d i v adl of xš al dy terry pratchett stephen briggs
MAŠKARÁDA aneb Fantom opery (ankh-morporkské)
milý diváku, kdopak nám to tam visí?
karolína baranová Jana stránská
terry pratchett stephen briggs
MAŠKARÁDA aneb Fantom opery (ankh-morporkské) překlad režie scéna a kostýmy hudba a nahrávka dramaturgie
Jan Kantůrek Petr Palouš Jitka Moravcová Milan Svoboda Martin Urban
premIéry 24. 4. 2015 a 2. 5. 2015 V ŠaLDoVĚ DIVaDLe
osoby obsaZenÍ bábi Zlopočasná, Čarodějka Markéta Tallerová stařenka oggová, taky čarodějka Jana Hejret-Vojtková anežka/perdita/nulíčková/, Zatím ne čarodějka, zatím členka op.sboru Jana Stránská
Valtr plíža, příležitostný muž pro příležitostné práce Jakub Albrecht paní plížová, Valtrova maminka Štěpánka Prýmková pan sardelli, šéfdirigent Václav Helšus pan kateřin Štandlík , majitel a ředitel opery Ladislav Dušek kristýna , operní diva Karolína Baranová andré, pianista a korepetitor Michal Maléř Doktor musikfutral, sbormistr • Liberka , Deratizátor seržant navážka, Člen městské hlídky – trol Martin Stránský Coletta , baletka • Zloděj Šárka Teplíková solange , baletka • Zloděj Markéta Coufalová Giselle , Členka sboru • Dáma s bonboniérou , Divačka Barbora Mottlová silver, kocour v lidské podobě • krysí smrť , krysí smrť muž s brýlemi, Divák Tomáš Váhala seňor enrico basilica , operní sólista • kevin , technikář kozlovrch, Vydavatel • Zloděj 2 Josef Jelínek basilicův impresário , manažer a tlumočník muž s cejchem smrti , Divák • Zloděj 1 tomáš křípal , malíř kulis Jaromír Tlalka hron , technikář • pasažér v dostavníku Lukáš Trojan bernard, technikář • Fantomův dvojník Desátník nóblhóch, Člen městské hlídky – člověk Přemysl Houška Inspice
Šárka Teplíková
Zvláštní poděkování pěvcům liberecké opery stanislavě Šinkovské a Zdeňkovi nádeníkovi za pomoc v áriích, na které činoherci nestačí.
Jana hejret Vojtková markéta tallerová
sIr terry pratChett, CeLým Jménem
v roce 1965 opustil. Na studium ovšem nezanevřel a při práci dále navštěvoval kurzy angličtiny, historie a umění vypsané Národní radou pro podporu žurnalistů. Úspěšně je zakončil získáním patřičného stupně.
terenCe DaVID John
Od sedmnácti let pracoval pro Buck Free Press, starobylý lokální týdeník.
pratChett
Vytvářel dětskou rubriku pod pseudonymem Uncel Jim (Strýček Jim).
Když jsme začínali zkoušet
původního týdeníku vrátil o dva roky později jako editor. Od roku 1974
Maškarádu, nenapadlo nás, že
pracoval v Bath Chronicle a posléze na různých místech v tisku až do roku
o nejslavnějším a nejprodáva-
1980, kdy se stal Press Officer (tiskový mluvčí) společnosti Central Electri-
nějším autorovi takzvané fan-
city Generating Board, do níž patřily čtyři jaderné elektrárny. Když mu
tasy literatury budeme do
bylo dvacet, v roce 1968, oženil se. (V roce 1976 se manželům narodila
programu psát v minulém
dcera Rhianna.) Na různých místech v tisku pracoval až do roku 1987, kdy
Pracoval zde do roku 1970. Pak přešel do Western Daily Press, aby se do
čísle. Autor obrovského cyklu knih (čtyřicet titulů včetně map, vysvětlivek
se již jako známý autor rozhodl pro psaní nikoliv „po večerech“, ale na plný
a deskové hry) odehrávajícího se ve fiktivním světě nazvaném Zeměplocha
úvazek. To ale již byla část cyklu o Zeměploše vydána. Jeho obavy, že
zemřel po neuvěřitelně statečném boji s Alzheimerovou chorobou
zchudne, se nenaplnily. Naopak.
