MANUÁL ESOP Výzvy OP VaVpI: 1.1. Evropská centra excelence 2.2. Regionální VaV centra
verze 1.0.7.09092401
OBSAH A) Obecná část - Úvod ............................................................................................................... 3 Struktura aplikace a ovládání ...................................................................................................... 3 Horizontální logika ................................................................................................................. 4 Vertikální logika ..................................................................................................................... 5 Ovládání aplikace .................................................................................................................. 5 ESOP - Správa projektů.............................................................................................................. 7 Popis symbolů pouţívaných ve Správě projektů ......................................................................... 7 Sdílení projektu ..................................................................................................................... 8 B) Specifická část - Návod na vyplnění jednotlivých záloţek ............................................................ 8 1. Základní údaje....................................................................................................................... 8 2. Popis projektu ....................................................................................................................... 9 2.1 Identifikace ţadatele ........................................................................................................ 9 2.2 Partneři ........................................................................................................................ 10 2.3. Předmět projektu .......................................................................................................... 10 2.4 Výzkumné programy (aktivity) ......................................................................................... 11 2.5. Realizační tým .............................................................................................................. 14 2.6. Výzkumný tým .............................................................................................................. 15 2.7 Národní granty .............................................................................................................. 18 2.8 Mezinárodní granty ........................................................................................................ 20 2.9 Smluvní výzkum ............................................................................................................. 21 2.10 Řízení projektu ............................................................................................................. 22 2.11 Rozvoj lidských zdrojů .................................................................................................. 23 2.12 Uţivatelé výsledků, vyuţití výsledků a infrastruktury ......................................................... 25 2.13 Stavebně technická připravenost, lokalita projektu ........................................................... 27 2.14 Analýza rizik ................................................................................................................ 29 Přílohy ............................................................................................................................... 30 Obrázky.............................................................................................................................. 31 3. Rozpočet ............................................................................................................................ 32 3.1 Poloţkový rozpočet......................................................................................................... 32 3.2 Rozdělení rozpočtu mezi ţadatele a partnery ..................................................................... 39 3.3 Rekapitulace rozpočtu .................................................................................................... 39 3.4 Kontrola limitů ............................................................................................................... 39 3.5 Zbytková hodnota investice ............................................................................................. 39 4. Provoz ................................................................................................................................ 40 4.1 Běţné provozní výdaje .................................................................................................... 40 4.2 Provozní výdaje – plán reinvestic ..................................................................................... 41 4.3 Příjmy ze smluvního výzkumu .......................................................................................... 42 4.4 Ostatní provozní příjmy ................................................................................................... 43 4.5 Rekapitulace.................................................................................................................. 44 5. Financování ........................................................................................................................ 45 5.1 Úvěrové financování ....................................................................................................... 45 5.2 Míra podpory ................................................................................................................. 46 5.3 Harmonogram ţádostí o platby ........................................................................................ 46 5.4 Hodnocení financování.................................................................................................... 46 5.5 Zdroje pro finanční udrţitelnost ....................................................................................... 47 5.6 Nároky na udrţitelnost .................................................................................................... 49 5.7 Finanční historie účastníků projektu ................................................................................. 49 5.8 Zdroje pro financování re-investic .................................................................................... 49 6. Indikátory ........................................................................................................................... 51 6.1 Kategorie monitorovacích indikátorů................................................................................. 53 6.2 Komentář k indikátorům ................................................................................................. 57 6.3 Zhodnocení vybraných indikátorů ..................................................................................... 57 7. Výstup pro tisk a finální uloţení – záloţka finalizace, tisk .......................................................... 58
verze 1.0.7.09092401
2
A) OBECNÁ ČÁST - ÚVOD Aplikace ESOP slouţí pro přípravu zjednodušené studie proveditelnosti a analýzy přínosů a nákladů projektu. Z toho důvodu je její výstup povinnou přílohou projektové ţádosti pro projekty ucházející se o podporu z prostředků OP VaVpI v prioritních osách 1 a 2. Výstup z aplikace plně nahrazuje studii proveditelnosti v rozsahu vyţadovaném při implementaci OP VaVpI a analýzu nákladů a výnosů (CBA). Tento dokument je přikládán jako povinná příloha k projektové ţádosti vyplněné v Benefit 7. Před pouţíváním aplikace doporučujeme prostudovat Příručku pro ţadatele, a to i přesto, ţe tento manuál z příručky vychází a v některých případech pouze upřesňuje informace v ní obsaţené. Tento manuál má za cíl poskytnout praktický návod na vyplnění aplikace ESOP a upřesnit, co je od ţadatele poţadováno. Veškeré návodné texty v aplikaci ESOP jsou pouze informativní, závazné jsou vţdy údaje uvedené v PPŢ, případně v tomto Manuálu. Data uvedená v aplikaci ESOP tvoří základ pro hodnocení projektu, v případě, ţe se prokáţe nepravdivost uváděných dat v kterékoliv části, je moţné celý projekt diskvalifikovat, a to i zpětně, včetně vrácení jiţ vyčerpané dotace. To platí i v případech, kdy není poţadován písemný doklad stvrzující konkrétní uváděnou skutečnost (např. historické granty, zakázky smluvního výzkumu apod.). Drţitelem autorských práv k aplikaci je společnost eCBA s.r.o. (www.ecba.cz). Aplikace můţe být pouţita pouze za účelem podání projektové ţádosti pro OP VaVpI. Systémové požadavky
OS Windows 98 a vyšší, internetový prohlíţeč IE 6 a vyšší, Fire Fox 2.0 a vyšší; minimální rozlišení obrazovky 1280 x 1024; Adobe Reader (min. od verze 6.0) pro tisk výstupů; připojení na internet.
Upozornění k práci s aplikací data se ukládají automaticky při kliknutí na kteroukoliv záloţku či poloţku aplikace; v případě, ţe vkládáte dlouhý text (v jednom okně, déle neţ 30 minut) – doporučujeme pravidelně po cca 15 minutách kliknout na poloţku, na které se právě nacházíte; přílohy vkládejte pouze ve formátu .pdf v max. rozsahu 2,5 MB/příloha – jiné přílohy nebudou do dokumentu připojeny (kromě obrázkových příloh); vkládané soubory ve formátu .pdf nesmí být zaheslovány; v textových polích nepouţívejte ostré závorky ani jiné části zdrojových kódů programů (html); pokud se nelze přesunout na další záloţku či poloţku, zkontrolujte, zda se neobjevilo chybové hlášení (zobrazeno červeně nad/pod tabulkou, textem); při vyplňování rozpočtu je nutno zkontrolovat kontrolu limitů (poslední poloţka ve stromovém menu) – pokud svítí některá poloţka červeně, je nutné ji sníţit (v případě, ţe je pádný důvod k překročení dané poloţky, je nutné ji konzultovat s pracovníky MŠMT, Odbor 45 - VaVpI); záloţky vyplňujte postupně, některé záloţky na sebe logicky navazují (více viz Popis projektu); e-mail uţivatele zadávaný při registraci můţe být dále pouţit při sdílení projektů nebo při ztrátě hesla. STRUKTURA APLIKACE A OVLÁDÁNÍ Aplikace je tvořena horizontální a vertikální logikou, přičemţ pro rychlý přesun na správu projektů (tlačítko „Projekty“ – moţnost tvorby nových projektů, zrušení projektů) je nutné pouţívat funkční lištu v záhlaví kaţdé stránky (tlačítka zobrazena oranţově). Dále tato lišta obsahuje tlačítko „Odhlásit“ k odhlášení ze systému a vlajky (pro přepínání mezi českou a anglickou verzí ESOPu). Uţivatel píše český i anglický text současně jak v české, tak anglické verzi. Přepínání mění pouze prostředí aplikace, ne uţivatelem psaný text.
verze 1.0.7.09092401
3
české prostředí
anglické prostředí
Horizontální logika První úroveň je tvořena 7 záloţkami, které jsou zobrazeny v záhlaví stránky. Základní údaje = identifikace ţadatele a projektu, volba oblasti podpory, harmonogram projektu; Popis projektu = základní údaje projektu; Rozpočet = identifikace rozpočtu; Provoz = identifikace provozního cash-flow projektu; Financování = návrh úvěrového financování, výpočet výše podpory, vyčíslení prostředků pro finanční udrţitelnost; Indikátory = projektové indikátory a jejich hodnoty po letech; Finalizace, tisk = finální uloţení projektu, tiskový výstup z projektu (do .pdf).
Pro přesun mezi záloţkami se pouţívají pouze tyto barevné názvy záloţek seřazené v liště v záhlaví. Všechny záloţky jsou prostřednictvím této lišty dostupné pouze u finálně uloţených projektů (viz dále) a jsou zobrazeny modrou barvou. Záloţka, na které se právě nacházíte, je zobrazena zelenou barvou. verze 1.0.7.09092401
4
Při přechodu mezi záloţkami, při editaci projektu je nezbytné dodrţovat logickou posloupnost záloţek (krok vpřed je moţný pouze o 1 záloţku, krok zpět o libovolný počet záloţek). Záloţky, mezi kterými se můţete přesouvat, jsou zobrazeny modře, na záloţky zobrazené šedou barvou se nelze z důvodu logické posloupnosti posunovat. Při prohlíţení projektu je moţný libovolný přechod mezi záloţkami, vţdy ale pouze do místa, které bylo naposledy předmětem úprav (navštíveno v reţimu editace). Vertikální logika Druhá úroveň je tvořena poloţkami, které jsou výsledkem kaţdé záloţky v horizontální logice. Tyto poloţky tvoří stromovou strukturou v levé části kaţdé záloţky, které se rozpadají aţ do tří dalších úrovní. Pro přepínání mezi jednotlivými poloţkami pouţívejte pouze „stromové“ menu. Při vyplňování jednotlivých poloţek doporučujeme postupovat shora dolů. Některé poloţky na sebe logicky navazují.
Ovládání aplikace symbol symbol symbol symbol symbol
pro pro pro pro pro
přidání nové poloţky do seznamu obnovení/přepočet zadaných údajů rozkopírování údaje směrem doprava editaci poloţky zrušení poloţky
editovatelná ţlutá pole needitovatelná bílá pole – vyplňována automaticky aplikací z jiţ zadaných dat needitovatelná šedá souhrnná pole - vyplňována automaticky aplikací z jiţ zadaných dat
verze 1.0.7.09092401
5
Chybová hlášení Na zásadní chyby upozorňuje aplikace poloţkou Zprávy, která se zobrazuje nad stromovým menu. Po otevření této zprávy se zobrazí rekapitulace chyb v projektu.
Textová pole Textová pole tvoří převaţující část studie proveditelnosti. Tato pole nejsou limitována počty znaků, ale mějte na paměti, ţe hodnotitelé budou upřednostňovat kvalitu před kvantitou. V některých případech je v tomto manuálu uvedena maximální délka tiskového výstupu z daného textového pole. Prosíme dodrţujte tyto instrukce. Pole jsou automaticky rozšiřována dle délky psaného textu (v případě, ţe se pole automaticky nerozšíří – při kopírovaní pomocí pravého tlačítka myši - klikněte do textového pole). Všechna textová pole je nutno vyplnit jak v českém jazyce, tak také v anglickém jazyce (pozor na angličtinu – ESOP budou hodnotit externí specialisté ze zahraničí, při hodnocení je anglický text stejně důleţitý jako český, za kvalitu obou jazykových verzí a jejich identičnost odpovídá ţadatel). Pro celkovou délku projektu, resp. tiskového výstupu z ESOP, je doporučený rozsah do 150 tiskových stran. To se týká pouze vlastního popisu projektu bez částí, které budou v tiskovém výstupu automaticky řazeny do příloh (např. tabulky s historickými granty a zakázkami smluvního výzkumu, historické výsledky dle RIVu, apod.). Stránkový limit se rovněţ nevztahuje na povinné a uţivatelské přílohy, které vkládá ţadatel.
verze 1.0.7.09092401
6
ESOP - SPRÁVA PROJEKTŮ Aplikace umoţňuje správu více projektů jedním uţivatelem. Uţivatel (autor projektu) můţe být na základě tiskového výstupu identifikován. Aplikace je dostupná vţdy k aktuální výzvě OP VaVpI. V oblastech podpory, které nejsou kryty aktuální výzvou, můţe mít aplikace omezenou funkčnost. Po zahájení výzvy doporučujeme vţdy zaloţit nový projekt. Aplikace není určena k archivaci dat, v případě nutných systémových změn můţe v období mezi výzvami dojít k odstranění rozpracovaných projektů. Po kliknutí na název jednotlivého projektu se projekt otevře v reţimu editace.
Popis symbolů používaných ve Správě projektů Stav projektu symbol symbol symbol symbol symbol symbol
rozpracovaného projektu, projekt lze dále upravovat finálně uloţeného projektu, projekt nelze dále upravovat registrovaného projektu ze strany ŘO, projekt nelze dále upravovat podpořeného projektu, nelze dále upravovat, lze kopírovat zamítnutého projektu, nelze dále upravovat, lze kopírovat vyřazeného projektu, nelze dále upravovat, lze kopírovat
Ostatní používané symboly Tyto symboly se zobrazují v případě, ţe je uţivateli dovoleno danou akci provést symbol pro reţim prohlíţení projektu, v tomto reţimu nelze projekt upravovat symbol pro reţim editace projektu, úprava a finální uloţení projektu jsou moţné symbol pro vytvoření kopie aktuálního projektu, kopii projektu je moţno dále upravovat
verze 1.0.7.09092401
7
symbol pro moţnost sdílení projekty s ostatními uţivateli (viz. Sdílení projektu) symbol pro zrušení projektu, opatrně, operace zrušení projektu je nevratná Sdílení projektu Sdílení projektu umoţňuje více uţivatelům práci na jednom projektu bez ztráty dat. Vyuţitím symbolu -
- je uţivateli umoţněno sdílení daného projektu s jinými uţivateli. Stisknutím
symbolu je nutno zadat e-mail uţivatele, kterému má být projekt zpřístupněn (e-mail musí být shodný s e-mailem, který daný uţivatel zadal do aplikace). Poté mohou všichni uţivatelé, kterým je přidělen přístup k projektu, s daným projektem pracovat. Při změně u kteréhokoliv uţivatele je projekt uloţen všem uţivatelům dle poslední změny. B) SPECIFICKÁ ČÁST - NÁVOD NA VYPLNĚNÍ JEDNOTLIVÝCH ZÁLOŽEK 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Záloţka slouţí k základní specifikaci projektu. Je nutné vyplnit všechny poloţky (jinak se zobrazí chybové hlášení – červeně pod tabulkou). Zadává se název projektu, operační program VaVpI, prioritní osa, oblast podpory, typ projektu (nastaven defaultně – projekt nezakládá veřejnou podporu a generuje příjmy) a v poslední řadě se zadává stručný časový harmonogram realizace projektu. Název projektu – zadejte stručný a výstiţný název, v souladu s názvem projektu v systému Benefit7, v případě vytváření kopií hodnocené ţádosti pozor na umazání vkládaného textu (kopie). OP, prioritní osy, a oblasti podpory - vyberte příslušný program, prioritní osu a oblast, v rámci které budete ţádat o podporu. Pozor: výběr oblasti podpory má vliv na nastavení některých poloţek v aplikaci, z toho důvodu doporučujeme výběr oblasti podpory provádět na začátku zpracování a potom jiţ s touto volbou nepracovat (přepínání mezi různými oblastmi podpory můţe vést ke ztrátě jiţ vyplněných dat). Zahájení projektu –znamená den, od kterého ţadatel započal/započne práce na projektu, které budou součástí způsobilých výdajů projektu, přičemţ nejdříve moţným datem pro vznik způsobilých výdajů projektu je 1. 1. 2008. Jedná se tedy o práce na projektu, které ţadatel plánuje zahrnout do způsobilých výdajů a uplatnit je v rámci první ţádosti o platbu, např. příprava projektové dokumentace a to bez ohledu na to, ţe vlastní výstavba či nákup zařízení nastane aţ po vydání Rozhodnutí. Rozhodnutí lze očekávat v horizontu 6 aţ 9 měsíců od data registrace projektu. Ukončení projektu - znamená poslední den pro řádné a včasné ukončení projektu ţadatelem. V případě, ţe pro vyuţívání výstupů projektu je třeba vydání povolení či rozhodnutí příslušného orgánu, můţe být projekt dokončen nejdříve dnem, kdy toto povolení či rozhodnutí nabude právní moci. V případě termínu ukončení projektu si pečlivě ověřte, ţe zvolený termín je v souladu se lhůtami stanovenými v dané výzvě a Příručce pro ţadatele. Realizační fáze projektu – období od data zahájení projektu do data ukončení projektu, které zahrnuje způsobilé a nezpůsobilé výdaje projektu. Výdaje nad rámec start-up grantu (náběhová fáze provozu) vzniklé v době realizace projektu jsou v rozpočtu projektu vyčísleny v rámci nezpůsobilých výdajů. Zahájení provozu – standardně by se mělo jednat o předpokládané datum zahájení řádného provozu projektu, který následuje po ukončení realizační fáze projektu. Od data zahájení provozu vznikají v rozpočtu projektu provozní výdaje. V případě zahájení náběhové části provozu před ukončením realizační fáze projektu, jsou výdaje nad rámec start-up grantu vzniklé v době realizace projektu v rozpočtu projektu vyčísleny v rámci nezpůsobilých výdajů. V takovém případě je nutné datum zahájení provozu stanovit jako datum, od kterého vznikají provozní výdaje, tj. zahájení náběhové fáze provozu (např. zprovoznění jedné z budovaných laboratoří, které se ovšem nerovná verze 1.0.7.09092401
8
