezóny se pak předpokládá nárůst sledovanosti stránek. Jelikož se stránka nebude věnovat pouze vlastní činnosti, ale bude informovat o dění ve snowboardingu obecně, stane se tak konkurentem pro momentálně největší snowboardový server v Bulharsku whiteroom.net. Plánuje se udržování přátelských vztahů s přesdstaviteli těchto stránek a vytvoření zdravé konkurence, která pomůže produktivitě obou domén a pomůže tak rozvoji sportu jako celku. Bude se sledovat návštěvnost stránek a v případě jejího růstu budou na web umístěny reklamní bannery, které budou nabídnuty k prodeji. Webové stránky pak budou propojené se sociálními sítěmi. Plánuje se využití především sítí Facebook a Instagram. Na facebooku bude vytvořena paralelní stránka, 60

která bude vypovídat o ději na stránce boroboardsnowboarding.com. Jelikož většina mladé generace v Bulharsku využívá facebook denně, je tento krok nástrojem jak dění na stránkách zviditelnit. Pokud jedinci jednou kliknou, že se jim stránka líbí, bude se jim v budoucnu automaticky objevovat dění na stránkách. To lze využít i jako kontrolu pro sledovanost, jelikož je jasně vidět, kolika uživatelům se stránka líbí a stali se tak jejími pravidelnými návštěvníky. Přes síť instagram se pak budou prezentovat aktuální obrázky. Tato síť má tu výhodu, že ji lze ovládat přes telefon a je tak možné na ni nahrávat obrázky přímo z terénu. To je velkou výhodou, jelikož budeme mít možnost informovat o dění soutěží přímo v jejich průběhu a stránka tak bude vysoce aktuální. Chod a aktualizaci stránek pak bude zajišťovat asistent hlavního trenéra. S přípravou článků a fotografií mu budou pomáhat členové klubu. TVORBA VLASTNÍCH VIDEOKLIPŮ Klub začal v minulé sezóně produkovat vlastní videoklipy. Celkem bylo v průběhu sezóny vyprodukováno sedm krátkých videoklipů a jeden krátký film. Každý videoklip monitoroval aktuální dění v klubu. Bylo v něm možno vidět jak klub momentálně trénuje, či jakým způsobem se účastní soutěží. Krátký film pak monitoroval průběh celé sezóny. Film dostal název The progression games, který má vyjadřovat, že členové klubu se neustále vyvíjí a zdokonalují své dovednosti (progress) a zároveň je to pro ně hra a zábava (games). Název má evokovat příměr s Olympic games, zde však hry nejsou olympijské ale progresivní. Film je rozdělen na 7 částí, ve kterých se postupně představují všichni členové klubu. Začíná se intrem, které uvádí do diváka do běžného života klubu, následují části jednotlivých jezdců a končí se outrem, které má převážně zábavný charakter a jeho cílem je diváka pobavit a vyvolat v něm sympatie s klubem. K filmu byly zorganizovány dvě premiéry, které budou blíže popsány v kapitole event marketing. Všechny videa jsou nahrána na knál Vimeo a jsou dostupné přes link: https://vimeo.com/user10238254. Ve všech videoklipech byly použity vlastní záběry natočené v průběhu sezóny. Každý klip má sledovanost až 2500 shlédnutí. Přímo na kanále Vimeo lze sledovat statistiky o počtu shlédnutí, což jsou užitečné informace, které se předkládají sponsorům. V každém videoklipu je pak místo pro poděkování 61

sponsorům, což pro ně funguje jako reklama a pomáhá tak udržovat dobré vzájemné vztahy. Pro další sezónu se plánuje stejná produkce vlastních videoklipů. Předpokládá se kvalitnější zpracování i zvýšení sledovanosti. REKLAMA Klub tohoto marketingového nástroje přímo nevyužívá. Reklama má velmi vysokou cenu a neměla by pro klub tak úplně smysl. V současné době se však jedná s místní samosprávou o umístění venkovní reklamy s logem klubu. Jedná se o uvítací billboard při vjezdu do města Samokov. Zde stojí: “Vítejte ve městě Samokov”. V současné době se jedná o umístění loga klubu na tento uvítací billboard, který by tak fakticky fungoval jako reklama. PODPORA PRODEJE Marketingový nástroj podpora prodeje se u klubu projevuje jako nabídka balíčků služeb za zvýhodněné ceny. Klub bude tuto sezónu nově nabízet nejen jednodenní výuku, ale výhodné balíčky na celý víkend a dokonce i na celý měsíc. DIRECT MARKETING Klub plánuje utvořit databázi emailových adres všech členů a přátel klubu, či osob jinak zainteresovaných v dění kolem klubu. Těmto jedincům se budou posílat informativní emaily s pozvánkami na akce pořádané klubem. Přímé oslovení přátel klubu má za úkol udržovat vzájemné sympatie a zvýšit návštěvnost akcí. Informativní emaily budou zasílány maximálně dvakrát za měsíc, aby neměly přesně opačný efekt. EVENT MARKETING Klub využívá nástroje event marketing při organizaci vlastních akcí. V minulé sezóně byly zorganizovány dvě premiéry filmu The progression games. První z nich byla zorganizována ve městě Samokov, jako setkání členů a přátel klubu. Premiéra se konala v místní pizzerii a bylo pozváno cca 60 lidí. Proběhlo promítání filmu, na který se ozvaly velmi pozitivní ohlasy. Rodiče měli možnost vidět co přesně jejich potomci v 62

