MANUÁL VODOHOSPODÁŘSKÝ MODEL ZELENÁ LOUKA

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

EVROPSKÁ UNIE

Pro vodu,

Fond soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoj

vzduch a přírodu

MANUÁL – VODOHOSPODÁŘSKÝ MODEL ZELENÁ LOUKA VERZE 14.0

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

wwww.opzp.cz, [email protected] Zelená linka pro zájemce o dotace: 800 260 500 www.sfzp.cz, www.mzp.cz

prosinec 2008

Manuál k VH modelu – Zelená louka

Projekt: „Aktualizace modelů a manuálů FEA“

OSNOVA 1

ÚVOD .................................................................................................................. 4 1.1.

2

3

4

5

6

Účel manuálu a použití Modelu .................................................................... 4

MODELY V OBLASTI VH PROJEKTŮ V OPŽP ................................................ 6 2.1.

Finanční model (FM) .................................................................................... 6

2.2.

Vyrovnávací nástroj (VN) ............................................................................. 6

2.3.

Model finanční a ekonomické analýzy (FA/FEA) .......................................... 6

2.4.

Provázanost a postup zpracování jednotlivých modelů................................ 7

FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA............................................................ 8 3.1.

Stručný souhrn pojmů FA/FEA ..................................................................... 8

3.2.

Výpočet míry podpory ................................................................................ 12

3.3.

Definice „Tarifové oblasti“........................................................................... 13

3.4.

Definice Projektu na „zelené louce“............................................................ 13

3.5.

Základní modely provozování VH infrastruktury v ČR ................................ 14

POPIS MODELU „VH MODEL – ZELENÁ LOUKA“ ....................................... 15 4.1.

Struktura Modelu ........................................................................................ 15

4.2.

Barevná konvence a formát vstupních dat ................................................. 15

4.3.

Vyplnění modelu „VH model – zelená louka“ ............................................. 16

„INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY“ .......................................................................... 18 5.1.

List „Info“ .................................................................................................... 18

5.2.

List „Zelená louka“...................................................................................... 21

5.3.

List „Modul priority 1“.................................................................................. 31

5.4.

List „Grafy“ ................................................................................................. 42

5.5.

List „Investiční náklady – běžné ceny“........................................................ 42

5.6.

List „Investiční náklady – stálé ceny“.......................................................... 48

5.7.

List „Náklady a příjmy“................................................................................ 48

5.8.

List „Výpočet míry podpory“ ....................................................................... 52

5.9.

List „Zdroje financování“............................................................................. 56

5.10.

List „Výstup pro SFŽP“ ........................................................................... 65

5.11.

List „Makroekonomická data“.................................................................. 66

„VELKÉ PROJEKTY“....................................................................................... 68 6.1.

Použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení................. 68

2



6.2.

Metodika zpracování ekonomické analýzy (EA) ......................................... 70

6.3.

Zadávání dat do Modelu – „Velké projekty“................................................ 70

6.4.

List „Ekonomická analýza“ ......................................................................... 71

6.5.

List „Výstupy do žádosti - CZK“ .................................................................. 75

6.6.

List „Výstupy do žádosti - EUR“.................................................................. 76

7

„SKUPINOVÉ PROJEKTY“ ............................................................................. 77 7.1.

8

Postup při zpracováni Skupinových projektů.............................................. 77

KONTROLA RELEVANTNOSTI VÝSLEDKŮ .................................................. 79 8.1.

Kontrola formálních údajů .......................................................................... 79

8.2.

Posouzení výsledků z FA („Individuální“ projekty)..................................... 79

8.3.

Posouzení výsledků FEA („Velké projekty“) ............................................... 80

8.4.

Posouzení výsledků FEA („Skupinové projekty“) ....................................... 80

9

SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................... 81

10

SEZNAM OBRÁZKŮ..................................................................................... 82

11

REJSTŘÍK ..................................................................................................... 83

3


1


ÚVOD

Obecná pravidla evropských fondů v rámci politiky soudržnosti vyžadují zpracovat finanční analýzu pro všechny projekty, které vytvářejí příjmy1 a zároveň nepodléhají pravidlům o veřejné podpoře.2 U projektů které vytvářejí příjmy a jejich celkové investiční náklady přesahují výši 25 mil. EUR (tzv. „Velký projekt“), je vyžadováno zpracování CBA v plném rozsahu tj. zpracování finanční, ekonomické a citlivostní analýzy a analýzy rizik.3 Tyto projekty jsou přímo posuzovány Evropskou komisí (dále jen „EK“). Pro usnadnění zpracování CBA v rámci dotačního titulu Operační program Životní prostředí 2007 – 2013 (dále jen „OPŽP“), byl vyhotoven nástroj tzv. Model4, který Zpracovateli analýzy (dále jen „Zpracovatel“) usnadní a zajistí zpracování povinných dílčích částí CBA (tj. finanční analýzy, ekonomické a citlivostní analýzy) v souladu s aktuálními metodickými dokumenty, viz. kapitola 2. Přílohou Žádosti u projektů generujících příjem, je vlastní vyplněný Model a Zpráva (viz Příloha 1 Manuálu ).5 V rámci snadnější orientace, jsou v Manuálu pro dílčí části CBA používány následující označení: „FA“ - finanční analýza a „FEA“ - finanční, ekonomická a citlivostní analýza. V Modelech není implementována ta část CBA, která se týká zpracování analýzy rizik, jejíž zpracování je vyžadováno v rámci předložení Žádosti pro „Velké projekty“.6 Jako vhodné metodické zdroje pro zpracování Analýzy Rizik je možné použít dokument Evropské komise - Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects – kapitola 2.6.37 nebo dokument Asijské rozvojové banky Handbook for the Economic Analysis of Water Supply Projects – kapitola 7.8

1.1.

Účel manuálu a použití Modelu

Manuál k Vodohospodářskému modelu pro projekty na tzv. „zelené louce“ slouží jako vhodná pomůcka při vyplňování a zadávání dat do Modelu, ale také jako vhodný kontrolní nástroj pro posouzení a vyhodnocení relevantnosti výsledků, získaných na základě zadaných dat do Modelu. V manuálu jsou uvedeny minimální požadavky na vstupní data pro níže uvedené typy projektů, která jsou zapotřebí vyplnit, aby byla zajištěna správná funkce Modelu. • •

Individuální projekt. Velký projekt.

Obecně lze říci, že požadavky na základní vstupní data jsou vesměs pro oba dva výše uvedené typy projektů shodné s tím, že v rámci tzv. „Velkých projektů“, musí být zpracována „CBA“ v plném rozsahu. Proto je rozsah vstupních dat oproti individuálním projektům, o něco větší.

1

Nařízení Rady (ES) 1083/2006, článek 55 odst. 1. Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí, kapitola 8. 3 Nařízení Rady (ES) 1083/2006, oddíl 2, článek 40 odrážka e. 4 Model pro zpracování finanční a ekonomické analýzy a určení výše podpory u projektů vytvářejících příjem ve smyslu Nařízení Rady (ES) 1083/2006. Model je vytvořen ve standardním softwarovém prostředí MS Excel. 5 Směrnice MŽP O předkládání žádostí, v platném znění. 6 Nařízení Rady (ES) č. 1828/2006, Příloha XXI – Velký projekt, žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. 7 http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf 8 http://www.adb.org/documents/handbooks/water_supply_projects/Chap7-r6.PDF 2

4



Tento manuál je vyhotoven pouze pro tzv. „Vodohospodářský model – zelená louka“ (dále jen „VH model – zelená louka“). Projektem na zelené louce jsou definovány takové projekty, u nichž je projektem vybudována kompletně nová služba v podobě odvádění a čištění odpadních vod nebo zásobování pitnou vodou. Jako upřesňující kritérium pro stanovení projektu na zelené louce lze použít tzv. „Kritérium cenové kalkulace“. To znamená, že v případě, že pro danou službu neexistuje v současnosti cenová kalkulace a po realizaci projektu tato cenová kalkulace bude nově prováděna, jedná se vždy o projekt na zelené louce. V případě, že pro danou složku již cenová kalkulace existuje, nejedná se o novou službu a pro daný projekt bude muset být FEA zpracována na základě Modelu pro Historická data. Typové příklady pro projekty na „zelené louce“ jsou následující: 1. Výstavba kanalizace (vodovod neexistuje). 2. Výstavba vodovodu (kanalizace neexistuje). 3. Výstavba kanalizace a vodovodu. 4. Stávající vodovod a výstavba kanalizace. 5. Stávající kanalizace a výstavba vodovodu. Všechny výše uvedené typy projektů jsou považovány, dle definice čl. 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 jako projekty vytvářející příjem a svým zaměřením odpovídají požadavkům na projekty, které jsou předkládány do OPŽP, prioritní osy 1 – „Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní“, respektive do oblastí podpory 1.1 – „Snížení znečištění vod“ a 1.2 – „Zlepšení kvality pitné vody“. Při zadávání dat do Modelu se předpokládá, že Zpracovatel FA/FEA má základní úroveň dovedností s prací na PC a znalosti fungování programu MS Excel. Model a manuál respektují pokyny českých úřadů z hlediska podrobných národních pravidel, např. v oblasti způsobilosti nákladů k financování z Evropských fondů. Manuál také předpokládá, že Zpracovatel má základní znalosti ohledně podmínek a pravidel dotačního titulu OPŽP, respektive jeho Implementačního dokumentu v aktuálním znění a případných dalších relevantních dokumentů, vztahujících se k dotačnímiu titulu OPŽP. Model a manuál vychází z aktuálních verzí níže uvedených metodických dokumentů: • •

Pracovní dokument 4 – Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise, srpen 2006. Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, June 2008.

5


2


MODELY V OBLASTI VH PROJEKTŮ V OPŽP

Pro plánovací období 2007 – 2013 byly na základě jednání mezi Českou republikou a Evropskou komisí pro projekty v oblasti vodního hospodářství, které předpokládají financování z OPŽP a jsou provozovány v tzv. oddílenému modelu provozování, zpracovány mimo standardního Modelu FEA ještě 2 typy modelů. • Finanční model (FM).9 • Vyrovnávací nástroj (VN). Modely mají v rámci sektoru vodního hospodářství sloužit k dodržení podmínek, keré byly dohodnuty na zmíněných jednáních mezi ČR a EK.10 2.1.

Finanční model (FM)

Finanční model pro vlastníky a provozovatele vodohospodářské infrastruktury je aplikací vytvořenou v prostředí MS EXCEL, pomocí které je vyčíslována ex ante hodnota (prognóza) „přiměřeného“ zisku, počítaného na základě návratnosti vloženého kapitálu. Model, ztělesňující Podmínky přijatelnosti v praxi, musí být přílohou upravených stávajících provozních smluv, které musí být předloženy jako podklad pro vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace. U smluv, které budou nově soutěženy a uzavřeny dle požadavků OPŽP, není použití Standardního FM striktním požadavkem, nýbrž doporučením. FM nějakého typu je ovšem rovněž podmínkou přijatelnosti všech nových provozních smluv (v rámci OPŽP) a pokud Žadatelé chtějí využít jiný typ FM než Standardní FM, bude nutné odůvodnit, že používaný nástroj naplňuje všechny požadavky části A.1.1.b. Podmínek přijatelnosti. Práci se Standardním FM popisuje „Manuál k Finančnímu modelu pro vlastníky a provozovatele vodohospodářské infrastruktury“. 2.2.

Vyrovnávací nástroj (VN)

Vyrovnávací nástroj pro tvorbu cen pro vodné a stočné je navazujícím modelem pro ex post (následné) vyrovnání cen pro vodné a stočné a dalších finančních toků na základě skutečných hodnot. Nástroj je Ministerstvem životního prostředí ČR pouze doporučován jako příloha stávajících provozních smluv. 2.3.

Model finanční a ekonomické analýzy (FA/FEA)

Model FA/FEA slouží primárně ke stanovení míry podpory a prokázání splnění ostatních dotačních podmínek jako je udržitelnost projektu, případně udržitelnost celého vodohospodářského systému. U velkých projektů je FA rozšířena o ekonomickou analýzu, která slouží k prokázání celospolečenského pozitivního přínosu projektu.

9

Manuál k Finančnímu modelu je zveřejněn na www.opzp.cz Metodika pro žadatele, rozvádějící podmínky Přílohy č. 7 OPŽP, Podmínky přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007 – 2013“.

10

6


2.4.


Provázanost a postup zpracování jednotlivých modelů

Postup zpracování FA/FEA → (FM, VN) Doporučený postup zpracování uvedených nástrojů je následující: • Zpracování FA/FEA s využitím standardních prognóz pro obě oblasti vodohospodářských služeb (u projektů na zelené louce je na Zpracovateli, aby určil předpokládané provozní náklady projektu). Výstupy z FA/FEA jsou především prognózy minimálních cen pro vodné a stočné a vypočtená výše podpory z OPŽP. • Zpracování FM a VN na základě výstupů použitých ve FA/FEA, a to především s respektováním minimálního vývoje cen pro vodné a stočné. V případě, že z FM a VN vyplývá nutnost rychlejšího nárůstu cen pro vodné a stočné, je poté nutné nově vypočtené ceny zadat zpětně do FA/FEA. Následně musí být ověřeno, že výstupy z FA/FEA jsou konzistentní s výstupy z FM a VN. Na základě tohoto postupu bude muset být např. upravena výše provozních nákladů. Pokud FM a VN předpokládají mírnější nárůst cen pro vodné a stočné než je stanoveno ve FA/FEA, je nutné ve FM a VN ceny pro vodné a stočné upravit tak, aby pro obě oblasti byly co nejvíce shodné. Míra přesnosti, při posuzování konzistentnosti všech tří nástrojů je postačující v rozsahu +/- 5 %, tzn. rozdíl mezi výší ceny pro vodné a/nebo stočné ve FA/FEA a FM/VN nesmí být vyšší než 5 % v každém jednotlivém roce; totéž platí i pro výši provozních nákladů. Postup zpracování FA/FEA → (FM a VN) V případě projektů na „zelené louce“ je doporučený postup následující: • 1. krok: odhadnout výši provozních nákladů očekávaných po soutěži (vč. přiměřeného zisku provozovatele). • 2. krok: vyplnit FA s využitím této prognózy provozních nákladů, a tím získat prognózu ceny pro vodné a stočné. • 3. krok: zadat předpokládaný vývoj provozních nákladů do VN. • 4. krok: zadat vývoj ceny (cen) dle FA do FM a využít možnost prognózy výše nájemného dle nastavené ceny (cen). • 5. krok: po výběru zhotovitele, přepočítat FA se skutečnými investičními náklady. • 6. krok: aktualizovat FM s novou prognózou ceny (cen). • 7. krok: využít FM a VN k výběru provozovatele v rámci koncesního řízení. • 8. krok: aktualizovat FA dle skutečně soutěžených cen a provozních nákladů a zkontrolovat, že nedošlo k více než 10%-ní změně ve výši finanční mezery.

7


3


FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA

Hlavním účelem finanční a ekonomické analýzy je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu, stanovení míry podpory a posouzení udržitelnosti projektu, případně i celého VH systému. U ekonomické analýzy je hlavním výstupem posouzení celospolečenských přínosů projektu. Obvykle se tato analýza provádí z hlediska vlastníka. Jestliže jsou vlastníkem a provozovatelem různé subjekty je zapotřebí, aby byla taktéž FA konsolidována za oba subjekty. Jinými slovy, je nutné pro výpočet FA/FEA vložit vstupní data získaná od provozovatele i od vlastníka VH infrastruktury. Pro stanovení výsledků FA je použita metodika diskontovaných peněžních toků, zpracovaná dle metodického pokynu vydaného EK. Hlavními výsledky zpracované FA jsou především následující údaje: • • •

Zhodnocení finanční návratnosti investice a vlastního (národního) kapitálu. Stanovení příspěvku Společenství, respektive výše podpory z OPŽP. Kontrola finanční udržitelnosti projektu ve smyslu tvorby dostatečné části čistých příjmů (tj. rozdíl mezi příjmy a provozními náklady), a to ve výši více než poloviny hodnoty původní investice na konci ekonomické životnosti daného prvku projektu. Finanční návratnost investice lze posoudit odhadem finanční čisté současné hodnoty (FNPV/C) a finanční míry návratnosti (FRR/C). Tyto ukazatele vyjadřují schopnost čistých příjmů zaplatit investiční náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů EU, měla by být FNPV/C záporná a FRR/C nižší, než diskontní sazba použitá ve FA. Všechny tyto zásady vycházejí z metodického pokynu EK, Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects.11 Výše příspěvku Společenství, potažmo výše dotace z OPŽP, se stanovuje v souladu s článkem 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Je nutné řádně zohlednit příjmy projektu tak, aby se příspěvek Společenství upravil v závislosti na hrubém rozpětí samofinancování a aby nedošlo k nadměrnému financování. Finanční udržitelnost je v ideálním případě stav, kdy by systém výběru poplatků (jako zdroj příjmů projektu) měl vycházet ze skutečné potřeby zdrojů a ceny by měly pokrývat přinejmenším náklady na provoz a údržbu, jakož i významnou část odpisů aktiv.12 3.1.

Stručný souhrn pojmů FA/FEA

Projekt vytvářející příjem Je definován v prvním odstavci článku 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 takto: „Pro účely tohoto nařízení se projektem vytvářejícím příjmy rozumí jakákoli operace zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, nebo jakákoli operace zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu.“ Vodohospodářské projekty jsou vždy projekty vytvářející příjem. Relevantní příjem je příjem dané investice a nikoliv příjem celého systému, jehož je projekt součástí. 11 12

http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf Citace z Pracovního dokumentu 4 – „Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů“

8



Příjmy a náklady Příjmy a náklady daného projektu pro účel finanční analýzy, musí být definovány jako „přírůstkové“ příjmy a náklady, tj. jako rozdíl mezi příjmy ve scénáři „s projektem“ a ve scénáři „bez projektu“, toto platí obdobně i pro položku nákladů. V případě, že scénář bez projektu nemá ani příjmy a ani náklady (projekt na tzv. „zelené louce“), jsou poté příjmy a náklady daného projektu zároveň přírůstkovými příjmy a náklady. Individuální projekt13 V Implementačním dokumentu OPŽP je „individuální projekt“ definován následovně: Je konkrétní ucelený projektový záměr, jehož celkové náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnout 25 milionů EUR. Za individuální projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. „skupinový projekt“ za předpokladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli a jeho celkové náklady nepřevýší hranici 25 milionů EUR. Velký projekt14 V Implementačním dokumentu OPŽP je „velký projekt“ definován následovně: Operace složená z řady prací, činností nebo služeb, které jsou určeny k dosažení nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy, s jasně určenými cíli, jejíž celkové náklady v případě životního prostředí přesahují 25 milionů EUR. Za velký projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů tzv. „skupinový projekt“, za předpokladu splnění výše uvedených kritérií (nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli) a za podmínky, že jeho celkové náklady převýší hranici 25 milionů EUR. Pro určení celkových nákladů projektu se započítává také DPH, které je součástí celkových nákladů projektu bez ohledu na jeho nezpůsobilost. Analýza nákladů a přínosů (CBA) Je souhrnná analýza, která je využívána k prokázání, zda je z ekonomického pohledu žádoucí daný projekt realizovat a zda jeho realizace přispěje k plnění cílů regionální politiky EU. Jestliže je výsledek posuzování kladný, je následně prokazováno, zda je příspěvek Společenství (z fondů EU) nutný pro zajištění finanční realizovatelnosti projektu. Plná analýza CBA (vyžadována pro velké projekty) se sestává z následujících analýz: finanční analýza, ekonomická analýza s analýzou citlivosti a riziková analýza. Finanční analýza (FA) Finanční analýza je jednou ze součástí CBA a musí být zpracovávána pro všechny projekty vytvářející příjmy, které nepodléhají pravidlům veřejné podpory. Hlavním účelem FA je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu. Mezi hlavní výsledky FA lze zařadit následující údaje: zhodnocení finanční návratnosti investice a vlastního (národního) kapitálu, stanovení příspěvku Společenství a kontrola finanční udržitelnosti projektu.

13 14

Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí. Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí.

9



Ekonomická analýza (EA) a citlivostní analýza Ekonomická analýza s analýzou citlivosti je jednou ze součástí CBA a musí být zpracována jako součást CBA pro tzv. „Velké projekty“, vytvářející příjmy. Hlavním účelem EA je prokázání celospolečenských přínosů předkládaného projektu. Citlivostní analýza je zaměřena na zjištění kritických proměnných projektu, a to jak z hlediska finanční analýzy, tak i z hlediska ekonomické anlaýzy. Provádí se tak, že se proměnné projektu postupně mění o určité procento a sledují se následné změny ukazatelů finanční i ekonomické výkonnosti. Referenční období Referenční období je časový horizont ve kterém je analýza počítána. Pro projekty v oblasti vodohospodářských služeb je časový horizont analýzy automaticky nastaven na dobu 30-ti let od uvedení projektu do provozu. V případě, že Zpracovatel používá položku „postupné uvádění projektu do provozu“, je délka analýzy o zadané roky prodloužena. Cenová úroveň Vzhledem ke skutečnosti, že v některých částech Modelu jsou používány tzv. „stálé ceny“ a v některých částech tzv. „běžné ceny“, je nezbytné tyto pojmy jednoznačně definovat. •

Stálé ceny jsou ceny, vyjádřené vždy k dané cenové úrovni, která je určena jako „základní“, např. k začátku roku 2007. Pokud pak od roku 2007 do roku 2008 dojde ke zvýšení cen výstavby o 5 % pouze z důvodu inflace cen stavebních prací, jsou náklady na tuto výstavbu v roce 2008 ve stálých cenách stejné, jako v roce 2007. Lze stručně shrnout, že stálé ceny jsou ceny „vyčištěné od vlivu inflace“. • Běžné ceny jsou naopak ceny „skutečné“, platné vždy k aktuálnímu (či uvažovanému) datu. Ve výše uvedeném případě je běžná cena výstavby v roce 2008 o 5 % vyšší, než běžná cena stejné výstavby v roce 2007. Běžné ceny jsou tedy ceny, které „zahrnují inflaci“. Diskontování Diskontování je analytický nástroj, kterým se srovnávají náklady, přínosy a finanční toky v čase a který vyjadřuje základní skutečnost, že peníze v budoucnu mají nižší hodnotu, než peníze v současnosti. Pro každý rok, kterým je daný tok peněz posunutý do budoucna, dojde ke snížení jeho hodnoty součinem s faktorem „1/(1 + r)“, kde „r“ je „diskontní sazba“ v procentech. Diskontní sazba je koeficient pro výpočet současné hodnoty předpokládaných budoucích hotovostních toků. Pro FA je „r“ nastaven na hodnotu navrženou EK ve výši 5 %, totéž platí pro ekonomickou analýzu, kde je ovšem diskontní sazba ve výši 5,5 %. NPV – Čistá současná hodnota Součet hotovostního toku v nultém roce (investičních výdajů) a všech budoucích toků (cash flow) plynoucích z investice, které jsou převedeny na jejich současnou hodnotu. Převod na současnou hodnotu se provádí diskontováním budoucích toků.

10



NPV/C – Čistá současná hodnota (bez podpory Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s jeho investičními náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů, měla by být NPV/C záporná (pokud projekt není v režimu veřejné podpory). Vyjadřuje celkovou návratnost projektu v korunách. NPV/K – Čistá současná hodnota (s podporou Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s investovaným kapitálem příjemce podpory, tj. s ohledem na to, jak jsou investiční náklady financovány (vč. odečtení příspěvku Společenství). Vyjadřuje návratnost „národního kapitálu“, investovaného do projektu v korunách. FRR – Finanční míra návratnosti Taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota (NPV) ve FA rovna nule. FRR/C – Finanční míra návratnosti (bez podpory Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s jeho investičními náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů, měla by být FRR/C nižší, než diskontní sazba použitá pro analýzu (tedy FRR/C < 5 %) tehdy, pokud projekt není v režimu veřejné podpory. Vyjadřuje celkovou návratnost projektu v procentech. FRR/K – Finanční míra návratnosti (s podporou Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s investovaným kapitálem příjemce podpory tj. s ohledem na to, jak jsou investiční náklady financovány (vč. odečtení příspěvku Společenství). Vyjadřuje návratnost „národního kapitálu“ investovaného do projektu v procentech. ENPV - Ekonomická čistá současná hodnota Současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a přínosů. V případě, že čistá současná hodnota je větší než nula, je projekt přijatelný. ERR – Ekonomická míra návratnosti Taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a přínosů (ENPV) v ekonomické analýze rovna nule. Poměr přínosů a nákladů (B/C) Podíl součtu všech přínosů plynoucích z investice, k nákladům na investici. Pokud je index větší než jedna, je následně projekt přijatelný. Faktor Aquis Hodnota environmentálních přínosů spojených s realizací projektů v této oblasti by měla být oceněna s ohledem na zprávu Evropské komise o „Přínosech souladu s environmentálním acquis pro kandidátské země“.15 Zpráva hodnotí přínosy plného souladu s environmentálními normami EU pro Českou republiku (stejně jako pro další přistupující země).

15

The Benefits of Compliance with the Environmental Acquis, ECOTEC Research and Consulting Limited, rok 2001. Praktický přístup k ekonomické analýze vodohospodářských projektů v rámci Fondu soudržnosti, listopad 2004.

11


3.2.


Výpočet míry podpory16

V rámci Modelu je implementován standardní přístup k výpočtu míry podpory, který je v souladu s metodickými dokumenty,17 publikovanými EK. Stručný popis výpočtu je uveden v sekci níže. Použité názvosloví je převzato z oficiálního zveřejněného překladu Přílohy XXI, Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Krok 1: stanovení míry nedostatku financování (R) Nejdříve je třeba určit „způsobilé výdaje“ (EE) v souladu s čl. 54.2 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006: EE = DIC – DNR Kde: EE jsou diskontované způsobilé výdaje, DIC jsou diskontované investiční náklady a DNR jsou diskontované čisté příjmy. Poté je míra nedostatku financování (R) stanovena jako: R = EE / DIC Krok 2: stanovení „částky rozhodnutí“ (DA) Je „částka, které se týká míra spolufinancování pro prioritní osu“ (čl. 40.2 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006: DA = EC * R Kde EC jsou nediskontované způsobilé náklady. Krok 3: stanovení (maximálního) výše příspěvku Společenství EU příspěvek = DA * CRpa Kde CRpa je maximální míra spolufinancování z fondů EU, určená pro prioritní osu dle rozhodnutí Komise, kterým byl přijat operační program (čl. 51.7 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006). Metodika výpočtu FA pro vodohospodářské projekty v ČR Metodika výpočtu FA pro vodohospodářské projekty v ČR byla vypracována na základě konzultací s JASPERS a následně byla předložena ke schválení EK. EK předloženou metodiku schválila na konci měsíce červnece 2008.

