MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY. JAK INFORMATIKA POMÁHÁ ROZVOJI PODNIKÁNÍ?

MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY. JAK INFORMATIKA POMÁHÁ ROZVOJI PODNIKÁNÍ? Doc. PhDr. Ivana Švarcová,CSc.

1

Rozvoj informační společnosti a její vliv na změny v komunikačních aktivitách •

Základní pojmy

•

Odraz změn v podnikových aktivitách

2 Komunikace •

Význam komunikace

•

Základní terminologie

Doc.Dr.Ivana Švarcová,CSc.

3

Informační systém •

Definice informačního systému

•

Informační systém a informační a komunikační technologie (ICT)

• 4

Změny v informačním systému

Podnikový informační systém •

Charakteristika podnikového informačního systému

5 Literatura


1

Rozvoj informační společnosti a její vliv na změny v komunikačních aktivitách

Informační společnost je termín používaný v souvislosti

se

zaváděním

nových,

především

informačních a komunikačních technologií (počítačů, internetu atd.) do nejrůznějších oblastí každodenního života. Termín "informační společnost" má zdůraznit fakt, že vedle technických otázek zde musí být řešeny i nesmírně důležité otázky z oblasti etiky, morálky, politiky, práva apod., obecně celé široké spektrum možných dopadů na lidskou společnost.

Počítače, internet a na ně navazující další moderní technologie a procesy jako je elektronické obchodování, rozšíření, způsob a míra jejich využívání, stejně jako znalosti a dovednosti s nimi související, představují jeden ze základních elementů, které by měly umožnit České republice stát se součástí moderního světa jako


konkurenceschopná, dynamická a počítačově vzdělaná společnost.

Na druhou stranu, rozdíly v možnosti přístupu především jednotlivců,

ale

i

firem k

moderním

informačním a komunikačním technologiím, jako je internet, mobilní telefon atd. vytváří tzv. “digital divide digitální propad“ mezi těmi, kteří mohou profitovat z možností poskytovaných těmito technologiemi a těmi bez této možnosti. Rozdíly v možnosti přístupu a využívání nových informačních technologií mohou způsobit nový druh sociálních rozdílů a prohloubit dosavadní, založené na vzdělání, pohlaví, věku, rodinném zázemí, finanční situaci atd. Stejně jako mezi jednotlivci, tak i v podnikatelské sféře mohou vzniknout obdobné rozdíly mezi firmami v důsledku jejich sektorové, velikostní a regionální

struktury.

Přístup

k

informačním

a

komunikačním zdrojům, který tyto technologie umožňují, je

čím

dál

více

považován

ekonomického a sociálního rozvoje.


za

klíčový

faktor

1.1

Koncepce globální informační společnosti (pojetí a nástroje informační infrastruktury) •

Síťová ekonomie

•

Role sítí v řízení ekonomie (klíčové body využití IT v ekonomice)

•

Síťové aplikace

a služby – použití

nástrojů , pochopení svět. sítě znamená jak ji dokážeme využít pro zlepšení svých činností

z hlediska

užitnosti,

jednoduchosti a spokojenosti •

Infrastruktura

- výchozí technologie

(požadavek na architekturu a posílení mobilních technologií – vrstvy využití (např. školství, státní správa, osobní činnosti) •

Síťové

aplikace

aplikací,

jejich

(užitnost

síťových

potřebnost

v daných

společenských infrastrukturách) •

Základní terminologické aspekty (spojení, DSl,

Dial


up

Internet,

elektronický

podpis, informační websites, interaktivní websites a další)


1.2

Komunikace a využití IT z hlediska informačních

zdrojů •

Principy tvorby komunikačních modelů pomocí formálních nástrojů (analytické nástroje pro tvorbu informační potřeby)