průběhu sezóny dělají. Druhá premiéra pak byla zorganizována v hlavním městě Sofii v rámci skateboardových závodů Back to the future. I této premiéry se zůčastnilo cca 60 lidí. Bylo zorganizováno promítání filmu přímo ve skateparku a vytvořila se tak příjemná atmosféra pod širým nebem. Sponzory obou akcí byly firmy Burton, Contrabanda a Diel, kteří jsou dlouhodobými partnery klubu. V sezóně 2013/2014 bude opět zorganizováno několik eventů pro zviditelnění klubu a pro uspokojení sponzorů. •

Summer jib fest Borovets

•

Závody pro otevření sezóny ve středisku Borovets

•

Závody pro uzavření sezóny ve středisku Borovets

•

Premiéra nového filmu Samokov

•

Premiéra nového filmu Sofie

Summer jib fest Borovets Akce naplánovaná na letní měsíce má být unikátem. Jedná se o snowboarding bez sněhu. Summer jib fest je závod uspořádaný ve středisku Borovets, ale v průběhu léta. Pojede se na umělé konstrukci, kterou tvoří dvě platformy s plastovými rourami, které jsou překážkami pro závod. Celá konstrukce je doplněna umělou trávou, která když se namočí, dá se na ní klouzat podobně jako na sněhu. Celá akce tak má za úkol stát se jakousi letní oslavou zimních sportů. Akce se bude konat na konci srpna. Předpokládá se účast asi 20 závodníků z toho 8 z řad klubu Boroboard. Má sloužit jako propagace pro klub i pro celé středisko. Informace o akci budou zveřejněny na sociálních sítích, stránkách střediska a portálu whiteroom.net. Rozpočet na akci byl vyčíslen na 3800 lv. Tuto celou částku pokryje asociace hoteliérů Borovets, kteří ji využijí jako reklamu pro své účely. Rozpočet zahrnuje: •

transport umělé konstrukce

•

montáž umělé konstrukce

•

demontáž umělé konstrukce

•

rozhodčí

•

speaker

63

•

obsluhující personál

•

videoreklama

•

reportážní štáb

Celá akce je pod hlavičkou firmy Burton, která výměnou za reklamu, kterou jim akce přinese, zapůjčila konstrukci. Věcné ceny pro závod pak dodaly firmy Burton a asociace hoteliérů Borovets. Ceny obsahují sportovní vybavení, drobné dárky, vouchery na ubytování a masáže. Akce bude probíhat od pátku do neděle, kdy první dva dny budou mít exhibiční charakter a budou plnit funkci rozcvičky pro závodníky. Hlavní závod pak proběhne v neděli. Rozhodčí budou posuzovat obtížnost triků i jejich provedení a oceněni pak budou nejlepší jezdci ve dvou kategoriích: děti a dospělí. obr. 3 konstrukce pro Summer jib fest

zdroj: https://www.facebook.com/photo.php?fbid=501446053264770&set=gm.141090688579 0912&type=1&theater

