MANUÁL MODEL ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ZELENÁ LOUKA. Model verze 17.0 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

Manuál k Modelu OH – Zelená louka

Projekt: „Aktualizace modelů a manuálů FEA“

MANUÁL – MODEL ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ „ZELENÁ LOUKA“

Model verze 17.0

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

www.opzp.cz, [email protected] Zelená linka pro zájemce o dotace: 800 260 500 www.sfzp.cz, www.mzp.cz

duben 2011

1



OSNOVA ÚVOD ......................................................................................................................... 4 1.1. 2

Účel Manuálu a použití Modelu ..................................................................... 4

FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA ............................................................ 6 2.1.

Stručný souhrn pojmů.................................................................................... 7

2.2.

Oblast zpracování finanční analýzy ............................................................. 10

2.3.

Výpočet míry podpory.................................................................................. 11

2.3.1. Projekty vytvářející příjem mimo režim veřejné podpory ....................... 11 2.3.2. Projekty vytvářejících příjem v režimu Veřejné podpory ....................... 11 3

4

POPIS MODELU „MODEL OH – ZELENÁ LOUKA“ ...................................... 13 3.1.

Struktura Modelu ......................................................................................... 13

3.2.

Barevná konvence a formát vstupních dat .................................................. 13

3.3.

Vyplnění „Modelu OH – zelená louka“ ......................................................... 14

„INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY“ .......................................................................... 16 4.1.

List „Info“ ..................................................................................................... 16

4.2.

List „Investiční náklady – běžné ceny“ ......................................................... 20

4.3.

List „Investiční náklady – stálé ceny“ ........................................................... 27

4.4.

List „Náklady a příjmy“ ................................................................................. 27

4.5.

List „Výpočet míry podpory“ ......................................................................... 32

4.6.

List „Zdroje financování“ .............................................................................. 37

4.7.

Posouzení nadměrného financování projektu ............................................. 41

4.8. Jako poslední krok, musí žadatel do [řádků 115 až 121] vyplnit finanční zdroje žadatele na dofinancování projektu.List „Výstup pro SFŽP“ ....................... 46 4.9. 5

List „Makroekonomická data“ ...................................................................... 48

„VELKÉ PROJEKTY“....................................................................................... 49 5.1.

Použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení .................. 49

5.2.

Metodika zpracování ekonomické analýzy (EA) .......................................... 50

5.3.

Zadávání dat do Modelu – „Velké projekty“ ................................................. 51

5.4.

List „Citlivostní analýza“............................................................................... 51

5.5.

List „Ekonomická analýza“ ........................................................................... 54

5.6.

List „Výstupy do žádosti - CZK“ ................................................................... 59

5.7.

List „Výstupy do žádosti - EUR“ ................................................................... 61

2


6


SKUPINOVÉ PROJEKTY ................................................................................. 62 6.1.

7

Postup při zpracováni Skupinových projektů ............................................... 62

KONTROLA RELEVANTNOSTI VÝSLEDKŮ .................................................. 64 7.1.

Kontrola formálních údajů ............................................................................ 64

7.2. Posouzení výsledků z FA pro „Individuální“ projekty v režimu Veřejné podpory ................................................................................................................. 64 7.3.

Posouzení výsledků FEA („Velké projekty“) ................................................ 65

7.4.

Posouzení výsledků FEA („Skupinové projekty“) ......................................... 65

8

AKTUALIZACE FA/FEA K VYDÁNÍ ROPD A ZVA .......................................... 66

9

SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................... 67

10

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ................................................................ 68

11

REJSTŘÍK ...................................................................................................... 70

12

PŘÍLOHY ........................................................................................................ 71

3


1


ÚVOD

Obecná pravidla evropských fondů v rámci politiky soudržnosti vyžadují zpracovat, u projektů které vytvářejí příjmy a jejich celkové investiční náklady přesahují 25 mil EUR (tzv. „Velký projekt“)1 analýzu nákladů a přínosů (dále jen „CBA“), a to v plném rozsahu tj. zpracování finanční, ekonomické a citlivostní analýzy a analýzy rizik.2 Tyto projekty jsou přímo posuzovány Evropskou komisí (dále jen „EK“). U projektů, jejichž investiční náklady nepřesahují 50 mil EUR, ale tyto projekty vytvářejí příjmy a zároveň nepodléhají pravidlům o veřejné podpoře3 je vyžadováno zpracovat pouze finanční analýzu (dále jen „FA“) projektu. V rámci administrace projektů je však třeba postupovat v souladu s principem efektivního vynakládání veřejných prostředků, a proto u projektů, které podléhají pravidlům o “Veřejné podpoře”a jejich celkové náklady nepřesahují hranici 50 mil. EUR, vyžadují národní orgány (Ministerstvo životního prostředí ČR a Státní fond životního prostředí ČR) také zpracovat FA projektu. Pro usnadnění zpracování CBA byl v rámci dotačního titulu Operačního programu Životní prostředí 2007 – 2013 (dále jen „OPŽP“), byl vyhotoven nástroj, tzv. Model,4 který zpracovateli analýzy (dále jen „Zpracovatel“) usnadní a zajistí zpracování povinných dílčích částí CBA (tj. finanční analýzy, ekonomické analýzy a citlivostní analýzy) a to v souladu s aktuálními metodickými dokumenty5. Přílohou Žádosti u projektů generujících příjem, je vlastní vyplněný Model a Zpráva.6 V rámci snadnější orientace, je v Manuálu pro dílčí části CBA používáno následujících označení: „FA“ - finanční analýza a „FEA“ - finanční, ekonomická a citlivostní analýza. V Modelech není implementována ta část CBA, která se týká zpracování analýzy rizik, jejíž zpracování je vyžadováno v rámci předložení žádosti pro „Velké projekty“.7 Jako vhodné metodické zdroje pro zpracování Analýzy rizik je možné použít dokument EK - Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects – kapitola 2.6.38. 1.1.

Účel Manuálu a použití Modelu

Manuál k „Modelu odpadového hospodářství – zelená louka“ (dále jen „Manuál“) slouží jako vhodná pomůcka při vyplňování a zadávání dat do Modelu, respektive pro posouzení a vyhodnocení obdržených výsledků. Tento Manuál a Model je striktně určen pouze pro ty projekty, které jsou/budou předkládány v rámci XV. výzvy Ministerstva životního prostředí ČR (dále jen „MŽP“) o předkládání žádostí do OPŽP9, s kontinuálním příjmem žádostí od 4.1.2010 do 30.6.2011, případně do vyčerpání vyhlášené alokace v rámci XV. výzvy MŽP, tzn. projekty zaměřené v rámci OPŽP do prioritní osy 4 – 1

Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí 2007 - 2013. Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek 40 odrážka e. 3 Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí 2007 - 2013. 4 Model pro zpracování finanční a ekonomické analýzy a určení výše podpory u projektů generujících příjem ve smyslu Nařízení ES 1083/2006. Model je vytvořen ve standardním softwarovém prostředí MS Excel. 5 Směrnice MŽP - o předkládání žádostí, v platném znění. 6 Zpráva je zpracována s souladu s Přílohou 1 k modelu „Odpadového hospodářství – zelená louka". 7 Nařízení Rady (ES) č. 846/2009, Příloha XXI – velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení (ES) č. 1083/2006. 8 http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf 9 XV. výzva Ministerstva životního prostředí o podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí, podporovaných z Fondu soudržnosti, ze dne 4.12.2009. 2

4



Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží, oblasti podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládání s odpady (Typ projektu: 1. Mechanicko–biologická úprava komunálního odpadu, 2. Spalovna). V Manuálu jsou uvedeny minimální požadavky na vstupní data pro níže uvedené typy projektů: • •

Individuální projekt v režimu Veřejné podpory.2 Velký projekt v režimu veřejné podpory.2

V případě, že předkládaný projekt, který svým zaměřením odpovídá prioritní ose a oblasti podpory, pro kterou je Model vyhotoven, ale jedná se o projekt, který nepodléhá režimu Veřejné podpory, je nutné postup zpracování FA/FEA konzultovat s pracovníky SFŽP ČR. Model je určen k použití v programu MS Excel, verze 2003 a 2007. Zpracování FA/FEA jiným softwarem není přípustné. Při zadávání dat do Modelu se předpokládá, že Zpracovatel FA/FEA má základní úroveň dovedností s prací na PC a znalosti fungování programu MS Excel. Model a Manuál respektují pokyny českých úřadů z hlediska podrobných národních pravidel, např. v oblasti způsobilosti nákladů k financování z Evropských fondů. Manuál také předpokládá, že Zpracovatel má základní znalosti ohledně podmínek a pravidel dotačního titulu OPŽP, respektive jeho Implementačního dokumentu v platném znění a případných dalších relevantních dokumentů, vztahujících se k dotačnímu titulu OPŽP. Model a Manuál vychází z aktuálního stavu následujících, níže uvedených metodických dokumentů: • •

10

Pracovní dokument 4 – Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise, srpen 2006. Guide to Cost-Benefit Analysis of Investment projects, Final Report, June 2008.10

http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf.

5


2


FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA

U projektů, které jsou svým charakterem zařazeny do režimu „Veřejné podpory“, není výše příspěvku Společenství stanovena výpočtem FA/FEA k danému projektu, nýbrž je výpočet míry podpory stanoven v souladu s relevantním právním předpisem pro „Veřejnou podporu“. V případě, že u projektů, které podléhají režimu Veřejné podpory, vyjde vhodná míra podpory z fondů EU nižší, než míra stanovená pravidly o Veřejné podpoře, bude podpora poskytnuta dle výstupů FA tak, aby nedocházelo k nadměrnému financování projektů. FA musí být dále vypracována z toho důvodu, aby byla prokázána finanční udržitelnost projektu. Postup stanovení výše podpory pro projekty v režimu Veřejné podpory je podrobněji uveden v kapitole 2.3. Hlavním účelem FA je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu, stanovení míry podpory, případně Veřejné podpory a posouzení udržitelnosti projektu, respektive zda u předkládaného projektu nedochází k jeho přefinancování s ohledem na požadovanou výši Veřejné podpory. U EA je hlavním výstupem posouzení celospolečenských přínosů projektu. Obvykle se tato analýza provádí z hlediska vlastníka. Jestliže jsou vlastníkem a provozovatelem různé subjekty, je zapotřebí, aby byla taktéž zvažována konsolidovaná FA/FEA za oba subjekty. Pro stanovení výsledků FA je použita metodika diskontovaných peněžních toků, zpracovaná dle metodického pokynu, vydaného EK. Hlavními výsledky zpracované FA jsou především následující údaje: • •

Zhodnocení finanční návratnosti investice a vlastního (národního) kapitálu. Stanovení příspěvku Společenství, respektive výše podpory z OPŽP, případně Veřejné podpory. • Kontrola finanční udržitelnosti projektu ve smyslu tvorby dostatečné části čistých příjmů (tj. rozdíl mezi příjmy a provozními náklady), a to ve výši více než poloviny hodnoty původní investice na konci ekonomické životnosti daného prvku projektu. Finanční návratnost investice lze posoudit odhadem finanční čisté současné hodnoty (FNPV/C) a finanční míry návratnosti (FRR/C). Tyto ukazatele vyjadřují schopnost čistých příjmů zaplatit investiční náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů EU, měla by být FNPV/C záporná a FRR/C nižší, než diskontní sazba, použitá ve FA. Všechny tyto zásady vycházejí z metodického pokynu EK „Guide to Cost-Benefit Analysis of Investment projects“.11 Finanční udržitelnost je v ideálním případě stav, kdy by systém výběru poplatků (jako zdroj příjmů projektu) měl vycházet ze skutečné potřeby zdrojů a ceny by měly pokrývat přinejmenším náklady na provoz a údržbu, jakož i významnou část odpisů aktiv.12

11

http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf. Pracovní dokument 4 – Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, EK, srpen 2006. Dokument Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, červen 2008.

12

6


2.1.


Stručný souhrn pojmů

Projekt vytvářející příjem Je definován v prvním odstavci článku 55 Nařízení Rady 1083/2006/ES takto: „Pro účely tohoto nařízení se projektem vytvářejícím příjmy rozumí jakákoli operace zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, nebo jakákoli operace zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu.“ To znamená, že projekty, které vytvářejí pouze úspory – jako např. zateplování veřejných budov – nejsou projekty, vytvářející příjmy (vyjma projektů, kde např. vlastník budovy tuto budovu pronajímá a tudíž získává příjem v podobě nájemného – „služba za úplatu“). Naproti tomu např. projekt, který je zaměřen na rekonstrukce liniových staveb (vodohospodářská infrastruktura) může být projektem, kde dochází pouze k úsporám v provozních nákladech, ale souvisí se „službou za úplatu“ a z tohoto důvodu je nutné zpracovat CBA (projekt generující příjem). Projekty, které poskytují službu bez úplaty (jako např. výtopna pro veřejnou budovu), taktéž nejsou projekty, vytvářející příjmy. Dále je nutné zdůraznit, že relevantní příjem je příjem dané investice a nikoliv příjem celého systému, jehož je projekt součástí. Příjmy a náklady Příjmy a náklady daného projektu pro účely finanční analýzy, musí být definovány jako „přírůstkové“ příjmy a náklady, tj. jako rozdíl mezi příjmy ve scénáři „s projektem“ a ve scénáři „bez projektu“, toto platí obdobně i pro položku nákladů. V případě, že scénář bez projektu nemá ani příjmy a ani náklady (projekt na tzv. „zelené louce“), jsou poté příjmy a náklady daného projektu zároveň přírůstkovými příjmy a náklady. Veřejná podpora V Implementačním dokumentu OPŽP je „Veřejná podpora“ definována následovně: „Základní pravidla poskytování veřejné podpory vyplývají přímo z článků 87 až 89 Smlouvy o založení Evropského společenství, ve znění Lisabonské smlouvy pozměňující smlouvu o evropské unii a smlouvu o založení Evropské unie. Jednotlivé definiční znaky veřejné podpory jsou tyto: • podpora (dotace, zvýhodněná půjčka, daňová úleva, …) pro OPŽP splněno, • poskytnutá členským státem nebo z veřejných zdrojů, pro OPŽP splněno, • narušujícím nebo hrozící narušení hospodářské soutěže tím, že zvýhodňuje určité podnikání (v závislosti na typu projektu), • v míře, jíž může být dotčen obchod mezi členskými státy (v závislosti na „velikosti“ a charakteru projektu). O projekt podléhající podmínkám veřejné podpory se jedná v případech, kdy jsou splněny všechny čtyři výše uvedené znaky. V těchto případech je veřejná podpora slučitelná s právem Evropského společenství pouze tehdy, je-li poskytnuta v souladu s relevantním právním předpisem.“ Individuální projekt13 13

Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí 2007 - 2013.

7



V Implementačním dokumentu OPŽP je „Individuální projekt“ definován následovně: Je konkrétní ucelený projektový záměr, jehož celkové náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnout 50 milionů EUR. Za individuální projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. „skupinový projekt“ za předpokladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli a jeho celkové náklady nepřevýší hranici 50 milionů EUR. Velký projekt14 V Implementačním dokumentu OPŽP je „Velký projekt“ definován následovně: Operace složená z řady prací, činností nebo služeb, které jsou určeny k dosažení nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy, s jasně určenými cíli, jejíž celkové náklady v případě životního prostředí přesahují 50 milionů EUR. Za velký projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů tzv. „skupinový projekt“, za předpokladu splnění výše uvedených kritérií (nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli) a za podmínky, že jeho celkové náklady převýší hranici 50 milionů EUR. Pro určení celkových nákladů projektu se započítává také DPH, které je součástí celkových nákladů projektu bez ohledu na jeho nezpůsobilost. Analýza nákladů a přínosů (CBA) Je souhrnná analýza, která je využívána k prokázání, zda je z ekonomického pohledu žádoucí daný projekt realizovat a zda jeho realizace přispěje k plnění cílů regionální politiky EU. Jestliže je výsledek posuzování kladný, je následně prokazováno, zda je příspěvek Společenství (z fondů EU) nutný pro zajištění finanční realizovatelnosti projektu. Plná analýza CBA (vyžadována pro velké projekty) se sestává z následujících analýz: finanční analýza, ekonomická analýza s analýzou citlivosti a riziková analýza. Finanční analýza (FA) Finanční analýza je jednou ze součástí CBA a musí být zpracovávána pro projekty vytvářející příjmy, které nepodléhají pravidlům veřejné podpory. Hlavním účelem FA je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu. Mezi hlavní výsledky FA lze zařadit následující údaje: zhodnocení finanční návratnosti investice a vlastního (národního) kapitálu, stanovení příspěvku Společenství a kontrola finanční udržitelnosti projektu. Ekonomická analýza (EA) a citlivostní analýza Ekonomická analýza s analýzou citlivosti je jednou ze součástí CBA a musí být zpracována jako součást CBA pro tzv. „velké projekty“, vytvářející příjmy. Hlavním účelem EA je prokázání celospolečenských přínosů předkládaného projektu. Citlivostní analýza je zaměřena na zjištění kritických proměnných projektu, a to jak z hlediska finanční analýzy, tak i z hlediska ekonomické analýzy. Provádí se tak, že se proměnné projektu postupně mění o určité procento a sledují se následné změny ukazatelů finanční i ekonomické výkonnosti. Provozní fáze projektu Provozní fáze projektu je časový horizont, definovaný rokem uvedení projektu do provozu a obdobím zpracování analýzy, které je uváděno v metodických dokumentech EK. Provozní fáze projektu je v modelu FA/FEA standardně 14


8



přednastavena na období 30 let (včetně roku uvedení projektu do provozu). Provozní fáze projektu však může být Zpracovatelem/Žadatelem změněna v závislosti na typu projektu. Nastavení délky provozní fáze musí Zpracovatel/Žadatel konzultovat s pracovníky SFŽP. Referenční období FEA (příprava, realizace a provoz projektu) Referenční období FEA je definováno jako období přípravy a realizace projektu (první rok přípravy/realizace projektu, který lze zahrnout do referenčního období FEA je rok 200715) plus provozní fáze projektu. Referenční období FEA je tedy vůči délce provozní fáze projektu delší o přípravnou a realizační fázi projektu. Cenová úroveň Vzhledem ke skutečnosti, že v některých částech Modelu jsou používány tzv. „stálé ceny“ a v některých částech tzv. „běžné ceny“, je nezbytné tyto pojmy jednoznačně definovat. •

Stálé ceny jsou ceny, vyjádřené vždy k dané cenové úrovni, která je určena jako „základní“, např. k začátku roku 2009. Pokud pak od roku 2009 do roku 2010 dojde ke zvýšení cen výstavby o 5 % pouze z důvodu inflace cen stavebních prací, jsou náklady na tuto výstavbu v roce 2010 ve stálých cenách stejné, jako v roce 2009. Lze stručně shrnout, že stálé ceny jsou ceny „vyčištěné od vlivu inflace“. • Běžné ceny jsou naopak ceny „skutečné“, platné vždy k aktuálnímu (či uvažovanému) datu. Ve výše uvedeném případě je běžná cena výstavby v roce 2010 o 5 % vyšší, než běžná cena stejné výstavby v roce 2009. Běžné ceny jsou tedy ceny, které „zahrnují inflaci“. Diskontování Diskontování je analytický nástroj, kterým se srovnávají náklady, přínosy a finanční toky v čase a který vyjadřuje základní skutečnost, že peníze v budoucnu mají nižší hodnotu, než peníze v současnosti. Pro každý rok, kterým je daný tok peněz posunutý do budoucna, dojde ke snížení jeho hodnoty součinem s faktorem „1/(1 + r)“, kde „r“ je „diskontní sazba“ v procentech. Diskontní sazba je koeficient pro výpočet současné hodnoty předpokládaných budoucích hotovostních toků. Pro FA je „r“ nastaven na hodnotu navrženou EK ve výši 5 %, totéž platí pro ekonomickou analýzu, kde je ovšem diskontní sazba ve výši 5,5 %. NPV – Čistá současná hodnota Součet hotovostního toku v nultém roce (investičních výdajů) a všech budoucích toků (cash flow) plynoucích z investice, které jsou převedeny na jejich současnou hodnotu. Převod na současnou hodnotu se provádí diskontováním budoucích toků. NPV/C – Čistá současná hodnota (bez podpory Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s jeho investičními náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů EU, měla by být NPV/C záporná. Tato hodnota vyjadřuje celkovou návratnost projektu v korunách. NPV/K – Čistá současná hodnota (s podporou Společenství) 15

1.1.2007 je datum uskutečnění prvních způsobilých nákladů na přípravu a realizaci projektu. Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí 2007 – 2013.

