Lucie Kallová Bakalářská práce VĚCNÁ BŘEMENA 1

Masarykova univerzita v Brně Právnická fakulta Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva

Bakalářská práce

VĚCNÁ BŘEMENA Lucie Kallová

2007/2008

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Věcná břemena“ zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.

Lucie Kallová|Bakalářská práce – VĚCNÁ BŘEMENA

1

Obsah: I.

Úvod ............................................................................................................................3 1. Prameny platné právní úpravy věcných břemen ..................................................3

II. Platná právní úprava věcných břemen...........................................................................4 1. Pojmy ..............................................................................................................4 2. Funkce a druhy věcných břemen .....................................................................5 3. Obsah a předmět právního vztahu věcných břemen ..........................................7 4. Vznik věcných břemen......................................................................................8 4.1 Vznik věcných břemen na základě písemné smlouvy..................................8 4.2 Vznik věcných břemen na základě závěti .................................................10 4.3 Vznik věcných břemen schválenou dohodou dědiců.................................11 4.4 Vznik věcných břemen rozhodnutím přísl. orgánu ...................................11 4.5 Vznik věcných břemen ze zákona ............................................................13 4.6 Vznik věcných břemen vydržením............................................................16 5. Změna věcných břemen ..................................................................................16 5.1 Změny věcných břemen v subjektech ......................................................16 5.2 Změna obsahu věcných břemen ..............................................................17 5.3 Změna předmětu věcných břemen ...........................................................18 6. Zánik věcných břemen....................................................................................19 6.1 Zánik věcných břemen ze zákona ............................................................19 6.2 Zánik věcných břemen rozhodnutím opráv. orgánu .................................20 6.3 Zánik věcných břemen na základě smlouvy .............................................21 6.4 Zánik věcných břemen splynutím ............................................................21 6.5 Zánik věcných břemen uplynutím doby ...................................................22 6.6 Zánik věcných břemen splněním rozvaz. podmínky .................................22 7. Ochrana .........................................................................................................22 8. Promlčení věcných břemen .............................................................................23 9. Oceňování věcných břemen ............................................................................24 III. Věcná břemena a katastrální úřad ..............................................................................29 IV. Závěr ..........................................................................................................................33 V. Resume ......................................................................................................................34 Použité prameny ................................................................................................................35


2

I.

Úvod

Věcná břemena jako právní institut ovlivňuje běžný život široké veřejnosti a nikoliv jen úzké skupiny odborníků, proto jsem si zvolila tuto problematiku jako téma své bakalářské práce.

Cílem této práce je poskytnout základní přehled o významu

pojmu věcných břemen jako právního institutu v právním řádu České republiky, jeho současné pozici a základních souvislostech. Věcná břemena zpravidla působí v relativně dlouhém časovém období. Z tohoto důvodu ještě reálně existují právní vztahy založené za účinnosti obecného občanského zákoníku z roku 1811, případně podle navazujících kodexů a zákonů. Věcná břemena byla součástí československého právního řádu od počátku 50. let, kdy došlo v občanském zákoníku č. 141/1950 Sb. ke zjednodušení tehdejší úpravy služebností a reálných věcných břemen a na jejich základě k zavedení věcných břemen. Tato úprava byla účinná od 1. 1. 1951 do 31. 3. 1964. Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. úpravu věcných břemen téměř vyloučil, zejména nebylo možné jejich zřizování na základě smlouvy. Tento stav měl negativní dopad, proto byla v zákoně č. 131/1982 Sb., kterým se novelizoval občanský zákoník, úprava věcných břemen podstatně rozšířena. Navazujícím krokem bylo zpřesnění této regulace novelou č. 509/1991 Sb., jež je nyní obsahem § 151n a následujících občanského zákoníku. V katastru nemovitostí se tedy dá doposud setkat s různými druhy služebností, a proto je třeba stále věnovat pozornost i historickému vývoji věcných břemen.

1. Prameny platné právní úpravy věcných břemen Pramenem platné právní úpravy věcných břemen je především zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, § 151n – 151p. Věcná břemena jsou dále obsažena v některých dalších zákonech, které upravují specifické instituty konkrétních věcných břemen jako např.: zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, který § 337h upravuje zánik věcného břemene soudní dražbou, zákon č. 328/1991 Sb., zákon o konkursu a vyrovnání, upravuje zánik věcného břemene prohlášením konkursu, zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, který stanoví ocenění práv odpovídajících věcných břemenům v § 18, Lucie Kallová|Bakalářská práce – VĚCNÁ BŘEMENA

3

zákon č. 72/1994

Sb., zákon o vlastnictví bytů, kterým se upravují některé

spoluvlastnické vztahy k budovám, kde § 21 upravuje vznik věcného břemene ve prospěch vlastníka jednotky, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích a další.

II.

Platná právní úprava věcných břemen

V této části se zaměříme na platnou právní úpravu věcných břemen a to zejména:

1. Pojmy Věcným břemenem v objektivním smyslu se rozumí právní institut a věcným břemen v subjektivním smyslu se rozumí povinnost určitého subjektu. Vymezit věcná břemena jako právní institut znamená vymezit soubor právních norem, které upravují věcná břemena jako materiální vztahy. V tomto smyslu jsou věcná břemena souborem takových právních norem, které věcně právně omezují vlastníka věci ve prospěch jiné osoby tak, že je povinen něco konat, něco trpět nebo se něčeho zdržet.1) Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena: • s vlastnictvím určité nemovitosti – in rem, • patří určité osobě – in personam. Věcná břemena patří mezi tzv. věcná práva k věci cizí, je tedy proto jejich hlavní funkcí zajištění oprávněnému subjektu příslušné právo k věci cizí a to tak, že vlastník zatížené věci je ve svém vlastnickém právu omezen stanovenými způsoby. Oprávněnému tedy věcné břemeno umožňuje, aby realizoval určitý díl užitné hodnoty cizí věci (ať přímo či nepřímo), prostřednictvím věcného břemene a v závislosti na jeho obsahu. Toto oprávnění ale nepatří mezi práva k věci cizí. Věcné břemeno

naopak

nemůže

omezovat

vlastníka

věci

v jeho

právu

nakládat

s předmětem svého vlastnictví jako je převedení nemovité věci na jiného, zatížení nemovité věci zástavním či jiným věcným právem.

