MANAGEMENT SPORTOVNÍ AKCE
Bakalářská práce
Studijní program: Studijní obor:
B6208 – Ekonomika a management 6208R048 – Management sportovní
Autor práce: Vedoucí práce:
Josef Konejl PaedDr. Jindřich Martinec
Liberec 2015
Prohlášení Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Poděkování Rád bych poděkoval panu PaedDr. Jindřichu Martincovi za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při psaní této bakalářské práce.
ANOTACE Tato bakalářská práce se zabývá sestavením projektu zaměřeného na uspořádání masového bežeckého závodu v Liberci. Teoretická část práce je z jedné části zaměřena na samotný běh z pohledu historického, anatomického, fyziologické a psycholigeckého, abychom pochopili důležitost a smysl tohoto pohybu. Druhá polovina teoretické části je zaměřena na vymezení pojmů spojených s managementem sportovní akce. Praktická část bakalářské práce je zpracována jako projekt rozdělený do několika charakteristických etap pro pořádání jednorázové sportovní akce. Jednotlivé etapy projektu obsahují popis přípravy, organizace, průběhu a vyhodnocení masového běžeckého závodu.
Klíčová slova Sportovní akce, běh, projekt, management
ABSTRACT The bachelor thesis deals with contructing a project for organizing mass run race in Liberec. The theoretical part is aimed on running itself from historical, anatomical, physiological and psychlogical point of view to understand the importance and meaning of this kind of motion. The second part of thteoretical part is aimed on specification of therms connected with management of sport event. The practical part of bachelor thesis is made as a project divided into several characteristical phases for managing one-time sport event. Single phases of the project contain description of preparation, organization, course and evaluation of mass run race.
Keywords Sport event, run, project, management
Obsah Úvod......................................................................................................................................................... 9 CÍL, ÚKOLY A METODIKA PRÁCE..................................................................................................10 1
Běh ................................................................................................................................................ 11 1.1
Historie běhání ...................................................................................................................... 11
1.1.1
Běhání v době pravěku .................................................................................................. 11
1.1.2
Běhání ve starověku ...................................................................................................... 11
1.1.3
Běhání ve středověku .................................................................................................... 13
1.1.4
Běhání v novověku ........................................................................................................ 13
1.2
Historie běžeckých závodů na našem území ......................................................................... 14
1.2.1
Středověké bežecké závody na našem území ................................................................ 14
1.2.2
Běžecké závody na našem území ve druhé polovině novověku .................................... 15
1.2.3
Závod Běchovice-Praha................................................................................................. 16
1.2.4
Běžecké závody na našem území po roce 1918 ............................................................ 17
1.2.5
Velká kunratická............................................................................................................ 17
1.2.6
Memoriál Evžena Rošického ......................................................................................... 17
1.2.7
Zlatá tretra ..................................................................................................................... 17
1.2.8
Mistrovství Evropy 1978 v Praze .................................................................................. 18
1.2.9
Běžecké závody po roce 1989 ....................................................................................... 18
1.3
Formy běhu............................................................................................................................ 18
1.3.1
Závodní běh ................................................................................................................... 18
1.3.2
Výkonnostní běh............................................................................................................ 19
1.3.3
Kondiční běh ................................................................................................................. 19
1.3.4
Jogging .......................................................................................................................... 19
1.3.5
Běh s holemi .................................................................................................................. 19
1.4
Psychologie běhání ................................................................................................................ 19
1.5
Fyziologie běhání .................................................................................................................. 20
1.5.1 1.5.1.1
Anaerobní energetické krytí pohybu ......................................................................... 21
1.5.1.2
Aerobní energetické krytí pohybu ............................................................................. 21
1.5.2 1.6
Energetický metabolismus............................................................................................. 20
Transportní systém ........................................................................................................ 22
Anatomie běhání.................................................................................................................... 22
1.6.1
Svaly trupu .................................................................................................................... 23
1.6.2
Svaly dolních končetin .................................................................................................. 24
6
1.7 2
1.6.2.1
Dokrok ....................................................................................................................... 24
1.6.2.2
Moment vertikály ...................................................................................................... 24
1.6.2.3
Odraz ......................................................................................................................... 24
1.6.2.4
Letová fáze ................................................................................................................ 24
Pozitivní dopad běhání na lidské tělo a duši.......................................................................... 25
Management .................................................................................................................................. 26 2.1
Charakteristika managementu ............................................................................................... 26
2.2
Pojetí sportovního managementu .......................................................................................... 27
2.3
Management sportovních akcí ............................................................................................... 28
2.3.1
Sport .............................................................................................................................. 28
2.3.2
Sportovní akce ............................................................................................................... 28
2.3.3
Sportovní prostředí ........................................................................................................ 29
2.4
Sportovní manžer .................................................................................................................. 29
2.4.1 2.4.1.1
Interpersonální role .................................................................................................... 29
2.4.1.2
Informační role .......................................................................................................... 30
2.4.1.3
Rozhodovací role ....................................................................................................... 30
2.4.2 2.5
Činnosti manažera ve sportu ......................................................................................... 30
Projektový management ........................................................................................................ 31
2.5.1 3
Role manažera ............................................................................................................... 29
Projekt ........................................................................................................................... 31
Sestavení projektu ......................................................................................................................... 32 3.1
Přípravná etapa ...................................................................................................................... 32
3.1.1
Vize, poslání a cíle sportovní akce ................................................................................ 32
3.1.1.1
Vize ........................................................................................................................... 32
3.1.1.2
Poslání ....................................................................................................................... 32
3.1.1.3
Cíle ............................................................................................................................ 33
3.1.2
Průzkum současné situace trhu ...................................................................................... 33
3.1.3
Založení společnosti s ručeným omezeným .................................................................. 34
3.1.4
Charakter a rozsah akce ................................................................................................. 37
3.1.5
Termín ........................................................................................................................... 37
3.1.6
Místo konání .................................................................................................................. 38
3.1.7
Potřebná povolení .......................................................................................................... 40
3.2
Etapa plánování a příprav akce.............................................................................................. 40
3.2.1
Rozpočet akce................................................................................................................ 41
3.2.2
Zdroje financování......................................................................................................... 42
3.2.2.1
Sponzoring................................................................................................................. 42 7
3.2.2.2
Dotace........................................................................................................................ 44
3.2.2.3
Startovné .................................................................................................................... 44
3.2.3 3.2.3.1
Publicita ..................................................................................................................... 45
3.2.3.2
Reklama ..................................................................................................................... 45
3.2.4 3.3
Propagace ...................................................................................................................... 44
Personální zajištění ........................................................................................................ 46
Průběh akce ........................................................................................................................... 47
3.3.1
Harmonogram ................................................................................................................ 47
3.3.2
Funkce manažera v průběhu akce.................................................................................. 47
3.4
Ukončení a evaluace akce ..................................................................................................... 48
3.4.1
Úklid a odvoz materiálu ................................................................................................ 48
3.4.2
Vyhodnocení akce ......................................................................................................... 48
ZÁVĚR.................................................................................................................................................. 50 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...................................................................................................... 51 LEGISLATIVA .................................................................................................................................... 53 SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................................................... 54 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................... 54 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................... 55
8
Úvod Každé těleso ve vesmíru je odsouzeno k pohybu. Jedna skupina těles je závislá na uvedení do pohybu jinými tělesy, druhá skupina, do které patří člověk, je schopna uvést do pohybu sebe sama. Dýcháme a jíme, proto abychom se mohli pohybovat prostorem a tak uspokojovat naše potřeby. Běh je pro každého tvora, který má nohy, naprosto přirozenou formou pohybu. Avšak současný člověk 21. století, který je pyšný na technologický pokrok a výdobytky civilizace a na nové rychlejší formy pohybování se prostorem, běh, ale i chůzi postupně odsouvá na druhou kolej. Důsledek tohoto slepého obdivu civilizačního pokroku vyústil v historiskou raritu, kterou je současná populace charakteristická a kterou nám dokládá fakt zjištěný mezinárodní zdravotnickou organizací WHO, že nadváhou či obezitou trpí 1,4 miliardy lidí po celém světě. Náklady státních pokladen na léčbu onemocnění spojených s nadváhou či obezitou šplhají každoročně do astronomických výšin. Boj s obezitou se v několika předešlých letech stal politickým tématem, což dokládá i fakt, že problém obezity byl v roce 2011 diskutován na summitu OSN. Jako student sportovního oboru tedy citím jakousi povinnost se tohoto boje účastnit a mým skromným přispěním by měla být tato bakalářská práce, která by svým hlavním cílem, sestavením projektu běžeckého závodu pro tisícovky lidí v Liberci, měla pomoci k popularizaci běhání a k šíření osvěty pozitivních dopadů běhání na lidské tělo i duši. Jelikož k uspořádání takovéto události je zapotřebí velké množství úsilí a finančních prostředků, stává se projektování takovéto akce předmětem studia oboru sportovního managemntu. Poznatky, které tento obor identifikoval napomáhají ke zkvalitňování pořádaných akcí a tím k zefektivnění pozitivních dopadů na lidskou společnost. V této bakalářské práci jsem se proto snažil tyto poznatky implementovat na sestavení projektu masového městského běhu. Stručný pohled na běh z perspektiv historických, anatomických, fyziologických a psychologických má za úkol objasnit vztah člověka k běhu a napomoci tak pořadatelům podobných akcí se s tímto průvodním jevem co nejvíce ztotožnit a následně s ním ztotožnit i pořádanou akci.
9
CÍL, ÚKOLY A METODIKA PRÁCE Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je sestavení projektu pro uspořádání městského masového běhu Libercem. Úkoly práce Dílčími úkoly práce jsou:
Vybrat vhodné místo a termín pro pořádání městského másového běhu.
Objasnit založení právní formy vhodné pro pořádání takové událsoti.
Prozkoumat konkurenční prostředí běžeckých závodů.
Metodika práce Práce vznikla na základě studia odborné literatury, odborných textů a sběrem praktických informací, které byly konzultovány s vedoucím práce. V první části bakalářská práce je popisován teoretický pohled na danou problematiku. Z nastudované literatury jsou vybrány nejdůležitější oblasti a definice základních pojmů, které jsou nezbytné pro orientaci v daném tématu. Získané teoretické znalosti poskytují základ pro pokračování vlastní práce. Praktická část práce se věnuje již samotnému sestavení projektu, a to ve čtyřech specifických fázích. Sestavení projektu je v souladu s novým občanským zákoníkem, dále se řídí doporučeními Českého atletického svazu a v neposlední řadě jsou použity vlastní či získané zkušenosti autora.
10
1
Běh
Běh je přirozenou formou lidského pohybu a v současnosti roste počet běžců a účastníků běžeckých závodů. Na běhání lze nahlížet z několika perspektiv, které ve svých jednotlivostech umožňují člověku pochopit jeho pozitivní dopady na tělesné a duševní zdraví.
1.1 Historie běhání 1.1.1 Běhání v době pravěku Běhání je spojeno s člověkem již od prvopočátků jeho existence. Běh (a chůze), jakožto pohyb umožňující přemisťování našeho těla prostorem, je nedílnou součastí souboru schopností a dovedností, které človeku umožnily přežít, ať už se jedná o útěk před život ohržujícími zvířaty, o sběr potravin, o lov, o pastevectví nebo o ústup před živelnými katastrofami či znepřátelenými kmeny. Instinkt udržet rod a přežít nutil člověka neustále zdokonalovat své dovednosti a tedy i fyzickou zdatnost, jejíž složkou je i vytrvalost, potažmo vytrvalostní běh. Lepší fyzická zdatnost, dokonalejší zbraně a specializovaná příprava umožnily, aby lidé alespoň čas od času nahromadili určité přebytky potravin a tím získali volný čas, který mohli věnovat další přípravě a odpočinku. Důležitou formou přípravy v době volného času byly slavnosti naplněné kolektivním extatickým tancem a hrami. To vše bylo podloženo a umocněno náboženskými obřady (kult plodnosti, kult zemřelých, kult krve apod.) Vznikaly různé rituály, ve kterých hrála fyzická zdatnost a dovednost důležitou roli (rituální běh, tanec, zápas, lov). Skupinový charakter podporoval závodivé měření sil, což vedlo k dalšímu rozvoji řady dovedností a kultů a nakonec ke vzniku soutěží typu např. panhelénských her (Kossl, Štumbauer, Waic 2004, s. 8). Prapočátky dnešních běžeckých závodů můžeme tedy hledat již v počátcích lidské civilizace. 1.1.2 Běhání ve starověku Jasnější kontury tělesné kultury nám však poskytují až historické prameny dochované ze starověkých civilizací. Z nich je patrné, že drtivá většina z nich kladla velký důraz na gymnastiku a válečnické dovednosti. S postupným rozvojem
jednotlivých starověkých
civilizací (rozvoj zemědělství, obchodu, válečnictví atd.) tak ztrácel běh na důležitosti nejen v boji o přežití, ale i ve smyslu rozvoje lidské společnosti.
11
Starověká Čína dala světu Kung-Fu (systém léčebné a zdravotní gymnastiky) či Šengu (soubor gymnastických cvičení prováděných převážně v sedě či leže). V armádě se také věnovala velká pozornost lukostřelbě a jízdě na koni (Kossl, Štumbauer, Waic 2004, s. 9). Indie obohatila svět o Jógu. Z tělesných cvičení pěstovali Indové zvláště zápas, šerm holí, lukostřelbu a pozemní hokej (Kossl, Štumbauer, Waic 2004, s. 10). Egypt byl a je kolébkou zápasu. V Egyptě byly pořádány různé slavnosti a soutěže (jezdecké, lukostřelecké, veslařské, plavecké, běžecké, v zápase a šermu) (Kossl, Štumbauer, Waic 2004, s. 10). Civilizace v oblasti Mezopotámie se soustředily především na výchovu vojáků. Sumerové, Babyloňané a Asyřané byli považováni za vynikající lukostřelce, šermíře, později i jezdce a vozataje (Kossl, Štumbauer, Waic 2004, s. 11). Starověké Řecko nám díky spisovateli Homérovi poskytlo první písemnou zmínku o pořádání sportovních závodů. V Iliadě se zmiňuje o hrách k uctění zabitého Řeka Patrokla. Hry se konaly za účasti početných diváků a o ceny pro vítěze. Na programu byly závody koňských spřežení, pak následovaly box, zápas, běh, hod diskem, střelba lukem a hod kopím (Kossl, Štumbauer, Waic 2004, s. 12). Nejznámější hry jsou však bez pochyby hry olympijské. Ty spolu s hrami nemejskými, istmickými a pýtijskými tvořily čtveřici, tzv. panhelénských her. Díky spisům řeckých básníků máme poměrně ucelenou představu o tom, jak hry vypadaly, a víme tedy, že běh zaujímal při těchto kláních nezbytnou roli. V rané fázi olympijských her zahajovala běžecká disciplína běh na jeden stadion (192,27m) celý program her. Na 14. olympijských hrách roku 724 př.n.l. byl na program her zařazen běh na dva stadiony, tzv. diaulos (tam a zpět). Na 15. olympijských hrách roku 720 př.n.l. přibyl vytrvalostní běh, tzv. dolichos, jehož délka však kolísala od 1345 m do 4615 m (Kossl, Štumbauer, Waic 2004, s. 19). Běh na jeden stadion byl také součastí pětiboje, kde k běhu patřily skok daleký, hod diskem, hod oštěpem a zápas. Za zmínku stojí, že olympijské hry byly pořádány od roku 776 př.n.l až do roku 393 n.l. Římská civilizace se již za vlády Etrusků, a následně i Římanů, výrazně zaměřovala na militarismus, což vyústilo ve vznik tzv. gladiátorských her, které lemují římskou civilizaci od začátku až do konce. V nich šlo především o souboje mezi gladiátory na život a na smrt. O popularizaci běhu se v Římě pokoušel lékař Galemos z Pergamu. Velmi doporučoval míčové
12
hry a všechny formy přirozeného pohybu, zvláště veslování, jízdu na koni, šerm a běh (Kossl, Štumbauer, Waic 2004, s. 27). 1.1.3 Běhání ve středověku Zánikem Římské říše roku 476 n.l. končí starověk a nastupuje doba středověku, která je na území Evropy úzce spjata s křesťanstvím. Křesťanství přistupuje k budování kultu těla velice skepticky, jelikož na úkor hříšného těla prosazuje čistotu duše. Dochází tedy k úpadku tělocvičné kultury a tím se snižuje i počet sportovních klání. Raně středověkou společnost můžeme rozdělit jednoduše do tří skupin. Na šlechtu, vesničany a měšťany. Na úrovni šlechty byly pořádány dva druhy soupeření, a sice rytířské turnaje a lov. Vesnický lid, měl-li trochu volného času, se věnoval především lovu a různým vesnickým míčovým, pálkovacím a běžeckým hrám. Oproti tělesným cvičením vesnického lidu měla tělesná cvičení měšťanstva alespoň zčásti organizovaný charakter. (Kossl, Štumbauer, Waic 2004, s. 32). Nicméně spektrum pohybových aktivit bylo dosti podobné tomu vesnickému. Čistě utilitárně ve středověku působili běžci, tzv. laufři, kteří fungovali jako jacísi průzkumníci upozorňující na případné nebezpečí při cestách šlechtických či vojenských konvojů. Jistý posun v přístupu k pohybovým aktivitám přinesl zrod humanismu v Itálii zhruba v 15. století. V humanismu je patrný návrat k antickému ideálu harmonie těla a duše. Spisovatelé opět vybízí společnost k pohybu a k péči o tělo. Mezi doporučovanými aktivitami je samozřejmě i běh. Humanismus se postupně rozšířil do celé západní Evropy. K nám však pronikl až se zpožděním způsobeným érou husitů. Nicméně Jan Ámos Komenský ve svých dílech neopomíjí nutnost zařazení pohybu do výuky mládeže. 1.1.4 Běhání v novověku Během druhé poloviny novověku dochází ke zvýšené tendenci potřeby zakládání sportovních organizací a k systematizaci tělovýchovy a sportu. Na území Německa vznikaly tělocvičné spolky Turnvereiny (první polovina 19. stol.), které se zaměřovaly také na běh. Jednotlivé spolky mezi sebou vzájemně soutěžily na tzv. Turnfestech. V Čechách podobnou tělovýchovnou organizaci zakládá roku 1862 Miroslav Tyrš. Nutno však dodat, že v těchto organizacích měla výsostní postavení gymnastika. V Anglii na přelomu 18. a 19. stol. vytvářely prostor pro sport zejména střední školy a univerzity, které oživovaly dědictví lidových her a zábav a šlechtických tělesných cvičení. V Anglii také poprvé vznikl termín klub, kterým je označena základní organizační jednotka sdružující jednotlivce se stejným 13
záměřením (nejen sportovním). Podoba a fungování klubu v takřka nezměněné podobě přežilo dodnes. Anglie se v 19. století stala kolébkou sportu, díky nově vznikajícímu systému organizace sportu (kluby, asociace, pravidla), terminologii a ideologii sportu. Tyto prvky následně přejímaly i ostatní země po celém světě. Nesmím opomenout ani kořeny lehké atletiky v Anglii, které sahají již do 17. Století, a ani konání chodeckých a běžeckých závodů na dlouhých tratích. Vlna zájmu o tělesnou zdatnost v 19. století vyústila v založení prvních mezinárodních federací a především roku 1894 k založení Mezinárodního olympijského výboru a následné reinkarnaci olympijských her roku 1896. Hlavním iniciátorem byl francouzský pedagog Pierre de Coubertin. Tímto krokem došlo k nastartování internacionalizace sportu a k všeobecnému mezinárodnímu rozvoji jednotlivých sportů, mezi kterými přirozeně nechybí ani běh. Důležitým mezníkem pro systematizaci organizace běžeckých závodů je rok 1912, který přinesl vznik Mezinárodní amatérské atletické federace, což vedlo k ucelení atletického prostředí. Na našem území byla roku 1897 založena Česká atletická amatérská unie a roku 1899 Český olympijský výbor. Kooperace jednotlivých národních a nadnárodních asociací a federací vede k neustálému prohlubování problematiky daných sportů a přispívá tím ke stále zvyšujícímu se zkvalitňování sportovních výkonů a k popularizaci sportu. To se děje jednak díky zajišťování finančních prostředků pro přípravu sportovců a jednak tím, že tyto organizace působí jako tvůrce sportovního prostředí a jeho správce.
