MA: SITUACÍCH CH A ANALÝZA RIZIK SBORNÍK K KONFERENCE KONGRESOVÝ SÁL MASARYKOVY KOLEJE ÚTERÝ 13. LISTOPADU 2007 THÁKUROVA 1, PRAHA 6

2. ROČ ROČNÍK KONFERENCE NA TÉ TÉMA: MA

BEZPEČNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA, JEJÍ ODOLNOST V MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍCH A ANALÝZA RIZIK

SBORNÍK KONFERENCE

KONGRESOVÝ SÁL MASARYKOVY KOLEJE ÚTERÝ 13. LISTOPADU 2007

THÁKUROVA 1, 160 41 PRAHA 6

CityPlan, spol. s r. o. Jindřišská 17 110 00 Praha 1 tel.: +420 221 184 205 fax.: +420 224 922 072 web: www.cityplan.cz e-mail: [email protected]

CityPlan spol. s r. o. patří mezi renomované konzultační firmy s více jak patnáctiletou tradicí a mezinárodní zkušeností v oblasti poskytování služeb konzultačních, inženýrských, expertizních

a projektových v energetice, dopravě, dopravním

inženýrství, mostním

a inženýrském stavitelství. Vznikl v roce 1992 a o širokém rozsahu a záběru služeb svědčí desítky významných projektů od úrovně studií proveditelnosti, výzkumné činnosti či ekonomické analýzy až po prováděcí projektovou dokumentaci. Jako příklad komplexní služby pro investora je možno uvést realizaci zavěšeného Mariánského mostu přes Labe v Ústí nad Labem, kterou společnost CityPlan zabezpečila od ideové studie přes první stupně projektové dokumentace až po kolaudaci stavby a odborný servis v době provozu. Za podíl na realizaci Mariánského mostu společnost CityPlan spolu s dalšími hlavními partnery výstavby obdržela Evropskou cenu ECCS za rok 1999. V roce 2000 byl Mariánský most v anketě odborného časopisu Structural Engineering International, vydávaného mezinárodní asociací pro mosty a inženýrské konstrukce (IABSE), sdružující odborníky ze 100 zemí celého světa, vyhlášen jako jeden z deseti nejvýznamnějších mostních a inženýrských staveb světa minulého desetiletí.

Ve společnosti působí autorizovaní inženýři ČKAIT v oborech: dopravní stavby, mosty a inženýrské konstrukce, energetické auditorství a technologická zařízení budov, pracují zde energetičtí auditoři ve smyslu § 10 zák. č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a auditor bezpečnosti silničního provozu. CityPlan spolupracuje s českými i zahraničními universitami (Karlsruhe - SRN) a dalšími institucemi

(zejména

Umweltbundesamt

Wien,

Öko-Institut

Darmstadt,

Energie

Verwertungsagentur Wien, PTV System Consulting GmbH Karlsruhe. Společnost byla mezi prvními českými společnostmi registrována v databázi konzultantů CCR Central Consultancy Register of DG1A (CZE-17770) v Bruselu. V současné době je společnost registrována také v databázi Technologického centra Akademie věd ČR a na CORDIS pro rozšíření její působnosti v dalších státech EU. Společnost CityPlan je členem celé řady mezinárodních i tuzemských odborných sdružení a organizací. Mezi nejvýznamnější z nich patří: •

IABSE – International Association for Bridge and Structural Engineering

•

ITS CZ – Inteligent Transport System Czech republic

•

Sdružení pro výstavbu silnic

•

ČKAIT – Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků

•

ČSS – Česká silniční společnost

•

CACE – Česká komora konzultačních inženýrů

•

ČBS – Česká společnost pro beton a zdivo

•

IAEE – International Association for Energy Economics

•

Česká společnost pro ekonomiku energetiky CZAEE

•

Československý ústav zahraniční

•

Euroheat & Power, Co – ordination Committee for Research and Technology Development

•

Hospodářská komora České republiky

•

AEM – Asociace energetických manažerů

•

BCI – Business Continuity Institute

•

CZ Biom - České sdružení pro biomasu

•

Passivhaus Institut Darmstadt

•

ČNV ONK - Český národní výbor pro omezování následků katastrof

CityPlan, spol. s r. o. – organizační struktura

V oblasti dopravy nabízí firma CityPlan následující služby: Projektování dopravních staveb Dopravní plánování, modelování a prognózy Kompletní inženýrské služby pro investora Služby správcům a vlastníkům dopravní infrastruktury Dopravní inženýrství Územně plánovací dokumentace Zvyšování bezpečnosti dopravy Bezpečnostní audity a inspekce Rizikové analýzy Rozvoj, podpora a optimalizace hromadné dopravy Inteligentní dopravní systémy – ITS Prodej, distribuce a využití dopravního software Výzkum a vývoj v oblasti dopravy Dopravní politika Doprava a životní prostředí Doprava a ekonomie Průzkumy, sčítání a měření dopravy Školení a kurzy

Sídlo společnosti CityPlan, spol. s r. o. v centru Prahy

Jindřišs ká Tram 3, 9, 14, 24

Jindřišská 17, 110 00 Praha 1

d Jin

Můstek M etro trasa A, B

cla Vá ě ám

ov di čk

én

a

vsk stí

Vo

řiš

á sk

VYBRANÉ REFERENČNÍ PROJEKTY FIRMY CITYPLAN V OBLASTI DOPRAVY: Silniční stavitelství: Dopravní studie, Technická ověřovací studie a Studie proveditelnosti Břevnovské radiály Obchvat obce Lány – silnice II/236 Obchvat města Třebíč – silnice I/23 DÚR a DSP na Městský okruh v Praze – úsek Myslbekova – Pelc Tyrolka (dopravní část)

Dopravní inženýrství: Dopravní část ÚP města Hradec Králové Generel dopravy v centru města Olomouce Generel dopravy ve městě Černošice Generel dopravy Jičína Světelné signalizace v Ústí nad Labem Kapacitní posouzení křižovatek v Ústí n. L. Dopravní řešení průmyslové zóny Úžice Studie trasy silnice II/101 – Agl. okruhu Generel cyklistických tras ve Str. kraji Studie bezpečnosti staveb 518 a 519 SO Dopravní plánování: Dopravní model ČR Dopravní model Hradce Králové Dopravní model Ústí nad Labem Dopravní model Olomouce Dopravní model kraje Vysočina

Dopravní model Mladé Boleslavi Dopravní model Třebíče Dopravní model Středočeského a Jihomoravského kraje Mikrosimulace křižovatkových uzlů v Praze, Ústí nad Labem, Liberci, Turnově, ....atd.

POŘADATEL:

CityPlan spol. s r. o. Jindřišská 17, 110 00 Praha 1

2. ROČNÍK MEZINÁRODNÍ KONFERENCE

BEZPEČNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA, JEJÍ ODOLNOST V MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍCH A ANALÝZA RIZIK

SBORNÍK KONFERENCE

KONGRESOVÝ SÁL MASARYKOVY KOLEJE PRAHA 6 – DEJVICE THÁKUROVA 1

13. LISTOPADU 2007

KONFERENCE JE POŘÁDÁNA POD ZÁŠTITOU: Ing. Petra Bendla (hejtmana Středočeského kraje) Ing. Alfreda Brunclíka (generálního ředitele ŘSD ČR) JUDr. Oldřicha Vaníčka (prezidenta ÚAMK ČR) Johna Dawsona (předsedy EuroRAP) Prof. Ing. Františka Lehovce, CSc. (předsedy České silniční společnosti) RNDr. Petra Linharta, CSc. (ředitele Institutu ochrany obyvatelstva, GŘ HZS, MV)

ORGANIZAČNÍ VÝBOR KONFERENCE:

Veronika Pokorná (manager konference)

Ing. Tomáš Nosek

Ing. Sabina Šibravová

(garant konference)

(manager konference)

PARTNERY KONFERENCE JSOU:

13. LISTOPAD 2007, KONGRESOVÝ SÁL MASARYKOVY KOLEJE, PRAHA 6

Ing. Ivan Beneš Ředitel společnosti CityPlan spol. s r.o. Vážené dámy, vážení pánové, 2. mezinárodní konference „Bezpečná dopravní infrastruktura, její odolnost v mimořádných situacích a analýza rizik“ se koná v roce, kdy CITYPLAN slaví 15. výročí založení. 15 let je z hlediska lidského věku krátký časový interval, z hlediska dynamiky současného světa to však znamená obrovský skok. Obrovský skok nejenom ve znalostech a rozvoji technologií, ale i obrovský posun v politicko-ekonomickém uspořádání světa. Změnilo se mnohé – způsob života, struktura ekonomiky, sociální podmínky, řízení státu i mezinárodní vztahy. Změnila se i bezpečnostní situace a to nejen na našich silnicích, ale i ve světě. V důsledku globalizace již dnes neexistuje snad žádný problém, jehož příčiny a řešení nemá žádné vazby na širší okolí. Bezpečnostní rizika jsou výslednicí nových hrozeb, jimž budeme čelit v 21. století, a možných dopadů, které mohou na člověka a společnost mít, pokud se naplní. Naše euroatlantická civilizace se stala silně závislou na infrastruktuře. Domácnosti i podniky jsou napojeny na inženýrské sítě, všichni využívají dopravu a informační technologie. Není ani tak důležité zkoumat, která kritická infrastruktura je nejkritičtější, ale je velice žádoucí věnovat pozornost dvěma zásadním oblastem. Jednou z nich je vyhledávání kritických prvků, které by se mohly stát za určitých okolností „Achilovou patou“ naší společnosti. Druhou oblastí, jíž je třeba věnovat pozornost je porozumění kaskádovým jevům, neboť nedostatek porozumění v oblasti možného šíření mimořádné situace z jedné kritické infrastruktury do druhé může vést k nepředvídatelným dopadům na společnost a národní hospodářství. Bezpečnost dopravy je tradičně spojována s faktory, jako je selhání člověka, technický stav komunikací a vozidel. V posledních letech se dostaly do povědomí i zkušenosti z dopadů extrémních klimatických jevů a úmyslných teroristických činů vedených na dopravní infrastrukturu. Zároveň se vlivem globalizace a probíhajících klimatických změn zdůrazňují ekonomická a environmentální hlediska. Integrovaný přístup k rozvoji dopravních systémů je proto nezbytný. Na jedné straně to klade obrovské nároky na znalosti inženýrů a techniků, na straně druhé však patrně nebyla inženýrská činnost při rozvoji infrastruktury vlivem složitosti globalizovaného světa a rozvoji technologií nikdy tak vzrušující a komplexní jako v současnosti. Letošní konference je prezentací cílů, strategií, přístupů, prostředků, metodik a praxe směřující k bezpečnější dopravní infrastruktuře i v případě výskytu mimořádných událostí, a tedy i k vyšší ochraně zdraví, majetku a životního prostředí. Věřím, že účastníci konference získají řadu poznatků, podnětů a kontaktů, jež mohou být užitečnou inspirací v jejich další práci. Ing. Ivan Beneš Ředitel společnosti CityPlan spol. s r.o.

„BEZPEČNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA, JEJÍ ODOLNOST V MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍCH A ANALÝZA RIZIK “

10


Karel Vyšehradský Náměstek hejtmana Středočeského kraje pro oblast dopravy a integrovaného záchranného systému

Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych Vás jménem Středočeského kraje pozdravil u příležitosti dnešní konference, věnované bezpečné dopravní infrastruktuře. Dovolte mi rovněž, abych tlumočil, že hejtman Středočeského kraje Ing. Petr Bendl s potěšením opět převzal záštitu nad letošním II. ročníkem vloni velmi úspěšné konference. Bohužel však kumulace povinností, které na mne spočívají, a které musím jako náměstek hejtmana pro tak rozsáhlou problematiku jako je doprava a integrovaný záchranný systém plnit, mi neumožňuje tato slova přednést na konferenci osobně. Protože i ing. Jiří Burián, člen zastupitelstva kraje a předseda komise pro dopravu Rady kraje je dnes rovněž vázán závažnými povinnostmi mimo Čechy, požádal jsem Ing. Landu, jako člena dopravní komise Středočeského kraje, aby můj příspěvek a pozdrav Vaší konferenci přednesl za mne. Jak jsem přednesl již na svém vystoupení vloni, Středočeský kraj považuje aktivní působení ke zvyšování bezpečnosti občanů v silniční dopravě v kraji za jednu ze svých priorit. Tato otázka se dotýká každého, a může se dotýkat velmi bolestně. Proto tuto prioritu vyjadřuje vedení kraje jak podporou výchovy dětí a mládeže k bezpečnému chování na pozemních komunikacích, programy pro začínající cyklisty, programy Bezpečně do školy, financováním elektronických ukazatelů okamžité rychlosti, budováním cyklostezek mimo silniční komunikace a další akce, které každoročně podporuje, tak i spoluprací s Policií ČR v zájmu represe proti neukázněným řidičům. Jsme si však velmi dobře vědomi, jako vlastník silnic II. a III. třídy, své odpovědnosti za bezpečnostní úroveň těchto komunikací. Z celkové délky dálnic a rychlostních komunikací v ČR má Středočeský kraj na svém území 192 km, tedy více než 30 %, ostatních silnic I. třídy 12 %, silnic II. třídy 16 %, silnic III. třídy 18 %. To v porovnání k počtu obyvatel (11,4 % ČR) a plochy území (14 % ČR) vykazuje nadprůměrnou hustotu sítě (17,3 % celkové délky). Významně nadprůměrné jsou však i intenzity dopravy, kde intenzity na silnicích II. a III. třídy často převyšují intenzity, které jsou v ČR běžné i pro silnice I. třídy. Dynamický ekonomický rozvoj Středočeského kraje, nárůst osídlení kolem Prahy, síť komunikací, která je výrazně radiální s nedořešeným problémem dostavby silničního okruhu kolem Prahy, zvyšují disproporce mezi tím, jak bychom si bezpečné, moderní komunikace představovali, jak bychom chtěli řešit konflikt silniční dopravy s osídlením v obcích a městech různé velikosti a jaký je jejich současný stav.