16 17

V Pracovním dokumentu 4 přeloženo jako „Stanovení výše grantu“ Pracovní dokument 4 – Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, EK, srpen 2006. Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, červen 2008.

12


3.3.


Definice „Tarifové oblasti“

Základním předpokladem pro správný výpočet FA/FEA je správné nastavení oblasti pro který je FA/FEA zpracována. Jako stavební kámen pro vymezení oblasti zpracování FA/FEA slouží tzv. „TARIFOVÁ OBLAST“ (dále jen „TO“). Tarifová oblast TO je oblast, pro kterou je připravena „Kalkulace nákladů na pitnou a odkanalizovanou vodu“ nebo „Náklady pro výpočet ceny pro vodné a stočné“ dle požadavků Ministerstva zemědělství.18 Vzhledem ke skutečnosti, že území působnosti jednotlivých vodárenských společností v České republice jsou v mnoha případech velmi rozsáhlá, TO je často výrazně větší než oblast, která bude mít z realizace projektu přímý užitek. V případě, že projekt řeší oblast s více TO (např. rekonstrukce sběrných systémů/ČOV v aglomeracích s různou výší ceny pro stočné), musí být analýza provedena pro každou TO odděleně. Výsledná výše podpory bude počítána z analýz, zpracovaných pro každou z TO (stejně jako u „skupinových projektů“). 3.4.

Definice Projektu na „zelené louce“

Projektem na zelené louce jsou definovány takové projekty, u nichž je projektem vybudována kompletně nová služba v podobě odvádění a čištění odpadních vod nebo zásobování pitnou vodou. Jako upřesňující kritérium pro stanovení projektu na zelené louce lze použít tzv. „Kritérium cenové kalkulace“. To znamená, že v případě, že pro danou službu neexistuje v současnosti cenová kalkulace a po realizaci projektu tato cenová kalkulace bude nově prováděna, jedná se vždy o projekt na zelené louce. V případě, že pro danou složku již cenová kalkulace existuje, nejedná se o novou službu a pro daný projekt bude muset být FA/FEA zpracována na základě Modelu pro Historická data. Typové příklady pro projekty na zelené louce jsou následující: 1. Výstavba kanalizace (vodovod neexistuje). 2. Výstavba vodovodu (kanalizace neexistuje). 3. Výstavba kanalizace a vodovodu. 4. Stávající vodovod a výstavba kanalizace. 5. Stávající kanalizace a výstavba vodovodu. V rámci analýzy není v položkách nákladů a příjmů (cash-flow) projektu počítáno s finančními toky (cash-flow), které jsou uskutečňovány mezi vlastníkem a provozovatelem podporované infrastruktury. Například nájemné, které je placeno vlastníkovi infrastruktury od provozovatele (je-li vlastník a provozovatel odlišný), není zohledňováno ani v příjmech ani v nákladech, protože jde o tok „uvnitř“ analyzovaného systému. Jinými slovy „hranice analyzovaného systému“ jsou okolo jak provozovatele, tak i vlastníka.

18

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. – Celkové vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné

13


3.5.


Základní modely provozování VH infrastruktury v ČR19

V ČR lze rozdělit provozování vodohospodářské infrastruktury do čtyřech základních kategorií: • • • •

Oddílný model. Model samostatného provozování (Obec provozuje sama). Vlastnický model. Smíšený model.

Oddílný model Provozování infrastruktury je realizováno na podkladě provozních smluv dle § 8 oVK, kdy oddílné provozní společnosti jsou společnosti s majetkovou účastí jiných (soukromých) subjektů než pouze vlastníka infrastruktury. Provozní společnosti mají pracovní síly, vlastní stroje a nářadí, budovy a pozemky, koncese, oprávnění a znalosti, nutné k zabezpečení provozování dle platné legislativy. Model samostatného provozování Obec si svou infrastrukturu provozuje sama případně některé činnosti nebo odborný dozor na základě servisní (nebo jiné obdobné) smlouvy zajišťují externí organizace (dodavatelé), přičemž odpovědnost za provozování a také výběr vodného a stočného zůstává na příslušné obci. Externí organizace v tomto modelu není provozovatelem infrastruktury a není oprávněna vybírat vodné a stočné. Vlastnický model Organizace odpovědná za provozování byla zřízena a je 100% ovládána jedním vlastníkem či vlastníky dotčené infrastruktury a provozuje ji na základě smlouvy nebo jiného místně platného pověření (dohody, vyhlášky, směrnice apod.). Provozovatel je tedy 100% ovládán/vlastněn (viz. § 66a odst. 2 a 3 obchodního zákoníku) vlastníkem či vlastníky infrastruktury. Smíšený model Smíšený model představuje situace, kdy provozovatel a vlastník infrastruktury je jedna a táž osoba odlišná od obce (na rozdíl od modelu samostatného provozování). Variantou smíšeného modelu je tzv. smíšený model provozování s participací soukromého kapitálu. V těchto případech se např. obec a soukromá společnost kapitálově podílí na subjektu, který je vlastníkem a zároveň provozovatelem infrastruktury.

19

Více informací viz dokument: Metodika pro žadatele, rozvádějící podmínky Přílohy č. 7 OPŽP, Podmínky přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007 – 2013.

14


4


POPIS MODELU „VH MODEL – ZELENÁ LOUKA“

VH model – zelená louka je vytvořen v softwarovém prostředí MS Excel, jeho struktura i způsob vyplnění jsou tak srozumitelné všem uživatelům se základní znalostí softwarového balíku MS Office, verzí 2003, resp. 2007. V podkapitolách níže je přiblížena struktura Modelu a vysvětleno použití Barevné konvence, která významně usnadňuje správné vyplnění Modelu a jeho následnou kontrolu. 4.1.

Struktura Modelu

Model je rozdělen do několika „tématických“ listů, kde jsou shromažďována data, která jsou si svojí povahou podobná. VH model – zelená louka obsahuje následující listy: • • • • • • • • • • • • • •

List „Info“ List „Zelená louka“ List „Modul priority 1“ List „Grafy“ List „Investiční náklady – běžné ceny“ List „Investiční náklady – stálé ceny“ List „Náklady a příjmy“ List „Výpočet míry podpory “ List „Zdroje financování“ List „Výstup pro SFŽP “ List „Ekonomická analýza List „Výstupy do žádosti - CZK“ List „Výstupy do žádosti - EUR“ List „Makroekonomická data“

V kapitole č. 4.3 - Vyplnění modelu „VH model – zelená louka“ - je popsán způsob vyplnění Modelu, respektující výše uvedenou strukturu a pořadí kladu listů. 4.2.

Barevná konvence a formát vstupních dat

Barevná konvence byla zavedena s cílem usnadnit Zpracovateli (Žadateli) orientaci a vyplnění Modelu, vč. následné kontroly vyplnění Modelu. Při jejím dodržení je minimalizováno riziko, že Zpracovatel (Žadatel) vyplní Model nesprávným způsobem, příp. opomene zadat důležitá data. Tmavě žluté buňky označují vstupní data, která musí Zpracovatel Modelu povinně vyplnit. Tyto buňky nejsou uzamčeny, tzn. že Zpracovatel FA/FEA může položky v buňkách kopírovat nebo mohou být tyto buňky propojeny s jiným souborem MS Excel. Data, která se zadávají do tmavě žlutých buněk, slouží ke kontrole ostatních zadaných vstupních dat nebo jsou nezbytná k zajištění správné funkce a výpočtu Modelu. Zpracovatel musí vyplnit všechny žlutě podbarvené položky i v případě, kdy je jejich hodnota nulová (tzn. Zpracovatel musí zadat hodnotu rovnu „0“). Světle žluté buňky jsou v Modelu počítány automaticky na základě zadaných vstupních dat (vyplněných v tmavě žlutých buňkách) nebo představují užitečné doplňující informace o charakteru daného projektu. Buňky nejsou uzamčeny, proto do nich lze vkládat, kopírovat nebo lze propojovat konkrétní data (případně text).

15



Je zapotřebí upozornit, že jestliže Zpracovatel změní předdefinované nebo vypočtené hodnoty, musí tyto změny detailně zdůvodnit ve zprávě k FA/FEA předkládaného projektu. Šedivé buňky v Modelu označují převážně dílčí záhlaví tabulek nebo takové buňky, které jsou vždy prázdné (nejsou relevantní) nebo obsahují hodnotu „0“. Tyto buňky Zpracovatel FA nemůže nijak měnit ani upravovat. Buňky, které nejsou vybarveny (bílé buňky), jsou v rámci Modelu dopočítávány automaticky. Buňky jsou uzamčeny a není možné je měnit. V některých případech se barva buněk mění, a to v závislosti na Zpracovatelem vyplněných vstupních datech, např. dle typu Žadatele (soukromý nebo veřejný subjekt) nebo délky výstavby (závisí na položce „Předpokládané datum zahájení realizace projektu“ a „Předpokládané datum ukončení realizace projektu“). Záporná čísla jsou v Modelu znázorňována dle účetního zvyku, tedy v závorkách. Hodnoty, které jsou v Modelu počítány, ale jejich hodnota je rovna = 0, jsou znázorněny „-„. 4.3.

Vyplnění modelu „VH model – zelená louka“

Pro zajištění korektního výpočtu a následného obdržení relevantních výsledků je nezbytné, aby Zpracovatel (Žadatel) při vyplňování postupoval v souladu s tímto Manuálem. Pouze při správném vyplnění všech údajů je Model funkční. To především znamená, aby Zpracovatel FA/FEA vkládal do Modelu nezbytná „minimálně požadovaná“ data (blíže viz kap. 4.2 Barevná konvence). Kromě toho formuluje SFŽP ČR následující doporučený postup při vyplňování Modelů Finanční a ekonomické analýzy. S cílem maximálně zjednodušit a usnadnit zpracování „VH modelu – zelená louka“, doporučuje SFŽP Zpracovatelům (Žadatelům) následující postup: 1. Zpracovatel přistoupí ke zpracování Modelu poté, co se důkladně seznámil se základními dokumenty souvisejícími s podáváním Žádosti o podporu z OPŽP, především Implementačním dokumentem OPŽP v aktuálním znění, částmi obecně platnými pro všechny prioritní osy a specificky platnými pro relevantní prioritní osu. 2. Zpracovatel se nejdříve seznámí s tímto Manuálem, závaznou osnovou Zprávy k „VH modelu – zelená louka“ (Příloha č. 1) a vypracovaným příkladem (Příloha č. 2). 3. Na základě těchto informací Zpracovatel (Žadatel) obstará podkladové materiály, potřebné pro řádné zpracování „VH modelu – zelená louka“, příp. bude konzultovat problémové okruhy s odpovědnými pracovníky SFŽP. 4. Následně Zpracovatel přistoupí k vyplnění Modelu a sestavení Zprávy. 5. Zpracovatel ukončí zpracování Modelu kontrolou relevance, úplnosti a správnosti dat zadaných do Modelu, a dále kontrolou formální, věcné i obsahové správnosti a úplnosti Zprávy, vč. požadovaných příloh.

16



Zpracovatel v rámci zpracování FA pro Individuální projekt vyplňuje následující listy: • List „Info“ • List „Zelená louka“ • List „Modul priority 1“ • List „Investiční náklady – běžné ceny“ • List „Zdroje financování“ • List „Výstup pro SFŽP“ Zpracovatel v rámci zpracování FEA pro Velký projekt vyplňuje, kromě listů pro Individuální projekt, rovněž následující listy: • • •

List „Výpočet míry podpory“ List „Ekonomická analýza“ List „Výstupy do žádosti - CZK“

Nedílnou součástí zpracování finanční a ekonomické analýzy je, vedle vyplnění Modelu, též zpracování Zprávy k FA/FEA (viz Příloha 1). Ve zprávě k FA/FEA musí Zpracovatel analýzy popsat zadané hodnoty nákladů a příjmů včetně jejich stanovení či odkazů na zdroj/e těchto hodnot. Případné úpravy přednastavených prognóz20 budou ve zprávě nejen popsány, ale i zdůvodněny!

20

Přednastavené prognózy slouží k výpočtu hodnot v průběhu celého období analýzy. V přednastavených prognózách jsou používána buď Zpracovatelem zadaná data nebo Modelem vypočtená data, nicméně přednastavené prognózy, které jsou umístěny v tmavě nebo světle žlutých buňkách, mohou být Zpracovatelem upraveny.

17


5


„INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY“

V Implementačním dokumentu OPŽP je „Individuální projekt“ definován následovně: Je konkrétní ucelený projektový záměr, jehož celkové náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnout 25 milionů EUR. Za individuální projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. „skupinový projekt“ za předpokladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli a jeho celkové náklady nepřevýší hranici 25 milionů EUR. V následujících kapitolách jsou detailně popsány jednotlivé listy, které Zpracovatel vyplňuje v případě zpracování FA pro Individuální projekt. 5.1.

List „Info“

Základní data, která musí Zpracovatel analýzy na listu „Info“ vyplnit, jsou souhrnné údaje jak o Žadateli tak i samotném projektu, ke kterému je Model zpracováván. Údaje uvedené v tomto listu, musí být v souladu s údaji uvedenými v BENE-FILLu.21 V rámci listu „Info“ je v rámečku uvedeno znění textu o seznámení se Zpracovatele, resp. Žadatele se zpracovávaným Vodohospodářským modelem a to dle příslušného manuálu, vč. dokumentů s tím souvisejících. List „Info“ musí být podepsán a stvrzen Žadatelem o dotaci z OPŽP a Zpracovatelem Modelu.

Obrázek 1: List „Info“

21

Odkazuje na platný formulář žádosti, který Žadatel vyplňuje v elektronickém prostředí BENE-FILL

18



Tabulková část „Identifikace Žadatele a projektu“ V rámci tohoto listu musí Zpracovatel vyplnit následující údaje: • • • •

• • • •

•

•

•

• •

22

Žadatel [buňka F6]: Uvést jméno/název Žadatele, který předkládá Žádost na projekt. Název projektu [buňka F7]: Uvést přesný název projektu, který je/bude uváděn ve všech souvisejících dokumentech k Žádosti na projekt. ID projektu [buňka F8]: Uvést identifikační číslo projektu (ID projektu), které odpovídá číslu, vygenerovanému v BENE-FILLu. Kontaktní osoba Žadatele [buňka F9]: Zpracovatel uvede jméno osoby, která je kontaktní osobou Žadatele v rámci předložené Žádosti na projekt (příloha Žádosti – „Doklad, kterým je určena osoba pověřená jednáním se SFŽP ČR“). Sídlo Žadatele [buňka F10]: Zpracovatel uvede adresu Žadatele, který předkládá Žádost do OPŽP, adresa musí být shodná s údajem v BENE-FILLu. Telefon [buňka F11]: Zpracovatel vyplní telefonní číslo na kontaktní osobu, uvedenou v buňce F9. E-mail [buňka F12]: Zpracovatel vyplní kontaktní e-mail na kontaktní osobu, uvedenou v buňce F9 nebo e-mail na žádající subjekt (nemá-li kontaktní osoba e-mail). Prioritní osa (číslo) [buňka F14]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována na číslo prioritní osy 1, které odpovídá prioritní ose, do které svým zaměřením projekt spadá a pro kterou je Model vytvořen. Zařazení projektu do uvedené prioritní osy musí být v souladu Implementačním dokumentem OPŽP. Prioritní osa (text) [buňka K14]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována s přesným zněním textu prioritní osy (Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní), která je uvedena v buňce F14. Přesné znění zadané prioritní osy odpovídá Implementačním dokumentu OPŽP. Oblast podpory (číslo) [buňka F15]: Zpracovatel má možnost vybrat v rámci položky jednu z možností relevantní oblasti podpory 1.1 – „Snížení znečištění vod“, 1.2 – „Zlepšení jakosti pitné vody“ a nebo kombinaci obou oblastí podpory 1.1 a 1.2. Možnost výběru uvedených oblastí podpory vychází ze zadaného čísla prioritní osy v buňce F14. Oblast podpory (text) [buňka K15]: Na základě vyplněné položky „Oblast podpory (číslo)“ [buňka F15] se automaticky vyplní název odpovídající oblasti podpory. Přesné znění názvů oblastí podpory odpovídá definici, dle Implementačního dokumentu OPŽP. Druh projektu (text) [buňka K16]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je standardně předdefinována s textem ve znění „Projekt na zelené louce“ (tzn. jedná se o zcela novou výstavbu). Míra spolufinancování prioritní osy [buňka F16]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je standardně nastavena na hodnotu 85 %.22

Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí, „podpora bude poskytována z prostředků Fondu soudržnosti s maximální hranicí do 85 % celkových způsobilých veřejných výdajů“.

19


• •

• • • • •

•

•


Zahájení finanční analýzy (rok) [buňka I19]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Buňka je standardně nastavena na rok 2007 a to z důvodu možnosti započítání způsobilých nákladů projektu. Referenční období finanční analýzy (let) [buňka I20]: Zpracovatel položku nevyplňuje. V rámci Vodohospodářského modelu – zelená louka je standardně přednastavena položka na délku referenčního období analýzy na 30 let. Předpokládané datum zahájení realizace projektu (dd/mm/rrrr) [buňka I22]: Zpracovatel vyplní předpokládané datum zahájení stavebních a montážních prací na projektu v požadovaném formátu. Předpokládané datum ukončení realizace projektu (dd/mm/rrrr) [buňka I23]: Zpracovatel vyplní předpokládané datum ukončení stavebních a montážních prací na projektu v požadovaném formátu. Tzn. délka výstavby (měsíců) [buňka I24]: Zpracovatel položku nevyplňuje, hodnota je dopočítána automaticky. Cenová úroveň nákladů a výnosů (rok) [buňka I26]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Cenová úroveň je standardně nastavena na cenovou úroveň roku, kdy je vyhlášena daná výzva do OPŽP. Kategorie projektu (Individuální/Velký) [buňka I27]: Zpracovatel zvolí charakter projektu s ohledem na předpokládané celkové náklady projektu (vč. DPH) a předpokládaný kurz EUR v době schválení projektu Řídícím orgánem23. Zpracovatel pro určení charakteru projektu vychází z Definice pro „Velké projekty“, uvedené v Implementačním dokumentu OPŽP v platném znění. Způsob přepočtu směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty je dán Metodickým pokynem Ministerstva financí.24 Má Žadatel nárok na vrácení DPH? (ANO/NE/částečně) [buňka I29]: Zpracovatel vyplní položku v závislosti na charakteru žádajícího subjektu. V případě, že žádající subjekt má nárok na vrácení DPH, vybere v této buňce Zpracovatel možnost ANO. V případě, že žádající subjekt nemá nárok na vrácení DPH, vybere Zpracovatel možnost NE. V případě že Žadatel má nárok na vrácení DPH pouze u vybraných položek (některé z položek uvedených na listu: „Investiční náklady-běžné ceny“), musí Zpracovatel vybrat možnost „částečně“ (na listu „Investiční náklady-běžné ceny“ následně určí položky u kterých nemá nárok na odpočet DPH). Má Žadatel nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory? (ANO/NE) [buňka I31]: Zpracovatel vybere možnost NE v případě, že Žadatel nemá nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory. V jiném případě vybere Zpracovatel možnost ANO. Jestliže zvolena možnost ANO, musí být splněny všechny níže uvedené podmínky: o FA zahrnuje pouze jeden subjekt, nikoliv více subjektů (například u analýzy kde je rozdílný provozovatel a vlastník, nesmí být uplatněna daň z příjmů).

23 Orientační dobu od předložení projektu po jeho schválení ŘO může Zpracovatel určit na základě Schématu schvalování velkých projektů OPŽP, uvedeného v Příručce pro žadatele v platném znění. 24 Příloha č. 1 - Pokyn pro použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty, Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 – 2013.

20



o Projekt zahrnuje podstatný rozsah činností daného subjektu – projekt nesmí představovat pouze malou dílčí část obchodních činností daného subjektu. o Žadatel je komerční subjekt s povinností platit daň z příjmů. • Žadatel je veřejný nebo soukromý subjekt? (veřejný/soukromý) [buňka I33]: Zpracovatel vybere v položce jednu z možností, a to dle charakteru žádajícího subjektu. Při výběru Zpracovatel postupuje v souladu s Implementačním dokumentem OPŽP v platném znění a v souladu s relevantními Směrnicemi MŽP. • Pokud je Žadatel veřejný subjekt, jaký typ? (obec/kraj/ostatní veřejný) [buňka I34]: V případě, že Žadatelem je město nebo obec, vybere Zpracovatel možnost „obec“, pokud je Žadatelem kraj, vybere možnost „kraj“ a pokud je Žadatelem např. příspěvková organizace nebo jiný „veřejný subjekt“, vybere možnost „ostatní veřejný“,více viz. 5.1. 5.2.

List „Zelená louka“

V rámci tohoto listu jsou uvedeny všechny potřebné položky (vyjma investičních nákladů), které jsou hlavními vstupními položkami/parametry pro výpočet Modelu FA. Všechna data, která jsou na tomto listu vyplněna, jsou automaticky propojena na list „Modul priority 1“. Zpracovatel analýzy vyplňuje pouze ty položky (buňky), které jsou podbarveny buď sytě nebo světle žlutou barvou. Podbarvení jednotlivých položek je uskutečněno v závislosti na zvoleném rozsahu projektu více viz. položka „rozsah projektu“. Vzhledem ke skutečnosti, že jsou data na tomto listu vyplňována pouze buď pro rok uvedení projektu do provozu (tabulková část „Projekt“) nebo za aktuální rok zpracování analýzy (tabulková část „Zbytek systému“), nemusela by tudíž zadaná data v následujících letech analýzy odpovídat jejich předpokládanému vývoji. Z tohoto důvodu má Zpracovatel možnost data v jednotlivých letech na listu „Modul priority 1“ upravit. Pro snadnější orientaci při vyplňování listu je pro Zpracovatele zavedena tzv. navigace (řádek 3), která slouží k rychlému přechodu mezi tabulkovými sekcemi, které musí Zpracovatel analýzy v rámci požadovaných vstupních dat vyplnit.

Obrázek 2: List „Zelená louka“ – Navigace

List „Zelená louka 1“ je rozdělen na následující tabulkové části: • • •

Tabulka „Domů. Tabulka „Projekt“. Tabulka „Zbytek systému“.

21



Tabulka „Domů“

Obrázek 3: List „Zelená louka“ – Domů

V rámci tabulkové části vyplní Zpracovatel údaje, týkající se obecných vstupních parametrů, rozsahu projektu a druhu provozování (po realizaci projektu). •

Výběr kraje [buňka E7]: Tento parametr charakterizuje ekonomické postavení obyvatel jednotlivých regionů v rámci České republiky, pro účely výpočtu sociálně únosné ceny jako součtu cen pro vodné a stočné: 1. Zpracovatel volí index na základě geografické polohy TO, do které projekt spadá a regionu, ve kterém se TO nachází. 2. Pokud TO zasahuje do dvou a více regionů, Zpracovatel postupuje dle následujícího vzorce:

In =

i1 . p1 + i2 . p2 ....+ i x . p x p1 + p2 +....+ p x

kde: I

celkový index

i1

index ekonomické charakteristiky regionu 1

p1

počet obyvatel regionu 1, spadající do TO

i2

index ekonomické charakteristiky regionu 2

p2

počet obyvatel regionu 2, spadající do TO

ix

index ekonomické charakteristiky regionu x

px

počet obyvatel regionu x, spadající do TO

3. Zpracovatel vloží hodnotu I do tabulky „Krajský index čistých příjmů domácností“ a to do položky Uživatelský vstup. Dále postupuje jako v bodě 1), z nabízených indexů vybírá první hodnotu, která je rovna hodnotě Uživatelského vstupu. • •

Index regionální ekonomické charakteristiky [buňka E8]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka se vyplní automaticky, a to na základě vyplněné položky v [buňka E7]. Rozsah projektu [buňka B11]: Zpracovatel musí vybrat jeden z předdefinovaných rozsahů projektu. Na základě zvoleného rozsahu projektu jsou automaticky žlutě podbarveny buňky a to buď pouze v tabulkové části

22



„Projekt“ nebo v obou tabulkových částech současně, „Projekt“ a „Zbytek systému“. o Výstavba kanalizace – v TO neexistuje kanalizace. o Výstavba vodovodu – v TO neexistuje vodovod. o Výstavba kanalizace a vodovodu – v TO neexistuje vodovod ani kanalizace. o Stávající vodovod a výstavba kanalizace – v TO existuje vodovod, ale neexistuje kanalizace. o Stávající kanalizace a výstavba vodovodu – v TO existuje kanalizace, ale neexistuje vodovod. • Druh provozu [buňka B13]: Stejně jako u projektů na základě historických dat, tak v případě projektů na zelené louce, vybere Zpracovatel stávající typ provozování druhé složky (vodovod nebo kanalizace), pokud již druhá složka existuje. V případě, že v rámci předkládaného projektu je řešena pouze výstavba na zelené louce, musí Zpracovatel vybrat druh provozování v souladu s čestným prohlášením o způsobu zajištění provozu investice, který dokládá k Žádosti o dotaci z OPŽP. V rámci tohoto manuálu jsou dané typy provozování blíže vysvětleny viz. kapitola 3.5 Zvolený druh provozování má přímý vliv na započtení buď odpisů hmotného majetku nebo nájemného do provozních nákladů (více viz. list „Modul priority 1“)! o Smíšený model. o Oddílný model s dominantním vlivem veřejného vlastnictví. o Oddílný model bez dominantního vlivu veřejného vlastnictví. o Samostatné provozování. o Vlastnický model • Iterativní výpočet spotřeby vody? [buňka B15]: Zpracovatel může v rámci položky vybrat jednu z možností „Ano“ či „Ne“. Položka může být nastavena na hodnotu „Ne“ pouze v případě, kdy jsou data zadávána do Modelu (nedochází k iteracím po každém zadání dat). Po ukončení zadávání dat musí být položka nastavena na „Ano“! Způsob zadávání vstupních dat pro projekty na „zelené louce“ Data pro oblast pitné vody jsou zadávána do sloupce [E], pro oblast odpadní vody do sloupce [G]. Data musí být vyplněna k roku uvedení projektu do provozu. U projektů na zelené louce je u následujících dvou typových příkladů: 1. Stávající vodovod a výstavba kanalizace – v TO existuje vodovod, ale neexistuje kanalizace. 2. Stávající kanalizace a výstavba vodovodu – v TO existuje kanalizace, ale neexistuje vodovod. nutné rozlišit jednotlivé TO pro dané složky a následně dle toho zadávat relevantní data do jednotlivých položek a relevantních tabulek („Projekt“ versus „Zbytek systému“).