1.2 Historie běžeckých závodů na našem území 1.2.1 Středověké bežecké závody na našem území Prvním písemně doloženým běžeckým závodem na našem území byl běh na počest korunovace krále Václava II., který je zaznamenán opatem Petrem Žitavským v kronice Zbraslavské psané mezi roky 1316-1338. Závod se měl uskutečnit druhého června roku 1297 na břehu Vltavy na území dnešního Smíchova. Nutno dodat, že se pravděpodobně nejednalo o vyloženě kompetitivní závod, nýbrž o jakousi kratochvíli a oslavu pohybu, jelikož v kronice stojí, že „tam tryskem běhají nazí, chtějíce obratní být“. Další písemná zmínka o běžecké disciplíně se nachází v pražských viničních knihách z roku 1449. V této knize je přesně popsána dráha, po které mezi sebou běžci soupeřili a která se nacházela na území dnešního Žižkova. 14
Jako závod s nejdelší tradicí můžeme považovat závod „Barchan“ pořádaný v Jemnici v okrese Třebíč, jehož historie sahá až do roku 1315 a který bude pořádán i v roce 2015. Kořeny tohoto běhu sahají do doby vlády Jana Lucemburského, jehož ženu Elišku při návštěvě Jemnice informovali postupně čtyři posli o průběhu bojů jejího manžela. Následně se z tohoto čistě nekompetitivního činu stala tradice, při které soupeří právě čtyři běžci mezi sebou o ceny. Cenu pro vítěze představuje jeden loket plátna, tzv. barchan. Odtud tedy název této slavnosti. Dalším doloženým středověkým závodem je běh pořádaný při jarmarcích v Tovačově v přerovském okrese, kde roku 1475 místní hejtman ustanovil běžecké závody, jejichž důvodem bylo přilákat co nejvíce kupců a kupujících. Účastníci závodu museli zaplatit regulérní startovné ve výši 15 grošů pro muže a 2 groše pro ženy. Na oplátku mohli účastníci soutěžit o hlavní cenu, kterou byl pro muže dospělý býk, a ženy mohly soutěžit o několik loktů plátna (Jirka, aj. 1997) 1.2.2 Běžecké závody na našem území ve druhé polovině novověku První čistě ženský závod se konal v polské Vratislavi, ta však patřila až do poloviny 18. století k Českému království. První zmínky o tomto závodě se datují do roku 1534. Ceny pro nejlepší běžkyně představovalo zejména oblečení jako kožichy, čepice, boty a další drobnosti. Roku 1781 registrujeme v Praze běžecký závod při oslavách 70. narozenin laufra Jana Syrového. Závod se uskutečnil na trati mezi Těšnovem a Libní, kterou museli závodníci překonat tam a nazpět. Od počátku 19. století se objevují běžci, kteří se snaží díky běžeckému talentu a tréninkové píli běháním uživit. Běžci pořádali produkce, ve kterých za poplatek dávali na odiv své schopnosti platícím divákům. K tomu bylo však zapotřebí povolení od předepsaných úřadů, aby výdělky dosažené běháním byly oprávněné. Kolikrát se ale tzv. rychloběžci potázali se zlou, jelikož úředníci nepříčítali běhání dostatečnou dávku přínosnosti pro zbytek společnosti. Prostředí vhodné pro závodění v běhu vytvářely také školy spadající pod řád jezuitů. Dochovalo se několik dokomentů, např. kniha O nejlepším státě z roku 1811 od filozofa Bernarda Bolzana, ve kterých se píše o nutnosti a prospěchu běhání na zdraví žáků a studentů. Významnou dekádou, nejen pro sportovní a atletické, potažmo běžecké prostředí, ale pro celou českou společnost, jsou 60. léta 19. století, ve kterých dochází k uvolňování nepřátelského bachovského absolutismu, což dává prostor pro vznik mnoha spolků širokého 15
spektra veřejného života. Již jsem zmínil vznik sokolského hnutí v Praze roku 1862. Konkrétně pak Sokol Pražský uspořádal roku 1867 první atletické závody, které obsahovaly i běžecký závod. Druhá polovina 19. století se nesla v duchu prudkého rozmachu atletických závodů, ať už se jednalo o závody pořádané pod hlavičkou Sokola či sportovních nebo atletických klubů. Zajímavý je rok 1888, kdy se v Praze konají čistě běžecké závody pořádané klubem velocipedistů na dvě stě metrů a na šest hodin, a zároveň se téhož roku pořádá první závod o Mistra Čech na dvě stě kroků. V dalších letech se program běžeckého mistrovství Čech rozrůstá o běh na 100 m, 1000 m a o běh na čtyři hodiny, dále o běh třínohý na 180m, o běh na 1 a 5 anglických mil a o běh na 600 m překážek. Důležitá změna v rovině pořadatelské se udála v roce 1902. Do roku 1902 mohl mistrovství Čech nebo Moravy vypisovat podle svého rozhodnutí některý ze sportovních či atletických klub. Od roku 1902 tuto výsadu přebírá Česká atletická amaterská unie. Roku 1906 dochází ČAAU k rozhodnutí, že než-li udělovat klubům povolení a pořádat několik mistrovství do roka, podle toho kolik klubů bude daný rok schopno mistrovství pořádat, bude lepší každoročně pořádat jediné mistrovství, a tak roku 1907 došlo k uspořádání prvního místrovství zemí Koruny české (Jirka, aj. 1997). 1.2.3 Závod Běchovice-Praha Jedním z nejslavnějších běžeckých závodů pořádaných na našem území je závod BěchovicePraha, jehož první ročník byl uspořádán klubem ČKS Praha 27. května 1897. Trasa desetikilometrového závodu začíná v Běchovicích a protíná Horní Počernice, Hrdlořezy a končí na Žižkově. Startovné při prvním ročníku činilo 4 koruny, které složilo osm závodníků. První dva ročníky skončily po finanční stránce špatně, nejenže nic nevydělaly, ale naopak skončily deficitně. I účast oproti současným několika tisícovkám byla směšná. V počátcích tohoto závodu běžný počet startujících nepřevýšil číslovku deset. Od roku 1903 se organizace ujímá Rudolf Richter, díky kterému se závod konal každoročně i navzdory oboum světovým válkám, čímž nemalým dílem přispěl k celosvětovému významu běchovické „desítky“. Od roku 1923 se tento závod stal zároveň mistrovstvím v silničním běhu na deset kilometrů. Až roku 1944 počet účastníků závodu přesáhl hranici sta zúčastněných. Pro srovnání, účast v roce 2014 byla 2529 závodníků.
16
1.2.4 Běžecké závody na našem území po roce 1918 Vývoj sportu ovlivnila nepříznivě první světová válka, avšak po jejím skončení a vzniku Československé republiky roku 1918 se trend rozvoje sportu, tedy i atletiky a atletických závodů, navrací rychle k trendu z let předválečných. V roce 1920 získává Československá atletická amatérská unie členství v mezinárodní atletické organizaci IAAF a v roce 1921 se uskutečňuje v Praze velice prestižní mezinárodní atletický závod I. Masarykovy hry. Po deseti letech, v roce 1931, se konají II. Masarykovy hry, opět obsazené velice kvalitními evropskými atlety a navštívené 10 000 diváky. Po dvou letech byly uspořádány potřetí, s neméně zdařilým průběhem. Vynucenou pauzu přinesla druhá světová válka, po níž v letech 1947 a 1949 došlo k uspořádání dalších dvou ročníků, ale nutno říci, že nedosahovaly kvalitou ani návštěvností ročníků předešlých. Naprostý úpadek a pošlapání tradice pak přišlo s komunistickým režimem a zákazem her nesoucích Masarykovo jméno. 1.2.5 Velká kunratická Rok 1934 je rokem, kdy se konal první ročník dnes již tradičního závodu „Velká kunratická“. Pořádajícím subjektem byl klub Vysokoškolského sportu. První pořadatelé vybrali trať velice neobvyklou. Lokace Kunratického lesa poskytuje prostor pro velice náročnou trať dlouhou 3160 m, jejíž součástí jsou i tři prudká stoupání. Prvního ročníku se zúčastnilo 21 běžců. Naproti tomu 50. ročník navštívený předsedou Mezinárodního olympijského výboru J. A. Samaranchem přilákal neuvěřitelných 9128 závodnic a závodníků. Tato skutečnost však vedla následně k regulaci počtu účastníků, kterou si vymohli ochránci přírody. V roce 2014 se tak běhu zúčastnilo 3400 běžců. 1.2.6 Memoriál Evžena Rošického Roku 1947 se uskutečňuje první ročník Memoriálu Evžena Rošického, jež se za totalitního režimu stal nejzásadnějším atletickým závodem na našem území. Účastníkem tohoto závodu byl i Emil Zátopek, čtyřnásobný olympijský vítěz a dozajista nejslavnější běžec pocházející z Čech. Za zmínku stojí velmi vysoká návštěvnost, která se v roce 1955 vyšplhala až na počet 60 000 diváků, kteří dvoudenní mítink navštívili. Historie tohoto mezinárodního závodu končí posledním ročníkem v roce 1990. 1.2.7 Zlatá tretra Historie současného nejvýznamnějšího atletického klání v České republice, vítkovické Zlaté tretry, sahá do roku 1961, kdy byl uspořádán Mezinárodní běžecký závod VŽKG, považovaný za první ročník Zláté tretry. Brzy na to byl vítkovický závod zařazen do kalendáře IAAF a 17
pořádání této akce pozitivně přispělo k rozhodnutí IAAF o přidělení pořadatelství atletického Mistrovství Evropy 1978 v Praze. 1.2.8 Mistrovství Evropy 1978 v Praze Možnost pořádat atletické Mistrovství Evropy 1978 v Praze byla velice důležitým katalyzátorem pro naši atletiku. Tlak spojený s pořádáním tak významné sportovní události působil jednak na sportovce, ale neméně také na pořadatele a atletické činovníky. Češi se s tím tlakem vypořádali velice obdivuhodně a výsledkem byl hladký průběh mistrovství a získaní pěti cenných kovů. 1.2.9 Běžecké závody po roce 1989 Naprosto zásadní proměnu způsobu fungování sportu a pořádání sportovních akcí zapříčinila změna režimu v roce 1989 a snaha o přechod z plánovaného hospodářství k volnému trhu. Což se do jisté míry povedlo. S nástupem kapitalismu tak již není sport závislý pouze na finanční podpoře od státu, nýbrž zejména na podpoře poskytované soukromým sektorem zastoupeným sponzory. Roku 1995 se odehrává první ročník pražského maratonu, jehož dvacátý ročník je na pořadu v roce 2015. Během této dvacetileté historie se závod vypracoval v jeden z nejprestižnějších běžeckých podniků konaných na území Evropy. Všechny výše uvedené závody a historické milníky měly, v symbióze s úsilím atletických nadšenců, průkopníků, funkcionářů, trenérů, sportovců a fanoušků, naprosto nezastupitelnou úlohu v utváření atletického prostředí, včetně toho běžeckého, jak ho můžeme vnímat v současnosti (Jirka, aj. 1997). 1.3
Formy běhu
Běh nelze vnímat pouze jako jednotvárnou pohybovou aktivitu, při které se vytyčují a dosahují stále stejné cíle. Základní kritériem pro dělení běhu je výkon. Pokud usilujeme maximálně o dosažení či překonání určitého výkonu, jedná se o běh výkonostní či závodní. Pokud je naším hlavním cílem radost z pohybu, regenerace, snížení tělesné hmotnosti, zlepšení kondice či jiný nesoutěžní cíl, jedná se o běh reakreační (jogging či kondiční běh). 1.3.1 Závodní běh U závodního či vrcholového běhu je hlavním cílem, kterému se vše podřizuje, uspět na republikových či mezinárodních akcích. K tomu vede dlouholetá plánovaná příprava, která se
18
snaží co možná nejefektivněji rozvíjet schopnosti a dovednosti daného sportovce profesionála, aby byl schopen podat potřebný výkon v onom důležitém závodě. 1.3.2 Výkonnostní běh Jedná se také o formu běhu zaměřeného na výkon, ale výkonnostní běžec nepodřizuje veškeré úsilí k dosažení absolutního vrcholu k poražení všech soupeřů. Soustředí se na zlepšování svého nejlepšího času na dané vzdálenosti a systematicky se připravuje ve svém volném čase. Tímto typem běhu se zabývají zpravidla amatéři. 1.3.3 Kondiční běh Hlavním atributem kondičního běhu je rozvoj kondice a dosažení pozitivního dopadu běhání na fyzické a psychické zdraví jedince. Nicméně se jedná o systematickou a pravidelnou běžeckou aktivitu, která obsahuje různé formy tréninku, podobné treninkům výkonnostním. 1.3.4 Jogging Jogging je forma běhu, která v minulosti představovala střídání běhu a chůze a až později se přetransformovala ve formu souvislého běhu s nižší či střední intenzitou a poměrně dlouhou dobou trvání (35 minut a více). Tato kombinace je ideální pro naprosté běžecké začátečníky a také pro běžce, kteří mají za cíl shodit přebytečné kilogramy či si upevnit zdraví. 1.3.5 Běh s holemi Běh s holemi je novým nastupujícím trendem, který je plný specifik. Jako u chůze s holemi je hlavním cílem ulehčit zatížení kloubního aparátu a zároveň podpořit stabilitu při běhu v náročném terénu. Kvůli koordinaci a zvýšenému nároku na správnost pohybu trupu a horních končetin je běh s holemi poněkud náročnější, než-li běh bez nich. U výkonnostních běžců je zařazován jako zpestření treninkového plánu a rekreačním běžcům poskytuje nový prostředek zábavy a běh terény doposud zapovězenými (Tvrzník, aj. 2014).