11


I takto vypadá bohužel „Aglomerační okruh kolem Prahy“

Dopravní nehodovost nás tíží, cítíme ji jako vážné společenské riziko, které je třeba cíleně a důsledně snižovat. Přestože v roce 2006 po dlouhých letech klesl počet usmrcených na našich (českých) silnicích pod 1000, ani toto číslo, ani vývoj v letošním roce nás nemůže uspokojovat. Přestože z 187 936 registrovaných dopravních nehod bylo 93 % přičteno k vině řidičů, jen 2 % jiným účastníkům, téměř 4 % zvěři a jen 0,5 % závadě komunikace, vnímáme již z průběhu 1. ročníku této konference, že by při ideálním stavu našich silnic nemuselo v ČR k téměř 60 000 nehodám dojít, nebo mohly mít lehčí průběh nebo následky. Jen ve Středočeském kraji došlo v roce 2006 k 3 212 dopravním nehodám, při nichž bylo celkem 4210 osob zraněno a 175 osob usmrceno. Tím se na počtu nehod v ČR podílíme 15 %, na počtu zraněných rovněž 15 % a na počtu usmrcených 16 %, což je ve značné míře i daň celkovým dopravním výkonům a stavu infrastruktury. Cíl snížit počet obětí dopravních nehod na 50 % je samozřejmě veliká výzva, která nás nutí zamýšlet se, zda postup výstavby moderních silnic, výstavba obchvatů, rekonstrukce křižovatek a úprava průtahů obcemi probíhá dostatečně rychle a dle možností disponibilních prostředků. I proto si Středočeský kraj vzal úvěr na modernizaci silnic a významnou část prostředků regionálního operačního programu alokuje na přestavbu silnic. Není to málo, ale není to dost. Vnímáme i podněty pro zvýšení pozornosti tak zvaným nízkonákladovým bezpečnostním opatřením, i podněty k provádění pravidelných inspekcí a pečlivé léčení nehodových lokalit. V tomto směru budeme působit i na činnost našich 4 nově strukturovaných organizací Správa a údržba silnic (SÚS), které seznámím se závěry této konference. Přeji Vaší konferenci zdar a co nejlepší dosažení jejího cíle. Karel Vyšehradský Náměstek hejtmana Středočeského kraje pro oblast dopravy a IZS


12


Ing. Alfred Brunclík Generální ředitel ŘSD ČR

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové, když jsem byl požádán, abych převzal záštitu nad touto konferencí, učinil jsem tak bez zaváhání. Téma bezpečné dopravní infrastruktury, její odolnosti v mimořádných situacích a analýzy rizik je totiž tématem mimořádně závažným. Proto jsem rád, že vás všechny mohu z tohoto místa jménem svým i jménem Ředitelství silnic a dálnic České republiky srdečně pozdravit. Jsme zemí v srdci velmi živě pulsujícího kontinentu a vzhledem k této naší významné geografické poloze jsme vždy byli a vždy budeme pojítkem mezi západní a východní a mezi severní a jižní Evropou. V souvislosti s naším členstvím v Evropské unii tato naše pozice byla ještě více posílena a Česká republika získala v celoevropské dopravní struktuře významné dopravní postavení. Na plnění této úlohy musíme být trvale připraveni, abychom z ní pro sebe mohli získat přínosy a výhody, a aby naopak naše tranzitní poloha nebyla jen zdrojem nepříjemných povinností, rizik a potíží. Kromě nárůstu dopravy způsobeného naší tranzitní polohou, čelíme i dalšímu významnému vlivu. Zatížení dopravní infrastruktury stoupá i v důsledku rozvoje naší domácí ekonomiky a zvyšováním počtu v tuzemsku registrovaných vozidel. To vše má nepochybně významné vlivy jak na stav našich silnic, tak na jejich bezpečnost. Co z toho pro nás plyne? Především to znamená nutnost komplexního dobudování systému dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy, tedy vysokokapacitních komunikací, na kterých se realizuje rozhodující objem jízd z celé sítě. Jejich investorem a správcem je právě Ředitelství silnic a dálnic České republiky, tedy organizace, jejímž jménem k vám hovořím. V současné době pod správu ŘSD patří 633 km dálnic, 331 km rychlostních silnic a 5 841 km silnic prvních tříd. Roční investice ŘSD do rozvoje této klíčové silniční sítě činí zhruba 50 miliard korun a celkové investice České republiky do těchto staveb by měly v průběhu následujících let dosáhnout částky vyjádřitelné ve stovkách miliard korun. ŘSD v této investiční etapě stabilně zaměstnává až 200 tisíc lidí. Rozvoj dopravní infrastruktury však nelze pouze popsat počtem nových kilometrů, nebo upravených úseků – to by bylo zavádějící a nepřesné. Druhým, neméně podstatným faktorem, který je třeba v hodnocení rozvoje silniční sítě brát v úvahu, je její kvalita. Současný stav silnic a dříve vybudovaných dálnic nás rozhodně


13


nemůže uspokojovat. A co hůře, má přímý dopad na bezpečnost silničního provozu. Proto jsme se kromě nové výstavby zaměřili také na rekonstrukci starých úseků a snažíme se zvýšit jejich bezpečnost a snížit vlivy na okolí. Přitom se však stále potýkáme s dlouhodobým nedostatkem finančních prostředků, nejen na novou výstavbu, ale samozřejmě také na rekonstrukce, opravy a údržbu. To ale musíme změnit, pokud již nechceme slýchat, že řidič i po vstupu České republiky do Schengenského prostoru okamžitě pozná, že již není v Německu – podle kvality silnice, po které jede. Naší ambicí musí být tyto rozdíly odstranit, zajistit srovnatelnost českých silnic s těmi, na které jsme zvyklí například právě z Německa. Již přes půl roku – od svého nástupu do funkce GŘ ŘSD – usiluji o to, aby ŘSD bylo organizací, jejímž krédem je efektivní a systematické řešení všech výše popsaných aspektů dopravní infrastruktury v České republice. Abychom mohli dosáhnout skutečných změn, stanovili jsme si cíle, kterých chceme a musíme dosáhnout. Jedním z nich, jedním z nejdůležitějších, je změna v legislativě, která nám umožní zrychlit administrativní proces před samotnou stavbou či opravou dálnice nebo silnice. Jeho dosavadní, často zbytečné protahování neúměrně prodlužuje veškeré stavební zásahy na českých komunikacích, a to i zásahy vyloženě nutné. Když k tomu přičteme, že tato zdlouhavost navíc ŘSD, a tedy Českou republiku, výrazně finančně zatěžuje, je potřeba učinit celou přípravnou etapu pružnější. Tak, abychom mohli splnit očekávání veřejnosti a stavět či rekonstruovat přednostně ty úseky, které jsou v daný okamžik nejvíce potřeba. Dámy a pánové, samozřejmě jsem si vědom, že bezpečná dopravní infrastruktura je jen jednou ze součástí fenoménu, jemuž se říká bezpečnost silničního provozu a pro který se v našich podmínkách vžilo pojmenování BESIP. Chci vás ovšem ujistit, že to neznamená, že se za šíři problematiky chceme schovávat. ŘSD si je vědomo své části odpovědnosti za bezpečí uživatelů silniční infrastruktury a nikdy na ni při své činnosti nepřestane myslet. Ing. Alfred Brunclík Generální ředitel ŘDS ČR


14


Prof. Ing. František Lehovec, CSc. Předseda České silniční společnosti Vážené dámy, vážení pánové, Motto konference "Bezpečná silnice zachraňuje životy" je objektivním vyjádřením významného podílu práce dopravních inženýrů na vývoji dopravní nehodovosti. Základním požadavkem v podmínkách našeho státu je urychlené dokončení výstavby kapacitních čtyřpruhových komunikací, směrově rozdělených, které tvoří základní síť dálnic a rychlostních silnic. Nehodovost na těchto komunikacích je v podmínkách ČR mnohem nižší proti silnicím dvoupruhovým, vyjádřená relativní nehodovostí v rozmezí 3,2 – 3,5 násobně. Souběžně je stejně závažná nutnost následovat pilotních příkladů z ostatních zemí Evropy (především Švédska a Anglie) a základním způsobem změnit přístup k bezpečnosti. Pro úspěšné snižování nehodovosti je nutné, aby postoje veřejnosti vyjadřovaly společenskou poptávku po preventivních organizačních opatřeních; resp. co je třeba vykonat, aby k podobné nehodě napříště nedošlo. Švédský parlament rozhodl, že všechny nehody s následkem smrti budou jednotlivě analyzovány. Toto rozhodnutí znamená získání kvalitnějšího zdroje dat, než prosté policejní statistiky. Podrobnější poznání mechanismu vzniku nehod zvyšuje šanci definovat a přijmout účinná protiopatření. Bezpečnostní audit úspěšně aplikovaný v Anglii od 80. let je dobrým prostředkem, jak promítat zásady bezpečného utváření pozemních komunikací do praxe. Výsledky bezpečnostních auditů prokázaly, že projektování podle platných norem či předpisů samo o sobě bezpečnost nové komunikace nezaručuje. Nelze opomenout rakouské zkušenosti vyjadřující procentuální účinnost různých organizačních opatření. Nejvyšší účinnost je přisuzována uspořádání dopravního prostoru (20 – 30 %) a sanaci nehodových míst (15 – 20 %). Vliv zavedení bodového systému je hodnocen v rozmezí 5 – 7 %. Česká silniční společnost věnuje stále hlubší pozornost zvyšování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. V loňském roce se Česká silniční společnost připojila k Evropské chartě bezpečnosti a v únoru letošního roku ustavila novou sekci Bezpečnosti silničního provozu. K důležitým aktivitám sekce patří zpracování zásadního stanoviska České silniční společnosti k návrhům na zvýšení povoleného rychlostního limitu na dálnicích v České republice. Prof. Ing. František Lehovec, CSc. Předseda České silniční společnosti


15


JUDr. Oldřich Vaníček Prezident ÚAMK ČR

Vážené dámy a pánové, vážení přátelé. Dovolte mi, abych vás i já, jako představitel Ústředního automotoklubu České republiky, pozdravil u příležitosti konání 2. ročníku konference o bezpečné dopravní infrastruktuře. ÚAMK ČR dlouhodobě patří mezi subjekty, kterým otázka bezpečnosti silničního provozu leží upřímně na srdci a které se reálně podílejí na realizaci státní politiky v této oblasti. Již léta ji v praxi realizujeme a jsme partnerem pro Ministerstvo dopravy ČR. Okruh aktivit je přitom velmi široký a přesahuje i zaměření stanovené Radou vlády pro BESIP. V této souvislosti lze například vzpomenout dětskou dopravní výchovu, zajištění provozu dětských dopravních hřišť i spoluúčast na realizaci celé řady projektů, jejichž cílem bylo posílit bezpečnost dětí a mládeže, jako účastníků silničního provozu. Aktivně se však zapojujeme i do vytváření systému dopravního zpravodajství, které může významně přispět ke zklidnění dopravy a zmenšení počtu stresových situací na silnici, které mohou skončit až dopravní nehodou. Jsme přesvědčeni, že zlepšení situace na našich silnicích a dálnicích si vyžaduje řadu opatření i v dalších oblastech, mezi nimiž hraje nezastupitelnou roli i kvalita dopravní infrastruktury. Proto jsme se aktivně zapojili do projektu EuroRAP a spolu se společností CityPlan začali realizovat projekt mapování českých komunikací z hlediska jejich rizikovosti. Špatná kvalita českých komunikací je jednou z příčin poměrně vysoké dopravní nehodovosti, mající za následek stovky zmařených lidských životů, tisíce raněných a také mnohamiliardové ekonomické ztráty. Přesto musíme uznat, že naše snaha omezit dopravní nehodovost (a tím myslím snahu všech zainteresovaných subjektů) nepřináší bohužel očekávané výsledky. Po určitém zlepšení v polovině loňského roku, které bylo dosaženo novelou zákona č. 361 a zavedením tzv. bodového systému, se vracíme do alarmujících čísel ve všech sledovaných ukazatelích. Je jasné, že hlavními příčinami jsou slabší řidičské schopnosti části české motoristické veřejnosti, neschopnost správně zvládnout krizové situace v provozu, narůstající agresivita části řidičů, malá vymahatelnost práva ze strany státních orgánů, nižší kontrola ze strany policie, nedostatečná úroveň autoškol, neexistence systému dalšího zdokonalování řidičů (tak jak se s výbornými výsledky praktikuje v některých sousedních státech), přičemž přehled těchto příčin by mohl pokračovat dlouho. Jsme však přesvědčeni, že svůj díl viny nese i stát a jeho orgány. Otázka bezpečnosti silničního provozu je pro mnohé pouhé politikum. Dobře se o něm hovoří, ale promyšlené, logické a systémové změny se nerealizují. Také hromadné sdělovací prostředky se touto oblastí v posledních měsících více zabývají, ale i zde postrádáme hlubší pohled na problematiku.


