MA K12/
1
Mak 12: Teorie zahrani ního obchodu 1.Stále roste , nyní 5000 mld USD 2.Podíl : USA 12 %, SRN 12 %, R 0,3% 3.Specifika : Nedokonalá konkurence Kurzová (m nová) rizika Zásahy státu 4.P vodní smysl (výlu ný dovoz): rozší it spot ebu nahradit chyb jící suroviny 5.Dnes navíc : Tlak na efektivnost tuzemských výrobc Specializace ekonomik (komparativní výhoda) 6. Teorii komparativní výhody objevil už Ricardo za átkem 19. století **********slide 12/2,3**********
MA K12/
2
Komparativní výhoda
od vy
PPF1
zem A
PPF0 potraviny
od vy
PPF1
zem B
PPF0 potraviny
MA K12/
3
P íklad : dv autodílny A,B, autodílna A je mén efektivní v motorech i v karoseriích: P ed specializací : Tržba A Tržba B Zisk A Zisk B
Motory
10 000 10 000 2 000 3 000
karoserie 10 000 10 000 1 000 5 000 celkem 3 000 8 000 Po specializaci : Tržba A Tržba B Zisk A Zisk B
Motory karoserie
20 000
0
4 000
0
0
20 000
0
10 000
celkem 4 000 10 000 Ob dílny vyd lávají po specializaci víc.
MA K12/
4
7. Jak to ? Oba p ešli na službu, ve které jsou (relativn , vzhledem k druhé možné služb ) lepší (Dílna A je v motorech jen o 50 % mén efektivní, v karoseriích je ale 5 krát % mén efektivní. 8.P esto existují kvóty, cla, dovozní p irážky. Pro ? a) Neekonomické d vody (argumenty) Nezávislost zem Amerikanizace Vývoz technologií nebezpe ným režim m b) (Sporné) ekonomické argumenty : ochrana odv tví v zájmu nap . zem d lc imigranti berou práci odveta za opat ení jiné zem Ale : odvety vedou ke spirále, ochrana domácích producent dlouhodob oslabuje ekonomiku c) racionální (?) ekonomické úvahy
MA K12/
5
ochrana „nedosp lého“ rozvíjejícího se oboru (jižní Asie – tahounem p vodn státem podporovaná elektronika) ochrana proti dumpingu (vývozu nezam stnanosti), ochrana proti vývozu ekologického zatížení útlumové programy snižující sociální újmu nap . horník ochrana proti rostoucímu deficitu obchodní bilance s n jakou zemí 9. M nový kurz : cena domácí m ny vyjád ená v zahrani ní m n (m nách) 10. M nový kurz se realizuje na m novém trhu ********slide MAK12/6***
MA K12/
6
M nový trh
eští vývozci
nabídka cizích m n poptávka po CZK
Investo i nakupující CZK za cizí m nu
M nový kurz
eští dovozci
Investo i nakupující cizí m nu nabídka CZK poptávka po cizích m nách za CZK
MA K12/
7
11. Apriciace (zhodnocení ) m ny a depriciace (znehodnocení ) m ny je d sledkem zm n relace nabídky a poptávky na t chto trzích, které se blíží k dokonale konkuren nímu globálnímu trhu 12. Rozlišovat s revalvací resp. Devalvací = zám rné (vyvolané) zhodnocení nebo znehodnocení m ny 13. Rovnováha nastane p i takovém kurzu, kdy jsou stejné o ekávané míry výnosu z CZK a z devizových aktiv 14. Platí (zhruba) : O ekávaný výnos z CZK = úrok z CZK o ekávaná depriciace CZK Podmínka úrokové parity : Úrok z CZK = Úrok z USD + o ekávaná depriciace CZK oproti USD 15. CB m že ovlivnit kurz zm nou i.r. i zm nou o ekávání.