64

Závody pro otevření a uzavření sezóny ve středisku Borovets Klub plánuje uspořádat vlastní závody na začátku sezóny. Přesný termín jesště není znám, bude záležet na sněhových podmínkách. Tento závod bude mít za úkol uvítat novou sezónu, proto se bude konat co nejdříve to sněhové podmínky dovolí. Samozřejmě bude zapotřebí příprava kvalitního snowparku, dá se tedy očekávat, že závod proběhne v půlce prosince. Závod bude mít exhibiční charakter. Bude mít za úkol přilákat pohledy kolemjdoucích a všech návštěvníků střediska a zároveň bude fungovat jako první oficiální setkání snowboardové komunity v sezóně. Místem závodu bude plac přímo u hlavního náměstí ve středisku Borovets, což zvašuje atraktivitu i pro nezainteresované diváky. Závodit se bude v disciplíně slopestyle ve třech kategoriích: děti, muži, ženy. Závod se pojede formou jamu. To znamená že každá kategorie bude mít vymezený časový úsek ve kterém provede volné jízdy. Nejlepších pět, kteří se budou rozhodčím i ostatním jezdcům líbit nejvíce, postoupí do finále. Ve finále se pak pojede klasický systém dvou jízd, z čehož každá se boduje a lepší se počítá. Finance na akci dodá asociace hoteliérů Borovets, firmy Burton a Diel, kteří akce tohoto typu podporují dlouhodobě. Organizaci akce si vezme na starost klub Boroboard a jeho představitelé. Informace o závodech se budou prezentovat dopředu, na stránkách klubu, stránkách střediska, na stránce whiteroom.net a na sociálních sítích. Cílem je, aby dorazilo co nejvíce závodníků i fanoušků. Stejná média se pak využijí i při informovaní o průběhu akce. Bude vytvořen krátký videoklip, který bude prezentován v internetových médiích. Podobná akce pak proběhne i při příležitosti uzavírání sezóny. Měsíc duben, kdy už je po závodní sezóně, ale ve středisku Borovets je stále dost sněhu, je pro to ideální. Tentokrát závod proběhne ve snowparku, který se nachází nahoře v horách, ne na hlavním náměstí jako je tomu v prosinci. Celá akce bude mít stejné schéma jako závod otevírací. Navíc se ale klub bude snažit vytvořit přátelskou atmosféru a oslavit celou sezónu. Po skončení závodu tak proběhne grilování a setkání přátel přímo ve snowparku. Tento rituál je oblíbeným jarním zpestřením a pomáhá udržovat dobré vztahy mezi zúčastněnými.

65

I tuto akci bude financovat sdružení hoteliérů Borovets, firmy Burton a Diel. O dalších sponzorech se bude jednat. Premiéra klubového filmu Jako každoročně klub plánuje setkání členů a přátel klubu k příležitosti uzavření sezóny. Tato akce se bude konat na začátku května ve městě Samokov. Bude spojena s promítáním nového filmu o klubu, který bude vznikat postupně v průběhu sezóny. Na akci budou pozváni především rodiče, sponsoři a představitelé místních firem, kteří klubu pomáhájí. Celá akce pak bude poděkováním za pomoc, která je klubu poskytována. Představí se zde výsledky závodní sezóny, největší úspěchy i neúspěchy a plány do budoucna. Cílem akce bude stmelit přátelské vztahy pro budoucí spolupráci. Ve městě Samokov proběhne premiéra filmu neoficiálně, pouze pro pozvané a nejbližší kruh. Oficiální premiéra nového filmu pak proběhne v hlavním městě Sofii v půlce května. Termín byl vybrán tak, aby snowboardisté ještě byli plni zážitků z uplynulé sezóny a film tak pro ně byl zajímavým. Premiéra proběhne v clubu Grindhouse v Sofii, který je undergoundovým skateboardovým klubem, který se svou atmosférou pro takovou premiéru perfektně hodí. Klub disponuje skateboardovou minirampou, tudíž zaručuje zábavu pro všechny příchozí. S premiérou bude spojeno grilování a koncert místní hudební skupiny. Cílem této akci bude získat pro klub sympatizanty z řad široké veřejnosti, představit činnost klubu v průběhu sezóny a společně oslavit její zakončení. Samozřejmě pak akce bude dokladem pro sponzory, jejichž produkty budou ve filmu reklamovány. PUBLIC RELATIONS Klub Boroboard je neziskovou organizací s hlavním cílem činnosti rozvíjet sport snowboarding na území města Samokov a celé Bulharské republiky. K tomuto účelu potřebuje udržovat dobré vztahy s mnoha klíčovými skupinami a organizacemi. Bez jejich pomoci by činnost klubu byla zkrátka nerealizovatelná.