12. března 2015. Jeho zeměplošné knihy, z nichž jednu vám v divadelní podobě vytvořené Stephenem Briggsem dnes zahrajeme, znají desítky
V roce 1968 při práci na interview s ředitelem nakladatelství Peterem Bander von Durenem se mu zmínil, že dopsal knihu The Carpet People
milionů čtenářů na celém světě a prakticky celý cyklus vyšel i u nás. Jeho
(Kobercové) a zeptal se, jestli nemá zájem ji publikovat. Odpověď zněla
Soudné sestry znají liberečtí diváci z uvedení v Malém divadle z roku 2003.
ano. Kniha však vyšla po menších prodlevách až v roce 1971 a křest knihy
Zde je autorův stručný životopis a přehled jeho díla:
proběhl v oddělení koberců obchodního domu Heal's v Londýně. Byla to
Narodil se jako jediné dítě Davida a Eileen Pratchettových 28. dubna 1948
prvotina a kritika ji přijala velice vlídně.
v Beaconsfieldu v hrabství Buckingham. Navštěvoval zde také základní
Krátce po The Carpet People následovala The Dark Side of The Sun
školu. V roce 1959, ve svých jedenácti letech začal místo všeobecného
(Temná strana slunce, 1976) a Strata (Strata, 1981). V tomto čase také
zaměření chodit na High Wycombe Technical High School, protože se do-
vytváří sérii kreslených skečů pro měsíčník „Psychic Researcher“, ve kte-
mníval, že práce se dřevem a technické učení budou větší zábava než latina.
rých paroduje různé vládní výzkumy pod hlavičkou Warlock Hall.
V té době ještě neměl představu o svém budoucím životě. Zajímala ho
V době, kdy mu byla uveřejněna první Zeměplocha – The Colour of Magic
astronomie, vlastnil dalekohled. Ale nebavila matematika, což nešlo dohro-
(Barva kouzel) v roce 1983 byla jeho vydavatelem stále New English Libra-
mady. Hodně četl. Zejména sci-fi literaturu. Ale jak vyplývá z jeho pozná-
ry, která ale nedodávala jeho knihy na trh dost rychle, a tak nakladatelství
mek – nejen ji. Četl prakticky všechno. Knihovna mu byla druhým
Corgi využilo situace a Barvu kouzel vyslalo na trh samo. Nakladatelství
domovem a později tvrdil, že městská veřejná knihovna v Beaconsfealdu je
Corgi uspělo i v jiném směru, prosadilo vysílání Barvy kouzel v BBC jako
zdrojem veškerého jeho vzdělání. Přeháněl. Nicméně již ve třinácti letech
čtení na pokračování. Pro Corgi se vydávání první Zeměplochy stalo
mu vyšla ve školním časopise krátká povídka. Rozhodl se zkusit práci
bodem zlomu a do BBC prosadili i Čaroprávnost – žádná jiná kniha prý
žurnalisty. Jakmile se však naskytla příležitost, a po dohodě s rodiči, školu
nevyvolala u posluchačů takový ohlas. The Light Fantastic (Lehké fantas-
tično) bylo vydáno v roce 1986. V té době již bylo jasné, že chce-li Terry Pratchett maximálně využít svůj spisovatelský potenciál, bude muset změnit vydavatele, protože malé nakladatelství jako Corgi by takové množství titulů těžko zvládlo. Renomované velké nakladatelství Gollancz tedy zařadilo Terryho na svůj SF list, a přestože nikdy předtím nepublikovalo fantasy, ale pouze tradiční sci-fi literaturu, ihned podepsalo kontrakt na vydání tří Zeměploch – Equal Rites (Čaroprávnost), Mort (Mort) a Sourcery (Magický prazdroj). Jeho prodeje rostly způsobem, jaký rozhodně neočekával, a jeho další kontrakt s firmou Gollancz byl už na šest knih. Od té doby prodeje jeho knih neustále stoupaly a v roce 1996 patřily Maskerade (Maškaráda) a Interesting Times (Zajímavé časy) mezi top-ten nejžádanějších knih před Vánocemi v roce 1995. Soul Music (Těžké melodično) zase získalo čtyřtýdenní prvenství v hitparádě paperbacků (což je zatím nepřekonaný rekord). A o Reaper Man (Sekáčovi) se říkalo, že byla pro změnu zase nejrychleji se prodávající knihou ve Velké Británii za posledních pět let. V roce 1996 spatřily světly světa i divadelní scénáře Stephena Briggse vytvořené z jeho děl – Mort a Wyrd Sisters (Soudné sestry), Johnny and the Dead (Johnny a mrtví), a Feet of Clay (Nohy z jílu). Ve stejném roce se objevilo i The Pratchett Portfolio (Terry Pratchett portfolio) s ilustracemi charakteristických postaviček Zeměplochy od Paula Kidbyho, doprovázené Terryho texty. Ten samý rok se objevil na trhu Hogfather (Otec prasátek) i Maškaráda a počítačová hra Discworld II: Missing Presumed...!?. Otec prasátek i Maškaráda měly tu čest společně dva týdny sdílet první místo žebříčku nejprodávanějších hardcover i paperback titulů. Bylo to již potřetí, co měla Zeměplocha v top-ten více dílů zároveň, což se do té doby žádnému jinému autorovi nepovedlo. Otec prasátek dokonce vévodil žebříčku celých pět týdnů. Nejvýznamnější britské noviny Times si propočítaly, že Terry byl pravděpodobně britským autorem s nejvyššími příjmy a tedy samozřejmě i největším objemem prodaných titulů. V roce 1997 byla vydána další Zeměplocha, Jingo (Hrrr na ně!), ve které Ankh-Morpork vstupuje do války s Klačem kvůli malému ostrůvku v Kruhovém moři. Také byl vydán zeměplošský diář Neviditelné Univerzity na rok 1998 a došlo k animovanému zpracování Soudných sester a Těžkého
