Malá čarodějnice aneb čekání na zázrak

Malá čarodějnice aneb čekání na zázrak Je svět ve kterém dnes žijeme, ještě místem pro zázrak? Anebo alespoň místem pro nějakou duchovní radost? Pokud v něm žijí a budou žít lidé, které znám a kteří hledají smysl svého života v herectví a loutkoherectví, potom určitě ano. Pokud se naše hledání uskutečňuje pomocí smyslů – všech pěti smyslů, které jsme dlouhá léta opotřebovávali, ale necvičili, je to jako bychom hledali zázrak na internetu. Internetová vizualizace nás poněkud zbavila schopnosti „jít do hloubky vnímání“ tzn. toho základního, hmatového, sluchového, vizuálního, ale také čichového a chuťového požitku a s ním spojeného zázraku něco opravdu procítit a prožít. Hledání zázraku poznání a procítění prostřednictvím herectví (ať činoherního nebo loutkového) stále pokládám za aktuální cestu. Co je nejblíže takovému malému zázraku u nás v Pidivadle? Malá čarodějnice od Otfrieda Preusslera, která měla nedávno premiéru, přinesla do Pidivadla krásné loutky Renaty Lhotákové. Režisérka Hana Zezulová a Karel Vostárek dokázali vytvořit se studenty 2. ročníku loutkoherectví působivé představení o smyslu konání dobra prostřednictvím malé statečné čarodějnice. Mladí loutkoherci hrají s velkým nasazením, což je vidět i ve vodění loutek. Malým divákům se představení moc líbí. Menší „kukátko“ na jevišti vytváří pěknou iluzi čarodějnického světa. Je to prostředí vhodné pro zázrak. A ten se koná – statečná malá čarodějnice spálila košťata a čarodějné knihy starým čarodějnicím i tetě Bimbule. Už nebudou škodit. Také kamarádství havrana Abraxase je jednoznačně zázračné – krásné přátelství dvou lidí je přece vždycky zázrak. Takže vidíte, že Pidivadlo je tím světem, kde můžete zažít pohádkové zázraky. Věra Kmochová

Z obsahu: Noví pedagogové se představují STRANA 2

Seznamte se s novinkami STRANA 3

Vzdělání na VOŠH certifikováno STRANA 4–5

Pouliční divadlo je fenomén aneb fotoreportáž STRANA 6–8

Pidivadlo uvádí STRANA 9

Nová představení STRANA 10–11

Představujeme nové pedagogy I. ročníku VOŠH Doc. Aleš Bergman, nový pedagog VOŠ herecké, vede I. ročník, skupinu zaměřenou na Herectví a moderování. pracoval jako jeho asistent. A uvědomuji si, že musím učit především české herectví. Jaká je Vaše představa o studentech herectví obecně? A jaká konkrétně při setkání se studenty naší školy? Mám je rád, jinak bych je nemohl učit. S tím souvisí moje představa o nich. A studenti vošky se nijak neliší. Na JAMU v Brně, kde situaci znám a mohu srovnávat, se při přijímacích zkouškách hodně hledí na co největší komplexnost předpokladů pro studium herectví. Tak se ale taky může stát, že se zajímavá herecká osobnost nedostane třeba kvůli výrazné vadě ve výslovnosti některých hlásek. Já samozřejmě dnes doufám, že takových výrazných osobností mám plný ročník a že je herecké „šišlání“ (v  širším slova smyslu a  nejen v  oblasti mluvy) odnaučím. Na druhou stranu nemusí ještě přece každý vystudovat na herce. Obecně je dnešní mladá generace, ale to možná nejen ta dnešní, orientovaná hodně na prožívání (a  užívání) přítomné chvíle, což může být pro herectví jako „umění okamžiku“ výhodné. Při studiu herectví však nejsou žádná jednoduchá, rychlá, „okamžitá“ řešení… Kolik se toho dá v herectví naučit?

foto © Ivo Mičkal

Dají se odstraňovat některé bloky, které brzdí projevování hereckého talentu, dají se osvobozovat a rozvíjet výrazové prostředky, je možné trénovat hereckou kreativitu a  rozšiřovat rámec pro hledání nových kombinací, vést studenty k vědomé reflexi a stimulaci vlastní tvorby. To pak souvisí s budováním herecké techniky, která, mimo jiné, umožňuje v potřebné míře fixovat a opakovat herecký výkon. Ale talent samozřejmě naučit nelze. Herectví je ve své podstatě věcí instinktivní.

Vaše studenty pravidelně vídáme běhat po škole s dřevěnými tyčemi. Vyvolává to v nás tajemné otázky po smyslu těchto nástrojů pro hodiny herectví. Můžete nám to nějak blíže vysvětlit? Studenti herectví mají na začátku studia přehnaný sklon k sebepozorování, což je zbytečně blokuje. Je dobré dát jim něco, k čemu mohou upřít svou pozornost. Tak jsou dobrá i cvičení s hůlkami. Samozřejmě je to něco, co je nenaučí hrát, ale rozvíjí řadu předpokladů, jako kvalitu pozornosti věnované objektu, citlivost k dávání a přijímání impulsů, s tím související pohybovou koordinaci, členění pohybu, rytmické cítění, při práci na krátkém výstupu i kompoziční cítění… V hodinách tato cvičení využíváme jako součást rozcvičky. Ale mají i tu výhodu, že s nimi mohou studenti pracovat doma a půjde pořád o aktivity, směřující k navazovaní a rozvíjení určitého, i když primitivního, vztahu, situace. Navíc se tento trénink blíží žonglování, které je dnes mezi mladými populární. Vidí také, a pociťují, poměrně rychlé pokroky, což motivuje. Cvičení s holí využíval Vsevolod Mejerchold jako součást „biomechaniky“, jak nazval komplex cvičení pro pohybovou přípravu herce. Já jsem se s „biomechanikou“ seznámil u Alexeje Levinského, herce, režiséra a uměleckého šéfa Divadla Jermolovové v Moskvě. Jak už snad vyplynulo, naše práce v hodinách se nevyčerpává cvičeními s  tyčemi. V  současné době pracujeme hlavně na nejrůznějších improvizovaných i  připravovaných etudách. I  když jsem v  poměrně intenzivních kontaktech s ruskou hereckou školou, hlavně prostřednictvím spolupráce s některými pedagogy Ščukinova divadelního institutu v Moskvě, hlavně s profesory Avšarovem, Ovčinikovem a Drozninem, jsem hlavně žákem prof. Josefa Karlíka, vedle kterého jsem řadu let 2

