MYŠLENKOVÉ
ZÁKLADY
A HISTORIE
ČESKÉHO
SKAUTINGU
CO JE TO SKAUTING? Skauting není - ani vyučování užitečným znalostem - ani rekreace a zábava - ani tělovýchova, táboření a hry v přírodě. To všechno je v něm obsaženo, ale to ještě není skauting. Skauting je výchovné hnutí těch, kteří chtějí být čestnými, správnými lidmi a chtějí i z ostatních dělat čestné, šťastné a správné lidi. Kdo se stal skautem (t.j. složil slib a dodržuje ho) je skautem až do smrti.
Tímto způsobem se na svoje členství v mezinárodní organizaci dívají ti, kdo pochopili smysl svého členství a snaží se jej naplňovat. Skauting vznikl na začátku dvacátého století jako protipól scholastické výchovy, která přežívala od středověku až do konce XIX. století. Pokrokoví pedagogové se již dříve snažili vybudovat výchovu podle starých výchovných zkušeností a vzorů: rytířství, japonští samurajové, indiáni – a starších pedagogů: Rabelais, J.A.Komenský, J.J.Ruseau, Pestalozzi, L.N.Tolstoj, Thoreau a jiní. Zakladatelé skautingu však jsou dva Angličané: V Americe žijící spisovatel, malíř, biolog a obdivovatel indiánského soužití s přírodou Ernest Thompson SETON (1860 - 1946), který jako ideál postavil Indiána nezkaženého civilizací a svůj ucelený výchovný systém od dětí až po dospělé shrnul v knize "Kniha lesní moudrosti." („Protože jsem poznal trýzeň žízně, vyhloubil jsem studni, z níž mohou pít i jiní“) V Anglii to byl důstojník Robert BADEN-POWELL (1857 - 1941), jehož zásluhou je, že objevil "hocha" a jeho duši. Dokázal spojit svoje výchovné představy s romantikou E.T.Setona a založil ucelený výchovný a organizační systém. Jako voják vnáší do organizace branné prvky, ale zdůrazňuje, že skauting není vojenská organizace. (Služba Bohu, panovníkovi a bližnímu) Ten se však rychle rozšířil především - bohužel - do militaristických států (Rusko, Německo, Polsko, Rakousko-Uhersko) a posléze i do ostatních zemí. Hlavní zásluhu na vznik a rozvoj českého skautingu má středoškolský profesor, člen Sokola, zpěvák a vlastenec Antonín Benjamin SVOJSÍK (5.9.1876 -
17.9.1938). Jako člen učitelského pěveckého kvarteta uskutečnil hudební cestu kolem světa, při níž se zajímal o výchovné systémy mladých lidí v různých zemích. Myšlenky BadenPowellovy jej zaujaly natolik, že od něj získal překladatelská a vydavatelská práva jeho spisů a založil skautské hnutí v Čechách. Připišme mu zásluhu, že "neopsal" přesně anglický skauting, ale plně ho přizpůsobil českým podmínkám. V tehdejším Rakousko-Uhersku by asi -1-
neuspěl s požadavkem "služby králi", takže jej nahradil požadavkem služby vlasti a bližnímu a místo názvu "skaut" použil černohorského slovanského výrazu JUNÁK. V roce 1911 a 1912 již zkouší tábořit se studenty žižkovské reálky pod hradem Lipnicí a tím vlastně začíná skautská činnost u nás. A.B.Svojsík začlenil do českého skautingu (který vznikl v Čechách jako třetí na světě - po skautských organizacích v Anglii a v Chile) to nejpřitažlivější z témat B-P: odvahu, zručnost a soběstačnost zálesáků, symboliku a dokonalou znalost přírody Indiánů, křesťanskou morálku zakotvenou vlastně ve skautském zákoně (obdoba Desatera), mravní čistotu a kodex cti středověkých rytířů, vojenskou armádní organizaci i vůdcovský princip vlčí smečky Kiplingovy "Knihy džunglí". Nově vzniklé hnutí se těší velké pozornosti všech tehdejších významných osobností (na př. skautskou lilii s psí hlavou chodských Psohlavců nakreslil Mikoláš Aleš, hymnu českých Junáků zhudebnil tehdejší dirigent orchestru Národního divadla Karel Kovařovic atd.). Svojsík jako aktivní člen Sokola hodlal skauty začlenit