________________________________________ 1)Bradáč a kol.: Věcná břemena od A do Z, Praha, Linde Praha, a.s. 2002


4

Nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Všechny ostatní věci jsou věcmi movitými. Pozemek je část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemku. Parcelou je pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem, § 27 zák. č. 344/1992 Sb.. Stavební parcelou je pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří a pozemkovou parcelou je pozemek, který není stavební parcelou. Stavba není součástí pozemku. Dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. se za stavbu považují veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Katastr nemovitostí České republiky – katastr je soubor údajů o nemovitostech v České republice zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Součástí katastru je evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem podle zákona č. 265/1992 Sb. a dalších práv k nemovitostem dle zákona č. 344/1992 Sb.2)

2. Funkce a druhy věcných břemen Funkcí věcných břemen je dosažení plnějšího uspokojování zájmů sociálních subjektů s cílem zabezpečit vhodné užití sumy užitných hodnot subjektů a to nejen prostřednictvím obligačních institutů jako je nájem, půjčka, výpůjčka, ale i prostřednictvím věcných břemen. Věcná břemena na rozdíl od obligačních institutů jsou spojena s určitým specifickým právem, typicky s právem vlastnickým. Proto ani nájem, ani výpůjčka nemovitostí nejsou věcnými břemeny. Nenaplnění funkce věcných břemen může vést i k jejich zániku dle § 151p odst. 2 Občanského zákoníku. Věcné břemeno, které by při jeho zřízení nebylo směrováno k realizaci jeho funkce, je třeba posuzovat jako neplatné. ________________________________________ 2) § 1 odst. 2 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky


5

Při nenaplnění funkce věcných břemen se nelze domáhat vzniku takovéhoto věcného břemene u soudu, jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 02. 2006, spis. zn. 22 Cdo 38/2005. Věcné břemeno nezbytné cesty nemůže soud zřídit, má-li žalobce zajištěn přístup na základě obligačního práva, nebo můželi k přístupu využít jiné pozemky ve svém vlastnictví. Skutečnost, že přístup zřízený přes cizí pozemek na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni by byl pro žalobce pohodlnější, resp. výhodnější, nebo že by se obešel bez stavebních úprav, není významná. Základní rozlišení věcných břemen spočívá v určení oprávněného subjektu, kdy rozeznáváme věcná břemena, která jsou na straně oprávnění spojena s realizací užitné hodnoty věci – in rem, a věcná břemena svědčící určitému subjektu – in personam. U věcných břemen in rem je subjektem oprávnění vždy vlastník věci. Změna oprávněného subjektu není právně relevantní ve vztahu k další existenci věcného břemene a subjektem práva korespondujícího věcnému břemeni se stává sukcesor původního oprávnění. U věcných břemen in personam je oprávněný subjekt určen zcela konkrétně a oprávnění svědčí pouze jemu. Rozdíl těchto druhů věcných břemen si předvedeme na příkladu: Dva pozemky A a B, ležící vedle sebe, vlastní dva majitelé A1 a B1. Aby se mohl majitel pozemku A dostat na svůj pozemek, musí přejet přes pozemek B. Je tedy potřeba zřídit věcné břemeno odpovídající právu chůze a jízdy.

A

pozemek

B

cesta

pozemek

Právo chůze a jízdy


6

a) Uzavře se Smlouva o zřízení věcného břemene, kde pozemek B bude jako povinný (musí trpět chůzi a jízdu) a pozemek A je oprávněná nemovitost. To znamená, že v případě, kdy vlastník A1 zemře, toto věcné břemeno bude platit i nadále a do tohoto práva vstupuje nový vlastník. Věcné břemeno je vázáno na nemovitost – in rem.

b) Uzavře se Smlouva o zřízení věcného břemene, kde bude vlastník A1 oprávněná osoba. Znamená to, že pouze vlastník A1 má toto oprávnění a v případě jeho smrti, věcné břemeno zaniká. Je to z toho důvodu, že věcné břemeno bylo vázáno na danou konkrétní osobu – in personam.

Věcná břemena lze dělit i jinak a to dle různého obsahu s důrazem na rozdíly v povinnosti zavázané osoby:

a) Věcná břemena s povinností konat (facere) – vlastník věci zatížené je povinen uskutečnit určité konání ve prospěch oprávněné osoby (zde je jedno zda in rem, či in personam). Povinný subjekt poskytuje oprávněné osobě určité plnění, především určité úkony,

b) Věcná břemena s povinností zdržet se (omittere) – vlastník zatížené věci je povinen zdržet se určitého chování, které by mu jinak příslušelo z titulu vlastnického práva; tímto je vlastník nemovitosti zatížené omezen v realizaci vlastnického práva. Osoba oprávněná má prospěch z toho, že vlastník zatížené nemovitosti je ve svém chování omezen, c) Věcná břemena s povinností trpět (pati) – vlastník věci zatížené je povinen strpět určité chování oprávněné osoby, např. ve výše uvedeném příkladu je vlastník B1 povinen trpět chůzi a jízdu vlastníka A1 po pozemku B.

3. Obsah a předmět právního vztahu věcných břemen Obsahem právního vztahu věcných břemen jsou subjektivní práva a subjektivní povinnosti. Subjektivní povinnost vyplývá z vymezení pojmu věcných břemen, jako zákonem uložená míra nutnosti určitého chování, přesněji, určená míra nutnosti něco konat, něco trpět nebo se něčeho zdržet. Lucie Kallová|Bakalářská práce – VĚCNÁ BŘEMENA

7

Subjektivní povinnosti odpovídá subjektivní právo neboli právo odpovídající věcnému břemeni, které umožňuje oprávněnému subjektu z věcného břemene vyžadovat stanovené chování povinného subjektu. Meze obsahu právního vztahu věcného břemene není obecnou právní normou limitován. Protože občanský zákoník neobsahuje konkretizaci žádného věcného břemene, je obsah konkrétního věcného břemene stanoven až právní skutečností, jež je právním důvodem jeho vzniku, a musí být v souladu s obecně vymezeným obsahem věcného břemene, tj. povinnost zavázeného subjektu musí být ve formě facere, omittere a pati.3) Při rozlišování přímého a nepřímého předmětu právního vztahu je přímým předmětem věcných břemen chování subjektu uskutečňující se v sociálních vztazích umožňujících určité možnosti realizace užitné hodnoty cizí věci. Lidské chování, jako předmět právního vztahu věcného břemene, může – z hlediska povinného subjektu – spočívat v těchto formách: a) činnost – konání (facere), b) nečinnost – trpění (pati), -

zdržení se (omittere).

Pro vymezení nepřímého předmětu platí následující pravidla: a) nepřímým předmět může být jen věc v právním smyslu, a to věc nemovitá, b) nepřímým předmět je především ta věc, s níž je spojena povinnost – věc zatížená, c) u věcných břemen působících na straně oprávněné in rem lze rozeznávat další nepřímý předmět, jímž je věc oprávněná, s jejímž vlastnictvím je spojeno právo odpovídající věcnému břemeni.

4. Vznik věcných břemen Občanský zákoník obsahuje taxativní výčet možností vzniku věcných břemen. Věcná břemena tedy vznikají: a) na základě písemné smlouvy, b) na základě závěti, ______________________________ 3)Bradáč a kol.: Věcná břemena od A do Z, Praha, Linde Praha, a.s. 2002


8

c) schválenou dohodou dědiců, d) rozhodnutím příslušného orgánu,

e) ze zákona, f)

vydržením.

Vedle vzniku věcných břemen, kdy věcné břemeno vzniká původně tedy originárně, musíme rozlišovat nabytí věcných břemen. Určitá osoba se stává subjektem již existujícího právního vztahu věcného břemene.