BULLETIN 2011

Má dnes ještě vůbec smysl učit se tak exkluzivnímu řemeslu? Potřebuje herce tato společnost? Herectví je kolem nás, myslím, čím dál víc. Míň se čte, místo toho kouká na filmy, písničky vznikají hned s klipy… Takže herectví dnes už není až tak exkluzivním řemeslem. S množstvím herectví však neroste množství herecky talentovaných lidí, a tím se zvyšuje význam hereckých škol. Ale dramatického herectví, schopného na vysoké úrovni vnitřní i vnější herecké proměnlivosti tvořit postavu, toho herectví, které udržuje herecké řemeslo ve smyslu dovednosti, je k vidění, myslím, míň. Děkuji za Váš čas.

PhDr. Věra Kmochová

VOŠ herecká se snaží zpestřit repertoár Pidivadla o nová monodramata. Chceme divákům z  Letné a  okolí představit hereckou školu nejen prostřednictvím budoucích herců (tj. studentů herectví), ale i jejich pedagogů (herců i režisérů). V rámci tohoto nápadu se první přihlásila režisérka Rita Jasinská a Kateřina Pindejová. Výzva se týká i Jitky Sedláčkové, Kateřiny Macháčkové, Hany Seidlové, Karla Vlčka, Vlasty Žehrové a dalších našich pedagogů… Těšme se!

STÁLÁ SCÉNA VOŠ HERECKÉ

Lola Blau zpívá a mluví hlavně o lásce k divadlu

S režisérkou Ritou Jasinskou jsem si krátce popovídal o nově připravovaném komorním muzikálu Dnes večer: Lola Blau, který bude mít premiéru v březnu 2011 na prknech Pidivadla. V hlavní roli vystoupí Kateřina Pindejová, tedy pedagog VOŠH. Proč jste si vybrala ke spolupráci právě Kateřinu Pindejovou? Kateřinu Pindejovou znám již několik let a hraje v  mých představeních. Již druhý rok se mnou učí na Vyšší odborné škole herecké. Je to velmi citlivý člověk, dobrá herečka, která umí spolupracovat, hledat různé stránky charakterů postav, krásně zpívá a je sexy. Zkrátka odpovídá mé představě Loly. Jaký byl hlavní důvod výběru titulu Dnes večer: Lola Blau? Je to jednoduché, jedná se o muzikálový mono-kabaret s vymyšlenou postavou a pravdivým příběhem o lásce. V době krize, nejistoty, čase mezi mírem a válkou se lidé obracejí ke kabaretu, kam se mohou schovat před aktuálními problémy a neřešit je. Co může tento text říct dnešnímu divákovi, respektive je Lola Blau hrdinkou i dnešní doby? Divák se může zamyslet a zanalyzovat dnešní dobu přes prizma minulosti. Ano, myslím, že je Lola hrdinkou i  dnešní doby. Její příběh vypráví o  malém člověku a velké politice v momentu kolapsu politických idejí i duchovních hodnot. Je dnes plno mladých lidí, kteří jsou právě jako Lola Blau. Nechtějí opustit myšlenku stát se dobrými herci, ignorují intriky a politickou situaci. Lola zpívá a mluví hlavně o lásce k divadlu.

Rita Jasinská

Titul Lola Blau se momentálně těší ve světě velkému úspěchu, převážně tedy v Německu. Proč myslíte, že tomu tak je? Lola Blau je napsána člověkem, který je mistrem „zajímavého“ jazyka, velkých „gest“ a v neposlední řadě velkého až černého humoru. V představení je živá hudba, chytré písničky a hlavně pravda života. Kateřina Pindejová

Myslíte, že mají diváci rádi příběhy z dob válečných a těsně poválečných? Domnívám se, že diváci mají rádi hlavně pravdivé lidské příběhy. Doba, ať je jakákoliv, lidskost pouze podkresluje. V podtitulu hry je uvedeno, že se jedná o komorní muzikál. Jak se vůbec stavíte k fenoménu muzikál? Muzikál přímo zbožňuji. Dle mého může herec v  tomto formátu ukázat vše. Převést svůj herecký talent, taneční a  samozřejmě pěvecký. Hlavně je zde velký prostor pro fantazii.

Kateřina Pindejová učí na VOŠH druhým rokem herectví a po Novém roce se postaví na jeviště Pidivadla, tedy na místo, kde hraji její studenti. Role se obrátí. Co může tato „záměna“ přinést. Je to dobrý přiklad pro žáky. Kateřina je pedagog, ale především herečka, a studenti se musí od svého profesora „naučit nejen teorii, ale hlavně praxi“. BULLETIN 2011

3

Splněné cíle VOŠH ve školním roce 2009/2010 Vyšší odborná škola herecká spolupracuje v oblasti budování systému řízení kvality s různými odborníky již druhým rokem. Během této doby dokázala jako jediná z uměleckých vyšších odborných škol popsat vlastní procesy ve výuce, které definují, co je to kvalita ve výuce. VOŠH v listopadu 2010 získala jako první herecká umělecká škola v terciárním (vysokoškolském a vyšším odborném) školství certifikát systému řízení kvality ČSN EN ISO 9001:2009 pro oblast vyššího odborného uměleckého vzdělávání. Tímto certifikátem škola prokazuje svou dlouhodobou vysokou kvalitu poskytovaného vzdělávání ve svých oborech. Při hodnocení nezávislým certifikačním orgánem byla škola nejlépe hodnocena za profesionální přístup vedení školy k jejímu managementu, další silné stránky školy byly shledány v systémovém řízení školy.