16


Apelujeme proto na všechny zainteresované subjekty, státní i nestátní instituce, abychom konečně přešli od obecných proklamací ke koncepční práci, opřené o výsledky seriozního výzkumu a hluboké analýzy aktuálního stavu. Škodou by bylo nevyužít i zahraniční zkušenosti partnerských automotoklubů a dalších institucí. Mohu přislíbit, že ÚAMK ČR je připraven se na tomto procesu plnohodnotně podílet. Uvědomuji si, že téma dnešní konference se týká pouze jedné, byť důležité oblasti, kterou je zmíněná bezpečná dopravní infrastruktura a její odolnost v mimořádných událostech. Její výsledky mohou přispět k našemu společnému cíli – zmenšení lidských i ekonomických ztrát zapříčiněných nehodovostí. Přeji jí proto úspěšný průběh a věřím, že se nám podaří změnit stav, kdy jsou české vozovky jedny z nejnebezpečnějších v Evropě. JUDr. Oldřich Vaníček Prezident ÚAMK ČR


17


John Dawson Předseda EuroRAP a iRAP, Velká Británie

Každý rok zemře při nehodách na pozemních komunikacích 1,2 mil. lidí a dalších přibližně 50 mil. je zraněno nebo trvale zmrzačeno. Toto břímě je srovnatelné s následky malárie a tuberkulózy, a náklady na jeho pokrytí dosahují téměř 3 % světového HDP. Silniční nehody jsou v současnosti nejčastější příčinou úmrtí mladých lidí ve věku 10 – 24 let. Nadějí pro nás zůstává, že jiné, zdánlivě nepřekonatelné, epidemie byly úspěšně eliminovány. Až do roku 1967 zapříčinilo 10 – 15 mil. případů onemocnění pravými neštovicemi ztráty 2 mil. lidských životů ročně, s mnoha dalšími oběťmi zmrzačenými a oslepenými. V roce 1967 zahájila Světová zdravotnická organizace masivní program vakcinace, který byl později následován programem „Operace neštovice nula“ (Operation Smallpox Zero), jehož vizí bylo úplně tuto chorobu eliminovat. Vize Nula slavila úspěch v roce 1977, kdy byl v Somálsku zaznamenán poslední případ výskytu pravých neštovic. Program byl popisován jako triumf managementu, nikoli medicíny. Pokud chceme úspěšně bojovat se smrtelnými silničními nehodami, musíme taktéž zajistit, aby byla veřejnost mobilizována udržitelným a strukturovaným přístupem k dosažení nulové vize – musíme vyvinout organizované a systematické úsilí pro dosažení bezpečnějších pozemních komunikací. Jsem velmi potěšen, že ÚAMK a CityPlan jsou partnery EuroRAP a chválím jejich snahu o zvýšení bezpečnosti pozemních komunikací pro obyvatele České republiky. Přeji vám všem velmi úspěšnou konferenci. John Dawson Předseda EuroRAP a iRAP


18


ODBORNÝ PROGRAM KONFERENCE Úterý 13. listopadu 2007, kongresový sál Masarykovy koleje 08:00

Akreditace

09:00 – 9:40

Oficiální zahájení konference: Ing. Ivan Beneš – ředitel společnosti CityPlan, spol. s r. o. Karel Vyšehradský – náměstek hejtmana Středočeského kraje pro dopravu a IZS Ing. Alfred Brunclík – generální ředitel ŘSD ČR Prof. Ing. František Lehovec, CSc. – předseda České silniční společnosti RNDr. Petr Linhart, CSc. – ředitel Institutu ochrany obyvatelstva GŘ HZS, MV JUDr. Oldřich Vaníček – president ÚAMK ČR

09:40 – 12:15 I. přednáškový blok (průběžné občerstvení po dobu trvání přednášek) 09:40 – 10:00 Ing. Vladimír Mátl (ŘSD) RIZIKOVOST PRACÍ SOUVISEJÍCÍCH SE SPRÁVOU A ÚDRŽBOU POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ 10:00 – 10:25 Ing. Jiří Landa, Ing. Lubomír Tříska (CityPlan) POTENCIÁL SNÍŽENÍ DOPRAVNÍ NEHODOVOSTI ZKVALITNĚNÍM DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY 10:25 – 10:40 Ing. Stanislava Jakešová (KÚ Libereckého kraje) BEZPEČNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA V LIBERECKÉM KRAJI – ZKUŠENOSTI S NAPLŇOVÁNÍM KONCEPCE 10:40 – 11:00 Doc. Ing. Petr Slabý, CSc., Ing. Petr Mondschein (ČVUT – FSV) BEZPEČNOST ŽELEZNIČNÍCH PŘEJEZDŮ 11:00 – 11:30 Neal Skelton (ITS UK) ITS VE VELKÉ BRITÁNII – PŘÍNOSY KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ A SNÍŽENÍ NEHODOVOSTI 11:30 – 12:00 Suzanne Charman (EURORAP UK) EURORAP – SPOLEČNĚ K BEZPEČNĚJŠÍM KOMUNIKACÍM 12:00 – 12:15 Ing. Jarmil Valášek, PH.D. (IOO, GŘ HZS, MV) PŘÍSTUPY KE KRITICKÉ INFRASTRUKTUŘE – DOPRAVA

12:15 – 13:15 Krátká diskuse + oběd


19


13:15 – 14:55 II. přednáškový blok 13:15 – 13:35 Ing. Petr Hofhansl, Ph.D., Ing. Peter Súkenník (CityPlan) VYUŽITÍ METOD MIKROSIMULACE PRO OPTIMALIZACI NÁVRHOVÝCH PRVKŮ OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK S OHLEDEM NA JEJICH BEZPEČNOST A VÝKONNOST A POHYB CHODCŮ A CYKLISTŮ 13:35 – 13:55 MUDr. Martin Oberreiter (Chirurgická klinika FN Hradec Králové) DOPRAVNÍ NEHODY POHLEDEM CHIRURGA 13:55 – 14:15 Mgr. Václav Valenta (DI HLMP, Policie ČR) LOKALIZACE MÍST DOPRAVNÍCH NEHOD V PRAZE – JEDNA Z ČÁSTÍ GEOGRAFICKÉHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU 14:15 – 14:35 Ing. Milan Komínek (CityPlan) ODOLNOST A BEZPEČNOST MOSTŮ PROTI ROZRUŠENÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ÚZEMÍ NÁHODNÝMI ČI ZÁMĚRNÝMI ČINY 14:35 – 14:55 Ing. Šárka Navarová, Ph.D. (KRASO dopravně technický servis s.r.o.) APLIKACE VÝSLEDKŮ CVIČENÍ SLOŽEK IZS A JEJICH POUŽITÍ PRO ANALÝZU POŽÁRNÍHO RIZIKA

14:55 – 15:30 Krátká diskuse + coffee break

15:30 – 16:30 III. přednáškový blok 15:30 – 15:50 Ing. Václav Kratochvíl, Ph.D. (HZS HLMP) ANALÝZA RIZIK Z HLEDISKA ZÁSAHŮ JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY 15:50 – 16:10 Ing. Jiří Lávic (CityPlan) ANALÝZA NEHODOVOSTI NA ZPROVOZNĚNÝCH ÚSECÍCH PRAŽSKÉHO OKRUHU) 16:10 – 16:30 Ing. Petr Lněnička (SONS) BEZPEČNOST HANDICAPOVANÝCH ÚČASTNÍKŮ SILNIČNÍHO PROVOZU

16:30 – 16:50 Závěrečná diskuse, zakončení konference


20


ABSTRAKTY PŘÍSPĚVKŮ OBSAH

Ing. Vladimír Mátl (ŘSD ČR) RIZIKOVOST PRACÍ SOUVISEJÍCÍCH SE SPRÁVOU A ÚDRŽBOU POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ Ing. Jiří Landa (CityPlan) a Ing. Lubomír Tříska (CityPlan) POTENCIÁL SNÍŽENÍ DOPRAVNÍ NEHODOVOSTI ZKVALITNĚNÍM DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Ing. Stanislava Jakešová (KÚ Libereckého kraje) BEZÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA V LIBERECKÉM KRAJI – ZKUŠENOSTI S NAPLŇOVÁNÍM KONCEPCE Doc. Ing. Petr Slabý, CSc. (ČVUT – FSV) a Ing. Petr Mondschein (CVUT – FSV) BEZPEČNOST ŽELEZNIČNÍCH PŘEJEZDŮ Neal Skelton (ITS UK) ITS IN THE UK – ITS CONTRIBUTION TO ROAD SAFETY AND CASUALTY REDUCTION (ITS VE VELKÉ BRITÁNII – PŘÍNOSY KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ A SNÍŽENÍ NEHODOVOSTI) Suzanne Charman ( EuroRAP UK) EURORAP – GETTING ORGANIZED TO MAKE ROADS SAFE (EURORAP – SPOLEČNĚ K BEZPEČNĚJŠÍM KOMUNIKACÍM) Ing. Jarmil Valášek, Ph.D. (IOO, GŘ HZS, MV) PŘÍSTUPY KE KRITICKÉ INFRASTRUKTUŘE - DOPRAVA Ing. Petr Hofhansl, Ph.D. (CityPlan) a Ing. Peter Súkenník (CityPlan) VYUŽITÍ METOD MIKROSIMULACE PRO OPTIMALIZACI NÁVRHOVÝCH PRVKŮ OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK S OHLEDEM NA JEJICH BEZPEČNOST A VÝKONNOST A POHYB CHODCŮ A CYKLISTŮ MUDr. Martin Oberreiter (Chirurgická klinika FN Hradec Králové) DOPRAVNÍ NEHODY POHLEDEM CHIRURGA Ing. Milan Komínek (CityPlan) ODOLNOST A BEZPEČNOST MOSTŮ PROTI ROZRUŠENÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ÚZEMÍ NÁHODNÝMI ČI ZÁMĚRNÝMI ČINY Ing. Šárka Navarová, Ph.D. (KRASO požárně technický servis s.r.o.) APLIKACE VÝSLEDKŮ CVIČENÍ SLOŽEK IZS A JEJICH POUŽITÍ PRO ANALÝZU POŽÁRNÍHO RIZIKA Ing. Václav Kratochvíl Ph.D. (HZS HLMP) ANALÝZA RIZIK Z HLEDISKA ZÁSAHŮ JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY Ing. Jiří Lávic (CityPlan) ANALÝZA NEHODOVOSTI NA ZPROVOZNĚNÝCH ÚSECÍCH PRAŽSKÉHO OKRUHU Ing. Petr Lněnička (SONS) BEZPEČNOST HANDICAPOVANÝCH ÚČASTNÍKŮ SILNIČNÍHO PROVOZU


21


Ing. Vladimír Mátl Ředitelství silnic a dálnic ČR

Ing. Vladimír Mátl - po ukončení studia na Fakultě hornicko-geologické Vysoké školy báňské v Ostravě, směr technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu (dnes Fakulta bezpečnostního inženýrství), nastoupil v srpnu 1973 k Vojenským stavbám s.p., kde pracoval u Závodu inženýrských staveb, zabývajícím se výstavbou pražského metra, a to ve funkci bezpečnostního technika dle báňské legislativy. Zde působil až do roku 1991. Po krátkém vykonávaní funkce svazového inspektora bezpečnosti a ochrany zdraví pro hl.m. Prahu u Odborového svazu Stavba, se roce 1993 se vrátil k Vojenským stavbám, kde působil na Generálním ředitelství Vojenských staveb CZ a.s. ve funkci vedoucího útvaru bezpečnosti a ochrany zdraví. Od roku 2000 vykonává funkci bezpečnostního tajemníka, od roku 2005 bezpečnostního ředitele (dle zákona o utajovaných informacích) u Ředitelství silnic a dálnic ČR, a současně nad rámec této funkce řídí útvar, v jehož kompetenci je komplexní řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (včetně koordinace BOZP na stavbách dle zákona č. 309/2006 Sb.), požární bezpečnosti, odpadového hospodářství, krizového řízení a od 1. 9. 2007 také řízení problematiky bezpečnosti provozovaných dálničních a silničních tunelů.