9



Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s investovaným kapitálem příjemce podpory, tj. s ohledem na to, jak jsou investiční náklady financovány (vč. odečtení příspěvku Společenství). Vyjadřuje návratnost „národního kapitálu“, investovaného do projektu v korunách. FRR – Finanční míra návratnosti Taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota (NPV) ve FA rovna nule. FRR/C – Finanční míra návratnosti (bez podpory Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s jeho investičními náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů, měla by být FRR/C nižší, než diskontní sazba použitá pro analýzu (tedy FRR/C < 5%). Tato hodnota vyjadřuje celkovou návratnost projektu v procentech. FRR/K – Finanční míra návratnosti (s podporou Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s investovaným kapitálem příjemce podpory tj. s ohledem na to, jak jsou investiční náklady financovány (vč. odečtení příspěvku Společenství). Vyjadřuje návratnost „národního kapitálu“ investovaného do projektu v procentech. ENPV – Ekonomická čistá současná hodnota Současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a přínosů. V případě, že čistá současná hodnota je větší než nula, je projekt přijatelný. ERR – Ekonomická míra návratnosti Taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota budoucích socioekonomických nákladů a přínosů (NPV) v ekonomické analýze rovna nule. B/C – Poměr přínosů a nákladů Podíl součtu všech přínosů plynoucích z investice, k nákladům na investici. Pokud je index větší než jedna, je následně projekt přijatelný. 2.2.

Oblast zpracování finanční analýzy

FA je zpracovávána vzhledem k infrastruktuře, která bude v rámci projektu realizována, tedy zcela nově budována. V případě výstavby zcela nové infrastruktury (projekt na tzv. „zelené louce“) je/bude analýza počítána pouze za infrastrukturu realizovanou v rámci projektu, tzn. dojde-li například k vybudování nového systému mechanicko-biologické úpravy komunálního odpadu, (dále jen „MBÚ“) je analýza počítána pouze k této infrastruktuře. V případě, že Žadatel (budoucí vlastník) již v současnosti vlastní daný typ infrastruktury, nesmí být náklady ani příjmy ze stávající infrastruktury (nedotčené projektem) v rámci analýzy započítávány, a to z důvodu, že infrastruktura není součástí projektu – je oddělená, samostatně provozovaná! U projektů „na zelené louce“ mají být do FA zahrnuty pouze finanční toky, které bezprostředně souvisí s projektem. Relevantní příjmy v rámci analýzy jsou pouze ty příjmy, které jsou přímo hrazeny uživateli / zákazníky za danou službu.16 Obdobně 16

Nařízení Rady č.1083/2006/ES, článek 55 odst. 1.

10



jsou náklady projektu chápány jako náklady, které jsou vyvolány v přímé souvislosti s projektem (provozní náklady projektu – fixní a variabilní). Náklady a příjmy projektu, které jsou v analýze vyčísleny, musí být ve zprávě k FA/FEA a analýze samotné detailně stanoveny. V rámci analýzy není v položkách nákladů a příjmů (cash-flow) projektu počítáno s finančními toky (cash-flow), které jsou uskutečňovány mezi vlastníkem a provozovatelem podporované infrastruktury. Například nájemné, které je placeno vlastníkovi infrastruktury od provozovatele (je-li vlastník a provozovatel odlišný), není zohledňováno ani v příjmech ani v nákladech, protože jde o tok „uvnitř“ analyzovaného systému. 2.3.

Výpočet míry podpory

2.3.1. Projekty vytvářející příjem mimo režim veřejné podpory V rámci Modelu je implementován standardní přístup k výpočtu míry podpory, který je v souladu s metodickými dokumenty,17 publikovanými EK. Stručný popis výpočtu je uveden v sekci níže. Použité názvosloví je převzato z oficiálního zveřejněného překladu Přílohy XXI, Nařízení Rady (ES) č. 846/2009. Krok 1: stanovení míry nedostatku financování (R) Nejdříve je třeba určit „způsobilé výdaje“ (EE) v souladu s čl. 54.2 Nařízení Rady 1083/2006/ES: EE = DIC – DNR Kde: EE jsou diskontované způsobilé výdaje, DIC jsou diskontované investiční náklady a DNR jsou diskontované čisté příjmy. Poté je míra nedostatku financování (R) stanovena jako: R = EE / DIC Krok 2: stanovení „částky rozhodnutí“ (DA) Je „částka, které se týká míra spolufinancování pro prioritní osu“ (čl. 40.2 Nařízení Rady 1083/2006/ES): DA = EC * R Kde EC jsou nediskontované způsobilé náklady. Krok 3: stanovení (maximální) výše příspěvku Společenství EU příspěvek = DA * CRpa Kde CRpa je maximální míra spolufinancování z fondů EU, určená pro prioritní osu dle rozhodnutí Komise, kterým byl přijat operační program (čl. 51.7 Nařízení Rady 1083/2006/ES). 2.3.2. Projekty vytvářejících příjem v režimu Veřejné podpory U projektů, které jsou svým charakterem zařazeny do režimu Veřejné podpory, není výše příspěvku Společenství stanovena výpočtem FA/FEA k danému projektu, nýbrž je výpočet míry podpory stanoven v souladu s relevantním právním předpisem pro danou „Veřejnou podporu“. 17

Pracovní dokument 4 – Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, EK, srpen 2006. Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, červen 2008.

11



Stanovení přípustné intenzity Veřejné podpory se odvíjí od relevantního předpisu, který je aplikován na daný druh projektu. Do výše podpory se, v rámci Veřejné podpory, započítává nejen dotace z ERDF/FS, ale také dotace z národních veřejných zdrojů, tj. SFŽP, státní rozpočet, případně příspěvek Krajského úřadu nebo úrokové zvýhodnění v případě poskytnutí půjčky. V případech, kdy je možné pro stanovení míry podpory aplikovat slučitelným způsobem více právních předpisů platí, že Veřejnou podporu lze poskytnout na základě toho předpisu či blokové výjimky, dle kterého je míra podpory nižší. V rámci OPŽP jsou relevantní následující typy Veřejných podpor: • De minimis. • Regionální bloková výjimka. • GBER - regionální investiční podpora. • GBER - podpora pro ŽP. • Pokyny pro ŽP. Obecně je výše podpory stanovena jako dané procento (maximální přípustné) z celkových způsobilých výdajů projektu (dále jen „CZV“). Stanovení CZV pro projekty v režimu Veřejné podpory se však liší v závislosti na tom, které pravidlo (právní předpis) pro Veřejnou podporu je pro daný projekt uplatňováno – detailní stanovení je uvedeno v Implementačním dokumentu OPŽP.

12


3


POPIS MODELU „MODEL OH – ZELENÁ LOUKA“

Model OH – zelená louka je vytvořen v softwarovém prostředí MS Excel, jeho struktura i způsob vyplnění jsou tak srozumitelné všem uživatelům se základní znalostí softwarového balíku MS Office, verzí 2003, resp. 2007. V podkapitolách níže je přiblížena struktura Modelu a vysvětleno použití Barevné konvence, která významně usnadňuje správné vyplnění Modelu a jeho kontrolu. 3.1.

Struktura Modelu

Model je rozdělen do několika „tématických“ listů, kde jsou shromažďována data, která jsou si svojí povahou podobná. Model OH – zelená louka obsahuje následující listy: • • • • • • • • • • •

List „Info“ List „Investiční náklady – běžné ceny“ List „Investiční náklady – stálé ceny“ List „Náklady a příjmy“ List „Výpočet míry podpory“ List „Zdroje financování“ List „Výstup pro SFŽP“ List „Ekonomická analýza“ List „Výstupy do žádosti – CZK“ List „Výstupy do žádosti – EUR“ List „Makroekonomická data“ Klad listů představuje kompromis mezi postupem Zpracovatele (Žadatele) při vyplňování Modelu a koncepcí Modelu vzhledem k výpočtové provázanosti jeho částí. V kapitole č. 3.3 Vyplnění „Modelu OH – zelená louka“ je popsán způsob vyplnění Modelu, respektující výše uvedenou strukturu a pořadí kladu listů. 3.2.

Barevná konvence a formát vstupních dat

Barevná konvence byla zavedena s cílem usnadnit Zpracovateli (Žadateli) orientaci a vyplnění Modelu, vč. následné kontroly vyplnění Modelu. Při jejím dodržení je minimalizováno riziko, že Zpracovatel (Žadatel) vyplní Model nesprávným způsobem, příp. zapomene zadat důležitá data. Tmavě žluté buňky označují vstupní data, která musí Zpracovatel Modelu povinně vyplnit. Tyto buňky nejsou uzamčeny tzn., že Zpracovatel FA/FEA může položky v buňkách kopírovat nebo mohou být tyto buňky propojeny s jiným souborem MS Excel. Data, která se zadávají do tmavě žlutých buněk slouží ke kontrole ostatních zadaných vstupních dat nebo jsou nezbytná k zajištění správné funkce a výpočtu Modelu. Zpracovatel musí vyplnit všechny žlutě podbarvené položky i v případě, kdy je jejich hodnota nulová (tzn. Zpracovatel musí zadat hodnotu rovnu „0“). Světle žluté buňky jsou v Modelu počítány automaticky na základě zadaných vstupních dat (vyplněných v tmavě žlutých buňkách) nebo představují užitečné

13



doplňující informace o charakteru daného projektu. Buňky nejsou uzamčeny, proto do nich lze vkládat, kopírovat nebo lze propojovat konkrétní data (případně text). Je zapotřebí upozornit, že jestliže Zpracovatel změní předdefinované nebo vypočtené hodnoty, musí tyto změny detailně zdůvodnit ve zprávě k FA/FEA předkládaného projektu. Šedivé buňky v Modelu vesměs označují dílčí záhlaví tabulek nebo takové buňky, které jsou vždy prázdné (nejsou relevantní) nebo obsahují hodnotu „0“. Tyto buňky Zpracovatel FA nemůže nijak měnit ani upravovat. Buňky, které nejsou vybarveny (bílé buňky), jsou v rámci Modelu dopočítávány automaticky. Buňky jsou uzamčeny a není možné je měnit. V některých případech se barva buněk mění, a to v závislosti na Zpracovatelem vyplněných vstupních datech, např. dle typu Žadatele (soukromý nebo veřejný subjekt) nebo délky výstavby (závisí na položce „Předpokládané datum zahájení realizace projektu“ a „Předpokládané datum ukončení realizace projektu“). Záporná čísla jsou v Modelu znázorňována dle účetního zvyku, tedy v závorkách. Hodnoty, které jsou v Modelu počítány, ale jejich hodnota je rovna = 0, jsou znázorněny „-„. 3.3.

Vyplnění „Modelu OH – zelená louka“

Pro zajištění korektního výpočtu a následného obdržení relevantních výsledků je nezbytné, aby Zpracovatel (Žadatel) při vyplňování Modelu postupoval v souladu s tímto Manuálem. Pouze při správném vyplnění všech údajů je Model funkční. Je tedy nezbytné, aby Zpracovatel FA/FEA vkládal do Modelu nezbytná „minimálně požadovaná“ data (blíže viz kap. 3.2 Barevná konvence). S cílem maximálně zjednodušit a usnadnit zpracování „Modelu OH - zelená louka“ pro projekty v rámci Veřejné podpory, doporučuje SFŽP Zpracovatelům (Žadatelům) využít následujícího postupu. 1. Zpracovatel přistoupí ke zpracování Modelu poté, co se důkladně seznámil s relevantními dokumenty souvisejícími s podáváním Žádostí o podporu z OPŽP, především Implementačním dokumentem OPŽP v platném znění, částmi obecně platnými pro všechny prioritní osy a specificky platnými pro relevantní prioritní osu a danou Veřejnou podporu. 2. Zpracovatel se nejdříve seznámí s tímto Manuálem, závaznou osnovou Zprávy k „Modelu OH – zelená louka“ (Příloha č. 1), příp. vypracovaným příkladem (Příloha č. 2). 3. Na základě těchto informací Zpracovatel (Žadatel) obstará podkladové materiály, potřebné pro řádné zpracování „Modelu OH – zelená louka“, příp. bude konzultovat problémové okruhy s odpovědnými pracovníky SFŽP. 4. Na listu „Info“ vybere Zpracovatel typ Veřejné podpory, dle které bude projektu přiznána dotace. 5. Model FA/FEA automaticky nepočítá výši příspěvku Společenství! Proto musí Zpracovatel Žádosti nejdříve vyplnit elektronickou žádost BENE-FILL, především záložku E „Financování“. Obdržené hodnoty musí být překopírovány do Modelu, listu „Zdroje financování“, tabulkové části „Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL

14



pro projekty v rámci Veřejné podpory“ (relevantní položky jsou žlutě podsvíceny). 6. Zpracovatel provede posouzení přefinancování projektu a případnou korekci financování projektu dle postupu, uvedeného v kapitole 4.7. 7. Zpracovatel ukončí zpracování Modelu kontrolou relevance, úplnosti a správnosti dat zadaných do Modelu, a dále kontrolou formální, věcné i obsahové správnosti a úplnosti Zprávy, vč. požadovaných příloh. 8. V Modelu a ve Zprávě musí být jednoznačně uvedeno, zda předávaný odpad z MBÚ je pro provozovatele/vlastníka MBÚ nákladovou nebo příjmovou položkou. Žadatel v rámci zpracování FA pro Individuální projekt vyplňuje následující listy: • • • • • •

List „Info“; List „Investiční náklady – běžné ceny“; List „Náklady a příjmy“; List „Zdroje financování“; List „Výstup pro SFŽP“; Ve zvláštních případech, kdy bude pouze část infrastruktury projektu využívána způsobem „generujícím příjem“, vyplní Zpracovatel rovněž údaje na listu „Výpočet míry podpory“. Tyto skutečnosti zkonzultuje s pracovníky SFŽP. Zpracovatel v rámci zpracování FEA pro Velký projekt v režimu Veřejné podpory vyplňuje, kromě listů pro Individuální projekt, rovněž následující listy: •

List „Výpočet míry podpory“ (pouze tabulková část „Citlivostní analýza“ a případné vyplnění údajů v tabulkové části „Výpočet míry finanční mezery“); • List „Ekonomická analýza“; • List „Výstupy do žádosti - CZK“ (pouze tabulková část „Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlování“). Nedílnou součástí zpracování FA/FEA je, vedle vyplnění Modelu, též zpracování Zprávy k FA/FEA. Ve zprávě k FA/FEA musí Zpracovatel analýzy popsat zadané hodnoty nákladů a příjmů včetně jejich stanovení či odkazů na zdroj/e těchto hodnot.

15


4


„INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY“

V Implementačním dokumentu OPŽP je „individuální projekt“ definován následovně: Je konkrétní ucelený projektový záměr, jehož celkové náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnout 50 milionů EUR. Za individuální projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. „skupinový projekt“ za předpokladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli a jeho celkové náklady nepřevýší hranici 50 milionů EUR. V následujících kapitolách jsou detailně popsány jednotlivé listy Modelu, které Zpracovatel vyplňuje v případě zpracování FA pro Individuální projekt. 4.1.

List „Info“

Základní data, která musí Zpracovatel analýzy na listu „Info“ vyplnit, jsou souhrnné údaje o Žadateli i samotném projektu, ke kterému je Model zpracováván. Údaje uvedené v tomto listu musí být v souladu s údaji uvedeným v elektronické žádosti BENE-FILL18. V rámci listu „Info“ je uvedeno v rámečku znění textu o seznámení se Zpracovatele, resp. Žadatele se zpracovávaným „Modelem OH – zelená louka“ dle příslušného Manuálu, vč. dokumentů s tím souvisejících. List „Info“ musí být podepsán a stvrzen Žadatelem o dotaci z OPŽP a Zpracovatelem Modelu.

Obrázek 1: List „Info“

18

Odkazuje na platný formulář žádosti, který Žadatel vyplňuje v elektronickém prostředí BENE-FILL.

16



Tabulková část „Identifikace Žadatele a projektu“ V rámci tohoto listu musí Zpracovatel vyplnit následující údaje: • • • •

• • • •

•

•

•

Žadatel [buňka F7]: Uvést jméno/název Žadatele, který předkládá Žádost na projekt. Název projektu [buňka F8]: Uvést přesný název projektu, který je/bude uváděn ve všech souvisejících dokumentech k Žádosti na projekt. ID projektu [buňka F9]: Uvést identifikační číslo projektu (ID projektu), které odpovídá číslu elektronické žádosti BENE-FILL. Kontaktní osoba Žadatele [buňka F10]: Zpracovatel uvede jméno osoby, která je kontaktní osobou Žadatele v rámci předložené Žádosti na projekt (příloha Žádosti – „Doklad, kterým je určena osoba pověřená jednáním se SFŽP ČR“). Sídlo Žadatele [buňka F11]: Zpracovatel uvede adresu Žadatele, který předkládá žádost do OPŽP, adresa musí být shodná s údajem v elektronické žádosti BENE-FILL. Telefon [buňka F12]: Zpracovatel vyplní telefonní číslo na kontaktní osobu, uvedenou v buňce F10. E-mail [buňka F13]: Zpracovatel vyplní kontaktní e-mail na kontaktní osobu, uvedenou v buňce F10, nebo e-mail na žádající subjekt (nemá-li kontaktní osoba e-mail). Prioritní osa (číslo) [buňka F15]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována na číslo prioritní osy 4, které odpovídá prioritní ose, do které svým zaměřením projekt spadá a pro kterou je Model vytvořen. Zařazení projektu do uvedené prioritní osy musí být v souladu s Implementačním dokumentem OPŽP. Prioritní osa (text) [buňka K15]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována s přesným zněním textu prioritní osy (Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží), která je uvedena v buňce F14. Přesné znění zadané prioritní osy odpovídá definici dle Implementačního dokumentu OPŽP. Oblast podpory (číslo) [buňka F16]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována na číslo oblasti podpory 4.1, které odpovídá oblasti podpory, pro kterou je Model v rámci prioritní osy 4 vytvořen. Uvedená oblast podpory tedy vychází ze zadaného čísla prioritní osy v buňce F15 a je v souladu s Implementačním dokumentem OPŽP. Oblast podpory (text) [buňka K16]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována s přesným zněním textu oblasti podpory (Zkvalitnění nakládání s odpady), která je uvedena v buňce F16. Přesné znění názvu oblasti podpory odpovídá definici dle Implementačního dokumentu OPŽP.

17


• •


Míra spolufinancování prioritní osy [buňka F17]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je standardně nastavena na hodnotu 85% (buňka je uzamčena).19 Typ projektu (text) [buňka K17]: Zpracoval vybere v rámci položky jeden z nabízených typů projektu, tj.: o Mechanicko – biologická úprava (MBÚ); o Spalovna;

• •

•

•

• •

• •

•

Výše uvedené typy projektů odpovídají svým zaměřením vyhlášené XV. výzvě MŽP, pro kterou je tento Model pro projekty odpadového hospodářství (v rámci oblasti podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládání s odpady), učen. Zahájení finanční a ekonomické analýzy (rok) [buňka I20]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je standardně nastavena na zahájení výpočtu FA v roce 2007, a to z důvodu možnosti započítání způsobilých nákladů projektu. Provozní fáze projektu (let) [buňka I21]: Zpracovatel vyplní délku provozní fáze projektu. Délka provozní fáze může být v rozsahu 15 – 30 let,20 a to dle typu projektu. V rámci Modelu OH – zelená louka je standardně přednastavena délka provozní fáze projektu na 30 let (od uvedení projektu do provozu). Nicméně Zpracovatel FA/FEA by se měl před zahájením prací na FA/FEA dotázat SFŽP, zda provozní fáze pro jím připravovaný projekt, je nastavena korektně. Referenční období FEA (příprava, realizace a provoz projektu) (let) [buňka I22]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka se dopočítá automaticky s tím, že relevantní hodnota se zobrazí až po vyplnění kompletních údajů na listu „Info“ a dále údajů o investičních nákladech, nákladech a příjmech projektu. Předpokládané datum zahájení realizace projektu (dd/mm/rrrr) [buňka I24]: Zpracovatel vyplní v této položce předpokládané datum zahájení realizace projektu v požadovaném formátu. Předpokládané datum ukončení realizace projektu (dd/mm/rrrr) [buňka I25]: Zpracovatel vyplní předpokládané datum ukončení realizace projektu v požadovaném formátu. Datum ovlivňuje proporcionální přiřazení provozních nákladů, respektive provozních příjmů projektu v prvním roce provozu projektu (více viz List „Náklady a příjmy“). Tzn. délka výstavby (měsíců) [buňka I26]: Zpracovatel položku nevyplňuje, hodnota je dopočítána automaticky. Cenová úroveň nákladů a výnosů (rok) [buňka I28]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Cenová úroveň je standardně nastavena na cenovou úroveň roku, kdy je vyhlášena daná výzva do OPŽP. Kategorie projektu (Individuální/Velký) [buňka I29]: Zpracovatel zvolí charakter projektu s ohledem na předpokládané celkové náklady projektu (vč. DPH) a předpokládaný kurz EUR v době schválení projektu Řídícím

19

Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí 2007 - 2013., „podpora bude poskytována z prostředků Fondu soudržnosti s maximální hranicí do 85 % celkových způsobilých veřejných výdajů“. 20 Pracovní dokument 4 – Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, EK, srpen 2006. Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, červen 2008.

