Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Management sportovní akce Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Autor práce:
Ing. Dagmar Kudová, Ph.D.
Barbora Poláková
Brno 2010
Prohlašuji, že jsem uvedenou bakalářskou práci na téma Management sportovní akce vypracovala samostatně pod vedením Ing. Dagmar Kudové, Ph.D. a s použitím pramenů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne 26. 5. 2010
__________________
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Dagmar Kudové, Ph.D. za vedení, cenné rady a konzultace, které mi v průběhu psaní práce poskytla.
Abstract Poláková, B. Management of sport action. Bachelor thesis. Brno, 2010. This bachelor thesis deals with the characterization and analysis of organizing sporting event FIS Nordic World Ski Championships in Liberec 2009th. The main objective was to evaluate the course of action based on assessment and then propose recommendations for improving the management of this action. Presented knowledge about general management, sports management and sports economics was formulated through printed literature dealing with this issue. Results of specific sporting events were identified from published information from the organizers on the Internet. The results of the work show that an analysis of impacts and potential risks should be elaborate before any action, then the cost mainly for maintenance work should be reduced and also the organizers should have an assured track of all financial flows in the project. Keywords Management, management of physical education and sport, project management, manager, sporting events, championship.
Abstrakt Poláková, B. Management sportovní akce. Bakalářská práce. Brno, 2010. Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou a analýzou organizování sportovní akce Mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci 2009. Hlavním cílem bylo zhodnotit průběh akce a na základě zhodnocení potom navrhnout doporučení pro zlepšení managementu této akce. Uvedené poznatky o obecném managementu, sportovním managementu a ekonomice sportu byly formulovány pomocí tištěné literatury pojednávající o této problematice. Výsledky konkrétní sportovní akce byly zjišťovány z informací od pořadatelů zveřejněných na internetu. Z výsledků práce vyplývá, že by měla být před každým pořádáním akce vypracovaná analýza dopadů a možných rizik, dále by měly být sníženy náklady především na technické práce a také by pořadatelé měli mít zajištěný přehled o všech finančních tocích v projektu. Klíčová slova Management, management v tělesné výchově a sportu, projektový management, manažer, sportovní akce, mistrovství.
Obsah
5
Obsah 1
Úvod
8
2
Cíl práce
9
3
Metodika
9
4
Přehled literatury
11
4.1
Management ................................................................................................ 11
4.2
Management v tělesné výchově a sportu................................................... 11
4.3
Manažer ....................................................................................................... 12
4.3.1
Role ...................................................................................................... 12
4.3.2
Vlastnosti ............................................................................................. 12
4.3.3
Funkce ................................................................................................. 13
4.4
Sportovní manažer ...................................................................................... 13
4.5
Projektový management ............................................................................. 14
4.5.1
Projekt ................................................................................................. 14
4.5.2
Řízení projektů .................................................................................... 14
4.5.3
Životní cyklus projektu ....................................................................... 15
4.5.4
Cíl projektu .......................................................................................... 16
4.5.5
Základní subjekty projektového managementu ............................... 16
4.5.6
Rozpočet .............................................................................................. 17
Plánování rozpočtu ........................................................................................... 17 Tvorba rozpočtu ................................................................................................ 17 4.5.7
Finanční analýza projektu .................................................................. 17
4.5.8
Plán projektu ....................................................................................... 18
Plánování rizik a jejich odstranění .................................................................. 18 4.6
Tělesná výchova a sport v ČR ..................................................................... 18
4.6.1 4.7
Organizace sportu (tělesné kultury) v ČR ......................................... 19
Financování tělesné kultury a sportu ........................................................ 19
4.7.1
Veřejné zdroje ..................................................................................... 19
4.7.2
Soukromé zdroje ................................................................................ 20
4.7.3
Sponzoring ......................................................................................... 20
Obsah
6
Vymezení sponzoringu .................................................................................... 20 4.7.4
Sportovní sponzoring ........................................................................ 20
4.7.5
Fundraising ........................................................................................ 20
4.8
Reklama ve sportovním prostředí ............................................................. 21
4.8.1
Merchandising .................................................................................... 21
4.8.2
Reklama prostřednictvím známé osobnosti ..................................... 21
4.9
Sport a ekonomika ..................................................................................... 22
4.10 Mezinárodní lyžařská federace FIS .......................................................... 23 5
Vlastní práce
24
5.1
Základní informace .................................................................................... 24
5.2
Město Liberec a jeho kandidatura na MS ................................................ 24
5.3
Začátky práce Organizačního výboru ........................................................25
5.3.1
Roman Kumpošt a Kateřina Neumannová .......................................25
5.4
Sportoviště .................................................................................................. 26
5.5
Environmentální politika .......................................................................... 28
5.6
Přípravná fáze............................................................................................. 28
5.6.1
Organizační činovníci ........................................................................ 28
5.6.2
Sponzoři, partneři .............................................................................. 29
5.6.3
Zajištění dopravy ............................................................................... 29
5.6.4
Ubytování ........................................................................................... 30
5.6.5
Stavby a technické práce .................................................................... 31
5.6.6
Logo .................................................................................................... 32
5.6.7
Maskot ................................................................................................ 32
5.6.8
Vstupenky ........................................................................................... 33
5.6.9
Internetové stránky a telefonní linka ............................................... 33
5.6.10
Rozpočet ............................................................................................. 33
5.6.11
Náklady na zasněžování .....................................................................35
5.6.12
Rizika projektu ................................................................................... 36
5.6.13
Nedostatek finančních prostředků – rok 2008 ............................... 36
5.7
Realizační fáze .............................................................................................37
5.7.1
Program MS ........................................................................................37
Doprovodný program .......................................................................................37 5.7.2
REPORT Liberec 2009 .......................................................................37
Obsah
7
5.7.3
Průběh šampionátu v číslech .............................................................37
5.7.4
Trofeje pro vítěze ............................................................................... 38
5.7.5
Charitativní činnost ........................................................................... 38
5.7.6
Rekord v návštěvnosti fanoušků....................................................... 38
5.8
Likvidační fáze............................................................................................ 39
5.8.1
Hodnocení mistrovství ...................................................................... 39
5.8.2
Ekonomické výsledky ........................................................................ 40
5.8.3
Důvody ztrát po skončení MS ........................................................... 42
5.8.4
Skryté náklady.................................................................................... 43
5.9
Diskuze........................................................................................................ 44
5.9.1
Ekonomicky vyčíslitelná doporučení ............................................... 44
5.9.2
Další doporučení ................................................................................ 46
6
Závěr
48
7
Zdroje
49
8
7.1
Tištěné zdroje ............................................................................................. 49
7.2
Elektronické zdroje .................................................................................... 49
Seznam tabulek, obrázků a grafů
53
Tabulky ..............................................................................................................53 Obrázky ............................................................................................................. 54 Grafy…… ........................................................................................................... 54 Přílohy ............................................................................................................. 54 9
Seznam zkratek
Přílohy
55
Úvod
8
1 Úvod Ve své bakalářské práci se věnuji problematice pořádání a organizování vrcholné sportovní akce, konkrétně mistrovství světa v klasickém lyžování. Lyžování je zimní sport spočívající v pohybu člověka vlastní silou po sněhu pomocí lyží. Vyvinulo se z různých forem pohybu po sněhu, zejména ze sněžnic. Dnešní pojetí má počátky v 19. století, kdy Nor Sondre Norheim (někdy nazývaný otcem moderního lyžování) vynalezl vázání, které lyžaři umožňovalo při sjezdu zatáčet. Původně sloužilo lyžování k dopravě, v průběhu 20. století se postupně stalo zejména sportovní a rekreační aktivitou. V dnešní době je lyžování mnoha odvětvími zastoupeno na zimních olympijských hrách. Souhrnné označení klasické nebo severské lyžování se používá pro sportovní disciplíny: běh na lyžích, skoky na lyžích a severskou kombinaci. Toto téma jsem si vybrala pro psaní bakalářské práce, jelikož je mi lyžování blízkým sportem. Ke sportu obecně mám už od malička velmi kladný vztah a vždy jsem k němu byla vedená rodinou. Byla jsem členem závodního atletického klubu, v rámci kterého jsem měla také možnost zúčastnit se několika zimních lyžařských kurzů.
Cíl práce
9
2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je zhodnotit průběh sportovní akce Mistrovství světa v lyžování v Liberci 2009 (dále jen MS v Liberci), a to z hlediska příprav, celého průběhu a především z hlediska ekonomických výsledků, které byly zjištěny po jejím skončení. Na základně zhodnocení potom navrhnout taková doporučení pro zlepšení managementu této akce, která by se dala zobecnit a využít při konání dalších vrcholných událostí v České republice, například MS v biatlonu, které se bude konat v roce 2013 v Novém Městě na Moravě.
Dílčí cíle práce · zachytit současnou situaci problematiky sportu v ekonomice, · charakterizovat Mezinárodní lyžařskou federaci FIS, · charakterizovat a analyzovat činnost Organizačního výboru MS v Liberci, · charakterizovat jednotlivé fáze mistrovství (přípravnou, realizační a likvidační), · představit ekonomické vyhodnocení po skončení akce a porovnat ho s plánovaným rozpočtem, · na základě předchozích bodů identifikovat možná rizika pro pořádání takovéto akce v České republice
3 Metodika Teoretická část se věnuje nejdříve objasnění základních teoretických pojmů (management, sportovní management, sportovní manažer, projekt apod.), které jsou nezbytné jako východisko pro tuto práci. Pomocí použité literatury je osvětlena problematika jak sportovního, tak především projektového managementu a jejich základní pravidla. Dále je představena aplikace managementu v tělesné výchově a sportu, zejména z pohledu strategického postupu pro realizaci sportovní akce. Ve vlastní práci jsou charakterizovány a analyzovány jednotlivé fáze MS, a to nejen z hlediska ekonomického. Jedná se o přípravy akce, podrobný rozpočet, dotace, plány, organizaci, samotný průběh a ekonomické vyhodnocení. V diskuzi jsou potom formulovány hlavní nedostatky a návrhy jejich změn včetně ekonomického zhodnocení. Použitými metodami jsou analýza a syntéza. Jejich prostřednictvím je umožněn rozklad složitějších skutečností na jednodušší za účelem jejich pochopení a následné opětovné spojení v jeden celek.
Metodika
10
Důležitými zdroji jsou pro tuto práci internetové stránky MS v Liberci a Mezinárodní lyžařské federace FIS a zveřejněné ekonomické výsledky na serveru ČTK. Seznam veškeré použité literatury je uveden na konci bakalářské práce.
Přehled literatury
11