rovněž do Sokola, ale jeho snahy se nesetkaly s pochopením tehdejšího sokolského vedení. Vznikla tedy samostatná organizace. Pokrokové výchovné metody skautingu začaly posléze přebírat i ostatní sdružení a dnes tyto metody uplatňuje prakticky každé hnutí pracující s mládeží. Pozoruhodné je, že všechny totalitní režimy pokládají za nutné skauting zlikvidovat nebo jej převzít a upravit pro svoje potřeby (Hitler v Německu, Stalin v SSSR, Beck v Polsku, Franco ve Španělsku, Musolini v Italii, Hlinkova mládež na Slovensku za II. svět. války, atd). Jiné státy - na př. Maďarsko, Rumunsko a Jugoslávie s rozvojem totality ve své zemi skautské hnutí zakazují. V ČSR likviduje skauting Hitler (jako v pořadí druhý hned po zákazu Komunistické strany), později jej zakazuje KSČ (v roce 1949) a naposled normalizátoři v roce 1970. Přestože pokaždé dochází ke znovuvzkříšení skautingu, mnoho lidí jej dnes již nezná a domnívá se, že skautské metody opisuje JUNÁK od ostatních mládežnických organizací. Pravý opak je pravdou. Bohužel je také pravda, že skautské ideály a požadavky se pro dnešní děti jeví jako příliš náročné, málo přitažlivé a dokonce v tržním systému hospodaření až naivní. Přesto se ale i dosud najde hrstka nadšenců, kteří jsou ochotni vychovávat mládež "proti proudu života společnosti". Již při svém vzniku se organizace nesetkala s porozuměním oficiálních činitelů, ale zato byla nadšeně přijímána mládeží a podporována českými vědci, umělci a literáty. Kromě chlapeckých oddílů vzniká na začátku I. světové války i dívčí skauting, především v Praze. V roce 1912 se jej pokusila neúspěšně založit spisovatelka Popelka Biliánová, ale definitivně byl založen v r. 1915 Annou Berkovcovou, Bronislavou Herbenovou, Emilií Milčicovou a vlastní popud k jeho vzniku dává studentka Vlasta Štěpánová, později provdaná Koseová, ještě později náčelní JUNÁKA a členka vedení mezinárodního dívčího skautingu. V Praze se ustavilo za Svojsíkovy podpory 6 dívčích oddílů. V r. 1914 vznikají však také válečné problémy: Skauti a skautky chtějí pomáhat potřebným, ale jejich snahy jsou chápány jako kolaborace -2-
s rakousko-uherskou monarchií. Proto se omezují na pomoc rodinám, jejichž otcové narukovali, pomoc zemědělcům (byly žně), zapojují se do humanitních služeb (Červený kříž) a vyhýbají se jakékoliv činnosti podporující válku. Po vzniku čs. státu vykonávají kurýrní službu státních úřadů, protože bývalí úředníci R.-U. nejsou dostatečně spolehliví. Vzniká unikátní "Skautská pošta", jejíž známky a obálky jsou filatelisty dosud vysoce ceněny. Za tuto službu se skautskému hnutí dostává ocenění tehdejšího Národního Výboru. A jaká byla historie hnutí v předmnichovské republice? Organizace se rychle rozrůstá (na Moravě vzniká první středisko moravských skautů v Uherském Brodě) přes Slovensko až na tehdejší Podkarpatskou Rus patřící k ČSR. Na škodu je nejednotnost hnutí, protože prakticky každá větší politická strana, náboženská obec či národnost žijící v ČSR si zakládá svoje skautské oddíly. Když se v Německu dostává k moci Hitler a vyhlašuje svoje požadavky, je jasné, že ČSR bude jeho první kořistí. Tehdy je organizace JUNÁK oficiálně pověřena státem přizpůsobit svůj program tak, aby se mohla postarat o čs. děti, které měly být v případě válečného konfliktu evakuovány do tehdy spřáteleného Rumunska. Dnes již víme, že k tomu nedošlo, protože Slovensko později vyhlásilo samostatný stát a tím přerušilo možné evakuační cesty. Nic to však nemění na skutečnosti, že junáci a skautky byli připraveni tento úkol splnit. V roce 1938 se vrací A.B.Svojsík ze Sovětského svazu, kde v Artěku studoval organizaci sovětského Pionýra. Kritizuje komfort této organizace, hospodářské zabezpečení a naopak hodnotí různorodost programu a profesionální úroveň vedoucích. Vrací se však těžce nemocen a krátce nato 17.9.1938 umírá. 