18


•

•


orgánem21. Zpracovatel pro určení charakteru projektu vychází z Definice pro „Velké projekty“, uvedené v Implementačním dokumentu OPŽP v platném znění. Způsob přepočtu směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty je dán Metodickým pokynem Ministerstva financí.22 Má Žadatel nárok na vrácení DPH? (ANO/NE/částečně) [buňka I31]: Zpracovatel vyplní položku v závislosti na charakteru žádajícího subjektu. Vrácení DPH je vztaženo pouze na investiční položky na listu „Investiční náklady - běžné ceny“, nikoli na provozní náklady a příjmy projektu. V případě, že žádající subjekt je plátcem DPH, vybere v této buňce Zpracovatel možnost ANO, což znamená, že Žadatel má nárok na vrácení DPH (vratná DPH se stává nezpůsobilým nákladem projektu). V případě, že žádající subjekt není plátcem DPH, vybere Zpracovatel možnost NE, čímž nemá Žadatel nárok na vrácení DPH (nevratná DPH se stává způsobilým nákladem projektu). V případě že Žadatel má nárok na vrácení DPH pouze u vybraných položek uvedených na Listu „Investiční náklady-běžné ceny“, musí Zpracovatel vybrat možnost „částečně“ (na listu „Investiční náklady-běžné ceny“ následně určí ve [sloupci U] položky, u kterých nemá nárok na odpočet DPH). Má Žadatel nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory? (ANO/NE) [buňka I33]: Zpracovatel vybere možnost NE v případě, že Žadatel nemá nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory. V jiném případě vybere Zpracovatel možnost ANO. Jestliže je vyplněna možnost ANO, musí být splněny všechny následující podmínky: o FA zahrnuje pouze jeden subjekt, nikoliv více subjektů (například u analýzy kde je rozdílný provozovatel a vlastník, nesmí být uplatněna daň z příjmů). o Projekt zahrnuje podstatný rozsah činností daného subjektu – projekt nesmí představovat pouze malou dílčí část obchodních činností daného subjektu. o Žadatel je subjekt s povinností platit daň z příjmů. o V případě, že žadatel bude uplatňovat na projektem realizovanou infrastrukturu a v souladu s platnou legislativou tzv. „daňové prázdniny“, musí následně na listu „Náklady a příjmy“ [řádek 28] v relevantních letech odpovídajícím způsobem upravit výše hodnot daně z příjmu, tzn. v relevantních letech musí být daň z příjmu buď zcela vymazána nebo snížena o výši daně z příjmu plynoucí z příjmů projektem realizované infrastruktury.

•

•

Žadatel je veřejný nebo soukromý subjekt? (veřejný/soukromý) [buňka I35]: Zpracovatel vybere v položce jednu z možností, a to dle charakteru žádajícího subjektu. Při výběru Zpracovatel postupuje v souladu s Implementačním dokumentem OPŽP v platném znění a v souladu s relevantními Směrnicemi MŽP. Pokud je Žadatel veřejný subjekt, jaký typ? (obec/kraj/ostatní veřejný) [buňka I36]: V případě, že Žadatelem je město nebo obec, vybere

21

Orientační dobu od předložení projektu po jeho schválení ŘO může Zpracovatel určit na základě Schématu schvalování velkých projektů OPŽP, uvedeného v Příručce pro žadatele v platném znění. 22 Příloha č. 1 - Pokyn pro použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty, Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 – 2013.

19


•


Zpracovatel možnost „obec“, pokud je Žadatelem kraj, vybere možnost „kraj“ a pokud je žadatelem např. příspěvková organizace nebo jiný veřejný subjekt, vybere možnost „ostatní veřejný“. Projekt podléhá pravidlům veřejné podpory? (ANO/NE) [buňka I38]: Položka definuje, zda projekt podléhá nebo nepodléhá pravidlům Veřejné podpory. Zpracovatel musí zvolit jednu z následujících možností: o „ o „Ano – regionální bloková výjimka“; o „ o „ o „Ano – pokyny pro ŽP“; o „Ne“. Zpracovatel zvolí jednu z možností „Ano“ podléhajících pravidlům Veřejné podpory.

4.2.

pouze

v případě

projektů,

List „Investiční náklady – běžné ceny“

V rámci tohoto listu Zpracovatel vyplňuje investiční náklady projektu v běžných cenách, které odpovídají cenové úrovni roku, kdy byly/budou jednotlivé náklady vynaloženy. To znamená, že např. projektové náklady ve zpracovaném položkovém rozpočtu, by měly být zpracovány v cenových úrovních dle předpokládaného období realizace projektu. Investiční náklady zadané do Modelu (v „běžných cenách“), musí odpovídat investičním nákladům, uvedeným v položkovém rozpočtu, který je součástí projektové dokumentace a položkovému rozpočtu, který Žadatel vyplnil v elektronické žádosti BENE-FILL (záložka J, resp. J2). Investiční náklady musí být vyplněny v souladu s požadavky na způsobilost investičních nákladů dle relevantních pokynů OPŽP pro projekty v režimu Veřejné podpory. Údaje týkající se investičních nákladů, se do Modelu zadávají v tisících Kč s přesností na 3 desetinná místa (tzn., je-li náklad 20 825 Kč, do Modelu Zpracovatel zadá číslo 20,825!!!). Model následně zobrazuje zaokrouhlené hodnoty na částku v tisících, tj. 21 tis. Kč, přesto však Model počítá s přesnými částkami zadanými Zpracovatelem. Jsou - li investiční náklady projektu zpracovány například v c.ú. roku 2009, ovšem předpokládaná realizace projektu je plánována na roky 2010 a 2011, lze následně pro aktualizaci položkového rozpočtu využít předdefinovaných indexů, které jsou uvedeny v Modelu na listu „Makroekonomická data“. Pro přepočet investičních nákladů, které jsou svým charakterem zařaditelné do položky „Výstavba“, lze pro finanční částku odpovídající danému roku, využít indexu „Index cen stavebních prací“ - list „Makroekonomická data“,[řádek 30]. Pro položky investičních nákladů, které jsou svým charakterem zařaditelné do položek „Projekce“, „Nákup pozemků a staveb“, „Stroje a zařízení“, Rezerva“, „Propagace“, „Dozor v průběhu výstavby“, lze pro finanční částky odpovídající danému roku, využít indexu „Index měnověpolitických cen“,- list „Makroekonomická data“, [řádek 29]. Takto aktualizovaný položkový rozpočet musí být následně vydán zpracovatelem projektové dokumentace jako položkový rozpočet předkládaného projektu.

20



Investiční náklady, které svým charakterem přímo nesouvisejí s realizovaným projektem, nemohou být zařazeny do nákladů projektu. List „Investiční náklady – běžné ceny“ je rozdělen do 3 hlavních oblastí: •

Celkové investiční náklady.

•

Nezpůsobilé investiční náklady.

•

Způsobilé investiční náklady.

Úprava DPH, částečné plátcovství DPH Zpracovatel analýzy může upravit přednastavenou výši DPH, která odpovídá jednotlivým položkám investičních nákladů. K úpravě výše DPH může dojít v tom případě, že Žadatel je na některé položky uvedené v investičních nákladech plátcem DPH a na některé položky plátcem není. Pro korektní zajištění výpočtu je v tomto případě zapotřebí postupovat následovně: • • •

Na listu „Info“ zvolit položku „Má žadatel nárok na vrácení DPH?“ na „ČÁSTEČNĚ“. V listu „Investiční náklady – běžné ceny“ u položky, kde Žadatel není plátcem DPH zadat ve sloupci „U“ 0 % místo původních 100 %. Takto nastavené DPH pro danou položku je v rámci výpočtu definováno jako součást způsobilých nákladů projektu.

V případě, že Žadatel nakoupí službu nebo dílo (vyhotovené posudky, analýzy) od neplátce DPH, tzn. faktura je vystavena bez DPH, není poté DPH součástí nákladů projektu (Žadatel jej nemůže nárokovat). Zpracovatel analýzy musí nastavit sazbu DPH [sloupec T] pro danou položku jako rovnu „0“, tzn. že DPH pro danou položku nebude vůbec vypočteno, a tudíž nebude ani počítáno do celkových nákladů projektu. Nicméně je zapotřebí si uvědomit, že tato skutečnost může nastávat pro všechny tři výše uvedené případy „plátce“, „neplátce“ nebo „částečný“ plátce DPH. Je-li Žadatel plátcem DPH, je DPH následně započítáno do celkových nákladů projektu, nicméně částka odpovídající DPH je v rámci výpočtu definována jako nezpůsobilý náklad projektu. V tomto případě musí Zpracovatel nastavit pouze jedinou položku: •

Na listu „Info“ zvolit položku „Má žadatel nárok na vrácení DPH?“, možnost „ANO“.

Je-li Žadatel plátcem DPH a nakoupí službu od neplátce DPH, musí Zpracovatel analýzy nastavit Sazbu DPH [sloupec T] pro danou položku rovnu „0“. Je-li Žadatel plátcem DPH a nakoupí službu či dílo (např. Projektovou dokumentaci) v jednom roce (např. 2008) od neplátce DPH, musí Zpracovatel analýzy nastavit Sazbu DPH [sloupec T] pro danou položku rovnu „0“. Pokud v dalších letech (např. 2009) nakoupí stejnou službu (např. Projektovou dokumentaci) od plátce DPH, může Zpracovatel analýzy využít buňky „Volitelná položka“, kterou pojmenuje dle služby a ve [sloupci T] zadá odpovídající výši DPH. Při vyplnění názvu do uvedené buňky dojde ke žlutému podbarvení řádku a následně je možné v jednotlivých letech realizace projektu promítnout investiční náklad k dané činnosti. Uvedený postup platí také pro neplátce DPH s tím rozdílem, že Zpracovatel analýzy vybere na listu „Info“ možnost „Ne“:

21


•


Na listu „Info“ zvolit položku „Má žadatel nárok na vrácení DPH?“ možnost „Ne“.

Je -li Žadatel neplátcem DPH a nakoupí službu od neplátce DPH, musí Zpracovatel analýzy nastavit danou položku [sloupec T] rovnu „0“. Změna plátcovství DPH v průběhu realizace projektu V případě, že dojde ke změně plátcovství DPH v průběhu přípravné a realizační fáze projektu, postupuje Zpracovatel (Žadatel) následovně: • •

•

Na listu „Info“ zvolit položku „Má žadatel nárok na vrácení DPH?“ na „ČÁSTEČNĚ“. V listu „Investiční náklady – běžné ceny“ pak pro danou položku, které se týká přechod plátcovství DPH, uvést ve sloupci „U“ místo původních 100 % upravené procentní vyjádření poměru DPH v letech plátcovství ku součtu celkového DPH dané položky za všechny roky. Takto nastavené DPH je v rámci výpočtu z části zahrnuto do nezpůsobilých nákladů projektu a z části do způsobilých nákladů projektu.

Zohlednění změny plátcovství DPH ve vztahu ke způsobilým nákladům projektu může být rovněž provedeno pomocí volitelných položek (např. rozdělením předmětné předdefinované položky na částky s rozdílnou způsobilostí DPH a následným nastavením % způsobilosti (0 či 100) ve sloupci „U“). Veškeré skutečnosti související s přechodem plátcovství DPH a zadáním odpovídajících hodnot do Modelu musí Zpracovatel (Žadatel) detailně popsat ve Zprávě k FA/FEA.

Obrázek 2: List „Investiční náklady – běžné ceny“ – Celkové náklady projektu

22



Celkové investiční náklady Vyplní - li Zpracovatel korektně na listu „Info“ položku „Předpokládané datum zahájení realizace projektu“ a položku „Předpokládané datum ukončení realizace projektu“, automaticky se žlutě podbarví položky investičních nákladů, které odpovídají období realizace projektu. Některé položky jsou automaticky žlutě podbarveny v letech, které odpovídají ještě rokům před zadaným předpokládaným počátkem realizace projektu (projekce, nákup pozemků a staveb, viz body níže). Nicméně i tyto náklady mohou být náklady projektu, a to jak způsobilými tak i nezpůsobilými náklady (více viz Implementační dokument OPŽP23). V rámci standardního položkového rozpočtu jsou většinou uvedeny také položky „Příprava staveniště“ a „Kompletační činnost“, suma těchto položek musí být přiřazena do jedné z položek investičních nákladů „Výstavba“ nebo „Stroje a zařízení“. •

•

23

Projekce a příprava (poplatky za plány/stavební projekt) (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 6]: Jelikož počátek způsobilosti nákladů přípravných prací projektu je nastaven k datu 1.1.2007, je možné vyplnit investiční náklady již od roku 2007. V rámci těchto položek Zpracovatel vyplní náklady související s projektem, které Žadatel vydal/vydá v jednotlivých letech přípravy a realizace projektu. Nicméně pro projekty v režimu Veřejné podpory jsou náklady na „Projekci před akceptací žádosti“ automaticky linkovány do tabulky „Nezpůsobilé investiční náklady“. Projektové náklady jsou definovány v Implementačním dokumentu OPŽP (jedná se například o projektové dokumentace, zpracování žádosti, zadávací dokumentace dle zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění - pouze zadávací dokumentace na realizaci daného opatření, nikoliv na přípravu projektu a odborný dozor či správce stavby, a to včetně organizace zadávacího řízení, atd.). Náklady za jednotlivé činnosti musí být přehledně rozděleny, např. dokumentace pro územní řízení/stavební povolení, odborný posudek, studie proveditelnosti, finanční analýza, zadávací dokumentace na realizaci daného opatření – na financující subjekt, zhotovitele stavby, atd. Zpracovatel má možnost v rámci položek „Volitelná položka“ zadat další možné druhy činností, týkajících se projektu. Pokud místo položky „Volitelná položka“ Zpracovatel vyplní jiný druh činnosti, který není uveden u této položky v řádcích výše, dojde ke žlutému podbarvení řádku (roků) a následně je umožněno v jednotlivých letech realizace projektu zadání investičních nákladů k dané činnosti. Nákup pozemků a staveb (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 17]: Jelikož počátek obecné způsobilosti nákladů projektu je nastaven k datu 1.1.2007, je možné vyplnit investiční náklady již od roku 2007. V rámci této položky Zpracovatel vyplní náklady za nákup pozemků a staveb, souvisejících s realizací projektu. Jestliže v rámci projektu dochází k nákupu více pozemků, měly by být částky uvedeny samostatně. Pokud dochází v rámci projektu k nákupu budov, pak musí být všechny investiční náklady za tyto budovy zahrnuty pouze v jedné předdefinované položce „Nákup budov“. Na základě přidělené životnosti (40 let) jsou následně počítány teoretické odpisy a položka je zahrnuta do výpočtu udržitelnosti projektu. Zpracovateli je dále umožněno vyplnění několika činností do buněk „Volitelná položka“.


23


•


Zpracovatel musí vyplnit název do buňky „Volitelná položka“, čímž dojde ke žlutému podbarvení řádku (roků) a následně je mu umožněno zadání investičních nákladů k dané činnosti v jednotlivých letech předpokládané realizace projektu. Do buňky „Volitelná položka“ lze rovněž vyplnit případný věcný příspěvek, a uvést jeho hodnotu do roku zahájení realizace projektu. Výstavba (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 28]: V rámci položky jsou předdefinovány některé typy investičních nákladů. Tyto náklady jsou rozděleny dle rozsahu projektu na náklady za budovy nebo stavby a komunikace. U těchto položek jsou vždy žlutě podbarveny pouze roky realizace projektu. U každé položky je pak ve sloupci „V“ předdefinována životnost dané položky. Zpracovateli je také umožněno vyplnění několika činností v rámci položky do buněk „Volitelná položka“. Zpracovatel musí vyplnit název do buňky „Volitelná položka“, čímž dojde ke žlutému podbarvení řádku (roků) a následně je mu umožněno zadání investičních nákladů k dané činnosti v jednotlivých letech realizace projektu. V rámci této položky musí dále Zpracovatel ve sloupci „V“ vyplnit hodnotu, která odpovídá životnosti položky. Stanovení délky životnosti by mělo být definováno na základě typu objektu, kterého se výstavba týká. Vyplnění doby životnosti je nezbytné pro následný výpočet reinvestice položky, respektive stanovení případné „zbytkové hodnoty“ položky v listu „Náklady a příjmy“. Například je-li životnost položky 40 let, musí být tato položka po 40-ti letech reinvestována. V případě, že délka životnosti přesahuje referenční období projektu, bude na konci analýzy vypočtena tzv. „zbytková hodnota“, více viz sekce Zbytková hodnota. Tabulka 1: Typické doby životností pro položky v sekci „Výstavba“

•

Položka

Doba životnosti

(název)

(rok)

Budovy (např. sklady, administrativní budovy…)

40

Stavby a komunikace (včetně oplocení, inženýrských staveb, přípojek, přestavby vlečky, apod.)

30

Stroje a zařízení (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 39]: V rámci položky jsou předdefinovány typy, které může Zpracovatel využít pro zadání investičních nákladů u strojů a zařízení. U těchto položek jsou vždy žlutě podbarveny pouze roky realizace projektu a u každé položky je ve sloupci „V“ předdefinována její životnost. Zpracovateli je zároveň umožněno vyplnění několika činností v rámci položky (technologie) do buněk „Volitelná položka“. Zpracovatel v tomto případě musí vyplnit název určité technologie do buňky „Volitelná položka“, čímž dojde ke žlutému podbarvení relevantních řádků (roků) a následně je umožněno vyplnění investičních nákladů k dané technologii v jednotlivých letech realizace projektu. V rámci této položky musí dále Zpracovatel ve sloupci „V“ vyplnit položku, která odpovídá životnosti dané položky. Stanovení délky životnosti by mělo být definováno na základě typu stroje/zařízení, kterého se daná technologie nebo zařízení týká. Vyplnění doby životnosti je nezbytné pro následný výpočet reinvestice

24



technologie v listu „Náklady a příjmy“, tzn. je - li životnost 15 let, je tato technologie (zařízení) po 15-ti letech reinvestována. Tabulka 2: Typické doby životností pro položky v sekci „Stroje a zařízení“

Položka

Doba životnosti

(název)

(rok)

Třídící linka – technologie spojená se stavbou

15

Základní technologie, včetně čištění spalin

15

Mobilní prvky a zařízení

8

Řídící technika, měření, IT, telekomunikace

8

Dále je nutné, aby Zpracovatel v rámci celkových investičních nákladů projektu zadal ostatní investiční náklady, které se počítají z celkových přímých způsobilých realizačních nákladů projektu24. Určení výše způsobilosti investičních nákladů pro danou položku je detailně uveden v Implementačním dokumentu OPŽP, příp. v upřesňujících závazných dokumentech dotačního titulu OPŽP. •

•

•

•

Rezerva (nepředvídatelné události) (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 55]: Rezervu může Žadatel nárokovat pouze v případech, kdy se jedná o objektivní, věcně správné a nepředvídatelné náklady vzešlé na straně příjemce podpory. Výše rezervy je stanovena odlišně dle specifik oblastí podpory jednotlivých prioritních os. Technická pomoc (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 56]: Do nákladů na technickou pomoc mohou být zahrnuty např. náklady na obecného poradce projektu a činnosti, související s komunikací se SFŽP v rámci projektu, realizovaného z OPŽP (fakturace, monitorovací zprávy, apod.). Zpracovatel rozdělí vypočítané náklady na technickou pomoc do jednotlivých let tak, jak předpokládá její využití v rámci realizace projektu. Vzhledem ke skutečnosti, že tyto náklady nejsou svým charakterem v Implementačním dokumentu OPŽP definovány jako způsobilé náklady, je proto celková výše těchto nákladů specifikována jako nezpůsobilé náklady projektu (viz tabulka „Nezpůsobilé náklady projektu – položka „Technická pomoc“). Propagace (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 57]: Z důvodu spolufinancování projektu z finančních prostředků EU musí být Žadatelem alokovány prostředky na propagaci projektu (billboard, novinová inzerce, pamětní deska ...). Zpracovatel vyplní vypočítané náklady na propagaci do jednotlivých let tak, jak předpokládá její využití v rámci realizace projektu, více viz Implementační dokument OPŽP, případně upřesňující dokumenty. Dozor v průběhu výstavby (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 58]: Zpracovatel vyplní náklady na dozor v průběhu výstavby do let, které odpovídají předpokládanému období realizace projektu. Výše nákladů,

24

Přímé realizační výdaje (především Výstavba a Stroje a zařízení) jsou výdaje dle jednotlivých prioritních os přímo přispívající ke splnění cílů příslušného projektu. Do přímých realizačních výdajů lze zahrnout i náklady na dokumentaci skutečného provedení. Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí 2007 - 2013.