ly herecké obsahují aktualizované informace o  nových vzdělávacích programech, podmínky přijímacího řízení a také informace o známých osobnostech, které studovaly na VOŠH. Webové stránky Pidivadla v  současné době nabízejí rozšířenou možnost studentů prezentovat se na stránkách domovského divadla, na kterých mohou uveřejnit své fotografie, dovednosti a zkušenosti i z mimoškolních aktivit. Prioritou pro rok 2009/2010 bylo také zavést a realizovat projekt OPPA pro rozvoj VOŠH a jejích studentů a pedagogů. V průběhu jara 2010 začala

Pro potřeby certifikace vypracovala VOŠH materiál Karty procesů, které mapují pedagogické procesy ve výuce teoretických i praktických předmětů. Karty procesů se dělí na proces 1.1 prověřování talentu (dovedností), 1.2 práce s talentem (dovednostmi) a 1.3 proces zveřejnění. Karty procesů přesně stanovují cíle výuky v  rámci daného procesu a předmětu, stanovují vstupní předpoklady do procesu a formulují výstupy z procesu včetně výstupních odborných kompetencí studenta. Na vytváření Karet procesů pro jednotlivé předměty spolupracují odborní pedagogové pod vedením vedoucího předmětového kabinetu. V rámci inovace byly splněny tyto krátkodobé cíle VOŠH pro rok 2009/2010: Prvním cílem VOŠH bylo zavést systém řízení kvality podle ISO 9001. V říjnu 2010 se Vyšší odborná škola herecká podrobila 1. a 2. auditu certifikačního orgánu CSQ-CERT při české společnosti pro jakost a v listopadu 2010 získala certifikát shody systému managementu kvality s požadavky ČSN EN ISO 9001:2009. Předmětem certifikace ISO 9001 je poskytování kvalitního vzdělávání na vyšší odborné škole herecké. Dalším, zásadním cílem VOŠH byla reakreditace stávajících vzdělávacích programů Dramatické umění a moderování a Loutkářské umění na MŠMT ČR. V únoru 2010 byl úspěšně akreditován program Herectví a moderování, v září 2010 poté program Herectví s loutkou. Do nového vzdělávacího programu, který je platný pro studenty prvního ročníku ve školním roce 2010/2011, byly začleněny nové předměty, jako je jevištní řeč, základy pedagogiky, základy produkce a teorie divadla. Nový vzdělávací program je obohacen o jevištní řeč, která se uplatňuje zejména při přípravě absolventských inscenací a později při praktickém využití v profesi. Pedagogové hlasové výchovy tak mají více času pracovat se skupinou na textech, které jsou připravovány pro Pidivadlo. Předmět základy pedagogiky v kombinaci s povinně volitelným předmětem tvořivá dramatika by měl pomoci absolventům k lepšímu uplatnění na trhu práce. V předmětu základy produkce studenti získají základní teoretické i praktické znalosti z oboru kulturní produkce. Budou schopni zajistit propagaci vlastnímu představení, zažádat o grant, zdůvodnit jeho finanční náklady a jejich správné vyúčtování. Dokáží také smluvně zajistit představení a  zorganizovat divadelní projekt včetně základů režie a dramaturgie. Teorie divadla nahrazuje výuku estetiky v druhém ročníku. Ač se jedná o teoretický předmět, který nepatří na prakticky založené škole mezi nejoblíbenější, jeho náplň bude zaměřena převážně na hereckou problematiku. Znalost hereckých směrů a technik i po teoretické stránce tak bude doplňovat hereckou výchovu. Další snahou o zlepšování byla inovace webových stránek Vyšší odborné školy herecké a Pidivadla. Webové stránky Vyšší odborné ško4

BULLETIN 2011

škola realizovat projekt OPPA vyhlášený Magistrátem hl. m. Prahy odborem Evropských strukturálních fondů. První měsíce projektu prokázaly, že manažer projektu nerespektoval zadání projektu a projektová činnost OPPA byla ukončena na žádost vedení VOŠH. Vedení školy nelituje stávajících aktivit spojených s projektem, protože ve velkém nadstandardu pomohly realizovat ve volnočasových aktivitách filmové herectví, pohybové herectví a herectví s výrazným zastoupením hudby. VOŠH bude nadále pokračovat v některých aktivitách, které navazují na přerušený projekt OPPA (zejména Filmové herectví, Dabing, Pouliční divadlo, Lidové divadlo). Kupříkladu právě začíná spolupráce několika studentů s FAMU. Zlepšení motivace studentů se VOŠH také neustále zabývá. V tak specifickém oboru, jakým je herectví nebo loutkoherectví, je potřeba motivaci studentů neustále podporovat. VOŠH zavedla tzv. černou a bílou listinu, která slouží jako zdroj informací o studijních výsledcích studentů. Bude také zavedeno prospěchové stipendium, kdy nejlepší studenty každého ročníku VOŠH finančně ocení. VOŠH také doporučuje ke zvýšení motivace studentů i pedagogů zavést obdobu klauzur (nyní pouze herectví) i pro další praktické předměty (zpěv, umělecký přednes, moderování, pohyb atd.). Dalším cílem VOŠH bylo zvýšit šance pro dobré uplatnění nejlepších absolventů a také zapojení studentů do aktivní organizace představení Pidivadla. VOŠH by dále ráda podporovala větší propojení

mezi studenty a Pidivadlem. Nově akreditovaný vzdělávací program by měl pomoci studentům k získání lepších dovedností v oblasti produkce, které by měli následně využít při spoluorganizování provozu Pidivadla, pouličních vystoupení a průvodů, divadelních zájezdů nebo jiných aktivit spojených s divadelním provozem. V rámci propagace a moderování budou v Pidivadle realizovány profesionální pondělky „talk-show se známými osobnostmi“. Prvním hostem má být herec Marek Vašut, se kterým budou hovořit studenti třetího ročníku pod vedením Jitky Sedláčkové. Očekáváme zvýšení zájmu laické veřejnosti o představení Pidivadla.