23



V případě příkladu 1: TO pro pitnou vodu (sloupec E) zadáván dle TO současné cenové kalkulace pro vodné (tato TO může ve většině případů přesahovat hranice realizovaného projektu). Relevantní vstupní data se zadávají do tabulky – Zbytek systému (řádky 66-130). TO pro odpadní vodu (sloupec G) je dán hranicí dané aglomerace, ve které je projekt realizován. Vstupní data se zadávají do tabulky – Projekt (řádky 21-61). V případě příkladu 2: TO pro pitnou vodu (sloupec E) je dán hranicí dané aglomerace, ve které je projekt realizován. Vstupní data se zadávají do tabulky – Projekt (řádky 21-61). TO pro odpadní vodu (sloupec G) je zadáván dle TO současné cenové kalkulace pro stočné (tato TO může ve většině případů přesahovat hranice realizovaného projektu). Relevantní vstupní data se zadávají do tabulky – Zbytek systému (řádky 66-130). V ostatních možných případech, tj. pouze výstavba vodovodu či kanalizace, kde druhá složka neexistuje, je vždy TO určena hranicí dané aglomerace, ve které je projekt realizován. Relevantní vstupní data se zadávají vždy do tabulky – Projekt (řádky 21-61). Tabulka „Projekt“

Obrázek 4: List „Zelená louka“ – Projekt

24



V rámci tabulkové části vyplní Zpracovatel údaje bezprostředně související s realizací projektu. Zpracovatel vyplňuje data pouze do žlutě podbarvených buňek (automatické podbarvení v závislosti na zvolené položce „Rozsah projektu“). •

Populace a pokrytí vodohosp. službami: o Počet obyvatel v tarifové oblasti [buňka E21]: Položka je pouze orientační a slouží pouze jako referenční hodnota pro posouzení „napojenosti“ obyvatel na VH infrastrukturu. Informace o celkovém počtu obyvatel v dané TO jsou zadávány k roku uvedení projektu do provozu. Vždy se jedná o TO související s daným projektem. V případě, že nejsou TO pro vodovod a kanlizaci shodné, je vhodné do položky zadat počet obyvatel z větší TO, počet obyvatel z druhé TO musí být uveden ve zprávě k FA/FEA. o Počet připojených obyvatel [buňka E22]: Zpracovatel vyplní celkový počet obyvatel, který se vlivem realizace projektu připojí na vodovod. Např. jestliže uvedení projektu do provozu je v polovině daného roku, musí být počet obyvatel připojených v rámci projektu vypočten jako průměr počtu obyvatel za celý rok, tzn. v případě uvedení projektu do provozu v polovině roku, bude počet připojených obyvatel v prvním roce provozu roven pouze polovině obyvatel. Celkový počet obyvatel, kteří budou dle předkládané Žádosti na projekt připojeni, musí být ve FA/FEA deklarován k předpokládanému termínu předložení závěrečného vyhodnocení akce.

o Počet připojených obyvatel [buňka G22]: Zpracovatel vyplní celkový počet obyvatel, který se vlivem realizace projektu připojí na kanalizaci. Např. jestliže uvedení projektu do provozu je v polovině daného roku, musí být počet obyvatel připojených v rámci projektu, vypočten jako průměr počtu obyvatel za celý rok, tzn. v případě uvedení projektu do provozu v polovině roku, bude počet připojených obyvatel v prvním roce provozu roven pouze polovině obyvatel. Celkový počet obyvatel, kteří budou dle Žádosti na projekt připojeni, musí být ve FA deklarován k předpokládanému termínu předložení závěrečného vyhodnocení akce. • Spotřeba vody, produkce odpadní vody: o Průměrná denní spotřeba vody na 1 člena domácnosti (l/os*den) [buňka E26]: Zpracovatel vyplní průměrnou denní spotřebu vody na osobu a den. Jestliže nejsou známy data o spotřebě vody v dané TO (z existujícího vodovodu) musí být tato hodnota stanovena na základě odborného odhadu nebo převzata z projektové dokumentace. Nejčastěji je hodnota spotřeby vody v ČR v intervalu 70 – 130 l/os*den. Nicméně Zpracovatel může zadat spotřebu vody v intervalu 10 – 160 l/os*den, jestliže je zadaná spotřeba vody mimo standardní interval (70 – 130 l/os*den), je nutné tuto hodnotu detailně zdůvodnit ve zprávě FA. o Celková fakturovaná voda na 1 člena domácnosti (m3/rok) [buňka E29] a [buňka G29]: Zpracovatel položku nevyplňuje, položka se dopočítá automaticky v požadovaných jednotkách, dle zadané hodnoty spotřeby vody viz. [buňka E26]. o Celková fakturovaná voda - jiné (m3/rok) [buňka E30] a [buňka G30]: Objem fakturované vody od zákazníků, kteří jsou připojeni na kanalizaci. Do fakturovaného objemu nesmí být započítány domácnosti a významní znečišťovatelé.

25



o Celková fakturovaná voda – významní znečišťovatelé (m3/rok) [buňka G31]: Objem fakturované vody od významných znečišťovatelů, kteří vypouštějí odpadní vodu pocházející z jiného použití, než je hygienické / sociální použití a odpadní voda z malých kuchyní. Návodem pro určení, co je ‘významný’ znečišťovatel může být následující definice: každý jednotlivý zdroj se zatížením větším než 1 000 EO BSK5 nebo 120 kg den-1 CHSK. • Celková produkce vody a odpadní vody: o Voda převzatá (m3/rok) [buňka E35]: Položka je vyplňována na základě obvyklých vodohospodářských definic. o Voda předaná (objem prodané vody) (m3/rok) [buňka E36]: Položka je vyplňována na základě obvyklých vodohospodářských definic. o Objem dešťových a balastních vod (čištěných na ČOV) (%) [buňka G37]: Zpracovatel vyplní hodnotu předpokládaného množství dešťových a balastních vod jako % z celkového objemu odpadních vod. Následně je hodnota přičtena do položky „odpadní voda vyčištěná“ – list „Modul priority 1“. • Příjmy v tarifové oblasti: o Cena pro vodné bez DPH (Kč/m3) [buňka E41]: Zpracovatel vyplní předpokládanou cenu pro vodné bez DPH. Hodnota musí být zadána v cenové úrovni roku zpracování analýzy (list „Info“, buňka I26). Výše ceny by měla být stanovena s ohledem na udržitelnost projektu, tj. cena by měla pokrývat přinejmenším náklady na provoz a údržbu, jakož i významnou část odpisů aktiv. V případě, že tato podmínka není splněna, Model cenu automaticky přepočítá. o Cena pro stočné bez DPH (Kč/m3) [buňka G42]: Zpracovatel vyplní předpokládanou cenu pro stočné bez DPH. Hodnota musí být zadána v cenové úrovni roku zpracování analýzy (list „Info“, buňka I26). Výše ceny by měla být stanovena s ohledem na udržitelnost projektu, tj. cena by měla pokrývat přinejmenším náklady na provoz a údržbu, jakož i významnou část odpisů aktiv. V případě, že tato podmínka není splněna, Model cenu automaticky přepočítá. o Průměrné zvýšení ceny za zvýšené znečištění (Kč/m3) [buňka G43]: Průměrné zvýšení ceny za zvýšené znečištění od případných významných znečišťovatelů, kteří se vyskytují (budou čištěni) v TO viz. [buňka G31]. Hodnota musí být zadána v cenové úrovni roku zpracování analýzy (list „Info“, buňka I36). o Jednorázový nebo nestandardní příjem projektu (tis. Kč/rok) [buňka E44] a [buňka G44]: Zpracovatel má možnost vyplnit do světle žluté buňky případný jednorázový nebo nestandardní příjem. Za jednorázový příjem lze považovat např. přímou finanční spoluúčast občanů na realizaci projektu. Finanční částka je většinou hrazena v roce připojení na infrastrukturu. Za nestandardní příjem lze např. považovat úhrady části cen za vodné/stočné, které platí města a obce za „své“ občany. Hodnoty musí být zadány v cenové úrovni roku zpracování analýzy (list „Info“, buňka I26). Tato položka nesmí být Zpracovatelem FE/FEA využívána k vědomému obcházení splnění podmínky Udržitelnosti daného projektu. SFŽP si vymezuje možnost budoucí kontroly skutečného plnění této položky v období po ukončení realizace a zahájení provozní fáze projektu.

26



o Úspěšnost výběru pohledávek (vodné/stočné) (%) [buňka E45] a [buňka G45]: Tento ukazatel udává v procentuálním vyjádření poměr nikdy nezaplacených pohledávek k celkovým pohledávkám spojených s danou službou. Pojem "nikdy nezaplacené" nelze zaměňovat s účetní klasifikací "nedobytné pohledávky" (tedy pohledávky, které se nacházejí v nějakém časovém horizontu po splatnosti). Do výpočtu daného ukazatele by měly být zahrnuty pouze ty pohledávky, které skutečně nikdy dlužník neuhradí. Položka by se měla pohybovat v rozmezí 99 % - 100 %. Informaci by měl poskytnout Zpracovateli FE/FEA současný provozovatel dané složky. U projektů na zelené louce je pro danou složku doporučováno standardně nastavit 99,5 %. • Technické parametry: o Délka sítě (Km) [buňka E49] a [buňka G49]: Zpracovatel vyplní předpokládanou délku nově budované vodovodní sítě, resp. kanalizačního sběrného systému, která bude realizována vlivem projektu. • Náklady na provoz a údržbu: o Fixní náklady (tis. Kč/rok) [buňka E53]: Zpracovatel vyplní fixní náklady pro rok uvedení projektu do provozu buď pouze za jednu oblast (dle rozsahu projektu) nebo jako součet fixních nákladů za obě oblasti dohromady. Výše nákladů musí být zadána v cenové úrovni roku zpracování analýzy (list „Info“, buňka I26). Fixní náklady se nemění v závislosti na objemu - typickým příkladem fixních nákladů jsou osobní náklady na zaměstnance. Dle vypočtených provozních nákladů by měla být stanovena cena pro vodné/stočné. Ve Zprávě k FA/FEA musí být detailně popsáno jaké nákladové položky do fixních nákladů byly započítány. o Variabilní náklady (Kč/m3) [buňka E53] a [buňka G53]: Zpracovatel vyplní hodnotu jednotkových variabilních nákladů pro oblast pitné vody, resp. odpadní vody pro rok uvedení projektu do provozu. Výše nákladů musí být zadána v cenové úrovni roku zpracování analýzy (list „Info“, buňka I26). Variabilní náklady se mění v přímé závislosti s objemem typickým příkladem variabilních nákladů je spotřeba elektrické energie. Dle vypočtených provozních nákladů by měla být stanovena cena pro vodné/stočné. Ve Zprávě k FA/FEA musí být detailně popsáno jaké nákladové položky do variabilních nákladů byly započítány. • Postupné uvádění projektu do provozu: Vyplnění údajů v rámci položek je relevantní v takovém případě, kdy se předpokládá postupné uvádění části/í infrastruktury do provozu, před definovaným předpokládaným datem ukončení realizace projektu – list „Info“ [buňka I23]. Celkový počet obyvatel, kteří dle Žádosti na projekt budou připojeni, musí být ve FA/FEA deklarován k předpokládanému termínu předložení závěrečného vyhodnocení akce. o Počet obyvatel připojených na vodovod – kumulativně (%) [buňka E58], [buňka F58], [buňka G58]: Kumulativní procento napojování počtu obyvatel v daném roce na vodovod. V roce uvedení projektu do provozu musí být počet obyvatel napojených vlivem realizace projektu roven 100 %. Procento / počet obyvatel připojených v průběhu realizace projektu, musí být počítán jako roční průměr počtu připojených obyvatel. Na počátku roku je připojeno 0 obyvatel, v polovině roku je připojeno 300 obyvatel a do

27



konce roku již nikdo nový připojen nebude, následně je průměrný počet obyvatel připojených na infrastrukturu v daném roce roven 150. o Počet obyvatel připojených na kanalizaci – kumulativně (%) [buňka E59], [buňka F59], [buňka G59]: Kumulativní procento napojování počtu obyvatel v daném roce na kanalizaci. V roce uvedení projektu do provozu musí být počet obyvatel napojených vlivem realizace projektu roven 100 %. o Délka vodovodní distribuční sítě – kumulativně (%) [buňka E60], [buňka F60], [buňka G60]: Kumulativní procento délky vodovodu, který bude realizován a zprovozněn v daném roce. V roce uvedení projektu do provozu musí být délka infrastruktury realizována projektem rovna 100 %. o Délka kanalizačního sběrného systému – kumulativně (%) [buňka E61], [buňka F61], [buňka G61]: Kumulativní procento délky kanalizace, která bude realizována a zprovozněna v daném roce. V roce uvedení projektu do provozu musí být délka infrastruktury, realizovaná projektem, rovna 100%. Tabulka „Zbytek systému“ Hodnoty v tabulkové části jsou vyplňovány pouze v tom případě, kdy již v místě realizace projektu existuje druhá složka systému než ta, která bude vlivem projektu realizována. V případě, že je v položce „rozsah projektu“ [buňka B11] vybrána jedna z možností „Stávající kanalizace a vybudování nového vodovodu“ nebo „Stávající vodovod a výstavba nové kanalizace“, jsou v rámci tabulkové části (pro danou oblast) automaticky žlutě podbarveny relevantní položky. Způsob zadávání dat pro Zbytek systému a definici TO pro druhou složku je detailně uveden v úvodu relevantní části tohoto Manuálu. Ukázkové příklady pro stanovení TO a zadání vstupních dat: 1. V rámci projektu je řešena zcela nová výstavba kanalizace a ČOV v rámci aglomerace jedné obce, která bude tvořit zcela novou službu a tím i novou TO pro danou obec. Všechna relevantní data o projektu budou zadána pro novou TO do tabulky „Projekt“. V místě projektu již existuje stávající vodovod, který tvoří TO regionálního rozsahu. Všechna data (v tomto případě vodovod) musí být zadávána do tabulkové části „Zbytek systému“ dle TO, která tvoří zmíněný celý region. 2. V rámci projektu je řešena zcela nová výstavba kanalizace a ČOV ve dvou sousedících obcích – po realizaci projektu budou obce tvořit jednu TO (jednotná cenová kalkulace). V obou obcích již existuje stávající vodovod, ovšem každé město tvoří pro oblast vodovodů samostatnou TO. Data (v tomto případě vodovod), která jsou zadávána v částech: Populace a pokrytí vodohosp. službami, Spotřeba vody, Produkce odpadní vody, Celková produkce vody a odpadní vody, Technické parametry, Hodnota infra. majetku v pořizovací ceně r. 2006 (dle Metodického pokynu MZe25) budou zadávána do tabulkové části „Zbytek systému“ jako prostý součet hodnot. Data, která jsou zadávána v části: Cena pro vodné, musí být určena na základě konsolidace kalkulací v daných TO tzn. součet nákladů/součet objemů. 25

Ministerstvo zemědělství Č.j.: 8114/2007-16000 - Metodický pokyn pro orientační ukazatele výpočtu pořizovací (aktualizované) ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací, pro Plány rozvoje vodovodů a kanalizací a pro Plány finacování obnovy vodovodů a kanalizací.

28



Obrázek 5: List „Zelená louka“ – Zbytek systému

Položky v tabulkové části „Zbytek systému“, které jsou shodné s položkami v tabulkové části „Projekt“ a tudíž již byly v rámci tabulkové části „Projekt“ popsány, z důvodu přehlednosti již popisovány nejsou. • • •

Populace a pokrytí vodohosp. službami – viz. tabulková část „Projekt“ Spotřeba vody, produkce odpadní vody – viz. tabulková část „Projekt“ Celková produkce vody a odpadní vody: o Voda vyrobená (m3/rok) [buňka E79]: Položka je vyplňována na základě obvyklých vodohospodářských definic. o Voda převzatá (m3/rok) [buňka E80] – viz. tabulková část „Projekt“. o

Voda předaná (m3/rok) [buňka E81] – viz. tabulková část „Projekt“.

o Odpadní voda odváděna volnými kanalizačními výúsťmi (m3/rok) [buňka G82]: Zpracovatel vyplní hodnotu objemu odpadní vody, odváděné volnými kanalizačními výúsťmi, a to na základě odhadu (hodnota při silném dešti). o Odpadní voda vyčištěná (m3/rok) [buňka G83]: Odpadní voda vyčištěná znamená objem vody, který proteče přes ČOV v průběhu daného roku, kdy je tento objem měřen. o Průměrný přítok za bezdeštného počasí za daný rok (m3/rok) [buňka G84]: Průměrný přítok na ČOV za bezdeštného počasí v daném roce je využíván pro výpočet objemu balastních vod. Hodnota je důležitá pro

29


•


správný výpočet provozních úspor z důvodu zkvalitnění kanalizace. Za předpokladu, že nedojde k únikům z kanalizace, nejnižší možná hodnota je objem fakturované vody; nejvyšší možná hodnota je objem vody vyčištěné. Přesná hodnota pro tyto proměnné však nemusí být známa. V případech, kdy je projekt převážně zaměřen na zkvalitnění (rekonstrukci) kanalizace měl by Zpracovatel provést stanovení výše bezdeštného přítoku následujícím způsobem: Při použití denních/týdenních hodnot přítoku odpadní vody na čistírnu: Zpracovatel zvažuje nejnižších 25 % hodnot (91 denních hodnot, 13 týdenních) – nebo takové rozpětí hodnot, o němž se provozovatel domnívá, že je reprezentativním vzorkem pro průměrný bezdeštný přítok, a vypočítá průměr těchto hodnot, následně je přepočítá na roční průměr. Příjmy v tarifové oblasti: o Cena pro vodné bez DPH (Kč/m3) [buňka E88] – viz. tabulková část „Projekt“. o Cena pro stočné bez DPH (Kč/m3) [buňka G89] – viz. tabulková část „Projekt“. o Objem odpadní vody s měřeným zvýšeným znečištěním (m3/rok) [buňka G90]: Objem fakturované vody od významných znečišťovatelů, kteří vypouštějí odpadní vodu pocházející z jiného použití, než je hygienické / sociální použití a odpadní voda z malých kuchyní. Návodem pro určení, co je ‘významný’ znečišťovatel může být následující definice: každý jednotlivý zdroj se zatížením větším než 1 000 EO BSK5 nebo 120 kg den-1 CHSK. o Průměrné zvýšení tarifu ke zvýšenému znečištění (Kč/m3) [buňka G91] – viz. tabulková část „Projekt“.

o Úspěšnost výběru pohledávek (vodné/stočné) (%) [buňka E93] a [buňka G93] – viz. tabulková část „Projekt“. • Technické parametry: o Délka sítě (Km) [buňka E97] a [buňka G97]: Zpracovatel vyplní délku stávající vodovodní sítě, resp. kanalizačního sběrného systému v TO. • Hodnota infra. majetku v pořizovací ceně r. 2006: o Pojmem „Hodnota infra. majetku“ je předpokládaná cena pořízení stávající infrastruktury v cenové úrovni přelomu let 2006/2007. Tato hodnota se počítá na základě aktuální metodiky Ministerstva zemědělství Č.j.: 8114/2007-16000 pro orientační ukazatele výpočtu pořizovací (aktualizované) ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací, pro Plány rozvoje vodovodů a kanalizací pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací, který zajišťuje jednotný postup pro výpočet pořizovací (aktualizované) ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací podle § 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a příloh č. 1 až 4 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon, ve znění pozdějších předpisů. Je třeba orientačně dělit celkové ceny dle zde uvedených kategorií (stavební části – liniové stavby a jiné, a zařízení).

30


•


Náklady na provoz a údržbu:

Struktura a členění provozních nákladů, které jsou v rámci Modelu požadovány, jsou v souladu s vyhláškou 428/2001 Sb. ze dne 16. listopadu 2001, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), respektive přílohou č. 19 – Celkové vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné. Z důvodu, že každý provozovatel má povinnost dle výše uvedených dokumentů takto každoročně připravovat kalkulaci ceny za vodné a stočné, neměl by tudíž být problém pro Zpracovatele analýzy tato data obdržet. Vzhledem ke skutečnosti, že dle kalkulace provozních nákladů je tvořena cena pro vodné a stočné, musí být provozní náklady zadávány pro shodný rok pro jaký je uvedena cena pro vodné nebo stočné tzn. je-li cena pro vodné/stočné uvedena např. pro rok 2008, musí být provozní náklady taktéž zadávány za rok 2008 (není-li daný rok ukončen – zpracování analýzy v půli roku, musí být zadány provozní náklady, dle kterých byla stanovena výše ceny pro vodné/stočné v daném roce). 5.3.

List „Modul priority 1“

Analýza projektů v rámci OPŽP musí být provedena na principu porovnání TO bez projektu s TO s projektem, tzn. pro výpočet je aplikován přírůstkový přístup. Proto je základní členění jednotlivých položek na tomto listu následující: TO jako celek

zahrnuje stávající systém společně s projektem.

TO bez projektu

stávající stav systému a předpokládaný vývoj.

Projekt

parametry vztahující se k předmětné nové investici.

Jakékoliv plánované investice v systému (mimo projekt) by měly být zahrnuty do údajů v položkách „TO bez projektu“. Pro snadné a rychlé vyplnění potřebných hodnot uvedených na tomto listu, je Zpracovateli analýzy doporučeno nejdříve kompletně vyplnit požadovaná data na listu „Zelena Louka“ viz. kapitola 5.2. Po vyplnění požadovaných dat na listu „Zelená louka“, jsou následně všechna vyplněná data automaticky převedena do odpovídajících položek na tomto listu. Vyplněná data jsou v rámci převodu mezi listy „Zelena louka“ a „Modul priority 1“ automaticky distribuována v odpovídajících položkách v průběhu celého referenčního období. Distribuce hodnot je buď činěna jako prostý přenos dat (tzn. v rámci Modelu nejsou v daných položkách předdefinovány žádné prognózy) nebo jsou Zpracovatelem zadaná data prognózována v jednotlivých letech referenčního období a to dle přednastavených prognóz. V případě, že Zpracovatel FA/FEA zasáhne do nastavených hodnot nebo přednastavených prognóz ve světle žlutých buňkách (podžlucení je činěno v závislosti na definovaném rozsahu projektu), musí být tyto úpravy Zpracovatelem popsány ve zprávě k FA/FEA! Položky které jsou uvedeny na tomto listu a jsou shodné s položkami uvedenými / popsanými na listu „Zelená louka“, nebudou z důvodu přehlednosti na tomto listu opět detailně popisovány.

31



List „Modul priority 1“ je rozdělen na následující tabulkové části: • • • • • •

Tabulka „Základní vstupní parametry pro modul priority 1“ Tabulka „Hlavní vstupní parametry pro modul priority 1“ Tabulka „Provozní náklady“ Tabulka „Prognóza spotřeby vody a cen“ Tabulka „Reinvestice“ Tabulka „Plně nákladová cena“

Pro snadnější orientaci při vyplňování listu je pro Zpracovatele zavedena tzv. navigace (řádek 3), která slouží k rychlému přechodu mezi tabulkovými sekcemi. Obrázek 6: List „Modul priority 1“ – Navigace

Tabulka „Základní vstupní parametry pro modul priority 1“ V rámci úvodní tabulkové části (zelené ohraničení), jsou uvedena data, která nemůže, až na jedinou vyjímku, Zpracovatel analýzy měnit. Položka která může být v této části upravena je: • Prům. denní spotřeba vody na 1 člena domácnosti (l/os*den) v roce zahájení finanční analýzy: Zpracovatel může tuto položku pro daný rok upravit. Hodnota je převzata/vypočtena na základě relevantních dat, která byla zadána na listu „Zelena Louka“. Ostatní položky nemohou být upraveny, slouží Zpracovateli/Žadateli jako informace s jakými přednastavenýmí parametry/hodnotami je v rámci výpočtu Modelu počítáno. •

• • • •

Obecné vstupní parametry: Max. a min. denní spotřeba vody na 1 člena domácnosti, DPH uplatňovaná na vodohospodářské služby, faktor elasticity na změnu ceny pro vodné a stočné, max. podíl výdajů domácností na vodohospodářské služby, faktor korekce pro pořizovací hodnotu majetku, výše standardně prognózované ceny (SPC) a přijatelná výše tvorby odpisů pro projekty na zelené louce. Doby životnosti: Je standardně nastavena délka životnosti pro vodovodní a odpadní potrubí, ostatní stavby a zařízení. Postup ke stanovení provozních údajů: Pro projekty na „Zelené louce“ je standardně přednastaven „uživatelský vstup“. Úspora nákladů provozovateli v případě zkvalitnění sítí: Položka udává standardně nadefinované hodnoty se kterými je počítáno při výpočtu úspor nákladů. Časově variabilní proměnné: Jedná se zejména o údaje minimální ročního nárůstu ceny nad rámce inflace (zde je nastavena hodnota 5% pro každý rok referenčního období analýzy), inflátor max. prognózované ceny, roční nárůst spotřeby vody mimo domácnosti, vč. inflátoru a nereinvestovaný zisk do vodárenského systému. Tyto údaje jsou standardně přednastaveny a prognózovány od roku zahájení finanční analýzy do konce referenčního období analýzy.