25


• •

•


souvisejících s rezervou, je automaticky linkována do tabulky „Nezpůsobilé investiční náklady“ do položky „Rezerva“, dle požadavků na způsobilost investičních nákladů pro projekty v režimu Veřejné podpory.25 Celkem (tis. Kč) [řádek 59]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Celkové náklady se automaticky dopočítají dle zadaných hodnot investičních nákladů projektu v jednotlivých letech. DPH (tis. Kč) [řádek 60]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. DPH se automaticky dopočítá v jednotlivých letech dle zadaných investičních nákladů projektu. Celkem vč. DPH (tis. Kč) [řádek 61]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Celkové investiční náklady vč. DPH se automaticky dopočítají v jednotlivých letech jako součet investičních nákladů v řádku 59 a vypočítané výše DPH v řádku 60.

Nezpůsobilé investiční náklady Tato tabulková část, respektive jednotlivé položky v ní uvedené, jsou členěny shodně s tabulkovou částí „Celkové investiční náklady“. V položkách jsou uvedeny náklady, spojené s předkládaným projektem, které jsou svojí povahou nebo výší definovány jako nezpůsobilé náklady projektu. Výši způsobilých nákladů a jejich povahu určuje Implementační dokument OPŽP. Náklady jsou opět vyplňovány v souladu s harmonogramem realizace projektu, zadaném v listu „Info“. Nezpůsobilé náklady projektu musí být také vyplněny s přesností na 3 desetinná místa. Investiční náklady, které svým charakterem přímo nesouvisí s realizovaným projektem, nemohou být zařazeny do nákladů projektu, a tudíž nemohou být zařazeny ani do nezpůsobilých nákladů projektu.

Obrázek 3: List „Investiční náklady – běžné ceny“ – Nezpůsobilé náklady projektu

Způsobilé investiční náklady Tato tabulková část, respektive jednotlivé položky v ní uvedené, jsou členěny shodně s tabulkovou částí „Celkové investiční náklady“ a „Nezpůsobilé investiční náklady“ s tím rozdílem, že zde nejsou náklady vyplňovány, ale jsou automaticky dopočítávány jako rozdíl celkových nákladů a nezpůsobilých nákladů projektu. Výši způsobilých nákladů a jejich povahu určuje Implementační dokument OPŽP. Náklady 25


26



jsou vypočteny v souladu s harmonogramem realizace projektu, zadaným v listu „Info“.

Obrázek 4: List „Investiční náklady – běžné ceny“ – způsobilé náklady projektu

4.3.

List „Investiční náklady – stálé ceny“

V rámci tohoto listu Zpracovatel nevyplňuje žádné položky, buňky jsou uzamčeny. Tento list se dopočítá automaticky a slouží k přepočtu z „běžných cen“ na „ceny stálé“, a to dle zadaných investičních nákladů projektu v listu „Investiční náklady – běžné ceny“ a předvyplněných parametrů na listu „Makroekonomická data“. Investiční náklady jsou přepočítány na c.ú. roku uvedeného na listu „Info“, [buňka I28] „Cenová úroveň nákladů a výnosů“. Struktura listu, respektive jednotlivých položek, je shodná se strukturou listu „Investiční náklady – běžné ceny“. 4.4.

List „Náklady a příjmy“

V rámci tohoto listu Zpracovatel vyplňuje položky, které se týkají fixních a variabilních nákladů projektu. Položky musí Zpracovatel vyplňovat ve stálých cenách (tis. Kč), a to v cenové úrovni roku, která je uvedena v buňce [I28] na listu “Info“. Zpracovatel FA/FEA musí v odpovídajících řádcích vyplnit hodnoty provozních nákladů a příjmů v tis. Kč s přesností na 3 desetinná místa. Model následně zobrazuje zaokrouhlené hodnoty na částku v tisících Kč, přesto však Model počítá s přesnými částkami, zadanými Zpracovatelem. Analýza je počítána za projekt jako celek, tzn. vstupní data, která se týkají nákladů a příjmů musí být konsolidována jak za vlastníka, tak i provozovatele (je-li provozovatelem infrastruktury jiný subjekt než vlastník). Tzn. v rámci projektu nejsou řešeny finanční toky mezi vlastníkem a provozovatelem. Roky pro vyplnění hodnot nákladů a příjmů jsou automaticky nastaveny na základě dat, vyplněných do položky „Předpokládané datum zahájení realizace projektu“ a „Předpokládané datum ukončení realizace projektu“ na listu „Info“ ([buňka I24] a [buňka I25]. Je nutné upozornit, že informace o plátcovství DPH Žadatele, uvedené na listu „Info“ [buňka I31], mají vliv pouze na zahrnutí DPH do výpočtu uznatelných/neuznatelných investičních nákladů projektu, proto nemá - li

27



Žadatel ve vztahu k položkám listu „Náklady a příjmy“ nárok na vrácení DPH, musí být následně všechny náklady zadávány včetně (nevratné) DPH. Má - li Žadatel nárok na vrácení DPH, musí být náklady a příjmy projektu vyplňovány bez (vratné) DPH. Má - li Žadatel částečně nárok na vrácení DPH, musí být vyplňovány pouze ty hodnoty nákladů vč. DPH, u kterých nemá Žadatel nárok na vrácení DPH. Zpracovatel vyplňuje hodnoty nákladů a příjmů vždy do prvního celého roku analýzy, tzn. je-li projekt uveden do provozu 01.07.2010, budou poté data vyplňována do roku 2011. Data pro rok 2010 jsou automaticky vypočtena následovně: (náklady rok 2011/365)*(počet dnů provozu rok 2010) List je rozdělen do následujících částí: •

Provozní náklady.

•

Příjmy.

•

Příjmy – Náklady.

•

Reinvestice (pokud relevantní).

•

Zbytková hodnota.

Tabulka „Provozní náklady“ Výše provozních nákladů se vyplňují od roku předpokládaného uvedení projektu do provozu s tím, že pokud je zahájen provoz např. v polovině roku (01.07.2010), vyplní Zpracovatel přepokládanou výši provozních nákladů v roce následujícím (rok 2011). Roky odpovídající provozním nákladům se dynamicky mění, a to v závislosti na uvedeném datu ukončení realizace projektu (resp. uvedení projektu do provozu) na listu „Info“ [buňka I25]. Z takto zadaných provozních nákladů se poměrově vypočítá hodnota provozních nákladů v roce uvedení projektu do provozu, viz vzorec výše.

Obrázek 5: List „Náklady a příjmy“ – Provozní náklady

•

Fixní náklady (tis. Kč) [řádek 6]: Zpracovatel vyplní položky (žlutě podbarvené buňky) osobní náklady, opravy hmotného majetku, náklady provozního majetku a režie, poddodávky a ostatní, jsou-li v rámci projektu relevantní. Fixní náklady se po vyplnění prvního celého roku provozu automaticky dopočítají, a to do celé provozní fáze projektu (světle žluté

28


•

•


buňky). Zpracovatel analýzy může tyto položky (výše nákladů) v průběhu jednotlivých let měnit, nicméně je zapotřebí si uvědomit, že vyplněním hodnot ve světle žlutých buňkách, dojde ke smazání přednastavených vztahů. Případná změna fixních nákladů v průběhu analýzy musí být zdůvodněna ve zprávě k FA/FEA. V rámci fixních nákladů nemohou být započítány odpisy, prostředky na obnovu zařízení, úroky v případě financování projektu prostřednictvím úvěrů a nájemné hrazené provozovatelem vlastníku infrastruktury! Variabilní náklady (tis. Kč) [řádek 12]: Zpracovatel vyplní hodnoty v rámci některé z definovaných položek. Položka „Jednotkový náklad“ se pak automaticky vypočte do celé provozní fáze projektu. Variabilní náklady se po vyplnění prvního celého roku provozu automaticky dopočítají, a to na celou provozní fázi projektu (světle žluté buňky). Zpracovatel analýzy může tyto položky (výše nákladů) v průběhu jednotlivých let měnit, nicméně je zapotřebí si uvědomit, že vyplněním hodnot ve světle žlutých buňkách dojde ke smazání přednastavených vztahů. Případná změna variabilních nákladů v průběhu analýzy musí být zdůvodněna ve zprávě k FA/FEA. V rámci analýzy je Zpracovateli umožněno vyplnit hodnoty až 5 typů variabilních nákladů projektu, následně jsou takto definované variabilní náklady automaticky sečteny do jedné celkové položky, která odpovídá danému roku. Celkem (tis. Kč) [řádek 29]: Zpracovatel tuto položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. V tomto řádku se automaticky vypočítá celková hodnota provozních nákladů projektu jako součet fixních nákladů a variabilních nákladů.

Tabulka „Příjmy“ Výši příjmů projektu vyplňuje Zpracovatel od roku přepokládaného uvedení projektu do provozu s tím, že pokud je zahájen provoz např. v polovině roku (01.07.2010), vyplní Zpracovatel přepokládanou výši příjmů v roce následujícím (rok 2011). Roky odpovídající příjmům se dynamicky mění, a to v závislosti na uvedeném datu ukončení realizace projektu (resp. datu, uvedení projektu do provozu) na listu „Info“ [buňka I25]. Z takto zadaných celkových příjmů se poměrově vypočítá hodnota provozních příjmů v roce uvedení projektu do provozu, viz vzorec výše. V rámci analýzy je Zpracovateli umožněno vyplnit hodnoty v rámci 3 předdefinovaných typů příjmů a nebo může definovat až 7 typů vlastních příjmů. Následně jsou takto definované příjmy automaticky sečteny do jedné celkové položky, která odpovídá danému roku (viz položka „Celkem“, řádek 62).

29



Obrázek 6: List „Náklady a příjmy“ - Příjmy

•

•

Příjmy (tis. Kč): Zpracovatel vyplní hodnoty v rámci některé z definovaných položek. Položka „Jednotkový náklad“ se pak automaticky vypočte do celé provozní fáze projektu. Příjmy se po vyplnění prvního celého roku provozu automaticky dopočítají, a to na celou provozní fázi projektu (světle žluté buňky). Zpracovatel analýzy může tyto položky (výše příjmů) v průběhu jednotlivých let měnit, nicméně je zapotřebí si uvědomit, že vyplněním hodnot ve světle žlutých buňkách dojde ke smazání přednastavených vztahů. Případná změna příjmů v průběhu analýzy musí být zdůvodněna ve zprávě k FA/FEA. V rámci analýzy je Zpracovateli umožněno vyplnit hodnoty v rámci 3 předdefinovaných typů příjmů a nebo může definovat až 7 typů vlastních příjmů. Následně jsou všechny příjmy automaticky sečteny do jedné celkové položky, jež odpovídá danému roku. Celkem (tis. Kč) [řádek 62]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena a vypočítá se automaticky dle hodnot zadaných příjmů v řádcích výše, a to v průběhu celé provozní fáze projektu.

Tabulka „Příjmy – Náklady“ Tabulková část „Příjmy – Náklady“ napomáhá Zpracovateli analýzy ke zjištění, zda takto nastavené příjmy projektu alespoň minimálně pokrývají náklady projektu.

Obrázek 7: List „Náklady a příjmy“ – Příjmy - Náklady

• • •

Celkové provozní náklady (tis. Kč) [řádek 65]: Položka se automaticky vypočítá na základě zadaných provozních nákladů, a to pro každý rok analýzy. Celkové příjmy (tis. Kč) [řádek 66]: Položka se automaticky vypočítá na základě zadaných příjmů projektu, a to pro každý rok analýzy. Čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 67]: Položka se vypočítá automaticky jako rozdíl hodnot „celkové příjmy“ projektu mínus „celkové provozní náklady“ projektu.

30


•


Kumulativní čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 68]: Položka se vypočítá automaticky, jedná se o kumulativní hodnotu položky „čisté příjmy (bez reinvestice)“.

Tabulka „Reinvestice (pokud relevantní)“ V rámci této části nevyplňuje Zpracovatel žádnou položku. Tato sekce se dopočítá automaticky v závislosti na tom, jak byly vyplněny položky v listu „Investiční náklady – běžné ceny“, respektive jak byly definovány životnosti pro jednotlivé prvky systému.

Obrázek 8: List „Náklady a příjmy“

V případě, že v listu „Investiční náklady – běžné ceny“ jsou zadány náklady na investici s životností kratší, než je provozní fáze projektu, budou náklady na reinvestici realizovány v roce ukončení její životnosti v původní výši. K reinvestici může docházet v případě krátké životnosti opakovaně. V případě, že životnost zařízení (vč. reinvestovaného) nekončí v roce hodnocení projektu, je započítána Zbytková hodnota této položky (viz Zbytková hodnota). •

Celkem (tis. Kč) [řádek 284]: Položka se automaticky vypočítá jako součet jednotlivých položek „Výstavba“ a „Stroje a zařízení“, tj. jako součet položek v řádcích [258 až 275]. Tyto položky odpovídají položkám „Výstavba“ a „Stroje a zařízení“, vyplněným na listu „Investiční náklady – běžné ceny“ o V rámci položky „Výstavba“ jsou u jednotlivých typů investičních nákladů předdefinovány životnosti 30 a 40 let. Reinvestice se u těchto položek realizují až po 30ti nebo 40ti letech od realizace dané stavby. V případě, že délka životnosti přesahuje referenční období analýzy, bude na konci analýzy vypočtena tzv. „zbytková hodnota“, více viz sekce Zbytková hodnota.

o V rámci položky „Stroje a zařízení“ jsou u jednotlivých typů investičních nákladů předdefinovány životnosti 8 a 15 let. Náklady na reinvestici technologie budou tedy realizovány 8mi nebo 15ti letech od vydání příslušných nákladů na danou technologii (vybavení). Tabulka „Zbytková hodnota“ V rámci této části nevyplňuje Zpracovatel žádnou položku. Tato část se dopočítá automaticky, a to v závislosti na zadané délce životnosti systému a výši nákladů na danou položku. Následně je zbytková hodnota pro daný rok vypočtena jako rozdíl nákladů na danou položku mínus roční umoření. Roční umoření je počítáno jako podíl nákladů na danou položku (ve stálých cenách) děleno ekonomickou životností dané položky.

31



Obrázek 9: List „Náklady a příjmy“ – Zbytková hodnota

•

•

• • 4.5.

Celkem (tis. Kč) [řádek 314]: V rámci této položky se automaticky dopočítá výše odepisovaného majetku (v rámci položek Výstavba a Stroje a zařízení) v každém roce od zahájení předpokládané realizace projektu, a to dle počtu let životnosti daného prvku. Požadovaná výše čistých příjmů projektu v letech (tis. Kč) [řádek 378]: Položka udává požadovanou výši čistých příjmů. Požadovaná výše čistých příjmů projektu je taková výše, která je rovna výši poloviny hodnoty původní investice ke konci ekonomické životnosti. Požadované čisté příjmy jsou následně využity pro posouzení (stanovení), zda projekt vytváří či nevytváří dostatečnou část odpisů (list „Výpočet míry podpory“). Čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 380]: Položka udává hodnotu čistých příjmů projektu bez reinvestice. Kumulativní čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 381]: Položka udává kumulované čisté příjmy bez reinvestice. List „Výpočet míry podpory“

V rámci tohoto listu Zpracovatel může vyplnit pouze několik málo položek („Podíl celkových investičních nákladů projektu souvisejících s příjmy“, [buňka I47] – přednastaveno 100 %, „Podíl celkových provozních nákladů projektu souvisejících s příjmy“, [buňka I48] – přednastaveno 100 % a výše procent v tabulce Citlivostní analýza – souhrn, pouze pro „Velké projekty“), ostatní položky jsou počítány dle přednastavených výpočtů a prognóz. List slouží k přehlednému zobrazení: výpočtu míry nedostatku financování, výše příjmů, nákladů, ke stanovení zda projekt vytváří či nevytváří dostatečnou část odpisů a k nastavení citlivostní analýzy (pouze pro „Velké projekty“). Uvedené hodnoty jsou vypočteny ve stálých cenách v cenové úrovni, která je uvedena v buňce [I28] na listu „Info“.

32



Obrázek 10: List „Výpočet míry podpory“ – Příjmy a náklady

Tabulka „Příjmy“ V této části Zpracovatel analýzy nemůže vyplnit ani upravit žádná data, která jsou v tabulkách uvedena. Data jsou zde vypočtena automaticky na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován. •

• • • •

Příjmy (tis. Kč) [řádek 6]: Položka udává výši příjmů v jednotlivých letech od roku uvedení projektu do provozu až do konce referenčního období analýzy. Příjmy - diskontované (tis. Kč) [řádek 7]: Položka udává výši diskontovaných příjmů v jednotlivých letech od roku uvedení projektu do provozu až do konce referenčního období analýzy. Zbytková hodnota (tis. Kč) [řádek 8]: Položka udává výši zbytkové hodnoty projektu na konci referenčního období analýzy. Zbytková hodnota - diskontovaná (tis. Kč) [řádek 9]: Položka udává diskontovanou výši zbytkové hodnoty projektu na konci referenčního období analýzy. Příjmy celkem (tis. Kč) [řádek 10]: Položka udává výši celkových příjmů projektu v jednotlivých letech od roku uvedení projektu do provozu až do konce referenčního období analýzy. Hodnota je vypočtena jako součet položek „Příjmy“ a v posledním roce analýzy jako „Příjmy“ plus „Zbytková hodnota“.

