Majetková podstata v insolvenčním řízení
JUDr. Pavel Berger, advokát, insolvenční správce Otázka: Můžete mi objasnit, jaký je rozdíl v případě insolvenčního návrhu dlužníka a insolvenčního návrhu věřitele ve vztahu k majetkové podstatě a co vše může být zapsáno do majetkové podstaty? Odpověď: Ustanovení § 205 IZ určuje, že podal-li insolvenční návrh dlužník, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil ke dni zahájení insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v jeho průběhu (odst. 1). Podá-li insolvenční návrh věřitel, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil v době, kdy insolvenční soud nařídil předběžné opatření, kterým zcela nebo zčásti omezil právo dlužníka nakládat s jeho majetkem, majetek, který dlužníkovi patřil v době, kdy insolvenční soud vydal rozhodnutí o úpadku dlužníka, a majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení po vydání těchto rozhodnutí (odst. 2). Je-li dlužník spoluvlastníkem majetku podle odst. 1 a 2 náleží do majetkové podstaty podíl dlužníka na tomto majetku. Majetek podle odst. 1 a 2 náleží do majetkové podstaty i tehdy, je-li ve společném jmění dlužníka a jeho manžela (odst. 3). Majetek jiných osob než dlužníka náleží do majetkové podstaty, stanoví-li to zákon, zejména, jde-li o plnění z neúčinných právních úkonů. Pro účely zpeněžení se na takový majetek pohlíží jako na majetek dlužníka (odst. 4). Z výše uvedeného vyplývá, že pro vymezení majetkové podstaty je určující, kdo podal insolvenční návrh: -
podá-li insolvenční návrh dlužník, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil ke dni zahájení insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník
nabyl v jeho průběhu -
podá-li insolvenční návrh věřitel, patří do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil v době, kdy insolvenční soud zcela nebo zčásti omezil právo dlužníka nakládat s jeho majetkem předběžným opatřením, majetek, který dlužníkovi patřil v době, kdy insolvenční soud vydal rozhodnutí o úpadku dlužníka, a majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení po vydání těchto rozhodnutí
-
v případě, že je dlužník spoluvlastníkem majetku, náleží do majetkové podstaty jeho podíl na tomto majetku. Do majetkové podstaty dlužníka náleží i majetek ve společném jmění dlužníka a jeho manžela.
Majetkovou podstatu tvoří zejména: -
peněžní prostředky (v hotovosti i na bankovních účtech, bez ohledu na měnu)
-
věci movité a nemovité (u nemovitých věcí pozemky a stavby evidované i neevidované v katastru nemovitostí, včetně rozestavěných objektů, u movitých věcí i rozpracované výrobky a další)
-
podnik (jako věc hromadná definovaná v obchodním zákoníku jako „soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání, včetně věcí, práv a jiných majetkových hodnot, jež patří podnikateli /dlužníkovi/ a slouží k provozování podniku nebo s ohledem na svoji povahu mají sloužit jeho provozování“
-
soubor věcí a věci hromadné (soubory movitých či nemovitých věcí, například sbírky)
-
vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů (podle § 716 a násl. obchodního zákoníku nebo jiné formy vkladů a depozit, kde jde o dlužníkovy pohledávky z vkladů upravených § 778 až 787 občanského zákoníku)
-
akcie, směnky, šeky nebo jiné cenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je nutné k uplatnění práva
-
obchodní podíl (postupuje se dle příslušných ustanovení obchodního zákoníku)
-
dlužníkovy peněžité i nepeněžité pohledávky, včetně pohledávek podmíněných a pohledávek, které dosud nejsou splatné (jedná se o dlužníkovi pohledávky za všemi jeho dlužníky – pohledávky za
poskytnutá plnění, směnečné pohledávky, nároky na vypořádací podíly a likvidační zůstatky, nároky na náhradu škody, reklamační nároky, pohledávky z pojistných plnění, úroky a úroky z prodlení nároky na vydání bezdůvodného obohacení, nároky na dividendy a další) -
dlužníkova mzda nebo plat, jeho pracovní odměna jako člena družstva a příjmy, které dlužníkovi nahrazují odměnu za práci, zejména důchod, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci (příjmy dlužníka je možno postihnout podle ust. § 207 I jen ve stejném rozsahu, v jakém mohou být tyto postiženy při výkonu rozhodnutí nebo v jakém mohou být při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky)
-
další práva a jiné majetkové hodnoty, mají-li penězi ocenitelnou hodnotu (např. předměty průmyslového vlastnictví apod.)