Zavedení systému managementu kvality pomáhá škole zlepšit organizaci práce, zefektivnit metody řízení, sledovat probíhající procesy a vyhodnocovat je, včetně zefektivnění správy dokumentace a zejména pomáhá celkově zvýšit spokojenost studentů, popř. pedagogů a zaměstnanců školy. Škola dosáhla souladu se všemi požadavky dané normy a po absolvování certifikačního auditu získala mezinárodně platné osvědčení o splnění normy ČSN EN ISO 9001:2009, což ji v konkurenci vyšších odborných škol nepochybně zvýhodňuje. Ing. Lenka Kopecká

Malá čarodějnice

Malá čarodějnice

Principy managamentu kvality Návod managementu uvedený v této mezinárodní pracovní dohodě IWA 2 a ISO 9001 vede vzdělávací organizaci k zvyšování výkonnosti založeném na osmi principech managamentu kvality. Zavedení dalších čtyř doplňkových principů by mělo být předpokladem pro trvalý úspěch. Následuje příklad pro vzdělávací organizace. n Procesní přístup: vzdělávací organizace by měla přijmout procesní přístup při rozvíjení a implementaci systému managamentu kvality. Organizace by měla určit stupeň, kterého dosáhne vzdělání studenta na základě každého vzdělávacího procesu. Z  uvedeného důvodu by měly být procesy sladěny s cíli vzdělávací organizace. Porozumět vzájemným vztahům mezi jednotlivými procesy je pro vzdělávací organizaci velmi důležité při detailním vyvažování systému. n Porozumění klíčovým odborným způsobilostem (pohled zákazníka) zahrnuje různé možnosti, které zajišťují konkurenční výhody vzdělávacím organizacím. Tyto možnosti obsahují technologii, schopnost, odbornou znalost a kulturu vzdělávací organizace. Soubor těchto aspektů specifických pro vzdělávací organizaci vede k vytváření vzdělání studenta. Klíčové odborné způsobilosti lze podporovat a zlepšovat inovacemi zaváděnými do prostředí vzdělávání. n Celková optimalizace (systémový přístup k managementu) dává možnost každému pracovnímu procesu dosáhnout jeho cílů z administrativního hlediska.

n Předvídavé vedení a  řízení ve vzdělávací organizaci stanovuje vizi, tvoří politiku pro její naplňování a vede vzdělávací organizaci, aby reagovala pohotově na změny v prostředí vzdělávání. n Věcný přístup (věcný přístup k  provádění rozhodnutí) zajišťuje administrativní rozhodování založené na jasných a srozumitelných faktech. K zajištění věcného přístupu jsou znalosti a zkušenosti propojovány s rozbory, logickým myšlením a odborným přístupem. n Spolupráce s  partnerskými organizacemi (vzájemný vztah založený na prospěšnosti a podpoře) je důležitá k získání a předání potřebných zkušeností, schopností k  dosažení úrovně vzdělání studenta. n Zapojení veřejnosti je pro vzdělávací organizaci nejefektivnější a  nejúčinnější cestou pro dosažení očekávaných cílů, pro vytvoření spoluodpovědnosti lidí ve vzdělávací organizaci a k získání maximálního užitku ze schopností, zkušeností a kreativity těchto lidí. n Stálé zlepšování vzdělávacího procesu umožňuje vzdělávací organizaci udržovat tvor-

bu hodnoty osobního vzdělávání. To podporuje trvalý růst v konkurenčním prostředí vzdělávání. Zároveň zvyšuje vzdělanostní úroveň jednotlivce a  zkušenosti vzdělávací organizace jako celku při inovační a konstruktivní cestě. Čtyři doplňkové principy trvalého úspěchu organizace obsahují následující: n Kreativita přístupu k  hodnocení studenta vedoucí k  povzbuzení studenta, který je potom spokojen s hodnotou dosaženého vzdělání, které obdržel. Úspěšnost tohoto opatření stanovuje míra hodnoty, se kterou se student setkal a kterou očekával. Výsledky hodnocení úspěšnosti pomáhají vzdělávací organizaci zvyšovat hodnotu zlepšování jejích procesů k vytváření vzdělání studenta. n Zaměření se na společenské hodnoty věnující pozornost tomu, jak student dbá na etiku, bezpečnost a ochranu životního prostředí. Vzdělávací organizace mohou zajistit udržitelný růst pouze tehdy, pokud široká veřejnost tyto hodnoty uznává. n Schopnost rychle reagovat je důležitá pro udržitelný růst v dramaticky se měnícím prostředí vzdělávání, neboť prostředí vzdělávání je příležitostí pro získání trvalých úspěchů ze vzdělání. n Možnost samostatně rozhodovat (samostatnost) je založena na okolnostech analýzy a sebeanalýzy. Vzdělávací organizace by měla provést vlastní rozhodnutí a rozhodovat o akcích sama a nezávisle na stereotypu. Mgr. Blanka Hrbková Hrudková, externí poradce školy BULLETIN 2011

5

2

1

7 6 Pouliční divadlo se neslo v duchu toho, že zrcadlem všeho lidského pinožení a hemžení je vlastně divadlo. Ostatně to, že se tentokrát režisérka Marka Míková zaměřila na průřez divadlem od antiky přes středověk, Alžbětínské divadlo, Commedii dell’ arte až po divadlo loutkové (tzv. rakvičkárnu), není náhodou. Trasa, kterou herci nesli svá těla vyšňořená do dobových kostýmů a hesla, která přibližovala období divadelní férie, vedla od Pidivadla dále po ulici Milady Horákové ke kostelu sv. Antonína, kde jsme opět byli svědky středověké férie. Vrátili jsme se zpět na ulici M. Horákové a do Letenských sadů, kde se odehrála před zámeckou scenerií krásná ukázka z Commedie dell’ arte. A na konec na louce zvířecí rej – pohádka o prasátku trochu jinak. Před koncem ještě ukázka „Pidivadlo sobě“, a vracíme se na mateřskou scénu do Letohradské ulice. Ať žije divadlo a Pidivadlo obzvlášť!

