Manuál pro průvodce v cestovním ruchu únor 2011

Manuál pro průvodce v cestovním ruchu únor 2011

Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu, zájmové sdružení právnických osob Kladská 1 787 01 Šumperk tel.: +420 583 283 117 e-mail: [email protected] www.jesenikytourism.cz www.facebook.com/jesenikytourism.cz

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA REGIONU Turistická oblast Jeseníky se rozkládá v regionu Severní Moravy a Slezska. Tvoří ji Hrubý Jeseník, Králický Sněžník, Rychlebské hory a Nízký Jeseník. Po Krkonoších jsou Jeseníky nejvyšším pohořím v České republice, kde nadmořská výška vrcholů většinou neklesne pod 1 000m. Jeseníky jsou skutečně jedinečné. Nikde ve střední Evropě nenajde návštěvník kombinaci současně tak drsné a malebné krajiny. Hrubá horská úbočí a do mraků se vzpínající svahy chrání malebná horská údolí pod sebou. Jinde se turistické stezky klikatí po malebných kopcích a překračují zuřící potoky a říčky. Zapadlé vesničky, historická centra větších měst se střídají s technickými unikáty známými po celém světě. Ponurá historie čarodějnických procesů se protkává s moderním životem. Jeseníky jsou dosud neobjeveným rájem. Region, který představujeme, leží v severní části Olomouckého kraje. Zahrnuje moravské oblasti, Zábřežsko, Šumpersko, Staroměstsko, a slezské oblasti, Jesenicko, Javornicko a Zlatohorsko. Jeho středem je pohoří Hrubý Jeseník s tichými hvozdy, hlubokými údolími, krásný i divoký. Z jeho vrcholů jsou neopakovatelné výhledy daleko do krajiny. Lyžařské areály nabízejí ideální podmínky pro lyžování. Běžkaři ocení upravené běžecké tratě v různě obtížném terénu. Pro rodinnou rekreaci, cykloturistiku a trempování jsou navštěvovány oblasti v okolí Hrubého Jeseníku, romantické Rychlebské hory, tajuplný Rejvíz, Králický Sněžník i hluboké lesy kolem říčky Březné. Řada míst nabízí pestrou škálu volnočasových aktivit. V podhorské krajině najdete kulturní centra regionu, města Šumperk, Zábřeh a Jeseník, ale také malebná městečka. Perlou Šumperska jsou Velké Losiny se zámkem, ruční papírnou a lázněmi. Světoznámé lázně naleznete v Jeseníku. Jedině v Jeseníkách můžete navštívit gigantickou vodní Přečerpávací elektrárnu Dlouhé Stráně. V celkovém počtu tisícových vrcholů patří regionu Jeseníky druhé místo po Šumavě. Celkem jich má 56. Nejvyšším vrcholem je Praděd (1492 m. n. m), na kterém stojí televizní vysílač. Špička vysílače je nejvýše položeným místem v České republice - ční o 35 metrů výše, než je vrchol nejvyšší české hory Sněžky. Jeseníky leží na rozvodí Černého a Baltského moře a jsou důležitou pramenitou oblastí. Největší a nejvodnatější řekou je Bělá, která odvodňuje Hrubý Jeseník a Rychlebské hory. Vhodné klimatické podmínky umožnily vznik rašelinišť na Rejvízu, krasových jeskyň v Tvarožných dírách a na Keprníku vrchovištního pralesu. Voda potoka v údolí Bílé Opavy a Studeného potoka spadá v několika malebných vodopádech, v okolí Bruntálu najdeme vyhaslé sopky a ve Velkých Losinách, v Bludově, v Karlově Studánce a v Jeseníku načerpáme energii z minerálních pramenů v tamních lázních. Pro svoji krásu a přírodní bohatství byla na území regionu vyhlášena chráněná krajinná oblast Jeseníky a národní přírodní rezervace Rejvíz.

JESENÍKY - SDRUŽENÍ CESTOVNÍHO RUCHU, Kladská 1, 787 01 Šumperk, tel/fax: 583 283 117 e-mail: [email protected], www.jesenikytourism.cz, IČO: 68923244

Členitý ráz krajiny, hluboká údolí, divoká a přesto malebná příroda, kaskádové vodopády, staré hrady, krásné zámky, jeskyně, historická města, rozhledny a lázeňská místa. To vše činí oblast hojně vyhledávanou turisty.Na malebná podhorská města a městečka, obce i romantické hrady a výstavné zámky či unikátní technické památky řada lidí zapomíná a připravuje se tak o nevšední zážitky. Mají totiž co nabídnout - například ruční papírnu, která papír vyrábí již 400 let starým způsobem, byste jinde těžko hledali. Miliony let přírodního vývoje, utváření nejčistšího klimatu a tisícileté historie lidského osídlení. Vše v jednom zážitku-to jsou naučné stezky Jeseníků. Množství naučných stezek Vás provede historií přírody i lidské činnosti. Poznáte na nich nejkrásnější místa našich hor, krásné výhledy, místa plná magických tajemství a pohnuté minulosti. Naše naučné stezky jsou určeny všem věkovým skupinám a v jejich dostupném okolí najdete dostatek příležitostí k ubytování či občerstvení. vyrazte na procházku!

Více informací na turistických informací naleznete na www.jesenikytourism.cz

Turistické lokality Javornicko a Žulovsko Javornicko a Žulovsko, kraj lesů, rybníků a zatopených lomů, se stalo po otevření hranic opět zajímavou oblastí pro turisty, kteří chtějí poznat nejen přírodní krásy Rychlebských hor, ale rádi zamíří za neméně zajímavými místy ve Slezsku a Kladsku. Doporučit můžeme romantické město Paczkov a největší výšinnou pevnost ve střední Evropě Srebrnou Góru. Přestože turistický ruch v této oblasti postupně sílí, zůstává Javornicko nadále oázou klidu a pohody. Javorník, dnešní centrum oblasti pod Rychlebskými horami, byl původně vesnicí pod hradem na Jánském Vrchu. Objevení stříbrných a železných rud bylo počátkem prosperity Javorníku, který zažil ještě jeden vrchol rozkvětu za vratislav-ského biskupa Schaffgotsche. Dnes láká Javorník turisty především svým zámkem. Odlišný vývoj zažilo druhé středisko oblasti, město Vidnava, doložené již k roku 1291. Po ztrátě správní funkce završily jeho úpadek válečné pohromy, požáry a nakonec i rozdělení Slezska. Díky tomuto vývoji je dnes Vidnava městskou památkovou zónou s renesančním zámečkem a domy na náměstí. Východiskem do Rychlebských hor je městečko Žulová, jíž dominuje kostel přistavěný k věži bývalého hradu Frýdberku. Vrcholy Špičáku a Kovadliny tvoří Žulové malebné pozadí. Cestou k nim procházíme kolem kouzelných partií Nýznerovských vodopádů. Asi 200 lomů v okolí svědčí o rozmachu těžby kvalitní žuly vyvážené do celé Evropy.

Jesenicko Centrem oblasti je město Jeseník. Původně se jmenovalo Freiwaldau (Frývaldov), což se dá volně přeložit jako „svobodný les“. Světově proslulé lázně Gräfenberg, přejmenované na Lázně Jeseník, jsou dnes součástí města. Založil je Vincenz Priessnitz, který skloubil prvky vodoléčby s aktivním pohybem. O úspěšnosti Priessnitzových metod svědčí četné pomníky, které nechali zhotovit vděční pacienti. Dnes se zde léčí neurózy a nemoci dýchacích cest. V Priessnitzově rodném


domě v areálu lázní je umístěna stálá expozice. Za poznáním historie lázeňství nás povede také naučná stezka v okolí lázní. Krutou daň si na Jesenicku vybraly čarodějnické procesy, které připomínají jednotlivá zastavení na Čarodějnické cyklostezce. Severovýchodně od Jeseníku leží Česká Ves. Najdete zde krytý bazén a v areálu ranče Orel moderní adrenalin park. Nedaleko Jeseníku v obci Lipová–lázně založil Johann Schroth klimatické lázně, které jsou dnes tvořeny malým areálem lázeňských budov. Odtud již není daleko k Jeskyním Na Pomezí. Pokud zamíříte k Videlskému sedlu, dostanete se do Bělé pod Pradědem. Odtud vedou značené turistické stezky k nejatraktivnějším vrcholům Hrubého Jeseníku, k Šeráku a Keprníku i k nejvyšší hoře Jeseníků, Pradědu. K nim se vydávají turisté i z Červenohorského sedla, které se v zimě stává rájem lyžařů.

Ramzovské sedlo Chcete-li navštívit nejvýše položenou rychlíkovou stanici v České republice, musíte se vypravit na Ramzovské sedlo. Nejen rychlíky, ale i další vlaky sem přivážejí v létě denně stovky turistů a v zimě lyžařů. Jmenovaným sedlem vedla středověká obchodní stezka z Moravy do Slezska. Do vystavění novodobé silnice přes Červenohorské sedlo byla Ramzová jediným místem, kudy jste mohli ze Šumperska přejít či přejet na Jesenicko. Osada Ramzová byla založena až v roce 1786. Dnes je místo v zimě rájem lyžařů a v létě turistů. Je východiskem turistických tras do Hrubého Jeseníku, zvláště na vrchol Šeráku, kam se dostanete také s pomocí lanovky, dále na Keprník, Vozku a Červenou horu, pod níž vás vítá Červenohorské sedlo. V turistické a lyžařské centrum vyrostla sousední obec Petříkov, odkud vedou upravené běžecké tratě k chatě na Paprsku a přes Starý kopec do Starého Města pod Sněžníkem či na horu Smrk a dále do Rychlebských hor. Níže pod Ramzovou leží další lyžařské středisko, obec Ostružná. Odtud vedou turistické stezky a lyžařské tratě na Staroměstsko nebo do již jmenovaných Rychlebských hor či Hrubého Jeseníku. Vysokohorský charakter masivu Keprníku láká v létě i v zimě svými neopakovatelnými přírodními krásami. Zdejší přírodní rezervace je nejstarší na Moravě. Byla zřízena majitelem panství knížetem Janem II. z Liechtensteina již v roce 1903. Méně nároční turisté najdou půvabné scenérie v Rychlebských horách, zvláště v okolí Paprsku.

Staroměstsko a Hanušovicko Pro milovníky hor, dávajících přednost oblastem vzdáleným daleko od davů turistů, je ideální krajinou Staroměstsko. Správním centrem oblasti byl hrad a později zámek v Branné. Hospodářským centrem kolštejnského panství bylo Staré Město pod Sněžníkem, jehož renesanční radnice upomíná na dobu jeho největšího rozvoje. Nově vybudovaná komunikace na Kladské sedlo s hraničním přechodem do Polska nabízí turistům zajímavosti polské oblasti Králického Sněžníku. Je rovněž vyhledávaná zdatnými cykloturisty. Zajímavostí jsou v okolí Starého Města betonové pevnosti, vybudované zde před druhou světovou válkou, z nichž jsou některé zpřístupněné. Letní i zimní výlety na Kralický sněžník a po trasách v okolí Starého Města s návštěvou chat na Návrší a na Paprsku patří k neopakovatelným zážitkům. Lyžařům jsou k dispozici nově vybudované sedačkové lanovky na Paprsku a ve Stříbrnicích, běžkaři si přijdou na své na upravených běžeckých stopách v okolí Starého Města a Paprsku.


Nejjižnější kout této oblasti zaujímá jedno z nejmladších měst v České republice, Hanušovice, se známým pivovarem. Hanušovice jsou důležitou železniční křižovatkou, z níž se dostanete do čtyř směrů, do Jeseníku, Šumperka, Letohradu a Starého Města pod Sněžníkem. Jižně od Hanušovic láká romantická zřícenina jedné z největších středověkých pevností na Moravě, Nového hradu. Turisticky lákavou oblastí u Hanušovic je Hrubý les.

Šumpersko Centrem lokality je město Šumperk, založené před rokem 1278 a povýšené na komorní královské město v roce 1562. Od druhé poloviny 17. století se v celé střední Evropě jen zde zhotovovala pevná potahová látka, jejíž výrobní tajemství bylo předmětem přísného utajení. V 19. století vyrostlo město ve významné textilní centrum s jedenácti lnářskými a jedenácti hedvábnickými podniky. Na toto období dodnes upomínají honosné budovy, které daly městu přezdívku Malá Víděň. Pro turisty milující hory v létě i v zimě jsou tu vrcholky Hrubého Jeseníku. Významným cílem turistů jsou Velké Losiny v údolí Desné s půvabným renesančním zámkem, unikátní ruční papírnou a jedněmi z nejstarších lázní na Moravě s termálním koupalištěm. Do povědomí se dostaly Velké Losiny a Šumperk nejmasovějšími čarodějnickými procesy v českých zemích. Další malé lázně najdeme v Bludově. Nové turistické a sportovní centrum vyrůstá v Loučné nad Desnou. Obdivovaným monumentálním dílem je Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Nedaleké Červenohorské sedlo je střediskem zimních sportů a východiskem turistických cest do Hrubého Jeseníku. Dalšími lyžařskými centry jsou Přemyslov a Klepáčov. Ze Skřítku, oblíbené zastávky na cestě ze Šumperka do Bruntálu, je možné po hřebenech hor dojít na nejvyšší horu Jeseníků, Praděd. K nejvýznamnějším památkám města Šumperka patří také Evropský dům setkávání, tzv. Geschaderův dům, ve kterém se v době neblaze proslulých čarodějnických procesů odehrály příběhy a osobní tragédie konkrétních šumperských obětí. Ve sklepních prostorách této památkově chráněné budovy se nachází expoziceČarodějnické procesy, ve které se dozvíte většinu informací a zajímavostí o čarodějnictví a církevní inkvizici v Jeseníkách ve 2. polovině 17. století, pomocí moderní průvodcovské technologie guidePORT, ukázkami věznění, mučení, starých dokumentů, samotného audio průvodce a video ukázek. Expozice tématicky navazuje na průvodcovaný procházkový okruh Šumperkem s názvemKde v Šumperku žily čarodějnice. Geschaderův dům je také jedním ze zastavení naČarodějnické cyklotrasevedoucí po stopách čarodějnických procesů od Mohelnice přes Šumperk a Jeseník až do Zlatých Hor.