32



Tabulka „Hlavní vstupní parametry pro modul priority 1“ Tabulková část (světle modré ohraničení) je členěna do několika základních částí které jsou uvedeny níže: • Populace a pokrytí vodohosp. službami o Počet obyvatel v tarifové oblasti (#): - dle nastavení na listu „Zelená louka“, Zpracovatel může v průběhu referenčního období hodnoty měnit. o Počet obyvatel připojených na vodovod (#): - dle nastavení na listu „Zelená louka“, Zpracovatel může v průběhu referenčního období hodnoty měnit. o Počet obyvatel připojených na kanalizaci (#): - dle nastavení na listu „Zelená louka“, Zpracovatel může v průběhu referenčního období hodnoty měnit. • Spotřeba vody a produkce odpadní vody o Celková fakturovaná pitná voda, z toho (m3/rok): Položky jsou automaticky počítány jako součet položek vody fakturované za „Domácnosti“ a „Jiné“. Zpracovatel nemůže tyto položky nijak upravit. o Celková fakturovaná pitná voda, z toho domácnosti (m3/rok): Fakturovaná voda je automaticky počítána dle zadaného počtu stávajících/připojených obyvatel a modelované spotřeby vody. Zpracovatel nemůže tyto položky nijak upravit. o Celková fakturovaná pitná voda, z toho jiné (m3/rok): Fakturovaná voda vyplněna na základě zadaných fakturovaných objemů na listu „Zelena louka“. Zpracovatel může hodnoty fakturovaných objemů pro položku „Projekt“ v jednotlivých letech referenčního období upravit. o Celková fakturovaná odpadní voda, z toho (m3/rok): Položky jsou automaticky počítany jako součet položek odpadní vody fakturované za „Domácnosti“, „Jiné“ a „Významní znečišťovatelé“. Zpracovatel nemůže tyto položky nijak upravit. o Celková fakturovaná odpadní voda, z toho domácnosti (m3/rok): Fakturovaná odpadní voda je automaticky počítána dle zadaného počtu stávajících/připojených obyvatel a modelované spotřeby vody. Zpracovatel nemůže tyto položky nijak upravit. o Celková fakturovaná odpadní voda, z toho jiné (m3/rok): Fakturovaná odpadní voda vyplněna na základě zadaných fakturovaných objemů na listu „Zelena louka“. Zpracovatel může hodnoty fakturovaných objemů pro položku „Projekt“ v jednotlivých letech referenčního období upravit. o Celková fakturovaná odpadní voda, z toho významní znečišťovatelé – (m3/rok): Fakturovaná odpadní voda vyplněná na základě zadaných fakturovaných objemů na listu „Zelena louka“. Zpracovatel může hodnoty fakturovaných objemů pro položku „Projekt“ v jednotlivých letech referenčního období upravit. • Celková produkce vody a odpadní vody o Voda vyrobená (m3/rok): Hodnota je přebírána z listu „Zelená louka“. V průběhu jednotlivých let referenčního období je „Voda vyrobená“ počítána v závislosti na hodnotách v položkách: Voda převzatá, Voda

33



fakturovaná, Voda předáná a na velikosti ztrát vody v systému. Zpracovatel může hodnoty v jednotlivých letech referenčního období upravit. o Voda převzatá (m3/rok): Hodnoty jsou přebírány z listu „Zelená louka“. Zpracovatel může hodnoty v jednotlivých letech referenčního období upravit. o Platby za vodu převzatou (bez DPH) (tis. Kč/rok): Hodnoty jsou přebírány z listu „Zelená louka“ a slouží pouze k detailnějšímu popisu systému. Zpracovatel nemůže hodnoty v jednotlivých letech referenčního období upravit. o Voda fakturovaná (m3/rok): Hodnoty jsou propojeny na položku „Celková fakturovaná pitná voda“, která je uvedena na tomto listě. Zpracovatel nemůže hodnoty v jednotlivých letech referenčního období upravit. o Voda předaná (m3/rok): Hodnoty jsou přebírány z listu „Zelená louka“. Zpracovatel může hodnoty v jednotlivých letech referenčního období upravit. o Příjmy za vodu předanou (bez DPH) (tis. Kč/rok): Hodnoty jsou přebírány z listu „Zelená louka“ a slouží pouze k detailnějšímu popisu systému. Zpracovatel nemůže hodnoty v jednotlivých letech referenčního období upravit. o Voda nefakturovaná (m3/rok): Objem vody nefakturované je počítán jako Voda = vyrobená + převzatá – fakturovaná – předaná. Zpracovatel může hodnoty v jednotlivých letech referenčního období upravit. o Ztráty (%): Ztráty jsou počítány z položek: Voda nefakturovaná, Voda vyrobená a Voda převzatá. Zpracovatel může hodnoty v jednotlivých letech referenčního období upravit. o Odpadní voda celkem: Jedná se o množství celkových odpadních vod odváděných systémem. Hodnoty jsou počítány jako součet položek Voda vyčištěná a Voda odváděná volnými kanalizačními výúsťmi. Zpracovatel nemůže hodnoty v jednotlivých letech referenčního období upravit. o Odpadní voda odváděná volnými kanalizačními výúsťmi (m3/rok): Hodnoty jsou přebírány z listu „Zelená louka“ a slouží k detailnějšímu popisu systému. Zpracovatel může hodnoty v jednotlivých letech referenčního období upravit. o Odpadní voda vyčištěná (m3/rok): Je odpadní voda, která je čištěna na ČOV, hodnoty v jednotlivých letech referenčního období jsou počítány z hodnot uvedených v položkách: Voda fakturovaná a Odpadní voda nefakturovaná (dešťová a balastní voda). Zpracovatel může hodnoty v jednotlivých letech referenčního období upravit. o Průměrný přítok za bezdeštného počasí za daný rok (m3/rok): Hodnoty jsou přebírány z listu „Zelená louka“ a slouží k detailnějšímu popisu systému. Zpracovatel nemůže hodnoty v jednotlivých letech referenčního období upravit. o Odpadní voda fakturovaná (m3/rok): Hodnoty jsou propojeny na položku „Celková fakturovaná odpadní voda“, která je uvedena na tomto listu. Zpracovatel nemůže hodnoty v jednotlivých letech referenčního období upravit.

34



o Odpadní voda nefakturovaná (dešťová a balastní voda) (m3/rok): Hodnoty jsou počítány na základě zadaného procentuálního podílu dešťových a balastních vod, které Zpracovatel analýzy definoval na listu „Zelena louka“. Zpracovatel může hodnoty v jednotlivých letech referenčního období upravit. • Příjmy v tarifové oblasti o Žadatelem definovaná cena pro vodné (bez DPH) (Kč/m3): Zpracovatel analýzy může v jednotlivých letech referenčního období zadat „svoji“ výši ceny pro vodné bez DPH. Ceny pro vodné musí být zadávány v cenové úrovni, která odpovídá roku zpracování analýzy, cenová úroveň je uvedena viz. [Buňka I26], list „Info“. Zpracovatelem definovaná výše ceny, je v případě splnění přednastavených podmínek s ohledem na Udržitelnost projektu, následně zahrnuta do výpočtu Modelu o Žadatelem definovaná cena pro stočné (bez DPH) (Kč/m3): Zpracovatel analýzy může v jednotlivých letech referenčního období zadat „svoji“ výši ceny pro stočné bez DPH. Ceny pro stočné musí být zadávány v cenové úrovni, která odpovídá roku zpracování analýzy, cenová úroveň je uvedena viz. [Buňka I26], list „Info“. Zpracovatelem definovaná výše ceny, je v případě splnění přednastavených podmínek s ohledem na Udržitelnost projektu, následně zahrnuta do výpočtu Modelu. o Cena pro vodné (bez DPH) (Kč/m3): Výše ceny pro vodné, která je převzata ze Zpracovatelem zadané výše na listu „Zelena louka“. Jestliže v TO existuje stávající vodovod nebo bude v rámci projektu vodovod budován, musí být položka vyplněna. o DPH (Kč/m3): Vypočtené DPH na základě vyplněné hodnoty v položce Cena pro vodné (bez DPH). o Cena pro stočné (bez DPH) (Kč/m3): Výše ceny pro stočné, která je převzata ze Zpracovatelem zadané výše na listu „Zelena louka“. Jestliže v TO existuje stávající kanalizace nebo bude v rámci projektu kanalizace budována, musí být položka vyplněna. o DPH (Kč/m3): Vypočtené DPH na základě vyplněné hodnoty v položce Cena pro stočné (bez DPH). o Fakturované částky (vodné a stočné – součet) bez DPH (tis. Kč/rok): Položka není v rámci výpočtu Modelu využívána, slouží pouze k detailnějšímu popisu systému. o DPH (tis. Kč/rok): Vypočtené DPH na základě vyplněné hodnoty v položce Fakturované částky (vodné a stočné – součet) bez DPH. o Úspěšnost výběru pohledávek (vodné/stočné) (%): Položky jsou převzaty za Zpracovatelem zadaných hodnot na listu „Zelena louka“. Zpracovatel může hodnoty v jednotlivých letech referenčního období upravit. o Objem odpadní vody s měřeným zvýšeným znečištěním (m3/rok): Hodnoty jsou přebírány z listu „Zelená louka“ a slouží k detailnějšímu popisu systému, data nejsou používána ve výpočtu Modelu. Zpracovatel může hodnoty v jednotlivých letech referenčního období upravit.

35



o Průměrné zvýšení ceny ke zvýšenému znečištění (Kč/m3): Hodnoty jsou počítány ze zadaných dat v položkách: Objem odpadní vody s měřeným zvýšeným znečištěním a Fakturovaná částka za vícenáklady ke zvýšenému znečištění, data nejsou používána ve výpočtu Modelu. Zpracovatel nemůže hodnoty v jednotlivých letech referenčního období upravit. o DPH (tis. Kč/rok): Vypočtené DPH na základě vyplněných hodnot v položkách Průměrné zvýšení ceny ke zvýšenému znečištění. o Fakturovaná částka za vícenáklady (tis. Kč/rok): Hodnoty jsou přebírány z listu „Zelená louka“ a slouží k detailnějšímu popisu systému, data nejsou používána ve výpočtu Modelu. Zpracovatel může hodnoty v jednotlivých letech referenčního období upravit. o DPH (tis. Kč/rok): Vypočtené DPH na základě vyplněných hodnot v položkách Fakturovaná částka za vícenáklady. o Jednorázový nebo nestandardní příjem projektu (tis. Kč/rok): Hodnoty jsou přebírány z listu „Zelená louka“. Zpracovatel může hodnoty v jednotlivých letech referenčního období upravit. • Náklady na provoz a údržbu V tabulkové části jsou znázorněny vypočtené hodnoty Úplných vlastních nákladů bez prostředků na obnovu infrastruktury jak TO bez projektu tak projektu samotného. Tabulková část slouží ke kontrole výše Úplných vlastních nákladů bez prostředků na obnovu infrastruktury jak jsou v rámci Modelu v průběhu jednotlivých let referenčního období stanoveny. Hodnoty jsou přebírány z tohoto listu, z tabulkové části „Provozní náklady“. Zpracovatel nemůže hodnoty v jednotlivých letech referenčního období upravit. •

Technické parametry o Počet přípojek (#):Jedná se o počet fyzických přípojek tzn. nejedná se o počet uzavřených smluv o zajištění dodávek vodohospodářských služeb. Počet přípojek slouží pouze k detailnějšímu popsání systému, data nejsou využívána ve výpočtu Modelu. Počty přípojek jsou členěny pro oblast vodovodů tak i kanalizaci. o Délka vodovodní distribuční sítě (km): Hodnoty jsou přebírány z listu „Zelená louka“, kdy se jedná o délku stávající distribuční sítě a délku sítě budovanou v rámci projektu. Zpracovatel může hodnoty v jednotlivých letech referenčního období upravit. Hodnoty musí být zadávány na tři desetinná místa v jednotkách km. o Délka vodovodní distribuční sítě k výměně (km): Hodnoty jsou přebírány z listu „Zelená louka“, kdy se jedná o délku distribuční sítě k výměně realizovanou v rámci projektu. Zpracovatel může hodnoty v jednotlivých letech referenčního období upravit. Hodnoty musí být zadávány na tři desetinná místa v jednotkách km. o Počet poruch vodovodního potrubí za rok (#): Počáteční hodnoty jsou přebírány z listu „Zelená louka“, v jednotlivých letech referenčního období jsou počty poruch meziročně navyšovány o 2 %. Zpracovatel může hodnoty počtu poruch v jednotlivých letech referenčního období upravit.

36



o Délka kanalizačního sběrného systému (km): Hodnoty jsou přebírány z listu „Zelená louka“, jedná se o délku stávajícího kanalizačního systému a délku systému budovaného v rámci projektu. Zpracovatel může hodnoty v jednotlivých letech referenčního období upravit. Hodnoty musí být zadávány na tři desetinná místa v jednotkách km. o Délka kanalizační sítě k výměně (km): Hodnoty jsou přebírány z listu „Zelená louka“, kdy se jedná o délku kanalizační sítě k výměně realizovanou v rámci projektu. Zpracovatel může hodnoty v jednotlivých letech referenčního období upravit. Hodnoty musí být zadávány na tři desetinná místa v jednotkách km. o Počet poruch kanalizačního potrubí za rok (#)]: Počáteční hodnoty jsou přebírány z listu „Zelená louka“, v jednotlivých letech referenčního období jsou počty poruch meziročně navyšovány o 2 %. Zpracovatel může hodnoty počtu poruch v jednotlivých letech referenčního období upravit. • Hodnota infra. majetku v pořizovací ceně r. 2006 Hodnoty jsou přebírány z listu „Zelena louka“ a jsou následně přeneseny do jednotlivých let referenčního období. Zpracovatel může hodnoty v jednotlivých letech referenčního období upravit, a to v závislosti na případném rozvoji VH infrastruktury v TO, která není součástí předkládaného projektu. Tabulka „Provozní náklady“ V rámci této tabulkové části (tmavě modré ohraničení) jsou uvedeny povozní náklady, které byly Zpracovatelem analýzy zadány na listu „Zelena louka“ a provozní náklady, které jsou v rámci Modelu modelovány pro jednotlivé roky referenčního období. Tabulka „Provozní náklady“ se člení do následujících tří části: • • •

Hodnoty uživatelské prognózy provozních nákladů. Pitná voda. Odpadní voda.

V případě kdy Zpracovatel definoval rozsah projektu na listu „Zelena louka“ [Buňka B11] jako Výstavba vodovodu, Výstavba kanalizace, Výstavba vodovodu a kanalizace, mohou být v tabulkové části „Provozní náklady“ upravovány pouze řádky [292 - Fixní náklady projektu, 293 - Jednotkové variabilní náklady projektu pitná voda, 295 - Jednotkové variabilní náklady projektu - odpadní voda]. V případě kdy Zpracovatel definoval rozsah projektu na listu „Zelena louka“ [Buňka B11] jako Stávající vodovod a výstavba kanalizace nebo Stávající kanalizace a výstavba vodovodu, mohou být v tabulkové části „Provozní náklady“ upravovány řádky [292 - Fixní náklady projektu, 293 - Jednotkové variabilní náklady projektu pitná voda, 295 - Jednotkové variabilní náklady projektu - odpadní voda] nebo řádky [306 nebo 395 - změna provozních nákladů Projektu oproti provozním nákladům vypočteným Modelem]. V závislosti na předpokládaném způsobu provozování list „Zelena louka“, [Buňka B13], může Zpracovatel analýzy upravit přednastavené hodnoty v buňkách [D502 Podíl odpisů hmotného majetku zahrnutých do provozních nákladů, D503 - Podíl plateb nájemného za užívání hmotného majetku zahrnutých do provozních nákladů].

37



Ostatní buňky v tabulkové části „Provozní náklady“ Zpracovatel analýzy nemůže v rámci Modelu měnit. Hodnoty uživatelské prognózy provozních nákladů •

•

•

•

•

•

Fixní náklady projektu (tis. Kč/rok): Hodnoty jsou přebírány ze Zpracovatelem zadané hodnoty na listě „Zelena louka“. Hodnota je bez úprav vložena do jednotlivých let referenčního období. Zpracovatel může výše nákladů v jednotlivých letech analýzy upravovat, tak aby náklady byly např. v souladu s postupným připojováním obyvatel na infrastrukturu apod. Náklady musí být zadávány v cenové úrovni, která je uvedena na listu „Info“ [Buňka I26]. Úprava provozních nákladů musí být popsána ve Zprávě k FA. Jednotkové variabilní náklady projektu – pitná voda (Kč/m3 vody k realizaci) (Kč/m3): Hodnoty jsou přebírány ze Zpracovatelem zadané hodnoty na listě „Zelena louka“. Hodnota je bez úprav vložena do jednotlivých let referenčního období. Zpracovatel může výše nákladů v jednotlivých letech analýzy upravovat, tak aby náklady byly v souladu např. s postupným připojováním obyvatel na infrastrukturu apod. Náklady musí být zadávány v cenové úrovni, která je uvedena na listu „Info“ [Buňka I26]. Úprava provozních nákladů musí být popsána ve Zpávě k FA. Celkové variabilní náklady projektu – pitná voda (tis. Kč/rok): Celkové variabilní náklady projektu jsou automaticky vypočteny na základě zadaných jednotkových variabilních nákladů projektu. Celkové variabilní náklady jsou vypočteny pro každý rok referenčního období. Zpracovatel nemůže vypočtené hodnoty v položce měnit. Jednotkové variabilní náklady projektu – odpadní voda (Kč/m3 vody vyčištěné) (Kč/m3): Hodnoty jsou přebírány ze Zpracovatelem zadané hodnoty na listě „Zelena louka“. Hodnota je bez úprav vložena do jednotlivých let referenčního období. Zpracovatel může výše nákladů v jednotlivých letech referenčního období upravovat, tak aby náklady byly v souladu např. s postupným připojováním obyvatelna infrastrukturu apod. Náklady musí být zadávány v cenové úrovni, která je uvedena na listu „Info“ [Buňka I26]. Úprava provozních nákladů musí být popsána ve Zpávě k FA. Celkové variabilní náklady projektu – odpadní voda (tis. Kč/rok): Celkové variabilní náklady projektu jsou automaticky vypočteny na základě zadaných jednotkových variabilních nákladů projektu. Celkové variabilní náklady jsou vypočteny pro každý rok referenčního období. Zpracovatel nemůže vypočtené hodnoty v položce měnit. Celkové provozní náklady projektu (tis. Kč/rok): Položka je automaticky vypočtena jako součet fixních nákladů projektu (pitná a odpadní voda) a celkových variabilních nákladů projektu – pitná voda a celkových variabilních nákladů projektu – odpadní voda. Zpracovatel nemůže vypočtené hodnoty v položce měnit.

38



Pitná voda / Odpadní voda Tabulkové části „Pitná voda“ a „Odpadní voda“ jsou v rámci VH modelu – zelená louka relevantní pouze v případě, když je položka „Rozsah projektu“ [Buňka B11] na listu „Zelena louka“ nastavena na Stávající vodovod a výstavba kanalizace nebo na Stávající kanalizace a výstavba vodovodu. V případě takto nastaveného rozsahu projektu, musí Zpracovatel na listu „Zelena louka“ zadat provozní náklady pro „Zbytek systému“. Provozní náklady (jednotlivé položky provozních nákladů jsou přeneseny do odpovídajících tabulkových částí (pitná voda, odpadní voda) na tomto listu. Jednotlivé položky provozních nákladů jsou v rámci výpočtu, dle přednastavených prognóz v jednotlivých letech referenčního období, automaticky modelovány. Zpracovatel nemůže vypočtené hodnoty v jednotlivých položkách Modelu měnit. V případě, že dle Zpracovatele nejsou jednotlivé položky přírůstkových provozních nákladů a tím i celkové přírůstkové provozní náklady v jednotlivých letech referenčního období, modelovány v jím předpokládané výši, může Zpracovatel výši celkových přírůstkových provozních nákladů pro danou oblast (pitná a odpadní voda) upravit v níže uvedené položce. •

Změna provozních nákladů Projektu oproti provozním nákladům vypočteným Modelem (tis. Kč/rok) řádky [306 a 395]: Zpracovatel do položky vyplňuje nárůst nebo úsporu provozních přírůstkových nákladů projektu oproti přírůstkovým nákladům, které jsou modelovány v rámci výpočtu. Náklady musí být zadávány v cenové úrovni, která je uvedena na listu „Info“ [Buňka I26]. V případě, že Zpracovatel využije této položky k úpravě provozních nákladů, musí být tato úprava detailně popsána a vyčíslena ve Zpávě k FA! Úspora provozních nákladů musí být zadána kladným číslem a nárůst číslem záporným!

Vliv druhu provozování VH infrastruktury na stanovení provozních nákladů Na základě definovaných druhů provozování VH infrastruktury viz. kapitola 3.5 respektive zvoleného druhu provozování na listu „Zelena louka“ a [Buňka B13], jsou automaticky přednastaveny v tabulkové části „Provozní náklady“ v buňkách [502 a 503] procenta pro započítání odpisů nebo nájemného do provozních nákladů projektu. Tato přednastavená procenta mohou být Zpracovatelem analýzy upravena. V případě, že Zpracovatel tato procenta upraví, musí ve Zprávě k FA tuto úpravu detailně zdůvodnit. •

Podíl odpisů hmotného majetku zahrnutých do provozních nákladů (0 - 100 %): Cílem nastavení této buňky je umožnění správného výpočtu Modelu s ohledem na různorodost provozního charakteru společností, které pro Model poskytují vstupní data – pro položku odpisy. Správné nastavení se odvíjí od postavení vlastníka VH infrastruktury vůči způsobu provozování VH infratrukrury. Model ve svých výpočtech automaticky počítá náklady nutné k obnové infrastruktury daného systému. Proto je nutné ze zadaných provozních nákladů správně eliminovat danou položku, která v praxi slouží jako zdroj financí vlastníkovi na obnovu majetku. Z toho plyne, že u smíšeného Modelu provozování je korektní nastavení na hodnotu 0 % nebo blížící se 0%. V případě oddíleného způsobu provozování, je korektní nastavení 100 % nebo blížící se 100%.

39


•


Podíl plateb nájemného za užívání hmotného majetku zahrnutých do provozních nákladů (0-100 %): Cílem nastavení této buňky je umožnění správného výpočtu Modelu s ohledem na různorodost provozního charakteru společností, které pro Model poskytují vstupní data – pro položku nájemné. Správné nastavení se odvíjí od postavení vlastníka VH infrastruktury vůči způsobu provozování VH infratrukrury. Model ve svých výpočtech automaticky počítá náklady nutné k obnové infrastruktury daného systému. Proto je nutné ze zadaných provozních nákladů správně eliminovat danou položku, která v praxi slouží jako zdroj financí vlastníkovi na obnovu majetku. Z toho plyne, že u smíšeného modelu provozování je korektní nastavení na hodnotu 100 % nebo blížící se 100%. V případě oddíleného způsobu provozování, je korektní nastavení 0 % nebo blížící se 0%.

Tabulka „Prognóza spotřeby vody a cen“ V tabulkové části (fialové ohraničení) jsou uvedeny všechny prognózy cen za vodné a stočné, které jsou v rámci Modelu počítány. Jednotlivé modelované prognózy cen pro vodné a stočné jsou v přímé vazbě na modelovanou výši spotřeby vody na 1 člena domácnosti. Zpracovatel nemůže v této tabulkové části, žádná data a hodnoty upravovat. Tabulková část slouží pouze k ozřejmění, jaké jednotlivé prognózy jsou v rámci výpočtu aplikovány. V tabulkové části je také zobrazena spotřeba vody na 1 člena domácnosti tak jak je v rámci Modelu počítána. Výpočet spotřeby vody v jednotlivých letech analýzy Spotřeba vody 1 člena domácnosti je počítána dle níže uvedeného vztahu. Limitní hodnoty denní spotřeby vody jsou uvedeny v tabulkové části „Základní vstupní parametry pro modul priority 1“, minimální hodnota je nastavena na 10 l/os.*den a maximální na 160 l/os*den. Hranice jsou nastaveny jako extrémy proto neovliňují výpočet popsaný níže.

qn = qn −1.(1 + An ) .(1 + Bn ) X

Y

kde: qn-1

spotřeba vody v předešlém roce na 1 člena domácnosti.

An

meziroční nárůst ceny nad inflaci v daném roce (%).

Bn

průměrný roční nárůst reálných čistých příjmů v daném roce (%).

X

faktor elasticity na změnu ceny V+S (-0.15).

Y

faktor elasticity na změnu příjmu (0.1).

Použité prognózy cen pro vodné a stočné Jednotlivé prognózované ceny pro vodné a stočné jsou v této části uváděny za obě oblasti (vodovod a kanalizace) bez a včetně DPH. Prognózy jsou počítány ve stálých cenách dle cenové úrovně uvedené na listu „Info“, [buňka I26]. Model počítá vývoj ceny, která současně respektuje (pokud je to možné) následující podmínky, vyplývající z metodického postupu domluveného s Evropskou komisí (viz Příloha 3): •

cena vždy musí pokrýt alespoň provozní náklady systému;

•

minimální nárůst cen o 5% ročně nad inflací dokud není dosaženo plně nákladové ceny nebo sociálně únosné ceny;

40



•

dosažení plně nákladové ceny na konci analýzy (tj. do 30 let), nebo – pokud není možné v rámci sociálně únosné ceny – dosažení alespoň 70% plně nákladové ceny na konci analýzy; a

•

tvorba významné části odpisů, dle definice v Příloze 3.

Model počítá vývoj ceny způsobem, který vyžaduje vyšší počáteční cenu pouze po vyčerpání ostatních možností. Pokud vývoj uvedený Žadatelem (viz výše v kap. 5.3) splňuje tyto podmínky, Model tento vývoj respektuje; v opačném případě jej přepočítá. Tabulka „Reinvestice“ Tabulková část (oranžové ohraničení) je rozdělena do základních pěti tématických částí. Uvedené hodnoty jsou ve stálých cenách k cenové úrovni uvedené na listu „Info“ [Buňka I26]. Zpracovatel nemůže vypočtené hodnoty měnit, hodnoty jsou počítány ze zadaných dat uvedených buď na listu „Zelena louka“ nebo na listu „Investicni naklady – bezne ceny“, respektive převzaty z listu „Investicni naklady – stale ceny“. Hodnoty v této tabulkové části slouží jako vstupní hodnoty pro výpočet výše reinvestic uvedených na listu „Naklady a prijmy“. •

Pořizovací cena infrastruktury - Systém bez projektu (kumulativní hodnoty).

•

Pořizovací cena infrastruktury - Systém bez projektu (roční změny).

•

Projekt - investiční náklady.

•

Systém bez projektu - roční náklady, reinvestice a zůstatková hodnota.

•

Systém bez projektu a bez odečtu projektem rekonstruovaného majetku výpočet plných odpisů.

Jestliže je položka „Rozsah projektu“ nastavena na: Výstavba vodovodu, Výstavba kanalizace, Výstavba vodovodu a kanalizace“ je v této tabulkové části vyplňována pouze oblast „Projekt - investiční náklady“. V případě, že v TO již existuje stávající vodohospodářská infrastruktura a položka „Rozsah projektu“ je nastavena buď na: Stávající vodovod a výstavba kanalizace, Stávající kanalizace a výstavba vodovodu, a zároveň na listu „Zelena louka“ jsou vyplněny hodnoty v části „Hodnota infra. majetku v pořizovací ceně r. 2006“, jsou následně v této tabulkové části automaticky vyplňovány všechny uvedené oblasti. Výpočet reinvestic pro „Zbytek systému“ je proveden na základě předdefinované délky ekonomické životnosti. Ekonomická délka životnosti je uvedena v tabulkové části „Základní vstupní parametry pro modul priority 1“. •

Vodovodní potrubí

40 let.

•

Kanalizace

60 let

•

Ostatní stavby

40 let.

•

Zařízení

15 let.

Tabulka „Výpočet plně nákladové ceny“

41



V tabulkové části (fialové ohraničení) je vypočtena plně nákladová cena (dále jen „PNC“) pro vodné a stočné. PNC pro vodné a stočné je vypočtena tak, že cena pokrývá provozní náklady zbytku systému, provozní náklady projektu, investiční náklady respektive potřebné reinvestice zbytku systému (vypočtené z hodnot infra. majetku v pořizovací ceně r. 2006) a projektu. Pro definici PNC můžeme použít následující definice: •

PNC je taková cena pro vodné a stočné, která zajišťuje samofinancovatelnost vodohospodářské infrastruktury bez potřeby dodatečných zdrojů financování.