řádnému provozu projektu), aby ESOP automaticky umoţnil od tohoto data zadávat také provozní příjmy. 2. POPIS PROJEKTU Záloţka slouţí k detailnímu popisu projektu, který je členěn do stromové struktury. Popis projektu je tvořen textovými poli a tabulkami, které je nutno vyplnit. Aplikace nekontroluje, zda jsou všechna pole vyplněna, kontrola závisí pouze na uţivateli. Na záloţce „Popis projektu“ je zadáván poměrně rozsáhlý popis projektu členěný do stromové struktury. Menu této struktury je na levé straně. Po volbě jednotlivé poloţky se vţdy rozbalí (otevře) příslušná sekce a je zobrazen zadávací formulář nebo tabulka. Mezi jednotlivými poloţkami existují logické vazby. Proto doporučujeme vyplňovat aplikaci postupně. Pokud budete některé údaje doplňovat zpětně, je nutné dát pozor na vyplnění následujících poloţek, které tam mohou být následně načteny. Základní logické vazby jsou přiblíţeny v následujících kapitolách. 2.1 Identifikace žadatele Záloţka slouţí k detailní identifikaci ţadatele. Mimo jiné obsahuje vyplnění právní formy, která má důsledky pro další hodnocení (zejm. v případě, kdy se jedná o podnik, tedy ani vysokou školu, ani organizační sloţku státu, ani veřejnou výzkumnou instituci, bude nutné odlišovat v dalším spolupráci s propojenými subjekty). Vychází z obecné metodiky implementace SF. Stručná charakteristika Tento oddíl slouţí k tomu, aby ţadatel mohl představit stručně svou organizaci (na další záloţce obdobně také instituci partnera) a uvést relevantní kontextové informace, které povaţuje z hlediska realizace plánovaného projektu za podstatné. Je vhodné mít na paměti, ţe na hodnocení projektů se podílejí i zahraniční hodnotitelé, kteří nemusejí mít detailní znalost českého výzkumného prostředí. Obzvláštní pozornost by měla být věnována relevantním historickým úspěchům VaV činnosti instituce ţadatele, jelikoţ tato data budou pouţita pro ověření finanční udrţitelnosti projektu. V rámci stručné charakteristiky ţadatele uveďte zejména předmět jeho činnosti v minulosti a v současnosti. Pozornost by měla být věnována stručné historii ţadatele, původu organizace / instituce, dosavadním úspěchům, stávajícímu postavení, jakoţ i potenciálu a omezením pro rozvoj do budoucna. Kde je to moţné kombinujte popis charakteru instituce s identifikací klíčových pracovníků, kteří mají být zapojeni do činnosti centra. Zkušenost s obdobnými projekty je vítána. Rozsah této části by měl být přibliţně 2-3 strany tiskového výstupu. Strategie žadatele Popište strategii a vizi budoucího rozvoje ţadatele (resp. jeho součásti, tj. např. fakulty v rámci vysoké školy), uveďte zejména, jak předloţený projekt zapadá do celkové strategie ţadatele. Popište další významné plánované projekty ţadatele (jeho součásti). Věnujte pozornost srovnání konzervativního scénáře (nezískání grantu / nerealizace projektu) a optimistického scénáře (získání grantu / realizace projektu). Historické úspěchy žadatelské instituce Výnosy z výzkumné a vývojové činnosti na výzkumného pracovníka představují spolehlivý indikátor dosavadních úspěchů ţadatele. Uveďte proto prosím v jednotlivých letech přepočtený počet výzkumných pracovníků (tj. pracovníků zařazených jako výzkumní nebo akademičtí pracovníci činní ve výzkumu) za organizaci ţadatele nebo jeho menší součást, jeţ bude součástí centra, a za kterou je moţné toto zjistit (např. fakultu, hospodářské středisko). Uveďte rovněţ objem všech výnosů za vybrané formy VaV činnosti (na základě finančních výkazů a vnitřní evidence). verze 1.0.7.09092401
9
V případě, ţe se na vzniku centra podílejí kromě ţadatele také partneři, uveďte, jakým procentem se na finančním objemu projektu podílí ţadatel, případně – v relevantních případech - jakým procentem se na projektu podílejí různá hospodářská střediska či fakulty jednoho ţadatele. Uvádějte pouze data za součásti organizace relevantní pro projekt (např. fakulty, hospodářská střediska), tj. data za organizační části, jejichţ podíl úvazků výzkumných pracovníků na celkových úvazcích výzkumného týmu je významný (vyšší neţ 10 %), aby se do historických úspěchů nezapočítávaly součásti organizace, jejichţ pracovníci mají velmi nízké zastoupení v projektu. Účelem této tabulky a obdobné tabulky za instituci partnera je vyhodnotit dosavadní finanční výnosy z VaV činnosti na výzkumného pracovníka za ţadatelskou (partnerskou) organizaci tak, aby bylo moţné je srovnávat s historickými a plánovanými výnosy za výzkumný tým. Tyto informace jsou podstatné pro posouzení finanční stability ţadatele a tím zprostředkovaně pro posouzení finanční udrţitelnosti projektu. Historické úspěchy žadatelské instituce – komentář Stručně okomentujte data zadávaná v předchozí tabulce 'Historické úspěchy ţadatelské instituce'. Věnujte pozornost především trendům v čase a v případě podstatných změn v čase tyto změny vysvětlete. 2.2 Partneři Tento oddíl slouţí k představení instituce partnera obdobnému k představení instituce ţadatele (viz předchozí oddíl). Subzáloţka partner slouţí pro detailní identifikaci partnerů projektu. Pro partnery platí stejné podmínky přijatelnosti jako pro ţadatele. Důleţité je především náleţité zdůvodnění zapojení partnerů do projektu. Obecně platí, ţe účast partnera je vhodná jen tehdy, kdyţ existují pádné důvody pro jeho účast (např. disponuje zdroji či kapacitami, které ţadatel nemá a pro realizaci projektu jsou nezbytné). Upozornění: v případě, ţe je uvedený partner nepřijatelný (viz podmínky uvedené v Příručce pro ţadatele), bude celý projekt povaţován za nepřijatelný. 2.3. Předmět projektu Zatímco předchozí oddíly se věnovaly institucím, které stojí za projektem (ţadateli a partnerovi), tento oddíl se zabývá zejména „příslibem“ do budoucna. Jaké bude tematické zaměření a účel centra? Pro koho bude hrát jakou roli a jakým způsobem ji naplní? Jaký je plánovaný výstup projektu? Jak bude projekt implementován? Doporučujeme, abyste při popisu „příslibu“ byli co moţná nespecifičtější a své tvrzení situovali do odpovídajícího časového rámce (do kdy jste schopni zajistit jaké výstupy, zajistit spolupráci s jakými uţivateli výsledků, zajistit komercializaci výsledků atp.). Ve svých příslibech buďte ambiciózní (cílem programu je vytvořit nová centra, novou kvalitu, nikoliv mírně modifikovat stávající stav), současně však buďte realističtí a popište výstupy tak, abyste byli schopní jim dostát. V průběhu času budete dotazováni, zda jste své sliby naplnili, nebo ne – během realizace i po ní se počítá s kontrolami, včetně návštěv zahraničních hodnotitelů v místě realizace vašeho projektu. Projekty, které svým příslibům nedostojí, musejí rovněţ počítat se sankcemi. 2.3.1. Stručný popis projektu - abstrakt Popište stručně navrhované centrum (na 1-2 stranách), jeho účel, cíle a výstupy a v neposlední řadě cílové skupiny / subjekty, které budou mít z projektu prospěch / uţivatele výsledků / subjekty z aplikační sféry. Berte prosím v potaz skutečnost, ţe cíle centra by měly být specifikovány tak, aby byly ověřitelné a zejména aby byly dosaţitelné v rámci aktivit centra samého (tj. pod kontrolou jeho managementu), nikoliv prostřednictvím dalších návazných aktivit, nebo aktivit třetích subjektů. verze 1.0.7.09092401
10
Formulujte tuto část tak, aby slouţila jako celkový portrét plánovaného centra, který je moţné pouţít jako krátký samostatný text charakterizující váš projekt. V neposlední řadě formulujte text tak, aby stimuloval hodnotitele k čtení zbývající části ţádosti. 2.3.2 Zdůvodnění centra a analýza institucionálního prostředí / konkurence Zatímco předchozí oddíl popisuje tematické zaměření, účel, cílové skupiny a výstupy (tedy „příslib“), tento oddíl se zabývá zdůvodněním daných příslibů a předpokladů. Proč je potřeba právě takové centrum, proč právě tito partneři (pokud má projekt partnery), proč zvolené cílové skupiny / uţivatelé, a proč tyto výstupy a ne jiné, atp.? V této souvislosti stručně zdůvodněte projekt z hlediska hlavních charakteristik centra: tematické zaměření, skladba partnerů, výběr cílových skupin / uţivatelů výsledků, profil a postavení centra v širším (národním, event. mezinárodním) výzkumném systému, a v neposlední řadě plánované výstupy, včetně rozvoje lidských zdrojů. Buďte tak konkrétní, jak je to moţné. Zdůvodnění by mělo vycházet z cílů dané prioritní osy a logicky se bude lišit v případě Center excelence a Regionálních VaV center. V obou případech by však mělo centrum zdůvodnit svou existenci s ohledem na konkurenceschopnost ekonomiky ČR a cílového regionu, konkrétní formy dopadů jednotlivých center se však mohou podstatně lišit. V prvním případě by však měl být důraz ve větší míře kladen na mezinárodní dimenzi, mezinárodní strategická partnerství, na špičkovou kvalitu výsledků v mezinárodním kontextu, případně také na sdílení velké infrastruktury větším počtem uţivatelů (v národním nebo i mezinárodním měřítku). V druhém případě by měl být důraz kladen zejména na bezprostřední potřeby uţivatelů výsledků / aplikační sféry, praktickou relevanci výsledků. Aby bylo moţné náleţitě posoudit profil a roli navrhovaného centra je důleţité pochopit roli a profil existujících center, stávající institucionální uspořádání v dotčené výzkumné oblasti, případně (pokud jsou známá) také popsat plánovaná centra v daném oboru / regionu. Proto v tomto oddíle popište odpovídající širší institucionální prostředí, vaši současnou a budoucí pozici v tomto rámci. V tomto kontextu popište konkurenční a komplementární centra v rámci ČR (v případě Center excelence a všech tzv. velkých projektů i relevantní centra v zahraničí) a vymezení se vůči nim. Popište na jedné straně doplňkovost, synergie a formy spolupráce s nimi, na druhé straně oblasti, kde můţe být vaše centrum v přímé konkurenci s existujícími projekty nebo aktivitami. V případě center excelence je vhodné popsat rovněţ zapojení do mezinárodní dělby práce ve výzkumu (stávající i plánované). Upozornění: Izolace centra je problematická, stejně tak ale i zasíťování všech se všemi. Rovněţ není a priori nevhodné být v konkurenci s existujícími centry nebo projekty, a tím méně s plánovanými! Tento oddíl by měl mít rozsah maximálně 10 stran tiskového výstupu. 2.3.3 Soulad s národními výzkumnými prioritami Popište stručně (cca 1 strana) tematické zaměření projektu, jeho soulad s jednou z prvních sedmi priorit DZSV (Dlouhodobé základní směry výzkumu – viz www.vyzkum.cz), vazby projektu na cíle regionální a státní rozvojové politiky, případně další strategické dokumenty, včetně integrovaného plánu rozvoje měst (IPRM). V případě center excelence popište rovněţ souvislosti s mezinárodními strategickými dokumenty (zejména ESFRI Roadmap 2008). 2.3.4 Střet zájmů Uveďte, které osoby nebo instituce mohou potenciálně být ve střetu zájmů s ohledem na hodnocení Vaší studie proveditelnosti, nebo se z jiného důvodu domníváte, ţe nemohou objektivně posoudit vaši ţádost. Uveďte maximálně tři osoby, nebo maximálně 1 instituci a uveďte rovněţ stručné důvody, pro které není daná osoba/pracovníci uvedené instituce vhodným hodnotitelem. 2.4 Výzkumné programy (aktivity) Tento oddíl představuje podstatnou část projektu. Je proto provázán s mnoha dalšími poloţkami v ESOPu. Doporučujeme si tuto kapitolu předem dobře promyslet a dále neměnit. Samozřejmě lze
verze 1.0.7.09092401
11
přidávat či odebírat jiţ zadané aktivity. Pokud se rozhodnete přidat výzkumnou aktivitu,zpětně projděte si zejména záloţky, které jsou s výzkumnými aktivitami provázané logickou vazbou. Mezi tyto záloţky patří Realizační a Výzkumný tým. Kaţdý člen týmu musí být přiřazen k relevantní výzkumné aktivitě. Další záloţkou, se kterou existuje logická vazba, je Rozpočet projektu. Kaţdou poloţku rozpočtu je nutné přiřadit k relevantní aktivitě, pokud lze identifikovat. Z hlediska odborného obsahu představuje tento oddíl jádro vašeho projektu. Na tomto místě máte moţnost vysvětlit o čem je váš projekt, co chcete udělat a čeho dosáhnout, jaká je vědecká kvalita vaší aktivity, její přínos k rozvoji poznání, koho bude vaše činnost zajímat a proč. Nezbytnou součástí by měl být popis konkrétních výstupů a širších dopadů, které vyplynou z navrţených aktivit (kde to je vhodné, měly by být kvantifikovány). Buďte ambiciózní, ale realističtí. Vlastní výzkumný program by měl poskytnout dostatek příleţitostí pro výzkumnou činnost centra po dobu nejméně 5 let a posílit spolupráci mezi dotčenými výzkumnými týmy / výzkumnými programy. Roztříštěné, málo propojené aktivity s nedostatkem jasného zacílení budou muset počítat s negativním hodnocením. Rovněţ projekty silně zaměřené na pořízení infrastruktury bez souvisejícího výzkumného programu se budou potýkat s tímto problémem. Popište plánované výzkumné aktivity v realizační fázi projektu ve formě výzkumných programů popisujících jednotlivé výzkumné aktivity, včetně plánovaného objemu člověko-roků nezbytných pro realizaci. Výzkumné programy by měly být specifikovány s ohledem na zvolené metody, teorie a v neposlední řadě na konkrétní funkční celky / moduly přístrojového a technického vybavení (nikoliv jednotlivé přístroje, s výjimkou přístrojů velmi nákladných v hodnotě nad 20 mil. Kč). Výzkumné programy by měly poskytnout směrování a orientaci pro výzkumnou činnost pro větší počet výzkumníků pracujících na vzájemně souvisejících výzkumných projektech. Tato aktivita by měla být řízena a dozorována vedoucím výzkumným pracovníkem (klíčovým výzkumným pracovníkem – vedoucím výzkumného týmu). Jednotlivé výzkumné programy by měly vykazovat vysokou míru vnitřní koherence a autonomie, současně by však měly být přesvědčivým způsobem navázány na ostatní výzkumné programy realizované v rámci centra (pokud je součástí centra větší počet programů). Minimální počet výzkumných programů je jeden, maximální počet není stanoven, ale jejich počet by měl odpovídat sloţitosti plánovaných aktivit a celkovému rozpočtu projektu. Rozčlenění do výzkumných programů by rovněţ mělo být dostatečně podrobné tak, aby z něj bylo zřejmé zdůvodnění navrţeného objemu práce, zdůvodnění plánovaného přístrojového vybavení, a aby umoţnilo monitorování postupu projektu ze strany Řídicího orgánu. Management projektu je rovněţ povaţován za samostatnou aktivitu, musí však být popsán odděleně v záloţce "Řízení projektu". V případech, kdy je plánován více neţ jeden výzkumný program, musí být rovněţ popsána integrace výzkumných programů (v záloţce Koordinace a koherence mezi jednotlivými výzkumnými programy). Výzkumné programy by vyjma náleţitě zdůvodněných případů neměly být zahájeny dříve, neţ bude k dispozici zařízení pořizované v rámci projektu (z logiky věci vyplývá, ţe pro realizaci projektu je nutné poţadované vybavení, před jeho pořízením je obtíţné zdůvodnit, jak by vlastní výzkumná činnost probíhala). 2.4.1 Koordinace a koherence mezi jednotlivými výzkumnými programy V předchozích oddílech jste byli poţádání o popis jednotlivých výzkumných programů. Kromě jiného jste také měli popsat a objasnit vzájemné vztahy mezi různými výzkumnými programy (pokud vaše centrum bude zahrnovat více výzkumných programů). Na tomto místě jste vyzváni k tomu, abyste popsali celkovou koordinaci (governance), řízení a opatření na integraci a koordinaci, která přesahují dvou- a vícestrannou koordinaci a spolupráci na ad hoc bázi. Popište zejména roli vědeckého a výkonného ředitele při zajištění tohoto úkolu a konkrétní mechanismy, jimiţ bude koordinace jednotlivých výzkumných programů zajišťována. V případě projektů s jediným výzkumným programem se tato část nevyplňuje.
verze 1.0.7.09092401
12
2.4.2 – n Základní údaje výzkumné aktivity Cíle a charakter výzkumného programu / aktivity Na výzkumné programy je moţné pohlíţet jako na centra menšího rozsahu, která jsou ale určitým způsobem propojena, integrována (a toto musí být doloţeno). Z toho důvodu budou výzkumné programy charakterizovány více méně obdobným způsobem jako centrum jako celek (a to se zohledněním odlišných cílů pro centra excelence a regionální VaV centra): tematická orientace, sloţení partnerů (pokud se s partnery počítá), výběr cílové skupiny / uţivatelů / zástupců aplikační sféry, status a profil v rámci širšího (národního, v případě center excelence a velkých projektů i mezinárodního) výzkumného systému. Popište a vysvětlete zde také potřebu konkrétních investic (funkční celky / moduly, případně budovy), a to ve vazbě na oddíl „Stavebně technická připravenost, lokalita projektu“, kde budete muset uvést jejich podrobnou specifikaci. Buďte tak specifičtí, jak je to moţné a poskytněte přesvědčivé zdůvodnění. Zvláštní pozornost by měla být věnována vztahu daného výzkumného programu k dalším výzkumným programům v rámci centra (vstupy od ostatních, výstupy pro ostatní, spolupráce zaloţená na komplementaritě, společná výchova PhD. studentů atd.). V relevantních případech uveďte také, jaké stávající vybavení máte k dispozici a jak bude vyuţito ve prospěch projektu. Výstupy a výsledky výzkumného programu, požadavky na tým a jeho kvalifikaci Jelikoţ kaţdý výzkumný program je moţné povaţovat za uzavřený systém přístupů, teorií, metod, vybavení a pracovníků, bude kaţdý z nich produkovat vlastní výstupy. Proto budou v tomto oddíle popsány a zdůvodněny očekávané výstupy, jakoţ i uţivatelé těchto výstupů, a to v měřitelné a ověřitelné formě a bude uvedeno plánované zahájení a ukončení programu. Jelikoţ kaţdý výzkumný program má svůj vlastní profil, je nezbytné popsat také stručně profil patřičných pracovníků odpovědných za daný program (týká se vedoucích výzkumného programu, pokud je to nezbytné i dalších klíčových pracovníků) tak, aby bylo moţné pochopit a posoudit vztah a přiměřenost lidských zdrojů / kvalifikaci na vstupu a očekávaných výstupů. Personální zajištění výzkumného programu Uveďte plánovaný objem člověko-roků (výše úvazku x doba trvání, např. 0,5 úvazku po dobu 6 měsíců = 0,5 x 0,5 = 0,25 člověko-roku) nezbytný pro realizaci výzkumného programu / aktivity v jednotlivých letech trvání projektu. Výzkumné programy by vyjma náleţitě zdůvodněných případů neměly být zahájeny dříve, neţ bude k dispozici zařízení, nebo alespoň část zařízení pořizovaná v rámci projektu. Data zadávaná do této tabulky za období realizace se přenášejí do kapitoly „Rozvoj lidských zdrojů/Plán rozvoje“, kde je rovněţ nutné doplnit dodatečná data pro zbylou část hodnotícího (referenčního) období. V personálním zajištění je nutné uvádět všechny pracovníky zaměstnané v centru a financované ze start-up grantu, a to bez ohledu na to, zda jsou jiţ v tuto chvíli konkrétně identifikovaní. Klíčoví pracovníci – vedoucí výzkumných programů a klíčoví pracovníci (senior researchers)1 by měli být v co největší moţné míře jiţ identifikováni – viz záloţka „Výzkumný tým“. V případě dalších kategorií je pravděpodobné, ţe s větším časovým předstihem nebude vţdy moţné pracovníky konkrétně určit, měl by však být znám počet osob s náleţitou kvalifikací, které bude nezbytné zaměstnat. Současně je moţné zahrnout do personálního zajištění výzkumného programu i další jiţ v tuto chvíli identifikované výzkumné pracovníky, kteří jsou financováni z jiných zdrojů (např. z běţících grantů, ze smluvního 1
Je-li někde uvedeno pouze „klíčoví pracovníci“, myslí se tím oba typy pracovníků: vedoucí výzkumných programů a klíčoví pracovníci / senior researchers.
verze 1.0.7.09092401
13
výzkumu, apod.), jejichţ činnost je nezbytná pro provoz centra, kteří se budou na fungování centra a jeho udrţitelnosti podílet ještě v průběhu realizace projektu (tj. budou se podílet na náběhové fázi projektu), a budou vyuţívat pořízené zařízení. Výsledky takových pracovníků, včetně hodnot projektových indikátorů (např. publikace, patenty, absolventy), je pak nutné zahrnout do výsledků projektu a objem jejich mezd zajistit po dobu udrţitelnosti projektu. Zároveň je však nutné zahrnout i mzdové a další výdaje na takové pracovníky vzniklé v době realizace projektu do nezpůsobilých výdajů projektu (nikoliv do záloţky Provoz!). Počty výzkumných pracovníků uváděné v rámci výzkumného programu, a zejména pak v posledním roce realizace projektu, představují velmi důleţitou informaci, které je třeba věnovat zvýšenou pozornost a hodnoty pečlivě naplánovat. Tato informace se současně přenáší do dalších částí ţádosti – především do záloţky „Plán rozvoje lidských zdrojů“. S počtem výzkumných pracovníků v posledním roce realizace projektu se rovněţ počítá při posuzování finanční udrţitelnosti projektu při výpočtu výnosu na člena výzkumného týmu. V neposlední řadě jsou výzkumní pracovníci, resp. jejich počty uváděné v posledním roce realizace projektu, povaţovány za stav, který je nutné udrţet po dobu udrţitelnosti projektu. V případě podpůrného personálu je, stejně jako u výzkumných pracovníků, moţné zahrnout i pracovníky, kteří nejsou hrazeni ze start-up grantu. V jejich případě však platí, ţe pro způsobilost jejich mezd ze start-up grantu musí být jejich činnost nezbytně nutná pro realizaci projektu. Ze startup grantu tedy nemohou být hrazeny mzdy (přímé náklady) nekvalifikovaného podpůrného personálu výzkumné organizace (ostraha, úklid, apod.). Rovněţ počty podpůrných pracovníků v posledním roce realizace projektu je nutné udrţet po dobu udrţitelnosti projektu. Uvádějte pouze podpůrné pracovníky (např. technici, laboranti, sekretariát vedoucích výzkumných programů, apod.), jejichţ pracovní náplň je v přímém vztahu k příslušnému výzkumnému programu/aktivitě. Podpůrné pracovníky ve smyslu kvalifikovaných pracovníků odpovědných za řízení projektu a další činnosti řídicí povahy je nutno uvést do záloţky „Řízení projektu / Personální zajištění řízení projektu“. Pokud je některý pracovník současně členem výzkumného i realizačního týmu a má uveden úvazek v obou záloţkách, jeho celkový úvazek v projektu se rovná součtu úvazku výzkumného a řídicího/manaţerského. Výše úvazku v kaţdém jednotlivém roce proto nesmí přesáhnout velikost jednoho plného úvazku. 2.5. Realizační tým Kvalita, kvalifikace a dostatečná kapacita realizačního týmu (tj. týmu odpovědného za řízení, technické, organizační, právní, ekonomické a další aspekty projektu) úzce souvisí s pravděpodobností úspěšné realizace a včasného ukončení projektu. Vyhledání vhodných pracovníků odpovědných za řízení projektu a jeho jednotlivé části je přitom samo o sobě náročný proces. Schopnost doloţit existenci kompetentního realizačního týmu proto bude představovat významnou část hodnocení aspektu řízení projektu. Existence kvalifikovaného týmu v době podání ţádosti je nepochybně výhodou. Na druhou stranu absence některých členů realizačního týmu je do jisté míry pochopitelná a ţadatel můţe tento nedostatek kompenzovat popisem funkcí a odpovědností pracovníků, popisem, jak bude výběr a obsazení jednotlivých pozic kompetentními osobami probíhat a v jakém časovém horizontu budou / musejí být obsazeny. V rubrice „Plánovaný úvazek v projektu“ se uvádí výše úvazku pracovníka v posledním roce realizace projektu. Počet úvazků v tomto roce by měl korespondovat s výší úvazků členů realizačního týmu uvedených v daném roce v oddílu „Řízení projektu / Personální zajištění řízení projektu“ a rovněţ v oddílu „Rozvoj lidských zdrojů“, kam se tyto údaje automaticky načítají. V rubrice „Plánovaná výše úvazku v případě schválení projektu“ se uvádí výše úvazků pracovníka v posledním roce realizace projektu u všech zaměstnavatelů a na všech pozicích (tj. výši úvazku, kterou si daná osoba hodlá ponechat mimo rámec předkládaného projektu u jiných zaměstnavatelů, verze 1.0.7.09092401