22


RIZIKOVOST PRACÍ SOUVISEJÍCÍCH SE SPRÁVOU A ÚDRŽBOU POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

Soustředěnost odborné veřejnosti na zajištění bezpečnosti provozu, tj. na bezpečnost uživatelů pozemních komunikací, je jistě opodstatněná a celá tato konference je k tomuto také právem zaměřená. Pro zajištění bezpečné dopravy je však neodmyslitelná činnost zaměstnanců, kteří za plného provozu provádí různé práce spojené se zajištěním sjízdnosti a bezpečnosti pozemních komunikací. Bez jejich, často velmi nebezpečné práce, by při současném výrazném nárůstu dopravy bylo užívání pozemních komunikací ještě více komplikovanější a pro účastníky provozu ještě více nebezpečnější. Tito pracovníci jsou neustále vystaveni riziku nepředvídatelného nebezpečného chování uživatelů pozemních komunikací. V souladu s platnou legislativou v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v ČR se zapracováním směrnic EU, je povinností každého zaměstnavatele řešit otázky zajištění ochrany života a zdraví v zaměstnání na základě identifikace rizik a jejich odstranění. V případě nebezpečného chování uživatelů pozemních komunikací, zejména pak řidičů kamionů, se však jedná o riziko, které nelze odstranit. Dodržováním přijatých opatření lze jen jeho působení snížit. Platí, že čím je bezpečnější provoz, tím je zajištěn i vyšší stupeň ochrany života a zdraví pracovníků údržby. Dlouhodobě u ŘSD ČR přežívá u zaměstnanců Středisek správy a údržby dálnic pocit, že uvedené problematice není v odborné veřejnosti věnována náležitá pozornost. Nedaří se zajistit nový pohled na tuto problematiku ze strany hygienického dozoru (uznání prací jako prací rizikových z hlediska psychické zátěže), stejně tak jako dosáhnout spolupráce s Policií ČR jako důležitého opatření k snížení uvedeného rizika. Dá se snadno dokázat, že vícepruhové směrově rozdělené pozemní komunikace jsou pro uživatele bezpečnější než ostatní komunikace, naopak však práce spojené se správou a údržbou dálnic/rychlostních silnic jsou nejnebezpečnější. Svědčí o tom fakt, že v letošním roce je již zaznamenáno 30 mimořádných událostí s poškozením nebo zničením techniky údržby a s ohrožením zaměstnanců na jejich životě a zdraví. Naším cílem je přiznání zvláštních příplatků těmto zaměstnancům podle mzdových předpisů, resp. v budoucnu využít instituce Úrazové pojišťovny k přiznání vysokého odškodnění rodině v případě ztráty života nebo vážného poškození zdraví jejich příslušníka při této rizikové činnosti.


23


Ing. Jiří Landa CityPlan, spol. s r.o.

Ing. Lubomír Tříska CityPlan spol. s r.o.

Ing. Jiří Landa (*1943) je významným odborníkem v oboru dopravních inženýrských staveb a dlouholetý člen silniční společnosti a člen redakční rady časopisu Silniční obzor. Ing. Landa má více jak čtyřicetileté zkušenosti v navrhování a realizaci dálničních, silničních, letištních a jiných systémů v České republice. Převážnou část své odborné praxe zažil jako projektant Vojenského projektového ústavu v Praze a na různých stavbách. Dva roky strávil v navrhování a realizaci staveb v Iráku a jeden rok ve službách americké firmy Power International. Již patnáct let pracuje ve vedoucí funkci ve firmě CityPlan v Praze. Ing. Landa byl rovněž řadu let předsedou zkušební komise dopravních staveb pro Čechy ČKAIT, Českého svazu stavebních inženýrů ve funkci předsedy skupiny Dopravní komise Pražského magistrátu. Již druhé volební období je členem Dopravní komise Středočeského kraje a je rovněž viceprezidentem ITS Czech Republic – společnosti pro podporu ITS v České republice. Ing. Jiří Landa se intenzivně věnuje otázkám dopravního inženýrství jako významné složce projektování a prosazování dopravních staveb. Přitom se zejména zasazuje o větší pozornost bezpečnosti silniční dopravy, zejména prosazováním pojmů „Bezpečná silnice“ a „Silnice odpouštějící“ do našeho odborného povědomí. Je řešitelem celé řady výzkumných úkolů v oblasti dopravy.

Ing. Lubomír Tříska (*1976) je absolventem ČVUT fakulty dopravní, obor Automatizace v dopravě a telekomunikacích. Po ukončení základní vojenské služby nastoupil do firmy CityPlan na pozici vedoucího projektu. V současné době pracuje jako vedoucí Oddělení výzkumných, vývojových a mezinárodních projektů, bezpečnosti dopravy a ITS. Profesně se zabývá zejména bezpečností dopravy, bezpečnostními audity pozemních komunikací, hodnocením ekonomické efektivnosti dopravních staveb a také výzkumem a vývojem v oblasti dopravy. Podílí se na řešení řady výzkumných projektů firmy CityPlan. V poslední době se podílel na řešení výzkumných úkolů: •

Vliv kvality pozemních komunikací a konstrukcí mostů na zvyšování bezpečnosti silničního provozu (GAČR, projekt 103/04/0679)

•

Odolnost umělých staveb proti rozrušení dopravní infrastruktury území náhodnými či záměrnými činy (GAČR, projekt 103/05/0904)

•

Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity území identifikace nároků a přínosů (MMR, projekt WB-45-04)

•

Rozvoj dopravních sítí v ČR do roku 2010 s výhledem do roku 2015 (MD, projekt 804/210/105)

•

Aplikace dopravně-logistických přístupů v městských aglomeracích (MD, projekt 802/140/104)


24


POTENCIÁL SNÍŽENÍ DOPRAVNÍ NEHODOVOSTI ZKVALITNĚNÍM DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

V základním trojúhelníku uživatel x vozidlo x infrastruktura, spolupůsobícím na vzniku, průběhu a následcích dopravních nehod, zaujímá infrastruktura významné, ale opomíjené místo. Důkazy může nabídnout pouze statistika, protože na malých vzorcích může fungovat nahodilost. Statistika jasně ukazuje na silnice relativně bezpečné (směrově dělené komunikace dálničního typu) a nebezpečné. Pro každý typ komunikace lze vysledovat dosažitelný bezpečnostní standard, ve kterém zůstává základní riziko nehody. Nehodovost vyšší než je základní riziko nehody dává „potenciál ke zvýšení bezpečnosti“. Nehodové úseky a lokality a srovnání s relativně bezpečnými komunikacemi dávají jasný prostor pro kvantifikaci dosažitelného snížení počtu a následků dopravních nehod. Srovnání statistik délek komunikací jednotlivých typů, dopravních výkonů na nich a počtů nehod se zraněním v létech 2004 až 2006 dává zajímavé výsledky, že tím že s růstem výkonů na dálnicích nestoupá stejně dopravní nehodovost, jsou tyto komunikace stále relativně bezpečnější, než technicky nevyhovující komunikace nižších tříd. Tento poměr, který vztažen k počtu obětí dopravních nehod činil v roce 2004 1:2,14:1,93:2,17 ve prospěch dálnic se v roce 2006 zvýšil až na 1:3,89:4,03:7,90 což přímo nabízí významný bezpečnostní potenciál k využití. V příspěvku jsou demonstrovány tři metodické přístupy k aktivnímu zvyšování bezpečnosti komunikací ze 3 zemí či projektů. Prezentován je komplexní metodický a právní rámec v Německu. V Německu musí správci komunikací bezpečnostní potenciál zohlednit v programech rozvoje a údržby silnic. Soustava směrnic, metodik a legislativních opatření dává jasné povinnosti a postupy. Dále je prezentována metodika vytváření bezpečného silničního prostředí, uplatňovaná v Austrálii, konkrétně v Novém Jižním Walesu. Do třetice jsou prezentovány přístupy evropského projektu EuroRAP, vycházejíci z principu vytváření rizikových map (Risk Mapping) a naopak hodnocení bezpečnostní kvality komunikace (Star Rating). Na příkladu silnic I. třídy ve Středočeském kraji je demonstrováno hodnocení bezpečnosti respektive rizikovosti komunikací podle této metodiky.


25


Ing. Stanislava Jakešová Krajský úřad Libereckého kraje

Ing. Stanislava Jakešová je absolventkou VŠD v Žilině (obor provoz a ekonomika dopravy) a distančního studia University Pardubice „Právo v dopravě“. Od roku 1990 působila na Okresním úřadě Liberec jako vedoucí referátu dopravy. Od roku 2002 je vedoucí odboru dopravy Libereckého kraje. Od roku 2006 je členkou sekce BESIP ČSS. Od vzniku Euroregionu Nisa (1991) je členkou pracovní skupiny Doprava, v rámci které spolupracuje s kolegy z Polska a Německa a současně dlouhodobě spolupracuje s kolegy ze Švýcarského kantonu St. Gallen, zejména v oblasti dopravy. Zvyšování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je jednou z priorit Libereckého kraje, aktivity jsou realizovány ponejvíce prostřednictvím resortu dopravy.


26


BEZPEČNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA V LIBERECKÉM KRAJI – ZKUŠENOSTI S NAPLŇOVÁNÍM KONCEPCE

Zastupitelstvo Libereckého kraje schválilo dokument „Koncepce BESIP v Libereckém kraji“ v roce 2003. To znamená, celý rok před schválením „Národní strategie bezpečnosti silničního provozu“. Cílem této koncepce je, na základě podrobné analýzy, vymezení a definování základních problémových okruhů v oblasti BESIP, které by mohl Liberecký kraj ovlivnit, vytyčení možných opatření a stanovení krátkodobých a dlouhodobých cílů, vedoucích ke zlepšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích Libereckého kraje. Každoročně probíhá vyhodnocení naplňování úkolů stanovených koncepcí a aktualizace koncepce. Činnosti stanovené v „Koncepci BESIP v Libereckém kraji“ jsou zaměřeny na dvě hlavní oblasti, a to: •

Pozemní komunikace.

•

Lidský činitel.

Příspěvek se bude zabývat pouze oblastí pozemních komunikací. Lze konstatovat, že se Liberecký kraj dlouhodobě zabývá problematikou snižování počtu dopravních nehod na pozemních komunikacích, ovšem zvyšování intenzit provozu na silnicích vyžaduje soustředěnou a trvalou pozornost všech subjektů, která není dostatečná. „Koncepce BESIP LK” se potýká s podobnými problémy jako „Národní strategie bezpečnosti silničního provozu“. NEHODOVOST V LIBERECKÉM KRAJI

ZÁKLADNÍ DATA O LBERECKÉM KRAJI Počet obyvatel

445 405

Délka silnic I. Třídy v km

329

Délka silnic II. Třídy v km

487

Délka silnic III. Třídy v km

1 620

Stupeň motorizace

1,63

Stupeň automobilizace

2,46

Počet řidičů registrovaných v Libereckém kraji

275 027

2001

2002

2003

2004

2005

2006

ZMĚNA 2006/2005 (%)

Dopravní nehody

8 319

8 642

8 637

8 757

9 018

8 564

- 5,03

Počet usmrcených

37

50

63

38

42

45

+ 7,14

Za prioritu moderní evropské dopravní politiky již není považována rychlá a nerušená jízda motorových vozidel, ale snaha o trvale udržitelnou mobilitu na základě hledání rovnováhy a harmonizace podmínek jednotlivých druhů dopravy (pěší, cyklistická, veřejná, individuální automobilová). V 1. pololetí roku 2007 bylo v důsledku závady komunikace způsobeno v Libereckém kraji celkem 17 dopravních nehod, při kterých byla lehce zraněna 1 osoba a hmotná škoda dosáhla 3 mil Kč. Tyto statistické údaje sleduje Policie České republiky. Ve skutečnosti se špatný stavebně technický stav pozemních komunikací spolupodílí na vzniku dopravních nehod mnohem častěji. V policejních statistikách jsou jako příčiny takových dopravních nehod uváděny nepřiměřená rychlost, nedání přednosti v jízdě a nesprávný způsob jízdy řidiče vozidla. Čtyři roky práce nad koncepcí, která si za cíl vytyčila snížení počtu dopravních nehod, zejména těch s vážnými následky na zdraví již dovolují bilancovat. Bilance ovšem není příliš optimistická.


27


Doc. Ing. Petr Slabý, CSc. České Vysoké Učení Technické – Stavební fakulta Ing. Petr Mondschein České Vysoké Učení Technické – Stavební fakulta

Doc. Ing. Petr Slabý, CSc. (*1939) - absolvent Vyšší průmyslové školy stavební v oboru Dopravní stavby (1958). Několikaletá praxe jako stavební projektant a technik (SUDOP Praha, Pražské komunikace). Ukončení vysoké školy ČVUT – FSv v oboru KD – Silniční a městské dopravní inženýrství (SAMDI – 1967) a nástup na místo asistenta na katedru silničních staveb FSv ČVUT. Souběžně dlouhodobé částečné úvazky jako projektant v Technosportu ČSTV a jako řešitel výzkumných úkolů v ÚDI Praha. Projektová praxe v oboru dopravního inženýrství 1964-2006. Nejvýznačnější výstupy vědeckovýzkumné práce za poslední období: Závěrečná zpráva GAČR 103/96/0215 - Dopravně inženýrská analýza a možnosti eliminace nehodových míst, a GAČR 103/02/0065 Problematika objektivnosti hodnocení bezpečnosti silničního provozu. Řešitel výzkumného úkolu „Výzkum zvyšování bezpečnosti silničního provozu na pozemních komunikacích pomocí dopravně - inženýrských a dopravně - organizačních opatření“, projekt MDČR č.801/110/112, výzkum probíhal 2001 – 2006. Je stálým přispěvatelem do časopisu Silniční obzor s články zaměřenými především na problematiku křižovatek, jejich kapacitu a bezpečnost provozu, otázky teorie dopravního proudu a vybrané otázky z nehodovosti (např. nehodovost mladistvých a na železničních přejezdech). Významně se angažoval v oblasti dopravního zklidňování při jejich zavádění do legislativy v podobě Technických podmínek i při jejich realizaci v praxi. Jako pedagog působí na různých fakultách: mimo FSv i na Dopravní fakultě ČVUT, TU Jana Pernera v Pardubicích a Vysoké škole ekonomické v Institutu oceňování nemovitostí. Na kmenové stavební fakultě je angažován od samotného vzniku zaměření Silniční a městské dopravní inženýrství podílel se na tvorbě učebních plánů. Od roku 1986 docentem v oboru Teorie a konstrukce. Dále spolupracoval při ustavení nového učebního oboru Inženýrství životního prostředí, stejně jako při založení FD ČVUT. Je školitelem doktorandů a diplomových projektů, spoluautorem řady titulů skript z dopravního stavitelství i inženýrství na obou fakultách ČVUT. V odborné veřejnosti působil dlouhodobě ve funkci tajemníka sekce SAMDI při ČsVTS. Nejvýznačnější publikace z poslední doby: Studie o technice, Encyklopedický dům, 2003, Capacity of the small Roundabouts, sborník Mobilita 04, 9. Mezinárodní konferenca, Bratislava 2004. Identification and Forecasting of the Road Safety, sborník 11.mezinárodní konference, Žilina 2003 Ing. Petr Mondschein (*1975) – je absolventem ČVUT, Fakulta stavební, obor konstrukce a dopravní stavby (1993 – 2000). Navazuje doktorským studiem v oboru Konstrukce a dopravní stavby u školitele Doc. Ing. Františka Luxemburka, CSc. V roce 2002 nastupuje jako odborný asistent na katedře silničních staveb a v roce 2006 se stává vedoucím oborové laboratoře OL 136 (silniční laboratoře) při katedře silničních staveb. V letech 2002 – 2004 byl členem studentské komory Akademického senátu a od roku 2006 je členem zaměstnanecké komory AS. Jeho odborným zaměřením je problematika technologií v silničním stavitelství, zejména problematika sledování vlastností asfaltových směsí a jejich zkoušení, nové směry a trendy ve znovupoužití materiálů ve stavbě PK. Je členem řešitelských kolektivů projektů VaV MŠMT, MD ČR, GAČR. V rámci pedagogických povinností se také zaměřuje na problematiku bezpečnosti a dopravního inženýrství. Je řešitelem projektu MDČR 1F54L/014/130 Multikriteriální hodnocení nebezpečnosti železničních přejezdů (2005 – 2008).


