magisterského stud. programu Vysoká škola

.

A – Žádost o akreditaci / rozšíření nebo prodloužení doby platnosti akreditace bakalářského / magisterského stud. programu Vysoká škola Součást vysoké školy Název studijního programu Původní název SP Typ žádosti Typ studijního programu Forma studia Názvy studijních oborů

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií: Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií (KMVES FSS) Mezinárodní teritoriální studia --platnost předchozí akreditace prodloužení druh rozšíření akreditace bakalářský prezenční Mezinárodní vztahy

Adresa www stránky Schváleno VR /UR /AR Dne Kontaktní osoba

http://www.muni.cz/231700 Vědecká rada FSS podpis rektora 3. 2. 2014 Doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D.

STUDPROG

st. doba 3 roky

titul Bc.

1.6.2014 rigorózní řízení

KKOV 6701R005

jméno a heslo k přístupu na www datum e-mail

[email protected]

Ba – Charakteristika studijního programu a jeho oborů, pokud se na obory člení Vysoká škola Součást vysoké školy

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií: katedra mezinárodních vztahů a evropských studií (KMVES FSS) Mezinárodní teritoriální studia Název studijního programu Mezinárodní vztahy Název studijního oboru Doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D. Garant studijního oboru Zaměření na přípravu k výkonu NE regulovaného povolání Charakteristika studijního oboru (studijního programu) Obor Mezinárodní vztahy je bakalářským studijním oborem, který se na Fakultě sociálních studií MU studuje od akademického roku 2003/2004. Jeho chod zajišťuje Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU (obor vznikl v důsledku rozdělení prezenčního bakalářského oboru Mezinárodní vztahy a evropská studia vyučovaného na FSS od akademického roku 1999/2000 na dva samostatné obory – obor Evropská studia a obor Mezinárodní vztahy). Obor se studuje jako bakalářské (prezenční i kombinované) studium v kombinaci s jiným oborem nebo jako studium jednooborové (pouze v prezenční formě). Pokud jde o kombinované bakalářské studium, přijímání do něj bylo od akademického roku 2012/2013 ukončeno a tato forma studia je postupně utlumována. Obor je v souladu s pravidly Studijního řádu na MU založen na systému ECTS kreditů, které se udělují za úspěšné absolvování jednotlivých předmětů. Standardní doba oboru Mezinárodní vztahy v bakalářském stupni v prezenční formě je šest semestrů. Obor je koncipován tak, aby student mohl v pěti semestrech absolvovat předměty a v šestém semestru se mohl věnovat vypracování bakalářské práce. Studium je ukončeno státní závěrečnou zkouškou. Studenti bakalářského prezenčního dvouoborového studia jsou povinni dosáhnout na oboru Mezinárodní vztahy 90 ECTS, z toho 58 ECTS za povinné předměty v případě uzavření oboru bakalářskou prací a 50 ECTS, pokud odevzdávají bakalářskou práci na druhém oboru (v případě kombinace oborů Mezinárodní vztahy – Evropská studia poměr povinných ECTS zohledňuje skutečnost, že předmět MVZ174 Metodologie výzkumu politiky a mezinárodních vztahů je zapisován pouze na jednom oboru). Studenti bakalářského prezenčního jednooborového studia jsou povinni dosáhnout na oboru Mezinárodní vztahy 180 ECTS, z toho 58 ECTS za povinné předměty. Obor Mezinárodní vztahy reflektuje nejnovější vývoj v rámci své disciplíny především důrazem na rozvoj teoretických aspektů mezinárodních vztahů a jednak na jejich aplikaci v praxi. Předměty, jejichž výuka je v rámci studia oboru organizována, adekvátně reagují na vývoj vědní disciplíny mezinárodních vztahů a odrážejí trendy současného výzkumu a studia oboru jako celku i jednotlivých nejdůležitějších podoborů (např. bezpečnostní, ekonomická dimenze mezinárodních vztahů). V souladu s vývojem v rámci vědní disciplíny mezinárodní vztahy dochází v neposlední řadě k intenzivnímu rozvíjení metodologie výzkumu mezinárodních vztahů. Reflexi vývoje disciplíny odpovídá také proměna skladby povinně volitelných předmětů (včetně rostoucího počtu předmětů vyučovaných v anglickém jazyce). Reflexe vývoje disciplíny MV a snaha o udržení kroku s dalšími významnými pracovišti ve světě se mimo jiné odráží i ve velké pozornosti, jež je kontinuálně věnována internacionalizaci výuky v rámci oboru a také návaznosti a uplatnění poznatků získaných ve studiu v praxi (například problematika energetické bezpečnosti). Za tímto účelem jsou zváni špičkoví zahraniční i tuzemští odborníci z akademických pracovišť i z praxe a díky podpoře z OP VK došlo k vytvoření pracovních pozic pro zahraniční postdoktorské výzkumné pracovníky. Doporučený studijní plán Plán je postaven tak, aby předměty logicky navazovaly a současně měl student možnost rozvíjet svůj zájem pomocí volitelných předmětů. Semestr 1: - MVZ101 Úvod do mezinárodních vztahů - MVZ174 Metodologie výzkumu politiky a mezinárodních vztahů - 1-2 povinně volitelné předměty Semestr 2: - MVZ102 Dějiny mezinárodních vztahů - 3-4 povinně volitelné předměty

Semestr 3: - MVZ104 Česká zahraniční politika - 1-2 povinně volitelné předměty Semestr 4: - MVZ105 Teorie mezinárodních vztahů - 2-3 povinně volitelné předměty Semestr 5: - MVZ106 Bezpečnost v jaderném věku - 1-2 povinně volitelné předměty Semestr 6: - MVZ107 Diplomový seminář

Obor Mezinárodní vztahy v roce 2010 úspěšně završil (jako pilotní obor) proces sebeevaluace v rámci pravidel Masarykovy univerzity.

Profil absolventa studijního oboru (studijního programu) & cíle studia Cílem bakalářského studia oboru Mezinárodní vztahy je aktivní osvojení a prohloubení znalostí a na ně navazujících souvislostí teorie mezinárodních vztahů, dějin mezinárodních vztahů, bezpečnostně-strategické, ekonomické a mezinárodně-právní dimenze mezinárodních vztahů, zahraniční politiky vybraných států a mezinárodní politiky ve sledovaných světových regionech, včetně problematiky mezinárodních organizací. Smyslem je seznámit studenty s hlavními subdisciplínami mezinárodních vztahů a způsoby výzkumu mezinárodních vztahů, což je předpokladem pro pozdější specializaci. Absolvent oboru získá: - Schopnost porozumět teoriím mezinárodních vztahů - Schopnost porozumět dějinám mezinárodních vztahů a dokázat popsat hlavní trendy jejich vývoje - Schopnost charakterizovat jednotlivé dimenze mezinárodní vztahů (ekonomickou, bezpečnostní, právní), jejich klíčové aspekty a vztahy mezi nimi - Schopnost analyzovat zahraniční politiku států a mezinárodní politiku ve vybraných světových regionech - Ovládá základní metodologii a teoretická východiska v oblasti evropských studií Absolventi oboru Mezinárodní vztahy v bakalářském programu se mohou uplatnit v řadě profesních oblastí, zejména ve výzkumných a analytických pracovištích, ve vědecko-pedagogické činnosti na vysokých školách, v aparátu politických stran, v novinářské profesi, státní správě a v diplomatických službách, zvláště na půdě mezinárodních organizací, a to jak z hlediska politické reprezentace České republiky, tak i v oblasti ekonomických zájmů. Tyto možnosti mohou být rozšířeny v závislosti na zvolené oborové kombinaci.

Charakteristika změn od předchozí akreditace (jen v případě prodloužení platnosti akreditace) V akademickém roce 2006/2007 byl do struktury povinných předmětů zařazen předmět MVZ174 Metodologie výzkumu politiky a mezinárodních vztahů (s cílem poskytnout studentům základní metodologické zázemí a porozumění základům vědeckého poznání).

Počet přijímaných uchazečů ke studiu v akademickém roce

Přijímáno cca 350, zapsáno 130 - 150

Bb – Prostorové, informační a přístrojové zabezpečení studijního programu Vysoká škola Součást vysoké školy

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií: katedra mezinárodních vztahů a evropských studií (KMVES FSS MU) Mezinárodní teritoriální studia Název studijního programu Mezinárodní vztahy Název studijního oboru Místo uskutečňování studijního Joštova 10, 602 00 Brno oboru Prostorové zabezpečení studijního programu Budova ve vlastnictví VŠ ano Budova v nájmu – doba platnosti nájmu Informační a přístrojové zabezpečení studijního programu Bakalářský obor Mezinárodní vztahy je realizován na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Budova fakulty je plně vybavena moderní přednáškovou technikou a disponuje kvalitním badatelských zázemím včetně počítačových učeben a kompletního pokrytí wifi. Studenti oboru mohou využívat fakultní knihovnu FSS MU. Fakultní knihovna FSS disponuje více než 61 tisíci titulů (více než 23 tisíc knižních jednotek v anglickém jazyce) a v roce 2012 odebírala 176 odborných časopisů (včetně 84 anglických časopisů). K velkému množství dalších cizojazyčných časopisů mají studenti přístup skrze řadu předplacených elektronických databází (včetně EBSCO, ProQuest, JSTOR, Cambridge Journals Online či Oxford Journals Online). K procházení databází a k další práci má knihovna 47 počítačů s internetem pro studenty a 17 počítačů pro knihovníky (podrobnější informace viz příloha č. 1).

C – Pravidla pro vytváření studijních plánů SP (oboru) a návrh témat prací Vysoká škola Součást vysoké školy Název studijního programu Název studijního oboru Název předmětu Povinné předměty MVZ101 Úvod do mezinárodních vztahů

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií: Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií (KMVES FSS) Mezinárodní teritoriální studia Mezinárodní vztahy

rozsah

způsob zák.

druh před.

přednášející

dop. roč.

1p+1s

Zkouška

Povinný

1

MVZ102 Dějiny mezinárodních vztahů

1p+1s

Zkouška

Povinný

MVZ104 Česká zahraniční politika

1p+1s

Zkouška

Povinný

MVZ105 Teorie mezinárodních vztahů

1p+1s

Zkouška

Povinný

MVZ106 Bezpečnost v jaderném věku

1p+1s

Zkouška

Povinný

MVZ107 Diplomový seminář

2s

Zápočet

Povinný

MVZ174 Metodologie výzkumu politiky a mezinárodních vztahů

1p+1s

Zápočet

Povinný

PhDr. Oldřích Krpec, Ph.D.; PhDr. Pavel Pšeja, Ph.D. Doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D.; Petr Vilímek, Ph.D. Doc. PhDr. Břetislav Dančák, Ph.D., PhDr. Michal Kořan, Ph.D. PhDr. Pavel Pšeja, Ph.D.; PhDr. Michal Kořan, Ph.D. PhDr. Petr Suchý, Ph.D.; Petr Vilímek, Ph.D. Všichni vyučující pracoviště Doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D., PhDr. Michal Kořan, Ph.D.; PhDr. Oldřich Krpec, Ph.D.

Povinně volitelné předměty MVZ117 US Foreign Policy-Actors

1p+1s

Zápočet

Povinně volitelný

MVZ118 Izrael a Palestina

1p+1s

Zkouška

MVZ122 Zahraniční politika USA

1p+1s

Zkouška

Povinně volitelný Povinně volitelný

MVZ123 NATO and European Security

1p+1s

Zápočet

Povinně volitelný

MVZ141 Mezinárodní ekonomické vztahy MVZ149 Současná Latinská

2p

Zkouška

1p+1s

Zkouška

Povinně volitelný Povinně

PhDr. Petr Suchý, Ph.D.; Petr Vilímek, Ph.D. JUDr. Marek Čejka, Ph.D. PhDr. Petr Suchý, Ph.D; Petr Vilímek, Ph.D. Doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D.; Mgr. Zinaida Shevchuk Vladan Hodulák, Ph.D. Martin

1

2

2

3

3

1

Amerika MVZ156 Analýza zahraniční politiky 1p+1s

Zkouška

volitelný Povinně volitelný Povinně volitelný Povinně volitelný Povinně volitelný Povinně volitelný Povinně volitelný Povinně volitelný

MVZ157 Malé evropské státy v současné světové politice MVZ158 Francouzská zahraniční politika od konce 2. světové války MVZ159 Spojené státy ve východní Asii MVZ167 Medzinárodné vyjednávanie MVZ171 Zahraničná politika SR

1p+1s

Zkouška

1p+1s

Zkouška

1p+1s

Zkouška

1p+1s

Zkouška

1p+1s

Zkouška

MVZ172 Současná východní Asie

1p+1s

Zkouška

MVZ189 Československá zahraniční politika 1918-1948 MVZ197 Autoritativní režimy v Evropě mezi světovými válkami MVZ202 Stáž

1p+1s

Zkouška

1p+1s

Zkouška

MVZ206 Defusing the „Powder Keg“: Dissolution of Yougoslavia and International Intervention MVZ208 Ethnic Conflicts in South Caucasus MVZ210 The Western Balkans in Transition MVZ211 Energetická bezpečnost: východiska a implikace pro fungování mezinárodního systému

1p+1s

Zkouška

2p

Zkouška

1p+1s

Zkouška

1p+1s

Zkouška

MVZ212 Nová šachovnice? Revoluce a převraty na Blízkém východě v roce 2011 MVZ214 Izrael v mezinárodních vztazích

1p+1s

Zkouška

Povinně volitelný

1p+1s

Zkouška

Povinně volitelný

MVZ216 Uran v mezinárodních vztazích

1p+1s

Zkouška

Povinně volitelný

MVZ217 Blízký východ v mezinárodní politice v 20. a 21. století MVZ219 Vatikán jako aktér mezinárodních vztahů MVZ220 Polská zahraniční politika

1p+1s

Zkouška

Povinně volitelný

1p+1s

Zkouška

1p+1s

Zkouška

Povinně volitelný Povinně volitelný

MVZ221 Základy práce s 1p+1s informačními systémy pro bakalářské studenty MVES MVZ222 Diplomatický protokol 2p

Zápočet

Povinně volitelný

Zápočet

Povinně

Zápočet

Povinně volitelný Povinně volitelný Povinně volitelný Povinně volitelný Povinně volitelný Povinně volitelný Povinně volitelný

Hrabálek, Ph.D. PhDr. Michal Kořan, Ph.D. PhDr. Michal Kořan, Ph.D. Petr Vilímek, Ph.D. Petr Vilímek, Ph.D.; Marián Belko, Ph.D. Marián Belko, Ph.D. Petr Vilímek, Ph.D.; Mgr. Richard Turcsányi PhDr. Vladimír Černý, Ph.D. PhDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Mgr. Vladimir Dordevič Mgr. Zinaida Shevchuk Mgr. Vladimir Dordevič Filip Černoch, Ph.D.; Hedvika Koďousková, Ph.D. Oldřich Vondruška, Ph.D. Mgr. Tereza Dvořáková; Mgr. Eva Taterová Filip Černoch, Ph.D.; PhDr. Petr Suchý, Ph.D.; PhDr. Tomáš Vlček Mgr. Eva Taterová Mgr. Tereza Dvořáková Mgr. Vít Dostál; Mgr. Veronika Zapletalová Knihovna FSS

Ing. Ivana

volitelný Povinně volitelný Povinně volitelný Povinně volitelný Povinně volitelný Povinně volitelný

MVZ223 Aktuální blízkovýchodní bezpečnostní realita MVZ224 Rusko dnes, informace a interpretace MVZ224 Demokracie a demokratizace po studené válce MVZ227 Zpravodajské služby a mezinárodní politika MVZ228 Systémy protiraketové obrany a mezinárodní bezpečnost

1p+1s

Zápočet

2s

Zápočet

1p+1s

Zkouška

1p+1s

Zkouška

1p+1s

Zkouška

MVZ229 Contemporary Chinese Foreign Policy

1p+1s

Zkouška

Povinně volitelný

MVZ230 Production and use of elektricity: technical, economic and international political aspects MVZ231 The Foreign Policy Process and Russian Foreign Policy-Making MVZ232 Israeli Society in the Cinema EVS110 Bezpečnostní rozměr evropské integrace

1p+1s

Zkouška

Povinně volitelný

1p+1s

Zkouška

1p+1s

Zkouška

1p+1s

Zkouška

Povinně volitelný Povinně volitelný Povinně volitelný

EVS131 Česká republika a EU

1p+1s

Zkouška

Povinně volitelný

EVS134 Úvod do studia lidských práv

1p+1s

Zkouška

Povinně volitelný

EVS159 Strukturální fondy EU – průřezová témata EVS169 Deutschland und EU

1p+1s

Zkouška

1p+1s

Zápočet

EVS171 Krizový management EU

1p+1s

Zkouška

Povinně volitelný Povinně volitelný Povinně volitelný

EVS177 Průvodce nástrahami výzkumu v politických vědách EVS178 Paradiplomacie

1p+1s

Zápočet

1p+1s

Zápočet

FSS110 Zahraniční výjezd FSS120 Informační minimum FSS190 Zahraniční pracovní pobyt

Obsah a rozsah SZZk

Zápočet 1p+1s

Zápočet Zápočet

Povinně volitelný Povinně volitelný Povinně volitelný Povinně volitelný Povinně volitelný

Hlavsová Ing. Libor Kutěj, Ph.D. PhDr. Petr Vágner, CSc. PhDr. Pavel Pšeja, Ph.D. Ing. Libor Kutěj, Ph.D. PhDr. Petr Suchý, Ph.D., Mgr. Jakub Fučík; Mgr. Adam Strauch; Mgr. Vendula Vespalcová Hedvika Koďousková, Ph.D.; Mgr. Richard Turcsányi Jan Osička, Ph.D., PhDr. Tomáš Vlček Natalya Kozykina, PhD. prof. Ariel Feldstein Jana Urbanovská, Ph.D. Petra Kuchyňková, Ph.D.; Mgr. Ondřej Krutílek Hubert Smekal, Ph.D.; Mgr. Katarina Šipulová Vít Dočkal, Ph.D. Vratislav Havlík, Ph.D. Jana Urbanovská, Ph.D. Mgr. Ondřej Mocek Mgr. Vít Dostál

Kontrola plnění studijních povinností  ECTS kredity (kontrola naplňování studijního plánu) 

Zkoušky a zápočty (kontrola výkonu studentů)

Struktura oboru naplňuje požadavky Evropského systému přenosných kreditů (ECTS), který umožňuje standardizovat zátěž v jednotlivých předmětech. Požadavky pro úspěšné absolvování předmětů obvykle sestávají z průběžné a závěrečné zkoušky, esejů a písemných příprav, případně seminárních prací. Od posluchačů se očekává, že se budou účastnit seminářů vybaveni znalostmi ze zadané literatury a že budou participovat při diskuzích. Aktivní přístup se zohledňuje při závěrečné evaluaci. V souladu s pravidly ECTS jsou studenti hodnoceni na škále od A (výborný) až po F (nevyhovující). Ke státní závěrečné zkoušce studenti přistupují po dosažení 180 ECTS. Dle pravidel na MU musí mít splněny celouniverzitní požadavky absolvování tělesné výchovy a minimální jazykové kompetence, přičemž tímto způsobem získané ECTS se započítávají do 90 oborových ECTS. Podmínkou účasti u bakalářské zkoušky je také povinnost absolvovat v rámci studia jeden předmět přednášený v anglickém jazyce (stačí absolvování předmětu na jednom ze studovaných oborů). Státní závěrečná zkouška v oboru Mezinárodní vztahy je písemná a skládá se ze dvou okruhů – Mezinárodní politika a Mezinárodní vztahy, které pokrývají strukturu povinných předmětů. Studenti mají předem k dispozici témata, z nichž v rámci státní závěrečné zkoušky dostanou konkrétně formulované otázky, na které odpovídají. Součástí státní závěrečné zkoušky je obhajoba bakalářské práce o rozsahu 30-40 stran textu, minimálně tedy 54 tisíc znaků. (v případě, že ji student nepředkládá na jiném oboru - dvouoborové studium). Požadavky na přijímací řízení Podmínkou přijetí do bakalářského studia na FSS je dosažení úplného středního vzdělání s maturitou a úspěšné vykonání přijímací zkoušky. Přijímací řízení k bakalářskému studiu Mezinárodní vztahy je postaveno na výsledku Národních srovnávacích zkoušek (NSZ), které zabezpečuje společnost Scio. Národní srovnávací zkoušky pro FSS MU se skládají z testů Obecných studijních předpokladů (OSP) a Základů společenských věd (ZSV). Testy odpovídají potřebám FSS MU. Náležitě zohledňují specifické potřeby společenskovědních disciplín zjistit u uchazečů specifické studijní předpoklady a schopnost kritického myšlení. Důležitým předpokladem pro zvládnutí studia je schopnost studovat z anglicky psaných textů. Další povinnosti / odborná praxe KMVES také zprostředkovává vybraným studentům několikaměsíční pracovní stáže v Bruselu, konkrétně v bruselské kanceláři CZELO (Czech Liaison Office for Research and Development) a v bruselských zastoupeních českých krajů, ale i v institucích v ČR. Praxe jsou v rámci oboru doporučené, ale nepovinné. Návrh témat prací a obhájené práce Příklady obhájených bakalářských prací Zahraniční politika Francie vůči Kaddáfího Libyi Moderní pirátství v Somálsku – analýza bezpečnostních hrozeb Příspěvek malých států k budování míru. Případ Dánska Evropská dimenze zahraniční politiky Václava Klause Motivy k podpoře demokracie – případ České republiky Média a veřejnost v procesu zahraničněpolitického rozhodování Tradice a současnost japonské zahraniční politiky: kontinuita a diskontinuita Vývoj a specifika vztahů Ruské federace a Běloruska od roku 1997, současnost a budoucnost Vývoj a limity energetické politiky České republiky po roce 1996 Účast České republiky v americkém projektu protiraketové obrany Obhájené práce jsou uloženy v IS MU a prostřednictvím internetu jsou zpřístupněné veřejnosti na http://is.muni.cz/thesis/.