1.4 Psychologie běhání Psychologie je věda, která se zabývá lidským chováním, mentálními procesy a tělesným děním, včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí (Plháková 2003). S trochou nadsázky se dá říci, že psychologie se snaží popsat a vysvětlit vše, co na člověka působí a co ho utváří. Do tohoto vymezeného prostoru tedy logicky spadá i běhání. Jelikož se psychologie snaží postihnout tak obrovskou masu informací, bylo nutné vytvořit systém specifických aplikovaných oborů, které získané informace používají k řešení konkrétních praktických problémů v takřka všech oblastech života. Jedním z aplikovaných oborů je i psychologie 19
sportu. Psychologie sportu zkoumá působení sportovní či pohybové činnosti na sportovce samotného, ale zároveň také na jeho okolí, např. fanoušky. Běhání typologicky zapadá do kategorie individuálních funkčně mobilizačních sportů, pro které je typické vyvinutí maximálního úsílí pro dosažení co nejlepšího výkonu prováděním cyklicky se opakujících pohybů. Umístění běhu do této škatulky lze brát v potaz pouze v případě, jedná-li se o běh výkonnostní či závodní. Pro další reakreační formy běhu jako jsou jogging či kondiční běh není maximální výkon zcela zásadní. Zasadním je požitek z pohybu. Konkrétních otázek, kterými se psychologie sportu, potažmo běhu, zabývá je spousta a jejich počet je rostoucí. Zmíním tedy jen několik jevů, které jsou podrobeny psychologickému zkoumání a jsou napříč běžeckou komunitou hojně rozšířeny. Když se zaměřím na výkonnostní běh, hraje psychika běžce zcela zásadní roli ve způsobu přípravy sportovce na daný závod či sezonu. Treninkový plán běžce by měl být sestaven nejen na základě ověřitelného stavu kondice, ale také s přihlédnutím k psychickému stavu jedince a úrovně jeho psychického vývoje. Dalším zkoumaným problémem spojeným se závoděním je podání samotného výkonu v závodě. Psychologickému zkoumání jsou podrobovány předstartovní stavy (negativní stavy nadměrné či snížené aktivace organismu přispívají k podání horšího výkonu než v tréninku), míra soutěživosti během závodu, sebevědomí, vnitřní a vnější motivace, finanční stimulace atd. U rekreačních forem běhu se psychologie zabývá zejména dopady na lidskou psychiku v rovině seberealizace, sebepoznání a v rovině zdravotní a léčebné. Běh uvolňuje napětí, odbourává stresy, působí pozitivně proti nervovým poruchám. Potažmo tak snižuje podrážděnost, nespavost, poruchy potence, zažívací potíže atd. (Tvrzník, aj. 2014).
1.5 Fyziologie běhání Abychom uvedli tělo v pohyb a mohli běžet, je zapotřebí zvýšit aktivitu kosterního svalstva, které je vykonavatelem pohybu. Svalová vlákna kosterního svalstva jsou schopná se vědomě buď zkracovat nebo prodlužovat, což je naprosto nezbytné k uvedení našeho těla do pohybu. Pohyb a zvýšená aktivita kosterního svalstva si logicky žádají potřebný přísun energie, bez které by nebyly schopny kontrakcí a relaxací. 1.5.1 Energetický metabolismus Při běhu je potřeba svaly udržovat neustále zásobené energií, kterou představuje molekula ATP, což se děje několika způsoby. Ty lze rozdělit na anaerobní (ATP-CP systém,
20
glykolytická fofsorylace, bez reakce s kyslíkem) a aerobní (oxidační fosforylace, reakce za přítomnosti kyslíku) 1.5.1.1 Anaerobní energetické krytí pohybu V první fázi běhu (cca prvních 20-30 vteřin) má úlohu dominantního poskytovatele energetického krytí tzv. ATP-CP systém hrazení energie, při kterém se energie pro sval získává za pomoci kreatinofosfátu, bez přístupu kyslíku a bez vzniku laktátu. Zjednodušený vzorec reakce: CP + ADP -> C + ATP Jelikož se jedná o velice krátkou dobu, kdy je tento systém schopen udržet svaly v pohybu, nastupuje na jeho pozici plynule druhý způsob anaerobního energetického krytí, tzv. anaerobní glykolýza (glykolytická fosforylace), při které se štěpí glukóza (dopravená cévním řečištěm do svalů) za vzniku molekul ATP a laktátu (LA): Glukóza -> 2 ATP + 2 LA Laktát působí negativně na svaly v podobě tzv. zakyselení, což je obranná reakce svalu, aby nedošlo k přetížení a poškození svalových vláken. Nezkušení běžci se s tímto jevem setkávájí, když přecení své schopnosti a běží vyšším tempem, než jejich organismus bez problému zvládne. Anaerobní glykolýza dosahuje maximálního podílu na energetickém krytí pohybové činnosti zhruba v 40. - 50. vteřině a pak její podíl na energetickém krytí klesá a pomyslnou štafetu přebírá oxidativní fosforylace, která již ke svému fungování potřebuje přísun kyslíku. 1.5.1.2 Aerobní energetické krytí pohybu Aerobní způsob energetického krytí převládá již ve druhé minutě pohybové aktivity a hraje zcela zásadní roli při dlouhodobé zátěži. Oxidační přeměna je podstatně pomalejší, je však ekonomičtější a může probíhat na stejné úrovni i dlouhou dobu, protože využívá depotních energetických zdrojů (glykogen, tuky, bílkoviny). Glukóza + O2 -> 36 ATP + H2O + CO2 Při krátkodobých ( < 10 min) a střednědobých ( 10 – 45 min) výkonech se spalují především cukry, při déle trvající zátěži vzrůstá podíl oxidace tuků. Po vyčerpání zásob glykogenu dochází také ke spalování některých bílkovin.
21
Jednotlivé procesy nelze od sebe izolovat. Tvoří jeden metabolitický systém a probíhají již od samého začátku svalové aktivity. Podíl uplatnění jednotlivých zdrojů energie zavisí přitom na intenzitě a trvání zátěže (Placheta 1999).
Obr.1: Podíl jednotlivých zdrojů na celkové úhradě energie v závislosti na čase Zdroj: PLACHETA, Z., SIEGELOVÁ, J., ČTEJFA, M., 1999. Zátěžová diagnostika v ambulantní a klinické praxi. Praha: Grada. ISBN 80-7169-271-9.
1.5.2 Transportní systém Transportní systém je tvořen komplexem orgánových systémů a jejich vzájemně na sebe navazujících funkcí, které zajišťují zvýšený přísun O2 a energetických zdrojů do pracujících svalů i dalších tkání a odsun CO2 a jiných metabolitů. Dvě základní složky transportního systému představují dýchací systém a kardiovaskulární systém. Kapacita transportního systému se udává hodnotou maximálního příjmu kyslíku, stanovenou z minutového srdečního výdeje a arteriovenózního rozdílu podle Fickovy rovnice: VO2 max = (SF . Qs)max . (a – v) O2 . 10-2 (Placheta 1999).
1.6 Anatomie běhání Běhání je z anatomického hlediska člověku umožněno díky spolupráci kosterního systému, svalstva a nervového systému. Výsledný pohyb odpovídá souhře a koordinaci právě těchto tří složek. Složku, kterou může běžec rozvíjet a tím i zlepšovat svoji techniku, je svalstvo. Důležité je zmínit fakt, že ve svalech se nachází různé typy svalových vláken, které mají 22
odlišné vlastnosti a u každého člověka se jejich poměr více či méně liší. Pro potřeby vysvětlení odlišností jednotlivých vláken stačí základní rozdělení na tři typy, a to:
Rychlá bílá vlákna ( FG – fast glycolytic) – jsou využívána k silovým a rychlostím výkonům maximální intenzity, vysoká rychlost kontrakce, energetické krytí je zajištěno anaerobním metabolismem.
Rychlá červená vlákna (FOG – fast oxidative glycolytic) – jsou uplatňována při zátěžích střední až submaximální intenzity, které jsou doprovázeny aerobním i anaerobním způsobem krytí energie.
Pomalá červená vlákna (SO – slow oxidative) – jsou charakteristická vysokým zastoupení enzymu myoglobinu, velkou oxidační kapacitou a pomalou unavitelností, důležitou roli hrají při vytrvalostních zátěžích nižší intenzity, jelikož jejich energetické krytí je zajištěno aerobním metabolismem (Placheta, 1999).
Na základě poměru svalových vláken obsažených ve svalech se dá do jisté míry odhadnout, pro jaký sport je daný jedinec předurčen. Vysoký poměr FG vláken nahrává sprinterům, naopak vysoké zastoupení SO vláken je výhodou pro vytrvalce. Velkou část současné populace, i té běžecké, postihuje oslabení či zkrácení některých svalů či svalových skupin a je proto nutné věnovat oněm svalům pozornost a vhodnými cviky tento problém odstranit, aby v důsledku oslabení či zkrácení svalstva nedocházelo k přetěžování kloubů či páteře nebo k nesprávné funkčnosti vnitřních orgánů. Pro běžce lze rozdělit důležité svalové skupiny do dvou skupin: svaly trupu a svaly dolních končetin. 1.6.1 Svaly trupu Důležitou roli, a to nejen při běhu, ale takřka u všech pohybových aktivit hraje tzv. jádro core či střed těla. Mezi svaly jádra (core) se obvykle řadí bránice, svaly břišní a svaly pánevního dna, hluboký stabilizační systém. (Muchová 2009) Pro zvládnutí správné běžecké techniky je třeba mít svaly středu těla dostatečně funkční a rozvinuté. Pokud tomu tak je, výrazně se zmenší riziko výskytu zranění či dlouhotrvající bolesti. Příkladem může být bolest zad v oblasti beder, kterou často způsobuje ochablé břišní svalstvo či problémy s dýcháním způsobené nesprávným používáním bránice.
23
1.6.2 Svaly dolních končetin Fungování svalů dolních končetin při běhu je dobré vysvětltit v jednotlivých fázích běhu, které na sebe plynule navazují a tvoří tak cyklický pohyb běhu. Uvažujme čtyři fáze: dokrok, moment vertikály, odraz a letovou fázi (Tvrzník, aj. 2014). 1.6.2.1 Dokrok Při dokroku dochází k poklesu těžiště těla doprovázené pokrčením kolene, při čemž se zapojují zejména hýžďové svaly a čtyřhlavý sval stehenní (excentrický stah), společně se svaly lýtkovými, aby co nejefektivněji utlumily náraz a tím částečně ulevily kloubům. 1.6.2.2 Moment vertikály Fáze mezi dokrokem a odrazem, kdy se tělo nachází ve svislé poloze. Důležitou roli hrají svaly jádra, které udržují správné postavení trupu. Při této fázi se také dostává do hry přední sval holenní. 1.6.2.3 Odraz Při odrazu dochází k opačnému jevu než při dokroku, tedy ke zdvihu těžiště. Aktivní jsou opět svaly hýžďové a čtyřhlavý sval stehenní (koncentrický stah). Dále se při odrazu zapojují hamstringy (dvojhlavý sval stehenní, sval pološlašitý a sval poloblanitý). Odraz je doprovázen propnutím kotníku, tzv. plantární flexí, kterou umožňuje aktivita dvojhlavého svalu lýtkového a šikmého svalu lýtkového. 1.6.2.4 Letová fáze Pro letovou fázi je typické, že nejsme v kontaktu se zemí. Díky působení přímého svalu stehenního dochází k flexi v kyčli (zdvih kolene). Následuje vykývnutí bérce vpřed díky čtyřhlavému stehennímu svalu a poté dochází k zahrábnutí pod sebe (dvojhlavý stehenní sval) a přípravě na dokrok. V tomto momentě dochází k mírnému přitažení špičky nohy k bérci (dorzání flexi), vlivem aktivity svalů přední strany bérce (přední sval holenní). Současně dochází k excentrické práci čtyřhlavého stehenního svalu a svalů lýtkových. Zcela podstatnou a nezastupitelnou roli při běhání představuje samotná noha. Lidská noha má velmi složitou strukturu. Skládá se z 26 kůstek, 19 svalů a 112 vazů. Ve spolupráci s některými lýtkovými svaly vytváří a udržují příčnou a podélnou klenbu, která je nezbytná k pružnému tlumení nárazů při dokroku a též napomáhá k odrazu a udržení nohy v podélné ose. Vývoj naší společnosti (obuvnický průmysl a tvrdé městské chodníky) má však neblahý
24
dopad na naše nohy a zcela běžným problémem je zborcení ať už podélné či příčné klenby, což vede k přetěžování jiných částí pohybového aparátu.
1.7 Pozitivní dopad běhání na lidské tělo a duši Běhání je nejjednodušším a nejlevnějším sportem, který člověk může provozovat. Není potřeba žádné drahé vybavení a pronajímání sportovišť. Je také vynikajícím prostředkem v boji proti civilizačním chorobám a jako prevence proti vzniku takových chorob. Aby byl běh pro naše tělo a duši prospěšný, je třeba racionálně zvážit, jak k běhu přistupujeme a jak ho vykonáváme. Kupříkladu osoba s nadváhou, špatnou běžeckou technikou, nevhodnou obuví, běžící příliš vysokou intenzitou a ještě ke všemu po příliš tvrdém podkladu je naprostým strašákem všech kondičních trenérů a poradců. V takovém to případě je velice pravděpodobné, že si daná osoba během nijak nepomůže, naopak si ještě uškodí. Je tedy naprosto nezbytné přizpůsobit formu, objem a intenzitu běhu schopnostem, dovednostem a zdravotnímu stavu našeho těla. Pakliže tak učiníme, dostaví se kýžený pozitivní vliv běhaní na naši tělesnou schránku a duši. Pozitivní vlivy můžeme rozdělit na dvě skupiny: ty které pociťujeme v průběhu či krátce po běhání a ty, které registrujeme s několika týdenním odstupem. Mezi první skupiny lze zařadit například pocity radosti z vykonávaného pohybu, odbourávání stresu, příjemné pocity únavy, regenerační účinky na unavené svalstvo, uvolnění. Do té druhé pak patří zvětšení srdce spojené s jeho větší výkonností, větší pružnost a funkčnost cév, nižší tepová frekvence, stabilizace krevního tlaku, zrychlení metabolismu, zlepšení kapilárního prokrvení organismu, zvýšení kapacity plic, snižování nadváhy, zlepšení trávení, zlepšené držení těla a posílení svalstva (Tvrzník, aj. 2014). Je nutné dodat, že existuje spousta chorob, které člověku výrazně komplikují běhání nebo ho dokonce výlučně znemožňují. Jedná se o srdeční vady a arytmie, cevní onemocnění, akutní záněty žil, jater, embolie, akutní onemocnění trávicího traktu, těžké formy hypertenze, těžké artrózy, akutní infekční onemocnění a další závažné fyzické i psychické choroby. V těchto případech je vždy naprosto nezbytná konzultace s ošetřujícím, popř. tělovýchovným lékařem.
25
2
Management
2.1 Charakteristika managementu Prapůvod slova management lze najít v latinském slovu manus, které označuje ruku. V římském právu slovo manus také označovalo právní moc manžela nad manželkou, která určitým sňatkem nabyla stejného statusu jako dcera. Později se z tohoto slova odvodil francouzský výraz ménagement – ohled, ohleduplnost, ze kterého vzniklo následně anglické sloveso to manage – řídit, zvládnout, vědet si rady a podstatné jméno management – správa, vedení, obratné řízení (Manus 2015). S nástupem průmyslové revoluce a postupné industrializace výroby došlo k nutnému zkoumání a hodnocení efektivity výroby, kterou chtěl každý majitel neustále posouvat výš. A právě management, jakožto specifická funkce vykonávaná vedoucími pracovníky, hrál a hraje důležitou roli v úspěšnosti dané organizace, čemuž postupem času přicházeli na kloub nejen továrníci, ale také univerzitní profesoři, kteří začali management chápat jako předmět studia. Každý kdo se předmětem studia managementu zabýval, chtěl pojem management svázat všeobjímající definicí, která by jasně vystihla, co tento pojem vlastně znamená. Tyto snahy označil P.F.Drucker v podsatě za nemožné, když pravil: Výklad pojmu „management“ je zvláště nesnadný. Především jde o pojem specificky americký a je obtížné ho přeložit do ostatních jazyků, dokonce i do britské angličtiny. Označuje nejen funkci, ale také lidi, kteří ji vykonávají. Označuje nejen sociální postavení a jeho stupeň, ale také odbornou disciplínu a obor studia (Drucker in Čáslavová 2009, s. 10). Tím, že existuje opravdu veliký prostor, jak management vnímat, chápat a vykládat, vzniklo několik myšlenkových proudů různících se zaměřením své definice managementu. Je možné je rozdělit zjednodušeně do čtyř skupin, a to na proudy (či definice) zaměřené na:
vedení lidí,
specifické funkce vykonávané vedoucími pracovníky,
označení pracovníků ve vedoucích funkcích,
předmět studia a jeho účel.