4 Přehled literatury 4.1 Management Pro vysvětlení pojmu management existuje v současné literatuře několik desítek až stovek definic. Do češtiny přeloženo, znamená toto slovo řízení (vedení, správa), a to především ve smyslu uceleného řízení všech činností v podniku (jako jsou např. výroba, prodej, výzkum, vývoj). Tímto pojetím odlišujeme pojem řízení ve smyslu dílčích výrobních, technologických, či jiných procesů, které je v anglické literatuře označováno termínem control. Velmi často diskutovanou otázkou je také, zda management považovat za vědu, či umění. Odpovědí potom bývá názor, že manažerská práce je stejně tak vědou jako uměním. Jelikož manažer je zodpovědný za dosahování cílů, včetně tvůrčí účasti na jejich tvorbě a zajištění. V české literatuře se nejčastěji setkáme s ilustrací rozmanitosti tohoto pojmu od P. F. Druckera, jednoho z klasiků této disciplíny. Pan Drucker uvádí, že management je specificky americký a jeho překlad do ostatních jazyků (dokonce i do britské angličtiny) je velmi obtížný. Dále dodává, že management je funkcí a disciplínou, jsou to lidé manažeři, kteří vykonávají a realizují tuto funkci a povinnosti z ní vyplývající. Označuje sociální postavení a jeho stupeň, odbornou disciplínu a obor studia. (ČÁSLAVOVÁ, 1997) Je toho zkrátka hodně, a tak si pro přehlednost můžeme problematiku tohoto pojmu rozdělit do tří skupin, zdůrazňující: 1. Vedení lidí (společná práce lidí, kteří vykonávají své úkoly a uskutečňují tak zvolené cíle). 2. Specifické funkce vykonávané vedoucími pracovníky – manažery (rozhodování, organizování, plánování, kontrolování, koordinace, motivování atd.). 3. Předmět studia a jeho účel (to, co manažeři užívají ke zvládnutí specifických činností a dosažení cílů organizace. Jde o soubor určitých přístupů, zkušeností, doporučení a metod.). (DURDOVÁ, 2002)
4.2 Management v tělesné výchově a sportu Ačkoliv bychom si mohli z anglického Sportmanagement přeložit tento termín snadno jako sportovní management, z hlediska našich tradičních podmínek se zavedl pojem management v tělesné výchově a sportu (TVS). Můžeme ho chápat jako způsob uceleného řízení tělovýchovných a sportovních svazů, spolků, klubů, tělovýchovných jednot, družstev, které alespoň z části realizují podnikatelsky orientované aktivity. Dále jde o způsob řízení v podnikatelském sektoru výroby sportovního zboží či provozování placených tělovýchovných služeb. Vznik pojmu si vynutila sama tělovýchovná a sportovní praxe, především cílenou snahou po efektivním využívání velkých finančních částek, které ve sportu kolují, uplatňováním komerčních zájmů v oblasti sportu, cílevědomým chováním v prostředí sportovní konkurence, řešením specifických problémů
Přehled literatury
12
v oblasti tělovýchovy a sportu a v oblasti zabezpečování sportovní administrativy. (DURDOVÁ, 2002) Komponenta sportu, z hlediska sportovního managementu, zahrnuje kromě normálních funkcí, také oblast diváctví a zdatnosti. Nelze opomenout ani sílu a vliv sportu na společnost. Pro sportovní management jsou charakteristické tři jedinečné aspekty: · sportovní marketing, · podnikání ve sportu, · zaměstnání v průmyslu vyrábějící sportovní zboží. Pro upřesnění bych zde ještě připomenula významy samotných pojmů managementu TSV. Sport je zaměřen na dosažení vysoké výkonnosti ve zvolené sportovní specializaci a uplatnění v soutěžích. Podle výkonnostní úrovně se dále sport dělí na rekreační, výkonnostní a vrcholový. Ale tím se tu podrobně zabývat nebudeme. Tělesná výchova je součástí tělesné kultury i výchovného systému a vzdělávání. Je zaměřena na všestranný rozvoj osobnosti prostřednictvím tělesných cvičení, na tělocvičné vzdělávání a na utváření trvalého zájmu o tělesnou kulturu. (DURDOVÁ, 2002)
4.3 Manažer 4.3.1 Role Efektivní fungování každé organizace a plnění stanovených cílů vyžaduje zvládnutí náročných rolí – úkolů kladených na manažera. Nejznámější a nejcitovanější členění rolí zavedl v roce 1973 Mintzberg, profesor řízení na McGillově univerzitě v Montrealu. · Interpersonální (představitel, vedoucí, zprostředkovatel) · Informační (monitor, distributor, mluvčí) · Rozhodovací (podnikatel, řešitel konfliktu, poskytovatel zdrojů, vyjednavač) Chung tyto skupiny rolí doplnil v roce 1987 o roli administrativní (administrátor, správce rozpočtu, sledovatel plnění a kontrolor). (DURDOVÁ, 2002) 4.3.2 Vlastnosti Manažerské role na sebe navzájem navazují, doplňují a překrývají se. Často jsou také některé role preferovány před ostatními, ale přeceňování (podceňování) některé z rolí vede k nedostatkům v řídící práci. Mezi další faktory ovlivňující řídící práci patří vrozené a získané vlastnosti manažera. Za vrozené považujeme: · potřebu řídit, · potřebu moci, · schopnost vcítit se (mít pochopení pro své spolupracovníky), · vhodný temperament, · inteligenci. Mezi získané vlastnosti řadíme: · odborné znalosti, · ekonomické znalosti,
Přehled literatury
13
· sociálně psychologické znalosti, · znalost metod řízení, · dobrou duševní a tělesnou kondici. Manažeři plní v rámci své profese tři základní úkoly. Řídí a organizují jak práci, tak pracovníky i produkci a operace. A při tom všem by měly být respektovány tyto požadavky: · účelnost, · efektivnost, · hospodárnost, · odpovědnost. (ČÁSLAVOVÁ, 1997; DURDOVÁ, 2002) 4.3.3 Funkce S manažerskými rolemi úzce souvisí také výkon manažerských funkcí. Opět existuje několik definicí a názorů na jejich členění, avšak jedna věc je jistá. Funkce musí být nutně v souladu, má li být dosaženo stanovených cílů. Drucker uvádí za manažerské funkce – plánování, organizování, integrování a měření. V americké literatuře se můžeme dočíst také o personálním zajištění, přikazování, kontrole, či výběru a rozmístění pracovníků apod. (DURDOVÁ, 2002) Plánování je informační proces, který vychází ze zajištění a využití informací k plánování a dosažení cílů a ke stanovení postupu realizace zvoleného plánu. Organizování znamená časoprostorové uspořádání rolí lidí, kteří mají realizací plánu zajistit potřebné činnosti a jejich vzájemné vazby, vymezit pravomoci a zodpovědnosti a sdružovat lidi do dílčích pracovních. Výběr a rozmístění spolupracovníků v sobě zahrnuje vytvoření požadavků na pracovní síly, nábor, výběr, umístění, oceňování, školení a rozvoj uchazečů i stávajících pracovníků, aby uložené úkoly byly plněny účinně a efektivně. Vedení lidí se týká procesů komunikačních mezi jednotlivci a kolektivy (vztahy: nadřízenost, podřízenost, spolupráce) s cílem zajistit efektivnost v plnění úkolů pomocí přímého i nepřímého usměrňování. Kontrolování má charakter informačních procesů pro zhodnocení kvantity nebo kvality průběžných nebo konečných výsledků manažerských činností – měření dosažených výsledků a úspěšnosti a zjišťování odchylek od standardů. (DURDOVÁ, 2002)
4.4 Sportovní manažer Manažerem v tělovýchově a sportu (častěji sportovním manažerem) je označován: · manažer na úrovni vedení sportovní činnosti – vedoucí sportovních družstev i jednotlivců, specialista vyškolený pro řízení velkých sportovních akcí (mistrovství světa, mistrovství Evropy), specialista zabývající se uplatněním sportu ve volném čase lidí, v pracovním procesu, mezi zdravotně handicapovanými atp., · manažer na úrovni řízení určité sportovní organizace – výkonných výborů sportovních a tělovýchovných svazů, vedoucí sportovních středisek řízených armádou a policií apod.,
Přehled literatury
14
· manažer v podnikatelském sektoru výroby sportovního zboží či provozování placených tělovýchovných služeb – pracovníci reklamních a marketingových agentur pro tělesnou výchovu a sport. (DURDOVÁ, 2002) Pro sportovního manažera je důležitá jeho specializace a přehled vazeb a fungování vrcholové, střední a základní roviny managementu TVS. V dnešní době se pracovní příležitosti pro sportovní manažery velmi zvyšují, objevují se totiž stále nové typy sportu a tělesných aktivit. Úměrně s tím však rostou i nároky a požadavky na sportovní manažery. Kromě základních manažerských funkcí se ve sportu klade důraz také na marketing, sportovní reklamu, sponzoring, znalost právních norem, či komunikace. Další manažerské činnosti se rozdělují do určitých úseků, které jsou nutnou součástí každého sportovního klubu (akce). Jedná se o: · Úsek činnosti hlavního manažera (ředitele) – vlastní řídící a organizační práce, koordinace ostatních úseků, styk s masmédii a nadřízenými orgány. · Úsek sportovní činnosti – jednotlivá družstva, zajištění trenérské, lékařské, rehabilitační, materiálové, dále pak vztahy k příslušným sportovním svazům a plnění práv a povinností. · Marketingový úsek – reklamní služby, propagační materiály, zajišťování V.I.P. prostorů a další podnikatelské služby jako pronájmy a prodeje. · Provozní úsek – příprava, údržba a úklid sportovišť, pořadatelská služba, zajištění bezpečnosti. · Úsek ekonomický (finanční) – finanční plány, péče o majetek, investiční činnost, zúčtování a platební styk, pokladní služby, zpracování účetnických a statistických výkazů. (DURDOVÁ, 2002)
4.5 Projektový management 4.5.1 Projekt Projektem rozumíme jedinečný sled koordinovaných aktivit a úkolů realizovaných jednotlivcem nebo organizací. Je to zpravidla jedinečný neopakovatelný proces – krátkodobě vynaložené úsilí doprovázené aplikací znalostí a metod, jehož účelem je přeměna materiálních a nemateriálních zdrojů na soubor předmětů, služeb nebo jinak vytyčených cílů. Každý projekt má svůj rozsah, který je vymezen několika rámci: · časovým – datum začátku a konce, · organizačním – rozdělení pravomocí a odpovědností, rolí a úkolů, managementu projektu a realizačních týmů, · specifickým společenským – prostředí, okolí, · rámcem pro čerpání zdrojů – objem finančních, materiálních a lidských zdrojů. (SMUTNÝ, 2008) 4.5.2 Řízení projektů Řízení projektů slouží k rozplánování a realizaci složitých, zpravidla jednorázových akcí, které je potřeba uskutečnit v požadovaném termínu s plánovanými náklady tak, aby se dosáhlo požadovaných cílů. Stručně jej
Přehled literatury
15
můžeme charakterizovat jako účinné a efektivní dosahování změn. A k realizaci této změny dochází právě uskutečněním projektu. Řízení projektů v nové – projektové organizační struktuře představuje pomoc při překonávání problémů, které dnes přináší řízení tradičními metodami v klasické hierarchické organizační struktuře, které stále ještě převažuje jak u nás, tak v zahraničí. Jedná se o překonání takových problémů jako: · dlouhé komunikační řetězce, · časové ztráty při složité komunikaci, · zkreslování informací při vnitrofiremní komunikaci, · výskyt tzv. ping pongového efektu při hledání konkrétní odpovědnosti, · pomalá reakce na měnící se podmínky tržního prostředí. Řízení projektů mívá často podobu takovou, že jednotlivci jsou seskupeni do pracovních skupin na časově omezenou dobu podle délky projektu a po tuto dobu podléhají řízení projektového manažera. Top manažer je na vrcholu této organizační struktury. Plánovanými parametry projektu jsou cíle jednotlivých dílčích činností (akcí) v rovině věcné, nákladové a kvalitativní, splněné v časovém intervalu stanoveném celkovým harmonogramem projektu. (SMUTNÝ, 2008) 4.5.3 Životní cyklus projektu Projekt je soustava procesů, jejichž logický sled je popsán jeho životním cyklem a tento cyklus obsahuje určité fáze. Zjednodušeně lze tyto fáze popsat jako přípravná, realizační a likvidační. Často se také setkáme s rozdělením: zahájení – iniciace, plánování, řízení a koordinace, monitorování a kontrola, uzavření projektu. (SMUTNÝ, 2008) Ráda bych rozvedla podrobněji procesy plánování, kontroly a vyhodnocení. Při plánování má manažer projektu na starost opravdu mnoho důležitých úkolů, které zde stojí za zmínku. Musí navrhnout dodavatele výrobků či služeb, stavebních prací, obchodních a poradenských služeb. Měl by mít přehled o právním řádu upravujícím závazkové vztahy, případně by měl mít ve svém týmu příslušné specialisty – obchodníka a právníka. Soukromoprávní smluvní vztahy upravuje v ČR občanský zákoník jako základní norma a obchodní zákoník jako norma speciální. V případě veřejných zakázek (financovaných z veřejných prostředků) platí zvláštní zákon o veřejných zakázkách. Pokud máme vytvořen plán, podle kterého chceme projekt realizovat, dalším krokem je jeho kontrola. Kontrolní systém musí zajistit podmínky pro kontrolu z pohledu předmětu projektu, časového rozvrhu, rozpočtu a ostatních kontrolovaných veličin, a to zejména projektových rizik a kvality. Klíčová je kontrola podle rozpočtu projektu. Podává informaci o tom, zda se realizační proces projektu pohybuje v souladu s plánovaným rozpočtem. Zaměřuje se na podrobnou kontrolu nákladů, nákladového účetnictví, cash flow projektu či stavu tzv. rozpracovanosti dílčích úseků práce. Často je používán vzorec: CV = PV – AC Kde: CV= odchylka nákladů PV= plánované náklady podle rozpočtu, AC= skutečné náklady.
Přehled literatury
16
Pomocí tohoto jednoduchého matematického vzorce lze zjistit přesnou odchylku nákladů. (SVOZILOVÁ, 2006) Nakonec neméně důležitá závěrečná etapa projektu – vyhodnocení. Je běžné, že hlavní manažer či manažeři dílčích částí projektu vypracují na závěr oficiální závěrečné zprávy o dosažených výsledcích a o vyhodnocení průběhu projektu. Obsah těchto zpráv není žádnými směrnicemi předepsán, záleží na charakteru a velikosti projektu. Při závěrečném vyhodnocení průběhu projektu dochází ze získaných zkušeností k poučení pro budoucnost. U příštích projektů se pak lze vyvarovat zbytečných chyb a uvědomit si, co by se dalo dělat efektivněji a rychleji. Po ukončení některých projektů (zejména pro státní organizaci) se stává, že budou provedeny nezávislé kontroly – audity, a to i po několika letech. Proto je zcela nezbytné důsledně uchovávat záznamy o minulých projektech po mnoha let a hlavně je mít systematicky uspořádány. Je to důležité zejména v případech, kdy je určitá část ceny za projekt vázána na provedení auditu. Pokud by dodavatel nemohl své nároky prokázat, nemusel by své peníze dostat. (NĚMEC, 2002) Součástí uzavření projektu bývá hodnocení naplnění cílů projektu, porovnání skutečných a plánovaných výsledků, změny předmětu projektu, speciální podmínky a rizika projektu či efektivita procedur projektového managementu. Do konečné fáze patří také administrativní uzavření, to znamená účetní vypořádání, ukončení zapojení členů týmu a osobní hodnocení a administrativní vypořádání výstupů projektu (čímž se myslí ověření, že byly splněny všechny kontrakty a jejich náležitosti). (NĚMEC, 2002) 4.5.4 Cíl projektu Cíle projektu představují slovní popis účelu, jehož má být prostřednictvím realizace projektu dosaženo. Obvykle se jedná o hierarchickou strukturu definovaných stavů, podmínek a vlastností popisující budoucí výsledek projektu. Cíle projektu jsou podstatným prvkem řízení a mají pro projekt samotný zcela zásadní význam, protože: · jsou základem kontraktu a všech souvisejících obchodních dohod mezi zákazníkem projektu a jeho dodavatelem, · po svém schválení se stávají centrálním bodem komunikace mezi sponzorem, manažerem projektu a projektovým týmem, · definují výstupy, které jsou od projektu očekávány, · poskytují rámec požadovaných parametrů a cílů měření pro kontrolní. (SVOZILOVÁ, 2006) 4.5.5 Základní subjekty projektového managementu Základními subjekty projektového managementu, které jsou vybaveny příslušnou pravomocí a odpovědností jsou: 1. Manažer projektu – osoba odpovědná za splnění cílů projektu. Jeho důležitými vlastnostmi jsou například schopnost řídit rozdělování a efektivní využívání zdrojů, řídit časový průběh činností, vést pracovníky, motivovat je k výkonu, komunikovat se všemi subjekty zainteresovanými na projektu ve smyslu nalezení souladu jejich zájmů.