Návaznost na předchozí studijní program (podmínky z hlediska příbuznosti oborů)

D – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu Typ předmětu Rozsah studijního předmětu Způsob zakončení Další požadavky na studenta

MVZ101 Úvod do mezinárodních vztahů Povinný doporučený ročník / semestr 1/1 26 2 8 hod. za týden kreditů Závěrečná písemná zkouška Přednášky Forma výuky dva průběžné zápočtové testy

Vyučující

PhDr. Pavel Pšeja, Ph.D., Mgr. et Mgr. Oldřích Krpec, Ph.D. Ing. Mgr. Richard Turcsányi (pomocník)

Stručná anotace předmětu Cílem tohoto předmětu je seznámit studenty s pojmy, které se v disciplíně mezinárodních vztahů používají, s povahou a postavením hlavních aktérů mezinárodního dění, charakterizovat nejčastěji aplikované přístupy k mezinárodním vztahům a nabídnout jim přehled vývoje a orientace tohoto vědního oboru. Osnova 1. Povaha, předmět a disciplíny MV 2. Aktéři – (národní) stát kontra nestátní aktéři (NGO, IGO, atd.) 3. Mezinárodní systém a jeho historický vývoj 4. Moc a bezpečnost v mezinárodním prostředí 5. Zahraniční politika, zájmy a cíle 6. Konflikty a jejich řešení 7. První zápočtový test (témata 1-5) 8. Mezinárodní politická ekonomie – ekonomika v rozvinutém světě I. 9. Mezinárodní politická ekonomie – ekonomika v rozvinutém světě II. 10. Globalizace – podoby, přednosti a rizika 11. „Občanská společnost“ v mezinárodním prostředí? 12. Třetí svět v globální politice 13. Druhý zápočtový test (témata 6-12) Výstupy z učení Po úspěšném ukončení kurzu by studenti měli být schopni: - rozeznat hlavní témata americké zahraniční politiky ve 20. století; - vysvětlit vývoj americké zahraniční politiky a dopad hlavních zahraničněpolitických koncepcí; - analyzovat americkou zahraniční politiku vůči klíčovým regionům a mezinárodním problémům; - vysvětlit jak kontinuitu, tak změnu v americké zahraniční politice a rozlišovat příčiny a důsledky aplikace jednotlivých zahraničněpolitických koncepcí. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky - 1 ECTS (26 hodin) Příprava na průběžné testy – 3 ECTS (75 hodin) Příprava na závěrečnou zkoušku – 4 ECTS (100 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): Baylis, John, Smith, Steve, The Globalization of World Politics, Oxford University Press, Oxford 1999 Císař, Ondřej, Transnacionální politické sítě, MPÚ, Brno 2004, s. 23-32. Goldstein, Joshua S., International Relations, 4. vyd., Pearson, New York 2001 Hocking, Brian, Smith, Michael, World Politics, 2. vyd., Longman, London 1995 Plechanovová, Běla, Úvod do mezinárodních vztahů. Výběr textů, ISE, Praha 2003 (s. 32-107) Kegley, Charles W., Wittkopf, Eugene R., World Politics, 8. vyd., Palgrave, London 2001 Viotti, Paul R., Kauppi, Mark V., International Relations and World Politics, 2. vyd., Prentice-Hall, New Jersey 2001 Waisová, Šárka, Úvod do studia mezinárodních vztahů, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Dobrá Voda 2002 (s. 11-26, 78-106)

D – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu Typ předmětu Rozsah studijního předmětu Způsob zakončení Další požadavky na studenta Vyučující

MVZ102 Dějiny mezinárodních vztahů Povinný doporučený ročník / semestr 1/2 26 2 8 hod. za týden kreditů Závěrečná písemná zkouška Přednášky + Forma výuky semináře Zpracování úvahy, dva průběžné testy Doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D., Mgr. et Mgr. Petr Vilímek, Ph.D., Mgr. Ing. Richard Turcsányi (cvičící) PhDr. Tomáš Černohous (pomocník), Mgr. Kateřina Fridrichová (pomocník)

Stručná anotace předmětu Kurs se zabývá problematikou historického vývoje mezinárodních vztahů mezi lety 1648-1991. Předmět se zaměřuje na základní trendy ve vývoji mezinárodních vztahů ve sledovaném období a charakteristiku mezinárodního systému a jeho aktérů v jednotlivých etapách. V neposlední řadě se kurz věnuje i nejdůležitějším oblastem z ekonomických a vojenských dějin. Celkově kurs nabízí základní empirickou bázi vývoje mezinárodních vztahů od Vestfálského míru do konce bipolárního uspořádání světa a seznamuje studenty s hlavními způsoby interpretace tohoto období. Osnova - Seznámení s předmětem. Systém mezinárodních vztahů a základní tendence v jeho vývoji v letech 1648 – 1991 - Třicetiletá válka a evropská politika v 17. století - Velmocenská politika v 18. století a války s Napoleonem. Vídeňský kongres, koncert velmocí a zrod fenoménu „balance of power“. - Imperialismus a kolonialismus - Formování mocenských aliancí v předvečer 1. světové války a první světová válka - Vývoj mezinárodních vztahů mezi dvěma světovými válkami - Dopad druhé světové války na systém mezinárodních vztahů - Utváření bipolárního systému a studená válka - Politika détente a její důsledky - Otázka dekolonizace a konflikty ve třetím světě v období studené války - Blízký východ v mezinárodní politice po roce 1945 - Americko-sovětské vztahy od roku 1979 a rozpad sovětského bloku - Nástin vývoje mezinárodních vztahů po roce 1991 Výstupy z učení Po úspěšném ukončení kurzu budou studenti schopni: - chápat historii mezinárodních vztahů v letech 1948 - 1991; - nastínit hlavní milníky ekonomických a vojenských dějin; - interpretovat hlavní historické události v daném období a používat nabyté znalosti k argumentaci na expertní úrovni. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky - 1 ECTS (26 hodin) Zpracování úvahy – 1 ECTS (25 hodin) Příprava na průběžné testy – 2 ECTS (50 hodin) Příprava na závěrečnou zkoušku – 4 ECTS (100 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky

Povinná literatura (vybrané kapitoly): Baylis, John – Smith, Steve – Owens, Patricia (2011): The Globalization of the World Politics: An Introduction to International Relations, 5th Edition. New York: Oxford University Press. Durman, Karel (2004): Popely ještě žhavé: velká politika 1938-1991. Díl I. Praha: Karolinum Hocking, Brian – Smith, Michael (1990): World Politics. An Introduction to International Relations. Harlow: Prentice Hall. Nálevka, Vladimír (2000): Světová politika ve 20. století. Praha Ferro, Marc (2007): Dějiny kolonizací: od dobývání po nezávislost 13-20. století. Praha: NLN. Judge, Edward H. – John, W. Langdon (1999): The Cold War. A History through Documents. New Jersey: Prentice-Hall Kissinger, H. A. (1999): Umění diplomacie. Praha: Prostor. Kennedy, Paul (1996): Vzestup a pád velmocí. Praha: NLN. Luňák, Petr (1997): Západ. Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce. Praha: Libri. Plechanovová, Běla – Fidler, Jiří (1997): Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1941 – 1995. Praha Porter, Bruce D. (1994): War ant the Rise of the State. The Military Foundation of Modern Politics. New York: The Free Press. Veselý, Zdeněk. (2010): Dějiny mezinárodních vztahů, 2. vydání. Plzeň: Nakladatelství Aleš Čeněk Vykoukal, Jiří; Litera, Bohuslav; Tejchman, Miroslav (2000): Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 19441989. Praha: Libri


Vyučující

MVZ104 Česká zahraniční politika Povinný 26 2 hod. za týden Závěrečná písemná zkouška

doporučený ročník / semestr 2/3 10 kreditů Přednášky + Forma výuky semináře Vypracování position paperů na jednotlivé semináře, absolvování průběžného testu Doc. PhDr. Břetislav Dančák, Ph.D., PhDr. Michal Kořan, Ph.D. Mgr. Vít Dostál (cvičící), Mgr. Tereza Dvořáková (cvičící), Mgr. Martin Jirušek (cvičíci), Mgr. Jakub Fučík (cvičící)

Stručná anotace předmětu Studenti budou seznámeni se základními trendy zahraniční politiky České republiky od roku 1989 do současnosti. Hlavní pozornost je věnována postavení ČR jako středně velkého státu na politické mapě Evropy a světa. Podrobně budou rozebrány bilaterální vztahy se sousedními zeměmi v kontextu regionu střední Evropy. Dále bilaterální vztahy s USA a Ruskem a zapojení ČR do multilaterální spolupráce v rámci NATO a EU. Osnova 1. Úvod. Organizace předmětu. 2. Konec studené války. Československo definuje své místo v Evropě a ve světě. 3. Rozpad ČSFR a vztahy se sousedy v regionu Střední Evropy 4. Vztahy se Slovenskem a Polskem 5. Vztahy s Německem a Rakouskem 6. ČR a Severoatlantická aliance 7. Příprava na členství v EU 8. Působení ČR v rámci Evropské unie 9. Vztahy s USA 10. Vztahy s Ruskem 11. Vztahy se zeměmi v postsovětské oblasti 12. Zahraniční politika ČR v mezinárodních organizacích 13. Závěrečná zkouška Výstupy z učení Po úspěšném ukončení kurzu studenti: - získají dostatečně rozsáhlou datovou bázi ke studiu tvorby zahraniční politiky ČR; - porozumí prioritám a aspiracím ČR v několika fázích vývoje od vzniku samostatného státu; - porozumí současným vztahům ČR se sousedními státy a hlavními velmocemi. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky - 1 ECTS (26 hodin) Position papery a další příprava na semináře – 4 ECTS (100 hodin) Příprava na průběžný test a závěrečnou zkoušku – 5 ECTS (125 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky

Povinná literatura (vybrané kapitoly): Asmus, Ronald D. Opening NATO's door :how the alliance remade itself for a new era. New York: Columbia University Press, 2002. Baldwin, Richard E. Towards an integrated Europe. London: CEPR, 1994. xxvi, 234. ISBN 1-898128-13-8. Dančák, Břetislav; Hloušek, Vít (2006): The Concept of Leadership in Central Europe: Discussing the Austrian and Polish Cases, Österreichische Zeitschrift für Politikwissenschaft 35 (2), s. 127-139. Fiala, P. - Pitrová, M. (Eds.) (2003): Rozšiřování ES/EU, Brno, IIPS. Havel, Václav. NATO, Europe, and the security of democracy :Václav Havel selected speeches, articles, and interviews, 1990-2002. Edited by Luboš Dobrovský, Pardubice: Theo Publishing, 2002. 123 s. ISBN 80-238-9539-7. Kořan, M. – Hrabálek, M. (eds.): Česká zahraniční politika: aktéři, struktura, proces. Brno: MPÚ, 2007 . Kořan, M a kol. Česká zahraniční politika v roce 2010: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2011. Kořan, M. A kol.: Česká zahraniční politika v roce 2009: Analýza ÚMV. Praha Ústav mezinárodních vztahů 2010. Kořan, M a kol. Česká zahraniční politika v roce 2008: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2009. 395 s. ISBN 9788086506784. Kořan, M. a kol.: Česká zahraniční politika v roce 2007 :analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2008. 416 s. ;. ISBN 9788086506678 Kříž, Z.: Adaptace Severoatlantické aliance na nové mezinárodní bezpečnostní prostředí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 217 s. Monografie. ISBN 80-210-4218-4 Zahraniční politika České republiky 1993-2004 :úspěchy, problémy a perspektivy. Edited by Vladimír Handl - Otto Pick. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2004. 268 s. +. ISBN 80-86506-39-8.


MVZ105 Teorie mezinárodních vztahů Povinný 26 2 hod. za týden Závěrečná písemná zkouška Dva průběžné testy

Vyučující

PhDr. Pavel Pšeja, Ph.D., PhDr. Michal Kořan, Ph.D.

doporučený ročník / semestr 2/4 10 kreditů Přednášky Forma výuky

Stručná anotace předmětu Předmět je základním seznámením s hlavními teoriemi, které se rozvinuly za dobu existence oboru mezinárodních vztahů až do konce 80. let minulého století. Po úvodním přehledu genese teorií mezinárodních vztahů a hlavních problémů, které jsou s nimi spojeny, následuje podrobnější rozbor těch konkrétních teorií, které v rámci oboru mají největší význam. Předmět se věnuje nejdříve geopolitice jakožto specifickému případu na pomezí klasických teorií mezinárodních vztahů a jejich předchůdci, aby následně studenty seznámil s teoriemi spadajícími pod hlavičku liberalismu, realismu a různých marxistických variací. Osnova 1. Úvod. Seznámení s kursem, informace o obsahu a požadavcích. 2. Úvod do problematiky; obecný kontext teorie MV 3. Geopolitika 4. Klasický realismus: vývoj a hlavní myšlenky; realismus Carra a Morgenthaua I 5. Klasický realismus: vývoj a hlavní myšlenky; realismus Carra a Morgenthaua II 6. Klasický realismus: Kennan a Kissinger, průnik behavioralismu 7. Klasický liberalismus 8. Neovarianty liberalismu 9. Neorealismus 10. Koncepce Fukuyamy a Huntingtona jako příklady konkrétních aplikací liberalismu a realismu 11. Marxismus a jeho varianty 12. Teorie mezinárodních vztahů v 80. létech dvacátého století 13. Filosofie vědy a teorie mezinárodních vztahů

Výstupy z učení Po úspěšném ukončení předmětu si studenti: - osvojí znalost klasických teorií mezinárodních vztahů v historické perspektivě 20. století; - bude se pojmově orientovat v hlavních problémech a trendech, jež jsou ve spojitosti s nimi diskutovány;

Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky - 1 ECTS (26 hodin) Příprava na průběžné testy – 4 ECTS (100 hodin) Příprava na závěrečnou zkoušku – 5 ECTS (125 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): Baylis, John, Smith, Steve, The Globalization of World Politics, Oxford University Press, Oxford 1999 Burchill, Scott, Linklater, Andrew, Theories of International Relations, 2. vyd., Palgrave, Londýn 2001 Dougherty, James E., Pfaltzgraff Jr., Robert L., Contending Theories of International Relations, 5. vyd., Longman, New York 2001 Drulák, Petr, Teorie mezinárodních vztahů, Portál, Praha 2003 Fukuyama, Francis, Konec dějin a poslední člověk, Rybka Publishers, Praha 2002 Guzzini, Stefano, Realismus v mezinárodních vztazích a v mezinárodní politické ekonomii, Barrister&Principal, Brno 2004 Hollis, Martin, Smith, Steve, Teorie mezinárodních vztahů, CDK, Brno 2000 Huntington, Samuel P. Střet civilizací: boj kultur a proměna světového řádu, Rybka Publishers, Praha 2001 Morgenthau, Hans J., Politics among Nations, Alfred A. Knopf, New York 1978 Pšeja, Pavel (ed.), Přehled teorií mezinárodních vztahů, MPÚ MU, Brno 2005 Viotti, Paul R., Kauppi, Mark V.: International Relations Theory: Realism, Pluralism, Globalism, Allyn and Bacon, Boston 1999

D – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu Typ předmětu Rozsah studijního předmětu Způsob zakončení

MVZ106 Bezpečnost v jaderném věku Povinný 26 2 hod. za týden Zkouška

Další požadavky na studenta

Seminární práce, osm průběžných testů

Vyučující

PhDr. Petr Suchý, Ph.D., Mgr et Mgr. Petr Vilímek, Ph.D Mgr. Jakub Fučík (cvičící), Mgr Adam Strauch, M.A. (cvičící), Mgr. Eva Taterová (cvičíci)

doporučený ročník / semestr 3/5 10 kreditů Přednášky + Forma výuky semináře

Stručná anotace předmětu Předmět MVZ106 Bezpečnost v jaderném věku si klade za cíl seznámit studenty s vývojem zásadních bezpečnostních témat 2. poloviny 20. století, souvisejících zejména s průběhem a ukončením studené války. Studenti se budou v kurzu věnovat hodnocení proměny mezinárodního bezpečnostního prostředí, vyplývající ze završení studené války, a nejvýznamnějších bezpečnostních problémů a hrozeb druhého jaderného věku (např. proliferace zbraní hromadného ničení a raketových technologií, role jaderných zbraní či problematika darebáckých států) Osnova 1. Úvodní informační hodina 2. Úvod do problematiky. Vymezení klíčových pojmů 3. Bezpečnostní otázky ve čtyřicátých letech 4. Masivní odveta, první éra americké vojenské superiority a sovětská reakce 5. Od druhé éry americké vojenské superiority ke strategické paritě 6. Rozšíření jaderného klubu I (případ Velké Británie a Francie) 7. Rozšíření jaderného klubu II (Čína a proliferace jaderných zbraní v Asii) 8. Vývoj bezpečnostních otázek v 70. letech 9. Vývoj a role sovětských systémů protiraketové obrany 10. Vývoj a role amerických systémů protiraketové obrany 11. Vývoj bezpečnostních otázek v 80. letech 12. Proměny bezpečnostního prostředí po ukončení studené války I 13. Proměny bezpečnostního prostředí po ukončení studené války II Výstupy z učení Na konci tohoto předmětu by studenti měli být schopni: - analyzovat vývoj mezinárodního bezpečnostního prostředí v období studené války; - prokázat základní znalosti o současné bezpečnostní architektuře světa; - charakterizovat základní prvky jaderných doktrín stávajících jaderných velmocí; - zhodnotit roli jaderných zbraní v jejich bezpečnostní politice; - ovládat práci s historickými dokumenty a primárními zdroji. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Seminární práce – 2 ECTS (50 hodin) Příprava na průběžné testy - 3 ECTS (75 hodin) Příprava na závěrečnou zkoušku - 4 ECTS (100 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): Arbatov, A.; Dvorkin, V.: Beyond Nuclear Deterrence. Transforming the U.S. - Russian Equation. CEIP, Washington, D.C. 2006. Freedman, L.: The Evolution of Nuclear Strategy. Palgrave, New York 2003. Goldstein, Avery. Deterrence and security in the 21st century :China, Britain, France, and the enduring legacy of the nuclear revolution. Stanford, Calif.: Stanford University Press, 2000. 356 s. ISBN 0-8047-4686-9. Kuchyňková, P.; Suchý, P. (eds.): Vývoj a výsledky procesů kontroly zbrojení a odzbrojování. Marnost nad marnost?

MPÚ MU, Brno 2005. Mathers, J. G.: The Russian Nuclear Shield from Stalin to Yeltsin. Macmillan Press, London 2000, s. 125-174. Sokolski, H. D. (ed.): Getting MAD: Nuclear Mutual Assured Destruction, Its Origins and Practice. Strategic Studies Institute, 2004 Suchý, P.: Reagan a říše zla. Vývoj americké zahraniční politiky a vztahů mezi supervelmocemi v letech 1981-1989. CDK, Brno 2004 Suchý, P.: Strategie zadržování v americké zahraniční politice. Vznik a vývoj koncepce 1945-1953. MPÚ MU Brno 2005 Voas, J.: Soviet Attitudes towards Ballistic Missile Defence and the ABM Treaty. IISS 1990


MVZ107 Diplomový seminář Povinný doporučený ročník / semestr 3/6 26 2 8 hod. za týden kreditů Zápočet semináře Forma výuky Podmínkou udělení zápočtu je odevzdání závěrečné bakalářské diplomové práce do odevzdávárny předmětu ve Studijních materiálech v IS v předepsaném termínu a v souladu s jejím zadáním i formálními a obsahovými požadavky, vyžadovanými oborem.

Vyučující

Všichni vyučující oboru

Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je, pod dohledem vedoucího práce, uskutečnění samostatného výzkumu v konkrétní tematické oblasti příslušného oboru a prezentace jeho výsledků cestou zpracování získaných dat do podoby standardního odborného textu, v rozsahu a formálních standardech (struktura textu, anotace, klíčová slova, formát, způsob citace, seznam použitých pramenů a literatury), jež definuje obor. Student je také připraven svůj text kompetentně obhájit. Předmět probíhá formou individuálních konzultací s vedoucím práce v průběhu vlastního zpracovávání zadání. Výstupy z učení Absolvent předmětu je schopen: - formulovat ve svém oboru relevantní výzkumný problém; - realizovat odpovídající vlastní výzkum; - Sbírat, zaznamenávat a následně analyzovat a interpretovat data; - na základě shromážděných dat sestavit odborný text, jenž je v souladu s teoretickými, metodologickými a formálními požadavky oboru; Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Individuální konzultace - 1 ECTS (26 hodin) Sběr dat a samotné napsaní bakalářské diplomové práce - 7 ECTS (175 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: Od abstraktu do závěrečné práce: jak napsat diplomovou práci ve společenskovědních a humanitních oborech: praktická příručka. Edited by Helena Kubátová - Dušan Šimek. 4., přeprac. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 90 s. ISBN 978-80-244-1589-5. POKORNÝ, Jiří. Úspěšnost zaručena: jak efektivně zpracovat a obhájit diplomovou práci. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2004. 207 s. ISBN 80-7204-348-X. ECO, Umberto. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia, 1997. 271 s. ISBN 80-7198-173-7.


MVZ174 Metodologie výzkumu politiky a mezinárodních vztahů Povinný doporučený ročník / semestr 1/1 26 2 4 hod. za týden kreditů Zápočet Přednášky + Forma výuky semináře Seminární práce – návrh výzkumu, závěrečný test Doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D., PhDr. Michal Kořan, Ph.D. Mgr. et Mgr. Oldřich Krpec, Ph.D. PhDr. Tomáš Černohous (cvičící), Mgr. Kateřina Fridrichová (cvičící), Mgr. Ondřej Mocek (cvičící)

Stručná anotace předmětu Po obecném úvodu, který bude diskutovat základní charakteristiky vědy a vědeckého zkoumání a vymezí specifika věd sociálních, následuje úvod do základních metodologických problémů a přehled nejvýznamnějších metodologických nástrojů politických věd. Obsahem kurzu je také seznámení se základními pravidly vědecké etiky, práce s literaturou a se zdroji vědeckých poznatků. V průběhu kurzu budou studentům představeny dostupné informační databáze, el. Informační zdroje, knihovní fond a práce s internetovými vyhledávači a katalogem knihovny. Osnova 1. Věda a vědecké zkoumání 2. Politické vědy – charakteristika a vymezení 3. Limity zkoumání sociálních systémů 4. Literatura, zdroje, vědecká práce 5. Metodologie návrhu výzkumu I. 6. Metodologie návrhu výzkumu II. 7. Prezentace projektů Výstupy z učení Po úspěšném ukončení kurzu studenti: - porozumí základům vědeckého zkoumání, jeho základním omezením, problémům a přednostem. - budou schopni formulovat a konstruovat základní výzkumný design, kriticky pracovat s primárními a sekundárními zdroji dat a na tomto základě dokáží vytvořit vlastní projekt vědeckého výzkumu. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Návrh výzkumu – 1 ECTS (25 hodin) Příprava na závěrečný zápočtový test – 2 ECTS (50 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: BABBIE, Earl R. The practice of social research. 9th ed. Belmont: Wadsworth, 2001. 1 sv. ISBN 0-534-57474-2. DRULÁK, Petr a kol. Jak zkoumat politiku: kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích. Praha: Portál, 2008. 255 s. ISBN 978-80-7367-385-7. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. 374 s. ISBN 80-246-0139-7,. ŘÍCHOVÁ, Blanka. Přehled moderních politologických teorií. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000. 303 s. ISBN 80-7178-461-3


MVZ117 U.S. Foreign Policy-Actors Povinně volitelný 26 2 hod. za týden Zkouška


doporučený ročník / semestr 5 kreditů Přednášky + Forma výuky semináře Průběžný test, schopnost číst, psát a diskutovat v akademické angličtině

Vyučující

PhDr. Petr Suchý, Ph.D., Mgr. et Mgr. Petr Vilímek, Ph.D.

Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je seznámit studenty s jednotlivými aktéry, kteří sehrávají důležitou roli v oblasti formulování a implementace americké zahraniční politiky. Pozornost bude rovněž věnována faktorům, které proces tvorby zahraniční politiky ovlivňují. Součástí výuky jsou přednášky odborníků a diplomatů z praktickými zkušenostmi s prací z institucí podílejících se na tvorbě americké zahraniční politiky (v podzimním semestru v roce 2013 v předmětu jako přednášející vystoupili profesor Edward Rhodes z George Mason University, jenž v minulosti pracoval v Úřadu velitele námořních operací US Navy, bývalá vedoucí Úřadu národní kontrarozvědky Michelle Van Cleave a kariérní diplomat Robert Zimmermann z amerického velvyslanectví v Praze). Výuka předmětu probíhá v angličtině. Osnova 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

Historie zahraniční politiky USA a role globálního prostředí Prezident a jeho role při vytváření zahraniční politiky Prezident a Národní bezpečnostní rada (NSC) Státní department Přednáška zahraničního přednášejícího Vojenský establišment Tajné služby Zahraniční ekonomická politika Kongres a americká zahraniční politika Přednáška a diskuze se zahraničním přednášejícím Veřejnost a zahraniční politika Přednáška amerického kariérního diplomata Vliv zájmových skupin a médií na zahraniční politiku

Výstupy z učení Absolvent předmětu budou schopni: - porozumět roli jednotlivých aktérů a vztahů mezi nimi; - charakterizovat faktory, které proces tvorby zahraniční politiky významně ovlivňují realizovat odpovídající vlastní výzkum; - porozumět komplexnosti procesu tvorby americké zahraniční politiky; - zhodnotit strategický a politický význam jednotlivých zahraničně politických aktérů a skupin. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Příprava na průběžný test - 1 ECTS (25 hodin) Příprava na závěrečnou zkoušku – 3 ECTS (75 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): Destler, I. M.: American Trade Politics. Institute for International Economics, 2005. Jordan, A. M.; Taylor, W. J.; Meese, M. J.; Nielsen, S. C.: American National Security. The Johns Hopkins University Press 2009. The domestic sources of American foreign policy :insights and evidence. Edited by Eugene R. Wittkopf - James M. McCormick. 3rd ed. Lanham, MD: Rowman & Littlefield Publishers, 1999. xxiii, 384. ISBN 0-8476-8850-X.