karolína baranová
Jana stránská
melodična. V tomto roce byly také publikovány divadelní adaptace Stephena Briggse – Stráže! Stráže! a Muži ve zbrani. Své padesáté narozeniny oslavil koncem dubna 1998. Přestože se nedalo zabránit tomu, aby se o oslavě dozvěděl – padesát hostů na večeři v Ivy Restaurant ve známé čtvrti Soho s množstvím originálních dárků – ho dokonale překvapilo. Za „službu literatuře“ mu byl v témže roce udělen Řád britského impéria (Order of British Empire). Když se k němu doneslo, že by řád mohl dostat, domníval se, že jde o velmi špatný vtip. Ten samý rok také vyšel The Last Continent (Poslední kontinent), Carpe jugulum (Carpe jugulum). O rok později vychází jubilejní 25. zeměplošský román The Truth (Pravda). V roce 2001 začíná být Terry opět více tvořivý a vydává romány Thief of Time (Zloděj času) a The Last Hero (Poslední hrdina), který je spíše delší povídkou, než plnohodnotným románem. V tomto roce také vychází první zeměplošská knížka věnovaná dětem The Amazing Maurice and his Educated Rodents (Úžasný Mauric a jeho vzdělaní hlodavci), která má jednodušší děj, jenž je rozdělen do jednotlivých kapitol. V psaní zeměplošských knih pro děti se rozhodl pokračovat, a tak nakonec vznikla trilogie o mladé vesnické dívce Toničce Bolavé, která je díky své schopnosti myslet přímo předurčena stát se čarodějkou. O jejích dobrodružstvích se můžete dočíst v knihách The Wee Free Men (Svobodnej národ, 2003), A Hat Full of Sky (Klobouk s oblohou, 2004) a Wintersmith (v češtině zatím nevyšel) (2006). Roku 2002 vyšla Night Watch (Noční hlídka), Následující rok vychází Monstrous Regiment (Podivný regiment) parodující starý příběh o dívce, která se, převlečená za chlapce, nechala naverbovat do armády, aby
ankh-morpork je fiktivní městský stát ležící na hlavním kontinentě Zeměplochy v knihách anglického spisovatele terryho pratchetta. Jedná se zřejmě o nejznečištěnější, nejzkorumpovanější, ale také nejzajímavější a nejzábavnější město na celé Zeměploše. také se říká, že všechny cesty vedou do ankh-morporku, pravdou ovšem je, že vedou z ankh-morporku, ale lidé po nich občas kráčí špatným směrem. město je také sídlem neviditelné univerzity s největší magickou knihovnou na Zeměploše, královskou poštou, operou, nejznámější městskou hlídkou v čele se samuelem elániem a je také největším obchodním střediskem na ploše.
našla svého milého. Roku 2004 vyšla kniha Going Postal (Zaslaná pošta). Posledním napsaným zeměplošským románem z pravidelné řady je kniha Thud! (Buch!), která vyšla v roce 2005. Pratchett byl ale všestranný a inteligentní autor a dokázal ze své Zeměplochy vymáčknout více, než jenom romány. K Terry Pratchett portfoliu a Poslednímu hrdinovi můžeme připojit ještě The Art of Discworld (Výtvarné umění Zeměplochy, 2004) opět ilustrované Paulem Kidbym. Seznam
ilustrovaných knih ještě doplňuje kniha Erik ilustrovaná Joshem Kirbym a Where's My Cow? (Kam se poděla má kravička?, 2005) ilustrovaná Melvinem Grantem. Vyšly také celkem čtyři mapy – mapa Zeměplochy (1995) a Ankh-Morporku (1993) od Stephena Briggse a mapy Smrťovy říše (1999) a Lancre (1998) od Paula Kidbyho. Do seznamu ještě patří Kuchařka Stařenky Oggové, plná jejích receptů a rad o společenském chování, tři
V knize Výtvarné umění Zeměplochy pratchett uvádí, že inspiraci k vytvoření ankh-morporku získal návštěvami tallinnu a prahy, ale má i něco málo z Londýna 18. století, seattlu 19. století a moderního new yorku. ankh-morpork je také občas přezdíván „Velká ústřice“, což je zjevná parodie na přezdívku new yorku „Velké jablko“. ankh-morpok může být zkrátka jakékoliv město i na zeměkouli stejně dobře, jako žádné.
