Bajtík Školní časopis žáků ZŠ U Kapličky
Lyžák 2013
Ředitelské volno Na dny 9. a 10. května uděluje ředitel školy ředitelské volno. Můžeme se tak těšit na pět volných dnů!!!
SOUTĚŽE Recitační soutěž V letošním školním roce se školního kola, které se konalo 30. 1. 2013, zúčastnilo 56 žáků, z 1. stupně 30 a z druhého 26. Všichni soutěžící se snažili získat co nejlepší ocenění. Porotu tvořily učitelky 1. a 2. stupně, také zástupkyně ředitele. Ti, jež získali 1. a 2. místo, postupují do městského kola této soutěže dne 26. února, které se bude konat v Domě dětí v Orlové. Budou zde soutěžit se svou pohádkou i členové našeho Divadélka pod Kapličkou. Jak se soutěžící umístili? 1. 1. 2. 3.
třídy Jakub Dohnal 1. B Adéla Chlopčíková 1. A Filip Smolík 1. A
1. 2. 3.
1. 2. 3.
2. – 3. třídy Kristýna Svobodová 2. B Jan Litvan 2. A Alena Holubková 2. A Denis Bill 2. B
7. třídy Soňa Paldusová 7. B Jan Přeček 6. A Petr Navrátil 6. A Markéta Kožušníková 7. B
1. 2. 3.
8. - 9. třídy 1. Adéla Surovcová 9. A 2. Daniel Semanco 9. A 3. Adriana Kolářová 9. A Vendula Jančiková 9. B
5. třídy Barbora Vanková 4. B Adam Rzidký 4. B Karolína Bialoňová 4. A
Městské kolo recitační soutěže Dne 26. 2. 2013 se konalo městské kolo recitační soutěže. Žáci naší školy obstáli skvěle i v městské konkurenci. Výsledky městského kola: Kategorie 4. – 5. tříd 2. místo- Barbora Vanková, 4. B Kategorie 6. – 7.tříd 1. místo- Jan Přeček, 6. A 2. místo- Soňa Paldusová, 7. B Kategorie 8. – 9. tříd 1. místo- Daniel Semanco, 9. A 1. místo, Adriana Kolářová, 9. A 2. místo, Adéla Surovcová, 9. A Všichni soutěžící, kteří obsadili 1. místo, postupují do okresního kola, které se uskuteční dne 23. března v Havířově, budeme jim držet palce. Reprezentovat zde budou nejen naši školu, ale i naše město. Také ostatní soutěžíci nás reprezentovali příkladně. Náš dramatický kroužek, Divadélko pod Kapličkou, zahrál na městském kole divadelní pohádku O dvanácti měsíčkách. I členové kroužku obdrželi pěkné ceny a diplom. Děkujeme všem účastníkům za vzornou reprezentaci.
PYTHAGORIÁDA Dne 28. 1. 2013 se uskutečnilo tradiční školní kolo matematické soutěže Pythagoriáda. Letošního ročníku se zúčastnilo rekordních 43 žáků z 6., 7. a 8. ročníků. A jak jsme dopadli? Jediným úspěšným řešitelem se stal Lukáš Chrastina z 6. B s 9 body. Druhé místo obsadil Štěpán Jaroš, rovněž z 6. B s 8 body. Se 6 body se na pěkném třetím místě společně umístili Adéla Zajacová, René Kaniok z 6. A a Tomáš Žerdík z 6. B. V dalších kategoriích nemáme úspěšné řešitele, nejlepší v kategorii 7. tříd byl Dominik Kula ze 7. A a v kategorii 8. tříd Dominika Cyříková z 8. A. Všem zúčastněným děkujeme za účast v soutěži a Lukášovi přejeme hodně štěstí v okresním kole.