Rosati, J. A.: Readings in the Politics of United States Foreign Policy. Harcourt Brace 1998 Sarkesian, S. C.; Williams, J. A.; Cimbala, S. J.: US National Security: Policymakers, Processes & Politics. Lynne Rienner Publishers 2008 Scott, J. M. (ed.): After the End: Making U.S. Foreign Policy in the Post-Cold War World. Duke University Press, 1998 TREVERTON, Gregory F. Reshaping national intelligence for an age of information. 1st pub. Cambridge: Cambridge University Press, 2003. xviii, 266. ISBN 0-521-53349-X.


MVZ118 Izrael a Palestina Povinně volitelný 26 hod. za týden Zkouška


průběžný test

Vyučující

JUDr. PhDr. Marek Čejka, Ph.D.

2

doporučený ročník / semestr 3 kreditů Přednášky + Forma výuky semináře

Stručná anotace předmětu Předmět seznamuje studenty bakalářského studia se základními souvislostmi a nejdůležitějšími body židovsko-arabského a izraelsko-palestinského konfliktu od začátku 20. století až do současnosti. Osnova 1) Úvod 2) Zrození konfliktu 3) Období 1939 – 1948 4) dokumentární film a diskuse 5) Období 1949 – 1967 6) průběžný test 7) Šestidenní válka a její důsledky 8) Období 70. a 80. let 9) dokumentární film a diskuse 10) Mírový proces 90. let 11) Od mírového procesu k druhé intifádě 12) Současná situace 13) Závěr písemná práce ve formě eseje Výstupy z učení Po absolvování předmětu budou studenti schopni: - detailně porozumět dané problematice, zejména vysvětlit zrození konfliktu; - identifikovat jednotlivé fáze konfliktu; interpretovat mírový proces 90. let a charakterizovat současnou situaci; - v neposlední řadě získají studenti příležitost dále rozvíjet své analytické schopnosti. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Průběžný test - 1 ECTS (25 hodin) Esej – 1 ECTS (25 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky

Povinná literatura (vybrané kapitoly): ČEJKA, Marek. Judaismus, politika a stát Izrael. 2., aktualiz. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav, 2003. 252 s. ISBN 80-210-3087-9. ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina: minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 1. vyd. Brno: Centrum strategických studií, 2005. 305 s. ISBN 80-903333-9-7. GILBERT, Martin. Izrael: dějiny. 1. vyd. Praha: BB art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9. MENDEL, Miloš. Náboženství v boji o Palestinu: judaismus, islám a křesťanství jako ideologie etnického konfliktu. 1. vyd. Brno: Atlantis, 2000. 268 s. ISBN 80-7108-189-2.


MVZ122 Zahraniční politika USA Povinně volitelný 26 2 hod. za týden Závěrečná zkouška


doporučený ročník / semestr 5 kreditů Přednášky + Forma výuky semináře Přednesení referátu na zadané téma, průběžný test

Vyučující

PhDr. Petr Suchý, Ph.D., Mgr. et Mgr. Petr Vilímek, Ph.D.

Stručná anotace předmětu Cílem kursu je seznámit studenty s vývojem zahraniční politiky USA ve 20. století a na počátku 21. století. Pozornost bude věnována problematice formulování zahraniční a bezpečnostní politiky jednotlivými administrativami, zejména modifikacím a implementaci strategie zadržování. Osnova 1. Úvod. Organizace předmětu. 2. Vývoj zahraniční politiky USA v období od získání nezávislosti do roku 1945. 3. Zahraniční politika Trumanovy administrativy. 4. Eisenhowerova administrativa. 5. Zahraniční politika administrativ J. F. Kennedyho a L. B. Johnsona 6. Americká zahraniční politika za Nixona a Forda 7. Reading week 8. Carterova administrativa. 9. Zahraniční politika Reaganovy administrativy 10. Bushova administrativa a konec studené války 11. Zahraniční politika Clintonových administrativ 12. Spojené státy ve světě po 11. září 2001 a politika administrativ G. W. Bushe 13. Zahraniční politika B. H. Obamy Výstupy z učení Po úspěšném ukončení kurzu by studenti měli být schopni: - rozeznat hlavní témata americké zahraniční politiky ve 20. století; - vysvětlit vývoj americké zahraniční politiky a dopad hlavních zahraničněpolitických koncepcí; - analyzovat americkou zahraniční politiku vůči klíčovým regionům a mezinárodním problémům; - vysvětlit jak kontinuitu, tak změnu v americké zahraniční politice a rozlišovat příčiny a důsledky aplikace jednotlivých zahraničněpolitických koncepcí. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky - 1 ECTS (26 hodin) Příprava a přednesení referátu – 1 ECTS (25 hodin) Příprava na průběžný test a závěrečnou zkoušku – 3 ECTS (75 hodin)

Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): BROWN, Seymon. The faces of power: constancy and change in United states foreign policy from Truman to Clinton. 2nd ed. New York: Columbia University Press, 1994. xv, 658 s. ISBN 0-231-09668-2. GADDIS, John Lewis. Strategies of containment :a critical appraisal of American national security policy during the Cold War. Rev. and expanded ed. New York: Oxford University Press, 2005. xvi, 484 s. ISBN 0-19-517447-X. LIEBER, Robert J. The American era :power and strategy for the 21st century. New York: Cambridge University Press, 2005. x, 255 s. ISBN 0-521-85737-6. MCDOUGALL, Walter A. Promised land, crusader state: the american encounter with the world since 1776. Boston: Mariner book, 1997. xiii, 286. ISBN 0-395-90132-4. SUCHÝ, Petr: Reagan a říše zla. Vývoj americké zahraniční politiky a vztahů mezi supervelmocemi v letech 1981 1989. 1. vyd. Brno: CDK, 2004. 283 s. Politologická řada, svazek 16. ISBN 80-7325-046-2. SUCHÝ, Petr. Zahraniční politika USA v devadesátých letech dvacátého století. 1. vyd. Brno: MPÚ, 2001. 121 s. Studie 20. ISBN 80-210-2644-8. SUCHÝ, Petr: Strategie zadržování v americké zahraniční politice. Vznik a vývoj koncepce 1945-1953. 1. vyd. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, 2005. 144 s. Monografie; 13. ISBN 8021038039.


Vyučující

MVZ123 NATO and European Security Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 5 hod. za týden kreditů Zápočet Přednášky + Forma výuky semináře Prezentace referátu, esej, schopnost číst, psát a diskutovat v akademické angličtině Doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D., Mgr. Zinaida Shevchuk

Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je výklad problematiky Severoatlantické aliance v souvislosti s bezpečnostní architekturou Evropy. Výuka předmětu probíhá v anglickém jazyce. Osnova 1. Úvod. Bezpečnost a bezpečnostní politika, vývoj a reflexe, základní terminologie. 2. Historické okolnosti vzniku NATO. Vznik a vývoj NATO. 3. Institucionální struktura a rozhodovací mechanismus NATO. 4. Rebelie Francie. 5. Vznik, vývoj a zánik Varšavské smlouvy. 6. Strategické koncepce NATO. 7. Proměny aliance v novém strategickém prostředí, vztah ke střední a východní Evropě. 8. NATO a Česká republika. 9. Aliance a krizové regiony. 10. Tendence ve vývoji vojenských kapacit NATO. 11. Zápočtová diskuse, přednesení a obhajoba referátů o NATO, jež nezazněly k přednášenému tématu I. 12. Přednesení a obhajoba referátů o NATO, jež nezazněly k přednášenému tématu II. 13. Konzultace k písemné prověrce. Výstupy z učení Po absolvování předmětu budou studenti schopni: - objasnit historické okolnosti vzniku NATO; - popsat a vysvětlit organizační struktury, charakterizovat rozhodovací mechanismy; - analyzovat proměny Severoatlantické aliance v souvislosti s koncem bipolarity; - zhodnotit roli dalších bezpečnostních institucí v Evropě, zejména Západoevropské unie, a zhodnotit proces budování EBOP v rámci Evropské unie. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Referát a jeho prezentace – 1 ECTS (25 hodin) Vypracování eseje - 1 ECTS (25 hodin) Příprava na závěrečný test – 2 ECTS (50 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): DANČÁK, B a SUCHÝ, P. Členství České republiky v NATO a summit v Praze 2002. In Summit NATO v Praze 2002: výsledky, dokumenty a projevy. 1. vyd. Brno: MPÚ MU Brno, 2003. s. 7-16, 10 s. ISBN 8021030445. FIDLER, Jiří a Petr MAREŠ. Dějiny NATO. Praha: Paseka, 1997. 243 s. ISBN 80-7185-145-0. HODGE, Carl Cavanagh. Atlanticism for a new century :the rise, triumph, and decline of NATO. Upper Saddle River, N.J.: Pearson/Prentice Hall, 2005. xi, 145 s. ISBN 0-13-048129-7. KŘÍŽ, Zdeněk. Adaptace Severoatlantické aliance na nové mezinárodní bezpečnostní prostředí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 217 s. Monografie. ISBN 80-210-4218-4. NORRIS, John. Collision course :NATO, Russia, and Kosovo. London: Praeger Pub., 2005. xxv, 333 s. ISBN 0-27598753-1.


MVZ141 Mezinárodní ekonomické vztahy Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 4 hod. za týden kreditů Zkouška Přednášky Forma výuky Esej (6-7 normostran)

Vyučující

Mgr. Vladan Hodulák, Ph.D.

Stručná anotace předmětu Znalost a chápání určitých souvislostí a trendů ve světové ekonomice je nezbytným předpokladem pro výklad či porozumění mezinárodní politice a mezinárodním vztahům. V tomto kurzu bude popsáno rozložení sil ve světové ekonomice a jeho vývoj do současnosti včetně zdůraznění aktuálních problémů, které determinují podobu mezinárodních vztahů v současnosti a blízké budoucnosti. Hlavní pozornost bude věnována aktérům mezinárodních ekonomických vztahů, problémům které řeší, prostředkům a významným trendům. Osnova 1. Úvod 2. Světová ekonomika (SE) 3. Mezinárodní ekonomické vztahy (MEV) 4. Mezinárodní měnové a finanční vztahy 5. Hlavní centra SE 6. Americké centrum 7. Japonské centrum 8. Evropské centrum a integrační procesy 9. Centrálně plánované ekonomiky a jejich přeměny (CPE) 10. Postavení ekonomiky ČR ve světovém hospodářství 11. Rozvojové země a jejich postavení ve SH 12. Čína a Indie 13. Diskuze a závěrečné shrnutí Výstupy z učení Absolvent předmětu je schopen: - orientovat se ve škále témat a problémů mezinárodní ekonomiky jako dimenze mezinárodních vztahů.; - získá sumu informací jako základ pro analýzu a interpretaci aktuálních problémů světové ekonomiky. - identifikovat základní trendy ve světovém hospodářství a rozlišit míru jejich mocenské povahy; - interpretovat základní ekonomické proměnné a posoudit jejich vliv na postavení státu ve světovém systému. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Vypracování eseje – 1 ECTS (26 hodin) Příprava na závěrečný test – 2 ECTS (50 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): CIHELKOVÁ, Eva. Světová ekonomika: základní rysy a tendence vývoje. 2. vyd. Praha: Oeconomica, 2004. 257 s. ISBN 80-245-0687-4. KRPEC, Oldřich a Vladan HODULÁK. Politická ekonomie mezinárodních vztahů. 1. vyd. Brno: Mezinárodní politologický ústav, 2011. 360 s. Monografie, 38. ISBN 978-80-210-5481-3. KUNEŠOVÁ, Hana a Eva CIHELKOVÁ. Světová ekonomika: nové jevy a perspektivy. 2. dopl. a přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006. xviii, 319. ISBN 80-7179-455-4. SAMUELSON, Paul Anthony a William D. NORDHAUS. Ekonomie. Translated by Michal Mejstřík - Milan Sojka Antonín Kotulán. 2. vyd. Praha: Svoboda, 1995. xl, 1011 s. ISBN 80-205-0494-X.


MVZ149 Současná Latinská Amerika Povinně volitelný 26 2 hod. za týden Zkouška


Aktivní participace studentů

Vyučující

Mgr. Martin Hrabálek, Ph.D.


Stručná anotace předmětu Předmět si klade za cíl uvést studenty do problematiky současného dění v Latinské Americe, bezpečnostních problémů tohoto kontinentu a jeho role v mezinárodním systému. Pozornost je věnována zejména vztahům zemí regionu s USA a Evropskou unii. Bližší pozornost si zaslouží několik vybraných zemí – Brazílie, Kolumbie, Kuba, Mexiko a Venezuela. Osnova 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

Úvodní hodina Postavení Latinské Ameriky v mezinárodním systému Vztahy Latinské Ameriky se Spojenými státy (historický vývoj, USA a LA po 11. září 2001. Latinská Amerika a Evropa Bezpečnostní otázky v Latinské Americe (Smlouva z Ria, bezpečnostní rizika v LA) Integrace v americkém regionu (FTAA vs. ALCSA) Subregionální integrace v americkém regionu (MERCOSUR, NAFTA, Andský pakt) Konflikt v Kolumbii a jeho mezinárodní přesah. Venezuela a vnitřní krize Brazílie a její postavení v regionu Kuba a Latinská Amerika Vztahy Mexika s USA Závěrečná hodina, zápočtový test

Výstupy u učení Po absolvování předmětu budou studenti: - umět vysvětlit pozici Latinské Ameriky v mezinárodních vztazích; - budou schopni charakterizovat vztahy Latinské Ameriky s USA a Evropou; - zhodnotit hlavní bezpečnostní záležitosti v Latinské Americe a analyzovat integrační procesy v oblasti. - porozumí významným problémům spojeným s vybranými zeměmi Latinské Ameriky, jako je Kolumbie, Venezuela, Brazílie, Kuba a Mexiko. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Příprava na závěrečnou zkoušku – 3 ECTS (75 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): Bouvier, V.: The Globalization of U.S. - Latin American Relations, London 2002. Espach, H. - Tulchin, J.: Latin America in the New International System, Boulder 2001. ORDILLO, Agustín. The future of Latin America: can the EU help? Edited by Spyridon Flogaitis. 1. ed. London: Esperia Publications, 2003. 161 s. ISBN 1-904673-00-7. SKIDMORE, Thomas E. a Peter H. SMITH. Modern Latin America. 6th ed. New York: Oxford University Press, 2005. xiii, 512. ISBN 0-19-517013-X. STOJAROVÁ, Věra, Martin HRABÁLEK a Pavlína SPRINGEROVÁ. Security in the Andean Community of Nations: the member states in the 21st century. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2009. 187 s. Politics series No. 30. ISBN 978-80-7325-198-7.


MVZ156 Analýza zahraniční politiky Povinně volitelný 26 2 hod. za týden Zkouška


doporučený ročník / semestr 5 kreditů Přednášky + Forma výuky semináře Seminární práce, písemné přípravy (2 normostrany) na každý ze seminářů

Vyučující

PhDr. Michal Kořan, Ph.D.

Stručná anotace předmětu Předmět se věnuje vysvětlení základních procesů tvorby zahraniční politiky na její individuální, byrokratické a mezinárodní úrovni. Předmět je zaměřen zejména na interakci v průběhu seminářů a na aktivní písemnou přípravu před semináři. Studenti tedy budou v průběhu semestru aplikovat jednotlivé analytické koncepty na vybranou zemi a tyto analýzy budou kriticky diskutovány a reflektovány v seminárních částech. Osnova 1. Role a místo zahraniční politiky v hlavních teoriích mezinárodních vztahů: výzkum bottom-top, top-bottom, ideas all the way down. 2. Vznik, vývoj a současný stav analýzy zahraniční politiky 3-4. Individuální rovina analýzy: psychologické kognitivní přístupy, vliv rolí na rozhodování aktérů (operational code), racionalita instrumentál/ omezená, vztah aktér prostředí 5-8. Státní úroveň analýzy byrokracie: - model byrokratické politiky, organizační politiky, rozhodovací proces, skupinová dynamika aktéři - politické strany, instituce, zájmové skupiny kulturní kontext - ideje, normy, identita, kultura, média, veřejné mínění, národní dějiny. 9-10. Systémová úroveň analýzy: proměny systémové polarity a jejich dopad na tvorbu zahraniční politiky, velké vs. malé státy, vliv systémových ideových diskurzů na ZP, nestátní mezinárodní aktéři, státní suverenita. 11-12. Kritické přístupy k zahraniční politice: 13. Does Foreign Policy Matter? Výstupy z učení Po absolvování tohoto předmětu bude student schopen: - definovat a vysvětlit základní procesy tvorby zahraniční politiky na její individuální, byrokratické, státní i mezinárodní úrovni; - identifikovat hlavní aktéry zahraniční politiky a analyzovat jejich zapojení do procesu tvorby zahraniční politiky, - pojmenovat a interpretovat základní problémy, které se s procesem tvorby zahraniční politiky pojí a demonstrovat tyto problémy při konkrétní analýze zahraniční politiky Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Písemné přípravy na semináře - 2 ECTS (50 hodin) Seminární práce - 2 ECTS (50 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): HOLLIS, Martin a Steve SMITH. Mezinárodní vztahy: výklad a porozumění: 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2000. 248 s. ISBN 80-85959-64-X. NEACK, Laura a Jeanne A. K. HEY. Foreign Policy Analysis. Continuity and Change in its Second Generation. Englewood Cliffs: Prentice Hall, 1995. ISBN 0-13-060575-1. NEACK, Laura. The New Foreign Policy. New York, Oxford: Rowman and Littlefield Publishers, Inc., 2003. ISBN 07425-0147-7. SINGER, Eric a Valerie HUDSON. Political Psychology and Foreign Policy. Oxford, Boulder: Westview Press, 1992. ISBN 0-8133-8013-8.

WENDT, Alexander. Social theory of international politics. 1st pub. Cambridge: Cambridge University Press, 1999. xv, 429 s. ISBN 0-521-46557-5.

D – Charakteristika studijního předmětu


MVZ157 Malé evropské státy ve světové politice Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 4 hod. za týden kreditů Zkouška Přednášky + Forma výuky semináře Seminární práce

Vyučující

PhDr. Michal Kořan, Ph.D.

Název studijního předmětu Typ předmětu Rozsah studijního předmětu Způsob zakončení

Stručná anotace předmětu Kurs je strukturován do třech částí. První část bude mít za cíl zmapovat dosavadní vývoj a výsledky na poli výzkumu zahraniční a bezpečnostní politiky malých států. Bude se týkat následujících bodů: jaká vysvětlení ohledně zahraničněpolitického chování malých států nabízí (vybrané) hlavní teorie mezinárodních vztahů (realismus, liberalismus, pluralismus a konstruktivismus); výzkum malých států na základě Foreign Policy Analysis; různé způsoby definování malosti států; užitečnost konceptu malého státu jako takového; charakteristické rysy a vzorce chování malých států v dějinách mezinárodních vztahů (důraz bude kladen například na ideje neutralismu a vývoj pojetí státní suverenity). Druhá část se věnuje srovnávací analýze zahraniční politiky malých evropských států V seminární části bude diskutováno, zda užívané strategie právě probíraného státu jsou patřičné jejich postavení, či zda existují strategie alternativní. V závěrečné části budou sumarizovány informace ze srovnávací části a budou srovnány s chováním České republiky. Stejně tak bude závěr semestru věnován diskusi o tom, zda existují z chování jiných malých států určité lekce pro Českou republiku a případně, jak těchto lekcí využít. Osnova 1. Dosavadní vývoj na poli výzkumu malých států, definice "malého státu", koncepce analytických rovin 2. Charakterizace současného mezinárodního systému, reformulace zahraniční politiky "malých států" po konci studené války 3. Adaptace ministerstev zahraničních věcí "malých států" na současnou mezinárodní situaci 4. Rakousko 5. Slovensko 6. Lucembursko 7. Norsko, Finsko, Švédsko 8. Maďarsko 9. Irsko, Lichtenštejnsko 10. Subregionální uskupení jako strategie malých států (případ Visegrádské skupiny a Beneluxu) 11. Česká republika 12. Zhodnocení existujících teorií "malých států" ve světle informací z předešlých přednášek a seminářů 13. Závěrečný test Výstupy z učení Absolvent předmětu bude schopen: - formulovat ve svém oboru relevantní výzkumný problém; - realizovat odpovídající vlastní výzkum; - Sbírat, zaznamenávat a následně analyzovat a interpretovat data; - na základě shromážděných dat sestavit odborný text, jenž je v souladu s teoretickými, metodologickými a formálními požadavky oboru; Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly

Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Vypracování seminární práce - 1ECTS (25 hodin) Příprava na závěrečný test – 2 ECTS (5é hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): HEY, Jeanne, A. K. Small States in World Politics. Explaining Foreign Policy Behavior. London Boulder: Lynne Rienner Publishers, 2003. ISBN 1-55587-943-8. KOŘAN, Michal. Rakousko a ostatní státy Visegradské skupiny. In Hloušek, Vít - Sychra, Zdeněk (eds.) Rakousko v evropské a středoevropské politice. 1. vyd. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity v Brně, 2004. 125 s. ISBN 80-210-3589-7. NEACK, Laura. The New Foreign Policy. New York, Oxford: Rowman and Littlefield Publishers, Inc., 2003. ISBN 07425-0147-7. NEACK, Laura a Jeanne A. K. HEY. Foreign Policy Analysis. Continuity and Change in its Second Generation. Englewood Cliffs: Prentice Hall, 1995. ISBN 0-13-060575-1. Small states in Europe and dependence. Edited by Otmar Hőll. Boulder: Westview Press, 1983. 341 s. ISBN 0-81330303-6.



MVZ158 Francouzská zahraniční politika od konce 2. světové války Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 5 hod. za týden kreditů Závěrečná zkouška Přednášky + Forma výuky semináře Seminární práce

Vyučující

Mgr. et Mgr. Petr Vilímek, Ph.D.


Stručná anotace předmětu Předmět si klade za cíl seznámit studenty s vývojem francouzské zahraniční a bezpečnostní politiky od konce druhé světové války do současnosti. Mimořádná pozornost bude věnována zejména vývoji francouzsko-amerických a francouzsko-německých vztahů, dekolonizaci francouzského zámořského impéria a zahraniční a bezpečnostní politice De Gaulla a jeho nástupců. Osnova 1.Determinanty francouzské zahraniční a bezpečnostní politiky. 2. Proces formulace a realizace zahraniční politiky I 3. Proces formulace a realizace zahraniční politiky II 4. Zahraniční politika IV. republiky (1945-1956) 5. Francouzské koloniální impérium a jeho dekolonizace 6. Alžírská válka a pád IV. republiky 7. De Gaullova éra (1958-1969): politika "národní velikosti" 8. Francie a evropská integrace od Schumana k De Gaullovi 9. Francouzská zahraniční a bezpečnostní politika v 70. letech 10. Mitterandova zahraniční politika 11. Konec studené války a adaptace francouzské zahraniční politiky na nové mezinárodní prostředí 12. Chiracova éra ve francouzské zahraniční politice 13. Francouzská zahraniční politika v éře N. Sarkozyho Výstupy z učení Po úspěšném ukončení kurzu by studenti měli být schopni: - rozeznat hlavní témata francouzské zahraniční politiky ve 2. polovině 20. století, - porozumět vývoji francouzské zahraniční politiky v tomto období a roli jednotlivých aktérů; - analyzovat francouzskou zahraniční politiku vůči klíčovým velmocem, regionům a mezinárodním problémům; Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS: Přednášky – 1 ECTS (26 hodin) Seminární práce – 2 ECTS (50 hodin) Příprava na závěrečnou zkoušku – 2 ECTS (50 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): Cogan, Ch. G.: Oldest Allies, Guarded Friends: the United States and France since 1940, Praeger, 1994. Cogan, Ch. G.: French Negotiating Behavior. Dealing with La Grande Nation, United States Institute of Peace, 2005. Creswell, M. a Trachtenberg, M.: France and the German Question, 1945-1955, Journal of Cold War Studies, Vol 5, Issue 3, s.5-28. Duby, G. (ed.): Dějiny Francie. Karolinum 2003. Evans, M.: From Colonialism to post-colonialism: the French Empire since Napoleon, in Alexander, M. S. (ed.): French History since Napoleon, Arnold Publishers, 1999. Gildea, R.: France since 1945. Oxford: Oxford University Press, 2002. Keiger, J. F. V.: France and the World Since 1870, Arnold 2001 Další materiály a texty umístěné v IS.