•

Specifikace z pohledu

informačních postavení

potřeb

v komunikačním

procesu) •

Specifikace s informačními

kompetencí zdroji

při

práci

(dostupnost,

použitelnost a zprostředkování) •

Příklady tvorby informačního obrazu pro metodiku odborné práce

•

Citační nástroje a pravidla


1.3

Modely a nástroje pro podporu IT •

Tvorba informačních systémů

•

Současné

podmínky

zavádění

a

inovací informačních systémů •

Přípravné fáze zavádění informačních systémů

•

Zapojení

do

procesu

přípravy

informační strategie firmy •

Procesy

výběru

systémového

integrátora 1.4

Informační

strategie

(pojetí,

stanovení,

implementace) •

Informační

strategie

firmy

a

participace manažérů na její tvorbě •

Příprava organizace na změnu informačních činností firmy

•

Tvorba poptávkového řízení

•

Výběrové řízení a činnosti s ním spojení


•

Projektová

příprava

(jednotlivé

fáze: analýza potřeb, změny a nastavení modelu) •

Kontrola ošetření návrhu a role lidského faktoru


Základní prvky informační společnosti a nové ekonomie

Zdroj ČSÚ


10

Rozvoj ICT a lepší a rychlejší zpracování a přenos

informací

nejsou

samy

o

sobě

zárukou

ekonomického rozvoje. Zásadní je, zda dané ekonomické prostředí podporuje šíření informací pravdivých a důvěryhodných – a to všem relevantním účastníkům daných ekonomických procesů. Nicméně je nesporným faktem, že rozvoj ICT přináší výrazný pokrok ve zpracování informací a zásadně redukuje náklady jejich přenosu. Internet, jako nosná platforma takové efektivní komunikace či též prostor pro transakce s digitálními produkty,

se

již

stal

standardním

ekonomickým

prostředím, které odstraňuje transakční náklady všech stran

ekonomických

procesů

(nakupujícím

i

prodávajícím, akcionářům i manažerům apod.). Pokud se investoři a podnikatelé v oblasti ICT a internetu poučí z vývoje tohoto sektoru na přelomu 20. a 21. století a nabyté

zkušenosti

aplikují

ve

svých

investičních

strategiích a podnikatelských modelech, můžeme říci, že toto odvětví za sebou definitivně má období své „novosti“ a (přes neustálé inovace, které jistě budou pokračovat) se z něj stane standardní sektor, který již


nebude trpět „dětskými nemocemi“ , které počátky „rozvoje informační společnosti“ provázely. Je potřeba zdůraznit, že rozvoj ICT a internetu přináší mnohé výzvy k rozšíření interpretace či přehodnocení aplikace ekonomických principů na toto odvětví, jež mohou vyplývat např. ze specifik informačního (digitálního) zboží či z výrazně zvýšené role síťových propojení a tedy síťových efektů v tomto sektoru. Nezbytné je také dále zkoumat socio-ekonomické dopady rozvoje ICT a internetu a obecněji pak globalizace, zejména pak zvýhodnění některých skupin obyvatel oproti jiným díky lepšímu

přístupu

a

schopnosti

využívat

moderní

technologie (digital divide). V přímé souvislosti je pak dále potřeba řešit otázky schopností a dovedností pro aktivní

zapojení

jednotlivců

do

této

„informační

ekonomiky“ nebo problémy soužití multikulturních společností, které mohou být výzvami nejen pro vlády příslušných zemí, ale také další veřejné instituce v oblasti sociálních i hospodářských strategií.(lit.)


2 Komunikace 2.1 Komunikace: •

spojení, přenos

•

proces předávání informace od zdroje k příjemci

•

výměna významů (smysluplných sdělení) mezi individui prostřednictvím společného systému symbolů

2.2 Schéma komunikačního systému •

obecný model jakékoli komunikace (bez ohledu na obsah)

•

přenosový model - vyhovuje spíše pro znázornění komunikace v prostoru než v čase

•

lineární model - tzv. komunikační řetěz: posloupnost komunikačních aktivit (proces přenosu informací od zdroje k příjemci) vyjádřená schématem: kódování (zakódování) informace - přenos (přenosová cesta, komunikační kanál) - dekódování informace


•

neřeší všechny problémy komunikace, ale je snadno pochopitelný

•

původně zamýšlen jako model komunikace realizované přenosem elektrického signálu (např. telefon), v složitějších případech komunikace (např. předávání emocí umělce prostřednictvím hudební skladby) je obtížné izolovat jednotlivé komponenty

2.3 Terminologické poznámky •

sdělení: přenášená informace

•

zdroj: odesílatel informace

•

kodér: překladatel informace do kódu, v němž bude přenášena

•

přenosová cesta (kanál):


smyslově odečítatelný způsob přenosu komunikovaného obsahu (fyzická forma, v níž je informace přenášena) vlastnosti (atributy): •

informační kapacita (propustnost) maximální množství informace, které lze přenosovou cestou přenést za jednotku času

