Managementový plán projektu LIFE+ pro lokality navržené k propojení evropsky významných lokalit v oblasti Lounské středohoří tzv

Managementový plán projektu LIFE+ pro lokality navržené k propojení evropsky významných lokalit v oblasti Lounské středohoří – tzv. „stepping stones“:

Bílé stráně pod Milou Bílé stráně pod Oblíkem I Bílé stráně pod Oblíkem II Kamenná slunce Libeš Malý vrch u Třtěna Mlýnský vrch Odolický vrch Písečný vrch Stepičky pod Sinutcem aktivita A2, projekt „Aktivní ochrana evropsky významných lokalit s teplomilnými společenstvy a druhy v Lounském středohoří“, LIFE09 NAT/CZ/000363

1

I.

Základní identifikační a popisné údaje ..................................................................................................................... 3

II.

Charakteristika lokalit a nároky předmětných stanovišť a druhů.............................................................................. 3 II. 1

Charakteristika lokalit ....................................................................................................................................... 3

II. 2

Nároky předmětných stanovišť a druhů ............................................................................................................ 4

II. 3

Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětných stanovišť a druhů ..................................... 6

II. 4

Konflikt s jinými ochrannými režimy dle zákona 114/1992 Sb........................................................................ 6

II. 5

Využívání lokalit a zhodnocení jeho důsledků pro předmětná stanoviště a druhy ........................................... 7

II. 6

Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů ................................. 7 Jednotlivé lokality: charakteristika a návrh managementových opatření ............................................................. 8

III.

III. 1

Obecné zásady managementů ....................................................................................................................... 8

III. 2

Bílé stráně pod Milou .................................................................................................................................... 9

III. 3

Bílé stráně pod Oblíkem I, II....................................................................................................................... 13

III. 4

Kamenná slunce .......................................................................................................................................... 17

III. 5

Libeš ............................................................................................................................................................ 21

III. 6

Malý vrch u Třtěna ...................................................................................................................................... 25

III. 7

Mlýnský vrch .............................................................................................................................................. 29

III. 8

Odolický vrch .............................................................................................................................................. 32

III. 9

Písečný vrch ................................................................................................................................................ 36

III. 10

Stepičky pod Sinutcem................................................................................................................................ 41

Závěrečné údaje .................................................................................................................................................. 44

IV.

V.

IV. 1

Použité podklady ......................................................................................................................................... 44

IV. 2

Zpracovatel.................................................................................................................................................. 44

IV. 3

Seznam zkratek ........................................................................................................................................... 44

Přílohy ..................................................................................................................................................................... 45 V. 1

Orientační mapa rozložení jednotlivých lokalit .............................................................................................. 45

2

I. Základní identifikační a popisné údaje Tab. 1 Přehled lokalit č. 20 21 22 23 24 25

26 27 28

29

název Bílé stráně pod Milou Bílé stráně pod Oblíkem I Bílé stráně pod Oblíkem II Kamenná slunce Libeš Malý vrch u Třtěna Mlýnský vrch Odolický vrch I, II Písečný vrch Stepičky pod Sinutcem

celková rozloha nášlapných kamenů

II.

rozloha [ha]

ochrana

16,5 CHKO III. zóna 3,9 CHKO IV. zóna 0,8 CHKO IV. zóna 2,7 9,6 18,2 2 16,8 68,4 1,9

CHKO IV. zóna, NPP CHKO IV. zóna CHKO IV. zóna CHKO IV. zóna CHKO III. zóna PR, mimo CHKO CHKO IV. zóna

k. ú Milá, Hrádek u Loun Raná u Loun, Nečichy Nečichy Hnojnice Želkovice u Loun Třtěno Libčeves Odolice Bečov u Mostu, Milá Sinutec, Jablonec u Libčevsi, Libčeves

140,8

Charakteristika lokalit a nároky předmětných stanovišť a druhů II. 1 Charakteristika lokalit

Nášlapné kameny jsou drobné lokality zachovalých stepních porostů. Naprostá většina zde přítomných zákonem chráněných, ohrožených nebo vzácných organismů je vázána na bezlesí s nízkou spásanou a jinak narušovanou vegetací, případně na rozvolněné křoviny, případně na zapojené trávníky. Řada lokalit je izolována, není propojena s dalšími stepními lokalitami, ale má významnou funkci pro zachování populací stepních druhů, především bezobratlých. Biodiverzita některých lokalit není příliš vysoká, ale travní porosty jsou zachovány v dobré kvalitě, nejsou přítomny invazní a ruderální druhy bylin a trav. Na některých lokalitách se vyskytuje třtina křovištní, nevytváří však dominantní porosty. Míra eutrofizace je nízká, snížená kvalita porostu je dána především absencí managementu. Při vhodném managementu lze očekávat nárůst počtu druhů ve velmi krátké době, cca 3-5let. Lze předpokládat návrat druhů jako je např. hlaváček jarní nebo koniklec luční český a vyšší počet druhů trav. Zachování a obnova těchto lokalit je důležitá pro pohyb druhů v zemědělské krajině a slouží jako refugia právě pro bezobratlé živočichy. Lokality jsou orientovány především k jihu, jedná se o výsušná stanoviště s různým sklonem. Jedná se o 4 hlavní typy biotopů: 1) Bílé stráně – Libeš, Bílé stráně pod Milou, Bílé stráně pod Oblíkem I, Malý vrch u Třtěna 2) Skalnaté stepi - Libeš 3) Teplomilné suché trávníky – širokolisté, úzkolisté – všechny nášlapné kameny 4) Pohyblivé sutě – Libeš

3

Tab. 2 Zastoupení biotopů a druhů soustavy NATURA 2000 na jednotlivých lokalitách ve vztahu k projektu č.

název

CQ

6110* [ha]

6210 [ha]

6510 [ha]

8150 [ha]

40A0* [ha]

10

Bílé stráně pod Milou Bílé stráně pod Oblíkem I Bílé stráně pod Oblíkem II Kamenná slunce Libeš Malý vrch u Třtěna Mlýnský vrch Odolický vrch Písečný vrch Stepičky pod Sinutcem

x

0

6,36

3

0

3

x

0

1,7

0,5

0

0

0

0,80

0

0

0

0,03 0,10 0 0 0 0 0

1 10,80 14 6,00 4,40 110 0,23

1 0 2 0 3,50 1 0,20

0 0,10 0 0 0 0 0

0 0,1 0 0 0,1 0 0

12 14 13 16 25 15 11 33 17

x x x x xx x

x- vhodné stanoviště druhu, xx – druh potvrzen, CQ = přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) Mezi nejlépe zachovalé lokality patří Písečný vrch, kde se kromě širokolistých trávníků udržely i biotopy s výskytem kostřav. Biotopově nejpestřejší je vrch Libeš u Želkovic.

II. 2 Nároky předmětných stanovišť a druhů Název: Přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria*) Preferuje skalnaté lesostepi, osluněné křovinaté stráně, teplé suťové lesy, ale i osluněné lesní průseky. Dospělci sají na sadci konopáči (Eupatorium cannabinum). Druh má jednu generaci v roce, dospělci létají ve dne i v noci od konce června do začátku září. Housenky jsou poměrně polyfágní, živí se především hluchavkami, šalvějemi, sadcem konopáčem, starčky, vrbovkami, ale i některými listnatými dřevinami (např. lískou, ostružiníky nebo zimolezy). Vhodný je extenzivní způsob hospodaření spolu s odstraňováním náletových dřevin, regulace porostu a nelesní vegetace mozaikovitým sečením (jedenkrát ročně) nebo řízenou extenzivní pastvou. Absence managementu a zarůstání stanoviště, stejně jako příliš intenzivní obhospodařování, působí na populace přástevníka negativně. Zalesňování lokalit má stejný dopad jako zarůstání v případě absence managementu a je proto hodnoceno negativně. Kód:

6110*

Název: Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi) Pionýrské, řídce zapojené a nízké porosty s převahou efemérních vápnomilných druhů, drobných trvalek a sukulentních rostlin uzpůsobených pro podmínky trvalého nedostatku vody. Osídlují mělké půdy na skalnatém podkladu, jde o zástupce rodů rozchodník (Sedum sp.), rozrasil (Veronica sp.), rožec (Cerastium sp.) či netřesk (Jovibarba sp.). Na přirozených lokalitách výskytu není obvykle management nutný, v případě sekundárního bezlesí je vhodná pastva a mechanické odstraňování náletu. Podrobný popis vhodného managementu viz biotop T6 v Zásadách péče o nelesní biotopy (Jongepierová in Háková [ed.] et al. 2003).

4

Kód:

6210

Název: Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) Stanoviště se vyskytuje na výslunných svazích na bazických horninách nebo na mírnějších svazích na středně hlubokých půdách. V minulosti byly udržovány především jako ovčí pastviny nebo jednosečné louky příp. s přepásáním. Pastva je doporučována od počátku května do října, kosení v průběhu června. Pastva by měla být v nízké intenzitě, v případě větších lokalit mozaikovitá se střídáním ploch mezi roky (totéž pro sečení). Druhá seč není většinou nutná, s ohledem na sušší podmínky na jednotlivých lokalitách. V případě výskytu stabilní populace vičence je nutné zabránit jeho spasení. Podrobný popis vhodného managementu viz biotopy T3.3 a T3.4 v Zásadách péče o nelesní biotopy (Jongepierová in Háková [ed.] et al. 2003). Kód:

6510

Název: Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) Extenzivně hnojené, jedno- až dvojsečné louky s převahou vysokostébelných travin jako je ovsík vyvýšený, psárka luční, trojštět žlutavý, tomka vonná nebo kostřava červená. Osidlují mírně kyselé až neutrální, středně hluboké, mírně suché půdy s dobrou zásobou živin. Variabilita těchto porostů je poměrně široká. Vhodný management je seč dvakrát do roka s odklizením posečené hmoty (pol.května až konec září). Možná je také podzimní pastva, podrobný popis vhodného managementu viz biotop T1 v Zásadách péče o nelesní biotopy (Šerá in Háková [ed.] et al. 2003). Kód:

8150

Název: Středoevropské silikátové sutě Jedná se především o erozí podmíněná stanoviště. Na pohyblivých sutích se vyskytují kromě specifických druhů, jako je tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria) i druhy přesahující ze skalnatých strání nebo lesních lemů. Většinou bez managementu, podle potřeby asanujeme vyřezáním stínících dřevin. Biotop je významný především pro výskyt bezobratlých. Podrobný popis vhodného managementu viz biotop S2B v Zásadách péče o nelesní biotopy (Kotouč & Sádlo in Háková [ed.] et al. 2003). Kód:

40A0*

Název: Kontinentální opadavé křoviny Nízké křoviny s převahou skalníku celokrajného (Cotoneaster integerrimus) jsou obvykle maloplošné, místy vytvářející mozaikovité porosty s okolní vegetací. Z dalších druhů keřů jsou zastoupeny vzácnější růže, místy stromovitého jeřábu muku (Sorbus aria agg.). Porosty jsou vázány na extrémní stanoviště skalních srázů, jejich horních hran, teras a rozsedlin s mělkými, suchými a kamenitými půdami s tvrdým skalním podkladem. Porosty jsou v současné době poměrně stabilní, může je poškodit dlouhodobá pastva. Potenciální ohrožení spočívá především v zarůstání konkurenceschopnějšími dřevinami vlivem eutrofizace, především svídou, trnkou či třešněmi. Odstraňování náletu a zapěstování stabilního okraje křovin je vhodné provádět od pol. října do pol. března. Podrobný popis vhodného managementu viz biotop K4A v Zásadách péče o nelesní biotopy (Sádlo in Háková [ed.] et al. 2003). Společenstva tzv. „bílých strání“ Bílé stráně vznikly na erozních svazích a těžkých půdách. Společenstva tzv. bílých strání jsou tvořena teplomilnými trávníky a lemovými společenstvy keřů s přechodem k lesním společenstvům. Převažují především širokolisté suché trávníky s převahou válečky prapořité. Svůj název tento biotop typický pro České středohoří dostal od barvy místní půdy, která se odkrývá právě díky erozi. Je obohacena erodovaným geologickým podkladem, který je tvořen druhohorními slínitými vápenci, tzv. opukou. Svahy jsou přirozeně erodované, několikrát zde došlo k menším