MVZ159 Spojené státy ve východní Asii Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 5 hod. za týden kreditů Zkouška Přednášky + Forma výuky semináře Seminární práce

Vyučující

Mgr. et Mgr. Petr Vilímek, Ph.D.


Stručná anotace předmětu Předmět seznamuje studenty s vývojem americké zahraniční a bezpečnostní politiky vůči regionu a jednotlivým státům východní Asie (především Číně a Japonsku) od první poloviny 19. století do konce 90. let 20. století. Zvláštní důraz je přitom kladen na komplexní analýzu vývoje americké politiky vůči regionu jako celku, s přihlédnutím k historickým, kulturním a ekonomickým regionálním i globálním souvislostem a k vnitropolitickému vývoji v samotných USA a v dalších státech regionu. Nebude chybět ani analýza dopadů vývoje ve východní Asii na celkový vývoj mezinárodního prostředí. Osnova 1. Úvod a organizační záležitosti 2. USA a východní Asie: první kontakty 3. Americká politika vůči Japonsku: od Perryho k Rooseveltovi 4. Politika "otevřených dveří a "dollarová diplomacie" 5. USA a východní Asie ve 20. a 30. letech 6. Americká zahraniční politika a 2. světová válka v Asii 7. USA a počátky studené války v Asii 8. Korejská válka a vznik amerických aliancí ve východní Asii 9. Americká zahraniční politika v jihovýchodní Asii. Válka ve Vietnamu 10. Normalizace americko-čínských vztahů 11. USA a jejich spojenci v 70. a 80. letech: od Nixonovy doktríny po znovuoživení vzájemných vztahů v Reaganově éře 12. Konec studené války a reformulace vzájemných vztahů s Čínou 13. Vývoj vztahů USA s východoasijskými spojenci v období 90. let 20. století Výstupy z učení Absolvent předmětu bude schopen: - porozumět historickému vývoji americké politiky vůči východní Asii; - zhodnotit politický a strategický význam USA pro vývoj regionu; - naučí se pracovat s historickými dokumenty a primárními zdroji; Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Seminární práce – 1 ECTS (25 hodin) Příprava na závěrečnou zkoušku – 3 ECTS (75 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): BUCKLEY, Roger. The United States in the Asia-Pacific since 1945. New York: Cambridge University Press, 2002. x, 258 s. ISBN 0-521-80964-9. GARVER, John W. The Sino-American alliance :Nationalist China and American Cold War strategy in Asia. Armonk, N.Y.: M.E. Sharpe, 1997. xiii, 312. ISBN 0-7656-0053-6. CHA, Victor D. Alignment despite antagonism :the United States-Korea-Japan security triangle. Stanford, Calif.: Stanford University Press, 1999. ix, 373 s. ISBN 0-8047-3192-6. Emerson, J. K. Holland, H. M.: The Eagle and the Rising Sun: America and Japan in the Twentieth Century, AddisonWesley, 1987 Modern american diplomacy. Edited by John M. Carroll - George C. Herring. 1st pub. Wilmington: Scholarly resources, 1986. xiv, 241 s. ISBN 0-8420-2264-3.


MVZ167 Medzinárodné vyjednávanie Povinně volitelný 26 2 hod. za týden Zkouška


doporučený ročník / semestr 4 kreditů Přednášky + Forma výuky semináře Seminární práce, komplexní simulace konfliktu

Vyučující

Ing. Mgr. Marián Belko, Ph.D.

Stručná anotace předmětu Vyjednávanie je jedným z hlavných spôsobov, akým v medzinárodnom prostredí štáty komunikujú. Z hľadiska medzinárodných vzťahov ako vednej disciplíny je preto pochopenie vyjednávania nevyhnutné. Cieľom tohoto kurzu je uviesť študentov do problematiky medzinárodného vyjednávania, oboznámiť ich s existujúcimi teóriami, štruktúrou, či taktikami vyjednávania, aby po jeho absolvovaní k tejto problematike dokázali samostatne analyticky pristupovať. Na záver kurzu budú mať študenti možnosť vyskúšať si nadobudnuté vedomosti z praktického hžadiska. Umožní im to simulácia vyjednávania o urovnaní vybraného konfliktu. Osnova 1) Úvodné informácie (administratívna stránka kurzu); 2) Definovanie základných pojmov; 3) Základné teoretické koncepty; 4) Distributívne a integratívne vyjednávanie a ich taktiky; 5) Dynamika vyjednávania; 6) Význam sily v medzinárodnom vyjednávaní; 7) Neúspech vyjednávania a jeho príčiny; 8) Sprostredkovanie výsledku (mediácia, arbitráž); 9) Vyjednávanie z pohľadu modelu dvojúrovňovej hry; 10) Multilaterálne vyjednávanie; 11) Praktická realizácia vyjednávania; 12) Seminárne práce, záverečná rekapitulácia a sumarizácia; 13) Skúškový test. Výstupy z učení Po absolvování předmětu se studenti budou: - Orientovat v problematice vyjednávání v mezinárodních vztazích a v základních teoretických konceptech, které se touto problematikou zabývají; - rozumět základním taktikám v rámci vyjednávání a možným příčinám neúspěchu vyjednávání; - schopni analyzovat konkrétní jednání o ukončení konfliktů; Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Seminární práce – 1 ECTS (25 hodin) Simulace konfliktu a další příprava na semináře - 1 ECTS (25 hodin) Příprava na závěrečný test – 1 ECTS (26 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): LEWICKI, Roy J. Essentials of negotiation. Edited by Roy J. Lewicki. 3rd ed. Boston: McGraw-Hill/Irwin, 2004. xiv, 274 s. ISBN 0-07-254582-8. International negotiation :analysis, approaches, issues. Edited by Viktor Aleksandrovich Kremenyuk. 2nd ed. San Francisco: Jossey-Bass, 2002. xxix, 556. ISBN 0-7879-5886-7. SCHELLING, Thomas C. The strategy of conflict. Cambridge, Mass.: Harvard University Press, 1980. vii, 309 s. ISBN 0-674-84031-3.


MVZ171 Zahraniční politika SR Povinně volitelný 26 2 hod. za týden Zkouška


Seminární práce, aktivní účast

Vyučující

Ing. Mgr. Marián Belko, Ph.D.


Stručná anotace předmětu Cílem tohoto předmětu nebude jen sledování minulosti a současnosti zahraniční politiky Slovenské republiky - hlavním cílem je pochopení širších souvislostí jejího fungování. Pozornost se zaměří zejména na faktory, které ovlivňují její tvorbu a fungování, ale také na identifikování nejdůležitějších aktérů, jejich nástrojů a představ relevantních politických stran. V druhé části předmětu se pozornost zaměří na multilaterální aspekt slovenské zahraniční politiky – tzn. členství v nejdůležitějších mezinárodních organizacích. Osnova 1) Úvod do předmětu 2) Vývoj zahraniční politiky od vzniku samostatné Slovenské republiky 3) Zahraniční politika Slovenské republiky v současnosti 4) Aktéři zahraniční politiky SR (tvůrci, inst. podoba) 5) Zahraniční politika v programech relevantních politických stran 6) Nástroje zahraniční politiky 7) Prezentace seminárních prací 8) Regionální rozměr zahraniční politiky 9) Členstvo Slovenské republiky v EU 10) Multilaterální složka zahraniční politiky 11) Bezpečnostní aspekt zahraniční politiky 12) Prezentace seminárních prací 13) Zápočtový test Výstupy z učení Absolventi předmětu: - získají pochopení širších souvislostí fungování slovenské zahraniční politiky; - budou se orientovat v aktérech zahraniční politiky a dokážou analyzovat jejich konkrétní roli; - porozumí zahraničně-politickému působení Slovenska na půdě hlavních mezinárodních organizací; - získají přehled o postojích relevantních politických stran k zahraniční politice Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Seminární práce – 1 ECTS (25 hodin) Závěrečný test – 2 ECTS (50 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly) DANČÁK, Břetislav a Miroslav MAREŠ. Zahraniční politika politických stran v České republice, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. 1. vyd. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, 2000. 120 s. Edice Studie, sv. č. 16. ISBN 80-210-2354-6. KOPEČEK, Lubomír (2003): Od Mečiara k Dzurindovi. Slovenská politika a politický systém v prvním desetiletí samostatnosti. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, 2003. 177 s. ISBN 80-210-3136-0 Slovensko v šedej zóne? :rozširovanie NATO, zlyhania a perspektívy Slovenska. Edited by Martin Bútora - František Šebej. Bratislava: Inštitút pre verejné otázky, 1998. 255 s. ISBN 80-88935-01-6. WEISS, Peter (2009): Národný záujem a zodpovednosť v slovenskej zahraničnej politike. Bratislava: Kalligram. ISBN 978-80-8101-195-5.


MVZ172 Současná východní Asie Povinně volitelný 26 2 hod. za týden Závěrečná zkouška


Seminární práce

Vyučující

Mgr. et Mgr. Petr Vilímek, Ph.D., Mgr. Richard Turcsányi

doporučený ročník / semestr 2/3 4 kreditů Přednášky + Forma výuky semináře

Stručná anotace předmětu Předmět si klade za cíl seznámit studenty s mezinárodními vztahy a postavením regionu severovýchodní Asie v mezinárodním systému po konci studené války. Snaží se je seznámit s geopolitickým a ekonomickým významem regionu, se zahraniční politikou a vzájemnými vztahy států regionu a s hlavními konflikty a bezpečnostními hrozbami, jimž státy regionu čelí. Osnova 1. Východní Asie a mezinárodní systém 2. Východní Asie ve světové ekonomice 3. Politické systémy východní Asie 4. Čínsko-americké vztahy po konci studené války. 5. USA a jejich spojenci ve východní Asii. 6. Ruské ekonomické a strategické zájmy ve východní Asii 7. Zahraniční politika Číny. 8. Japonská zahraniční politika. 9. Zahraniční politika Tchaj-wanu a perspektivy jeho snednocení s pevninskou Čínou 10. Zahraničně-politické priority Austrálie 11. ASEAN 12. Teritoriální spory ve východní a jihovýchodní Asii 12. Vývoj na Korejském poloostrově: zahraničně politické priority obou zemí, současná bezpečnostní situace a perspektivy sjednocení

Výstupy z učení Na konci předmětu by studenti měli být schopni: - prokázat základní znalosti bezpečnostní architektury a současných politických a ekonomických trendů ve východní Asii; - analyzovat vývoj a proměnů zahraničních vztahů států regionu a zhodnotit strategický a politický význam jednotlivých států severovýchodní Asie; - mít přehled o hlavních zahraničně politických prioritách jednotlivých států regionu a zájmech hlavních světových velmocí v této oblasti; Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky – 1 ECTS (26 hodin) Seminární práce – 1 ECTS (25 hodin) Příprava na závěrečnou zkoušku – 2 ECTS (50 hodin) ¨ Studijní literatura a studijní pomůcky

Povinná literatura (vybrané kapitoly): Buzo, A. (2003): Partyzánská dynastie: Politika a vedení Severní Koreje, Praha: Bbart. Deng, Y. a Wang, F. (2005): China Rising: Power and Motivation in Chinese Foreign Policy. Oxford: Rowman&Litlefield. Sutter, R. G. (2003): The United States and East Asia, Oxford: Rowman&Litlefield. Yahuda, Michael B (2004). The international politics of the Asia-Pacific since 1945. 2nd ed. New York: Routledge. xiv, 355 s. ISBN 0-415-20797-5. The international relations of northeast Asia. Edited by Samuel S. Kim. Lanham, Md.: Rowman & Littlefield Publishers, 2004. xiv, 370 s. ISBN 0-7425-1695-4. Další materiály umístěné do dokumentové složky předmětu v IS či přístupné v rámci elektronických databází FSS.



MVZ189 Československá zahraniční politika Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 4 hod. za týden kreditů Zkouška Přednášky + Forma výuky semináře Seminární práce, průběžný test

Vyučující

PhDr. Vladimír Černý, Ph.D.


Stručná anotace předmětu Náplní předmětu je podrobný rozbor československé zahraniční politiky v období první a druhé republiky, nacistické okupace a poválečných let do roku 1948. Osnova 1. Úvodní hodina, seznámení s problematikou. 2. Zahraniční odboj v letech 1914-1918 a vznik nezávislého Československa. 3. Československo na mírové konferenci v Paříži a dotvoření hranic republiky 1919-1920. 4. Vznik Malé dohody, poměr k sousedním státům a Locarnská konference. 5. Zahraniční politika ve druhé polovině 20. let. 6. Období hospodářské krize a středoevropské integrační projekty. 7. Problematika národnostních menšin v Československu a její zahraničně politické aspekty. 8. Krizový rok 1938. 9. Zahraniční politika tzv. druhé republiky. 10. Československý politický exil a snaha o oduznání Mnichovské dohody 1939-1942. 11. Zahraniční odboj a cesta k obnovení samostatného státu 1943-1945. 12. Koncepce a možnosti zahraniční politiky v poválečném světě 1945-1948. Výstupy z učení Absolventi předmětu: - získají přehled vývoji zahraniční politiky tohoto období; - budou schopni charakterizovat nejvýznamnější osobnosti, - analyzovat trendy a události, které vedly ke vzniku samostatné Československé republiky, - zhodnotit dvacet let její existence a vysvětlit její zánik v letech 1938-1939 a znovuobnovení po druhé světové válce. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Seminární práce – 1 ECTS (25 hodin) Příprava na průběžný test a závěrečnou zkoušku – 2 ECTS (50 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): DEJMEK, Jindřich. Československo, jeho sousedé a velmoci ve XX. století, (1918 až 1992) :vybrané kapitoly z dějin československé zahraniční politiky. 1. vyd. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2002. 384 s. ISBN 80-86547-07-8. GEBHART, Jan a Jan KUKLÍK. Druhá republika:1938-1939 : svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2004. 315 s. ISBN 80-7185-626-6. KUČERA, Jaroslav. "Žralok nebude nikdy tak silný" :československá zahraniční politika vůči Německu 1945-1948. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Argo, 2005. 200 s. ISBN 80-7203-648-3. KUKLÍK, Jan. Londýnský exil a obnova československého státu, 1938-1945 :právní a politické aspekty obnovy Československa z hlediska prozatímního státního zřízení ČSR v emigraci. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1998. 175 s. ISBN 80-7184-665-1. SLÁDEK, Zdeněk. Malá dohoda 1919-1938 :její hospodářské, politické a vojenské komponenty. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000. 297 s. ISBN 80-7184-820-4.



MVZ197 Autoritativní režimy v Evropě mezi světovými válkami Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 5 hod. za týden kreditů Zkouška Přednášky + Forma výuky semináře Seminární práce, průběžný test

Vyučující

PhDr. Vladimír Černý, Ph.D.


Stručná anotace předmětu Předmět je zaměřen na historický a politický přehled autoritativních a totalitních režimů v Evropě v období let 19181939, v některých případech s nutnými přesahy do roku 1945. Osnova 1. Seznámení s problematikou, vymezení pojmů "autoritativní" a "totalitní" režimy. 2. Bolševická revoluce v Rusku, zhroucení evropských impérií a konec první světové války. 3. Nástup radikální levice ve střední Evropě let 1918-1920 a její porážka. 4. Vývoj a proměny totalitního režimu v Sovětském svazu 20. a 30. let. 5. Maďarské království 1920-1944. 6. Fašistická Itálie v letech 1922-1943. 7. Vznik a vývoj tzv. sanačního režimu v Polsku. 8. Nacistické hnutí v Německu v období let 1919-1933. 9. Nacistické Německo v letech 1933-1939; vnitřní a zahraniční politika. 10. Postavení meziválečného Rakouska v Evropě; Dollfuss a Schuschnigg. 11. Autoritativní režimy na Balkáně: Jugoslávie, Albánie, Řecko, Bulharsko a Rumunsko. 12. Španělsko a Portugalsko. 13. Meziválečný vývoj a autoritativní rysy režimů pobaltských zemí. Výstupy z učení Absolventi předmětu budou schopni: - charakterizovat politické tendence a procesy, které formovaly vývoj těchto režimů; ilustrovat geopolitické rozdělení Evropy mezi válkami; - vysvětlit významné ekonomické a sociální aspekty daného období. - evaluovat jak českou, tak zahraniční literaturu k tématu kurzu a uplatnit své analytické schopnosti v seminární eseji. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Seminární práce - 2 ECTS (25 hodin) Příprava na průběžný test a závěrečnou zkoušku – 3 ECTS (75 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): BROSZAT, Martin. Uchopení moci: vzestup NSDAP a zničení Výmarské republiky. Praha: Lidové noviny, 2002. 247 s. ISBN 80-7106-276-6. BALÍK, Stanislav a KUBÁT, Michal. Teorie a praxe totalitních a autoritativních režimů. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2004. 168 s. Edice Bod. ISBN 80-86569-89-6. BULLOCK, Alan. Hitler a Stalin: paralelní životopisy. 1. vyd. Plzeň: Mustang, 1995. 1029 s., [. ISBN 80-85831-51-1. JEŘÁBEK, Martin. Konec demokracie v Rakousku, 1932-1938 :politické, hospodářské a ideologické příčiny pádu demokracie. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2004. 255 s. ISBN 80-86569-51-9. KLÍMA, Jan. Salazar: tichý diktátor. 1. vyd. Praha: Aleš Skřivan ml., 2005. 271 s. ISBN 80-86493-15-6. LAINOVÁ, Radka, Zora HLAVIČKOVÁ a Michal STRAKA. Diktatury v rukavičkách? :autoritativní režimy v meziválečném období - Maďarsko, Polsko, Litva, Estonsko a Lotyšsko. Vyd. 1. Praha: Triton, 2003. 159 s. ISBN 807254-334-2. MORAVCOVÁ, Dagmar. Výmarská republika:problémy demokracie v Německu 1918-1932. Vyd. 1. Praha: Karolinum,

2006. 273 s. ISBN 80-246-1176-7. Totalitární režimy 20. století v Evropě. Edited by Nina Pavelčíková. Vyd. 2., upr. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2008. 97 s. ISBN 978-80-7368-485-3. Za obzor totalitarismu: srovnání stalinismu a nacismu. Edited by Michael Geyer - Sheila Fitzpatrick. Vyd. 1. Praha: Academia, 2012. 686 s. ISBN 9788020020352.


MVZ202 Stáž Povinně volitelný hod. za týden Zápočet

Vyučující

Vedoucí Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS

doporučený ročník / semestr 5 kreditů Forma výuky

Stručná anotace předmětu Předmět slouží k uznávání ECTS za pracovní stáže absolvované prostřednictvím katedry i stáže zařízené z vlastní iniciativy. Úspěšným absolvováním stáže si studenti vylepší své schopnosti uplatňovat znalosti v praxi, adaptovat se na nové prostředí, pracovat individuálně i v týmu a organizovat své pracovní úkoly i čas. Předmět je vyučován každý semestr. Je určen pouze pro domácí praxe/odborné stáže, při zahraničních odborných stážích si studenti zapisují předmět s kódem FSS190. Osnova Nelze specifikovat klasickým způsobem, záleží na dohodě s institucí, kde stáž probíhá.

Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Předmět je ukončen po předložení potvrzení o absolvování stáže. Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.

Studijní literatura a studijní pomůcky Doporučená literatura: BRUNO, Tiziana a Gregor ADAMCZYK. Řeč těla::jak neverbálně působit na druhé a rozumět řeči těla. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 109 s. ISBN 80-247-1313-6. HIERHOLD, Emil. Rétorika a prezentace. Translated by Iva Michňová. 7., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2008. 380 s., [1. ISBN 978-80-247-2423-2. NÖLLKE, Matthias. Praktický management: jak úspěšně vést a řídit sebe, druhé lidi, firmy a jiné organizace. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 112 s. ISBN 80-247-0912-0. ZIELKE, Christian. Nejčastější chyby manažerů a jak se jim vyhnout. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 125 s. ISBN 80-2471815-4.


Vyučující

MVZ206 Defusing the „Powder Keg“. Dissolution of Yugoslavia and International Intervention Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 5 hod. za týden kreditů Zkouška Přednášky + Forma výuky semináře Vypracování šesti position paperů, schopnost číst, psát a diskutovat v akademické angličtině Mgr. Vladimir Dordevič

Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je poskytnout komplexní informace o rozpadu bývalé Jugoslávie, následných vojenských konfliktech a zahraničních intervencích. Předmět se skládá z pěti hlavních tématických částí. První se věnuje historickému odkazu Jugoslávie, hlavním charakteristikám a způsobu fungování tohoto státu. Následuje rozbor domácích a mezinárodních faktorů, které přispěly k rozpadu tohoto státu. Třetí část se věnuje vojenským konfliktům v 90. letech 20. století, následným vojenským intervencím ze strany mezinárodního společenství a jejich charakteristikám. Čtvrtá část sleduje politický, ekonomický a sociální vývoj nástupnických států od počátku 90. let do současnosti. V závěru bude diskutována problematika integrace těchto zemí euro-atlantických struktur. Výuka předmětu probíhá v anglickém jazyce. Osnova 1. Úvod. Organizace předmětu. 2. Dějiny Jugoslávie I: Jugoslávie jako idea/Jugoslávie v letech 1918-1941 3. Dějiny Jugoslávie II: jugoslávský komunismus/ socialistická Jugoslávie v letech 1945-1980 4. Krize Jugoslávie I: Politická dezintegrace v 80. letech 5. Krize Jugoslávie II: Ekonomický a sociální úpadek/zhodnocení různých interpretací rozpadu státu 6. Mezinárodní intervence I (1991-1992) 7. Mezinárodní intervence II (1992-1993) 8. Mezinárodní intervence III (1993-1995) 9. Zhodnocení role mezinárodního společenství během válek v bývalé Jugoslávii (1991-1995) 10. Kosovo mezi Srby a Albánci 11. Nástupnické státy bývalé Jugoslávie I: Slovinsko, Chrovatsko, Srbsko a Černá hora 12. Nástupnické státy bývalé Jugoslávie II: Bosna a Hercegovina, Makedonie, Kosovo 13. Problematika integrace Západního Balkánu do euro-atlantických struktur Výstupy z učení Po úspěšném ukončení předmětu studenti: - porozumí historickému vývoji Jugoslávie, jejím hlavním charakteristikám i překážkám jejího fungování; - získají hlubší povědomí o faktorech, které přispěly k rozpadu Jugoslávie a následným válkám; - získají informace ke komplexnímu zhodnocení role mezinárodního společenství během válek v bývalé Jugoslávii - dokážou charakterizovat hlavní aspekty ekonomického, politického a sociálního vývoje nástupnických zemí v uplynulých dvaceti letech Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Vypracování position paperů - 2 ECTS (50 hodin) Příprava na závěrečný test - 2 ECTS (50 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky

Povinná literatura (vybrané kapitoly): Djokić, Dejan and Ker-Lindsay, James (ed., 2011). New Perspectives on Yugoslavia: Key Issues and Controversies. Oxon: Routledge. Benson, Leslie (2004). Yugoslavia: A Concise History. Hampshire and New York: Palgrave Macmillan. Gow, James (1997). Triumph of Lack of Will: International Diplomacy and the Yugoslav War. London: C. Hurst and Co. Publishers Hehir, Aidan (ed., 2010). Kosovo, Intervention and Statebuilding: The International Community and the Transition to Independence. Oxon: Routledge Magas, Branka and Zanic, Ivo (ed., 2001). The War in Bosnia and Herzegovina, 1991-1995. London: Frank Cass Publishers. Ramet, Sabrina, P. (ed., 2010). Central and Southeast European Politics since 1989. Cambridge: Cambridge University Press Weller, Marc (1992). “International Response to the Dissolution of Socialist Federal Republic of Yugoslavia,” The American Journal of International Law, Vol. 86, No. 3, pp. 569-607.