•

PNC je taková cena pro vodné a stočné generující výši nájemného, která pokrývá veškeré náklady na provoz a údržbu VH infrastruktury a současně generuje dostatečnou výši zdrojů na pokrytí veškerých odpisů infrastrukturního majetku dle skutečných pořizovacích cen a životností jednotlivých typů majetku.

Takto vypočtená cena nevstupuje do výpočtu Modelu (cena/y není/nejsou zahrnuta/y do tabulky „Prognóza spotřeby vody a cen“), ale slouží k lepšímu popsání jak projektu, tak i celého systému. 5.4.

List „Grafy“

V rámci tohoto listu jsou sumarizovány ve formě grafických a tabulkových výstupů konečné prognózované vývoje ceny pro vodné a stočné tak, jak vstupují do dalších výpočtu FA/FEA. V každém grafu jsou znázorněny prognózy: •

Konečné ceny (relevantní pro výpočet FA/FEA).

•

Sociálně únosné ceny.

•

Cena k pokrytí 70% plných odpisů.

•

Cena k pokrytí 100% plných odpisů.

Oba grafy nejsou uzamčeny a z tohoto důvodu může Zpracovatel analýzy upravit osy tak, aby porovnávané prognózy byly co nejlépe zobrazené. Jednotlivé grafy mají rozsah znázornění výstupů až do roku 2045 nicméně je zřejmé, že referenční období pro jednotlivé projekty se může lišit v závislosti na termínu uvedení projektu do provozu. Informace, který rok je pro danou FA/FEA poslední relevantní, je uveden pod jednotlivými grafy. 5.5.

List „Investiční náklady – běžné ceny“

V rámci tohoto listu Zpracovatel vyplňuje investiční náklady projektu v běžných cenách, které odpovídají cenové úrovni roku, kdy byly/budou jednotlivé náklady vynaloženy. Tzn., že projektové náklady ve zpracovaném položkovém rozpočtu by měly být zpracovány v cenových úrovních dle předpokládané realizace projektu, a to z důvodu, že investiční náklady zadané do Modelu (v „běžných cenách“), musí odpovídat investičním nákladům, uvedeným v položkovém rozpočtu, který je součástí projektové dokumentace a položkovému rozpočtu, který Žadatel vyplnil v BENEFILLu (záložka J, resp. J2).

42



Údaje týkající se investičních nákladů, se do Modelu zadávají v tisících Kč s přesností na 3 desetinná místa (tzn., je-li náklad 20 825 Kč, do Modelu Zpracovatel zadá číslo 20,825 !!!). Model následně zobrazuje zaokrouhlené hodnoty na částku v tisících, tj. 21 tis. Kč, přesto však Model počítá s přesnými částkami zadanými Zpracovatelem. Úprava DPH, částečné plátcovství DPH Zpracovatel analýzy může upravit přednastavenou výši DPH, která odpovídá jednotlivým položkám investičních nákladů. K úpravě výše DPH může dojít v tom případě, že Žadatel je na některé položky uvedené v investičních nákladech plátcem DPH a na některé položky plátcem není. Pro korektní zajištění výpočtu je v tomto případě zapotřebí postupovat následovně: • • •

Na listu „Info“ zvolit položku „Má žadatel nárok na vrácení DPH?“ na „ČÁSTEČNĚ“. V listu „Investiční náklady – běžné ceny“ u položky, kde Žadatel není plátcem DPH zadat ve sloupci „U“ 0 % místo původních 100 %. Takto nastavené DPH pro danou položku je v rámci výpočtu definováno jako součást nezpůsobilých nákladů projektu.

Vzhledem ke skutečnosti, že je DPH zahrnuto do celkových nákladů projektu, a to i v případě, má-li Žadatel nárok na vrácení DPH, je následně částka, odpovídající vratnému DPH, samostatně uvedena na listu „Zdroje financování“ - [Buňka H44], více viz. Kapitola 5.9. V případě, že Žadatel nakoupí službu nebo dílo (vyhotovené posudky, analýzy.) od neplátce DPH, tzn. faktura je vystavena bez DPH, není poté DPH součástí nákladů projektu (Žadatel jej nemůže nárokovat). Zpracovatel analýzy musí nastavit sazbu DPH [sloupec T] pro danou položku jako rovnu „0“, tzn. že DPH pro danou položku nebude vůbec vypočteno a tudíž nebude ani počítáno do celkových nákladů projektu. Nicméně je zapotřebí si uvědomit, že tato skutečnost může nastávat pro všechny tři výše uvedené případy „plátce“, „neplátce“ nebo „částečný“ plátce DPH. Je-li Žadatel plátcem DPH, je DPH následně započítáno do celkových nákladů projektu, nicméně částka odpovídající DPH, je v rámci výpočtu definována jako nezpůsobilý náklad projektu. V tomto případě musí Zpracovatel nastavit pouze jedinou položku: •

Na listu „Info“ zvolit položku „Má žadatel nárok na vrácení DPH?“, možnost „ANO“.

Je-li Žadatel plátcem DPH a nakoupí službu od neplátce DPH, musí Zpracovatel analýzy postupovat shodně jako v odstavci uvedeném výše, tzn. nastavit danou položku [sloupec T] rovnu „0“. Uvedený postup platí také pro plátce DPH s tím rozdílem, že Zpracovatel analýzy vybere na listu „Info“ možnost „Ne“: •

Na listu „Info“ zvolit položku „Má žadatel nárok na vrácení DPH?“ možnost „Ne“.

Je -li Žadatel neplátcem DPH a nakoupí službu od neplátce DPH, musí Zpracovatel analýzy postupovat shodně jako v odstavci uvedeném výše, tzn. nastavit danou položku [sloupec T] rovnu „0“.

43



List „Investiční náklady – běžné ceny“ je rozdělen do 3 hlavních oblastí: •

Celkové investiční náklady.

•

Nezpůsobilé investiční náklady.

•

Způsobilé investiční náklady.

Obrázek 7: List „Investiční náklady – běžné ceny“ – Celkové náklady projektu

Celkové investiční náklady Vyplní - li Zpracovatel korektně na listu „Info“ položku „Předpokládané datum zahájení realizace projektu“ a položku „Předpokládané datum ukončení realizace projektu“ a na listu „Zelena louka“ položku „Rozsah projektu“ budou automaticky žlutě podbarveny položky investičních nákladů, které odpovídají jak období realizace projektu, tak i jeho rozsahu. Některé položky jsou automaticky žlutě podbarveny v letech, které odpovídají ještě rokům před zadaným počátkem realizace projektu (projekce, nákup pozemků a staveb, technická pomoc, viz. body níže). Nicméně i tyto náklady mohou být náklady projektu, a to jak způsobilými tak i nezpůsobilými náklady (více viz. Implementační dokument OPŽP).26 V rámci standardního položkového rozpočtu jsou většinou uvedeny také položky „Příprava staveniště“ a „Kompletační činnost“, která se vztahuje k investičním nákladům, suma těchto položek musí být přiřazena do jedné z položek investičních nákladů „Výstavba“ nebo „Stroje a zařízení“. •

26

Projekce a příprava (poplatky za plány/stavební projekt) (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 6]: Jelikož počátek způsobilosti nákladů přípravných prací projektu je k datu 1.1.2007, je možné vyplnit investiční náklady již od roku 2007. V rámci těchto položek Zpracovatel vyplní náklady související s projektem, které Žadatel vydal/vydá v jednotlivých letech přípravy a realizace projektu. Projektové náklady jsou definovány v Implementačním dokumentu OPŽP (jedná se například o projektové dokumentace, zpracování Žádosti, atd.). Náklady za jednotlivé činnosti musí být přehledně rozděleny, např. dokumentace pro územní rozhodnutí/stavební povolení, odborný posudek, studie proveditelnosti, finanční analýza, výběrová řízení (na spolufinancující

Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí – kapitola 5.

44



subjekt, na zhotovitele stavby, apod.). Pokud pro rozčlenění nákladů nestačí standardní položky, je Zpracovateli umožněno vyplnění do buněk „Volitelná položka“. Zpracovatel musí vyplnit název do buňky „Volitelná položka“, čímž dojde ke žlutému podbarvení řádku (roků) a následně je mu umožněno v jednotlivých letech realizace projektu zadání investičních nákladů k dané činnosti. • Nákup pozemků a staveb (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 17]: Jelikož počátek obecné způsobilosti nákladů projektu je definován k datu 1.1.2007, je možné vyplnit investiční náklady již od roku 2007. V rámci této položky Zpracovatel vyplní náklady za nákup pozemků a staveb, souvisejících s realizací projektu. Jestliže v rámci projektu dochází k nákupu více pozemků, měly by být částky uvedeny samostatně. Zpracovateli je dále umožněno vyplnění několika činností do buněk „Volitelná položka“. Zpracovatel musí vyplnit název do buňky „Volitelná položka“, čímž dojde ke žlutému podbarvení řádku (roků) a následně je mu umožněno zadání investičních nákladů k dané činnosti v jednotlivých letech předpokládané realizace projektu. • Výstavba (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 28]: V rámci položky jsou předdefinovány jednotlivé typy investičních nákladů. Tyto náklady jsou rozděleny dle rozsahu projektu na pitnou a/nebo odpadní vodu, novostavbu a/nebo rekonstrukci a na potrubí a/nebo ostatní stavby. U těchto položek jsou vždy žlutě podbarveny pouze roky realizace projektu. U každé položky je ve sloupci „V“ předdefinována životnost27 dané položky. Doba životnosti je nezbytná pro následný výpočet reinvestice položky, respektive stanovení případné „zbytkové hodnoty“ položky v listu „Náklady a příjmy“, jestliže je životnost delší než referenční období analýzy. Tzn. je-li životnost 40 let, měla by být tato položka po 40-ti letech reinvestována. Délka referenčního období analýzy v rámci Modelu je 30 let, tudíž v rámci Modelu nedojde k reinvestici této položky, ale dojde pouze k výpočtu její „zbytkové hodnoty“. • Stroje a zařízení (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 39] : V rámci položky jsou předdefinovány typy, které může Zpracovatel využít pro zadání investičních nákladů u strojů a zařízení. Tyto náklady jsou rozděleny dle rozsahu projektu na pitnou a/nebo odpadní vodu a novostavbu a/nebo rekonstrukci. U těchto položek jsou vždy žlutě podbarveny pouze roky realizace projektu a u každé položky je ve sloupci „V“ předdefinována její životnost. Doba životnosti je nezbytná pro následný výpočet reinvestice výstavby v listu „Náklady a příjmy“, tzn. je-li životnost 10 let, je tato technologie po 10-ti letech reinvestována. Dále může Zpracovatel v rámci celkových investičních nákladů projektu zadat ostatní investiční náklady, které se počítají z celkových přímých způsobilých realizačních nákladů projektu.28 Určení výše způsobilosti investičních nákladů pro danou položku je detailně uvedeno v Implementačním dokumentu OPŽP. • Rezerva (nepředvídatelné události) (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 55]: Max. výše způsobilých nákladů, které odpovídají rozpočtové rezervě, je 27

V projektech,kde jsou realizovány tlakové kanalizace, doporučujeme vhodně rozdělit náklady na výstavbu mezi položky (Výstavba a Stroje a zařízení). Důvodem pro takovéto doporučení je fakt, že životnost tlakové kanalizace je nižší než předefinovaných 60 let pro kanalizace. Vhodným rozdělením nákladů mezi výše uvedené položky, lze konsolidovanou životnost u tlakových kanalizací optimalizovat na reálnou životnost, která se pohybuje kolem 40 let. 28 Přímé realizační výdaje jsou výdaje dle jednotlivých prioritních os, přímo přispívající ke splnění cílů příslušného projektu. Do přímých realizačních výdajů lze zahrnout i náklady na dokumentaci skutečného provedení. Implementační dokument v platném znění - Operační program Životní prostředí

45


•

•

•

• • •


stanovena dle Implementačního dokumentu ve výši max. 10 % ze způsobilých přímých realizačních nákladů projektu. Zpracovatel rozdělí vypočítané náklady na rezervu do jednotlivých let tak, jak předpokládá její využití v průběhu realizace projektu. Technická pomoc (tis. Kč Kč na tři desetinná místa) [řádek 56]: Do nákladů na technickou pomoc mohou být zahrnuty např. náklady na obecného poradce projektu a činnosti, související s komunikací se SFŽP v rámci projektu, realizovaného z OPŽP (fakturace, monitorovací zprávy, apod.). Zpracovatel rozdělí vypočítané náklady na technickou pomoc do jednotlivých let tak, jak předpokládá její využití v rámci realizace projektu. Vzhledem ke skutečnosti, že tyto náklady nejsou svým charakterem v Implementačním dokumentu definovány jako způsobilé náklady, je proto celková výše těchto nákladů specifikována jako nezpůsobilé náklady projektu (viz. Tabulka „Nezpůsobilé náklady projektu – položka „Technická pomoc“). Propagace (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 57]: Z důvodu spolufinancování projektu z finančních prostředků EU, musí být Žadatelem alokovány prostředky na propagaci projektu (billboardy, novinová inzerce, pamětní deska). Zpracovatel vyplní vypočítané náklady na propagaci do jednotlivých let tak, jak předpokládá její využití v rámci realizace projektu, více viz. Implementační dokument OP ŽP, případně upřesňující dokumenty. Dozor v průběhu výstavby (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 58]: Zpracovatel vyplní náklady na dozor v průběhu výstavby, případně náklady na správce stavby, do let, které odpovídají předpokládanému období realizace projektu. Výše způsobilých nákladů je uvedena v Implementačním dokumentu OPŽP. Celkem (tis. Kč) [řádek 59]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Celkové náklady se automaticky dopočítají dle zadaných hodnot investičních nákladů projektu v jednotlivých letech. DPH (tis. Kč) [řádek 60]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. DPH se automaticky dopočítá v jednotlivých letech dle zadaných investičních nákladů projektu. Celkem vč. DPH (tis. Kč) [řádek 61]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Celkové investiční náklady vč. DPH se automaticky dopočítají v jednotlivých letech jako součet investičních nákladů v řádku [59] a vypočítané výše DPH v řádku [60].

46



Nezpůsobilé investiční náklady Tato tabulková část, respektive jednotlivé položky v ní uvedené, jsou členěny shodně s tabulkovou částí „Celkové investiční náklady“. V položkách jsou uvedeny náklady, spojené s předkládaným projektem, které jsou svojí povahou nebo výší definovány jako nezpůsobilé náklady projektu. Výši způsobilých nákladů a jejich povahu určuje Implementační dokument OPŽP. Náklady jsou opět vyplňovány v souladu s harmonogramem realizace projektu, zadaném v listu „Info“ a rozsahem projektu zadaném v listu „Zelená louka“ a musí být také vyplněny s přesností na 3 desetinná místa. Investiční náklady, které svým charakterem přímo nesouvisí s realizovaným projektem, nemohou být zařazeny do nákladů projektu a tudíž nemohou být zařazeny ani do nezpůsobilých nákladů projektu.

Obrázek 8: List „Investiční náklady – běžné ceny“ – Nezpůsobilé náklady projektu

Způsobilé investiční náklady Tato tabulková část, respektive jednotlivé položky v ní uvedené, jsou členěny shodně s tabulkovou částí „Celkové investiční náklady“ a „Nezpůsobilé investiční náklady“ s tím rozdílem, že zde nejsou náklady vyplňovány, ale jsou automaticky dopočítávány jako rozdíl celkových nákladů a nezpůsobilých nákladů projektu. Výši způsobilých nákladů a jejich povahu určuje Implementační dokument OPŽP. Náklady jsou vypočteny v souladu s harmonogramem realizace projektu, zadaným v listu „Info“.

47



Obrázek 9: List „Investiční náklady – běžné ceny“ – Způsobilé náklady projektu

5.6.

List „Investiční náklady – stálé ceny“

V rámci tohoto listu Zpracovatel nevyplňuje žádné položky, buňky jsou uzamčeny. Tento list se dopočítá automaticky a slouží k přepočtu z „běžných cen“ na „ceny stálé“ a to dle zadaných investičních nákladů projektu v listu „Investiční náklady – běžné ceny“ a předvyplněných parametrů na listu „Makroekonomická data“. Investiční náklady jsou přepočítány na c.ú. roku, uvedeného na listu „Info“, [buňka I26] „Cenová úroveň nákladů a výnosů“. Struktura listu, respektive jednotlivých položek, je shodná se strukturou listu „Investiční náklady – běžné ceny“. 5.7.

List „Náklady a příjmy“

V rámci tohoto listu Zpracovatel nevyplňuje žádné položky, buňky jsou uzamčeny. Tento list se dopočítává automaticky na základě korektně vyplněných předchozích pracovních listů. Roky s hodnotami nákladů a příjmů jsou automaticky nastaveny na základě dat, vyplněných do položky „Předpokládané datum zahájení realizace projektu“ a „Předpokládané datum ukončení realizace projektu“ na listu „Info“ ([Buňka I22] a [Buňka I23]. Plná hodnota nákladů a příjmů je počítána v prvním celém roce analýzy. (první celý rok provozu projektu), tzn. je - li projekt uveden do provozu 01.07.2011, budou plné náklady a příjmy počítány od roku 2012. Případné postupné uvádění projektu do provozu je možné po tři roky, předcházející prvnímu celému roku plného provozu. Náklady a příjmy příslušející rokům postupného uvádění projektu do provozu jsou počítány automaticky na základě dat vyplněných na listu „Zelena louka“ pod položkou „Postupné uvádění projektu do provozu“ v buňkách E58 až G61. List je rozdělen do následujících částí: •

Přírůstkové provozní náklady.

•

Přírůstkové příjmy.

•

Přírůstkové (Příjmy – Náklady).

•

Reinvestice (pokud relevantní).

•

Zbytková hodnota.

48



Tabulka „Přírůstkové provozní náklady“ Zpracovatel v této části nevyplňuje zádnou položku, buňky jsou uzamčeny. Výše plných provozních nákladů je automaticky počítána od prvního celého roku od přepokládaného uvedení projektu do provozu s tím, že pokud je zahájen provoz např. v polovině roku (01.07.2011), prvním celým rokem je rok 2012. Roky odpovídající provozním nákladům se dynamicky mění, a to v závislosti na uvedeném datu ukončení realizace projektu (resp. uvedení projektu do provozu) na listu „Info“ [buňka I23]. Případné postupné uvádění projektu do provozu je možné po tři roky, předcházející prvnímu celému roku plného provozu. Náklady příslušející rokům postupného uvádění projektu do provozu jsou počítány automaticky na základě dat vyplněných na listu „Zelena louka“ pod položkou „Postupné uvádění projektu do provozu“ v buňkách [E58] až [G61].

Obrázek 10: List „Náklady a příjmy“ – Přírůstkové provozní náklady

•

•

•

•

Fixní náklady (tis. Kč) [řádek 6]: Fixní náklady se automaticky dopočítají, a to na celé referenční období FA. Zpracovatel analýzy může tyto náklady v průběhu jednotlivých let měnit v listu „Modul priority 1“ změnou přednastavených vztahů ve světle žlutých buňkách v řádku [292]. Variabilní náklady (tis. Kč) [řádek 12]: Variabilní náklady se automaticky dopočítají, a to na celé referenční období FA. Zpracovatel analýzy může tyto položky (výše nákladů) v průběhu jednotlivých let měnit v listu „Modul priority 1“ změnou přednastavených vztahů ve světle žlutých buňkách v řádku [293] pro náklady za pitnou vody a v řádku [295] pro náklady za odpadní vodu. (Nepoužívá se) / Daň z příjmů (zjednodušený, přibližný výpočet) (tis. Kč) [řádek 28]: Tato položka se automaticky dopočítává na základě toho, zda Žadatel má či nemá nárok na uplatnění daně z příjmu při výpočtu podpory ze Společenství. Pokud Žadatel tento nárok nemá, v listu „Info“ v [Buňce I31] je zvoleno “ne”. Pokud je ve výše zmíněné buňce na listu „Info” zvoleno „ano” je automaticky vypočtena hodnota daně z příjmů. Celkem (tis. Kč) [řádek 29]: V tomto řádku se automaticky vypočítá celková hodnota provozních nákladů projektu (součet fixních a variabilních nákladů a případné daně z příjmů).

Tabulka „Přírůstkové Příjmy“ Zpracovatel zde nevyplňuje žádnou položku, buňky jsou uzamčeny. Výše plných provozních příjmů je automaticky počítána od prvního celého roku od přepokládaného uvedení projektu do provozu s tím, že pokud je zahájen provoz např. v polovině roku (01.07.2011), prvním celým rokem je rok 2012. Roky odpovídající provozním nákladům se dynamicky mění, a to v závislosti na uvedeném datu ukončení realizace projektu (resp. uvedení projektu do provozu) na listu „Info“ [buňka I23]. Případné postupné uvádění projektu do provozu je možné po tři roky, předcházející prvnímu celému roku plného provozu. Náklady příslušející rokům postupného uvádění projektu do provozu jsou počítány automaticky na základě dat vyplněných na listu „Zelena louka“ pod položkou „Postupné uvádění projektu do

49



provozu“ v buňkách [E58] až [G61]. Následně jsou takto definované příjmy automaticky sečteny do jedné celkové položky, která odpovídá danému roku (viz. položka „Celkem“, řádek 62).

Obrázek 11: List „Náklady a příjmy“ – Přírůstkové příjmy

• • • • • •

Voda fakturovaná domácnostem [řádek 34] (tis. Kč): Tato položka je počítána jako součin pitné vody fakturované domácnostem a cenou za vodné. Voda fakturovaná ostatním [řádek 37] (tis. Kč): Tato položka je počítána jako součin pitné vody fakturované ostatním a cenou za vodné. Odpadní voda fakturovaná domácnostem [řádek 40] (tis. Kč): Položka je počítána jako součin odpadní vody fakturované domácnostem a cenou za stočné. Odpadní voda fakturovaná ostatním [řádek 43] (tis. Kč): Položka je počítána jako součin odpadní vody fakturované ostatním a cenou za stočné. Jednotkový nebo nestandardní příjem projektu [rádek 46] (tis. Kč.): Tento řádek je automaticky počítán na základě dat vyplněných v listu „Zelena louka“ v buňkách [E44] a [G44]. Celkem (tis. Kč) [řádek 62]: Zpracovatel tuto položku nevyplňuje, buňka je uzamčena a vypočítá se automaticky dle hodnot zadaných příjmů v řádcích výše, a to v průběhu celého referenčního období analýzy.

Tabulka „Příjmy – Náklady“ Tabulková část „Příjmy – Náklady“ převážně slouží Zpracovateli analýzy ke zjištění, zda takto nastavené příjmy projektu alespoň minimálně pokrývají náklady projektu.

Obrázek 12: List „Náklady a příjmy“ – Přírůstkové (Příjmy – Náklady)

• • • •

Celkové provozní náklady (tis. Kč) [řádek 65]: Položka se automaticky vypočítá na základě zadaných provozních nákladů, a to pro každý rok analýzy. Celkové příjmy (tis. Kč) [řádek 66]: Položka se automaticky vypočítá na základě zadaných příjmů projektu, a to pro každý rok analýzy. Čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 67]: Položka se vypočítá automaticky jako rozdíl hodnot „celkové příjmy“ projektu mínus „celkové provozní náklady“ projektu. Kumulativní čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 68]: Položka se vypočítá automaticky, jedná se o kumulativní hodnotu položky „čisté příjmy (bez reinvestice)“.

50



Tabulka „Reinvestice (pokud relevantní)“ V rámci této sekce nevyplňuje Zpracovatel žádnou položku. Tato sekce se dopočítá automaticky v závislosti na tom, jak byly vyplněny položky v listu „Investiční náklady – běžné ceny“, respektive podle předdefinovaných životností pro jednotlivé prvky systému.

Obrázek 13: List „Náklady a příjmy“ – Reinvestice (pokud relevantní)

•

Celkem projekt (tis. Kč) [řádek 250]: Položka se automaticky vypočítá dle hodnot, zadaných v listu „Investiční náklady – běžné ceny“ (náklady na výstavbu a stroje a zařízení). o V rámci položky „Výstavba“ jsou u jednotlivých typů investičních nákladů předdefinovány životnosti 40 a 60 let. Reinvestice se u těchto položek realizují až po 40-ti nebo 60-ti letech od realizace dané stavby. Vzhledem k tomu, že referenční období FA je počítáno od roku uvedení projektu do provozu a jeho délka je 30 let, neprojeví se reinvestice v rámci výpočtu FA. Nicméně na konci analýzy bude vypočtena tzv. „zbytková hodnota“, více viz. sekce Zbytková hodnota.

o V rámci položky „Stroje a zařízení“ jsou u jednotlivých typů investičních nákladů předdefinovány životnosti 15 let. Náklady na reinvestici technologie budou realizovány tedy po 15-ti letech od vydání příslušných nákladů na danou technologii (vybavení). • Celkem (tis. Kč) [řádek 276]: Položka se automaticky vypočítá jako součet položek v řádcích [251 až 264]. Názvy položek odpovídají předdefinovaným položkám „Výstavba“ a „Stroje a zařízení“, na listu „Investiční náklady – běžné ceny“. Tabulka „Zbytková hodnota“ V rámci této části nevyplňuje Zpracovatel žádnou položku. Tato sekce se dopočítá automaticky, a to v závislosti na zadané délce životnosti systému a výši nákladů na danou položku. Následně je zbytková hodnota pro daný rok vypočtena jako rozdíl nákladů na danou položku mínus roční umoření. Roční umoření je počítáno jako podíl nákladů na danou položku (ve stálých cenách) děleno ekonomickou životností dané položky.

Obrázek 14: List „Náklady a příjmy“ – Zbytková hodnota

51


•

•

5.8.


Celkem projekt (tis. Kč) [řádek 279]: V rámci položky se automaticky dopočítá výše odepisovaného majetku (v rámci položek výstavba a technologie) v každém roce od zahájení předpokládané realizace projektu, a to dle počtu let životnosti daného prvku. Požadovaná výše čistých příjmů projektu v letech (tis. Kč) [řádek 363]: Položka udává požadovanou výši čistých příjmů. Požadovaná výše čistých příjmů projektu je taková výše, která je rovna výši poloviny hodnoty původní investice ke konci ekonomické životnosti (bližší vysvětlení viz. Příloha č.3). Požadované čisté příjmy jsou následně využity pro posouzení (stanovení), zda projekt vytváří či nevytváří dostatečnou část odpisů (list „Výpočet míry podpory“). List „Výpočet míry podpory“

V rámci tohoto listu Zpracovatel může měnit pouze přednastavené hodnoty procent v tabulce Citlivostní analýza - souhrn (relevantní pouze pro „Velké projekty“), ostatní položky jsou počítány dle přednastavených výpočtů a prognóz. List slouží k přehlednému zobrazení výpočtu míry podpory, příjmů projektu a nákladů projektu, ke stanovení zda projekt vytváří či nevytváří dostatečnou část odpisů a citlivostní analýzy (pouze pro „Velké projekty“). Uvedené hodnoty jsou vypočteny ve stálých cenách v cenové úrovni uvedené na listu „Info“ [Buňka I26].