5

sesuvům půdy a opakované sukcesi svahu. Opakované sesuvy, i sesuvy menšího rozsahu umožňují výskyt konkurenčně slabších druhů či druhů vývojově vázaných na obnažené půdy, např. řady druhů bezobratlých. Díky intenzivnímu výparu a nízké propustnosti substrátu dochází na těchto lokalitách k lokálnímu zasolování či zamokřováni. Na úpatí bílých strání či v přirozených terénních depresích lze pak nalézt druhy halofilní, vlhkomilné i teplomilné. Pro zachování biodiverzity je nutné umožnit opakované sesuvy půdy a zamezit zarůstání těchto lokalit. Vhodná je likvidace křovin mimo vegetační období a mozaikovitá seč se střídáním sečených ploch mezi roky. Možná je také pastva. V případě výskytu stabilní populace vičence je nutné tento kosit po částech v červnu, při pastvě zabránit zvířatům v přístupu k vičenci.

II. 3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětných stanovišť a druhů 40A0 x 6210 Kontinentální opadavé křoviny a polopřirozené suché trávníky se mohou vyskytovat v mozaice. Při zajišťování péče je třeba dodržovat intenzitu tak, aby byla zachována mozaika těchto stanovišť. Nadměrná pastva způsobí poškození křovin a jejich ústup. Do jisté míry je tato vegetace pastvě odolná, nicméně nikoliv absolutně. Naopak nízká intenzita povede k rozšiřování porostů křovin a ústup trávníků. Konfliktu je třeba předejít pravidelným hodnocením pokryvnosti křovin a míry jejich poškozování pastvou. 6210 x modrásek vičencový (Polyommatus thersites) Pro zachování populací modráska vičencového a vhodných biotopů pro potencionální rozšíření kriticky ohroženého modráska ligrusového (Polyommatus damon) je nutné věnovat zvýšenou pozornost porostům vičence. V případě jejich přítomnosti je doporučováno kosení omezit na období června a provést jej vždy maximálně na třetině plochy s vičencem. Pastvě na těchto plochách je nutné zamezit.

II. 4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle zákona 114/1992 Sb. Územní systém ekologické stability (§4 zákona): Není v konfliktu. Obecná ochrana druhů (§5 zákona): Některá navrhovaná opatření zasahují do životních cyklů volně žijících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin. Vliv na populace je u některých druhů pozitivní, u jiných negativní. Navržená opatření nemají potenciál k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí, pokud budou prováděna v přiměřené intenzitě. Ochrana dřevin (§7 a §8 zákona): Před realizací opatření na omezení pokryvnosti dřevin je třeba zajistit povolení orgánu ochrany přírody pro kácení dřevin rostoucích mimo les. Ochrana krajinného rázu (§ 12 zákona): Není v konfliktu. Navržená opatření směřují k udržení typického krajinného rázu. Územní ochrana (část třetí zákona, §14 - §38): PR Písečný vrch – v souladu s plánem péče NPP Kamenná slunce – v souladu s plánem péče

6

II. 5 Využívání lokalit a zhodnocení jeho důsledků pro předmětná stanoviště a druhy Lokality byly historicky využívány k pastvě dobytka. Během 80. let 20. století bylo od pastvy upuštěno a lokality začaly postupně zarůstat. Část pozemků byla kategorizována jako pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL), i když nebyly nakonec zalesněny pro nevhodné podmínky (především sucho). Po r. 2000 byl na některých lokalitách obnoven management, ale pouze maloplošně. Jednalo se nejčastěji o drobné výřezy křovin. Na některých lokalitách byla obnovena pastva (např. Písečný či Odolický vrch). Absence managementu či jeho nedostatečný rozsah mají v řadě případů negativní vliv na předmětná stanoviště a druhy.

II. 6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Tab. 3 Plány péče Název ZCHÚ

Autor

Schválil

Datum schválení

Platnost od – do

NPP Kamenná slunce

Hamerský Roman, Martin Košner

Ministerstvo životního prostředí

12.5. 2006

1.1. 2006 – 31.12. 2015

----

Návrh plánu péče je vypracován pro období 2010 - 2019

PR Písečný vrch

Ing. Václav Křivan, Mgr. Schvalovací proces nebyl v době Filip Lysák, ČSOP Kněžice zpracování dokončen

Tab. 4 Lesní hospodářské plány/lesní hospodářské osnovy Výměra Lesní Období Organizace Nižší Typ Přírodní hospodářský celek LHC/zařizovací platnosti LHP lesního organizční dokumentu lesní oblast / zařizovací obvod obvod v EVL (ha) (LHO) hospodárství jednotka LHP

5 České středohoří

LHC Litoměřice

1.7. 2007 – 31.12. 2016

LHO

5 České středohoří

Zařizovací obvod Louny

1.7. 2007 – 31.12. 2016

Tab. 5 Další dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Název dokumentu

Platnost od

Poznámka

Generel ÚSES Lokální biocentra – Písečný vrch, Odolický vrch, Malý vrch u Třtěna, Libeš, Kamenná slunce, Bílé stráně pod Milou Nadregionální biocentrum (Oblík-Raná) – Mlýnský vrch Nadregionální biokoridor – Libeš, Bílé stráně pod Oblíkem ÚPN SÚ Libčeves

1998

7

ÚP Chožov

2004

ÚP Louny

2010

ÚPN SÚ Raná

1993

ÚP Bečov

2006

ÚP Bělušice

2005

III.

Jednotlivé lokality: charakteristika a návrh managementových opatření III. 1 Obecné zásady managementů

Pastva: na menších lokalitách je vhodná intenzivnější krátkodobá pastva smíšeného stáda ovcí a koz v oplůtcích či s dozorem ovčáka a ovčáckých psů. Větší lokality je vhodné pást extenzivně při nízkém zatížení. Potom je třeba každoročně ponechat bez managementu cca. 15 – 20 % plochy. Nepasené plochy je nutné rotovat. Pastva by měla začínat na začátku vegetačního období s ohledem na dostatečnou krmnou dávku. Při pastvě by mělo dojít k přiměřenému vypasení, kdy průměrná výška porostu bude v rozmezí 5 - 10 cm. V některých případech není na škodu ani vznik větších obnažených ploch bez vegetace (do 5%). Plochy s nízkými křovinami - skalníky by neměly být součástí dlouhodoběji spásaných ploch, občasné disturbance způsobené pastvou by ale neměly být na škodu. Při hromadnějším výskytu nechutných rostlin (pcháče atd., nad 10% rozlohy) by bylo vhodné je redukovat (kosení nedopasků) před jejich vysemeněním. Případný košár bude stanoven každoročně pracovníkem ochrany přírody dle aktuálních vegetačních podmínek, případně je možné během pastvy měnit místo košárování se souhlasem pracovníka ochrany přírody. Místa po košárování je nutné pravidelně kosit po skončení pastvy, aby nedocházelo k šíření nitrofilních druhů. Kosení: jde o vhodný alternativní management, musí být prováděno mozaikovitě, obecně od poloviny června do září, nejlépe během července. Nekosené plochy musí být rotovány. Pokosená hmota by měla být na lokalitě ponechána do vyschnutí. V případě přítomnosti porostů vičence je na těchto plochách vhodné kosení v červnu a max. na 1/3 plochy každý rok. Redukce křovin: Je navrženo redukovat plochy hustších a vzrostlejších křovin směrem k solitérám s nízkou pokryvností a druhovou různorodostí. K vyřezávání by mělo, s ohledem na případné hnízdění citlivějších druhů ptactva, docházet mimo vegetační období nebo v závěru vegetační sezony (září-únor). Na lokalitách, kde dochází k prudkému zmlazování (vlhčí a úživnější stanoviště) je vhodné řezné rány zatřít látkami inhibujícími růst – herbi a arboricidy. Vyřezanou biomasu je možné likvidovat štěpkováním nebo v krajním případě pálením dobře proschlého materiálu. V úvahu připadá i dlouhodobější deponování a ponechání rozpadu ve vybraných místech. Došlo by tak k podpoře saproxylických (vázaných na mrtvé dřevo) druhů hmyzu, a také vzniku mikrostanovišť pro plazy (např. užovka hladká) a další živočichy. Opatření speciální: Místa s výskytem třtiny a dalších nežádoucích dominant by měla být brzy zjara (v případě výskytu stařiny nejprve pokosena) intenzivně pasena. Při kontinuální pastvě je možné již obraženou nebo zasychající třtinu zatraktivnit postřikem roztokem NaCl. Ideálně by měla být třtina pasena celoročně. Při ponechání mezi nedopasky musí být pokosena těsně před vymetáním (červenec). Ohrazení míst proti pastvě: místa s vyšší pokryvností bobovitých či jiných významných živných rostlin (např. vičenec ligrus Onobrychis viciifolia) budou ohrazena po dobu pastevní sezony a před další sezonou by mělo být umístění ohrádek přizpůsobeno aktuálnímu stavu porostů vičence (přemisťovány, zvětšeny). V dlouhodobém horizontu je třeba zajistit, aby vyplocovaná místa nezarůstala a proto je doporučeno 1/3 každoročně kosit.

8

Vypalování: Pokud to legislativa v budoucnu umožní, je možné za příslušných bezpečnostních opatření (ohlášení, zajištění kontroly a pohotovosti, odborná organizace) provést likvidaci hromadící se stařiny vypalováním. To lze vždy pouze na dílčích plochách a mimo plochy výskytu stanoviště 40A0. Monitoring: Všechny managementové aktivity doporučujeme podrobit důkladnému a intenzivnímu monitoringu. Ideálně i se zapojením externistů – odborníků na konkrétní organismy. Výzkum by bylo vhodné naplánovat multioborově s ohledem na nastolenou péči a na základě průběžných výsledků ji případně upravovat. Metodika monitoringu má odpovědět na otázky, zda a do jaké míry prováděný management ovlivňuje populace a porosty předmětů ochrany a zároveň, zda a jak ovlivňuje fenomény chráněné dle obecné a druhové ochrany. Likvidace invazních a expanzivních druhů: V případě výskytu invazního druhu na lokalitě, je vhodné co nejdříve po zjištění výskytu přistoupit k jeho likvidaci způsobem vhodným pro daný druh. Expanzivní druhy je vhodné potlačovat v případě, že významně ovlivní stepní druhy, biotopy, tzn. bude patrná degradace biotopu snížením počtu druhů, pokles populace významných druhů atd..