Jako příklad definice první skupiny, zaměřené na vedení lidí, lze uvést definici: Management je charakterizován jako činnost, při které manažer neprovádí úkoly sám, ale vykonává je prostřednictvím jiných lidí. Management bývá potom interpretován jako umění dosahovat cíle organizace prostřednictvím jiných (Truneček, 1999). 26
Pro druhou skupinu je typické širší pojetí managementu, které se netýká pouze dosahování cílů skrze práci jiných, ale zahrnuje také specifické manažerské funkce. Uvádím citát amerického autora K. H. Chunga: „Management je proces plánování, organizování, vedení a kontroly organizačních činností, zaměřených na dosažení organizačních cílů“ (Chung in Čáslavová 2009, s. 11). Třetí výklad je omezený pouze na vysvětlení managementu jako skupiny vedoucích pracovníků, tzn. určitá skupina osob, vedoucí síly organizace, tj. manažeři a funkce, tj. vedoucí funkce, které tyto osoby v podnikání přejímají. (Zucha 1993). Čtvrtá skupina je charakteristická definicemi kladoucími důraz na předmět studia a jeho účel, kterou zastupuje například S. P. Robins: „Management je oblast studia, která se věnuje stanovení postupů, jak co nejlépe dosáhnout cíle organizace“ (Robins in Čáslavová 2009, s. 11).
2.2 Pojetí sportovního managementu Pojem sportovní management lze chápat jako způsob uceleného řízení tělovýchovných a sportovních svazů, spolků, klubů, tělovýchovných jednot, družstev, které alespoň z části akcentují podnikatelsky orientované chování. Dále zde jde zcela bezvýhradně přímo o způsob řízení v podnikatelském sektoru výroby sportovního zboží či provozování placených tělovýchovných a sportovních služeb. Vznik uvedených pojmů si vynutila sama tělovýchovná a sportovní praxe, především cílenou snahou po efektivním využívání velkých finančních částek, které ve sportu kolují, uplatňováním komerčních zájmů v oblasti sportu, cílevědomým chováním v prostředí sportovní konkurence, řešením specifických problémů vedení sportovní mládeže a zabezpečováním sportovní administrativy (Čáslavová 2009, s. 18). Sportovní management lze rozdělit na dvě komponenty:
komponenta managementu a komerce – zahrnující, mimo manažerské řídící funkce jako
plánování, organizování, vedení lidí a kontrolu, také oblasti účetnictví,
marketingu, ekonomie, financí a práva,
komponenta sportu – zahrnující oblast diváctví, která se soustřeďuje na konzumování zábavy, a oblast zdatnosti, mající ve středu svého zájmu aktivní účast participantů na sportovních a tělovýchovných aktivitách.
27
Charakter oboru sportovního managementu je interdisciplinární, využívá metodologického aparátu různých disciplín jako je ekonomie, management, psychologie, sociologie, systémové vědy, právo. (Čáslavová 2009)
2.3 Management sportovních akcí Jedná se o aplikaci základního managementu zahrnující techniky projektového managementu, která slouží k přípravě a realizaci jednorázových i opakujících se událostí, konferencí a podobných akcí (Greenfield, aj. 2012, s. 285) Touto definicí lze postihnout i pořádání sportovní akce, která si s sebou nese ještě specifika sportovního prostředí. 2.3.1 Sport Sportem se rozumí všechny formy tělesné činnosti, které ať již prostřednictvím organizované účasti či nikoli, si kladou za cíl projevení či zdokonalení tělesné i psychické kondice, rozvoj společenských vztahů nebo dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních (Bílá kniha o sportu 2007, s. 2). Přihlédneme-li k faktu, že se sportovní akce pořádají i bez cíle poměřovat výkonnost, byla zvolena tzv. široká definice sportu. 2.3.2 Sportovní akce Pod pojmem sportovní akce chápeme jednorázovou sportovní událost, která může trvat od hodiny, až po několik dní, na které se uskutečňuje soutěž jednoho nebo více sportovních odvětví a probíhá většinou na jednom místě. Soutěžit se může i ve více disciplínách jednoho sportovního odvětví. Sportovní akce může být zaměřena na vítězství nebo jen na počet účastníků (Novotný 2011, s. 455). Výše uvedená definice správně vystihuje sportovní akci, která je pořádána za účelem poměřování výkonů, tedy soutěžně, ale neuvažuje sportovní akce pořádané nesoutěžní formou např. sokolský slet. Vzhledem k charakteru akce, kterou se tato bakalářská práce zabývá, je tato definice dostatečná.
28
2.3.3 Sportovní prostředí Sportovní a tělovýchovné prostředí v ČR je členěno do tří sektorů:
spolkový sektor tělesné výchovy a sportu: tělovýchovné jednoty a kluby na bázi obchodních společností i spolků, střešní organizace (sportovní svazy, federace, asociace); další organizace na bázi veřejně prospěšných společností,
komunální sektor: školní sportovní tělovýchovné
kluby, řízení tělovýchovných
zařízení v komunální správě – obsazování tabulkových míst na obecních úřadech – zajištění komunální péče o tělovýchovné a sportovní aktivity zdravotně postižených a seniorů – zajišťování akcí „sport pro všechny“ v městských aglomeracích,
podnikatelský sektor: vedení zařízení poskytující placené tělovýchovné a sportovní služby, které jsou provozovány jako obchodní společnosti, či podnikání fyzickou osobou či v širším komplexu nabídky služeb; zařízení provozující marketingové a reklamní služby i podniky zaměřené na výrobu sportovního nářadí a náčiní; cestovní kanceláře a rekreační komplexy (Čáslavová 2009).
2.4 Sportovní manžer Sportovní manažer je vedoucí pracovník, který při realizaci své práce zastává specifické role a vykonává specifické činnosti v prostředí sportu. 2.4.1 Role manažera Henry Mintzberg charakterizoval deset různých rolí, které manažeři zastávají. Tyto manažerské role zle rozdělit do tří skupin: interpersonální role, informační role a rozhodovací role. 2.4.1.1 Interpersonální role V mezilidských vztazích vystupuje manažer jako představitel, vedoucí a spojovatel.
Představitel – reprezentuje organizaci při ceremoniálech, představuje hodnoty a filozofii dané organizace.
Vedoucí – ve vztahu k podřízeným vystupuje jako vůdce, prostřednictvím podřízených realizuje cíle organizace, snaží se motivovat a usměrňovat práci spolupracovníků, rozlišit silné a slabé stránky pracovníků a uvažovat o vhodných formách jejich rozvoje, hodnotí výsledky práce a formuluje úkoly.
Spojovatel – navazuje a udržuje kontakty mezi lidmi v organizaci i mimo ní.
29
2.4.1.2 Informační role Informační role vycházejí z informací, které manažer získává v intepersonálních a které dále přenáší. Působí jako pozorovatel, šiřitel a mluvčí.
Pozorovatel – vyhledává informace potřebné k pochopení organizačního života a důležitých skutečností z vnějšího světa. Tyto informace získává jak z formálních zdrojů (porady, informační sítě, tisk), tak neformálními cestami (rozhovory).
Šiřitel – vnáší informace získané z vnějšího světa do organizace jako poradce a prezentuje interní informace mezi pracovníky jako vůdce.
Mluvčí – reprezentuje organizaci navenek a vyjadřuje postoje organizace k danému tématu či skutečnosti. Hájí zájmy organizace a brání ji před napadením z jiných stran.
2.4.1.3 Rozhodovací role Rozhodování manažera znamená tvorbu strategických organizačních rozhodnutí na základě manažerovy autority a jeho přístupu k informacím. Manažer rozhoduje v roli podnikatele, řešitele rušivých událostí, distributora zdrojů a vyjednavače.
Podnikatel – vymýšlí, podněcuje a projektuje změny, využívá příležitostí, řeší problémy a podniká akce ke zlepšení stávající reality.
Řešitel rušivých událostí – reaguje na neočekávané skutečnosti, které ohrožují dosažení cílů, překonává bariéry, čelí nežádoucím tlakům, odstraňuje rozpory mezi stranami nebo cíli a udržuje stabilitu organizace.
Distributor zdrojů – hospodaří se zdroji jako jsou peníze, lidé, čas, moc, zařízení. Usiluje o optimální využití zdrojů.
Vyjednavač – vede jednání s jednotlivci, útvary či jinými organizacemi – s podřízenými, kolegy, odboráři, klienty, dodavateli, se státní či místní administrativou (Bělohlávek 2001, s. 27, 28).
2.4.2 Činnosti manažera ve sportu Činnosti sportovního manažera lze podle Čáslavové rozdělit na dvě skupiny: základní a specifické. Mezi základní činnosti patří: plánování, organizování, vytváření organizačních struktur, personalistika, kontrola, marketing, finance, právo a komunikace. Mezi specifické činnosti poté patří: sponzorská činnost, sportovní reklama, transfer hráčů a trenérů, znalost uspořádání a fungování norem vrcholných organizací tělovýchovy a sportu, zabezpečení norem a náležitostí při uzavírání smluv v tuzemsku i v zahraničí, problematika ochrany
30
zdraví, pojištění a sociálního zabezpečení, kontakty a spolupráce se zájmovými a odbornými organizacemi sportovců, trenérů, učitelů tělovýchovy a sportu apod. Jednotlivé činnosti nejsou vzájemně izolovány a jejich uplatnění a kombinace jsou značně variabilní. Jejich zaměření a variabilitu určují tři determinanty: prostředí, specializace a kvalifikace.
2.5 Projektový management Podle předního světového teoretika projektového managementu Harolda Kerznera je projektový management souhrn aktivit spočívající v plánování, organizování, řízení a kontrole zdrojů společnosti s relativně krátkodobým cílem, který byl stanoven pro realizaci specifických cílů a záměrů. Podle celosvětově uznávaného institutu Project Management Institute je projektový management aplikací znalostí, schopností, nástrojů a technologií na aktivity projektu tak, aby tyto splnily požadavky projektu. Projektový management se liší od běžné formy operativního řízení v liniově řízené společnosti zejména svou dočasností a v přidělení zdrojů pro jeho realizaci podle potřeb projektu (Svozilová 2011). 2.5.1 Projekt Nejdůležitějším prvkem projektového řízení je projekt. Definice projektu podle předních světových teoretiků nebo jejich sdružení se mohou v konkrétních formulacích lišit. Pro srovnání uveďme dvě, z nichž první je definicí profesora Kerznera a druhá z nich vychází z pramenů Project Management Institute. Projekt je jakýkoliv jedinečný sled aktivit a úkolů, který má:
dán specifický cíl, jenž má být jeho realizací splněn,
definováno datum začátku a konce uskutečnění,
stanoven rámec pro čerpání zdrojů potřebných pro jeho realizaci.
Projekt je dočasné úsilí vynaložené na vytvoření unikátního produktu, služby nebo určitého výsledku (Svozilová 2011, s. 21, 22).
31
3
Sestavení projektu
3.1 Přípravná etapa Přípravná etapa zahrnuje vše, co by pořadatel akce měl zařídit nebo o čem by měl rozhodnout, než-li se definitivně rozhodne danou akci pořádat. 3.1.1 Vize, poslání a cíle sportovní akce 3.1.1.1 Vize Vize má za úkol stručně a srozumitelně vystihnout budoucí neměnný stav, kterého chceme naším úsilím dosáhnout. Správná formulace vize:
hledí do budoucnosti,
její definice je krátká,
je srozumitelná pro každého,
popisuje neměnný stav (Rektořík 2010, s. 34)
Vize zpracovávaného projektu: „Chceme vytvořit tradiční městský běžecký závod a podpořit tím kolektivního sportovního ducha Liberce.“ 3.1.1.2 Poslání Poslání má oproti vizi zcela konkrétní charakter ve vztahu k důvodům, proč byla organizace založena. Bez poslání není cíle. Je tedy zřejmé, že stanovení poslaní pomáhá organizaci představit se v očích veřejnosti. Motivuje členy a pomalu se dostává k cíli (Stanovení strategie poslání firmy 2013). Posláním tohoto projektu je zorganizovat sportovní událost na území Liberce, která bude soutežní i zábavnou formou podporovat sportovní činnost a její prospěšné dopady na lidské zdraví. Oslovit chceme všechny rekreační i výkonnostní běžce nejen z Liberce, ale i z okolních měst a obcí. Nezaleží na věku, pohlaví ani výkonnosti.
32
3.1.1.3 Cíle Podle všeobecně známé techniky SMART by měly být vytyčené cíle charakterizovány těmito atributy:
S Specific – Cíle mají být specifické a konkrétní.
M Measurable – Mají být opratřeny měřitelnými parametry.
A Assignable – Mají být přidělitelné jedinému subjektu s odpovědností a autoritou k výkonu rozhodnutí.
R Realistic – Mají být dosažitelné s použitím disponibilních zdrojů a realistické.
T Time-bound – Mají být časově ohraničené.
Hlavní (globální) cíl projektu je formulován následovně:
Uspořádání prvního ročníku běžeckého vytrvalostního závodu na území města Liberce s běžeckou účastí pěti set účastníků a vstup do povědomí veřejnosti a budoucích partnerů.
Dílčí cíle projektu:
Založení společnosti s ručeným omezeným.
Finanční zajištění akce.
Budování dobré pověsti pořádaného běžeckého závodu.
Spokojenost závodníků i diváků.
Atraktivní doprovodný program.
Popularizace běhání.
3.1.2 Průzkum současné situace trhu Na průzkum trhu městských běhů se dá pohlížet ze dvou úhlů pohledu. Prvním je zkoumání trhu v rámci měst, které jsou počtem obyvatel podobné Liberci. Druhým úhlem pohledu je zkoumání pouze libereckého prostředí. V prvním případě jsem zkoumání podrobil města Olomouc, České Budějovice, Hradec Králové, Pardubice a Ústí nad Labem, která se počtem obyvatel pohybují v rozmezí zhruba 90 000 – 100 000 obyvatel. Z průzkumu vyšlo najevo, že ve městech Olomouc, České Budějovice, Hradec Králové a Pardubice je trh zaplněn shodně dvěma závody, které účastí na jednotlivém závodě přesahují alespoň 1000 běžců. Liberec a Ústí nad Labem jsou dejištěm
33
pouze jednoho běhu, který má masové parametry, čili v těchto dvou městech lze uspořádat minimálně ještě jeden závod, který by zaplnil díru na trhu. Město Liberec je dejištěm několika nadšeneckých závodů, u kterých účast nepřesahuje stovku účastníků. Jediným masovým městkým běh je díl ze seriálu RunTour, kteréhož se v roce 2014 zúčastnilo 1000 běžců. Z tohoto faktu vyplývá, že Liberec je jediným městem z výše vybraných měst, které nedisponuje běžeckým závodem, který by počtem účastníků přesáhl hranici 1500. Z toho vyplývá, že Liberec je vhodným městem s potenciálem k uspořádání městského masového běhu. Přiloha č.1: Průzkum trhu ve vybraných městech a situace v Liberci v roce 2014 3.1.3 Založení společnosti s ručeným omezeným Společnost s ručením omezeným je nejčastěji užívanou formou právnické osoby v České republice. Definice právnické osoby je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, kde je uvedena v § 19 a zní následovně: Právnickými osobami jsou
sdružení fyzických nebo právnických osob,
účelová sdružení majetku,
jednotky územní samosprávy,
jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon.
Samotnou definici společnosti s ručením omezeným nalezneme v ustanovení § 132 zákona o veřejných korporacích: Společnost s ručeným omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Právě proto, že na chodu společnosti s ručením omezením není nutná osobní účast společníků, a také pro to, že společník ručí za závazky společnosti jen do výše svého nesplaceného vkladu, je tato forma natolik vyhledávanou pro široké spektrum budoucích společníků. Pokud bychom se měli blíže podívat na počátek vzniku „života“ společnosti s ručením omezeným, tak musíme začít jejím založením. Z toho důvodu je nutné pracovat s obecným ustanovením obsaženým v § 19 občanského zákoníku a dále taky s ustanoveními §§ 8 a následujících a s ustanoveními §§ 132 a následující zákona o obchodních korporacích.