Tabulka „Náklady“ V této části Zpracovatel analýzy nemůže vyplnit ani upravit žádná data, která jsou v tabulkách uvedena. Data jsou zde vypočtena na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován. •

Počáteční investice (tis. Kč) [řádek 13]: Položka udává výši počátečních investic v letech od zahájení realizace projektu do uvedení projektu do provozu. Výše počáteční investice vyplývá z údajů zadaných v listu „Investiční náklady – běžné ceny“, respektive v listu „Investiční náklady – stálé ceny. Položka je vypočtena následovně: od celkových investičních

33


• •

•

•

•

• • • •

• •

•


nákladů projektu, přiřazených danému roku se odečtou částky, odpovídající rezervě a „relevantní“ část nezpůsobilé DPH (přiřazené danému roku). Počáteční investice – diskontovaná (tis. Kč) [řádek 14]: Položka udává výši diskontované počáteční investice, která byla vypočtena v položce „Počáteční investice“. Provozní náklady vč. případných reinvestic (tis. Kč) [řádek 15]: Položka udává výši provozních nákladů vč. reinvestic od roku uvedení projektu do provozu do konce referenčního období analýzy. Provozní náklady vč. případných reinvestic - diskontované (tis. Kč) [řádek 16]: Položka udává výši diskontovaných provozních nákladů vč. reinvestic, která byla vypočtena v položce „Provozní náklady vč. případných reinvestic“. Náklady celkem (tis. Kč) [řádek 17]: Položka se rovná součtu položek „Počáteční investice“ a „Provozní náklady vč. případných reinvestic“, a to v jednotlivých letech od zahájení realizace projektu do konce referenčního období analýzy. Čisté příjmy (tis. Kč) [řádek 19]: Položka zahrnuje rozdíl položek „Příjmy celkem„ a „Provozní náklady vč. případných reinvestic“. V posledním roce analýzy je připočtena také hodnota odpovídající výši zbytkové hodnoty projektu. Čistý tok hotovosti (tis. Kč) [řádek 20]: Položka se rovná rozdílu položek „Příjmy celkem„ a „Náklady celkem“. Čistý tok hotovosti – diskontovaný (tis. Kč) [řádek 21]: Položka udává hodnotu diskontovaných čistých příjmů, která byla vypočtena v položce „Čistý tok hotovosti“. Čistý tok hotovosti bez zbytkové hodnoty (tis. Kč) [řádek 22]: Položka udává hodnotu „Čistý tok hotovosti“ v průběhu celého referenčního období analýzy a to bez započtení zbytkové hodnoty projektu. Kumulovaný čistý tok hotovosti bez vlivu příspěvku Společenství (tis. Kč) [řádek 23]: Položka udává kumulativní čistý tok hotovosti bez započtení výše příspěvku Společenství. Položka se vypočítá jako kumulativní součet hodnot „Čistý tok hotovosti bez zbytkové hodnoty“. Kumulovaný čistý tok hotovosti bez vlivu příspěvku Společenství – diskontovaný (tis. Kč) [řádek 24]: Položka je vypočtena z hodnot v položce „Kumulovaný čistý tok hotovosti“ v jednotlivých letech. Čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství (bez zbytkové hodnoty) (tis. Kč) [řádek 27]: Položka je vypočtena na základě hodnot v položce „Čistý tok hotovosti bez zbytkové hodnoty“ a z vypočteného příspěvku Společenství, uvedeného na listu „Zdroje financování“. Kumulovaný čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství (tis. Kč) [řádek 28]: Položka udává kumulativní čistý tok hotovosti se započtením příspěvku Společenství. Položka se vypočítá jako kumulativní součet hodnot „Čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství (bez zbytkové hodnoty)“. Tato položka znázorňuje pouze tu skutečnost, jakých hodnot nabývá kumulativně čistý tok hotovosti v jednotlivých letech referenčního období

34


•


analýzy (tzn. není zde např. mimo jiné zohledněna případná dluhová služba, potřebná k dofinancování projektu - splácení úvěru…). Kumulovaný čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství – diskontovaný (tis. Kč) [řádek 29]: Položka udává kumulativní diskontovaný čistý tok hotovosti se započtením příspěvku Společenství.

Hlavním výstupem na základě výpočtu výše uvedených položek je stanovení následujících hodnot: • •

Finanční míra návratnosti (FRR/C) (%) [buňka H32]: Vypočtená hodnota udává finanční míru návratnosti bez příspěvku Společenství, tato hodnota musí být < 5 %.26 Čistá současná hodnota (NPV/C) (%) [buňka H33]: Vypočtená hodnota udává čistou současnou hodnotu bez příspěvku Společenství. Vzhledem ke skutečnosti, že finanční míra návratnosti bez příspěvku Společenství musí být < 5 %, musí být tato hodnota < 0.

Tabulka „Výpočet míry finanční mezery“ V této části Zpracovatel analýzy může upravit položky „Podíl celkových investičních nákladů projektu souvisejících s příjmy“, buňka I47 – přednastaveno 100 % a „Podíl celkových provozních nákladů projektu souvisejících s příjmy“, buňka I48 – přednastaveno 100 % (viz odrážky níže), ostatní položky nemůže Zpracovatel vyplnit ani upravit. Data v této tabulce jsou vypočtena na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován. Hodnoty celkových investičních nákladů a zbytková hodnota jsou vypočteny jako nediskontované i jako diskontované.

Obrázek 11: List „Výpočet míry podpory“ – Výpočet míry finanční mezery a Citlivostní analýza

•

26

Míra nedostatku financování (%) [řádek 44]: Položka udává výši nedostatku financování tak, jak byla vypočtena na základě zadaných dat do

V případě projektů, které vytvářejí příjmy dle Nařízení ES 1083/2006, článek 55 odst. 1.

35


•

•

•

•

•


Modelu. Míra nedostatku financování je vypočtena na základě vztahů, uvedených v kapitole 2.3. Podíl celkových investičních nákladů projektu souvisejících s příjmy (%) [řádek 47]: Položka slouží v případě projektů, kde příjmy projektu nejsou generovány celou investicí (např. byla zateplena celá budova, ale pronajímáno je pouze jedno podlaží, tzn. příjem projektu je pouze z jednoho podlaží), pro přiřazení „proporcionální“ části investičních nákladů k relevantní části projektu (generuje příjem). Procento pro uvedený příklad (pronájem), je doporučeno vypočítat jako poměr pronajímané plochy nemovitosti ku celkové ploše nemovitosti, získaný poměr (procento) je následně zadán do příslušné buňky [I47]. Tento poměr je následně aplikován na celkové investiční náklady projektu (dochází ke snížení provozních nákladů o zadané procento). Snížení je zapotřebí pro korektní stanovení položky „Čisté příjmy – odpisy“, respektive ke stanovisku, zda „Projekt vytváří nebo nevytváří významnou část odpisů“ [buňka L51]. Podíl celkových provozních nákladů projektu souvisejících s příjmy (%) [řádek 48]: Položka slouží v případě projektů, kde příjmy projektu nejsou generovány celou investicí (např. byla zateplena celá budova, ale pronajímáno je pouze jedno podlaží tzn. příjem projektu je pouze z jednoho podlaží), pro přiřazení „proporcionální“ části provozních nákladů k relevantní části projektu (generuje příjem). Procenta pro uvedený příklad (pronájem), je doporučeno pro tento případ vypočítat jako poměr pronajímané plochy nemovitosti, ku celkové ploše nemovitosti. Tento poměr je následně aplikován na celkové provozní náklady projektu (dochází ke snížení provozních nákladů o zadané procento). Snížení je zapotřebí pro korektní stanovení položky „Čisté příjmy – odpisy“, respektive ke stanovisku, zda „Projekt vytváří nebo nevytváří významnou část odpisů“ [buňka L51]. Kumulativní (modelované) čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 49]: Kumulativní (modelovaná) výše čistých příjmů projektu je taková výše, která je stanovena na základě vypočítaných čistých příjmů projektu v průběhu celého referenčního období analýzy. Kumulativní (modelované) čisté příjmy jsou využity pro posouzení (stanovení), zda „Projekt vytváří či nevytváří významnou část odpisů“ [buňka L51] . Požadovaná výše čistých příjmů projektu v letech (tis. Kč) [řádek 50]: Položka je identická s položkou, uvedenou na listu „Náklady a příjmy“. Požadovaná výše čistých příjmů projektu je taková výše, která je rovna výši poloviny hodnoty původní investice ke konci ekonomické životnosti. Požadované čisté příjmy jsou využity pro posouzení (stanovení), zda „Projekt vytváří či nevytváří významnou část odpisů“, [buňka L51]. Modelované čisté příjmy - požadované čisté příjmy (tis. Kč) [řádek 51]: Hodnota v této položce udává rozdíl mezi kumulativními (modelovanými) čistými příjmy a požadovanou výší čistých příjmů projektu s tím, že na základě vypočítané hodnoty je stanoveno, zda „Projekt vytváří nebo nevytváří významnou část odpisů“ [buňka L51]. Jestliže je hodnota rozdílu kladná, tzn. větší jak „0“, je následně podmínka, že projekt vytváří významnou část odpisů, splněna.

36



Tabulka „Citlivostní analýza – souhrn“ Pro „Individuální projekty“ není v této části vyžadováno zadání žádných dat, respektive citlivostní analýza je relevantní pouze pro tzv. „Velké projekty“, a proto bude tato část detailně popsána v kapitole, věnované „Velkým projektům“. 4.6.

List „Zdroje financování“

V rámci tohoto listu jsou standardně zobrazeny tabulky, které musí Zpracovatel vyplnit v případě, že se jedná o projekt v režimu Veřejné podpory. V případě, že se jedná o projekty mimo režim Veřejné podpory, je nutné konzultovat postup vyplnění Modelu se SFŽP! Při vyplňování (zadávání) dat na listu „Zdroje financování“ je u projektů v režimu Veřejné podpory vyžadován specifický postup. Nejprve musí Zpracovatel analýzy zadat všechna relevantní data do elektronického formuláře žádosti BENE-FILL. Jestliže jsou v elektronické žádosti korektně vyplněna potřebná data, obdrží Zpracovatel na záložce „E – Financování“ k danému projektu tabulku finančních zdrojů projektu. Zpracovatel musí tuto tabulku doplnit tak, aby byla hodnota v položce „Kontrolní součet“ rovna „-„. Z vyplněné tabulky Zpracovatel přepíše souhrnná (celková) data do Modelu v rámci sloupce H, I, J, tabulky „Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL pro projekty v rámci Veřejné podpory“ (relevantní položky jsou žlutě podbarveny). V rámci listu „Zdroje financování“ jsou pro projekty v režimu Veřejné podpory standardně zobrazeny následující tabulky: • • • • • • •

Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL pro projekty v rámci Veřejné podpory. Veřejný subjekt. Soukromý subjekt. Tabulka finančních zdrojů Tabulka pro výpočet FRR/K Tabulka finanční udržitelnosti Výpočet úvěrů

„Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL pro projekty v režimu Veřejné podpory“

37



Obrázek 12: List „Zdroje financování“ – Veřejná podpora, tabulky finančních toků

„Tabulka finančních zdrojů“ (běžné ceny) V této tabulkové části opět Zpracovatel FA/FEA nevyplňuje žádná data. Tabulka je automaticky vyplněna na základě korektně zadaných dat v jedné z tabulek (v závislosti na typu žádajícího subjektu) „Veřejný subjekt“ a Soukromý subjekt“. Tabulková část slouží jako jedna z výstupních tabulek zpracované FA/FEA. V rámci tabulky lze přehledně vypozorovat, z jakých zdrojů bude připravovaný projekt financován, respektive zda finanční částky na dofinancování projektu jsou z jednotlivých zdrojů dostatečně nastaveny. V tabulce nejsou zobrazeny náklady na DPH v případě Žadatele, který má nárok na vrácení DPH, byť vratné DPH v tabulkách „Skladba financování projektu“, „Veřejný subjekt“ a Soukromý subjekt“ je započteno. Zdroje na vratné DPH jsou automaticky odečítány od položky „Vlastní zdroje žadatele“ ([řádek 136] nebo [řádek 143]), tzn. v tabulce jsou zobrazeny pouze ty náklady, které Žadatel reálně vynaloží.

Obrázek 13: List „Zdroje financování“ – Tabulka finančních zdrojů

38



„Tabulka pro výpočet FRR/K“ (stálé ceny) dle cenové úrovně roku, uvedeného na listu „Info“ [Buňka I28] Tabulka slouží především k výpočtu ukazatelů „Finanční míry návratnosti“ (FRR/K) a „Čisté současné hodnoty“ (NPV/K), Zpracovatel opět nemusí vyplňovat žádná data, nicméně hodnoty v této tabulce jsou převzaty z tabulek uvedených výše, případně zčásti z tabulek „Výpočet úvěrů“ na listu „Zdroje financování“. Tabulky „Výpočet úvěrů“ musí být vyplněny pouze v tom případě, kdy Zpracovatel zadal dofinancování projektu z nějakého typu úvěru (např. úvěr od bankovního ústavu, EIB / EIF). Jestliže Zpracovatel korektně nevyplní data v části „Výpočet úvěrů“ (je-li to relevantní), poté vypočtené hodnoty ukazatelů FRR/K a NPV/K nebudou mít správnou vypovídající hodnotu.

Obrázek 14: List „Zdroje financování“ – Tabulka pro výpočet FRR/K

„Tabulka finanční udržitelnosti“ (běžné ceny) Tato tabulková část znázorňuje z ekonomického pohledu schopnost Žadatele (vlastníka) financovat projekt v průběhu celé analýzy. Do výpočtu finanční udržitelnosti jsou zahrnuty jak příjmy (celkové finanční zdroje a výnosy bez případných poměrových vstupů), tak výdaje v podobě investičních nákladů, provozních nákladů, případného splácení úroků a daní. Jestliže takto vypočtený tok hotovosti, lépe řečeno kumulativní tok hotovosti, respektive diskontovaný kumulativní tok hotovosti nabývá záporných hodnot, znamená to, že Žadatel (vlastník) bude muset deklarovat, že případný záporný rozdíl bude muset zajistit z jiných zdrojů. Nicméně z pohledu prokázání udržitelnosti projektu je využíváno pouze prokázání, že projekt vytváří významnou část odpisů, viz list „Výpočet míry podpory“, respektive list „Výstup pro SFŽP“.

Obrázek 15: List „Zdroje financování“ – Tabulka finanční udržitelnosti

39



Tabulka „Výpočet úvěrů“ (běžné ceny) V případě, že Žadatel uvažuje pro dofinancování projektu s využitím jakékoliv půjčky, musí Zpracovatel vyplnit parametry úvěru, který bude Žadateli sloužit k dofinancování projektu. Detailní popis položek a vyplnění předpokládaného úvěru je uvedeno v rámci této kapitoly níže.

Obrázek 16: List „Zdroje financování“ – Finanční toky

Pro každý typ úvěru musí být stanoveno: • •

• •

Doba splácení (roky): Zde musí být vyplněna předpokládaná délka úvěru. Doba odkladu (roky): Zde musí být vyplněna předpokládaná délka odkladu splácení úvěru, která je v souladu s minimální dobou odkladu. Minimální doba odkladu se v rámci Modelu rozumí počet let od data způsobilosti výdajů (rok 2007, včetně) až do roku ukončení realizace projektu, které Zpracovatel definoval v položce „Předpokládané datum ukončení realizace projektu“ (list „Info“). Výpočet Modelu je nastaven tak, že po dobu čerpání úvěru nemůže Žadatel zároveň splácet tento úvěr. Dodržení minimální doby odkladu je nezbytné pro zajištění korektního výpočtu Modelu. V případě, že Žadatel fakticky uzavřel smlouvu s bankovním subjektem např. v roce 2009 a tudíž doba splácení úvěru je o 2 roky kratší (rozdíl mezi rokem 2007 a 2009), musí přesto Zpracovatel zadat minimální dobu odkladu, která je mu doporučena Modelem. Úroková sazba (%): Zde musí být vyplněna předpokládaná výše úrokové sazby pro plánovaný úvěr (pokud se jedná o fixní sazbu). Úroková sazba fixní po celou dobu úvěru? (Ano/Ne): Zde musí být vyplněno, zda bude či nebude úroková sazba fixní po celou dobu splácení úvěru. Jestliže bude vybrána možnost „Ano“ je následně zapotřebí vyplnit pouze položky „Konstantní splátky jistiny nebo konstantní celkové splátky?“ a „Poplatek za zřízení úvěru jako % celkového úvěru“. Bude-li vybrána

40


• • • •

4.7.


možnost „Ne“, musí být ručně stanovena úroková sazba pro každý rok splácení úvěru v položce „Úroková sazba (ruční nastavení po letech)“. Konstantní splátky jistiny nebo konstantní celkové splátky? (Konstantní jistina / Konstantní celk. splátky): Určení, jakým způsobem bude předpokládaný úvěr splacen. Poplatek za zřízení úvěru jako % celkového úvěru (%): Zde musí být vyplněno procento, které odpovídá poplatku za zřízení úvěru u daného subjektu. Poplatek za zřízení úvěru (tis. Kč): Položka je automaticky vypočtena na základě zadaných procent v položce výše. Úroková sazba (ruční nastavení po letech) (%): Položka musí být vyplněna v tom případě, kdy Zpracovatel vyplnil položku „Úroková sazba fixní po celou dobu úvěru?“, na možnost „Ne“. Posouzení nadměrného financování projektu

Posouzení nadměrného financování projektů, které podléhají pravidlům o Veřejné podpoře, bude prováděno žadatelem dle výsledků FA (tzv. „posouzení přefinancování“ projektu). Posouzení přefinancování projektu je založeno na kontrole finančních ukazatelů FRR/C* a FNPV/C*, uvedených na listu „Výstup pro SFŽP“ [buňky L50 a L51]. Mezní hodnoty, které indikují přefinancování projektu, jsou FRR/C* > 5 % a FNPV/C* > 0 tis. Kč. Ukazatel FRR/C* Finanční míra návratnosti (s podporou Společenství) je počítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s investovaným kapitálem příjemce podpory, tj. nezáleží na tom, jak jsou investiční náklady financovány (je započítán i příspěvek Společenství, který je ve výpočtu zohledněn jako odtok finančních prostředků od investičních nákladů) a nezáleží na tom, zda jsou zdroje z bankovního úvěru či hotovosti. Ukazatel FNPV/C* Finanční čistá současná hodnota (s podporou Společenství) je tvořena na základě srovnání čistých příjmů projektu s jeho investičními náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů EU, měla by být FNPV/C záporná nebo rovna nule. Přefinancování projektů je posuzováno dle výsledků FA následovně: •

V případě, že je hodnota FNPV/C* ≤ 0, resp. FRR/C* ≤ 5 %, nedochází k přefinancování projektu (není zapotřebí model FA nijak upravovat).

•

V případě, že je hodnota FNPV/C* > 0, resp. FRR/C* > 5 %, dochází k přefinancování projektu a je zapotřebí nastavení projektu upravit.

Níže je uveden postup úpravy FA tak, aby bylo zajištěno nepřefinancování projektu tzn. hodnota FRR/C* ≤ 5 %. V případě, že u projektů v režimu Veřejné podpory dojde, dle výsledků FA, k jeho přefinancování, tj. na listu „Výstup pro SFŽP“ [v buňce L50] bude výsledná hodnota FRR/C* > 5 % a v buňce L51] výsledná hodnota FNPV/C* > 0 tis. Kč, musí se přistoupit ke korekci nastavení projektu. Žadatel musí nalézt maximální výši Veřejné podpory, resp. % CZVV tak, aby byla hodnota FNPV/C* ≤ 0 tis. Kč. S ohledem na vzájemnou závislost obou finančních ukazatelů FRR/C* a FNPV/C*, je vhodné

41



provést kontrolu přefinancování projektu a případnou korekci financování projektu pomocí finančního ukazatele FNPV/C*, viz postup uvedený níže. Veřejný subjekt 1. Kontrolovaná hodnota finančního ukazatele FNPV/C* je zobrazena na listu „Výstup pro SFŽP“, [buňka L51].

Obrázek 17: List „Vystup pro SFZP“ – kontrola hodnot FNPV/C* a FRR/C*

2. Na listu „Zdroje financování“ je nutné zkopírovat hodnoty z tmavě žlutých [buněk H81 až J95] z tabulky „Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENEFILL pro projekty v rámci Veřejné podpory“ do tabulky „Původní hodnoty z E-tabulek žádosti“ [buňky U81 až W95].

Obrázek 18: List „Zdroje financovani“ – kopírování původních hodnot z E-tabulky

3. Na listu „Zdroje financování“ musí žadatel vymazat obsah z tmavě žlutých [buněk H87 až J95] v rámci tabulky „Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENEFILL pro projekty v rámci Veřejné podpory“ (viz obrázek níže).

Obrázek 19: List „Zdroje financovani“ – vymazání původních hodnot z E-tabulky

4. Na listu „Zdroje financování“, do [buňky H87], musí žadatel vepsat vzorec: [buňka H87] = H86 * I87

42



Obrázek 20: List „Zdroje financovani“ – sestavení vzorce na výpočet % CZVV max. veřejné podpory

5. Na listu „Výstup pro SFŽP“ musí žadatel vybrat hodnotu FNPV/C* v [buňce L51] a následně pomocí funkce MS Excel „Hledání řešení“ nalézt takovou výši maximální veřejné podpory, která zajistí hodnotu FNPV/C* = 0 tis. Kč. Postup při hledání řešení je následující: i. Menu „Nástroje“ => „Hledání řešení…“. 1. Nastavená buňka: L51, 2. Cílová hodnota: 0, 3. Měněná buňka: 'Zdroje financovani'!$I$87. ii. Kliknout „OK“.