14
nebo u téhoţ zaměstnavatele, ale mimo projekt + hodnota úvazku, kterou bude mít v rámci projektu). Pokud si hodlá pracovník nárokovat část mzdových nákladů ze start-up grantu, hodnota v této rubrice nesmí přesáhnout velikost 1,5 násobku obvyklé pracovní doby (1,5 x 40 hodin týdně). Z uvedených hodnot je pak moţné vyčíst, zda daný pracovník toto pravidlo neporušil. Dále platí, ţe pokud má být mzda člena realizačního týmu hrazena ze start-up grantu, nemůţe být tento pracovník zapojen do projektů předkládaných v rámci jedné výzvy OP VaVpI (resp. v součtu za úspěšně podané projekty v jiţ vyhodnocených výzvách a ve výzvě aktuálně otevřené) v součtu úvazkem více neţ 1,0. Toto pravidlo platí i pro případy, kdy je úvazek jednoho pracovníka rozdělen mezi úvazek výzkumný (výzkumný tým) a manaţerský (realizační tým), tj. součet úvazku manaţerského a výzkumného pro daného pracovníka v ţádném jednotlivém roce realizace projektu nesmí přesáhnout velikost úvazku 1,0. Člen realizačního týmu Názvy projektů OP VaVpI člena týmu Uveďte názvy ostatních projektů podávaných do OP VaVpI, na kterých bude uvedený člen realizačního týmu pracovat souběţně s tímto projektem. Zkušenosti člena Uveďte zkušenosti s řízením a realizací obdobných relevantních projektů. Přílohy člena realizačního týmu Životopis Za klíčové členy realizačního týmu, které je ţadatel schopen identifikovat, by měly být doloţeny profesní ţivotopisy (max. 3 strany). V případě, ţe se jedná o velký počet osob, je na uváţení ţadatele, aby vybral pouze ţivotopisy klíčových osob. Zde můţete připojit ţivotopis ve formátu PDF (max. 0,5 MB). Výzkumné aktivity člena Obecně se předpokládá, ţe člen realizačního týmu se podílí na řízení projektu jako celku. Nicméně v případě potřeby lze přiřadit člena realizačního týmu pouze k vybraným výzkumným aktivitám. Není-li zvolena ţádná volba, má se za to, ţe člen realizačního týmu řídí projekt jako celek. 2.6. Výzkumný tým Existence vysoce kvalitního výzkumného týmu a vedení výzkumného týmu je nezbytnou podmínkou věrohodnosti projektu. Na kvalitu výzkumných pracovníků je moţné nahlíţet ze dvou stran: jejich schopnost produkovat vysoce kvalitní, relevantní výsledky, včetně (dosavadního) příjmu ze smluvního výzkumu; a jejich schopnost generovat výnosy z veřejných výzkumných grantů (národních a mezinárodních) a z institucionálních prostředků. Oba tyto aspekty musí být dokladovány ve značné míře detailu, která je časově náročná, umoţní však podrobné ohodnocení schopnosti týmu dostát svým závazkům finanční udrţitelnosti. Z důvodů transparentnosti hodnocení není moţné, aby výzkumní pracovníci nabízeli svou kapacitu ve větším rozsahu, neţ je jejich fyzická kapacita participovat ve všech projektech podaných do této výzvy (resp. v součtu za úspěšně podané projekty v jiţ vyhodnocených výzvách a ve výzvě aktuálně otevřené), tj. celková výše úvazků za kaţdého jednotlivého výzkumného pracovníka ve všech ţádostech podávaných do těchto výzev nesmí v součtu přesáhnout úvazek 1,0. Současně součet všech pracovních úvazků u všech zaměstnavatelů pro pracovníka, který si nárokuje část mzdových nákladů z prostředků způsobilých výdajů projektu (podíl na start-up grantu) nesmí převýšit objem 1,5 násobku obvyklé pracovní doby (40 hodin týdně). verze 1.0.7.09092401
15
Upozornění: Porušení těchto pravidel povede k automatickému vyřazení osoby, u které bylo pravidlo porušeno, z hodnocení a vyloučení výdajů s touto osobou spojených ze způsobilých výdajů. Porušení pravidel můţe mít za následek i vyřazení všech projektů, v nichţ se taková osoba vyskytne. Proto ţadatele důrazně upozorňujeme, aby členy výzkumných týmů náleţitě instruovali a na toto riziko upozornili! Jelikoţ zkušení výzkumníci se schopnostmi pro vedení týmů představují klíčové pracovníky, projektové ţádosti budou vzbuzovat obzvláštní podezření v případech, kdy na jedné straně budou mezi členy týmu navrţeného centra uváděna „velká jména“, a současně nebude těmto osobám přiřazena jasná a podstatná role v provozu centra. Ţadatel musí povinně uvést všechny členy výzkumného týmu do funkce klíčového člena výzkumného týmu / senior researcher (tj. klíčový pracovník – vedoucí výzkumného týmu, a klíčový pracovník), pokud jsou tito pracovníci jiţ jmenovitě identifikováni - buď zaměstnáni ţadatelem nebo partnerem, nebo je k projektové ţádosti přiloţen dopis stvrzující zájem pracovníka stát se zaměstnancem centra („motivační dopis“). Nad rámec těchto pracovníků můţe ţadatel uvést jmenovitě další maximálně 3 výzkumné pracovníky v niţším funkčním zařazení (junior researcher, případně i PhD. student) za kaţdý výzkumný program, u nichţ toto povaţuje za účelné (např. jsou na ně vázány významné výsledky, nebo výnosy z grantů či zakázek, očekává se, ţe během realizace projektu získají takové zkušenosti, ţe se z nich stanou klíčoví pracovníci, apod.). V rubrice „Plánovaný úvazek v projektu“ se uvádí výše úvazku pracovníka v posledním roce realizace projektu. Počet úvazků v tomto roce by měl korespondovat s výší úvazků daných výzkumných pracovníků uvedených v daném roce pro jednotlivé výzkumné programy v oddílu „Výzkumné programy“ a rovněţ v oddílu „Rozvoj lidských zdrojů“, kam se tyto údaje automaticky načítají. Uvádějte pouze výzkumné pracovníky, jejichţ činnost bude součástí projektu, tj. výzkumní pracovníci, kteří se budou podílet na výzkumných programech realizovaných centrem a jejichţ činnost bude přímo spjatá s fungováním plánované výzkumné infrastruktury. Je moţné uvádět buď pouze výzkumné pracovníky, jejichţ mzdy (resp. část mezd a odpovídající část úvazků) budou hrazeny ze start-up grantu, nebo uvádět kromě pracovníků hrazených ze start-up grantu i pracovníky centra, jejichţ mzdy (resp. část mezd) budou hrazeny z jiných zdrojů (běţících grantů, smluvního výzkumu, institucionálních prostředků, atp.). V prvém případě jsou náklady na tyto pracovníky součástí způsobilých výdajů projektu. U druhé skupiny výzkumných pracovníků je nutné uvádět je do nezpůsobilých výdajů projektu (které se však počítají do celkových nákladů projektu směrodatných pro stanovení horní hranice velikosti projektu v dané výzvě). V prvém případě je rovněţ nutno počítat s tím, ţe veškeré příjmy ze smluvního výzkumu realizovaného centrem (tj. pracovníky hrazenými plně ze start-up grantu), které vzniknou v době realizace projektu, budou povaţovány za příjem z realizace projektu a o tyto příjmy bude sníţen objem způsobilých výdajů. V kaţdém případě je nutné uvést, jaké pojetí výzkumného týmu bylo zvoleno a toto popsat v komentáři k oddílu „Komentář k výzkumnému týmu“. V rubrice „Plánovaná výše úvazku v případě schválení projektu“ se uvádí výše úvazků pracovníka v posledním roce realizace projektu u všech zaměstnavatelů a na všech pozicích (tj. výši úvazku, kterou si daná osoba hodlá ponechat mimo rámec předkládaného projektu u jiných zaměstnavatelů, nebo u téhoţ zaměstnavatele, ale mimo projekt + hodnota úvazku, kterou bude mít v rámci projektu). Pokud si hodlá pracovník nárokovat část mzdových nákladů ze start-up grantu, hodnota v této rubrice nesmí přesáhnout velikost 1,5 násobku obvyklé pracovní doby (1,5 x 40 hodin týdně). Z uvedených hodnot je pak moţné vyčíst, zda daný pracovník toto pravidlo neporušil. Toto pravidlo platí i pro případy, kdy je úvazek jednoho pracovníka rozdělen mezi úvazek výzkumný (výzkumný tým) a manaţerský (realizační tým), tj. součet úvazku manaţerského a výzkumného pro daného pracovníka v ţádném jednotlivém roce realizace projektu nesmí přesáhnout velikost úvazku 1,0. Upozornění: Nejmenší povolená velikost úvazku v projektu není stanovena. Historické finanční výnosy jednotlivých výzkumných pracovníků se však automaticky načítají do vyhodnocení historických výnosů týmu pro posouzení udrţitelnosti projektu pouze za ty pracovníky, kteří jsou zaměstnáni ţadatelem, verze 1.0.7.09092401
16
případně partnerem, a do projektu jsou zapojeni úvazkem nejméně 0,5. Výnosy výzkumných pracovníků, kteří dosud nejsou zaměstnání ţadatelem či partnerem se mohou zohlednit do zdůvodnění plánovaných budoucích výnosů. Člen výzkumného týmu Názvy projektů OP VaVpI člena týmu Uveďte názvy ostatních projektů podávaných do OP VaVpI, na kterých bude uvedený člen výzkumného týmu pracovat souběţně s tímto projektem. Zkušenosti člena Uveďte zkušenosti s řízením a realizací obdobných relevantních projektů (v relevantních případech, tj. zejména u vedoucích výzkumných programů, případně i dalších klíčových pracovníků /senior researchers). Není nutné přikládat kopie grantových smluv, nicméně v případě pochybností je ţadatel povinen na vyţádání tyto doklady předloţit. Klíčové vědecké výsledky člena Popište stručně klíčové vědecké výsledky (publikace, patenty, prototypy, obzvlášť významná spolupráce s aplikační sférou, prestiţní ceny a ocenění, účast ve významných mezinárodních projektech, nebo mezinárodních sítích atp.). Přílohy člena výzkumného týmu Životopis Kaţdý klíčový člen výzkumného týmu (včetně vedoucích výzkumných programů) které je ţadatel schopen identifikovat v době podání ţádosti, je povinen k ţádosti připojit svůj ţivotopis. Délka ţivotopisu nesmí přesáhnout 3 strany (klíčové vědecké výsledky, publikace apod. budou uvedeny v předchozím oddíle „Klíčové vědecké výsledky“ a tudíţ není nutné je v plném rozsahu opakovat). Zde můţete připojit ţivotopis ve formátu PDF (max. 0,5 MB). Odborné publikace člena Uveďte výsledky výzkumu a vývoje jednotlivých členů výzkumného týmu za posledních 5 let tak, jak byly vykázány do Rejstříku informací o výsledcích (RIV) v předepsané struktuře, a to podle poslední platné metodiky Rady pro výzkum a vývoj. Uvádějte pouze výsledky uznané, nikoliv výsledky pouze zadané, ale podle platné metodiky neuznané, ani výsledky bez bodového ohodnocení (viz http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=18748). Tyto informace slouţí k vyčíslení schopnosti generovat výnosy institucionálního financování v souladu s aktuálně platnou metodikou schválenou Radou pro výzkum a vývoj. V případě, ţe se na uváděném výsledku VaV autorsky podílelo více pracovníků, je nutné (v souladu s metodikou) uvádět podíl daného pracovníka na evidovaném výsledku (např. v případě článku v impaktovaném periodiku se třemi spoluautory je nutné za kaţdého ze tří pracovníků uvádět 1/3 článku v impaktovaném periodiku). Na základě vámi zadaných dat o dosavadních výsledcích VaV se počítá finanční vyjádření institucionálních prostředků VaV, které připadnou na výzkumný tým daného projektu. Tato data slouţí společně s historickými výnosy z VaV za instituci ţadatele jako jeden z podkladů pro posouzení finanční udrţitelnosti projektu v oddílu „Financování / Finanční historie účastníků projektu“. Výsledky výzkumů člena chráněné patentem Patenty dle platné metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje v roce 2008, Příloha č. 2 Definice druhů výsledků, platné od roku 2009. V případě patentů se hodnotí pouze udělený patent, nikoliv podaná patentová přihláška. verze 1.0.7.09092401
17
Aplikované výstupy výzkumu člena Aplikované výstupy platné metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje v roce 2008, Příloha č. 2 Definice druhů výsledků, platné od roku 2009. Výzkumné aktivity člena Přiřaďte člena výzkumného týmu k výzkumné aktivitě, na jejímţ řešení se bude podílet. Jeden člen se můţe podílet na více výzkumných aktivitách. 2.6.1 Genderová struktura výzkumného týmu Tabulka s genderovou strukturou výzkumného týmu se generuje automaticky z parametrů zadaných pro jednotlivé členy týmu. 2.6.2 Věková struktura výzkumného týmu Tabulka věkové struktury výzkumného týmu se generuje automaticky z parametrů zadaných pro jednotlivé členy týmu. 2.6.3 Komentář k výzkumnému týmu Doplňte vysvětlující a doplňující komentář ke sloţení výzkumného týmu. Věnujte pozornost jeho předpokladům pro úspěšnou realizaci výzkumných programů. V relevantních případech popište, jak bude zajištěna integrace členů výzkumného týmu z řad pracovníků ţadatele a partnera (partnerů). Uveďte rovněţ, zda se jedná o „úzké“ pojetí výzkumného týmu (tj. zahrnuje pouze osoby, jejichţ mzdy budou hrazeny ze start-up grantu a kteří se budou podílet na realizaci výzkumných programů centra a vyuţití pořízené infrastruktury), nebo o „širší“ pojetí (tj. zahrnuje i výzkumné pracovníky hrazené z jiných zdrojů, kteří se však také budou podílet na realizaci výzkumných programů centra a budou vyuţívat pořízenou infrastrukturu). 2.7 Národní granty Uveďte národní výzkumné granty (pouze účelové prostředky ve smyslu zákona 130/2002 Sb.), na jejichţ realizaci se podíleli členové výzkumného týmu, u kaţdého výzkumného pracovníka uveďte jeho procentní podíl na grantu. Definujte finanční objem grantů na daného pracovníka (pracovníky) v jednotlivých letech. Mezi národní granty spadají kromě obvyklých grantů získaných v grantových soutěţích (GA ČR, MŠMT, MPO, MZe MZd, a další) i prostředky získané v rámci interních grantových soutěţí pořádaných např. jednotlivými vysokými školami, Akademií věd, apod. Nespadají sem prostředky institucionální podpory (tj. výzkumné záměry, specifický výzkum, apod.), ani granty na vzdělávací činnost (např. granty FRVŠ, jejichţ cílem je primárně zkvalitňovat materiální vybavení pro výuku). Tato data (objem i přepočet na jednoho výzkumného pracovníka) slouţí společně s historickými výnosy z VaV za instituci ţadatele jako jeden z podkladů pro posouzení finanční udrţitelnosti projektu v oddílu „Financování / Finanční historie účastníků projektu“.
Obecně platná pravidla pro vykazování grantů (národních i mezinárodních) a zakázek smluvního výzkumu: Platí, ţe podíl na grantu / zakázce je třeba stanovit tak, aby co nejvěrněji odpovídal skutečnosti. Je tedy nutné jej odvinout od skutečného objemu práce na grantu, skutečné míry zapojení pracovníka do realizace. verze 1.0.7.09092401
18
Pokud se na realizaci výnosu (grantu, zakázky) podílely pouze osoby, které jsou součástí výzkumného týmu a hlavní řešitel má v projektu plný úvazek (poněvadţ výnos se pro výpočet udrţitelnosti následně násobí velikostí úvazku), je moţné v rámci úspory vykazování vykázat celý objem grantu / zakázky na hlavního řešitele a tuto skutečnost okomentovat a vysvětlit v záloţce „Výzkumný tým/ Zkušenosti s řízením projektů“ (tj. v takových případech není nutné rozepisovat výnos mezi jednotlivé členy výzkumného týmu, protoţe suma výnosu bude za výzkumný tým stejná). Pokud se však na realizaci výnosu podíleli i pracovníci, kteří nejsou součástí výzkumného týmu (např. ve výzkumném týmu je hlavní řešitel, ale jiţ ne spoluřešitel grantu), je nutné stanovit podíl na výnosu pro člena (členy) výzkumného týmu. V takovém případě samozřejmě součet výnosu vykázaný pracovníky výzkumného týmu nemůţe dosáhnout 100 % objemu grantu. V případech, kdy je moţné stanovit přesné vyjádření finančního výnosu (na základě účetnictví – prostředky, které byly utraceny v souladu s pravidly program minus vratky), je třeba uvádět informace podle této skutečnosti. Při výpočtu podílu daného pracovníka jsou v zásadě moţné dva přístupy, přičemţ oba jsou ve výsledku správné. 1) Systematicky se uvádí pouze ta část výnosu, která připadá na instituci ţadatele (i v případě grantů / zakázek, na nichţ se podílelo více subjektů) a podíl pracovníka na grantu pak bude jeho podíl na výnosu pro "jeho" instituci. Např. 3 subjekty se dělí v daném roce rovným dílem o výnos z grantu o velikosti 9 mil. Kč, výnos připadající na daného pracovníka, člena výzkumného týmu je 50 % za jeho instituci, tj. 50 % z 1/3 celkového výnosu z grantu = 1,5 mil. Kč. Pak Celkový objem grantu je 3 mil. Kč a podíl pracovníka je 50 %. 2) Systematicky se uvádí celý objem výnosu z daného grantu / zakázky (tj. v součtu za všechny subjekty, které na grantu / zakázce participovaly - v případě grantů / zakázek, na nichţ se podílelo více subjektů) a podíl pracovníka na grantu pak bude jeho podíl na výnosu z celého grantu. V analogickém případě, kde se 3 subjekty dělí v daném roce rovným dílem o výnos z grantu o velikosti 9 mil. Kč, výnos připadající na daného pracovníka, člena výzkumného týmu je 1/6 z celkového výnosu z grantu, tj. z 9 mil. Kč = 1,5 mil. Kč. Pak celkový objem grantu je 9 mil. Kč a podíl pracovníka je 1/6, tj. 16,66 %. V obou případech je výsledný výnos na daného pracovníka identický. Podstatné je, aby byla zachována konzistentnost ve vykazování a nedocházelo ke směšování obou přístupů, čímţ by mohlo dojít k podstatnému zkreslení uváděných skutečností. V případě veškerých historických výnosů VaV činnosti jak z grantů (národních a mezinárodních), tak ze smluvního výzkumu, není povinností ţadatele přikládat k ţádosti kopie dokladů stvrzujících pravdivost uvedených informací. Současně je však povinností ţadatele (a následně případného příjemce dotace) na vyţádání Řídicího orgánu doloţit neprodleně veškeré podklady stvrzující pravdivost uváděných dat. Uvedení nepravdivých skutečností můţe být důvodem pro diskvalifikaci projektu z dalšího hodnocení. Základní údaje národního grantu Názvy grantů je nutné uvádět česky i anglicky (stačí stručný název, ne nutně v plném rozsahu). Finanční objem grantu Zadává se finanční objem grantu v jednotlivých letech, přičemţ pole Celkem není vypočítáváno automaticky a je zadáváno uţivatelem (z důvodu, ţe celkový finanční objem grantu můţe zasahovat i do let před rokem 2004). Podíly jednotlivých pracovníků na grantu
verze 1.0.7.09092401
19
Pro pracovníky výzkumného týmu, kteří se podíleli na tomto grantu, zadejte jejich procentní podíl účasti na tomto grantu a stručně popište jejich pracovní zařazení při práci na grantu. Historie finančních podílů jednotlivých pracovníků na grantu Rekapitulace historie finančních podílů jednotlivých pracovníků na grantu (výnosy jsou přepočteny % podílem na grantu a velikostí úvazku pracovníka v projektu). 2.7.1 Součet historických finančních přínosů pracovníků výzkumného týmu z národních grantů Tabulka rekapituluje historické podíly, nelze zadávat data. 2.7.2 Komentář k historickým finančním přínosům z národních grantů Zde můţete okomentovat výsledná finanční data, zdůvodnit změny a trendy v čase, případně uvést, jaké změny očekáváte do budoucna a proč. 2.8 Mezinárodní granty Uveďte mezinárodní výzkumné granty (účelové prostředky poskytované grantujícími organizacemi se sídlem v zahraničí), na jejichţ realizaci se podíleli členové výzkumného týmu, u kaţdého výzkumného pracovníka uveďte jeho procentní podíl na grantu. Definujte finanční objem grantů na daného pracovníka (pracovníky) v jednotlivých letech. Pro mezinárodní granty platí obdobná logika jako pro národní granty, tj. musí se jednat o výzkumné granty získané v soutěţi, a to bez ohledu na to, zda je jejich poskytovatelem veřejný sektor (zahraniční grantová agentura, nadnárodní instituce jako je Evropská Komise, COST, Eureka!, European Science Foundation atp.), nebo neziskový sektor, eventuelně i soukromý sektor (např. soukromé nadace financující výzkum formou kompetitivních grantů). Do mezinárodních grantů nespadají české prostředky institucionální podpory určené na podporu mezinárodní spolupráce (jedná se o prostředky institucionální podpory ve smyslu zákona č. 130/2002 Sb.). Tato data (objem i přepočet na jednoho výzkumného pracovníka) slouţí společně s historickými výnosy z VaV za instituci ţadatele jako jeden z podkladů pro posouzení finanční udrţitelnosti projektu v oddílu „Financování / Finanční historie účastníků projektu“ Základní údaje mezinárodního grantu Názvy grantů stačí vyplnit anglicky (resp. i v české verzi je moţné vyplnit anglický název grantu). Podíly jednotlivých pracovníků na grantu Pro pracovníky výzkumného týmu, kteří se podíleli na tomto grantu, zadejte jejich procentní podíl účasti na tomto grantu a stručně popište jejich pracovní zařazení při práci na grantu. Historie finančních podílů jednotlivých pracovníků na grantu Rekapitulace historie finančních podílů jednotlivých pracovníků na grantu (výnosy jsou přepočteny % podílem na grantu a velikostí úvazku pracovníka v projektu).