34
Dle současné právní úpravy je možné společnost s ručením omezených založit jako společnost jednočlennou (§ 11 zákona o obchodních korporacích) a nebo jako společnost s více společníky, kdy tuto formu právnické osoby může založit jak fyzická osoba, tak osoba právnická. Pokud bude společnost s ručením omezeným zakládána jako společnost jednočlenná, bude dokument, na základě kterého bude založena, nazván zakladatelskou listinou. Pokud bude společnost s ručením omezeným založena více společníky, bude se zakladatelský akt jmenovat společenská smlouva. Oba dokumenty musí mít formu veřejné listiny. Definice veřejné listiny nalezneme v ustanovení § 567 občanského zákoníku a zní takto: Veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon. V případě veřejné listiny nutné pro založení společnosti s ručením omezeným hovoříme o notářském zápisu, který již dle názvu může sepsat pouze notář a nikdo jiný. Každý takový notářský zápis, na základě kterého má být založena společnost s ručením omezeným obsahuje základní údaje o společnosti. Mezi tyto základní údaje patří jméno (firma), sídlo, výčet společníků, doba trvání společnosti, předmět podnikání, výše základního kapitálu, vklady jednotlivých společníků do základního kapitálu, podíly společníků, orgány společnosti a jejich úprava. § 142 zákona o obchodních korporacích říká, že minimální výše vkladu je 1 Kč, ledaže společenská smlouva určí, že výše vkladu je vyšší. Společenská smlouva a taktéž zakladatelská listina tedy mohou určit, že minimální výše vkladu bude vyšší (změna výše základního kapitálu, resp. Minimální výše vkladu je jednou z největších změn, kterou s sebou přinesl právě zákon o obchodních korporacích, který od 1. 1. 2014 nahradil zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Obchodní zákoník totiž dříve vyžadoval pro založení společnosti s ručením omezeným základní kapitál minimálně ve výši 20 000,- Kč). Jestliže tedy jeden nebo více společníků výše popsaným způsobem nechá notářem sepsat notářský zápis, který bude obsahovat náležitosti předvídané ustanovením § 146 zákona o obchodních korporacích, bude společnost s ručením založena. To ovšem neznamená, že pak by mohla okamžitě začít s výkonem předmětu podnikání. Pro to, aby společnost mohla začít provozovat svou činnost, musí se nechat zapsat do obchodního rejstříku. Aby místně příslušný rejstříkový soud nově založenou společnost do obchodního rejstříku zapsal, musí zakladatel vedle notářského zápisu obsahujícího zakladatelské právní jednání předložit i řadu dalších listin. Mezi tyto listiny patří souhlas vlastníka s umístěním sídla společnosti ve své nemovitosti, výpis z příslušného listu vlastnictví z katastru nemovitostí, který obsahuje informace o vlastnictví nemovitostí, v níž má být umístěno sídlo, dále výpis z živnostenského 35
rejstříku, který obsahuje předmět podnikání vznikající společnosti. Jako další přílohu na prvozápis vznikající společnosti do obchodního rejstříku je třeba doložit potvrzení banky, u které má společnost zřízen bankovní účet, o výši splacených peněžitých vkladů, a dále prohlášení správce vkladu o výši splacených vkladů. V neposlední řadě je třeba doložit taktéž čestné prohlášení jednatele či jednatelů, jež obsahuje jejich souhlas s jejich ustanovením do funkce jednatele a taktéž další prohlášení o jejich bezúhonnosti a neúčasti v orgánech jiných právnických osob. K založení a vzniku společnosti s ručením omezeným je tedy třeba učinit výše uvedené kroky, se kterými je neodmyslitelně spjata i úplata za ně. Pokud se na založení a vznik nové společnosti s ručením omezeným podíváme optikou financí, tak je třeba na úplném počátku třeba zaplatit sepis notářského zápisu, kdy cena za jeho vyhotovení je odvislá od výše základního kapitálu. Pro společnost s ručením omezeným s kapitálem 20.000,- Kč se bude jednat o 4.840,- Kč s DPH. Dále je třeba zaplatit za ověření podpisů na společenské smlouvě či zakladatelské listině, na souhlasu vlastníka s umístěním sídla, na čestném prohlášení jednatele a na prohlášení správce vkladu, á 30,- Kč. Dalším finančním výdajem je poplatek za ohlášení živnosti na živnostenském úřadě ve výši 1.000,- Kč. Výpis z příslušného listu vlastnictví pak stojí 50,- Kč za jednu stránku. Dále je třeba uhradit správní poplatek za prvozápis společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku ve výši 6.000,- Kč. V neposlední řadě je nutné počítat s poplatky za zřízení běžného účtu u bankovní společnosti, na který bude třeba složit vklady společníků. Pokud si tedy vezmeme ku příkladu společnost s ručením omezeným, jejíž základní kapitál bude 20.000,- Kč, bude mít dva společníky a dva jednatele a předmětem její činnosti bude pouze živnost volná, dostaneme se na částku minimálně 12.120,- Kč, ve které nejsou započítány poplatky spojené se založení bankovního účtu. Pokud by se založením a vznikem pomáhal společníkům advokát, narostly by náklady dále minimálně o 8.000,- Kč – 10.000,Kč. Příloha č.2: Prohlášení správce vkladu Příloha č.3: Čestné prohlášení Příloha č.4: Souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla společnosti
36
3.1.4 Charakter a rozsah akce Charakteristika a roszah akce vycházejí z vytyčených vizí, poslání a cílů. Jednoduše lze vystihnout charakter a rozsah akce termínem „městský masový běh“. Průvodním jevem celé akce je „běh“ a vše s ním spojené. Dalším atributem je „masovost“, která je vyjádřena počtem účastníků (běžců). V případě tohoto projektu je masovost cíleně vyjádřena v globálním cíli projektu. Třetím atributem je městská lokalita či prostředí, ve kterém se sportovní akce pořádá. Městské prostředí předurčuje tento běžecký závod k zařazení mezi silniční běhy. Abychom dosáhli požadované „masovosti“, je zapotřebí přilákat k účasti co nejvíce běžců napříč společností.
K tomu
napomůže komplexnost
jednotlivých
běžeckých
klání
(individuální závody, štafety, dvojice, dětské závody atd.) v průběhu celé akce a promyšlená propagace události. Pro úplnost je třeba zmínit, že se jedná o jednodenní akci pod otevřeným nebem. 3.1.5 Termín Správně či špatně zvolené datum pořádání akce může vést k naprosto ideálnímu průběhu nebo naopak k naprostému propadáku. Abychom zamezili druhé možnosti, je nutné brát v úvahu hned několik skutečností, které výběr optimálního data zužují na minimum:
Rozsah akce – jedná se o celodenní sportovní akci, která může být uskutečněna pouze v jednom dni o víkendu.
Typ akce – akce tohoto typu je nutně odkázána k pořádání pod širým nebem, čili je nutné uvažovat v návaznosti na opakující se klimatické jevy předešlých let.
Letní prázdniny – v tomto období nám sice příroda poskytuje poměrně stabilní počasí, ale obvykle tropické teploty zabraňují podávání maximálních výkonů a o to větší kladou nároky na zajištění zdravotní péče o závodníky. Mimo jiné během letních prázdnin dochází k „vylidnění“ měst, jejichž obyvatelé a celé rodiny míří na dovolenou či na chatu.
Konkureční akce – není možné pořádat takovouto akci v časovém průsečíku s podobně velkou akcí na území Liberce (fotbalové či hokejové zápasy, cyklistické závody apod.) a zároveň s akcí podobného charakteru mimo Liberec.
Místo – dostupnost pronájmu potřebných prostor.
Výše uvedené skutečnosti nám výběr termínu zúžily na víkendy, potažmo soboty (jelikož drtivá většina účastníku budou amatéři, kterým volná neděle poslouží k regeneraci před 37
nadcházejícím pracovním týdnem) během konce dubna až konce června a taktéž během září. Podle termínové listiny běžeckých závodů lze zjistit data konání ostatních běžeckých závodů v regionu, takže můžeme zvolit datum, které se nekříží s jiným závodem. Konkrétní data uvažovatelná
pro rok 2015 by byla: 9.5., 30.5., 6.6., 13.6., 20.6., 12.9., 19.9. a 26.9.
Příhledneme-li k faktu, že mezi potencíálními běžci bude i početná skupina aktivních sportovců nejen běžecky zaměřených (zejména fotbalistů) nabízí se zvolit datum, které nebude kolidovat se soutežními zápasy, tedy datum po skončení sezony. Takovým datem je den 20.6.2015, který bych také zvolil jako finální termín pro konání této akce v roce 2015. Pro další roky bych volil datum obdobné. 3.1.6 Místo konání Rozhodnutí, kde se bude akce konat je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí, které je potřeba v průběhu příprav udělat. Toto rozhodnutí ovlivňuje akci po celou dobu příprav, ať už se jedná o logistické zajištění akce, vyjednávání s dodavateli nebo propagaci celé akce (Solomon 2002, s. 40). U městského masového běhu můžeme rozdělit místo konání na dvě komponenty:
Místo startu a cíle.
Samotná běžecká trať.
Zvolit ideální místo konání masové běžecké události v Liberci je poněkud komplikovanější než v ostatních městech, jelikož se jedná o horské město s kopcovitým terénem. Na jednu stranu se tím Liberec diversifikuje vůči ostatním městům a jako v případě liberecké verze běžeckého závodu ze seriálu Runtour, lze této „jinakosti“ využít ve prospěch akce, na druhou stranu kopcovitá trať mnoho běžců odradí. Podstatné je zvolit takové místo, které nám poskytne ideální poměr mezi atraktivitou a funkčností. Například náměstí doktora Edvarda Beneše, jako prostor startu a cíle, je z pohledu atraktivity pravděpodobně nejlepší variantou ve městě, avšak logistické zajištění akce v takovém rozsahu v centru města je opravdovým oříškem (zajištění prostor k převlékání, WC, sprchy atd.) Proto bych jako místo konání zvolil liberecký Sport Park v Horním Růžodolu (sportovní centrum okolo Home Credit Areny), které disponuje atletickým stadionem ideálním pro konání dětských závodů, dostatečným počtem šaten, sprch a WC, dále také parkovištěm a prostorem určeným k doprovodným akcím. Ikdyž nám Sport Park Liberec nenabízí tak pohlednou scenérii historických budov, zaujme alespoň hokejovou arenou, která se může stát 38
určitou tváří celé akce, pokud bychom ku příkladu umístil cíl na zakrytou ledovou plochu a tak vytvořili naprosto unikátní cílový prostor.
Obr. č.2: Mapa Sport park Liberec, Zdroj: www.sportparkliberec.cz
Lokalita Sport Parku nám také nabízí plynulou návaznost na trať, která by mohla vést ze Sport Parku po Máchově ulici ke kruhovému objezdu navazujícímu na dvouproudou silnici č.14 směr Jablonec n. Jizerou. Výhodou této trati by byla její šířka, přehlednost a dostupnost. Nutností je však zažádat správu ŘSD o povolení užívání komunikace pro zvláštní účely a uhradit pronájem za komunikaci, který se může pohybovat řádově v desítkách až stovkách tisíc, a to v závislosti na výměře pronajímané části komunikace, na čase a taxe, kterou určí ŘSD. Pro účely této bakalářské práce vycházjme z částky 100.000,- Kč.
39
Obr.č.3: Plán trasy, Zdroj: Autor práce Trať je zapotřebí při konání závodu přehledně vyznačit a před uspořádáním závodu je nutné, aby délka trati byla změřena, tak aby odpovídala propozicím závodu. Dále je nutné, aby na trati při konání závodu bylo dostatečné množství pořadatelů pro navigaci běžců. Pořadatelé by měli být proškoleni o jejich povinnostech a odpovědnostech. 3.1.7 Potřebná povolení Každý organizátor podobné akce musí informovat a získat povolení od Policie České republiky, příslušných orgánů místní správy/samosprávy a záchranné služby. Příloha č.5: Žádost o vydání souhlasného stanoviska pro povolení zvláštního užívání komunikace Příloha č.6: Žádost o zdravotnické zabezpečení sportovní akce
3.2 Etapa plánování a příprav akce Etapa plánování a příprav je těžištem celého projektu. Této etapě je věnována největší čásová dotace, neboť bez úplného a logicky sestaveného plánu bychom nikdy nebyli schopni dosáhnout vytyčených cílů. Americký autor Solomon (2002) přiřazuje této etapě přípravy sportovní akce následující čtyři klíčové body:
rozpočet akce,
hledání partnerů akce,
oslovení a péče o potenciální zákazníky,
komunikace s účastníky, médii a public realations. 40
Do této etapy je nutné ještě zahrnout personální zajištění pořádané akce. 3.2.1 Rozpočet akce Rozpočet akce má pořadateli pomoci k přehlednosti v otázce nákladů (výdajů) a příjmů. V rovině nákládů je potřeba pečlivě identifikovat veškeré potenciální náklady spojené s pořádáním akce a přiřadit k nim realistickou číselnou hodnotu. V oblasti příjmů je zapotří nahlížet na potenciální příjmy poněkud skepticky až pesimisticky.Pro sestavení rozpočtu jsem využil upravenou verzi základního výčtu položek podle Solomona (2002, s. 18-19). Příjmy
Výdaje
Vlastní zdroje
50 000 Kč
Obecné a administrativní
Hlavní sponzor
20 000 Kč
-
Zaměstnanci – dobrovolnící
Další sponzoři
15 000 Kč
-
Pronájem prostor
30 000 Kč
Prodej lístků (startovné)
225 000 Kč
-
Pojištění
10 000 Kč
Celkové příjmy
310 000 Kč
-
Pronájem komunikace
100 000 Kč
-
Webové stránky
0 Kč
60 000 Kč
Časomíra, čipová technologie 25 000 Kč
-
Účastnící -
Prize money, trofeje a dárky
0 Kč
-
Cestování, ubytování
0 Kč
-
Strava a nápoje
0 Kč
-
Místní doprava
0 Kč
Produkce Zvuk a osvětlení
-
15 000 Kč
-
Příprava místa konání
2 500 Kč
-
Dočasné stavby a rekvizity
2 500 Kč
Vybavení (stavby) -
Doprava
3 000 Kč
-
Pronájem
15 000 Kč
Prodej a reklama -
Reklama
30 000 Kč
-
Media a PR
10 000 Kč
-
Fotograf a přidružené akce 3 000 Kč Další náklady:
Celkové příjmy – celkové náklady = 0
Zdravotnické zabezpečení akce 4000Kč
Celkové náklady 41
310 000 Kč
3.2.2 Zdroje financování Zdroje financování lze rozdělit na čtyři skupiny:
finance získané od sponzorů,
dotace,
startovné,
vlastní prostředky
3.2.2.1 Sponzoring Sponzoring či sponzorství je nezbytnou součástí při pořádání nejen sportovních, ale i kulturně-společenských akcí, na které nestačí peníze z dotačních fondů daného města či obce nebo od jiných subjektů poskytujících dotace a granty. Jedná se o vztah mezi partnery. Sponzorem a sponzorovaným. Sponzor disponuje finačními prostředky nebo materiálním bohatstvím, které chybí sponzorovanému k dosažení svého cíle. Sponzorovaný na oplátku za finanční či materiální pomoc nabízí určité protislužby, které mohou mít několik podob, mezi nimiž je nejběžnější sportovní reklama. Objem financí získaných od sponzorů v poměru k dotacím a vlastním zdrojům zaujímá výsostní postavení a je nejvýznamnějším zrdojem financí v rozpočtu akce. Bez sponzorů by nebylo možné akci uspořádat. Tento fakt zavazuje sportovního manažera pořádané akce k vytvoření určité taktiky, kterou bude v obstarávání sponzorských peněz využívat. Prvním krokem by mělo být vytvoření seznamu vhodných partnerů, které budeme chtít oslovit. Druhým krokem by mělo být vytvoření prezentačních materiálů, které osloveným partnerům představí naši akci v návaznosti na naše vize, poslání, cíle, charakter a rozsah akce a zároveň budou ony materíály vhodně uzpůsobeny typu osloveného potenciálního sponzora. Pokud oslovený partner projeví
zájem o naši akci, je na místě přistoupit ke konkrétnímu
jednání o výši poskytované částky sponzorem a o formě výkonu protislužby ze strany pořadatele akce. Možné protislužby, které lze partnerům poskytnout:
Uvedení sponzora v názvu akce (př. Volkswagen maratonský víkend 2015)
Uvedení sponzora v názvu jednotlivých závodu (př. ČSOB pojišťovna Zdravotnický běh)
Ohlašování sponzorů před, během a po akci 42
Prostor pro sponzora na startovním čísle, na mantinelech podél tratě, na startovní bráně atd.