Obrázek 21: List „Vystup pro SFZP“ – hledání řešení (MS Excel 2003)

Obrázek 22: List „Vystup pro SFZP“ – hledání řešení (MS Excel 2007)

43



Obrázek 23: List „Zdroje financovani“ – hledání řešení

6. Na listu „Zdroje financování“ žadatel upraví hodnotu „% CZVV“ v rámci položky „Maximální veřejná podpora“, [buňka I87] s přesností na celá desetinná místa směrem dolů (např. hodnota 33.4212087082959 % se upraví na 33,00 %), viz obrázky níže.

Obrázek 24: List „Zdroje financovani“ – úprava % CZVV max. veřejné podpory

Obrázek 25: List „Zdroje financovani“ – upravená hodnota % CZVV max. veřejné podpory

7. Následně je třeba na listu „Výstup pro SFŽP“ ověřit, zda je hodnota FNPV/C* ≤ 0 tis. Kč a hodnota FRR/C* ≤ 5 %.

Obrázek 26: List“Vystup pro SFZP“ – kontrola hodnot FNPV/C* a FRR/C*

8. Zaokrouhlené/upravené procento uvedené v buňce [I87], musí žadatel přepsat do elektronické žádosti BENE-FILL, záložky I, položky Maximální výše veřejné podpory (%.) 44



Na základě typu žadatele veřejný/soukromý subjekt [list „Info“, buňka I35], je zapotřebí na listu „Zdroje financování“ vyplnit hodnoty v buňkách [H88 až J90] viz „Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENEFILL pro projekty v rámci Veřejné podpory“ následovně: Pokud je žadatelem veřejný subjekt, je % CZVV z maximální výše Veřejné podpory rovno % CZV a zároveň je maximální výše Veřejné podpory rovna hodnotě příspěvku Společenství. Žadatel tedy bude postupovat následovně (viz obrázky níže): 1. Žadatel zkopíruje hodnotu z buňky [I87] do buňky [J87] a následně zkopíruje hodnoty z buněk [H87 až J87] do buněk [H88 až J88]. 2. Následně musí žadatel v řádcích [102 až 108] vyplnit finanční zdroje žadatele na dofinancování projektu.

Obrázek 27: List „Zdroje financovani“ – doplnění hodnot podpory (příspěvku) z ERDF/FS

Obrázek 28: List „Zdroje financovani“ – dofinancování projektu

Soukromý subjekt 1. Kontrolovaná hodnota finančního ukazatele FNPV/C* je zobrazena na listu „Výstup pro SFŽP“, [buňka L51]. 2. Na listu „Zdroje financování“ je nutné zkopírovat hodnoty z tmavě žlutých [buněk H81 až J95] z tabulky „Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENEFILL pro projekty v rámci Veřejné podpory“ do tabulky „Původní hodnoty z E-tabulek žádosti“ [buňky T81 až V95]. 3. Na listu „Zdroje financování“ musí žadatel vymazat obsah z tmavě žlutých [buněk H87 až J95] v rámci tabulky „Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENEFILL pro projekty v rámci Veřejné podpory“. 4. Na listu „Zdroje financování“, do [buňky H87], musí žadatel vepsat vzorec: [buňka H87] = H82 * J87

45



5. Na listu „Výstup pro SFŽP“ musí žadatel vybrat hodnotu FNPV/C* v [buňce L51] a následně pomocí funkce MS Excel „Hledání řešení“ nalézt takovou výši maximální veřejné podpory, která zajistí hodnotu FNPV/C* = 0 tis. Kč. Postup při hledání řešení je následující: i. Menu „Nástroje“ => „Hledání řešení…“. 1. Nastavená buňka: L51, 2. Cílová hodnota: 0, 3. Měněná buňka: 'Zdroje financovani'!$J$87. ii. Kliknout „OK“. 6. Na listu „Zdroje financování“ žadatel upraví hodnotu „% CZV“ v rámci položky „Maximální veřejná podpora“, [buňka J87] s přesností na celá desetinná místa směrem dolů (např. hodnota 33.4212087082959 % se upraví na 33,00 %). 7. Následně je třeba na listu „Výstup pro SFŽP“ ověřit, zda je hodnota FNPV/C* ≤ 0 tis. Kč a hodnota FRR/C* ≤ 5 %. 8. Zaokrouhlené/upravené procento uvedené v buňce [J87], musí žadatel přepsat do elektronické žádosti BENE-FILL, záložky I, položky Maximální výše veřejné podpory (%.) Na základě typu žadatele veřejný/soukromý subjekt [list „Info“, buňka I35], je zapotřebí na listu „Zdroje financování“ vyplnit hodnoty v buňkách [H88 až J90] viz „Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENEFILL pro projekty v rámci Veřejné podpory“ následovně: Pokud je žadatelem soukromý subjekt, je hodnota příspěvku Společenství jako % CZVV rovno 85 % z maximální výše Veřejné podpory a hodnota „Spolufinancování – národní veřejné výdaje“ (řádek 89) je rovna 15 % CZVV z hodnoty maximální výše Veřejné podpory. Žadatel tedy bude při vyplňování dofinancování projektu postupovat následovně: 1. Žadatel musí do buňky [J88] vložit vzorec: [buňka J88] = J87 * 0.85 2. Žadatel musí do buňky [J89] vložit vzorec: [buňka J89] = J87 * 0.15 3. Následně žadatel musí dopočítat hodnotu příspěvku Společenství (řádek 88) následovně: [buňka H88] = H82 * J88 4. Žadatel dále musí dopočítat hodnotu „Spolufinancování – národní veřejné výdaje“ (řádek 89) následovně: [buňka H89] = H82 * J89 4.8.

Jako poslední krok, musí žadatel do [řádků 115 až 121] vyplnit finanční zdroje žadatele na dofinancování projektu.List „Výstup pro SFŽP“

List byl primárně vyhotoven z důvodu potřeby shromáždění hlavních výstupů z FA na jednom listě. Nicméně list může taktéž sloužit Zpracovateli FA, respektive Žadateli, jako souhrnný list výsledků FA. V rámci listu musí Zpracovatel vyplnit pouze následující tři obecné položky:

46


• • • • • • •

•

•

• •

•


Datum zpracování [Buňka P3]: Zpracovatel vyplní datum zpracování / tisku FA případně FEA. Zpracoval [Buňka P5]: Musí být vyplněno jméno Zpracovatele FA případně FEA. Telefon Zpracovatele [Buňka P7]: Musí být vyplněno telefonní číslo na Zpracovatele FA případně FEA. V rámci tohoto listu jsou zobrazeny následující údaje: Obecné informace o projektu a Žadateli: Údaje jsou shodné s údaji, vyplněnými na listu „Info“. Tabulka „Skladba financování projektu“: Tabulka je shodná s tabulkou „Tabulka finančních zdrojů dle BENE-FILLu“, která je umístěna na listu „Zdroje financování“. Tabulka „Zdroje Žadatele vzhledem k celkovým výdajům na projekt“: Tabulka je shodná s jednou z tabulek „Veřejný subjekt“ nebo „Soukromý subjekt“ v elektronickém prostředí BENE-FILL, které jsou umístěny na listu „Zdroje financování“. Tabulka se dynamicky mění dle toho, jak je na listu „Info“ vyplněna položka „Žadatel je veřejný nebo soukromý subjekt“ [buňka I35]. Tabulka „Hlavní výsledky finanční analýzy“: Zde jsou souhrnně zobrazeny vypočtené hodnoty pro FRR/C a NPV/C (hodnoty bez podpory společenství – list „Výpočet míry podpory“) a FRR/K a NPV/K (hodnoty s podporou společenství – list „Zdroje financování“). Tabulka „Hodnoty pro projekt na základě stálých cen 2010 v tis. Kč“: Tabulka je relevantní pouze pro projekty, které nejsou v režimu Veřejné podpory a je identická s tabulkou „Výpočet míry finanční mezery“, která je umístěna na listu „Výpočet míry podpory“. V případě, že se jedná o projekty v režimu Veřejné podpory, není tabulka relevantní a v [buňce 54] se zobrazí text „Tabulka není relevantní pro projekty v rámci Veřejné podpory“. Čisté příjmy – odpisy (tis. Kč): V tabulce je zobrazeno, zda projekt „vytváří významnou část odpisů“ či nikoliv. Položka je propojena na tabulku „Výpočet míry finanční mezery“, která je umístěna na listu „Výpočet míry podpory“. Celkové investiční náklady projektu: V tabulce jsou uvedeny celkové investiční náklady projektu v CZK. Částka je vypočtena na základě celkových investičních nákladů, stanovených na listě „Investiční náklady – běžné ceny“.27 Doba návratnosti: V tabulce je zobrazeno / vypočteno zda, respektive za jak dlouhou dobu od uvedení projektu do provozu, je projekt tzv. „prostě“ nebo „reálně“ návratný. Návratnosti jsou vypočteny pro stav projektu „Bez podpory společenství“ a „S podporou společenství“. „Prostá“ návratnost je definována jako počet let potřebných k tomu, aby kumulativní součet peněžních toků převýšil původní investici. „Reálná“ návratnost je definována jako počet let potřebných k tomu, aby kumulativní součet diskontovaných peněžních toků převýšil původní investici.

27

Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek 39, respektive Implementační dokument v platném znění - Operační program životní prostředí. 2007 – 2013.

47


•

4.9.


Tabulka „Citlivostní analýza – souhrn“: Tabulka je relevantní pouze pro tzv. „Velké“ projekty, kdy musí být také zpracována citlivostní analýza. Tabulka je shodná s tabulkou „Citlivostní analýza – souhrn“ umístěnou na listu „Výpočet míry podpory“. List „Makroekonomická data“

Zpracovatel FA/FEA nemůže na tomto listu zadávat ani upravovat žádná data. Data na tomto listu jsou předdefinována a slouží jako podkladní data / parametry pro předdefinované prognózy, které jsou implementovány do výpočtu Modelu. Především se jedná o data, potřebná pro převod z cen „běžných“ na ceny „stálé“ a naopak (různé typy inflace / inflačních indexů) a o data potřebná k diskontování daných položek (diskontní faktor). Na listu jsou obsažena níže uvedená následující data.

Obrázek 29: List „Makroekonomická data“

48


5


„VELKÉ PROJEKTY“

Nařízení Rady č. 1828/2006/ES udává povinnost pro všechny tzv. “Velké projekty“, zpracovat CBA, a to v plném rozsahu.28 CBA tzn. finanční analýza, ekonomická analýza, citlivostní analýza a analýza rizik je součástí povinných informací, které členské státy musí poskytnout / předložit EK v rámci posouzení tzv. „Velkých“ projektů, které žádají o podporu z Fondu soudržnosti, respektive z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Velký projekt je dle článku 39 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 definován: „… jako operace, složená z řady prací, činností nebo služeb, které jsou určeny k dosažení nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy, s jasně určenými cíly, jejíž celkové náklady v případě životního prostředí přesahují 50 milionů EUR.“29 Implementační dokument definuje „Velký projekt“ takto: „Za velký projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. „skupinový projekt“ za předpokladu splnění výše uvedených kritérií (nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli) a za podmínky, že jeho celkové náklady převýší hranici 50 milionů EUR.“30 5.1.

Použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení

Cílem této kapitoly je stručně popsat hlavní závěry pro FA/FEA, vyplývající z Pokynu pro použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty (dále jen „Pokyn MF pro směnný kurz“), který tvoří přílohu č. 1 Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 – 2013. Platnost pokynu je datována k 24. říjnu 2008. Pro posuzování charakteru (velikosti) projektu je nutné vždy vycházet z celkových investičních nákladů projektu včetně DPH!! A to bez ohledu na to, zda DPH je či není způsobilým nákladem projektu, dle specifické způsobilosti DPH. Použití kurzu pro určení charakteru projektu (Velký x Individuální) Posouzení, zda se jedná o „Velký“ či „Individuální“ projekt, je na Řídícím orgánu OPŽP, nikoli na samotném Žadateli. Toto posouzení je Řídícím orgánem provedeno na základě přepočtu celkových nákladů projektu z CZK na EUR za použití kurzu EK,31 platného ke dni schválení Žádosti Řídícím orgánem. Takto použitý kurz je pro určení charakteru projektu zaznamenán do formuláře „Určení charakteru projektu“ archivovaného ve složce projektu.

28

Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek 40 odrážka e. Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek 39. 30 Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek 39. 31 Měsíční účetní kurz Evropské komise, http://ec.europa.eu/budget/inforeuro/ 29

49



Určení kategorie projektu v pracovním listu „Info“ a tedy rozhodnutí, zda bude Žadatel předkládat Žádost na „Individuální“ či „Velký“ projekt, je plně na zodpovědnosti a uvážení Žadatele. Změní-li se projekt předložený jako „Individuální“ na „Velký“, bude Žadatel povinen zpracovat Žádost na „Velký“ projekt dle Příručky pro žadatele v platném znění. Žadatel však vždy předkládá projektovou Žádost vyplněnou pouze v CZK. Použití kurzu pro předložení Žádosti na Velký projekt do EK, tj. stanovení výše částky v Rozhodnutí EK Výše podpory z OPŽP v EUR, která je následně uvedena EK v Rozhodnutí EK se rovná hodnotě, uvedené v Žádosti na Velké projekty v režimu Veřejné podpory32 v řádku 3 bodu H.2.1. Aby nedocházelo k překračování této hodnoty a nebylo tak nutné žádat často o změnu Rozhodnutí EK, bude Žádost na Velké projekty přepočítána Řídícím orgánem z CZK na EUR kurzem EK platným v měsíci, ve kterém bude Žádost předložena na EK, posíleným o 5 %.33 Kurz použitý pro výpočet částky v EUR, která má být uvedena v Rozhodnutí EK, je Řídícím orgánem zaznamenán do formuláře „Určení charakteru projektu“ archivovaného ve složce projektu. Model poskytuje Žadatelům všechny výstupy FEA, požadované pro vyplnění Žádosti o Velký projekt, dle Přílohy XXI, Nařízení Rady (ES) č. 846/2009, a to jak v CZK (list „Výstupy do žádosti – CZK“, tak v EUR (list „Výstupy do žádosti – EUR“). Měsíční účetní kurz EK, platný k datu předložení Žádosti o Velký projekt do EK, je zadáván Řídícím orgánem do pracovního listu „Výstupy do žádosti – EUR“ do [buňka L7], a to před odesláním Žádosti ke schválení na EK. Rozhodný směnný kurz použitý pro přepočet z CZK na EUR, který bude uveden v Rozhodnutí EK, je následně dopočítán v pracovním listu „Výstupy do žádosti – EUR“ v [buňka L5]. Tato kapitola Manuálu neobsahuje kompletní vyčerpávající informace, vyplývající z Pokynu MF pro směnný kurz. Řídící orgán a Zprostředkující subjekt Žadatelům doporučují kompletní verzi Pokynu MF pro směnný kurz prostudovat. 5.2.

Metodika zpracování ekonomické analýzy (EA)

Cílem ekonomické analýzy projektu je prokázání celospolečenských přínosů předkládaného projektu. EK vydala pro zpracování analýzy nákladů a přínosů dokumenty, které popisují základní metodický postup, jak uvedené analýzy zpracovat. Jedná se o následující dokumenty: •

Pracovní dokument 4 – Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise srpen 2006. • Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, June 2008. Výše uvedené dokumenty standardně popisují proces zpracování ekonomické analýzy ve třech základních krocích:

32

Příloha XXI nařízení Komise (ES) č. 846/2009 – Velký projekt Žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení Rady (ES) (produktivní investice). 33 Stanovení této úpravy kurzu vychází z Pokynu MF pro směnný kurz.

50



• Daňové opravy. • Opravy v důsledku externalit. • Od cen tržních k cenám účetním (stínovým). Hlavními ukazateli zpracované EA jsou následující ukazatele: ekonomická čistá současná hodnota (ENPV), ekonomická míra návratnosti (ERR) a poměr přínosů a nákladů (B/C). •

•

•

5.3.

Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV): Ekonomická čistá současná hodnota (Economic Net Present Value) projektu je definována jako současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a užitků. V případě, že čistá současná hodnota je větší než nula, je projekt přijatelný. Ekonomická míra návratnosti (ERR): Ekonomická míra návratnosti (Economic Rate of Return,) je taková úroková míra, kdy čistá současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a užitků je rovna nule. Jestliže je ekonomická míra návratnosti vyšší než společenská diskontní sazba, poté je projekt přijatelný. Poměr přínosů k nákladům (B/C): Poměr přínosů k nákladům (Benefit-Cost Ratio) je podíl součtu všech příjmů plynoucích z investice, k výdajům na investici. Pokud je index větší než jedna, je projekt následně definován jako přijatelný. Zadávání dat do Modelu – „Velké projekty“

Postup vyplňování a zadávání dat do Modelu v rámci tzv. „Velkých“ projektů je shodný s postupem vyplňování projektů „Individuálních“ pouze s tím rozdílem, že musí být navíc vyplněn list „Ekonomická analýza“ a následně je pro vyplnění standardního formuláře Žádosti34 pro „Velké“ projekty, využit list „Výstupy do žádosti – CZK“ (Žadatelem), případně „Výstupy do žádosti – EUR“ (Řídícím orgánem). U projektů, které jsou svým charakterem definovány jako „Velké“ (na základě vztahu celkových investičních nákladů a definované velikosti projektu v položce „Kategorie projektu“ na listu „Info“ [buňka I29]), je nutné při zadávání dat do Modelu vyplnit v rámci listu „Info“ položku „Projekt podléhá pravidlům veřejné podpory?“ (list „Info“, [buňka I38]). Položka je standardně zobrazena a Zpracovatel FEA musí vybrat jednu z možností, kterou položka nabízí: • „Ano –regionální bloková výjimka“, • „Ano – pokyny pro ŽP“ • „Ne“. V případě, že se jedná o projekt, který nepodléhá pravidlům Veřejné podpory, musí Zpracovatel zvolit možnost „Ne“. 5.4.

List „Citlivostní analýza“

V buňce „I38“ na listu „Info“ lze vybrat dva režimy veřejné podpory. Jsou to: Regionální bloková výjimka (volba „ano – regionální bloková výjimka“) Pokyny pro životní prostředí (volba „ano – pokyny pro ŽP“)

34

Nařízení Rady (ES) č. 1828/2006, Příloha XXII – velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení (ES) č. 846/2009 (Produktivní investice).

51



Projekt podléhá pravidlům veřejné podpory? Region NUTS II Velikost podniku Kurz CZK/EUR platný v době zpracování žádosti

ano/ne # # CZK/EUR

ano - pokyny pro ŽP

Obrázek 30: Vyplnění listu „Info“ pro projekty v režimu „Pokyny pro životní prostředí“

Při výběru veřejné podpory v režimu „Regionální bloková výjimka“ je třeba vyplnit tři další položky (viz Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.): Region NUTS II (buňka „I39“) Velikost podniku (buňka „I40“) Kurz CZK/EUR platný v době zpracování žádosti (buňka „I41“)35 Projekt podléhá pravidlům veřejné podpory? Region NUTS II Velikost podniku Kurz CZK/EUR platný v době zpracování žádosti

ano/ne # # CZK/EUR

ano - regionální bloková výjimka

Obrázek 31: Vyplnění listu „Info“ pro projekty v režimu „Regionální bloková výjimka“

List „Citlivostní analýza“ Tento list se vyplňuje vždy, když žadatel uplatňuje na projekt veřejnou podporu. List slouží k výpočtu citlivostní analýzy FRR/K a NPV/K. Množství vyplňovaných dat je závislé na zvoleném typu veřejné podpory, a to: Pokyny pro životní prostředí Alternativní investice (kapitola 2.2.1.) Zdroje financování (kapitola 2.2.2.) Výpočet úvěrů (kapitola 2.2.3.) Regionální bloková výjimka Zdroje financování (kapitola 2.2.2.) Výpočet úvěrů (kapitola 2.2.3.) Tzn., že pokud žadatel na listu „Info“ zvolil veřejnou podporu v režimu „Regionální bloková výjimka“ může pokračovat kapitolou 0. Alternativní investice Alternativní investice (alternativní investiční náklady) je třeba vyplnit pouze v případě veřejné podpory v režimu „Pokyny pro životní prostředí“. Při vyplňování alternativních investičních nákladů (viz Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.) je třeba dodržet stejnou skladbu rozpočtu, jaká je uvedena na listu „Investiční náklady – běžné ceny“. Alternativní investiční náklady musejí být zadávány v „běžných“ cenách.