3

1

2

Le

ten

10

ý

tunel

6

BULLETIN 2011

ady

Letohradská

11

sk

Mil

12

Kostelní

. Soc

rák ové

9

hora

8

Strossmayerovo nám.

7

še

pt. Jaro

nábř. k

10

rdinů

Pplk Ho

kých h

Dobrovského

Dukels

4

ova

Kamenická

5

Heřman

U Letenského sadu

Ovenecká

Nad štolou

6

Fr. Křížka

Letenské n.

Vltava

11

5

3

4

8

9

12

  1. Marka Míková (režisérka Pouličního divadla) – člověk s velkým srdcem a uměleckou duší. To ona vymýšlí krásné pouliční slavnosti, pohádky pro Pidivadlo a úsměvy pro radost.   2. Středověké divadlo – na obrázku dvě středověké kejklířky, kterým nelze upřít šarm. Oba koně podezřívám, že si svůj náklad náležitě užívali.   3. Vycházíme z Pidivadla. Pouliční divadlo začíná. Procházka po jednotlivých epochách byla poučná, rozmarná i zábavná – zkrátka divadelní.    4. Před školou Nad Štolou předvedli studenti herecké školy ukázky z antického divadla a Comedia dell’ arte.   5. Commedia dell’ arte.   6. Pidivadlo sobě – to mluví za všechno. Lákáme diváky i na ulici Milady Horákové.   7. Prostranství před kostelem vždy lákala středověké kejklíře. Tentokrát jsme vyzkoušeli chůdy.   8. Od kostela se vracíme ulicí Milady Horákové, lákáme cestou diváky a jsme celkem pohodové happeningové seskupení.   9. Stagiona před knihkupectvím. Herečka má přesvědčivé gesto a šašek se zamyslel... Že by Shakespeare? 10. Blížíme se ke konečné produkci. V parku na Letné nás ještě čeká pohádka s hlavovými maskami. 11. Poslední vystoupení na Letné... Průvod končí. 12. Commedia dell’ arte – předposlední vystoupení v zámeckém interiéru v parku na Letné. BULLETIN 2011

7

13

14 15

16 13. Smrt a život – smutek a radost, dva nerozlučné prvky životního koloběhu. 14. Prasátko – protagonista konečné bajky o zvířátkách. 15. Ještě jedna bajka s poučením na úplný konec. 16. Princip divadla se nám podařilo alespoň připomenout. Koneckonců divadlo je fenomén. 8

BULLETIN 2011

STÁLÁ SCÉNA VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY HERECKÉ

tram 1.8.15.25.26

Průvod s lampiony 7. listopadu 2010 uspořádalo Pidicafé ve spolupráci s Pidivadlem Lampionový průvod. Než se děti vydaly na procházku po Letné, byla v kavárně vyhlášena soutěž o nejkrásnější obrázek.

Program Pidicafé

Pidicafé připravuje pro dospělé a pro nejmenší zajímavá odpolední a večerní setkání. Leden Filmový večer v Pidicafé Dlouhý zimní večer Únor Svatý Valentýn Masopustní průvod

Co nového nyní a co se chystá V Pidivadle započal provoz na plné obrátky už se zahájením divadelní sezóny 2010/2011 13. září. Letos jsme „otvírali“ velkým pouličním průvodem pod vedením režisérky Marky Míkové a hlavními protagonisty byli právě nastupující studenti I. ročníku. Po Letné nesli poselství fenoménu jménem Divadlo, vyzbrojeni maskami, kostýmy, chůdami, ohněm a vlastně vším co divadlo od dob svého vzniku přinášelo a přináší svým divákům. Apolena Vynohradnyková připravila se studenty třetího ročníku jejich druhou absolventskou inscenaci kaBARet LÁSKA aneb Vy nemáte žízeň?, plnou srdečných písniček a básnických textů, které jsou sestaveny studentům tak říkajíc na míru. Režijně se do Pidivadla vrátil také Pavel Khek. Po posledním počinu Noc bláznů, tentokrát ve spolupráci s hereckými pedagogy Karlem Křížem a Táňou Fischerovou, nastudoval se studenty inscenaci Hysterkon autorky Ingrid Lausund. Lausund, jakožto současná autorka, vypráví o lásce, vztazích, nenaplněném očekávání od života a vlastně o tom, jak se k životu postavit, respektive jak se postavit sami k sobě. Celou tuto problematiku pak zasazuje do prostředí supermarketu. „Kupovat a být koupen, prodávat a být prodán…“ Z pohádkového repertoáru u diváků nejvíce boduje Kocourek Modroočko, který si svou poetikou již získal srdce nejednoho dětského, ale také dospělého diváka. A jelikož na děti opravdu myslíme, připravili jsme pro ně obnovenou premiéru pohádky Malá čarodějnice, která se k nám do divadélka vrací po bezmála třech letech. Hana Zezulová spolu s Karlem Vostárkem a svými svěřenci oprášili krásné ekologické loutky a vyprávějí příběh o přátelství, které může vzniknout nejen v pohádce. V novém kalendářním roce se náš repertoár rozroste nejen o pohádková představení, ale také o tituly pro dospělé. Do večerního repertoáru přibude například Tanec na konci léta v režii Kateřiny Macháčkové, Rej v režii Jakuba Korčáka či Panika mladé slovenské režisérky Zuzany Páleníkové. A pro děti připravuje Perla Kotmelová pohádku s názvem Strašidýlka. Rád bych Vám tedy popřál do nového roku hlavně zdraví, protože když je člověk zdráv, může přijít třeba k nám do Pidivadla a zapomenout na starosti všedního dne. Na závěr si neodpustím napsat slogan našeho pouličního divadla: „Pojďte s námi do divadla, do divadla Pidivadla.“