-
příslušenství, přírůstky, plody a užitky shora jmenovaného majetku
Ustanovení § 207 IZ vymezuje majetek vyloučený z majetkové podstaty tak, že do majetkové podstaty nepatří -
majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí, věci sloužící k podnikání dlužníka však z majetkové podstaty vyloučeny nejsou (majetek nepostižitelný výkonem rozhodnutí a exekucí je je specifikován v o.s.ř. a jedná se zejména o následující věci, pokud nesloužily k podnikání dlužníka: běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti, snubní prsteny a jiné předměty obdobné povahy, zdravotnické potřeby a jiné věci, které dlužník potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě, hotové peníze do částky 1.000,- Kč.
-
příjmy dlužníka náleží do majetkové podstaty ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (tyto přednostní pohledávky jsou specifikovány v ust. § 279 odst. 2 o.s.ř. jako pohledávky výživného, pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví, pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy, pohledávky daní a poplatků, pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištěné, důchodového pojištění, úrazového pojištění a pohledávky pojistného na veřejném zdravotním pojištění/, pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče, pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci, pohledávky náhrady přeplatků na dávky státní sociální podpory, pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény) Z příjmu dlužníka – fyzické osoby, tak lze ve prospěch majetkové podstaty srazit až
dvě třetiny z jeho čisté mzdy, které budou zjištěny tak, že z čisté mzdy bude nejprve odečtena základní částka podle § 278 o.s.ř. a zbylá částka bude poté zaokrouhlena směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách českých. Podle § 208 IZ nepatří do majetkové podstaty rovněž majetek, se kterým lze podle zvláštního právního předpisu naložit pouze způsobem, k němuž byl určen, zejména účelové dotace a návratné výpomoci ze státního rozpočtu, z Národního fondu, z rozpočtu územního samosprávného celku nebo státního fondu, finanční rezervy vytvářené podle zvláštních právních předpisů, majetek ČNB, který byl na základě zvláštních dohod svěřen do správy jiné osobě, zboží propuštěné celním úřadem k dočasnému použití a majetek státu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem. Zjišťování majetkové podstaty zajišťuje od svého ustanovení insolvenční správce nebo předběžný správce, který je povinen řídit se pokyny insolvenčního soudu. Dlužník je povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost. Insolvenční správce nebo předběžný správce získává poznatky o majetku náležejícím do majetkové podstaty od dlužníka (fyzické osoby nebo statutárního zástupce právnické osoby), za součinnosti orgánů státní správy ve smyslu ust. § 43 IZ jako jsou katastrální úřady, dopravní úřady evidující motorová vozidla, jiné správní úřady evidující majetek, osoby evidující cenné papíry, notáři a exekutoři, finanční instituce jako banky, spořitelní a úvěrní družstva, pobočky zahraničních bank, provozovatelé telekomunikačních a poštovních služeb apod. Výsledkem činnosti insolvenčního správce nebo předběžného správce směřujícího ke zjištění majetkové podstaty je sestavení soupisu majetkové podstaty na základě poznatků získaných ze seznamu majetku předloženého dlužníkem a pak z vlastní činnosti prováděné insolvenčním (nebo předběžným) správcem. Od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, je dlužník povinen zdržet se nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s těmito omezeními, jsou vůči věřitelům neúčinné. Majetková podstata Rozsah majetkové podstaty je ovlivněn i způsobem řešení úpadku. Konkrétně v případě oddlužení je rozsah majetkové podstaty rozdílný v závislosti na tom, zda je oddlužení řešeno formou zpeněžení majetkové podstaty (v takovém případě se majetek získaný dlužníkem