Přehled literatury
17
2. Projektový tým – tým, který se skládá z odpovědných zástupců dílčích realizátorů s pověřením řídit realizaci určitého úkolu. Projektový tým by měl být motivován na dosažení cíle, měla by v něm být vytvořena atmosféra vzájemné důvěry jeho členů a odhodlání dosáhnout očekávaného výsledku. Dále by členové měli mít možnost projevit svůj názor, navzájem se respektovat a respektovat svoje schopnosti, dovednosti a profesní způsobilosti. (SMUTNÝ, 2008) 4.5.6 Rozpočet Plánování rozpočtu Rozpočet je nedílnou součástí plánu každého projektu. Obsahuje souhrnné i detailnější přehledy o tom, jaký je předpoklad finanční hodnoty čerpání jednotlivých zdrojů projektu. Pouze kvalitní a dostatečně přesný přehled nákladů může být kvalitním nástrojem pro jejich řízení. Na základě informací z rozpočtu projektu a z dalších dokumentů vznikajících v procesu plánování projektu je velmi důležité posoudit ekonomickou výhodnost celého navrhovaného projektu. K tomu lze požít celou škálu metod zabývajících se finanční analýzou. (NĚMEC, 2002) Tvorba rozpočtu K sestavení plánovaného rozpočtu projektu je třeba co nejpřesněji kvantifikovat budoucí náklady na jednotlivé činnosti i projekt jako celek. Jde o jakýsi druh plánu, který popisuje nejistou budoucnost, kterou bude, kromě známých faktorů, ovlivňovat i celá řada identifikovaných i neidentifikovaných rizik. Kromě různých metod a výpočtů využívajících matematické a statistické nástroje vycházejí údaje o rozpočtových nákladech také podle expertních, ale i laických odhadů. Vstupními informacemi pro odhady nákladů mohou být podnikové procesní zdroje, popis cílů projektu, podrobný rozpis prací, plán projektu, harmonogram jednotlivých dílčích aktivit, plán obsazení jednotlivých rolí a pozic, či seznam globálních rizik projektu s jejich předběžnou kvantifikací. Na základě těchto vstupních informací je pak proveden vlastní odhad, a to za pomoci nástrojů a technik odhadu. Mezi nejběžnější a nejjednodušší metody patří metoda analogie. Bývá provedena za pomoci podobnosti s dříve realizovanými projekty a častěji se používá v raných fázích přípravy projektu. Typickým příkladem je expertní odhad. Obecně je to nejméně nákladná, ale také nejméně přesná technika. (NĚMEC, 2002) 4.5.7 Finanční analýza projektu Vedle sledování nákladové stránky je také důležitou součástí plánování celková finanční analýza projektu. Skutečnost, že v průběhu realizace projektu dochází k časovému nesouladu mezi příjmy (tj. částkami, které získáváme od investora projektu) a výdaji (tj. vynaloženými finančními částkami, které platíme např. dodavatelům, subdodavatelům či zaměstnancům) poukazuje na nutnost analýzy finančních toků (cash flow). U dlouhodobějších projektů je také důležité posoudit ekonomickou návratnost projektu. (NĚMEC, 2002)
Přehled literatury
18
4.5.8 Plán projektu Stejně jako podnik, i sportovní událost musí zahrnovat před samotnou realizací určitý plán. A tak jsem si dovolila vybrat některé poznatky při sestavování takového plánu z pohledu podnikatelské problematiky. Mezi faktory, které potřebují určité naplánování, patří marketing (dokázat schopnost prodeje produktu nebo služby zákazníkům), dále výroba, prodej či personální zajištění (pracovníci, mzdový systém). Co bývá velmi důležité pro správné fungování podniku (akce), je organizační struktura a finanční plán. Hlavními částmi finančního plánu jsou prodeje a náklady, protože od nich se bude odvíjet velikost zisku a cash flow. (VEBER, 1998) Plánování rizik a jejich odstranění Vzhledem k tomu, že projekty jsou plánovány a realizovány v nejistém prostředí plném změn a zvratů, je důležité v každém plánu projektu provést i plán řízení rizik. Riziko je přirozenou součástí každého projektu. Rozumíme tím hodnotu ztráty vzniklé realizátoru projektu, popř. investorovi (zákazníkovi, věřiteli) uskutečněním scénáře nebezpečí, vyjádřenou v penězích nebo jiných jednotkách. Jde tedy o nějaký jev, který ovlivní míru naplnění cíle projektu. Je důležité rizika rozpoznávat a snižovat na co nemenší (nebo alespoň únosnou) míru. Jedním z nejdůležitějších nástrojů, které jsou používány k odvrácení rizik, či zmenšení jejich dopadů je tvorba odpovídajících rezerv. Rezervy jsou tak součástí každého odpovědného plánu. Jejich samotná existence však působí proti konceptu ekonomické efektivnosti. Úkolem projektového manažera je proto optimalizovat jejich výši a pomocí dalších vhodných postupů snižovat nejistotu, aby mohly být rezervy co nejmenší. (VEBER, 1998)
4.6 Tělesná výchova a sport v ČR Oblast tělesné výchovy a sportu (dále jen TSV) je náročná především na kvalitu řídících funkcí a je stále více propojována s problematikou ekonomickou a legislativně právní. A tak se vznik profese sportovního manažera stal nutností i v naší zemi. Neprofesionální přístup znamená v dnešní době omezenou tvorbu finančních zdrojů a napomáhá neefektnímu fungování organizačních struktur. Aby mohly být tyto problémy kvalitně řešeny, je třeba vzdělávat odborníky (manažery) pro oblast TSV. V současné době již existují v ČR jak bakalářské, tak magisterské studijní programy na vysokých školách, které studium managementu TSV umožňují. Jsou to například Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu (FTVS KU), Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sportovních studií (FSpS MU), Univerzita Palackého Olomouc (UP), Univerzita Hradec Králové (PdF UHK), Technická univerzita v Liberci (TUL), Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB TU). Studijní plány jednotlivých škol se liší podle celkového pojetí a zaměření. Jedny se orientují spíše na management rekreačního sportu, jiné obecně na management sportu. Absolventi těchto oborů mohou najít uplatnění jako manažeři ve vedení různých sportovních činností (družstva, jednotlivci, sport ve volném čase, v pracovním procesu) či manažeři určitého spolku a organizace, nebo manažeři v podnikatelském sektoru výroby
Přehled literatury
19
sportovního zboží (popř. provozování sportovních služeb). Absolvent managementu sportu by měl ovládat základní ekonomické principy a právní normy se vztahem k oboru, stát se znalcem všeobecné tělovýchovné problematiky a především mít zájem o tuto problematiku. Pokud tomu tak není, práce jemu svěřená nemusí dopadnout vždy dobře. (HOBZA, 2006) 4.6.1 Organizace sportu (tělesné kultury) v ČR Ústředním orgánem státní správy v oblasti sportu je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT). Sportovní odbor ministerstva se dělí na dvě sekce. První odpovídá za rozvoj sportu ve školách, připravuje směrnice pro předmět tělesné výchovy a zabývá se výzkumem. Nedílnou součástí práce této sekce je reprezentovat Českou republiku v mezinárodních organizacích. Druhá sekce sportovního oddělení spolupracuje se sportovními organizacemi a odpovídá za sportovní reprezentaci zemi. Hlavním úkolem poradních orgánů ministerstva Rady tělesné výchovy a sportu a Rady sportovní reprezentace je podílet se na rozdělování finančních prostředků pro sport. Dobrovolné sportovní organizace jsou v ČR utvářeny na základě Zákona o svobodě sdružování. Jedná se o občanská sdružení, jejichž stanovy jsou zaregistrované u Ministerstva vnitra České republiky. Většina občanských sdružení a sportovních federací je sdružena ve vrcholných organizacích, z nichž nejznámější je Český svaz tělesné výchovy (ČSTV). Posláním ČSTV je podporovat sport, tělesnou výchovu a turistiku, sportovní reprezentaci ČR a přípravu na ni, zastupovat a chránit práva a zájmy sdružených subjektů, poskytovat jim požadované služby a vytvářet ke vzájemné spolupráci potřebnou platformu. (HOBZA, 2006)
4.7 Financování tělesné kultury a sportu Oblast tělesné kultury a sportu je financována ze dvou zdrojů – veřejných a soukromých. Každý z těchto zdrojů má svoje ekonomické opodstatnění, v mnohých případech dochází k prolínání financování z obou zdrojových oblastí. Přesto, že všechny složky tělesné kultury jsou dotacemi z veřejných rozpočtů (státního a místního) výrazně podporovány, obecně je největším zdrojem pro tělesnou kulturu rozpočet domácností. (DVOŘÁKOVÁ, 2004) 4.7.1 Veřejné zdroje Je všeobecně uznáváno, že tělesná kultura vykazuje velký podíl externalit (dopad činnosti, který nese někdo jiný než její původce) negativních a ještě větší podíl externalit pozitivních. Kvůli tomu je produkce produktů a služeb tělesné kultury v podmínkách čisté tržní ekonomiky nedostatečná. A proto je tato produkce podporována ve formě přímé finanční podpory z veřejných prostředků a státního rozpočtu, konkrétně: dotacemi ze státního rozpočtu, dotacemi z místních rozpočtů (krajských, městských a obecních), financováním školní tělesné výchovy. Rozdělování státních prostředků posuzuje Rada pro tělovýchovu a sport, která svá doporučení předkládá k rozhodnutí ministru školství, mládeže a tělovýchovy. (DVOŘÁKOVÁ, 2004)
Přehled literatury
20
4.7.2 Soukromé zdroje Dominantní postavení v otázce financování ze soukromých zdrojů představují výdaje domácností. Mezi dalšími zdroji, které se oproti minulosti zvýšily, patří výdaje z rozpočtů územních celků, výnosy z reklamy a poplatky médií a podpora podniků a institucí. (DVOŘÁKOVÁ, 2004) 4.7.3 Sponzoring Vymezení sponzoringu Stále častěji se dnes v otázce současného sportu nadnárodní společnosti obracejí k populárnímu komunikačnímu nástroji, kterým je sponzoring. Je to jedna z hodnot, která přináší zviditelnění firmy, dokládá její úspěšnost a zvyšuje image a známost značky. Prostřednictvím televizních přenosů mohou diváci na celém světě sledovat různá loga společností, která jsou umístěna na dresech sportovců a na sportovištích. Právě média patří k činitelům, která nejvíce ovlivnila růst sponzoringových investic do sportu ze strany obchodních firem. V minulosti byl sport financován prostřednictvím systému rozdělování státních příspěvků. Dnes se sportovní kluby, oddíly, ale i jednotlivci musí starat o finance na svoji činnost především sami. Státní dotace sice stále existují, ale současný trend nutí manažery získávat finance navíc také od obchodních společností. (DVOŘÁKOVÁ, 2004) 4.7.4 Sportovní sponzoring Účelem sportovního sponzoringu je využít atmosféru závodů nebo utkání a hlavně emoce fanoušků a diváků. Princip spočívá ve ztotožnění diváků s úspěchem sportovců a sponzoři u takovéto akce chtějí být. Sportovní marketing není v českých zemích zatím tak rozvinut jako v cizině a konkrétně sponzoring je často využíván pouze jako součást public relations kampaní. Právě v USA a ve vyspělých evropských zemích se od něj očekává plnění cílů jako zvyšování obratu, zvyšování podílu na trhu nebo řízení vztahů s veřejností. V současné době nenajdeme jasnou metodiku, která by prokazovala efektivitu sponzoringu. Co však jasné je, že sponzoři jsou čím dál náročnější. Zatímco před deseti lety jim stačilo vidět své logo na dresu, dnes za své peníze očekávají mnohem více. Stále více se sponzoring podobá firemní investici. (DVOŘÁKOVÁ, 2004) 4.7.5 Fundraising Termínem fundraising je označována systematická činnost, jejímž výsledkem je získání finančních či jiných prostředků na obecně prospěšnou činnost organizací nebo jednotlivců. Organizacemi bývají většinou nevládní neziskové organizace, rozpočtové nebo příspěvkové organizace, obce, kraje, v některých státech i politické strany a v neposlední řadě i podnikatelské subjekty poskytující veřejně prospěšnou službu. Oslovenými dárci bývají buď jednotlivci (sponzoři) nebo firmy, nadace, státní úřady, orgány místní nebo krajské (regionální) samosprávy, či orgány EU. V rámci fundraisingu lze také například pořádat benefiční akce a prodávat určité výrobky nebo služby. (
)
Přehled literatury
21
4.8 Reklama ve sportovním prostředí S pořádáním sportovní akce jsou v dnešní době úzce spjaty i různé formy reklamního sdělení. Reklama umísťovaná v tomto prostředí se stává stále více populární. Velcí inzerenti se již naučili využívat tuto možnost jako reklamní médium, s modernizací či výstavbou nových sportovních ploch se rozšířila i nabídka reklamních aktivit v této oblasti. Nově rekonstruované prostory s sebou přinášejí možnost prezentace například na ledové ploše, mantinelech, reklamních bannerech. Dále je možné v areálech prodávat oblíbené pivo nebo prezentovat různé výrobky. Podle využití komunikačních médií se obvykle uvádí následující druhy sportovní reklamy: · reklama na dresech a oděvech, · reklama na startovních číslech, · reklama na mantinelu, · reklama na sportovním náčiní a nářadí, · reklama na výsledkových tabulích. Každý ze zmíněného druhu má určitou funkci, způsob znázornění a působí nějakým způsobem na potencionálního zákazníka. (DURDOVÁ, 2002) 4.8.1 Merchandising Jelikož je v dnešní době stále těžší zaujmout reklamou potencionálního zákazníka, rozmáhá se pro tyto účely nový trend, tzv. merchandising. Je to proces, jehož cílem je najít optimální vystavení sortimentu, protože základní podmínkou úspěchu impulzního nákupu zákazníka je z jeho pohledu orientace a srozumitelnost. V zásadě platí, že správné zboží musí být umístěno na správném místě, ve správnou dobu, v odpovídající ceně, množství a ve správné kvalitě. Prodávající musí výrobek umístit na to nejvhodnější místo (často se používá termín horká zóna) tak, aby byl zákazníkovi dobře na očích a zaujal ho, uspořádání sortimentu musí být přehledné, vizuální dojem musí být pozitivní a výběr nesmí být moc široký (ideální jsou tři možnosti volby). Zákazník dá také přednost výrobku, který dobře zná a má k němu důvěru (toho dosahují nejčastěji silné značky). () 4.8.2 Reklama prostřednictvím známé osobnosti Zvolení Kateřiny Neumannové do pozice prezidenta Organizačního výboru mistrovství světa v Liberci s sebou od začátku neslo jednu velkou výhody. Tento krok znamenal pro akci reklamu pomocí osobnosti, která je veřejnosti dobře známa. Zlaté pravidlo reklamy říká: „Chcete mít nový speciální a nevšední výrobek? Kupte mu obličej!“ A to se letošnímu mistrovství podařilo výborně. Kromě známé tváře lze reklamního sdělení využít dále na výstroji sportovce nebo na sportovním oblečení umístěním loga firmy nebo jeho vystoupením v reklamní kampani. Zajímavé je srovnání situace s vyspělými trhy, kde většina mediálně populárních sportovců přichází z kolektivních sportů, jako jsou fotbal nebo basketbal, zatímco v České republice jsou až na výjimky k reklamním aktivitám využíváni spíše sportovci z individuálních sportů. Důležitým reklamním motivem je i vysoké společenské postavení, prestiž a image předních světových sportovců.
Přehled literatury
22
Osobnost je třeba volit tak, aby působila důvěryhodně a přirozeně ve vztahu k výrobku, jehož reklamu dělá. Neméně důležité je správné načasování komunikačních aktivit a to před nebo během určité sportovní akce nebo události, kde se daný sportovec vyskytuje. Touto cestou lze totiž dosáhnout dvojího efektu objevování se sportovce v médiích – jednou jako účastníka sportovní akce, podruhé jako účastníka reklamního sdělení. Cena sportovce pak záleží na jeho dosaženém úspěchu a zvyšuje se samozřejmě s těmi největšími jako např. medaile z olympiády nebo světového mistrovství. Těchto má Kateřina Neumannová více než dost. Díky skvělým výsledkům na MS i OH a ve Světovém poháru se už několik let trvale udržuje v povědomí národa. Za tu dobu jsme ji mohli vidět v reklamě na dětský čaj Leros Baby, zubní pastu Odol nebo plenky Helen Harper. Mezi její stálé partnery patří Adidas a Eurotel. (ČÁSLAVOVÁ, 1997; DURDOVÁ, 2002)
4.9 Sport a ekonomika Podle studie mezinárodní poradenské společnosti Deloitte velké sportovní akce pozitivně ovlivňují ekonomický vývoj a přispívají k lepší výkonnosti veřejné správy. S růstem hospodářského vlivu významných událostí totiž roste zájem měst a zemí o jejich pořádání. Dochází tak ke zvýšení efektivity vlády, inspiraci k novým nápadům například v oblasti ekologické udržitelnosti a k aktivnímu zapojení občanů do veřejného dění. Pořádání akcí celosvětového významu zkrátka začíná patřit mezi nejdůležitější body programů vlád na celém světě. Souvisí s tím celá řada pozitivních dopadů- rozvoj turistického ruchu, zkvalitnění infrastruktury, posílení pozice hostitelské země, urychlení jejího rozvoje díky politickému zájmu a podpoře občanů, přilákání nových investicí a mnoho dalších. Profitovat z velkých akcí můžou i menší země, jako je Česká republika. Kromě budování infrastruktury, podpory sportu nebo rozvoji cestovního ruchu se zřetelně přispívá ke zviditelnění země v zahraničí. () Co se týče financování sportu v naší republice, ještě před rokem 1990 byl sport preferovaným odvětvím, ale pak následoval prudký pokles, zejména v letech 1997 1998 činily výdaje na sport méně než polovinu procentuelních výdajů ze státního rozpočtu v porovnání s rokem 1989. V dalších letech začalo docházet k navyšování zdrojů, jenže z důvodu rychlého hospodářského růstu, který nebyl adekvátně promítnut ve výdajích na sport, začalo opět docházet k trvalému poklesu. V současné době je podíl peněz sportovního prostředí na rekordně nízké hodnoty k poměru objemu státního rozpočtu (podle průzkumu deníku Ekonom z ledna letošního roku je hodnota celkových peněz ve sportu 82 miliard Kč). V porovnání s ostatními zeměmi EU má ČR třetí nejnižší veřejné výdaje na sport. Tomuto porovnání dominuje Francie s výrazně nejvyššími výdaji. Srovnatelné státy, jak z hlediska síly ekonomiky, tak z pohledu počtu obyvatel, se pohybují zhruba v polovině srovnání. () Přínos sportu do státního rozpočtu je znázorněn v Grafu 1. Levá část grafu je podkladem studie francouzského předsednictví v roce 2008, pravá z Bílé knihy sportu z roku 2007.