Březen Filmový večer v Pidicafé Lampionový průvod Duben Filmový večer v Pidicafé Velikonoční sešlost

Karel Pokorný, DiS, vedoucí provozu stálé scény

Květen Oslava 1. máje Filmový večer v Pidicafé Červen Filmový večer v Pidicafé Kmocháček

Září září - Otevření pro nedočkavé Filmový večer v Pidicafé Říjen Filmový večer v Pidicafé

Listopad Filmový večer v Pidicafé Lampionový průvod Prosinec Mikulášská nadílka pro děti Vánoční besídka Silvestr pro děti BULLETIN 2011

9

Představení pro nejmenší v repertoáru Pidivadla… Tři nezbedné pohádky BARBORA ČERVENKOVÁ

Režie: Jakub Hubert, Vít Brukner a kolektiv Výprava: Dušan Soták a Naďa Sotáková Hudba: Jan Veselý Text písní: Barbora Červenková „Před pikolou za pikolou nikdo nesmí stát nebo nebudu hrát“ Dvě kamarádky se setkávají na hřišti a hrají své oblíbené hry, ale co když je jednoho dne omrzí? Díky jejich fantazii se dostaneme do pohádek O  kohoutkovi a slepičce, O třech prasátkách a O zvířátkách a loupežnících. Jedno hřiště, dvě děti, tři pohádky a spousta fantazie.

líbily se jí velice, tak běžela za Lukášem Křišťanem. Vybrali pohádku Kouzelný mlýnek a  O  lakomém mlynáři. Ani chvíli nelenili a  dali se ihned do psaní a  brzy byl na světě scénář k  nové divadelní hře. Když ho pak druhého dne četli studentům ve škole, všichni byli tak nadšení, že se rozhodli, že si pohádky zahrají. A protože rádi zpívali, společnými silami dali dohromady texty písniček, na které Petra Bartoňová složila hudbu. Pan Michal Lutterer jim navrhl scénu, pan Václav Krčál vyrobil loutky, a  tak se mohli dát do velikého zkoušení. Zpívali ostošest pod vedením paní Ivanky Štréblové, hráli před přísným okem paní režisérky Marty Hrachovinové. Nakonec vzniklo krásné představení pro samé chytré hlavičky.

Kocourek modroočko JOSEF KOLÁŘ

Režie: Tereza Ludvíková Scéna: Alžběta Hanzlová

Studenti pod vedením režiséra Jiřího Fréhara a Vlasty Žehrové připravují svou třetí premiéru.

OTFRIED PREUSSLER

Překlad: Jan Novák Režie: Hana Zezulová Scéna: Renata Lhotáková

V chudobě se život vleče, ten, kdo hledá, najde, popros třeba osud v  kleče, čert s  úpisem zajde: Svědomí chceš mít? A čisté? Blázen seš, to už je jisté. Pra-

A. N. Ostrovskij

chy, prachy, prachy, prachy. Many, many, many, many. Rubl, Ojro, Libra, Kačka – mít je! Život pak je hračka. Premiera: 11. 2. 2011

…Pro děti připravujeme novou dobrodružství mohou spoPerla Kotmelová pohádku… Režie: Choreografie: Lucie Hon- lu zažít. Přijďte se podívat Strašidýlka

Režie: Marta Hrachovinová Úprava: Marta Hrachovinová, Lukáš Křišťan Hudba: Vilém Bernáček, Lucie Junková Pěvecká spolupráce: Ivanka Štréblová Scéna: Michal Lutterer Návrh a výroba loutek: Václav Krčál Práce s loutkou: Bohuslav Šulc

BULLETIN 2011

Malá čarodějnice

Pohádkový příběh o  tom, jak je důležité mít věrného přítele. Jak je důležité mít někoho, kdo dokáže poradit, ale také vynadat, když něco pokazíte – o  tom je volná adaptace známé pohádkové knížky „Malá čarodějnice“ od Otfrieda Preusslera.“

V chudobě se život vleče ten kdo hledá, najde popros třeba osud v  kleče čert s  úpisem zajde: Svědomí chceš mít? A čisté? Blázen seš, to už je jisté. Prachy, prachy, prachy, prachy. Many, many, many, many. Rubl, Ojro, Libra, Kačka – mít je! Život pak je hračka. Třetí ročník do třetice…

DAGMAR MARKOVÁ

10

Měsíc na nebi dorůstá a na střeše se schází krásné kočky, rošťácká koťata, bojem ošlehaní kocouři i šviháčtí mackové. A mezi nimi modrooký rozumbrada – kocourek modroočko, který si o svých dobrodružstvích vede tajný deník. Přijďte do něj nahlédnout!

Hudba: Pavel Jurkovič Pedagogické vedení: Karel Vostárek Loutky:  Renata Lhotáková

Ženitba Balzaminova

Pohádky naší babičky pro samé chytré hlavičky

„Na kouzelné půdě pohádky se hrají, děti v kouzla věří, loutky ožívají.“ Jednoho krásného dne za sedmero paneláky a  sedmero silnicemi našla Marta Hrachovinová knihu pohádek Dagmar Markové. I za-

la Macků Pohybová spolupráce: Katarína Rampáčková

MARTA DIETRICH DVORSKÁ

cová Pohádku o tom, že se i strašidýlka můžou bát a  jaká

do Pidivadla, třeba zjistíte, že nějaké to strašidlo máte doma i vy.