Volné startovné pro zaměstnance jako forma teambuildingu
Volné vstupenky na slavnostní zakončení akce
Uvedení sponzora na plakátech, tiskovinách, televizních či rozhlasových reklamách
Variabilní cena pronájmu prostoru vhodného pro propagaci svého produktu během akce
Ostatní specifické protislužby
Pro tento typ akce jsou v rovině taktiky oslovování sponzorů, z mého pohledu, myslitelné dvě varianty. První je taktika oslovení exluzivního sponzora, který za vysokou cenu přejímá veškeré protivýkony. Druhou variantou je pak oslovení více sponzorů, kteří si mezi sebou proporčně rozdělí jednotlivé protivýkony podle výše poskytnutých prostředků. První varianta je pro pořadatele ideální, avšak najít takového sponzora není nikterak lehké. Proto u podobných akcí převažuje druhá varianta, kdy se sponzoři dělí následovně:
Hlavní partner
Oficiální partner
Partner
Mediální partner
Toto dělení není nikterak dogmatické, ba naopak zcela variabilní a záleží jen na pořadateli, zda se tohoto dělení bude držet. Prioritou při získávání finančních prostředků pro tuto akci by byla taktika oslovení exlukzivního partnera. Pokud by se takového partnera nepodařilo najít, zvolil bych následně druhou variantu oslovování více partnerů. Jelikož se jedná o pořádání prvního ročníku, není pozice vyjednavatele nijak výsadní a je třeba počítat s tím, že úspěchem bude, když od sponzorů zvládneme získat cílenou částku uvedenou v rozpočtu akce a zároveň materiální zabezpečení akce v podobě cen pro umístěné, občerstvení, dopravu atd. S následujícími ročníky se však pozicice při vyjednávání sponzoringu akce bude zlepšovat, jelikož už budeme pro partnery důverohodnějšími a čitelnějšími protějšky. Příloha č.7: Sponzorská smlouva 43
3.2.2.2
Dotace
Dalším finančním zdrojem, který by mohl obohatit rozpočet akce, je dotace ze strany statutárního města Liberec. Liberec disponuje sportovním fondem staturáního města Liberec. Je třeba vyplnit formulář žádosti o poskytnutí dotace, který je dostupný na stránkách webu města www.liberec.cz. Podle vytyčených pravidel může být žadatelem o dotaci i právnická osoba, která se může zúčastnit výzvy k předkládání žádostí o datce za účelem podpory veřejných, jednorázových a propagačních akcí. Požadovanou částku dotace si může žadatel zvolit podle výše nákladů, které mohou býti kryty právě finančními prostředky z dotace, avšak záleží kolik peněz správní rada danému projektu odsouhlasí. V našem případě bych podal žádost o sto tisíc korun, ze kterého bych hradil náklady typu: pronájem Sport Parku Liberec, pořízení systému integrovaných čipů ve startovních číslech, pojištění atd. Pro rok 2015 disponuje sportovní fond statutárního města Liberec částkou deset milionů. Příloha č.8: Žádost o poskytnutí dotace ze Sportovního fondu statutárního města Liberec Příloha č.9: Pravidla přidělování dotací ze Sportovního fondu statutárního města Liberec 3.2.2.3 Startovné Startovné tvoří důležitou složku příjmu pořádané události. Jelikož se v tomto projektu jedná o první ročník, není na místě startovné předražit. Proto bych zvolil výši startovného o 10% nižší, než-li je výše startovného u konkurenčí akce pořádané v Liberci (RunTour), což by činilo částku zhruba 450 korun. Pokud by akce splnila předem stanovený cíl 500 závodníků, měl by být příjem ze startovného 225 000 Kč. Je běžnou praxí, že startovné se hradí bankovním převodem či platbou virtuální kredit kartou. Tím se výrazně zjednodušuje kontrola získaných peněz ze startovného. Navíc v návaznosti na uskutečněnou platbu lze jednoduše přidat unikátní startovní číslo závodníkovi. Proto je zcela nezbytné poptat zakázku na tvorbu webových stránek s balíčkem právě výše zmíněného platebního systému. 3.2.3 Propagace Propagace je veškerá forma prezentace pořádané akce, která se objeví v médiích a dalších komunikačních kanálech. Slouží k tomu, aby informovala, ovlivňovala a přesvědčovala zákazníka ke koupi a spotřebě jejího produktu, případně zlepšovala povědomí o firmě. V případě sportovní akce může být vnímán jako produkt lístek na sportovní akci a jako firma
44
sportovní akce samotná (Novotný 2011, s.354). Pro potřeby tohoto projektu jsou důležité dvě složky propagace, kterými jsou publicita a reklama. 3.2.3.1 Publicita Publicitu je třeba chápat jako složku propagace, za kterou subjekt nemusí platit poskytovateli komunikačního kanálu. Slouží k posílení veřejné vědomosti o akci nenásilným charakterem sdělení. Pořadatel akce by měl před uskutečněním události vydávat tiskové zprávy, které budou informovat veřejnost o nadcházejícím průběhu příprav, počtu přihlášených závodníků nebo například o dopravní situaci, která v důsledku takové akce nastane. Dále lze využít tiskových konferencí se známými lidmi, kteří se závodu zúčastní. Během akce je zapotřebí využít nástroje, tzv. media kitu, který usnadňuje novinářům přístup k informacím o akci. Jedná se o balíček fotografií, videí, prezentací a dalších informací spojených s naším závodem. Dalšími prvky, které v péči o zástupce médií lze využít jsou např. akreditace novinářů (povolení vstupu do určitých prostor jako jsou press centrum či mixzóna) nebo vyhrazená parkovací místa. Po akci je důležité opět vydat tiskovou zprávu o úspěšnosti naší akce doplněnou o fotografie, videa a další informační zdroje, které poskytnou široké veřejnosti všechny podstatné informace o uskotečněné akci. Publicity lze dosáhnout také pomocí netradičního nástroje marketingové propagace a to, tzv. guirellového marketingu. Netradiční, nízkonákladovou formou lze obrátit pozornost veřejnosti právě na naší akci. Konkrétním příkladem by mohly být „mini-závody“ na veřejných prostranstvích, kde dochází k velké kumulaci lidí (náměstí dr. Edvarda Beneše, koleje Harcov, Fugnerova ulice), kterých by se mohli účastnit kolemjdoucí. Na krátké trati (např. radnice – Soukenné náměstí – radnice) by se mohlo o startovní číslo utkat ve vlnách třeba pět náhodně kolemjdoucích. Efekt by mohl být takový, že ti kteří startovní číslo získají nebudou chtít v den závodu soutěžit sami a motivují tak své blízské k zaplacení startovného a ti, kteří si startovní číslo z „mini-závodu“ neodnesou, ponesou ve své mysli alespoň zážitek, který určitě sdělí ostatním, a tím i rozšíří povědomost o našem závodě. 3.2.3.2 Reklama Oproti publicitě se jedná o placenou formu prezentace sportovní události pomocí komunikačních médií. Ikdyž se jedná o poměrně nákladnou formu prezentace akce, přináší 45
nám reklama možnost zacílit na požadovanou skupinu lidí. Níže jsou uvedena media, která by bylo možno využít:
Rozhlas - Regionální rádio Contact 101,4 FM
Internet - Weby s běžeckou tématikou, např. behej.com nebo rungo.idnes.cz
Denní tisk – Liberecký deník, Mladá Fronta
Sportovní magazíny – magazín RUN
Outdoorová reklama – billboard na dálnici
Plakáty na vývěsních místech po Liberci
3.2.4 Personální zajištění V přípravné a plánovací etapě personální zajištění představuje úzký organizační výbor sestavený pro tuto akci, který by mohl mít následující podobu:
Obr.č.4: Organizační struktura Zdroj: Autor bakalářské práce
V etapě závěrečných příprav a v průběhu akce je však zapotřebí mnohem většího počtu lidí, kteří budou schopni danou akci personálně zajistit. Na specializované práce typu: moderátor akce, fotograf, dopravce atd. je nutné najmout placené pracovníky. Zbytek pomocných sil se organizátor musí snažit získat v rovině dobrovolnictví. U dobrovolníků je velice důležitá motivace, aby k vykonávanému úkonu přistoupili co možná nejvíce zodpovědně. Motivací jim může být získání zkušeností s pořádáním sportovní akce, navázání kontaktů a přátelství nebo dobrý pocit. Samozřejmostí by pak mělo být zajištění stravování a poskytnutí pití zcela zdarma pro všechny z dobrovolníků.
46
Optimální cestou, jak získat dobrovolníky, je oslovit ku příkladu katedru tělesné výchovy Technické univerzity Liberec a požádat ji o spolupráci. Studenti sportovních oborů si tak mohou skrze dobrovolnictví splnit potřebnou praxi, kterou mají v rámci studia předepsanou jako jednu z povinností. Pro hladký průběh akce je zcela nezbytné klást důraz na komunikaci mezi jednotlivými týmy a sekcemi. Všichni zúčastnění by měli znát jasně svoji roli. S tou by měli být obeznámeni písemnou formou, ale i z úst nadřízeného, a to v dostatečném předstihu před konáním samotné akce. Odhadem se na celé akci v průběhu konání bude učastnit na její organizaci více jak sto lidí.
3.3 Průběh akce Tato fáze nastává ve chvíli, kdy se do místa konání sjíždějí první účastníci. Než tento moment nastane, mělo by být vše připraveno k prezenci účastníků. 3.3.1 Harmonogram Harmonogram by měl být co možná nejdetailněji rozpracován a harmonicky sestaven, tak aby během akce sloužil všem jako orientační prvek. Pro to, aby tuto funkci plnil, je samozřejmé jeho dodržování ze strany pořadatele. Návrh harmonogramu pořádaných závodů:
9:00 – otevření areálu pro účastníky závodu
9:30 – oficiální zahájení akce
10:00 – dětský závod na 1500 m
10:30 – dětský závod na 500 m
10:45 - vyhlášení dětských kategorií
11:00 – start individuálních závodů na 10 km a půlmaratonu
13:30 – vyhlášení individuálních závodů
14:00 – závod štafet na 4 x 2,5 km a závod páru na 2 x 5 km
14:30 – vyhlášení štafetových a párových závodů
16:00 – oficiální zakončení akce
3.3.2 Funkce manažera v průběhu akce Hlavní manažer by v průběhu akce již neměl mít žádné konkrétní úkoly. Měl by vše pozorovat z povzdálí. Jelikož na jeho bedrech leží zodpovědnost za celou akci, neměl by řešit
47
jednotlivé maličkosti, ale pouze dohlížet, jak akce probíhá, a případně předvídat možné komplikace a předcházet jim delegováním na podřízené. Pokud vše funguje podle plánu, měl by hlavní manažer také věnovat svůj čas partnerům akce, motivovat spolupracovníky, případně se setkávat se sportovci.
3.4 Ukončení a evaluace akce Závěrečná etapa začíná v momentu, kdy bránu sportovního areálu opustí poslední závodnící. Tato fáze bývá nejméně oblíbenou částí pořadáné akce, neboť všichni zainterosovaní se po celém dnu práce cití již značně unaveni a kolikrát dochází k zmatečnému jednání s vidinou urychlení procesu uklízení. Proto je potřeba mít tuto fázi důkladně naplánovanou. 3.4.1 Úklid a odvoz materiálu Osvědčenou metodou, jak předejít zmatkům při uklízení a odvozu materiálu na původní místo, je jednoduchý systém značení daných věcí. Každá věc by měla být opatřena barevným fáborkem, který označuje příslušnost k dané skupině věcí. To umožní seskupení věcí jedné barvy na jedno místo, na které může přijet dopravce, a příslušnou skupinu věcí odvést na původní místo. Dalším důležitým prvkem likvidace akce je zformování uklízecích týmu, které budou pravděpodobně odlišné od týmů, které fungovaly během celého dne. Oznámení příslušnosti jednotlivců k daným týmům by opět mělo být předem naplánováno a oznámeno zúčastněným během briefingu nejpozději den před konáním akce. 3.4.2 Vyhodnocení akce Vyhodnocení akce si klade za cíl zjištění objektivního hodnocení uskutečněné události. Výstupem vyhodnocení akce by měla být závěrečná zpráva, která poslouží jednak organizátorům akce, a jednak také partnerům a médiím. Závěrečná zpráva by měla obsahovat mimo jiné i informace získané od pracovníků podílejících se na pořádání akce, od zúčastněných sportovců a také od diváků. Správné vyhodnocení akce může organizátorům pomoci v pořádání následujících ročníků a zároveň může upevnit vztahy s partnery. Evaluace (posouzení kvality a hodnoty) se dá charakterizovat následujícími body:
Stanovení metod pro získání informací (dotazníky, rozhovory atd.) 48
Stanovení parametrů hodnocení (měly by vycházet z cílů akce)
Obstarání dat
Vyhodnocení obstaraných dat
Sestavení závěrečné zprávy
Předání závěrečné zprávy klíčovým subjektům (partneři, spolupořadatelé, média)
49
ZÁVĚR Liberec je vhodným místem pro pořádání městského masového běhu ze dvou důležitých důvodů. Prvním je konkurence. Oproti ostatním městům, které jsou počtem obyvatel srovnatelné s Libercem, je situace velmi příznívá, jelikož jediným závodem s masovým charakterem konaným na území Liberce, byl v roce 2014 díl ze seriálu běžeckých závodů RunTour. Druhým důvodem je možnost spolupráce s Katedrou tělesné výchovy Technické univerzity Liberec, která je schopna poskytnout pro pořádání této akce dostatek dobrovolníků z řad studentů Rekreologie, popřípadě z řad studentů jiných oborů. Tyto důvody však neznamenají automatický úspěch při organizování tak náročné akce, jakou je městský masový běh. Základní postupy zmíněné v této bakalářské práci je zapotřebí vést v patrnosti a i podle nich postupovat, ale je na místě zmínit, že se jedná o pouhou kostru, kterou je potřeba obalit svalstvem a orgány, aby byla akce životaschopná. Sestavený projekt je nastaven na první ročník běžeckého závodu, ale jak je zmíněno ve vizi, jedná se o první ročník následovaný dalšími a dalšími ročníky, které by měli vybudovat postupně tradici neodělitelnou od Liberce. Proto není hlavní cílem projektu ekonomický zisk, ale samotné uspořádání a vstoupení do povědomí veřejnosti a potenciálních partnerů budoucích ročníků. Musíme přijmout i možnost konečného vyúčtování akce v červených číslech, pokud se nepodaří získat potřebné finance od sponzorů, případně skrze dotaci z městského sportovního fondu. Nicméně pokud si toto uvědomíme a neopustí nás vytrvalost a odhodlání do pořádání dalších ročníků, jsme na dobré cestě spojit příjemné s užitečným. Jinými slovy pravidelným pořádáním tohoto typu akce můžeme dosáhnout obohacení na straně organizátora v podobě nemalé finanční částky a na straně druhé můžeme docílit kýžené popularizace běhání a sportování obecně, což je zase výhodné pro celou společnost, díky pozitivním dopadům běhání na lidské tělo a duši.
50
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Publikace BĚLOHLÁVEK, F., 2001. Management. Praha: Rubico. ISBN 80-85839-45-8. ČÁSLAVOVÁ, E., 2009. Management a marketing sportu. Praha: Olympia. ISBN 978-80-7376-150-9. EVROPSKÁ KOMISE, 2007. Bílá kniha o sportu. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství. ISBN 978-92-79-06547-7 GREENFIELD, S., OSBORN, G., 2012. Managing sport business: an introduction. Abingdon: Routledge. ISBN 978-0-415-57029-9. JIRKA, J., 1997. Sto let královny. Olomouc: IRIS. ISBN 80-85893-11-8. KÖSSL, J., ŠTUMBAUER, J., WAIC, M., 2004. Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury. 2. vyd. Praha: Karolinum. ISBN 80-246-0802-2. MUCHOVÁ, M., TOMÁNKOVÁ, K., 2009. Cvičení na balanční plošině. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2948-0. NOVOTNÝ, J., 2011. Sport v ekonomice. Praha: Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7357-666-0. PLACHETA, Z., SIEGELOVÁ, J., ČTEJFA, M., 1999. Zátěžová diagnostika v ambulantní a klinické praxi. Praha: Grada. ISBN 80-7169-271-9. PLHÁKOVÁ, A., 2003. Obecná psychologie. Praha: Academia. ISBN 80-200-1387-3. REKTOŘÍK, J., 2010. Organizace neziskového sektoru, základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha. Ekopress. ISBN 978-80-86929-54-5. SOLOMON, J., 2002. Insider´s Guide to Managing sporting events. Champaign: Human Kinetics. ISBN 0-7360-3108-1. SVOZILOVÁ, A., 2011. Projektový management. 2. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-2473611-2. TRUNEČEK, J., 1999. Systémy podnikového řízení ve společnosti znalostí. Praha: VŠE. ISBN 80-7079-083-0. TVRZNÍK, A., GERYCH, D., 2014. Velká kniha běhání. Praha: Grada. ISBN 978-80-2474872-6. ZUCHA, R., 1993. Praktická příprava manažera: nové metody a pohledy ve světovém kontextu. Praha: Management Press. ISBN 80-8560-332-2.