35

Aktuální směnný kurz dle ECB, http://www.ecb.eu/stats/exchange/eurofxref/html/index.en.html

52


Alternativní investice - pro VP v režimu "Pokyny pro životní prostředí" Projekce a příprava ("poplatky za plány / stavební projekt") Projekce po akceptaci žádosti Volitelná položka Volitelná položka Volitelná položka Volitelná položka Volitelná položka Nákup pozemků a staveb Nákup pozemků Nákup budov Volitelná položka Volitelná položka Výstavba Budovy Stavby a komunikace (včetně oplocení, inženýrských staveb, přípojek, přestavby vlečky) Volitelná položka Volitelná položka Volitelná položka Stroje a zařízení Třídící linka - technologie spojená s stavbou Základní technologie (včetně čištění spalin) Mobilní prvky a zařízení Řídící technika, měření, IT, telekomunikace Volitelná položka Volitelná položka Volitelná položka Rezerva (nepředvídatelné události) Propagace Celkem


Rok tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Celkem -

Životnost

40

40 30 1 1 1 15 15 8 8 1 1 1

Obrázek 32: Tabulka pro zadání alternativních investičních nákladů

Zdroje dofinancování Doplnění zdrojů dofinancování na listu „Citlivostní analýza“ je nezbytné vždy, když žadatel uplatňuje na projekt veřejnou podporu. Částky na dofinancování projektu musí být v souladu s listem „Zdroje financování“. Žadatel může vyplnit dva způsoby dofinancování (viz Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.): Pouze vlastní zdroje žadatele a Vlastní zdroje žadatele v kombinaci s úvěrem od bankovního subjektu. Zvolí-li žadatel jako zdroje dofinancování projektu pouze vlastní zdroje, zaškrtne položku „Pouze vlastní zdroje žadatele“ (viz Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.), do které se automaticky provede výpočet potřeby vlastních zdrojů na dofinancování projektu. Zdroje dofinancování 1

Pouze vlastní zdroje žadatele Vlastní zdroje žadatele (zde musí být zahrnuta částka nezpůsobilé DPH) Bankovní úvěr

tis. Kč tis. Kč tis. Kč

-

Obrázek 33: Volba a doplnění zdrojů financování - pouze vlastní zdroje žadatele

V případě, že žadatel zvolí k dofinancování projektu kombinaci vlastních zdrojů a úvěru, musí být výše vlastních zdrojů minimálně ve výši částky, odpovídající nezpůsobilé DPH (stejně jako při doplnění zdrojů financování na listu “Zdroje financování”). Nezpůsobilá výše DPH je uvedena na listu „Zdroje financování“ v buňce „H98“ – po přepočtu z Kč na tis. Kč ji lze vložit do buňky „H126“ na listu „Citlivostní analýza“, část „Zdroje dofinancování“, položka „Vlastní zdroje žadatele“ (viz Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.34) a v položce „Bankovní úvěr“ se pak automaticky provede výpočet potřebné výše úvěru (jistiny) po odečtení vlastních zdrojů žadatele. Zdroje dofinancování 2

Pouze vlastní zdroje žadatele Vlastní zdroje žadatele (zde musí být zahrnuta částka nezpůsobilé DPH) Bankovní úvěr

tis. Kč tis. Kč tis. Kč

-

Obrázek 34: Volba a doplnění zdrojů financování – vlastní zdroje žadatele + úvěr

V případě, že zdroje na dofinancování projektu jsou zajišťovány pomocí více než jednoho úvěru, musí žadatel provést vždy jejich konsolidaci do jediného úvěru a následně vyplnit parametry úvěru v části „Výpočet úvěrů“ (viz 35).

53



Výpočet úvěru V případě, že zdroje dofinancování projektu jsou uvažovány kombinací vlastních zdrojů žadatele a úvěru (viz Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.), vyplní žadatel v této části požadované parametry předpokládaného úvěru (konsolidovaného úvěru), a to dobu splácení, dobu odkladu splácení, úrokovou sazbu, způsob splácení a poplatek za zřízení úvěru (viz Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.). Bankovní úvěr Doba splácení Doba odkladu Úroková sazba Úroková sazba fixní po celou dobu úvěru? Konstantní splátky jistiny nebo konstatní celkové splátky? Poplatek za zřízení úvěru jako % celkového úvěru

roky roky % ano/ne %

Obrázek 35: Parametry bankovního úvěru

Finanční ukazatele FRR/K a NPV/K Výsledky citlivostní analýzy FRR/K a NPV/K jsou jak na listu „Výstup pro SFŽP“ v tabulce „Citlivostní analýza – souhrn“, tak i na listech „Výstupy do žádosti – CZK“ a „Výstupy do žádosti – EUR“ v tabulce E.3.2. Analýza citlivosti. Komentář ke vzájemné závislosti FRR/K a NPV/KV případě, že je projekt částečně nebo zcela financován prostřednictvím bankovního úvěru a čistý příjem projektu nepokrývá splátky tohoto úvěru, dochází po dobu splácení úvěru k zápornému čistému toku hotovosti (list „Zdroje financování“, položka „čistý tok hotovosti“, řádek 190). V tomto případě ukazatel FRR/K, který je definován jako kapitálový výnos vlastních prostředků, přestává být relevantním pro finanční hodnocení projektu a je vhodnější spoléhat se pouze na ukazatel NPV/K . 5.5.

List „Ekonomická analýza“

List „Ekonomická analýza“ je rozdělen do několika následujících základních tabulkových částí: • • • • • • •

Daňové opravy (fiskální oprávky). Opravy z důvodu externalit. Od cen tržních k cenám účetním (stínovým). Výpočty. Výsledky analýzy nákladů a přínosů. Analýza citlivosti (ekonomická část; finanční část je v listu "Výpočet míry podpory"). Konsolidovaná analýza citlivosti (tis. Kč).

54



Obrázek 36: List „Ekonomická analýza“

•

Tabulka „Daňové opravy (fiskální oprávky)“: Model automaticky odečte z investičních nákladů projektu nepřímou daň, tzn. je odečteno DPH. Zpracovatel má dále možnost zadat do [řádku 7] jiné daňové opravy, a to dle vlastního výpočtu. V případě výpočtu těchto jiných daňových oprav, musí Zpracovatel vyplnit částku v závislosti na tom, zda Žadatel je či není plátcem DPH. Je však nutné upozornit, že vyplnění položky o plátcovství DPH Žadatele na listu „Info“ (buňka [I31]) má vztah pouze k výpočtu v rámci „Investičních nákladů“ projektu. Tzn., že v případě, má-li Žadatel nárok na vrácení DPH (je plátcem DPH), musí být náklady a příjmy projektu vyplňovány bez (vratné) DPH, Zpracovatel hodnotu jiných daňových oprav v případě provozních nákladů vyplňuje také bez DPH. Dojde-li k těmto úpravám je nutné, aby byly úpravy popsány a zdůvodněny ve zprávě k FA/FEA. V případě, kdy Žadatel není plátcem DPH, musí být následně všechny náklady a příjmy vyplňovány vč. DPH. Má-li Žadatel částečně nárok na vrácení DPH, pak musí být vyplňovány pouze ty hodnoty nákladů vč. DPH, u kterých nemá Žadatel nárok na vrácení DPH. Dojde-li k těmto úpravám, je nutné, aby byly úpravy popsány a zdůvodněny ve zprávě k CBA. • Tabulka „Opravy z důvodu externalit“: Zpracovatel má možnost zadat až pět druhů externalit (ať jsou externality kladné nebo záporné). Je potřeba zadat názvy externalit (které se následně promítnou do formuláře žádosti) buňky [B13, B18 atd.], a dále jejich peněžní hodnotu (peněžní vyjádření) v průběhu času v buňkách [H14:AK14, H19:AK19 atd.]. Zpracovatel má možnost zadat fyzické vyjádření dané externality (např. snížení emisí znečištění v tunách za rok) v buňkách [H15:AK15, H20:AK20 atd.] s tím, že v rámci této položky ve sloupci „D“ Zpracovatel vyplní pouze jednotky pro danou externalitu a vypočtení hodnoty externality za fyzickou jednotku je uvedeno v buňkách [H16:AK16, H21:AK21 atd.]. Takto spočítané průměrné jednotkové hodnoty jsou prezentovány v tabulce E.2.2 žádosti na listu „Výstupy do žádosti“. Externality je nutné detailně popsat a zdůvodnit ve zprávě k CBA. V rámci zpracování třetího kroku – „Od cen tržních k cenám účetním (stínovým)“, je zapotřebí nastavit „vyrovnávací koeficienty“ pro změnu cen tržních na ceny účetní.

55



Metodický postup k nastavení v metodických dokumentech.36

těchto

koeficientů

je

popsán

Obrázek 37: List „Ekonomická analýza“ – Od cen tržních k cenám účetním

Vyrovnávací koeficienty mohou být nastaveny na různých úrovních: •

Pro investiční náklady jsou koeficienty nastaveny na úrovni sedmi hlavních položek (projekce a příprava, nákup pozemků, výstavba, stroje a zařízení atd.). Je třeba věnovat zvláštní pozornost položce „Výstavba“, protože část nákladů na výstavbu typicky zahrnuje náklady nekvalifikované pracovní síly, kde je vyrovnávací koeficient < 1. Jestliže dojde k úpravám koeficientů, je zapotřebí úpravy popsat a zdůvodnit ve zprávě k FEA. • Pro provozní náklady jsou koeficienty nastaveny na takové úrovni, aby byly co nejvíce podobné údajům, dostupným v listu „Náklady a příjmy“. Tam, kde jsou jednotlivé položky fixních a variabilních nákladů vyčísleny, by koeficienty měly odpovídat těmto jednotlivým položkám. Pokud jsou k dispozici pouze hodnoty pro fixní a variabilní náklady jako celky – nebo pro provozní náklady jako celek – je potřeba zadat hodnoty koeficientů do relevantních buněk [buňky D52 a D58] pro fixní a variabilní náklady, respektive [buňka D51] pro provozní náklady jako celek. Znovu je potřeba věnovat zvláštní pozornost položce „Osobní náklady“ [buňka D53] kde je třeba zvážit, zda by koeficient neměl mít menší hodnotu než 1. Dojde - li k úpravám koeficientů, je zapotřebí úpravy popsat a zdůvodnit ve zprávě k CBA. • Pro „Příjmy“ projektu může být koeficient nastaven buď pro každou jednotlivou položku (pokud existují hodnoty pro tyto položky v listu „Náklady a příjmy“) [buňky D66 až D75] nebo pro „Příjmy“ jako celek [buňka D65]. Jestliže dojde k úpravám koeficientů, je zapotřebí úpravy popsat a zdůvodnit ve zprávě k CBA. V procesu nastavení koeficientů je potřeba mít na zřeteli, že pokud je koeficient nastaven na vyšší úroveň (např. pro celkové „Příjmy“), pak nejsou aplikovány koeficienty na nižší úroveň např. pro každý jednotlivý typ příjmu. 36

Průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů (Guide to Cost-benefit Analysis of Investment Projects), Evropská komise, 2002. Pracovní dokument 4 – Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise, srpen 2006.

56



Obrázek 38: List „Ekonomická analýza“ – Výpočty

V rámci listu „Ekonomická analýza“ část „Výpočty“ musí Zpracovatel slovně popsat složky příjmů a externalit pro účel vyplnění povinného formuláře žádosti pro „Velké“ projekty v části tabulka E.2.2.

Obrázek 39: List „Ekonomická analýza“ – Výsledky analýzy nákladů a přínosů

V této části listu jsou umístěny hlavní výsledky EA, jedná se o ukazatele ekonomické čisté současné hodnoty NPV, která je vypočtena v tis. Kč a tis. EUR, ekonomické míry návratnosti ERR (%) a poměru přínosů k nákladům projektu („-„). Tabulka „Citlivostní analýza“ Analýza citlivosti se zaměřuje na zjištění kritických proměnných projektu. Provádí se tak, že se proměnné projektu postupně mění o určité procento a sledují se následné změny ukazatelů finanční i ekonomické výkonnosti. Z proměnných se mění vždy pouze jedna a ostatní parametry zůstávají neměnné. Ve standardním formuláři žádosti je vyžadována identifikace tzv. „kritických proměnných“ a následně tzv. „měnící hodnoty kritických proměnných“. „Kritická proměnná“ je taková proměnná, kde 1% změna na vstupu vyvolá minimálně 1% změnu NPV na výstupu. „Měnící hodnota kritické proměnné“ je taková hodnota, která vyvolá změnu kritické proměnné, která vede k NPV = 0.

57



Obrázek 40: List „Ekonomická analýza“ – Analýza citlivosti

Poslední uživatelský vstup pro ekonomickou analýzu je možný v části listu, zabývající se analýzou citlivosti. Vliv změn investičních a provozních nákladů a (finančních) příjmů je vypočten pro ekonomické parametry ENPV, ERR, a to na základě odchylek základních hodnot, zadaných v listu „Výpočet míry podpory“ (část „Citlivostní analýza“). Zpracovatel může ve světle žlutých buňkách nastavit vlastní odchylky pro snížení a zvýšení celkových ekonomických přínosů (kromě zbytkové hodnoty) tak, aby mohl zjistit tzv. switching values, což jsou hodnoty, při kterých celospolečenské přínosy budou rovny investičním nákladům (ENPV = 0, ERR = 5,5 %).

Obrázek 41: List „Ekonomická analýza“ – Konsolidovaná analýza citlivosti

58



Tabulková část „Konsolidovaná analýza citlivosti“ částečně odkazuje na tabulku „Analýza citlivosti“ – list „Výpočet míry podpory“ (viz Obrázek 42) a na tabulku „Analýza citlivosti (ekonomická část; finanční část je v listu "Výpočet míry podpory")“ – list „Ekonomická analýza“ (viz Obrázek 41). V této souhrnné tabulce je přehledně zobrazeno, které položky (investiční náklady, provozní náklady, příjmy) mají vliv na hlavní výstupní parametry projektu (výstupy z finanční analýzy - FRR/K, NPV/K, a výstupy z ekonomické analýzy - ERR, ENPV).

Obrázek 42: List „Výpočet míry podpory“ – Citlivostní analýza

Výstupy z ekonomické analýzy jsou poté přeneseny do standardního formuláře žádosti (list „Výstupy do žádosti“), respektive do tabulek E.2.2. Hlavní ekonomické náklady a přínosy, E.2.3. Hlavní ukazatele ekonomické analýzy a E.3.2. Analýza citlivosti. 5.6.

List „Výstupy do žádosti - CZK“

Vyplňování dat v rámci tohoto listu je relevantní pouze pro Velké projekty (primárně v režimu Veřejné podpory). List „Výstupy do žádosti - CZK“ slouží Zpracovateli, respektive Žadateli jako souhrnný list výstupů ze zpracované FEA. List obsahuje identické tabulky, které jsou součástí standardního formuláře Žádosti pro Velké projekty v rámci Veřejné podpory37, tzn. Zpracovatel analýzy, respektive osoba, která bude vyplňovat formulář Žádosti, může hodnoty z tabulek uvedených na listu „Výstupy do žádosti - CZK“ prostě kopírovat do identických tabulek žádosti. Vzhledem k postupům, vyplývajícím z platného Pokynu MF pro směnný kurz (viz kap. 5.1) Žadatel zpracovává a předkládá FEA a Žádost na Velké projekty pouze v CZK!

37

Nařízení Rady (ES) č. 846/2009, Příloha XXI – velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení (ES) č. 1083/2006

59



Obrázek 43: List „Výstup do žádosti - CZK“ – Dorovnání rozdílu ze zaokrouhlení

V rámci tohoto listu musí Zpracovatel pouze vyplnit tabulku „Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení“. Zde musí být doplněny finanční zdroje, které odpovídají rozdílu finančních zdrojů z pohledu dofinancování projektu (jestliže je položka „Celkové investiční náklady“ v tabulce „H.2.2. Zdroje spolufinancování“ podbarvena červeně, viz Obrázek 44 [buňka B156], musí být tato částka zadána do buňky [J 154 nebo K154] (Obrázek 43), a to na základě typu Žadatele (veřejný/soukromý). Rozdíl v dofinancování projektu je způsoben zadáváním investičních nákladů v Kč. Rozdíl, vzniklý zaokrouhlením částky je zapotřebí dorovnat z vnitrostátních veřejných nebo soukromých zdrojů, tabulka „Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení“ a to tak, aby se položka „Celkové investiční náklady“ v tabulce „H.2.2. Zdroje spolufinancování“ shodovala s přesností na dvě desetinná místa, tzn. položka „Celkové investiční náklady“ nebude červeně podbarvena a položka „Zbývá dorovnat“ v tabulce „Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení:“ bude rovna „-“.

Obrázek 44: List „Výstupy do žádosti - CZK“ – tabulka H.2.2.

Má - li Žadatel nárok na vrácení DPH, je následně finanční částka odpovídající vratné DPH uvedena v tabulce „H.2.2. Zdroje spolufinancování“, respektive v položce „Jiné zdroje (upřesněte)“. V Žádosti o podporu bude následně uvedeno, že částka v položce „Jiné zdroje (upřesněte)“ odpovídá výši vratné DPH a bude hrazena z vlastních zdrojů Žadatele nebo např. na základě kontokorentního úvěru. List „Výstupy do žádosti - CZK“ obsahuje následující tabulky: •

Oddíl E - Analýza nákladů a přínosů o E.1.2. Hlavní prvky a parametry použité při finanční analýze – je-li projekt v režimu veřejné podpory, nejsou pro výpočet v rámci této tabulky relevantní (nebudou v rámci tabulky vypočteny) následující položky: č. 9 (Čistý příjem), č. 10 (Investiční náklady - čisté příjmy) a č. 11 (Míra nedostatku financování)38. o E.1.3. Hlavní výsledky finanční analýzy. o E.2.2. Hlavní ekonomické náklady a přínosy. o E.2.3. Hlavní ukazatele ekonomické analýzy.

o E.3.2. Analýza citlivosti. • Oddíl H - Finanční plán o H.1. Rozpis nákladů. 38

Toto se nevztahuje na: 1) projekty, na něž se vztahují pravidla o státní podpoře ve smyslu článku 87 Smlouvy o ES (viz bod G.1), podle čl.55 odst.6 nařízení (ES) č.1083/2006 a 2) pokud jsou provozní náklady vyšší než příjmy, projekt se nepovažuje za projekt vytvářející příjmy ve smyslu článku 55 nařízení (ES) č.1083/2006 a v takovém případě prosím ignorujte položky 9 a 10 a stanovte nedostatek financování v úrovni 100%.

60



o H.2.1. Výpočet příspěvku Společenství. o H.3. Roční finanční plán příspěvku Společenství. Při vyplňování oficiálního formuláře Žádosti na Velký projekt je třeba pod tabulku „H.1. – Rozpis nákladů“ uvést, že hodnoty v tabulce (H.1.) jsou uvedeny v tzv. „běžných“ cenách tzn. se započtením inflace, oproti tomu jsou hodnoty uvedené v tabulce „E.1.2. Hlavní prvky a parametry použité při finanční analýze“ stanoveny v tzv. „stálých“ cenách tzn. bez započtení inflace. 5.7.

List „Výstupy do žádosti - EUR“

List „Výstupy do žádosti - EUR“ slouží pro přepočet souhrnného listu výstupů ze zpracované FEA do měny EUR. Tento přepočet se provádí na základě Pokynu MF pro směnný kurz, kurzem EK39 platným v měsíci, ve kterém je Žádost o VP předkládaná do EK, posíleným o 5 %. Tento přepočet neprovádí Žadatel, ale Řídící orgán OPŽP (MŽP). Stejně jako v listu „Výstupy do žádosti – CZK“, je nutné vyplnit tabulku „Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení“ s tím rozdílem, že zde musí být doplněny finanční zdroje, které odpovídají rozdílu finančních zdrojů z pohledu dofinancování projektu v EUR. Rozdíl v dofinancování projektu je způsoben zadáváním investičních nákladů v Kč a následným převodem na měnu na dvě desetinná místa. Postup zarovnání rozdílů ze zaokrouhlení je stejný jak v předchozí kapitole s tím rozdílem, že položka „Celkové investiční náklady“ v tabulce „H.2.2. Zdroje spolufinancování“, se musí shodovat s přesností na jedno EUR. Tzn. položka „Celkové investiční náklady“ nebude červeně podbarvena a položka „Zbývá dorovnat“ v tabulce „Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení“, bude rovna „-“. Toto dorovnání provádí Řídící orgán.