verze 1.0.7.09092401
20
2.8.1 Součet historických mezinárodních grantů
finančních
přínosů
pracovníků
výzkumného
týmu
z
Tabulka rekapituluje historické podíly, nelze zadávat data. 2.8.2 Komentář k historickým finančním přínosům z mezinárodních grantů Zde můţete okomentovat výsledná finanční data, zdůvodnit změny a trendy v čase, případně uvést, jaké změny očekáváte do budoucna a proč. 2.9 Smluvní výzkum Uveďte realizované zakázky smluvního výzkumu, na jejichţ realizaci se podíleli členové výzkumného týmu, u kaţdého pracovníka uveďte jeho procentní podíl na realizaci zakázky. Definujte finanční objem zakázek na daného pracovníka v jednotlivých letech. Tato data (objem i přepočet na jednoho výzkumného pracovníka) slouţí společně s historickými výnosy z VaV za instituci ţadatele jako jeden z podkladů pro posouzení finanční udrţitelnosti projektu v oddílu „Financování / Finanční historie účastníků projektu“ a rovněţ pro posouzení reálnosti plánovaných budoucích výnosů ze smluvního výzkumu. V případě, ţe se jedná o větší počet zakázek od téhoţ subjektu během jednoho kalendářního roku, je tato data moţné sumovat. V případě, ţe se jedná o spolupráci s propojeným subjektem, je nutné uvést tuto skutečnost zatrţením příslušného pole (není relevantní pro vysoké školy ani pro v.v.i., pouze pro výzkumné organizace, v nichţ tato situace můţe nastat). Smluvním výzkumem (nebo téţ výzkumnými sluţbami) se rozumí výzkumné projekty, kde výzkumná organizace jedná jako příkazník a podnik / objednatel jako příkazce, přičemţ příkazník obdrţí úměrnou úplatu za svou sluţbu a příkazce určí podmínky této sluţby. Jedná se tedy o poskytování sluţeb na smluvním základě za úplatu třetí osobě (viz definice v Rámci Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, 2006/C 323/01, oddíl 3.2.1. Základní údaje zakázky Názvy zakázek je nutné vyplnit česky i anglicky. Podíly jednotlivých pracovníků na grantu Pro pracovníky výzkumného týmu, kteří se podíleli na tomto grantu, zadejte jejich procentní podíl účasti na tomto grantu a stručně popište jejich pracovní zařazení při práci na grantu. Historie finančních podílů jednotlivých pracovníků na grantu Rekapitulace historie finančních podílů jednotlivých pracovníků na grantu (výnosy jsou přepočteny % podílem na grantu a velikostí úvazku pracovníka v projektu). 2.9.1 Součet historických finančních přínosů pracovníků výzkumného týmu ze smluvního výzkumu Tabulka rekapituluje historické podíly, nelze zadávat data. 2.9.2 Komentář k historickým finančním přínosům ze smluvního výzkumu
verze 1.0.7.09092401
21
Zde můţete okomentovat výsledná finanční data, zdůvodnit změny a trendy v čase, případně uvést, jaké změny očekáváte do budoucna a proč. 2.10 Řízení projektu 2.10.1 Popis řízení projektu Výkonnost managementu je často hlavním „rozdílem, který způsobuje rozdíly“ mezi dobře fungujícími a hůře fungujícími centry. Proto bude klíčové doloţit věrohodný a funkční organizační a řídící systém, který náleţitě zohlední výzkumný program (programy) centra, specifickou formu jeho interakce s uţivateli / cílovými skupinami, s partnery, případně – zejm. v případě center excelence – se zahraničními strategickými partnery. V neposlední řadě je nutné doloţit, jak management zajistí příjmy centra a podpoří rozvoj jeho lidských zdrojů. Náleţitá pozornost by měla být věnována vhodné kombinaci odpovědnosti a autonomie managementu, jakoţ i oddělení od existující instituce (institucí), kde by nemělo dojít k „rozpuštění“ centra v existujících strukturách. Měla by být popsána role a odpovědnost řídících pracovníků, jejichţ kvalifikace a kompetence byla podrobně doloţena informacemi a ţivotopisy uvedenými v oddílu „Realizační tým“. Rovněţ by zde měla být popsána role a zapojení klíčových výzkumných pracovníků, kteří jsou současně zaměstnáni i v jiné instituci. Měly by být nastíněny zamýšlené kroky v řízení kvality centra a měl by být rozveden popis jeho patřičné mzdové politiky. Tento oddíl má přímou vazbu na výběrové kritérium C.1.5. Management. V rámci tohoto pole také popište organizační a řídící struktury centra, zejména funkce, odpovědnosti a pravomoci jednotlivých stupňů/sloţek řízení. Odděleně bude popsáno řízení výzkumných programů, části administrativní (vykazování a reporting projektu, veřejných zakázek, atp.) a části investiční (stavebně technická část). Zároveň bude popsáno, které řídící pozice jiţ jsou obsazeny a které ne, případně jaké kroky jiţ byly podniknuty proto, aby byli řídící pracovníci s poţadovaným odborným profilem získáni, a do kdy budou jednotlivé pozice obsazeny (např. vědecký ředitel, řízení lidských zdrojů, spolupráce s aplikační sférou/uţivateli, grantový servis, veřejné zakázky). Pro centra, v nichţ figuruje ţadatel i partner (či partneři), jasně popište dělbu odpovědnosti a kompetencí mezi nimi. Popis by měl obsahovat hlavní principy partnerské smlouvy, která je předkládána jako samostatná příloha Projektové ţádosti (viz Příloha č. 6 Příručky pro ţadatele). Přiloţení partnerské smlouvy však nezbavuje ţadatele povinnosti popsat na tomto místě hlavní principy dělby rolí a odpovědností mezi ţadatelem a partnery. Pro zdárné fungování musí mít nově budované centrum značnou míru autonomie, která umoţní uvést do praxe progresivní prvky řízení výzkumné organizace. Tato autonomie musí být zachována nejen po dobu realizace projektu, ale i po jeho skončení tak, aby bylo moţné projekt řídit a odděleně sledovat nejméně po dobu udrţitelnosti. Popište proto rovněţ, jak bude centrum organizačně odděleno v rámci instituce ţadatele /partnera (např. formou nového ústavu, hospodářského střediska s odděleným autonomním řízením) a jaký bude jeho vztah k mateřské organizaci z hlediska autonomie v rozhodování a řízení. Aby bylo navrţené centrum věrohodné, měli by jádro jeho týmu tvořit kmenoví zaměstnanci. V případě, ţe v rámci centra počítáte se zapojením klíčových výzkumných pracovníků (vedoucích výzkumných programů a klíčových pracovníků), případně i členů realizačního týmu, kteří budou mít souběţné úvazky v dalších institucích kromě ţadatele (příp. partnera) popište zde také tento aspekt. Uveďte konkrétně, jak bude tato otázka organizačně řešena, kolika pracovníků se toto týká, jak bude zajištěna jejich kapacita pro činnost centra 2.10.2 Personální zajištění řízení projektu
verze 1.0.7.09092401
22
Uveďte plánovaný objem člověko-roků (výše úvazku x doba trvání, např. 0,5 úvazku po dobu 6 měsíců = 0,5 x 0,5 = 0,25 člověko-roku) nezbytný pro řízení projektu v jednotlivých letech trvání projektu. Uveďte pouze podpůrné pracovníky (např. sekretariát, vedení účetnictví, apod.), jejichţ náplň práce bude v přímém vztahu k řízení a správě projektu. V personálním zajištění je nutné uvádět všechny pracovníky zaměstnané v centru a financované ze start-up grantu, a to bez ohledu na to, zda jsou jiţ v tuto chvíli konkrétně identifikovaní. Klíčoví pracovníci realizačního týmu by měli být v co největší moţné míře jiţ identifikováni. Počty členů realizačního týmu uvedené zde se přenáší do záloţky „Plán rozvoje lidských zdrojů“. S počtem pracovníků v posledním roce realizace projektu se rovněţ počítá při posuzování finanční udrţitelnosti projektu (počet míst/úvazků a objem mezd je nutné udrţet po dobu udrţitelnosti projektu). Pro způsobilost mzdových nákladů členů realizačního týmu ze start-up grantu musí být jejich činnost nutná pro realizaci projektu (tj. jejich funkce a činnost musí být popsána a zdůvodněna v organizační struktuře projektu). Ze start-up grantu nemohou být hrazeny mzdy běţného podpůrného personálu výzkumné organizace (ostraha, úklid, apod.). Pokud je některý pracovník současně členem výzkumného i realizačního týmu a má uveden úvazek v obou záloţkách, jeho celkový úvazek v projektu se rovná součtu úvazku výzkumného a řídicího / manaţerského. Výše úvazku v kaţdém jednotlivém roce však nemůţe přesáhnout velikost jednoho plného úvazku. 2.10.3 Politika kvality V řadě výzkumných prostředí je na řízení kvality nahlíţeno jako na další byrokratickou zátěţ, která se zaměřuje na formu a procesy. Je však zřejmé, ţe řízení kvality a promyšlená politika kvality v plánovaných centrech bude mít zásadní vliv na dosaţení zamýšlených cílů a výsledků. Tato politika by měla obsahovat konkrétní opatření a kroky, které k dosaţení cílů přispějí. Z toho důvodu popište, jakým způsobem bude centrum naplňovat své cíle, zejména jak budou ve (strategickém) řízení centra zohledněny potřeby a poţadavky aplikační sféry (zejména v případě regionálních VaV center), jak bude zajištěno posílení mezinárodní spolupráce (zejména v případě center excelence), jaké existují nebo budou vytvořeny pobídkové mechanismy pro zajištění produkce kvalitních a relevantních výsledků, včetně časového plánu jejich zavedení do praxe. Popište plánovanou metodiku pro posuzování, monitoring a hodnocení projektů realizovaných centrem, kterou bude centrum uplatňovat (tj. kdo, jak, na základě jakých parametrů bude rozhodovat, atp.). Pokud jsou zásady politiky kvality jiţ zformulovány v konkrétním dokumentu, mohou být vloţeny jako příloha (v kategorii uţivatelských příloh – postačuje v anglickém jazyce). Není však ţádoucí vkládat obsáhlé formální dokumenty. Z hlediska hodnocení jsou ţádoucí jednoduchá a srozumitelná pravidla a principy, jejichţ uplatnění v řízení centra zajistí ţádoucí výsledky. 2.10.4 Mzdová politika Popište parametry a zdůvodněte výši mezd řídících a výzkumných pracovníků. Popište jak navrhovaná mzdová úroveň zajistí poţadovanou vysokou kvalitu, motivaci a stabilitu pracovníků. Mzdy uvádějte jako hrubou měsíční mzdu i jako superhrubou mzdu (tj. včetně povinných odvodů), a to jako průměr za danou kategorii pracovníka a jako průměr za dobu realizace projektu. Do anglického komentáře uvádějte také přepočet na EUR. V případě, ţe mzdy dosahují úrovně, kterou pravidla způsobilosti výdajů neumoţňují hradit v plné výši, uveďte v komentáři, z jakých zdrojů bude zbylá část mzdy hrazena (a neopomeňte takové výdaje zahrnout do nezpůsobilých výdajů projektu!). 2.11 Rozvoj lidských zdrojů Dostupnost vysoce kvalifikovaných a motivovaných výzkumných pracovníků představuje jedno z hlavních omezení ve všech vyspělých zemích. Z toho důvodu bude prozíravá a promyšlená politika verze 1.0.7.09092401
23
lidských zdrojů s dlouhodobou vizí klíčová z hlediska výkonnosti plánovaných center, jakoţ i z hlediska hodnocení předloţeného projektu (viz výběrové kritérium C.1.4. Lidské zdroje). Projekt by proto měl být explicitní zejména v otázce (i) náboru klíčových pracovníků (do té míry, do které je moţné je identifikovat jiţ na začátku projektu), (ii) náboru mladých výzkumníků, (iii) produkci lidských zdrojů (doktorského a magisterského stupně, resp. účast centra na procesu výchovy studentů těchto stupňů, přičemţ u center excelence se předpokládá především výrazné zapojení do výchovy doktorských studentů), a (iv) kariérní řád zaměřený na přilákání a udrţení kvalitního personálu. Ne všechny tyto aspekty musejí být nutně stejně dobře propracované od samého začátku. Ţadatel by však měl přesvědčivě představit svůj jasný strategický záměr a svou připravenost zavést v průběhu doby realizace projektu dobře fungující politiku pro oblast lidských zdrojů, a to včetně vyváţené struktury kvalifikace (seniority) a genderu. Projekty s jasně popsanou, ale problematickou politikou lidských zdrojů budou hodnoceny lépe neţ projekty, které budou zcela postrádat jasné a přesvědčivé formulace a závazky. Problematická politika lidských zdrojů můţe být zlepšena, absence závazků však bude hodnocena jako nedostatek povědomí a pozornosti věnované tomuto tématu. 2.11.1 Plán rozvoje Část plánu rozvoje lidských zdrojů, které odpovídá období realizace projektu, se vyplňuje automaticky, a to načtením dat z oddílů „Výzkumný program (aktivita) / Personální zajištění výzkumného programu“ (pro výzkumné pracovníky) a z oddílu „Řízení projektu / Personální zajištění řízení projektu“ (pro realizační tým). Pokud chcete tuto část tabulky editovat, je tedy nutné ji upravit v příslušných oddílech. Pokud je jedna osoba uvedena jak ve výzkumném týmu, tak i v realizačním týmu, úvazky takové osoby se do této tabulky sčítají a v součtu nesmí v ţádném jednotlivém roce přesáhnout úvazek 1,0. Počet vedoucích výzkumných programů a klíčových pracovníků (senior researchers) by měl korespondovat s profesními ţivotopisy doloţenými v oddílu „Výzkumný tým“. Pro období po ukončení projektu vyplňte plán kvantitativního a kvalitativního rozvoje výzkumného týmu přímo do tabulky. Hodnoty uvádějte v přepočtených úvazcích / rok. Hodnoty nesmějí klesnout pod cílové hodnoty projektových indikátorů, ke kterým se v projektu zavazujete (viz oddíl „Indikátory“)! 2.11.2 Komentář plánu rozvoje Popište slovně plán rozvoje lidských zdrojů. Věnujte zejména pozornost plánu a případně i realizovaným konkrétním krokům v náboru pracovníků, včetně získávání výzkumníků ze zahraničí (hostující zahraniční výzkumníci a/nebo reintegrace českých výzkumníků ze zahraničí). Věnujte rovněţ pozornost plánu mobility pracovníků, zejména ve vztahu k aplikační sféře / podnikové sféře (zejm. v případě regionálních VaV center), případně vůči zahraničí (zejm. v případě center excelence). Komentář by měl rovněţ popsat plány centra z hlediska reprodukce a obměny pracovníků (nábor klíčových pracovníků, nábor junior researchers, PhD. studentů, získávání pracovníků z praxe, ze zahraničí apod.). V neposlední řadě musí plán rozvoje lidských zdrojů obsahovat komentář vztahující se k harmonogramu a milníkům zprovoznění výzkumné infrastruktury tak, aby bylo zřejmé, ve který okamţik bude zprovozněna jaká část budovaných výzkumných kapacit, a jak budou zajištěny poţadavky nové infrastruktury na personální zajištění. Upozornění: Obecně platí, ţe příspěvek na mzdy výzkumných pracovníků hrazený ze start-up grantu by měl být pouţit na mzdy výzkumníků nových (dodatečných – nově zaměstnaných absolventů, navrátilců ze zahraničí apod.), případně na mzdy pracovníků stávajících, jejichţ činnost však musí být vázána na činnost a zprovoznění pořizované výzkumné infrastruktury. Jako problematické proto mohou být například vnímány projekty, kde první část infrastruktury bude zprovozněna ve třetím roce realizace projektu, ale mzdové nároky na podstatnou část výzkumného týmu budou bez dalšího zdůvodnění uplatňovány od prvního roku. verze 1.0.7.09092401
24
2.11.3 Související studijní programy Popište existující a plánované programy a kurzy magisterského studia a doktorského studia relevantní vůči projektu, na jejichţ realizaci se podílejí nebo budou podílet pracovníci centra. Specifikujte roli pracovníků centra v takových programech a kurzech. Uveďte zejména, zda kurzy budou akreditovány a řízeny samotným centrem, nebo se bude jednat o kurzy akreditované jiným subjektem (fakultou, jinou univerzitou atd.) a pracovníci centra se budou na kurzech podílet na smluvní bázi. 2.11.4 Politika rozvoje lidských zdrojů, kariérní řád, vzdělávání Promyšlená politika rozvoje lidských zdrojů můţe sehrát zásadní roli ve výkonnosti centra. Ţadatelé by proto měli vyuţít moţnosti v rámci projektu navrhnout a vytvořit progresivní systém personálního rozvoje pracovníků, který bude motivační z hlediska naplňování cílů centra. Popište proto základní pravidla politiky rozvoje lidských zdrojů, jeţ bude centrum uplatňovat. Popište pravidla kariérního řádu centra (pokud jsou zformulována), případně uveďte, jaké existují konkrétní plány v tomto směru. Věnujte pozornost podmínkám kariérního postupu výzkumníků, plánům jejich dalšího vzdělávání, zohlednění komercializace výsledků a spolupráce s aplikační sférou v rámci interního hodnocení pracovníků, případně zohlednění mezinárodní výzkumné spolupráce (relevantní zejm. v případě center excelence), včetně časového plánu na zavedení pravidel do praxe. Kariérní řád nebo další dokumenty případně přiloţte jako přílohu ve formátu .pdf (max 2,5 MB) v kategorii uţivatelských příloh). Není však účelné přikládat rozsáhlé obecné a formální přílohy! 2.12 Uživatelé výsledků, využití výsledků a infrastruktury Otázka relevance je kritická pro všechny projekty podávané do OP VaVpI bez ohledu na to, zda jsou předkládány do prioritní osy 1 nebo 2. Ačkoliv konkrétní míra praktické relevance se můţe lišit mezi jednotlivými centry, kaţdé centrum a jeho výstupy musejí mít význam pro „někoho jiného“ neţ jen pro zaměstnance centra. Aplikačně zaměřený výzkum, který by měl být v centru pozornosti regionálních VaV center, musí doloţit svou „viditelnost“ a relevanci zejména v rámci ČR, resp. v jednotlivých regionech, a to především ve vztahu k podnikům a dalším uţivatelům (např. nemocnicím / zdravotním pojišťovnám, správcům veřejné infrastruktury, veřejné správě). Centra s ambicí stát se významným hráčem v evropském kontextu (centra excelence) musejí doloţit „viditelnost“ a relevanci vůči dalším významným hráčům v zahraničí, a to jak významným výzkumným organizacím, tak i významným partnerům z firemní sféry (významné podniky a další uţivatelé výsledků). Je na vás doloţit vaše know-how v oblasti spolupráce s uţivateli výsledků výzkumu tím, ţe doloţíte dobře zdokumentovanou historii spolupráce v této oblasti, včetně historie v nakládání s duševním vlastnictvím způsobem, který vytváří trvalé partnerské vazby a vytváří hodnoty pro ekonomiku a pro společnost. Doloţte svou znalost klíčových hráčů, existujících a potenciálních klientů a konkurentů. Plánované cílové skupiny uvádějte explicitně a specificky, stejně tak i postupy a způsoby, jimiţ vaše centrum tyto cílové skupiny osloví a jimiţ bude vytvářet přínosy relevantní pro dané cílové skupiny. Tyto skutečnosti budou určující pro posouzení výběrového kritéria C.1.3. Uţivatelé. Jednoznačné, ale problematické formulace mohou být upřesněny a zlepšeny, kdeţto vágní formulace, nebo ţádné informace, budou hodnoceny jako nedostatek povědomí a malá pozornost věnovaná danému tématu. 2.12.1 Poptávka uživatelů, duševní vlastnictví a využití infrastruktury Popište tak podrobně, jak je to jen moţné, zájmy a potřeby aplikačních partnerů, kteří jsou relevantní vůči vašemu projektu, a to jak potřeby uţivatelů aktuálních, tak i potenciálních. Plánované cílové skupiny uvádějte explicitně a specificky, stejně tak i postupy a způsoby, jimiţ vaše centrum tyto cílové skupiny osloví a jimiţ bude vytvářet přínosy relevantní pro dané cílové skupiny. Popište stav jednání s uţivateli a nastínění postupu, jak bude dále rozšiřován a rozvíjen okruh uţivatelů (identifikace uţivatelů, oslovení, a zvýšení motivace pro spolupráci). Konkrétní uţivatele, s kterými je jiţ navázána spolupráce, specifikujte podrobně na následující záloţce „Uţivatelé výsledků“, nicméně v této části je moţné konkrétní uţivatele rovněţ zmínit a uvést do kontextu spolupráce s dalšími subjekty. verze 1.0.7.09092401
25
Znalost konkurence je jedním ze základních předpokladů úspěšnosti vašeho centra. Součástí analýzy poptávky by proto měla být rovněţ analýza konkurence (zde můţete navázat na popis institucionálního prostředí v záloţce „Zdůvodnění centra a analýza institucionálního prostředí / konkurence„. Kdo další poskytuje obdobné výzkumné a vývojové sluţby? Jsou kapacity jiţ existujících zařízení / obdobných center plně vytíţeny? Jak jste schopni dokladovat a podněcovat zájem ze strany uţivatelů o infrastrukturu, kterou hodláte vybudovat? Dobrá znalost konkurence a schopnost vymezit se vůči ní je dokladem dobré kvalifikace ţadatele pro úspěšnou realizaci projektu. V neposlední řadě by součástí vaší analýzy měla být dobrá a konkrétní představa o časovém horizontu z hlediska „vstupu na trh“ (v jakém horizontu je moţné očekávat aplikovatelné výstupy, produkty, sluţby) a o časovém horizontu rozvoje okruhu klientů / uţivatelů. Popište strategii pro vyuţití duševního vlastnictví projektu / centra a pro vyuţití jeho výsledků. Popište buď jiţ existující strategii / systém, jímţ ţadatel (partner) disponuje, případně popište, jak bude tato strategie dále rozpracována a zkvalitněna, nebo uzpůsobena potřebám centra. V případě, ţe taková strategie/systém neexistuje, popište co nejkonkrétněji plán na vytvoření strategie v rámci projektu nebo v průběhu realizace projektu, včetně časového plánu jejich zavedení do praxe. Otázka vyuţití duševního vlastnictví ve výzkumných organizacích se týká samozřejmě patentů a s nimi spojených poplatků a příjmů. Ovšem souvisí také s publikační politikou (např. snaha o velký počet článků v časopisech s nízkým impaktem, nebo snaha o menší počet článků v časopisech s vysokým impaktem), budováním týmu, vytvářením různých kombinací strategických partnerství s aplikační sférou, nebo se zahraničními výzkumnými organizacemi (např. vytváření dlouhodobých partnerství za účelem získávání větších grantů a zakázek oproti strategii získávat větší počet menších projektů a zakázek s širokým spektrem partnerů / skupinou uţivatelů). S ohledem na výše uvedené aspekty by se popis strategie vyuţití duševního vlastnictví měl soustřeďte více na „strategii“ a „vyuţití“ neţ na „práva“ a „ochranu“ duševního vlastnictví. Popište základní principy obchodního a organizačního modelu centra z hlediska spolupráce s uţivateli. Soustřeďte se na strategii a nabídku směrem k uţivatelům výsledků, cenovou politiku, organizační zajištění spolupráce, popište rizika spojená se spoluprací s uţivateli a řízení těchto rizik. Pro posouzení vašeho záměru je důleţité doloţit vaši schopnosti a zkušenosti s provozováním infrastruktury podle jasných a férových pravidel, tedy představení business modelu pro provoz centra a infrastruktury pořízené v rámci projektu. Podrobným popisem podmínek a pravidel pro vyuţití infrastruktury externími subjekty můţete doloţit svou erudici v oboru, která zdůvodňuje váš projekt a ve svém důsledku umoţní dlouhodobou udrţitelnost centra. V relevantních případech popište segmentaci business modelu i s ohledem na jednotlivé významné infrastrukturní celky (zejména relevantní pro nákladnější zařízení, kde se předpokládá jejich sdílené vyuţití). Klíčovou při provozu infrastruktury vyuţívané pro smluvní výzkum bude odpověď na otázku jak zkombinovat a kdy poskytovat sluţby zdarma, kdy na principu jejich zpoplatnění, kdy půjde o vyuţití infrastruktury na základě spolupráce, tj. odlišení a vnitřní segmentace vašeho business modelu s ohledem na různé typy uţivatelů (odlišný přístup a cenová politika pro pracovníky příjemce, pracovníky partnerů projektu, ostatní externí pracovníky z výzkumných organizací z ČR a ze zahraničí, uţivatele na komerční bázi formou smluvního výzkumu, uţivatele na bázi výzkumné spolupráce / kolaborativního výzkumu, tj. komerčních partnerů, kteří budou infrastrukturu vyuţívat za sjednanou protihodnotu). Tento aspekt by měl být popsán u všech projektů bez rozdílu, jelikoţ u všech center (v prioritní ose 1 i 2) se předpokládá poskytování sluţeb (smluvní výzkum a další činnosti s vysokou přidanou hodnotou) a spolupráce s uţivateli výsledků. Součástí zavedení business modelu do praxe bude také vaše schopnost předloţit (a v průběhu času zavést) odpovídající účetní systém pro stanovení ceny smluvního VaV a VaV sluţeb. 2.12.2 Uživatelé výsledků Podrobně popište a konkrétně specifikujte existující spolupracující (za posledních 5 let) a plánované uţivatele / aplikační partnery, uveďte jejich charakteristiku a jejich relevanci z hlediska projektu. Zdůvodněte očekávaný další zájem uţivatelů o spolupráci. Veďte v patrnosti, ţe pro posouzení verze 1.0.7.09092401
26
významu spolupráce s uţivateli si hodnotitelé potřebují udělat konkrétní představu také o uţivatelích vašich výsledků – uveďte proto také základní informace o nich a výsledcích vaší dosavadní spolupráce. Vloţte také dopisy / písemné reference o spolupráci s uţivateli / spolupracujícími subjekty z aplikační sféry. Upozornění: pro splnění kvalifikačního výběrového kritéria A.1.2.2. je nutné doloţit nejméně 3 dopisy / písemné reference od spolupracujících subjektů. Tyto dopisy by měly být vázány na činnost členů výzkumného týmu (nikoliv obecně na činnost celé organizace). Tyto dopisy / písemné reference musí obsahovat zejména popis konkrétní formy spolupráce, s jakými výzkumnými pracovníky byla spolupráce realizována, její finanční objem, výsledky spolupráce a jejich vyuţití, kontaktní osoba pro ověření informace, plány spolupráce do budoucna, v jakém plánovaném objemu. Celkový počet podpůrných dopisů od uţivatelů / spolupracujících subjektů výsledků (nad rámec povinných tří) je méně podstatný pro hodnocení, neţ jejich obsah, konkrétnost a věrohodnost vašich plánů a závazek a zájem vašich uţivatelů / zástupců aplikační sféry. Uživatel výsledků Podrobný popis a konkrétní specifikace existujících spolupracujících (za posledních 5 let), případně i plánovaných uţivatelů / aplikačních partnerů, jejich charakteristika a jejich relevance z hlediska projektu. Obrat je uváděn za poslední uzavřené účetní období. Zdůvodnění dalšího očekávaného zájmu uţivatelů. Charakteristika uživatele Charakterizujte stručně uţivatele (oblast činnosti, velikost/význam firmy, existence vlastních VaV kapacit apod.). Popis dosavadní spolupráce a využití dosavadních výsledků Stručně popište dosavadní spolupráci a vyuţití výsledků vzešlých z dosavadní spolupráce. Očekávaná spolupráce a motivace Očekávaná spolupráce do budoucna a motivace k ní, stručný popis. 2.13 Stavebně technická připravenost, lokalita projektu Na této záloţce bude popsána stavebně technická část projektu, včetně jeho technické připravenosti k realizaci a další skutečnosti související se stavebně technickým řešením, včetně volby lokality a regionálních dopadů realizace projektu. 2.13.1 Volba lokality Popište regionální dopad projektu ve zvolené lokalitě, zdůvodnění výběru lokality. Popište alternativní lokality, které byly zvaţovány a jejich stručné srovnání se zvolenou lokalitou. Vymezte zájmové (spádové) území projektu, kde očekáváte největší dopady projektu a popište je (jedná se o dopady nad rámec dopadů plánované výzkumné aktivity / programů, které jsou popsány v odpovídajícím oddíle, tedy zejména moţné dopady související se stavebně technickou realizací projektu). Stručně popište charakteristiky zvolené lokality z hlediska: dopravy a komunikací, zásobování vodou a elektřinou, nakládání s odpady, z hlediska atraktivity pro zaměstnance a jejich dojíţďky, z hlediska politiky místních orgánů (územně plánovací aspekty, IPRM). Uveďte pouze klíčové aspekty a problémy.