51
Internetové zdroje Český běh: Portál českého atletického svazu [online]. [vid. 20.4.2015]. Dostupné z: http://www.ceskybeh.cz/pro_organizatory.php HERCÍK, J., 2011. Jak vzniká závod: Od nápadu k projektu. In: Běhej.com [online]. 30.5.2011 [vid. 4.3.2015]. Dostupné z: http://www.behej.com/clanek/7485-jak-vznika-zavodod-napadu-k-projektu Manus, 2015. In: WIKIPEDIE – otevřená encyklopedie [online]. Aktualizováno 21.1.2015 [vid. 15.4.2015]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Manus_(%C5%99%C3%ADmsk%C3%A9_pr%C3%A1vo) Podnikátor, 2013. In: Stanovení strategie poslání firmy [online]. Aktualizováno 8.2.2013 [vid. 25.3.2015]. Dostupné z: http://www.podnikator.cz/zacatek-podnikani/byznysplan/n:16327/Stanoveni-strategie-poslání-firmy SPORT PARK LIBEREC [online]. [vid. 10.4.2015]. Dostupné z: http://www.sportparkliberec.cz/cz/cleneni-sportovist
52
LEGISLATIVA Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob
53
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr.č.1: Podíl jednotlivých zdrojů na celkové úhradě energie v závislosti na čase ............... 22 Obr.č.2: Mapa Sport park Liberec .......................................................................................... 39 Obr.č.3: Plán trasy ...................................................................................................................40 Obr.č.4: Organizační struktura ………………..………………………………………….…. 46
SEZNAM POUŽIRÝCH ZKRATEK atd.
a tak dale
atp.
a tak podobně
ATP
adenosintrifosfát
CP
kreatinfosfát
CO2
oxid uhličitý
č.
číslo
ČAAU
Česká amatérská atletická unie
ČR
Česká republika
H2O
voda
IAAF
Mezinárodní asociace atletických federací
LA
laktát
m
metr
max
maximální
min
minimální
n.l.
našeho letopočtu
např.
například
OSN
Organizace spojených národů
PR
Public relation
př.
příklad
př.n.l.
před naším letopočtem 54
popř.
popřípadě
ŘSD
Ředitelství silnic a dálnic
Sb.
Sbírka
stol.
století
str.
strana
tj.
to jest
tzv.
takzvaný
VŽKG
Vítkovické železárny Klementa Gottwalda
WHO
Světová udravotnická organizace
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č.1: Průzkum trhu ve vybraných městech a situace v Liberci v roce 2014 Příloha č.2: Prohlášení správce vkladu Příloha č.3: Čestné prohlášení Příloha č.4: Souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla společnosti Příloha č.5: Žádost o vydání souhlasného stanoviska pro povolení zvláštního užívání komunikace Příloha č.6: Žádost o zdravotnické zabezpečení sportovní akce Příloha č.7: Vzor sponzorské smlouvy Příloha č.8: Žádost o poskytnutí dotace ze Sportovního fondu statutárního města Liberec Příloha č.9: Pravidla přidělování dotací ze Sportovního fondu statutárního města Liberec
55
PŘÍLOHY Přiloha č.1: Průzkum trhu ve vybraných městech a situace v Liberci v roce 2014 Zdroj: Autor práce
Olomouc Olomouc je každoročně dějištěm několika městských vytrvalostních běhů. Když ovšem pomine nadšenecké závody, kterých se účastní řádově desítky závodníků, zbydou nám tři hlavní masové běhy. A to tradiční Mattoni ½ Maraton Olomouc, zcela nový GP Bateries Night Run Olomouc a třetí ročník České pojišťovny Mizuno Run Tour. Prvně jmenovaný se letos 21. 6. bude konat již po páté. Tento závod pořádá společnost Prague International Marathon s.r.o., která pořádá masové běhy i v ostatních městech v republice (viz Tabulka č.1).Olomoucký běh se může pyšnit stříbrnou známkou kvality IAAF Road Race Silver Label. Závod patří s níže uvedenými do ligy RUNCZECH. Druhým významným během skrz Olomouc je GP Bateries Night Run Olomouc, pořádaný společností EVENT media s.r.o. Datum akce příslušel na 11.10.2014. Tento závod nebyl ojedinělý, jelikož i EVENT media s.r.o jdou podobnou cestou jako Prague International Marathon s.r.o a pořádají 6 závodů po celé republice (viz Tabulka č.2).. Formát tohoto závodu se od RUNCZEHC ½ Maratonů liší tím, že se závodí na kratších tratích a ve večerních hodinách. Další odlišností je zařazení charitativního závodu AVON Růžová běh na 5 km na pomoc v boji proti rakovině. Třetím zmíněným jest Č. Pojištovna Mizuno Run Tour, který pořádá Mather Activation s.r.o. Délkou trasy se podobá GP Bateries Night Runu ( 5 km + 10 km), ale závod se koná ve dne. Ani tento běh není pouhým lokálním samostatným během, ale Mather Activation s.r.o pořádají dalších 6 závodů po ČR (viz tabulka č.3).
České Budějovice V Českých Budějovicích je situace podobná té v Olomouci. Výsostní postavení mají opět Mattoni ½ Maratoni, GP Bateries Night Run a Č. pojišťovna Mizuno RunTour Č. B.
Hradec Králové V Hradci Králové se nepořádá žádný díl z ligy RUNCZECH, takže k významným závodům GP Bateries Night Run a Č. pojišťovna Mizuno RunTour, které letos Hradec přivítá, se řadí i místní závody Hradecká křížová desítka (okolo 400 závodníků, 10 km a 5 km trať, 50150Kč/osoba) a hlavně Hradecký pulmaraton. Hradecký pulmaraton se konal dne 12. 10. 2014, jednalo se o druhý ročník, s tím, že první ročník přilákal 1800 účastníků. Během tohot závodu se závodí sice jen na jeden a dvaceti kilometrové trati, ale do závodu se můžou přihlásit i štafety, dvojice a členové zachranných a bezpečnostních složek. Závod pořádá spolek SportVisio, který v Hradci pořádá i další sportovně-společenské akce. Např. Hradecký Survival, Gladiator Race a Křížová desítka (10 km běh).
Pardubice Pardubice jsou oproti výše uvedeným městům nedotčeni ani jedním ze závodů RUNCZECH, GP Night Run a Č. Pojištovna Mizuno Run Tour. Takže tento volný běžecký prostor vyplňují místní běhy Pardubický vinařský půlmaraton a pardubická devítka. Pardubický vinařský půlmaraton se letos 19 .4. 2014 konal již po deváté. Loňský ročník byl zároveň i Mistrovstvím ČR.Startovné půlmaratonu je 700 - 1000 Kč za osobu. Hlavní půlmaratonový závod doplňují ještě dílčí závody: 7 km závod, běh handicapovaných, závod na in-line bruslích a závod na koloběžkách. Organizátorem závodu je Oldřich Bujnoch. Druhým významný pardubickým během je Pardubická devítka, jež byla pořádána 30.4.2014 (12. ročník). Celkový počet účastníku předminulého ročníku se pohyboval okolo 1800 lidí. Hlavní 9 km trať totiž doplňují ještě rodinné a štafetové závody na 1600 m trati. Startovné se pohybuje okolo 200 - 300 Kč. Závod opět organizuje fyzická osoba Pavel Strnad.
Ústí nad Labem V Ústí nad Labem má zcela dominantní postavení díl ze seriálu RUNCZECH Mattoni ½ Maraton (viz údaje v tabulce číslo 1). Jinak je toto město masový běhy nepolíbeno, když nebudeme brát v potaz menší nadšenecké běhy, které obsazením nepřesáhnou stovku účastníků.
Liberec Situace v Liberci je taková, že jediný závod z předních běžeckých seriálů pořadáný v Liberci, je Č. Pojišťovna Mizuno Run Tour.
Název závodu
Závody
Datum
Sportisimo ½ 5.4.2014 Maraton Praha
½ Maraton ½ Maraton štafety ½ Maraton tým Zdravotnický běh Běh bezpečnostních složek
Počet závodníku 12514
Jednotlivci: 1000 – 1700.Štafety: 7000,-
14838
Jednotlivci: 1800-2000,Štafety: 8000,Rodina: méně 14: 50,15+: 200,-
Volkswagen Maraton Víkend Praha
10.5.Maraton ( jednotlivci, štafety i 11.5. 2014 týmy) Univerzitní maraton Zdravotnický běh Běh bezpečnostních složek Mistrovství ČR Rodinný minimaraton
Mattoni ½ Maraton Karlovy Vary
24.5.2014 ½ Maraton (jednotlivci a štafety) 4242 2RUN (dvojice – 10 a 11km) Rodinný běh 3km
Mattoni ½ 7.6.2014 Maraton České Budějovice
Startovné
Jednotlivci: 600-1000,Štafety:4000 – 4500,2RUN:1000-1700,Rodina: do 14 let – 50,15+ - 200,-
½ Maraton (jednotlivci a štafety) 4651 2RUN (dvojice – 10 a 11km) Rodinný běh 3km
Jednotlivci: 600-1000,Štafety:4000 – 4500,2RUN:1000-1700,Rodina: do 14 let – 50,15+ - 200,-
Mattoni ½ Maraton Olomouc
21.6.2014 ½ Maraton (jednotlivci a štafety) 7319 2RUN (dvojice – 10 a 11km) Rodinný běh 3km
Jednotlivci: 600-1000,Štafety:4000 – 4500,2RUN:1000-1700,Rodina: do 14 let – 50,15+ - 200,-
Mattoni ½ Maraton Ústí nad Labem
14.9.2014 ½ Maraton (jednotlivci a štafety) 5005 2RUN (dvojice – 10 a 11km) Rodinný běh 3km
Jednotlivci: 600-1000,Štafety:4000 – 4500,2RUN:1000-1700,Rodina: do 14 let – 50,15+ - 200,-
Městské masové běhy pořádané Prague International Marathon s.r.o. Zdroj: http://www.runczech.com/
Název
Datum
Závody
Počet účastníků
Startovné
GP Bateries Night Run 26.4.2014 Hlavní závod na 10 km 625 Hradec Králové AVON růžový běh 5 km Dětské závody 1-4 km
500 Kč / osoba
Hlavní závod na 10 km 361 AVON růžový běh 5 km Dětské závody 1-4 km
500 Kč / osoba
GP Bateries Night Run 16.8.2014 Hlavní závod na 10 km 446 Brno AVON růžový běh 5 km Dětské závody 1-4 km
500 Kč / osoba
GP Bateries Night Run 20.9.2014 Hlavní závod na 10 km 1000 Praha AVON růžový běh 5 km Dětské závody 1-4 km
500 Kč / osoba
GP Bateries Night Run 11.10.2014 Hlavní závod na 10 km 673 Olomouc AVON růžový běh 5 km Dětské závody 1-4 km
500 Kč / osoba
GP Bateries Night Run 25.10.2014 Hlavní závod na 10 km 609 České Budějovice AVON růžový běh 5 km (přihlášených) Dětské závody 1-4 km Běhy pořádáné EVENT media s.r.o.
500 Kč / osoba
GP Bateries Night Run 3.5.2014 Ostrava
Zdroj: http://www.night-run.cz/
Název
Datum
Závody
Kapacita závodu (počet závodníků)
Startovné
Č. pojištovna 26.4.2014 Děti – 500 a 1000m 1000 Mizuno Run Tour Dospělí – 5 km a 10 km České Budějovice
10 km – 450–550,5km – 350-450,Děti – na místě 50,-
Č. pojištovna 17.5.2014 Děti – 500 a 1000m 1000 Mizuno Run Tour Dospělí – 5 km a 10 km Plzeň
10 km – 450–550,5km – 350-450,Děti – na místě 50,-
Č. pojištovna 14.6.2014 Děti – 500 a 1000m 1000 Mizuno Run Tour Dospělí – 5 km a 10 km Hradec Králové
10 km – 450–550,5km – 350-450,Děti – na místě 50,-
Č. pojištovna 28.6.2014 Děti – 500 a 1000m 1000 Mizuno Run Tour Dospělí – 5 km a 10 km Ostrava
10 km – 450–550,5km – 350-450,Děti – na místě 50,-
Č. pojištovna 19.7.2014 Děti – 500 a 1000m 1000 Mizuno Run Tour Dospělí – 5 km a 10 km Liberec
10 km – 450–550,5km – 350-450,Děti – na místě 50,-
Č. pojištovna 23.8.2014 Děti – 500 a 1000m 1000 Mizuno Run Tour Dospělí – 5 km a 10 km Brno
10 km – 450–550,5km – 350-450,Děti – na místě 50,-
Č. pojištovna 20.9.2014 Děti – 500 a 1000m 1000 Mizuno Run Tour Dospělí – 5 km a 10 km Olomouc
10 km – 450–550,5km – 350-450,Děti – na místě 50,-
Č. pojištovna 4.10.2014 Děti – 500 a 1000m 2000 Mizuno Run Tour Dospělí – 5 km a 10 km Praha Běhy pořádané Mather Activation s.r.o.
10 km – 450–550,5km – 350-450,Děti – na místě 50,-
Zdroj: http://www.run-tour.cz/
Liberecké běhy Název/datum
Trať
Počet Starto Pořadatel/odkaz účast vné níků
Běžíme s AVL 7.6.2014
10km, rodinný běh 4,2km Vesec
70
50AVL s.r.o. 320Kč http://www.bezimsavl.cz/
Šášův běh 14.6.2014
3-6km Liberecká výšina
13
?
P.Príslupský
Líberecký ½ maraton 29.6.2014
21km, 3km Okruh okolo Městského stadionu, asfalt délka 1368m, 15 kol + 161m
26
50 Kč
AC Slovan Liberec http://www.atletikaliberec.cz/
ČP Mizuno RunTour 19.7.2014
Děti – 500 a 1000m Dospělí – 1000 5 km a 10 km Lidové sady, lesem a kolem ZOO
Viz Mather Activation s.r.o.; tabulka http://www.run-tour.cz/ č.3
Podještědský ½ maraton 9.8.2014
21km 20 viz http://www.libereckybeh.cz/po radane-zavody/podjestedskypulmaraton/
150 Kč SpinFit http://www.libereckybeh.cz/
Po schodech Vlasty Buriana 5.10.2014
5km, štafeta, rodinný závod, 60 sprint http://www.zbytek.eu/images/ Po_Schodech_Vlasty_Buriana _mapa.jpg
50 Kč
Podzimní ½ maraton 18.10.2014
21km a 12km 40 viz http://www.libereckybeh.cz/po radane-zavody/libereckypodzimni-pulmaraton/
150 Kč SpinFit http://www.libereckybeh.cz/
O přeborníka boudy 19.10.2014
3,9 km Les u Ruprechtic
20 Kč
38
Zbytek o.s. http://www.zbytek.eu/index.p hp?p=prbeh1
Josef Schulhof http://www.oprebornikaboudy .cz/
Přiloha č.2: Prohlášení správce vkladu Zdroj: Autor práce
Prohlášení správce vkladu …………….., nar. dne: ……………., trvale bytem: …………………, prohlašuje jako správce vkladů do základního kapitálu společnosti ………….. s.r.o., se sídlem ……………. že zakladatel společnosti ………………, nar. dne …………., trvale bytem: ……………., jako jediný společník společnosti …………. s.r.o., splatil v plné výši k mým rukám svůj peněžitý vklad do základního kapitálu společnosti, a to dle Zakladatelské listiny.
Uvedený vklad jediného společníka pak byl převeden na bankovní účet vedený u …………………….., kde je blokován do provedení zápisu společnosti ……………….. s.r.o., do obchodního rejstříku.
V ………….., dne ….. 2015
…………………………………………………………… správce vkladů společnosti ………… s.r.o.
Příloha č.3: Čestné prohlášení Zdroj: Autor práce
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Já, níže podepsaný …………………, nar. …………….. bytem: ………………………………………….. tímto prohlašuji, že souhlasím se svým ustanovení do funkce: společnosti s ručením omezeným: se sídlem:
jednatele ………………………... ……………………………………….