28


BEZPEČNOST ŽELEZNIČNÍCH PŘEJEZDŮ

Motto: „Stálý vzrůst provozu na silnicích, zejména však provozu motorových vozidel má pohříchu také vzápětí růst dopravních nehod a srážek vlaků s těmito vozidly silničními na železničních přejezdech. Ministerstvo železnic neopomenulo a neopomíjí se zřením k těmto poměrům učiniti vhodná opatření, čelící ke zlepšenému výkonu služby železniční k zamezení těchto nehod.“ Začátek výnosu Ministerstva vnitra ČSR 1 ze dne 29.3.1928 „Nehody na železničních přejezdech“. Železničním přejezdem nazýváme úrovňové křížení pozemní komunikace s dráhou a železničním přechodem pak úrovňové křížení komunikace určené výlučně pro pěší s dráhou; v obou případech označené výstražným křížem. Nebezpečným pásmem přejezdu je prostor na pozemní komunikaci, který je ohraničený svislými plochami rovnoběžnými s krajními kolejemi ve vzdálenosti 2,5 m od os krajních kolejí na vnější strany přejezdu. Státní organizace Správa železniční dopravní cesty převzala od Českých drah ke dni svého vzniku, tj. k 1. 1. 2003 do evidence celkem 8 585 přejezdů, ke dni 31. 12. 2004 evidovala celkem 8 507 přejezdů. Situace na železničních přejezdech v České republice je stále stejně vážná. To dokládá i počet nehod viz graf. Střet drážního vozidla s automobilem nákladním či osobním má vzhledem k charakteru nehody dalekosáhlé důsledky jak na majetku, tak zejména na životech. Proto je nutné provádět vše pro opatření snižující riziko nehody na železničním přejezdu a zvyšovat jeho bezpečnost.

Počet dopravních nehod

350 298

287

300 250

274

235

200 150 100 50

68

57

53

24

0 2002

2003

2004

2005

Rok Počet nehod celkem

1

Usmrcené osoby

ZIMEK, Pavel. Železniční přejezd jest vždy místem nebezpečným... Železničář 6/2005.


29


Neal Skelton ITS, Velká Británie

Neal Skelton je vedoucím sekce odborných služeb v ITS UK; před nástupem do této pozice působil jako důstojník zásahových jednotek Královské námořní pěchoty a má za sebou třicetiletou kariéru v policejních sborech provincií Dorset a Northumberland. Jako vedoucí sekce odborných služeb v ITS UK je zodpovědný za poskytování technických expertíz potřebných při plnění cílů ITS UK pro zvyšování počtu implementací ITS řešení ve Velké Británii, a propagaci činnosti ITS UK v zahraničí. Dále je ředitelem innovITS, kterému donedávna také dočasně předsedal. Jeho policejní kariéra byla velmi rozmanitá a kromě výkonu služby městské policie působil v celé řadě funkcí od protiteroristického poradce, vyšetřovatele trestných činů, supervizora motorizovaných hlídek, policejního instruktora a školitele právních předpisů, až po provádění železničních kontrol a plánů leteckých operací. Kromě uvedeného, čítají jeho aktivity nejrůznější role strategického, podnikového a provozního plánování. V rámci své policejní kariéry působil dlouhodobě v Policejní vědecko-výzkumné sekci Ministerstva vnitra v pozici Policejního konzultanta zodpovědného za zpracovávání reportů mezi Britskou Asociací nejvyšších policejních důstojníků (ACPO) a Ministerstvem vnitra. Analýzy zahrnovaly celou řadu odvětví, jako např. Digitální zobrazení v systému trestního práva, Snižování kriminality, Prevence kriminality, Silniční politika, Letecká podpora a později především Inteligentní Dopravní Systémy (ITS). Spolu se svým kolegou vydal řadu publikací zabývajících se významem technologií ITS pro Policejní službu, které výrazně přispěly k propagaci těchto technologií v rámci Ministerstva vnitra a Policie, včetně ACPO ITS. Před nástupem do policejní služby působil jako důstojník speciálních jednotek Královské námořní pěchoty, má zkušenosti z aktivní služby v různých částech Evropy, včetně výcviku pro speciální boj v arktickém prostředí (Arctic Warfare Training). Jeho kvalifikace zahrnuje titul MA, post-graduální diplom v Management Studies, Diplom a Certifikát v oblasti Totálního řízení kvality a Business Excellence. Je členem Autorizovaného Institutu Managementu a členem Policejní akademie v Bramshillu.


30


ITS IN THE UK – ITS CONTRIBUTION TO ROAD SAFETY AND CASUALTY REDUCTION (ITS VE VELKÉ BRITÁNII – PŘÍNOSY KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ A SNÍŽENÍ NEHODOVOSTI)

Prezentace bude shrnovat pokrok v oblasti ITS (Inteligentních Dopravních Systémů) ve Velké Británii od raných technologií a systémů až po současný stav inovací a implementací, v úvodu stručně nastíní vývoj těchto systémů a jejich roli za poslední čtyři desetiletí. Přednáška bude doplněna statistickými daty a obrázky demonstrujícími povahu dopravy, její druhy a využití ve Velké Británii, a jak toto ovlivňuje nebo je ovlivněno dopravními módy a možnostmi. Prezentace se dále zaměří na vysvětlení, jak technologie ITS podporují současná bezpečnostní opatření a cíle snižování počtu nehod do roku 2010 v EU i Velké Británii a vyhodnotí jejich vliv v porovnání se stávajícími a budoucími objemy dopravy. Zmíněny budou ITS technologie, které asistují řidiči a snižují jeho vytížení v kritických momentech, jako ISA, ESC a ADAS, stejně jako systémy a prostředky pro jejich šíření. Takové příklady zahrnují Detekci dálničních nehod (MIDAS), Automatizované řízení dopravy na dálnici M42 (ATM), Národní centrum řízení dopravy (NTCC), Systém řízení městské dopravy (UTMC) spojený s přidruženým software (SCOOT) nebo Cestovní informační služby na dálnicích (TIH). Téma inovace bude obsahovat i průzkum aktuálních a budoucích aktivit ITS ve Velké Británii a zahrnovat klíčové vlivy a vyhodnocení, které hrají roli při zavedení a implementaci ITS systémů. Závěrem prezentace budou zmíněny i související požadavky aktuální bezpečnostní politiky (i v rámci EU) a identifikovány budoucí příležitosti a výzvy pro rozvoj v odvětví ITS.


31


Dr. Suzanne Charman EuroRAP, Velká Británie

Dr. Suzanne Charman se připojila k EuroRAP AISBL v září 2005 a od té doby je zodpovědná za vedení prací zaměřených na interakci silnice – vozidlo a těžké nákladní automobily. Dále je zapojena do EuroRAP aktivit pro skupinu Střední a Východní Evropy. Dr. Charman je manažerem Mezinárodního programu hodnocení silnic iRAP; byla u jeho založení v roce 2006 a řídí pilotní program – vývoj nových nástrojů pro zpracování dat a inspekčních procedur napříč třemi kontinenty. Dr. Charman dokončila v roce 2003 studia s titulem PhD. – obor Interakce člověk-počítač a dále pracovala jako konzultant v oblasti vlivu lidských faktorů, zaváděla a řídila výzkumné činnosti v systému školení, vzdělávání a výkonu činností pro nejrůznější bezpečnostní a vojenské aplikace.


32


EURORAP – GETTING ORGANIZED TO MAKE ROADS SAFE (EURORAP – SPOLEČNĚ K BEZPEČNĚJŠÍM KOMUNIKACÍM)

Evropský program hodnocení silnic (EuroRAP) byl zahájen v roce 2000 jako zásadní iniciativa na podporu dosažení Evropského cíle snížení obětí dopravních nehod o 50 % do roku 2010. EuroRAP se stal specifickou asociací, díky které mohou subjekty bezpečného silničního systému – uživatelé, výrobci automobilů, správci komunikací a další autority – rozvíjet a propagovat bezpečnější silniční infrastrukturu. Poslední zpráva „EuroRAP – společně k bezpečnějším komunikacím (www.eurorap.org) předkládá vývoj iniciativy ve 23 zemích, včetně České republiky. Mezinárodní program hodnocení silnic (iRAP) byl založen v roce 2006 jako organizace zastřešující doposud zavedené programy v Evropě (EuroRAP), Austrálii (AusRAP) a USA (usRAP) a propagující Programy hodnocení silnic po celém světě. iRAP byl také vytvořen na podporu aktivit v méně vyspělých a zaostalých zemích „třetího světa“. iRAP umožňuje implementaci rozsáhlých programů na zvýšení bezpečnosti komunikací tam, kde dochází k četným úmrtím a vážným zraněním. Toho je dosahováno využitím metodiky hodnocení, která doporučuje postupy rychlých, nízkonákladových opatření s vysokou návratností, jako např. chodníky, přechody pro chodce a bezpečnější uspořádání dopravního prostoru. Obdobně začal EuroRAP tvořit evidenční databáze komplexních programů pro zvyšování bezpečnosti silniční sítě, s vysokou efektivitou ve snížení počtu tragických dopravních nehod na národních úrovních.


33


Ing. Jarmil Valášek Institut ochrany obyvatelstva, GŘ HZS, MV

Ing. Jarmil Valášek, Ph.D. (*1960) je zástupcem ředitele Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč. Vystudoval Vysokou školu strojní a textilní v Liberci, obor ekonomika spotřebního průmyslu. Nejprve pracoval jako vedoucí výroby v textilním průmyslu a od roku 1988 působil v různých funkcích Civilní ochrany ČR. Od roku 2001 působí na MV-GŘ HZS ČR, Institutu ochrany obyvatelstva. Ve Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově absolvoval doplňující studium pedagogiky a psychologie, doktorské studium pak na Univerzitě obrany v Brně. Ve své vědecké a pedagogické práci se zaměřuje na problematiku krizového řízení, civilního nouzového plánování a ochrany obyvatelstva. V předmětné oblasti je autorem řady odborných článků a externím učitelem na vysokých školách. Je manažerem výzkumných projektů a záměrů majících vztah k této problematice. Významně se podílí na implementaci bezpečnostního výzkumu v podmínkách České republiky.


34


PŘÍSTUPY KE KRITICKÉ INFRASTRUKTUŘE – DOPRAVA

Kritická infrastruktura je neodmyslitelnou součástí bezpečnostního systému. Kritickou infrastrukturou se rozumí výrobní a nevýrobní systémy a služby, jejichž nefunkčnost by měla závažný dopad na bezpečnost státu, ekonomiku, veřejnou správu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva a další oblasti nezbytné pro zachování základních funkcí státu. Aby stát mohl plnit svoji funkci kvůli níž vznikl, to znamená zabezpečit ochranu chráněných zájmů: životy a zdraví lidí, majetek, životní prostředí, existenci lidské společnosti, musí mít fungující kritickou infrastrukturu. Žádný stát zatím nedosáhl takového stupně zabezpečení, aby zabránil živelním pohromám, haváriím, vyloučil útoky proti dopravním prostředkům, objektům a zařízením, zabránil nebezpečným činům namířeným proti bezpečnosti dopravy, zdraví a životu osob a jejich majetku apod. V době ohrožení jsou dopravní objekty, zejména letiště, důležité železniční uzly, úseky dálnic, mosty a další objekty hlavním cílem protivníka. Přitom je třeba vzít v úvahu, že objekty a zařízení dopravy jsou převážně přístupné široké veřejnosti, a proto jsou lehce zranitelné.


35


Ing. Petr Hofhansl, Ph.D. CityPlan spol. s r.o. Ing. Peter Súkenník CityPlan spol. s r.o.