Zábřežsko Oblast Zábřežska se rozprostírá mezi Jeseníky a Olomouckem – Hanou. Jeho západní část je výchozím bodem do Orlických hor. Na části území Zábřežska se rozkládá přírodní park Březná s balvanovými moři, celou řadou chráněných druhů živočichů a bledulemi jarními. Územím protékají řeky Březná a Moravská Sázava, jež tvoří romantická a symetrická údolí. Příznivci vodácké turistiky si nenechají ujít plavby na raftech nebo kánoích po řece Moravě. Centrem regionu je město Zábřeh s bohatou historií a významnou osobností Jana Eskymo Welzla, polárního cestovatele a dobrodruha. Památce tohoto náčelníka Eskymáků a světoběžníka je věnována expozice v muzeu umístěném v Domě Pod Podloubím, z kterého pocházela manželka Jana Amose Komenského. Zábřeh protíná železniční trasa Olomouc – Praha. Její dostavbu


připomíná památník tyčící se na hradním kopci nad obcí Hoštejn. Rybník Oborník v Zábřehu a nedaleká přehradní nádrž Nemilka jsou vyhledávanými rybářskými revíry. Druhým významným střediskem oblasti je město Štíty se sportovním areálem olympijského vítěze Aleše Valenty –Acrobat Parkem. Náměstí ve Štítech s dominantou barokního kostela je prohlášeno za městskou památkovou zónu. Mezi známá rekreační střediska patří Bozeňov u přehrady v Dolním Bušínově a Heroltice u Štítů. Poznávání této lokality je příležitostí k nenáročným výletům, zvláště rodin s dětmi.

Zlatohorsko Zlatohorsko je východiskem výletů do polského příhraničí, zvláště k Otmuchovským jezerům, do Nisy a Prudniku. Zlaté Hory byly v minulosti důležitým centrem rýžování a těžby zlata. Převážně hornická osada obdržela městská práva v roce 1306. Tehdy se nazývala Zuckmantel a byla hospodářským zázemím nedalekého hradu Edelštejnu. I po vyčerpání dolů město vzkvétalo, tentokrát díky rozvoji plátenictví, cíchařství a obchodu s přízí. Těžební činnost zanikla koncem 19. století. Obnovena byla v šedesátých letech 20. století a do roku 1994 se zde těžily rudy barevných kovů a v menším měřítku i zlato. Slavnou minulost města připomíná Městské muzeum na náměstí. Stínem v historii Zlatých Hor jsou čarodějnické procesy. Z tohoto města pocházel nechvalně známý inkvizitor Franz Heinrich Boblig. Upomínkou na dolování a rýžování zlata jsou zlatorudské mlýny v hornickém skanzenu, hornické naučné stezky a každoroční soutěž v rýžování zlata. Obnovený poutní kostel Panny Marie Pomocné nedaleko Zlatých Hor, v minulosti místo slavných poutí, opět slouží svému účelu. Perlou Zlatohorska je přírodní rezervace Rejvíz s Mechovými jezírky a vzácně se vyskytující flórou. Jak na Zlatohorsku, tak i na sousedním Vidnavsku nám ledovec zanechal horniny dopravené sem ze Skandinávie a Baltského moře. Jedná se o porfyry, pazourky, vápence se zkamenělinami a také bludné balvany z finské žuly, tzv. Rapakivi.

Čarodějnické procesy Význam slova čarodějnice vysvětluje Ottův slovník naučný takto: Čarodějnice byly popisovány jako osoby, které uzavřely spojenectví s ďáblem, zřekly se křesťanské víry, vzývají ďábla jako svého pána, ve všem se podřizují jeho vůli. Čarodějnice prý mohly lidem ublížit na zdraví, rozvracet manželství, přivolávat zlé počasí a neúrodu, brát kravám mléko a škodit dobytku. Jako prostředku užívaly vdechnutí, potření rukou nebo mastí, případně nápojů, připravovaných v čarodějnických kuchyních. Čas od času se musely čarodějnice scházet s ďáblem na určitých místech a skládat mu účty ze své činnosti. Na tyto schůzky zvané sabaty, konané na osamělých místech v noci, jezdily na dřevěných vidlích potřených čarodějnou mastí. Ďábel vystupoval na těchto sabatech v podobě černého kozla nebo kocoura. Znamení, na základě kterých mohly být údajné čarodějnice usvědčeny byly následující. Nebyla-li podezřelá schopna na požádání zaplakat, byla usvědčena, protože vládlo přesvědčení, že čarodějnice nejsou schopny ronit slzy. Stejně obvyklé bylo hledání čarodějnických znamének zvláštní bradavky, již čarodějnice vysávala své bližní a ďáblova znaménka, necitlivá místa na kůži, zanechaného údajně ďáblovými zuby a drápy. Podezřelá byla svlečena, oholena od hlavy až k patě a pečlivě prohlédnuta, zda má na kůži skvrny, mateřská znaménka nebo jizvy, které by mohly být označeny jako ďábelské. Aby našli i známky očím neviditelné, probodali zkoušející každou píď těla obžalované jehlou, až našli místo, které nekrvácelo ani nebylo citlivé na bolest. Dnešní vědci tvrdí,


že emocionální šok z veřejného svlékání a hledání mohl u některých obětí vést ke vzniku dočasně anestetických míst a tím poskytnou lovců čarodějnic „důkaz“, který hledali. První zmínky pronásledování a honu na čarodějnice jsou spatřovány již ve starověku, avšak opravdový rozmach čarodějnictví a zejména obviňování žen z čarování spadá do středověku a raného novověku. Spojení nesmyslné pověry s formou trestního řízení (inkvizicí) se stalo hrozbou pro celou Evropu. Od poloviny 16. století se čarodějnické procesy odehrály převážně v německých zemích, Skotsku a Francii. Vrchol těchto procesů nastává po třicetileté válce v druhé polovině 17. století. Důležitým dokumentem procesů byla bula papeže Inocence VIII. Summis Desederantes z roku 1484 (která rozvádí úmysl očistit církev od všech kacířů, přispět k jejímu rozkvětu a vymítit vše, co se s jejím učením neslučuje). Praktický výklad podala kniha inkvizitorů Jakuba Sprengera a Jindřicha Kramera „Malleus Maleficarum“- Kladivo na čarodějnice z roku 1487. Tato kniha se stala základní příručkou pro vedení procesů s údajnými čarodějnicemi a čarodějníky. V období po třicetileté válce, kdy mezi lidmi převládal strach, nevědomost, rozvrácená morálka, zvýšená pověrčivost a nevzdělanost byla ideálním prostředím pro rozpoutání čarodějnických procesů, které zužovaly Jesenicko - tehdejší nyské knížectví v letech 1622 -1684. Zde působil jako přísedící inkvizičního tribunálu Jindřich František Boblig z Edelstadtu, jehož touha po snadném zbohatnutí z majetku odsouzených obětí byla příčinou přerušení studia práv a počátkem budoucí kariéry inkvizitora. Za jeho působení na Jesenicku zahynulo v plamenech více než 250 lidí. Území, jehož se toto tragické a nelidské řádění také dotklo byla severomoravská žerotínská panství a Šumperk. Zde na květnou neděli 1678 putovala do sobotínského kostela první obět inkvizice- ubohá žebračka Marina Schuchová. Na mši u svatého příjímání ukradla hostii a pokusila se ji donést porodní bábě Dorotě Groerové, aby jí kráva dojila více mléka. Tato nevinná pověra se stala záminkou pro rozpoutání procesů na tomto území. Při odcizení svaté hostie byla Marina Schuchová přistižena ministrantem, který to sdělil kostelníkovi a kostelník faráři E. L. Smidtovi. Ten celou záležitost nahlásil losinské vrchnosti, jež tehdy reprezentovala hraběnka Angele Sybille Galle, roz. Žerotínová (pověrčivá dáma). Ta na radu hejtmana Vinarského pozvala na panství člověka, který měl s čarodějnicemi dlouholeté bohaté zkušenosti - již zmiňovaného J. F. Bobliga. Ten okamžitě využil své známosti se sekretářem pražského soudního dvoru nad apelací Jakubem Weingartenem, horlivým zástupcem čarodějnických inkvizičních procesů, aby získal povolení k ustavení inkvizičního tribunálu pro severomoravská žerotínská panstvím losinského zámku. Před příjezdem zastával Boblig místo hospodského ve vykřičené hospodě „U divokého muže“ v Olomouci. Losinský zámek byl místem věznění, výslechu a mučení několika desítek nevinných lidí obviněných z čarodějnictví. 38 z nich bylo v letech1679 - 1686 odsouzeno a popraveno. Pocházeli z 11 obcí, 3 žerotínských panství - losinského, vízmberského a třemešského. Inkviziční tribunál tvořený panskými úředníky v čele s hejtmanem, byli poslušným nástrojem, ovládaným podílnictvím na kořisti a strachem ze samotného Bobliga. Jehož úkolem nebylo obviněnému vinu dokázat, ale mučením vynutit přiznání. Mučícími nástroji byly - palečnice, španělské boty, skřipce a rozpálená železa ovládána popravčím mistrem Jakubem Hayem, zvaným „Jokl“. Náklady na procesy stále vzrůstaly a staly se tak pro vrchnost a zlověstného Bobliga příliš nákladnou záležitostí, což zapříčinilo, že se Boblig začal zaměřovat na zámožné občany z nedalekého Šumperka.


Do roku 1696 tomuto strašlivému řádění padlo za oběť 52 žen a mužů ze Šumperka a dnešního Nového Malína. Bezesporu mezi nejstatečnější oběti patří šumperský děkan a farář Kryštof Alois Lautner. Tento muž byl považován za moudrého,vzdělaného a mezi šumperskými měšťany byl oblíben a vážen. Stal se však trnem v oku Bobligovi, neboť při svých kázání poukazoval na nesmyslnost celých procesů, jejichž problematiku prostudoval v knihách, které již o existenci čarodějnic a čarodějů vypovídaly. Snahy Bobliga zapojit Lautnera do procesů byly již při konfrontacích obětí ve Velkých Losinách. Zde kladl obžalovaným do úst výpovědi spojující Lautnera s čarodějnictvím, jeho účast na sabatech na Petrových kamenech, kde se jedlo, pilo, tancovalo a prováděly se nemravnosti. Tam prý také korunoval za čarodějnickou královnu manželku bývalého purkmistra Marii Sattlerovou, křtil děti ve jménu Satanově a znesvěcoval svaté hostie. Nebylo to nic nového, šlo o staré schéma z německých a slezských procesů, jen jména obviněných byla jiná. Boblig se neodvážil tohoto oblíbeného faráře zatknout v Šumperku, aby nevzbudil nežádoucí pozornost. Vyžádal si souhlas olomouckého biskupa a za pomoci mohelnického faráře a dávného Lautnerova přítele ho vylákali pod záminkou pozvání na hody do Mohelnice, kde mu předali zatýkací rozkaz a odvezli ho na Mírov. Lautnerovy výslechy a konfrontace, které probíhaly v Šumperku, v Losinách, na Mírově byly pro Bobliga bezvýsledné. Přestože shromažďoval nová a nová svědectví proti děkanovi, nebyl schopen z něj vynutit přiznání. 8.3.1683 v šumperské šatlavě začalo Lautnerovo mučení. Zde z něj vyháněli zlého ducha, pak mu palečnicemi rozdrtili palce na rukou - první stupeň tortury. 10.3 - druhý stupeň španělskou botou, třičtvrtě hodiny mu drtili holení kost, zde jediná slova, která z Lautnerových úst zazněla, byla určena Bohu a utvrzovala jeho nevinnu. 12.3. se přichystali k třetímu stupni mučení - natahování na skřipec. Děkan vydržel všechny stupně tortury a podle práva měl být propuštěn. Avšak Boblig nemohl tuto porážku přiznat a vynaložil veškeré úsilí k tomu, aby mohl ve vyšetřování a mučení Lautnera pokračovat. Jeho úsilí bylo úspěšné. Lautner byl převezen do nového vězení v Mohelnici a dále mučen. Poslední kapitola Lautnerovy tragedie se odehrála v Mohelnici. Dne 18.9.1685 byla provedena v kostele jeho degradace, byl posazen na vozík a za doprovodu sta mušketýrů dopraven k popravčímu místu. Na dva tisíce lidí přihlíželo se soucitem a málo tajeným hněvem tomuto strašlivému divadlu, při němž byl za živa upálen nevinný člověk, hájící pravdu a bojující proti pověře a lži. Popisuji-li v této práci statečnost křivě obviněných obětí nemohu opomenout, tu jež dle mého názoru byla nejstatečnější, žena bohatého pláteníka Marie Pešková. Tato žena byla obviněna z čarodějnictví mezi prvními v Šumperku. Byla to Marie Sattlerová, přítelkyně a švagrová Peškové, která ji obvinila, ale také losinská lazebnice Dorota Biedermannová, podle jejíž výpovědi měla Pešková bradavici, tzn. ďábelské znamení a zúčastňovala se čarodějnických rejů na Petrových kamenech. Narozdíl od Sattlera a jeho dcery, kteří se k obvinění přiznali „ vcelku bez problému „ , přinesla Pešková Bobligovi starostí více, než očekával. Pravidelně si stěžoval knížeti Lichtenštejnovi, že se jedná o špatnou ženu, která by mohla být za vzor jiným čarodějnicím a čarodějům. Statečná Pešková se nepřiznávala ani při Bobligových hrozbách, jaká strašná mučení a smrt ji čekají. Nepomohly ani domluvy dávno zlomené Marie Sattlerové. Pešková přiznala jen to, že byla z čarodějnictví usvědčena, nikoli však, že by čarodějnicí byla. Boblig si tedy vyžádala, aby ji losinský kat podrobil opravdové tortuře. Ani trojí utažení palečnic nepřimělo obviněnou k přiznání, mlčela a údajně jen zlostně přihlížela. Kat nevěřícně kroutil hlavou, měl prý pocit, že mačká houbu. Nepomohla ani výměna šatů a izolace Peškové od země, z níž podle představ Bobliga čerpala od ďábla sílu. Ani po nasazení španělské boty nebylo slyšet nářku, žádná známka strachu či podrobení