III. 2 Bílé stráně pod Milou Jižně orientované svahy mezi obcí Milá a Hrádek, cca 1,5km severně od obce Hrádek. Lokalita je tvořena 2 rozdílnými částmi. Jedná se jednak o teplomilné suché širokolisté trávníky, které se zachovaly v dobré kvalitě v místě staršího třešňového a jabloňového sadu. Na druhé části lokality dochází k přirozeným sesuvům a tvorbě „bílých strání“. Z travin zde převažuje válečka prapořitá, místy je doplněna vousatkou prstnatou, kostřavou žlábkatou či třeslicí prostřední. V místech přiléhající k zemědělsky obhospodařovaným plochám je patrný vliv zvýšeného přísunu živin, který dokládá výskyt srhy laločnaté, ovsíku vyvýšeného, jílku vytrvalého či ostřice srstnaté. Traviny doprovází výskyt ostřice chabé (Cx. flacca). Místy jsou trávníky degradovány výskytem třtiny křovištní, které vytváří jednotlivé polykormony. Z bylin se zde vyskytuje šalvěj luční (Salvia pratensis), chrastavec rolní (Knautia arvensis), svízel syřišťový (Galium verum), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), krvavec menší (Sanguisorba minor), jehlice trnitá (Ononis spinosa), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), tolije srpovitá (Medicago falcata), mochna písečná (Potentilla arenaria), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), vzácně divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), hořec brvitý (Gentianella ciliata), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), rozrazil ožankovitý (Veronica teucrium) a zárazy (Orobanche spp.). V okolí bílých stráni bylo v roce 2011 nalezeno několik nor, je vhodné ověřit výskyt sysla obecného v plné sezóně. I když lokalita není příliš vhodná s ohledem na substrát, blízkost lokality Raná výskyt sysla nevylučuje. Západní část lokality je výrazně zarostlá nežádoucími nárosty křovin a dřevin. Trávníky zarůstají především trnkou, svídou a růžemi, ze stromů se zde uplatňuje např. jasan. V nárostech křovin lze předpokládat i výskyt akátu s ohledem na jeho výskyt v přiléhajících lokalitách (Hrádek, Odolický vrch). V těchto nárostech křovin jsou zachovány i ovocné dřeviny, pravděpodobně hrušně, jabloně a meruňky. Bližší určení není známo, protože místy jsou nárosty křovin neprostupné. Z travních porostů jsou místy zachovány porosty s válečkou doplněné přítomností šalvěje luční či hlaváče žlutavého. V horní části lokality je několik kamenných drobných sutí, valů. Je vhodné je zachovat. Myslivecká zařízení v horní části sadu mohou být ponechána, pokud nebude docházet ke vnadění a přikrmování. Tím dochází k degradaci porostů, především hromaděním živin a nadměrnému poškození. Tab. 6 Výskyt významných druhů rostlin a živočichů Název druhu

Četnost/ aktuální pozorov ání

Nároky druhu

Stupeň ohrožení, dle vyhlášky 395/92 Sb. (§) nebo příslušného červeného seznamu

poznámka

Hlaváček jarní

Hojně, cca 100 trsů

Stepní stanoviště bez souvislých porostů křovin, mezernaté trávníky

Ohrožený druh,

Jižní část (dolní) svahu

(Adonis vernalis)

§3

9

Divizna brunátná

Okolí bílých strání

2 ks

§3

(Verbascum phoeniceum) Hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris)

Ohrožený druh,

roztrouš eně

Stepní stanoviště bez souvislých porostů křovin

Ohrožený druh, §3

Roztroušeně v rámci celé lokality

Popis optimálního způsobu využívání: Primárně je pro území nejvhodnější péčí pastva, především s ohledem na svažitost terénu. Pro zvýšení biodiverzity by 1 - 2 roky pastva měla být intenzivnější, aby byl urychlen rozklad nahromaděné stařiny a mohlo dojít k obnově bylin ze semenné banky. Další roky intenzita pastvy bude stanovena na základě aktuálních klimatických podmínek + mírou ponechání nedopasků. Intenzita by měla být stanovena výškou spaseného porostu (vhodná výška porostu po pastvě 520 cm). Žádoucí je ponechání cca 10-30% nespaseného porostu s ohledem na bezobratlé. Pastva by měla začínat na začátku vegetačního období s ohledem na převažující válečku, která je od června pro ovce neatraktivní. Po stabilizaci porostu pastva může probíhat 1x2 roky, dle hromadění biomasy. Pokud se v porostu objeví vyšší podíl úzkolistých trav, trsnatých druhů a bylin, lze snížit intenzitu nebo zvýšit interval pastvy. Ve fytocenologickém snímku by mělo být cca 20-30 druhů. Náhradní management: V případě absence pastvy je možné (nikoliv ideální) provádět pravidelné kosení 1x ročně, dle obrůstu, s ponecháním nepokosených částí na min. 25%. Části přiléhající k zemědělským pozemkům je vhodné kosit 2x ročně. Polohu nepokosených částí je nutné přesouvat, jejich část (10% z opatření) je třeba ponechat do následující sezony pro přezimování nejrůznějších vývojových stádií hmyzu. Pokosenou biomasu by bylo žádoucí deponovat v kontrolovaných kompostech (úpatí svahů, podél cest apod.), nejlépe v depresích. Z opatření budou profitovat aestivující (stabilnější klima) nebo zimující (vyšší teplota substrátu) obojživelníci a plazi. Pokud by se biomasa začala hromadit, je možné ji kompostovat nebo pálit přímo v lokalitě na místech určených pracovníkem CHKO. S ohledem na svažitost kosení by mělo probíhat ručně, křovinořezem, odstranění biomasy – ruční vyhrabání a odstranění biomasy ze stepních trávníků nejdéle 2 týdny od pokosení. Opatření asanační: Je navrženo redukovat nežádoucí nárosty křovin směrem k solitérám s nízkou pokryvností a druhovou různorodostí (nejlépe i s různou fenologií kvetení). K vyřezávání by mělo, s ohledem na případně hnízdění citlivějších druhů ptactva, docházet mimo vegetační období nebo v závěru vegetační sezony (září-únor). Vyřezanou biomasu je vhodné likvidovat štěpkováním a odvozem štěpky mimo lokalitu. Pálení je možné na místech určených pracovníkem CHKO. V úvahu připadá i dlouhodobější deponování a ponechání rozpadu ve vybraných místech. Došlo by tak k podpoře saproxylických (vázaných na mrtvé dřevo) druhů hmyzu, a také vzniku mikrostanovišť pro plazy (např. užovka hladká) a další živočichy. Při vyřezání by neměl být dotčen ochranný val několik m široký, který oddělí okolní obhospodařované lokality od stepních porostů. Budou tím zajištěny souvislé pásy křovin pro hnízdící ptactvo. Následující rok po vyřezání křovin by mělo dojít k redukci výmladků – intenzivní pastvou koz nebo ručním sečením. V případě potřeby zásah opakovat i následující rok. Zařazení do dotačních titulů: vhodné:

ANO

doporučený management:

PASTVA BEZ KOSENÍ NEDOPASKŮ KOMBINACE SEČ + PASTVA

10

Tab.7 Návrh managementových opatření na Bílých stráních pod Milou Název opatření

I

Pastva– likvidace výmladků

Plocha, na které je opatření navrženo a dlouhodobý cíl péče

Podrobnější specifikace navrhovaného opatření

Plocha 1 po vyřezání Nátlaková pastva smíšeným stádem ovcí a koz, převažující náletu, 2 a 3 podíl ve stádu mají kozy. v prvním roce pastvy

Vhodný Kalendář pro interval management za rok

Stručné odůvodnění opatření

Rozsah opatření

Podpora stepních druhů otevřených trávníků. Podpora předmětů ochrany 6210.

16,5 ha

1

1.4.-31.10.

Podpora druhově bohatých suchých trávníků a řady druhů vázaných na cílový typ stanovišť, zachování příznivého stavu předmětu ochrany 6210.

16,5 ha

1

1.5.-10.12.

Plocha č. 1:

1

1. 9. - 28. 2.

1

31.10. – 28.2.

Omezit opětovné zarůstání suchých trávníků. II

Pastva

Plocha 1, 2, a 3

Pastva smíšeného stáda ovcí a koz s dozorem ovčáka a ovčáckých psů.

Zvýšení biodiverzity suchých trávníků. Nedopasky odstraňovat pouze v případě rozvoje nežádoucích pastevních plevelů, pokud jejich pokryvnost přesahuje 10%. Dohled při pastvě, zamezit poškození ovocných dřevin. Náhradní management: V případě nezajištění pastvy je vhodné tento zásah nahradit kosením dostupných pozemků v průběhu června a odklizením biomasy po usušení. Pokosené plochy mohou být v následující části sezony opět přepásány. III

Vyřezávání nežádoucích nárostů křovin

Plocha 1 – téměř souvislé porosty Plochy 2 a 3 – roztroušené porosty

Popis vyřezání viz kap. III. 1 Použití arboricidů je nutné zvážit s ohledem na následný typ hospodaření, zda budou pozemky zařazeny do ekologického zemědělství.

Podpora předmětu ochrany 6210 a řady druhů motýlů, obnova pastvin.

Obnova pastvin a stepních trávníků.

9,2 ha Plocha č. 3: 4 ha Plocha č.2: 3,2 ha

IV

Likvidace výmladků

Mechanická likvidace výmladků, které nebyly omezeny Podpora biotopu 6210 pastvou – pokosení křovinořezem a odstranění dřevní hmoty. Zamezit opětovnému Po první pastvě a odstranění silné vrstvy stařiny může dojít i ke zarůstání. zkrácení pařízků po vyřezání náletu. Plocha 1, 2 a 3

16,5 ha

11

Obr. 1. Zákres managementových opatření na Bílých stráních pod Milou

12

III. 3 Bílé stráně pod Oblíkem I, II Bílé stráně pod Oblíkem I tvoří terénní stupeň zhruba 1,5 km jižně od úpatí Oblíku. Na úzké 530 m dlouhé stráni dochází k přirozeným sesuvům, obnažení podkladu a tvorbě bílých strání. Nachází se zde úzkolisté kavylové a širokolisté stepní trávníky s výskytem řady zvláště chráněných druhů (Tab.7). Dále zde roste např. bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), zlatovlásek obecný (Linosyris vulgaris), kavyl Ivanův (Stipa pennata), čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis), len tenkolistý (Linum tenuifolium), bradáček vejčitý (Listera ovata), hadí mord šedý (Scorzonera cana). Fauna bezobratlých je prozkoumána nedostatečně, vyskytuje se zde např. ostruháček kapinicový (Satyrium acaciae) či ostruháček trnkový (Satyrium spini). Jde o významnou lokalitu z hlediska ochrany modráska ligrusového (Polyommatus damon), jehož jedna z posledních českých populací žije na bílých stráních pod Ranou (1, 7 km). Bílé stráně pod Oblíkem I vzhledem k hojnému výskytu vičence (živná rostlina modráska ligrusového) představují vhodnou lokalitu pro vytvoření metapopulace tohoto druhu či jako „nášlapný kámen“ při jeho migraci. Proto je nutné na populaci vičence brát ohled při plánování managementu a vždy kosit či pást pouze část lokality. V současnosti je zde modrásek ligrusový zastoupen modráskem vičencovým (Polyommantus thersites). Bílé stráně pod Oblíkem II představují spíše než bílé stráně se sesuvy menší vyvýšenou stepní kupku obklopenou intenzivně obhospodařovanými poli. Nachází se 370 m jižně od Bílých strání pod Oblíkem I. Zastoupeny jsou suché trávníky s druhy jako je kavyl Ivanův (Stipa pennata), kozinec dánský (Astragalus danicus), divizna fialová (Verbascum phoeniceum), hořeček brvitý (Gentianella ciliata), pelyněk pontický (Artemisia pontica), záraza bílá (Orobanche alba) a zlatovlásek obecný (Aster linosyris). Fauna je prakticky neznámá, bude však podobná fauně nedalekého Oblíku, i když vzhledem k malé velikosti bude značně ochuzená. Tento předpoklad dokládá nález zvláště chráněného chrobáka ozbrojeného (Odonteus armiger). Z obratlovců zjištěna ještěrka obecná (Lacerta agilis) a koroptev polní (Perdix perdix). Tab. 8 Výskyt významných druhů rostlin a živočichů Název druhu