Ing. Petr Hofhansl, Ph.D. (1974) ukončil v roce 1998 studium oboru Dopravní infrastruktura v území na FD ČVUT v Praze, obor dopravní infrastruktura v území. V roce 2001 vykonal státní doktorskou zkoušku v studijním programu „Technika a technologie v dopravě a spojích“, studijní obor „Dopravní systémy a technika“ na FD ČVUT v Praze. V roce 2006 obhájil disertační práci na téma „Aplikace videodetekce dopravního proudu v dopravním inženýrství“ na téže fakultě a byl mu udělen akademický titul „doktor“. Je vedoucím oddělení dopravního plánování ve firmě CityPlan spol. s r.o., kde se již několik let zabývá tvorbou matematických modelů dopravních zátěží, mikrosimulacemi dopravního proudu, dopravně - ekonomickými posudky a analýzami v celé šíři dopravně - inženýrské problematiky. Ve vědeckovýzkumné činnosti se jako spoluřešitel podílel na výzkumném úkolu "Systematika, účelnost a stav dopravního značení v rámci telematiky na pozemních komunikacích", jehož výstupem bylo vytvoření technických podmínek TP 141 „Zásady pro systémy proměnného dopravního značení a zařízení pro proměnné provozní informace na pozemních komunikacích“, projekt MDS ČR, výzkum proběhl v letech 1997 – 1999, dále se podílel na výzkumném úkolu „Modelování dopadu ceny a rozsahu zpoplatnění pozemních komunikací na silniční síť s využitím dopravního modelu ČR a návazné evropské sítě“, projekt MD ČR 1F51D/119/120, výzkum proběhl v roce 2005. V současné době se jako spoluřešitel podílí na projektu „Využití metod mikrosimulace pro optimalizaci návrhových prvků okružních křižovatek s ohledem na jejich bezpečnost, výkonnost a pohyb chodců a cyklistů“, projekt GA ČR 103/06/859, výzkum probíhá od roku 2006.

Ing. Peter Súkenník (*1979) ukončil v roce 2002 studium v oboru Silniční stavitelství na Stavební fakultě Žilinské univerzity. V průběhu dvouletého působení na Katedře silničního stavitelství, kde se věnoval dopravnímu plánování, absolvoval tříměsíční stipendijní pobyt na Institutu dopravního plánování Technické Univerzity ve Vídni. V roce 2005 nastoupil do společnosti CityPlan na pozici vedoucího projektu. Profesně se zabývá zejména dopravními modely, a to od makroskopických až po mikroskopické dynamické simulační modely. Předmětem jeho činnosti jsou dopravní prognózy, analýzy, posouzení a optimalizace projektových řešení s důrazem na moderní modelové řešení. Rovněž se podílel, resp. podílí jako spoluřešitel na výzkumných úkolech realizovaných společností CityPlan: •

„Modelování dopadu ceny a rozsahu zpoplatnění pozemních komunikací na silniční síť s využitím dopravního modelu ČR a návazné evropské sítě“, projekt 1F51D/119/120 MD ČR, realizován v roce 2005;

•

„Využití metod mikrosimulace pro optimalizaci návrhových prvků okružních křižovatek s ohledem na jejich bezpečnost, výkonnost a pohyb chodců a cyklistů“, projekt GA ČR 103/06/859, výzkum probíhá od roku 2006;

•

„Rozvoj mikrosimulačních metod pro optimalizaci návrhu a řízení mimoúrovňových křižovatek s ohledem na jejich bezpečnost a provozní efektivnost,“ projekt GA ČR 103/07/1673, výzkum probíhá od roku 2007.


36


VYUŽITÍ METOD MIKROSIMULACE PRO OPTIMALIZACI NÁVRHOVÝCH PRVKŮ OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK S OHLEDEM NA JEJICH BEZPEČNOST A VÝKONNOST A POHYB CHODCŮ A CYKLISTŮ

Příspěvek byl připraven v rámci výzkumného úkolu GA ČR „Využití metod mikrosimulace pro optimalizaci návrhových prvků okružních křižovatek s ohledem na jejich bezpečnost a výkonnost a pohyb chodců a cyklistů“, řešeného společností CityPlan. Ústředním tématem jsou moderní postupy mikroskopické simulace dopravního proudu a jejich využití v praxi. Simulace probíhající v čase představuje nespornou výhodu oproti výpočetním metodám, protože neposkytuje výsledky pouze v průměrných hodnotách sledovaného parametru (zdržení, délka kolony apod.), ale pracuje se vzájemnou dynamickou interakcí jednotlivých vozidel a umožňuje tak sledovat vývoj hodnot sledovaných parametrů v čase. Tato vlastnost nabývá na důležitosti s komplexností posuzované silniční sítě. Příspěvek stručně informuje o přípravě modelu prostřednictvím dopravních průzkumů na okružních křižovatkách, zaměřeného na zjišťování rychlosti vozidel a velikosti kritických mezer, což zároveň představuje získávání kalibračních dat pro mikroskopickou simulaci dopravního proudu. Jádrem příspěvku jsou ilustrace postupů při kapacitním posuzování silniční sítě a optimalizační proces v podobě identifikace kritických míst, návrhu řešení a průkazu funkčnosti optimalizovaného návrhu. Pozornost je dále věnována možnostem výstupů ze simulačního modelu, konkrétně tabelárním a grafickým statistickým hodnocením, animacím a vizualizacím dopravního proudu v 3D. Zmíněná je rovněž provázanost s makroskopickým modelem silniční sítě ČR, který je dlouhodobě budován a aktualizován společností CityPlan v prostředí softwaru VISUM® až po úroveň silnic III.tříd s návazností na okolní státy. Součástí příspěvku jsou ukázky mikrosimulace vybraných okružních křižovatek, provedených společností CityPlan v posledním období.


37


MUDr. Martin Oberreiter Chirurgická klinika FN Hradec Králové

MUDr. Martin Oberreiter (*1976) je absolventem lékařské fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy v Praze, kterou dokončil v roce 2003. Po absolutoriu na vysoké škole nastoupil jako lékař na chirurgickou kliniku ve FN Hradec Králové. V roce 2003 se účastnil stáže v nemocnici E.S.S.A. Lyon-Bron ve Francii, úspěšně prošel vojenským kurzem BATLS (Battlefield Trauma Life Support) a později se stal instruktorem tohoto kurzu. V roce 2005 zdárně ukončil chirurgický základ. V témže roce absolvoval čtyřměsíční stáž v USA v Texasu, kde úspěšně prošel vysoce ceněným kurzem ATLS (Advanced Trauma Life Support) a náročným vojenským kurzem C4 (Tactical Combat Casualty Care Course). Dále absolvoval měsíční stáž na klinice chirurgie a popáleninové medicíny v nemocnici BAMC v San Antoniu – nemocnici pro americké vojáky zraněné ve válečných konfliktech. MUDr. Martin Oberreiter je členem České chirurgické společnosti a Společnosti vojenských lékařů J.E.P. V současné době je na pozici staršího chirurga polního chirurgického týmu 6. polní nemocnice.


38


DOPRAVNÍ NEHODY POHLEDEM CHIRURGA

Skutečnost, že bezpečnost na směrově rozdělených pozemních komunikacích je obecně několikrát vyšší než např. na silnicích I. třídy, je dávno prokázána a byla zde pěkně popsána na minulé konferenci např. Prof. Ing. F. Lehovcem, CSc. a Ing. M. Uhlíkem ze Stavební fakulty ČVUT. Statistická data a činnost Záchranné služby se zaměřením na dopravní nehody spolu s návrhem zmírnění nehodovosti na silnicích a zmírnění následků dopravních nehod na zdraví přednesl v loňském roce MUDr. Zdeněk Schwarz ředitel ZZS hl. m. Prahy. V této prezentaci budou uvedena recentní data od ZZS KHK (Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje), FN HK (Fakultní nemocnice Hradec Králové) a PČR týkající se úseku dálnice D11 a silnice I. třídy I/11 od Poděbrad do Hradce Králové v roce 2006 a 2007. Hlavní část prezentace bude však spíše praktickým průvodcem, který seznámí vážené auditorium s dnešním osudem účastníků dopravních nehod, kteří přežijí, ale jsou vážně až smrtelně zranění. Bude předvedeno jakou šanci má dnes těžce raněný na převoz do nemocnice, která je plně vybavena a připravena okamžitě řešit tento závažný stav. Bude popisovat konkrétní cestu raněného od laické první pomoci, přes postupy záchrany života Zdravotnickou záchrannou službou a chirurgy traumacenter, až k následné péči o takto těžce zraněné. Cílem prezentace je názorně ukázat, co stojí za statistickými čísly a odbornými názvy, jako je např. termín „těžce raněný“.


39


Mgr. Václav Valenta DI HLMP, Policie ČR

Mgr.Václav Valenta (*1961) - Absolvent Pedagogické fakulty VŠ Pedagogické v Hradci Králové více jak 20 let pracuje v oboru policejního šetření dopravních nehod v hl. m. Praze. V profesní kariéře prošel různými pozicemi u dopravní služby a déle jak deset let působil ve funkci vedoucího oddělení dopravních nehod dopravního inspektorátu správy hl. m. Prahy Policie ČR. V současné době pracuje na místě vedoucího odboru vyšetřování dopravních nehod služby kriminální policie a vyšetřování správy hl. m. Prahy Policie ČR. Aktivně se účastnil mnoha domácích i zahraničních konferencí, s tématy dokumentování a šetření mimořádných událostí v dopravě, publikuje v odborných časopisech. Mimo jiné se podílel na vývoji a zavádění počítačového zpracování spisové dokumentace a evidence případů dopravních nehod v 90. letech minulého století a vývoji a realizaci geografického informačního systému dopravních nehod v Praze v letech 2001 – 2007. Byl i v týmu řešitelů grantového úkolu MVČR G 004 – Drogy v dopravě. Nyní studuje doktorandské studium na Dopravní fakultě ČVUT v Praze.


40


LOKALIZACE MÍST DOPRAVNÍCH NEHOD V PRAZE – JEDNA Z ČÁSTÍ GEOGRAFICKÉHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU

Každá dopravní nehoda na některé z páteřních komunikací v Praze má negativní dopad na plynulost dopravního proudu v celé aglomeraci. Dopravní komplikace se vzhledem k dosud nerealizovaným stavbám pražských okruhů, přenášejí i na relativně vzdálené lokality od místa dopravní nehody. Větší počet dopravních nehod v krátkém časovém intervalu navozuje dopravní kolaps. Využívání informací z „GIS Nehody“ by mělo patřit k významným informačním zdrojům o četnosti dopravních nehod v dané lokalitě, jejich příčinách a následných dopadech na plynulost dopravního proudu. Současně by tyto informace měly být základem pro dopravně inženýrská opatření, vedoucí ke snížení počtu dopravních nehod a zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. V prezentaci jsou uvedeny zajímavé místní a časové souvislosti vzniku dopravních nehod na jedné z nejzatíženějších komunikací v České republice – pražské Jižní spojce.


41


Ing. Milan Komínek CityPlan, spol. s r. o.

Ing. Milan Komínek (*1947) je v současné době jednatelem firmy CityPlan spol. s r.o. Celý svůj profesní život se zabývá projektovou konzultační a výzkumnou činností v oboru mostů a inženýrských konstrukcí. Navrhl desítky realizovaných mostních a inženýrských staveb, je autorem řady odborných článků, přednášel na řadě domácích i zahraničních konferencí (např. Pittsburgh - USA 1997, Kobe – Japonsko 1998, Rio de Janeiro – Brazílie 1999). Z významnějších ocenění lze jmenovat Evropskou cenu udělenou v roce 1999 za spoluautorství zavěšeného Mariánského mostu v Ústí nad Labem, který byl v roce 2000 vyhlášen jako jeden z deseti nejvýznamnějších mostních a inženýrských staveb světa minulého desetiletí. V roce 1990 obdržel Národní cenu ČR za nekonvenční řešení mostních a inženýrských konstrukcí (spoluautoři ing. Mach, ing. Trčka).


42


ODOLNOST A BEZPEČNOST MOSTŮ PROTI ROZRUŠENÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ÚZEMÍ NÁHODNÝMI ČI ZÁMĚRNÝMI ČINY

Není zajisté sporu o tom, že pro bezpečnost dopravní infrastruktury jsou základními a rozhodujícími kritickými prvky umělé dopravní stavby, zvláště pak mosty a tunely. Jejich správná a bezpečná funkce je nezbytná pro zajištění ochrany základních zájmů státu, kterými jsou zejména životy a zdraví obyvatel, zabezpečení majetku, ochrana životního prostředí, čili zajištění ekonomické a společenské stability, obranyschopnosti a fungování státu. Prioritou při řešení zvýšení bezpečnosti kritické dopravní infrastruktury je identifikace nejzranitelnějších míst na silniční síti a stanovení dopadů jejich narušení nebo vyřazení z funkce. Za tímto účelem byl v rámci grantového projektu řešeného GAČR pod názvem „Odolnost umělých staveb proti rozrušení dopravní infrastruktury území náhodnými či záměrnými činy“, zpracován modifikovaný matematický dopravní model vybrané demonstrační oblasti ve Středočeském a Ústeckém kraji na pozadí dopravního modelu celé ČR s vlivem přeshraničních vazeb na okolní státy. Na několika ukázkách matematické simulace je v této přednášce demonstrován vliv a dopad případného kolapsu významných kritických prvků resp. zásadní význam možných preventivních opatření zvyšujících jejich bezpečnost a tedy i celé dopravní sítě. Význam těchto míst v silniční kritické infrastruktuře je třeba definovat, aby mohly být určeny priority jejich ochrany resp. zvýšení jejich odolnosti. Jako ilustrativní ukázky budou uvedeny simulace: •

stavu při katastrofální povodni na Labi

•

stavu při vyřazení tunelu Komořany na budovaném silničním okruhu kolem Prahy (SOKP)

•

dopravního kolapsu při vyřazení Barrandovského mostu v Praze

•

stavu při vyřazení mostu v Suchdole na budovaném SOKP

•

situace při uzavření nebo vyřazení z funkce atraktivního Nuselského mostu v Praze

•

situace při vyřazení sice neatraktivního, ale kritického mostu u Průhonic na dálnici D1

Aby se předešlo fatálním dopadům rozrušení dopravní infrastruktury je nutné vytvořit nástroj pro kontinuální hodnocení rizik silniční kritické infrastruktury, návrh vhodných protiopatření a zhodnocení jejich účinnosti. Příspěvkem k řešení uvedené problematiky je obsahem této přednášky, ve které byly využity výsledky projektu GAČR r.č. 103/05/0904.