Rozhovor s herečkou Lucií Bergerovou Mohla byste nám říct něco o svém dětství? Takže...ve stručnosti...narodila jsem se před více než 30ti lety v Havířově (jsem ve znamení Blížence), kam jsem chodila na základní školu, do všech kroužků a ZUŠ a již ve třech letech, kdy jsem začala s tancováním a velmi záhy nato se zpěvem a hrou na klavír, bylo jasné, že nebudu to dítko, co má spoustu volného času a tráví ho poflakováním po dvorku...takže v 9. třídě jsem byla přijata na soukromou baletní konzervatoř v Hradci Králové, kterou ale MŠMT zavřelo a můj sen o kariéře baletky se rozplynul. Ale nevzdala jsem to a na konci devítky jsem dělala přijímačky na ostravskou konzervatoř, kam jsem byla přijata na obor zpěv. Již od prváku bylo ale jasné, že nebudu patřit mezi "zpěvandule" - takové ty vzorné, pilné, načančané a hlavně s velkým operním hlasovým materiálem...ten já nikdy neměla a mít už ani nebudu - Bůh holt nenadělí každému. Hudbu ale miluju a zpěv taky, a tak jsem se z toho mála, co v krku mám, snažila dostat co nejvíc. Většinu studia na konzervatoři jsem ale trávila ve společnosti svých spolužáků – herců, tíhla jsem k jinému jevištnímu projevu, než statické a gesty napěchované opeře. Během školy už jsem hostovala v operetě Národního divadla moravskoslezského, jako taneční externí sboristka - prvně jsem tam přičichla k tomu opravdovému světu líčidel a světel. Co Vaše další studia? Studium jsem ukončila zdárně absolventským koncertem, který byl složen ze dvou částí, což nebylo zcela běžné. První část byla klasická, povinná a v té druhé jsem si zazpívala a zatančila na pár nádherných muzikálových melodií - byl to můj první velký osobní úspěch a bylo mi víc než jasné, že potlesk je hodně silná droga. Co následovalo po škole? Rok po škole jsem začala učit na ZUŠ Bohuslava Martinů v Havířově jako pedagog zpěvu. Kdy začala Vaše herecká kariéra? V sezoně 2006/2007 jsem nastoupila do Těšínského divadla. První rolí byl záskok za Kristýnu Maléřovou v představení Těšínské niebo, což byl neuvěřitelný zážitek představení bylo fenoménem - a já měla tu čest si v něm pár let zahrát. Ale první velkou rolí bylo představení Romeo a Julie - opět velký zážitek, srdcová záležitost a vedle Figarovy svatby je to dodnes představení, u kterého je mi nejvíc líto, že už se nehraje. Jaké byly Vaše další role? Byly malé, menší i ty úplně nejmenší a z každé z nich jsem měla, mám a mít budu, velký respekt. Ty větší byly již zmiňovaná Julie, Zuzanka ve Figarově svatbě, Margaret Gautier v Dámě s kaméliemi, Denisa de Flavigny v Mamzelle Nitouche nebo třeba Kateřina Minolová ve Zkrocení zlé ženy. Dalším silným zážitkem bylo například zkoušení inscenace Diagnóza.
A umělecké úspěchy? Zatím asi největším uměleckým úspěchem je právě širší nominace na cenu Thalie za roli v představení Lucerna. Vnímám to však jako úspěch všech, kteří se na tomto představení podíleli. Co Vám dělá největší radost? Hned po škole se mi narodila první dcera, Eliška, které je dnes devět let a je to už velká slečna. Další velké štěstí mě potkalo, když se mi že se mi před dvěma lety narodila dcera Anna. Obě mé princezny jsou zdravé a veselé holčičky a to je opravdu nejdůležitější... Děkuji za rozhovor. Rozhovor s Lucií Bergerovou zaznamenala a zpracovala Adriana Kolářová, 9. A
Nadějná kreslířka Adéla Surovcová
Můj názor Koně na městské zeleni
Poslední dobou se nám jako koňařům stává něco, co nedokážeme popsat. Přiblížím vám to…Kdysi jezdci na městské zeleni mohli se svými koni dělat doslova všechno, ale jak se říká, je jiná doba. Nedávno jsem jela se spolujezdkyní na malém trávníku a vtom na nás vykřikla starší paní: „Co tam děláte, to nesmíte.“ Já chápu, že koně nechávají stopy po kopytech v trávě, ale lidičky, uvědomte si, že vám vadí, když jedeme po trávě, po asfaltu, po chodníku… To máme jezdit kde? Kůň je stvoření velice vzácné a vy ho nutíte jednoduše umřít na schvácení kopyt. My jezdci a koně jsme vám dobří jen tehdy, když chcete povozit, jinak jsou pro vás koně jenom další zvířata na maso. To je jako kdybych někoho odsuzovala za to, že dělá stopy po bytě. Uvědomte si prosím, kolik úsilí musíme vytrpět, abychom se nerozplakaly, když nás takhle odsuzujete. Koně nám jako lidem slouží už po mnoho let a jediné, co chtějí, je vaše pochopení. Také nám pomáhají s problémy se zády, když je nám smutno, tak nám tato němá tvář také pomůže, i když třeba jen polaskáním. Jízda na koni připomíná například dvojice v latinskoamerických tancích, také tam záleží na společné spolupráci. Doufám, že jsem vám dost přiblížila, jak dost se člověk může mýlit, když odsuzuje koně ve městě. Radka Hanzlová, 9. A Anketa Otázky:
1. 2. 3. 4. 5.