Lokalita

Nároky druhu

Ohroženost, dle vyhlášky 395/92 Sb. (§) nebo příslušného červeného seznamu

I

stepní trávník

SO

I

otevřený trávník

SO

I

otevřený trávník

SO

I

stepní trávník

SO

I, II

stepní trávník

SO

I

stepní trávník

O

I

husté porosty vičence

VU

Nosatec (Mogulones andreae)

I

voskovka Cerinthe minor

VU

Chrobák ozbrojený (Odonteus armiger)

I, II

stepi, pastviny

EN, O

hlaváček jarní (Adonis vernalis) kavyl tenkolistý (Stipa tirsa) kavyl sličný (Stipa pulcherrima) koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) kozinec rakouský (Astragalus austriacus) Hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris) modrásek vičencový (Polyommatus thersites)

poznámka

--------Atraktivní při pastvě pro zvířata, v případě potřeby vyplotit --Živná rostlina vičenec monofág na Cerinthe minor

Lokalita: I – Bílé stráně pod Oblíkem I, II- Bílé stráně pod Oblíkem II, Ohroženost dle červených seznamů (Farkač et al. 2005, Grulich 2012): CR – druh kriticky ohrožený, EN – druh ohrožený, VU – druh zranitelný, LR - druh vyžadující další pozornost, NT – druh téměř ohrožený, C2 – druh silně ohrožený, , C3 – druh ohrožený, C4a – vzácnější druh vyžadující pozornost. Ohroženost dle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb.: KO – druh kriticky ohrožený, SO - druh silně ohrožený, O - druh ohrožený.

13

Popis optimálního způsobu využívání: Pastva představuje nejvhodnější péči. Intenzita by měla být stanovena výškou spaseného porostu (vhodná výška porostu po pastvě 5-20cm). S ohledem na bezobratlé je nutno na BS I zajistit pastvu mozaikovitou, z technických důvodů se jeví nejvhodnější každý rok pást max 1/3 plochy určené pro pastvu vymezenou oplůtky. Nepasené plochy je nutné mezi roky rotovat. Vhodná je extenzivní pastva nízkým počtem zvířat, ale vzhledem k rozloze lokalit je možné také krátké přepasení větším počtem ovcí a koz. Na BS II je vhodné pastvu omezit na jarní či podzimní měsíce tak, aby zvířata nezpůsobila škodu na poli během přístupu na lokalitu (a vzhledem k riziku útěku na pole). Před zásahy je nutné konzultovat přístup na lokalitu s majitelem okolních zemědělských pozemků. Náhradní management: Alternativu k pastvě představuje kosení 1x ročně, dle obrůstu, s ponecháním nepokosených částí na min. 50%. Pokosenou biomasu by je nutné nechat na lokalitě do vyschnutí, poté ji vyhrabat a odvézt, možné je také ji deponnovat v kontrolovaných kompostech (především BS I), nejlépe v depresích. Z opatření budou profitovat aestivující (stabilnější klima) nebo zimující (vyšší teplota substrátu) obojživelníci a plazi. Je nutné předejít nadměrnému hromadění biomasy. Opatření asanační: Cílem managementu je zabránění sukcese a udržení otevřeného stepního trávníku a bílých strání. Proto je nutné redukovat křoviny a křovinaté lemy u BS I a zmlazující křoviny uvnitř stepních ploch. Ponechány mohou být pouze solitérní vzrostlé keře jako úkryt pro bezobratlé a ptáky. K vyřezávání by mělo, s ohledem na případně hnízdění ptactva, docházet mimo vegetační období nebo v závěru vegetační sezony (září-únor). Vyřezanou biomasu je vhodné likvidovat štěpkováním a odvozem štěpky mimo lokalitu. V úvahu připadá i dlouhodobější deponování menšího množství hmoty a ponechání rozpadu ve vybraných místech. Došlo by tak k podpoře saproxylických (vázaných na mrtvé dřevo) druhů hmyzu, a také vzniku mikrostanovišť pro plazy (např. ještěrka obecná) a další živočichy. Dotčen by neměl být lem křovin, který prakticky po celém obvodu chrání BS I před možnými vlivy plynoucími z intenzivního hospodaření na okolních polích (především hnojení a postřiky). Budou tím také zajištěny souvislé pásy křovin pro hnízdící ptactvo. Další specifická opatření: Vzhledem k nutnosti chránit živné rostliny bezobratlých před úplným spasením, je navržené na BS I instalovat oplůtky, které zabrání zvířatům vstupu na část lokality. Zařazení do dotačních titulů: vhodné:

ANO


PASTVA BEZ KOSENÍ NEDOPASKŮ SEČ

14

Tab. 9 Návrh managementových opatření na Bílých stráních pod Oblíkem I a II Název opatření

I

Pastva


Plocha 3, 6 (BS I),7 (BS II) Příznivý stav stepních trávníků, zamezení opětovného zarůstání


V případě plochy 3 nutno pást max 1/3 plochy, a to do 15.5., do zbytku zamezit zvířatům přístup pomocí oplůtků. Nedopasky odstraňovat pouze v případě rozvoje nežádoucích pastevních plevelů, pokud jejich pokryvnost přesahuje 10%. Náhradní management: je možné tento zásah nahradit kosením v průběhu června a odklizením biomasy po usušení.


Podpora stepních druhů otevřených trávníků, např. modráska vičencového. Podpora předmětů ochrany 6210

Rozsah opatření

2,7 ha


1

Pastva: Plocha 3:1.4.15.5. Plochy 6 a 7:1.4.-31.10 Seč: 1.6. - 30.6.

II

Vyřezávání

Plocha 3 (BS I),7 (BS II) Zamezení zarůstání stepních trávníků

III


Plocha 3 (BS I),7 (BS II)

Popis vyřezání viz kap. III. 1. Důležité je především zastavit zpětnému šíření křovin z křovinatých lemů BS, případně tyto lemy v některých místech redukovat.


1,6 ha

1/5

1. 9. - 28. 2.

Mechanická likvidace výmladků, které nebyly omezeny pastvou

Podpora biotopu 6210

0,8 ha

1

1. 9. - 28. 2.

Zamezit zarůstání IV

Instalace oplůtků Plocha 4 a 5

Instalace oplocení jako prevence spasení živných rostlin pro motýly – opatření je nutné, pokud bude lokalita BS I pasena

Podpora předmětu ochrany 6210 a řady druhů motýlů

0,1ha

1

1.4. – 15.5.

VI

Bez zásahu

Vhodná je pouze redukce pásu v případě samovolného rozšiřování

Ochrana stepních trávníků

2 ha

-

-

Plocha 1,2 Ponechání ochranného pásu mezi polem a BS

15

Obr. 2. Zákres managementových opatření na Bílých stráních pod Oblíkem I a II

16

III. 4 Kamenná slunce Jde o dva nízké bezlesé pahorky 0,5km JV od obce Hnojnice. Na území se nachází Národní přírodní památka Kamenná slunce - celostátně unikátní geologická lokalita. Jižní svah, dříve využívaný jako obecní lom, je částečně odtěžený. Jsou zde zřetelná „kamenná slunce“ – jejich středy tvoří úlomky hornin, které během sopečné exploze napadaly do horkého popela. Vzhledem k jeho vyšší teplotě došlo k rozpukání a vzniku těchto paprsčitých útvarů. Jedná se o jedinečný doklad explozivního vulkanismu. Na pahorcích je přítomna vegetace stepního rázu (úzkolisté a širokolisté suché trávníky, bazifilní vegetace efemér a sukulentů na skalkách). Místní květena zahrnuje např. len rakouský (Linum austriacum), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus), a k. rakouský (A. austriacus), čistec přímý (Stachys recta), silenka ušnice (Solene ottis), rýt žlutý (Reseda lutea), vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa), třezalka ozdobná (Hypericum elegans). Křoviny jsou velmi plošně omezené. Zachovala se zde významná fauna bezobratlých, ačkoliv byly zatím provedeny pouze orientační průzkumy. Prokázán byl výskyt modráska východního (Pseudophilotes vicrama) a soumračníka proskurníkového (Pyrgus carthami). Z brouků se zde můžeme vzácně setkat s reliktním střevlíkem Notiophilus laticollis, psamofilním drabčíkem Bisnius nitidulus a vrubounem Euheptaulacus villosus (VU), z rovnokřídlých zde žije saranče slámová (Euchorthippus pulvinatus). Z hlediska obratlovců se jedná o méně atraktivní území a to především z hlediska jeho velikosti. Pozorován zde byl moták pochop (Circus aerigunosus), kukačka obecná (Cuculus canorus), koroptev polní (Perdix perdix), křepelka polní (Coturnix coturnix), bramborníček černohlavý (Saxicola torguata) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra). Významné hnízdiště skřivana polního (Alauda arvensis) a strnada lučního (Emberiza calandra). Ze savců je zde jednoznačně nejvýznamnější biotop pro křečka polního (Cricetus cricetus) Z plazů se zde vyskytuje užovka hladká (Coronella austriaca), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Tab. 10 Výskyt významných druhů rostlin a živočichů Název druhu

Nároky druhu


kozinec rakouský (Astragalus austriacus)

Stepní trávník

SO

kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus)

Stepní trávník

SO

kavyl sličný (Stipa pulcherrima) koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) třezalka ozdobná (Hypericum elegans) Modrásek východní (Pseudophilotes vicrama)

Stepní trávník

SO

Stepní trávník, rozrušované plochy usnadňují klíčení Stepní trávník

SO

Rozrušení drnu podporuje klíčivost semen

SO

------

Stepní trávník s mateřídouškou – živná rostlina

EN

Výskyt mateřídoušky lze podpořit rozvolněním trávníku s holými ploškami -------

vyklenutec (Porcinolus murinus) strnad luční (Emberiza calandra) křepelka polní (Coturnix coturnix) křeček polní (Cricetus cricetus)

EN Hnízdí 2x ročně na zemi – nesnáší intenzivní hospodaření

poznámka

Atraktivní při pastvě pro zvířata, v případě potřeby vyplotit Atraktivní při pastvě pro zvířata, v případě potřeby vyplotit ------

KO

při zjištění hnízdění vhodné omezit pastvu (např. vyplotit)

SO

Hnízdí na zemi – nesnáší intenzivní hospodaření

SO

-------

Ohroženost dle červených seznamů (Farkač et al. 2005, Grulich 2012): CR – druh kriticky ohrožený, EN – druh ohrožený, VU – druh zranitelný, LR - druh vyžadující další pozornost, NT – druh téměř ohrožený, C2 – druh silně ohrožený, , C3 – druh ohrožený, C4a – vzácnější druh vyžadující pozornost. Ohroženost dle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb.: KO – druh kriticky ohrožený, SO - druh silně ohrožený, O - druh ohrožený.