Přehled literatury
Graf 1
23
Přínos sportu do státního rozpočtu
Zdroj: Analýza financování sportu, MŠMT, 2009.
V současné době se Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy snaží o zvýšení financování sportu. Hlavními zdroji by měly být koncesionářské poplatky České televize a další prostředky by mohly přijít prostřednictvím autorských práv, která by byla zavedena ve sportovním prostředí a z výnosů sázkových a loterijních společností (větší odvody díky plánované novele loterijního zákona). Ministerstvo však není jediné, kdo se snaží o změnu financování sportu. Různé návrhy podávají i jednotlivé politické strany. ()
4.10 Mezinárodní lyžařská federace FIS FIS zkratka z původního francouzského názvu Fédération Internationale de Ski označuje hlavní mezinárodní organizaci lyžařských sportů. Byla založena roku 1924 při prvních zimních olympijských hrách ve francouzském městě Chamonix národními reprezentacemi 14 států, dnes sídlí ve švýcarském městě Oberhofen am Thunerseeje a jejím členem je 101 národních lyžařských sdružení. Prvním prezidentem byl Švéd Ivar Holmquist, po něm se vystřídali Nor Nicolai Ramm Östgaard a Švýcar Marc Hodler a nynějším, tedy čtvrtým prezidentem je Gian-Franco Kasper ze Švýcarska. Federace má tři "úřední" jazyky: angličtinu, francouzštinu a němčinu. Dohlíží na soutěže Světového poháru a zadává organizování mistrovství světa v disciplínách, jako jsou alpské lyžování (sjezd, superobří a obří slalom), severské lyžování (běh na lyžích, skoky na lyžích), freestylové lyžování, jízda na snowboardu a různé extrémní disciplíny (lyžování na trávě, kolečkové lyže). Výjimkou mezi lyžařskými sporty je biatlon. Ten nepodléhá FIS, řídí jej vlastní organizace, Mezinárodní unie biatlonu (International Biathlon Union, IBU). Pod její záštitou se konalo také MS v Liberci. (; < http://www.fis ski.com/>)
Vlastní práce
24
5 Vlastní práce 5.1 Základní informace FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci bylo jednou z největších sportovních akcí v historii naší republiky. Proběhla 18. února až 1. března 2009 a jednalo se o čtvrtý šampionát v historii České resp. Československé republiky. První šampionát na našem území se konal v roce 1925 v Jánských lázních a dva šampionáty hostily i Vysoké Tatry (1935 a 1970). Mezi klasické lyžařské disciplíny patří běh na lyžích, skoky na lyžích a severská kombinace. () Ráda bych hned na úvod uvedla, že Česká republika je schopna zorganizovat ziskovou sportovní událost, příkladem může být Mistrovství světa v hokeji v roce 2004, které skončilo ekonomickým ziskem 90 mil. Kč. ()
5.2 Město Liberec a jeho kandidatura na MS Město Liberec ležící na severu Čech je pátým největším městem ČR se 105 000 obyvateli. Svou polohou v centru rekreačních oblastí je ideálním východiskem do Jizerských hor a na hřeben Ještědského pohoří. Jizerské hory patří díky své poloze a terénu mezi nejoblíbenější lyžařské lokality a místní Jizerská magistrála je jednoznačně hlavní lyžařskou trasu v širokém regionu, které využívají nejen Češi, ale také běžkaři z celé Evropy. A je to také místo konání jednoho z nejstarších a nejmasovějších lyžařských závodů v Evropě – Patria Direct Jizerská 50. Kromě sportovního vyžití nabízí město mnoho kulturních a společenských příležitostí a své návštěvníky okouzluje jedinečnou architekturou, která výrazně reflektuje sudetský ráz. () MS se koná každé dva roky a o udělení pořadatelství rozhoduje Mezinárodní lyžařská federace FIS. Liberec se o pořádání ucházel předtím již třikrát, ve všech případech vedl tým Roman Kumpošt. U těchto kandidatur se počítalo s tím, že běžecké disciplíny se budou odehrávat v Jizerských horách. Z důvodu nesouhlasu ochránců přírody však byla vždy upřednostněna jiná země. Na MS 2003 to bylo italskému Val di Fiemme, v roce 2005 německému Oberstdorfu a v roce 2007 potom japonskému Sapporu. Roman Kumpošt a jeho tým se však nevzdali a připravili novou kandidaturu, která představovala vybudování nového areálu ve Vesci na okraji Liberce. Na delegáty FIS tyto plány nového moderního areálu zapůsobily a na zasedání 3. června 2004 v americkém Miami bylo po porážce norského Osla v poměru 11:4 rozhodnuto o konání MS 2009 v Liberci. ()
Vlastní práce
25
5.3 Začátky práce Organizačního výboru Organizační tým začal svoji práci již od roku 2005. Jednalo se především o projektovou přípravu, pokrytí rozpočtu a komunikaci s představiteli FIS. Termín 18. 2. – 1. 3. 2009 byl stanoven na konci roku a program byl navržen stejný jako na posledním šampionátu v Oberstdorfu. Závodilo se ve třech soutěžních disciplinách – běhu na lyžích, skoku na lyžích a severské kombinaci. K rozdání bylo nachystáno dvacet sad medailí. Prezentace o přípravách na MS 18. – 19. března v japonském Sapporu a 21. – 28. května 2006 v portugalském městě Vilamoura vedl ještě Roman Kumpošt, ale dne 25. července byl z důvodu několika chyb v hospodaření výboru odvolán. O den později valná hromada dosadila na pozici prezidenta Organizačního výboru Kateřinu Neumannovou, která byla do té doby čestnou viceprezidentskou výboru. V práci se tedy pokračovalo pod novým vedením (celá organizační struktura je znázorněna v Příloze 1) a v roce 2008 měla být sportoviště otestována světovými poháry, které se konaly 8. až 10. února. O týden později do Liberce přijeli běžci na lyžích a sdruženáři. Objevily se však velké problémy s nedostatkem sněhu. Pořadatelé nemohli kvůli vysokým teplotám využít umělé zasněžování a tak si museli pomoci dovážením sněhu z Jizerských hor. Dovoz sněhu vyvolal velkou vlnu kritiky, bylo podáno několik trestních oznámení, Kateřina Neumannová byla nominována na anticenu Ropák roku a před okruhem demonstrovalo i několik desítek ochránců přírody. Po zrušení Světového poháru v severské kombinaci kvůli teplému počasí v prosinci se na začátku roku 2009 naštěstí výrazně ochladilo a v průběhu ledna v České republice udeřily mrazy. Mohlo se tak začít s prací sněžných děl a během několika dní ve Vesci leželo více jak 80 tisíc kubických metrů sněhu, což je asi dvakrát více než je potřeba pro dostatečné pokrytí tratí sněhem. Celé Česko bylo kromě sněhu zasypáno také billboardy s reklamou na mistrovství světa. To však vyvolalo další kritiku na organizační štáb. Na billboardech se totiž neobjevil současný nejlepší český lyžař Lukáš Bauer, ale pouze Jakub Janda a Martin Koukal. Bohužel ani reklamní kampaň nepomáhala k zájmu lidí o vstupenky. V půlce ledna jich byla prodána jen necelá třetina. Těsně před zahájením MS lidé už lidé projevovali o vstupenky větší zájem. Velmi rychle byly prodány například lístky na slavnostní zahájení MS spojené s koncertem Deep Purple. () 5.3.1 Roman Kumpošt a Kateřina Neumannová Zkušený lyžařský funkcionář a diplomat Roman Kumpošt vedl tým libereckého mistrovství a jeho práce měla bez pochyby velký vliv na organizaci v jejich začátcích. Na jeho odvolání mělo značný vliv Ministerstvo školství (vedené tehdy Danou Kuchtovou), které své rozhodnutí zdůvodnilo tím, že v organizaci došlo k několika závažným chybám v hospodaření. To Kumpošt odmítl a podal na Ministerstvo žalobu na ochranu před nezákonným zásahem a pokynem správního orgánu. Jenže Nejvyšší správní soud tuto žalobu zamítl a výměna šéfů tak byla podle něj v souladu se zákonem. O tom, zdali by byla akce úspěšnější pod Kumpoštovým vedením, se dá nyní jen spekulovat. Ovšem jeho praxe a zkušenosti to jednoznačně dokazují.
Vlastní práce
26
47letý ženatý rodák z Liberce, který má dvě děti, absolvoval v roce 1986 Technickou univerzitu Liberec. Budoucí profesní kariéru ovlivnily jeho dřívější sportovní úspěchy ze severské kombinace (několikanásobný medailista z mistrovství republiky a účastník mistrovství světa juniorů). Od začátku 90. let se stal členem Mezinárodní lyžařské federace (FIS) a nyní je členem výkonného výboru. V roce 1992 se stal jednatelem a ředitelem firmy STEINEL. Tam byl mimo jiné vedoucím týmu, který vyvinul měřič propustnosti kombinéz pro skokany na lyžích certifikovaný a používaný Mezinárodní lyžařskou federací. V jeho životopise se dočteme poměrně úspěšné kariéry: organizátor sportovních akcí, sportovní diplomat, spolupořadatel závodů Světového poháru v severské kombinaci a ve skoku na lyžích, člen výkonného výboru Svazu lyžařů ČR, prezident Svazu lyžařů ČR, prezident Organizačního výboru mistrovství světa v klasickém lyžování 2009, předseda dozorčí rady Svazu lyžařů ČR. I přes neúspěch v libereckém mistrovství byl Kumpošt jmenován 1. září 2009 čestným prezidentem Organizačního výboru desátého Zimního evropského olympijského festivalu mládeže (EYOWF), který se bude konat v roce 2011 v Libereckém kraji. () Naproti tomu kariéra Kateřiny Neumannové je čistě sportovní, a tak se v rámci mistrovství setkala několikrát s kritikou, že nemá ekonomické vzdělání a větší manažerské zkušenosti a že výbor ze zákulisí řídil její manžel Josef Jindra. Neumannová se narodila v roce 1973, od 90. let se profesionálně začala věnovat sportu a během své dlouhé kariéry získala mnoho triumfů, medailí a ocenění. Je mistryní světa a má ve své sbírce i olympijské medaile. V roce 1998 získala na OH v Naganu bronz v běhu na 10 km volným stylem a přidala i stříbro na 5 km klasicky. Na další olympiádě v roce 2002 v Salt Lake získala dvakrát stříbro. Po olympiádě načas kvůli těhotenství přerušila kariéru, ale pouhý půlrok po porodu zvítězila v prvním závodě. Neumannová se ve svých 33 letech na olympiádě v Turíně 2006 stala olympijskou vítězkou na 30 km volně a získala i stříbro ve skiatlonu. V roce 1996 na letní olympiádě v Atlantě se také zúčastnila soutěže na horských kolech na 31,9 km. Skončila 18. Zásluhou jejích vynikajících sportovních výsledků se pravidelně umisťovala na předních místech v anketě Sportovec roku a celkem sedmkrát ve své kariéře zvítězila v anketě Král bílé stopy. ()
5.4 Sportoviště Šampionát probíhal na dvou sportovištích v blízkosti města Liberec. Běžecké tratě začaly vznikat na „ zelené louce“, na pozemcích městské části Vesec (390 m n. m.), která leží na jihovýchodním okraji Liberce. Nový moderní areál byl vybudován pro potřeby šampionátu za více jak 300 milionů korun a pojme podle odhadů okolo 35 tisíc diváků. V zimě by měl sloužit jako centrum klasického lyžování pro celé město, v létě zde pak najdou využití inline bruslaři, běžci a závodníci na horských kolech. V areálu jsou dva základní okruhy dlouhé 3,75 km s možností zkrácení na 3,3 a 2,5 km. Kombinací těchto dvou okruhů vznikly pro mistrovství okruhy dlouhé 5 km a 7,5 km. Rovněž se v areálu nachází trať pro sprint v délce 1,2 km pro ženy a 1,3 km pro muže. Na parkovišti
Vlastní práce
27
u hřbitova u vstupu do areálu byl postaven stan určený k občerstvení a hudební produkci a další dva stany – pro sportovce a pro VIP. Druhým areálem jsou skokanské můstky na Ještědu (1012 m n. m.). Zde je kapacita minimálně 12 tisíc diváků. Oba můstky (H100 a H134) už v minulosti hostily závody světových pohárů. Během posledních dvou let můstky prošly celkovou rekonstrukcí za více jak 380 milionů korun. Oba můstky se dočkaly nové keramické stopy, navíc na ně byla položena umělá hmota, která umožňuje skákání i v letních měsících. Od ledna 2006 monitoroval Organizační výbor MS Liberec 2009 ve skokanském areálu na Ještědu intenzitu větru, jeho směr, sílu a turbulence. Zároveň v areálu proběhla výstavba pevných diváckých tribun s kapacitou přibližně 10 000 diváků. Pro účely samotného MS se kapacita hlediště rozšířila formou mobilních tribun. Moderní zázemí se neobešlo bez nových příjezdových komunikací, parkovacího domu, ani kvalitního umělého osvětlení. Na konci srpna roku 2005 proběhl v areálech seminář homologačních inspektorů FIS. Komisaři neposuzovali pouze běžecké tratě, ale zaměřili se také na umístění zázemí pro sportovce, média a televizní štáby. Navrhované tratě byly komisaři uznány za vyhovující, byla oceněna poloha i terén zvolené lokality stejně jako výhoda otevřených ploch pro šířku tratí. Pro představu poloh obou areálů jsou oba zaznačeny v mapce na Obr. 1. Jejich vizuální podobu představují Příloha 2 a Příloha 3.
Obr. 1
Mapa polohy areálů Ještěd a Vesec
Zdroj: < http://cs.wikipedia.org >
Kvůli bezpečnosti související se vstupem do nově vybudovaných areálů a používání jejich zařízení byl vypracován Návštěvní řád areálu, a to podle směrnice vydané OC FIS NORDIC WSC 2009, o. s. Řád určoval základní závazná pravidla chování všech návštěvníků a jeho účelem bylo zejména zajištění ochrany bezpečnosti a zdraví všech návštěvníků a majetku v areálech. Každý svým vstupem do areálu tak vyjádřil souhlas být vázán podmínkami a obsahem tohoto návštěvního řádu. Co se týče udělování cen a medailí, k tomu bylo určeno náměstí E. Beneše v samotném historickém centru Liberce. Tyto prostory byly také určeny ke kulturním a zábavním programům a na velkoplošných obrazovkách zde potom probíhaly přímé přenosy ze sportovišť. Zázemí šampionátu bylo v liberecké Tipsport aréně, zde měli své kanceláře pořadatelé a také se v ní vydávaly akreditace. Mimo jiné se zde uskutečnilo slavnostní zahájení MS a několik koncertů. ().