43


Ing. Šárka Navarová, Ph.D. Kraso požárně technický servis s.r.o.

Ing. Šárka Navarová, Ph.D. po absolvování gymnázia v Chomutově se specializací na elektrotechniku (1983) nastoupila ke studiu na elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze, obor ASŘ, který zakončila v roce 1991. Poté absolvovala pomaturitní studium na SOŠ PO MV ve Frýdku Místku v oboru PO, který absolvovala v roce 1995. V roce 2005 zakončila doktorandské studium na VŠB TU v Ostravě – FBI. Je autorizovanou inženýrkou (ČKAIT) v oboru požární bezpečnosti staveb, OOZ v PO. Ing. Navarová je spolu s Ing. Kratochvílem spoluautorkou celé řady článků a publikací na téma požární bezpečnost: •

Kratochvíl V., Navarová Š.: Kovové tlakové láhve – nebezpečí nehrozí. Sborník konference Červený kohout 2000, České Budějovice

•

Kratochvíl V., Navarová Š.: Ralsko: Výbuchem k prevenci. Hasičská a záchranářská alarm revue, č. 1/1999, 2/1999, 3/1999

•

Kratochvíl V., Navarová Š.: Tlakové láhve v podmínkách požáru. Sborník přednášek – mezinárodní konference Požární ochrana ´99, VŠB TU Ostrava 1999

•

Kratochvíl V., Navarová Š., Zajíc, L.: Výbuchy hořlavých plynů (požární bezpečnost staveb). Stavitel 2/2000

•

Kratochvíl V., Navarová Š.: Výbuchy kovových tlakových láhví. 150 – hoří – odborný časopis požární ochrany, 1/2000


44


APLIKACE VÝSLEDKŮ CVIČENÍ SLOŽEK IZS A JEJICH POUŽITÍ PRO ANALÝZU POŽÁRNÍHO RIZIKA

Prověřovací a taktická cvičení složek IZS jsou nedílnou součástí bezpečnostního řešení na komunikacích. Při těchto cvičeních se ověřuje správnost navržených uzlových bodů pro poskytnutí pomoci, příjezdových tras, míra účinnosti vzájemné spolupráce složek IZS při mimořádných událostech na komunikacích. Získané výsledky těchto praktických cvičení musí být zpracovány s odpovídající mírou věrohodnosti pro posuzovaný komunikační celek. Zejména časové údaje dojezdů složek IZS včetně zohlednění dostatečného technického, zdravotnického a organizačního zabezpečení jsou podkladem pro zpracování požárních poplachových plánů krajů. Tyto požární poplachové plány krajů jsou základním materiálem pro rozhodovací proces při vzniku skutečné mimořádné události. I přes získané výsledky z praktických cvičení se musí provádět komparace se skutečnými událostmi tak, aby případné rozdíly byly zapracovány a při dalších mimořádných událostech bylo dosaženo co největší míry objektivity. Analýza požárního rizika představuje využití výsledků sledování intenzity dopravy a zastoupení jak jednotlivých druhů vozidel, tak charakter přepravovaných nákladů z hlediska jejich požárního nebezpečí. Lze předpokládat, že na dopravně zatížené trase s přepravou nebezpečných látek musí být zasahující složky IZS vybaveny nejen po stránce technické, ale musí mít i odpovídající teoretické znalosti a praktické zkušenosti. Podklady pro analýzu požárního rizika tvoří: A) Výsledky prověřovacích a taktických cvičení složek IZS B) Vyhodnocení správnosti rozmístění opěrných bodů C) Posouzení dostatečnosti vybavení složek IZS pro zásahy na komunikačním celku D) Ověření znalostí zasahujících osob ve vztahu k vlastní bezpečnosti, bezpečnosti postižených osob a také ve vztahu k ochraně životního prostředí, včetně minimalizace následných škod Zpracování analýzy zahrnuje mimo uvedené body další faktory, které slouží k tomu, aby tato analýza přinesla jednoznačné výstupy, zda navržený systém bezpečnostních opatření je nastaven správně a účelně.


45


Ing. Václav Kratochvíl, Ph.D. HZS HLMP

Ing. Václav Kratochvíl, Ph.D. po maturitním studiu na SOŠ PO MV ve Frýdku – Místku (1985) nastoupil ke studiu na VŠB v Ostravě (HGF), kde na katedře TPO BP v roce 1993 promoval. Na této vysoké škole rovněž absolvoval doktorandské studium, které zakončil v roce 2005 (FBI). Od roku 1979 pracuje v oboru požární ochrana, je autorizovaným inženýrem PBS a rovněž znalcem v oboru požární ochrana. Problematikou požární bezpečnosti tunelových staveb se zabývá intenzivně od roku 1997.


46


ANALÝZA RIZIK Z HLEDISKA ZÁSAHŮ JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY

Jednotky požární ochrany jsou součástí Integrovaného záchranného systému. Ve spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou a Policií ČR provádějí zásahy i na komunikacích. Jedná se o dopravní nehody, respektive vyprošťování zraněných či mrtvých osob, zabezpečení havarovaných vozidel po dopravních nehodách, odstraňování nákladů, zabezpečování sběru uniklých pohonných hmot a další činnosti. Všechny tyto činnosti s sebou pro zasahující složky přinášejí rizika. Praktické zkušenosti ukazují, že riziková místa na komunikacích se soustřeďují do určitých oblastí či úseků. Analýza těchto rizikových míst a s tím spojená rizika zasahujících složek IZS je předmětem tohoto příspěvku. Analýza rizik zahrnuje: A. Vytipování rizikových úseků B. Posouzení plošného pokrytí předurčenými jednotkami požární ochrany C. Stanovení příjezdových tras a umístění techniky na místě zásahu D. Stanovení podmínek pro provedení společného zásahu složek IZS E. Zajištění bezpečnosti pro zasahující složky IZS F. Vytvoření podmínek pro odstranění následků mimořádné události s cílem co nejdříve obnovit provoz na komunikaci


47


Ing. Jiří Lávic CityPlan, spol. s r. o.

Ing. Jiří Lávic (*1975) - od roku 2005 pracuje ve firmě CityPlan na pozici dopravního specialisty. Zabývá se dopravně inženýrskou problematikou projektů silničních komunikací, křižovatek a tunelů pozemních komunikací. Dále provádí zpracování dopravně inženýrské části ve studiích bezpečnosti a analýzách rizik dopravních staveb. Z významnějších prací se podílel mimo jiné na návrhu nastavení proměnného dopravního značení v tunelech Libouchec a Panenská na dálnici D8, pro definované provozní stavy a dále pak v letech 2005 – 2007 na Studiích bezpečnosti a analýzách rizik Pražského silničního okruhu. V předchozí době působil pět let v Ústavu dopravního inženýrství hl. m. Prahy, přičemž hlavní pracovní náplní bylo plnění úkolů souvisejících s rozvojem dopravní telematiky v hl. m. Praze. V roce 2003 zajišťoval po technické a obsahové stránce odborné sympozium „Telematika a tvorba inteligentního dopravního systému města“, které proběhlo v rámci výstavy dopravně technických zařízení Pragotraffic 2003. V roce 2002 pracoval několik týdnů na Leicester City Council, kde v rámci projektu HEAVEN zpracovával databázi dopravních detektorů v Leicestru. Krátce působil také v AŽD Praha, Divize automatizace silniční techniky, a to na pozici specialisty pro marketing a obchod.


48


ANALÝZA NEHODOVOSTI NA ZPROVOZNĚNÝCH ÚSECÍCH PRAŽSKÉHO OKRUHU

Rychlostní silnice a dálnice patří k silničním komunikacím, které obecně vykazují nejnižší koeficienty relativní nehodovosti. Pražský okruh (R1), který je komunikací rychlostního typu, musí splňovat, stejně jako ostatní dopravní stavby obdobného významu přísné bezpečnostní standardy, dané platnými normami a technickými podmínkami. Relativní nehodovost je pak i při vysokých intenzitách dopravy několikrát menší, než např. na směrově nerozdělených místních komunikacích. Stejně tak dochází k poklesu dalších koeficientů jako je riziko zranění při dopravní nehodě a riziko úmrtí. Zprovoznění každého nového úseku tak výrazně přispívá k poklesu nehodovosti v porovnání se stavem, kdy je dopravní výkon přenášen po silnicích a místních komunikacích nižších tříd. Přesto lze v rámci hodnocení nehodovosti jednotlivých úseků Pražského okruhu, pozorovat určité rozdíly hodnot sledovaných nehodových koeficientů. Z takového hodnocení nehodovosti lze vyvodit cenné závěry, které lze využít jednak pro odstranění stávajících bezpečnostních deficitů a jednak např. při návrzích a bezpečnostních opatření těch úseků a staveb, které jsou ještě ve fázi projektové přípravy. Pro tyto účely bylo využito analýzy charakteristických vlastností, nehod a incidentů na již provozovaných částech SO R1, konkrétně stavby 515 a 516 mezi Barrandovem a R7 a dále pak stavby 510 mezi R10 a Štěrboholskou a to za období 2003 až 2006. Hodnocen byl soubor údajů z databáze Policejního prezidia za výše uvedené období. Analýza a statistické zpracování údajů o dopravních nehodách na již zprovozněných úsecích silničního okruhu byla provedena s cílem identifikovat situace a charakteristické vlastnosti úseků se zvýšeným rizikem vzniku nehod, určit nejčastější příčiny a v návaznosti na tyto poznatky definovat doporučení pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu na Pražském okruhu. Přednáška je zaměřena na prezentaci zjištěných výsledků, které byly použity při zpracování bezpečnostního auditu vybraných staveb Pražského okruhu R1.


49


Ing. Petr Lněnička Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých

Ing. Petr Lněnička (*1947) - vedoucí projektant firmy METROPROJEKT Praha se zaměřením na technické a technologické vybavení zejména dopravních staveb a jeho koordinaci se stavebním řešením, odpovědný projektant stanic metra Skalka a Černý Most i dalších staveb. Práce v oblasti přístupnosti a užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace od roku 1990 jako odborný konzultant Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS), poradce Vládního výboru pro zdravotně postižené občany (VVZPO) a vedoucí expertní skupiny při VVZPO. Vybrané hlavní aktivity: •

Vedoucí řešitelského týmu v oblasti zpřístupnění dopravních prostředků (kolejové i nekolejové dopravy) pro zrakově postižené

•

Práce na systémové studii definující základní požadavky na hmatové a akustické prvky ve stavbách (zejména dopravních) včetně určení jejich parametrů

•

Spolupráce (se sekretariátem VVZPO) na tvorbě právního prostředí pro bezbariérové řešení staveb (vyhláška č. 163/2001 Sb.)

•

Spolupráce (se sekretariátem VVZPO) na tvorbě právního a technického prostředí definujícího požadavky na materiály pro úpravy staveb pro zrakově postižené (nařízení vlády č. 163/2002 Sb.)

•

Spolupráce při vývoji materiálů pro hmatové úpravy pro zrakově postižené a prvků pro akustické vedení a orientaci.

•

Spolupráce v oblasti bezbariérového řešení při tvorbě českých technických norem i dalších předpisů (např. ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací, ČSN 73 6425 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, vzorový list ČD Ž8.7 Bezpečnostní a orientační pásy na nástupištích, TP MD atd.).

•

Odborná publikační a přednášková činnost zaměřená na úpravy staveb pro zrakově postižené (např. standard České komory inženýrů a techniků činných ve výstavbě – ČKAIT, sborníky Silničních konferencí, přednášky v rámci celoživotního vzdělávání členů ČKAIT atd.)

•

Spolupráce na vývojových projektech v oblasti bezbariérového řešení dopravy (např. projekt MD Systémové prostředky, opatření a mechanizmy pro správné navrhování a tvorbu bezbariérového prostředí v dopravních řetězcích veřejné dopravy atd.)

•

Spolupráce (se sekretariátem VVZPO) na tvorbě nového právního prostředí týkajícího se bezbariérového řešení staveb (zákon č. 183/2006 Sb.- stavební zákon, vyhláška č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb a připravované prováděcí vyhlášky MD aj.)