MVZ208 Ethnic Conflicts in South Caucasus Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 6 hod. za týden kreditů Zkouška Přednášky + Forma výuky semináře Průběžný test, esej, schopnost číst, psát a diskutovat v akademické angličtině

Vyučující

Mgr. Zinaida Shevchuk

Stručná anotace předmětu Předmět se věnuje etnickým konfliktům v oblasti Jižního Kavkazu, zkoumá jejich povahu a faktory, které způsobily jejich vypuknutí. Předmět je vyučován v anglickém jazyce. Osnova 1. Úvod. Organizace předmětu. 2. Co je to konflikt – koncepty etnicity a teoretický rámec výzkumu 3. Etnický konflikt v teoriích mezinárodních vztahů 4. Domácí politika a etnický konflikt 5. Etnicita a etnický konflikt 6. Role mýtu a historie v etnických konfliktech 7. Konflikt o Náhorní Karabach 8. Gruzínské konflikty - Abcházie 9. Gruzínské konflikty – Jižní Osetie 10. Rusko-gruzínský ozbrojený konflikt 11. Ruská politika na jižním Kavkazu 12. „Velká hra“ na malém prostoru – soupeření USA a Ruska v regionu Jižního Kavkazu 13. Závěrečná diskuze Výstupy z učení Po absolvování předmětu budou studenti schopni: - porozumět povaze etnických konfliktů v oblasti Jižního kavkazu a faktorům, které vedly jejich vzniků; - na základě vhodně zvoleného teoretického rámce analyzovat etnické konflikty v jiných regionech světa; Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Vypracování eseje - 1 ECTS (25 hodin) Průběžný test – 1 ECTS (25 hodin) Příprava na závěrečnou zkoušku – 3 ECTS (75 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): Astrov, A. (ed.): The Great Power (mis)Management. Russian-Georgian War and its Implications for Global Political Order, Ashgate. Cornell, S.: Small Nations and Great Powers. A Study of Ethnopolitical Conflict in the Caucasus, Routledge Curzon, London Diamond, L., Plattner, M. (ed.): Nationalism, Ethnic Conflict and Democracy, The John Hopkins University Press. Hutchinson J., Smith, A. (ed.): Ethnicity, Oxford University Press, Oxford, New York. Lake, D., Rothchild, D. (ed.): The International Spread of Ethnic Conflict, Princeton University Press, Princeton. Mankoff, J.: “Russian Foreign Policy. The Return of Great Power Politics”, Rowman and Littlefield Publishers, Lanham. Maucer, P. (2004): Ethnic conflict and International Politics: Explaining Diffusion and Escalation, Palgrave Macmillan


Vyučující

MVZ210 The Western Balkans in Transition: Post-Conflict Transformation of BiH, Croatia and Serbia Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 5 hod. za týden kreditů Zkouška Přednášky + Forma výuky semináře Vypracování šesti position paperů, schopnost číst, psát a diskutovat v anglickém jazyce Mgr. Vladimir Dordevič

Stručná anotace předmětu Předmět se věnuje postkonfliktní transformaci trojice západobalkánských států – Srbska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. První část předmětu představuje jednotlivá vysvětlení příčin rozpadu Jugoslávie a jeho dopadu na nástupnické státy. Další část představuje teoretický a konceptuální rámec pro studium postkonfliktní trasformace státu Západního Balkánu. Třetí tématická část se věnuje samotné demokratické tranzici a současným politickým a sociálním reáliím trojice studovaných zemí. Výuka předmětu probíhá v anglickém jazyce. Osnova 1. Úvod. Organizace předmětu. 2. Rozpad Jugoslávie: Zhodnocení existujících vysvětlení příčin rozpadu 3. Demokratizace a postkomunistická diverzita: nástupnické státy bývalé Jugoslávie 4. Odkaz komunistických a socialistických stran v Západním Balkánu 5. Srovnávací perspektiva I: Post-daytonská Bosna a Hercegovina 6. Srovnávací perspektiva II: Poválečné Chorvatsko 7. Srovnávací perspektiva III: Poválečné Srbsko 8. Rozdílné cesty k demokracii I: Bosna a Hercegovina 9. Rozdílné cesty k demokracii II: Chorvatsko po Tudjmanovi – nový začátek? 10. Rozdílné cesty k demokracii III: Srbsko po pádu Slobodana Miloševiče 11. Politické strany a systémy Srbska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny 12. Perspektivy integrace do euro-atlantických struktur, dnešní úroveň vztahů 13. Závěrečné shrnutí Výstupy z učení Po úspěšném ukončení kurzu studenti: - porozumí problematice postkonfliktní transformace Západního Balkánu; - dokážou charakterizovat faktory, které způsobily rozpad Jugoslávie; - budou schopni analyzovat procesy demokratizace jednotlivých zemí a zhodnotit je ve srovnávací perspektivě; Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Vypracování position paperů - 2 ECTS (50 hodin) Příprava na závěrečný test - 2 ECTS (50 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): Belloni, Roberto (2009). “European Integration and the Western Balkans: Lessons, Prospects and Obstacles,” Journal of Balkan and Near Eastern Studies 11 (3), pp. 313-331. Bose, Sumantra (2005). “The Bosnian State Decade After Dayton,” International Peacekeeping 12 (3), pp. 322–335 Clewing, Konrad, Lukic, Reneo and Ramet, Sabrina, P. (ed.) (2008). Croatia since Independence: War, Politics, Society, Foreign Relations. München: Oldenbourg Verlagsgruppe. Jeffries, Ian (2007). The Balkans: a Post-Communist History. New York: Routledge. Jović, Dejan (2009). Yugoslavia: A State that Withered Away. West Lafayette: Purdue University Press Listhaug, Ola, Ramet, Sabrina, P. and Dulić, Dragana (ed., 2011). Civic and Uncivic Values: Serbia in the postMilošević Era. Budapest: Central European University Press

Schneider, C., Q., and Schmitter, P., C. (2004). “Liberalization, Transition and Consolidation: Measuring the Components of Democratization,” Democratization 11, (5), pp. 59-90. Zakošek, Nenad (2008). “Democratization, State-building and War: The Cases of Serbia and Croatia,” Democratization 15(3), pp. 588–610



MVZ211 Energetická bezpečnost: východiska a implikace pro fungování mezinárodního systému Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 5 hod. za týden kreditů Zkouška Přednášky + Forma výuky semináře Průběžný test

Vyučující

Mgr. Filip Černoch, Ph.D., Mgr. Hedvika Koďousková, Ph.D.


Stručná anotace předmětu Pojem "energetická bezpečnost" (EB) je hojně užíván v akademické sféře, ze strany politických lídrů i v médiích. Přesto neexistuje široce uznávaný konsenzus nad významem tohoto pojmu. Cílem předmětu je představit studentům komplexní charakter EB, zejména pak odpovědět na následující otázky. Jak vypadá situace na světových trzích se zdroji energie? Jak mohou budoucí vývoj ovlivnit nové technologie? S jakými výzvami se potýkají největší světoví spotřebitelé? Jaké zájmy naopak sledují producentské či tranzitní státy? Co máme rozumět pod spojením "energetika a chudoba"? Proč je důležité do našich úvah zahrnout také environmentální dimenzi energetické bezpečnosti? Jak interaguje s ekonomickou dimenzí EB? Nejen na tyto otázky budou studenti schopni na základě absolvování předmětu odpovědět. Osnova 1) Úvodní hodina, seznámení s průběhem a hodnocením kurzu 2) Energetická bezpečnost a její dimenze 3) Mezi geopolitikou a trhy: různé pohledy na stejné otázky 4) Energetická efektivita a ubývaní zdrojů: měl M. K. Hubbert pravdu? 5) Nové technologie jako spása energetického blahobytu? 6) Odvrácená strana těžby energetických surovin 7) Průběžný test. 8) Energetická bezpečnost producentských zemí 9) Energetická bezpečnost spotřebitelských zemí 10) Přednáška Václava Bartušky 11) Sociální dimenze energetické bezpečnosti: energetika a chudoba 12) Ekonomická versus environmentální dimenze energetické bezpečnosti 13) Zahřívající se planeta: svět po Kjótu Výstupy z učení Na základě absolvování předmětu studenti: porozumí komplexnímu charakteru EB; - osvojí si specifický způsob uvažování, který je k jejímu studiu nezbytný. - budou schopni vysvětlit, co obnášejí jednotlivé dimenze EB a jaká konkrétní témata či problematiky se s nimi pojí Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Průběžný test – 1 ECTS (25 hodin) Závěrečný test – 3 ECTS

Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): BAHGAT, Gawdat. Energy security :an interdisciplinary approach. Chichester, West Sussex: Wiley, 2011. xxvii, 226. ISBN 9780470689042. Energy security challenges for the 21st century :a reference handbook. Edited by Gal Luft - Anne Korin. Santa Barbara, Calif.: Praeger Security International, 2009. xv, 372 p. ISBN 9780275999971. MULLER-KRAENNER, Sasha. Energy Security : Re-measuring the World. London: Earthescan, 2008. PASCAL, Carlos a Jonathan ELKIND. Energy Security: Economics, Politics, Strategie and Implications. Washington: Brookings Institution Press, 2009. 279 s. YERGIN, Daniel. The quest :energy, security and the remaking of the modern world. New York: Penguin Press, 2011. ix, 804 s. ISBN 9781594202834. The Routledge handbook of energy security. Edited by Benjamin K. Sovacool. New York: Routledge, 2011. xviii, 436. ISBN 9780203834602.



MVZ212 Nová šachovnice? Revoluce a převraty na Blízkém východě v roce 2011 Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 4 hod. za týden kreditů Zkouška Přednášky + Forma výuky semináře Vypracování a prezentace referátu (týmová práce)

Vyučující

Mgr. Oldřich Vondruška, Ph.D.


Stručná anotace předmětu Hlavním zaměřením daného kurzu má být seznámení studentů s revolučními událostmi, které proběhly ve vybraných zemích Blízkého východu v první polovině roku 2011. V době, kdy region Blízkého východu prochází bezprecedentní historickou proměnou díky pádu řady dlouhodobě panujících režimů, mají studenti možnost poznat a zamyslet se nad podobnými či rozdílnými politickými a socio-ekonomickými podmínkami v jednotlivých zemích a analyzovat je v rámci celého regionu Blízkého východu a severní Afriky. U vybraných případů bude rovněž posuzován vliv významných regionálních či světových mocností na vnitropolitickou situaci, stejně jako se budou moci studenti zamyslet na základě analýzy dostupných informací nad možným vývojem daných zemí v blízké budoucnosti. Osnova 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

Tunisko Egypt Libye Alžírsko Jemen Saudská Arábie Bahrajn Írán Sýrie Jordánsko Kuvajt Katar Závěrečná diskuze a zhodnocení

Výstupy z učení Absolvent předmětu je schopen: - formulovat ve svém oboru relevantní výzkumný problém; - realizovat odpovídající vlastní výzkum; - sbírat, zaznamenávat a následně analyzovat a interpretovat data; - na základě shromážděných dat sestavit odborný text, jenž je v souladu s teoretickými, metodologickými a formálními požadavky oboru; Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Vypracování a prezentace referátu - 1 ECTS (25 hodin) Příprava na závěrečný test - 2 ECTS (50 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky

Povinná literatura (vybrané kapitoly): Blanchard, Christopher M.: Qatar: Background and U.S. Relations. Congressional Research Service. 2011. Gombár, Eduard: Kmeny a klany v arabské politice, Praha 2004. Hinnebusch, Raymond: Syria. Revolution from Above. New York 2001. Louër, Laurence: Transnational Shia Politics. Religious and Political Networks in the Gulf. London 2008 Takeyh, Ray: Hidden Iran. Paradox and Power in the Islamic Republic. New York 2006, str. 31-57, 217-226. Ottaway Marina, Choucair-Vizoso Julia (eds.): Beyond the Facade: Political Reform in the Arab World, Washington 2008



MVZ214 Izrael v mezinárodních vztazích Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 4 hod. za týden kreditů Zkouška Přednášky + Forma výuky semináře Seminární práce, průběžný test

Vyučující

Mgr. Eva Taterová, M.A.


Stručná anotace předmětu Předmět si klade za cíl seznámit studenty s klíčovými aspekty a faktory, které ovlivňují postavení Státu Izrael v mezinárodních vztazích a formulaci jeho zahraniční politiky, které jsou v mnoha ohledech unikátní. Studenti se v průběhu kurzu budou detailně věnovat analýze postavení Izraele v regionu Blízkého východu (se zaměřením na vztahy se sousedy i klíčovými regionálními aktéry a důrazem na mírový proces v rámci arabsko-izraelského konfliktu) i ve světě (vztahy s USA, EU, OSN). Důraz bude kladen i na jednotlivé skupiny v izraelské společnosti a analýzu jejich vlivu na formulaci izraelské zahraniční a bezpečnostní politiky. Osnova 1) Seznámení s obsahem předmětu, podmínkami ukončení. Historický vývoj do 1. světové války v hlavních bodech. 2) Historický vývoj od 20. let 20. století do roku 2000. 3) Židovská diaspora a její role v mezinárodní politice. 4) Izraelské politické spektrum a postoje jednotlivých stran k zahraniční politice. 5) Role náboženství v izraelské politice a společnosti. 6) Dokumentární film a diskuze. 7) Přeshraniční vztahy Izraele z hlediska náboženství. 8) Reading Week 9) Pozice Státu Izrael v mezinárodních vztazích I: Izrael na Blízkém východě. 10) Pozice Státu Izrael v mezinárodních vztazích II: Izrael a západní svět. 11) Bezpečnostní problémy v kontextu blízkovýchodního konfliktu. 12) Arabsko-izraelský mírový proces. 13) Současný Izrael – zásadní události po roce 2000 s vlivem na mezinárodní vztahy. Výstupy z učení Po absolvování předmětu by studenti měli být schopni: - analyzovat vývoj a změny v koncepci izraelské zahraniční politiky; - rozumět jejím základním principům; - prokázat znalost klíčových událostí; - ovládat práci s historickými dokumenty a primárními zdroji. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Vypracování seminární práce – 1 ECTS (25 hodin) Příprava na průběžný test a závěrečnou zkoušku – 2 ECTS (50 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): ALBRIGHT, Madeleine a Bill WOODWARD. Madeleine Albright: madam secretary. New York: Miramax books, 2003. xiv, 562 s. ISBN 0-7868-6843-0. ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina: minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 1. vyd. Brno: Centrum strategických studií, 2005. 305 s. ISBN 80-903333-9-7. GILBERT, Martin. Izrael: dějiny. 1. vyd. Praha: BB art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9. FREEDMAN, Robert O.: Contemporary Israel: Domestic Politics, Foreign Policy and Security Challenges. Boulder: Westview Press, 2008. MENDEL, Miloš: náboženství v boji o Palestinu: judaismus, islám a křesťanství jako ideologie etnického konfliktu. 1. vyd. Brno: Atlantis, 2000. 268 s. ISBN 80-7108-189-2.



MVZ216 Uran v mezinárodních vztazích a Česká republika Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 3 hod. za týden kreditů Zkouška Přednášky + Forma výuky semináře Esej

Vyučující

Mgr. Filip Černoch, Ph.D., PhDr. Petr Suchý, Ph.D., PhDr. Tomáš Vlček


Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je obeznámit studenty se základními problémy jednotlivých odvětví uranového hospodářství. Předmět je strukturován tak, aby studentům poskytl komplexní pohled na klíčové aspekty využití uranu. Studenti budou nejdříve seznámeni s historií uranového hornictví a jaderné energetiky v České republice a následně jim bude představena problematika všech klíčových aspektů využití uranu: radioaktivita a účinky ionizujícího záření, provoz jaderné elektrárny, jaderný palivový cyklus, environmentální aspekty jaderné energetiky a jaderné havárie a využití uranu ve vojenství a v mezinárodní politice. Osnova 1) Úvodní setkání 2) Historie uranového hornictví a jaderné energetiky v ČR 3) Jaderná energetika na poli Evropské unie a Česká republika 4) Radioaktivita a zdroje ionizujícího záření 5) Účinky ionizujícího záření na organismus 6) Jak funguje jaderná elektrárna a její využití 7) Environmentální aspekty jaderné energetiky 8) Jaderný palivový cyklus a jeho aplikace v ČR 9) Jaderné havárie ve světě a v ČSSR 10) Vojenské využití jaderné energie 11) Využití uranu v mezinárodní politice 12) Zkouškový test Výstupy z učení Absolventi předmětu získají komplexní informace, jejichž využitím budou schopni analyzovat energeticko-bezpečnostní situaci České republiky v mezinárodním prostředí. Absolventi se budou schopni obecně orientovat i v technických a ekonomických aspektech problematiky. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Vypracování eseje – 1 ECTS (26 hodin) Příprava na závěrečný test – 1 ECTS (25 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): BODANSKY, David: Nuclear Energy - Principles, Practices, and Prospects, New York: Springer, 2004. HÁLA, Jiří: Radioaktivita, ionizující záření, jaderná energie. První vydání. Nakladatelství Konvoj, spol. s.r.o.: Brno, 1998. 311 s. ISBN 80-85615-56-8. VLČEK, Tomáš a Petr SUCHÝ. Pohled do historie uranového hornictví a jaderné energetiky v České republice. Bezpečnost jaderné energie, Praha: Státní ústav pro jadernou bezpečnost, 2012, roč. 20, 11/12, s. 351-357. ISSN 12107085. VLČEK, Tomáš a Filip ČERNOCH. Energetický sektor České republiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 504 s. Neuveden. ISBN 978-80-210-5982-5. Materiály a články v IS MU



MVZ217 Blízký východ v mezinárodní politice v 20. a 21. století Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 4 hod. za týden kreditů Zkouška Přednášky + Forma výuky semináře Seminární práce, průběžný test

Vyučující

Mgr. Eva Taterová, M.A.


Stručná anotace předmětu Předmět si klade za cíl studenty důkladně seznámit s děním v tomto regionu s důrazem na všechny důležité historické, politické i společenské trendy, které se významným způsobem podílely na utváření současné podoby tohoto často nestabilního regionu. Osnova 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

Úvodní hodina Historický vývoj v regionu do 2. světové války Arabsko-izraelský konflikt a jeho vliv na regionální i světovou politiku Turecko na pomezí mezi Evropou a Asií Írán: od prozápadního režimu k islámské republice Reading Week Problematika politického vývoje v Iráku Přednáška hostujícího přednášejícího Politický vývoj v Libanonu a v Sýrii během 20. století Jordánsko: problematika politického vývoje Problematika energetické bezpečnosti v kontextu regionu Blízkého východu Současné dění a problémy v regionu Závěrečná diskuzní hodina

Výstupy z učení Po absolvování předmětu by studenti měli být schopni: - orientovat se v dosavadním historickém a politickém vývoji v regionu; - porozumět faktorům, které utvářely jeho současnou podobu; - porozumět hlavním problémům, jimž státy tohoto regionu v současnosti čelí; Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Vypracování seminární práce – 1 ECTS (25 hodin) Příprava na průběžný test a závěrečnou zkoušku – 2 ECTS (50 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): Al-Hamdi, M. (2012). The Oil and Regional Security Revisited: The Case of the Arabian Gulf. International Journal Of Business & Social Science, 3 (5), 21-36. Barzegar, K. (2010). Iran's Foreign Policy Strategy after Saddam.Washington Quarterly, 33 (1), 173-189. doi:10.1080/01636600903430665 Bradley, John R.: Saudi Arabia Exposed. Inside a Kingdom in Crisis, New York Palgrave 2005, str. 73-85, 219-230. Bradley, J.: Inside Egypt. The Land of the Pharaohs on the Brink of a Revolution. Basingstoke 2009, str. 56-70, 201-234. (48) Burgin, A. (2010). Ongoing opposition in the West, new options in the East: is Turkey's EU accession process reversible?. Journal Of Balkan & Near Eastern Studies, 12(4), 417-435. Fisher, D.- Biggar, N.: Was Iraq an unjust war? A debate on the Iraq war and reflections on Libya. International Affairs. 2011, roč. 87, č. 3, s. 687-707. ISSN 00205850. Gombár, E.: Dramatický půlměsíc. Sýrie, Libye a Írán v procesu transformace. Praha 2001, str. 19-81. (63) Gombár, E.: Kmeny a klany v arabské politice, Praha 2004, str. 33-57, 65-73. (34)

Hirst, D.: Beware of Small States. Libanon, Battleground of the Middle East. London, Faber and Faber 2010, str. 174242. (68) Kardas, S. (2011). Geo-strategic position as leverage in EU accession: the case of Turkish-EU negotiations on the Nabucco pipeline. Journal Of Southeast European & Black Sea Studies, 11(1), 35-52. Kramer, Martin: Arab Nationalism: Mistaken Identity, Daedalus, Summer 1993.



MVZ219 Vatikán jako aktér mezinárodních vztahů Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 4 hod. za týden kreditů Zkouška Přednášky + Forma výuky semináře Seminární práce, průběžný test

Vyučující

Mgr. Tereza Dvořáková


Stručná anotace předmětu Předmět Vatikán jako aktér mezinárodních vztahů si klade za cíl seznámit studenty s klíčovými aspekty a faktory, které předurčují církevní stát Vatikán do role světové mocnosti. Studenti budou seznámeni s principy právními a církevními, reáliemi a především praktickým fungováním instituce Svatého stolce i státu Vatikán. Pozornost bude dále věnována osobám jednotlivých papežů od roku 1929 a jejich pontifikátům, současně tak budou studenti obeznámeni s historickým vývojem obou subjektů a jejich zahraničních vztahů. Zvláštní pozornost bude také věnována současné pozici Vatikánu, vztahům s Českou republikou, Izraelem a islámskými zeměmi obecně. Osnova 1) Úvodní hodina – seznámení s obsahem předmětu a podmínkami jeho ukončení 2) Náboženství v mezinárodních vztazích – koncept soft power 3) Instituce Svatého stolce 4) Stát Vatikán 5) Historický vývoj do 2. sv. v. 6) Období pontifikátu papeže Pia XII. a vztah k Izraeli 7) Poválečný vývoj – pontifikáty Jana XXIII., Pavla VI., Jana Pavla I. 8) Průběžný test, papež Jan Pavel II. 9) Benedikt XVI. – papež pro nové tisíciletí a postoj k islámským státům 10) Dokumentární film a diskuze 11) Multilaterální vztahy Vatikánu a vztahy s ČR 12) Diskuze nad seminárními pracemi 13) Závěrečný test Výstupy z učení Absolvent předmětu: - budou mít studenti velmi komplexní a jasnou představu o postavení Vatikánu a roli náboženství obecně v mezinárodním systému; - porozumí fungování vatikánské diplomacie; - budou se orientovat ve vtazích mezi Vatikánem a Českou republikou, ale také ve vztahu s Izraelem a islámskými zeměmi; Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Seminární práce – 1 ECTS (25 hodin) Příprava na průběžný test a závěrečnou zkoušku – 2 ECTS (50 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky

Povinná literatura (vybrané kapitoly): CASAROLI, Agostino. Trýzeň trpělivosti: Svatý stolec a komunistické země: (1963-1989). Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2001. 305 s. ISBN 80-7192-621-3. HALAS, František Xaver. Fenomén Vatikán: idea, dějiny a současnost papežství, diplomacie Svatého stolce, České země a Vatikán. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004. 759 s., 4. ISBN 80-7325-034-9. KNOPP, Guido. Vatikán: moc papežů. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2003. 391 s. ISBN 80-249-0192-7. WEIGEL, George. Svědek naděje: životopis papeže Jana Pavla II.. Vyd. 1. Praha: Práh, 2000. 879 s., [3. ISBN 80-7252035-0.