4.1 Vznik věcných břemen na základě písemné smlouvy Tento způsob vzniku věcných břemen je uváděn na prvním místě mezi právními skutečnostmi vedoucími ke vzniku věcných břemen. Kdy tato smlouva může být uzavřena samostatně nebo bývá často sepisována na jedné listině se smlouvou o převodu nemovitosti. Obsah smlouvy tvoří podstatné, pravidelné a nahodilé složky. Podstatné náležitosti smlouvy jsou takové, které stanoví zákon nebo se na nich účastníci dohodli. Z povahy věcných břemen vyplývá, že podstatnou náležitostí je dohoda o obsahu věcného břemena, především by měla být řádně určena ta nemovitost, k níž se zřizovaným věcným břemenem omezuje vlastnické právo. Dále by měla být vymezena nemovitost, s jejímž vlastnickým právem je spojeno právo odpovídající věcnému břemenu, příp. určena osoba, které právo odpovídající věcnému břemeni patří. Obsah věcného břemena je třeba ve smlouvě vyjádřit dostatečně a srozumitelně ve smyslu § 37, obč. zákoníku. Ten stanoví, že právní úkon musí být učiněn svobodně, vážně a srozumitelně, jinak je neplatný. Za podstatnou náležitost je třeba považovat i vyjádření vůle účastníků, že uzavírají smlouvu s věcně právními účinky. Současný katastrální zákon stanoví, že pro zápis věcného břemena k části pozemku do katastru nemovitostí musí být předložen též geometrický plán. Občanský zákoník předepisuje pro smlouvu o zřízení věcného břemena písemnou formu a to vzhledem k požadavkům vyplývajícím z evidence vztahů k nemovitostem. Výše uvedené náležitosti jsou podmínkou platnosti smlouvy o zřízení věcného břemena. Je nutno akceptovat další podmínky, jež vedou ke vzniku věcně právních účinků smlouvy, neboť až tímto okamžikem dochází k nabytí práva odpovídajícího věcnému břemenu. Od 01. 01. 1993 je touto skutečností vklad do katastru nemovitostí, tj. že právo odpovídající věcnému břemeni vzniká vkladem provedeným na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu ke dni, kdy návrh na vklad byl tomuto orgánu doručen.


9

Pro uzavření smlouvy platí příslušná ustanovení o právních úkonech. Je to především § 34 a násl. obč. zákoníku, speciálně pak ustanovení o smlouvách. Smlouva o vzniku věcného břemena je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti dle § 44 odst. 1 obč. zákoníku, což je ve chvíli, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli, § 43c odst. 2 obč. zákoníku. Dle § 151o odst. 2 obč. zákoníku jsou subjekty, kterým je umožněno uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemena: a) vlastník nemovitosti – smlouvu může uzavřít vlastník nemovitosti zatížené i vlastník nemovitosti oprávněné. Může to být fyzická i právnická osoba (v postavení právnické osoby to může být i stát). Vlastník může být v této možnosti omezen, např. rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, kterým je vlastníkovi uložena povinnost nenakládat s nemovitostí, příp. mu jsou zakázány dispozice. Zákaz zatěžování nemovitosti věcnými břemeni vyplývá i z některých právních předpisů, např. dle § 10 odst. 3 zák. č. 95/1995 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, nesmí nabyvatel pozemku učinit pozemek předmětem věcného břemene, pokud na něj bylo státem uplatněno předkupní nebo zástavní právo, z důvodu zajištění dosud nezaplacené kupní ceny.4) b) další osoby, kterým zákon tuto možnost poskytuje - jde o případ, kdy by právní úprava konkrétně dávala možnost uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene osobám odlišným od vlastníka. Při řešení otázky věcných břemen je třeba rozlišovat dvě základní situace při zřizování věcných břemen podílovými spoluvlastníky. První řeší situaci, kdy věcné břemeno omezuje pouze jednoho (nebo několik) z podílových spoluvlastníků ve prospěch oprávněného z věcného břemene. Tento vztah zatěžuje jen povinného spoluvlastníka (příp. jeho právního nástupce ve vlastnictví jeho podílu) a nikoliv celou nemovitost. Subjektem smlouvy o zřízení věcného břemene může být jen dotčený spoluvlastník (nejde zde o hospodaření se společnou věcí, aby bylo třeba souhlasu spoluvlastníků). Druhá situace řeší zatížení celé nemovitosti věcným břemen. Zřízení věcného břemene, které by zatížilo předmět podílového spoluvlastnictví, patří k hospodaření se společnou věcí a tudíž dle §139 odst. 2, obč. zákoníku o něm budou rozhodovat spoluvlastníci většinou počítanou podle velikosti podílů. O změně může rozhodnout též soud na návrh přehlasovaných spoluvlastníků dle § 139 odst. 3, obč. zákoníku, neboť jde o důležitou změnu společné věci. Dohodu o zřízení věcného břemene nelze uzavřít mezi spoluvlastníky nemovitosti. Vztah mezi nimi je třeba upravit dohodou o hospodaření se společnou věcí.

______________________________ 4)Bradáč a kol.: Věcná břemena od A do Z, Praha, Linde Praha, a.s. 2002


10

Ve smyslu § 50 obč. zákoníku lze smlouvou zřídit věcné břemeno ve prospěch třetích osob, kdy tato osoba není subjektem smlouvy. Nejčastěji se takto zřizují věcná břemena, jejichž obsahem je bydlení nebo užívání nemovitosti či její části. Je však nutné konkrétně specifikovat oprávněný subjekt, neboť věcné břemeno není možné zřídit ve prospěch konkrétně neurčené osoby, nebo bez vztahu k určité nemovitosti. Smlouva o zřízení věcného břemene může být uzavřena i formou soudního smíru. Smír je svou povahou dohodou účastníků, jíž si upravují své vzájemné vztahy a jež je pojata do protokolu s návrhem, aby soud tento smír schválil. Vzhledem k tomu, že smír je dohodou, nemá povahu rozhodnutí, příslušné právo odpovídající věcnému břemeni tedy vznikne vkladem do katastru nemovitostí. Trvání věcného břemene může být omezeno na dobu určitou, účinnost smlouvy může být vhodně vázána na podmínku (odkládací i rozvazovací). U odkládací podmínky je nutno podotknout, že musí být splněna již ke dni podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí. Příkladem může být zřízení věcného břemene na užívání nemovitosti s odkládací podmínkou dosažení určitého věku např. 18 let. To znamená, že smlouva bude účinná v okamžiku, kdy oprávněný dovrší věku 18 let. Při podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí, musí být již tato podmínka splněna, tzn. že oprávněný 18 let již dovršil. Smluvní princip zřizování věcných břemen je preferován před autoritativními způsoby vzniku věcných břemen. Některé případy veřejného zájmu nelze však ponechat na případné dohodě, ale je vhodné, aby věcné břemeno vzniklo přímo ze zákona.