po schválení oddlužení nestává součástí majetkové podstaty viz. ustanovení § 408 odst. 1 IZ) nebo splátkovým kalendářem (v takovém případě se majetek získaný dlužníkem a uvedený v ustanovení § 412 odst. 1 písm. b/ IZ stává součástí majetkové podstaty a věřitelé dlužníka z něj budou uspokojeni). Insolvenční zákon nezahrnuje do majetkové podstaty dlužníka majetek třetích osob, které svým majetkem zajišťovaly závazky dlužníka (jak tomu bylo dle ustanovení § 27 odst. 5 ZKV). Uvedené vyplývá jednak z dikce ustanovení § 205 IZ, ale lze to dovodit i z ustanovení § 2 písm. g/ IZ, které obsahuje následující definici zajištěného věřitele: zajištěným věřitelem je věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majet-
kové podstaty, a to zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitostí, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy. Majetek výše vymezených třetích osob sice není zahrnut do majetkové podstaty dlužníka, avšak uvedené nic nemění na tom, že věřitelé dlužníka se i v průběhu insolvenčního řízení budou moci z něj uspokojit. Věřitelé, kteří mají svoji pohledávku zajištěnou majetkem ve vlastnictví třetí osoby se musí domáhat svého uspokojení ze zajištění zcela mimo insolvenční řízení. Svou pohledávku (jako podmíněnou) jsou oprávnění přihlásit i do insolvenčního řízení vedeného na majetek osobního dlužníka. Za situace, kdy v průběhu insolvenčního řízení budou uspokojeni mimo insolvenční řízení z majetku zástavního dlužníka, mohou vzít svou přihlášku v příslušném rozsahu zpět. Pokud tak neučiní, insolvenční soud postupem dle ustanovení § 186 odst. 1 IZ a jejich účast v insolvenčním řízení ukončí. Ustanovení § 205 odst. 4 IZ stanoví, že součástí majetkové podstaty je i majetek ve vlastnictví třetích osob, jde-li např. o plnění z neúčinných právních úkonů. Insolvenční zákon předpokládá dva typy neúčinnosti: a) neúčinnost ze zákona (např. dle § 211 IZ) a b) neúčinnost na základě rozhodnutí soudu (§ 235 a násl. IZ). Důležité je, že bez ohledu na to, o který z výše uvedených typů neúčinnosti se jedná, není insolvenční správce oprávněn k soupisu takto ušlého majetku do majetkové podstaty, ale musí vyčkat až na výsledek soudního řízení. Teprve v případě úspěchu insolvenčního správce mohou být věci ve vlastnictví třetích osob zahrnuty do majetkové podstaty dlužníka. Vyloučení a vynětí z majetkové podstaty (§ 225 a násl. IZ) Osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou i u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Žaloba musí být proti insolvenčnímu správci podána ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odst. 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Pokud nebyla žaloba podána včas, platí, že označený majetek je do soupisu pojat oprávněně. To platí i v případě, že insolvenční soud žalobu zamítne, nebo řízení o žalobě odmítl nebo zastavil. Insolvenční správce nesmí od počátku běhu lhůty k podání žaloby až do pravomocného skončení řízení o žalobě (tedy po celou dobu řízení o žalobě) majetek, který je předmětem žaloby zpeněžit a ani s ním jinak nakládat s výjimkou toho, že odvrací újmu tomuto majetku bezprostředně hrozící nebo jestliže tak po podání žaloby činí se souhlasem žalobce). Dlužník může uplatnit vynětí majetku z majetkové podstaty jen tehdy, jde-li o věc, právo, pohledávku nebo jinou majetkovou hodnotu, která do majetkové podstaty nepatří podle § 207 a 208 IZ. Učiní tak vůči insolvenčnímu správci bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět, že došlo k zahrnutí takové věci, práva, pohledávky nebo majetkové hodnoty do soupisu. Insolvenční správce může z majetkové podstaty kdykoli v průběhu insolvenčního řízení vyjmout věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, které nemohou sloužit k uspokojení věřitelů, zejména neprodejné věci a nedobytné pohledávky. Učiní tak po předchozím souhlasu věřitelského výboru a insolvenčního soudu.