50


BEZPEČNOST HANDICAPOVANÝCH ÚČASTNÍKŮ SILNIČNÍHO PROVOZU

V příspěvku jsou posluchači seznamováni se základními problémy handicapovaných účastníku silničního provozu. Chování těchto skupin uživatelů je dáno především jejich zdravotním omezením. Proto je velice důležité rozdělit handicapované účastníky podle jejich zdravotního postižení do třech základních skupin (toto rozdělení je také plně v souladu s právním prostředím i technickými podklady pro navrhování a provádění staveb). Základní rozdělení je dáno vyhláškou č. 369/2001 Sb., která je prováděcím předpisem k stavebnímu zákonu, v předpisu je použit termín osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. V příspěvku bude proto nadále výhradně používán pouze tento termín. První skupinu handicapovaných účastníků silničního provozu tvoří osoby s pohybovým omezením. Základním problémem této skupiny jsou sklonové (příčný i podélný sklon) poměry komunikací a ploch, výškové rozdíly (zejména v místech přechodů a na místech pro přecházení), optimální řešení zastávek (zejména jejich hran a šíře) a vyznačení objízdných tras. Druhou skupinou jsou osoby s omezenou schopností orientace, se smyslovým zrakovým postižením (nevidomí a slabozrací). Jak napovídá již název této skupiny, problémem je zde především správné rozeznání statických (provedení stavby včetně jejich jednotlivých prvků) i proměnných situací na komunikacích a plochách. Specifické hmatové prvky (jejich vlastnosti určuje jejich rozměr i povrch jako nedílný celek) i prvky sloužící pro akustické vedení a informace jsou určeny základním právním prostředím v oblasti stavebního zákona, zákona o pozemních komunikacích i zákona o drahách. Z uvedeného vyplývá, že úpravy staveb pro jednotlivé druhy dopravy obsahují shodné hmatové prvky, akustické vedení má pro jednotlivé druhy dopravy některé odlišnosti. Třetí skupinou jsou osoby s omezenou schopností orientace, se smyslovým sluchovým postižením (neslyšící a nedoslýchaví). Vzhledem k vizuální orientaci civilizace a způsobu sdělováni informací v dopravě, jsou jejich problémy v silničním provozu minimální, omezují se pouze na dostupnost některých informací při mimořádných dopravních situacích. Právní prostředí (zákony i prováděcí vyhlášky k nim) problematiku osob se zdravotním postižením ve vztahu k přístupnosti a užívání staveb (tedy i všech druhů dopravních staveb) obsahuje. Na právní prostředí navazují technické podklady, zde je třeba upozornit zejména na funkci českých technickým norem a dalších předpisů. Velmi dobrý funkční celek dnes představují především technické podklady v oblasti pozemních komunikací. Přes výše uvedené je však situace v terénu (zejména při správném provádění stavebních úprav pro zrakově postižené) stále nevyhovující. Důvodem je především malá znalost problematiky, nedostatečné používání prověřených podkladů (zejména českých technickým norem) i používání nesprávných materiálů (použité materiály často nesplňují požadavky základních právních předpisů, vyhlášky č. 369/2001 Sb. a nařízení vlády č. 163/2002 Sb.). V některých případech lze hovořit i o diskriminaci zdravotně postižených při užívání veřejně přístupných komunikací a ploch.


51


www.cityplan.cz


52

Bezpečnostní barevné povrchy vozovek Vlastnosti:

• výrazné zvýšení brzdných účinků vozidla (zkrácení brzdné dráhy až o 33% za morka) • zvýšení bezpečnosti všech účastníků silničního provozu • zklidnění dopravy • řešení lokálních nehodových míst (před přechody, vjezdy do křižovatek, v obloucích, vjezdy do tunelů) • dlouhodobé zajištění vynikajících výsledků protismykových vlastností povrchu vozovky

Rocbinda

MIT - Mobilní informační tabule umožňuje rychlé poskytnutí informací řidičům a všem ostatním účastníkům silničního provozu na všech typech komunikací. MIT lze dopravit na potřebné místo osobním automobilem a její instalaci zajistí bez problémů jedna osoba během několika minut. MIT může být použita jak na dálnicích, silnicích tak i ostatních komunikacích včetně městských silně zatížených komunikací. MIT poskytuje informace jak formou znaků STAVBA A ÚDRŽBA SILNIC s.r.o. BŘECLAV tak i formou písemnou. Držitel certiﬁkátu dle ČSN EN ISO 9001:2001 MIT lze ovládat přímo na tabuli přes pevný displej, Riegrova 37, 690 02 Břeclav, středisko: Sovadinova 8 Břeclav případně připojením PC nebo dálkově přes tel. 519 326 370, 519 331 400, fax.519 331 401 mobilní telefon či satelit. e-mail: [email protected] www.udrzbasilnic.cz

www.rsd.cz

Ředitelství silnic a dálnic ČR, investor a správce dálnic, rychlostních silnic a silnic I. tříd. Stávající a plánované dálnice a rychlostní silnice Dálnice Dálnice plánované Rychlostní silnice Rychlostní silnice plánované Silnice I. třídy

zpracováno v ArcInfo 9.1, dne 11. 4. 2007

0

10

20

30

40

50

km

0

výstavba

údržba

10

20

30

40

50

km

www.proznak.cz

DOPRAVNÍ ZNAÈENÍ LANOVÁ SVODIDLA VYBAVENÍ KOMUNIKACÍ Proznak Praha s.r.o.

Proznak Kladno s.r.o.

Modøanská 244 147 00 Praha 4 tel. / fax: 2 444 66 444 tel. / fax: 2 44 46 47 48 mob: 606 - 215 216 [email protected]

Josefa Hory 1490 272 01 Kladno tel: 312 243 221 fax: 312 243 224 mob: 777 208 850 [email protected]

Na vyhaslém 816 272 01 Kladno tel. / fax: 312 276 633 mob: 774 501 545 [email protected]

Proznak Pøíbram s.r.o.

Signex spol. s.r.o.

Signex KH Bøeclav s.r.o.

Námìstí 553 264 42 Rožmitál pod Tøemšínem tel. / fax: 318 665 572 mob: 777 229 113 [email protected]

Holzova 138 627 00 Brno tel: 545 226 021 - 4 fax: 545 217 024 mob: 777 208 850 [email protected]

Proznak VDZ s.r.o.

Bratislavská 929/67 691 45 Podivín tel./fax: 519 344 194 mob: 777 595 989 [email protected]

Proznak Ostrava s.r.o. Bohumínská 63 710 00 Ostrava tel. / fax: 596 244 057 mob: 602 738 029 [email protected]

Signex CZ Tøebíè s.r.o. Oldøichova 1559/1 647 01 Tøebíè tel./fax: 568 843 046 mob: 603 812 506 [email protected]

www.znacky-e-shop.cz Držitel certifikátu systému managmentu jakosti dle ÈSN EN ISO 9001 : 2000

BEZPE!NÉ P"ECHODY.CZ Co je cílem ?

Vstupní podmínky a p!edpoklady

!"Ochránit nejzraniteln$jších ú"astníky silni"ního provozu !"Zklidnit dopravu a tím zvýšit bezpe"nost všech ú"astník# silni"ního provozu !"Pozitivn$ motivovat

1. 2. 3. 4.

5.

Vid$t a být vid$n Ergonomie a srozumitelnost Klí"ové informace V&AS ! Komunikovat p!ímo z vozovky Umožnit volbu mezi odpov$dností a hazardem

3.GENERACE – klí# k bezpe#í chodc$!

Copyright © 2007 PDSystems s.r.o.

Copyright © 2007 PDSystems s.r.o.

Indikace – informuje %idi#e v#as! Dynamicky komunikovat p!ímo z vozovky a ze svislého dopravního zna"ení pomocí LED - nejvíce pozornosti všech ú"astník# silni"ního provozu ulpívá p!ímo na cestu p!ed nimi, tudíž chceme-li ovlivnit chování zejména !idi"# vozidel, je nutné komunikovat informaci o aktuálním výskytu chodce na p!echodu pro chodce p!ímo z vozovky do jejich zorného pole. Indikace musí být snadno pochopitelná a výrazná.

Detek#ní zóna = základ P!íklad geometrie detek"ní zóny p!echodu pro chodce v míst$ p!ekážky zabra%ující výhled !idi"#m (d#m, plot)

PDS

®

ystems

Traffic Safety Solutions

R&D

Services

PDSystems s.r.o., U Sanatoria 495/11, 153 00 Praha 5, tel.: +420 724 287 485, fax: +420 724 290 091 e-mail:, [email protected],

www.bezpecneprechody.cz



nabízí služby konzultaèní, inženýrské, expertizní a projektové v dopravì, dopravním inženýrství, mostním a inženýrském stavitelství, energetice a životním prostøedí - ÈSN EN ISO 9001 Zpracováváme studie a projekty pro individuální a hromadnou dopravu, prognózy dopravního zatížení, tvoøíme dopravní modely území, generely, rozvojové projekty cyklistické dopravy, územní plány, rozvojové koncepce a studie proveditelnosti, ekonomické, dopravní, finanèní a rizikové analýzy s využitím simulací a modelù HDM-4.

Nabízíme všechny stupnì projektù silnic, mostù, køižovatek a tunelových staveb, projekty rekonstrukcí místních komunikací, øízení dopravy, pasporty komunikací a dopravního znaèení, inteligentní dopravní systémy, zajišujeme územní rozhodnutí, stavební povolení, majetkové vypoøádání a hodnocení vlivù na ŽP.

Dopravní zatížení silnièní sítì ÈR

Zajišujeme bezpeènostní dokumentaci pozemních komunikací dle návrhu evropské direktivy „o øízení bezpeènosti silnièní infrastruktury“ Road Safety Impact Assessment, Road Safety Audit, Network Safety Management, Safety Inspection. Provádíme mikrosimulace a e x p e r t n í p o s u d k y problémových dopravních øešení, makro, mezzo a mikro dopravní modely území, kapacitní posouzení køižovatek.

Zpracováváme projekty pro EU, zpracujeme Vám žádosti a nabídky, provádíme supervizi v angliètinì. Øešíme úspìšnì øadu výzkumných úkolù v oblasti zvyšování bezpeènosti v dopravì, bezpeènosti a ochrany kritické infrastruktury, silnièní, vodní a hromadné dopravy, logistiky a dopravního inženýrství. Jsme výhradním zastoupením softwaru PTV VISION pro Èeskou republiku.

Støedisko projektù dopravních staveb, dopravních systémù a dopravního inženýrství tel.: +420 221 184 304, fax: +420 224 922 072 [email protected] www.cityplan.cz

Støedisko energetiky a životního prostøedí tel.: +420 221 184 211 sídlo spoleènosti:

CityPlan spol. s r.o. Jindøišská 17, 110 00 Praha 1

Středisko energetiky a životního prostředí

konzultační, inženýrské, expertizní a projektové služby v energetice a životním prostředí ČSN EN ISO 9001: 2001

Hlavním posláním Střediska energetiky a životního prostředí je vyvážený přístup k zajištění energetických a jiných potřeb s ohledem na šetrnost vůči životnímu prostředí i lidskou bezpečnost. Široká nabídka služeb pokrývá problematiku zpracování energetických auditů, průkazů energetické náročnosti budov, energetických koncepcí a generelů či jiných rozvojových plánů obcí, měst a regionů. Dále se zaměřujeme na posuzování a zlepšování vlivů záměrů, projektů staveb a koncepcí a na zpracování studií proveditelnosti, podnikatelských záměrů. Provádíme ekonomické analýzy a oceňování tržní hodnoty podniků. Zabýváme se i problematikou kritické infrastruktury a řízení kontinuity. Poskytujeme poradenství při zavádění systémů řízení jakosti ISO 9001 a environmentálního managementu ISO 14000. Středisko udržuje aktuální znalost možnosti zajištění financování různých projektů z oblasti energetiky, vodního hospodářství a životního prostředí z fondů EU a ČR. V současné době ve Středisku energetiky a životního prostředí pracuje 15 zaměstnanců, kteří pokrývají široké spektrum oborů v oblasti energetiky a životního prostředí. Tým vysoce kvalifikovaných odborníků vytváří komplexní zázemí z oblasti energetiky, fyziky budov, TZB, strojního inženýrství, ekologie, vodního hospodářství, odpadového hospodářství, strategického ř ízení a ekonomie.

Naše služby : Environmentální politika Územní energetické koncepce Generely a rozvojové plány Energetické audity a průkazy budov Energetické bilanční modely GEMIS Posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí Mezinárodní projekty

Novinku v oblasti energetické náročnosti budov představují PRŮKAZY ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV, tzv. "energe tické š títky budov" podle zákona č. 177/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií. Podstatou těchto dokumentů je graf ické znázornění a poskytnoutí informace o energetické kvalitě budov. Díky týmu kvalif ikovaných pracovníků společnost CITYPLAN spol. s r.o. provádí jak energetické audity a průkazy budov, tak energetické audity zdrojů, rozvodů a technologických zařízení.

Poradenství a expertní činnost Studie příležitosti a proveditelnosti Poradenství při zajištění dotací Zavádění systémů řízení jakosti a environmentálního managementu, podnikový management Oceňování podniků Konference, školení a kurzy Ceny energií

CITYPLAN spol. s r.o., Středisko energetiky a ŽP, Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, Česká republika, tel.: 221 184 212, fax: 224 922 072, web: www.cityplan.cz, e-mail: [email protected]

... již 15 let s vámi !

MA: SITUACÍCH CH A ANALÝZA RIZIK SBORNÍK K KONFERENCE KONGRESOVÝ SÁL MASARYKOVY KOLEJE ÚTERÝ 13. LISTOPADU 2007 THÁKUROVA 1, PRAHA 6

Recommend Documents