Vlastní práce
28
5.5 Environmentální politika V současné době se v oblasti ochrany životního prostředí projevuje zvýšená pozornost na kvalitativní stránku života a potřeba dosáhnout trvale udržitelného rozvoje. Tím je myšlen takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. Lyžařská federace FIS se od 90. let řídí přísnými pravidly pro ochranu životního prostředí, a tak je zřejmé, že i MS v Liberci se muselo podřídit určitým podmínkám a stanovám. Pro řešení této problematiky byl dokonce ustanoven Výbor životního prostředí, který byl tvořen zástupci Organizačního výboru LIBEREC 2009, Krajského úřadu Libereckého kraje, Statutárního města Liberec, České inspekce životního prostředí a Krajské hygienické stanice Libereckého kraje. V srpnu 2006 firma ISES, s.r.o., v rámci poradenského projektu environmentálního managementu, provedla přípravu a zavedení systému dle normy ISO 14001. A na základě certifikačního auditu Organizační výbor získal Organizační certifikát ISO 14001, který je znázorněn v Příloze 5. Dalšími vypracovanými opatřeními byly Plán nakládání s odpady či zohledňování určitých kritérií při výběru dodavatele (certifikace systému řízení podle ISO 9001/14001, použití nejlepší dostupné techniky BAT, použití ekologicky šetrných výrobků, recyklovaných materiálů a recyklovatelných výrobků). (; )
5.6 Přípravná fáze 5.6.1 Organizační činovníci Na přípravách mistrovství se naplno začalo pracovat v roce 2007. Jelikož se jednalo o velkou akci, práce byla rozdělena do několika sekcí s různým obsahem, například akreditace, doprovod jednotlivých výprav, dopravní kontroly, marketing, doprovodné programy, sport, bezpečnost, ubytování, lékařské zabezpečení, promotion, životní prostředí a další. Lidé se na místa do jednotlivých sekcí ucházeli na základě vyplnění přihlášky a splnění požadavků s určitou sekcí spojených. Podstatnou část těchto lidí tvořili dobrovolníci, bez kterých by konání akcí na světové úrovni bylo nemyslitelné. Dobrovolníci jsou lidé, kteří pomáhají bez finanční odměny. Organizační výbor si předsevzal sestavení kolektivu přibližně 1500 dobrovolníků nazvaného Team Liberec 2009 a s jejich oficiálním náborem se začalo od března roku 2006 a na konci tohoto roku už jich bylo celkem 1750. Na šampionátu pro ně bylo zajištěno teplé oblečení, strava, popřípadě ubytování. Většinu dobrovolníků tvořili studenti, kteří měli v té době prázdniny, ale také lidé, kteří si kvůli dobrovolnické práci vzali dovolenou, či důchodci. Mezi hlavní požadavky byly věk minimálně 16 let a především fyzická zdatnost a jazykové vybavení. Rozděleni do sekcí byli dle svých přání a schopností. Jednou z nejdůležitějších věcí bylo zajistit dostatečnou zdravotní péči a bezpečnost, z tohoto důvodu byl sestaven tým lidí, kteří byli v průběhu konání závodů k dispozici. Kromě nich fungoval také zvláštní dopingový tým (šest
Vlastní práce
29
odběrových sester a několik tzv. operonů - lidí, kteří měli za úkol doprovodit závodníky ze závodiště přímo do antidopingového centra). Tým během závodů provedl 420 odběrů krve. Tab. 1
Zajištění zdravotní péče a bezpečnosti pro MS v Liberci 2009
Zdravotní péče Počet lékařů Počet sester Počet dispečerů Počet sanitních vozů Počet záchranářů horské služby Bezpečnostní složky Počet vojáků Počet policistů Počet členů bezpečnostních agentur
8 10 4 4 16 300 800 700
Zdroj:
5.6.2 Sponzoři, partneři Hledání sponzorů a partnerů patří mezi prvotní úkol organizačního týmu. Pod partnerstvím chápeme vklad vlastního zájmu, znalostí a dovedností do rozvoje programu a jednotlivých projektů. Partnerem programu nebo projektu se pak může stát podnikatel nebo firma, kteří jsou přímo zapojeni do spolupráce s obcí, sdružením či občanskou iniciativou a podílejí se na společné činnosti. Sponzorem rozumíme dárce finančních nebo materiálních darů. () Při MS v Liberci jimi byli: 1. Oficiální mezinárodní sponzoři Bet at home.com, Viessmann, Intersport, Bauhaus, Deutsche Kreditbang AG, Rauch, Deichmann, Österreich Die neue Tageszeitung, San carlo 2. Oficiální národní partneři Stavby silnic a železnic, •A•S•A•, DB Schenker, Preciosa, FIS, Svaz lyžařů ČR, EBU•UER, ABF, CzechTourism, Liberecký kraj, statutární město Liberec 3. Mediální partneři Právo, Sport.cz, Frekvence 1, Česká televize, Euro AWK 4. Dodavatelé ČD, Budweiser Budvar, Prague Airport, SYNOTtip, Alpine Pro, Mero, Carrot Euro, LAVEL MB, s.r.o., Impromat, ToiToi, Celtima, PistenBully, Sufag, Ticketpro, IB Travel, Fomei, Žaket, John Deere, Dale Norway, Petzl, Řízení letového provozu České republiky, ACR Alfa, Panoramas.cz, ISES, Rádio Dobrý den, getphoto.cz 5.6.3 Zajištění dopravy Otázku dopravy a parkování pojali organizátoři velmi vážně. Pro návštěvníky mistrovství připravili dvě centrální parkoviště na odstavení vozidel (kapacita
Vlastní práce
30
obou: 4000 vozů) a jedno záchytné parkoviště (vyhrazené pro autobusy v prostorách ČSAD). Dopravení do centra města nebo na sportoviště zajistili kyvadlovou dopravou, tzv. shuttle busy. Jako první parkoviště sloužila uzavřená silnice I/14, v druhé parkoviště se proměnila plocha libereckého letiště v Liberci Ostašově, jenž byla výhodou především pro cizince ze zahraničí. Pro sportovní týmy, které o to předem požádali, byla zajištěna přeprava z letiště Praha – Ruzyně až do místa konání šampionátu v Liberci. Kyvadlová autobusová doprava do areálů fungovala každý den od 7 hodin ráno většinou v půlhodinových intervalech. Další možností cesty do areálů nebo mezi nimi bylo bezplatné využití linek MHD. Znázornění cesty od zastávek do areálů je vyznačeno v Příloze 6 a Příloze 7. Tab. 2
Zajištění dopravy pro mistrovství v Liberci 2009
Počet mikrobusů Počet autobusů Počet osobních vozů Počet limuzín Počet řidičů Počet dopravních značek
15 30 12 4 70 1600
Zdroj: http://www.financninoviny.cz
5.6.4 Ubytování Jelikož se do Liberce přihlásilo 660 závodníků z 61 států, mezi základní úkoly Organizačního výboru bylo zajistit ubytování. A to jak pro ně, tak pro návštěvníky a pořadatele mistrovství. V této souvislosti se oficiálním touroperátorem stala profesionální firma cestovní kancelář IBTravel. CK IBTravel musela nejdříve zajistit ubytování pro akreditované účastníky šampionátu, jimiž byli závodníci, členové realizačních týmů, funkcionáři FIS a členové národních lyžařských svazů, čestní hosté (V. I. P.), novináři a další pracovníci tištěných médií a televizních a rozhlasových společností. Celkem se jednalo asi o 10 tisíc osob. Sportovcům a jejich doprovodným týmům byly poskytnuty kompletně zrenovované koleje Technické univerzity v Liberci Harcově. Koleje byly rozdělené do šesti bloků a umožňovaly pobyt pro 900 lidí – sportovce, jejich doprovody a attaché (jazykově vybavení dobrovolníci, kteří pomáhali sportovcům řešit jejich všední starosti). V areálu kolejí bylo zřízeno akreditační místo a sál pro konání případných tiskových konferencí. Nechyběly zde ani stravovací prostory, které poskytla vysokoškolská menza a také místo pro trénink a relaxaci sportovců ve sportovní hale liberecké Technické univerzity. Ubytování na kolejích bylo řešeno formou takzvaných buněk (v jedné buňce dva nebo tři oddělené pokoje), společná kuchyňka, koupelna se sprchou a umyvadlem a samostatné WC. Všechny pokoje byly pro potřeby šampionátu vybaveny připojením na internet a televizí se Set Top Boxem. Akreditovaní novináři z celého světa měli možnost bydlet v šesti zcela nových bytových domech v Zeleném údolí, které dalo po dobu šampionátu k dispozici statutární město Liberec. Po skončení šampionátu byly tyto byty
Vlastní práce
31
magistrátem přiděleny sociálně slabým občanům. Kapacita těchto domů zahrnujících 254 bytů různých velikostí (1+kk až 3+kk) činila celkem 450 novinářů. V další řadě pak CK IBTravel nabídla ubytování pro sportovní fanoušky. Pro ně byl spuštěn rezervační portál na adrese www.liberechotels.com. a zde mohli budoucí návštěvníci libereckého mistrovství najít nejrozsáhlejší nabídku ubytování v Liberci a blízkém okolí včetně nabídky vstupenek na LIBEREC 2009 a dalších doplňkových služeb jako dopravu, prohlídky měst a další. Veškeré hotely, penziony a apartmány zde byly přehledně popsány včetně fotografií a zobrazení na interaktivní mapě. Vše bylo možné vybírat a zakoupit online platbou kreditní kartou nebo bankovním převodem. S řadou hotelů v Liberci i okolí byly uzavřeny dlouhodobé smlouvy. Mezi hotely nabízející ubytování patřily například Hotel Babylon, či Hotel Zlatý Lev a Rehavital v Jablonci nad Nisou. Mapa hotelů je uvedena v Příloze 8. () 5.6.5 Stavby a technické práce Klíčovou úlohu sehrály v technických pracích roky 2006 a 2007, kdy se v obou areálech začalo naplno stavět (výstavbu infrastruktury slavnostně zahájil dne 6. 10. 2006 prezident Václav Klaus). Jako první vyrostla na Ještědu multifunkční budova jako zázemí pro pořadatele a závodníky. Tento objekt za 134 milionů Kč zahrnuje i sociální zařízení a restauraci s celoročním provozem. Dále byla na můstku nainstalována zařízení pro sledování síly a směru větru, a to kvůli lepšímu stanovení začátku večerních závodů. K dalším novinkám patřily osvětlení a nové tribuny pro 17 až 19 tisíc návštěvníků. Od sezony 2008 získaly skokanské můstky novou certifikaci. Ve Vesci k plánovaným běžeckým trasám vznikly nové přístupové komunikace a systémy na zasněžování. Tyto tratě splnily veškeré požadavky FIS a organizátoři se je rozhodli na začátku roku 2006 vyzkoušet tím, že je zpřístupnili pro veřejnost. Oficiální zkouškou pro oba areály však byly závody Světového poháru v únoru 2008. Kromě samotných lyžařských okruhů zde vznikl také stadion o rozměrech 230 x 100 metrů a další zpevněné plochy o rozloze zhruba 11 500 m2 pro kompletní zázemí sportovcům i jejich doprovodu, pracovníkům médií a televizním společnostem. Některé stavby byly vystaveny pro trvalé využití: technická budova s celoročním provozem sloužící při závodech jako závodní kanceláře, časomíra, tiskové středisko, bufet, zdravotnický servis a také garáže, dále objekt se sociálním zařízením a budova čerpací stanice. Většina staveb v areálu však byla mobilního charakteru – tribuny, stany pro novináře a pořadatele, VIP, buňky pro závodníky i televizní komentátory. Kapacita stadionu dosáhla 8500 diváků, s prostory podél tratí to bylo okolo 25-30 000 diváků. Společně se vznikajícími prostory se musely vyřešit otázky kabeláží (bylo nataženo více než 486 km optických a datových kabelů), úprav povrchů v areálech, bezpečnostního opatření, výroby sněhu (viz Tab. 3 pod textem), či umístění kamerových plošin a jednotlivých kamer. To zajišťovala Česká televize. V obou areálech bylo potřeba nalézt místa pro parkoviště přenosových vozů, mezinárodního vysílacího centra (IBC), satelitního parku i mobilních buněk nezbytných pro produkční zajištění televizních operací.
Vlastní práce Tab. 3
32
Výroba technického sněhu pro MS na jednotlivých místech
Místo Vesec Ještěd Albrechtice Bedřichov Celkem
Výroba sněhu v m3 130 000 12 000 16 000 4 000 162 000
Zdroj:
5.6.6 Logo Oficiální logo MS v Liberci bylo vybráno v prosinci roku 2005. Jeho autorkou je liberecká výtvarnice Jana Janečkova a poprvé bylo veřejnosti představeno na tiskové konferenci Organizačního výboru MS v Praze. Logo tvoří geometricky přesné tvary, doplněné vektorovým znázorněním lyží a běžek jako symbol disciplín. Dva zrcadlově otočené lichoběžníky a vodorovný obdélník s nápisem LIBEREC 2009 doplňuje text, který tvoří nedílnou součást plné verze loga. Symbolicky byl zvolen tvar připomínající písmeno V- symbol vítězství a současně silueta křídel roztažených v letu. Obrázek loga je znázorněn na Obr. 2.
Obr. 2
Oficiální logo FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009
Zdroj:
5.6.7 Maskot Do rozhodování o maskotovi OV zapojil i veřejnost. Do 30. dubna 2008 měli lidé možnost hlasovat na internetových stránkách mistrovství o podobě maskota. Na výběr byl motiv Ještědu (charakterizující Liberecký kraj), Lva (symbol naší země) a Veverky (jeden z nejtypičtějších obyvatel Jizerských hor). S nejvyšším počtem hlasů nakonec zvítězil Lev pojmenovaný Libi, jehož autorem je Ondřej Kafka (Kafka Design). Obr. 3
Maskot
Zdroj: < http://www.liberec2009.com>
Kromě loga a maskota mělo mistrovství i svou znělku (autoři Lukáš Skalník ze společnosti EALLIN ANIMATION a Michal Dvořák, dřívější člen Lucie) a oficiální píseň Proč ne právě teď (Jiří Janouch a Tomáš Roreček).
Vlastní práce
33
5.6.8 Vstupenky V červenci 2008 byl zahájen prodej vstupenek. Vstupenky byly k dispozici pro návštěvníky na portálech www.liberechotels.com a www.liberec2009.com a na několika prodejních místech TICKETPRO. Ceny byly stanoveny podle cen předchozích šampionátů. Pohybovaly se od 200 (tréninky) do 1 500 Kč (finále skokanů). Vstup zdarma měly děti do 12 let, držitelé průkazů ZTP a ZTTP (doprovod měl slevu 50 %) a také obyvatelé z Vesce, kteří bydlí v blízkosti běžeckého areálu a museli snášet hluk, který vydávala sněhová děla. Členové Svazu lyžařů ČR mohli při zakoupení vstupenky prostřednictvím svazu uplatnit slevu ve výši 30 %. Zajímavostí byl dárek pro fanoušky od sedmého dne mistrovství a to v podobě nákupu 1+1 vstupenky zdarma do běžeckého areálu Vesec. Nejatraktivnějšími byly lístky na finále pod umělým osvětlením. V Příloze 10 je znázorněn ceník všech vstupenek a tzv. výhodných balíčků. (). 5.6.9 Internetové stránky a telefonní linka Oficiální webové stránky mistrovství www.liberec2009.com byly provozovány od října 2007 do půlky března 2009. Autorem jejich podoby bylo liberecké studio ListDesign. Na této adrese mohli lidé shlédnout mimo jiné virtuální prohlídky areálů, aktuální informace o teplotě a sněhové pokrývce a větru. Také měli možnost zapojit se do diskuzí prostřednictvím tzv. fóra či emailu, hlasovat o podobě maskota nebo zakoupit přes online obchod reklamní předměty (kšiltovky, klíčenky, bloky, tužky, záložky, atd.) a mnoho dalšího. V průběhu konání zde byly veškeré informace o dění a výsledkách jednotlivých závodů. Kromě internetu sloužila jako zdroj informací o mistrovství také telefonní linka 840 111 308 zřízená od listopadu 2008 (vždy od pondělí do pátku střídavě dopoledne a odpoledne), na níž měli lidé možnost volat a ptát se na vše, co se šampionátu týkalo. Cena hovoru byla stejná, jako pro normální pevnou síť v Liberci. 5.6.10 Tab. 4
Rozpočet Dotace na přípravy mistrovství
Zdroj Stát – vláda (z toho zvýšení v prosinci) Statutární město Liberec Liberecký kraj + dodatečně na doprovodný program FIS Organizační výbor Celkem
Dotace v tis. Kč 1 453 364 189 000 489 092 146 000 15 000 200 000 300 000 2 603 456
Zdroj: ;
Vlastní práce
Graf 2
34
Dotace na přípravy mistrovství vyjádřené v %
Zdroj: vlastní práce Tab. 5
Plánované náklady vynaložené na jednotlivé sekce
Náklady (podle jednotlivých sekcí) plán (tis. Kč) Provozní náklady Organizačního výboru 63 976 Zabezpečení životního prostředí / úklidy 1 507 Areál Vesec- náklady infrastruktury 59 937 Areál Ještěd- náklady infrastruktury 67 151 Tipsport arena- náklady infrastruktury 32 790 Catering 65 000 Akreditace 2 097 Marketing 46 920 Náklady sekce ticketing 8 570 Sportovní zařízení 6 499 Dobrovolníci 7 553 Bezpečnostní opatření 29 402 Doprava 42 319 Ubytování 77 660 Média 5 920 Zdravotnická opatření 4 181 Doprovodné programy 29 295 Požární technika 1 071 Informační technologie 51 700 Celkem 593 548 Zdroj: http://www.mediafax.cz
Podle Tab. 4 se OV šampionátu o zdroje financování nemusel bát, dárců bylo dost. Pro lepší představu jsou jednotlivé dotace znázorněny i v Grafu 2.