verze 1.0.7.09092401
27
2.13.2 Připravenost k realizaci Je důleţité, aby projekty byly připraveny pro okamţitou realizaci ve chvíli, kdy budou řádně vyhodnoceny. Popište proto aktivity v přípravné fázi projektu a připravenost projektu k realizaci nyní (tj. v době uzávěrky výzvy), a v době vyhodnocení ţádostí (cca 5 měsíců po uzávěrce). Popište jak je v projektu zajištěna dostupnost pozemku, zda-li je vydáno územní rozhodnutí, stavební povolení, případně v jaké fázi je územní resp. stavební řízení. Případně je moţné uvést také základní informace o stavu personálního zajištění realizace stavebně technické části projektu (s odkazem na oddíly „Realizační tým“ a „Řízení projektu“, kde by měly být tyto skutečnosti popsány podrobně). 2.13.3 Detailní popis stavebně technické části projektu Tento oddíl představuje klíčovou část vaší ţádosti pro posouzení stavebně technické připravenosti, představuje rovněţ podklad pro posouzení stavebních/investičních a technických výběrových kritérií (výběrová kritéria v oddílu B). Popište podrobně investiční aktivity v realizační fázi projektu - plánované stavební práce (výstupy stavebně technické části projektu), jednotlivé plánované klíčové objekty a s nimi související klíčové technologie / funkční celky / technologické moduly, které bude nutné v rámci projektu pořídit (nikoliv jednotlivé přístroje!). Jejich popis je vhodné doplnit vazbou na popis výzkumných programů, které by měly slouţit jako zdůvodnění stavebně technických poţadavků. Popis jednotlivých objektů a klíčových technologií uvádějte v kontextu časového harmonogramu projektu (viz níţe). V případě potřeby je moţné vloţit rovněţ - v přiměřeném rozsahu - vlastní nepovinné přílohy Projektové ţádosti (ne do aplikace ESOP). Věnujte pozornost majetkoprávním vztahům k nemovitostem dotčeným realizací projektu a míře jejich vyjasnění. Popište rovněţ proces zprovoznění infrastruktury z hlediska dislokace (stěhování, případný prozatímní provoz v době realizace v kontextu zajištění kontinuity stávajících činností) a z hlediska technického (zprovoznění infrastruktury v rámci zkušebních provozů, proškolení obsluhy, úkonů nezbytných pro kolaudaci a získání potřebných povolení pro plný provoz, atp.). 2.13.4 Časový harmonogram Uveďte časový harmonogram základních činností projektu. Specifikujte zejména jednotlivé etapy a milníky projektu (klíčové události, jejichţ splnění je důleţité pro dodrţení časového harmonogramu). V harmonogramu odlište přípravu projektu do vydání Rozhodnutí, realizační fázi (s odlišením části infrastrukturní / stavebně technické a start-up grant, event. i jednotlivé výzkumné programy), a provoz po dobu udrţitelnosti, resp. během hodnotícího období (referenčního období projektu). Zobrazte rovněţ klíčové etapy a milníky řízení projektu. V aplikaci je nastaveno automatické generování diagramu na základě vloţených dat. Nicméně v případě potřeby je moţné vloţit uţivatelsky také vlastní přílohu s doplňujícími informacemi (upřesnění harmonogramu apod.) jako nepovinnou přílohu Projektové ţádosti (ne do aplikace ESOP). Implicitně nastavený časový harmonogram se vyplňuje přidáváním nových poloţek pomocí tlačítka . Po zadání dat zahájení a ukončení aktivit/milníků lze jednotlivé aktivity v časovém harmonogramu seřadit pomocí tlačítka setřídit data . Pomocí šipek nahoru a dolů - je moţno posouvat aktivity ručně. U milníků projektu se zadává pouze zahájení aktivity (jedná se o významné datum v projektu). Aktivity / milníky automaticky načítané z jiţ zadaných dat jsou zobrazeny v bílých polích a nelze je na této záloţce editovat. Je nutné se vrátit na poloţky, kde jsou tyto aktivity zadávány. Jedná se zejména o poloţky realizace projektu, zahájení provozu (načítáno z úvodní záloţky Základní údaje) a dále data ze záloţky Výzkumné aktivity. Pozor při vyplňování aktivit na zadání fáze projektu a charakter aktivity.
verze 1.0.7.09092401
28
2.13.4.1 Ganttův diagram Na základě dat zadaných v předchozím oddílu je automaticky generován Ganttův diagram.
2.13.5 Zdůvodnění nové výstavby V relevantních případech stručně zdůvodněte potřebu nové výstavby, včetně informace o tom, jakou má potřeba nových ploch oporu v plánu vyuţití stávajících ploch, včetně poměru m2 na zaměstnance nyní a po dokončení projektu. 2.13.6 Vystěhování z Prahy V relevantních případech (viz Příručka pro ţadatele, oddíl Umístění projektu) zdůvodněte, proč není moţné projekt realizovat v Praze, proč byla zvolena právě zvolená lokalita pro realizaci projektu, jaké jsou její přednosti oproti realizaci projektu v Praze a očekávané dopady na cílový region. Popište stručně aktuální stav budov a zařízení, jimiţ disponuje ţadatel (partner) v Praze. Specifikujte, jak bude nakládáno s budovami v Praze, které se uvolní díky realizaci projektu. Uveďte odhad výnosu z dalšího vyuţití uvolněných prostor v Praze a způsob vyuţití tohoto výnosu. Popište rovněţ, jak bude v rámci projektu zajištěno naplnění specifické podmínky 50 % nových pracovníků v posledním roce realizace projektu, včetně plánu personálního rozvoje s odlišením nových a „přestěhovaných“ pracovníků. Mělo by se jednat o stručné shrnutí k tomuto tématu, vlastní analýzy by měly být předmětem povinné přílohy č. 17 Projektové ţádosti (viz Příloha č. 6 Příručky pro ţadatele). 2.14 Analýza rizik Identifikujte rizika, která mohou ohrozit realizaci Vašeho projektu. U jednotlivých rizik je uvedena jejich závaţnost a pravděpodobnost jeho výskytu. Dle charakteristiky projektu a vlastního uváţení doplňte další rizika. Věnujte pozornost slovnímu komentáři jednotlivých rizik. Tyto komentáře by měly být vodítkem pro následné zpracování souhrnné analýzy rizik. Definujte závaţnost a pravděpodobnost rizika. Je-li význam rizika vyšší neţ 'zanedbatelný', popište způsob, jakým bude riziko eliminováno nebo jakým způsobem mu bude předcházeno. Souhrnná analýza rizik
verze 1.0.7.09092401
29
Popište souhrnně výsledek analýzy rizik na základě níţe specifikovaného seznamu moţných rizik. Uveďte zejména, která z níţe uvedených rizik jsou pro váš projekt hlavní, případně jaká dodatečná rizika mohou ohrozit váš projekt a v jaké míře (vyuţijte moţnost uţivatelského vloţení dodatečných rizik). K jednotlivým skupinám rizik s velkým významem shrňte hlavní opatření k jejich omezení či eliminaci, případně také kontingenční plán pro případ, kdy dané riziko nebude moţné plně eliminovat. Přílohy Povinné přílohy Povinné přílohy k ESOP jsou následující: Profesní ţivotopisy všech klíčových výzkumných pracovníků, tj. klíčových výzkumných pracovníků a klíčových výzkumných pracovníků - vedoucích výzkumných programů (týká se pracovníků jiţ zaměstnaných ţadatelem nebo partnerem). Tyto přílohy se vkládají v oddílu „Výzkumný tým“. Přílohu postačuje vloţit v anglickém jazyce. Profesní ţivotopisy klíčových řídicích pracovníků projektu (zde je na uváţení ţadatele, které členy realizačního týmu povaţuje za klíčové, doporučujeme však omezit se na několik málo směrodatných ţivotopisů). Tyto přílohy se vkládají v oddílu „Realizační tým“. Přílohu postačuje vloţit v anglickém jazyce. Profesní ţivotopisy klíčových výzkumných pracovníků, kteří písemně stvrdili zájem stát se pracovníkem centra, ale dosud nejsou ţadatelem (partnerem) zaměstnáni, Přílohu postačuje vloţit v anglickém jazyce. Dopisy stvrzující zájem klíčových výzkumných pracovníků, kteří písemně stvrdili zájem stát se pracovníkem centra, ale dosud nejsou ţadatelem (partnerem) zaměstnáni („motivační dopisy“), stát se zaměstnancem centra (včetně stavu jednání s dotčeným pracovníkem, místa výkonu práce, dohodnutý úvazek a plánované datum nástupu). Tyto přílohy se vkládají v oddílu „Výzkumný tým“ a jsou povinné v případě, ţe projekt počítá se zapojením pracovníků, kteří nejsou zaměstnanci ţadatele, případně partnerů. Postačuje přiloţení neověřeného scanu originálu s podpisem. Příloha musí být přiloţena v českém i anglickém jazyce, a to v jednom souboru (český i anglický text společně). V případě, ţe existuje oscanovaný a podepsaný originál pouze v jednom jazyce, postačuje ve vloţeném souboru přiloţit tento originál a neověřený překlad do druhého jazyka. Pokud tedy je originál v češtině, příloha musí obsahovat tento oscanovaný originál i oscanovaný překlad do angličtiny (a naopak). To z toho důvodu, aby tato informace byla k dispozici jak českým, tak zahraničním hodnotitelům. Doklady o spolupráci s uţivateli / spolupracujícími subjekty z aplikační sféry (dopisy, písemné reference). Tyto přílohy se vkládají v oddílu „Uţivatelé výsledků“, přičemţ míra konkrétnosti příloh je prostředkem zvýšení věrohodnosti projektu. Příloha musí být přiloţena v českém i anglickém jazyce, a to v jednom souboru (český i anglický text společně). V případě, ţe existuje oscanovaný a podepsaný originál pouze v jednom jazyce, postačuje ve vloţeném souboru přiloţit tento originál a neověřený překlad do druhého jazyka. Pokud tedy je originál v češtině, příloha musí obsahovat tento oscanovaný originál i oscanovaný překlad do angličtiny (a naopak). To z toho důvodu, aby tato informace byla k dispozici jak českým, tak zahraničním hodnotitelům. Veškeré ţivotopisy by standardně neměly přesáhnout rozsah 3 stran na osobu, přičemţ v případě výzkumných pracovníků mohou být klíčové vědecké výsledky popsány v oddílu. „Klíčové vědecké výsledky“. Doporučený formát je evropský formát Europass. Nepovinné (uživatelské) přílohy Nepovinné přílohy k ESOP mají umoţnit ţadateli vkládání dodatečných textů, které jsou rozšířením textu ţádosti v ESOP. Aplikace ESOP předpokládá, resp. umoţňuje vloţení nepovinných příloh pro tyto typy dokumentů v PDF formátu. Obsah vkládané přílohy si v textových polích stručně popište, abyste neztratili přehled o jejím obsahu a aby byly správně nadepsány v seznamu příloh na konci tiskového výstupu z ESOPu. Rovněţ veďte v patrnosti, ţe vkládané nepovinné přílohy by měly být vloţeny jak v české, tak v anglické verzi. Pokud tomu tak nebude, bude jedna příloha automaticky vloţena do
verze 1.0.7.09092401
30
obou jazykových mutací, coţ můţe mít za následek přiřazení anglických příloh do českého tiskového výstupu a naopak. Počet: 0
Upozornění: Pro jednotlivé přílohy je stanoven velikostní limit 2,5 MB na jednu přílohu. Pro všechny přílohy je pak stanoven limit 35 MB pro jednu projektovou žádost. Vkládané soubory ve formátu .pdf nesmí být zaheslovány. Obrázky Zde můţete vloţit obrázky ve formátu JPG, PNG nebo BMP vztahující se k projektu. Obrázky doprovoďte stručným slovním popisem. Upozornění: V řadě případů budou výstupy z aplikace ESOP pro potřeby hodnocení tištěny nebo kopírovány černobíle. Doporučujeme proto vkládat obrázky, schémata a diagramy s ohledem na tento fakt, tj. vkládat pouze obrázky dostatečně kontrastní, bez stínování apod., aby byla zachována jejich čitelnost i v černobíle kopii.
verze 1.0.7.09092401
31
3. ROZPOČET Rozpočet je zásadní součástí kaţdé projektové ţádosti. Umoţňuje posoudit, zda plánovaných výstupů a výsledků bude také dosaţeno za přijatelnou a řádně zdůvodněnou cenu, nebo naopak, zda plánované aktivity netrpí nadměrně optimistickým, nízkým odhadem cen. Rozpočet je často časově nejnáročnější částí projektové ţádosti a proto doporučujeme ţadatelům, aby mu věnovali náleţitý čas nutný pro jeho sestavení. Všechny významné poloţky v rozpočtu (ve výdajích i příjmech) by měly být detailně okomentovány a veškeré předpoklady by měly být explicitně uvedeny a náleţitě zdůvodněny. Jakékoliv rozpočtové poloţky, které budou pochybné, nejasné, budou vágně zdůvodněny nebo nebudou zdůvodněny, mohou být v důsledku negativně hodnoceny. Platí pravidlo, ţe jakýkoliv výdaj, který přímo souvisí s projektem, je třeba v rozpočtu uvést. Dle moţností jeho financování z OP VaVpI buď jako způsobilý, nebo jako nezpůsobilý. Do rozpočtu projektu musí být zahrnuty veškeré výdaje v realizační fázi nezbytné pro dosaţení plánovaných hodnot indikátorů. Rozdělení výdajů projektu mezi investiční a neinvestiční musí být provedeno na základě platné legislativy a zároveň musí být dodrţeny interní účetní směrnice ţadatele, existují-li. Zadejte rozpočet projektu v podrobném členění umoţňujícím jeho kontrolu. Jednotlivé poloţky přiřaďte k příslušným poloţkám prvního a druhého řádu. Pokud je to moţné, jednotlivé výdajové poloţky přiřaďte příslušným výzkumným programům/aktivitám. V oddílech 1 aţ 9 uvádějte pouze způsobilé výdaje projektu, pro zadání nezpůsobilých výdajů pouţijte oddíl 10. Nemáte-li nárok na odpočet DPH, uvádějte částky včetně DPH. Nezpůsobilé DPH (tj. pokud je nárok na odpočet) uvádějte v oddíle 10. Pro posouzení velikosti projektu je rozhodující poloţka Celkové náklady projektu, tj. veškeré výdaje projektu vzniklé v realizační fázi projektu (od data zahájení do data ukončení projektu). Zahrnujeme sem investiční výdaje, start-up grant a veškeré nezpůsobilé výdaje (včetně provozních) nad rámec start-up grantu vzniklé v realizační fázi (tzn. včetně nezpůsobilé DPH). 3.1 Položkový rozpočet 1 Nehmotný investiční majetek Zadejte výdaje na nákup software a ocenitelných práv. U poloţek s pořizovací cenou nad 1 mil. Kč (bez DPH) za jednotku uveďte v komentáři zdůvodnění jejich potřebnosti a vyuţití daného software, licence, atd. v rámci projektu. 1.1 Software Výdaje na software, nákup databází a upgrade. 1.2 Ocenitelná práva Výdaje na nákup know how, licence, patenty atd. 2 Hmotný investiční majetek Uveďte výdaje spojené s pořízením hmotného investičního majetku. Pozor na rozšířené zadání u poloţek 2.4 a 2.5 s vyšší pořizovací cenou. V rámci poloţek 2.4 a 2.5 ţadatel nemusí popisovat pořizované vybavení po jednotlivých poloţkách (kusech), má moţnost sloučit je do tzv. „modulů“ (funkční celky v minimální hodnotě cca 2,5 mil. Kč). Pokud bude vybavení popisováno po modulech, je jeho povinností vyplnit komentář, kde bude specifikován obsah modulu – budou vyjmenovány klíčové poloţky včetně předpokládané ceny. Obsah modulu musí být popsán natolik podrobně, aby byl hodnotitel schopen posoudit oprávněnost výdajů. Uţití modulu nevylučuje povinnost ţadatele zdůvodnit poloţky nad 20/60 mil. Kč, jak je uvedeno níţe verze 1.0.7.09092401
32
(poloţka 2.4). V případě poloţek nad 1 mil. Kč však zůstává tato povinnost pouze v případě, ţe poloţka není součástí ţádného modulu / funkčního celku. Do komentáře k této části rozpočtu uveďte rovněţ majetek, kterým jiţ nyní disponujete a počítáte s jeho vyuţitím v rámci projektu (tj. existující vybavení, které vloţíte do projektu). 2.1 Pozemky Výdaje na pořízení pozemku/pozemků mohou činit maximálně 10% způsobilých výdajů projektu (způsobilé budou výdaje vynaloţené na pořízení pozemku maximálně do výše ocenění znaleckým posudkem). 2.2 Nákup staveb Výdaje spojené s nákupem stavby k rekonstrukci, přestavbě či demolici, nákup nových budov na klíč (způsobilé budou výdaje vynaloţené za účelem realizace projektu maximálně do výše ocenění znaleckým posudkem). 2.3 Pořízení stavby Výdaje na úpravy pozemků, odstranění staveb, odstranění ekologických zátěţí, technické zhodnocení staveb, výdaje na výstavbu objektů, sítě, parkovací místa a komunikace ke stavbám, stavebnětechnický dozor investora. 2.4 Stroje a zařízení U poloţky 2.4 Stroje a zařízení s pořizovací cenou nad 1 mil. Kč (bez DPH) za jednotku bude uvedeno zdůvodnění jejich potřebnosti a vyuţití zařízení v rámci projektu, očekávaná cena, popis poloţky/zařízení, plánovaný rok pořízení, ţivotnost zařízení/poloţky, resp. doba, po které bude nutné zařízení obnovit (v souladu s platnými účetními předpisy) a odhadované provozní náklady zařízení (standardní údrţba a opravy). U zařízení v pořizovací hodnotě nad 20 mil. Kč (bez DPH) za jednotku bude rovněţ uvedena informace o tom, zda stejné nebo srovnatelné zařízení existuje v rámci ČR, jaká je jejich aktuální míra vyuţití, zda a v jakém rozsahu se předpokládá vyuţití zařízení externími subjekty (uţivateli z aplikační sféry, dalšími výzkumnými organizacemi z ČR, případně ze zahraničí). U zařízení v pořizovací hodnotě nad 60 mil. Kč (bez DPH) za jednotku bude informace o existenci stejných nebo srovnatelných zařízení rozšířena nad rámec výše uvedeného i na stejná nebo srovnatelná zařízení v zahraničí, nejméně však za dvě nejdostupnější zahraniční lokality. Ţadatel nemusí popisovat pořizované vybavení po jednotlivých poloţkách (kusech), má moţnost sloučit je do tzv. „modulů“ (funkční celky v minimální hodnotě cca 2,5 mil. Kč). Pokud bude vybavení popisováno po modulech, je povinný komentář, kde bude specifikován obsah modulu – budou vyjmenovány klíčové poloţky včetně předpokládané ceny. Obsah modulu musí být popsán natolik podrobně, aby byl hodnotitel schopen posoudit oprávněnost výdajů. Uţití modulu nevylučuje povinnost ţadatele zdůvodnit poloţky nad 20/60 mil. Kč, jak je uvedeno výše. V případě poloţek nad 1 mil. Kč však zůstává tato povinnost pouze v případě, ţe poloţka není součástí ţádného modulu / funkčního celku. Stroj, zařízení 'Nová položka' Specifikujte poloţku a uveďte její finanční objem v jednotlivých letech. Pozor na případné doplňující informace. Popis zařízení 'Nová položka' U poloţek Vybavení a zařízení s pořizovací cenou nad 1 mil. Kč (bez DPH) bude uvedeno zdůvodnění jejich potřebnosti a vyuţití zařízení v rámci projektu, očekávaná cena, popis poloţky/zařízení, plánovaný rok pořízení, ţivotnost zařízení/poloţky, resp. doba, po které bude nutné zařízení obnovit. (Tato povinnost platí pouze v případě, ţe poloţka není součástí ţádného modulu / funkčního celku.) U zařízení v pořizovací hodnotě nad 20 mil. Kč (bez DPH) bude rovněţ uvedena informace o tom, zda stejné nebo srovnatelné zařízení existuje v rámci ČR, jaká je jejich aktuální míra vyuţití, zda a v jakém rozsahu se předpokládá vyuţití zařízení externími subjekty (uţivateli z aplikační sféry, dalšími výzkumnými organizacemi z ČR, případně ze zahraničí). U zařízení v pořizovací hodnotě nad 60 mil. Kč (bez DPH) bude informace o existenci stejných nebo srovnatelných zařízení rozšířena nad rámec výše verze 1.0.7.09092401
33
uvedeného i na stejná nebo srovnatelná zařízení v zahraničí, nejméně však za dvě nejdostupnější zahraniční lokality. Záměr využití zařízení 'Nová položka' v projektu U poloţek nad 1 mil. Kč popište zdůvodnění jejich potřebnosti a vyuţití zařízení v rámci projektu, očekávanou cenu, popis poloţky/zařízení, plánovaný rok pořízení, ţivotnost zařízení/poloţky, resp. dobu, po které bude nutné zařízení obnovit. (Tato povinnost platí pouze v případě, ţe poloţka není součástí ţádného modulu / funkčního celku.) Rozsah využití zařízení 'Nová položka' externími subjekty U zařízení v pořizovací hodnotě nad 20 mil. Kč (bez DPH) uveďte informace o tom, zda a v jakém rozsahu se předpokládá vyuţití zařízení externími subjekty (uţivateli z aplikační sféry, dalšími výzkumnými organizacemi z ČR, případně ze zahraničí). Obdobná zařízení jako 'Nová položka' v ČR a jejich využití U zařízení v pořizovací hodnotě nad 20 mil. Kč (bez DPH) bude rovněţ uvedena informace o tom, zda stejné nebo srovnatelné zařízení existuje v rámci ČR, jaká je jejich aktuální míra vyuţití. Obdobná zařízení jako 'Nová položka' v zahraničí a jejich využití U zařízení v pořizovací hodnotě nad 60 mil. Kč (bez DPH) bude informace o existenci stejných nebo srovnatelných zařízení rozšířena nad rámec výše uvedeného i na stejná nebo srovnatelná zařízení v zahraničí, nejméně však za dvě nejdostupnější zahraniční lokality. 2.5 Ostatní vybavení U poloţky 2.5 Ostatní vybavení s pořizovací cenou nad 1 mil. Kč (bez DPH) za jednotku bude uvedeno zdůvodnění jejich potřebnosti a vyuţití zařízení v rámci projektu, očekávaná cena, popis poloţky/zařízení, plánovaný rok pořízení, ţivotnost zařízení/poloţky, resp. doba, po které bude nutné zařízení obnovit (v souladu s platnými účetními předpisy), a odhadované provozní náklady zařízení (standardní údrţba a opravy). U zařízení v pořizovací hodnotě nad 20 mil. Kč (bez DPH) za jednotku bude rovněţ uvedena informace o tom, zda stejné nebo srovnatelné zařízení existuje v rámci ČR, jaká je jejich aktuální míra vyuţití, zda a v jakém rozsahu se předpokládá vyuţití zařízení externími subjekty (uţivateli z aplikační sféry, dalšími výzkumnými organizacemi z ČR, případně ze zahraničí). U zařízení v pořizovací hodnotě nad 60 mil. Kč (bez DPH) za jednotku bude informace o existenci stejných nebo srovnatelných zařízení rozšířena nad rámec výše uvedeného i na stejná nebo srovnatelná zařízení v zahraničí, nejméně však za dvě nejdostupnější zahraniční lokality. Ţadatel nemusí popisovat pořizované vybavení po jednotlivých poloţkách (kusech), má moţnost sloučit je do tzv. „modulů“ (funkční celky v minimální hodnotě cca 2,5 mil. Kč). Pokud bude vybavení popisováno po modulech, je povinný komentář, kde bude specifikován obsah modulu – budou vyjmenovány klíčové poloţky včetně předpokládané ceny. Obsah modulu musí být popsán natolik podrobně, aby byl hodnotitel schopen posoudit oprávněnost výdajů. Uţití modulu nevylučuje povinnost ţadatele zdůvodnit poloţky nad 20/60 mil. Kč, jak je uvedeno výše. V případě poloţek nad 1 mil. Kč však zůstává tato povinnost pouze v případě, ţe poloţka není součástí ţádného modulu / funkčního celku. 2.6 Projektová dokumentace a příprava projektu Pro projektovou dokumentaci a sluţby při přípravě projektu, případně mzdové výdaje přípravného týmu platí, ţe jejich zařazení mezi investiční a neinvestiční část rozpočtu musí být provedeno na základě platné legislativy a zároveň musí být dodrţeny interní účetní směrnice ţadatele, existují-li. Dle zaúčtování těchto výdajů je ţadatel zařadí do poloţky 2.6 v případě, ţe se jedná o investici, nebo do poloţky 4.1 v případě, ţe se jedná o neinvestici. Do limitu 6% na přípravu projektu budou zahrnovány obě poloţky. Příspěvek na mzdy realizačního týmu je moţno nárokovat za období před podáním ţádosti o podporu, respektive před vydáním Rozhodnutí, tedy jiţ v době přípravy projektu pouze za podmínky, ţe budou řádně doloţeny pracovní smlouvy a pracovní výkazy za dané období. Členem realizačního týmu můţe být v době před podáním ţádosti, resp. před vydáním Rozhodnutí také výzkumný pracovník. Jeho zapojení je třeba náleţitě zdůvodnit v komentáři. verze 1.0.7.09092401
34
V případě uplatnění mzdových výdajů přípravného týmu je nutné uvést v komentáři podrobný rozpis minimálně v tomto rozsahu: počet osob, výše úvazku, superhrubá mzda/os/měsíc. I zde platí limity stanovené pro mzdové výdaje v Pravidlech způsobilosti výdajů platných pro danou výzvu. Nezpůsobilá část mzdy bude vyčíslena v příslušné kapitole nezpůsobilých výdajů. Přípravným týmem se rozumí realizační tým v době před podáním ţádosti, resp. před vydáním Rozhodnutí. 3 Materiál (spotřební a provozní) Výdaje na materiál (suroviny) a drobný dlouhodobý majetek neinvestičního charakteru. 3.1 Drobný dlouhodobý majetek Výdaje na drobný dlouhodobý majetek např. nábytek, notebook, atd. Výdaje uvedené pod poloţkou 3.1 musí být v účetnictví příjemce zaúčtovány jako neinvestice. 3.2 Materiál (suroviny) do 1,0 mil Kč Výdaje na materiál (suroviny) nutný pro chod projektu. Do této poloţky vyplní ţadatel výdaje za materiál (suroviny), které v rámci jednoho druhu nepřesahují 1 mil. Kč (bez DPH) za dobu trvání projektu (tyto je moţné uvést i v součtu). V případě, ţe v rámci jednoho roku budou tyto výdaje vyšší neţ 1 mil. Kč bez DPH, bude nutné tyto poloţkově rozepsat. 3.3 Nákup surovin nad 1,0 mil. Kč Při nákupu materiálu (surovin) jednoho druhu nad 1,0 mil. Kč je třeba tento nákup zdůvodnit. 4 Služby Výdaje spojené s nákupem sluţeb pro realizaci projektu. 4.1 Projektová dokumentace a příprava projektu Pro projektovou dokumentaci a sluţby při přípravě projektu, případně mzdové výdaje přípravného týmu platí, ţe jejich zařazení mezi investiční a neinvestiční část rozpočtu musí být provedeno na základě platné legislativy a zároveň musí být dodrţeny interní účetní směrnice ţadatele, existují-li. Zaúčtování těchto výdajů ţadatel zařadí do poloţky 2.6 v případě, ţe se jedná o investici, nebo do poloţky 4.1 v případě, ţe se jedná o neinvestici. Do limitu 6% na přípravu projektu budou zahrnovány obě poloţky. Příspěvek na mzdy realizačního týmu je moţno nárokovat za období před podáním ţádosti o podporu, respektive vydáním Rozhodnutí, tedy jiţ v době přípravy projektu pouze za podmínky, ţe budou řádně doloţeny pracovní smlouvy a pracovní výkazy za dané období. Členem realizačního týmu můţe být v době před podáním ţádosti, resp. před vydáním Rozhodnutí také výzkumný pracovník. Jeho zapojení je třeba náleţitě zdůvodnit v komentáři. V případě uplatnění mzdových výdajů přípravného týmu je nutné uvést v komentáři podrobný rozpis minimálně v tomto rozsahu: počet osob, výše úvazku, superhrubá mzda/os/měsíc. I zde platí limity stanovené pro mzdové výdaje v Pravidlech způsobilosti výdajů platných pro danou výzvu. Nezpůsobilá část mzdy bude vyčíslena v příslušné kapitole nezpůsobilých výdajů. Přípravným týmem se rozumí realizační tým v době před podáním ţádosti, resp. před vydáním Rozhodnutí. 4.2 Výběrová řízení Výdaje na externí sluţby spojené s realizací výběrových řízení. 4.3 Ostatní služby Výdaje na ostatní sluţby nutné pro realizaci projektu.