66

Klíčovými skupinami jsou: •

rodiče

•

sponzoři

•

místní samospráva

•

Bulharská lyžařská federace

•

média o Kanál Rila o Denník 365 dní o Whiteroom.net o Ski.bg

•

Borosport

•

Asociace hoteliérů Borovets

Udržování dobrých vztahů s rodiči stojí na prvním místě. Rodiče jsou ti, kteří věnují svůj čas i svoje finance pro rozvoj svých potomků. Bez jejich pomoci by celé fungování klubu zkrátka nebylo možné. Klub se proto snaží udržet si s nimi dobré vztahy. Pořádá akce pro rodiče a přátele klubu, pravidelně je zve na všechny akce pořádané klubem, pravidelně je informuje o dění v klubu i o tom, jak si vede zrovna jejich potomek. Vše pak závisí na osobnostech představitelů klubu, kteří musí u rodičů vzbudit důvěru a sympatie. Další klíčovou skupinou jsou sponzoři. Bez jejich pomoci by činnost klubu nebyla možná. Proto se snaží klub plnit všechny své závazky vůči sponzorům, zve je na akce pořádané klubem a snaží se udržovat přátelské vztahy. S místní samosprávou si klub udržuje dobré vztahy. Město Samokov oceňuje, že se ho klub snaží reprezentovat, jak nejlépe dovede. Pravidelně se účastní akcí pořádaných městem a aktivně se do nich zapojuje. Jedná se například o oslavy vzniku města, kde klub v minulých letech pořádal vlastní doprovodný program. Zároveň se děti z klubu pravidelně účastní veřejně prospěšných akcí. Například se jedná o akci Vyčistěme Bulharsko za jeden den, kde se jedná o sbírání odpadků na místech, kam nepatří. Klub se této akce účastní každoročně, čímž si samosprávu naklání na svou stranu.

67

Další důležitou skupinou jsou média. Jako nezávislý pozorovatel mohou média klubu dělat bezplatnou reklamu, což si jeho představitelé uvědomují a snaží se toho co nejlépe využít. Ve městě Samokov funguje místní televizní stanice, která se jmenuje Rila. Představitelé klubu pravidelně docházejí za představitelkou sportovní sekce na této stanici a informují ji o nejnovějším dění v klubu. Předávají se informace o průběhu tréninku, soutěžní výsledky i plány do budoucna. Ty pak zaznívají ve sportovních novinách a tím se zvyšuje místní povědomí o klubu. Televizní stanice Rila je napojena i na místní denník, který se jmenuje 365 dní. Představitelka sportovní sekce v televizní stanici je zároveň představitelkou sportovní sekce v novinách, odpadá tak nutnost setkávat se s více lidmi. Veškeré informace o klubu se předají této redaktorce, která informace dále rozšíří jak v televizi, tak v novinách. Dalším důležitým médiem je server whiteroom.net. Jedná se o největší Bulharský snowboardový online magazín. Několikrát ročně vychází i jeho tištěná podoba. Pro klub je důležité udržovat s redaktory servru dobré vztahy. Pravidelně je tedy informuje o dění v klubu, o závodních výsledcích a poskytuje materiál pro reportáže. Pravidelně jsou tak na servru k vidění videa z produkce Boroboard, informace o akcích pořádaných klubem či rozhovory se členy. Whiteroom tak klubu velmi pomáhá s šířením obecného povědomí o dění kolem Boroboard. Dále je potřeba zmínit server ski.bg, což je oficiální stránka Bulharské lyžařské federace. I ta přináší pravidelně informace o dění ve snowbordovém světě a tím i o dění kolem klubu Boroboard. Důležitou skupinou je pro klub firma Borosport. Tato firma je provozovatelem lyžařského střediska Borovets. Klub si s ní udržuje dobré vztahy. Na základě toho pak získává pro své členy zdarma celosezónní permice, čímž Borosport klubu velmi významně pomáhá. Klub pak na oplátku propaguje firmu ve svých videoklipech, reprezentuje středisko a každou středu v sezóně se účastní místní night show. Jedná se o show pro turisty, kteří přijíždějí do střediska. Show je přehlídkou zimních sportů, lyžování a snowboardingu. Členové klubu se každý týden účastní, předvádí nacvičenou synchronizovanou jízdu a provádí skoky. Naplňují tak exhibiční charakter show.

68

SPONZORING Klub dluhodobě spolupracuje s několika firmami. Hlavním sponsorem klubu je firma Diel, která se zabývá výrobou funkčního oblečení. Vyrábí od termoprádla až po bundy. Firma klub dlouhodobě podporuje a každý rok poskytzje až 25 sad oblečení pro snowboarding. Velmi tak pomáhá dětem, které si výbavu nemohou dovolit. Dalším sponsorem je firma Contrabanda, která je největším Bulharským distributorem vybavení pro snowboarding a skateboarding. Firma poskytuje každému členovi klubu 30% slevu ve svých obchodech. Zároveň podporuje klub finančně. O financích se vždy jedná v konkrétních případech. Třetím stálým sponsorem je pak firma Burton, která se zabývá výrobou snowboardového vybavení a je jednou z nejznámějších na světě. Jeho Bulharská distribuce s klubem úzce spolupracuje. Poskytuje vybavení, ceny do závodů a akcí pořádaných klubem a hlavně finance pro cestování po soutěžích. Klub na oplátku svým sponzorům dělá dobré jméno tím, že využívá jejich vybavení a doporučuje ho svým známým. Vybavení je vidět na soutěžích a poté ve všech reportážích, čímž opět dělá značkám reklamu. Klub zároveň propaguje sponzory ve všech svých videoklipech, kde se umisťuje logo spolupracujících firem. Pro další sezónu chce klub dobré vztahy s těmito sponzory udržet a dále rozšířit spolupráci. Tvorbou kvalitnějších videoklipů a organizací vlastních akcí se pak bude klub snažit udržet spokojenost sponzorů. 6.6.5 LIDÉ Při poskytování služeb jsou zaměstnanci nejdůležitějším článkem. Ti přímo tvoří službu, která je poskytována, proto je nutné jejich proškolení a profesionální přístup. Klub Boroboard vedou tři kvalifikovaní a zkušení trenéři. Jim pak pomáhají čtyři dobrovolníci, kteří se pohybují dlouhodobě ve snowboardingu. Klub si jejich pomoci velmi váží a proto jim poskytuje některé benefity. Dobrovolníci jsou členy klubu bez