•

informační šum - vznik rušivých vlivů v komunikačním systému způsobující úbytek či zkreslení předávané informace

•

dekodér: překladatel informace do kódu, v němž bude přijímána

•

příjemce: příjemce informace

•

šum:


zkreslení informace - cokoli, co snižuje věrnost přenosu sdělení od zdroje k příjemci typy šumu: •

fyzikální

•

sémantický

•

bit : jednotka množství informace

•

zpětná vazba: informace o výsledku komunikace, kterou příjemce zasílá zpátky zdroji


•

Příklad komunikačního řetězce:

Obr. 1


17

• Lineární model:

Obr.2


18

•

Síťový model:

Obr. 3


19

3 Informační systém

3.1 Definice informačního systému Systém umožňující komunikaci a zpracování informací tj. informační systém (IS) je definován jako soubor lidí, technických prostředků a metod, zabezpečujících sběr, přenos, uchování a zpracování dat za účelem tvorby a prezentace informací pro potřeby uživatelů činných v systémech řízení (lit) 3.2 Informační systém a informační a komunikační technologie (ICT) Informační a komunikační technologie představují veškerou techniku, nástroje, metody a znalosti, zabývající se zpracováním informací. V souvislosti s jejich prudkým rozvojem se hovoří o tzv. informační revoluci jako o analogii revoluce průmyslové.


Rozvoj ICT přináší výrazný pokrok ve zpracování informací a zásadně redukuje náklady jejich přenosu. Internet, jako nosná platforma takové efektivní komunikace či též prostor pro transakce s digitálními produkty, se již stal standardním ekonomickým prostředím, které odstraňuje transakční náklady všech stran ekonomických procesů. 3.3 Změny v informačním systému Největší změny v rámci informačních systémů podniků nastaly v průběhu devadesátých let. Nešlo přitom jen o zlepšení celkové dostupnosti technických hardwarových prostředků, které navíc charakterizoval trvalý trend zvyšování rychlosti, rostoucí kapacity pamětí či zkvalitnění uživatelského rozhraní. Toto poslední desetiletí minulého století totiž globálně, tedy nejen u nás,

znamenalo

pro

podniky

celkovou

změnu

v optimalizaci hlavních podnikových činností z výrobní orientace směrem na prodejní a zákaznickou. (lit)


Podniky ve střední a východní Evropě se v průběhu uplynulého desetiletí dostaly najednou do souběhu dvou hlavních změn. Paralelně se zásadními změnami ve společenském a ekonomickém prostředí musely řešit i změny, které postupně směřovaly směrem ke globalizaci ekonomiky. S tempem těchto změn musely nutně s neméně velkou rychlostí probíhat i změny v rámci informačních systémů i podnikové informatiky. Počítače k výpočtům,

ale

se

přestaly

stále

častěji

dominantně

sloužit

představují

určitou

komunikační bránu k informacím dostupných v podniku i v rámci vnějších informačních zdrojů. Stále častěji se lze setkat s mobilními zařízeními používanými k pořizování a poskytování dat a informací (lit.)


Tabulka č. 1 – Hlavní změny ve využití IS/IT

Hlavní technické prostředky IT Hlavní oblasti využití prostředků IS

50. léta sálové počítače

60. až 70. léta mainframy

80. léta osobní počítače počítačové sítě

90. léta přenositelná k internetu připojitelná zařízení

vědecko-technické výpočty

hromadné zpracování dat

kancelářský SW podpora inženýrských prací

komunikační nástroj podpora rozhodování


23

Pracovní terminály využívané k zadávání dat a práci v rámci velkých mainframových sítí nahradily v osmdesátých letech uživatelsky vhodnější osobní počítače. Ty byly základnou pro vytvoření „client“ strany komunikace se „serverem“, který obsahoval vlastní aplikaci využívanou pro podnikový informační systém a potřebná data.