verze 1.0.7.09092401
35
4.4 Poplatky Výdaje na poplatky spojené s projektem (např. poplatky za přístup k informačním databázím, poplatky za členství v mezinárodních organizacích, platformách atd.). 4.5 Náklady na semináře, konference Výdaje spojené s účastí na seminářích či konferencích (myšleny jsou např. výdaje za registraci, poplatek za seminář atd.). Ubytování, stravování, cestovné, kapesné a nutné vedlejší výdaje budou evidovány pod poloţkou 6. Cestovné. Za způsobilé jsou povaţovány pouze výdaje na zahraniční pracovní cesty. 4.6 Služby požadované ŘO Výdaje spojené se sluţbami, jejichţ vyuţití je/bude nařízeno Řídícím orgánem (jedná se např. o pojištění, audit, ostraha – vyţaduje-li to povaha projektu atd.). 5 Publicita Výdaje spojené s povinnou publicitou vyplývající z příslušných nařízení a poţadavků Řídícího orgánu (viz příloha č. 3 PPŢ) a výdaje na propagaci projektu. 5.1 Povinná publicita - investice Výdaje investiční povahy spojené s povinnou publicitou vyplývající z příslušných nařízení a poţadavků Řídícího orgánu (viz příloha č. 3 PPŢ). Součet kapitol 5.1 a 5.2 můţe činit maximálně 1 % způsobilých výdajů projektu. 5.2 Povinná publicita – neinvestice Výdaje neinvestiční povahy spojené s povinnou publicitou vyplývající z příslušných nařízení a poţadavků Řídícího orgánu (viz příloha č. 3 PPŢ). Součet kapitol 5.1 a 5.2 můţe činit maximálně 1 % způsobilých výdajů projektu. 5.3 Propagace Výdaje neinvestiční povahy spojené s propagačními aktivitami nad rámec povinné publicity jako např. výdaje spojené s pořádáním konferencí, workshopů, letních škol, inzercí, výdaje spojené s přípravou společných VaV projektů s aplikační sférou a/nebo zahraničními partnery. Tyto výdaje jsou v rámci schválených způsobilých výdajů uvedeny v kapitole Ostatní externě nakupované sluţby. 6 Cestovné Výdaje spojené s pracovními cestami jako ubytování, cestovné (prostředky hromadné dopravy – vlak II. třída, letadlo – ekonomická třída), stravné a kapesné (maximálně do výše stanovené závaznými předpisy). V případě, ţe je moţné se na dané místo (např. konferenci, jednání) dopravit za pouţití hromadné dopravy, ale bude vyuţit osobní automobil, bude způsobilý pouze příspěvek na PHM ve výši jízdného hromadnou dopravou. V případě, ţe vyuţití hromadné dopravy nebude moţné, budou PHM uhrazeny v plné výši. Za způsobilé jsou povaţovány pouze výdaje na zahraniční pracovní cesty. 6.1 Zahraniční pracovní cesty Výdaje na pracovní cesty realizované mimo území ČR. 7 Režijní výdaje Výdaje reţijního charakteru (energie, nájem, ostatní). Pokud je příjemce schopen jednoznačně přiřadit výdaje na energie a nájem k projektu, vyčíslí je v kapitolách 7.1 resp. 7.2. V případě, ţe příjemce není schopen jednoznačně odlišit výdaj spojený s realizací projektu od ostatních výdajů tohoto typu, je tento výdaj moţno povaţovat za způsobilý pouze za předpokladu, ţe příjemce konzistentně uplatňuje a má jednoznačně stanovenou vlastní metodiku pro přiřazení nepřímých nákladů k přímým (jednoznačně alokovatelným k projektu) nákladům podle jasně stanoveného klíče (tzv. cost driver). Metodika rovněţ musí být schopná odlišit v rámci reţijních výdajů výdaje, které nejsou způsobilými. Pro způsobilou část těchto výdajů bude pouţita poloţka 7.3 Ostatní reţijní výdaje (full-cost). verze 1.0.7.09092401
36
Podmínkou pro uznání výše uvedených nepřímých nákladů je však předchozí schválení této metodiky ze strany ŘO, v opačném případě není výdaj způsobilý. 7.1 Energie Výdaje za spotřebovanou energii, které lze jednoznačně (přímo) přiřadit k projektu. 7.2 Nájem Výdaje za nájem, které lze jednoznačně (přímo) přiřadit k projektu. Pozor na pravidla uvedená v PPŢ. 7.3 Ostatní režijní výdaje (full-cost) Výdaje mající podobu např. podílu na reţijních nákladech za provoz společných celouniverzitních zařízení, která nerealizují vlastní výnosy (správa celoškolské počítačové sítě, náklady rektorátu), nebo náklady jiných společných/sdílených administrativních a podpůrných pracovišť a pracovníků dané instituce (ústavu, fakulty/univerzity), jejichţ provoz je nutné rozpočítat do nákladů pracovišť, která vlastní výnos realizují. Výdaje jsou způsobilé pouze za předpokladu, ţe příjemce konzistentně uplatňuje metodiku fullcost schválenou ŘO OP VaVpI. 8 Odpisy majetku nepořízeného z dotací Odpisy majetku nepořízeného z dotací, který je uţíván pro projekt. Odpisy majetku pořízeného z dotací nejsou způsobilými výdaji projektu (více viz PPŽ). 8.1 Odpisy DHM Odpisy DHM nepořízeného z dotace. 8.2 Odpisy DNM Odpisy DNM nepořízeného z dotace. 9 Mzdové výdaje Do příslušné poloţky vyplňte pouze část mezd/platů/ostatních nákladů, zákonných odvodů, která je dle metodiky uvedené v příslušných Pravidlech způsobilosti výdajů způsobilá. Zbývající – nezpůsobilá část, přesahující velikost příspěvku bude uvedena v příslušné poloţce nezpůsobilých výdajů. Mzdové výdaje vyplňujte vţdy souhrnně za všechny pracovníky na předdefinované pozici (senior researcher, junior researcher, student, atd.). V rámci této kapitoly nebudou uváděny mzdové výdaje za období před podáním ţádosti o podporu, respektive vydáním Rozhodnutí, ten je nárokován v rámci kapitol 2.6, resp. 4.1 dle podmínek zde uvedených. Podmínkou způsobilosti mzdových výdajů je řádné doloţení pracovních smluv, dohod o pracovní činnosti, případně dohod o provedení práce a pracovních výkazů. 9.1 Mzdy realizační tým Mzdové výdaje vyplňujte vţdy souhrnně za všechny pracovníky na předdefinované pozici (řízení a správa, podpůrné funkce). Do řízení a správy by měly být uváděny mzdové náklady managementu (např. vědecký ředitel, výkonný ředitel, atp.), do podpůrných funkcí mzdy ostatních pracovníků, kteří se podílejí na realizaci projektu (např. vedoucí výstavby, ekonomická a účetní podpora projektu, právní podpora, administrativní podpora atp.) V rámci této kapitoly nebude uváděn příspěvek na mzdy realizačního týmu za období před podáním ţádosti o podporu, respektive před vydáním Rozhodnutí, ten je nárokován v rámci kapitol 2.6, resp. 4.1 dle podmínek zde uvedených. Mzdy realizační tým 'Řízení a správa'
verze 1.0.7.09092401
37
Specifikujte poloţku a uveďte její finanční objem v jednotlivých letech. Pozor na případné doplňující informace. Mzdy realizační tým 'Podpůrné funkce' Specifikujte poloţku a uveďte její finanční objem v jednotlivých letech. Pozor na případné doplňující informace. Z prostředků start-up grantu není moţné hradit mzdy nekvalifikovaného podpůrného personálu výzkumné organizace (ostraha, úklid, apod.), můţe se tedy jednat pouze o mzdy kvalifikovaného personálu nezbytného pro realizaci projektu (ekonomové, právníci, stavební odborníci, atp.). 9.2 Mzdy výzkumný tým Příspěvek na mzdy výzkumného týmu nelze nárokovat za období před vydáním Rozhodnutí. Podmínka řádného doloţení pracovních smluv a pracovních výkazů platí i zde. Mzdové výdaje vyplňujte vţdy souhrnně za všechny pracovníky na předdefinované pozici (senior researcher, junior researcher, student, atd.). Mzdy výzkumný tým 'Vedoucí výzkumného programu' Specifikujte poloţku a uveďte její finanční objem v jednotlivých letech. Pozor na případné doplňující informace. Mzdy výzkumný tým 'Senior researcher' Specifikujte poloţku a uveďte její finanční objem v jednotlivých letech. Pozor na případné doplňující informace. Mzdy výzkumný tým 'Junior researcher' Specifikujte poloţku a uveďte její finanční objem v jednotlivých letech. Pozor na případné doplňující informace. Mzdy výzkumný tým 'Student' Specifikujte poloţku a uveďte její finanční objem v jednotlivých letech. Pozor na případné doplňující informace. Mzdy výzkumný tým 'Podpůrné funkce' Specifikujte poloţku a uveďte její finanční objem v jednotlivých letech. Pozor na případné doplňující informace. Z prostředků start-up grantu není moţné hradit mzdy nekvalifikovaného podpůrného personálu výzkumné organizace (ostraha, úklid, apod.), můţe se tedy jednat pouze o mzdy kvalifikovaného personálu nezbytného pro realizaci projektu (odborná obsluha přístrojů apod.). 9.3 Ostatní osobní výdaje (DPP,..) realizační tým V rámci této kapitoly nebude uváděn příspěvek na mzdy realizačního týmu za období před podáním ţádosti o podporu, respektive vydáním Rozhodnutí, ten je nárokován v rámci kapitol 2.6, resp. 4.1 dle podmínek zde uvedených. 9.4 Ostatní osobní výdaje (DPP,..) výzkumný tým Příspěvek na ostatní osobní výdaje výzkumného týmu nelze nárokovat za období před vydáním Rozhodnutí. Podmínka řádného doloţení pracovních příslušných dohod a pracovních výkazů platí i zde. 9.5 Zákonné odvody (zdravotní, sociální, atd.) Zde uveďte v součtu příspěvek na zákonné odvody u všech pracovníků, kterých se tato poloţka týká. Výše příspěvku bude opět závislá na metodice uvedené v příslušných Pravidlech způsobilosti výdajů. V rámci této kapitoly nebude uváděn příspěvek na zákonné odvody realizačního týmu za období před podáním ţádosti o podporu, respektive vydáním Rozhodnutí, ten je nárokován v rámci kapitol 2.6, resp. 4.1 dle podmínek zde uvedených. 10 Nezpůsobilé výdaje
verze 1.0.7.09092401
38
Nezpůsobilé výdaje projektu specifikujte v rámci podkapitol 10.1 aţ 10.9 ve struktuře odpovídající hlavním kapitolám rozpočtu v rámci způsobilých výdajů (tj. kapitoly 1-9), přičemţ doporučujeme, aby specifikace jednotlivých poloţek byla ještě konkrétnější (např. pořízení osobního automobilu, nezpůsobilá část mzdových výdajů, penále, pokuty apod.). Nezpůsobilá část DPH je vyčíslena v souhrnné poloţce 10.10, která je dále strukturována na dvě podkapitoly: 10.10.1 DPH vztahující se ke způsobilým výdajům a 10.10.2 DPH vztahující se k nezpůsobilým výdajům. Nezpůsobilé výdaje musí zahrnovat zejména: osobní náklady pracovníka, který je zapojen do aktivit projektu, přímo se podílí na cílech projektu, ale je placen z jiných zdrojů neţ OP VaVpI; část superhrubé mzdy, pokud tato překročí limity uvedené ve výzvě (např. při superhrubé mzdě 90 tis. Kč bude nezpůsobilá část činit 10% ze 90 tis. Kč, tj. 9 tis. Kč); DPH, u níţ je nárok na odpočet u finančního úřadu (výši určuje koeficient, který stanovuje FÚ); případně provozní výdaje nad rámec SUG vzniklé v době realizace projektu. Příjmy z realizace projektu Zadejte příjmy z realizace projektu. O výši příjmů z realizace projektu je sniţován objem způsobilých výdajů tak, aby bylo zamezeno dvojitému financování rozpočtových poloţek. Jedná se např. o příjmy z prodeje nemovitostí uvolněných díky realizaci projektu, příjmy z prodeje vyřazených stávajících strojů a zařízení, apod. Do příjmů z realizace projektu patří i provozní příjmy vzniklé v průběhu realizace projektu, ale pouze v případě, ţe za účelem jejich dosaţení byly vynaloţeny provozní poloţky (tj. např. mzdy, materiál, apod.) hrazené z prostředků OP VaVpI (start-up-grant). Vlastní provozní příjmy (tedy nepovaţované za příjmy z realizace projektu) jsou zadávány na záloţce Provoz. 3.2 Rozdělení rozpočtu mezi žadatele a partnery Na úrovni předdefinovaných kapitol rozpočtu rozdělte výdaje plánované v rozpočtu mezi ţadatele a partnery podle toho, kdo bude dané aktivity a s tím související výdaje realizovat. Hodnoty je třeba doplnit ručně, přičemţ ve sloupci Celkem je načtena součtová hodnota z rozpočtu a ve sloupci Součet se pro kontrolu sčítají Vámi vyplněné hodnoty pro ţadatele a jednotlivé partnery. V případě, ţe projekt nemá partnery se tato část nevyplňuje. 3.3 Rekapitulace rozpočtu Tabulka rekapituluje jednotlivé kapitoly rozpočtu. Na této záloţce data nelze editovat. 3.4 Kontrola limitů Tabulka rekapituluje vybrané části rozpočtu a kontroluje jejich maximální limity. Rozhodující jsou údaje uvedené v PPŢ. Varování: Barevně jsou označené poloţky, které překračují povolený limit platný pro danou část rozpočtu! 3.5 Zbytková hodnota investice Zadejte předpokládanou (zůstatkovou) hodnotu investice na konci hodnotícího období. Zbytková (zůstatková) hodnota investice představuje potenciální trţní hodnotu projektu na konci hodnotícího období. Zbytková hodnota můţe být konstruována také např. jako násobek provozního cash-flow projektu v posledním roce hodnocení (tedy v případě záporného provozního cash-flow projektu lze zbytkovou hodnotu investice kalkulovat v nulové výši). Pokud je ale předpokládán prodej investice (nebo její části) po ukončení povinné udrţitelnosti, musí být zbytková hodnota kalkulována ve výši předpokládané prodejní ceny. Záporná zbytková hodnota indikuje nutnost vynaloţení výdajů na odstranění investice (např. demolice stavby, výdaje na recyklaci zařízení, uloţení na skládku, apod.).