Tímto čestně prohlašuji, s odvoláním na ustanovení § 152 odst. 2,3, zk. č. 89/2012, Sb. Občanský zákoník, že jsem: a) dosáhl věku 18 let b) plně svéprávný c) bezúhonný, tj. nebyl jsem pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním Dále čestně prohlašuji, že mi nejsou dány překážky provozování živnosti dle ust. § 8 zk. č 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání v platném znění, tj. že: a) na můj majetek nebyl prohlášen konkurz b) v posledních třech letech u mě nedošlo k pravomocnému rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že můj majetek jako majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, ani u mě v posledních třech letech nedošlo k pravomocnému rozhodnutí o zrušení konkursu proto, že můj majetek jako majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů c) soudem nebo správním orgánem mi nebyl uložen zákaz činnosti týkající se provozování živnosti v oboru předmětu podnikání společnosti nebo v příbuzném oboru, který by dosud trval Dále čestně prohlašuji, že u mě nenastala překážka výkonu funkce dle zk. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, tj. že: a) neporušuji zákaz konkurence b) nejsem a ani jsem nebyl orgánem ani členem orgánu obchodní korporace, na kterou se vztahuje ustanovení § 46 odst. 2) zk. č. 90/2012 Sb., tedy obchodní korporace, proti níž bylo v uplynulých třech letech vedeno insolvenční řízení nebo řízení podle §§ 63 až 65 zk. č. 90/2012 Sb. a není u mě dána ani jiná překážka dle zk. č. 90/2012 Sb. Jsem si plně vědom, že se v případě uvedení nepravdivých údajů vystavuji nebezpeční trestního stíhání, rovněž ve smyslu ust. § 12 zk. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, souhlasím se svým zapsáním do obchodního rejstříku v rámci zápisu osoby. V ………………….., dne …………………… ……………………………………………. ………………………..
Příloha č.4: Souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla společnosti Zdroj: Autor práce
Souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla společnosti ………………… s. r. o.
Já, níže podepsaný ……………., nar. dne: ……………….., r.č.: …………/……., bytem: ………………….,
jako vlastník
bytové jednotky č. …………. v budově ……….. čp.: ………….., jež se nachází na pozemcích parc. č. st. ……………., která je zapsaná ve veřejném seznamu vedeném Katastrálním úřadem pro ………… kraj, Katastrální pracoviště …………, pro obec ………….. a k.ú. ………… na LV č.: ……………,
jež náleží do mého výlučného vlastnictví, souhlasím s umístěním sídla společnosti
……………….. s.r.o., ve shora uvedené nemovitosti.
V ………………, dne ............................ 2015
……………………………………
Příloha č.5: Žádost o vydání souhlasného stanoviska pro povolení zvláštního užívání komunikace Zdroj: www.liberec.cz ŽÁDOST o vydání souhlasného stanoviska pro povolení zvláštního užívání komunikace – pořádání sportovních, kulturních apod. akcí ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Na základě § 25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů žádám(e) Krajské ředitelství policie Libereckého kraje Územní odbor…………….dopravní inspektorát o vydání souhlasného stanoviska pro povolení zvláštního užívání komunikace – pořádání sportovních, kulturních apod. akcí Žadatel: ___________________________________________________________________________ Sídlo, trvalé bydliště: ___________________________________________________________________________ IČ, datum narození: ___________________________________________________________________________ Zastoupený (plná moc): ___________________________________________________________________________ Název a datum akce:_________________________________________________________ Důvod zvláštního užívání: ___________________________________________________________________________ ___________________________________________________________________________ Užita bude silnice, místní komunikace, popř. silniční pomocný pozemek (např. popis trasy): ___________________________________________________________________________ ___________________________________________________________________________ Zodpovědná osoba:__________________________________________________________
Datum: ____________
Podpis: ______________________ Telefon: _______________
E-mailová adresa: __________________________________________
Příloha č.6: Žádost o zdravotnické zabezpečení sportovní akce Zdroj: Autor práce
Žádost o zdravotnické zabezpečení sportovní akce Věc: Žádost o zdravotnické zabezpečení sportovní akce Dobrý den, žádám Vás tímto o zajištění zdravotnického zabezpečení sportovní běžecké akce v Liberci v rozsahu jednoho lékaře a sanity. Název akce: Liberecký běh Datum konání: Místo konání a rozsah území: Horní Růžodol, část města Liberce Časový rozvrh: 1 den Počet aktivních účastníků a jejich věk: Předpokládaný počet diváků: Pořádá .................., odpovědný pracovník ...................., adresa ............................................................ tel. .............................. Předem děkuji za kladné vyřízení této žádosti. S pozdravem Josef Konejl
Příloha č.7: Vzor sponzorské smlouvy Zdroj: www.vzory.cz SMLOUVA O SPONZORSTVÍ Název firmy: ............................... Sídlo: ....................................... IČO:................................ Zastoupenný Josefem Konejlem (dále jen ,,pořadatelská organizace“) a ......................................................... ........................................................ ........................................................ ....................................................... (dále jen ,,sponzor“) uzavírají podle ustanovení § 1746 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dnešního dne tuto smlouvu o poskytnutí sponzorského daru (dále jen ,,sponzorská smlouva“). Čl.I. Sponzor zaplatí sponzorovanému při podpisu této smlouvy finanční částu 15 000,- Kč (dále jen ,,částka“). Tato částka je určena na podporu a organizaci sportovní akce a propagaci sponzora prostřednictvím sponzorovaného a to tak, že sponzorovaný umístí logo sponzora na mantinelech ohraničující běžeckou trať, na webových stránkách, v propozicích a propagačních materiálech. Případně jiným dohodnutým způsobem dodatku k článku I. této smlouvy. Čl.II. Smluvní strany se dohodly na tom, že sponzor převede sponzorský dar -
u peněžitého plnění pževodem z účtu sponzora na účet pořadatleské organizace vedeného u ................., číslo účtu ..........................., nejpozději do 10 pracovních dnů, u materiálního plnění osobně při podpisu smlouvy.
Pořadatelská organizace se zavazuje přijmout sponzorský dar a užít jej podel jeho určení uevedené v této sponzorské smlouvě.
Čl.III.
Tato sponzorská smlouva byla na základě dohody smluvních stran uzavřena podle § 1746 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějšíh předpisů. Práva a povinnosti touto smlouvou výslovně neupravené se řídí příslušnými ustanoveními občanského zákoníku. Sponzorksá smlouva je vypracována na základě svobodné vůle obou smluvních stran a podpis smlouvy o reklamě nebyl vynucen tísní žádné ze smluvních stran. Smluvní strany se dohodly na tom, že sponzorksá smlouva a její případné změny a dodatky budou vyhotoveny vždy písemnou formou. Dodatky budou očíslovány a podepsány oběma smluvními stranami, jinak jsou neplatné. Čl.IV. Tato smlouva seuzavírá na dobu určitou, v délce trvání jednoho roku. Nabývá účinnosti ode dne podpisu obou smluvních stran a vyhotovuje se ve dvou stejnopisech, z nichž jeden obdrží sponzor a jeden pořadatelská organizace. Čl.V. Obě smluvní strany se dohodly na tom, že od sponzorské smlouvy lze odstoupit kteroukoliv ze smluvních stran jen v případě, že nebyla ke dni doručení písemného odstoupení splněna. Sdělení o odstoupení musí mít písemnou formu a musí být prokazatelně doručeno druhé smluvní straně. Odstoupení od této sponzorské smlouvy nemusí být zdůvodňováno. V případě, že odstoupením od této sponzorské smlouvy vznikla druhé smluvní straně škoda, je smluvní trana, která od sponzorské smlivy odstoupila, povinna vzniklou škodu v plném rozsahu uhradit, pokud se obě smluvní stran nedohodnout jinak.
V Liberci dne ..........................
V Liberci dne............................
.................................................
...................................................
Sponzor
Pořadatelská organizace
Příloha č.8: Žádost o poskytnutí dotace ze Sportovního fondu statutárního města Liberec Zdroj: www.liberec.cz
Statutární město Liberec
Žádost o poskytnutí dotace ze Sportovního fondu statutárního města Liberec číslo žádosti ........................................... (vyplní statutární město Liberec)
Žadatel: (právnická nebo fyzická osoba)
IČ nebo datum narození: Sídlo: Právní statut: Statutární zástupce právnické osoby: Název a sídlo bankovního ústavu: Bankovní účet/kód banky: Korespondenční adresa: www: Název akce: Termín realizace: Místo realizace: Jméno osoby odpovědné za akci: E-mail:
Čas konání akce (od – do)*:
Telefon: Celkové náklady na akci: Výše požadované dotace od SML:
Příspěvek odsouhlasený zastupitelstvem města: (vyplní Statutární město Liberec) * neplatí pro publikace, CD, DVD, apod.
INFORMACE O ORGANIZACI Stručný popis činnosti a cílů:
Nejvýznamnější realizované akce: Název akce
Rok realizace
Informace o akci Dotace je poskytována na tato témata : podpora veřejných jednorázových, náborových a propagačních akcí Popis akce:
Časový harmonogram akce: Uveďte: - jednotlivé kroky (zvýraznit období, na které je dotace požadována – v souladu s vyhlášeným časovým intervalem) - předpokládané termíny realizace akce
Jména a profese dalších realizátorů akce:
Spolupořadatelé:
Cíl a cílová skupina osob:
Název organizací, které mohou projekt doporučit:
Rozpočet akce: Celkové náklady Název položky
(v Kč)
Osobní náklady předkladatele:
Materiálové náklady (nákup materiálu):
Nemateriálové náklady (služby, pronájem, apod.):
CELKEM
Výše požadované dotace od SML (v Kč)
Ostatní potvrzené nebo přislíbené zdroje na financování akce: Žadatel, organizace, …
Částka v Kč
1. 2. 3. 4. 5.
CELKEM
Čestné prohlášení Jméno a příjmení předkladatele: Datum narození: Číslo OP: Adresa trvalého bydliště:
Žadatel prohlašuje, že projekt nebo akce, na jehož realizaci se uchází o dotaci z fondu města, bude vytvářet zisk, bude z ní mít finanční prospěch a jedná se o ekonomickou činnost. (označte X):
ANO
NE
Žadatel prohlašuje, že jako účetní období používá (označte X)
kalendářní rok
hospodářský rok od ……do ……
Žadatel prohlašuje, že nežádá, nebude žádat, nečerpá ani nebude čerpat na stejný projekt, akci či účel dotaci, příspěvek, dar z jiného účelového fondu města Liberce či jakýchkoliv dalších zdrojů rozpočtu města Liberce. Žadatel se zavazuje k finanční spoluúčasti na projektu nebo akci, na jehož realizaci se uchází o dotaci z fondu města, a to ve výši 20% z původně požadované částky.
Žadatel se zavazuje vrátit v úplné výši poskytnutou dotaci, příspěvek či dar, bude-li jednoznačně prokázáno, že porušil shora uvedenou podmínku tohoto prohlášení, a to nejpozději do 7 dnů od obdržení písemné výzvy poskytovatele.
Žadatel prohlašuje, že všechny uvedené informace jsou pravdivé.
V ……………….……………….………
Dne ……….……………………….……
……………………………………… …………………………………. Podpis předkladatele (osoby oprávněné jednat jménem žadatele)
Razítko organizace
Příloha č.9: Pravidla přidělování dotací ze Sportovního fondu statutárního města Liberec Zdroj: www.liberec.cz
Pravidla přidělování dotací ze Sportovního fondu statutárního města Liberec 1. Žadatelem může být fyzická i právnická osoba nestátní organizace – neziskové organizace s působností na území města Liberec spolek, sdružení, nadace – občanská sdružení dle zákona č. 83/1990 Sb., obecně prospěšné společnosti dle zákona č. 248/1995 Sb. církevní organizace – církve, náboženské společnosti a církevní právnické osoby dle zákona č. 3/2002 Sb. 2. Výzvy Výzvy budou vyhlašovány minimálně 1x ročně formou „Výzev k předkládání žádostí o dotace“ za tímto účelem:
na podporu pravidelné sportovní činnosti mládeže na podporu veřejných jednorázových, náborových a propagačních akcí na údržbu a opravy sportovišť TJ a klubů
-
doporučený návrh na rozdělení finančních prostředků ve výši 50.000 – 200.000 Kč
-
zajištění vyjádření k technickému řešení a přiměřenosti nákladů pracovníkem MML (odboru OSCR)
na ostatní (další) podporu sportu
-
např. účast sportovců na významných sportovních akcích konaných mimo území města Liberec, podpora úspěšných sportovců, akce s nadregionálním významem konané nejen v Liberci, ale i mimo území města Liberec;
-
podporovány budou zejména ty žádosti, které nelze zařadit do jiných výzev sportovního fondu dle těchto pravidel;
správní rada sportovního fondu při svém hodnocení předložených žádostí do výzvy „ ostatní podporu sportu“, přihlédne k doporučení primátorky, náměstka s gescí pro sport. 3. V rámci vyhlášené výzvy k předkládání žádostí o dotace může žadatel předložit maximálně tři žádosti. V každé žádosti může žádat o dotaci na 1 akci (projekt). Pokud je žadatel vnitřně členěnou organizací (např. na oddíly, kluby, pobočky atd.), považuje se pro účely podání žádosti o dotaci každá z těchto organizačních jednotek za samostatného žadatele. -
4. Kritéria pro posuzování žádosti: Žadatel nesmí mít nesplněné závazky vůči Statutárnímu městu Liberec Kvalita předloženého záměru na realizaci akce či projektu Nezbytnost a užitečnost projektu pro občany města, komplexnost Jedinečnost organizace provádějící danou činnost ve městě Počet osob zapojených do projektu či akce, efektivnost (na hlavu) Předložení plánu činnosti organizace na daný rok, případně další období Perspektiva další činnosti Využití dříve poskytnutých dotací, dodržení smluvních ujednání Míra financování celkového rozpočtu akce ze zdrojů mimo fond Reference o žadateli (záruka úspěšnosti a profesionality realizace projektu, zkušenosti) 5. Dotace se poskytují pouze na úhradu nezbytných nákladů realizovaného projektu nebo činnosti. Z poskytnuté dotace nelze hradit následující výdaje: Mzdy a ostatní osobní výdaje Náklady (výdaje) na služební cesty Občerstvení Dary třetím osobám (např. květiny) Odpisy majetku Pokuty, penále a jiné sankce (rezervy na budoucí možné ztráty) Daň z přidané hodnoty (u plátců DPH), úroky, které dluží žadatel třetí osobě Odváděné členské či jiné příspěvky podobného typu 6. Žádosti o poskytnutí dotací budou přijímány na předepsaných tiskopisech na podatelně MML nebo na odboru cestovního ruchu a sportu ve stanoveném termínu. Žádosti se podávají zásadně předem (před zahájením akce, na kterou je dotace požadována), případně i v průběhu činnosti, akce či projektu, nikoli však po jejich ukončení. Na každý projekt či akci musí být podána jednotlivá žádost. Jako nedílnou součást žádosti žadatel předloží kopie platných dokladů o právní subjektivitě právnické osoby (doklad o registraci, výpis z obchodního rejstříku, stanovy nebo statut) a jejím statutárním zástupci (např. zápis o jmenování, pověření, plná moc), v případě fyzické osoby kopii platného občanského průkazu. Bez těchto dokladů nelze žádost zařadit do výběrového řízení. 7. Na jednu akci nelze kumulovat finanční prostředky z různých účelových fondů města. 8. Žadatelé budou o výsledku rozhodnutí vyrozuměni písemně do 15-ti dnů od zveřejnění usnesení zastupitelstva města na webových stránkách SML (bez udání důvodu rozhodnutí). Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat. 9. Přidělené dotace budou žadatelům poskytnuty na základě uzavřené smlouvy, ve které bude přesně specifikován předmět smlouvy, trvání smlouvy a přísná účelovost vynaložených prostředků. Finanční prostředky budou zaslány bezhotovostním bankovním převodem na příslušný účet žadatele.
10. Minimální výše spolufinancování projektu příjemcem dotace je 20 % z původně požadované částky dotace. 11. Písemná zpráva o realizaci projektu a řádné vyúčtování poskytnuté dotace musí být na předepsaném tiskopisu předloženy do termínu uvedeného ve smlouvě o poskytnutí dotace z fondu. 12. Pro řádné vyúčtování dotace musí být doložen přehled o skutečných příjmech a výdajích vynaložených na projekt, kopie faktur nebo jiných dokladů faktury nahrazující, doklad o jejich zaplacení. Předložené doklady se musí vztahovat k dotované akci a musí dokládat minimálně výši poskytnuté dotace a výši spolufinancování projektu (viz. bod 10). Kopie dokladů musí být čitelné, nesmí se překrývat a musí obsahovat předepsané náležitosti. 13. V případě zjištění nedostatků v předloženém vyúčtování je příjemce dotace povinen tyto nedostatky odstranit ve lhůtě určené poskytovatelem dotace, nejpozději do 10 pracovních dní po obdržení písemné výzvy. V případě nesplnění termínu předložení vyúčtování, v případě porušení podmínek smlouvy o poskytnutí dotace nebo v případě uvedení nepravdivých údajů v předložených dokumentech, nebude žadateli poskytnuta žádná finanční dotace ze Sportovního fondu ani z jiného fondu města, po dobu následujících dvou kalendářních let. Zařazení na seznam organizací, které po dobu dvou let nemohou čerpat dotaci z účelových fondů SML, projedná a vezme na vědomí příslušná správní rada fondu a tajemník správní rady bude informovat ostatní tajemníky správních rad fondů SML. Seznam organizací, včetně termínu do kdy zákaz platí, bude zveřejněn na webových stránkách SML.