17

Popis optimálního způsobu využívání: Nejvhodnějším managementem je extenzivní pastva menším množstvím zvířat. Vzhledem k velikosti lokality lze i intenzivněji přepást v kratší době. Je vhodné ponechat alespoň 25% plochy bez pastvy a tyto plochy meziročně rotovat. Bude tak zajištěna přítomnost nektaronosných rostlin pro bezobratlé živočichy. Alternativně je možné kosení s odvozem sena mimo lokalitu. Posečená biomasa však musí být sušena na místě. Opatření asanační: Aby bylo zabráněno zarůstání trávníku hlohy, šípky a šeříkem, je vhodné redukovat křoviny. V současné době však toto riziko není vysoké a je proto navržena pouze mírná redukce a případná likvidace výmladků, pokud tyto nebudou dostatečně potlačeny pastvou. K vyřezávání by mělo, s ohledem na případně hnízdění ptactva, docházet mimo vegetační období nebo v závěru vegetační sezony (září-únor). Vyřezanou biomasu je vhodné likvidovat štěpkováním a odvozem štěpky mimo lokalitu. Další specifická opatření: Plochy s hustými porosty živných rostlin je možné v případě pastvy ohradit oplůtky. Zařazení do dotačních titulů: vhodné:

ANO


PASTVA BEZ KOSENÍ NEDOPASKŮ SEČ

18

Tab. 11 Návrh managementových opatření na Kamenných sluncích

Název opatření

I

Pastva


Plochy 1 a 2 Příznivý stav stepních trávníků, zamezení opětovného zarůstání

II

Vyřezávání

Plochy 1 a 2 Zamezení zarůstání stepních trávníků

III


Plochy 1 a 2 Zamezit zarůstání stepních trávníků


Pastva smíšeného stáda ovcí a koz s dozorem ovčáka a ovčáckých psů. Nedopasky odstraňovat pouze v případě rozvoje nežádoucích pastevních plevelů, pokud jejich pokryvnost přesahuje 10%.


Rozsah opatření

Vhodný interval za rok

Kalendář pro management

Podpora stepních druhů otevřených trávníků. Podpora předmětů ochrany 6210

0,8 ha

1

Pastva: 1.4.-31.10. Seč: 1.6. - 30.6.

Náhradní management: je možné tento zásah nahradit kosením v průběhu června a odklizením biomasy po usušení. Pokosené plochy mohou být v následující části sezony opět přepásány. Popis vyřezání viz výše a kap. III. 1. Výrazně omezit nebo zcela eliminovat rozrůstající se porost nevhodně vysazeného šeříku.


0,8 ha

1

1. 9. - 28. 2.

Mechanická likvidace výmladků, které nebyly omezeny pastvou, pokosení bodově křovinořezem.

Podpora biotopu 6210

0,8 ha

1

1. 9. - 28. 2.

19

Obr. 3. Zákres managementových opatření na Kamenných sluncích

20

III. 5 Libeš Lokalita se nachází cca 500 západně od obce Želkovice. Vrch Libeš (404 m n.m.) je neovulkanickým sukem tvaru dokonalého kužele, ve vrcholových částech nízké skalky, mrazové sruby, na svazích balvanové proudy,významná součást Kostomlatského středohoří. Vrch je ve spodní části zalesněný, přechází ve skály a skalní výstupy na vrcholu. Porosty ve spodní části (podél Suchého potoka) jsou tvořeny jeho doprovodným porostem s jasanem, vrbou a olší, ve svazích pak dubohabřinami s KL, DB, LP a JS, na sv. též vtroušeně smrk a modřín. Jedná se o svažitý terén, mozaiku různě mělkých půd a skalních útvarů při vrcholu kopce. Kamenitá step je lemována lesním porostem, z části s přirozenou skladbou dřevin. V lesním porostu nejsou vysazeny nepůvodní druhy dřevin, které by mohly ohrozit stepní biotopy. Na skalních výchozech můžeme nalézt nízké teplomilné keře s výskytem skalníku. Porosty jsou ohroženy především šířením růží a třešní. Na skalních výchozech a v jejich okolí můžeme nalézt kostřavu sivou a několik druhů rozchodníku. Travní porosty jsou tvořeny především v jihozápadní části kopce a s převažující trsnatou kostřavou valiskou. V dolní části lokality přechází v širokolisté trávníky s dominancí valečky prapořité a také k přirozené erozi a tvorbě „bílých strání“. Mezi nejvýznamnější druhy patří kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus) a k. rakouský (A. austriacus), kavyl Ivanův (Stipa pennata), pelyněk pontický (Artemisia pontica), ostřice drobná (Carex supina), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), trýzel škardolistý (Erysimum crepidofolium), žluťucha menší (Thalictrum minus), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus). Při vrcholu kopce se na skalních útvarech rozrůstá skalník celokrajný (Cotoneaster integerrima), místy je zde kostřava sivá (Festuca pallens) a kavyl vláskovitý (Stipa capillata). Bílé stráně mají rozvolněnou vegetaci, je patrná silná přirozená eroze. Porost není zapojený. Část bílých strání je silně zarostlá zmlazující svídou a ptačím zobem. Z území není známý jediný konkrétní údaj o výskytu chráněného nebo jinak významného druhu bezobratlého živočicha, ale z charakteru lokality vyplývá, že bude osídlena standardní faunou stepi a lesostepi, a tím pádem také chráněnými druhy. Management (odkřoviňování, pastva) je pro udržení lokality ve stavu příznivém pro jejich trvalý výskyt nezbytná. Značný potenciál mohou mít velké vrby u Suchého potoka (možný výskyt páchníka hnědého (Osmoderma barnabita). Z obratlovců zde byla zjištěna užovka obojková (Natrix natrix), ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis), ropucha obecná (Bufo bufo), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), pozorován krahujec obecný (Accipiter nisus). Tab. 12 Výskyt významných druhů rostlin a živočichů Název druhu

Četnost/ aktuální pozorov ání

Nároky druhu


poznámka

kavyl Ivanův (Stipa pennata)

Stepní trávník

O

---

Kozinec rakouský

Celé území, bezlesí

SO

---

stepní trávník

O

---

Ještěrka obecná (Lacerta agilis)

Celé území, bezlesí

SO

---

Užovka obojková (Natrix natrix),

Stinné části navazující na les

O

---

(Astragalus austriacus) Hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris)

21

Popis optimálního způsobu využívání: Vhodným managementem je pravidelné kosení s odvozem sena mimo lokalitu. Posečená biomasa však musí být sušena na místě. Výhledově je možné zavést na lokalitě pastvu menším množstvím ovcí a koz. Vzhledem k velikosti lokality lze i intenzivněji přepást v kratší době. Je vhodné ponechat alespoň 25% plochy bez pastvy a tyto plochy meziročně rotovat. Bude tak zajištěna přítomnost nektaru pro bezobratlé živočichy. Opatření na PUPFL: Plochy 1 a 2 jsou navrženy na PUPFL, kategorie lesa ochranného (překryv s kategorií lesa zvláštního určení), plochy jsou evidovány jako bezlesí. Rozhodnutím krajského úřadu Ústeckého kraje byl stanoven odchylný způsob hospodaření – udržování bezlesí s ponecháním vzrostlých stromů. Opatření asanační: Aby bylo zabráněno zarůstání trávníku hlohy, trnkou, svídou, šípky a třešněmi, je vhodné redukovat křoviny. V současné době se nejrychleji šíří svída a to především v oblasti bílých strání. Je důležitá likvidace výmladků následující rok po zásahu, pokud tyto nebudou dostatečně potlačeny pastvou. K vyřezávání by mělo, s ohledem na případně hnízdění ptactva, docházet mimo vegetační období nebo v závěru vegetační sezony (září-únor). Vyřezanou biomasu je vhodné likvidovat štěpkováním a odvozem štěpky mimo lokalitu. Další specifická opatření:

nejsou navrhována

Zařazení do dotačních titulů: vhodné:

NE


----

22

Tab. 13 Návrh managementových opatření na Libeši Název opatření

I

Kosení

Plocha a dlouhodobý cíl péče

Plocha 1 a 2


Ruční kosení s odklizením biomasy po usušení.

Vyřezávání

Plocha 1 a 2 Zamezení zarůstání stepi

III


Plocha 1 a 2 Udržení příznivého stavu stepních trávníků

Rozsah opatření



1 ha

Popis vyřezání viz kap. III. 1. Neponechávat dřevní hmotu na sutích v dolních částech bezlesí. Při vyřezávání nesmí být porušeny porosty skalníku.


1 ha

1

1.10.-28.2.

Je vhodné po vyřezání každoročně likvidovat výmladky také mechanicky, především zmlazující svídu a trnky. Zvýšená sazba – kamenitý terén. Později je možné zásah opakovat 1 x 3 roky.


1 ha

1

1.10.-28.2.

Podpora stepních Alternativním managementem je pastva smíšeného stáda trávníků ovcí a koz s dozorem ovčáka a ovčáckých psů. Nedopasky odstraňovat pouze v případě rozvoje nežádoucích pastevních plevelů, pokud jejich pokryvnost přesahuje 10%. Zamezit pohybu stáda v navazujících lesních porostech. II


1

červenec – září (pastva od 15.4. do 15.10.)

23

Obr. 4. Zákres managementových opatření na Libeši

24

III. 6 Malý vrch u Třtěna Pod tímto názvem je zahnuta lokalita sestávající se z tzv. Velkého vrchu (Syslík) a Malého vrchu u Třtěna. Jde o vrch kuželovitého tvaru nad obcí Třtěno s nadmořskou výškou 285 m a na něj nepřímo navazující návrší (samotný Malý vrch). Vršky jsou od sebe vzájemně odděleny úzkým pruhem pole. Severovýchodní strana Syslíku je pokryta hustým a jen obtížně průchodným lesním porostem. Jihozápadní svah zaujímá rozsáhlá stepní louka s obnaženými plochami v dolní části v podobě bílých strání a slanisek (výskyt kriticky ohroženého jitrocele přímořského). Na vrcholu kopce a pod jeho severním okrajem se nachází několik prohlubní a plošin, které jsou s největší pravděpodobností pozůstatkem dávné lidské činnosti (lomy, odkryvy). Z literatury je lokalita známa jako jedno z nalezišť pyropu, českého granátu. Také jihovýchodní stráň Malého vrchu hostí stepní společenstva včetně společenstev bílých strání. Vegetace stepních trávníků je druhově bohatá, vyskytuje se zde např. len rakouský (Linum austriacum), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), kozinec dánský (Astragalus danicus), kozinec bezlodyžný (A. exscapus), k. cizrnovitý (A. cicer), k. rakouský (A. austriacus), pelyněk pontický (Artemisia pontica), vlnice chlupatá (Oxytrophis pilosa), koniklec luční (Pulsatilla pratensis), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), kavyl vláskovitý (Stipa capilata), kavyl Ivanův (S. pennata), oman vrbolistý (Inula salicina), strdivka sedmihradská (Melica transsilvatica), záraza bílá šalvějová (Orobanche alba subsp. major), dále len tenkolistý (Linum tenuifolium), třezalka ozdobná (Hypericum elegans), ostřice žitná (Carex secalina) a jitrocel přímořský (Plantago maritima). Jedna z mála lokalit hadího mordu šedého (Podospermum canum) v Čechách (Malý a Velký vrch). Z denních motýlů zde byli zjištěni např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), soumračník žlutoskvrnný (Thymelicus acteon), ostruháček trnkový (Satyrium spini) a modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis). Na Velkém vrchu byl zaznamenán výskyt reliktního stepního střevlíka Harpalus politus. Z obratlovců zjištěno hnízdění ťuhýka obecného (Lanius collurio). Tab. 14 Výskyt významných druhů rostlin a živočichů Název druhu

Nároky druhu

kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus)

Stepní trávník

SO, C2

Stepní trávník

SO, C3

Slané v létě vysychavé louky

KO

střevlíka Harpalus politus

Stepní trávník

NT

soumračník žlutoskvrnný (Thymelicus acteon)

Křovinaté stepní stráně

EN

kozinec rakouský (Astragalus austriacus) jitrocel přímořský (Plantago maritima)


poznámka

---

--Konkurenčně slabý druh, dozrávání semen koncem září.