39

Měsíční účetní kurz Evropské komise, http://ec.europa.eu/budget/inforeuro/.

61


6


SKUPINOVÉ PROJEKTY

Dle Implementačního dokumentu mohou být do OPŽP předkládány tzv. skupinové projekty. Skupinové projekty mohou být zařazeny jako Individuální i Velké projekty, viz definice v kapitole 2.1. Model není vytvořen pro skupinový projekt, který je svým charakterem definován jako „Velký projekt“, tvořený z několika samostatných podprojektů, přičemž jednotlivé podprojekty jsou svým charakterem definovány jako „Individuální projekty“. 6.1.

Postup při zpracováni Skupinových projektů

Postup zpracování FA/FEA v rámci skupinových projektů je jak pro Individuální, tak i Velké projekty shodný. Modely FA/FEA musí být zpracovány dle podmínek uvedených v ID OPŽP, respektive dle podmínek a definic uvedených v tomto Manuálu, tzn. FA/FEA musí být zpracována správným Modelem. V případě, že Zpracovatel správně vydefinoval oblasti zpracování FA/FEA, zpracuje jednotlivé FA/FEA pro vydefinované „podprojekty“ samostatně. Tj. v případě, že skupinový projekt je definován jako Individuální projekt, musí být pro každý podprojekt v rámci skupinového projektu zpracována samostatná FA, a to dle postupu uvedeného v kapitole 4. V případě, že skupinový projekt je tvořen více podprojekty, musí být pro každý podprojekt zpracována kompletní a úplná FA projektu, tzn. musí být pro každý podprojekt prokázána finanční udržitelnost projektu! Obdržené výstupy z jednotlivých FA, zpracovaných dle vydefinovaných podprojektů, musí být Zpracovatelem analýz „prostě“ sečteny. „Prostým“ součtem Zpracovatel obdrží celkové výsledky za daný skupinový projekt, jež se týkají FA. Stanovené celkové (i dílčí výsledky) ze zpracovaných FA jsou následně použity při vyplňování formuláře Žádosti v BENE-FILLu (část E a J). Jednotlivé vstupy a výstupy, které musí být Zpracovatelem v rámci vyhodnocení skupinového projektu stanoveny, jsou následující: • • •

Celkové náklady projektu, Celkové způsobilé/nezpůsobilé náklady projektu, Celková dotace z OPŽP, výše Veřejné podpory, o Celková podpora (příspěvek) z ERDF/FS, o

•

Celkové spolufinancování ze zdrojů SR – kap. 315 / SFŽP, Celkové vlastní zdroje na dofinancování projektu,

o Celkové zdroje na dofinancování projektu úvěrem, o Celkové zdroje na dofinancování projektu od ostatních subjektů např. krajské dotace, o Celková půjčka ze SFŽP na dofinancování projektu, V případě, že je předkládán skupinový projekt, který jako celek splňuje definici Velkého projektu v režimu Veřejné podpory, ovšem v rámci projektu jsou zpracovány dílčí modely FEA, je zapotřebí, aby Zpracovatel konzultoval 62



s pracovníky SFŽP nastavení a vypočtené výsledky z EA, a to jak za jednotlivé podprojekty tak i za celý skupinový projekt. Konzultace výsledků EA je nezbytná především s ohledem na korektní interpretace výsledků EA za skupinový projekt jako celek. V rámci skupinového projektu musí být za jednotlivé podprojekty vyhotoveny Modely a zprávy k FA/FEA. Za skupinový projekt musí Zpracovatel vyhotovit pouze souhrnnou zprávu k FA/FEA, kde budou přehledně uvedena celková data za skupinový projekt a data, ze kterých byly souhrnné výsledky vypočteny.

63


7


KONTROLA RELEVANTNOSTI VÝSLEDKŮ

Na základě zadaných (vyplněných) dat do Modelu obdrží Zpracovatel analýzy výsledky ve standardizované podobě. Výsledky analýzy pro tzv. „Individuální projekty“ jsou zobrazeny na listu „Výstup pro SFŽP“, výsledky po tzv. „Velké projekty“ a pro „Velké projekty“ v rámci Veřejné podpory, jsou zobrazeny mimo listu „Výstup pro SFŽP“, také na listu „Výstupy do žádosti - CZK“, případně „Výstupy do žádosti – EUR. Získané výsledky je nutné posoudit z pohledu relevantnosti nastavení FA/FEA, relevantnosti vstupních dat a v neposlední řadě vypočtených klíčových výstupů z FA/FEA. Zpracovatel analýzy, by měl na základě obdržených výsledků provést minimálně níže uvedené kroky, kterými lze předejít možné mylné a nesprávné prezentaci vypočtených výsledků. 7.1.

Kontrola formálních údajů

V rámci formální kontroly je zapotřebí zkontrolovat, zda jsou korektně vyplněna data na listu „Info“. • • • • • • • 7.2.

Zda je či není Žadatel plátcem DPH. Typ Žadatele - definování, zda se jedná o „Veřejný“ nebo „Soukromý“ subjekt. Provozní fáze projektu. Kategorie projektu. Má Žadatel nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory? Jsou v relevantních letech „daňových prázdnin“ korektně upraveny hodnoty daně z příjmu? Projekt podléhá pravidlům veřejné podpory? (je – li relevantní). Posouzení výsledků z FA pro „Individuální“ projekty v režimu Veřejné podpory

U „Individuálních“ projektů v režimu Veřejné podpory je nutné provést kontrolu relevantnosti výsledků FA následovně: •

Kontrola správně zvolené položky definující režim „Veřejné podpory“, list „Info“, položka „Projekt podléhá pravidlům veřejné podpory?“ [buňka I38]. • Správné vyplnění (přepsání) hodnot z elektronické žádosti BENE-FILL (záložka E – Financování projektu) do tabulky „Finanční zdroje dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL pro projekty v rámci Veřejné podpory“, list „Zdroje financování“. • Posouzení nepřefinancování projektu, tzn. hodnota FRR/C* ≤ 5 % a FNPV/C* ≤ 0 tis. Kč. • Prokázání, že projekt vytváří významnou část odpisů. • Má-li Žadatel nárok na vrácení DPH, musí být částka vratné DPH přiřazena do položky „Žadatel - vlastní zdroje“, relevantní tabulka „Veřejný subjekt“ nebo „Soukromý subjekt“ - list „Zdroje financování“.

64


7.3.


Posouzení výsledků FEA („Velké projekty“)

V rámci zpracování „Velkých projektů“, musí být vyhotovena analýza nákladů a přínosů, a to v plném rozsahu.40 Posouzení výsledků FEA je shodné s posouzením u „Individuálních projektů“, a proto nebudou jednotlivé kroky kontroly znovu uváděny, více viz kapitola 7.2. Zpracovatel musí mimo posouzení obdržených výsledků z FA ještě posoudit výsledky z ekonomické a citlivostní analýzy. Zpracovatel by měl zejména zkontrolovat soulad výsledků s níže uvedenými podmínkami: • • • • •

Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV) nesmí být záporná, viz kapitola 5.5. Ekonomická míra návratnosti (ERR) musí být větší než společenská diskontní sazba, tedy ERR > 5.5 % viz kapitola 5.5. Poměr přínosů k nákladům (B/C) musí být větší než jedna viz 5.5 Správné definování tzv. „kritických“ proměnných viz kapitola 5.5. Správné definování „Měnící hodnota kritické proměnné“ viz kapitola 5.5.

Při vyplňování oficiálního formuláře Žádosti na velký projekt je třeba pod tabulku „H.1. – Rozpis nákladů“ uvést, že hodnoty v tabulce (H.1.) jsou uvedeny v tzv. „běžných“ cenách tzn. se započtením inflace, oproti tomu jsou hodnoty uvedené v tabulce „E.1.2. Hlavní prvky a parametry použité při finanční analýze“ stanoveny v tzv. „stálých“ cenách tzn. bez započtení inflace. •

7.4.

V případě Velkých projektů v režimu Veřejné podpory uvést pod tabulku E.1.2,, že pro tento typ projektů nejsou položky „9“, „10“, a „11“ relevantní a položka „3“ v tabulce H.2.1. zohledňuje nejvyšší možný příspěvek z veřejných zdrojů podle pravidel veřejné podpory. Posouzení výsledků FEA („Skupinové projekty“)

V případě, že skupinový projekt je zpracován pouze v jednom modelu FA/FEA, jsou výsledky posuzovány shodně jako u Individuálních projektů nebo Velkých projektů. V případě, že skupinový projekt je tvořen několika samostatnými podprojekty, tzn. je každý podprojekt zpracován v samostatném modelu FA/FEA, musí být zkontrolováno, že v každém podprojektu jsou korektně zadána data, resp. vypočteny výsledky z FA/FEA viz kapitoly 7.2 a 7.3. U takto nastaveného skupinového projektu je zapotřebí dbát zvýšené pozornosti na ten fakt, že musí být pro každý podprojekt skupinového projektu prokázána finanční udržitelnost projektu. Nastavení a obdržené výsledky EA u skupinového projektu musí být konzultovány s pracovníky SFŽP.

40

Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek 40 odrážka e.

65


8


AKTUALIZACE FA/FEA K VYDÁNÍ ROPD A ZVA

Dle požadavků Implementačního dokumentu OPŽP musí žadatel, pro vydání „Rozhodnutí o poskytnutí dotace“ (dále jen „RoPD“) a k „Závěrečnému vyhodnocení akce“ (dále jen „ZVA“), předložit aktualizaci FA/FEA na základě skutečných dat, které jsou k RoPD a ZVA známy. Pro zajištění korektnosti výpočtu, musí být aktualizace FA/FEA provedena v takové verzi modelu FA/FEA, ve kterém ji žadatel předložil jako přílohu k žádosti o podporu na projekt, tzn. tomu odpovídající cenové úrovni. Z tohoto důvodu je zapotřebí, aby byly zadávané hodnoty nákladů a příjmů, např. jednotkové ceny, upraveny na správnou cenovou úroveň, a to v souladu s cenovou úrovní uvedenou na listu „Info“ [buňka I27]. Přepočet na odpovídající cenovou úroveň bude prováděn na základě inflace spotřebitelských cen, které žadatel získá např. z webových stránek Českého statistického úřadu www.czso.cz (kde jsou pravidelně aktualizovány). Přepočet cenové úrovně je prováděn vždy k začátku daného roku tak, že běžné ceny roku 2009, 2010 případně 2011 (v případě, že cenová úroveň modelu FA/FEA je 2008) musí být převedeny na cenovou úroveň roku 2008 pomocí skutečných inflací spotřebitelských cen. Názorný postup přepočtení na danou cenovou úroveň je uveden v tabulce níže. Roky

2008

2009

2010

2011

Jednotková cena (Kč/jedn.) běžné ceny

520,00

555,00

565,00

575,00

Inflace spotřebitelských cen za daný rok (%)

6,3

1,0

1,5

-

520,00

555,00/(1+6,3 %)= 522,11

565,00/(1+1,0%) /(1+6,3%)= 526,25

575,00/(1+6,3 %)/(1+1,0%)/( 1+1,5%)= 527,65

Přepočtená jednotková cena (Kč/jedn.) - stálé ceny roku 2008

66


9


SEZNAM ZKRATEK

BENE-FILL

Elektronické prostředí k vyplnění Žádosti do OPŽP

C/B

Poměr přínosů k nákladům

CBA CZK

Analýza nákladů a přínosů (Cost benefit analysis) Měna - Česká koruna

CZVV

Celkové způsobilé veřejné výdaje

CZV

Celkové způsobilé výdaje

DPH

Daň z přidané hodnoty

EIB

Evropská investiční banka

EIF

Evropský investiční fond

EK

Evropská komise

ENPV

Ekonomická čistá současná hodnota

ERDF

Evropský fond pro regionální rozvoj

ERR

Ekonomická míra návratnosti

EU

Evropská unie

EUR

Měna - Euro

FA

Finanční analýza

FEA

Finanční a ekonomická analýza

FRR

Finanční míra návratnosti

FS

Fond soudržnosti

ID OPŽP

Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí 2007 - 2013

MS EXCEL

Tabulkový editor společnosti Microsoft

NPV

Čistá současná hodnota

OPŽP

Operační program Životní prostředí 2007 - 2013

PC

Osobní počítač

ŘO

Řídící orgán

67


10


SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK

Obrázek 1: List „Info“ ................................................................................................ 16 Obrázek 2: List „Investiční náklady – běžné ceny“ – Celkové náklady projektu........ 22 Obrázek 3: List „Investiční náklady – běžné ceny“ – Nezpůsobilé náklady projektu . 26 Obrázek 4: List „Investiční náklady – běžné ceny“ – způsobilé náklady projektu ..... 27 Obrázek 5: List „Náklady a příjmy“ – Provozní náklady ............................................ 28 Obrázek 6: List „Náklady a příjmy“ - Příjmy .............................................................. 30 Obrázek 7: List „Náklady a příjmy“ – Příjmy - Náklady ............................................. 30 Obrázek 8: List „Náklady a příjmy“ ........................................................................... 31 Obrázek 9: List „Náklady a příjmy“ – Zbytková hodnota ........................................... 32 Obrázek 10: List „Výpočet míry podpory“ – Příjmy a náklady ................................... 33 Obrázek 11: List „Výpočet míry podpory“ – Výpočet míry finanční mezery a Citlivostní analýza ..................................................................................................................... 35 Obrázek 12: List „Zdroje financování“ – Veřejná podpora, tabulky finančních toků .. 38 Obrázek 13: List „Zdroje financování“ – Tabulka finančních zdrojů .......................... 38 Obrázek 14: List „Zdroje financování“ – Tabulka pro výpočet FRR/K ....................... 39 Obrázek 15: List „Zdroje financování“ – Tabulka finanční udržitelnosti .................... 39 Obrázek 16: List „Zdroje financování“ – Finanční toky ............................................. 40 Obrázek 17: List „Vystup pro SFZP“ – kontrola hodnot FNPV/C* a FRR/C*............. 42 Obrázek 18: List „Zdroje financovani“ – kopírování původních hodnot z E-tabulky .. 42 Obrázek 19: List „Zdroje financovani“ – vymazání původních hodnot z E-tabulky.... 42 Obrázek 20: List „Zdroje financovani“ – sestavení vzorce na výpočet % CZVV max. veřejné podpory ........................................................................................................ 43 Obrázek 21: List „Vystup pro SFZP“ – hledání řešení (MS Excel 2003) ................... 43 Obrázek 22: List „Vystup pro SFZP“ – hledání řešení (MS Excel 2007) ................... 43 Obrázek 23: List „Zdroje financovani“ – hledání řešení ............................................ 44 Obrázek 24: List „Zdroje financovani“ – úprava % CZVV max. veřejné podpory ...... 44 Obrázek 25: List „Zdroje financovani“ – upravená hodnota % CZVV max. veřejné podpory..................................................................................................................... 44 Obrázek 26: List“Vystup pro SFZP“ – kontrola hodnot FNPV/C* a FRR/C* ............. 44 Obrázek 27: List „Zdroje financovani“ – doplnění hodnot podpory (příspěvku) z ERDF/FS .................................................................................................................. 45 Obrázek 28: List „Zdroje financovani“ – dofinancování projektu ............................... 45 Obrázek 29: List „Makroekonomická data“ ............................................................... 48 Obrázek 30: Vyplnění listu „Info“ pro projekty v režimu „Pokyny pro životní prostředí“ ................................................................................................................................. 52

68



Obrázek 31: Vyplnění listu „Info“ pro projekty v režimu „Regionální bloková výjimka“ ................................................................................................................................. 52 Obrázek 32: Tabulka pro zadání alternativních investičních nákladů ....................... 53 Obrázek 33: Volba a doplnění zdrojů financování - pouze vlastní zdroje žadatele ... 53 Obrázek 34: Volba a doplnění zdrojů financování – vlastní zdroje žadatele + úvěr .. 53 Obrázek 35: Parametry bankovního úvěru ............................................................... 54 Obrázek 36: List „Ekonomická analýza“ ................................................................... 55 Obrázek 37: List „Ekonomická analýza“ – Od cen tržních k cenám účetním ............ 56 Obrázek 38: List „Ekonomická analýza“ – Výpočty ................................................... 57 Obrázek 33: List „Ekonomická analýza“ – Výsledky analýzy nákladů a přínosů....... 57 Obrázek 40: List „Ekonomická analýza“ – Analýza citlivosti ..................................... 58 Obrázek 41: List „Ekonomická analýza“ – Konsolidovaná analýza citlivosti ............. 58 Obrázek 42: List „Výpočet míry podpory“ – Citlivostní analýza................................. 59 Obrázek 43: List „Výstup do žádosti - CZK“ – Dorovnání rozdílu ze zaokrouhlení ... 60 Obrázek 44: List „Výstupy do žádosti - CZK“ – tabulka H.2.2. .................................. 60

Tabulka 1: Typické doby životností pro položky v sekci „Výstavba“ ......................... 24 Tabulka 2: Typické doby životností pro položky v sekci „Stroje a zařízení“ .............. 25

69


11


REJSTŘÍK NPV, 66 NPV/C, 8, 34, 46, 58 NPV/K, 8, 38, 46 OPŽP, 7, 13, 15, 18, 48, 49, 60, 61, 66 Provozní náklady, 27, 33 Příjmy, 6, 27, 28, 29, 32, 33, 55 Příjmy a náklady, 6, 32 Referenční období, 8 Reinvestice, 27, 30 Skupinové projekty, 61 směnný kurz, 48, 49, 58, 60 Soukromý subjekt, 36, 37, 46, 63 TO, 61, 64 Velké projekty, 18, 58, 61 Velké\ projekty, 31 Velké\ projekty, 36 Velké\ projekty, 48 Velké\ projekty, 50 Velké\ projekty, 63 Velké\ projekty, 63 Velké\ projekty, 64 Velké\ projekty, 64 VELKÉ PROJEKTY, 48 Velký projekt, 3, 4, 7, 14, 48, 49, 61 Veřejný subjekt, 36, 37, 46, 63 Výpočet úvěrů, 38, 39 VÝSTUP PRO SFŽP, 12, 45 Výstupy do žádosti, 50, 54, 58, 59, 63 Zbytková hodnota, 23, 27, 30, 31, 32 Zdroje financování, 33, 36, 37, 38, 39, 46, 63 ZDROJE FINANCOVÁNÍ, 12, 14, 36 Způsobilé investiční náklady, 20, 25

Analýza nákladů a přínosů, 66 B/C, 9, 50, 64 běžné ceny, 20, 21, 46 CBA, 3, 6, 7, 54, 55, 66 Celkové investiční náklady, 20, 22, 25, 46 Citlivostní analýza, 7, 36, 47, 51, 56, 57, 58 CZK, 46, 48, 49, 58, 60 Daňové opravy, 50, 53, 54 Diskontování, 8 DPH, 7, 17, 18, 20, 21, 25, 27, 33, 37, 48, 59, 63, 66 EK, 5, 10, 48, 49, 60 Ekonomická analýza, 7, 50, 53, 54, 55, 56, 57, 58 ENPV, 9, 50, 56, 57, 58, 64, 66 ERR, 9, 50, 56, 57, 58, 64, 66 EUR, 7, 15, 17, 48, 49, 60 FA, 48, 63, 66 FEA, 48, 49, 63, 66 finanční analýza, 7 Finanční analýza, 7, 66 FRR, 66 FRR/C, 5, 9, 34, 46, 58 FRR/K, 9, 38, 46 charakteru projektu, 18, 48, 49 Individuální projekt, 4, 6, 14, 61 INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY, 15 Investiční náklady, 20, 21, 46 Náklady, 10, 17, 22, 23, 24, 25, 27, 29, 30, 31, 32, 33, 35, 54, 55 NÁKLADY A PŘÍJMY, 12, 14, 26 Nezpůsobilé investiční náklady, 20, 25

70


12


PŘÍLOHY

Příloha 1 – Závazná osnova zprávy. Příloha 2 – Názorný příklad vyplnění „Modelu OH – zelená louka“. Příloha 3 – Finanční udržitelnost projektů.

71

MANUÁL MODEL ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ZELENÁ LOUKA. Model verze 17.0 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

Recommend Documents