…Obnovená premiéra na konec divadelní sezóny 2010/2011… Hraní o červené karkulce PAVEL POLÁK

Režie: Perla Kotmelová Scéna: Ivan Antoš, Rudolf Jirek, Václav Krčál (loutky) Hudba: Vítězslav Hádl Kostýmy: Alžběta Hanzlová Hudba: Marek Eben Dramatizace: Petr Prchal Pěvecká spolupráce:  Gal-

„našla se stará skříň a v ní loutky. Karkulka, vlk, myslivec… ale jak ta pohádka vlastně je?

Pomůžete nám, děti?“ Několik mladých lidí najde opuštěnou, odřenou skříň. K jejich překvapení v  sobě skrývá poklad – nádhernou krajinu a  několik loutek. Co s  nimi? Když loutky, tak pohádka! Když pohádka tak o  červené karkulce. Ale jak ta pohádka vlastně je? Herci střípek ke střípku

sestavují příběh děvčátka, babičky, myslivce a zlého vlka... Kdyby však v  sále neseděli vše znalí diváci, asi by pohádka nevznikla. S  pomocí fantazie, několika loutek, písniček a hlavně s dětskou reakcí nakonec oslaví karkulka s  babičkou svátek. A  tak ta stará, odřená skříň našla svůj smysl.

Večerní představení Tři sestry aneb proč je to tak, proč? A. P. ČECHOV

Překlad: Leoš Suchařípa Úprava: Táňa Fischerová, Jan Kačer Režie: Jan Kačer Pedagogické vedení: Táňa Fischerová, Karel Kříž Kostýmy: Anna Forstová Pěvecká spolupráce: Ivana Štréblová Hlasová spolupráce: Eva Hodinová Proč je to tak, že sotva začneme žít, že jsou z nás nudní, šediví, nezajímaví, líní, lhostejní, zbyteční a nešťastní lidé... Naše město už existuje dvě stě let, má sto tisíc obyvatel, ale není mezi nimi žádný, kdo by se nepodobal ostatním, žádný hrdina ani v minulosti, ani v přítomnosti, žádný vědec, žádný umělec, žádný aspoň trochu pozoruhodný člověk, který by vzbuzoval závist nebo vášnivou touhu jít v jeho stopách... Všichni jenom jedí, pijí, spí, a aby se nudou nezbláznili, zpestřují si život hnusnými drby, vodkou, kartami, vedou malicherné soudní pře a ženy podvádějí své muže a muži lžou, tváří se, že nic nevidí, že nic neslyší, a drtivá sprostota působí zhoubně na děti, jiskra boží v nich uhasíná a stávají se z nich stejně ubohé tuctové mrtvoly, jako jsou jejich otcové a matky...

Commedia finita VIKTORIE HRADSKÁ

Režie: Renata Klečková Kostýmy, scéna: Jaroslava Raburdová Monodramatická hra současné autorky, překladatelky, manažerky Viktorie Hradské je výpovědí čtyř žen (učitelky zpěvu, uklízečky, placené společnice, komorné), které byly určitým způsobem blízké Emě Destinnové. Pokud byla slavná a bohatá, klaněli se jí, jakmile ztrácela slávu a peníze, pomlouvali ji. Ani po smrti neustaly

nenávistné projevy proti ní. „V tom my, Češi, jsme velcí – potupit, pošpinit, pošlapat…“ vystihl tuto smutnou, ale pravdivou skutečnost jeden z největších operních umělců Národního Divadla basista Vilém Zítek. Sama Ema Destinnová řekla: „A já nevím, proč musím ten svůj závistivý, svárlivý národ tolik milovat…“ Slavná česká pěvkyně Ema Destinnová svým pěveckým mistrovstvím dobyla svět a stala se legendou o veliké kráse lidského hlasu.

Citybank SAMUEL NEDUHA

Režie: Samuel Neduha Choreografie a supervize: Radim Vizváry Dramaturgie: Tomáš Polanský Scéna: Martin Neduha Kostýmy: Barbora Červenková Hudba: Jaroslav Noga Po světové krizi se všichni báli, že nastane další světová válka. Nastalo však něco daleko hrůzostrašnějšího: systém, jak dostat lidi z finanční ochablosti, bohužel na úkor jejich vlastní přirozenosti, za cenu toho nejcennějšího, co kdy měli…

Hra snů AUGUST STRINDBERG

Překlad: Zbyněk Černík Režie: Jakub Jan Korčák Scéna: Agnieszka Pátá Kostýmy: Agnieszka Pátá Hudební spolupráce: Zbyněk Matějů Pohybová spolupráce: Milan Mikulčík Pedagogická spolupráce: Ivana Wojtylová

V dalším pokusu o mapování cesty člověka, Strindberg zpodobil „labyrint světa“ jako snůšku zla a utrpení. Láska, bohatství, sláva, krása jsou jen lživým pozlátkem, přeludem, iluzí. Jedinou útěchou zůstává buddhisticko-schopenhauerovské poznání: “V utrpení je přece spása a smrt přináší vysvobození.”

Lidi jsou moc vyděšený… a smutný.“ Genderově laděná inscenace vzniklá v rámci výuky 2. ročníku VOŠH vychází z autobiografických příspěvků studentů. Vynohradnyková v ní zpracovává téma vztahů

DCERA Lidé si zaslouží politování. ADVOKÁT Slyším padající kapky... DCERA To jsou slzy plačících lidí... Co ještě slyšíš? ADVOKÁT Vzdechy... kvílení... bědování... DCERA Až sem doléhá nářek smrtelníků... Copak v životě neexistuje žádná radost? ADVOKÁT Ale ano, to nejsladší i nejtrpčí: láska!