23.9.1938 je vyhlášena mobilizace. Skauti od 15 let nastupují do Civilní protiletecké ochrany, dívky do Červeného kříže a výborů pro ochranu republiky (péče o děti mobilizovaných vojáků). Po odtržení pohraničí směřuje skautská pomoc na podporu prchajícím rodinám, které musely během 10 dnů opustit svoje bydliště. Skauti je provizorně ubytovávají ve skautských klubovnách, vaří jim v táborových kuchyních, pořádají pro ně sběr šatstva, prádla, přikrývek a všemožně se jim snaží ulehčit jejich těžký osud. Toto, pro náš stát neradostné období končí Mnichovem. Ten měl pro JUNÁKA kladný výsledek v tom, že všechny jeho složky sjednotil na I. skautském sněmu v jednotnou organizaci a umožnil tak koordinaci činnosti. Tehdy byla stanovena zásada pořádat skautský sněm každé 2 roky. Jak to ale dopadalo s JUNÁKEM svědčí skutečnost, že v roce 1968 proběhl teprve III. sněm. Do čela jednotného JUNÁKA je zvolen (na krátkou dobu) skaut - generál Václav VLČEK a náčelníkem po úmrtí ABS (na dlouhou dobu) RNDr Rudolf PLAJNER (5.4.1901 - 23.6.1987) Skauti se i po obsazení České republiky snaží vyvíjet svou činnost a v roce 1940 nastupují do letních táborů, kde na stožárech v lesích vlaje ještě československá vlajka, tehdy již okupanty zakázaná. Skautské tábory jsou v červenci 1940 v noci přepadeny hitlerovci a děti
-3-
jsou z nich vyhnány, mnohdy pouze ve spodním prádle. Němcům a organizaci Hitlerjugend tak spadlo do klína veškeré skautské jmění a vybavení táborů, na které skauti a skautky dlouho šetřili. Mnoho českých skautů uprchlo do zahraničí, kde vstupují do cizích armád v naději, že pomohou osvobodit svoji vlast od nacistů. Skauti bojovali na všech frontách II. světové války. (Na př. v leteckých jednotkách v Anglii bylo z 1.000 letců polovina skautů a přes 250 jich padlo.) Skauti, kteří uprchli do zahraničí, zakládají skautské oddíly a je velkou zásluhou JUDr Velena FANDERLÍKA, že byly uznány světovou skautskou organizací jako pokračování československého skautingu, který byl okupanty v naší vlasti zakázán. Skauti bojovali i v domácím odboji a ještě 24. dubna 1945 popravilo Gestapo v Polském Těšíně pět ostravských skautů - odbojářů, na jejichž mohylu v Beskydech na Ivančeně nosíme na den sv. Jiří symbolický kámen. Kámen z Měsíce poslal na Ivančenu i americký skaut-astronaut Neil Armstrong. Nemělo by se zapomínat i na skauty nuceně nasazené ve válčícím Německu jako levné pracovní síly. I tam se sdružovali (v rámci nebezpečných a značně omezených možností) a jejich zásluhou je česká specifika podávání levé ruky symbolickým způsobem - což nemá žádna skautská organizace na celém světě. Během okupace a války položilo svůj život mnoho skautů a skautek (počítáno procentuelně - daleko více než ostatních vrstev obyvatelstva - vyjma občanů židovského původu) - nejstaršímu bylo 85 let a nejmladšímu popravenému sotva 15 roků. Každý však měl na mysli 1. bod předválečného skautského slibu: "SLIBUJI na svou čest,