MA K12/
8
16. Teorie íká, že kurz m n konverguje k pom ru cenových hladin. Ale : reáln parita kupní síly (zhruba stejná kupní síla 1000 CZK v R a 50 DM v SRN) neexistuje. 17. Pro ? P ekážky ZO Náklady spojené s vývozem zboží Existují neobchodovatelné statky (taxi v Berlín nem že nahradit taxislužba v R) Nestejná úrove neobchodovatelných pozitivních externalit (infrastruktura) Existují rozdíly v kvalit zboží O ekávání propadu m ny chudých zemí Nestejná o ekávaná inflace O ekávaná intervence státu do m nového kurzu 18. Intervence státu do m nového kurzu : nákup (za devizové rezervy) resp. prodej vlastní m ny. Pro ? a) snaha zabránit výkyv m b) posílit d v ru v m nu c) vylepšit obchodní bilanci
MA K12/
9
19. Pozn : devizové rezervy R se pohybují okolo 10 miliard USD 20. Režimy m nového kurzu a) fixní kurz ur ený CB (protiinfla ní kotva) b) zav šení na m nu nebo na „koš“ m n (p ípadn i s p edem daným režimem devalvace na adu m síc dop edu) c) kurzové fluktua ní pásmo : CB intervenuje jen když hrozí „vyjetí“ z tohoto pásma d) floating : voln plovoucí kurz
MA K12/ 10
21. M nová krize : hluboký pád m ny zp sobený út kem investor od této m ny P íklady : a) Asijská m nová krize 1997. V té dob dvojciferný r st v regionu. R st byl podporován masivním dovozem kapitálu. Ceny na kapitálovém trh rostly rychleji než odpovídalo r stu ekonomiky (bublina). Banky m ly p ebytek finan ních prost edk a p j ovaly na riskantní akce. Bublina praskla, když se vytratilo optimistické o ekávání zahrani ních investor b) Mexická m nová krize 1994 : d sledek politické nestability, který vyvolal út k investor c) Brazilská m nová krize : brazilská vláda v úsilí zvládnout t ícifernou inflaci ukotvila kurz, což krátkodob snížilo inflaci (z 3000% na 2%). To p ilákalo investory. Ale : antiinfla ní politika vyvolala deficit státního rozpo tu, stát vyhlásil neschopnost platit závazky, což vyvolalo út k investor
MA K12/ 11
22. Zkušenost : udržování stabilního kurzu je riskantní, hrozí ztráta d v ry. Ale: kolísání kurzu též škodí. Jako už mnohokrát : trade-off, spíše národohospodá ský cit než striktní pravidla.
23.Platební a obchodní bilance zahrani ního obchodu Platební bilance porovnává platby do a ze zahrani í. Má t i ásti : a) Bilance b žného ú tu (zachycuje platby za vývoz a dovoz zboží a služeb, d chody (mzdy, zisky, úroky, dary) Rozlišuje se bilance zboží, bilance služeb (cestovní ruch, doprava), bilance d chod a p evod b) Bilance finan ního (kapitálového) ú tu : zachycuje vývoz a dovoz kapitálu c) Zm na devizových rezerv (pokles : znam.+)
MA K12/ 12
24. Bilance je vždy ú etn vyrovnaná, tj. musí platit, že sou et t chto t í složek je nula: nap . nepokryje-li stát deficit sub a) p ebytkem sub b), musí zbytek uhradit z devizových rezerv nebo si p j it 25. N co jiného je rovnováha platební bilance : saldo b žného ú tu + saldo kapitálového ú tu = 0 = zm na devizových rezerv Mechanismus dosahování rovnováhy platební bilance : voln plovoucí (pohyblivý) m nový kurz. 26. Ale : determinaty b žného a finan ního (kapitálového) ú tu nejsou stejné : 27. Finan ní (kapitálový) ú et platební bilance)závisí na úrokovém diferenciálu, tj. na rozdílu i.r. v zahrani í a u nás (vyšší diferenciál p iláká více investor ) 28. Obchodní bilance (b žný ú et platební bilance) závisí na reálném m novém kursu = nominální m nový kurz krát podíl cenových hladin
MA K12/ 13
29. R st domácího HDP je obvykle doprovázen zhoršením obchodní bilance, nebo ihned zvyšuje dovozy (investic) 30. R st zahrani ního (nap. N meckého) HDP je obvykle doprovázen zlepšením obchodní bilance, nebo ihned zvyšuje poptávku ze zahrani í 31. R st investic zvyšuje úrokovou míru, což vylepšuje bilanci kapitálového ú tu. R st úrokové míry vyvolá apriciaci (zhodnocení) CZK, což zhoršuje obchodní bilanci 32. I dovoz kapitálu (investice zahrani ních investor ) je obvykle doprovázen zhoršením obchodní bilance, nebo vyvolá r st úrokové míry a tím vyvolá apriciaci (zhodnocení) CZK, což zhoršuje obchodní bilanci 33. Je otázkou, zda je ideálem p ebytek. Asi ne : Japonsko má p ebytky, USA schodky. P ebytek obchodní bilance obvykle vyvolá odvetná opat ení ze zahrani í