Obrázek 15: List „Výpočet míry podpory“ – Příjmy a náklady

Tabulka „Příjmy“ V této části Zpracovatel analýzy nemůže vyplnit ani upravit žádná data, která jsou v tabulkách uvedena. Data jsou zde vypočtena na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován. • • •

Příjmy (tis. Kč) [řádek 6]: Položka udává výši příjmů v jednotlivých letech od roku uvedení projektu do provozu až do konce referenčního období analýzy. Příjmy - diskontované (tis. Kč) [řádek 7]: Položka udává výši diskontovaných příjmů v jednotlivých letech od roku uvedení projektu do provozu až do konce referenčního období analýzy. Zbytková hodnota (tis. Kč) [řádek 8]: Položka udává výši zbytkové hodnoty projektu na konci referenčního období analýzy.

52


• •


Zbytková hodnota - diskontovaná (tis. Kč) [řádek 9]: Položka udává diskontovanou výši zbytkové hodnoty projektu na konci referenčního období analýzy. Příjmy celkem (tis. Kč) [řádek 10]: Položka udává výši celkových příjmů projektu v jednotlivých letech od roku uvedení projektu do provozu až do konce referenčního období analýzy. Hodnota je vypočtena jako součet položek „Příjmy“ a v posledním roce analýzy jako „Příjmy“ plus „Zbytková hodnota“.

Tabulka „Náklady“ V této části Zpracovatel analýzy nemůže vyplnit ani upravit žádná data, která jsou v tabulkách uvedena. Data jsou zde vypočtena na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován. •

• • •

•

•

• • • •

Počáteční investice (tis. Kč) [řádek 13]: Položka udává výši počátečních investic v letech od zahájení realizace projektu do uvedení projektu do provozu. Výše počáteční investice vyplývá z údajů, zadaných v listu „Investiční náklady – běžné ceny“, respektive v listu „Investiční náklady – stálé ceny. Položka je vypočtena následovně: od celkových investičních nákladů projektu přiřazených danému roku se odečtou částky, odpovídající rezervě a „relevantní“ část nezpůsobilého DPH (přiřazené danému roku). Počáteční investice – diskontovaná (tis. Kč) [řádek 14]: Položka udává výši diskontované počáteční investice, která byla vypočtena v položce „Počáteční investice“. Provozní náklady vč. případných reinvestic (tis. Kč) [řádek 15]: Položka udává výši provozních nákladů vč. reinvestic od roku uvedení projektu do provozu do konce referenčního období FA. Provozní náklady vč. případných reinvestic - diskontované (tis. Kč) [řádek 16]: Položka udává výši diskontovaných provozních nákladů vč. reinvestic, která byla vypočtena v položce „Provozní náklady vč. případných reinvestic“. Náklady celkem (tis. Kč) [řádek 17]: Položka se rovná součtu položek „Počáteční investice“ a „Provozní náklady vč. případných reinvestic“, a to v jednotlivých letech od zahájení realizace projektu do konce referenčního období FA. Čisté příjmy (tis. Kč) [řádek 19]: Položka zahrnuje rozdíl položek „Příjmy celkem„ a „Provozní náklady vč. případných reinvestic“. V posledním roce analýzy je připočtena také hodnota odpovídající výši zbytkové hodnoty projektu. Čistý tok hotovosti (tis. Kč) [řádek 20]: Položka se rovná rozdílu položek „Příjmy celkem„ a „Náklady celkem“. Čistý tok hotovosti – diskontovaný (tis. Kč) [řádek 21]: Položka udává hodnotu diskontovaných čistých příjmů, která byla vypočtena v položce „Čistý tok hotovosti“. Čistý tok hotovosti bez zbytkové hodnoty (tis. Kč) [řádek 22]: Položka udává hodnotu „Čistý tok hotovosti“ v průběhu celého referenčního období analýzy, a to bez započtení zbytkové hodnoty projektu. Kumulovaný čistý tok hotovosti bez vlivu příspěvku Společenství (tis. Kč) [řádek 23]: Položka udává kumulativní čistý tok hotovosti bez započtení

53


• •

•

•


výše příspěvku Společenství. Položka se vypočítá jako kumulativní součet hodnot „Čistý tok hotovosti bez zbytkové hodnoty“. Kumulovaný čistý tok hotovosti bez vlivu příspěvku Společenství – diskontovaný (tis. Kč) [řádek 24]: Položka je vypočtena z hodnot v položce „Kumulovaný čistý tok hotovosti“ v jednotlivých letech. Čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství (bez zbytkové hodnoty) (tis. Kč) [řádek 27]: Položka je vypočtena na základě hodnot v položce „Čistý tok hotovosti bez zbytkové hodnoty“ a z vypočteného příspěvku Společenství, uvedeného na listu „Zdroje financování“. Kumulovaný čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství (tis. Kč) [řádek 28]: Položka udává kumulativní čistý tok hotovosti se započtením příspěvku Společenství. Položka se vypočítá jako kumulativní součet hodnot „Čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství (bez zbytkové hodnoty)“. Tato položka znázorňuje pouze tu skutečnost, jakých hodnot nabývá kumulativně čistý tok hotovosti v jednotlivých letech referenčního období (tzn. není zde např. mimo jiné zohledněna případná dluhová služba, potřebná k dofinancování projektu - splácení úvěru). Kumulovaný čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství – diskontovaný (tis. Kč) [řádek 29]: Položka udává kumulativní diskontovaný čistý tok hotovosti se započtením příspěvku Společenství.

Hlavním výstupem na základě výpočtu výše uvedených položek, je stanovení následujících hodnot: • •

Finanční míra návratnosti (FRR/C) (%) [buňka H32]: Vypočtená hodnota udává finanční míru návratnosti bez příspěvku Společenství, tato hodnota musí být < 5 %.29 Čistá současná hodnota (NPV/C) (%) [buňka H33]: Vypočtená hodnota udává čistou současnou hodnotu bez příspěvku Společenství. Vzhledem ke skutečnosti, že finanční míra návratnosti bez příspěvku Společenství musí být < 5 % musí být tato hodnota < 0.

Výpočet míry finanční mezery •

29

V této části Zpracovatel analýzy nemůže vyplnit ani upravit žádné položky. Data v této tabulce jsou vypočtena na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován. Hodnoty jsou vypočteny jako nediskontované tak i jako diskontované.

V případě projektů, které vytvářejí příjmy dle Nařízení Rady (ES) 1083/2006, článek 55 odst. 1.

54



Obrázek 16: List „Výpočet míry podpory“ – Výpočet míry finanční mezery

Výpočet míry finanční mezery, respektive výpočet procenta příspěvku Společenství jako podílu způsobilých nákladů, je založen na následujících datech: • Celkové investiční náklady – nediskontované (tis. Kč). • Celkové investiční náklady – diskontované (tis. Kč). • Zbytková hodnota – nediskontované (tis. Kč). • Zbytková hodnota – diskontované (tis. Kč). • Příjmy – diskontované (tis. Kč). • Provozní náklady – diskontované (tis. Kč). • Čisté příjmy – diskontované (tis. Kč). • Investiční náklady minus čisté příjmy – diskont. (tis. Kč). • Míra nedostatku financování (%) [řádek 44]: Položka udává výši nedostatku financování tak, jak byla vypočtena na základě zadaných dat do Modelu. Míra nedostatku financování je vypočtena na základě vztahů, uvedených v kapitole 3.2. • Příspěvek Společenství jako podíl způsobilých nákladů (%) [řádek 45]: Tato položka udává procento podpory, jak byla v rámci Modelu vypočtena. Toto procento, respektive vypočtená hodnota (Kč) je výše podpory, kterou Žadatel vyplňuje v BENE-FILLu v položce „Podpora (příspěvek) z ERDF/FS“. Je nutné upozornit, že Žadatel má dle podmínek Implementačního dokumentu OPŽP nárok na dotaci ve výši až 85 % z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu což znamená, že dotace jako příspěvek Společenství může dosáhnout maximální výše 85 % z celkové Míry nedostatku financování = Finanční mezera. • Podíl celkových investičních nákladů projektu souvisejících s příjmy (%) [řádek 47]: Položka slouží v případě projektů, kde příjmy projektu nejsou generovány celou investicí. V rámci Oblasti podpory 1 je hodnota v položce nastavena na výši 100 %. • Podíl celkových provozních nákladů projektu souvisejících s příjmy (%) [řádek 48]: Položka slouží v případě projektů, kde příjmy projektu nejsou generovány celou investicí, pro přiřazení „proporcionální“ části provozních

55


•

•

•


nákladů k relevantní části projektu. V rámci Oblasti podpory 1 je hodnota v položce nastavena na výši 100 %. Kumulativní (modelované) čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 49]: Kumulativní (modelovaná) výše čistých příjmů projektu je taková výše, která je stanovena na základě vypočtených čistých příjmů projektu v průběhu celé analýzy (referenčního období). Kumulativní (modelované) čisté příjmy jsou využity pro posouzení (stanovení), zda „Projekt vytváří či nevytváří významnou část odpisů“ [buňka L51]. Požadovaná výše čistých příjmů projektu v letech (tis. Kč) [řádek 50]: Položka je identická s položkou, uvedenou na listu „Náklady a příjmy“. Požadovaná výše čistých příjmů projektu je taková výše, která je rovna výši poloviny hodnoty původní investice ke konci ekonomické životnosti. Požadované čisté příjmy jsou využity pro posouzení (stanovení), zda „Projekt vytváří či nevytváří významnou část odpisů“, více viz. Příloha 1. Modelované čisté příjmy - požadované čisté příjmy (tis. Kč) [řádek 51]: Hodnota v této položce udává rozdíl mezi kumulativními (modelovanými) čistými příjmy a požadovanou výší čistých příjmů projektu s tím, že na základě vypočtené hodnoty je stanoveno, zda „Projekt vytváří nebo nevytváří významnou část odpisů“ [buňka L51]. Jestliže je hodnota rozdílu kladná, tzn. větší než „0“, je následně splněna podmínka, že projekt vytváří významnou část odpisů.

Citlivostní analýza - souhrn Pro „Individuální projekty“ není v této části vyžadováno zadání žádných dat, respektive citlivostní analýza je relevantní pouze pro tzv. „Velké projekty“, a proto bude tato část detailně popsána v kapitole, věnované „Velkým projektům“. 5.9.

List „Zdroje financování“

V rámci tohoto listu se počítají všechny údaje, které se týkají financování předloženého projektu, tzn. stanovení výše příspěvku Společenství, dotace ze SFŽP/SR – kap. 315 a následně je vypočtena částka na dofinancování projektu ze strany Žadatele. Na listu musí Zpracovatel definovat způsob dofinancování projektu s tím, že musí stanovit procentuální podíl nákladů odpovídající způsobilým, respektive nezpůsobilým výdajům a položku „Nezpůsobilé vratné DPH“. Je - li uvažováno v rámci dofinancování projektu s úvěrem, musí Zpracovatel blíže specifikovat parametry úvěru v tabulce „Finanční toky“. List je rozdělen do následujících částí: • • • • • •

Výpočet příspěvku z OPŽP. Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE - FILL. Tabulka finančních zdrojů. Tabulka pro výpočet FRR/K. Tabulka finanční udržitelnosti. Tabulka výpočet úvěrů.

Tabulka „Výpočet příspěvku z OPŽP“ (běžné ceny) V této části Zpracovatel analýzy nemůže vyplnit ani upravit žádná data, která jsou v tabulkách uvedena. Data jsou zde vypočtena na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován.

56



Obrázek 17: List „Zdroje financování“ – Výpočet příspěvku z OPŽP

•

Celkové investiční náklady projektu (tis. Kč) [řádek 8]: Hodnota v položce odpovídá hodnotě, vypočítané jako celkové investiční náklady vč. DPH v rámci listu „Investiční náklady – běžné ceny“, a to v jednotlivých letech realizace projektu a také celkem. Celkové investiční náklady jsou vždy s DPH, a to nehledě na skutečnost, zda Žadatel je či není plátcem DPH. • Celkové investiční náklady projektu bez nárokovatelé DPH (tis. Kč) [řádek 9]: Hodnota v této položce je vypočtena na základě toho, zda Žadatel má nebo nemá nárok na vrácení DPH. V případě, že Žadatel má nárok nebo má částečně nárok na vrácení DPH (v listu „Info“ [buňka I29] vybráno ANO nebo ČÁSTEČNĚ), bude položka odpovídat hodnotě celkových investičních nákladů bez vratné DPH. V opačném případě, kdy Žadatel nemá nárok na vrácení DPH (v listu „Info“ [buňka I29] vybráno NE), bude mít tato položka hodnotu, odpovídající celkovým investičním nákladům vč. DPH. Hodnoty jsou znázorněny v jednotlivých letech průběhu realizace projektu a také celkem. • Způsobilé investiční náklady projektu (tis. Kč) [řádek 10]: Hodnota v položce vychází z listu „Investiční náklady – běžné ceny“, sekce „Způsobilé náklady“. Hodnoty jsou znázorněny v jednotlivých letech průběhu realizace projektu a také celkem. • Částka rozhodnutí (tis. Kč) [řádek 11]: Částka rozhodnutí je částka celkových způsobilých výdajů projektu, ze které se počítá výše dotace, jako příspěvek společenství viz. Kapitola 3.2. Hodnota v této položce se vypočítá jako součin položky „Způsobilé investiční náklady projektu“ a položky „Míra nedostatku financování“. • Příspěvek Společenství (tis. Kč) [řádek 12]: Hodnota v položce se vypočítá jako 85 % z „Částky rozhodnutí“, uvedené v řádku 11. Vypočítaná hodnota odpovídá výši, na kterou má Žadatel nárok jako na podporu (příspěvek) z ERDF/FS. Všechny výše uvedené položky v rámci této sekce, jsou dále vypočteny v CZK. „Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL“ (běžné ceny) Zpracovatel v rámci této sekce vyplňuje finanční zdroje na dofinancování projektu, a to v závislosti na tom, zda je žádající subjekt veřejný nebo soukromý. Hodnoty, které Zpracovatel vyplňuje, se zadávají v Kč. Tabulky v části finanční zdroje dle BENE-FILLU jsou: • • •

Skladba financování projektu – shodná s BENE-FILLem. Veřejný subjekt – tabulka na dofinancování výdajů, shodná s BENE-FILLem. Soukromý subjekt – tabulka na dofinancování výdajů, shodná s BENEFILLem.

57



Všechny výše uvedené tabulky jsou shodné s tabulkami v BENE-FILLu (záložka E1). Zpracovatel vyplňuje pouze tabulku „Veřejný“ nebo „Soukromý“ subjekt, a to v závislosti na typu Žadatele, vyplněném na listu „Info“ v [Buňka I33]. Tabulka „Skladba financování projektu“ (běžné ceny) Tabulka je shodná s tabulkou v BENE-FILLu, Zpracovatel zde žádné údaje nevyplňuje. Tato tabulka slouží ke snadnému přenesení výstupů z FA do BENEFILLu. Jestliže nejsou doplněny zdroje na dofinancování projektu ze strany Žadatele, je v [Buňce H42] uvedena částka, odpovídající výši způsobilých výdajů na dofinancování projektu ze strany Žadatele. Bude - li korektně vyplněna příslušná tabulka „Veřejný subjekt“ nebo „Soukromý subjekt“, bude následně tabulka „Skladba financování projektu“ automaticky vyplněna [Buňka H42 = 0].

Obrázek 18: List „Zdroje financování“ – Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL.

• • • •

• •

Celkové výdaje na projekt (Kč) [řádek 27]: Hodnota v položce odpovídá hodnotě, uvedené v řádku [8]. Celkové nezpůsobilé výdaje (Kč) [řádek 28]: Hodnota v položce odpovídá výši nezpůsobilých výdajů projektu, jako rozdíl celkových výdajů projektu [řádek 27] a celkových způsobilých výdajů projektu [řádek 31]. Z toho - nezpůsobilé výdaje dle ID OP ŽP, kap. 5 (Kč) [řádek 29]: Hodnota v položce odpovídá výši nezpůsobilých investičních nákladů projektu (list „Investiční náklady – běžné ceny“ [řádek 120]). Příjmy, vygenerované projektem (Kč) [řádek 30]: Výše příjmů, připadající na nezpůsobilé náklady projektu. Položka je počítána jako rozdíl mezi celkovými nezpůsobilými náklady projektu [řádek 28] a nezpůsobilými náklady dle ID OP ŽP [řádek 29] (nejedná se o celkové příjmy projektu). Celkové způsobilé výdaje (Kč) [řádek 31]: Hodnota v položce odpovídá údaji, uvedenému v řádku [10]. Soukromé financování (Kč) [řádek 32]: Hodnota v položce se automaticky doplní v případě, že je Žadatelem „Soukromý subjekt“. Je-li Žadatelem „Soukromý subjekt“, musí se tento subjekt spolupodílet na financování projektu částkou, odpovídající 10% ze způsobilých výdajů projektu. Tzn. že

58


•

•

• • • •

•

• •

•

•

•


soukromý subjekt má přispět k financování vypočtené „míry nedostatku financování“ projektu. Celkové způsobilé veřejné výdaje (Kč) [řádek 33]: Hodnota v položce je vypočtena jako součin hodnoty příspěvku Společenství [řádek 12] a 85 %, jako max. možnou mírou spolufinancování z ERDF/FS [buňka I35]. Celkově tato položka udává celkovou výši způsobilých veřejných výdajů projektu. Podpora OPŽP celkem (Kč) [řádek 34]: Hodnota v položce odpovídá součtu položek „Podpora (příspěvek) z ERDF/FS“, „Spolufinancování ze zdrojů SR – kap. 315 /SFŽP“ a případně z položky „Spolufinancování ze zdrojů SR – kap. 315 /SFŽP – navýšení“, která může být relevantní pouze pro typ Žadatele „Soukromý subjekt“. Podpora (příspěvek) z ERDF/FS (Kč) [řádek 35]: Hodnota v této položce odpovídá údaji, vypočtenému v [řádek 12] krát 1 000. Spolufinancování – národní veřejné výdaje (Kč) [řádek 36]: Hodnota je vypočtena jako 15 % z celkových způsobilých veřejných výdajů. Spolufinancování ze zdrojů SR – kap. 315 /SFŽP (Kč) [řádek 37]: Hodnota je vypočtena jako 5 % z celkových způsobilých veřejných výdajů [řádek 33]. Spolufinancování ze zdrojů SR– kap. 315 / SFŽP navýšení (Kč) [řádek 38]: Hodnota je vyplněna dle zadaných dat v tabulce „Soukromý subjekt“, tzn. je relevantní pouze pro „Soukromý subjekt“. Jestliže „Soukromý subjekt“ nezískal finanční část, která odpovídá 10 % způsobilých veřejných výdajů projektu od „Veřejných subjektů“, tzn. obce, kraje nebo ostatního veřejného subjektu, bude mu finanční částka ve výši 10 % uhrazena ze strany SFŽP. Spolufinancování ze SFŽP – půjčka na doplnění VZ (Kč) [řádek 38]: Hodnota je relevantní pouze pro „Veřejný subjekt“. Jestliže „Veřejný subjekt“ nemá k dispozici dostatečnou částku vlastních zdrojů, může požádat SFŽP o poskytnutí půjčky (upřesňující údaje o půjčce musí konzultovat se SFŽP, půjčka může být poskytnuta pouze na způsobilé veřejné výdaje projektu). Spolufinancování ze zdrojů krajských rozpočtů (Kč) [řádek 39]: Hodnota v položce odpovídá údajům, které jsou zadány v tabulkách „Veřejný subjekt“, “Soukromý subjekt“, a to dle typu žádajícího subjektu. Spolufinancování ze zdrojů obecních rozpočtů (Kč) [řádek 40]: Hodnota v položce odpovídá údajům, které jsou zadány v relevantních řádcích v tabulkách „Veřejný subjekt“, “Soukromý subjekt“, a to dle typu žádajícího subjektu. Ostatní národní veřejné financování (ONVZ) (Kč) [řádek 41]: Hodnota v položce odpovídá údajům, které jsou zadány v relevantních řádcích v tabulkách „Veřejný subjekt“, “Soukromý subjekt“, a to dle typu žádajícího subjektu. Kontrolní součet - zbývá dofinancovat (Kč) [buňka H42]: Zpracovatel FA musí dbát na to, aby částka na dofinancování, která se v této buňce objeví, byla správně zadána do jednotlivých relevantních položek v tabulkách, a to dle typu žádajícího subjektu (tabulka „Veřejný subjekt“, „Soukromý subjekt“). Jakmile budou údaje v tabulce vyplněny korektně, objeví se následně v buňce hodnota „-„. Nezpůsobilá DPH (pokud má Žadatel nárok na vrácení DPH) (Kč) [buňka H44]: Celkové investiční náklady projektu musí být stanoveny vždy s DPH, a to i pro projekty, kde Žadatel je plátcem DPH (tzn. DPH je mu vráceno), je následně vratné DPH automaticky přiřazeno v tabulce „Skladba financování

59



projektu“ do položky „Celkové nezpůsobilé výdaje“. Z tohoto důvodu je částka, odpovídající vratnému DPH uvedena v této položce. Má-li Žadatel nárok na vrácení DPH, musí být tato částka zahrnuta vždy do položky „Žadatel - vlastní zdroje“ – nezpůsobilý výdaj (platí pro soukromý i veřejný subjekt), která je vždy první položkou v tabulkách „Veřejný subjekt“ a „Soukromý subjekt“. Je nutné poznamenat, že Žadatel tuto finanční částku prokazuje pouze formálně a to z důvodu, že v průběhu realizace projektu bude získávat (od finančního úřadu) DPH z proinvestovaných investičních nákladů postupně zpět. Tudíž obdržené DPH může Žadatel následně použít jako finanční částku, odpovídající DPH u následujících proinvestovaných investičních nákladů. Tabulka „Veřejný subjekt“ (běžné ceny)

Obrázek 19: List „Zdroje financování“ – Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL (Veřejný subjekt)

Zpracovatel vyplní v rámci této tabulky hodnoty do relevantních položek pouze tehdy, bude-li Žadatelem veřejný subjekt, tzn. v listu „Info“, [buňka I33] je vybrána položka „Veřejný“ nebo Ostatní veřejný“ a tím je Zpracovateli umožněno vyplnění potřebných hodnot do žlutě podbarvených buněk. Vyplněné hodnoty musí ve svém součtu [buňka H55] (buňka označena červeným obdélníkem) minimálně udávat hodnotu na dofinancování projektu v tabulce „Skladba financování projektu“, položka „Kontrolní součet - zbývá dofinancovat [buňka H42] (buňka označena taktéž červeným obdélníkem), tzn., že v případě, kdy Zpracovatel vyplnil položky správně, bude v buňce zobrazeno „-„. V rámci této tabulky „Veřejný subjekt“ je v řádku 55 položka „Zbývá dofinancovat“ (buňka označena červeně), která slouží ke kontrole, zda Zpracovatel správně vyplnil položky na dofinancování projektu v rámci tabulky „Veřejný subjekt“. V případě, že byly položky správně vyplněny, objeví se v této položce „-„. Nicméně pro správné rozdělení jednotlivých finančních zdrojů na financování projektu z pohledu způsobilosti nákladů, musí Zpracovatel pro každou jím vyplněnou položku v tabulce, procentuálně specifikovat výši způsobilosti výdajů, viz. položka „zp. výdajů“ [sloupec „I“]. Na základě definované procentuální výše způsobilých nákladů [sloupec „I“] je následně vyplněná finanční částka, která je rozdělena na část způsobilých, respektive nezpůsobilých výdajů sloupec [„J“ a „K“]. Jestliže Zpracovatel správně nastavil % způsobilosti výdajů pro všechny jím vyplněné hodnoty, je v buňkách [J55 a K55] zobrazeno „-“, „0“ nebo „(0)“ (buňky jsou označeny modrým obdélníkem). Jestliže Zpracovatel nevyplnil korektně % způsobilých výdajů, je

60



následně v buňkách [J55 a K55] zobrazena finanční částka, odpovídající nedostatku nebo naopak přebytku financí a zároveň jsou buňky podbarveny červeně. Má - li Žadatel nárok na vrácení DPH, musí být tato částka vložena do položky „Žadatel - vlastní zdroje“ [řádek 48] a následně musí být nastavena procenta ve sloupci [„I“] tak, aby celá částka, odpovídající vratnému DPH, byla definována jako nezpůsobilý výdaj [sloupec „K“]. Sloupec [„I“]. Zpracovatel analýzy musí % způsobilých výdajů nastavit tak, aby daná finanční částka na financování projektu, reflektovala poměr výdajů mezi způsobilé, respektive nezpůsobilé výdaje.30 Tabulka „Soukromý subjekt“ (běžné ceny)

Obrázek 20: List „Zdroje financování“ – Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL (Soukromý subjekt)

Zpracovatel vyplní v rámci této tabulky hodnoty do relevantních položek pouze tehdy, bude-li Žadatelem soukromý subjekt, tzn. v listu „Info“ [buňka I33] je vybrána položka „Soukromý“, tím je Zpracovateli umožněno vyplnění potřebných hodnot do žlutě podbarvených buněk. Vyplněné hodnoty musí ve svém součtu [buňka H66] (buňka označena červeným obdélníkem) minimálně udávat hodnotu na dofinancování projektu v tabulce „Skladba financování projektu“ položce „Kontrolní součet - zbývá dofinancovat [buňka H42] (buňka označena taktéž červeným obdélníkem), tzn., že v případě, kdy Zpracovatel vyplnil položky správně, v [buňce H42] bude zobrazeno „-“, „0“ nebo „(0)“. V rámci tabulky „Soukromý subjekt“ jsou uvedeny položky „Zbývá dofinancovat z veřejných zdrojů“ [buňka H66] a „Zbývá dofinancovat celkem“ [buňka H67]. Položky slouží ke kontrole, zda Zpracovatel správně vyplnil položky na dofinancování projektu v rámci tabulky „Soukromý subjekt“. V případě, že byly položky správně vyplněny, objeví se v obou položkách „-“, „0“ nebo „(0)“. Nicméně pro správné rozdělení jednotlivých finančních zdrojů na financování projektu z pohledu způsobilosti nákladů, musí Zpracovatel pro každou jím vyplněnou položku v tabulce, procentuálně specifikovat výši způsobilosti výdajů viz. položka „zp. výdajů“ [sloupec „I“]. Na základě definované procentuální výše způsobilých výdajů [sloupec „I“] je následně 30

Způsobilost výdajů viz. Implementační dokument v platném znění – Operační program Životní prostředí , kapitola 5.