4.2 Vznik věcných břemen na základě závěti Věcné břemeno vzniká přímo na základě závěti a to okamžikem smrti zůstavitele, přičemž dědické řízení slouží k individualizaci povinného subjektu, tj. toho z dědiců, který se stane povinným z věcného břemene, a usnesení soudu. Zůstavitel je způsobilý disponovat s nemovitostí pro případ smrti, z čehož vychází možnost zřídit věcné břemeno závětí. Subjektem způsobilým zřídit věcné břemeno je pouze fyzická osoba, jako testátor. Jde o zatížení vlastní věci povinností věcného břemene. Oprávněným subjektem může být jak fyzická osoba, tak právnická osoba. Zřízení věcného břemene nelze považovat za podmínku, která by byla neplatná ve smyslu § 478 obč. zákoníku; Jakékoliv podmínky připojené k závěti nemají právní následky; ustanovení § 484 odst. 1 věty druhé tím není dotčeno. Věcná břemena působí in rem i in personam. V praxi jsou však častější případy, kdy subjektem jsou fyzické osoby, kterým bude svědčit právo věcného břemene, a věcná břemena působící především in personam. Povinnou osobou z věcného břemene bude dědic nemovitosti, s níž bude věcné břemeno spojeno, a to jak závětní dědic, tak dědic ze zákona. Lucie Kallová|Bakalářská práce – VĚCNÁ BŘEMENA

11

4.3 Vznik věcných břemen schválenou dohodou dědiců Základem tohoto způsobu vzniku věcných břemen je dohoda dědiců o vypořádání dědictví, kterou dědicové uzavírají u soudu. Neodporuje-li dohoda zákonu nebo dobrým mravům, soud ji schválí dle § 482 obč. zákoníku a vydá usnesení. Usnesení soudu, kterým se schvaluje dohoda dědiců o vypořádání, je rozhodnutím ve smyslu § 7 zák. č. 265/1992 Sb., a proto je dostačující záznam a není třeba vkladu do katastru nemovitostí.

4.4 Vznik věcných břemen rozhodnutím příslušného orgánu Státní orgán může svým rozhodnutím založit věcné břemeno, pokud mu to zákon výslovně umožňuje. Právní vztah věcného břemene pak vzniká buď okamžikem uvedeným v rozhodnutí, nebo právní mocí rozhodnutí. V minulosti tuto možnost vzniku věcných břemen obč. zákoník neobsahoval, ale byla obsažena v jiných předpisech, např. stavební zákon, zákon o ochraně přírody a krajiny, atd.. Některé zvláštní předpisy umožňují v daném případě zřídit věcné břemeno rozhodnutím speciálního stavebního úřadu. V současné době umožňuje toto oprávnění zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích: a) Pro uskutečnění stavby dálnice, silnice nebo místní komunikace lze vlastnické právo ke stavbě, pozemku a zařízení vyvlastnit. b) Jestliže byla zřízena stavba dálnice, silnice nebo místní komunikace na cizím pozemku a vlastníku této stavby se prokazatelně nepodařilo dosáhnout majetkoprávního vypořádání s vlastníkem pozemku, je příslušný speciální stavební úřad oprávněn na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno, které je nezbytné pro výkon vlastnického práva ke stavbě. Např. na toto ustanovení je poukazováno v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 10. 2006, spis. zn. 31 Cdo 691/2005, ve kterém se město jako žalobce domáhá, aby soud určil, že je vlastníkem pozemkové parcely a kde žalovaní v dovolání poukazují na toto ustanovení. c) Vlastník nemovitosti sousedící s průjezdním úsekem silnice nebo s místní komunikací v zastavěném území obce je v nezbytně nutných případech povinen za jednorázovou náhradu strpět zřízení věcného břemene na své nemovitosti spočívající v umístění veřejného osvětlení, dopravních značek a zařízení a tabulek s označením místních názvů.

Soud je dalším orgánem, který je oprávněn svým rozhodnutím zřídit věcné břemeno. Z obč. zákoníku vyplývají tyto možnosti: a) Rozhodnutím o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví – dle §142 odst. 3 obč. zákoníku může soud při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci zřídit věcné břemeno k nově vzniklé nemovitosti ve prospěch Lucie Kallová|Bakalářská práce – VĚCNÁ BŘEMENA

12

jiné nově vzniklé nemovitosti. Cílem je usnadnit reálné (z hlediska stavebně technického nebo zeměměřického) rozdělení věcí náležejících do podílového spoluvlastnictví. Soud může zřídit věcné břemeno jen při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením věci, nikoli však přikázáním věci za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. b) Rozhodnutím při řešení režimu neoprávněné stavby – jestliže soud při rozhodování o neoprávněné stavbě zjistí, že odstranění stavby není účelné a vlastník pozemku nesouhlasí s přikázáním stavby do svého vlastnictví, může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i tak, že za náhradu zřídí věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě dle § 135c odst. 3 obč. zákoníku. c) Zřízení nezbytné cesty – soud může také rozhodovat o zřízení tzv. nezbytné cesty dle § 151o odst. 3. obč. zákoníku. Jde o věcné břemeno, jež umožní vlastníkovi stavby, který není vlastníkem přilehlého pozemku a jehož přístup ke stavbě nelze zajistit jinak, přecházet přes přilehlý pozemek. Další možnost soudu zřídit věcné břemeno je založena v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a to v případě, že nebude uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene. Zásadně nesmějí být energetická, telekomunikační, vodovodní, kanalizační a jiná vedení, zařízení pro rozvod tepla a topných plynů podélně umisťována v tělesech dálnic, silnic nebo místních komunikací, ani na silničních pomocných pozemcích. Není-li možnost umístit bez neúměrných nákladů vedení mimo silniční pozemek, lze povolit jako zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace podélné umístění uvedeného vedení do silničního pomocného pozemku, do středního dělícího pásu nebo na mosty a mostní objekty dotčené pozemní komunikace. Na základě vydaného povolení uzavře vlastník dotčené komunikace s vlastníkem vedení smlouvu o zřízení věcného břemene, a pokud k dohodě nedojde, rozhodne o jeho zřízení soud a současně určí výši úhrady. Vznik věcných břemen rozhodnutím pozemkového úřadu umožňuje restituční předpis zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Dává pozemkovým úřadům možnost rozhodnutím zřídit věcné břemeno ve dvou případech: a) § 9 odst. 5 – Pokud je toho nezbytně třeba, může pozemkový úřad zřídit na převáděné nemovitosti věcné břemeno. Toto ustanovení neobsahuje pravidlo o poskytnutí náhrady, dotčený vlastník se však může domáhat práva na poskytnutí náhrady přímo s odvoláním na Listinu základních práv a svobod. b) § 19 odst. 2 – o provedení pozemkových úprav a v souvislosti s tím k výměně nebo přechodu vlastnických práv, o určení hranic pozemků nebo o zřízení, popř. zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům rozhoduje pozemkový úřad na základě dohody vlastníků. V případě, že se nedohodnou, rozhoduje pozemkový úřad za podmínek stanovených zákonem.