Máte rád/a zvířata? A máte rád/a koně? Myslíte si, že koňské stopy na zeleni jsou velkým problémem? Pokud ano, kde mají podle vás koně jezdit? Pokud ne, měl/a jste někdy s koňmi bližší kontakt?
Žák:
1. 2. 3. 4. 5.
Ano. Ano. Ne. Ne.
Žákyně:
1. 2. 3. 4. 5.
Ano. Ano. Ne. – Ano.
Učitelka ZŠ:
1. 2. 3. 4. 5.
Ano. Líbí se mi na dálku. Ne. – Kdysi jako dítě
Co mám ráda – Radka Hanzlová
Pěvecká soutěž
Dne 28. 2. 2013 se konalo v DDM městské kolo pěvecké soutěže. Naši žáci se umístili následovně: I. kategorie: 1. místo – Iveta Kudrnová 2. A 2. místo – Alena Krepková 1. A II. kategorie: 1. místo – Natálie Niesytová 4. B 3. místo – Barbora Vanková 4. B III. kategorie: 2. místo – Ingrid Radičová 6. A 3. místo – Natálie Cygonková 5. A IV. kategorie: 1. místo – Karin Pečonková 9. A
Z Divadélka pod Kapličkou Jako každoročně i letos secvičil náš dramatický kroužek Divadélkem pod Kapličkou vánoční pohádku O dvanácti měsíčkách. Děj tohoto příběhu se odehrává u ohýnku, kde přebývá Dvanáct měsíčků, za nimi chodí totiž hlavní postava pohádky Maruška prosit o pomoc. Její zlá macecha a sestra si vymyslí úkol, aby se Marušky zbavily, pošlou ji pro jahody, fialky či jablíčka. I přes všechna úskalí Maruška díky Měsícům úkoly zvládne a pohádka dobře skončí. S touto hrou jsme vystoupili v seniorském domě Pohoda i Vesna, kde nás přátelsky přivítali, rovněž v městské knihovně Orlová se na naši hru přišli podívat také žáci ze ZŠ Okružní a vánoční maraton uzavřela Mateřská Škola Okružní, jejímž dětem jsme zkrátili vánoční čas. Na konci tohoto informativního článku chci poděkovat našim učitelkám Heidlerové a Bartoncové, jejich čas i trpělivost a za to, že s námi celou pohádku nacvičily a pod jejich vedením jsme mohli úspěšně vystupovat. Dominik Mazurek, 9. A
Vánoční laťka 21. 12. 2012 se konal 2. ročník Vánoční laťky – soutěže ve skoku vysokém. Letošní ročník byl úspěšný díky vysoké účasti závodníků, jejich skvělým výkonům a nemalý podíl také na tom mělo výborné publikum. Vidět jsme mohli vysoké nasazení skokanů a zajímavý souboj v kategorii starších žákyň. Velmi hodnotíme také účast dívek, které se této soutěže zúčastnili letos poprvé. Mladší žákyně: 1. Martina Dadáková 7. A 2. Adéla Zajacová 6. A 3. Pytlíková Kristina 7. B Mladší žáci: 1. Jakub Jeziak 6. A 2. Dominik Kula 7. A 3. – 4. Tomáš Palonci 7. A Vojtěch Petr 7. A Starší žákyně: 1. Simona Kněžíková 9. B 2. Sarah Stachová 9. A 3. Martina Biolková 9. A Starší žáci: 1. Michal Dzierža 9. B 2. – 3. Jan Poledník 9. A Petr Valový 9. A
Vyberte si z nabídky Těšínského divadla… Nikolaj Vasiljevič Gogol: Ženitba Opět jsem mohla zažít krásný večer při představení Těšínského divadla. Když se tak zamyslím, viděla jsem již 13. hru z jejich repertoáru a ještě mě žádná hra nezklamala, vždy jsem se příjemně pobavila! Ani Ženitba nebyla výjimkou. Prozrazovat celý děj bych rozhodně nechtěla, takže pouze ve stručnosti. Děj se odehrává v Rusku, podle děje a kostýmů bych si troufala říci, že asi v 19. století. Inscenace je o poměrně mladé dívce – Agátě, které dohazovačka najde hned čtyři nápadníky – Podkolatov je nesmělý mladík přibližně ve věku Agáty. Dalším nápadníkem je pan Nenažraný, tento pán s poněkud vtipným jménem je člověk s hlubokým a hlasitým hlasem, kterým nahání velký strach ostatním. Posledními nápadníky jsou důstojník Onučkin a Žvanikin, ten je námořním kapitánem, tyto pány si netroufám nijak popisovat, každopádně oba si jdou za svým cílem, získat si Agátu o to se však snaží i pan Nenažraný. Nakonec však největší šanci u Agáty, získá nejsmělejší z nich, Podkolatov, a to hlavně díky svému příteli Kočkarevovi. Jestli svatba bude nebo nebude, na to se zajděte podívat do divadla, hru vřele doporučuji! Další hrou, se kterou zavítalo divadlo do Orlové, je „Hadrián z Římsů“. Tato hra byla poněkud zvláštní. Zvláštní, ale skvělá. Divadelní inscenace totiž byla oživena, nebo spíše herci byli oživeni… Děj hry byl určitě převážně dle knihy Václava Klimenta Klicpery, ale něco se k tomu přidalo… Soudím, že asi nebylo lehké secvičit některé pasáže, ale povedlo se! Momentálně nevím, komu připisovat zásluhy, zda hercům, režisérovi, kulisákům, nápovědě, kostymérům či někomu jinému. Snad by se zásluhy měly připisovat ještě dalším lidem, kteří se na této inscenaci, podíleli. Třetím představením, které bych Vám chtěla doporučit, je hra je významného anglického spisovatele a dramatika 20. století Bernarda Sladea. Děj hry se odehrává v rozpětí pětadvaceti let, v nichž se dva dospělí lidé scházejí jako milenci na pokoji hotelu, ovšem je v tom háček... Jak by také ne! - Ona vdaná (Doris) a on ženatý (Georgie)! Oba mají děti, ale i přes to vše se po první noci strávenou spolu rozhodnou, scházet se na dále a to každý rok ve stejnou dobu, jeden jediný víkend. V podání Doris jsme mohli vidět paní Jolanu Ferencovou, v podání Georgie pak pana Zdeňka Klusáka, recepčního Chalmerse si zahrál pan Jindřich Tesarczyk. Různé emoce, strasti i radosti, jež mají hlavní postavy děje prožívat, zahráli herci úžasně!!! Adriana Kolářová, 9. A
Lyžák 2013 LVVZ 2013 se konal v Hotelu Mesit na Horní Bečvě. Byl určen žákům sedmých tříd, ale zúčastnili se i starší žáci. Ubytování hotelu a strava až na pár výjimek bylo skvělé. Zábava o večerech byla výborná a hodně jsme si ji užili. Učitelé, kteří jeli na tento zájezd, naučili žáky mnoho nového. Filip Rzeszut, 7. B
Soutěž v ZOO Ostrava V úterý 12. března se deset žáků 9. A a několik dalších žáků 7. a 6. tříd zúčastnilo soutěže v zoo Ostrava pod dohledem paní učitelky Brudovské. Ráno byla docela zima, ale vypadalo to na pěkné počasí. Setkali jsme se v půl osmé na autobusové zastávce u pošty. Jakmile jsme tam byli všichni i s paní učitelkou, počkali jsme na autobus a za chvíli jsme byli uvnitř. Docela jsem se styděla za naše kluky, kteří, místo aby uvolnili místa na sezení pro mladší žáky nebo jiné cestující, seděli na zadnicích a šklebili se jako mistři světa. Nakonec jsme tam dojeli v pohodě, dokonce jsme tam byli o pár minut dříve. Nikomu to ale nevadilo. Sedli jsme si na lavičky, většina si vytáhla papíry s přípravami na soutěž. Učitelka se s námi rozpovídala o různých věcech. Mezi