Vlastní práce
35
Jak se však ukázalo již během příprav, některé dotace musely být navýšeny. Tab. 5 nám ukazuje plánované náklady na jednotlivé sekce. Nejsou však uvedeny mzdové náklady. Tab. 6
Plánované výnosy, náklady a hospodářský výsledek MS v Liberci 2009
Částka v mil. Kč
Plánovaná položka Výnosy1 - Přímé - Nepřímé Náklady2 - Organizačního výboru - Hrazené prostřednictvím dotací Hospodářský výsledek
2120 2000 594 2 603 +923
Zdroj:
Co se týče ekonomických přínosů, z hlediska těch přímých se akce jevila jako velmi pozitivní. A to díky očekávané dani z přidané hodnoty či dani podnikatelských subjektů v hodnotě 2 miliardy Kč a objemu financí, které návštěvníci měli utratit za vstupenky (120 mil. Kč). Spolu s nepřímými výnosy ve zhodnocení mediálních vysílacích časů včetně sledovanosti ve výši 200-300 milionů televizních diváků se měla výnosnost akce vyšplhat na více než čtyři miliardy korun. Proto její vykalkulovaný očekávaný zisk činil přes 900 mil. Kč. 5.6.11 Náklady na zasněžování Práce sněhových děl a tyčí se významně projevila v celkových vynaložených nákladech. K tomu, aby byl vyroben technický sníh, je zapotřebí teploty vzduchu maximálně 2,5 °C (). A protože se teploty v Liberci těsně před začátkem MS pohybovaly v noci okolo 20 °C a přes den okolo 10 °C, zasněžovalo se s celkem 27 děly a 6 tyčemi velmi hojně. Přehled nastříkaného sněhu ukazuje Tab. 7. Tab. 7
Vyrobený sníh v jednotlivých místech závodění a náklady na tuto výrobu
Lokalita Vesec Ještěd Celkem
Objem vyrobeného sněhu (tis. m3) 80 63 143
Náklady (mil. Kč) 1,4 1,1 2,5
Zdroj:< http://www.ihned.cz>; vlastní výpočet
Při výpočtu nákladů na vyrobený sníh jsem vycházela z faktu, že výroba jednoho krychlového metru sněhu stála v průměru 17,5 Kč. () 1 2
Pozn.: přesnější částky zdroj neuvádí, tudíž lze tyto považovat jen za orientační Pozn.: Uvedené částky jsou zaokrouhlené na mil. Kč.
Vlastní práce 5.6.12
36
Rizika projektu
Jak už bylo v teoretické části řečeno, riziko je přirozenou součástí každého projektu. Pro MS v Liberci představovaly největší riziko dva faktory: a) nedostatek finančních prostředků b) teplé počasí Vzhledem k poměrně vysoké sumě přijatých dotací a očekávané velké výnosnosti si OV první případ jak je vidět vůbec nepřipouštěl. O tvorbě rezerv ani nemůžeme mluvit, vždyť již během příprav se výbor setkal s neplánovanými komplikacemi a nedostatkem peněz, a tak se zjednodušeně řečeno vše řešilo tak, jak to přišlo. Co se týče počasí, na výrobu technického sněhu by postačily tři mrazivé dny před šampionátem. A v případě, že by teploty přece jen neklesly pod nulu a vznikl by tak nedostatek sněhu, byl vypracován záložní plán – několik způsobů, jak naplnit záložníky sněhu. Těmi nejdůležitějšími byly: a) vytvoření sněhových zásob ve vyšších polohách (například na parkovišti u horského hotelu Ještědka v 1000 m n. m.). Ovšem s tímto krokem by si museli organizátoři dát pozor na Zákon o ochraně přírody a krajiny, b) tvorba sněhu v hale, v níž by se udržovala požadovaná teplota pod nulou. 5.6.13
Nedostatek finančních prostředků – rok 2008
K finančním problémům došlo ještě před začátkem mistrovství, Organizačnímu výboru chybělo 100-150 mil. Kč na ubytování, stravování a dopravu účastníků a na další věci spojené s průběhem šampionátu. Naštěstí se podstatnou část těchto peněz podařilo pokrýt příjmy z prodeje marketingových práv nebo od sponzorů (například firma Stavby silnic a železnic poskytla pořadatelům přibližně 50 mil. Kč). Výstavba sportovišť ve Vesci a na Ještědu byla dražší, než se předpokládalo (cca o 50 mil. Kč). Ve Vesci se musel na některých úsecích běžeckých tratí vybudovat systém na vody z tajícího sněhu a odvádění dešťové vody. Tento schodek nakonec pokryla další státní dotace. Vybudování skokanského areálu na Ještědu stálo více než 600 mil. Kč a běžecký areál ve Vesci vyšel bez nákupu pozemků zhruba na 300 mil. Kč. Pořadatelům tehdy chyběly na přípravy téměř 2 mld. Kč. Také se předpokládalo, že asi 400 až 450 mil. Kč utratí pořadatelé během MS a těsně před ním a po něm. Tyto prostředky měly být získány například prodejem marketingových práv, vstupenek nebo od sponzorů. Co se vstupenek týče, zde nastal další problém, jen měsíc před zahájením byla prodaná pouhá třetina, což znamenalo příjem (40 mil. Kč) nižší, než se kterým se počítalo. Částečnou vinu na tom nese i samotná organizace, například v celém Německu nebylo možné sehnat lístky v hotovosti, němečtí fanoušci se museli prokousat internetovými stránkami, které byly pouze v češtině a angličtině.
Vlastní práce
37
5.7 Realizační fáze 5.7.1 Program MS Organizační tým (2000 lidí) pracoval na plné obrátky a program celého šampionátu měl vymyšlený na každý den a vždy byl ke zhlédnutí v Reportu MS (o něm dále) a na internetových stránkách. Obsahoval jak podrobný seznam všech sportovních (tréninky, závody, vyhlašování výsledků a předávání cen) a kulturních akcí podle časového harmonogramu, tak kompletní program bohoslužeb. Doprovodný program Kromě sportovní podívané bylo připraveno v Liberci pro účastníky MS mnoho doprovodných programů, dá se říct, že se celý den něco dělo od pohádek a maškarních bálů pro děti až po filmy, sázky, tomboly a večerní show pro dospělé. Mezi nejoblíbenější patřily hudební koncerty, ty zde předvedli například Yo Yo Band, Ondřej Ruml, Elán, Dara Rollins, Maxim Turbulenc, Michal David, Těžkej pokondr, Eva a Vašek, Michal Hrůza, Petr Muk, Aneta Langerová, Ranní show live rádia EVROPA 2 a mnoho dalších. Největším lákadlem pro diváky však byl slavnostní zahajovací koncert Deep Purple. 5.7.2 REPORT Liberec 2009 Organizační výbor MS Liberec 2009 mělo svůj oficiální deník vydávaný na každý den šampionátu. Celkový počet vydaných Reportů byl tedy dvanáct. Jednalo se o šestnácti stránkový deník s obsahem zajímavostí jednotlivých dnů, rozhovory a články jak v češtině, tak v angličtině. Podstatnou část Reportů tvořily také nepřehlédnutelné reklamy. Titulní strana jednoho z Reportů je znázorněna v Příloze 11. 5.7.3 Průběh šampionátu v číslech Tab. 8 a Tab. 9 ve zkratce znázorňují průběh šampionátu z hlediska marketingu a tiskovin. Tab. 8
Průběh MS- marketing
MARKETING Bannery Programy Vlajky Winter Festivaly Bohoslužby Velcí papíroví lvi Lvi maskoti Tetování v 7 druzích Bonbony Lipo Bonbony
POČET 7 km 250 000 330 ks 7 500 6 000 200 ks 11 52 500 ks 100 000 ks 200 kg
Tab. 9 Průběh MS- tiskoviny
TISKOVINY POČET Bloky A4 20 000 ks Novinářské bloky 20 000 ks Tužky 20 000 ks Informační tiskoviny pro dobrovolníky 4 000 ks Mapy MS 20 000 ks Knihy P. Urbana s lyžařskou tematikou 1 000 ks Čaje s logem MS 250 000 ks Letáky 150 000 ks Plakáty 10 000 ks Samolepky 10 000 ks Zdroj:
Vlastní práce
38
5.7.4 Trofeje pro vítěze Pro nejúspěšnější závodníky šampionátu byly kromě medailí vyrobeny trofeje z křišťálového skla ve stylu českého kubismu. Byly složeny z masivního kubistického sloupu, na jehož vrcholu byl symbol MS křišťálová zeměkoule s vybroušenými světadíly a modrým šatonem znázorňujícím polohu ČR. Podle sklářů z jablonecké Preciosy, kteří trofeje vytvářeli, měly znázorňovat národní příslušnost a hrdost. Preciosa vyrobila celkem 205 kusů trofejí s tím, že jedna z nich byla určena k podpisům všech vítězů Obr. 4 Trofej a po skončení mistrovství k dražbě. Trofeje byly udělovány závodníkům do šestého místa. Vítěz získal tu větší (32,5 cm), ostatní sportovci si odnesli o 11 cm menší trofej. () 5.7.5 Charitativní činnost V souvislosti s dražbou trofeje s podpisy vítězů se mistrovství podílelo na charitativní činnosti. Výtěžek z této dražby byl věnován občanskému sdružení D.R.A.K., které pomáhá handicapovaným občanům a jejich rodinám. Další dobročinnou akcí byl prodej křišťálových kamenů s logem Liberce 2009, které si mohli lidé koupit za 100 Kč a tímto nákupem tak přispět 90 Kč handicapovaným dětem z Jedličkova ústavu v Liberci především na ozdravné a rehabilitační pobyty. Celkem se jich prodalo 3800 a na účet Jedličkova ústavu tak putovalo krásných 342 000 Kč. Obr. 5
Křišťálový kámen s logem Liberce 2009
Zdroj: < http://www.liberec2009.com >
Třetím charitativním počinem libereckého šampionátu byly také otisky dlaní Mistrů světa na dlaždicích takzvané „Zdi dobré vůle“ u hlavního vchodu do Tipsport arény. Organizační výbor tak přispěl do sbírky „Přilož ruku k dílu“, jejíž výtěžek byl věnován na podporu handicapovaných sportovců. 5.7.6 Rekord v návštěvnosti fanoušků Organizace šampionátu si dala hodně záležet, aby překonala rekord v návštěvnosti fanoušků z roku 2004 na Zlaté lyži v Novém Městě. Přispěla k tomu mimo jiné tím, že zavedla akci 1+1 vstupenka zdarma, a tak 27. 2. při závodu mužských štafet ve Vesci přišlo opravdu rekordních 37 000 fanoušků. A i když ani taková početná podpora nepomohla českým běžcům po stránce sportovní, jistě se tento závod zapsal do české „fanouškovské“ historie. ()
Vlastní práce
39
5.8 Likvidační fáze 5.8.1 Hodnocení mistrovství Bezprostředně po skončení se akce jevila jako úspěšná. Měla několik pozitivních dopadů jak na město Liberec, tak na celou ČR, jenže postupem času vyšly na veřejnost problémy s ekonomickými výsledky. Věřitelé nedostali zaplaceno za poskytnutí svých zboží a služeb a tak se na OV nahrnulo několik žalob. Celá kauza se dostala do médií a začal kolotoč s vyčíslováním celkového dluhu a hledáním viníků. Ale k tomu více až v další kapitole. Tab. 10 znázorňuje, jaké byly celospolečenské dopady mistrovství. Tab. 10
Pozitivní a negativní vlivy plynoucí z pořádání MS v Liberci 2009 VLIVY Pozitivní
Ekonomické efekty
Negativní
- investiční a spotřební výdaje,
- zvýšení cen ve službách,
- podpora zaměstnanosti,
- předimenzované kapacity po
- oživení ekonomiky regionu
skončení akce
- zážitek a využití volného času Socio- kulturní efekty
- komercializace služeb,
obyvatelstva,
- průnik cizích vlivů,
- podpora kultury Psychologické efekty Politické efekty
- kriminalita - nespokojenost místních obyvatel
- snížení etnocentrizmu
s návštěvníky
- zlepšení mezinárodního náhledu využití reklamy k místní politice
- nárůst nacionalismu
- nová či renovovaná zařízení, Infrastruktura
- zlepšení infrastruktury (hl. díky
- zatížení životního prostředí
vládě) Turistika
- zviditelnění,
- přelidnění,
- vyšší atraktivnost pro region
- snížené turistické možnosti pro
vstup do podvědomí veřejnosti
místní obyvatele
Zdroj: (HOBZA, 2006); vlastní práce
Šampionát v Liberci měl několik předností, které byly kladně hodnoceny (když teď pomineme jejich ekonomický dopad). Byly jimi například: · Dobrá dostupnost — Liberec je od hlavního města Prahy vzdálen jen něco málo přes 100 km po kvalitní čtyřproudové rychlostní silnici. Dopravní dostupnost z metropole s mezinárodním letištěm byla ceněna jak sportovními týmy, tak sportovními fanoušky, kteří na šampionát do Liberce přiletěli ze zahraničí. Stávající dobré autobusové spojení mezi Prahou a Libercem ještě v době MS posílily speciální autobusy. Příhraniční Liberec je snadno dostupný i od sousedů z Polska a Německa. V samotném Liberci byla upřednostňována MHD před soukromými vozidly, mezi jednotlivými sportovišti a centrem města byla zajištěna kyvadlová doprava. Také ve srovnání s MS v Sappoře (2007) zde bylo vše blízko a veškeré konání bylo koncentrováno do dvou areálů (v Sappoře do čtyř areálů).