jak dovedu nejlépe: milovat vlast svou, republiku Československou a sloužit jí věrně v každé době!" JUNÁK po II. světové válce (1945) zažívá vlnu módního skautování (250.000 registrovaných členů), které negativně poznamenalo kvalitu skautingu. (Br. náčelník Dr. Rudolf Plajner: „250.000 členů není 250.000 junáků.“) Přesto se junáci a skautky hlásí do služeb válkou zničené republiky a vyhlašují na její obnovu akci: "20,000.000 brigádnických hodin republice". Tento svůj slib nestačili splnit, (pouze 4,5 milionu) ale pokud by měli ještě dostatek času, svůj závazek by daleko překročili. JUNÁK opět sjednocuje skauty z českých zemí a Slovenska a je přijat znovu do mezinárodní skautské organizace. Pod vedením br. Plajnera a sestry Vlasty Koseové vyrostl kádr činovníků, který dokázal udržet kontinuitu hnutí i následujících 40 nepříznivých let. Junáci ještě pořádají tábory a v roce 1947 se naše velmi početná delegace účastní světového Jamboree ve Francii. Potom ale nastává systematické potlačování skautského hnutí. Další vývoj skautingu měl určit únorový sněm ve Zlíně, na němž se měly střetnout dva různé směry: levicový "Junácký manifest" a demokratický
-4-
"Skautský manifest". Tento sněm se však již neuskutečnil, protože došlo k "únorovým událostem" a převzetí politické moci Komunistickou stranou. Náčelník br. R.Plajner a náčelní sestra Vlasta Koseová byli z kanceláří Ústřední rady Junáka v Praze vyhnáni svazáckou bojůvkou a ohrožováni na životě jejími ozbrojenými členy. Řízení skautské organizace převzal nevolený, ale samozvaný "Akční výbor ústředí Junáka", který jej začlenil do Svazu české mládeže a k 1. lednu 1951 jeho činnost ukončil. Začalo období "skautských procesů", které mnoho skautských činovníků na dlouhá léta uvěznilo jako zahraniční agenty, "napomahače imperialistů" a zrádce vlasti (… milovat vlast svou RČS a sloužit jí věrně v každé době… ?). V zahraničí mezitím vyvíjelo činnost exilové hnutí čs. skautů složené z emigrantů - opět pod vedením Velena Fanderlíka, který byl v ČSR v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti jako vlastizrádce. V roce 1968 dochází k obnovení činnosti JUNÁKA pod vedením br. Plajnera a sestry Koseové. Vzniká řada skautských oddílů, táborů, obnovují se klubovny, Lesní školy, ale v září 1970 je JUNÁK oficiálně rozpuštěn. Přesto četné oddíly pokračují ve své činnosti pod hlavičkou TOM, Zálesáka, Svazarmu, Pionýrů a jiných organizací. Mnohé z nich se potom v r. 1989 nadšeně vracejí pod skautskou vlajku, aby pokračovaly ve svém výchovném působení na mládež naší republiky. Československý JUNÁK je opět přijat jako člen mezinárodního skautského hnutí a těší se velké přízni bratrských zahraničních skautských organizací. Po rozdělení ČSFR v roce 1993 (t.j. osamostatnění Slovenska a slovenského skautingu) ztrácí znovu naše organizace členství ve WOSMu (Mezinárodní skautská organizace) a trvá několik roků, než jsme zase přijati zpět. (To se však netýká dívčího kmene – tam neúřaduje pověstný „úřední šiml“.) V roce 1996 je v JUNÁKU registrováno asi 70.000 členů, z nichž je zhruba 20.000 dospělých. Přesto citelně chybí "střední" generace vůdců a vůdkyň, kteří by věnovali svoji činnost dětem ve věku od 10 do 15 let a především vlčatům a světluškám, kteří jsou budoucností našeho hnutí. Situace v současné době je příznivější: počet členů sice poklesl (na asi 50.000), ale do čekatelských a vůdcovských funkcí nastupuje řada nadšených sester a bratří, kteří již své členství v Junáku zažili jako světlušky a vlčata – a to je pro naše hnutí velmi dobré. Naopak velkému zájmu se těší hnutí Roverů & Rangers, dospívajících členů, kteří již mají období základní školní docházky za sebou, nehodlají se sice věnovat vedení mladších členů, ale chtějí prožívat svůj vlastní náročnější skautský program. Toto hnutí však (dosud ?) hledá odpovídající náplň, protože ani v letech poválečných ani v období 1968-70 se nemohlo patřičně rozvinout a tak stále sbírá zkušenosti.