25

Popis optimálního způsobu využívání: Vhodným managementem je pastva smíšeným stádem ovcí a koz. Pokud nebude stádo smíšené nebo pastevní tlak dostatečný, je nutné likvidovat výmladky mechanicky. Management bude upraven v případě zjištění druhů vyžadující specifický management. Nedopasky, kromě pastevních plevelů nad 10% pokryvnosti, není nutné likvidovat. Pastva by měla probíhat s nízkou intenzitou a mozaikovitě. Nepasené plochu musí být mezi roky střídány. Opatření asanační: Odstranění nežádoucích nárostů křovin, likvidace dřevní hmoty štěpkováním. Následující 1 - 2 roky je nutná likvidace výmladků. Při vyřezání křovin by měl být zachován ochranný lem křovin, který navazuje na ornou půdu. Lem nejen chrání stepní porosty před použitými chemickými prostředky, ale také může usnadnit pohyb stáda po lokalitě a především omezit jejich přístup na blízká pole. Další specifická opatření: Vzhledem k přítomnosti slanisek a na ně vázaných zvláště chráněných druhů je nutné předejít přílišnému rozdupání těchto ploch pasoucími se zvířaty. Pokud bude probíhat volná pastva, může se ukázat jako vhodné tato místa vyplotit. Zařazení do dotačních titulů: vhodné:

ANO


PASTVA BEZ KOSENÍ NEDOPASKŮ, SEČ

26

Tab.15 Návrh managementových opatření na Malém vrchu u Třtěna Název opatření

I

Pastva



Pastva smíšeného stáda ovcí a koz s dozorem ovčáka a ovčáckých psů. Plochy 3 a 4 max. 1/3 rozlohy (ochrana Podpora stepních vičence). trávníků Nedopasky odstraňovat pouze v případě rozvoje nežádoucích pastevních plevelů, pokud jejich pokryvnost přesahuje 10%. Zvýšený dohled při pastvě, zamezit úniku stáda na sousední pole a louky a přílišnému narušení slanisek. Plocha 1,2,3 a 4


Rozsah opatření

Podpora stepních druhů otevřených trávníků, modráska vičencového. Podpora předmětů ochrany 6210

7 ha


1

1,2: 1.4.30.10. 3,4: 1.4.-15.5.

V případě nedostatečné kapacity pro pastvu je možné tento zásah doplnit kosením v průběhu června a odklizením biomasy po usušení (v případě ploch 3 a 4 max. 1/3 rozlohy). Pokosené plochy mohou být v následující části sezony opět přepásány. II

Vyřezávání

Plocha 1, 2, 3 a 4 Popis vyřezání viz kap. III. 1. Ponechány by měly být především křoviny oddělující stepní svahy od sousedních Zamezit polí a vzrostlé solitéry. Na ploše 2 zásah v minimální zarůstání stepi intenzitě.


7 ha

1

1.10.-28.2.

III


Plocha 1, 2, 3 a 4 Pokud nebude tlak pastvy dostatečný, je vhodné po vyřezání každoročně likvidovat výmladky mechanicky Příznivý stav křovinořezem. stepních trávníků


7 ha

1

1.10.-28.2

27

Obr. 5. Zákres managementových opatření na Malém vrchu u Třtěna

28

III. 7 Mlýnský vrch Lokalita menšího rozsahu, izolovaná od blízkého Šibeníku, je zcela obklopena ornou půdou. Mlýnský vrch dosahuje 336 m.n.m., nachází se cca 750 m jižně od obce Libčeves. Severní část lokality a také částečně východní strana je silně zarostlá porostem jasanu, cca 40 let starého. Na něj navazují silné nárosty hlohu, šípků a trnek. Na jižní části je míra zarůstání nižší, cca 30% plochy. Zde se zachovala druhově bohatá vegetace stepních trávníků, vyskytuje se zde např. kozinec rakouský (Astragalus austriacus), kavyl Ivanův (S. pennata), hlaváček letní (Adonis aestivalis), hlaváček jarní (Adonis vernalis), kostřava walliská (Festuca valesiaca), černýš rolní (Melampyrum arvense), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), lněnka lnolistá (Thesium linophyllon) a divizna sápovitá (Verbascum phlomoides). V dolní části svahu najdeme porosty ovsíku vyvýšeného. Není známý jediný konkrétní údaj o výskytu chráněného nebo jinak významného druhu bezobratlého živočicha. Je možné předpokládat značnou podobnost s faunou blízkých Křížových vršků a Šibeníku. V jižní části vrcholku se nachází jezevčí hrad. Tab. 16 Výskyt významných druhů rostlin a živočichů Název druhu

Nároky druhu


poznámka

kozinec rakouský (Astragalus austriacus)

Stepní trávník

SO

kavyl Ivanův (Stipa pennata) hlaváček jarní (Adonis vernalis)

Stepní trávník

O

Při vyšší pastvě je vhodné husté trsy vyplotit, atraktivní pro ovce -

Stepní trávník

SO

Nutné sledovat početnost


Popis optimálního způsobu využívání: Vhodným managementem je pastva smíšeným stádem ovcí a koz. Pokud nebude stádo smíšené je nutné likvidovat výmladky mechanicky. Pastva musí být načasována do brzkých jarních termínů nebo podzimních, tak aby byl zajištěn přístup na lokalitu bez poškození okolních plodin. Management bude upraven v případě zjištění druhů vyžadující specifický management. Opatření asanační: Odstranění nežádoucích nárostů křovin, likvidace dřevní hmoty štěpkováním. Následující 1 - 2 roky je nutná likvidace výmladků. Nutné je sledovat šíření jasanu, který může snadno opětovně zarůst lokalitu především v místech, kde jsou koncentrovány živiny z opadu. Při vyřezání křovin by měl být zachován ochranný lem křovin, který navazuje na ornou půdu. Lem nejen chrání stepní porosty před použitými chemickými prostředky, ale také může usnadnit pohyb stáda po lokalitě a především omezit jejich přístup na blízká pole. Před zásahy je nutné konzultovat přístup na lokalitu s majitelem okolních zemědělských pozemků. Další specifická opatření: Nejsou Zařazení do dotačních titulů: vhodné:

ANO


PASTVA BEZ KOSENÍ NEDOPASKŮ, SEČ

29

Tab. 17 Návrh managementových opatření na Mlýnském vrchu Název opatření

I

Pastva


Plocha 1




Vhodný Rozsah interval opatření za rok



1 ha

Popis vyřezání viz kap. III. 1


1 ha

1/5

1.10.-28.2.

Pokud nebude tlak pastvy dostatečný, je vhodné po vyřezání každoročně likvidovat výmladky i mechanicky, křovinořezem.


1 ha

1

1.10.-28.2

Podpora stepních trávníků V prvním roce po odkřovinění je vhodná vyšší intenzita pastvy, především v severní části lokality. Nedopasky odstraňovat pouze v případě rozvoje nežádoucích pastevních plevelů, pokud jejich pokryvnost přesahuje 10%. Zvýšený dohled při pastvě, zamezit poškození ovocných dřevin.

1

1.4.-30.4. Nebo po sklizni na přístupovém poli

Náhradní management: V případě nedostatečné kapacity pro pastvu je vhodné tento zásah doplnit kosením dostupných pozemků v průběhu června a odklizením biomasy po usušení. Pokosené plochy mohou být v následující části sezony opět přepásány. II

Vyřezávání

Plocha 1 Zamezit zarůstání stepi

III


Plocha 1 Příznivý stav stepních trávníků

30

Obr. 6. Zákres managementových opatření na Mlýnském vrchu

31

III. 8 Odolický vrch Jedná se o 2 rozsáhlejší lokality mezi obcemi Odolice a Milá, které se nachází cca 0,5km jihozápadně od obce Odolice. Odolický vrch je mozaikou jak travnatých ploch, tak i drobných mezí s výskytem ovocných dřevin. Mezi stepními lokalitami se vyskytují travní kultury, kde se ale objevují stepní druhy, např. zárazy či česneky. Je to dáno nejen blízkou přítomností stepních lokalit, ale také extenzivním hospodařením na lokalitě, které výskyt těchto druhů umožňuje. Část lokality je vedena jako pozemek určený k plnění funkce lesa. Na části pozemku je zachován vysokokmenný ovocný sad. Z travních porostů zde převládají suché širokolisté trávníky s převahou válečky prapořité, druhové složení je i s ohledem na blízkost podobné jako na Bílých stráních pod Milou. Suché trávníky jsou druhově bohaté, s velkou koncentrací vzácných a chráněných organismů. Místy se vyskytuje roztroušeně kavyl Ivanův (Stipa pennata). Z bylin nalezneme místa s výskytem s kozinci- dánským (Astragalus danicus), k. bezlodyžným (A. exscapus), k. rakouským, (A.austriacus). Z dalších druhů se běžně vyskytuje např. hlaváček jarní (Adonis vernalis), pelyněk pontický (Artemisia pontica), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), len tenkolistý (Linum tenuifolium), mochna písečná (Potentila arenaria), koniklec luční (Pulsatilla pratensis), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), rozrazil ožankovitý (Veronica teucrium) a zárazy (Orobanche spp.). Pouze na lokalitě č. 7 se více uplatňují úzkolisté trávníky s převahou trsnaté kostřavy walliské. Vrcholová step na Odolickém vrchu s výskytem stepního reliktu, krasce Cylindromorphus bifrons (EN) a nosatce Mogulones austriacus (VU, monofág na Nonea pulla) je nejvíce zachovalá v rámci celé lokality. Je to také prioritní lokalita z hlediska výskytu denních motýlů - zvláště chráněný (kategorie SO) okáč skalní (Chazara briseis, CR), modrásek východní (Pseudophilotes vicrama, EN), m. kozincový (Glaucopsyche alexis, VU), ostruháčka kapinicového (Satyrium acaciae) a trnkového (Satyrium spini) a mnoha dalších. Pastviny na Odolickém vrchu, kde žijí v Čechách vzácní vrubounovití (koprofágní) brouci, např. Aphodius scrutator, Onthophagus vacca (CR) a další typické druhy pastvin, např. zvláště chráněný (kategorie O) drabčík huňatý (Emus hirtus, EN). V důsledku dlouhodobého přerušení pastvy skotu pravděpodobně vyhynul zvláště chráněný (kategorie KO) chrobák pečlivý (Copris lunaris, CR). Právě z této lokality byl v roce 1968 ohlášen jako nový druh pro Čechy. Lokalita zarůstá především trnkou, růžemi a hlohem, v mezích se místy vyskytuje líska. S ohledem na zachování řady remízků a souvislých porostů křovin, jedná se o hnízdní lokality pro krutihlava obecného (Jynx torquilla), významné hnízdiště skřivana polního (Alauda arvensis), strnada lučního (Emberiza calandra), bramborníčka černohlavého (Saxicola torguata), bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra). Dále ťuhýka obecného (Lanius collurio), pěnice vlašské (Sylvia nisoria), kdy tyto druhy jsou vázány na otevřenou krajinu s dostatkem trnitých keřových porostů. Z plazů se zde vyskytuje užovka hladká (Coronella austriaca), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Jejich počty se však stále snižují. Stepní partie jsou potenciální lokalitou pro re/introdukci sysla obecného Na části lokality se vyskytuje starší porost akátu, který místy zmlazuje do okolí. Tab. 18 Výskyt významných druhů rostlin a živočichů Název druhu