Tanec na konci léta

Hysterikon INGRID LAUSUND

Překlad: Tereza Durdilová-Synková Režie: Pavel Khek Scéna: Michal Syrový Pohybová spolupráce: Jindřiška Křivánková Hlasová spolupráce: Eva Hodinová Kupovat a být koupen, prodávat a být prodán. To vše a mnohé další v našem supermarketu Svět.“

kaBARet LÁSKA aneb Vy nemáte žízeň? APOLENA VYNOHRADNYKOVÁ a kol.

Režie: Apolena Vynohradnyková a Čeněk Koliáš Výprava: Apolena Vynohradnyková Hudba: David Hlaváč Pohybová spolupráce: Jindřiška Křivánková „Do rána vás chci bavit, dámy, vypadáte tak opuštěně. Jako  malej  jsem chtěl  bejt  komik, než jsem pochopil, že o černej humor dneska není zájem.

a mozaikovitě strukturovaný text obsahuje kromě klasických dialogů také autorčinu poezii. Hudbu k představení i šansonově laděné písně napsal studentům na míru David Hlaváč, který v inscenaci také živě hraje.

Připravujeme! Rej

BRIAN FRIEL

Režie: Kateřina Macháčková Pedagogické vedení: Jitka Sedláčková a David Vejražka Průvodce příběhem nás zavádí do r. 1936 do malého domku v zapadlém vesnickém údolí na „smaragdovém“ ostrově, do doby, kdy byl sám malým chlapcem Michaelem, který žil se svou neprovdanou matkou Chris a jejími sestrami, jež den co den sváděly prostý, nehrdinský a nepatetický zápas o  přežití v  končinách, kde chyběly příležitosti jak pro lásku, tak i pro práci. Pětice sester, jejichž jedinou existenční oporou je Kate, učitelka v církevní škole v nedalekém městysi, je konfrontována pouze se dvěma mužskými postavami. Jednou z nich je Michaelův otec Gerry, který sem zavítá jen čas od času, jak ho sem přivede náhoda, a druhou jediný bratr sesterské pětice Jack, kdysi misionář v  Africe, jenž však natolik přivykl životním způsobům afrických domorodců, že se nemůže začlenit zpátky do evropského prostředí. Vzpomínka na toto dávné léto je pro dospělého Michaela jakýmsi stimulujícím, povzbuzujícím faktorem pro jeho další život, a to právě pro ono neokázalé hrdinství, s nímž jeho matka a tety procházely životem. A  měla by být tím stimulem i pro každého, kdo s příběhem hry a jejími postavami přijde do styku, ať už je jeho vlastní osud šťastný, či méně šťastný. Premiéra: 28. 1. 2011

ARTHUR SCHNITZLER

Režie: Jakub Jan Korčák Pedagogická spolupráce: Ivana Wojtylová V roce 1900 napsal Arthur Schnitzler soubor deseti konverzačních jednoaktovek Der Reigen o milostných vztazích vídeňské společnosti, které prostupují všemi společenskými vrstvami (od prostitutky přes vojáka, panskou, jejího pána atd. až k  hraběti, který se stýká s  prostitutkou z  první aktovky), které zachycují jejich rozhovor před milostným aktem a po něm. Premiéra 4. 3. 2011

Panika RAFAEL SPREGELBURD

Režie: Zuzana Páleníková Dávno před vynalezením morálky, řekněme před tisíci let, zavedli bohové instituci smrti. Učinili tak s  jediným účelem: totiž aby se odlišili od lidí. Podmínkou smrti byla její nevratnost. Dnes, tedy ve světe, který je skrz naskrz ateistický, kde se bohové přestali zjevovat, víru nahradila její nejpříbuznější atrapa: strach. Strach ze znovushledání živých s mrtvými je veliký; k pochopení smrti a záležitostí s ní spojených se nám nedostává slov. Jde o stejný strach, jako je ten Orfeův: strach, že by se náhle mohlo vrátit všechno, co jsme milovali a co jsme ztratili. I mrtví mají strach, strach z toho osudného okamžiku náhlého prozření, kdy pochopí, že jsou mrtví a že mrtvými zůstanou navždycky. A živí se jednoduše bojí všeho. Všeho. Bez preferencí a bez jistot. Premiéra: 20. 1. 2011 BULLETIN 2011

11

...... 11 . . . . f f F P ...... 20 .. ...........

Zkuste to s naším šaškem! Tenhle školní šašek měl být původně pro radost. Jen tak pro radost. Ale vypadá to, že trochu zaspal dobu. Chaotickou a vydlážděnou sliby, které se nikdo nesnaží plnit. Je-li šašek postavou do každého počasí a je většinou tam, kde byste ji nejméně čekali, potom je právě teď a tady na správném místě. Neboť čirý surrealismus je nejlepší náplastí na dnešní bláznivou dobu.

Opakujeme – zkuste to s naším šaškem! Již od Shakespeara byl šašek zrcadlem společnosti a věru málokdy tu byl čistě pro smích. Tenhle školní šašek možná jenom odpočívá. Třeba je líný. A nebo naslouchá světu i sám sobě.

Konec konců není to jedno?

Vydává Vyšší odborná škola herecká s. r. o., Hadovitá 1023/7, Praha 4, tel.: +420/241 482 422, fax: 241 480 239, e-mail: [email protected], www.vosherecka.cz, www.pidivadlo.cz. redakce: Věra Kmochová, Ing. Lenka Kopecká, Karel Pokorný, předtisková příprava: Fortuna-Type, s. r. o., Ostrovní 30, 110 00 Praha 1, maketa: Grafos, [email protected], tisk: Sprint Servis, Pekařova 4, 180 00 Praha 8

12

BULLETIN 2011

dentů ch stu špatný i  h c y ý r ředitelk ch dob od vše a jejich é ochov m Věry K

oly naší šk