verze 1.0.7.09092401
39
4. PROVOZ Záloţka slouţící k identifikaci příjmů a výdajů v provozní fázi projektu. Provozní výdaje jsou zadávány aţ po ukončení realizace projektu, provozní výdaje nad rámec start-up grantu vzniklé v době realizace projektu jsou vyčísleny v rámci nezpůsobilých výdajů projektu. Provozní výdaje se dále rozpadají do dvou kategorií – běţné provozní výdaje a plán reinvestic. Je moţnost přidávat / odebírat jednotlivé poloţky dle potřeby. Údaje zadávejte v souladu s očekávanou skutečností / plánem, resp. v případě plánu reinvestic v souladu s platnými účetními postupy. V případě podpory projektu z prostředků programu mohou být zadaná data předmětem kontroly. Údaje uvádějte včetně DPH, pokud není nárok na odpočet. Údaje je nutné zadávat po celé hodnotící období (neboli referenční období projektu), které v případě projektů do prioritních os 1 a 2 OP VaVpI představuje, v souladu s metodikou EK, 15 let od zahájení projektu. Finanční informace týkající se provozní fáze má klíčový význam pro posouzení ţivotaschopnosti projektu. Především však dá tato část hodnotiteli představu o ţadatelově zkušenosti a realismu při odhadování budoucích nákladů a při řízení rozpočtu centra, bez nějţ můţe být projekt v dlouhodobé perspektivě finančně neudrţitelný. Z toho důvodu je nezbytné věnovat této části zvýšenou pozornost a vyplnit data v potřebné podrobnosti, v jasném a strukturovaném formátu, a podat jejich zdůvodnění. Toto se týká budoucích provozních výdajů, plánu reinvestic a zejména plánovaných budoucích provozních příjmů. Všechny tyto kategorie by měly být podrobně okomentovány a veškeré učiněné předpoklady by měly být explicitně deklarovány a náleţitě zdůvodněny. Významné rozpočtové poloţky (ve výdajích i příjmech), které nebudou zdůvodněny, budou málo zdůvodněné, nebo budou vzbuzovat pochybnosti, mohou být v průběhu hodnocení důvodem pro nízké bodové skóre. 4.1 Běžné provozní výdaje Tato záloţka slouţí k identifikaci provozních výdajů, které nastanou po ukončení realizace projektu (rozhodujícím prvkem je datum ukončení projektu, provozní výdaje vzniklé před tímto datem musí být součástí rozpočtu projektu). Pro identifikaci provozních výdajů jsou k dispozici předdefinované poloţky, je moţná jejich úprava i doplnění nových. Údaje zadávejte v dostatečně podrobném členění tak, aby byla moţná jejich kontrola. Pozor na nutnost zajištění udrţitelnosti výsledků projektu (tj. plného provozu) min. 5 let od data ukončení projektu. Objem a struktura provozních výdajů bude předmětem hodnocení, výrazný výpadek provozních výdajů (např. mzdových výdajů) ve srovnání s objemem provozních výdajů v rámci start-up grantu můţe být povaţován za neudrţení výsledků projektu. Zejména v případě mzdových nákladů nesmí po dobu udrţitelnosti hodnota mzdových prostředků klesnout pod úroveň 60 % nárokovaných ze start-up grantu v roce, kdy tato rozpočtová poloţka dosáhla svého maxima. Výdaje na obnovu zařízení (plán reinvestic) jsou zadávány v samostatné tabulce dále. Plátci DPH uvádějí částky bez DPH, neplátci včetně DPH. Zruš
Název položky
2009 [Kč]
2010 [Kč]
2011 [Kč]
2012 [Kč]
2013 [Kč]
2014 [Kč]
2015 [Kč]
2016 [Kč]
2017 [Kč]
2018 [Kč]
2019 [Kč]
2020 [Kč]
mzdové výdaje řízení projektu mzdové výdaje výzkumný tým spotřeba materiálu (specifikujte) opravy a udrţování (specifikujte) sluţby (specifikujte)
verze 1.0.7.09092401
40
cestovné (specifikujte) nájem (specifikujte) reţijní výdaje dle full-cost (specifikujte) Nová poloţka Celkem [Kč]
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Běžné provozní výdaje 'mzdové výdaje řízení projektu' Zadejte přepokládané hodnoty jednotlivých provozních výdajů v jednotlivých letech. Provozní výdaje mohou být zadávány aţ po ukončení realizace projektu (rozhodujícím prvkem je datum ukončení projektu, provozní výdaje vzniklé před tímto datem musí být součástí rozpočtu projektu). Pro identifikaci provozních výdajů jsou k dispozici předdefinované poloţky, je moţná jejich úprava i doplnění nových. Údaje zadávejte v dostatečně podrobném členění tak, aby byla moţná jejich kontrola. Pozor na nutnost zajištění udrţitelnosti výsledků projektu (tj. plného provozu) min. 5 let od data ukončení projektu. Objem a struktura provozních výdajů bude předmětem hodnocení, výrazný výpadek provozních výdajů (např. mzdových výdajů) ve srovnání s objemem provozních výdajů v rámci Start-up-Grantu můţe být povaţován za neudrţení výsledků projektu. Zejména v případě mzdových nákladů nesmí po dobu udrţitelnosti hodnota mzdových prostředků klesnout pod úroveň 60 % nárokovaných ze start-up grantu v roce, kdy tato rozpočtová poloţka dosáhla svého maxima. Výdaje na obnovu zařízení (plán reinvestic) jsou zadávány v samostatné tabulce dále. Plátci DPH uvádějí částky bez DPH, neplátci včetně DPH. Název výdaje Název položky (anglicky) Název položky (česky)
Částky výdaje 2009 [Kč]
2010 [Kč]
2011 [Kč]
2012 [Kč]
2013 [Kč]
2014 [Kč]
2015 [Kč]
2016 [Kč]
2017 [Kč]
2018 [Kč]
2019 [Kč]
2020 [Kč]
Obdobně zpracujte i pro všechny ostatní části běţných provozních výdajů. 4.2 Provozní výdaje – plán reinvestic Zadejte předpokládaný plán reinvestic do strojů a zařízení po celou dobu hodnocení. Reinvesticí se rozumí investice nutné pro obnovu jednotlivých prvků tak, aby byly průběţně udrţovány na vysoké verze 1.0.7.09092401
41
technické úrovni a nedocházelo k jejich technickému a morálnímu zastarávání. Plán reinvestic je třeba zadat jako finanční plán ve formě hotovostních toků, které odráţejí částky peněţních výdajů vztaţených k jednotlivým rokům, kdy se uskuteční daný výdaj uţitý na obnovu majetku (např. nákup přístroje, který zastará za 3 roky). Plán potřeby reinvestic se tedy rovná sumě výdajů na reinvestice v daném roce vynaloţené na částečnou (technické zhodnocení) či plnou obnovu (pořízení nového majetku s odpovídající uţitnou hodnotou). Plán finančního krytí (tj. plánování zdrojů) popište v poli komentář na záloţce Financování, oddíl Zdroje pro financování reinvestic. Plán je nutné koncipovat na kaţdou jednotlivou poloţku dlouhodobého hmotného / nehmotného majetku (event. pro modul / funkční celek, pokud se na něj jako celek vztahují shodná účetní pravidla pro jeho ţivotnost) v souladu s vnitřními účetními předpisy ţadatele (partnera) definujícími pravidla pro morální i fyzické zastarání tohoto předmětného majetku a pro kaţdou poloţku je nutné stanovit datum potřeby reinvestice. Do plánu reinvestic nekalkulujte částky na běţné opravy a udrţování (provozní výdaj). Plán reinvestic zahrnuje pouze dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek vyjma majetku přesahujícího potřebou aktu reinvestice (tj. potřebou jednorázového výdaje na částečnou či úplnou obnovu) hodnotící / referenční období projektu, které se rovná 15 rokům. Např. se to jistě bude týkat pozemků, staveb. Do způsobilých výdajů projektu na pořízení dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku nelze zahrnout výdaj na reinvestici reprodukovaného majetku původně hrazeného v rámci způsobilých výdajů. V případě zjevně nerealistického plánu reinvestic (zejm. jeho výrazné podhodnocení) můţe mít tato skutečnost důsledky pro hodnocení udrţitelnosti. V kaţdém případě musí ţadatel v tabulce finanční udrţitelnosti (viz 'Financování-Zdroje pro finanční udrţitelnost') uvést zdroje jeho financování, přičemţ pro krytí části plánu reinvestic je moţné kalkulovat s rezervou ve státním rozpočtu pro udrţitelnost projektů z OP VaVpI. Plátci DPH uvádějí částky bez DPH, neplátci včetně DPH. Zr uš
Název položky
2009 [Kč]
2010 [Kč]
2011 [Kč]
2012 [Kč]
2013 [Kč]
0
0
0
0
0
2014 2015 [Kč] [Kč]
2016 [Kč]
2017 [Kč]
2018 [Kč]
2019 [Kč]
2020 [Kč]
0
0
0
0
0
Stroj 1 Stroj 2 Celkem [Kč]
0
0
Provozní výdaje – plán reinvestic 'Stroj 1' Zadejte předpokládaný plán reinvestic do strojů a zařízení po celou dobu hodnocení. Reinvesticí se rozumí investice nutné pro obnovu jednotlivých prvků (nikoliv však běţné opravy a údrţba) tak, aby byly průběţně udrţovány na vysoké technické úrovni a nedocházelo k jejich technickému a morálnímu zastarávání. Dodrţení plánu reinvestic ze strany ţadatele v plném rozsahu není podmínkou vydání Rozhodnutí, nicméně ţadatel musí v tabulce finanční udrţitelnosti (viz dále) uvést zdroje jeho financování, včetně zdrojů mimo prostředků na udrţitelnost projektů z OP VaVpI (viz dále). Plátci DPH uvádějí částky bez DPH, neplátci včetně DPH. Obdobně vyplňte pro všechny další přístroje a zařízení. 4.3 Příjmy ze smluvního výzkumu Zadejte předpokládané příjmy ze smluvního výzkumu, které poplynou z provozu projektu. Plátci DPH uvádějí částky bez DPH, neplátci včetně DPH. Upozornění: Na projekty nezakládající veřejnou podporu a generující příjmy se vztahuje článek 55 Obecného nařízení č. 1083/2006. Pokud jsou provozní příjmy vyšší neţ provozní výdaje (tzn. vzniká verze 1.0.7.09092401
42
v rámci projektu zisk) je o tuto částku sníţena míra podpory. V rámci projektů OP VaVpI by tento případ neměl nastat, jelikoţ veškeré příjmy, které jsou generovány v rámci realizační i provozní fáze, by měly být pouţity zpět na výzkumnou činnost. Příjmy ze smluvního výzkumu 'Smluvní výzkum 1' Zadejte předpokládané příjmy ze smluvního výzkumu, které poplynou z provozu projektu. Plátci DPH uvádějí částky bez DPH, neplátci včetně DPH. Název příjmu Název položky (anglicky) Název položky (česky)
Částky výnosu 2009 [Kč]
2010 [Kč]
2011 [Kč]
2012 [Kč]
2013 [Kč]
2014 [Kč]
2015 [Kč]
2016 [Kč]
2017 [Kč]
2018 [Kč]
2019 [Kč]
2020 [Kč]
Obdobně vyplňte pro všechny další poloţky smluvního výzkumu. 4.4 Ostatní provozní příjmy Zadejte ostatní předpokládané příjmy, které poplynou z provozu projektu. Mezi ostatní provozní příjmy patří například příjmy z prodeje materiálu, sluţeb nebo zařízení, prodeje duševního vlastnictví, příjmy z pronájmu, z prodeje vedlejších produktů výzkumné činnosti, apod., nepatří sem poloţky financování (přijaté úvěry, dotace, apod.), ani poloţky smluvního výzkumu, které se vyplňují v předchozím poli. Plátci DPH uvádějí částky bez DPH, neplátci včetně DPH. Upozornění: Na projekty nezakládající veřejnou podporu a generující příjmy se vztahuje článek 55 Obecného nařízení č. 1083/2006. Pokud jsou provozní příjmy vyšší neţ provozní výdaje (tzn. vzniká v rámci projektu zisk) je o tuto částku sníţena míra podpory. V rámci projektů OP VaVpI by tento případ neměl nastat, jelikoţ veškeré příjmy, které jsou generovány v rámci realizační i provozní fáze, by měly být pouţity zpět na výzkumnou činnost. Ostatní provozní příjmy projektu 'ostatní provozní příjem 1 (specifikujte)' Zadejte ostatní předpokládané příjmy, které poplynou z provozu projektu. Mezi ostatní provozní příjmy patří například příjmy z prodeje materiálu, sluţeb nebo zařízení, prodeje duševního vlastnictví, příjmy z pronájmu, z prodeje vedlejších produktů výzkumné činnosti, apod., nepatří sem poloţky financování (přijaté úvěry, dotace, apod.), ani poloţky smluvního výzkumu, které se vyplňují v předchozím poli. Plátci DPH uvádějí částky bez DPH, neplátci včetně DPH. Název příjmu
verze 1.0.7.09092401
43
Název položky (anglicky) Název položky (česky)
Částky příjmu 2009 [Kč]
2010 [Kč]
2011 [Kč]
2012 [Kč]
2013 [Kč]
2014 [Kč]
2015 [Kč]
2016 [Kč]
2017 [Kč]
2018 [Kč]
2019 [Kč]
2020 [Kč]
Obdobně vyplňte pro veškeré další provozní příjmy projektu. 4.5 Rekapitulace Tabulka rekapituluje provozní výdaje a příjmy projektu. Data na této záloţce nelze editovat. V tabulce je dále sledován procentuální podíl příjmů ze smluvního výzkumu na provozních výdajích (pro účely výpočtu podílu jsou provozní výdaje ve fázi realizace projektu navýšeny o start-up-grant a nezpůsobilé neinvestiční výdaje).
verze 1.0.7.09092401
44
5. FINANCOVÁNÍ Na záloţce financování je prováděna finanční analýza projektu a jsou identifikovány finanční zdroje, z kterých bude hrazena případná provozní ztráta. Data jsou důleţitá zejména s ohledem na zajištění finanční udrţitelnosti projektu. 5.1 Úvěrové financování Pokud je relevantní, zadejte objem a parametry úvěrů, které budete v souvislosti s realizací projektu čerpat. Můţete zvolit tři typy úvěrů (konstantní anuita, konstantní splátka jistiny nebo jednorázově splácený úvěr). Můţete zvolit tři typy úvěrů: jednorázově splácený úvěr; konstantní anuita; konstantní splátka jistiny. Jednorázově splácený úvěr - úvěr umoţňující splátku jednorázově na konci období (tzv. překlenovací úvěr), během doby splatnosti úvěru jsou placeny pouze úroky z úvěru. Tento typ úvěru je často vyuţíván k překlenutí časového nesouladu mezi nutností vynakládat finanční prostředky a fyzickým přijetím podpory z příslušného programu. Konstantní anuita - způsob splácení úvěru, kdy klient splácí po celou dobu trvání závazku stále stejnou výši splátky, v současnosti nejrozšířenější typ úvěru. Anuitní splátka se vţdy skládá ze dvou částí, z jistiny a z úroků. Vzájemný poměr těchto dvou částí se v čase mění. Konstantní splátka jistiny - způsob splácení úvěru, kdy se splácí kaţdý měsíc (rok) jiná částka, přičemţ splátka jistiny je po celou dobu trvání závazku konstantní a výše úroků se s postupným splácením jistiny úvěru sniţuje. Doba splatnosti je časový úsek, na který je úvěr od banky poskytnut, zadává se v letech. Následující tabulka rekapituluje úvěrové financování, není moţnost ji měnit. Automaticky vypočítává splátky úroků a jistiny v letech, které jsou zadány na předchozí záloţce.
Přehled splácení jednotlivých úvěrů a souhrn splátek Automaticky generovaná tabulka splátek všech úvěrů. verze 1.0.7.09092401
45
5.2 Míra podpory Tabulka rekapituluje způsobilé výdaje projektu a nárok na jeho podporu z OP VaVpI. MŠMT poskytuje aţ 100% míru podpory, která je defaultně nastavena. Pozor na nutnost manuálního zadání (úpravu) výše ţádosti o podporu. Pole „Ţádost o podporu“ umoţňuje sníţit výši celkové poţadované podpory z prostředků OP. Zadává částku maximálně do výše nároku na podporu, kterou chcete skutečně získat. Při zadání 0 Kč (tedy i automaticky při prvním kroku na záloţku) je automaticky dopočtena částka v plné výši, na kterou má ţadatel nárok. U projektů generujících příjmy můţe docházet ke sniţování objemu způsobilých výdajů (výpočet modifikovaného základu pro výpočet podpory) o výši případného provozního zisku (pokud není reinvestován). Na projekty nezakládající veřejnou podporu a generující příjmy se vztahuje článek 55 Obecného nařízení č. 1083/2006. Pokud jsou provozní příjmy vyšší neţ provozní výdaje (tzn. vzniká v rámci projektu zisk) je o tuto částku sníţena míra podpory. V rámci projektů OP VaVpI by tento případ neměl nastat, jelikoţ veškeré příjmy, které jsou generovány v rámci realizační i provozní fáze by měly být pouţity zpět na výzkumnou činnost. 5.3 Harmonogram žádostí o platby Uveďte předpokládaný harmonogram ţádostí o platbu. Je nutné jej zadat v souladu se záloţkou „Finanční plán“ systému Benefit7 předpokládaný objem a datum podávání ţádostí o platbu. Při tvorbě harmonogramu je třeba vycházet ze způsobu proplácení popsaného v Příručce pro ţadatele, kapitole 2.15.1.Součet dílčích ţádostí o platbu musí být shodný s celkovou částkou poţadované podpory. Při překročení celkové poţadované částky je zobrazováno varovné hlášení nad tabulkou. Harmonogram se můţe v průběhu fáze upřesňování výkonnostních parametrů projektu aktualizovat.
5.4 Hodnocení financování Tabulka rekapituluje finanční údaje projektu, automaticky generuje finanční cash flow projektu. Data nelze uţivatelsky editovat. Cash-flow je definováno jako rozdíl přijatých a odevzdaných hotovostních toků. Finanční cash-flow zahrnuje všechny hotovostní toky projektu, čisté projektové cash-flow je očištěno (nezahrnuje) poloţky financování (přijaté dotace, úvěry, granty, apod.). Ukazatele finanční analýzy jsou kalkulovány z tzv. cash-flow pro operační program, tj. z čistého cash-flow rozšířeného o předpokládanou dotaci z prostředků OP. Předmětem hodnocení tak jsou čisté hotovostní toky projektu a dotace, bez zohlednění způsobu financování vlastního podílu ţadatele. Pro laické vyhodnocení tabulky je důleţitý zejména její poslední řádek „Poţadavky na vlastní financování“. Tento řádek vypovídá o skutečných finančních prostředcích, které musí ţadatel zajistit za účelem zajištění finanční udrţitelnosti projektu. Statutární zástupce ţadatele podepisuje v tištěném výstupu z aplikace ESOP čestné prohlášení, ţe disponuje dostatečnými finančními prostředky na zajištění průběţné realizace projektu a jeho následného provozu právě v rozsahu uvedeném v řádku „Poţadavky na vlastní financování“. Výpočet zohledňuje případné přebytky finančního cash-flow z předchozích let. verze 1.0.7.09092401
46
Všechny údaje na této záloţce se vyplňují automaticky na základě údajů zadaných v předchozích záloţkách a automaticky jsou také vypočteny ukazatele finanční analýzy. Pozor: finanční ukazatele jsou počítány z čistého cash-flow, ale se zahrnutím dotace. Výsledky finanční analýzy mají pro ţadatele zejména informační hodnotu. U projektů, kde je sledován zisk, by výsledkové hodnoty měly nabývat minimálně níţe uvedených hodnot: čistá současná hodnota > 0 (nezáporné), index rentability > 0 (nezáporné), vnitřní míra výnosnosti > diskontní sazba (5,0 %); statická doba návratnosti < doba hodnocení investice; dynamická doba návratnosti < doba hodnocení investice. Projekty financované z veřejných zdrojů (tj. i veškeré projekty OP VaVpI, kde se předpokládá dominantní financování z veřejných zdrojů) by neměly dosahovat nepřiměřeného zisku.
2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 [Kč] [Kč] [Kč] [Kč] [Kč] [Kč] [Kč] [Kč] [Kč] [Kč] [Kč] [Kč]
Roky Rozpočet celkem nezpůsobilého DPH
bez
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Zbytková hodnota investice
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Provozní výdaje celkem
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Provozní příjmy celkem
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Přijaté úvěry
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Splátky úroků
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Splátky jistin
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Přijatá dotace
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Čisté Cash-flow
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Cashflow pro operační program
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Finanční Cash-flow
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Požadavky na vlastní financov ání
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Čistá současná hodnota [Kč]
0
Index rentability [%]
0
Vnitřní míra výnosnosti [%]
---
Statická doba návratnosti [roky]
není dosaţeno
Dynamická doba návratnosti [roky]
není dosaţeno
5.5 Zdroje pro finanční udržitelnost Zadejte finanční zdroje, z kterých bude hrazen vlastní podíl ţadatele po dobu realizace projektu a provozní ztráta po ukončení podpory. Poloţky provozu (příjmy ze smluvního výzkumu, apod.) zde jiţ neuvádějte, jsou započteny při kalkulaci provozního cash-flow projektu (poţadavky na vlastní financování bez reinvestic = provozní příjmy - celkové výdaje projektu - provozní výdaje projektu bez reinvestic + dotace z OP VaVpI + přijaté úvěry - obsluha dluhu). verze 1.0.7.09092401
47
Poloţka 'Účelové prostředky na udrţitelnost projektů OP VaVpI' je, v souladu s textem Příručky pro ţadatele, určena pro krytí reinvestic, nikoliv pro krytí běţného provozu. Řádky tabulky „Zbývá dofinancovat“ a Zbývá dofinancovat bez reinvestic“ ukazují rozdíl, který existuje mezi potřebou zajistit udrţitelnost v podobě prostého provozu, a potřebou zajistit udrţitelnost v podobě provozu včetně nezbytné obnovy zařízení. Plán krytí reinvestic je finanční plán vzniklý formou sumy částek v jednotlivých letech, které v čase umoţní provést krytí plánu potřeby reinvestic (viz blíţe k plánu reinvestic v záloţce „Provoz“). Podíly jednotlivých zdrojů financování na výzkumném rozpočtu jsou uváděny pro lepší představu o struktuře rozpočtu. Do celkového rozpočtu VaV se zahrnují pouze prostředky určené na výzkum a vývoj, tedy pouze první 4 poloţky tabulky a příjmy ze smluvního výzkumu uváděné v záloţce „Provoz“ (nikoliv prostředky na vzdělávací činnost a další zdroje). Komentář Do tohoto pole uveďte komentář ke zdrojům pro finanční udrţitelnosti. Rovněţ můţete popsat vztah mezi daty uvedenými v této tabulce a tabulkách následujících (tj. potřeba budoucích zdrojů pro finanční udrţitelnost a historické výnosy / finanční historie členů výzkumného týmu). Tento komentář má zásadní význam pro posouzení finanční udrţitelnosti vašeho projektu!
Účelové prostředky národní (účelová podpora - granty) Účelovými prostředky národními se rozumějí prostředky, které ţadatel získá v grantových soutěţích o účelové zdroje vypisované poskytovateli podpory v rámci ČR. Objem těchto zdrojů bude stanoven na základě kvalifikovaného odhadu, který bude vycházet z dosavadní historie a předpokladů dalšího vývoje. Předpoklady musejí být jasně zformulovány a náleţitě a věrohodně zdůvodněny v komentáři k záloţce „Zdroje pro finanční udrţitelnost“. V případě národních účelových prostředků doporučujeme zohlednit rovněţ v současnosti známá data o plánovaných výdajích státního rozpočtu na VaV a střednědobý výhled financování VaV (viz www.vyzkum.cz). Mezinárodní granty Mezinárodními granty se rozumějí prostředky, které ţadatel získá v mezinárodních grantových soutěţích o účelové zdroje, zejména v 7. rámcovém programu EU, ale také v dalších zahraničních programech a schématech, kde o výběru příjemce grantu rozhoduje v soutěţi zahraniční instituce ať uţ nadnárodní, státní, nebo soukromá (např. nadnárodní organizace typu Evropská komise, COST, European Science Foundation, zahraniční grantová agentura, zahraniční nadace která poskytuje výzkumné granty, apod.). Prostředky zahraničních soukromých subjektů v podobě smluvního výzkumu je nutné uvádět do smluvního výzkum. Odhad těchto zdrojů bude vycházet z kvalifikovaného dohadu na základě dosavadní historie a předpokladů dalšího vývoje. Předpoklady musejí být jasně zformulovány a náleţitě a věrohodně zdůvodněny v komentáři k záloţce „Zdroje pro finanční udrţitelnost“. Institucionální prostředky Institucionálními prostředky se rozumějí výnosy realizované na základě vykázaných výsledků výzkumné činnosti za výsledky evidované v systému RIV. Odhad tohoto výnosu se bude opírat o plán výsledků VaV daného projektu převedený na bodový zisk dle platné metodiky (viz www.vyzkum.cz). Finanční hodnota jednoho bodu odpovídá přibliţně 10 000 Kč. V případě národních institucionálních prostředků doporučujeme zohlednit rovněţ v současnosti známá data o plánovaných výdajích státního verze 1.0.7.09092401
48
rozpočtu na VaV (viz www.vyzkum.cz). Po roce 2012 se předpokládá roční objem prostředků ve výši přibliţně 10 mld. Kč/rok. Podíl daného projektu pak bude dán jeho podílem na celkovém objemu výsledků VaV evidovaných v RIVu za předchozí pětileté období. Předpoklady, o něţ se odhad opírá, musejí být jasně zformulovány a náleţitě a věrohodně zdůvodněny v komentáři k záloţce „Zdroje pro finanční udrţitelnost“. Příspěvek na vzdělávací činnost Příspěvek na vzdělávací činnost je moţné uvést buď v případě, ţe: 1) podpořené centrum bude nositelem nového akreditovaného vzdělávacího programu, nebo 2) v případě, ţe na něj bude převeden existující program garantovaný „mateřskou organizací“, a nebo 3) bude smluvně zajišťovat realizaci akreditovaného programu (či jeho části) vůči garantovi programu/ mateřské organizaci (např. existující fakultě). V prvním případě musí být nový program jasně specifikován a případně popsány kroky jiţ uskutečněné k jeho akreditaci. Ve druhém a třetím případě musí být specifikováno, zda a za jakých podmínek se dosavadní garant vzdá části dotace ve prospěch centra a v jakém objemu bude část dotace převedena. V kaţdém případě musí být tato poloţka náleţitě objasněna a zdůvodněna, včetně popsání smluvního vztahu mezi garantem vzdělávacího programu a centrem tak, aby nedocházelo k nejasnostem ohledně převodu / dělby prostředků z dotace. Současně platí, ţe v případě zahrnutí tohoto zdroje financí do zdrojů pro finanční udrţitelnost by měly být mzdové a další náklady pracovníků odpovědných za zajištění výuky zahrnuty do celkových nákladů projektu (jako nezpůsobilé výdaje projektu, nicméně výdaje nezbytné pro realizaci projektu). Ostatní zdroje financování Ostatními zdroji financování se rozumějí jakékoliv jiné prostředky neţ prostředky uvedené výše, u nichţ je ţadatel schopen zdůvodnit jak a proč bude schopen tyto prostředky zajistit. Můţe se jednat např. o prostředky ze strukturálních fondů kromě OP VaVpI (zejm. OP VK, případě OPPI), a dále prostředky z krajských nebo místních rozpočtů, nebo jiné prostředky, které je vţdy nutné jasně specifikovat. 5.6 Nároky na udržitelnost Tabulka rekapituluje nároky na udrţitelnost přepočtené na členy výzkumného týmu. Nelze zadávat data. Tabulka je automaticky generována na základě údajů zadaných na předchozí záloţce „Zdroje pro finanční udrţitelnost“ a přepočítává je na počet pracovníků ve výzkumném týmu zadaných na záloţce „Popis projektu / Rozvoj lidských zdrojů / Plán rozvoje“. Účelem tabulky je vytvořit pro potřeby ţadatele i hodnotitele představu o tom, jakou úroveň příjmů budou muset jednotliví členové výzkumného týmu dosahovat pro zajištění udrţitelnosti projektu. 5.7 Finanční historie účastníků projektu Tabulka rekapituluje historické podíly, nelze zadávat data. Tabulky jsou automaticky generovány ze záloţky Popis projektu, oddíly Ţadatel, Partneři (Historické úspěchy). Přepočty na pracovníka jsou načítány ze záloţek Národní granty, Mezinárodní granty a Smluvní výzkum a odráţejí finanční výnosy na pracovníka výzkumného týmu, jehoţ výsledky byly v daném typu grantů/zakázek vykazovány. Tato tabulka plní významnou funkci při hodnocení finanční udrţitelnosti projektu. Umoţňuje srovnání dosavadních historických výnosů na výzkumného pracovníka výzkumného týmu s budoucími výnosy na výzkumného pracovníka, jeţ bude muset ţadatel zajistit pro udrţitelnost projektu. V tomto místě není moţné doplnit komentář, je však moţné okomentovat výnosy z jednotlivých zdrojů / typů výnosů (národní granty, mezinárodní granty, smluvní výzkum) v odpovídající části záloţky Popis projektu. 5.8 Zdroje pro financování re-investic
verze 1.0.7.09092401
49
Uveďte předpokládaný objem účelových prostředků na udrţitelnost projektů OP VaVpI. Účelovými prostředky na udrţitelnost projektů z OP VaVpI se rozumějí prostředky pro pětileté období ve výši 2,5 mld Kč/rok vyčleněné po roce 2015 (event. v roce 2014 pro projekty končící dříve) ve formě účelové podpory pro projekty podpořené z OP VaVpI. Přiznání této podpory bude podmíněno spoluprací s aplikační sférou a zajištěním podílového financování a bude se odvíjet od výsledků průběţného hodnocení a vyhodnocení realizace jednotlivých projektů (včetně hodnocení úspěšnosti projektu zahraničními experty). V případě projektů, které budou ukončeny před rokem 2015 (zejm. projekty z první výzvy prioritní osy 2), je moţné kalkulovat s moţností čerpat z tohoto zdroje po dobu 5 let od ukončení jiţ od roku 2014. Tuto podporu je třeba chápat jako finanční zdroj pro krytí (části) plánu reinvestic, tj. prostředky určené k tomu, aby pořízená zařízení bylo moţné v odpovídajícím čase obnovovat. S ohledem na očekávanou náročnost plánů reinvestic je moţné rozpočtově očekávat, ţe z tohoto zdroje bude pokryto přibliţně 50 % skutečných plánovaných nákladů na obnovu (v sumě za všechny podpořené projekty však ne více neţ 2,5 mld. Kč / rok). Ţadatelé by proto měli postupovat následovně: pro krytí plánu reinvestic kalkulovat s maximálně 50% krytím z účelové podpory na udrţitelnost projektů z OP VaVpI. V případě krytí zbylé části plánu reinvestic je nutné v komentáři uvést, z jakých dalších zdrojů bude plán reinvestic hrazen (ze smluvního výzkumu, účelové a institucionální podpory a dalších zdrojů).