Četnost/a ktuální pozorová ní

Nároky druhu


poznámka

Stepní stanoviště bez souvislých porostů křovin, mezernaté trávníky

O

Jižní část (dolní) svahu

Okolí bílých strání

O

---

koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica)

Stepní trávník, rozrušované plochy usnadňují klíčení

SO

--

Užovka hladká (Coronella austriaca),

Výslunná stanoviště s nízkým travním porostem

SO

---

Ještěrka obecná (Lacerta agilis)

Celé území

SO

---

Hlaváček jarní (Adonis vernalis)

Divizna brunátná (Verbascum phoeniceum)

2 ks

32

Ťuhýk obecný (Lanius collurio),

Husté trnité křoviny

O

Ponechávat souvislé porosty

Pěnice vlašská (Sylvia nisoria),

Husté trnité křoviny

SO

Ponechávat souvislé porosty

Plšík lískový (Muscardinus avellanarius)

Remízky, lesní lemy

SO

Zachovat remízky s lískou

Strnad luční (Emberiza calandra),

Otevřené rovinaté plochy, okraje polí

KO

Populace klesá při intenzivní pastvě

Ohroženost dle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb.: KO – druh kriticky ohrožený, SO - druh silně ohrožený, O - druh ohrožený.

Popis optimálního způsobu využívání: Vhodným managementem je pastva smíšeným stádem ovcí a koz. Pokud nebude stádo smíšené, je nutné likvidovat výmladky mechanicky. Pro zvýšení biodiverzity by 1 - 2 roky pastva měla být intenzivnější, aby byl urychlen rozklad nahromaděné stařiny a mohlo dojít k obnově bylin ze semenné banky. Intenzivnější pastva nemůže probíhat na celé ploše s ohledem na výskyt strnada lučního. Management bude upraven v případě zjištění druhů vyžadující specifický management. Žádoucí je ponechání cca 10-30% nespaseného porostu s ohledem na bezobratlé. Umístění košárů musí být mimo výskyt zvláště chráněných druhů, po ukončení pastvy je nutné košáry sekat, aby nedošlo k šíření nitrofilních rostlin. Pro realizaci pastvy na PUPFL jsou nutné administrativní kroky, aby pastva byla v souladu se všemi právními předpisy. Opatření asanační: Odstranění nežádoucích nárostů křovin, likvidace dřevní hmoty štěpkováním. Následující 1 - 2 roky je nutná likvidace výmladků. Především v místech, kde jsou koncentrovány živiny z opadu. Při vyřezání křovin by měl být zachován ochranný lem křovin, který navazuje na ornou půdu. Lem nejen chrání stepní porosty před použitými chemickými prostředky, ale také může usnadnit pohyb stáda po lokalitě a především omezit jejich přístup na blízká pole. Opatření na PUPFL: Plocha 6 je navržena na PUPFL, kategorie lesa ochranného (překryv s kategorií lesa zvláštního určení), plochy jsou evidovány jako bezlesí. Rozhodnutím krajského úřadu Ústeckého kraje byl stanoven odchylný způsob hospodaření – udržování bezlesí s ponecháním vzrostlých stromů.

Další specifická opatření: Likvidace akátu pomocí arboricidů. Mladé akáty je vhodné přímo vytrhat, starší porosty kroužkovat a aplikovat arboricid. Zásah je nutné opakovat následující rok. Šíře osekaného pruhu by měla být cca 10-15 cm, koncentrace arboricidu alespoň 20 %. Zásah musí být proveden za vhodných klimatických podmínek, tak jak je uvedeno v návodu pro použití arboricidu. Zásah v případě potřeby opakovat následující rok. Administrativně lze porost vést jako bezlesí a postupně likvidovat celý porost akátu. Zařazení do dotačních titulů: vhodné:

ANO, kromě pozemků PUPFL



33

Tab. 19 Návrh managementových opatření na Odolickém vrchu Název opatření

I

Pastva

Stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče

Plochy č. 1,3,6,7. Podpora biodiverzity stepních porostů.

Rozsah opatření



12 ha

1

1.5.-31.10.

V případě malého pastevního tlaku výmladky likvidovat mechanicky, Podpora stepních druhů bodové odstranění křovinořezem. otevřených trávníků. Podpora předmětů ochrany 6210

12 ha

1

31.10. - 28.2.




Podpora druhově bohatých suchých trávníků a řady druhů vázaných na cílový typ Nedopasky odstraňovat pouze v případě rozvoje nežádoucích stanovišť, zachování pastevních plevelů, pokud jejich pokryvnost přesahuje 10%. Zvýšený příznivého stavu předmětu dohled při pastvě, zamezit poškození ovocných dřevin. ochrany 6210. Náhradní management: V případě nedostatečné kapacity pro pastvu je vhodné tento zásah doplnit kosením dostupných pozemků v průběhu června a odklizením biomasy po usušení. Pokosené plochy mohou být v následující části sezony opět přepásány.


Plochy č. 1,2,3,6,7.

III

Vyřezávání

Plocha č.1. nově navrhovaná plocha

Popis vyřezání viz kap. III. 1. Zachovat ovocné dřeviny a solitery.


4,6 ha

1

1. 9. - 28. 2.

IV

Likvidace akátu

Plocha č. 4

Kroužkování vzrostlých stromů, likvidace výmladků, možné zatření arboricidem.

Omezit výskyt a šíření invazního druhu.

0,2 ha

1/5

1.6. - 30. 9.

Kosení mechanizací

Plocha 5 a 8

Pravidelnou sečí omezit hromadění živin a zachovat travní porosty.

Podpora druhově slabších druhů v polopřirozených travních porostech.

1,35 ha

2

1.5. – 31.8.

II

V

Cílem je omezit opětovné zarůstání suchých trávníků

Omezení šíření akátu a alopatického vlivu na stepní druhy.

Rovinaté části

34

Obr. 7. Zákres managementových opatření na Odolickém vrchu, management je prováděn na celé ploše nášlapného kamene

35

III. 9 Písečný vrch Lokalita se nachází 600m západně od Bílých strání pod Milou a 2km severozápadně od Rané. Výrazný geomorfologický útvar je přirozeně suchým a dobře osluněným stanovištěm, vrchol kopce leží v nadm. výšce 317,5m n. m. Reliéf území byl v minulosti významně poznamenán těžbou křemenců – již v pravěku tu probíhala těžba rohovce na kamennou industrii. Osídlení člověkem je zde doloženo v průběhu celého holocénu. Lokalita byla vždy využívána k pastvě a nikdy nezarostla lesem. Písečný vrch hostí přírodní biotopy, vegetaci a flóru typickou pro nejvýznamnější vulkanické kopce západního Českého Středohoří a v tomto ohledu je s nimi srovnatelný, ačkoliv zatím leží poněkud ve stínu jejich slávy. Hlavním zdrojem biodiverzity jsou úzkolisté suché trávníky. Na Písečném vrchu chybí větší různorodost stanovišť (skalní stanoviště; výrazný kontrast podle expozice a orientace ke světovým stranám), čili také flóra je chudší na počet druhů. Co se ovšem týká flóry stepní, je plnohodnotná a stejně unikátní. Řada druhů zde má mezní rozšíření západním (nebo severozápadním) směrem v celkovém areálu rozšíření, takže území má velký význam z fytogeografického hlediska. Mezi nášlapnými kameny jde o území nejrozsáhlejší a nejlépe prozkoumané. Trávníky jsou místy mezernaté s převažujícím výskytem nižších druhů kostřav, číst trávníků je zapojená s převažujícími vyššími trávami. Na degradovaných místech převažuje třtina křovištní. K reliktní stepní flóře patří většina chráněných druhů rostlin, zejména kavyly a kozince. Z chráněných druhů se vyskytují hlaváček jarní (Adonis vernalis), sasanka lesní (Anemone sylvestris), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), kozinec dánský (Astragalus danicus), kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus), len tenkolistý (Linum tenuifolium), kavyl chlupatý (Stipa dasyphylla), kavyl Ivanův (Stipa pennata), kavyl sličný (Stipa pulcherrima), kavyl tenkolistý (Stipa tirsa) a divizna brunátná (Verbascum phoeniceum). Pak je to samozřejmě ještě celá řada dalších ohrožených a často neméně významných druhů, např.: pelyněk pontický (Artemisia pontica), mateřídouška časná (Thymus praecox), ostřice nízká (Carex humilis), řebříček štětinolistý (Achillea setacea), sesel roční (Seseli annuum), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), violka skalní (Viola rupestris). Velmi významnou skupinu tvoří krátkověké druhy pastvin (např. Linum catharticum, Gentianopsis ciliata, Euphrasia stricta). Erozně postižené části se projevují výskytem acidofytů, čili se zde projevuje vliv kyselého podloží. Nápadné jsou zejm. porosty vřesu (Calluna vulgaris) okolo vrcholu kopce. Vyloženě acidofilní vegetaci hostí některé úseky starších lam po těžbě křemence, místy se dokonce vytváří jakási vřesoviště (s druhy Calluna vulgaris, Sieglingia decumbens, Agrostis capillaris, dokonce i Lycopodium clavatum). Z živočišné říše byla podrobně zpracována zejména fauna blanokřídlých, zaznamenána byla řada prvonálezů pro území Čech např. Tachysphex unicolor, T. tarsinus, Microphus ater, Ammophila heydeni, Gorytes bicinctus nebo Psen crassipes. Z tohoto pohledu jsou významné zejména nezastíněné zářezy bývalého lomu, místa s řídkou vegetací a zářezy ve sprašových prifilech. K nejvýznamnějším druhům reliktních stepních terikolních brouků patří střevlík Harpalus cisteloides hurkai, dále Licinus cassideus, Harpalus politus, H. modestus, Cymindis axillaris, Notiphilus laticollis, Masoreus wetterhallii, Lebia cyanocephala, xerotermní úhorová společenstva na okrajích lokality osidlují býložravé druhy střevlíků Ophonus sabulicola, O. stictus a O. diffinis. Významný je také výskyt některých druhů ohrožených motýlů jako okáč skalní (Chazara briseis), okáč metlicový (Hipparchia semele) a okáč šedohnědý (Maniola lycaon), nalezena zde byla žlutá aberace vřetenušky ligrusové (Zygaena carniolica). Z dalších skupin motýlů bylo na lokalitě zjištěno několik nových druhů pro faunu ČR nebo Čech jako např. Adela mazolella, Depressaria beckmanni, Batia internella, Elachista orstadii, E. hedemanni nebo Dichrorampha agilana.