69

placení členského poplatku. Získávají tak celosezónní permici do střediska Borovets. Zároveň cestují s klubem po soutěžích a jiných akcí. Celý tým se pak vyznačuje silným entusiasmem pro vykonávání činnosti a láskou ke sportu. Všichni svou práci vykonávají dobrovolně a s nadšením. Tento jev se bude snažit klub udržet i do budoucna a sdružovat stejný druh lidí. 6.6.6 PROCES Proces poskytování služeb v klubu Boroboard je jasně dán. Důležité je přesněé dodržování stanovených časů což se prozatím daří. Co se týče závodníků, oni i jejich rodiče jsou před sezónou seznámeni s cíli, kterých se snažíme dosáhnout. Klub chce, aby bylo vše jasné a čitelné. Naplňují tak představy o poskytované službě. Zároveň klub funguje jako výchovný kroužek. Učí děti vzájemné toleranci, vztahu k přírodě a lásce ke sportu. 6.6.7 PREZENTACE To jak se klub prezentuje je nejvíce vidět přímo v terénu. Noví zákazníci jsou však nejprve zavedeni do klubové lyžárny. Je důležité, jak se jim toto prostředí zalíbí. Proto se velmi dbá na udržování čistoty a pořádku v lyžárně. Dalším nástrojem pro prezentaci klubu je autobus, kterým se vozí členové na tréninky. I tento autobus je třeba udržovat v čistotě a řídit vozidlo vhodným způsobem. V letošní sezóně bude zároveň klubový autobus disponovat logami svých sponzorů, kteří pomohli s jeho pořízením. Každý člen klubu se pak náležitě stará o své vybavení a oblečení, aby vhodně reprezentoval klub i jeho partnery.

70

7 ZÁVĚR V průběhu minulých sezón si klub získal dobrou pověst a předpokládám, že tomu tak bude i nadále. Do této chvíle probíhá neustálý rozvoj a zdokonálování jak sportovní přípravy tak organizačních schopností členů. V následující sezóně se bude klub snažit získat větší objem finančních prostředků, aby mohl svou činnost financovat a rozvíjet se. Hlavním cílem bude zlepšování dovedností a zvětšování členské základny. V této diplomové práci byly představeny hlavní marketingové nástroje, kterých lze využít pro naplnění definovaných cílů. Jedním z faktorů pro úspěšné fungování je pak práce dobrovolníků. Ty by měl klub nadále oceňovat a snažit se na základě dobrých vztahů tuto spolupráci upevňovat. Marketingová strategie sestavená v této diplomové práci bude představena vedení klubu a pevně věřím, že její prvky budou v následující sezóně realizovány. Město Samokov kde klub působí je svou polohou ideálním místem pro zimní sporty. Klub by se tak měl snažit toho využít a svou činností přispět k rozvoji snowboardingu jako takového.

71

8 POUŽITÁ LITERATURA 1. BEDNÁŘ, J. marketingový plán malé firmy, vaše cesta k budoucím prodejům a ziskům. Praha, 2012. E-BOOK 2. BLAŽKOVÁ, M. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. 1.vyd. Praha: Grada, 2007 ISBN 9788024715353 3.

ČÁSLAVOVÁ, E. Management a marketing sportu. 1.vyd. Praha : Olympia, 2009. ISBN 978-80-7376-150-9.