4

Podnikový informační systém (PIS) 4.1 Technologický popis podnikového informačního systému Na oblast informačních systémů podniku je

možné se dívat pohledem různých odborníků. Za „historicky“ nejstarší lze považovat pojetí IT specialistů, kteří

využívají

detailní

znalosti

hardwarových

prostředků, počítačů a sítí a dále operačních systémů a databázových prostředí pro návrh a realizaci aplikací pro koncového uživatele. Jejich postup vychází z analýzy potřeb uživatele, ze specifikace datových a funkčních


elementů a prostřednictvím algoritmizace je realizováno programové řešení včetně důležitého uživatelského rozhraní a potřebné dokumentace (lit) Pokud tento přístup chápání IS označíme jako technologický model informačního systému podniku, pak jej lze znázornit formou na sebe postupně navazujících vrstev. Obr. č. 4– IT model podnikového informačního systému (lit) aplikační software (ASW) databázový systém operační systém (OS) hardware (HW)

Dříve byl v oblasti podnikových informačních systémů daleko větší prostor pro uplatnění tohoto přístupu. Ve větší míře byly prováděny analýzy potřeb uživatelů, byla navrhována ucelená řešení, která byla následně programována uživatelům „na míru“.


S nástupem

standardních

parametrizovaných

aplikací typu ERP se poněkud snižuje význam tohoto technologického implementačních

pojetí prací

IS. se

Hlavní

přesouvá

do

těžiště nastavení

vhodných parametrů pro podmínky konkrétního podniku a

nespočívá

již

v návrhu

vlastních

algoritmů

a

programování aplikací (lit.

4.2 Model PIS z hlediska úrovní řízení podniku

Jiný pohled na informační systém podniku mohou mít jeho uživatelé, kteří jej hodnotí především podle toho, jak slouží jejich potřebám při podpoře rozhodování a řízení. Uživatelé v podniku přitom netvoří homogenní skupinu, ale liší se svým postavením v rámci organizační a řídící struktury (lit.. Na základě těchto odlišností lze uživatele rozdělit do čtyř základních skupin, které zachycují jejich specifika: •

vrcholový management – nejvyšší úroveň řízení: stanovuje strategii podniku včetně strategie


informační,

využívá

IS

k podpoře

svých

rozhodnutí, •

střední management – pracovníci, kteří řídí zabezpečení včasné, efektivní a kvalitní realizace objednávek výrobků a služeb pro zákazníka,

•

pracovníci zpracovávající znalosti a data – pracovníci

vytvářející

nabídky

a

zakázky,

připravující nové výrobky a služby pro potřeby obchodníků a podnikového marketingu. Do této kategorie patří i pracovníci zpracovávající a analyzující data obsažená v podnikovém IS, •

pracovníci pořizující data a realizující výkonné činnosti pro zajištění zakázek –tito pracovníci v provozu realizují zakázky pomocí výrobní, manipulační,

dopravní,

diagnostické

a

jiné

techniky, dále provádějí příjem a výdej materiálu ze skladu, příjem a výdej faktur, apod.


Pracovníci na jednotlivých úrovních podniku se tedy odlišují potřebou různých informací, čemuž odpovídají i používané hardwarové a softwarové prostředky. Jak je z modelu patrné, na nejnižší úrovni, tj. na úrovni výrobních a obslužných pracovníků, může v důsledku zavedení celopodnikového IS dojít k situaci, kdy tito pracovníci budou muset zajistit pořízení většího množství dat, která pro jejich vlastní práci nebudou potřebná, ale je nezbytná pro vyšší úrovně řízení, případně je nutná pro provádění různých analýz a rozborů. Proto musí být tato data přesně a včas do IS zadávána.

To

fakticky

může

v mnoha

případech

znamenat pro tyto pracovníky zvýšení objemu jimi vykonávané práce, aniž by sami z této činnosti výrazněji profitovali, což je potřeba podporovat vhodnou volbou technologických prostředků pro vstupní zpracování informací.


5 Literatura Adamec, S.-Trhoň,D.: Člověk, data, informace. Praha, VŠE 1993. 88s. - ISBN 80-7079-891-2 Polák, Jiří-Meruňka, Vojtěch-Carda Antonín: Umění systémového návrhu. Praha:Grada 2003. 195 s.ISBN 80247-0424-2 http://www.ukoln.ac.uk/services/elib/ Basl,Josef:Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2002. 142 s. ISBN 80- 247-0214-2 Voříšek,Jiří: Strategické řízení informačního systému a systémová integrace. Praha: Management Press 1997.323 s. –ISBN 80-85943


MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY. JAK INFORMATIKA POMÁHÁ ROZVOJI PODNIKÁNÍ?

Recommend Documents