MVZ220 Polská zahraniční politika Povinně volitelný 26 2 hod. za týden Ústní zkouška


Dvě eseje

Vyučující

Mgr. Vít Dostál, Mgr. et Mgr. Veronika Zapletalová


Stručná anotace předmětu Cílem kurzu je seznámení studentů s vývojem a klíčovými problémy polské zahraniční politiky. Pozornost bude věnována nejdříve ideovým základům polské zahraniční politiky a stručnému přehledu zahraničněpolitických koncepcí Polska ve 20. století. Poté bude vysvětlena pozice Polska v mezinárodních vztazích v roce 1989/1990, tedy v roce počátku fungování nezávislé polské zahraniční politiky. Následovat bude nastínění legislativního rámce a představení hlavních aktérů polské zahraniční politiky. Hlavní část kurzu se bude věnovat jednotlivým problémům a areálům, které hrají důležitou roli v polské zahraniční politice. U každého z témat bude představen vývoj zahraniční politiky od roku 1990 s důrazem na hlavní mezníky, rozebrána vnitropolitická a vnitrospolečenská polská debata včetně příčin, které je formovaly, a nastíněn současný stav a problémy v dané oblasti. Součástí kurzu bude i jedna přednáška s vybraným expertem. Osnova 1) Úvod; seznámení se strukturou kurzu a podmínkami absolvování; vývoj polského zahraničněpolitického myšlení před 2. světovou válku (Piłsudski x Dmowski). 2) Polské zahraničněpolitické myšlení doma a v emigraci od 2. světové války; zahraničněpolitická pozice Polska v roce 1989-1990 3) legislativní rámec polské zahraniční politiky a hlavní aktéři 4) Proces vstupu Polska do Evropské unie a Polsko jako člen EU 5) Polská zahraniční politika vůči Německu 6) Polská zahraniční politika vůči České republice 7) Slovensko, Litva a Visegrádská skupina v polské zahraniční politice 8) Polská zahraniční politika vůči Rusku 9) Východní Evropa v polské zahraniční politice 10) Polská zahraniční politika vůči USA 11) Bezpečnostní dimenze polské zahraniční politiky 12) Dimenze energetické bezpečnosti v zahraniční politice Polska 13) Přednáška experta – TBC . Výstupy z učení Absolventi předmětu: - porozumí ideovým základům a faktorům utvářejícím polskou zahraniční politiku; - se budou orientovat v jednotlivých aktérech polské zahraniční politiky; - dokážou interpretovat jednotlivé zahraničněpolitické koncepce; - budou schopni analyzovat hlavní problémy a cíle polské zahraniční politiky. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly

Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Vypracování dvou esejí – 1 ECTS (25 hodin) Příprava na zkoušku – 1 ECTS (25 hodin)) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): Pravým okem: antologie současného polského politického myšlení. Edited by Maciej Ruczaj - Maciej Szymanowski. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2010. 203 s. ISBN 9788073252113. CHWALBA, Andrzej. Polsko 1989-2008 :dějiny současnosti. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2009. 254 s. ISBN 978-80-7325-185-7. KUZNIAR, Roman. Poland´s Foreign Policy after 1989. Barbara Budrich Esser, 2009. Old Europe, new Europe and the transatlantic security agenda. Edited by Kerry Longhurst - Marcin Zaborowski. London: Routledge, 2005. vii, 213 s. ISBN 0-415-34820-X.



MVZ221 Základy práce s informačními systémy pro bakalářské studenty MVES Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 1 hod. za týden kreditů Zápočet Přednášky + Forma výuky semináře Praktický úkol

Vyučující

Zaměstnanci knihovny FSS


Stručná anotace předmětu Předmět seznamuje se základními aspekty práce s informacemi. Zaměřuje se na výběr vhodných informačních zdrojů pro daný obor, nabízí praktické techniky vyhledávání informací, základy práce s informačními databázemi a tvorbu rešerší. Dále se zabývá zásadami správného citování a metodikou psaní závěrečných prací. Předmět je nabízen v podzimním i jarním semestru. Osnova 1)Seznámení se zdroji informací 2)Strategie vyhledávání informací, používání operátorů 3)Seznámení se základními typy elektronických zdrojů 4)Praktické vyhledání v elektronických databázích 5)Metodika psaní závěrečných prací, práce s tématem, klíčovými slovy 6)Metodika tvorby citací, citační norma, citační styly Výstupy z učení Student na konci tohoto předmětu bude schopen efektivně pracovat se zdroji informací v daném oboru. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin)

Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): BIERNÁTOVÁ, Olga. Bibliografické citace dle aktualizované normy ČSN ISO 690 [online]. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, Knihovna, [2011]. Dostupné z: http://www.knihovna.utb.cz/download/bibliografickecitace.pdf. KUŽELÍKOVÁ, Lucie a Jaroslav NEKUDA. Sociálně-ekonomické informace a práce s nimi. Edited by Jiří Poláček. 1. vyd. Brno: Masarykova universita, 2008. 88 s. ISBN 978-80-210-4577-4. PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. Praha: Velryba, 2011. 192 s. ISBN 9788085860221. TKAČÍKOVÁ, Daniela. Bibliografické citace a etické zacházení s informacemi [online]. Ostrava: Vysoká škola báňská Technická univerzita, 2010, 1 CD-ROM. ISBN 978-80-248-2158-0. Dostupné z: http://http://dspace.vsb.cz/handle/10084/78273


MVZ222 Diplomatický protokol Povinně volitelný 26 2 hod. za týden Zápočet Povinná docházka

Vyučující

Ing. Ivana Hlavsová

doporučený ročník / semestr 3 kreditů Přednášky Forma výuky

Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je seznámit studenty s problematikou diplomatického protokolu. Výuka předmětu probíhá blokově. Osnova 1. 2. 3. 4. 5.

Diplomacie Vídeňská úmluva o diplomatických stycích Role diplomata – osobnost, postavení, úkoly Diplomatický protokol – definice, historie Etiketa – pozdrav, oslovování, představování

Výstupy z učení Absolventi předmětu: - získají vědomosti týkající se základních mezinárodních úmluv, upravujících diplomatické styky, poslání diplomatů, diplomatické praxe i pravidel společenského chování. - by měli být schopni dobře se orientovat v dané problematice a disponovat dovednostmi uplatnitelnými v rámci diplomatických služeb, stáží na zastupitelských úřadech i v jiných institucích.

Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Příprava na zápočtový test – 2 ECTS (50 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: Feltham, R. G.: Příručka diplomata. Slon, Praha 2003. Powerpointy a další materiály v IS MU Doporučená literatura: Veselý, Z.: Diplomacie. Aleš Čeněk, Plzeň 2011.


MVZ223 Aktuální blízkovýchodní bezpečnostní realita Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 4 hod. za týden kreditů Zápočet Přednášky + Forma výuky semináře

Další požadavky na studenta Vyučující

Mgr. Ing. Libor Kutěj, Ph.D.

Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je objasnění aktuálních blízkovýchodních společenských pohybů s primárním dopadem na regionální bezpečnost. Zvláštní pozornost je věnována izraelským souvislostem, jako významným faktorům bezprostředně ovlivňujícím dopadem svých politických a vojensko-strategických rozhodnutí stabilitu regionu, dále zájmům států usilujících o regionální hegemonii, a dopadům společenských změn v kontextu tzv. arabského jara na bezpečnostní realitu. Obsah předmětu bude reflektovat nejaktuálnější vývoj v bezpečnostní oblasti regionu. Osnova 1-2) Změny blízkovýchodní regionální bezpečnostní situace v kontextu tzv. arabského jara. 3-4) Změny izraelské bezpečnostní reality v důsledku aktuálních společenských pohybů v arabském světě 5-6) Egypt jako klíčový regionální aktér 7-8) Zájmy a možnosti Turecka, Íránu a Saúdské Arábie v souvislostech aktuálních změn 9-10) Role USA, jejich regionální možnosti a zvolená a uplatňovaná strategie; postoje a aktivity vybraných arabských zemí s vlivem na regionální bezpečnostní situaci (Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Katar ad.) 11-12) Regionální bezpečnostní dopady vývoje situace v zemích Maghrebu a Salehu, Sýrii, Libanonu a Jordánsku – sekundární dopady na regionální stabilitu. Výstupy z učení Po absolvování předmětu budou studenti schopni: - porozumět dopadům blízkovýchodních společenských pohybů na regionální bezpečnost; - charakterizovat jednotlivé faktory ovlivňující stávající konflikty na Blízkém východě; - analyzovat zájmy států tohoto regionu; - orientovat se v aktuálním vývoji bezpečnostní situace tohoto regionu; Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Příprava na závěrečný zápočtový test – 3 ECTS (75 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): BERTI, B., GUZANSKY, Y.: The Syrian Crisis and the Saudi-Iranian Rivalry. Foreign Policy Research Institute. Philadelphia, 2012. (http://www.fpri.org/docs/Berti_Guzansky_-_Syrian_Crisis_and_Saudi-Iranian_Rivalry.pdf) ESHEL, A.: Israel´s Strategic Reality. Jerusalem Center for Public Affairs. Jerusalem, 2012. Dostupné na (http://jcpa.org/article/israels-strategic-reality-2/) HALEVI, J.: The Role of Hamas in the Formation of Global Jihadi Networks in Sinai. Jerusalem Center for Public Affairs. Jerusalem, 2012. (http://jcpa.org/article/the-role-of-hamas-in-the-formation-of-global-jihadi-networks-in-sinai/) HERZOG, M.: The Changing Terrain: An Interim Assessment of the Arab Spring and Its Policy Implications. Washington Institute for Near East Policy. Washington, 2012.(http://www.washingtoninstitute.org/policyanalysis/view/the-changing-terrain-an-interim-assessment-of-the-arab-spring-and-its-polic) INBAR. E.: The Deterioration in Israeli-Turkish Relations and Its International Ramifications. The Begin-Sadat Center for Strategic Studies. Bar-Ilan University. Ramat Gan, 2011. (http://www.biu.ac.il/Besa/MSPS89.pdf) PICKERING, T.: The United States and Iran. The Begin-Sadat Center for Strategic Studies. Bar-Ilan University. Ramat Gan, 2012. (http://www.biu.ac.il/SOC/besa/docs/PS261112.pdf) SUSSER, A.: The „Arab Spring“: The Origins of a Misnomer. Foreign Policy Research Institute. Philadelphia, 2012. (http://www.fpri.org/docs/alt/201204.susser.arabspring.pdf )

TEITELBAUM, J.: Gulf Monarchies Confront the „Arab Spring“. The Begin-Sadat Center for Strategic Studies. BarIlan University. Ramat Gan, 2011. (http://www.biu.ac.il/Besa/perspectives144.html) WHITE, J.: Syria´s Internal War Turns Against the Regime. Washington Institute for Near East Policy. Washington, 2012. Dostupné na http://www.washingtoninstitute.org/policy-analysis/view/syrias-internal-war-turns-against-the-regime


MVZ224 Rusko dnes a zítra: Informace a interpretace Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 4 hod. za týden kreditů zápočet semináře Forma výuky referát

Vyučující

PhDr. Petr Vágner, CSc.

Stručná anotace předmětu Sami Rusové o Rusku říkávají, že ho není možné pochopit rozumem. Takové tvrzení ve spojení s úvahami o záhadné ruské duši nedodává příliš optimismu zájemcům o pochopení toho, co se v Rusku děje. Nicméně Rusko hrálo a hraje v moderních dějinách příliš významnou roli na to, abychom rezignovali na snahu dobrat se co nejhlubšího poznání procesů, které zde probíhají. Seminář nabízí určitou propedeutiku založenou na analýze aktuálních událostí, které se odehrály v ruské domácí i zahraniční politice za poslední období (týdenní - měsíční rozmezí). Analýza bude vycházet ze zasazení zkoumaných událostí do aktuálního i historického kontextu, stejně jako z rozboru interpretací poskytovaných různými informačními zdroji. Většina seminářů bude uvedena modelovými případy z historie, které poslouží jako příklady dopadů řešení různých informačních aktivit. Při práci v semináři bude důraz kladen nejen na interpretaci událostí, ale také na jejich zpracování v různých formách diplomatického zpravodajství. Osnova Seminář I. Úvodní slovo: Rusko a informace o něm. Úvodní test. Seznámení s tématikou semináře. Diskuse o způsobu práce v semináři. Seminář II. Úvodní slovo: Různé žánry diplomatického zpravodajství. Zadání: Zpracování přehledu tisku za týdenní období (různý tematický záběr: vnitřní politika, zahraniční politika, ekonomika, bohemika). Seminář III. Úvodní slovo: Josef Girsa v Moskvě. Když se diplomat vyzná. Získávání a zpracování informace v podmínkách omezeného přístupu k informacím. Zadání: Zpracování informace o konkrétní události na vnitropolitické scéně. Seminář IV. Úvodní slovo: Laurence Steinhardt v Praze. Příliš optimismu škodí. Příčiny a následky nepřesného zpravodajství. Zadání: Zpracování informace o konkrétní události v oblasti zahraniční politiky. Seminář V. Úvodní slovo: George Kennan a Nikolaj Novikov. Dva telegramy, dva světy. Možnosti a limity zpravodajství (politický systém, ideologie, osobní odvaha). Zadání: Zpracování informace hodnotící širší kontext zahraničně politické situace. Seminář VI. Úvodní slovo: Kam pro informaci a co s ní. I Vyhledávání a analýza otevřených zdrojů. Zadání: Vymezení spolehlivých informačních zdrojů v elektronických a tištěných médiích. Seminář VII. Úvodní slovo: kam pro informaci a co s ní. II Kontaktní zdroje informací: rozhovory, briefingy. Zadání: Záznam z rozhovoru, briefingu. Seminář VIII. Úvodní slovo: Jurij Andropov v Budapešti. Když diplomat seje vítr. Nevyvážené zpravodajství (možné příčiny a cíle). Zadání: Zpracování informace o vnitropolitické situaci v širším kontextu. Seminář IX. Úvodní slovo: Anatolij Dobrynin ve Washingtonu. Když jde do tuhého. Výměna informací a jejich zpracování ve vyhraněných podmínkách. Zadání: Zpracování krizové informace. Seminář X. Úvodní slovo: Co se smí, co se ještě smí a co se již nesmí. Možnosti a limity získávání informací. Závěrečná diskuse Výstupy z učení Absolventi předmětu - porozumí procesům utvářejícím zahraniční a domácí politiku Ruska - dokážou interpretovat poskytované zdroje a analyzovat zkoumané události v rámci jejich aktuálního i historického kontextu; - osvojí si práci s diplomatickým zpravodajstvím a dalšími primárními zdroji;

Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Příprava a prezentace referátu - 1 ECTS (25 hodin) Příprava na závěrečný test – 2 ECTS (50 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): ANDROPOV. Cable to Moscow, October 28, 1956. (http://legacy.wilsoncenter.org/va2/index.cfm?topic_id=1409&fuseaction=home.document&identifier=5034E9B2-96B6175C-9978B323DE75CF1C&sort=rights&item=cwihp) DOBRYNIN, A. Cable to the USSR Foreign Ministry, 27 October 1962. (http://www.gwu.edu/~nsarchiv/nsa/cuba_mis_cri/621027%20Dobrynin%20Cable%20to%20USSR.pdf) DVOŘÁK, Libor. – MOULIS, Vladislav – SLÁDEK, Zdeněk – ŠVANKMAJER, Milan. – VEBER, Václav. Dějiny Ruska. 6. vyd. Praha: Lidové noviny, 2012. 600 s. ISBN 978-80-7422-026-5. KENNAN, George. Long telegram, Moscow, 22 February 1946. www.ntanet.net/KENNAN.html LUCAS, Edward. Nová studená válka. 1.vyd. Praha: Mladá fronta, 2008. 302 s. ISBN 978-80-204-1879-1. LUKES, Igor. On the Edge of the Cold War. 1st ed. New York: Oxford University Press, 2012. 279 p. ISBN 978-0-19516679-8. MAREŠ. Petr (2007), The Long Telegram: Impulses, Ramifications, Consequences. (http://www.russkiivopros.com/index.php?pag=one&id=3&kat=6&csl=34) MATTHEWS, John. Explosion. The Hungarian Revolution of 1956. 1st ed. New York: Hippocrene Books, 2007, 691 p. ISBN 978-0-7818-1174-3 PEČENKA, M. – LITERA, B. Dějiny Ruska v datech. 1. vyd. Praha: Dokořán 2011, 446 s. The NOVIKOV Telegram, 27 September 1946 (http://academic.brooklyn.cuny.edu/history/johnson/novikov.htm) LAURENCE STEINHARDT: Materiály ve fotokopiích



MVZ225 Demokracie a demokratizace po studené válce Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 4 hod. za týden kreditů Zkouška Přednášky + Forma výuky semináře Skupinový projekt, esej

Vyučující

PhDr. Pavel Pšeja, Ph.D.


Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je teoreticky vysvětlit a prakticky aplikovat koncept demokratizace. V první části je diskutována problematika definice a hlavních charakteristik různých typů nedemokratických režimu, dále teorie demokracie a problematika přechodů. Ve druhé části se předmět zaměří na analyzování trendů demokratizace v jednotlivých regionech světa. Osnova 1. Úvod do problematiky 2. Teorie demokracie 3. Nedemokratické režimy 4. Přechody k demokracii 5. Tři vlny demokratizace 6. Demokratizace v jižní Evropě I. 7. Demokratizace v jižní Evropě II. 8. Demokratizace v Latinské Americe 9. Demokratizace ve střední Evropě I. 10. Demokratizace ve střední Evropě II. 11. Demokratizace ve východní Evropě a na Balkáně 12. Závěrečný seminář Výstupy z učení Studenti předmětu: - si osvojí schopnost analyzovat trendy demokratizace v současném světě obecně - budou schopni identifikovat jejich projevy v konkrétních případech. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Skupinový projekt – 1 ECTS (25 hodin) Vypracování eseje - 1 ECTS (25 hodin) Příprava na závěrečný test - 1 ECTS (25 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: GRUGEL, Jean. Democratization :a critical introduction. 1st pub. Houndmills: Palgrave, 2002. xiii, 273. ISBN 0-33367969-5. HUNTINGTON, Samuel, P.: Třetí vlna: demokratizace na sklonku dvacátého století. 1. vyd. Brno: CDK (Centrum pro studium demokracie a kultury), 2008. 343 s. ISBN 978-80-7325-156-7. Další materiály a texty v IS MU



MVZ227 Zpravodajské služby a mezinárodní politika Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 4 hod. za týden kreditů Zkouška Přednášky + Forma výuky semináře Příprava na semináře

Vyučující

Mgr. Ing. Libor Kutěj, Ph.D.


Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je objasnění role zpravodajských služeb při přípravě a přijímání rozhodnutí v oblasti zahraniční politiky států. Předmět se zaměří na principy forem a metod činnosti zpravodajských služeb a na jednotlivé obory strategického zpravodajství majících rozhodující vliv na tvorbu zpravodajských výstupů pro zahraničně-politická rozhodování. Součástí obsahu předmětu bude seznámení se zpravodajskými komunitami vybraných států a případy novodobé historie, ve kterých hrály zpravodajské služby zásadní roli v oblasti realizace mezinárodněpolitických kroků, včetně takových, kdy zpravodajská činnost byla negativně ovlivněna politickými zásahy ve prospěch argumentační podpory politických cílů bez ohledu na faktickou relevanci obsahu zpravodajských výstupů. Osnova 1-2) Úvod do předmětu. Význam zpravodajské činnosti v mezinárodních vztazích v éře bipolárního světa, po ukončení studené války a po 11. 9. 2001. Zpravodajská komunita ČR. 3-4) Vybrané zpravodajské pojmy. Zpravodajský cyklus. Rozhodující obory strategického zpravodajství – OSINT, SIGINT a IMINT. Analýza a tvorba zpravodajských výstupů. 5-6) HUMINT. Informační operace. Tajné operace. 7-8) Zpravodajská komunita vybraných zemí – USA, Ruská federace, Francie, Velká Británie, SRN, Izrael, případně další. 9-10) Rozbor vybraných příkladů zpravodajských operací s významným vlivem na mezinárodní vztahy. 11-12) Rozbor vybraných případů zpravodajských operací s významným vlivem na mezinárodní vztahy. Výstupy z učení Po absolvování předmětu budou studenti schopní: - orientovat se v problematice fungování tajných služeb; - zhodnotit jejich roli při příprava a přijímání rozhodnutí v oblasti zahraniční politiky států; - charakterizovat hlavní principy a metody činnostizpravodajských služeb; Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Příprava na semináře – 1 ECTS (25 hodin) Příprava na závěrečnou zkoušku - 2 ECTS (50 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky

Povinná literatura (vybrané kapitoly): HERMAN. M.: Intelligence Power in Peace and War. Cambridge University Press. Cambridge: 1996. ISBN 0-52156231-7. HORÁK, O., PIKNER, I.: Zpravodajství z otevřených zdrojů. In: Vojenské rozhledy, č. 3/2007. Praha: MO-Agentura vojenských informací a služeb, 2007. s. 35-42. ISSN 1210-3292. HORÁK, O, ZIPFEL, T.: Zpravodajská analýza. Studijní text. Brno: Univerzita obrany, 2011. ISBN 978-80-7231-819-3. s. 12-41, 67-72, 77-104. KUTĚJ, L.: Výpadky zpravodajství a jeho hodnověrnost. In: Vojenské rozhledy, č. 2/2004. Praha: MO-Agentura vojenských informací a služeb, 2004. s. 52-55. ISSN 1210-3292. KUTĚJ. L.: Význam obranného zpravodajství ve změněných geopolitických podmínkách. In: Vojenské rozhledy, č. 4/2004. Praha: MO-Agentura vojenských informací a služeb, 2004. s. 47-53. ISSN 1210-3292. KUTĚJ, L.: Možnosti zpravodajství pro mezinárodní bezpečnost. In: Vojenské rozhledy, č. 1/2005. Praha: MO-Agentura vojenských informací a služeb, 2005. s. 59-61. ISSN 1210-3292. SCHMITT, G.; SCHULSKY, A.: Silent Warfare. Understanding the World of Intelligence. Potomac Books, 2002.


MVZ228 Systémy protiraketové obrany a mezinárodní bezpečnost: ambice, realita, výzvy a příležitosti Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 5 hod. za týden kreditů Ústní zkouška Přednášky + Forma výuky semináře Průběžný test, esej PhDr. Petr Suchý, Ph.D., Mgr. Jakub Fučík, Mgr. Adam Strauch, M.A., Mgr Vendula Vespalcová

Stručná anotace předmětu Předmět se věnuje vývoji protiraketové obrany od studené války do současnosti. Cílem předmětu je popsat hlavní principy fungování systémů protiraketové obrany, zhodnotit dosavadní pokrok a identifikovat problémy související s budováním těchto systémů. Další část předmětu se bude věnovat zhodnocení možných dopadů budování systémů protiraketové obrany na vztahy mezi státy. Diskutována bude rovněž otázka možných výhod a nevýhod těchto systémů. Osnova 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Technologie řízených střel Technologie protiraketových systémů Vývoj protiraketové obrany USA I.: od počátků ke Carterovi Vývoj protiraketové obrany SSSR Vývoj protiraketové obrany USA II.: Reagan, Bush st., Clinton Protiraketová obrana od r. 2000: Bush ml., Obama, NATO, Evropa, Rusko Protiraketová obrana ve střední Evropě – Polsko, ČR Protiraketová obrana v JV Asii I.: Japonsko, Korea, Tchaj-wan Protiraketová obrana v JV Asii II.: Čína Protiraketová obrana Izraele a Indie Teorie a praxe jaderné strategie I. Teorie a praxe jaderné strategie II. – strategická hra

Výstupy z učení Absolventi předmětu budou schopni: - porozumět hlavním principům fungování systémů protiraketové obrany a technickým parametrům jednotlivých systémů; - analyzovat možné dopady jejich budování na vztahy mezi státy; - zhodnotit možné výhody a nevýhody těchto systémů. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly

Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Příprava na průběžný test – 1 ECTS (25 hodin) Vypracování eseje - 1 ECTS (25 hodin) Příprava na ústní zkoušku - 2 ECTS (50 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): PEOPLES, Columba. Justifying ballistic missile defence :technology, security and culture. New York: Cambridge University Press, 2010. xi, 299 p. ISBN 9780521130417. KREPON, M.: Cooperative Threat Reduction, missile defense and the nuclear future. New York: Palgrave. Macmillan, 2003. PAYNE, Keith. Deterrence in the Second Nuclear Age. Lexington: University Press of Kentucky, 1996. SUCHÝ, Petr. Systémy protiraketové obrany a jejich vliv na strategickou stabilitu. Politologický časopis, Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, 2002, roč. 9, č. 2, s. 182-196. ISSN 1211-3247. WIRTZ, James a LARSEN, Jeffrey A. Rockets´Red Glare: missile defense and the future of world politics. Boulder: Westview Press. 2001.