Vlastní práce
40
· Kvalitní ubytování – bylo zajištěno pro sportovce, jejich doprovodné týmy, novináře, delegáty FIS, rozhodčí, dobrovolníky, V.I.P. na výbornou. Především díky rozsáhlým rekonstrukcím kolejí Harcov byly vyvráceny předsudky o nepříjemném bydlení na školských kolejích a všichni účastníci si ubytování velice pochvalovali. · Pořadatelské přednosti – s elánem a velkým nasazením dokázal Organizační výbor zorganizovat zábavu pro 170 000 návštěvníků3 v jinak stotisícovém městě. 5.8.2 Ekonomické výsledky Z hlediska ekonomického, jak již bylo zmíněno, se mistrovství nevydařilo, jak by mělo. Sumy většiny realizovaných nákladů nakonec převyšovaly ty plánované. Porovnání těchto nákladů udává Tab. 11. Tab. 11
Rozdíl plánovaných a skutečných nákladů na MS v Liberci 2009
Náklady na MS rozpočet a skutečnost Plán Skutečnost Náklady (podle jednotlivých sekcí) (tis. Kč) (tis. Kč) 63 976 63 876 Provozní náklady Organizačního výboru
Rozdíl (tis. Kč) 100
1 507
1 550
43
Areál Vesec náklady infrastruktura
59 937
67 993
8 056
Areál Ještěd náklady infrastruktura
67 151
76 951
9 800
Tipsport arena náklady infrastruktura
32 790
22 420
370
Catering
65 000
62 232
2 768
Akreditace
2 097
2 186
89
Marketing
46 920
56 650
9 730
Náklady sekce ticketing
8 570
8 780
210
Sportovní zařízení
6 499
6 630
131
Dobrovolníci
7 553
7 480
73
Bezpečnostní opatření
29 402
34 320
4 918
Doprava
42 319
42 178
141
Ubytování
77 660
77 821
161
Média
5 920
6 150
230
Zdravotnická opatření
4 181
4 290
109
Doprovodné programy
29 295
29 820
525
1 071
1 030
41
51 700
50 900
800
593 548
623 257
29 709
Zabezpečení životního prostředí / úklidy
Požární technika Informační technologie Celkem
Zdroj: Zpráva pro zastupitele Magistrátu města Liberce Poznámka: tento počet návštěvníků byl zveřejněn v tiskové zprávě organizátorů a vychází z měření průchodů návštěvníků turnikety. Platí tedy pouze za předpokladu, že jeden člověk prošel za jeden den pouze jedním turniketem. 3
Vlastní práce
41
Nejvíce se oproti plánu vyšplhaly náklady na vybavení v areálech Vesec a Ještěd. Zatímco ve Vesci se prodražilo zhruba o 8 mil. Kč na 67,993 mil. Kč, na Ještědu bylo dražší dokonce téměř o 10 mil. Kč a nakonec tak přišlo na 76,951 mil. Kč. Důvodů bylo mnoho, například sněhová kalamita po celý první týden šampionátu, dodatečné technické dodělky, nebo vyšší náklady z ozvučení. Skoro o 10 mil. Kč se navíc zvedly také předpokládané náklady na marketing. To bylo způsobeno především požadavkem FIS „obléct“ sportovní areály do modré barvy. Větší částky bylo také potřeba vložit do ostrahy obou areálů, a to především z důvodů hrozeb ekologických aktivistů, kteří chtěli narušit některé závody mistrovství. Výrazně ušetřit se přitom Organizačnímu výboru podařilo pouze na cateringu (který stál nakonec téměř 3 mil. Kč méně) nebo na infrastruktuře v liberecké Tipsport areně. Z posledního řádku tabulky můžeme vypočítat odchylku nákladů, ke které při šampionátu došlo, a to podle vzorce (viz kap. 4): CV = PV – AC CV = 593 548 – 623 257 CV = 29 709 tis. Kč Skutečné příjmy a zisk Organizačního výboru se lišily od těch plánovaných. V polovině roku 2009 se mluvilo ještě o ztrátě 116 mil. Kč, po upřesnění čísel z finanční uzávěrky však tato částka činila 81, 298 mil. Kč. Tento přehled udává Tab. 12. Údaje jsou z loňského roku. V současné době narostl dluh vlivem smluvních pokut a úroků z prodlení na 110 mil. Kč. Tab. 12
Rozdíl očekávaných a skutečných příjmů a výdajů Organizačního výboru MS v Liberci
Plán (tis. Kč) Příjmy Výdaje Zisk
594 400 593 548 582
Skutečnost (tis. Kč) 541 959 623 257 81 298
Rozdíl (tis. Kč) 52 441 29 709 80 716
Zdroj: ; vlastní práce
Zde se naskytuje otázka, jak se mohl šampionát s 2,6 miliardovou dotací dostat do takovéto ztráty? Důvodů je několik a jsou představeny v následující kapitole. Jedním z nejdůležitějších jsou nekompletní informace o tom, kolik které společnosti získali díky zakázkám na stavbách. Na tuto skutečnost upozornil ve své zprávě Nejvyšší kontrolní úřad, který současně došel k závěru, že výběrová řízení zakázek probíhala spíš jen na oko a podal v souvislosti s přípravami na mistrovství dvě trestní oznámení na neznámého pachatele. Některé zakázky jsou známy díky veřejně přístupným registrům veřejných zakázek. Jsou znázorněny v Grafu 3.
Vlastní práce
Graf 3
42
Tržby firem na zakázkách při MS v Liberci 2009
Zdroj: ; vlastní práce
Z Grafu 3 vidíme, že nejvíce vydělala na šampionátu společnost Stavby silnic a železnic, které se podařilo utržit 588 mil. Kč, následně pak společnost Interma, která získala 423 mil. Kč a téměř stejně získala stavební společnost Syner. Mnozí liberečtí zastupitelé ve firmě dříve pracovali a někteří dokonce stále pracují. Mezi nejznámějšími je i liberecký primátor Jiří Kittner, který v Syneru zastával post ekonomického náměstka. K zajímavým penězům si přišly i liberecké stavební společnosti Brex a Regionální stavební nebo společnost Oaza net. Všechny firmy přitom náleží k tradičním sponzorům libereckého hokeje. 5.8.3 Důvody ztrát po skončení MS Během mistrovství došlo k několika neočekávaným problémům, které měly za následek nárůst skutečných nákladů oproti plánovaným. K zápornému ekonomickému výsledku přispělo více faktorů. · Byl vypočítán nesprávný ekonomický audit před zahájením mistrovství. · Předpokládal se větší počet prodaných vstupenek (oproti plánu za 120 mil. Kč se jich prodalo pouze za 30 mil. Kč). · Organizační výbor obdržel méně příspěvků od sponzorů, než očekával, a to prý z důvodu ekonomické krize. (Prohlášení Kateřiny Neumannové pro mediafax.cz 26. 6. 2009) · MS přišlo o 35 mil. Kč z příspěvku od FIS kvůli nepříznivému kurzu koruny. (Prohlášení Kateřiny Neumannové pro mediafax.cz 26. 6. 2009) · Celkové náklady na sportoviště se vyšplhaly o 50 mil. Kč výš, než se plánovalo (+ ostatní zmíněné náklady v Tab. 9). Organizační výbor s 83 věřiteli se tak od loňského roku dodnes potýká s dluhy, 14 žalobami a nemalou národní (a bohužel i mezinárodní) ostudou. V Tab. 13 jsou uvedeny největší dlužné částky šampionátu.
Vlastní práce Tab. 13
43
Dluhy MS v Liberci 2009 po jejím skončení
Věřitel Dopravní podnik města Liberce Technická univerzita Liberec Český hydrometeorologický ústav Technické služby města Liberce
Dluh (mil. Kč) 22,0 8,8 0,5 0,1
Zdroj: http://www.deniksport.cz
Kdo a jak tyto dluhy zaplatí, není jasné ani v současné době. Vláda premiéra Fišera už odmítá s těmito dluhy pomoci. A tak celá kauza spěje k vyhlášení insolvenčního řízení, to znamená, že věřitelé tak nebudou moci vymáhat své pohledávky cestou výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Celou věc také prověřuje Policie ČR, konkrétně podezření z trestného činu podvodu, úvěrového podvodu, porušení pravidel hospodářského styku a porušení povinností při správě cizího majetku. () 5.8.4 Skryté náklady Jaké mělo mistrovství dopady a přínosy bylo už ukázáno, je však potřeba zmínit, že existují také dopady, které nebyly zcela vidět anebo se nedaly ekonomicky vypočítat. Jedná se o tzv. skryté náklady neboli náklady obětované příležitosti práce a kapitálu. To znamená náklady, které by městu Liberec vznikly, kdyby se šampionát nekonal. Nejdůležitější z těchto skrytých nákladů byli domácí obyvatelé, kteří kvůli mistrovství odjeli pryč a tím pádem neuskutečnili výdaje, které by za normálních okolností provedli. Během února bylo v Liberci jasně vidět, že těchto obyvatel nebylo málo. Vypovídá o tom i fakt, že se tržby řady restauratérů a maloobchodníků během šampionátu propadly (). Efekt odlivu domácí poptávky tak v tomto případě převážil efekt přílivu poptávky zahraniční. Dalšími skrytými náklady byly jistě výdaje z jiných oblastí, ke kterým nedošlo právě kvůli pořádání mistrovství a výdajům vynaložených na něj (tzv. substituční efekt). Například návštěvnost lyžařů ve Ski areálu Ještěd byla pouhých 10 % průměru a tržby v zábavním centru Babylon v Liberci klesly o 75 % ve srovnání s únorem 2008 (). Za skryté náklady lze považovat i výdaje od zahraničních turistů, ke kterým by došlo, kdyby se mistrovství nekonalo. Ale právě kvůli němu tito turisté Liberec nenavštívili (tzv. efekt vytěsnění). Záleží samozřejmě na počtu těchto „vytěsněných“ turistů, a jestli je tento počet vyšší či menší než počet návštěvníků, kteří přijeli na mistrovství. Jelikož chybí údaje o přesné obsazenosti ubytovacích kapacit, či za co a kolik se na šampionátu utratilo, není možné tyto tzv. skryté náklady a další vyjádřit ekonomicky. Tyto údaje jsou buď interní, nebo vůbec neexistují (v průběhu akce nedošlo k žádné anketě návštěvníků, která by zjišťovala, odkud jsou, kde bydlí, či kolik utratili peněz apod.). Z mediálních článků ale vyplývá, že celkově poskytovatelé služeb v Liberci na šampionátu prodělali, vlastníci hotelů, restaurací a jiných, byli totiž nespokojeni s tržbami. Stánkaři denně zaplatili za pronájem stánků 4 tis. Kč a počítali s mnohem vyšší návštěvností. V centru však bylo lidí
Vlastní práce
44
méně, a tak jejich tržby byly také velmi slabé. Tratili i taxikáři, jejichž služby kvůli bezplatné městské hromadné dopravě lidé využívali minimálně. S tržbami byli spokojeni jen prodejci suvenýrů a občerstvení přímo v centru areálů ().
5.9 Diskuze Od ukončení Mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci 2009 uplynul více než rok a stále nejsou známy některé informace o finančních tocích, ke kterým došlo před i během akce. Organizátoři v čele s Kateřinou Neumannovu nyní čelí více než deseti žalobám a jejich dluh stále narůstá. Celou akcí se zabývá také NKÚ a Policie ČR, a to konkrétně zkoumáním rozsahu a vážnosti pochybení, ke kterým docházelo při rozdělováním stavebních zakázek v areálech Vesec a Ještěd. Právní problematikou se však tato práce nezabývá. Obecně je sice jednoduché vytýkat po skončení jakékoliv akce chyby pořadatelům a poukazovat na to, co se mělo udělat a zorganizovat lépe. V případě MS v Liberci jsou ale kritika a určitá doporučení pro zlepšení organizace na místě. Nejprve jsou zde představena taková doporučení, která lze finančně vyčíslit a vyjádřit tak částku, o kterou se dalo v dané situaci ušetřit. Dále jsou formulovány návrhy a doporučení týkající se chovaní v konkrétních situacích při organizování sportovní akce, jedná se o jakousi zpětnou identifikaci rizik. 5.9.1 Ekonomicky vyčíslitelná doporučení · Zabránit nadbytečné výrobě technického sněhu. Podle vyjádření mluvčího MS v Liberci Zdeňka Soudného bylo ve Vesci vyrobeno 80 000m3 sněhu (za cca 1,4 mil. Kč), což na dvou okruzích o celkové délce 7,5 km znamenalo pokrytí asi 70 centimetrové vrstvy sněhu. Přitom by stačila pouhá polovina z tohoto množství. Za výrobu 40 000m3 by tak pořadatelé ušetřili 0,7 mil. Kč (jak je uvedeno v Tab. 14) a ještě by zbyla sněhová rezerva (lyžovalo se i při nižším pokrytí sněhu). () Tab. 14
Úspora finančních prostředků ve výrobě technického sněhu na MS v Liberci 2009
Výroba sněhu v m3 80 000 40 000 Úspora
Náklady v mil. Kč 1,4 0,7 0,7
Zdroj: ; vlastní práce
· Nahradit nákup některých sněžných děl sněžnými tyčemi. Sněžné tyče sice pokryjí menší plochu, zato však kvalitnějším sněhem a stojí zhruba o třetinu méně než dělo (to stojí cca 900 tis. Kč). Sněžná děla byla v provozu od prosince 2008 a také kvůli jejich velkému počtu došlo k dvojnásobnému zasněžení, než bylo potřeba. V Tab. 15 jsou znázorněny dva návrhy. První návrh ukazuje, kolik by Organizační výbor ušetřil, kdyby
Vlastní práce
45
nakoupil sněžných děl o polovinu méně (z důvodu lichého čísla se nejedná o přesnou polovinu), a druhý návrh představuje úsporu v případě nahrazení poloviny sněžných děl tyčemi. Tab. 15
Úspora finančních prostředků při nákupu sněžných děl a tyčí na MS v Liberci 2009
Původní nákup sněžných strojů 27 sněžných děl 6 sněžných tyčí První návrh nákupu 14 sněžných děl 6 sněžných tyčí Úspora Druhý návrh nákupu 14 sněžných děl 19 sněžných tyčí Úspora
Cena strojů v mil. Kč 24,3 1,8
Cena celkem v mil. Kč
12,6 1,8
26,1 14,4 11,7
12,6 5,7
18,3 7,8
Zdroj: ; vlastní práce
· Nahradit nákup IT vybavení pronájmem. Pro účely mistrovství bylo nakoupeno IT vybavení za 6,3 mil. Kč. Ovšem po skončení šampionátu bylo toto vybavení oceněno odhadcem na 4,5 mil. Kč. Jak by Organizační výbor ušetřil, kdyby si dané vybavení pouze pronajal, je znázorněno v Tab. 16. Jelikož však není znám přesný počet nakoupené IT techniky (počítačů, monitorů, tiskáren apod.), následující výpočet vychází z předpokladu, že zmíněných 6,3 mil. Kč bylo použito jen na nákup počítačů (respektive stolních sestav počítačů včetně monitorů). Dodavatelem IT vybavení byla společnost Impromat, která dodala na mistrovství počítače značky Lenovo. Podle údajů na internetových stránkách www.lenovo.com se ceny sestav počítačů této značky pohybují kolem 20 000 Kč, a tak by Organizační výbor za tuto cenu (v případě celkového nákupu za 6,3 mil. Kč) koupil 315 kusů sestav. Cena za pronájem je zjištěna od společnosti HVH systém s.r.o., která je poskytovatelem služeb v oblasti informačních technologií, mimo jiné i pronájmu počítačů po celé České republice. Ta za měsíční pronájem jednoho standardního PC požaduje i s kompletním servisem a technikou 2012 Kč vč. DPH, za 315 kusů by to bylo tedy 634 tis. Kč (zaokrouhleno na celé tisíce). () Tab. 16
Úspora při pořízení soustav stolních počítačů (PC) pronájmem
Pořízení 315 ks PC Nákup Pronájem Úspora
Cena za pořízení v tis. Kč 6300 634
Cena za prodej v tis. Kč 4500 0
Konečné náklady v tis. Kč 1800 634 1166
Zdroj: ; ; vlastní výpočet
Vlastní práce
46
· Zavést samostatnou funkci finančního kontrolora. V Organizačním výboru by neměl chybět alespoň jeden odborník, který by měl kontrolu nade všemi náklady a peněžními toky. Měl by dohlížet na rozdělení zakázek jednotlivým firmám a hlídat faktury, aby nedocházelo k jejich proplácení bez vykonané práce. Z organizační struktury v Příloze 1 je vidět, že funkci finančního ředitele zastával na mistrovství jeden člověk a ten měl na starosti kromě finanční kontroly také účetnictví, daně, finanční plány, pojištění a mzdové účetnictví. Dle mého názoru by se zaměstnání odborníka přímo pro tuto funkci vyplatilo. Podle údajů společnosti Merces, zabývající se průměrnými platy na jednotlivých pozicích v České republice, by jeho plat činil přibližně 35 000 Kč. Celkovou úsporu za představená doporučení udává Tab. 17. V otázce použitých strojů na zasněžování je zde uveden druhý návrh z Tab. 15. Co se týče funkce finančního kontrolora, náklady by se Organizačnímu výboru díky němu sice zvýšily o 35 000 Kč (proto je v tabulce znázorňující úspory tato částka se záporným znaménkem), ale ve srovnání s prací, kterou by kontrolor vykonal a hlavně problémům, které by díky němu nenastaly, by byla úspora ve výsledku mnohonásobně větší. To znamená, že celková úspora zahrnující všechna popsaná doporučení by byla ještě mnohem větší než 9 631 000 Kč. Tab. 17
Celková úspora v případě zavedení navržených doporučení
Doporučení Výroba technického sněhu Zasněžování Pronájem IT vybavení Finanční kontrolor Celkem
Úspora v tis. Kč 700 7 800 1 166 -35 9631 Zdroj: vlastní práce
5.9.2 Další doporučení · Navrhnout alespoň vyrovnaný rozpočet. · Identifikovat možná rizika na začátku projektu. · Analyzovat dopady akce na rozvoj regionu ještě před jejím začátkem. Na MS v Liberci byla vypracována pouze interní zpráva pro Mezinárodní lyžařskou federaci FIS po skončení mistrovství. · Zavést legislativní úpravu pravidel pro udělování státních dotací. Současná ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová uvedla v rozhovoru pro rádio Český rozhlas 1 Radiožurnál dne 16. 11. 2009, že se už pracuje na návrhu takových podmínek, které jsou založeny na požadavku předložení detailních ekonomických auditů od pořadatelů akcí, minimálně z 50 % hrazených jimi samotnými. Za případné porušení pravidel budou následovat také tvrdé sankce. · Do čela Organizačního výboru jmenovat zkušeného manažera na základě výběrového řízení.