se. Když přistoupili k třetímu stupni tortury což bylo natažení na skřipec, byl Boblig opět zklamán, obviněná totiž vydržela bez hlesnutí či slzy i snímání ze skřipce což bylo neméně bolestivé. Zkušený kat pouze prohodil, že je to stejné jako kdyby natahoval kus dřeva. Boblig byl nucen najít pro Lichnštejna vysvětlení, konstatoval tedy, že jde o hrubou, silnou ženu, která se snaží zachránit svého manžela. Dále jí napomáhalo to, že se řadu let starala o roucha dominikánů, přičemž mohla krást svaté hostie, další vysvětlení nacházel Boblig ve svých zkušenostech, neboť tvrdil, že některé čarodějnice se raději nechají roztrhat na kusy, než by prozradil své komplice. 12.května 1683 byl nad touto statečnou ženou, která doma zanechala čtyři malé děti, vynesen rozsudek smrti upálením. Manžel Marie Peškové Jindřich byl také obžalován z čarodějnictví, jelikož se k vině rovněž nepřiznal byl uvězněn, mučen a po 11 letech ve vězení umírá. V domě, který patřil Peškově rodině se v součastné době připravuje expozice čarodějnických příběhů, která bude součástí turistického nadregionálního projektu cestovního ruchu. Kostrou projektu jsou expozice v Mohelnici, Šumperku, Jeseníku a Polské Nyse. Tyto různorodě pojaté expozice budou provázány cyklotrasou „Čtrnáct zastavení k období čarodějnických procesů“. Cílem turistů budou mimo expozic také pomníčky a čarodějnická boží muka. Někdejší lidská utrpení se pietním způsobem stane zdrojem poznávání mimořádně zajímavé historické události.

Expozice Čarodějnické procesy v Šumperku Neblaze proslulé inkviziční procesy v letech 167994 otřásly dějinami města Šumperka a blízkého okolí. Ve sklepení Evropského domu setkávání, nebo-li v tzv. Geschaderově domě se nachází stálá expozice, která dokumentuje tento hon na čarodějnice. Prostřednictvím moderního audioprůvodce guidePORT™ uslyšíte hlas samotného inkvizotora Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu, který Vás expozicí provede. Není bez zajímavosti, že právě v tomto domě v 17. století bydlela rodina Heinricha Pesckeho, právě on a jeho žena Marie se stali nejstatečnějšími oběťmi Bobligova řádění. Více však už v samotné expozici… Geschaderův dům je také jedním ze zastavení na „Čarodějnické cyklotrase“ vedoucí po stopách čarodějnických procesů od Mohelnice přes Šumperk až do Zlatých Hor.

Expozice čarodějnických procesů na Jesenicku V současné době jsou v prostorech Vodní tvrze umístěny stálé muzejní regionální expozice historie, geologie a fauny a flory Jesenicka. V únoru 2012 byla otevřena unikátní stálá expozice Čarodějnických procesů na Jesenicku. Expozice je financována Olomouckým krajem. Investice do rekonstrukce sklepních prostor a na moderní vybavení přesáhly 8 milionů korun. Finanční prostředky poskytl Olomoucký kraj, který je zřizovatelem Vlastivědného muzea Jesenicka. Jádrem expozice jsou dokumenty a repliky mučicích nástrojů a tématiku vhodně dotváří filmový příběh první oběti čarodějnických procesů z roku 1622 Barbory Schmiedové, který je prezentován originální technikou promítání na stěnu ze suché mlhy.


Čarodějnická cyklotrasa Jedná se o tématickou naučnou cyklotrasu, která cyklistu provede po místech spjatých s čarodějnickými procesy, které se na Jesenicku a Šumpersku odehrávaly v 17. století. Délka trasy: 132 km, Převýšení trasy: 822 m

Turistické atraktivity Nejnavštěvovanější turistické atraktivity V Jeseníkách patří každoročně k nejnavštěvovanějším atraktivitám Ruční papírna a Muzeum papíru ve Velkých Losinách, Přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně, Jeskyně na Pomezí a zámek Jánský Vrch.

Ruční papírna a Muzeum papíru Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně Jeskyně Na pomezí Zámek Jánský Vrch

Údaje za r. 2011 50978 47724 43244 32 329

Památky v Jeseníkách Když se řekne Jeseníky, každý si představí lyžování nebo procházky přírodou. Na malebná podhorská města a městečka, obce i romantické hrady a výstavné zámky či unikátní technické památky řada lidí zapomíná a připravuje se tak o nevšední zážitky. Mají totiž co nabídnout například ruční papírnu, která papír vyrábí již 400 let starým způsobem, byste jinde těžko hledali.

Hrady a zámky v Jeseníkách Rozmístění a osudy těchto atraktivních objektů odrážejí spletité dějiny regionu v době středověku i novověku. Velké množství zřícenin gotických hradů i skvostné zámky přitahují milovníky historie i romantiky.

Hrad a zřícenina Kolštejn Na skalním ostrohu vysoko nad údolím říčky Branné ční zbytky kolštejnského hradu, který střežil původní cestu z Moravy do Slezska. U této zříceniny gotického hradu naleznete nádherné výhledy do okolí.

Hrad Rabštejn Zřícenina jednoho z nejvýše položených moravských hradů. Malebné zříceniny hradu Rabštejna, navíc opředené romantikou loupeživých rytířů, patří k oblíbeným výletním cílům. Rabštejn leží nad obcí Bedřichov, asi hodinu cesty od horského sedla Skřítek. Hrad se rozkládal na


dvou vysokých skaliscích (25 a 35 m) a ve své době byl nejvýše postaveným hradem na Moravě. Na jeho vrchol se v současné době dostanete jedině pomocí žebříků. Výstup ale určitě stojí za to, za krásného počasí si vychutnáte výhled jak na rovinu Hané, tak na pohoří Hrubého Jeseníku.

Nový hrad Zbytky jednoho z největších moravských hradů najdete v lese nad údolím řeky Moravy nedaleko Hanušovic. Gotický hrad ze 14. století byl zřejmě zničen za válek Jiříka z Poděbrad s uherským králem Matyášem Korvínem. Uvidíte zde pevnostní architekturu 14. a 15. století nedotčenou přestavbami, z jejíchž trosek přímo dýchá romantika.

Renesanční tvrz v Nemili Roku 1620 ji nechal přestavět vladyka Kryštof starší Huberck z Belnsdorfu, který působil jako regent statků u dvora tehdejšího majitele zábřežského panství Ladislava Velena z Žerotína. Část tvrze byla v minulosti přizpůsobena hospodářským účelům. Stavba je nyní v soukromých rukou. Současná rekonstrukce má za cíl odstranit nevhodné zásahy z minulosti a navrátit jí původní ráz. Památka se pyšní zachovalými interiéry a je druhou zpřístupněnou tvrzí na Olomoucku. Tu první představuje Vodní tvrz v Jeseníku. Objekt vyniká zajímavými archeologickými nálezy. Nejvýznamnější z nich představuje "diamantový palcát" ze začátku 13. stol. Nález se stal součástí výstavy o králi Janu Lucemburském. Původní tvrz byla patrová se čtyřmi křídly, které tvořily uzavřený dvůr. Ten zachycuje Aretinova mapa z roku 1623. Do současnosti se zachovala dnes už přízemní hlavní obytná budova tvrze. Veřejnosti je zpřístupněna její polovina, tedy šest místností. Tvrz Nemile byla přestavěna v renesančním slohu, který měl v oblibě urozený pán Ladislav Velen z Žerotína, který vlastnil zámek Tatenice či perly renesance zámku Moravská Třebová, na kterých se podíleli stejní štukatéři a kameníci.

Zámek Jánský Vrch Starobylé sídlo vratislavských biskupů, rozkládající se na ostrohu nad městem, je poprvé připomínáno jako gotický hrad již roku 1307. Na renesanční zámek byl přestavěn v letech 1482–89, později prošel i barokní úpravou a patří k nejzachovalejším stavbám tohoto druhu v českém Slezsku. Při prohlídce oceníte interiérové zařízení s bohatým mobiliářem i umělecké sbírky od renesance po biedermeier. V pozoruhodné expozici dýmek a kuřáckých potřeb naleznete nejen evropské, ale i americké, africké a orientální exponáty. Tato největší sbírka v České republice čítá dohromady zhruba 1200 exponátů z 18. až 20. století. Střediskem hudební kultury byl zámek od roku 1769, kdy zde působil skladatel Karel Ditters


z Dittersdorfu, který tu založil proslulou zámeckou kapelu. Připomínkou tohoto umělce je každoroční mezinárodní festival, konaný v řadě míst celé oblasti, i muzeum Karla Ditterse v Javorníku.

Zámek Skalička Nachází se na svahu zvedajícím se jihozápadním směrem za zábřežským nádražím. Leží uprostřed malého parku ve stejnojmenné, původně samostatné obci Skalička. Od počátku 14. století je Skalička včleněna do lenního systému olomouckého biskupství, přičemž náleží k jeho mohelnické a později k mírovské provincii. Od roku 1950 je Skalička součástí blízkého Zábřeha.

Zámek Sobotín Již ve 14. století tvořil samostatný dvůr, jehož tehdejší vladyčtí držitelé po Sobotíně se i psali. Teprve v roce 1496 se uvádí, že ves Sobotín má svou tvrz, což je zapsáno v moravských zemských deskách. Kde však stála, se neví. V roce 1811 byla Andreasem Eisenbachem postaven moderní závod na kovové zboží. V roce 1844 Kleinové koupili celé panství, včetně železáren. Starý hamr byl zrušen a na jeho místo je vystavěn sobotínský zámek. Zakladatelé rodu - Franz a Albert chtěli vybudovat své vlastní sídlo. Franz zůstal na vízmberském zámku, zatímco Albert si za trvalé místo pobytu zvolil Sobotín. K přestavbě došlo ještě ve 40. letech 19. století. Šlo o jednoduchou jednoposchoďovou budovu v půdorysu ve tvaru písmene "L" postavenou v romantickém historizujícím pojetí, v němž však tehdy ještě převládal doznávající empírový sloh. Kleinové vybudovali zámecký park, okrasný rybník a řadu drobných parkových staveb. V roce 1892 byla provedena další přestavba zámku, na které se podílel i šumperský stavitel Julius Titze. V letech 1966 až 1968 nechalo vedení Dolu Dukla Havířov památku přestavět.