-5-
Jak je již výše uvedeno - v roce 1993 po osamostatnění Slovenska a vzniku České republiky jsme - opět z hlediska Mezinárodního skautského hnutí - byli „nově vzniklou skautskou organizací“ a proto jsme museli znovu zažádat o přijetí do WOSM. Při té příležitosti jsme byli vyzváni upravit formuli skautského slibu tak, aby v ní byla vyjádřena myšlenka vyššího morálního principu (služba Bohu) – jinak nebude možné naši organizaci do WOSMu přijmout. Tomuto požadavku vyhověl skaut – biskup František Lobkowitz a sestavil novou formuli, kde v prvním bodu zdůraznil službu nejvyšší Pravdě a Lásce. Pro WOSM je tato formule přijatelná (ale podle mého soukromého názoru ubrala na myšlence sloužit také vlasti a tím ještě víc oslabila komunismem potlačované vědomí vlastenectví a služby naší republice – doufám, že v JUNÁKU toto vědomí tím neskončí). Úloha JUNÁKA v současné konsumní společnosti je ztížena tím, že mnoho lidí hledá především svůj vlastní prospěch na úkor ostatních a nebere ohled na potřeby celé společnosti. Je proto naším úkolem, abychom dokázali přesvědčit nejen všechny členy JUNÁKA, ale i ostatní občany naší republiky, že je nutné nastoupit nový směr chování a jednání a že tedy - řečeno slovy již zesnulého čestného starosty JUNÁKA br. Václava Břicháčka (Giganta) : "Vychováváme mládež proti proudu společnosti" - i když zatím za to sklízíme mnohdy pohrdání a posměch. Nastolení lidských a demokratických poměrů v naší republice dosáhneme teprve tehdy, až si všichni členové našeho státu uvědomí, že je třeba brát ohledy nejen na sebe a svoje nejbližší, ale na všechny spoluobčany. Každý z nás by měl mít na paměti, že JUNÁK je organizace dobrovolná, vychovávající svoje členy k získání morálních vlastností a odborných dovedností aplikací skautských výchovných principů v čestné a platné občany naší společnosti. Výtku našich protivníků, že jsme organizace elitní a výběrová, je třeba chápat tak, že o svém členství a setrvání v organizaci rozhoduje každý samostatně a nakonec aktivními členy zůstanou opravdu jen ti nejkvalitnější. Moc Vás prosím, abyste si uvědomili, že vůdci (a čekatelé) se nemají starat pouze o zaměstnání svých svěřenců ve volném čase, ale především je vlastním příkladem vychovávat v platné a uvědomělé občany našeho státu. E.Ř. Jestřáb Sepsáno pro potřebu VLK VM ORJ Hodonín - srpen 2013 a doplněno pro potřebu čekatelského kurzu Mraveniště okr. Nový Jičín 2015.
-6-
Co by měl vědět činovník, který vychovává mladší členy Junáka - E.T. Seton - Sir Robert Baden-Powell - A.B.Svojsík - Kdo je RNDr Rudolf Plajner - Kdo je JUDr Velen Fanderlík - Význam skautského slibu a zákona - Jak chápeš heslo "Buď připraven ! " - Hesla: vlčat, světlušek, junáků, skautek, R&R, činovníků - Znáš všechny body skautského zákona ? - Junácká hymna - co o ní víš ? - Význam závazku denního dobrého skutku - Hlavní výchovný cíl skautingu - Symbolika skautského pozdravu a podávání levé ruky - Význam skautingu v současném světě a v naší republice - Čím se liší skauting od ostatních podobných organizací ? - Rozdělení skautské organizace podle věku členů. - Počátky skautského hnutí v českých zemích - Zakladatelky dívčího skautingu u nás - Skautské hnutí za I. světové války v českých zemích - Skautské hnutí v českých zemích v předmnichovské ČSR - Skauting v Čechách v období 1939 1945 - Období první obnovy skautingu v ČSR (1945 – 1951) - Skauting v ČSSR v období druhé obnovy (1968 – 1970) - Skautská idea a její vztah k občanství (vlastenectví) - Třetí obnova skautingu u nás – po roce 1989 - Skautské Jamboree - Jaké jiné skautské organizace v naší republice znáš ? - (Exilový skauting za II. Světové války a po roce 1968)