populárně naučné knihy nesoucí titul Věda na Zeměploše, ve kterých se matematik Ian Stewart a přírodovědec Jack Cohen, společně s humorem Terryho Pratchetta snaží čtenáře Zeměplochy poučit o otázkách vědy. V neposlední řadě tu máme Discworld Companion (Průvodce Zeměplochou) – encyklopedický slovník Zeměplochy, který je dílem Stephena Briggse. Poprvé vyšel v roce 1994, ale za tu dobu byl ještě dvakrát rozšířen, naposledy v roce 2003. U nás tato redigovaná verze vyšla na Vánoce 2006. Terry také napsal něco krátkých povídek, z nichž čtyři mají zeměplošské téma. Všechny Pratchettovy povídky, až na jednu, najdete v povídkové sbírce Divadlo krutosti, která je světovým unikátem, neboť vyšla pouze v češtině. Terry Pratchett se angažoval v mnoha věcech zcela mimoliterárních akcích a kampaních. Popularizace vědy, ochrana ohrožených druhů, právo na euthanasii. Stal se čestným doktorem třinácti univerzit. Obdržel řadu literárních ocenění a byla po něm pojmenována literární cena. V roce 2007 byla Pratchettovi diagnostikována Alzheimerova choroba. Nepřestal pracovat dokud to jen trochu šlo. Snažil se nemoc překonat. Veřejně. Připravit ji o její tajemství. V roce 2009 byl královnou Alžbětou II. povýšen do rytířského stavu za zásluhy o literaturu a získal tak titul Sir. Terry Pratchett vytvořil nový, fiktivní svět jako podivuhodné, staré pokřivené zrcadlo toho našeho novodobého světa. Jeho fikce má zajímavé čtenáře a fanoušky. Čím? Svojí skladbou. Jsou to rovnoměrně muži i ženy, staří, středověcí i mladí a velmi mladí.
„Nemyslete na to jako na umírání,“ řekl Smrť. „Vezměte to spíše tak, že jste odešel trochu dřív, abyste se vyhnul pozdějšímu nátlaku.“ Ladislav Dušek Václav helšus
Technická spolupráce Light designer Pavel Hejret osvětlovači Jaroslav Němec, David Lanči Štychy Jaruška Müllerová, Maruška Abrhámová, Slávka Maršíková, Hanička Mazánková Vedoucí zvukař Miloš Vondráček Zvukař Karel Korous Jevištní mistr Petr Ottl Vedoucí rekvizit Danuše Klosová Vlásenky Iva Šebelíková Vedoucí výroby scénických kostýmů Taťána Hrustinczová. scénu vyrobily dílny DFXŠ pod vedením Luďka hory.
Fantom opery (1910, Le Fantôme de l'opéra) je román francouzského spisovatele Gastona Lerouxe, jehož příběh je na pomezí mezi dobrodružnou a fantastickou literaturou. Jde o nejslavnější Lerouxovo dílo, které díky hrůzným a tajuplným zápletkám zapůsobilo na surrealisty. a je to také muzikál andrewa Lloyda Webbera z roku 1986 napsaný podle uvedeného románu.
Nositele autorských práv k dílu zastupuje DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení, Krátkého 1, Praha 9. ředitelka Ing. Jarmila Levko Šéf činohry Ivan Rajmont redakce Martin Urban Grafika Martin Taller Fotografie Roman Dobeš Zřizovatelem Divadla F. X. Šaldy je statutární město Liberec. Umělecká činnost divadla se uskutečňuje také za finanční podpory Libereckého kraje a Ministerstva kultury ČR. © 2015 / cena 23 Kč / náklad: 1 000 ks • www.evstupenka.cz
markéta tallerová, Jaromír tlalka, barbora mottlová, Jana hejret Vojtková, tomáš Váhala
Děkujeme mediálnímu partnerovi DFXŠ, společnosti RENGL
martin stránský
www.saldovo-divadlo-cz