13

4.5 Vznik věcného břemene ze zákona Ke vzniku věcných břemen vedou všechny právní normy, v nichž jsou vymezeny podmínky pro vznik věcných břemen přímo ze zákona. Věcné břemeno vznikne na základě právních norem, které byly již vydány, i právních norem, které budou přijaty teprve v budoucnu. Výběr jednotlivých zákonů, které umožňují vznik věcných břemen ex lege. Některá věcná břemena mohou dále existovat i když předpis, na základě kterého byla zřízena, již není platný: 1) § 42 zák. č. 49/1997 Sb., o civilním letectví – Provozovatel letiště nebo jiných leteckých staveb je oprávněn i mimo ochranné pásmo, po předchozím prokazatelném informování vlastníka, vstupovat na cizí pozemky za účelem zajištění provozování letišť a jiných leteckých staveb, případně odstraňování překážek omezujících provozování letiště nebo leteckých staveb. Přitom je povinen dbát toho, aby užívání pozemků a staveb na nich stojících bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou míru. Vlastník nemovitosti je povinen strpět omezení vlastnického práva ke své nemovitosti při výkonu těchto oprávnění. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody podle občanského zákoníku. 2) § 9 odst. 11 zák. č. 222/1994 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny – energetickým podnikům přísluší oprávnění: odst. 1 a) stavět a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu vyplývajícím z povolené stavby elektrická vedení, jakož i malé stavby do rozlohy 30 m2 s příslušenstvím, zejména zřizovat na nemovitostech podpěrné body, přepnout nemovitosti vodiči a umísťovat na nich vedení; b) vstupovat a vjíždět při stavbě, provozování, opravách, změnách nebo odstraňování vedení na příjezdné, průjezdné a vedením přímo dotčené cizí nemovitosti; c) odstraňovat a oklešťovat stromoví překážející vedení. Odst. 5 Povinnost trpět výkon oprávnění uvedených v odst. 1 vázne na dotčené nemovitosti jako věcné břemeno. Tento zákon byl zrušen zákonem č. 458/2000 Sb., energetický zákon.

3) § 22 zák. č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (již zrušen zák. č. 222/1994 Sb.): Lucie Kallová|Bakalářská práce – VĚCNÁ BŘEMENA

14

odst. 1 Plynárenským podnikům přísluší oprávnění: a) zřizovat a provozovat na cizích pozemcích, v rozsahu vyplývajícím z rozhodnutí i přípustnosti stavby, plynovodní sítě; b) zřizovat a provozovat zařízení pro uskladnění topných plynů v přírodních strukturách pod cizími pozemky; c) vstupovat a vjíždět v souvislosti se zřizováním, provozováním, při opravách, změnách a odstraňování plynovodní sítě na příjezdné, průjezdné a tímto plynárenským zařízením dotčené pozemky; d) provádět na cizích nezastavěných pozemcích průzkum, vyměřování podzemních přírodních struktur a zkušební vrty ke zřizování a provozu podzemních zásobníků a vstupovat a vjíždět za tím účelem na tyto pozemky.

odst. 5 O oprávněních uvedených v odst. 1, náhradě škody za výkon těchto oprávnění, o věcných břemenech, o právu domáhat se změny nebo přeložení plynovodní sítě, popřípadě podzemního zásobníku a o řízení, platí obdobně předpisy o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny. Tento zákon byl zrušen zákonem č. 222/1994 Sb. a následně zákonem 458/2000 Sb., zákon o energetice.

4) § 13 zák. č. 102/1963 Sb., o rybářství: Oprávněné osoby mohou při výkonu rybářského práva vstupovat na pobřežní pozemky, pokud na ně není vstup zakázán z důvodu obecného zájmu; jsou však povinny nahradit škodu, kterou přitom způsobí. Nedojdeli k dohodě o náhradě škody, rozhodne o ní obec v přenesené působnosti. Zrušeno zákonem č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva …

5) § 15 zák. č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů: odst. 1 Při otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, jakož i při úpravě zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, při Lucie Kallová|Bakalářská práce – VĚCNÁ BŘEMENA

15

zřizování, zajišťování důlních děl a lomů, nebo likvidaci důlních děl a lomů, včetně jejich zařízení, při zřizování a provozu odvalů, výsypek a odkališť, při zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl a při zvláštních zásazích do zemské kůry jsou pracovníci orgánů a organizací oprávněni v nezbytném rozsahu, po předchozím oznámení vlastníkovi (správci, uživateli), vstupovat na cizí nemovitosti, provádět obhlídku, popřípadě zaměření a používat je ke zřizování a udržování měřických a hraničních značek a ochranných znaků, signálů a jiných měřických zařízení. odst. 4 Vlastníci (správci, uživatelé) nemovitostí jsou povinni strpět umístění měřických a hraničních značek a ochranných znaků, signálů a jiných měřických zařízení na nemovitostech a zdržet se všeho, co by je mohlo zničit, poškodit nebo učinit nepoužitelnými.

6) § 9 odst. 2 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů: Provozovatel dráhy a dopravce je oprávněn v ochranném pásmu dráhy vstupovat na cizí pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, za účelem oprav, údržby a provozování dráhy, odstraňování následků nehod nebo poškození dráhy a za účelem odstraňování jiných překážek omezujících provozování drážní dopravy …

7) Zák. č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon) § 32 Vlastníci nemovitostí jsou povinni a) Umožnit osobám uvedeným v § 39 vstup na pozemky, do staveb a objektů, které nejsou nemovitostmi, za účelem získání údajů podle tohoto zákona, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, b) Strpět na svých nemovitostech umisťování značek vyznačujících hranice ochranných pásem, lázeňského místa a vnitřního území lázeňského místa; při umisťování značek musí být co nejvíce šetřeny nemovitosti a práva jejich vlastníků.

8) § 21 zák. č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zák. č. 103/2000 Sb.: Lucie Kallová|Bakalářská práce – VĚCNÁ BŘEMENA

16

odst. 5 Nedojde-li mezi vlastníkem jednotky a vlastníkem pozemku ke sjednání písemné smlouvy o úpravě práv k pozemku do 31.12. 2000, vzniká dnem 1. ledna 2001 ve prospěch vlastníka jednotky věcné břemeno k zastavěnému pozemku, a to za náhradu. Obsahem věcného břemena je právo vlastníka jednotky spoluužívat zastavěný pozemek, a to v rozsahu odpovídajícímu velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu. Dojde-li k převodu nebo přechodu vlastnictví jednotky, stává se oprávněným z věcného břemene nabyvatel jednotky. odst. 6 Předmětem věcného břemene podle odstavce 5 je také nádvoří, je-li ze všech stran bytovým domem ohraničeno a není-li zastavěno stavbou jiného vlastníka. I když většina z výše uvedených zákonů výslovně nehovoří o věcných břemenech, je nutné uvedené případy za věcná břemena považovat. Jimi zakotvená omezení jsou jednak obsahově shodná s typickými věcnými břemeny (pokud právní normy uvádějí pouze práva oprávněného subjektu, odpovídají jim povinnosti vlastníků či uživatelů „pati“ a „omittere“), jednak jsou spojena s vlastnictvím věci, resp. nemovitostí.5) Dvě možnosti vzniku věcných břemen ex lege: 1. Věcné břemeno vznikne okamžikem účinnosti právní normy. Takové případy se mohou vyskytnout tehdy, když jsou již splněny podmínky pro vznik věcného břemen, avšak s těmito podmínkami doposud nebyl spojen právní následek, tj. vznik věcného břemene. Je-li přijata právní norma, která s takovými skutečnostmi spojuje vznik věcného břemene, vzniká toto břemeno účinností právní normy. 2. Právní norma připouští možnost vzniku věcných břemen v určitých případech, např. při styku nemovitostí s liniovými stavbami při jejich výstavbě. Takové věcné břemeno nevzniká účinností právní normy, právní norma stanoví možnost vzniku hypoteticky. Ke vzniku věcného břemene příslušné stavby. Věcné břemeno nevzniká jako přímý následek stavebního povolení, vzniká jaké následek, který je se stavebním povolením spojen přímo ze zákona.