Vlastní práce
47
· Nepodceňovat výběrová řízení ani v jednotlivých sekcích OV, jako je například catering a marketing. Stanovit přesnou částku, která připadne na každou z těchto sekcí a nepřekročit ji. Zamezí se tím přehnanému utrácení (v případě MS v Liberci připadlo na marketing i catering přibližně 10 % z celkového rozpočtu). · Pro všechny členy Organizačního výboru stanovit přesnou výši platů na jednotlivých pozicích a zavést povinnost výše platů zveřejnit. Organizátoři MS nepředložili tyto částky ani na přímou žádost libereckého zastupitelství. () · Zavést větší kontrolní činnost ze stran příslušných orgánů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Technické univerzity v Liberci, či města Liberec. · Umožnit snadný předprodej vstupenek i pro zahraniční turisty, respektive zavést tento prodej prostřednictvím internetu i v jiných jazycích než jen angličtina. · Doprovodné programy by měly být hrazeny pořadateli, nikoliv z veřejných dotací. · Náklady na ubytování by neměly být tak vysoké: o Organizátoři mistrovství by si měli objednat přiměřený počet ubytovacích kapacit, aby v případě jejich nenaplnění nemuseli platit penále. o Nabízet přiměřené ceny za tyto ubytovací prostory (na MS v Liberci se ceny pohybovaly až okolo 200-300 eur za noc). · Snížit náklady na stavební práce v areálech a na kolejích Technické univerzity Liberec v Harcově (viz Zavedení samostatné funkce finančního kontrolora).
Závěr
48
6 Závěr Sport je odedávna nedílnou součástí společenské kultury a postupem času se stává atraktivnější nejen v naší zemi, ale i po celém světě. S rostoucími možnostmi sportování a nově vznikajícími prostory pro jeho uplatnění roste i touha pořadatelů organizovat sportovní akce, od regionálních soutěží až po světová mistrovství. Cílem této práce bylo zhodnotit průběh konkrétního mistrovství a navrhnout doporučení pro zlepšení managementu při jeho pořádání. V teoretické části jsem se zabývala charakteristikou dané problematiky z odborné literatury. Získané poznatky jsem využila při vypracování praktické části a diskuze. Mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci 2009 bylo čtvrtým šampionátem pořádaným v historii České (resp. Československé) republiky. Jeho průběh byl provázen nemalým počtem problémů a skončil ekonomickou ztrátou 81 milionů korun. Šampionát měl však i několik úspěchů, závodilo na něm rekordních 660 závodníků z celého světa, proběhla zde premiéra skokanské soutěže žen na normálním můstku (HS100), na závod mužských štafet ve Vesci přišlo rekordních 37 000 fanoušků a celkem navštívilo šampionát 170 730 diváků. Česká republika se tak dostala do podvědomí lyžařské veřejnosti. V roce 2011 (11. -12. března) bude ve Špindlerově Mlýně organizován závod Světového poháru v alpském lyžování žen a v roce 2013 proběhne v Novém Městě na Moravě Mistrovství světa v biatlonu 2013. Těmito událostmi ČR naváže na organizování vrcholných sportovních akcí.
Zdroje
49
7 Zdroje 7.1 Tištěné zdroje ČÁSLAVOVÁ, E. Management v tělesné výchově a sportu (Vybrané kapitoly). Praha: Karolinium, nakladatelství Univerzity Karlovy, 1997. 51 s. ISBN 80 7184 066 1. DURDOVÁ, I. Sportovní management. 1. vydání. Ostrava: VŠB Technická univerzita Ostrava, 2002. 122 s. ISBN 80 248 0130 2. DVOŘÁKOVÁ, Š. Marketing in sport. Stanislav Podroužek. Brno : Paido edice pedagogické literatury, 2004. 65 s. ISBN 80 7315 096 4. HOBZA, V. a kol. Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006. 191 s. ISBN 80 86929 04 3. NĚMEC, V. Projektový management. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 184 s. ISBN 80 247 0392 0. POŠVÁŘ, Z. a kol. Management I. 1. Vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2002. 156 s. ISBN 80 7157 633 6. SMUTNÝ, P. a kol. Základy řízení projektů. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 88 s. ISBN 978 80 210 4586 6. SVOZILOVÁ, A. Projektový management. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 356 s. ISBN 80 247 1501 5. VEBER, J. a kol. Management II. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998. 168 s. ISBN 80 7079 406 2.
7.2 Elektronické zdroje Analýza. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2009 [cit. 2010-01-28]. Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Anal%C3%BDza>. Externalita. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2009 [cit. 2009-12-30]. Dostupný z WWW: . Financování sportu v ČR. Čtrnáctideník [online]. 9.2.2010, 2010, 3, [cit. 201003-21]. Dostupný z WWW: <www.cevro.cz/dwn/217408/217865_D_cs_14denik_2010_3.pdf>. FIS – International ski federation [online]. 2009 [cit. 2010-01-25]. Dostupný z WWW: .
Zdroje
50
FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 24.2.2010 [cit. 2010-03-21]. Dostupné z WWW: . Fundraising. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2009 [cit. 2010-0320]. Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Fundraising>. HVH system s.r.o. Pronájem IT.cz [online]. 2009 [cit. 2010-04-24]. Dostupný z WWW: . Ing. Roman Kumpošt.[online]. 2009 [cit. 2010-03-24]. Dostupný z WWW: . Kateřina Neumannová. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2009 [cit. 2010-03-24]. Dostupný z WWW: . Kdo vydělal na mistrovství v Liberci? Máme seznam firem. Aktuálně.cz [online]. 3.3.2009 [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW: . Kumpošt neuspěl. Vyhazov z Liberce byl legální. Deníksport.cz [online]. 2009 [cit. 2010-03-24]. Dostupný z WWW: . Lenovo [online]. 2009 [cit. 2009-04-24]. Dostupný z WWW: . Liberec: lži v číslech. Deniksport.cz [online]. 1.7.2009 [cit. 2010-04-17]. Dostupný z WWW: . Liberecké MS v utrácení: O obřím dluhu rozhodne vláda. Aktuálně.cz [online]. 30.12.2009 [cit. 2010-04-22]. Dostupný z WWW: . Linka pro informace o MS v Liberci už běží. Deniksport.cz [online]. 5.12.2008 [cit. 2010-04-04]. Dostupný z WWW: . Lyžování. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2010 [cit. 2010-04-27]. Dostupný z WWW: .
Zdroje
51
Manažerská role. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2009 [cit. 200912-28]. Dostupný z WWW: . MERCES Professional Salary Monitor [online]. 2009 [cit. 2010-04-24]. Dostupný z WWW: . Merchandising. Odborný časopis pro lékárníky a laboranty PHARMA NEWS [online]. 2009 [cit. 2010-01-29]. Dostupný z WWW: . Mezinárodní lyžařská federace. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2009 [cit. 2010-01-29]. Dostupný z WWW: . Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009. [online]. 2009 [cit. 201003-22]. Dostupný z WWW: < http://liberec2009.com/>. MS Liberec: prodána je třetina vstupenek.Deniksport.cz [online]. 12.1.2009 [cit. 2010-04-04]. Dostupný z WWW: . MS v Liberci získá z daní dvě miliardy.Deniksport.cz [online]. 11.12.2008 [cit. 2010-04-03]. Dostupný z WWW: . Náklady na organizaci lyžařského MS v Liberci byly o 30 milionů vyšší. MEDIAFAX [online]. 25.6.2009 [cit. 2010-04-03]. Dostupný z WWW: . Neumannová si užívá ZOH, jako by se nedlužilo. Aktuálně.cz [online]. 15.2.2010 [cit. 2010-04-17]. Dostupný z WWW: . Partnerství a sponzorství. Nadace Partnerství [online]. 2009 [cit. 2010-03- 24]. Dostupný z WWW: . Pedagogická fakulta. Univerzita Hradec Králové [online]. 2004 [cit. 2010-0320]. Dostupný z WWW: < http://www.uhk.cz/pdf/>.
Zdroje
52
Sport a ekonomika. Marketing ve sportu [online]. 2007 [cit. 2010-04-22]. Dostupný z WWW: . Statutární město Liberec [online]. 2003 [cit. 2010-03-27]. Dostupný z WWW: . Syntéza. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2009 [cit. 2010-01-28]. Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Synt%C3%A9za>. Šampionát v Liberci čeká účtování. Deniksport.cz [online]. 1.3.2009 [cit. 201004-27]. Dostupný z WWW: . ŠTĚPÁNKOVÁ, K. Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009 [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2009. 7 s. Oborová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Dostupné z WWW: . V Liberci je sněhu najednou dost. Dvakrát víc než je třeba. iHNed.cz [online]. 8.1.2009 [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: . Velké sportovní akce povzbuzují ekonomiku. ČT24 [online]. 2010 [cit. 2010-0321]. Dostupný z WWW: . Vydělali jsme při šampionátu málo, naříká Liberec. iDNES.cz [online]. 28.2.2009 [cit. 2010-04-24]. Dostupný z WWW: .
Seznam tabulek, obrázků a grafů
53
8 Seznam tabulek, obrázků a grafů Tabulky Tab. 1
Zajištění zdravotní péče a bezpečnosti pro MS v Liberci 2009
29
Tab. 2
Zajištění dopravy pro mistrovství v Liberci 2009
30
Tab. 3
Výroba technického sněhu pro MS na jednotlivých místech
32
Tab. 4
Dotace na přípravy mistrovství
33
Tab. 5
Plánované náklady vynaložené na jednotlivé sekce
34
Tab. 6
Plánované výnosy, náklady a hospodářský výsledek MS v Liberci 2009
Tab. 7
35
Vyrobený sníh v jednotlivých místech závodění a náklady na tuto výrobu
35
Tab. 8
Průběh MS- marketing
37
Tab. 9
Průběh MS- tiskoviny
37
Tab. 10
Pozitivní a negativní vlivy plynoucí z pořádání MS v Liberci 2009 39
Tab. 11
Rozdíl plánovaných a skutečných nákladů na MS v Liberci 2009
Tab. 12
Rozdíl očekávaných a skutečných příjmů a výdajů Organizačního
40
výboru MS v Liberci
41
Tab. 13
Dluhy MS v Liberci 2009 po jejím skončení
43
Tab. 14
Úspora finančních prostředků ve výrobě technického sněhu na MS v Liberci 2009
Tab. 15
44
Úspora finančních prostředků při nákupu sněžných děl a tyčí na MS v Liberci 2009
45
Tab. 16
Úspora při pořízení soustav stolních počítačů (PC) pronájmem
45
Tab. 17
Celková úspora v případě zavedení navržených doporučení
46
Seznam tabulek, obrázků a grafů
54
Obrázky Obr. 1
Mapa polohy areálů Ještěd a Vesec
Obr. 2
Oficiální logo FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování
27
Liberec 2009
32
Obr. 3
Maskot
32
Obr. 4
Trofej
38
Obr. 5
Křišťálový kámen s logem Liberce 2009
38
Graf 1
Přínos sportu do státního rozpočtu
23
Graf 2
Dotace na přípravy mistrovství vyjádřené v %
34
Graf 3
Tržby firem na zakázkách při MS v Liberci 2009
42
Grafy
Přílohy Příloha 1
Organizační struktura Mistrovství v Liberci 2009
Příloha 2
Vizuální podoba areálu Vesec při MS v Liberci 2009
Příloha 3
Vizuální podoba areálu Ještěd při MS v Liberci 2009
Příloha 4
Organizační certifikát ISO 14001
Příloha 5
Mapa cesty od zastávky MHD do areálu Vesec
Příloha 6
Mapa cesty od zastávky MHD do areálu Vesec
Příloha 7
Mapa hotelů poskytující ubytování během MS v Liberci 2009
Příloha 8
Ceník vstupenek prodávaných na MS v Liberci 2009
Příloha 9
Titulní strana jednoho z Reportů Liberec 2009
Seznam zkratek
9 Seznam zkratek CK- Cestovní kancelář ČSAD- Československá státní automobilová doprava ČSVT- Český svaz tělesné výchovy FIS- Mezinárodní lyžařská federace FSpS MU- Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně FTVS KU- Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlova v Praze IT- Informační technologie MHD- Městská hromadná doprava MS- Mistrovství světa MŠMT- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy NKÚ- Nejvyšší kontrolní úřad OH- Olympijské hry OV- Organizační výbor PdF UHK- Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové TUL- Technická univerzita v Liberci TVS- Tělesná výchova a sport UP- Univerzita Palackého Olomouc VŠB TU- Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
55