Zámek Velké Losiny Vzácné původní dochované zámecké interiéry vám přiblíží život šlechtických rodin 16. století. Ve druhém patře se dokonce nachází soudní síň a sál, kde ve druhé polovině 17. století probíhaly čarodějnické inkviziční procesy, jejichž tribunál odtud poslal 56 obětí na hranici. O této temné stránce zdejšího zámku pojednává kniha Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice a stejnojmenný film Otakara Vávry. Renesanční zámek byl vystavěn v letech 1581-1589 na místě středověké tvrze, jeho historie je spjata především s rody Žerotínů a Lichtenštejnů. Vévodí mu štíhlá osmiboká šestipodlažní věž. Zámek vás uchvátí arkádami podél tří zámeckých křídel hned ve třech řadách nad sebou. Nejpozoruhodnějším interiérem je rytířský sál s renesančním kazetovým stropem, třímetrovými majolikovými kamny z konce 16. století a velkým renesančním příborníkem, jedním z nejvzácnějších kusů renesančního nábytku u nás. Zámecká kaple je ozdobena skvostnými malbami význačného moravského malíře Jana Kryštofa Handkeho. Ke krásnému zámku přiléhá park, vybízející k procházce.


Národní kulturní památky Jako národní kulturní památky jsou uváděny nejvýznamější doklady kulturnícho dědictví naší země, čtyři z nich můžete shlédnout i v Jeseníkách. Zařazení památky do této kategorie výjmečných objektů je dáno nařízením vlády.

Ruční papírna a muzeum papíru Ve Velkých Losinách se nachází proslulá výrobna papíru, založená v polovině 16. století. Tato ojedinělá technická památka je evropským unikátem. Po celá čtyři staletí nepřetržitého provozu se zde papír vyrábí tradičním manufakturním postupem. Klasicistní budova výrobny s vysokou mansardovou střechou skrývá ve svém krovu i rozlehlou sušárnu papíru. Prohlédnout si můžete kromě expozice vztahující se k historii výroby i část dílen, kde na vlastní oči uvidíte zhotovování papíru. Něco na památku či hodnotný dárek si jistě vyberete ve zdejší prodejně, nabízející široký sortiment výrobků z ručního papíru, grafické listy předních výtvarných umělců a mnoho dalšího

Technické památky v Jeseníkách Zajímavé doklady dovednosti, tvořivosti a úsilí našich předků i současníků naleznete také v Jeseníkách. Některé z dochovaných pamětihodností i dosud funkčních děl vzbuzují obdiv i za hranicemi České republiky.

Muzeum Auto moto veterán klubu Česká Ves V obci Česká Ves se od roku 1999 nachází ojedinělé muzeum motocyklových veteránů, jehož překrásné stroje si jistě nenechá ujít žádný milovník starých vozidel.

Muzeum Slezského Semmeringu Železniční trať Hanušovice – Jeseník je pro četné zákruty a značné převýšení nazývána Slezským Semmeringem. Muzeum na místní železniční stanici přibližuje celou její historii i mnoho technických a provozních zajímavostí.

Pohraniční opevnění u Starého Města pod Sněžníkem Soustava vojenských objektů. Československé pohraniční opevnění, budované v letech 1937–1938 proti agresi fašistického Německa, patřilo ve své době mezi nejdokonalejší pevnostní systémy v Evropě. Charakteristickým typem lehkého opevnění je tzv. řopík, stavěný v souvislých liniích, a to ve dvou, případně ve třech sledech. Na nejohroženějších směrech, a tedy i u Starého


Města, byla také zahájena výstavba těžkého opevnění, které tvoří řada samostatných pěchotních srubů, mohutných železobetonových objektů s rozsáhlými podzemními prostorami.

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně Třetí největší přečerpávací vodní elektrárna na světě a nejrozsáhlejší vodní energetické dílo v České republice. Většina objektů se nachází pod zemí, stavby na povrchu jsou ohleduplně začleněny do okolní přírody a vytvářejí s ní harmonický celek. Tento technický unikát je přístupný i zájemcům z řad veřejnosti. Na začátku prohlídky zhlédnete v informačním středisku zajímavý a poutavě natočený film o stavbě tohoto díla a o významu VPE Dlouhé stráně pro energetický provoz v České republice. Návštěva části elektrárny, do které se vchází dlouhým tunelem, je neopakovatelným zážitkem. Celý areál byl budován již od roku 1978, zprovozněn byl o 18 let později.

Tkalcovská expozice na Rejvízu Atmosféra staré chalupy napovídá hodně o historii místních samot a zde, na Rejvízu, je navíc umocněna starými bájemi o mechových jezírkách a skřítcích, o pyšném městě Hunohradu. Muzeum láká. Kdo by bez povšimnutí prošel kolem, když se možná teprve tady může dozvědět, co to znamená „mít všechno v cajku“, co to je prošlup, nitěnky, brdo, člunek, osnova... Kde jinde v našem kraji uvidí v reálu jak namáhavé bylo tkalcovské řemeslo, či jak se spřádala na kolovratu ovčí vlna? Sami členové se také zhostili role průvodců po muzeu. Je zde možné zhlédnout tři druhy stavů. První je replika ručního stavu, na kterém se ukázkově tkají koberečky ze zbytků tkanin. Druhý je velký, původní stav z Jesenicka (Supíkovic). Byl zrekonstruován a předvádí se na něm dobové tkaní plátna. Třetím je tzv. gobelínový stav; na něm se koberce vážou. Útulná stará jizba nás uvítá v časech dávno minulých. Malá kamínka zvaná „vincek“, nad nimi zavěšené usušené byliny, jejichž vůně se mísí s vůní lněných výrobků... V koutě postel s peřinou, na ní stará panenka. Truhla, vyřezávaná židle, forma na máslo... Věci denní potřeby. O nelehkém žití zde na horách vypráví škrpál s dřevěnou podrážkou pobitou železnými hřeby. Návštěvníci se rozhlížejí, vzpomínají... a přebírají roli průvodce. I jejich babička měla takovou máselnici, a maminka prala zrovna na takovéhle valše...

Vojenské muzeum Staré Město Vojenské muzeum nabízí rovnou dvě expozice. První popisuje vznik a historii tamních kasáren, kde si návštěvníci mohoou pročíst dobové dokumenty, zhlédnout histo... Vojenské muzeum nabízí rovnou dvě expozice. První popisuje vznik a historii tamních kasáren, kde si návštěvníci mohoou pročíst dobové dokumenty, zhlédnout historické mapy nebo část z výzbroje a výstroje, kterou obránci lidu používali. Druhá expozice nabízí průřez minulostí betonových bunkrů v příhraničí. Raritou jsou například fotografický přístroj, z něhož se tvořily fotomapy republiky a nebo šátky s národními hesly, jenž posilovaly bojového ducha.


Vysílač a rozhledna Praděd Jeseníky byly a jsou vyhledávaným turistickým místem. Vévodí jim hora Praděd vysoká 1492 metrů. Už na začátku 19. století stávala na jeho vrcholu chýše, která sloužila jako útulek v nepříznivém počasí. Později zde byla turisty postavena jednoduchá budova, která však nestačila stále stoupajícímu počtu návštěvníků. Proto vznikl nápad postavit na vrcholu Pradědu rozhlednu a chatu. První zmínka o rozhledně, tehdy zvané Strážní věž, se objevuje v žádosti Moravsko-slezského sudetského horského turistického spolku v dnešním Jeseníku v červnu roku 1903. Základním stavebním prvkem se stal kámen z nedalekých Tabulových kamenů. Ke kolaudaci objektu došlo v červenci roku 1912. Rozhledna představovala statnou stavbu z kamenných kvádrů, připomínající středověkou strážní věž. Tato podobnost byla zvýrazněna cimbuřím, pilony a hlubokými okny v mocných zdech. V přízemí se nacházela restaurace, nad ní obytné pokoje a na vrcholu věže vyhlídková plošina. U rozhledny byla postavena srubová chata sloužící k výčepu nápojů. Rozhledna však nebyla nikdy obydlena a již nedlouho po jejím zpřístupnění bylo konstatováno, že zánik této vkusné chaty je jen otázkou času, v důsledku nešťastné volby materiálu a zdejších klimatických podmínek. Již za první světové války byl provoz zastaven a v roce 1929 musely být prováděny záchranné práce. Praděd opět ožil v souvislosti s rozvojem techniky. V roce 1965 požádala Správa telekomunikací v Praze město Bruntál o vydání územního rozhodnutí na výstavbu televizní věže, které obdržela téhož roku. Stavba nesla oficiální název: Televizní frekvenčně modulovaný a ultrakrátkovlnný vysílač Praděd. Na výstavbě se podílelo 94 zainteresovaných organizací. Výstavba byla zahájena vybudováním asfaltové komunikace od Ovčárny. Základy vysílače byly položeny v roce 1969 a uveden provoz zahájil v roce 1980. Pro náročné povětrnostní podmínky se mohlo stavět jen 5 až 6 měsíců v roce. Unikátní věž je vysoká 162 m, má připevněna dvě rozhledová místa v 19 a 70 metrech. Od paty věže se rozbíhají tři křídla budov(energetika, spoje, turistický provoz), které se spájejí. Podařilo se skloubit architektonicko - urbanistická, technická, provozní a dispoziční řešení s okolní přírodou tak, že se stala neoddělitelnou součástí Pradědu a Jeseníků.

Zemědělský skanzen, veteran muzeum a zoopark Rapotín Technicky založení výletníci se budou ve Veteran muzeu v Rapotíně přímo rozplývat nad požární a vojenskou technikou, nejrůznějšími stroji a vozítky všeho druhu. Na své si přijdou i ostatní, čekají na ně mimo jiné pohyblivé figuríny v životní velikosti, dětské kočárky, kola. Pokud do zdejších míst zamíříte s dětmi, o zábavu budete mít postaráno i v areálu zooparku s miniarboretem a minisafari s volně vypuštěnými zvířaty. Radost vám udělá dětský koutek s venkovním posezením a ohništěm či projížďka na koních a oslících. Areál je zahrnut do turistických a motoristických tras po žluté (podhůří Jeseníků) a mezinárodních cyklo a autotras po modré.


Prohlídky mimo stálou provozní dobu - pouze na objednávku. otevřeno je denně po celý rok včetně svátků a pondělků! Skupinové návštěvy (zájezdy, školní výlety ap.) je vždy lépe objednat předem.

Zlatorudné mlýny Vydáte-li se na výlet do těchto drahými kovy protkaných končin, nezapomeňte se zastavit v údolí Ztracených štol v lokalitě Zlaté Hory - Dolní Údolí. Říčka Olešnice tu po miliony let ukládala zlato a již v dávných dobách se zde těžilo. Dnes se v údolí buduje replika středověkého hornického městečka. V provozu jsou dva sruby se stoupou na drcení zlaté rudy a zlatorudný mlýn, zhotovené podle dobových nákresů. Můžete si dokonce vyzkoušet rýžování zlata! Naučná stezka vede i k místu s obdivuhodným optickým klamem, kde voda teče do kopce. Ve Zlatých Horách se již konalo i mistrovství Evropy v rýžování zlata, každoročně se tu koná soutěž o Zlatou pánev starosty města. Ve Zlatých Horách proběhne 16. - 22. srpna 2010 Mistrovství světa v rýžování zlata, které se uskuteční v Údolí ztracených štol u zlatokopeckých srubů.

Lázeňství a wellness v Jeseníkách Každý člověk touží po odpočinku od každodenního shonu a získání nových sil. Příjemnou relaxaci spojenou s nevšedním kulturním programem najdete v lázních, kterých je v Jeseníkách celá řada. Čekají tu na vás horké či studené léčivé prameny, koupele i promenádní koncerty.

Sanatorium EDEL Dětská léčebna respiračních nemocí se speleoterapií se nachází v čistém prostředí podhůří Jeseníků. Jednou z hlavních léčebných metod je speleoterapie – pobyt v podzemních prostorách. Do léčebny jsou přijímány děti od 3 do 15 let na základě návrhu potvrzeného revizním lékařem příslušné zdravotní pojišťovny. Pacienti do 6 let mohou absolvovat léčebný pobyt v doprovodu jednoho z rodičů. Pacienti bez doprovodu jsou ubytováni ve čtyřlůžkových pokojích, pacienti s doprovodem v samostatných pokojích s vlastním sociálním zařízením a televizí. Pacientům a jejich doprovodu je ve volném čase k dispozici sportovně relaxační areál s venkovním bazénem, vířivou vanou a infrasaunou.


Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník Priessnitzovy léčebné lázně leží ve svahu nejvýchodnějšího výběžku Rychlebských hor asi 2 km od města Jeseník v průměrné nadmořské výšce 620 metrů nad mořem. Jejich areál, citlivě zasazený do krajiny, tvoří dominantu širokého okolí a je odtud jedinečný výhled na celý hlavní hřeben Hrubého Jeseníku. Jsou zde mimořádně příznivé klimatické podmínky: ze tří stran, ze severu, západu a jihu je chrání vysoké hřebeny hor, pouze směrem na východ je údolí otevřeno do polských rovin. Zdejší mikroklima je velmi vhodné pro léčení horních a dolních cest dýchacích, potíží krevního oběhu, nervové soustavy a vegetativního nervstva. Za svou existenci a pozdější proslulost vděčí Priessnitzovy léčebné lázně jedinému člověku – Vincenzi Priessnitzovi (1799–1851), který se stal zakladatelem vodoléčby a který v roce 1822 založil na Gräfenbergu první vodoléčebný ústav na světě. Priessnitz byl lékařem od pána Boha, měl intuici, mimořádné pozorovací schopnosti a paměť, navíc uvedl své myšlenky do praxe ve správnou dobu a na správném místě. Jeho důstojným pokračovatelem byl doktor Josef Schindler (1814–1890), který převzal Lázně v r. 1853 a stál v jejich čele 38 let. Schindlerovým nástupcem se stal jeho asistent dr. Eduard Emmel, který obohatil léčbu o další postupy, např. o masáže k vodoléčbě. Světové úrovně dosáhl Gräfenberg pod vedením primáře dr. Josefa Reinholda (1885–1947), skvělého psychiatra a psychologa, který dokázal spojit Priessnitzův odkaz s nejnovějšími vědeckými poznatky. Po osvobození v r. 1945 byla budoucnost lázní nejasná, ale naštěstí lázně dostaly možnost dalšího rozvoje. V r. 1992 byly jesenické lázně privatizovány. Stala se z nich akciová společnost, která do svého názvu pojala jméno slavného zakladatele – Priessnitzovy léčebné lázně a. s. Jeseník. Ve znaku má lva, symbolizujícího vítěznou cestu Priessnitzovy vodoléčby, ale i lva zavazujícího, že pokračovatelé proslulého vodního doktora budou i nadále čistými přírodními prostředky spolu s nejnovějšími poznatky vědy vracet lidem zdraví a radost ze života. V současné době navštěvuje lázně ročně kolem 12.000 hostů. Lázeňská léčba je založena na využití přírodních léčivých zdrojů, kombinovaných s nejmodernějšími léčebnými a rehabilitačními metodami. Kromě léčebného tělocviku, elektroléčby, vodoléčby a fyzikální terapie jsou pro Priessnitzovy léčebné lázně typické Priessnitzovy koupele, bylinkové a perličkové koupele, inhalace, elektrospánek, muzikoterapie, magnetoterapie, oxygenoterapie, lymfodrenáže, plynové injekce, světloléčba, arteterapie, akupunktura, computerová kineziologie a postupy myoskeletální medicíny. Lékaři mají k dispozici vlastní biochemickou laboratoř a laboratoř pro funkční vyšetření srdce a plic včetně zátěžových testů a zátěžové vyšetřovací okruhy.


Balneopark v Priessnitzových léčebných lázních v Jeseníku Pojetí Balneoparku navazuje na tradiční vodoléčebné metody Vincenze Priessnitze a rozvíjí jeho světově proslulou filozofii léčby vodou, sluncem a pohybem. Je koncipován jako "vodní zahrada", kterou prochází potok s vybudovanou soustavou zastavení sloužících k hydroterapii a relaxaci. Najdete v něm Priessnitzovy přírodní lázně horních a dolních končetin, Prieznitzovu koupel nohou s akupresurou, Priessnitzovu lavičku, střiky, sprchu či terasy pro odpočinek i cvičení. Svým pojetím navazuje na tradičnní vodoléčebnou metodou Vincenze Priessnitze. Studenou vodou, sluncem, pohybem a úpravou životosprávy vracíme lidem zdraví i dnes.

Lázně Velké Losiny Jedny z nejstarších moravských lázní. Místní studené a termální sirné vody jsou již od 16. století využívány k léčebným účelům. V 17. století byly díky majitelům losinského panství, rodu Žerotínů, nazývány knížecími lázněmi. Léčí se tu pacienti s nemocemi dýchacího a pohybového ústrojí a s neurologickými potížemi. Teplé vnitřní a venkovní bazény jsou otevřeny nejen pro pacienty, ale i pro turisty! K dobré náladě přispěje i nádherný okolní park s rododendrony, azalkami a vzácnými stromy, pro svou krásu kdysi nazývaný druhé Průhonice. Přírodní sirná termální voda je hlavním léčebným prostředkem (perličkové koupele, podvodní masáž, Hubardova koupel…). Pramen Žerotín (36,2 °C při vývěru) napájí vnitřní i venkovní bazén. Další účinnou lázeňskou procedurou je rehabilitace. V rámci fyzikální léčby se používá široké spektrum procedur – elektroterapie, magnetoterapie, parafínové zábaly, ultrazvuk… U dospělých a dětských pacientů se specializujeme na neurologická onemocnění. U dospělých jsou to zejména stavy po úrazech CNS, mozkových příhodách, po proběhlé lymské borelióze, zánětech nervové soustavy, dětské obrně, stavy s postižením svalové tkáně – myopatie. U dětí se jedná hlavně o dětskou mozkovou obrnu, stavy po zánětech CNS, stavy po úrazech CNS a stavy s postižením svalové tkáně – myopatie. Pohyb a procedury v termální sirné vodě jsou výborné při léčení dětí s nemocemi pohybového ústrojí – skoliózy a bolesti zad. Vzhledem k příznivým klimatickým podmínkám a čistotě ovzduší léčíme děti s respiračním onemocněním: alergie, bronchiální astma, záněty horních a dolních cest dýchacích, rekonvalescence po opakovaném zánětu plic. Teplé sirné vody jsou také vhodné při léčení revmatismu, artróz, bolesti zad a kloubů, napomáhají při rekonvalescenci po zlomeninách a operacích kloubních náhrad. Současný klasický lázeňský areál tvoří čtyři léčebné pavilony: Eliška, Božena, Chaloupka, Šárka. Kapacitu ubytování jsme rozšířili v dostupných moderních objektech, které splňují požadavky


i pro náročné klienty, jde o penzion Terasa, penzion U lázní, penzion U parku, hotel Praděd, Lázeňský dům Horinka.

Lázně Dolní Lipová Lázně vyhlášené úspěchy při léčbě kožních chorob, obezity a cukrovky. Počátky lázní jsou neodmyslitelně spjaty se jménem jejich zakladatele Johanna Schrotha (1798 - 1856), který založil lázně v roce 1829. Jeho “léčba půstem“ spočívala v odnětí potravy i nápojů a záměrné ponechávání těla ve vlhkém teple. Dnes se tyto lázně specializují na léčbu kožních onemocnění, cukrovky a onemocnění štítné žlázy a ve 160 leté tradicí v léčbě obezity uplatňují nejmodernější objevy a trendy v redukci tělesné váhy, dle mezinárodních výzkumných programů a jejich výsledků. Co se léčí Lázně Dolní Lipová se zaměřují zejména na léčbu: kožních onemocnění, metabolických a endokrinních chorob, obezity dospělých, dětí i dorostu. Poskytují jak komplexní lázeňské služby plně hrazené zdravotními pojišťovnami, tak příspěvkovou a samopláteckou léčbu. Léčebný program pro pacienta je volen individuálně na základě komplexního vstupního vyšetření lázeňským lékařem. K léčbě našich pacientů využíváme moderních a osvědčených léčebných postupů. U dermatologických indikací jsou základem léčby oblíbené bylinné a další přísadové koupele, všechny formy světloléčby, lokálně (ev. i celkově) aplikované léky, psychoterapie a dietoterapie. Výrazně rozšířeny byly možnosti léčby psoriatické artritidy (postižení kloubů).

Relax centrum Kolštejn Relax centrum Kolštejn v Branné je dokonalým místem pro pohodové chvíle odpočinku, relaxace, vyžití a zábavy. Kombinace pohádkového prostředí Jeseníků a luxusních služeb poskytuje dokonalé wellness zázemí pro nezapomenutelné chvíle pohody.

Příroda Drsnou a zároveň romantickou přírodu Jeseníků si zamilujete na první pohled. Objevíte zde nádherný kraj s bohatou faunou i flórou, okouzlující hory s překrásnými výhledy do údolí, husté lesy, křišťálové vodopády i tajemné jeskyně. Při pobytu v přírodě se vždy chovejte ohleduplně, aby její krásu, bohatství a jedinečnost mohli obdivovat i ostatní.

CHKO JESENÍKY Oblast původních lesů, rašelinišť, luk i drsných hor. Nedotčená příroda, čistý vzduch a ideální podmínky pro letní i zimní dovolenou činí z CHKO Jeseníky velmi atraktivní oblast. Území o rozloze 740 km2 je i v 21. století velmi málo narušeno lidskou činností. Nejcennější lokalitou je Velká kotlina, rozkládající se na svazích Vysoké hole (1464 m n. m.). Patří k přírodovědecky JESENÍKY - SDRUŽENÍ CESTOVNÍHO RUCHU, Kladská 1, 787 01 Šumperk, tel/fax: 583 283 117 e-mail: [email protected], www.jesenikytourism.cz, IČO: 68923244

nejvýznamnějším lokalitám střední Evropy. Některé ze zdejších druhů rostlin nenajdete na žádném jiném místě v České republice! Pohybovat se tu můžete pouze po značených turistických cestách. Rezervací vede sedmikilometrová naučná stezka s vyhlídkovými plošinami a informačními tabulemi, která začíná v Malé Morávce – Karlově a končí na Ovčárně. V každém ročním období najdete v Jeseníkách jedinečné poklady. Na jaře jsou to pstruzi v rozvodněných říčkách, v létě v lesích hojnost hub, borůvek a dalších plodů, na podzim každého uchvátí pohled na hory v pestrých barvách a v zimě si můžete užít bohatou sněhovou pokrývku.

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník NPR Praděd jako jedna z největších rezervací v České republice vznikla v roce 1991 spojením šesti státních přírodních rezervací Petrovy kameny, Velká kotlina, Malá kotlina, vrchol Pradědu, Divoký důl a Bílá Opava. Je zde zachovalá příroda nejvyšších poloh Jeseníků mající charakter severské tundry, jak ji známe z Apl či polárních oblastí. Přirozené bezlesí nad horní hranicí lesa, které se vyvinulo ve výšce okolo 1350 m n.m., má charakter vrcholových skal, alpínských holí a pramenišť, je doplněno o plochy lavinových drah v Malé kotlině, karoidu Mezikotlí a karu Velké kotliny. Lesní porosty pokrývají nižší partie rezervace. Jsou to porosty 7. bukosmrkového a 8. smrkového lesního vegetačního stupně. Jedná se o klimaxové smrčiny s příměsí jeřábu, níže buku a klenu, které mají místy pralesovitý charakter. V údolí Bílé Opavy a v okolí Eustachovy chaty se nachází unikátní zbytky porostů smrku horského, jesenického ekotypu s charakteristickou úzkou kuželovitou korunou a skloněnými větvemi.

Národní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek Nejmenší jesenická národní přírodní rezervace chrání komplex rašelinného smrkového lesa s fragmenty rašelinných březin a přirozeného rašelinného bezlesí. Smrčiny jsou charakteristické nižším zakmeněním a velkým množstvím ležícího odumřelého dřeva. V centrální části má rezervace ráz tundry s jednotlivými exempláři břízy karpatské., uměle vysazená borovice kleč je zastoupena pouze několika jedinci. Na rašeliništi jsou dominantní mechorosty, zejména rašeliníky, dále zde roste několik druhů ostřic, z vzácnějších rostlinných zástupců jmenujme kropenáč vytrvalý, oměj šalamounek, kamzičník rakouský nebo bradáček vejčitý a bradáček srdčitý. Z živočichů se zde zdržuje čolek horský. Území je


významným hnízdištěm čápa černého, sýce rousného a jeřábka lesního. Stále častěji se vyskytují kolonie mravence podhorního. Lesní porosty přesahují věk 160 let.

Národní přírodní rezervace Rejvíz Národní přírodní rezervace Rejvíz se nachází v severovýchodní části Jeseníků, mezi městy Jeseníkem a Zlatými Horami. Tato část krajiny je naprosto odlišná od okolní krajiny specifickou flórou i faunou. Veřejnosti jsou nejatraktivnější místa zpřístupněna naučnou stezkou až k velkému mechovému jezírku. Podle jedné z jesenických pověstí tu našel smrt nenasytný hledač pokladů. Vy zde naleznete přesvědčivý důkaz, jak mocná a nádherná je příroda. Tajemné rašeliniště skrývá ještě druhé jezírko, které však není veřejnosti přístupné. Naučná stezka začíná u penzionu Rejvíz, který je známý vyřezávanými židlemi s postavami rejvízských usedlíků

Národní přírodní rezervace Šerák - Keprník Národní přírodní rezervace Šerák – Keprník je nejstarší rezervací na Moravě, byla vyhlášena již roku 1903 tehdejším majitelem panství Janem II. z Lichtenštejna. Vyskytuje se zde řada cenných rostlin. Zdejší chladné podnebí s vysokým množstvím srážek vytvořilo vhodné podmínky pro ukládání odumřelých zbytků bažinatých rostlin, proto se zde nachází několik poměrně rozsáhlých vrchovištních rašelinišť. Ta jsou cenným dokladem výskytu dávných druhů rostlin, jelikož zbytky jejich pylu se tu mohou ukládat po několik tisíc let. Na Keprníku (1423 m n. m.) naleznete alpinské hole s význačnou květenou. Z vrcholu Šeráku (1351 m n. m.) i Keprníku uvidíte celý masiv Králického Sněžníku, vrcholy Jeseníků i Rychlebské hory. Vedou tudy četné turistické trasy. Šerák je také horní stanicí lanovky a nachází se zde jedna z nejstarších horských chat. Fyzicky středně obtížná naučná stezka s velkým převýšením začíná na Ramzové a vede přes Šerák, Keprník a Vřesovou studánku až na Červenohorské sedlo.