4.6 Vznik věcného břemene vydržením Právo odpovídající věcnému břemeni lze nabýt vydržením, jak uvádí obč. zákoník § 134. Z tohoto ustanovení a navíc z úpravy držby (§ 129 a násl.) vyplývají podmínky pro nabytí práva odpovídajícího věcnému břemeni vydržením. __________________________________ 5)Bradáč a kol.: Nemovitosti, Praha, Linde Praha, a.s. 2007


17

Subjektem práva věcného břemene se může stát kterýkoliv ze subjektů občanskoprávních vztahů. Může to však být jen ta osoba, která požívá ochrany ve smyslu § 129 a násl., tj. ta, která vykonává právo odpovídající věcnému břemeni pro sebe a je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že jí právo patří (§ 130, odst. 1) – tzn. že je oprávněným držitelem. Oprávněný držitel nabude toto právo po nepřetržitém desetiletém výkonu. Po celou vydržecí dobu musí být stále zachovány podmínky držby práva odpovídajícího věcnému břemeni. Do stanovené desetileté doby si oprávněný držitel může započítat i dobu, po kterou jeho právní předchůdce nepřetržitě vykonával právo odpovídající věcnému břemeni (§ 134 odst. 3). Zákon vylučuje možnost nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům k vymezeným nemovitostem. V § 134 odst. 2 obč. zákoníku je zakotven zákaz vydržení vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví, nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob. Účinky vydržení nastávají přímo ze zákona. To znamená, že splněním uvedených podmínek nejen vzniká právo odpovídající věcnému břemeni, ale vzniká i jemu korespondující povinnost věcného břemene. Tímto okamžikem se mění právní vztahy držby odpovídajícího věcnému břemeni v právní vztah věcného břemene.

5. Změna věcných břemen Změnou právního vztahu věcného břemene lze rozumět změnu některého z prvků tohoto právního vztahu a to změna věcných břemen v subjektech, obsahu a předmětu.

5.1 Změny věcných břemen v subjektech Ke změně věcného břemene v subjektech dochází, jestliže na místo původního subjektu (závazného nebo oprávněného) nastupuje jiný subjekt. Není rozhodné, zda sukcesorem fyzické osoby je osoba právnická, či naopak. Právním nástupcem dosavadního jediného subjektu se může stát více osob (vznikne pluralita subjektů, např. při vzniku spoluvlastnictví). Změna povinného subjektu – povinnost věcného břemene je spojena vždy s určitým subjektivním právem (s vlastnictvím) k věci, má tedy věcně právní charakter, což ovlivňuje změnu povinného subjektu. Ke změně subjektu povinnosti tedy nemůže dojít samostatně pouze změnou subjektu věcného břemene, ale jen jako důsledek změny nositele vlastnického práva k věci. Což znamená, že změna povinného subjektu je důsledkem změny vlastníka, a proto nastává přímo ex lege. Lze proto hovořit o přechodu povinnosti věcného břemene jak vyplývá např. z rozhodnutí Lucie Kallová|Bakalářská práce – VĚCNÁ BŘEMENA

18

Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 04. 1995, spis. zn. 18 Co 111/1994. Kde se žalobci domáhají zrušení věcného břemene spočívající v právu chůze a jízdy přes sousední pozemek. Odvolací soud namítal, že sama změna v osobě povinného z věcného břemene v žádném případě není důvodem pro jeho zrušení. Práva odpovídající věcnému břemenu jsou právy věcnými, působí proti všem a princip tohoto institutu spočívá v tom, že ve svých právech není omezen jeho vlastník nemovitosti osobně, ale i každý další vlastník nemovitosti. V souzené věci toto omezení práva vlastníka slouží zejména prospěšnějšímu užívání nemovitosti oprávněných. Toto platí nejen tehdy, dojde-li ke změně povinného subjektu, který je na straně povinné sám, jako jednotlivec, ale i tehdy, změní-li se jeden ze subjektů, pokud na straně povinné existuje pluralita zavázaných osob. Např. dojde-li k převodu spoluvlastnického podílu k nemovité věci, na níž vázne věcné břemeno, je i nabyvatel vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu subjektem povinnosti věcného břemene, tak jako všichni podíloví spoluvlastníci, kteří tvoří stranu povinnou (vystupují společně a nerozdílně). Změna oprávněného subjektu – je třeba rozlišovat věcná břemena působící in rem a in personam. V případě věcného břemene, kdy působí in rem má právo „věcně právní“ charakter. Ke změně subjektu práva odpovídající věcnému břemeni nemůže dojít samostatně jako změna tohoto subjektu, ale jen jako důsledek změny subjektu vlastnického práva k nemovitosti, s nímž je právo odpovídající věcnému břemeni spojeno. Není rozhodující, zda ke změně vlastníka dochází převodem nebo přechodem. V případě působení in personam, je právo vázáno na určitou osobu a má ryze osobní povahu. Z toho vyplývá, že změna oprávněného subjektu není možná. V případě potřeby změny oprávněného subjektu, by bylo nutné vyvolat zánik původního věcného břemene a zřízení nového věcného břemene ve prospěch nového subjektu.

5.2

Změna obsahu věcného břemene

Změna existujících práv a povinností jako obsahu věcného břemene je v zásadě možná a přípustná. Jen v některých případech je změna obsahu omezena nebo vyloučena (např. u některých věcných břemen, které vznikly ex lege). Změna obsahu může nastat především těmito právními skutečnostmi: a) Dohodou – zřizování věcných břemen je založeno na smluvním principu smluvních stran, proto je možno věcná břemena měnit na základě dohody. Může dojít k rozšíření nebo zúžení práv a povinností, stejně tak i k jejich záměně. Při změnách, mají-li mít požadovanou právní relevanci, je třeba provést vklad na katastrální úřad. b) Rozhodnutím oprávněného orgánu – oprávněným orgánem k rozhodnutí o změně věcného břemene je soud, jestliže jsou dány předpoklady stanovené §


19

151p odst. obč. zákoníku, stavební úřad v rámci vyvlastnění za podmínek § 108 stavebního zákona. V obou případech jde o možnost omezit věcné břemeno, což znamená stanovit odchylně od původního stavu rozsah práv a povinností, které jsou obsahem věcného břemene. Podmínky, za nichž je dána možnost soudu i stavebnímu úřadu svým rozhodnutím omezit věcné břemeno, jsou totožné, za nichž mohou svým rozhodnutím věcné břemeno zrušit. Za speciální změnu obsahu věcného břemene lze považovat záměnu věcného plnění peněžitým plněním. Příslušným orgánem je v tomto případě soud. Podmínky, za nichž může soud takové rozhodnutí vydat, jsou následující:

5.3

•

změna poměrů,

•

požadavek dalšího trvání věcného plnění se jeví jako nespravedlivý (tj. přesahuje únosnou míru),

•

kauzální nexus mezi změnou poměrů a vzniklým stavem.