36

Tab. 20 Výskyt významných druhů rostlin a živočichů Název druhu

Nároky druhu


poznámka

Hlaváček jarní (Adonis vernalis)

Širokolisté suché trávníky

O, C2

-

Kozinec rakouský (Astragalus austriacus)

Úzkolisté suché trávníky

SO, C3

V případě vyššího tlaku pastvy vyplotit větší porosty, atraktivní pro zvířata

Kozinec bezlodyžný (Astragalus austriacus)


SO, C2

V případě vyššího tlaku pastvy vyplotit větší porosty, atraktivní pro zvířata

Kavyl chlupatý (Stipa dasyphylla)


SO, C2

-

Kavyl sličný (Stipa pulcherrima)


SO, C3

-

Kavyl tenkolistý (Stipa tirsa)


SO, C2

-

střevlík Licinus cassideus Střevlík Lebia cyanocephala dřevovrtka Trypoxylon fronticorne kutilka Ammophila heydeni okáč sklaní (Chazara briseis) okáč metlicový (Hipparchia semele)

EN EN CR EN Rozvolněné kostřavy

CR

Stepní okraje lesů a křovin

CR

okáč šedohnědý (Hyponephele lycaon) Ještěrka obecná (Lacerta agilis)

Slunná místa s dostatkem úkrytů

SO

Užovka hladká (Coronela austriaca)

Slunná místa s dostatkem úkrytů

SO

2x ročně hnízdění na zemi – ochrana hnízd v případě nálezu (oplůtky proti pastvě)

KO

křoviny

SO

Strnad luční (Miliaria calandra)

Pěnice vlašská (Sylvia nisoria)

EN

několik párů

desítky párů


Popis optimálního způsobu využívání: Vhodným managementem je pastva smíšeným stádem ovcí a koz. Pokud nebude stádo smíšené nebo tlak pastvy dostatečný, je nutné likvidovat výmladky mechanicky. Pastva by měla probíhat na max. 50% ploch a ty musí být mezi

37

jednotlivými roky střídány. Umístění košárů musí být mimo výskyt zvláště chráněných druhů, po ukončení pastvy je nutné košáry sekat, aby nedošlo k šíření nitrofilních rostlin. Opatření asanační: Odstranění nežádoucích nárostů křovin, likvidace dřevní hmoty štěpkováním. Následující 1 - 2 roky je nutná likvidace výmladků. Vzhledem k rozloze lokality je nutné po konzultaci s odborníky vybírat plochy prioritní pro odkřovinění. Vhodné je křoviny ponechávat v souvislých pásech a plochách a ve volné ploše trávníků ponechávat pouze solitérní vzrostlé stromy a keře do 10% pokryvnosti. Dřevní hmotu je možné štěpkovat s odvozem štěpky z lokality anebo pálit na odborníkem určených místech tak, aby nedošlo k poškození cenných stanovišť. Další specifická opatření: V případě reintrodukce sysla bude nutné uzpůsobit management jím obývané plochy. V případě, že nebude možné udržet výšku trávníku do 15 cm pomocí pastvy, je nezbytné zavést kosení (počet sečí do roka závisí na úhrnu srážek). Vzhledem ke značné rozloze lokality (68,4 ha) a současně vysoké pokryvnosti křovinami a náletem (stáří do 15 let), je nutné zvolit prioritní plochy pro zásahy (označeny *). Pokud budou zásahy prováděny i na plochách neprioritních, je nutné v rámci nich zvolit po konzultaci s odborníky vhodné plošky. Zařazení do dotačních titulů: vhodné:

ANO



38

Tab. 21 Návrh managementových opatření na Písečném vrchu Název opatření

I

II



Rozsah opatření



Podpora stepních druhů otevřených trávníků. Podpora přástevníka kostivalového. Zamezení opětovnému zarůstání lokality

41,5 ha

1

1.4.-31.10.

Podpora druhově bohatých suchých trávníků a řady druhů vázaných na cílový typ stanovišť, přástevníka kostivalového.

19,07 ha

1

1.4.-15.6.

Podpora stepních trávníků a řady druhů motýlů, obnova pastvin.

52,4 ha

1/5

1. 9. - 28. 2.

Pokud nebude pastevní tlak dostatečný, aby zabránil zmlazování vykácených křovin, je vhodné v následujících letech výmladky likvidovat mechanicky, případně chemicky.


60,6 ha

1

1. 9. - 28. 2.

Souvislé porosty křovin vhodné pro hnízdění ptactva.

Podpora bezobratlých, přástevníka kostivalového, ptactva

6 ha

-

-


Kontinuální Plocha 1*, 2, 4*, 6, 8 pastva Zabránit zarůstání, podpořit rozrušení drnu

Celoroční pastva smíšeným stádem ovcí a koz, (žádoucí je vysoký podíl koz ve stádu).

Pastva

Doporučována jarní pastva, podzimní přepasení dle stavu lokality. Nedopasky odstraňovat pouze v případě rozvoje třtiny křovištní a nežádoucích pastevních plevelů, pokud jejich pokryvnost přesahuje 10%.

Plocha 3* Zabránit zarůstání, podpora stepních trávníků

Vhodné je pást max. 50% plochy/rok a nepasené plochy meziročně střídat. Doporučeno je ponechání nedopasků (kromě pastevních plevelů pokud pokryvnost přesáhne 10% a výskytu třtiny)

Náhradní management: Zásahy je možno doplnit kosením s odklizením biomasy po usušení. Nutné především na ploše 1 v rámci managementu případné populace sysla – pak seč obývané plochy až 4x ročně pokud nebude pastva (trávník < 15 cm)

III

Vyřezávání

Plocha 2, 3*, 4*, 6, Popis vyřezání viz kap. III. 1, navržena je likvidace zhruba 50% 8 stávající rozlohy křovin. Ponechat souvislé pásy a plochy a vzrostlé solitérní stromy a keře. Ponechat případné ovocné dřeviny. Obnova plochy

IV


Plocha 1*, 2, 3*, 4*, 6, 8 Zabránit zarůstání

V

Bez zásahu

Plocha 5 a 7

1.9.-31.10

* - prioritní plochy (1,3,4) a zásahy

39

Obr. 8. Zákres managementových opatření na Písečném vrchu

40

III. 10

Stepičky pod Sinutcem

Jedná se o 5 drobných lokalit izolované od okolních stepních biotopů. Zcela na ně navazuje orná půda. Lokality jsou umístěny mezi obcemi Sinutec a Jablonec, cca 450 m východně od obce Sinutec se nachází první stepička. K lokalitám nejsou podrobné botanické údaje o výskytu druhů. Jejich význam spočívá především v zachování drobných stepních lokalit v zemědělské krajině. Částečně jsou zarostlé jasanem, trnkami či zmlazujícími švestkami. Ojediněle se zde vyskytují starší hrušně. Míra zakřovinění se pohybuje kolem 20-40%. Podrobnější údaje o druhové diverzitě nejsou v době zpracování managementových plánů známy. Popis optimálního způsobu využívání: Vhodným managementem je ruční kosení. Rozrušení drnu je možné hrabáním, případně pastvou, S ohledem na malé rozlohy lokalit, je obtížnější pastvu zajistit. Pastva musí být načasována do brzkých jarních termínů nebo podzimních, tak aby byl zajištěn přístup na lokalitu bez poškození okolních plodin. Management bude upraven v případě zjištění druhů vyžadující specifický management. Opatření asanační: Mozaikovité odstranění nežádoucích nárostů křovin, likvidace dřevní hmoty štěpkováním, případně její uložení na okraji ploch. Následující 1 - 2 roky je nutná likvidace výmladků. Nutné je sledovat šíření jasanu, který může snadno zarůst opětovně lokalitu. Především v místech, kde jsou koncentrovány živiny z opadu. Při vyřezání křovin by měl být zachován ochranný lem křovin, který navazuje na ornou půdu. Další specifická opatření: Nejsou Zařazení do dotačních titulů: vhodné:

NE, příliš „citlivé“ lokality, především díky malému rozsahu


-------

41

Tab. 22 Návrh managementových opatření na Stepičkách pod Sinutcem Název opatření

I

II


Kosení/

Plocha 1,2, 3, 4, 5

pastva

Podpořit druhovou bohatost a bylinné druhy, živné rostliny.

Vyřezávání a likvidace výmladků

Plocha 1,2, 3, 4, 5 Podpořit druhovou bohatost a bylinné druhy, živné rostliny.


Kosení s odklizením biomasy po usušení. Pokosená hmota by měla být odstraněna max. do 14 dnů od pokosení. Možná je také jarní či podzimní pastva (s ohledem na přístup přes pole). S ohledem na blízkost lokality k dopravní komunikaci – oplůtková pastva. Nedopasky odstraňovat pouze v případě rozvoje třtiny křovištní a nežádoucích pastevních plevelů, pokud jejich pokryvnost přesahuje 10%.

Popis vyřezání viz kap. III. 1, navržena je likvidace zhruba 50% stávající rozlohy křovin, především ruderální např. bezu černého. Ponechat vzrostlé solitérní stromy a keře. Ponechat ovocné dřeviny.


Rozsah opatření



Podpora druhově bohatých suchých trávníků a řady druhů vázaných na cílový typ stanovišť.

1,8 ha

1

Seč: 1.6.-30.9.


1,83 ha

Pastva: 1.4.15.6. 1.9.-31.10

1

1. 9. - 28. 2.

Jednotlivé plochy jsou celé plochy samostatných stepping stones.

42

Obr. 9. Zákres managementových opatření na Stepičkách pod Sinutcem

43

IV. Závěrečné údaje IV. 1 Použité podklady Anonymus (2009): Návrh projektu LIFE09 NAT/CZ/000363 „Aktivní ochrana evropsky významných lokalit s teplomilnými společenstvy a druhy v Lounském Středohoří“, Dep.: AOPK ČR, CHKO České Středohoří, Litoměřice. Anonymus (2012): Sledování stavu předmětů ochrany evropsky významných lokalit. Pracovní verze SDPK, 18. leden 2012, 85 pp., Dep.: AOPK ČR, Praha Farkač J., Král D., Škorpík M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. Hamerský, R., Košner, M. (2006): Plán péče o národní přírodní památku Kamenná slunce pro období 2006-2015. 13 pp., Dep.: AOPK ČR, Praha Háková, A. [ed.], Sádlo, J., Klaudisová, A., Fišer, B., Pokorný, J., Hofhanzl, A., Zdražil, V. (2003): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy NATURA 2000. Pracovní verze pro účely předjednávání Správou CHKO 157 pp., Dep.: AOPK ČR, Praha. Kadlec, T. (2011): Zpracování managementového plánu pro evropsky významný druh Callimorpha quadripunctaria na lokalitách zahrnutých v projektu LIFE+. 30 pp. Dep.: AOPK ČR, CHKO České Středohoří, Litoměřice. Křivan, V. (2010): Plán péče pro přírodní rezervaci Písečný vrch 2010 až 2019 (návrh). Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia 84/3: 631–645, 2012.

IV. 2

Zpracovatelé

Živa, Ing. Aleš Novák AOPK ČR, Správa CHKO České středohoří Datum zpracování:

IV. 3

2013

Seznam zkratek

AOPK

Agentura ochrany přírody a krajiny

CHKO

chráněná krajinná oblast

LHP

lesní hospodářský plán

LHO

lesní hospodářské osnovy

LPIS

evidence užívání půdy Ministerstva zemědělství

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

ÚSES

územní systém ekologické stability

ÚSOP

Ústřední seznam ochrany přírody

ZCHÚ

zvláště chráněné území

44

V.

Přílohy V. 1 Orientační mapa rozložení jednotlivých lokalit

45

Managementový plán projektu LIFE+ pro lokality navržené k propojení evropsky významných lokalit v oblasti Lounské středohoří tzv

Recommend Documents