61



vyplněná finanční částka, která je rozdělena na část způsobilých, respektive nezpůsobilých výdajů sloupec [„J“ a „K“]. Jestliže Zpracovatel správně nastavil % způsobilosti výdajů pro všechny jím vyplněné hodnoty, je v buňkách [J67 a K67] zobrazeno „-“, „0“ nebo „(0)“ (buňky jsou označeny modrým obdélníkem). Jestliže Zpracovatel nevyplnil korektně % způsobilých výdajů, je následně v buňkách [J67 a K67] zobrazena finanční částka, odpovídající nedostatku nebo naopak přebytku financí a zároveň jsou buňky podbarveny červeně. Má - li Žadatel nárok na vrácení DPH, musí být tato částka vložena do položky „Žadatel - vlastní zdroje“ [řádek 59] a následně musí být nastavena procenta ve sloupci [„I“] tak, aby celá částka, odpovídající vratnému DPH, byla definována jako nezpůsobilý výdaj [sloupec „K“]. % způsobilých výdajů [Sloupec „I“] musí Zpracovatel analýzy nastavit tak, aby daná finanční částka na dofinancování projektu, reflektovala poměr výdajů mezi způsobilé, respektive nezpůsobilé výdaje13. „Tabulka finančních zdrojů“ (běžné ceny) V této tabulkové části opět Zpracovatel FA/FEA nevyplňuje žádná data. Tabulka je automaticky vyplněna na základě korektně zadaných dat v jedné z tabulek (v závislosti na typu žádajícího subjektu) „Veřejný subjekt“ a Soukromý subjekt“. Jsou - li zdroje na dofinancování zadány korektně, je poté [řádek 144] podbarven zelenou barvou a v jednotlivých buňkách je zobrazeno „Ano“. Tabulková část slouží jako jedna z výstupních tabulek zpracované FA/FEA. V rámci tabulky lze přehledně vypozorovat, z jakých zdrojů bude připravovaný projekt financován, respektive zda finanční částky na dofinacování projektu jsou z jednotlivých zdrojů dostatečně nastaveny. V tabulce nejsou zobrazeny náklady na DPH v případě Žadatele, který má nárok na vrácení DPH, byť vratné DPH v tabulkách „Skladba financování projektu“, „Veřejný subjekt“ a Soukromý subjekt“ je započteno. Zdroje na vratné DPH jsou automaticky odečítány od položky „Vlastní zdroje žadatele“ ([buňka 124] nebo [buňka 131]), tzn. v tabulce jsou zobrazeny pouze ty náklady, které Žadatel reálně vynaloží, a u kterých nemá nárok na jejich vrácení.

Obrázek 21: List „Zdroje financování“ – Tabulka finančních zdrojů

62



„Tabulka pro výpočet FRR/K“ (stálé ceny) dle cenové úrovně roku, uvedeného na listu „Info“ [Buňka I26]) Tabulka slouží především k výpočtu ukazatelů „Finanční míry návratnosti“ (FRR/K) a „Čisté současné hodnoty“ (NPV/K), Zpracovatel opět nemusí vyplňovat žádná data, nicméně hodnoty v této tabulce jsou převzaty z tabulek, uvedených výše, případně z části tabulek „Výpočet úvěrů“ na listu „Zdroje financování“. Tabulky „Výpočet úvěrů“ musí být vyplněny pouze v tom případě, kdy Zpracovatel zadal dofinancování projektu z nějakého typu úvěru (např. úvěr od bankovního ústavu, EIB / EIF). Jestliže Zpracovatel korektně nevyplní data v části „Výpočet úvěrů“ (je-li to relevantní), poté vypočítané hodnoty ukazatelů FRR/K a NPV/K nebudou mít správnou vypovídající hodnotu.

Obrázek 22: List „Zdroje financování“ – Tabulka pro výpočet FRR/K

„Tabulka finanční udržitelnosti“ (běžné ceny) Tato tabulková část znázorňuje z ekonomického pohledu schopnost Žadatele (vlastníka), financovat projekt v průběhu celé analýzy. Do výpočtu finanční udržitelnosti jsou zahrnuty jak příjmy (celkové finanční zdroje a výnosy bez případných poměrových vstupů), tak výdaje v podobě investičních nákladů, provozních nákladů, případného splácení úroků a daní. Jestliže takto vypočtený diskontní kumulativní tok hotovosti nabývá záporných hodnot znamená to, že Žadatel (vlastník) bude muset deklarovat, že případný záporný rozdíl zajistí z jiných zdrojů.

Obrázek 23: List „Zdroje financování“ – Tabulka finanční udržitelnosti

• • •

Finanční zdroje celkově (tis. Kč) [řádek 186]: Položka udává celkové finanční zdroje, použité k financování realizace projektu, tzn. dotace z OPŽP celkem, vlastní zdroje, jiné dotace, úvěr, atd. Výnosy (tis. Kč) [řádek 187]: Položka udává výnosy z provozu realizovaného projektu, výnos je vypočten na základě příjmů projektu na listu „Náklady a příjmy. Přítoky celkem (tis. Kč) [řádek 188]: Položka udává součet položek „Finanční zdroje celkově“ a „Výnosy“.

63


• • •

•

• •

•


Investiční náklady (tis. Kč) [řádek 191]: Udává celkové investiční náklady v daném roce. Provozní náklady (vč. reinvestic) (tis. Kč) [řádek 192]: Položka udává výši provozních nákladů v daném roce plus případné vypočtené reinvestice v daném roce. Splácení úvěrů (vč. úroků) náklady (tis. Kč) [řádek 193]: Na základě případně definovaných úvěrů potřebných k dofinancování akce, jsou v této položce uvedeny hodnoty výše splácení úvěrů včetně úroků. Definování úvěrů se provádí v tabulkové části „Výpočet úvěrů“, - list „Zdroje financování“. Daně (tis. Kč) [řádek 194]: Na základě definování položky „Má Žadatel nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory?“ – list „Info“ ([buňka I31]), je tato položka automaticky vyplněna, nicméně Zpracovatel analýzy může jednotlivé hodnoty upravit. Jestliže dojde v průběhu analýzy k úpravě hodnot, musí být ve zprávě k FA zdůvodněno, proč k této úpravě došlo. Nicméně tato úprava nemá vliv na standardní výpočet „Míry nedostatku financování“ projektu. Tok hotovosti celkem (tis. Kč) [řádek 197]: Položka vypočítá rozdíl hodnot „Přítoky celkem“ a „Odtoky celkem“ v jednotlivých letech analýzy. Kumulativní tok hotovosti celkem (tis. Kč) [řádek 198]: Kumulativní tok hotovosti, vypočten na základě toku hotovosti. Tok hotovosti znázorňuje, zda je projekt samofinancovatelný v průběhu celé analýzy – jestliže jsou kumulativní toky záporné znamená to, že přítoky projektu jsou nedostatečné vůči odtokům a tudíž musí být zajištěny „jiné“ externí finanční zdroje. Diskontovaný kumulativní tok hotovosti celkem (tis. Kč) [řádek 199]: Diskontovaný kumulativní tok hotovosti, vypočtený na základě toku hotovosti.

Tabulka „Výpočet úvěrů“ (běžné ceny) Tato tabulková část musí být vyplněna pouze v tom případě, kdy Zpracovatel vyplnil v jedné z tabulek „Veřejný subjekt“ nebo „Soukromý subjekt“ finanční částku na dofinancování projektu, která bude zajištěna formou úvěru. Na základě vyplněných dat (úvěru) v jedné z výše uvedených tabulek, se následně vyznačí/podsvítí sytě žlutou barvou dané typy úvěru. Pro každý typ úvěru musí být stanoveno: • •

•

Doba splácení (roky): Zde musí být vyplněna předpokládaná délka úvěru. Doba odkladu (roky): Zde musí být vyplněna předpokládaná délka odkladu splácení úvěru, která je v souladu s minimální dobou odkladu. Minimální doba odkladu se v rámci Modelu rozumí počet let od data způsobilosti výdajů (rok 2007) až do roku ukončení realizace projektu, které Zpracovatel definovanoval v položce „Předpokládané datum ukončení realizace projektu“, List „Info“. Výpočet Modelu je nastaven tak, že po dobu čerpání úvěru nemůže Žadatel zároveň splácet tento úvěr. Dodržení minimální doby odkladu je nezbytné pro zajištění kmorektního výpočtu Modelu.V případě, že Žadatel fakticky uzavřel smlouvu s bankovním subjektem např. v roce 2009 a tudíž doba splácení úvěru je o 2 roky kratší (rozdíl mezi rokem 2007 a 2009), musí přesto Zpracovatel zadat minimální dobu odkladu, která je mu doporučena Modelem v příslušném řádku sloupci [J]. Úroková sazba (%): Zde musí být vyplněna předpokládaná výše úrokové sazby pro plánovaný úvěr (pokud se jedná o fixní sazbu).

64


•

• • • •


Úroková sazba fixní po celou dobu úvěru ? (Ano/Ne): Zde musí být vyplněno, zda bude či nebude úroková sazba fixní po celou dobu splácení úvěru. Jestliže bude vybrána možnost „Ano“ je následně zapotřebí vyplnit pouze položky „Konstantní splátky jistiny nebo konstantní celkové splátky ?“ a „Poplatek za zřízení úvěru jako % celkového úvěru“. Bude - li vybrána možnost „Ne“, musí být ručně stanovena úroková sazba pro každý rok splácení úvěru v položce „Úroková sazba (ruční nastavení po letech)“. Konstantní splátky jistiny nebo konstantní celkové splátky? (Konstantní jistina / Konstantní celk. splátky): Určení, jakým způsobem bude předpokládaný úvěr splacen. Poplatek za zřízení úvěru jako % celkového úvěru (%): Zde musí být vyplněno procento, které odpovídá poplatku za zřízení úvěru u daného subjektu. Poplatek za zřízení úvěru (tis. Kč): Položka je automaticky vypočtena na základě zadaných procent v položce výše. Úroková sazba (ruční nastavení po letech) (%): Položka musí být vyplněna v tom případě, kdy Zpracovatel vyplnil položku „Úroková sazba fixní po celou dobu úvěru ?“ na možnost „Ne“.

Obrázek 24: List „Zdroje financování“ – Finanční toky

5.10. List „Výstup pro SFŽP“ List byl primárně vyhotoven z důvodu potřeby shromáždění hlavních výstupů z FA na jednom listě. Nicméně list může taktéž sloužit Zpracovateli FA, respektive Žadateli jako souhrnný list výsledků FA. V rámci listu musí Zpracovatel vyplnit pouze následující tři obecné položky: •

Datum zpracování [buňka P3]: Zpracovatel vyplní datum zpracování / tisku FA případně FEA. • Zpracoval [buňka P5]: Musí být vyplněno jméno Zpracovatele FA případně FEA. • Telefon Zpracovatele [buňka P7]: Musí být vyplněno telefonní číslo Zpracovatele FA případně FEA. V rámci tohoto listu jsou zobrazeny následující údaje: • Obecné informace o projektu a Žadateli: Údaje jsou shodné s údaji, vyplněnými na listu „Info“.

65


• •

•

• • • • •

•


Tabulka „Skladba financování projektu“: Tabulka je shodná s tabulkou „Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE - FILL“, která je umístěna na listu „Zdroje financování“. Tabulka „Zdroje žadatele vzhledem k celkovým výdajům na projekt“: Tabulka je shodná s jednou z tabulek „Veřejný subjekt“ nebo „Soukromý subjekt“, které jsou umístěny na listu „Zdroje financování“. Tabulka se dynamicky mění dle toho, jak je na listu „Info“ vyplněna položka „Žadatel je veřejný nebo soukromý subjekt“ [buňka I33]. Tabulka „Hlavní výsledky finanční analýzy“: Zde jsou souhrnně zobrazeny vypočtené hodnoty pro FRR/C a FNPV/C (hodnoty bez podpory společenství – list „Výpočet míry podpory“) a FRR/K a FNPV/K (hodnoty s podporou společenství – list „Zdroje financování“). Tabulka „Výpočet míry finanční mezery“: Zde jsou zobrazeny hodnoty pro položky „Míra nedostatku financování“ a „Příspěvek Společenství jako podíl způsobilých nákladů“, hodnoty jsou vypočteny na listě „Výpočet míry podpory“. Tabulka „Hodnoty pro projekt na základě stálých cen 2008 v tis. Kč“: Tabulka je identická s tabulkou „Výpočet míry finanční mezery“, která je umístěna na listu „Výpočet míry podpory“. “Čisté příjmy – odpisy“ (tis. Kč): V tabulce je zobrazeno, zda projekt „vytváří významnou část odpisů“ či nikoliv. Položka je propojena na tabulku „Výpočet míry finanční mezery“, která je umístěna na listu „Výpočet míry podpory“. Celkové investiční náklady projektu: V tabulce jsou uvedeny celkové investiční náklady projektu v CZK. Částka je vypočtena na základě celkových investičních nákladů, stanovených na listě „Investiční náklady – běžné ceny“ . Doba návratnosti: V tabulce je zobrazeno / vypočteno zda, respektive za jak dlouhou dobu od uvedení projektu do provozu, je projekt tzv. „prostě“ nebo „reálně“ návratný. Návratnosti jsou vypočteny pro stav projektu „Bez podpory společenství“ a „S podporou společenství“. „Prostá“ návratnost je definována jako počet let potřebných k tomu, aby kumulativní součet peněžních toků, převýšil původní investici. „Reálná“ návratnost je definována jako počet let potřebných k tomu, aby kumulativní součet diskontovaných peněžních toků převýšil původní investici. Tabulka „Citlivostní analýza – souhrn“: Tabulka je relevantní pouze pro tzv. „Velké“ projekty, kdy musí být také zpracována citlivostní analýza. Tabulka je shodná s tabulkou „Citlivostní analýza – souhrn“, umístěnou na listu „Výpočet míry podpory“.

5.11. List „Makroekonomická data“ Zpracovatel FA/FEA nemůže na tomto listu zadávat ani upravovat žádná data. Data na tomto listu jsou předdefinována a slouží jako podkladní data / parametry pro předdefinované prognózy, které jsou implementovány do výpočtu Modelu. Především se jedná o data, potřebná pro převod z cen „běžných“ na ceny „stálé“ a naopak (různé typy inflace / inflačních indexů) a o data, potřebná k diskontování daných položek (diskontní faktor). Na listu jsou obsažena níže uvedená následující data.

66



Obrázek 25: List „Makroekonomická data“

•

Referenční období finanční analýzy (viz. list „Info).

•

Finanční diskontní míra.

•

Ekonomická diskontní míra.

•

Sazba daně z příjmu

•

Finanční diskontní faktor.

•

Ekonomický diskontní faktor.

•

Roční míra měnověpolitické inflace.

•

Roční míra inflace cen stavebních prací.

•

Průměrný roční nárůst reálných mezd.

•

Roční míra inflace mezd.

•

Roční míra inflace výnosů.

•

Cenové indexy vždy ke konci daného roku.

•

Index měnověpolitických cen.

•

Index cen stavebních prací.

•

Index mezd (ve stálých cenách).

•

Index mezd (v běžných cenách).

•

Index cenové úrovně výnosů.

•

Finanční diskontní míra (%):

•

Ekonomická diskontní míra (%).

67


6


„VELKÉ PROJEKTY“

Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 udává povinnost pro všechny tzv. “Velké projekty“, zpracovat analýzu nákladů a přínosů, a to v plném rozsahu31. Analýza nákladů a přínosů (včetně finanční analýzy, ekonomické analýzy, citlivostní analýzy a analýzy rizik) je tedy součástí povinných informací, které členské státy musí poskytnout / předložit Evropské komisi v rámci posouzení tzv. „Velkých“ projektů, které žádají o podporu z Fondu soudržnosti, respektive z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Velký projekt je dle článku 39 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 definován: „… jako operace, složená z řady prací, činností nebo služeb, které jsou určeny k dosažení nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy, s jasně určenými cíly, jejíž celkové náklady v případě životního prostředí přesahují 25 milionů EUR.“ Implementační dokument definuje „Velký projekt“ takto: „Za velký projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. „skupinový projekt“ za předpokladu splnění výše uvedených kritérií (nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli) a za podmínky, že jeho celkové náklady převýší hranici 25 milionů EUR.“32 6.1.

Použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení

Cílem této této kapitoly je stručně popsat hlavní závěry pro FA/FEA, vyplývající z Pokynu pro použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty (dále jen „Pokyn MF pro směnný kurz“), který tvoří přílohu č. 1 Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 – 2013. Platnost pokynu je datována k 24. říjnu 2008. Pro posuzování charakteru (velikosti) projektu je nutné vždy vycházet z celkových investičních nákladů projektu včetně DPH!! A to bez ohledu na to, zda DPH je či není způsobilým nákladem projektu, dle specifické způsobilosti DPH. Použití kurzu pro určení charakteru projektu (Velký x Individuální) Posouzení, zda se jedná o „Velký“ či „Individuální“ projekt, je na Řídícím orgánu OPŽP, nikoli na samotném Žadateli. Toto posouzení je Řídícím orgánem provedeno na základě přepočtu celkových nákladů projektu z CZK na EUR za použití kurzu EK33, platného ke dni schválení Žádosti Řídícím orgánem. Takto použitý kurz je pro určení charakteru projektu zaznamenán do formuláře „Určení charakteru projektu“ archivovaného ve složce projektu. Určení kategorie projektu v pracovním listu „Info“ a tedy rozhodnutí, zda bude Žadatel předkládat Žádost na „Individuální“ či „Velký“ projekt, je plně na zodpovědnosti a uvážení Žadatele. Změní-li se projekt předložený jako Individuální na Velký, bude Žadatel povinnen zpracovat Žádost na Velký projekt dle Příručky pro žadatele v platném znění. 31

Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek 40 odrážka e. Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek 39. 33 Měsíční účetní kurz Evropské komise, http://ec.europa.eu/budget/inforeuro/ 32

68



Žadatel však vždy předkládá projektovou Žádost vyplněnou v CZK. Použití kurzu pro předložení Žádosti o VP do EK, tj. stanovení výše částky v Rozhodnutí EK Výše podpory z OPŽP v EUR, která je následně uvedena Evropskou komisí v Rozhodnutí EK se rovná hodnotě, uvedené v Žádosti na Velké projekty34 v řádku 3 bodu H.2.1. Aby nedocházelo k překračování této hodnoty a nebylo tak nutné žádat často o změnu Rozhodnutí EK, bude Žádost na Velké projekty přepočítána Řídícím orgánem z CZK na EUR kurzem EK platným v měsíci, ve kterém bude Žádost předložena na EK, posíleným o 5 %.35 Kurz použitý pro výpočet částky v EUR, která má být uvedena v Rozhodnutí EK, je Řídícím orgánem zaznamenán do formuláře „Určení charakteru projektu“ archivovaného ve složce projektu. Model poskytuje Žadatelům všechny výstupy FEA, požadované pro vyplnění Žádosti o Velký projekt, dle Přílohy XXI, Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, a to jak v CZK (list „Výstupy do žádosti – CZK“, tak v EUR (list „Výstupy do žádosti – EUR“). Měsíční účetní kurz Evropské komise, platný k datu předložení Žádosti o velký projekt do EK, je zadáván Řídícím orgánem do pracovního listu „Výstupy do žádosti – EUR“ do [buňka L7], a to před odesláním Žádosti ke schválení na EK. Rozhodný směnný kurz použitý pro přepočet z CZK na EUR, který bude uveden v Rozhodnutí EK, je následně dopočítán v pracovním listu „Výstupy do žádosti – EUR“ v [buňka L9]. Tato kapitola Manuálu neobsahuje kompletní vyčerpávající informace, vyplývající z Pokynu MF pro směnný kurz. Řídící orgán a Zprostředkující subjekt Žadatelům doporučují kompletní verzi Pokynu MF pro směnný kurz prostudovat.

34

Příloha XXI nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 – Velký projekt Žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 35 Stanovení této úpravy kurzu vychází z Pokynu MF pro směnný kurz.

69


6.2.


Metodika zpracování ekonomické analýzy (EA)

Cílem ekonomické analýzy projektu je prokázání celospolečenských přínosů předkládaného projektu. Evropská komise vydala pro zpracování analýzy nákladů a přínosů dokumenty, které popisují základní metodický postup, jak uvedené analýzy zpracovat. Jedná se o následující dokumenty: •

Pracovní dokument 4 – Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise srpen 2006. • Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, June 2008. Výše uvedené dokumenty standardně popisují proces zpracování ekonomické analýzy ve třech základních krocích: • Daňové opravy. • Opravy v důsledku externalit. • Od cen tržních k cenám účetním (stínovým). Hlavními ukazateli zpracované EA jsou následující ukazatele: ekonomická čistá současná hodnota (ENPV), ekonomická míra návratnosti (ERR) a poměr přínosů a nákladů (B/C). •

Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV): Ekonomická čistá současná hodnota (Economic Net Present Value) projektu je definována jako současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a přínosů. V případě, že čistá současná hodnota je větší než nula, je projekt přijatelný. • Ekonomická míra návratnosti (ERR): Ekonomická míra návratnosti (Economic Rate of Return,) je taková úroková míra, kdy čistá současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a přínosů, je rovna nule. Jestliže je ekonomická míra návratnosti vyšší než společenská diskontní sazba, poté je projekt přijatelný. • Poměr přínosů k nákladům (B/C): Poměr přínosů k nákladům (Benefit-Cost Ratio), je podíl součtu všech přínosů plynoucích z investice, ke všem nákladům (jak investiční, tak i provozní). Pokud je index větší než jedna, je projekt následně definován jako přijatelný.36 Detailní popis metodiky zpracování ekonomické analýzy je uvedeno v Příloze 4. 6.3.

Zadávání dat do Modelu – „Velké projekty“

Postup vyplňování a zadávání dat do Modelu v rámci tzv. „Velkých“ projektů je shodný s postupem vyplňování projektů „Individuálních“ pouze s tím rozdílem, že musí být navíc vyplněn list „Ekonomická analýza“. Následně je pro vyplnění standardního formuláře Žádosti37 pro „Velké“ projekty využit list „Výstupy do žádosti CZK“ (Žadatelem), případně „Výstupy do žádosti EUR“ (Řídícím orgánem).

36

V oficiálním překladu žádosti Nařízení Rady (ES) č. 1828/2006, Příloha XXI – velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení Rad (ES) č. 1083/2006., je uveden název této položky jako „Poměr nákladů k přínosům“ pravděpodobně se jedná o špatný překlad, jelikož v anglickém jazyce se jedná o poměr B/C, tedy Benefits/Costs - poměr přínosů k nákladům projektu.

70


6.4.


List „Ekonomická analýza“

List „Ekonomická analýza“ je rozdělen do následujících tří základních tabulkových částí: • • •

Náklady Výnosy Výsledky ekonomické analýzy

Tabulka „Náklady“ V tabulkové části Zpracovatel nevyplňuje žádná dodatečná data, všechna data jsou Modelem automaticky dopočtena. Jedná se o náklady, spojené s vlastní realizací projektu.

Obrázek 26: List „Ekonomická analýza“ – tabulka „Náklady“

Tabulka „Výnosy“ Tabuková část je rozdělena do dvou základních oblastí: • •

Úspora nákladů spotřebiteli Environmentální výnosy

Úspora nákladů spotřebiteli V tabulkové části Zpracovatel vyplňuje data, která mají přímý vliv na výpočet výnosů projektu. V rámci tabulky jsou vyplňovány dvě základní položky: •

•

Podíl obyvatelstva užívajících balenou vodu z obavy o kvalitě zásobované pitné vody: tento údaj je relevantní v případě, že projekt řeší zlepšení kvality pitné vody v dané TO. Údaj je nutné zadat v procentech. Nejsou-li známa přesná data, je zapotřebí vyplnit data na základě odborného odhadu. Celkový počet obyvatel se zlepšením kvality pitné vody jako výsledek projektu (kumulativní): tento údaj vyjadřuje celkový počet obyvatel, kterých se zlepšení kvality pitné vody přímo dotýká. Hodnoty je třeba zadávat kumulativně. V případě, kdy projekt řeší rekonstrukci úpravny vody pro oblast s 10 000 obyvateli a předpokládá se zahájení provozu celého systému jako celku v roce 2011, Zpracovatel vloží pro rok 2010 hodnotu 10 000. V případě, že provoz bude uváděn do chodu postupně, je nutné aby počty obyvatel byly uváděny kumulativně.

Obrázek 27: List „Ekonomická analýza“ – tabulka „Výnosy“

71



Enviromentální výnosy V tabulkové části Zpracovatel vyplňuje data, která mají přímý vliv na výpočet environmentálních výnosů projektu. V rámci tabulky jsou vyplňovány následující základní položky: •

Průběh dopadu environmentálních výnosů: Zpracovatel vyplňuje průběh environmentálních výnosů v postupném průběhu implementace daného projektu (kumulativně, v %). Například pokud projekt řeší výstavbu nové ČOV, na kterou se plánuje napojit území, kde čištění odpadních vod bylo řešeno individuálně. V případě, že ČOV bude uvedena do provozu jako celek (např. v roce 2010) bude průběh dopadu environmentálních výnosů jednorázový. To znamená v letech 2008 až 2009 dopad 0 %, v roce 2010 pak 100 %. V případě, že ČOV bude uváděna do provozu již v průběhu realizace projektu a k dalšímu napojování obyvatel dojde po částech, bude průběh dopadu environmentálních výnosů také postupný. Např. 2009 – 40 %, 2010 – 100 %. Pro ohodnocení všech environmentálních výnosů je nutné vyčíslit jakým způsobem projekt ovlivňuje soulad s Acquis (souhrn legislativních požadavků EU). Je zde třeba vyplnit: • Počet obyvatel v oblasti projektu. • Délka řeky ovlivněná projektem. • Faktor, jakým projekt ovlivňuje soulad s Acquis. Vysvětlení postupu k nastavení tohoto faktoru je uvedeno v příloze v Příloze 4 k Manuálu. Pro stanovení výnosů spojených se změnami klimatu (globální oteplování) je nutné vyčíslit následující údaje: •

Změna v produkci skleníkových plynů po implementaci projektu (tuny odstraněného CO2). • Změna v produkci skleníkových plynů po implementaci projektu (tuny odstraněného metanu). Tyto údaje je nutné vložit pro příslušný rok, to znamená pro rok následující tomu, kdy bude převážná část projektu spuštěna.

Obrázek 28: List „Ekonomická analýza“ – tabulka „Výnosy“

72



Tabulka „Výpočet ekonomické analýzy“ Tabuková část je rozdělena do dvou základních oblastí: • •

Výsledky analýzy nákladů a přínosů. Analýza citlivosti resp. konsolidovaná analýza citlivosti.