Vyučující

MVZ229 Contemporary Chinese Foreign Policy Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 5 hod. za týden kreditů Zkouška Přednášky + Forma výuky semináře Schopnost číst, psát a diskutovat v akademické angličtině, position papery, průběžný test Mgr. Hedvika Koďousková, Ph.D., Ing. Mgr. Richard Turcsányi

Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je představení současné čínské zahraniční politiky, jejích hlavních charakteristik, témat, zdrojů a nástrojů, stejně jako faktorů, jež ji spoluutvářejí. Pozornost bude rovněž věnována klíčovým aktérům čínské zahraniční politiky. Výuka předmětu bude probíhat v anglickém jazyce. Osnova 1. Úvod 2. Kontakty Číny se světem před rokem 194. Kulturní, filozofický a historický rámec čínské zahraniční politiky 3. Vývoj čínské zahraniční politiky od roku 1949 4. Současná témata čínské zahraniční politiky (geopolitika, rozvoj, energetická bezpečnost, aj.). 5. Bilaterální vztahy Číny s klíčovými mezinárodními aktéry (USA, Japonsko, Rusko, Indie, EU, ASEAN) 6. Průběžný test 7. Vliv mezinárodního systému na čínskou zahraniční politiku (PP) 8. Moc Číny a její kapacity v mezinárodní politice (PP) 9. Strategická kultura a čínské úmysly (PP) 10. Vliv domácí politiky a byrokracie (PP) 11. Média a veřejné mínění v čínské zahraniční politice (PP) 12. Čínští vůdci a jejich osobní přístup k zahraniční politice (PP) 13. Závěrečná diskuze a shrnutí hlavních témat Výstupy z učení Absolventi předmětu: - budou schopni analyzovat současnou práci čínské zahraniční politiky za využití různých teoretických přístupů - naučí se kriticky hodnotit současný vývoj v rámci čínské zahraniční politiky. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly

Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Position papery – 1 ECTS (25 hodin) Příprava na průběžný a závěrečný test – 3 ECTS (75 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): Alagappa, M (ed., 2003): Asian Security Order: Instrumental and Normative Featrures. Stanford: Stanford University Press. Deng Y. a Wang, F. (eds., 2005): China Rising: Power ad Motivation in Chinese Foreign Policy. Oxford: : Rowman and Littlefield. Shambaugh, D. (2013).: China Goes Global. The partial Power. Oxford: Oxford University Press. Shambaugh, D. (ed., 2006): Power Shift: China and Asia´s New Dynamics. University of California Press. Sutter, Robert G. (2012): China´s Foreign Relations: Power and Policy since the Cold War. Oxford: Rowman and Littlefield.

D – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu


MVZ230 Production and use of elektricity: technical, economical and international political aspects Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 5 hod. za týden kreditů Zkouška Přednášky + Forma výuky semináře Seminární práce, průběžný test

Vyučující

Mgr. Jan Osička, Ph.D., PhDr. Tomáš Vlček

Typ předmětu Rozsah studijního předmětu Způsob zakončení

Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je seznámit studenty se základními mechanismy fungování odvětví výroby elektřiny jakožto logické jednotky energetických sektorů konkrétních států a jejich energetických politik. Témata probíraná v rámci předmětu zahrnují detailní analýzu uhelného průmyslu, jaderné energetiky a znovuobnovitelných zdrojů, včetně jejich ekonomických a mezinárodně politických aspektů. Osnova 1) úvodní hodina 2) Uhelný průmysl – technické a politické aspekty 3) Ekonomika uhelného průmyslu 4) Jaderný palivový cyklus I 5) Jaderný palivový cyklus II 6) Jaderný palivový cyklus III 7) Mezinárodní aspekty jaderné energetiky 8) Ekonomika jaderné energetiky 9) čtecí týden 10) Průběžný test, znovuobnovitelné zdroje 11) Mezinárodní aspekty znovuobnovitelných zdrojů 12) Produkce a doprava elektřiny 13) Obchodování s elektřinou Výstupy z učení Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti schopni: - pochopit komplexitu odvětví výroby elektřiny; - porozumět a analyzovat hlavní problémy spojené s tímto sektorem; - seznámit se s mezinárodně politickými aspekty výroby, dopravy a obchodování s elektřinou; Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly

Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Seminární práce - 2 ECTS (50 hodin) Příprava na průběžný test a závěrečnou zkoušku – 2 ECTS (50 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): OSIČKA, Jan, Filip ČERNOCH, Petr OCELÍK a Tomáš VLČEK. Technicko-ekonomické aspekty energetiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 395 s. Neuveden. ISBN 978-80-210-5997-9. VLČEK, Tomáš a Filip ČERNOCH. The Energy Sector and Energy Policy of the Czech Republic. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 237 s. Neuveden. ISBN 978-80-210-6523-9. doi:10.5817/CZ.MUNI.M210-6523-2013. Další materiály a články umístěné v IS MU.


Vyučující

MVZ231 The Foreign policy Process and Russian Foreign Policy-making Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 5 hod. za týden kreditů Zkouška Přednášky + Forma výuky semináře Povinná účast, přípravy na semináře, závěrečný projekt, schopnost číst, psát a diskutovat akademickou angličtinou Assoc. prof. Natalya Kozykina, PhD.

Stručná anotace předmětu Předmět se věnuje procesu tvorby ruské zahraniční politiky v uplynulých dvaceti letech (Gorbačovem počínaje a prezidentstvím D. Medvěděva konče). Zaměřuje se na zkoumání hlívových konceptů a myšlenkových škol v procesu tvorby zahraniční politiky a na hlavní vnitřní a vnější faktory, které proces tvorby ovlivňují. Pozornost je rovněž věnována nástrojům ruské zahraniční politiky a zhodnocení dopadu změn v mezinárodním systému na proces tvorby ruské zahraniční politiky. Osnova 1. Úvod do předmětu. Proces tvorby zahraniční politiky – systémový přístup. 2. Ideové přístupy a jednotlivé myšlenkové školy v rámci procesu tvorby ruské zahraniční politiky. Přednosti a slabiny tradičních přístupů. 3. Utváření ruské zahraniční politiky v počátcích existence nového států (1991-1994). 4. Ruský liberální prozápadní pohled, národní zájem a národní identita. 5. Nové bezpečnostní výzvy a politika velmocenského vyvažování Západu (1994-2000) 6. Seminář – zhodnocení snah i politiku zadržování Ruska v 90. letech 20. století 7. Velmocenský pragmatismus po 11 září 8. Velmocenská asertivita (2004-2008) 9. Seminář – „selektivní pragmatismus (být se Západem i proti Západu) 10. Zahraniční politika v éře ruské modernizace (2008-2013) 11. Seminář – ruská zahraniční politika ve vztahu k asijsko-pacifickému regionu 12. Rusko v roce 2020. scénáře vývoje a globálních i regionálních výzev Výstupy z učení Po absolvování předmětu by studenti měli být schopni: - Zhodnotit komplexní interakci jednotlivých faktorů, tlaků a omezení ovlivňujících proces tvorby zahraniční politiky; - Porozumět evoluci ruské zahraniční politiky a jejích vyhlídkách s ohledem na historickou zkušenost Ruska; - identifikovat a zhodnotit roli Ruska v novém světovém řádu a jeho vztahy s hlavními světovými velmocemi.

Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Přípravy na semináře – 1 ECTS (25 hodin) Závěrečný projekt - 1 ECTS (25 hodin) Příprava na závěrečný test – 2 ECTS (50 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: A. Essays on the Theory and Political Analysis of International Relations Edited by A. Bogaturov, N. Kosolapov, and M. Khrustalev (Moscow: AEFIR). Melville, A. Russian foreign policy in transition: concepts and realities [edited by] A. Melville and T. Shakleina. New York: CEU Press, 2005 Shevtsova, L. Lonely power: Why Russia has failed to become the West and the West is weary of Russia. Washington, DC: Carnegie Endowment for International Peace, 2010. Tsygankov, A. “Russia’s Foreign Policy: Change and Continuity in National Identity”, 3d edition (Rowman & Littlefield, 2013.


MVZ232 Israeli Society in the Cinema Povinně volitelný 26 2 hod. za týden Zkouška


doporučený ročník / semestr 4 kreditů Přednášky + Forma výuky semináře Povinná účast, esej, schopnost číst, psát a diskutovat akademickou angličtinou

Vyučující

Prof. Ariel Fedstein

Stručná anotace předmětu Předmět se bude zabývat způsoby, jimiž izraelský film zobrazuje izraelskou společnost, a zkoumat, jak filmová perspektiva zachycuje štěpící linie uvnitř této společnosti. Cílem předmětu je diskutovat témata spojená s formováním izraelské společnosti, poskytnout nástroje pro pochopení neshod a politických a ideologických debat a jejich dopadu na židovský a demokratický charakter státu Izrael. Izraelský film tak bude využit jako vizuální prostředek k pozorování rozporů, které charakterizovaly izraelskou společnost v uplynulých šesti desetiletích. Osnova 1: Izraelská společnost – úvodní přednáška 2: Postava osadníka v izraelském filmu v 30. letech • Oded the Wanderer (Oded Hanoded) (Chaim Halachmi, 1932) • This Is the Land (Zot Hi Haaretz) (Baruch Agadati, 1935) • Labor (Avodah) (Helmer Lersky, 1934) 3: Postava přeživšího holokaustu • Faithful City (Kirya Ne’emana) (Joseph Leytes, 1952) • Hill 24 Does not Answer (Giva 24 Aina Onah) (Thorold Dickinson, 1954) 4: Začleňování imigrantů • Salah Shabati (Ephraim Kishon, 1964) • Kazablan (Menahem Golan, 1973) • Late Marriage (Hatuna Meuheret) (Dover Kosashvili , 2004) 5: Druhá generace • Aviya’s Summer (Hakayitz Shel Avia) (Eli Cohen, 1988) • Walk on Water (Lalechet Al Hamayim) (Eytan Fox, 2004) • Metallic Blues (Dan Verete, 2004) 6: Ultraortodoxní společnost • Ushpizin (Gidi Dar, 2004) • The Secrets (Ha Sodot) (Avi Nesher, 2006) 7: Periferie • Turn Left at the End of the World (Sof Ha’olam Smola) (Avi Nesher, 2004) • Aviva, My Love (Aviva Ahuvati) (Shemi Zarchin, 2006) • The Band's Visit (Bikur Ha Tizmoret) (Eran Kolirin , 2007) 8: „Osadníci“ • Campfire (Medurat Hashevet) (Joseph Cedar, 2004) 9: Smrt blízkých • Late Summer Blues (Blues Lahofesh Hagadol) (Renen Schore, 1987) • Beaufort (Joseph Cedar, 2007) • Waltz with Bashir (Vals Im Bashir) (Ari Folman, 2008) 10: Izraelští Arabové • Hamsin (Daniel Wachsmann, 1982) • The Syrian Bride (Hakala Hasurit) (Eran Riklis, 2004) • Ajami (Yaron Shani and Scandar Copti, 2009) Lesson 11: Zahraniční pracovníci • James’ Journey to Jerusalem (Massa'ot James Be'eretz Hakodesh) (Ra'anan Alexandrowicz, 2003) • Noodle (Ayelet Menahemi, 2007) 12: Kam směřuje izraelská společnost? Výstupy z učení Absolvent předmětu bude schopen: - porozumět problémům izraelské společnosti, jejímu ideologickému, náboženskému a sociálnímu rozdělení. - realizovat odpovídající vlastní výzkum; - orientovat se v hlavních konfliktech a sporech, které se rozpoutaly uvnitř izraelské společnosti od vzniku nezávislého státu; - analyzovat jejich dopad na židovský a demokratický charakter státu Izrael Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Vypracování eseje – 1 ECTS (25 hodin) Příprava na závěrečný test - 2 ECTS (50 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: Materiály v IS MU Filmy uvedené v rámci osnovy



EVS110 Bezpečnostní rozměr evropské integrace Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 5 hod. za týden kreditů Zkouška Přednášky + Forma výuky semináře Průběžný test, případová studie a její prezentace

Vyučující

Mgr. Jana Urbanovská, Ph.D.


Stručná anotace předmětu Kurz je zaměřen na problematiku bezpečnostní a obranné dimenze evropské integrace. Hlavní pozornost je věnována vývoji bezpečnostní a obranné politiky ES/EU, vztahu EU a NATO, zhodnocení role EU coby globálního bezpečnostního aktéra a popisu hlavních tendencích ve vývoji obranné politiky EU. V minulosti byl předmět vypisován pod názvem EVS110 Evropská bezpečnostní a obranná identita. Osnova 1) Úvod 2) Evropské bezpečnostní a obranné iniciativy v průběhu studené války 3) Cesta k vytvoření EBOP a postoj NATO 4) EU jako globální bezpečnostní aktér? 5) Současné tendence ve vývoji obranné politiky EU 6) Průběžný test 7) Čtecí týden, příprava na semináře 8) Postoje vybraných členských států EU k EBOP/SBOP I. 9) Postoje vybraných členských států EU k EBOP/SBOP II. 10) Postoje vybraných vnějších aktérů k EBOP/SBOP 11) Operace krizového managementu jako implementace EBOP/SBOP v praxi 12) Utváření strategické kultury EU 13) Závěr Výstupy z učení Díky absolvování předmětu budou studenti schopni: - analyzovat vývoj bezpečnostní a obranné politiky ES/EU, objasnit vztah EU a NATO, zhodnotit roli EU coby globálního bezpečnostního aktéra a popsat současné tendence ve vývoji obranné politiky EU; - srovnat postoje členských států EU i řady vnějších aktérů k bezpečnostní a obranné dimenzi evropské integrace - se lépe orientovat v ukončených i probíhajících operacích krizového managementu EU; - diskutovat utvářející se strategickou kulturu EU. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Případová studie a její prezentace – 1 ECTS (25 hodin) Průběžný test – 1 ECTS (25 hodin) Příprava na závěrečnou zkoušku – 2 ECTS (50 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): Defending Europe:the EU, NATO and the quest for european autonomy. Edited by Jolyon Howorth - John T.S Keeler. 1st pub. Basingstoke: Palgrave, 2003. xii, 247 s. ISBN 1-4039-6690-7 KEUKELEIRE, Stephan. The foreign policy of the European Union. Edited by Jennifer MacNaughtan. New York: Palgrave Macmillan, 2008. xvii, 374. ISBN 1-4039-4722-8. PITROVÁ, Markéta a FIALA, Petr: Evropská unie. Brno: CDK, 2009. Security and defence policy in the european union. Edited by Jolyon Howorth - Neill Nugent - Wiliam E. Paterson. 1st ed. New York: Palgrave Macmillan, 2007. xix, 315 s. ISBN 978-0-333-63912-2. The foreign policy of the European Union: assessing Europe's role in the world. Edited by Federiga M. Bindi. Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2010. xv, 367 p. ISBN 9780815701408.


Vyučující

EVS131 Současná Evropská unie Povinně volitelný 26 2 hod. za týden Zkouška

doporučený ročník / semestr 3 kreditů Přednášky + Forma výuky semináře Přípravy k jednotlivým seminářům, konferenční mapa-rešerše (5 normostran), nepovinný závěrečný test Mgr. Petra Kuchyňková, Ph.D., Mgr. Ondřej Krutílek

Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je vysvětlit studentům základy problematiky vztahu České republiky a Evropské unie. Ve své úvodní části se předmět bude věnovat procesu začleňování ČR do EU, který vyvrcholil v květnu 2004 vstupem ČR do EU. Kurz se dále věnuje jednotlivým oblastem vztahu České republiky a Evropské unie, včetně působení zástupců ČR v institucích EU. V závěru se kurz zabývá aktuálními dopady vstupu do EU. Osnova 1) Úvod Seznámení se strukturou kurzu a požadavky na jeho absolvování. 2) Vývoj vztahů ČR a EU před rokem 2004. Vývoj přístupového procesu I. 3) Vývoj vztahů ČR a EU. Vývoj přístupového procesu II. Ekonomické a právní aspekty 4) Problematické body vstupu do EU a přístupových jednání 5) Problematické body vstupu do EU a vyjednaná přechodná období 6) EU a občané: Referendum o vstupu ČR do EU a volby do Evropského parlamentu (volby 2004 a 2009) 7) ČR v EU: institucionální reforma, reforma primárního práva a pozice ČR 8) ČR v EU - Aktuální problémy: Fungování ČR v rámci politik EU (Vnitřní trh: příležitosti a problémy) 9) ČR v institucích EU I - přednáška reprezentanta Jihomoravského kraje při Evropské komisi na téma "ČR v institucích EU - Evropská komise" 10) České předsednictví v Radě EU 11) ČR v institucích EU II – přednáška zástupkyně ČR v Radě EU v průběhu českého předsednictví (resort MŠMT) dr. Leony Šteigrové 12) ČR v EU - aktuální problémy (euro, hospodářská a měnová unie a pozice ČR) 13) Závěrečný test Výstupy z učení Absolventi předmětu: - Budou schopni charakterizovat základní aspekty vztahu ČR a EU; - Získají hlubší povědomí o procesu začleňování do EU - Budou se orientovat v jednotlivých oblastech působení EU na Českou republiku; - Dokážou vést poučenou diskuzi o dopadech našeho vstupu do EU; Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Přípravy na jednotlivé hodiny – 1 ECTS(26 hodin) Vypracování konferenční mapy – 1 ECTS (25 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): FIALA, Petr. Evropský mezičas: nové otázky evropské integrace. Vyd. 1. Brno: Společnost pro odbornou literaturu Barrister & Principal, 2007. 174 s. ISBN 80-87029-04-6. KANIOK, Petr. Předsednictví Rady EU: příběh půlstoletí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav, 2008. 173 s. ISBN 9788021047655. MAREK, Dan a Michael J. BAUN. Česká republika a Evropská unie. Vyd. 1. Brno: Barrister & Principal, 2010. 227 s. ISBN 9788087029893. Pospíšil, I. (2004): Diskuse o evropské ústavě v České republice. In: Fajmon, H. (ed.): Cesta České republiky do Evropské unie. Brno. Centrum pro studium demokracie a kultury. s. 148-156. Urban, L.: Evropský vnitřní trh a příprava České republiky na začlenění. Linde. Praha 2002. 213 - 223. Zahradník, P. (2003): Vstup do Evropské unie přínosy a náklady konvergence. C.H. Beck. Praha. S. 222-232, 249-251.


EVS134 úvod do studia lidských práv Povinně volitelný 26 2 hod. za týden Zkouška

doporučený ročník / semestr 4 kreditů Přednášky + Forma výuky semináře Skupinový projekt (rozbor jednoho lidskoprávního problému v ČR), průběžný test Mgr. Hubert Smekal, M.A., Ph.D.

Stručná anotace předmětu Kurz „Úvod do studia lidských práv“ si klade za cíl seznámit posluchače se základními poznatky z oblasti lidských práv. Student by měl nejprve získat díky rozboru historických a filozofických zdrojů ucelenou představu o myšlence lidských práv, která bude dále konkretizována pojednáním o nejdůležitějších systémech ochrany lidských práv se zvláštním důrazem na situaci v Evropě. Rozebrána tedy bude jak část teoretická, tak posléze reálná aplikace ochrany lidských práv v praxi prostřednictvím mezinárodních orgánů soudního typu. V jednotlivých seminářích bude věnována pozornost rozborům aktuálních problémů na poli lidských práv a vítá se co nejširší diskuze. Osnova 1) Úvodní hodina 2) Vysvětlení základních pojmů (definice; universalismus; charakteristiky práv; generace práv; klasifikace, atd.) 3) Filozofické prameny lidských práv 4) Různé kultury a jejich přístup k lidským právům 5) Historický vývoj ochrany lidských práv 6) Průběžný test 7) OSN a lidská práva (Charta, Všeobecná deklarace, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech) 8) Ochrana lidských práv v Evropě (Rada Evropy, OBSE, EU) 9) Ochrana lidských práv v rámci Rady Evropy (Evropská úmluva o lidských právech, Evropský soud pro lidská práva) 10) Systémy ochrany lidských práv mimo Evropu 11) Mezinárodní trestní spravedlnost 12) Aktuální problémy ochrany lidských práv, diskuze 13) Závěrečný test. Výstupy z učení Absolvent předmětu bude: - Seznámen se základními dokumenty z oblasti lidských práv; - Porozumí praktickému dopadu ochrany lidský práv; - Získá vhled do činnosti mezinárodních institucí působících v oblasti ochrany lidských práv. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Skupinový projekt a příprava na semináře – 1 ECTS (25 hodin) Průběžný a závěrečný test – 2 ECTS (50 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): BAEHR, Peter R. Human rights :universality in practice. 1st pub. Basingstoke: Palgrave, 2001. xii, 178 s. ISBN 0-33396856-5 DONNELLY, Jack. Universal human rights in theory and practice. 2nd ed. Ithaca: Cornell University Press, 2003. viii, 290. ISBN 0-8014-8776-5. HAAS, Michael. International human rights :a comprehensive introduction. New York, NY: Routledge, 2008. xix, 440 s. ISBN 978-0-203-93626-9.



EVS159 Strukturální fondy EU – průřezová témata Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 4 hod. za týden kreditů Ústní zkouška Přednášky + Forma výuky semináře Aktivní účast a týmová práce

Vyučující

PhDr. Vít Dočkal, Ph.D.


Stručná anotace předmětu Kurz je vyučován na bakalářském stupni. Studenti si během kurzu rozvinou znalosti strukturální politiky EU a schopnost analyzovat finanční příležitosti ve veřejném a soukromém sektoru v České republice v období 2007-2013. Kurz probíhá formou blokové výuky 1 x za 14 dnů. Důraz je kladen na diskuse ve výuce a na týmovou práci. Osnova 1. Jak se orientovat v dotačních možnostech? Obecné povinnosti žadatelů a příjemců. Indikátory, horizontální témata, rizika. Kdo je a kdo není projektový manažer? 2. Dotační tituly na úseku podnikání: programové dokumenty, veřejná podpora, elektronická žádost E-Account, měřitelné účinky a zdůvodňování vazeb. Role CzechInvest a dalších příspěvkových agentur. Výzvy a příklady z praxe. 3. Dotační tituly na úseku rozvoje lidských zdrojů: programové dokumenty, veřejná podpora, elektronická žádost Benefit, měřitelné účinky a zdůvodňování vazeb. Výzvy a příklady z praxe. 4. Problematika veřejných zakázek. 5. Ostatní tematické operační programy. Stavební právo a dotace. Regionální operační programy: programové dokumenty, veřejná podpora, měřitelné účinky a zdůvodňování vazeb. Podpora cestovního ruchu, role ÚRR. Výzvy a příklady z praxe. 6. Úvod do projektového řízení. Jak projekt udržet a neztratit? Zásady administrace projektů. Projektový tým, Publicita nebo reklama? Audit. Žádosti o platbu, výkazy a vedení dokladů. Výstupy z učení Po absolvování předmětu budou studenti schopni: - připravit projektovou žádost v konkrétním operačním programu; - aplikovat základní pravidla projektového cyklu a projektového řízení a další praktické vědomosti týkající se finančních příležitostí fondů EU. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Příprava na semináře – 1 ECTS (25 hodin) Příprava na závěrečnou zkoušku 2 ECTS (50 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): BOLLEN, Frank. Managing EU structural funds :effective capacity for implementation as a prerequisite. Maastricht: European institute of public administration, 2001. vii, 44 s. ISBN 90-6779-156-3. BOLLEN, Frank, Ines HARTWIG a Phedon NICOLAIDES. EU structural funds beyond Agenda 2000: reform and implications for current and future member states. Maastricht: European institute of public administration, 2000. xvi, 231 s. ISBN 90-6779-142-3. EVANS, Andrew. The E. U. structural funds. 1. ed. Oxford: Oxford University Press, 1999. xxxix, 348. ISBN 0-19826828-9. The coherence of EU regional policy :contrasting perspectives on the structural funds. Edited by John Bachtler - Ivan Turok. 1st pub. London: Jessica Kingsley Publishers, 1997. 405 s. ISBN 0-11-702357-4. ŽÍTEK, Vlastimil a Viktorie KLÍMOVÁ. Assessment of Public Programmes Co-Finenced from Structural Funds of EU for Support of Innovative Enterprise. In 4th International Conference for Young Researchers of Economics. Gödöllő: Szent István University, 2006. s. 331-338. ISBN 963-9483-67-2


EVS169 Deutschland und EU Povinně volitelný 26 2 hod. za týden Zápočet


doporučený ročník / semestr 5 kreditů Přednášky + Forma výuky semináře Ústní referát (včetně powerpointu a handoutu), dobrá znalost německého jazyka

Vyučující

Mgr. Vratislav Havlík, Ph.D.

Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je zabývat se jednotlivými aspekty poválečných dějin Německa a tyto dále analyzovat. Kurs je rozdělen do tří částí. Část A se zabývá aktivní rolí Německa v rámci budování evropské integrace, část B zkoumá z opačné perspektivy evropeizaci Německa „top-down“ a část C se pokouší reflektovat roli Německa v současné EU a v rámci eurokrize. Vyučovacím jazykem předmětu je němčina. Osnova A. Historické milníky vztahu Německa a EU 1. Klíčové milníky poválečných dějin Německa 2. Éra Adenauer a vztah SRN a Francie 3. Ludwig Erhard a balancování mezi USA a EHS 4. Helmut Schmidt a projekt měnové unie 5. Role znovusjednoceného Německa v EU B. Evropeizace politického systému 6. Vývoj politického systému SRN 7. Evropeizace legislativy, exekutivy a federalismu 8. Evropeizace stranického systému a organizovaných zájmů C. Role Německa v EU 9. Německo jako „dojná kráva“ EU? Vztahy Německa a EU z ekonomického hlediska 10. Diskuse „A“: Role Německa v eurokrizi 11. Diskuse „B“: Jürgen Habermas, Německo a EU 12. Závěrečná diskuse, evaluace apod. Výstupy z učení Na konci semestru by měl student: - být schopen komplexně vnímat roli Německa v rámci Evropské unie a lépe analyzovat jeho aktuální kroky. - být schopen jednak vnímat postupující evropskou integraci z německé perspektivy; - umět analyzovat jednotlivé kroky spolkové kancléřky Angely Merkel v současné evropské politice. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Příprava a přednesení referátu na vybrané téma – 2ECTS (50 hodin) Příprava na závěrečné ústní zkoušení – 2 ECTS (50 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: STURM, Roland a Heinrich PEHLE. Das neue deutsche Regierungssystem :die Europäisierung von Institutionen, Entscheidungsprozessen und Politikfeldern in der Bundesrepublik Deutschland. 2., aktualisierte und erw. A. Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften, 2006. 373 s. ISBN 3531146327. BEICHELT, Tim. Deutschland und Europa: die Europäisierung des politischen Systems. 1. Aufl. Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften, 2009. 364 s. ISBN 9783531151410.


EVS171 Krizový management EU Povinně volitelný 26 2 hod. za týden Zkouška


doporučený ročník / semestr 5 kreditů Přednášky + Forma výuky semináře Průběžný test, zpracování případové studie a její prezentace

Vyučující

Mgr. Jana Urbanovská, Ph.D.

Stručná anotace předmětu Předmětem kurzu je civilní a vojenský krizový management (KM) Evropské unie (EU). Kurz studentům nabízí jak teoretický, tak praktický pohled na problematiku operací KM EU. Díky absolvování kurzu budou studenti lépe chápat význam KM EU a roli operací KM EU, orientovat se v ukončených i probíhajících operacích KM EU, popsat rozvoj kapacit KM EU, objasnit institucionální strukturu a rozhodovací mechanismy KM EU, vysvětlit způsoby zapojení AČR do operací KM EU a analyzovat operace KM EU v jednotlivých geografických oblastech. Nabyté znalosti budou moci konfrontovat se zkušenostmi experta, působícího v operacích KM EU. Osnova 1) Úvod 2) Krizový management EU a role operací KM EU 3) Rozvoj kapacit KM EU a spolupráce s partnery 4) Institucionální struktura a rozhodovací mechanismy KM EU 5) Zapojení ČR do KM EU 6) Beseda 7) Čtecí týden 8) Průběžný test 9) Případové studie operací KM EU: Balkán 10) Případové studie operací KM EU: Afrika 11) Případové studie operací KM EU: Blízký a střední východ 12) Případové studie operací KM EU: Východní Evropa, Kavkaz, jihovýchodní Asie 13) Závěr Výstupy z učení Po absolvování předmětu studenti: - Porozumí významu operací krizového managementu EU; - Získají přehled o kapacitách, institucionální struktuře a rozhodovacích mechanismech KM EU - Budou schopni vysvětlit způsoby zapojení AČR do těchto operací - Analyzovat ukončené či probíhající operace KM EU Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Zpracování případové studie a její prezentace – 1 ECTS (25 hodin) Příprava na průběžný a závěrečný test – 3 ECTS (75 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): CHIVVIS, Christopher. EU civilian crisis management: the record so far. Santa Monica: RAND, 2010. xvi, 52 s. ISBN 9780833049193. Explaining the EU's Common Security and Defence Policy :theory in action. Edited by Xymena Kurowska - Fabian Breuer. New York, NY: Palgrave Macmillan, 2012. xiii, 256. ISBN 9780230277830. GIEGERICH, Bastian. European security and strategic culture :national responses to the EU's security and defence policy. 1st ed. Baden-Baden: Nomos, 2006. 244 p. ISBN 9783832923716. The EU's comprehensive approach to crisis management:premises, ambitions, limits. 1. Aufl. Baden-Baden: Nomos, 2011. 399 s. ISBN 9783832969530. LAÏDI, Zaki. EU foreign policy in a globalized world :normative power and social preferences. New York: Routledge, 2008. ix, 201 p. ISBN 9780415599511.

PETERS, Dirk. Constrained balancing :the EU's security policy. New York: Palgrave Macmillan, 2010. x, 264 s. ISBN 9780230242142


EVS177 Průvodce nástrahami výzkumu v politických vědách Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 26 2 4 hod. za týden kreditů Zápočet Přednášky + Forma výuky semináře Povinná účast na seminářích, písemné přípravy na jednotlivé semináře Mgr. Ondřej Mocek, Mgr. Kateřina Fridrichová (cvičící), Mgr. Martin Jirušek (cvičící), Mgr. Vít Dostál (cvičící)

Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je rozšíření základních znalostí v rámci vytváření odborného textu v politických vědách. Předmět se zaměřuje na praktické problémy při psaní. Na jednotlivých seminářích budou vždy rozebírány konkrétní části psaní textu nejprve teoreticky a následně i prakticky odzkoušeny. Předmět je vyučován každý semestr. Osnova 1. Úvodní přednáška, seznámení s předmětem 2. Úvod a závěr 3. Abstrakt, anotace, klíčová slova 4. Výběr tématu, rešerše zdrojů, konceptualizace 5. Výzkumná otázka, operacionalizace 6. Vyhodnocování, analýza 7. Bibliografie, citace Výstupy z učení Po absolvování předmětu by studenti měli: - Znát základní náležitosti a požadavky tvorby odborného textu v politických vědách; - osvojit si praktické dovednosti potřebné k tvorbě odborných textů; Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin) Vypracování písemných příprav - 3 ECTS (75 hodin) Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): ČMEJRKOVÁ, Světla, František DANEŠ a Jindra SVĚTLÁ. Jak napsat odborný text. Vyd. 1. Voznice: LEDA, 1999. 255 s. ISBN 80-85927-69-1. KUBÁTOVÁ, Helena. Rukověť autora diplomky. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 121 s. ISBN 978-80-244-2314-2. POKORNÝ, Jiří. Úspěšnost zaručena:jak efektivně zpracovat a obhájit diplomovou práci. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2004. 207 s. ISBN 80-7204-348-X. PUNCH, K. F. Úspěšný návrh výzkumu. 1. vyd. Praha: Portál, 2008. 230 s. ISBN 978-80-7367-468-7. ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009. 209 s. Studijní texty, 34. svazek. ISBN 978-80-86429-40-3.


EVS178 Paradiplomacie Povinně volitelný 26 hod. za týden Zápočet


doporučený ročník / semestr 4 kreditů Přednášky + Forma výuky semináře Průběžné písemné přípravy, závěrečná prezentace

Vyučující

Mgr. Vít Dostál

2

Stručná anotace předmětu Cílem kurzu je seznámení studentů s fenoménem paradiplomacie; tedy zahraničními aktivitami municipalit a regionů. Kurz se bude nejdříve věnovat vysvětlení základních konceptů a teoretických východisek. Po představení definic bude věnována pozornost přístupům k paradiplomacii v politologii, mezinárodních vztazích, evropských studiích a regionálním rozvoji. Dále se bude kurz věnovat konkrétním příkladům paradiplomacie v mezinárodním i českém kontextu. Zvláštní pozornost bude věnována mobilizaci regionů v rámci procesu evropské integrace. Kurz bude doplněn o dvě diskuze s experty z praxe. Na závěr kurzu studenti zpracují a odprezentují rozbor paradiplomatických aktivit konkrétních aktérů. Osnova 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

Definice paradiplomacie, ohraničení fenoménu Vznik a prosazování se regionů Příčiny a projevy paradiplomatických aktivit, typologie paradiplomacie, vztah paradiplomacie a zahraniční politiky Paradiplomacie na severoamerickém kontinentu Paradiplomacie v Evropě Mobilizace regionů v rámci procesu evropské integrace Pohled teoretiků: vysvětlení paradiplomacie podle politologie, mezinárodních vztahů, evropských studií a regionálního rozvoje Paradiplomacie v České republice První přednáška experta z praxe Druhá přednáška experta z praxe Shrnutí – kde, kdy a proč se paradiplomcie objevuje a jaký vliv to má na dnešní podobu vládnutí Závěrečné prezentace Závěrečné prezentace

Výstupy z učení Po úspěšném ukončení předmětu by studenti měli být schopni: - definovat fenomén paradiplomacie a určit jeho příčiny, projevy a důsledky - znát možnosti a limity české paradiplomacie a uvést příklady - zařadit paradiplomacii v rámci hlavních teoretických přístupů disciplíny mezinárodních vztahů, evropských studií, politologie a regionálního rozvoje - analyzovat paradiplomacii konkrétního regionu nebo municipality

Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky - 1 ECTS (26 hodin) Příprava a přednesení referátu – 1 ECTS (25 hodin) Průběžné přípravy – 2 ECTS (50 hodin)

Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): BLANK, Kermit, Liesbet HOOGHE a Gary MARKS. European Integration from the 1980s: State-Centric v. Multi-level Governance. Journal of Common Market Studies. 1996, roč. 34, č. 3, s. 341-378. DUCHACEK, Ivo. Perforated Sovereignties: Towards a Typology of New Actors in International Relations. In: MICHELMANN, Hans J a Panayotis SOLDATOS. Federalism and international relations: the role of subnational units. New York: Oxford University Press, 1990, s. 1-33. ISBN 0198274912. DUCHACEK, Ivo. The International Dimension of Subnational Self-Government. Publius. 1984, roč. 14, č. 4, s. 5-31. HOCKING, Brian. Patrolling the 'Frontier': Globalization, Localization and the 'Actorness' of Non-Central Governments. In: ALDECOA, Francisco a Michael KEATING. Paradiplomacy in action: the foreign relations of subnational governments. Portland, OR.: F. Cass, 1999, s. 17-39. ISBN 0-7146-4971-6. HOOGHE, Liesbet a Gary MARKS. Contrasting Visions of Multi-level Governance. In: BACHE, Ian a Matthew FLINDERS. Multi-level governance. New York: Oxford University Press, 2004, s. 15-30. ISBN 0199259267. CHARLIE, Jeffery. Sub-National Mobilization and European Integration: Does it Make Any Difference. Journal of Common Market Studies. 2000, roč. 38, č. 1, s. 1-23. KEATING, Michael. Regions and International Affairs: Motives, Opportunities and Strategies. In: ALDECOA, Francisco a Michael KEATING. Paradiplomacy in action: the foreign relations of subnational governments. Portland, OR.: F. Cass, 1999, s. 1-16. ISBN 0-7146-4971-6. ROWE, Carolyn. Regional representations in the EU: between diplomacy and interest mediation. New York: Palgrave Macmillan, 2011, ix, 245 p. Palgrave studies in European Union politics. ISBN 2986710. SOLDATOS, Panayotis. An Explanatory Framework for the Study of Federated States as Foreign-policy Actors. In: MICHELMANN, Hans J a Panayotis SOLDATOS. Federalism and international relations: the role of subnational units. New York: Oxford University Press, 1990, s. 34-53. ISBN 0198274912. TATHAM, Michaël. Going Solo: Direct Regional Representation in the European Union. Regional & Federal Studies. 2008, roč. 18, č. 5, s. 493-515.


FSS410 Zahraniční výjezd Povinně volitelný 26 hod. za týden Zápočet

Vyučující


2


Stručná anotace předmětu Předmět je určen studentům bakalářského studia k uznání kreditů získaných v zahraničí během krátkodobého výjezdu – například letní školy, konference, apod. Předmět je vyučován každý semestr. Osnova Studující registrují předmět po skončení zahraničního výjezdu (letní školy, konference, atd). Vedoucí katedry nebo oboru, případně jiná jím pověřená osoba, zadává hodnocení předmětu a příslušný počet kreditů na základě předložení osvědčení o absolvování, popř. publikovaného konferenčního příspěvku, atd.

Výstupy z učení Hlavními cíly předmětu jsou: Získání zkušeností na zahraničních vysokých školách a institucích; prohloubení odborných znalostí zpravidla v jedné, specifické oblasti studia; zlepšení jazykových schopností

Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Předmět je ukončen zápočtem, počet kreditů je odvislý od počtu kreditů získaných během výjezdu do zahraničí a uznaných katedrou. V případě, že hostitelská instituce nepoužívá ECTS, jsou kredity přiřazeny rozhodnutím katedry na základě předložených dokumentů. Studijní literatura a studijní pomůcky OLDMAN, Mark a Random HAMADEH. The internship bible. 10th ed. New York: Random House, 2005. xx, 626 s. ISBN 0-375-76468-2.


FSS120 Informační minimum Povinně volitelný 26 2 hod. za týden Zápočet


Praktický úkol

Vyučující

Zaměstnanci knihovny FSS


Stručná anotace předmětu Předmět seznamuje se základními aspekty práce s informacemi. Zaměřuje se na výběr vhodných informačních zdrojů pro daný obor, nabízí praktické techniky vyhledávání informací, základy práce s informačními databázemi a tvorbu rešerší. Dále se zabývá zásadami správného citování a metodikou psaní závěrečných prací. Předmět je nabízen v podzimním i jarním semestru. Osnova 1)Seznámení se zdroji informací 2)Strategie vyhledávání informací, používání operátorů 3)Seznámení se základními typy elektronických zdrojů 4)Praktické vyhledání v elektronických databázích 5)Metodika psaní závěrečných prací, práce s tématem, klíčovými slovy 6)Metodika tvorby citací, citační norma, citační styly Výstupy z učení Student na konci tohoto předmětu bude schopen efektivně pracovat se zdroji informací v daném oboru

Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Struktura ECTS Přednášky a semináře - 1 ECTS (26 hodin)

Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura (vybrané kapitoly): BIERNÁTOVÁ, Olga. Bibliografické citace dle aktualizované normy ČSN ISO 690 [online]. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, Knihovna, [2011]. Dostupné z: http://www.knihovna.utb.cz/download/bibliografickecitace.pdf. KUŽELÍKOVÁ, Lucie a Jaroslav NEKUDA. Sociálně-ekonomické informace a práce s nimi. Edited by Jiří Poláček. 1. vyd. Brno: Masarykova universita, 2008. 88 s. ISBN 978-80-210-4577-4. PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. Praha: Velryba, 2011. 192 s. ISBN 9788085860221. TKAČÍKOVÁ, Daniela. Bibliografické citace a etické zacházení s informacemi [online]. Ostrava: Vysoká škola báňská Technická univerzita, 2010, 1 CD-ROM. ISBN 978-80-248-2158-0. Dostupné z: http://http://dspace.vsb.cz/handle/10084/78273


FSS190 Zahraniční pracovní pobyt Povinně volitelný hod. za týden Zápočet

Vyučující



Stručná anotace předmětu Předmět je určen studentům bakalářského stupně k uznání kreditů získaných v zahraničí během pracovní stáže. Předmět je vyučován každý semestr a je doveleno jej ukončit mimo zkouškové období. Osnova Student před odjezdem vyplní, podepíše a nechá schválit Training agreement jak hostitelskou institucí, tak pověřenou osobou na katedře, která indikuje počet kreditů udělených za tuto konkrétní stáž. Student eviduje pracovní pobyt v IS MU (aplikace Stáže a pobyty v sekci Student v IS MU) a nahrává podepsaný pracovní plán do systému IS MU. O uznání předmětu, který bude výsledkem zahraničního pracovního pobytu, si student žádá po návratu z pracovního pobytu. Student si před odjezdem z hostitelské instituce zařizuje vydání Potvrzení o realizaci pracovního pobytu (Confirmation of Placement Period). Pověřená osoba podpisem souhlasí s absolvovaným plánem studenta a potvrzuje nebo upravuje původní počet kreditů, Student po návratu nahrává podepsané CPP do evidence v IS MU, následně pověřená osoba provádí schválení žádosti o uznání předmětů. Výstupy z učení Hlavními cíly předmětu jsou: získání praktických dovedností souvisejících se studovaným oborem, prohloubení odborných znalostí, zlepšení jazykových dovedností. Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly Předmět je ukončen zápočtem, počet kreditů je odvislý od počtu hodin strávených na pracovišti v zahraničí. Kredity jsou přiřazeny rozhodnutím katedry na základě předložených dokumentů.

Studijní literatura a studijní pomůcky OLDMAN, Mark a Random HAMADEH. The internship bible. 10th ed. New York: Random House, 2005. xx, 626 s. ISBN 0-375-76468-2.

E – Personální zabezpečení studijního programu (studijního oboru) – souhrnné údaje Vysoká škola Součást vysoké školy Název studijního programu Název studijního oboru Název pracoviště KMVES FSS Doc. PhDr. Břetislav Dančák, Ph.D. Doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D. Mgr. Filip Černoch, Ph.D. Mgr. Vratislav Havlík, Ph.D. Mgr. Vladan Hodulák, Ph.D. Mgr. Hedvika Koďousková, Ph.D. PhDr. Michal Kořan, Ph.D. PhDr. Oldřich Krpec, Ph.D. Mgr. Petra Kuchyňková, Ph.D. Mgr. Jan Osička, Ph.D. PhDr. Pavel Pšeja, Ph.D. Mgr. Hubert Smekal, M.A., Ph.D. PhDr. Petr Suchý, Ph.D. Mgr. Jana Urbanovská, Ph.D. Mgr. et Mgr. Petr Vilímek, Ph.D. PhDr. Tomáš Vlček Mgr. Ondřej Mocek Mgr. Zinaida Shevchuk Mgr. et Mgr. Veronika Zapletalová Interní doktorandi Mgr. Jan Binka PhDr. Tomáš Černohous Mgr. Vít Dostál Mgr. Tereza Dvořáková Mgr. Kateřina Fridrichová Mgr. Jakub Fučík Mgr. Martin Jirušek Mgr. Lukáš Lehotský Mgr. barbora Padrtová Mgr. Adam Strauch, M.A.

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií: Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií (KMVES FSS) Mezinárodní teritoriální studia Mezinárodní vztahy celkem prof. přepoč. doc. přepoč. odb. as. z toho s věd. lektoři celkem počet p. celkem počet d. celkem hod. 19 0 0 2 2 (100%) 10 10 x 1,0 x 1,0

asistenti

vědečtí pracov. 7

x x

x

x x x x

x x x x

x x x x x

x x x x x

x

x

x x x x

THP

Mgr. et Mgr. Katarína Šipulová Mgr. Eva Taterová, M.A. Mgr. Richard Turcsányi Mgr. Vendula Vespalcová Mgr. Michal Vít Externisté Ing. Marián Belko, Ph.D. JUDr. Marek Čejka, Ph.D. PhDr. Vladimír Černý, Ph.D. PhDr. Vít Dočkal, Ph.D. Mgr. Vladimir Dordevič prof. Ariel Feldstein Ing. Ivana Hlavsová Mgr. Martin Hrabálek, Ph.D. Doc. Natalya Kozykina, Ph.D. Mgr. Ondřej Krutílek Ing. Libor Kutěj, Ph.D. PhDr. Petr Vágner, CSc. Mgr. Oldřich Vondruška, Ph.D.

F – Související vědecká, výzkumná, vývojová, umělecká a další tvůrčí činnost Masarykova univerzita Vysoká škola Fakulta sociálních studií: Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií (KMVES FSS) Součást vysoké školy Mezinárodní teritoriální studia Název studijního programu Mezinárodní vztahy Název studijního oboru Informace o tvůrčí činnosti vysoké školy související se studijním oborem (studijním program)

Přehled řešených grantů a projektů (závazné jen pro magisterské programy) Pracoviště KMVES FSS MU KMVES FSS MU KMVES FSS MU

KMVES FSS MU

Názvy grantů a projektů získaných pro vědeckou, výzkumnou, uměleckou a další tvůrčí činnost v oboru All Rights Reserved? Barriers Toward EUropean CITIZENship (bEUcitizen) (320294) All Rights Reserved? Barriers Toward EUropean CITIZENship (7E13006) Energetická infrastruktura a její vliv na energetickou bezpečnost (MUNI/M/0081/2013) Evropa 2020: Horizont proměny relevantních aktérů politického systému ČR (GA1324657S)

Zdroj A(EU/7. rámcový program EU) C(MŠMT) MU (program podpory výzkumu – mezioborové výzkumné projekty) B (GAČR)

Období 2013-2017 2013-2017 2013-2015

2013-2016

KMVES FSS MU KMVES FSS MU KMVES FSS MU

KMVES FSS MU KMVES FSS MU MPÚ FSS MU KMVES FSS MU KMVES FSS MU KMVES FSS MU KMVES FSS MU KMVES FSS MU KMVES FSS MU

Inovace výuky na FSS MU (CZ.1.07/2.2.00/15.0221) Understand and Discuss the EU (2012-2855/001-001) Prosazování zájmů ČR v rozhodovacích orgánech EU Hledání kompromisů, budování koalic v Evropské radě a Radě EU a spolupráce s ostatními institucemi EU (TB010MZV038) Nekonvenční zdroje zemního plynu - potenciál a možné důsledky pro region středovýchodní Evropy (09/02/11) Stranické systémy zemí středovýchodní Evropy (GAP408/10/0295) Břidličný plyn: nová oblast česko-polské spolupráce (13_2012_czpl_iips) Budoucnost ropovodu Družba jako strategická výzva pro Českou a Polskou republiku (03_2011_czpl_iips) Ozbrojené konflikty v mezinárodních vztazích po skončení studené války (GA407/09/0153) Předsednictví rady EU a jeho role v rozhodovacím procesu EU (153764-LLP-1-20091-CZ-AJM-MO) České předsednictví Rady EU: most přes minulost? (GP407/09/P030) Judicializace mezinárodní politiky (FRVS/777/2009) Političtí aktéři v procesu evropeizace a internacionalizace politického prostoru ČR (1J002/04-DP1)

C (MŠMT) 2011-2014 A (EU/Jean Monnet) 2012-2015 B (Technologická 2012-2013 agentura ČR) C (MZV)

2011-2012

B (GAČR) C (MZV C (MZV)

2010-2012 2012 2011

B (GAČR)

2009-2012

A (EU/Jean Monnet) 2009-2013 B (GAČR) C (MŠMT) C (MPSV

2009-2010 2009 2004-2009

magisterského stud. programu Vysoká škola

Recommend Documents