Petrovy kameny Součást národní přírodní rezervace Praděd. Vrch v nadmořské výšce 1438 metrů se skalním útvarem. Pro velkou hodnotu této přírodní památky jsou turistické trasy vedeny mimo vrcholovou skalní část. Zkazky o čarodějnických sabatech na Petrových kamenech sehrály roli při čarodějnických procesech vedených v 17. století na Velkolosinsku .

Přírodní park Březná Větší část přírodního parku se rozkládá v Drozdovské vrchovině, částečně zasahuje také do Zborovské vrchoviny, Rovenské pahorkatiny a Maletínské vrchoviny. Mezi zvláštnosti tohoto parku


patří například balvanové proudy, balvanová moře a také četné mrazové sruby s průměrnými výškami okolo 10 metrů, které se nachází na svazích Pálené hory a Vlčí jámy. Parkem protékají řeky Březná a Moravská Sázava, které v krajině vytvářejí výrazná, hluboká a symetrická údolí. Zajímavostmi tohoto území jsou také přes 170 let starý les pralesovitého charakteru rozkládající se v lokalitě Vodní stráně nebo cenný soubor smrků, jedlí, javorů a bohatého bylinného podrostu, který se nazývá Lesina. Při procházce můžete zpozorovat celou řadu chráněných druhů živočichů, mezi jinými například výra velkého a čápa černého, na jaře tu určitě uvidíte kvést křehkou bleduli jarní. Pokud rádi obdivujete historické památky, tak si určitě nenechejte ujít návštěvu zříceny gotického hradu Hoštejna, který se nachází nad stejnojmennou obcí. Navštívit můžete také městečko Štíty, které se honosí nejen krásným barokním kostelem, ale také unikátním střediskem akrobatického lyžování – Acrobat parkem, které založil olympijský vítěz v akrobatickém lyžování Aleš Valenta. Pod dohledem špičkových instruktorů si tady některé akrobatické skoky můžete i vyzkoušet.

Přírodní park Sovinecko Přírodní park Sovinecko se nachází v jihozápadní části Rešovské hornatiny. Okouzlit návštěvníka mohou jeho hluboká údolí a výrazné svahy, které pokrývají lesní porosty s druhovou skladbou blízkou přirozeným porostům. V okolí vesnic je krajina od doby osídlení výrazně odlesněna, zejména v mělkých údolích horních částí toků. Husté lesy však rostou na prudkých svazích zaříznutých údolí. Dodnes se na území přírodního parku setkáte se stopami po dolování železné rudy, stříbra, zlata a dalších nerostných surovin. Velice zvláštní a zajímavý je neobvyklý výskyt krasových útvarů v okolí Sovince. Parkem se vinou říčky Oskava a Teplička a také Huntava a Sitka, na jejichž nepřístupných stráních a skalnatých srázech rostou jedle a jilmy. Na svazích v údolí Oskavy se nacházejí malé přírodní poklady, kterými jsou zachovalé komplexy kyselých bučin. V přírodním parku hnízdí na 129 druhů ptáků, mezi nimiž kraluje dnes už vzácný výr velký. Vydat se můžete také na obhlídku národní přírodní památky Rešovské vodopády, které svírá soutěska říčky Huntavy. Vodopády jsou od roku 1966 chráněné. Na hranici území přírodního parku leží město Šternberk, kde si lze prohlédnout hrad z poloviny 13. století s raněgotickou věží a renesančními budovami. Poblíž hradu stojí augustiniánský klášter ze 14. století s mohutným kostelem. V přírodním parku jsou rozesety vesničky zajímavé zejména hornickou činností. Takovou starou hornickou osadou je například Ruda u Rýmařova, kde si můžete projít vzácnou barokní křížovou cestu, která vás zavede od barokního kostela až na Křížový vrch.

Přírodní rezervace Přemyslovské sedlo Přírodní rezervace vyhlášená v roce 1999. Předmětem ochrany jsou luční a mokřadní společenstva rašelištního typu.

Přírodní rezervace Račí údolí Malebné údolí Račího potoka bylo vyhlášeno rezervací roku 1998. V lokalitě doložen výskyt čápa černého a výra velkého.


Přírodní rezervace Vidnavské mokřiny Přírodní rezervace Vidnavské mokřiny byla vyhlášena 10.4. 1996 nařízením OkÚ Jeseník 96/ŽP/891. Rezervace se rozkládá na ploše 32 ha v nejnižším místě okresu - 222 m nad mořem. Na severu a východě je vymezena státní hranicí s Polskem, na jihu a severozápadě pak cestou a melioračním příkopem. Součástí mokřadů jsou také rašelinové louky ležící mezi melioračním příkopem a řekou Vidnávkou po levé straně silnice ke státní hranici. Vidnavské mokřiny představují jedinečnou přírodní lokalitu, která svým významem daleko přesahuje rámec našeho okresu Jeseník.

Smolný vrch Hora ve výšce 404 metrů nad mořem umožňuje daleký výhled. Žulové skalní město se zajímavými útvary je opředeno mnoha pověstmi. V roce 1971 byla lokalita zapsána do seznamu národních přírodních památek pod názvem Venušiny misky.

Šafářova skála Rulový skalní útvar. 35 metrů vysoká hlavní stěna je využívána i jako horolezecký terén. Chráněný přírodní výtvor.

Vodopády Bílé Opavy Romantický kaňon horské bystřiny s řadou kaskád vzdálený zhruba 2 km od Karlovy Studánky, lokalitou prochází značená turistická trasa. Chráněné území je součástí národní přírodní rezervace Praděd, předmětem ochrany jsou zejména původní smrkové porosty.

Vysoký vodopád Kaskádový útvar na Studeném potoce tvoří zvláštní biotop. V roce 1982 vyhlášen přírodní památkou. Přírodní rezervace Vysoký vodopád se rozkládá na severním svahu Velkého a Malého Jezerníku a východního svahu Malého klínu. Tato rezervace chrání soustavu kaskád a proudů na horním toku Studeného potoka. Původně 45 m vysoký vodopád byl v roce 1880 povodní rozrušen na řadu kaskád a proudů. V korytě pod vodopádem jsou zajímavé erozní tvary a na vlhkých skalách rostou zajímavé mechorosty a kapradiny. Skály jsou historickým hnízdištěm sokola stěhovavého, krkavce velkého a ořešníka kropenatého. Území je také součástí areálu rysa ostrovida.

Naučné stezky v Jeseníkách Miliony let přírodního vývoje, utváření nejčistšího klimatu a tisícileté historie lidského osídlení. Vše v jednom zážitku-to jsou naučné stezky Jeseníků. Množství naučných stezek Vás provede historií přírody i lidské činnosti. Poznáte na nich nejkrásnější místa našich hor, krásné výhledy, místa plná magických tajemství a pohnuté minulosti. Naše naučné stezky jsou určeny všem věkovým skupinám a v jejich dostupném okolí najdete dostatek příležitostí k ubytování či občerstvení. vyrazte na procházku!

Historií a přírodou Karlovic Dozvíte se o slavné historii a prosperitě Karlovic a přírodních zajímavostech a zvláštnostech v okolí. Na naučnou stezku navazuje několik dalších značených okruhů, které vás dovedou například


na vyhlídku na Obří vrch, do Přírodní rezervace Karlovice-sever, na vyhlídku u Kamenné lávky, na Pocheňské louky, apod. Stezka byla připravována ve spolupráci s dětmi ZŠ Karlovice a širokou veřejností. Ke stezce byl vydán barevný průvodce, pohlednice a vyrobena trička prezentující obec Karlovice a naučnou stezku. Projekt finančně podpořila Nadace OKD z programu Pro budoucnost, ČSOB z programu na podporu regionů prostřednictvím Nadace Via a Obec Karlovice.

Hornická naučná stezka Naučná stezka prochází po přilehlých kopcích kolem Zlatých Hor. V okolních lesích a u potoků nacházíme hojné kopečky kamení, tzv. sejpové pahorky s vytěženou přerýžovanou horninou a tzv. pinky neboli propadlé dolíky po těžbě pod povrchem. Krajina je poznamenaná těžbou kovů, jejíž stopy z různých období nacházíme roztroušené v okolí. V kopcích nad Zlatými Horami jsou šachty a štoly, ve kterých probíhala hlubinná těžba. Naučná stezka vede převážně lesnatým terénem. Značná její část prochází poddolovaným územím, kde neustále hrozí nebezpečí propadnutí podzemních prostor. Proto v zájmu bezpečnosti choďte jen po vyznačených cestách a nevstupujte do propadlin a otevřených hornických děl.

Latzelova stezka krasem Rychlebských hor Co to je kras? Jak a kde vzniká? Jak se dříve těžil vápenec? Jak ovlivnil výskyt vápence v tomto kraji způsob života lidí? Jaký byl život dělníků ve vápence 19. století? Co víme o historii tohoto kraje a o historii vápenictví? Odpovědi na takovéto otázky, ale i spoustu dalších informací o přírodních a historických zajímavostech najdete právě na informačních tabulích této naučné stezky. Možná si ale řeknete, jak to vše souvisí s Latzelem? A kdo to vlastně Latzel je? Rodina Latzelů byla jedna z nejvýznamnějších průmyslnických rodin na Jesenicku v 19. a na začátku 20. století. Byl to Anton Cajetan Latzel, který v roce 1869 postavil ve Vápenné první kruhovou pec na pálení vápna ve Slezsku. Díky Latzelovi tak vápenný průmysl doznal nebývalého rozmachu ve slezském regionu. A právě Latzel nám bude průvodcem na stezce plné nejen přírodních, ale i historických zajímavostí z jeho doby.

Lesní ekostezka Švagrov Lesní ekostezka Švagrov je zaměřena na poznávání přírody a na ekologii. Je určena k prohloubení zájmu o přírodu jako celek a obohacení turistických vycházek o smysluplný program, který je vhodnou formou výchovy k ochraně přírody a péči o životní prostředí. Stezku je možno projít na požádání s odborným průvodcem (při skupině min. 8 lidí), který podá výklad spojený s organizováním jednotlivých aktivit na stanovištích. Průvodce má k dispozici potřebné pomůcky a pracovní listy pro účastníky. Jednotlivci si mohou projít stezku samostatně s tištěným průvodcem, mapkou trasy a náměty k aktivitám na jednotlivých stanovištích.

Mineralogická naučná stezka Sobotín – Maršíkov Na přilehlých kopcích se vyskytují zajímavé minerály. Na mnoha místech jsou vytěžené hromady horniny, na nichž lze najít zbytky nevytěžených nerostů. Místa nejsou propojena značením. Na nástupních místech v Sobotíně (nádraží) a Maršíkově (obchod) jsou instalovány mapy se zákresem jednotlivých zastávek.


Naučná stezka Bílá Voda – Hraničky Hned na začátku trasy, v obci Bílá Voda, se nachází několik zajímavých míst, mezi něž patří i bývalý zámecký park, založený ve druhé polovině 18. století. Kdysi bohatá výsadba byla redukována a do dnešní doby se dochovala již jen malá část (ze současných významnějších dřevin tady najdete třeba zerav obrovský, 22 metrů vysoký šestikmenný exemplář, nebo tis červený, přes 300 let starý strom chráněn státem). Jinou významnou lokalitou je bývalý vápencový lom Kukačka. Na poměrně malé ploše se vyskytují pozoruhodné rostlinné druhy, z nichž mnohé patří mezi vzácné a ohrožené (hořec křížatý, hořec brvitý a řada dalších). Cyklotrasa dál vede kolem chráněného přírodního výtvoru Šafářova skála, nad linií cyklotrasy se tyčí Kraví skály. Oba skalní terény jsou navštěvovány horolezci. V Javorníku stojí za zhlédnutí parčík u budovy Lesů České republiky, kde byly vysázeny cenné cizokrajné dřeviny, např. nahovětvec dvoudomý, katalpa trubačovitá nebo platan javorolistý. Další zastávkou je Račí údolí o délce asi 7 kilometrů, které je z biologického hlediska velmi cenné. V dolní části údolí byla roku 1998 vyhlášena přírodní rezervace. Chráněná plocha zasahuje území na obou stranách Račího potoka, včetně lokalit Čertovy kazatelny a Pustý zámek. Najdete tu celou řadu cenných rostlin a živočichů (čáp černý, výr velký). Z Račího údolí zamíříme do Uhelné, kde biologicky nejvýznamnější lokalitou v katastru obce je bývalý lignitový důl Pelnář. Vysazuje a chová se tu celá řada ryb a vyskytuje se tu mnoho druhů obojživelníků, hmyzu i ptactva. Poslední zastávkou naučné stezky jsou Hraničky. V roce 1921 zde žilo ve 41 domech 192 obyvatel, dnes zde stojí poslední, trvale neobývané stavení. Typické pro tuto oblast jsou především různé druhy lučních společenstev a můžeme se zde setkat se zajímavými rostlinami a chráněnými živočichy. Je to například drobný ptáček bramborníček hnědý nebo tajuplný chřástal polní.