Výsledky analýzy nákladů a přínosů V této tabulkové části Zpracovatel nevyplňuje žádná data a ani nemůže žádná data nijak upravit. Hlavními položkami v této části jsou hlavní výstupy: Čistá současná hodnota, Ekonomická míra návratnosti, Poměr výnosů a nákladů. Dle těchto položek je rozhodnuto, zda projekt splňuje podmínky, uvedené v dokumentech vydaných EK. 38

Analýza citlivosti Analýza citlivosti se zaměřuje na zjištění kritických proměnných projektu. Provádí se tak, že se proměnné projektu postupně mění o určité procento a sledují se následné změny ukazatelů finanční i ekonomické výkonnosti. Z proměnných se mění vždy pouze jedna a ostatní parametry zůstávají neměnné. Ve standardním formuláři Žádosti je vyžadována identifikace tzv. „kritických proměnných“ a následně tzv. „měnící hodnoty kritických proměnných“. Kritická proměnná“ je taková proměnná, kde 1%-ní změna vstupu, vyvolá minimálně 5%-ní změnu ENPV na výstupu. „Měnící hodnota kritické proměnné“ je taková hodnota, která vyvolá změnu kritické proměnné, která vede k ENPV = 0.

Obrázek 29: List „Ekonomická analýza“ – Analýza citlivosti

38

Pracovní dokument 4 – Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, EK, srpen 2006. Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, červen 2008.

73



Poslední uživatelský vstup pro ekonomickou analýzu je možný v části listu, zabývajícího se analýzou citlivosti. Vliv změn investičních a provozních nákladů a (finančních) příjmů, je vypočten pro ekonomické parametry ENPV, ERR, a to na základě odchylek základních hodnot, zadaných v listu „Výpočet míry podpory“ (část „Citlivostní analýza“). Zpracovatel může ve světle žlutých buňkách nastavit vlastní odchylky pro snížení a zvýšení celkových ekonomických přínosů (kromě zbytkové hodnoty) tak, aby mohl zjistit tzv. switching values, což jsou hodnoty, při kterých celospolečenské přínosy budou rovny investičním nákladům (ENPV = 0, ERR = 5,5%).

Obrázek 30: List „Ekonomická analýza“ – Konsolidovaná analýza citlivosti

Tabulková část „Konsolidovaná analýza citlivosti“ částečně odkazuje na tabulku „Analýza citlivosti“ – list „Výpočet míry podpory“ (viz. Obrázek 31) a na tabulku „Analýza citlivosti (ekonomická část; finanční část je v listu "Výpočet míry podpory")“ – list „Ekonomická analýza“ (viz. Obrázek 29). V této souhrnné tabulce je přehledně zobrazeno, které položky (Investiční náklady, provozní náklady, příjmy) mají-li vliv na hlavní výstupní parametry projektu (výstupy z finanční analýzy - FRR/C, NPV/C a výstupy z ekonomické analýzy - ERR/C, ENPV/C).

Obrázek 31: List „Výpočet míry podpory“ – Citlivostní analýza

Výstupy z ekonomické analýzy jsou poté přeneseny do standardního formuláře Žádosti (list „Výstupy do žádosti“), respektive do tabulek: E.2.2. Hlavní ekonomické 74



náklady a přínosy, E.2.3. Hlavní ukazatele ekonomické analýzy a E.3.2. Analýza citlivosti. 6.5.

List „Výstupy do žádosti - CZK“

List „Výstupy do žádosti - CZK“ slouží Zpracovateli, respektive Žadateli, jako souhrnný list výstupů ze zpracované FEA (není uvedeno CBA z toho důvodu, že analýza rizik není součástí Modelu a tudíž není zpracována úplná CBA)39. List obsahuje identické tabulky, které jsou součástí standardního formuláře Žádosti pro Velký projekt, tzn. Zpracovatel analýzy, respektive osoba, která bude vyplňovat formulář Žádosti, může hodnoty z tabulek, uvedených na listu „Výstupy do žádosti CZK“, jednoduše kopírovat do identických tabulek Žádosti. Vzhledem k postupům, vyplývajícím z platného Pokynu MF pro směnný kurz (viz kap 6.1) Žadatel zpracovává a předkládá Finanční a ekonomickou analýzu a Žádost na Velké projekty v CZK!

Obrázek 32: List „Výstupy do žádosti“ – Dorovnání rozdílu ze zaokrouhlení

V rámci tohoto listu musí Zpracovatel pouze vyplnit tabulku „Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení“. Zde musí být doplněny finanční zdroje, které odpovídají rozdílu finančních zdrojů z pohledu dofinancování projektu (jestliže je položka „Celkové investiční náklady“ v tabulce „H.2.2. Zdroje spolufinancování“ podbarvena červeně, viz. Obrázek 33 [buňka B150], musí být tato částka zadána do buňky [J 148 nebo K148] (Obrázek 32), a to na základě typu Žadatele (veřejný/soukromý). Rozdíl v dofinancování projektu je způsoben zadáváním investičních nákladů v Kč. Rozdíl, vzniklý zaokrouhlením částky je zapotřebí dorovnat z vnitrostátních veřejných nebo soukromých zdrojů, tabulka „Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení“ a to tak, aby se položka „Celkové investiční náklady“ v tabulce „H.2.2. Zdroje spolufinancování“ shodovala s přesností na dvě desetinná místa, tzn. položka „Celkové investiční náklady“ nebude červeně podbarvena a položka „Zbývá dorovnat“ v tabulce „Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení:“ bude rovna „-“.

Obrázek 33: List „Výstup do žádosti“ – Tabulka H.2.2.

Má - li Žadatel nárok na vrácení DPH, je následně finanční částka odpovídající vratné DPH, uvedena v Tabulce „H.2.2. Zdroje spolufinancování“, respektive v položce „Jiné zdroje (upřesněte)“. V Žádosti o podporu Žadatel uvede, že částka v položce „Jiné

39

Nařízení Rady (ES) č.1083/2006, oddíl 2, článek 40 odrážka e.

75



zdroje (upřesněte)“ odpovídá výši vratné DPH a bude (dočasně) hrazena z vlastních zdrojů Žadatele, nebo např. čerpáním kontokorentního úvěru. List „Výstupy do žádosti“ obsahuje následující tabulky: •

Oddíl E – Analýza nákladů a přínosů o E.1.2. Hlavní prvky a parametry použité při finanční analýze. o E.1.3. Hlavní výsledky finanční analýzy. o E.2.2. Hlavní ekonomické náklady a přínosy. o E.2.3. Hlavní ukazatele ekonomické analýzy.

o E.3.2. Analýza citlivosti. • Oddíl H – Finanční plán o H.1. Rozpis nákladů. o H.2.1. Výpočet příspěvku Společenství. o H.2.2. Zdroje spolufinancování. o H.3. Roční finanční plán příspěvku Společenství. 6.6.

List „Výstupy do žádosti - EUR“

List „Výstupy do žádosti - EUR“ slouží pro přepočet souhrnného listu výstupů ze zpracované FEA do měny EUR. Tento přepočet se provádí na základě Pokynu MF pro směnný kurz, kurzem EK40 platným v měsíci, ve kterém je Žádost o VP předkládaná do EK, posíleným o 5 %. Tento přepočet neprovádí Žadatel, ale Řídící orgán OPŽP ( MŽP). Stejně jako v listu „Výstupy do žádosti – CZK“, je nutné vyplnit tabulku „Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení“ s tím rozdílem, že zde musí být doplněny finanční zdroje, které odpovídají rozdílu finančních zdrojů z pohledu dofinancování projektu v EUR. Rozdíl v dofinancování projektu je způsoben zadáváním investičních nákladů v Kč a následným převodem na měnu na dvě desetinná místa. Postup zarování rozdílů ze zaokrouhlení je stejný jak v přechozí kapitole s tím rozdílem, že položka „Celkové investiční náklady“ v tabulce „H.2.2. Zdroje spolufinancování“, se musí shodovat s přesností na jedno EUR. Tzn. položka „Celkové investiční náklady“ nebude červeně podbarvena a položka „Zbývá dorovnat“ v tabulce „Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení“, bude rovna „-“. Toto dorovnání provádí Řídící orgán.

40

Měsíční účetní kurz Evropské komise, http://ec.europa.eu/budget/inforeuro/

76


7


„SKUPINOVÉ PROJEKTY“

Dle Implementačnho dokumentu mohou být do OPŽP v rámci prioritní osy 1 předkládány tzv. skupinové projekty. Skupinové projekty mohou být zařazeny jako Individuální i Velké projekty, viz. definice v kapitole 3.1. VH model není vytvořen pro skupinový projekt, který je svým charakterem definován jako „Velký projekt“, tvořený z několika podprojektů v samostatných TO, přičemž jednotlivé podprojekty jsou svým charakterem definovány jako „Individuální projekty“. 7.1.

Postup při zpracováni Skupinových projektů

Postup zpracování FA/FEA v rámci skupinových projektů je jak pro Individuální, tak i Velké projekty shodný. Modely FA/FEA musí být zpracovány dle podmínek uvedených v ID OPŽP, respektive dle podmínek a definic uvedených v tomto Manálu tzn. FA/FEA musí být zpracována správným Modelem, za jednu TO. V případě, že Zpracovatel správně vydefinoval oblasti zpracování FA/FEA analýzy, zpracuje jednotlivé FA/FEA pro vydefinované „podprojekty“ (TO) samostatně. Tj. v případě, že skupinový projekt je definován jako Individuální projekt, musí být pro každou TO v rámci skupinového projektu zpracována samostatná FA, a to dle postupu uvedeného v kapitole 5. V případě Skupinového projektu, který jako celek splňuje definici Velkého projektu, musí Zpracovatel postupovat při vyhotovení analýz FEA pro jednotlivé „podprojekty“ dle postupu uvedeném v kapitole 6. V případě, že skupinový projekt je tvořen více TO, musí být pro každou TO zpracována kompletní a úplná FA projektu, tzn. musí být pro každou samostatnou TO (projekt) prokázána finanční udržitelnost projektu! Obdržené výstupy z jednotlivých FA, případně FEA, zpracovaných dle vydefinovaných podprojektů, musí být Zpracovatelem analýz „prostě“ sečteny. „Prostým“ součtem Zpracovatel obdrží celkové výsledky za daný skupinový projekt. Stanovené celkové (i dílčí výsledky) jsou následně použity při vyplňování formuláře Žádosti v BENE-FILLu (část E a J). Jednotlivé vstupy a výstupy, které musí být Zpracovatelem v rámci vyhodnocení skupinového projektu stanoveny, jsou následující: • • •

Celkové náklady projektu Celkové způsobilé/nezpůsobilé náklady projektu Celková dotace z OP ŽP o Celková podpora (příspěvek) z ERDF/FS

o Celkové spolufinancování ze zdrojů SR – kap. 315 / SFŽP • Celkové vlastní zdroje na dofinancování projektu o Celkové zdroje na dofinancování projektu úvěrem o Celkové zdroje na dofinancování projektu od ostatních subjektů např. krajské dotace o Celková půjčka ze SFŽP na dofinancování projektu V rámci skupinového projektu musí být za jednotlivé podprojekty vyhotoveny Modely a zprávy FA/FEA. Za skupinový projekt musí Zpracovatel vyhotovit pouze souhrnnou

77



zprávu k FA/FEA, kde budou přehledně uvedena celková data za skupinový projekt a data, ze kterých byly souhrnné výsledky vypočteny.

78


8


KONTROLA RELEVANTNOSTI VÝSLEDKŮ

Na základě zadaných (vyplněných) vstupních dat do Modelu, obdrží Zpracovatel analýzy výsledky ve standardizované podobě. Výsledky analýzy pro tzv. „Individuální projekty“ jsou zobrazeny na listu „Výstup pro SFŽP“, výsledky po tzv. „Velké projekty“, jsou zobrazeny mimo listu „Výstup pro SFŽP“, také na listu „Výstupy do žádosti – CZK, případně „Výstupy do žádosti – EUR“. Získané výsledky je nutné posoudit z pohledu relevantnosti nastavení FA/FEA, relevatnosti vstupních dat, a v neposlední řadě vypočtených klíčových výstupů z FA/FEA. Zpracovatel analýzy, by měl na základě obdržených výsledků provést minimálně níže uvedené kroky, kterými lze předejít možné mylné a nesprávné prezentaci a interpretaci vypočtených výsledků. 8.1.

Kontrola formálních údajů

V rámci formální kontroly je zapotřebí zkontrolovat, zda jsou korektně vyplněna data na listu „Info“. • • • 8.2.

Zda je či není Žadatel plátcem DPH. Typ Žadatele - definování, zda se jedná o „Veřejný“ nebo „Soukromý“ subjekt. Má Žadatel nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory? Posouzení výsledků z FA („Individuální“ projekty)

Hlavním účelem FA je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu. Zpracovatel by měl zejména zkontrolovat soulad výsledků s níže uvedenými podmínkami: • • • • •

• •

Čistá současná hodnota bez podpory společenství (NPV/C) by měla být menší než nula, tedy být záporná, viz. kapitola 5.8. Finanční míra návratnosti bez podpory společenství (FRR/C) by měla být menší než 5 %, viz. kapitola 5.8. Čistá současná hodnota s podporou společenství (NPV/K) může nabývat jak kladných tak i záporných hodnot, viz. kapitola 5.8. Aby mohl být projekt definován jako finančně udržitelný, měl by vytvářet významnou část odpisů, tzn. rozdíl hodnot čisté příjmy a odpisy by měl být kladný viz. kapitola 5.8. Kontrolní součet v listu „Zdroje financování“ v tabulce „Tabulka finančních zdrojů dle formuláře Žádosti v elektronickém prostředí BENE - FILL“ a položky „Zbývá dofinancovat“ v relevantních tabulkách „Veřejný subjekt“ nebo „Soukromý subjekt“ musí být roven nule, tedy v buňkách musí být „-“, „0“ nebo „(0)“, viz. kapitola 5.9. Jestliže je počítáno na dofinancování projektu s úvěrem/y, musí být vyplněny parametry tohoto/těchto úvěrů v tabulkové části „Finanční toky“, list „Zdroje financování“, viz. kapitola 5.9. Má-li Žadatel nárok na vrácení DPH, musí být částka vratné DPH přiřazena jako „nezpůsobilý výdaj“ do položky „Žadatel - vlastní zdroje“, relevantní tabulka „Veřejný subjekt“ nebo „Soukromý subjekt“ - list „Zdroje financování“, viz. kapitola 5.9.

79


8.3.


Posouzení výsledků FEA („Velké projekty“)

V rámci zpracování „Velkých projektů“, musí být vyhotovena analýza nákladů a přínosů, a to v plném rozsahu.41 Posouzení výsledků finanční analýzy je shodné s posouzením u „Individuálních projektů“, a proto nebudou jednotlivé kroky kontroly znovu uváděny, více viz. Kapitola 8.2. Zpracovatel musí mimo posouzení obdržených výsledků z FA ještě posoudit výsledky z ekonomické a citlivostní analýzy. Zpracovatel by měl zejména zkontrolovat soulad výsledků s níže uvedenými podmínkami: • • • • • 8.4.

Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV) by měla být větší než nula, tedy kladná, viz. kapitola 6.4. Ekonomická míra návratnosti (ERR) by měla být větší než společenská diskontní sazba, tedy ERR > 5.5 %, viz. kapitola 6.4. Poměr přínosů a nákladů (B/C) by měl být větší než 1, viz. kapitola 6.4. Správné definování tzv. „kritických“ proměnných, viz. kapitola 6.4. Správné definování „Měnící hodnota kritické proměnné“, viz. kapitola 6.4. Posouzení výsledků FEA („Skupinové projekty“)

V případě, že skupinový projekt je tvořen několika samostatnými TO, musí být zkontrolováno, že pro každou TO (projekt) jsou korektně zadána data, rep. vypočteny výsledky z FA/FEA viz. kapitoly 8.2 a 8.3. U takto nastaveného skupinového projektu je zapotřebí dbát zvýšené pozornosti na ten fakt, že musí být pro každou TO skupinového projektu prokázána finanční udržitelnost projektu. V případě, že je skupinový projekt tvořen pouze jednou TO a je tedy zpracována pouze jedna FA/FEA (dle charekteru projektu), musí být provedena kontrola relevatnosti zadaných dat, resp. obdržených 8.2 a 8.3. tohoto Manuálu.

41

Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek 40 odrážka e.

80


9


SEZNAM ZKRATEK

BENE-FILL

Elektronické prostředí k vyplnění Žádosti do OPŽP.

C/B

Poměr přínosů k nákladům

CBA

Analýza nákladů a přínosů (Cost benefit analysis)

CZK

Měna - Česká koruna

DPH

Daň z přidané hodnoty

EIB

Evropská investiční banka

EIF

Evropský investiční fond

EK

Evropská komise

ENPV

Ekonomická čistá současná hodnota

ERDF

Evropský fond pro regionální rozvoj

ERR

Ekonomická míra návratnosti

EU

Evropská unie

EUR

Měna - Euro

FA

Finanční analýza

FEA

Finanční a ekonomická analýza

FRR

Finanční míra návratnosti

FS

Fond soudržnosti

ID OPŽP

Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí 2007 - 2013

MF

Ministerstvo financí České republiky

MS EXCEL

Tabulkový editor společnosti Microsoft

MŽP

Ministerstvo životního prostředí České republiky

NPV

Čistá současná hodnota

OPŽP

Operační program Životní prostředí 2007 - 2013

PC

Osobní počítač

ŘO

Řídící orgán

SFŽP

Státní fond životního prostředí České republiky

TO

Tarifní oblast

ZS

Zprostředkující subjekt

81


10


SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 1: List „Info“ ................................................................................................ 18 Obrázek 2: List „Zelená louka“ – Navigace............................................................... 21 Obrázek 3: List „Zelená louka“ – Domů .................................................................... 22 Obrázek 4: List „Zelená louka“ – Projekt................................................................... 24 Obrázek 5: List „Zelená louka“ – Zbytek systému..................................................... 29 Obrázek 6: List „Modul priority 1“ – Navigace........................................................... 32 Obrázek 7: List „Investiční náklady – běžné ceny“ – Celkové náklady projektu........ 44 Obrázek 8: List „Investiční náklady – běžné ceny“ – Nezpůsobilé náklady projektu. 47 Obrázek 9: List „Investiční náklady – běžné ceny“ – Způsobilé náklady projektu ..... 48 Obrázek 10: List „Náklady a příjmy“ – Přírůstkové provozní náklady ....................... 49 Obrázek 11: List „Náklady a příjmy“ – Přírůstkové příjmy......................................... 50 Obrázek 12: List „Náklady a příjmy“ – Přírůstkové (Příjmy – Náklady) ..................... 50 Obrázek 13: List „Náklady a příjmy“ – Reinvestice (pokud relevantní) ..................... 51 Obrázek 14: List „Náklady a příjmy“ – Zbytková hodnota ......................................... 51 Obrázek 15: List „Výpočet míry podpory“ – Příjmy a náklady ................................... 52 Obrázek 16: List „Výpočet míry podpory“ – Výpočet míry finanční mezery .............. 55 Obrázek 17: List „Zdroje financování“ – Výpočet příspěvku z OPŽP........................ 57 Obrázek 18: List „Zdroje financování“ – Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL. ......................................................... 58 Obrázek 19: List „Zdroje financování“ – Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL (Veřejný subjekt) .............................. 60 Obrázek 20: List „Zdroje financování“ – Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL (Soukromý subjekt) .......................... 61 Obrázek 21: List „Zdroje financování“ – Tabulka finančních zdrojů .......................... 62 Obrázek 22: List „Zdroje financování“ – Tabulka pro výpočet FRR/K....................... 63 Obrázek 23: List „Zdroje financování“ – Tabulka finanční udržitelnosti .................... 63 Obrázek 24: List „Zdroje financování“ – Finanční toky ............................................. 65 Obrázek 25: List „Makroekonomická data“ ............................................................... 67 Obrázek 26: List „Ekonomická analýza“ – tabulka „Náklady“.................................... 71 Obrázek 27: List „Ekonomická analýza“ – tabulka „Výnosy“..................................... 71 Obrázek 28: List „Ekonomická analýza“ – tabulka „Výnosy“..................................... 72 Obrázek 29: List „Ekonomická analýza“ – Analýza citlivosti ..................................... 73 Obrázek 30: List „Ekonomická analýza“ – Konsolidovaná analýza citlivosti ............. 74 Obrázek 31: List „Výpočet míry podpory“ – Citlivostní analýza................................. 74 Obrázek 32: List „Výstupy do žádosti“ – Dorovnání rozdílu ze zaokrouhlení........... 75 Obrázek 33: List „Výstup do žádosti“ – Tabulka H.2.2............................................. 75

82


11


REJSTŘÍK Investiční náklady, 2, 18, 23, 49, 50, 53, 54, 58, 60, 62, 64, 66, 71, 74, 82, 92 Jednotkové variabilní náklady, 42, 43 Míra nedostatku financování, 62, 64, 74 Model samostatného provozování, 16 Náklady, 2, 15, 31, 35, 41, 43, 45, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 58, 59, 60, 61, 63, 71, 79, 92, 93 Náklady a příjmy, 2, 51, 52, 54, 55, 56, 58, 59, 63, 71, 92 Nezpůsobilé investiční náklady, 50, 53 NPV, 11, 12, 61, 70, 82, 88 Oddílný model, 16, 26 Odpadní voda, 33, 39, 40, 42, 45, 56 OPŽP, 2, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 16, 19, 21, 22, 23, 24, 26, 35, 50, 51, 52, 53, 62, 63, 64, 66, 71, 76, 77, 84, 86, 90, 92 Pitná voda, 42, 45 Plně nákladová cena, 48 PNC, 48 Poměr přínosů a nákladů, 12 Poměr přínosů k nákladům, 78 Projekt vytvářející příjem, 8 Provozní náklady, 37, 41, 42, 43, 45, 60, 62, 71 Příjmy, 29, 34, 39, 40, 54, 56, 59, 60, 61, 62, 66, 92 Příjmy – Náklady, 54, 56, 92 Příjmy a náklady, 10, 59, 92 Přírůstkové provozní náklady, 54, 55, 92 Přírůstkové příjmy, 54, 56, 92 Přírůstkové Příjmy, 55 Příspěvek Společenství, 62, 64, 74 Referenční období, 11 Reinvestice, 37, 47, 55, 58, 92 Samostatné provozování, 26 Skupinové projekty, 3, 86, 89 Skupinové projekty, 3, 86 Směnný kurz, 76, 77, 83, 84 Smíšený model, 16, 26 Soukromý subjekt, 65, 66, 67, 68, 69, 70, 72, 74, 88, 89, 92 Stálé ceny, 11 Stočné, 6, 7, 15, 16, 25, 27, 29, 30, 31, 34, 35, 37, 40, 46, 48, 56

Analýza citlivosti, 81, 82, 83, 84, 93 Analýza nákladů a přínosů, 10 Analýza rizik, 4, 76 B/C, 12, 77, 78, 89 BENE-FILL, 21, 65, 68, 69, 90, 92 Běžné ceny, 2, 11, 18, 20, 23, 48, 49, 50, 53, 54, 58, 60, 64, 65, 66, 67, 68, 70, 71, 72, 74, 92 Běžné ceny, 11 CBA, 4, 5, 10, 11, 83 Cenová úroveň, 11 Citlivostní analýza, 11 Citlivostní analýza, 59, 63, 74, 82, 83, 93 CZK, 3, 18, 23, 74, 76, 77, 78, 83, 84, 88 Čistá současná hodnota, 11, 12 Diskontování, 11 DPH, 10, 23, 29, 34, 37, 39, 40, 41, 46, 49, 50, 52, 60, 63, 64, 67, 68, 69, 70, 76, 84, 88 EK, 4, 6, 8, 11, 14, 16, 23, 76, 77, 81, 84 Ekonomická analýza, 3, 11, 78, 79, 80, 81, 82, 93 Ekonomická čistá současná hodnota, 12, 78, 89 Ekonomická míra návratnosti, 12, 78, 81, 89 ENPV, 12, 78, 81, 82, 89 Enviromentální výnosy, 80 ERR, 12, 78, 82, 89 EUR, 3, 4, 10, 18, 21, 23, 76, 77, 78, 84, 85, 88 Faktor Aquis, 12 Finanční analýza, 4, 10, 51 Finanční analýza, 10 Finanční míra návratnosti, 12, 61, 88 Finanční model, 2, 6 Finanční návratnost investice, 8 Fixní náklady, 31, 42, 43, 55 FNPV/C, 74 FRR, 8, 12, 61, 64, 70, 71, 74 FRR/C, 8, 61, 74, 82, 88 Charakter projektu, 23, 76, 77 Individuální projekt, 4, 10, 20, 21, 86 Individuální projekty, 2, 21 Individuální projekty, 3, 88

83



Tarifová oblast, 15 Tarifová oblast, 15 TO, 15, 26, 27, 28, 29, 32, 34, 35, 40, 41, 42, 47, 86, 89 Variabilní náklady, 31, 55 Velké projekty, 3, 4, 11, 23, 59, 63, 76, 77, 78, 83, 86, 88, 89 Velké projekty, 2, 76 Velký projekt, 4, 10, 20, 76, 77, 83 Veřejný subjekt, 65, 66, 67, 68, 70, 72, 74, 88, 92 Vlastnický model, 16, 26 Vodné, 6, 7, 15, 16, 25, 27, 29, 30, 31, 32, 34, 35, 37, 40, 46, 48, 56 Výnosy, 71, 79, 80, 93

Výpočet míry podpory, 2, 14, 18, 59, 62, 74, 82, 83, 92, 93 Vyrovnávací nástroj, 2, 6 Zbytek systému, 24, 26, 27, 32, 33, 45, 47, 92 Zbytková hodnota, 55, 58, 59, 60, 62, 92 Zdroje financování, 2, 49, 61, 63, 64, 65, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 88, 89, 92, 93 Zelená louka, 2, 18, 20, 24, 25, 27, 33, 35, 36, 38, 39, 41, 42, 53, 92 Zelená louka, 15 Způsobilé investiční náklady, 50, 53, 64

PŘÍLOHY Příloha 1 – Závazná osnova zprávy k FA/FEA Příloha 2 – Názorný příklad vyplnění „VH model – zelená louka“. Příloha 3 – Metodika zpracování finanční analýzy a finanční udržitelnost projektů Příloha 4 – Metodika ekonomické analýzy

84

Vydal: Státní fond životního prostředí ČR Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – Chodov tel.: 267 994 300, fax.: 272 936 597 www.sfzp.cz

MANUÁL VODOHOSPODÁŘSKÝ MODEL ZELENÁ LOUKA

Recommend Documents