4. DE PELSMACKER, P., GEUENS, M., VAN DEN BERGH, J., Marketingová komunikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-02541 5. DVOŘÁKOVÁ, Š. Sportovní marketing. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. ISBN 80-210-3901-9 6. FOTR, J., VACÍK, E., SOUČEK, I., ŠPAČEK, M., HÁJEK, S. Tvorba strategie a strategické plánování. 1.vyd. Praha: Grada, 2012. ISBN 8024739852 7. HANZELKOVÁ, A., KEŘKOVSKÝ, M., MATHAUSER, M., VALSA, O. Business strategie- krok za krokem. 1. vyd. Praha: C H Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-455-1 8. HENDL, J. Kvalitativní výzkum. 3. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80262-0219-6 9. HORÁKOVÁ, H. Strategický marketing. 2. vyd. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0447-1

72

10. HOYE,

R.,

SMITH,

A.,

NICHOLSON,

M.,

STEWART,

B.,

WESTERBEEK, H. Sport management, Principles and Applications 2.edition. Oxford: Elsevier, 2009. ISBN 978-0-7506-8755-3 11. CHARVÁT, J. Firemní strategie pro praxi. 1.vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 8024713896 12. JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing, strategie a trendy. 1.vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-2472-690-8

13.

JOHNOVÁ, R. Marketing kulturního dědictví a umění. 1.vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 9788024727240

14.

JURÁŠKOVÁ, O., HORŇÁK, P. Velký slovník marketingových komunikací. 1.vyd. Praha: Grada, 2012. ISBN 9788024743547

15. KOPECKÝ, L. Public relations, dějiny-teorie-praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4229-8 16. KOTLER, P. Marketing v otázkách a odpovědích. 1.vyd. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0518-0 17. KOTLER, P. Marketing management. 10. vyd. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-247-0016-6 18. KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0513-3 19. KOTLER, P., WONG, V., SAUNDERS, J., ARMSTRONG, G. Moderní marketing. 4.vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 80-247-1545-7 20. KOZEL, R. Moderní marketingový výzkum. Praha: 802470966X

73

Grada, 2006. ISBN

21. KRÁLÍČEK, M., KRÁL, P. Marketingová komunikace, jak komunikovat na našem trhu. 1.vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3541-2 22. KRÁLÍČEK, M. Základy marketingu. 1.vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 9788024742083 23. MALLYA, T. Základy strategického řízení a rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1911-5

24.

MACHKOVÁ, H. Mezinárodní marketing. 1.vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1678-7

25.

MONZEL, M. 99 tipů pro úspěšnější reklamu. 1.vyd. Praha: Grada, 2009. ISBN 8024729288

26. PATALAS, T. Guerillový marketing, jak s malým rozpočtem dosáhnout velkého úspěchu. 1.vyd. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2484-3 27. PŘIKRYLOVÁ, J., JAHODOVÁ, H. Moderní marketingová komunikace. 1.vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 80-247-3622-5 28. REICHENFELD, R., BRUECHERT, A. Snowboarding. 1. edition. USA: Human kinetics, 1995. ISBN 0-87322-677-1

29.

SRPOVÁ, J., SVOBODOVÁ, I., SKOPAL, P., ORLÍK, T. Podnikatelský plán a strategie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 80-2474-1032

30. STAŇKOVÁ, A. Podnikáme úspěšně s malou firmou. 1.vyd. Praha: C H Beck, 2007. ISBN 8071799262 31. SVOBODA, V. Public relations moderně a účinně. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-0564-8

74

32. ŠEDIVÝ, M., MEDLÍKOVÁ, O. Úspěšná nezisková organizace. 1.vyd. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2707-3 33. TOMEK, G., VÁVROVÁ, V. Marketing od myšlenek k realizaci. 3. vyd. Praha: Professional Publishing, 2011. ISBN 978-80-7431-042-3 34. TZOLOV, B. Osnovi na marketinga v sporta. 1.vyd. Sofia: NSA, 2008. ISBN 978-954-394-004-2 35. TZOLOV, B. Finansirane na sporta. 1.vyd. Sofia: NSA, 2010, ISBN 978954-394-030-1 36. VAŠTÍKOVÁ, M. Marketing služeb- efektivně a moderně. 1.vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 8024727218 37. VEČERKA, M. Freestyle snowboarding. 1. vyd. Brno: Computer press, 2003. ISBN 80-251-0091-X 38. VOBR, R. Snowboarding, průvodce sportem. 1. vyd. České Budějovice: KOPP, 2006. ISBN 80-7232-296-6 39. VORÁČEK, J. Public relations ve sportovních organizacích. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2012. ISBN 978-80-246-2027-5 40. VYSEKALOVÁ, J. Psychologie reklamy. 3. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-2196-5 41. WESTWOOD, J. Jak sestavit marketingový plán. 1.vyd. Praha : Grada, 1998. ISBN 80-7169-542-4