Naučná stezka Kralický Sněžník Znakem naučné stezky je silueta slůněte, která je neoficiálním symbolem Králického Sněžníku. Socha slůněte je umístěna těsně pod vrcholem už od roku 1932. Výrazným údolím protéká horní tok řeky Moravy, přibírá mléčný pramen krasového původu. Jsou zde jeskyně Tvarožné díry, ponor potoka Poniklec, Mramorové jeskyně, Patzeltova jeskyně a krasové prameny u obce Dolní Morava. Masiv Králického Sněžníku je tvořen migmatity, ortorulami a pararulami. Vytvořil se charakteristický pramenný amfiteátr řeky Moravy, mrazové sruby, kamenná moře a jiné periglaciální jevy. Suťová pole a alpínské louky se dochovaly jen ostrůvkovitě, hlavně v hřebenových partiích. Bylinné patro je poměrně chudé, tvořené nenáročnými druhy jako smilka tuhá, borůvka černá, sedmikvítek evropský, podbělice alpská, třtina chloupkatá a metlička křivolaká. V letech 1895 až 1899 byla na vrcholu kladskou sekcí Moravskoslezského sudetského horského spolku vybudována 33,5 m vysoká kamenná rozhledna. Po druhé světové válce však nebyla udržována a její stav byl v roce 1973 tak špatný, že musela být odstraněna.

Naučná stezka Pasák Z Branné vede stezka stoupáním po lesních cestách na hřebeny Jeseníků, kde se ve vrcholové partii nacházejí skály Pasák. Jedná se o skalní sruby a skalky se zajímavými erozními útvary. Tvoří 250 m dlouhou a až 30 m vysokou skalní stěnu. Pasák je významný geologický a geomorfologický útvar – skalnatý hřbet s mrazovými sruby, skalními převisy, terasami a izolovanými JESENÍKY - SDRUŽENÍ CESTOVNÍHO RUCHU, Kladská 1, 787 01 Šumperk, tel/fax: 583 283 117 e-mail: [email protected], www.jesenikytourism.cz, IČO: 68923244

skalami, z nichž jedna svým tvarem dala vzniknout názvu přírodní památky a pověsti o zkamenělém pastýři. K zajímavostem patří skalní okno 2 m vysoké. Z vrcholu Pasák je široký rozhled po hlavním hřebeni Jeseníků a na Králický Sněžník. Kromě přírodovědně zaměřených zastavení jsou na trase také informační tabule věnované problematice pohraničního opevnění, historii železnice a památkám obce Branná.

Naučná stezka Petrovské studánky Součástí stezky jsou nové lavičky a tzv. piknikové sady. Na trase dlouhé přes 9 km vznikla jednoduchá odpočívadla, na kterých si turisté mohou vychutnat nádherné výhledy do okolních hor. Naučná stezka čítá 9 zastavení. Kromě studánek, seznamuje návštěvníky s přírodními zajímavostmi - výskytem fauny, flóry a minerálů. Trasa nabízí panoramatické výhledy na Hanušovickou vrchovinu, Hrubý Jeseník a Králický sněžník.

Naučná stezka Rejvíz Dostupnost stezky je autobusem z Jeseníku do Rejvízu. Počátek trasy je u penzionu Rejvíz (bývalá Noskova chata) a směřuje po žluté turistické značce směrem na Bublavý potok. U zastavení č. 3 je umístěna terénní stanice stráže přírody s pokladnou. Vybírá se zde symbolický příspěvek na údržbu stezky. Stálá služba poskytuje další informace o lokalitě. Po haťovém chodníku stezka pokračuje k velkému mechovému jezírku o ploše 1693 m2 a maximální hloubce 3 m. Trasa je značena značkami naučné stezky. Je přístupná v letní sezóně od května do října. Naučná stezka Rejvíz se nachází ve stejnojmenné národní přírodní rezervaci rozprostírající se v severovýchodní části Hrubého Jeseníku. Charakteristické jsou pro tuto rezervaci rašeliniště (největší na Moravě) náležící k vrchovištnímu typu. Vznikala v době poledové. Celé území leží v mělké pánvi, proto voda z okolních svahů stéká dovnitř, kde je zachycována nepropustným podložím. Smrkový les vlivem silného zamokření odumřel a jeho zbytky, které tvoří ochranné pásmo samotného rašeliniště, postupně ustupují prosvětlenému porostu borovice blatky, do něhož je místy vtroušena bříza, olše a jeřáb. Blatka dosahuje výšky 6–15 metrů. Přes svůj malý vzrůst však mají ty nejstarší přes 150 let. Z rostlinných druhů stojí za povšimnutí masožravá rosnatka okrouhlolistá, klikva žoravina, borůvka vlochyně, rojovník bahenní. Z nižších živočichů se zde jako vzácnost vyskytují zástupci arktické fauny - např.šídla, z motýlů žluťásek borůvkový a mravenec rašelinný. Z obojživelníků jmenujme alespoň skokana rašelinného.

Naučná stezka se Skřítkem okolím Pradědu Seznámíte se s unikátní flórou a faunou tohoto území. Cestou se také dozvíte pár užitečných rad pro bezpečný pobyt v horách. A něco málo o tom, jak se ve zdejších drsných podmínkách dříve hospodařilo. Trasa je vhodná pro osoby tělesně postižené a rodiny s malými dětmi.

Naučná stezka Světem horských luk Cestou budete moci obdivovat nejrůznější geomorfologické jevy, které tu zanechala poslední doba ledová. Na konci stezky na vás čeká tajemné rašeliniště Skřítek. Stezka byla realizována jako bezpanelová vzhledem k zachování krajinného rázu bezlesích hřebenových partií CHKO Jeseníky.


Naučná stezka Šerák Stezka vede z Červenohorského sedla nově rekonstruovanou cestou směrem na Vřesovou studánku. Chata Vřesová studánka byla vybudována pro potřeby poutníků. Dnes je v této lokalitě pouze malá kamenná kaplička, která slouží jako kryt pramene, dnes již málo vydatného. Naproti Vřesové studánce pod Spálenou horou můžeme spatřit zajímavý útvar - kamenné moře, které vznikalo kolísáním teplot a rozpadem hornin už od počátku čtvrtohor. Stezka dále pokračuje přes národní přírodní rezervaci Šerák - Keprník, která je nejstarší rezervací na Moravě. Byla založena již v roce 1903 na popud botaniků. V oblasti Trojmezí jsou místy vyvinuta vrchoviště, rašeliniště na svazích a hřebenech, s typickými rostlinnými druhy. Na vrcholu Keprníku (1423 m n. m.) je umístěn kamenný orientační směrník - místo krásných výhledů na nejvyšší vrcholy Jeseníků, Rychlebských hor a masivu Králického Sněžníku. Dalším vrcholem na trase je Šerák (1351 m n. m.) s turistickou chatou.

Naučná stezka Údolím lapků z Drakova Je věnovaná přírodě a historii území, kterým vedla stará kupecká stezka. Území bylo významné z hlediska těžby železných rud a zlata v Černé Opavě.Bohatou historii tohoto, dnes opuštěného, území připomíná cenná technická památka - stará dřevouhelná pec či zříceniny hradů rozeseté po okolních kopcích opředené pověstmi o lapcích a loupežnících. Území skýtá i množství přírodních zajímavostí. Jednou z nich je Přírodní rezervace Suchý vrch s reliktní borovicí v blízkosti stezky či výskyt vzácného střevlíka hrbolatého

Naučná stezka Údolím Moravské Sázavy Zábřeh Začíná u opuštěného lomu na Rudolfově, dále vede pod svahy Zábřežské vrchoviny podél řeky Moravské Sázavy, kde na celkem šesti zastaveních návštěvníky seznamuje s geologickými poměry území s významem vod a činnostmi řeky, s rostlinami a živočichy ve vodě a okolí. Stezka končí u Šubrtovy kapličky, kde je zastavení věnováno historii tohoto poutního místa a významu člověka pro tvorbu kulturní krajiny. Naučnou stezku připravili u příležitosti stoletého výročí založení skautingu v roce 2007 členové skautského střediska Skalička v Zábřeze za finanční podpory Olomouckého kraje a města Zábřeha.

Naučná stezka Velké Losiny Výchozí bod stezky se nachází u kostela sv. Jana Křtitele, odkud se můžete vydat 2 směry: po trase A, která vede směrem na místní část Bukovice nebo po trase B, která Vás dovede až do místní části Maršíkov. Na a stezkách o celkové délce 6,1 km, s maximálním převýšením 103 m, je 9 zastavení s informačními panely. Na těchto zastaveních se můžete seznámit s historickým vývojem i současností obce, s přírodními zajímavostmi, faunou i flórou zdejšího kraje. Pro odpočinek a krásný výhled na krajinu a historické památky poslouží 6 turistických odpočívadel s lavičkami. Jedním z nejatraktivnějších zastavení této stezky je zastavení s odpočívadlem Vyhlídka pod kopcem Chlumek, na jehož vrcholu je nově zrestaurovaný původní kamenný kříž. Na dvou zastaveních v Maršíkově jsou pro nejmenší turisty umístěny hrací prvky s houpačkami a skluzavkou.


S Koprníčkem na výlet keprnickými horami Dozvíte se, jak se v sedle pod Červenou horou míjeli formani s lyžaři a turisty, příběh o pomalovaných horách nebo o léčivé vodě z Vřesové studánky. Přivoníte k rašeliništi, překročíte historickou hranici tří panství, při výstupu na Keprník projdete nejvyšším lesem v Jeseníkách. U chaty Jiřího na Šeráku se pokocháte výhledy do Polska a seběhnete kolem koňské vyhlídky, kde oddychovali formani cestou na Šerák, přes smutný les až do cíle putování do Ramzové.

Staroměstské pevnostní oblasti Oblíbený okružní výlet kolem Starého Města pod Sněžníkem propojující jednotlivé betonové objekty opevnění z let 1935-1938. Na stezce se střídají luční a lesní úseky, místy s dalekými výhledy.Na některých objektech (např. srub StM33) bývá majitelem umožněna prohlídka. U všech objektů je umístěna naučná tabule. Východištěm je nádraží ve Starém Městě.Značka nás povede nejprve na náměstí s radnicí , poté stoupá loukami okolo pevnůstek nad městem až k lovecké chatě Jelen. Odtud již klesá kolem pěchotních srubů až do údolí Telčavy, dále opět vede okolo opevnění zpět do Starého Města. V pozdních jarních měsících bývá v některých úsecích obtížnější orientace díky vzrostlé vegetaci na horských loukách.

Stezka Vincenze Priessnitze Na stezce je umístěno 9 informačních panelů, jejichž texty přibližují návštěvníkům významné historické období, které ovlivnilo Jesenicko až do dnešních dnů – rozvoj přírodního lázeňství a tvrdý, neuvěřitelně zajímavý životní příběh Vincenze Priessnitze, zakladatele prvního vodoléčebného ústavu na světě. Jeho myšlenkový odkaz i dnes překvapí svojí aktuálností. Zajímavým prvkem informačních panelů stezky je ilustrovaná Kapka Turistka, která formou čtivých veršovánek shrnuje celý historický text uvedený na panelech. Priessnitz, přestože se narodil jako prostý místní sedlák, dokázal velmi jednoduchými metodami navrátit zdraví 40 000 lidí. Díky těmto okolnostem se jeho rodná zapadlá víska Gräfenberg stala vyhledávaným místem mnoha známých osobností 19. století. Mnohdy urození pacienti na znamení díků za své vyléčení nechávali postavit v okolí Jeseníku různé drobné památky, zejména prameny, které jsou pro krajinu jeho okolí dnes typické. Jen v blízkém okolí města Jeseník je takovýchto památek okolo stovky. Na původních, ale i nově vybudovaných trasách stezky spatří turisté 14 pramenů a několik drobných památek, seznámí se s jejich historií a proniknou do tajů počátků místního lázeňství. Osvěží se lahodnou vodou z pramenů a pokochají se krásou jesenického příhraničí, které skrývá nejeden fascinující výhled do okolí.

Prohlídkové okruhy Šumperkem Prohlídkové okruhy vedou zejména historickým jádrem a jeho nejbližším okolím s nejvýznamnějšími místy a památkami jako jsou např. radnice, Geschaderův dům, kostel Zvěstování Panny Marie, bývalý žerotínský zámek a kostel sv. Jana Křtitele. Prohlídkové okruhy začínají každou v rámci provozní doby každou lichou hodinu. Na stanovišti průvodců v suterénu budovy radnice (vchod od morového sloupu) se prodávají vstupenky a suvenýry. Mimo sezónu lze objednat větší skupiny k prohlídce min. 14 dnů předem.