kluky ale nastalo menší dilema - jeden z mých spolužáků si totiž zasekl pásek a nemohl ho rozepnout… Vrátná nás odmítala pustit byť jen o pár minut dřív dovnitř a během pár minut dorazily další 2 skupiny soutěžících ze škol, nastal celkem šrumec. Jakmile nás pustili, hned jsme mířili na místo určení pod vedením paní učitelky. Byl právě čas krmení a my jsme při cestě mohli pozorovat jeho rozvážení po zoo. Nakonec jsme došli k menší budově, ve které se soutěž měla odehrát. Nás 10 bylo rozděleno na 2 družstva po 5. Vybrali jsme si stůl u okna úplně nahoře, kde byl v kleci králík. Byl velice roztomilý a zcela upoutal naši pozornost. Po velice stručném vysvětlení nám rozdali papíry a my se pustili do testů. Bylo to o Austrálii – převážně o vačnatcích a nebylo to tak jednoduché, jak bychom si přáli. Po dokončení testu jsme vyšli ven a dostali rozchod. Paní učitelka ještě klukům dala zákaz honění ptactva. Lákali je totiž pávi. Prošli jsme si zoo, docela nás zaujalo krmení žiraf. Učitelka se pak snažila vyřešit situaci se zaseklým páskem. Po hezky stráveném čase jsme už museli jít. Došli jsme na tramvajovou zastávku. Po nastoupení a poté co jsme o jednu zastávku přejeli a vraceli se zpět, jsme nastoupili na autobus a jeli do Orlové. Zkrátka nakonec pěkně strávený čas. Adéla Surovcová, 9. A
Anketa Rozhodli jsme se uspořádat anketu a zeptat se několik lidí na tuto otázku:
Co si myslíte o současné kvalitě spotřebních výrobků? Naše vlastní názory byly (a jsou): Adriana Kolářová: Současná kvalita výrobků mi přijde poněkud chabá, vzhledem k tomu, že i u drahých výrobků můžeme najít nekvalitní složení. Ovšem, není tomu tak u všech. Adéla Surovcová: Já si myslím, že některé obchody běžně prodávají i produkty, které jsou prošlé, a dávají je do regálů mezi čerstvé zboží.
Dále jsme „proklepli“ i 4 učitelky: Paní uč. Taťána Bartoncová: Výrobky jsou kvalitní i nekvalitní, člověk musí vědět, co chce, kam má jít a za jakou cenu nakoupit. Paní uč. Darina Adamczyková: Jak u kterých, u některých průměrná a u jiných podprůměrná. Ne vždy odpovídá cena kvalitě. Paní uč. Drahomíra Návratová: Současná kvalita spotřebitelských výrobků je různorodá. Některé jsou docela kvalitní, jiné jsou zcela nevyhovující. Odebírám časopis na toto téma, takže vím. Paní uč. Alena Heidlerová: Některé spotřebitelské výrobky jsou na velmi vysoké úrovni, ale jak se někdy dozvídám z pořadu Černé ovce, zjišťuji, že jiné nestojí za nic. Zrovna včera jsem viděla nějakou paní, kterou okradli o peníze za myčku, která byla nefunkční.
Dále jsme se rozhodli vyrazit do ulic. Anonym: Poslední dobou zaměstnanci obchodů zanedbávají datum spotřeby potravin.
Anonym: Kupuji už jen mléčné výrobky a šunku, salámům nevěřím. Netuším, co se tam dává.
Anonym: No, těžko odpovědět. Pokud si člověk vybírá kvalitní věci, tak je to v pořádku. Ale když narazí na nekvalitní výrobek, nic moc se nedá dělat.
Anonym: Nic moc. Brambory jsou ošklivé, špinavé a černé, jakmile je oškrábete, jsou moc malé.
Anonym: No, co si myslím? No nevím. Člověk si musí dávat pozor. Není to o ceně.