75

9 SEZNAM PŘÍLOH

•

příloha č.1: Sportovní úspěchy sezóny 2012/2013

•

příloha č.2: Interview s vedoucím klubu panem Hristem Ahtapodovem

•

příloha č.3: Návrh letáku pro premiéru klubového filmu

PŘÍLOHA Č.1: Sportovní úspěchy sezóny 2012/2013 Simeon Mitrev: • • •

držitel národního poháru talentů mistr Bulharské republiky ve všech disciplínách 32. místo na juniorském mistrovství světa v tureckém Erzrumu, nejlepší kvalifikace Bulharska v historii

Petar Gyosharkov • • • •

mistr Bulharské republiky ve slalomových disciplínách 7. místo na mistrovství Evropy, displína slopestyle 11. místo universiáda Baršov, disciplína snowboardcross 33. místo na juniorském mistrovství světa v tureckém Erzrumu

Valentin Miladinov •

mistr Bulharské republiky v disciplíně snowboardcross

Borislav Stoyanov •

mistr Bulharské republiky v disciplíně slopestyle

Michaela Varoshkina •

mistr Bulharské republiky v disciplíně snowboardcross

Hristo Ahtapodov •

mistr Bulharské republiky v disciplíně halfpipe

Stanislava Slavovova • • •

Držitel trofeje národní šampion Bulharska Mistr Bulharska v disciplínách slopestyle a bigair 3. místo na evropském poháru v disciplíně slopestyle

PŘÍLOHA Č.2: Interview s vedoucím klubu panem Hristem Ahtapodovem Nahrávka interview byla provedena ve městě samokov dne 20.května 2013. Jeho přepis je volným překladem z bulharštiny. V rámci překladu jsem se snažila především zachytit hlavní myšlenku odpovědí. Dobrý den, jaká je momentální nálada v klubu po skončení úspěšné sezóny? HA: Dobrý den, nálada v klubu je momentálně výborná. Já jako hlavní trenér klubu jsem velmi spokojen se sportovními úspěchy, kterých klub v tomto roce dosáhl. Jak na klubové úrovni, tak na celonárodní úrovni jsme předčili očekávané výsledky. Gratuluji. Pojďme se podívat do historie. Jak klub vznikl a kdo ho založil? HA: Klub jsme zakládali s mým bratrem, nejprve jen jako kroužek pro pár mladých nadšenců. Zpočátku jsme měli 4 svěřence, kteří byli dětmi našich přátel. Chodili jsme pěšky po sjezdovkách a snažili se je naučit základní dovednosti. V očích ostatních návštěvníků i tehdejších trenérů jsme vyvolávali hlavně posměch. Nicméně se nám podařilo svěřence naučit základním dovednostem a ty velmi rychle postupovali vpřed. V roce 2009 jsme již zakládali neziskovou organizaci a postupně si získávali přízeň. Za to děkuji zejména obyvatelům města, kteří nám stále více svěřují své děti. S místní komunitou máte tedy dobré vztahy. Jaké máte vztahy s místní samosprávou? HA: Samokov je malé město. To že máme dobré vztahy s místní komunitou vlastně znamená, že máme dobré vztahy i s místní samosprávou. V tuto chvíli kandidujeme na post městského trenéra, aby měla obec možnost nás finančně podpořit. Jaká je ve městě a v Bulharsku obecně konkurence? Fungují zde i jiné podobné kluby?

HA: Přímo ve městě funguje 32 sportovních klubů. Několik z nich jsou lyžaři. Jako snowboardový klub jsme jediní. V rámci Bulharska je pak naším největším konkurentem klub Smolen. Ti ale působí v jiném středisku. Dále zde funguje ještě několik menších klubů. Jsme za ně rádi a udržujeme si přátelské vztahy, protože se společně snažíme o rozvoj sportu jako takového. Naopak bychom ocenili, kdyby klubů vznikalo více, aby měli naši závodníci s kým měřit síly v domácím prostředí. To velmi pomáhá jejich rozvoji. V tuto chvíli jsme spíše v situaci, kdy je potřeba účastnit se zahraničních závodů, abychom v našich členech udrželi soutěžního ducha. Problémem je ale přebytek registrovaných klubů u federace. Zde je asi 50 klubů, které žádají o dotace. O jejich existenci ale nikdy nikdo neslyšel. Naší iniciativou bude tento seznam pročistit, aby nám zbytečně neutíkali peníze do kapes osob, které k tomu nemají oprávnění. Jakých soutěží se tedy doma účastníte? HA: Higlightem letošní sezóny byl jednoznačně evropský pohár ve středisku Osogovo. Hostit závod evropského měřítka byla velká zkušenost nejen pro naše závodníky, ale i pro organizátory a snowboardovou scénu obecně. Já sem s výsledky velmi spokojen. Získali jsme pro klub jedno třetí, jedno páté a jedno sedmé místo, což je nepochybně úspěch. I závodníci, kteří nedosáhli na stupně vítězů mají tímto zkušenost s velkým závodem mezinárodního charakteru. Jinak se klub účastní všech závodů, které se konají na území Bulharska a to ve všech disciplínách. Největší akcí je mistrovství republiky ve freestylových disciplínách Pamporovo nebo mistrovství v alpských disciplínách Chepelare. Cestujete s klubem i do zahraničí? HA: Ano, letos jsme se zúčastnili Universiády v Rumunsku, juniorského mistrovství světa v Turecku a Rookie tour finále v Rakousku. Jeden z našich svěřenců byl pak pozván na performance kemp do Švýcarska. Na tyto akce ale jezdíme pouze s členy, kteří jsou zároveň v národní reprezentaci. Klub si tyto výjezdy stále nemůže dovolit, jsou tedy hrazeny z rozpočtu lyžařské federace. Pojďme se vrátit ke klubu. Máte definovány základní cíle a poslání?