verze 1.0.7.09092401
50
6. INDIKÁTORY Na záloţce „Indikátory“ jsou uvedeny monitorovací indikátory (MI) stanovené ŘO OP VaVpI pro účely monitorování a hodnocení předkládaných projektů. Monitorovací indikátory jsou tříděny do kategorií /záloţek „Závazné“, „Povinně volitelné“ a „Nezávazné“. Vice informací k definicím závazných, nezávazných a povinně volitelných indikátorů viz kapitola 2.8 Příručky pro ţadatele. V těchto záloţkách budete zadávat hodnoty indikátorů, kterých bude realizací Vašeho projektu dosaţeno. Záloţky vyplňujte v souladu s Příručkou pro ţadatele a přílohou č.8 Příručky pro ţadatele. Při vyplnění těchto záloţek dejte pozor na zajištění souladu s indikátory uvedenými v projektové ţádosti v aplikaci BENEFIT7. S ohledem na to, ţe aplikace ESOP neumoţňuje uvádění plného názvu většiny MI (omezený počet znaků v jednom textovém poli) byly vytvořeny zkrácené názvy jednotlivých MI. Pro lepší orientaci níţe uvádíme seznam indikátorů dle v NČI2 a jejích příslušné zkrácené názvy, které jsou uvedeny v aplikaci ESOP. KÓD INDIKÁTORU
110516 110517 074902 074901 Doplňkový 0613 Doplňkový 2112 Doplňkový 0601 111200 Doplňkový 0602 Doplňkový 0603 Doplňkový 0604 111300 Doplňkový 1105
2
NÁZEV INDIKÁTORU DLE NČI Rozšířené nebo zrekonstruované kapacity Vybudované kapacity Počet úspěšných absolventů doktorských studijních programů Počet úspěšných absolventů magisterských studijních programů Počet úspěšných absolventů doktorských studijních programů na 1 výzkumného pracovníka Počet úspěšných absolventů magisterských studijních programů na 1 výzkumného pracovníka Objem kolaborativního výzkumu Objem smluvního výzkumu Podíl smluvního a kolaborativního výzkumu na celkovém výzkumném rozpočtu Objem prostředků, získaných ve veřejné soutěţi o účelovou podporu VaV z národních zdrojů Podíl prostředků získaných ve veřejné soutěţi o účelovou podporu VaV z národních zdrojů na celkovém výzkumném rozpočtu Objem prostředků na VaV získaný ze zahraničních zdrojů Podíl prostředků na VaV získaných ze zahraničních zdrojů na celkovém výzkumném rozpočtu
ZKRÁCENÝ NÁZEV INDIKÁTORU V APLIKACI ESOP Rozšířené nebo zrekonstruované kapacity Vybudované kapacity Počet úspěšných PhD absolventů Počet úspěšných Mgr absolventů Počet úspěšných PhD absolventů na 1 výzkumníka
PRIORIT NÍ OSA
PO-1, PO-2 PO-1, PO-2 PO-1, PO-2 PO-2 PO-1, PO-2 PO-2
Objem kolaborativního výzkumu Objem smluvního výzkumu Podíl smluvního a kolabor. výzkumu na VaV rozpočtu
PO-1, PO-2 PO-1, PO-2 PO-1, PO-2
Objem prostředků z národn. zdrojů - účel.podpora
PO-1, PO-2
Podíl prostř. z nár. zdr. (účel.pod) na VaV rozp.
PO-1, PO-2
Objem prostředků na VaV ze zahraničních zdrojů Podíl prostředků ze zahran. zdrojů na VaV rozpočtu
PO-1 PO-1
Národní číselník indikátorů
verze 1.0.7.09092401
51
KÓD INDIKÁTORU
110502 Doplňkový 0606 110503 Doplňkový 0607 110504 Doplňkový 0608 110710 110720 110810 110815 110820 110830 110300 110302 071700 071800 071900 072000 Doplňkový 0609
Doplňkový 0610
NÁZEV INDIKÁTORU DLE NČI Odborné publikace (dle metodiky RVV) Odborné publikace na 1 výzkumného pracovníka (FTE) (dle metodiky RVV) Výsledky výzkumu chráněné na základě zvláštního právního předpisu (dle metodiky RVV) Výsledky výzkumu chráněné na základě zvláštního právního předpisu na1 výzkumného pracovníka (FTE) (dle metodiky RVV) Aplikované výsledky výzkumu (dle metodiky RVV) Aplikované výsledky výzkumu na 1 výzkumného pracovníka (FTE) (dle metodiky RVV) Počet projektů spolupráce aplikační sféry s centry excelence Počet projektů spolupráce aplikační sféry s regionálními VaV centry Počet výzkumných pracovníků vyuţívající vybudovanou infrastrukturu Počet studentů všech stupňů, kteří vyuţívají vybudovanou infrastrukturu / zapojených do činnosti centra Počet studentů magisterských a doktorských studijních programů vyuţívající vybudovanou infrastrukturu Podíl kapacit nových infrastruktur vyuţívaných jinými subjekty Počet nově vytvořených pracovních míst ve VaV (zaměstnanci VaV) celkem Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV – ţeny Počet nově vytvořených pracovních míst, výzkumní pracovníci celkem Počet nově vytvořených pracovních míst, výzkumní pracovníci – ţeny Počet nově vytvořených pracovních míst, výzkumní pracovníci do 35 let Počet nově vytvořených pracovních míst, výzkumní pracovníci do 35 let – ţeny Počet nově vytvořených pracovních míst, výzkumní pracovníci mající ukončené vysokoškolské vzdělání (Mgr., PhD.) na jiné instituci terciárního vzdělávání Počet nově vytvořených pracovních míst, výzkumní pracovníci mající ukončené vysokoškolské vzdělání (Mgr., PhD.) na jiné instituci terciárního vzdělávání (na instituci zahraniční)
verze 1.0.7.09092401
ZKRÁCENÝ NÁZEV INDIKÁTORU V APLIKACI ESOP Odborné publikace (dle metodiky RVV) Odborné publikace na 1 výzkumníka (FTE) Výsledky výzkumu - patenty (dle metodiky RVV)
PRIORIT PO-1, PO-2 PO-1, PO-2 PO-1, PO-2
Výsledky výzkumu - patenty na 1 výzkumníka (FTE)
PO-1, PO-2
Aplikované výsledky výzkumu (dle metodiky RVV) Aplikované výsledky výzkumu na 1 výzkumníka (FTE)
PO-1, PO-2 PO-1, PO-2
Počet projektů spolupráce aplikační sféry s CE Počet projektů spolupráce aplikační sféry s RC Počet výzkumníků vyuţívající infrastrukturu Počet studentů vyuţívající infrastrukturu
PO-1
Studenti (Mgr, PhD) vyuţívající infrastrukturu
PO-1
Podíl kapacit infrast. vyuţívaných jinými subjekty Nová pracovní místa, zaměstnanci VaV celkem Nová pracovní místa, zaměstnanci VaV – ţeny Nová pracovní místa, výzkumní pracovníci celkem Nová pracovní místa, výzkumní pracovníci – ţeny Nová pracovní místa, výzkumní pracovníci do 35 let Nová pracovní místa, výzkumníci do 35 let – ţeny Nová pracovní místa, výzkumníci-absolventi jiné VŠ
PO-1
Nová prac.místa, výzkumníciabsolventi zahran. VŠ
PO-1, PO-2
NÍ OSA
PO-2 PO-1 PO-2
PO-1, PO-2 PO-1, PO-2 PO-1, PO-2 PO-1, PO-2 PO-1, PO-2 PO-1, PO-2 PO-1, PO-2
52
KÓD
Doplňkový 0611 110900 Environmen tální
ZKRÁCENÝ NÁZEV INDIKÁTORU V APLIKACI ESOP Nová pr.m, výzkumníci do 35let-absolventi jiné VŠ
NÁZEV INDIKÁTORU DLE NČI
INDIKÁTORU
Počet nově vytvořených pracovních míst, výzkumní pracovníci mající ukončené vysokoškolské vzdělání (Mgr., PhD.) na jiné instituci terciárního vzdělávání (výzkumní pracovníci do 35 let) Podpora prioritních oblastí z hlediska ţivotního prostředí Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované nízkoenergetické kapacity -
Podpora prioritních oblastí z hlediska ŢP Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity, pouze nízkoenergetické
PRIORIT NÍ OSA
PO-1, PO-2
PO-1, PO-2 PO-1, PO-2
závazné indikátory nezávazné indikátory povinně volitelné indikátory
6.1 Kategorie monitorovacích indikátorů Zde jsou kategorie monitorovacích indikátorů. Zvolte postupně uvedené kategorie („Závazné“, „Povinně volitelné“ a „Nezávazné“) a zadejte hodnoty indikátorů v jednotlivých letech. Závazné monitorovací indikátory Pro cílové hodnoty jednotlivých závazných monitorovacích indikátorů nejsou stanoveny striktní závazné limity. Obecně však platí, ţe hodnota klíčových indikátorů, především počet nových pracovních míst (brutto), a počet projektů spolupráce aplikační sféry s centry, by (k roku 2015) měla proporcionálně odpovídat velikosti projektu. Pokud tedy finanční alokace na danou prioritní osu představuje přibliţně 20 mld. Kč, projekt, který počítá se způsobilými výdaji ve výši 200 mil. Kč (tj. 1 % celku) by se měl podílet zhruba jedním procentem na naplnění cílových hodnot těchto indikátorů stanovených pro tuto prioritní osu. Výrazné odchýlení od tohoto poměru můţe být důvodem k negativnímu hodnocení projektu. Hodnoty závazných indikátorů uváděné v aplikaci ESOP musí byt v souladu s cílovou hodnotou jednotlivých indikátorů, které se uvádí v aplikaci BENEFIT7. Způsob vyplnění hodnot závazných MI v aplikaci ESOP a metodika výpočtu jejích cílových hodnot jsou popsány v příloze č.8 Příručky pro ţadatele. Pro závazné indikátory 074901, 074902, 111200 a 111300 cílová hodnota, která se uvádí v aplikaci BENEFIT7, se počítá jako součet hodnot daného indikátoru počínaje od data zahájení projektu do data naplnění cílové hodnoty, kterým je 31.12.2015. Pro indikátory 110710, 110720, 110810, 110815, 110820, 110830, 110300, 071700 a 071900 cílovou hodnotou, která se uvádí v aplikaci BENEFIT7, je hodnota daných indikátorů dosaţena v kalendářním roce 2015 k datu 31.12. Níţe je uveden názorný příklad vyplnění některých závazných monitorovacích indikátorů včetně vysvětlení jednotlivých poloţek: Kód indikátoru
Indikátor
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
074901
Počet úspěšných Mgr. absolventů [počet]
0
0
0
a
b
c
d
e
f
g
111200
Objem smluvního výzkumu [Kč]
0
0
0
A
B
C
D
E
F
G
verze 1.0.7.09092401
53
111300
Objem prostředků na VaV ze zahraničních zdrojů [Kč]
0
0
0
H
I
J
K
L
M
N
Pro výše uvedené indikátory cílová hodnota se počítá jako Vysvětlení: součet hodnot jednotlivých indikátorů počínaje od data zahájení projektu do data naplnění cílové hodnoty, kterým je 31.12.2015. 110830
110810
110710
110300
071700
071900
Podíl kapacit infrast. vyuţívaných jinými subjekty [%]
0
0
0
5
10
10
(cílová hodnota)
20
25
30
Vysvětlení: Absolutní hodnota
0
0
0
5
10
10
15
20
25
30
Vysvětlení: Roční přírůstek
0
0
0
5
5
0
5
5
5
5
Počet výzkumníků vyuţívající infrastrukturu [počet]
0
0
0
10
15
30
(cílová hodnota)
40
45
45
Vysvětlení: Absolutní hodnota
0
0
0
10
15
25
35
40
45
45
Vysvětlení: Roční přírůstek
0
0
0
10
5
-2 +12
5
-5 +10
5
0
Počet projektů spolupráce aplikační sféry s CE [počet]
0
0
0
3
5
7
(cílová hodnota)
10
10
10
Vysvětlení: Absolutní hodnota
0
0
0
3
5
7
9
10
10
10
Vysvětlení: Roční přírůstek
0
0
0
3
2
2
-3 +5
-2 +3
-2 +2
-5 +5
Nová pracovní místa, zaměstnanci VaV celkem [počet]
5
5
6
10
25
30
(cílová hodnota)
45
50
50
Vysvětlení: Absolutní hodnota
5
5
6
10
25
30
45
45
50
50
Vysvětlení: Roční přírůstek
5
0
1
4
15
5
15
0
5
0
Nová pracovní místa, výzkumní pracovníci celkem [počet]
0
0
0
5
10
25
(cílová hodnota)
30
40
40
Vysvětlení: Absolutní hodnota
0
0
0
5
10
25
25
30
40
40
Vysvětlení: Roční přírůstek
0
0
0
5
5
15
0
5
10
0
Nová pracovní místa, výzkumní pracovníci do 35 let [počet]
0
0
0
3
6
15
(cílová hodnota)
22
28
30
Vysvětlení: Absolutní hodnota
0
0
0
3
6
15
15
22
28
30
Vysvětlení: Roční přírůstek
0
0
0
1
3
9
0
7
6
2
15
35
9
45
25
15
Povinně volitelné monitorovací indikátory Zadejte předpokládané hodnoty povinně volitelných monitorovacích indikátorů v jednotlivých letech. Hodnoty povinně volitelných indikátorů uváděné v aplikaci ESOP musí byt v souladu s cílovou hodnotou jednotlivých indikátorů, které se uvádí v aplikaci BENEFIT7. Způsob vyplnění hodnot závazných MI v aplikaci ESOP a metodika výpočtu jejích cílových hodnot jsou popsány v příloze č.8 Příručky pro ţadatele. Pro indikátory 1. soustavy povinně volitelných indikátorů (110516 a 110517) cílovou hodnotou, která se uvádí v aplikaci BENEFIT7, je hodnota uváděná v roce předání zrekonstruovaných, rozšířených
verze 1.0.7.09092401
54
nebo nově vybudovaných kapacit do uţívání (např. vydání kolaudačního souhlasu, povolení zkušebního provozu, atd.). Pro indikátory 2. soustavy povinně volitelných indikátorů (110502, 110503 a 110504) cílová hodnota, která se uvádí v aplikaci BENEFIT7, se počítá jako součet hodnot daného indikátoru počínaje od data zahájení projektu do data naplnění cílové hodnoty, kterým je 31.12.2015. Níţe je uveden názorný příklad vyplnění povinně volitelných monitorovacích indikátorů včetně vysvětlení jednotlivých poloţek: 1. SOUSTAVA POVINNĚ VOLITELNÝCH INDIKÁTORŮ Kód indikátoru
Indikátor
110516
Rozšířené nebo zrekonstruované kapacity [m2]
110517
Vybudované kapacity [m2]
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
3000 (cílová hodnota)
2000 (cílová hodnota)
2. SOUSTAVA POVINNĚ VOLITELNÝCH INDIKÁTORŮ Kód indikátoru
Indikátor
2009 2010
2011
2017
2018
Pro níţe uvedené indikátory cílová hodnota se počítá jako součet hodnot jednotlivých indikátorů počínaje od data zahájení projektu do data naplnění cílové hodnoty, kterým Vysvětlení: je 31.12.2015.
110502
Odborné publikace (dle metodiky RVV) [počet]
0
0
0
0
5
10
20
35
45
55
sledovaný dop - článek v impaktovaném ad časopise (Jimp) [počet]
0
0
0
0
2
2
4
5
5
5
- článek v recen. časopise sledovaný dop (Jneimp), svět. uzn. ad databáze [počet]
0
0
0
0
1
2
5
10
15
25
- článek v recen. časopise sledovaný dop (Jneimp), seznam recenzov. ad periodik [počet]
0
0
0
0
3
3
5
15
20
20
sledovaný dop - odborná kniha (B), světový ad jazyk [počet]
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
sledovaný dop - odborná kniha (B), ostatní ad jazyky [počet]
0
0
0
0
0
1
1
0
0
1
sledovaný dop - článek ve sborníku (D) ad [počet]
0
0
0
0
0
2
4
5
5
4
0
0
0
0
0
0
1
0
2
1
sledovaný dop - patent český (udělený) ad [počet]
0
0
0
0
0
0
1
0
2
0
- jiný patent národní sledovaný dop (udělený), mimo USA a Jap. ad [počet]
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
- patent mezinárodní sledovaný dop (uděl.), + národní USA a ad Jap. [počet]
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
110503
110504
Výsledky výzkumu – patenty (dle metodiky RVV) [počet]
Aplikované výsledky výzkumu (dle metodiky RVV) [počet]
verze 1.0.7.09092401
55
sledovaný dop - poloprovoz, ověřená tech., ad odrůda,… [počet]
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
- prototyp, uplat. metodika, sledovaný dop uţitný a prům. vzor, ... (S) ad [počet]
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Nezávazné monitorovací indikátory Zadejte předpokládané hodnoty nezávazných monitorovacích indikátorů v jednotlivých letech. Způsob vyplnění hodnot nezávazných MI v aplikaci ESOP je popsán v příloze č.8 Příručky pro ţadatele. Níţe je uveden názorný příklad vyplnění některých nezávazných monitorovacích indikátorů (pro prioritní osu 2 OP VaVpI) včetně vysvětlení jednotlivých poloţek: Kód indikátoru
Indikátor
Zrekonstruované, rozšířené nebo nově environmentál vybudované kapacity, ní indikátor pouze nízkoenergetické [m2]
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
doplňkový 2112
Počet úspěšných Mgr. absolventů na 1 výzkumníka [počet]
0
0
0
a/5
b/10
c/25
d/25
e/30
f/40
g/40
doplňkový 0601
Objem kolaborativního výzkumu [Kč]
0
0
0
AA
BB
CC
DD
EE
FF
GG
doplňkový 0602
Podíl smluvního a kolabor. výzkumu na VaV rozpočtu [%]
0
0
0
x
ax
zy
zx
by
gx
xx
doplňkový 0603
Objem prostředků z národn. zdrojů účel.podpora [Kč]
0
0
0
HH
II
JJ
KK
LL
MM
NN
doplňkový 0604
Podíl prostř. z nár. zdr. (účel. pod) na VaV hroz. [%]
0
0
0
hx
ih
gh
kx
lm
hm
nx
doplňkový 1105
Podíl prostředků ze zahran. zdrojů na VaV rozpočtu
0
0
0
kk
zp
mr
nr
rq
zz
pk
doplňkový 0606
Odborné publikace na 1 výzkumníka (FTE) [počet]
0
0
0
0
0,5
0,4
0,8
1,17
1,13
1,36
doplňkový 0607
Výsledky výzkumu – patenty na 1 výzkumníka (FTE) [počet]
0
0
0
0
0
0
0,04
0
0,05
0,03
doplňkový 0608
Aplikované výsledky výzkumu na 1 výzkumníka (FTE) [počet]
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Nová pracovní místa, zaměstnanci VaV - ţeny [počet]
1
1
1
1
2
5
5,5
6
10
10
Vysvětlení: Absolutní hodnota
1
1
1
1
2
5
5,5
6
10
10
Vysvětlení: Roční přírůstek
1
0
0
0
1
3
0,5
0,5
4
0
Nová pracovní místa, výzkumní pracovníci ţeny [počet]
0
0
0
0
1
3
3,5
4
7
7
0
0
0
0
1
3
3,5
4
7
7
110302
071800
Vysvětlení: Absolutní hodnota
verze 1.0.7.09092401
56
072000
doplňkový 0609
doplňkový 0610
doplňkový 0611
110900
Vysvětlení: Roční přírůstek
0
0
0
0
1
2
0,5
0,5
3
0
Nová pracovní místa, výzkumnici do 35 let ţeny [počet]
0
0
0
0
0
1
1
1
4
4
Vysvětlení: Absolutní hodnota
0
0
0
0
0
1
1
1
4
4
Vysvětlení: Roční přírůstek
0
0
0
0
0
1
0
0
3
0
Nová pracovní místa výzkumníci – absolventi jiné VŠ [počet]
0
0
0
0
5
10
10
15
20
20
Vysvětlení: Absolutní hodnota
0
0
0
0
5
10
10
15
20
20
Vysvětlení: Roční přírůstek
0
0
0
0
5
5
0
5
5
0
Nová prac. místa, výzkumníci – absolventi zahran. VŠ [počet]
0
0
0
0
1
2
5
5
6
6
Vysvětlení: Absolutní hodnota
0
0
0
0
1
2
5
5
6
6
Vysvětlení: Roční přírůstek
0
0
0
0
1
1
3
0
1
0
Nová pr.m, výzkumníci do 35 let – absolventi jiné VŠ [počet]
0
0
0
0
1
2
4
4
5
5
Vysvětlení: Absolutní hodnota
0
0
0
0
1
2
4
4
5
5
Vysvětlení: Roční přírůstek
0
0
0
0
1
1
2
0
1
0
Podpora prioritních oblastí z hlediska ŢP [počet]
0
0
0
0
3
3
4
6
10
10
6.2 Komentář k indikátorům Zadejte komentář k předpokládaným indikátorům. Pokud realizací projektu prokazatelně dojde k dalším pozitivním nebo negativním dopadům, uveďte je ve stručném výčtu. Dotčené dopady kvantifikujte. 6.3 Zhodnocení vybraných indikátorů Zde se zobrazují součty nebo hodnoty vybraných indikátorů k roku vyhodnocení (rok 2015). Hodnoty uvedené u vybraných indikátorů v této tabulce musí souhlasit s hodnotami těchto indikátorů uvedenými v Projektové ţádosti v aplikaci Benefit.
verze 1.0.7.09092401
57
7. VÝSTUP PRO TISK A FINÁLNÍ ULOŽENÍ – ZÁLOŽKA FINALIZACE, TISK Projekt (i rozpracovaný) je moţné tisknout (s obrázky, s přílohami, bez obrázků, bez příloh – po zaškrtnutí pole „Netisknout obrázky, netisknout přílohy“) prostřednictvím výstupu do formátu PDF. Pro odevzdání ESOP je nutné projekt finálně uloţit tlačítkem „Finalizace“ a odevzdat Řídícímu orgánu OP VaVpI (pro odevzdání je nutné tisknout projekt včetně příloh). Po finalizaci projekt získá unikátní kódový klíč. Pozor – po provedení finalizace jiţ není moţné projekt upravovat! Pokud budete chtít změnit finalizovaný projekt a nemáte ho odevzdaný na Řídícím orgánu OP VaVpI, lze z projektu udělat kopii a znovu projekt finalizovat. Tiskový výstup finalizovaného projektu musí být podepsán statutárním zástupcem ţadatele na poslední straně. Pro vytvoření anglické verze tiskového výstupu je nutné přepnout do angličtiny (kliknutím na britskou vlaječku).
verze 1.0.7.09092401
58