Změna předmětu věcného břemene

Změna předmětu věcného břemene je možná pouze takovým způsobem, kdy dojde k zániku původního věcného břemene a ke zřízení věcného břemene nového. V takovém případě dochází ke změně možností chování subjektů právního vztahu. Může ale docházet ke změně nepřímého předmětu věcných břemen, tj. věcí, s nimiž jsou práva a povinnosti spojeny. To platí především o dělení a slučování nemovitostí. a) Změny zatížených nemovitostí – jde-li o zatížený pozemek, přichází v úvahu jeho dělení i slučování s jinými pozemky. Při rozdělení zatíženého pozemku hraje rozhodující roli určení té jeho konkrétní části, která je věcným břemenem zatížena. Je-li zatížen celý pozemek, jsou po rozdělení tohoto pozemku zatíženy všechny nové věci. Pokud věcné břemeno zatěžovalo jen část pozemku, např. právo cesty, je po rozdělení pozemku zatížen ten z nových pozemků, přes který cesta skutečně probíhá. K analogickým závěrům je třeba dospět při rozdělení stavby na nově vzniklé věci v právním smyslu. Aktuální situaci připomínající rozdělení budovy je vytvoření jednotek ve smyslu zák. č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Sloučení pozemku zatíženého věcným břemen s jiným pozemkem nepřichází v úvahu, protože není přípustné slučovat parcely, u nichž jsou evidovány rozdílné, tzv. doplňkové údaje o vlastnictví, kterými jsou věcná břemena. Komplikace mohou nastat při zrušení bytového vlastnictví, pokud na některých


20

jednotkách vázlo věcné břemeno, či při takových stavebních úpravách, kdy zatížená nemovitost zanikne tzv. obestavěním. b) Změny oprávněných nemovitostí – pokud působí věcné břemeno na straně oprávnění in rem, lze zvažovat také případné důsledky rozdělení a sloučení oprávněné nemovitosti. Právo odpovídající věcnému břemeni je vždy spojeno s vlastnickým právem k celému pozemku nikoli jen s některou jeho částí. Proto také po rozdělení pozemku bude právo odpovídající věcnému břemeni spojeno s vlastnickým právem k nově vzniklým pozemkům. Sloučení oprávněného pozemku s jiným pozemkem není přípustné, protože tzv. doplňkovým údajem ve smyslu § 9 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 190/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je třeba rozumět nejen věcné břemeno, jako povinnost, ale i právo odpovídající věcnému břemeni. Sloučení oprávněné jednotky s jinou jednotkou do budovy při zrušení vlastnictví jednotek dle § 5 odst. 6 a 7 zák. č. 72/1994 Sb., by mohlo vést k závěru, že právo odpovídající věcnému břemeni je spojeno se spoluvlastnickým podílem k budově ve výši odpovídající předchozímu spoluvlastnickému podílu na společných částech domu příslušejícího k vlastnictví oprávněné jednotky.

6. Zánik věcných břemen Dle § 151p odst. 1 obč. zákoníku věcná břemena zanikají rozhodnutím příslušeného orgánu nebo ze zákona. K zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni smlouvou je nutný vklad do katastru nemovitostí. Vedle tohoto výčtu lze připustit i další způsoby zániku věcných břemen, které mohou uplatnit jako obecné způsoby zániku právního vztahu, či způsoby vyplývající z povahy věcných břemen. Specifikem zániku věcných břemen je skutečnost, že kromě zániku právního vztahu, má za následek obnovení původního obsahu subjektivního práva, které bylo věcným břemen omezeno.

6.1 Zánik věcného břemene ze zákona K zániku věcných břemen přímo ex lege dochází, jsou-li splněny skutečnosti předpokládané hypotézou příslušné právní normy. Účinky tedy nastávají automaticky, není třeba o nich konstitutivně rozhodovat. Dojde-li ke sporu, bude připadat v úvahu určovací žaloba, např. že zde právo věcného břemene neexistuje, či ve sporu o plnění z věcného břemene může být namítán zánik břemena.

Jednotlivé případy zániku věcných břemen ex lege jsou následující: Zánik věcného břemene nastoupením trvalých změn - § 151p odst. 2 obč. zák. Postihuje případy, kdy věcné břemeno již nemůže plnit své funkce. K takové situaci může dojít nastoupením trvalých změn, že věc již nemůže sloužit potřebám Lucie Kallová|Bakalářská práce – VĚCNÁ BŘEMENA

21

oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti. K zániku věcného břemene dojde při splnění těchto podmínek: • nastoupení kvalifikovaných, tj. trvalých změn (takové trvalé změny se mohou týkat jak věci zatížené, tak věci oprávněné), • nemožnost užití zatížené věci ve prospěch oprávněných subjektů u věcných břemen působících in personam, nebo ve prospěch vlastníka oprávněné nemovitosti. Tento způsob zahrnuje i zánik věcného břemene zánikem (zničením) věci, který býval dříve uváděn samostatně. Věcné břemeno zanikne okamžikem zániku věci zatížené, popřípadě zánikem věci oprávněné, pokud se týká věcných břemen působících in rem. Přechodnou nemožností výkonu práva věcné břemeno nezaniká.

Zánik věcného břemene smrtí nebo zánikem oprávněného - § 151p odst. 4 obč. zák. U věcných břemen působících in personam zanikne věcné břemeno nejpozději smrtí nebo zánikem oprávněné osoby. Smrt nebo zánik osoby povinné nemá z hlediska zániku věcných břemen žádnou právní relevanci. U některých druhů věcných břemen se mohou vyskytnou problémy, o jaký druh věcných břemen jde v konkrétním případě. U řady věcných břemen mohou být užity oba dva druhy věcných břemen a to jak in rem, tak in personam, např. právo čerpání vody bude dohodnuto pro vlastníka sousedního pozemku, či pro konkrétní osobu, která je sice vlastníkem sousedního pozemku, ale vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu bude zřízeno věcné břemeno působící pouze v její prospěch; v obou případech půjde o věcné břemeno, neboť na straně povinného bude působit in rem. Ve sporných případech bude proto nutno podat návrh dle soudního řádu a domáhat se určení, zda věcné břemeno zaniklo, či nikoliv.