HA: Posláním našeho klubu, jak je uvedeno ve stanovách, je rozvoj snowboardingu na území města Samokov a Bulharské republiky. Mým hlavním cílem je pak účastnit se s některými svěřenci Olympijských her v roce 2018. Klubové cíle ale nějak zvlášť definované nemáme. Budeme chtít zvýšit naše příjmy. S jakým rozpočtem disponujete? HA: Od města a federace dostaneme na dotacích okolo 10 000 leva (5 000 eur). Tato částka je však silně nedostatečná. Žádáme tak o pomoc sponzory. S rozpočtem si hrajeme přímo v průběhu sezóny. Když potřebujeme peníze na akci, řešíme až v tu chvíli kde je sehnat. Jaké služby nabízíte? HA: Nabízíme trénink snowboardingu, převážně přípravu pro soutěže. Máme ale vizi rozšířit naše služby i na uživatelskou úroveň, která se nebude týkat profesionálního sportu. Na jejich sestavování budeme pracovat. Jak je na tom členská základna? Rozšiřuje se? HA: V průběhu let se počet členů neustále zvyšuje, za což jsem osobně velmi rád. Mezi více členy mohu nalézt více talentů a jejich umění dále rozvíjet. Jaké jsou vaše propagační prostředky? HA: Na prvním místě se snažíme dosahovat co nejlepších sportovních výsledků o kterých si pak lidé přečtou, či si o nich řeknou. Zvyšujeme si tak oblíbenost klubu ve městě. Komunikujeme s místní televizí i novinami a pravidelně je informujeme o činnosti klubu. Také v této sezóně začali vznikat krátké videoklipy, které jsou pak k vidění v internetových médiích. Zároveň vznikl klubový film, který bude mít v nejbližších dnech premiéru. Na propagaci bychom se chtěli v příští sezóně zaměřit více, jelikož je to pro nás dobrý způsob jak přilákat sponzory a mít jim co nabídnout. Na

jejich finanční pomoci jsme momentálně závislí, tudíž bude potřeba tuto oblast prohloubit. Pořádáte nějáké vlastní akce? HA: Momentálně připravujeme premiéru klubového filmu a akci s názvem summer jib fest, která proběhne v letních měsících ve středisku Borovets a bude obecnou propagací snowboardingu. Tato akce bude mít formu snowboardových závodů na umělé konstrukci. Věříme, že se nám podaří přilákat obyvatele města i fanoušky sportu. Kolik máte zaměstnanců? Jaké vztahy mezi nimi panují? HA: Se zaměstnanci je to poněkud složitější. Jsme tři hlavní trenéři, kteří se starají o chod klubu a tréninky. Dále pro nás pracují čtyři dobrovolníci, převážně studenti, kteří však musí program klubu skloubit se svým osobním programem a proto je vše tak trochu improvizace. Snažíme se udržovat dobré vztahy v celém kolektivu, jelikož jsme na jejich pomoci závislí. My sami za svou práci nepobíráme plat, i hlavní trenéři jsou tedy v klubu v pozici dobrovolníků. Snažíme se tuto situaci změnit a na získávání finančních prostředků zapracovat. Jaké jsou vaše priority pro následující sezónu? HA: Hlavní prioritou budou opět sportovní výsledky. Budeme objíždět sérii mistrovství Evropy, aby naši svěřenci získali potřebné zkušenosti pro mezinárodní závody. Další prioritou je nepochybně zlepšení naší finanční situace, abychom se mohli dále rozvíjet. Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů! HA: Děkuji.

PŘÍLOHA Č.3: Návrh letáku pro premiéru klubového filmu

zdroj: vlastní zpracování