MA K12/ 14
34. Jak moc vadí zahrani ního dluh? R st zahrani ního dluhu (tj. když nové p j ky p evyšují splátky starých p j ek a úroky) vede k apriciaci m ny, k zhoršení obchodní bilance. Vyšší splácení zahrani ního dluhu vede k depriciaci m ny a k zlepšení obchodní bilance (nicmén mandarinky podraží) 35. Mezinárodní m nové instituce : IMF centrální banka centrálních bank (nadnesen ) p j ování zemím, kde hrozí nakažlivá nestabilita poskytování konzultací Ale: pomoc se poskytuje jen když stát „poslouchá rady“, tedy jde o nátlak (ve prosp ch bohatého Západu???) WB : z financí rozvinutých zemí se financují vybrané rozvojové projekty v t etím sv t , tedy jakási nadnárodní komer ní banka, ale jejím motivem není zisk
MA K12/ 15
36. Friedman : kritika IMF zprava : p ináší neefektivní alokaci úspor p ináší podce ování rizika – morální hazard smíchává (škodliv ) soukromé a ve ejné riziko 37. Nej ast jší kritika : nikomu neodpovídají, vedou ke globalizaci nevýhodné pro malé státy 38. Bez velkých protest p sobí WTO (world trade organisation): odbourávání p ekážek zahrani ního obchodu, postupn co do výrobk a služeb, kapitálu, pracovní síly
MA K12/ 16
39. S problémy t etího sv ta souvisí nedostate ný ekonomický r st. Dv pojetí : Ekonomický r st je možno chápat jako : a) r st potenciálního produktu, chápaného jako dlouhodobý r stový trend b) r st reálného HDP, což ovšem neumož uje dob e odlišit krátkodobé výkyvy (nap . nad potenciální produkt) 40. sub a) : zde je implicitn p edpoklad, že dlouhodob se HDP dostane na úrove potenciálního produktu, který je ovlivn n pouze ze strany nabídky 41. Sv tový GDP roste o 3% ro n , 1% v d sledku r stu K, 1% v d sledku demografického nár stu a 1 % v d sledku V+V pokroku
MA K12/ 17
42. Kde je hlavní motor r stu ? Ne v p írodních zdrojích (viz Švýc., Japan). Ale : existují názory, že ekonomický r st je na úkor p írodních zdroj v globálním pohledu Ano akumulace kapitálu v etn investic do výzkumu a do vzd lání. Ano v investicích do infrastruktury (doprava, spoje) Ano odstra ování p ekážek v zahr. obchodu Ano v privatizaci (posilování privátního sektoru na úkor státního)
MA K12/ 18
43. Lze pozorovat n kolik hlavních tendencí v rostoucí ekonomice : Kapitál roste rychleji než práce a p írodní zdroje. To se ozna uje jako prohlubování kapitálu (v rozvoj. zemích chybí kapitál, proto zde není r st!). To je urychlováno privatizací (posilováním privátního sektoru na úkor státního) V poslední dob se prohlubuje (akumuluje) nejrychleji lidský kapitál (investice do vzd lání a výzkumu rostou v zemích s r stem nejrychleji) Výnosnost kapitálu neklesá, prohlubování kapitálu je kompenzováno technickým pokrokem Kapitálová náro nost (Y/K) neroste Rostou pr m rné reálné mzdy (v rozvoj. zemích n kde až Mathusiánská rovnováha – Sudán, Siera Leone) R st podílu mezd na všech d chodech (roste na úkor zisk – ale jen v úhrnu!!) Roste nerovnost v p íjmech (ale to i v chudých zemích t etího sv ta)
MA K12/ 19
44. Které ješt nedávno uznávané tendence r stu p estávají platit: R st je podmín n vysokou stabilní mírou úspor(8%) (USA rostou, PS siln klesá) Klí em k nastartování ekonomického r stu není zahrani ní kapitál, ale tržní ekonomický systém v dané zemi (zdá se, že ob podmínky jsou nutné) Úrove je dána dobou, která uplynula od nastartování r stové trajektorie, nebo tempo r stu je de facto dáno. Ale : tempo r stu závisí na p ízni zahrani ních investor , která mj. závisí na politice (lákání investor ). Proto dochází k „p edjížd ní“ (které tato teorie vylu ovala) 45. R st USA z 99% vysv tlitelný trendem, jen málo lze krátkodob p ekonat hospodá skou politikou.