Vidnava - procházka historickým centrem Město Vidnava je bohaté nejen svou historií, ale také kulturními památkami, které se zde dochovaly. Pro svou výjimečnost bylo celé historické jádro Vidnavy dne 10. 9. 1992 prohlášeno Ministerstvem kultury ČR za městskou památkovou zónu (rejst. č. 2204). Výjimečně jsou zde dochovány zbytky pozdně středověké městské fortifikace z 15. až 16. století, které tvoří přirozené hranice této zóny. Kromě nich můžeme ve Vidnavě uvidět původní náměstí s valounkovou dlažbou, na kterém se tyčí dva sloupy se sochami světců, které obklopují středověké domy, jak na náměstí, tak v přilehlých uličkách. Na první pohled nás zaujmou pozdně barokní a empírové štíty domů, rozloha náměstí, majestátní kostel sv. Kateřiny s vedle stojícím renesančním zámečkem. To všechno jen dokládá důležitost a zašlou slávu kdysi významného města Vidnavy.

Vidnava - zatopené lomy Štachlovice a Kaolínka Trasa vede nejprve k lomu Štachlovice. Zatopený lom je nyní využíván k rekreačnímu koupání a také k rybaření. Město Vidnava zde zřídilo rybářský revír, majitelé platných rybářských lístků si mohou povolenky zakoupit přímo na MěÚ Vidnava. Město zde provozuje v letní sezóně sociální zařízení. Následně se vrátíte po silnici kousek zpět a vydáte se po cestě kolem retenční nádrže. Cestou můžete zhlédnout kapli. Cesta končí dalším osvěžením v zatopeném lomu Kaolínka. Zdejší kaolín má údajně léčivé účinky na kožní nemoci.

Osobnosti Jeseníků I přes nepopiratelný vliv vědy je naše vnímání minulosti i současnosti podobné jako u starých národů. Je postaveno na příbězích, jejichž nositeli jsou konkrétní lidé.

Adolf Kašpar Známý malíř a grafik je rodákem z Bludova na Šumpersku. Jeho ilustrace můžete obdivovat například v knize Babička od Boženy Němcové nebo v dílech Aloise Jiráska - Filosofská historie, F. L. Věk a v mnoha dalších. I když se trvale usadil v Praze, každé léto trávil v Lošticích, kde si postavil vlastní dům s ateliérem, v němž je dnes umístěn jeho památník.

Aleš Valenta Akrobatický lyžař, v roce 2002 získal na zimní olympiádě v Salt Lake City zlatou medaili za trojné salto s pěti vruty. Ve Štítech na Šumpersku vybudoval Acrobat Park, areál adrenalinových sportů, ve kterém si můžete akrobatické skoky vyzkoušet nebo se přijet podívat na některou z pořádaných akcí.

Bratři Kleinové Podnikatelé, kteří ve 2. polovině 19. století sídlili na zámku v Loučné nad Desnou. Těmto majitelům železáren se podařilo v šumperském regionu vybudovat železniční trať, spojující Kouty nad Desnou s městem Zábřeh, a tím i celým regionem.


Franz Schubert Hudební skladatel, jehož rodiče pocházeli z Moravy a Slezska. Tato skutečnost byla podnětem k založení mezinárodní soutěže pro klavírní dua, která nese Schubertovo jméno a koná se v Jeseníku. Uskutečnilo se již deset ročníků, první proběhl v roce 1978.

Jan Eskymo Welzl Jako prvorozený syn se Jan Welzl narodil 15. srpna 1868 v Zábřehu. Otec byl kloboučnickým tovaryšem, matka, která brzy ovdověla, si na živobytí vydělávala jako hokynářka a mlékařka v otevřeném mázhausu domu Pod Podloubím. Welzl, jemuž díky matčině živnosti v Zábřehu nikdo neřekl jinak než " Tvrdohlavý Hanes", nastoupil po ukončení školy do učení na zámečníka v nedaleké Zvoli. Po krátké době se ve svých 16 ti letech vydal do světa na zkušenou. Putoval pěšky přes Vídeň a Janov a prošel celý Balkán. Po krátkém pobytu v Zábřehu a vojenské službě odešel do Hamburku a zde se uchytil na zámořském parníku. Pracoval jako topič, strojník a pomocník v kuchyni. Po této zkušenosti se dostal na stavbu Transsibiřské magistrály a rozhodl se, že projde napříč Sibiří až k Severnímu ledovému oceánu. Štěstí, ani zdraví a odvaha jej neopouštěly. Nechal se dopravit na jeden z Novosibiřských ostrovů, lovil medvědy a brzy si získal respekt jako zručný řemeslník a obchodník s kožešinami. Se smečkou eskymáckých psů rozvážel po zaledněné Arktidě poštu a zboží. Několikrát se přepravil na Aljašku, poznal zlatonosný Yukon, projížděl pověstné peřeje White Horse a Five Fingers. V roce 1903 byl na Novosibiřských ostrovech zvolen náčelníkem a nejvyšším soudcem. Jeho jméno bylo známo po celém Severu - bílí polárníci mu říkali Artic Bird nebo Artic Bismarck, domorodí Eskymáci Moojok Ojaak (pojídač medvědů). Někdy v roce 1924 (uváděno podle Welzlova vyprávění) ztroskotal se svou lodí Even Sisters někde u Seatlu a zachránil si jen holý život. Americké úřady jej jako podezřelého cizince bez dokladů vyhostily a poslaly zpět do Evropy. Po třiceti letech se tak opět objevil v Hamburku, Praze a v prosinci 1928 v rodném Zábřehu. Navštěvoval známé, vyjížděl do okolních měst a vesnic, kde míval v nabitých sálech přednášky o svých neuvěřitelných dobrodružstvích na "Zlatém severu". Na jaře 1929 jej pozvali redaktoři Lidových novin Eduard Valenta a Bedřich Golomek do Brna, aby zde vyprávěl své životní příběhy, tak vznikly knihy, které mu (v úpravěobou redaktorů) zajistily nesmrtelnost nejen u nás, ale i ve světě: Po stopách polárních pokladů, Ledové povídky, Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě a především Třicet let na Zlatém severu. Evropské konvence a touha po ledových pláních a drsné severské přírodě přiměly Welzla vydat se zpět na "Zlatý sever". Své putování skončil v Dawsonu, na kanadsko-americké hranici. Dále na Novou Sibiř se již nedostal. Začal pracovat pro železniční a paroplavební společnost, ale už v roce 1930 si poranil záda a od té doby až do své smrti žil ze státní podpory. Vzdal se svého snu o návratu k Eskymákům, ale začal se zarputilostí sobě vlastní pracovat na vynálezu perpetum mobile. Žil samotářsky, bez přátel, jen se svým psem. Zemřel 19. září 1948 ve věku 80 let a byl pochován na dawsonském obecním hřbitově. Každoročně se v Zábřeze na počátku roku koná festival Welzlování. V průběhu měsíce probíhá řada akcí, které jsou zábavou, dobrodružstvím, recesí a také vzpomínkou na Jana Eskymo Welzla. Welzlovo filmobile je mezinárodní přehlídka cestovatelských filmů s tematikou putování, poznávání a dobrodružství. Netradiční závod lidských čtyřspřežení je vždy očekávanou atrakcí pro diváky i soutěžící všech věkových skupin. Do festivalu již tradičně patří také Welzlův kufr - běh s kufrem v ruce a dotazníkem v ústech pořádaný na kopci Humenec. Sledovaností se chlubí i výstava fotografií s cestovatelskou tematikou Welzlovi následovníci, která provází festival po celou dobu


jeho trvání. Připomínkou putování slavného rodáka je pro všechny účastníky také dubnový pochod Po stopách Eskymo Welzla a podzimní závod horských kol Welzlův cyklomaraton.

Jan František Hanel Jeden z nejvýznačnějších rodáků oblasti. Znamenitý pedagog, hudebník a skladatel. V letech 1781 – 1783 profesor prestižního gymnázia na Novém Městě v Praze. Zde byl jeho žákem Jakub Jan Ryba, autor České mše vánoční. Ve funkci rektora ve Staré Vodě byl učitelem Jana Evangelisty Purkyně. K uctění jeho památky je ve farním kostele v Moravském Berouně instalována pamětní deska.

Jiří Dopita Tento rodák ze Šumperka a úspěšný hokejista patřil do reprezentačního hokejového družstva, které na olympijských hrách v Naganu získalo zlatou medaili. V roce 1998 mu bylo uděleno čestné občanství města Šumperka, kterým byla oceněna jeho vynikající reprezentace města a České republiky.

Johann Schroth Zakladatel Lázní Dolní Lipová (v roce 1829) Jeho "léčba půstem" spočívala v odnětí potravy i nápojů (střídání suchých a pitných dnů) a záměrné ponechávání těla ve vlhkém teple. Současník Vincence Priessnitze. Jména Johann Schroth a Vincenc Priessnitz se stala známa nejen v rakouské monarchii, ale i v celé Evropě. Výstižně tento stav charakterizoval erfurtský lékař Fr. Bicking, když v úvodu své publikace o J. Schrothovi napsal: Je podivuhodným zjevem, že příroda vzbudila v jednom místě dva talenty, kteří sledují dvě extrémní cesty k uzdravení . Dnes se Lázně Dolní Lipová specializují na léčbu kožních onemocnění, cukrovky a onemocnění štítné žlázy a ve 160 leté tradicí v léčbě obezity uplatňují nejmodernější objevy a trendy v redukci tělesné váhy, dle mezinárodních výzkumných programů a jejich výsledků.

Karel Ditters z Dittersdorfu Hudební skladatel, který žil a působil v Javorníku. Od roku 1993 se každoročně na přelomu srpna a září na Jesenicku pořádá mezinárodní hudební festival Karla Ditterse z Dittersdorfu

Lea Vivot Světoznámá sochařka, která se narodila v Šumperku. V současné době sice žije střídavě v Mexiku a Kanadě, ale do Šumperka se často vrací. Její dílo můžete obdivovat jak ve sbírkách zdejšího vlastivědného muzea, tak i na šumperských ulicích a náměstích. U radnice je umístěna Lavička vzkazů a socha Matky s dítětem. Na Hlavní třídě se můžete zastavit u sousoší Radost z deště, které hlavně v parném létě navodí příjemnou osvěžující atmosféru.

Vincenz Priessnitz Objevitel vodoléčby a zakladatel Priessnitzových léčebných lázní (1822) v Jeseníku. O jeho léčebné metodě bylo napsáno přes čtyři sta knih v řadě jazyků, stavěli mu pomníky, podle Priessnitzova vzoru byly postaveny desítky vodoléčebných lázní po celé Evropě. V lidové mluvě je nazýván vodním doktorem, v literatuře lékařským Kolumbem. Do tehdejších lázní Gräfenberk se jezdila léčit celá řada vlivných osobností.


Informační centra Informační centrum

Adresa

telefon

e-mail

Bělá pod Pradědem

Domašov 4

584452834

[email protected]

79085 Bělá pod Pradědem Tř. A. Kašpara 353

Bludov

790 54 Černá Voda Hlavní 135

Hanušovice

79070 Javorník

Palackého 1341/2 Jeseník

739710494 eva.tydli@rychlebskeste www.rychlebskestezky. zky.cz cz

583285615

[email protected]

http://www.ic.hanusov ice.info

584440688 584440276

[email protected]

http://www.kulturnidu mjavornik.cz

584459514 584498155

[email protected]

http://www.jesenik.org

78833 Hanušovice Nádražní 160

Javorník

583238177 [email protected] http://www.bludov.cz

78961 Bludov

Černá Voda 267 Černá Voda

79001 Jeseník

infocentrum@priessnitz. http://www.priessnitz. cz cz/cz/index.php?id=29 8

Priessnitzova 12 Jeseník

Kouty nad Desnou

790 03 Jeseník Lyžařský areál Kouty 585438100 583283282 1

79061 Lipová - lázně Hlavní 214

Mikulovice

http://www.dlouhestrane.cz/cs/informacn i-centrum

78811 Kouty nad Desnou

Lipová - lázně 476 Lipová

web

79083 Mikulovice

584421209

[email protected]

http://www.iclipova.cz

584429381 [email protected] http://www.mikulovice .cz


Družstevní 125 Rapotín

Staré Město

788 14 Rapotín

Velké Kunětice

Velké Kunětice 146 583214000

[email protected] http://www.infosumpe rk.cz

78701 Šumperk

79052 Velké Kunětice 583248248

[email protected]

http://www.losiny.cz

78815 Velké Losiny 588517237 [email protected] http://www.vidnava.cz

79055 Vidnava 583411653

[email protected]

http://tourism.zabreh. cz

584425397

[email protected]

http://www.zlatehory.c z

789 01 Zábřeh

Bezručova 144 Zlaté Hory

http://www.stity.cz

[email protected] http://www.infosumpe rk.cz

ČSA 1 Zábřeh

[email protected]

583214000

Radniční ulice 84 Vidnava

583440109

789 91 Štíty

Lázeňská ul. 674 Velké Losiny

www.udoli-desne.cz

78832 Staré Město

Hlavní třída 22 Šumperk

[email protected]

náměstí Osvobození 583239134 [email protected] http://www.staremest 166 o.info

nám. Míru 55 Štíty

583242642 602771192

79376 Zlaté Hory

Veškeré informace naleznete na www.jesenikytourism.cz nebo na www.facebook.com/jesenikytourism.cz



Manuál pro průvodce v cestovním ruchu únor 2011

Recommend Documents