Zánik věcného břemene prodejem nemovitosti při výkonu rozhodnutí Podle § 337h odst. 2 obč. soudního řádu zanikají dnem právní moci rozvrhového usnesení věcná břemena váznoucí na nemovitosti, která je předmětem výkonu rozhodnutí; to neplatí u věcných břemen, o nich bylo rozhodnuto, že nezaniknou a u věcných břemen, za něž byla poskytnuta vydražiteli náhrada dle § 337g odst, 2 obč. soudního řádu.

6.2

Zánik věcného břemene rozhodnutím oprávněného orgánu

Věcné břemeno zaniká právní mocí rozhodnutí, které má konstitutivní povahu (eventuelně dnem uvedeným v rozhodnutí). Lucie Kallová|Bakalářská práce – VĚCNÁ BŘEMENA

22

Oprávněným orgánem je především soud na základě § 151p odst. 3 obč. zákoníku. Podmínky pro vydání soudního rozhodnutí jsou: a) změna poměrů – jde o takovou změnu poměrů, která nastala po vzniku věcného břemene a je trvalého rázu. Tato změna poměrů musí existovat v době rozhodování soudu. Jedním z případů změny poměrů může být rozdělení věci zatížené věcným břemenem, b) hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného – představuje porovnání práv oprávněného subjektu s povinnostmi zavázaného. Zjištění hrubého nepoměru je otázkou skutkovou a na jejím posouzení bude záviset rozhodnutí soudu, zda věcné břemeno omezí nebo zruší, c) příčinná souvislost mezi podmínkami a) a b) – změna poměrů a hrubý nepoměr musí být ve vztahu příčiny a následku. Obligatorní skutečností, která musí být v rozhodnutí o zrušení příp. omezení uvedena, je přiznání přiměřené náhrady. Zákon pojem přiměřené náhrady blíže nespecifikuje, v praxi se ale většinou přiznává jednorázová peněžitá náhrada, není ale vyloučeno poskytování opakujícího se peněžitého plnění. Stejně tak není vyloučena náhrada naturální. Soudní praxe potvrzuje dle rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 10. 1997, spis. zn. 11 Co 632/97, že zrušení věcného břemene podle § 151p odst. 3 obč. zákoníku se nemůže domáhat ten, kdo je z věcného břemene oprávněný. Orgánem oprávněným zrušit svým rozhodnutím věcné břemeno je také stavební úřad v rámci vyvlastnění (vyvlastňovací úřad). Za předpokladu, že je splněn předmět a účel vyvlastnění dle § 3 až 5 zák. č. 184/2006 Sb., rozhodne o zrušení práva odpovídajícího věcnému břemeni k pozemku nebo stavbě, jichž se vyvlastnění týká, postačuje-li k naplnění účelu vyvlastnění. Pravomoc rozhodovat o zrušení věcného břemene mají též pozemkové úřady. Toto oprávnění jim svěřuje jednak § 9 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti se schvalováním dohody o vydání nemovitosti, jednak § 19 v rámci pozemkových úprav, kdy může rozhodnout pozemkový úřad o zrušení věcného břemene na základě dohody vlastníků, nedojde-li k dohodě, rozhodne pozemkový úřad za podmínek stanovených zákonem.

6.3

Zánik věcného břemene na základě smlouvy

Obč. zákoník výslovně zakotvuje možnost smluvního zrušení věcného břemene. Subjekty smlouvy o zrušení věcného břemene musí být oprávněný a povinný v době uzavírání smlouvy, což nevylučuje, že to budou osoby rozdílné od osob, které smlouvou věcné břemeno zřizovaly. Smlouvou lze zrušit i věcná břemena, která vznikla i jiným způsobem než smluvně. Smlouva o zrušení věcného břemene může Lucie Kallová|Bakalářská práce – VĚCNÁ BŘEMENA

23

být uzavřena jak samostatně, tak jako součást jiné, např. kupní smlouvy. Zákon dle § 40 obč. zákoníku vyžaduje k platnosti smlouvy písemnou formu, při jejím nedodržení je smlouva absolutně neplatná. Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti, což je tehdy, kdy včasné přijetí návrhu, jako vyjádření souhlasu s obsahem návrhu, dojde navrhovateli. K zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni smlouvou je nutný vklad do katastru nemovitostí. Věcné břemeno zanikne dnem vkladu do katastru (§2 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb.), tj. vkladem provedeným na základě pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu ke dni, kdy návrh na vklad byl doručen příslušnému katastrálnímu úřadu. Pokud by se dohodou rušilo věcné břemeno k nemovitosti v katastru nemovitostí neevidované, zánik by nastal účinností smlouvy. To platí ve dvou situacích: a) u věcných břemen působících in rem nejsou předmětem evidence obě nemovitosti, b) u věcných břemen působících in personam není logicky předmětem evidence nemovitost zatížená. Pokud by nastala situace, kdy u věcných břemen působících in rem je jedna z nemovitostí předmětem evidence v katastru a druhá ne, je nezbytný vklad do katastru nemovitostí.

6.4

Zánik věcného břemene splynutím

Problematiku splynutí upravuje § 584 obč. zákoníku jako důvod zániku závazků. Při spojení práva odpovídajícího věcnému břemeni a povinnosti věcného břemene v jediném subjektu věcné břemeno zanikne. Ke splynutí může dojít v osobě fyzické i právnické. Zánik věcného břemene nastává okamžikem splynutí. Zánik splynutím je zánikem definitivním. Pokud by došlo v budoucnu k opětovnému rozdělení bývalé zatížené věci a oprávněné věci mezi různé subjekty, věcné břemeno „neobživne“, neboť již jednou zaniklo.

6.5

Zánik věcného břemene uplynutím doby

Věcné břemeno je svojí podstatou právním vztahem převážně časově neomezeným. Nelze ale vyloučit zřízení věcného břemene na určitou dobu; tomuto postupu nebrání žádné zákonné ustanovení. Časový úsek, na který bylo věcné břemeno zřízeno, bude mít povahu lhůty omezující trvání práva. Zánik věcného břemene pak působí sama událost a tento nastává již samotným uplynutím stanovené doby.


24

Např. majitel nemovitosti daroval své dceři část pozemků. Dcera chtěla na těchto pozemcích stavět RD a potřebovala si půjčit finanční prostředky od jedné z bank. Rozhodli se pro hypoteční úvěr. Podmínkou banky pro poskytnutí hypotečního úvěru bylo zřízení věcného břemene k přístupové cestě, která byla stále ve vlastnictví otce žadatelky. Pro žadatelku i pro jejího otce je to zjevný nesmysl, protože ale banka nemůže ustoupit (v případě prodeje nemovitosti jinému subjektu se tento nemá v podstatě jak do domu dostat a tím je znehodnocena zástava), žadatelka s otcem uzavřou Smlouvu o zřízení věcného břemene na dobu trvání hypotečního úvěru.

6.6

Zánik věcného břemene splněním rozvazovací podmínky

Z obecné povahy rozvazovací podmínky vyplývá, že splněním podmínky právní vztah věcného břemene sub conditione založený zaniká. Není třeba žádné další skutečnosti, rozhodnutím soudu může být zánik věcného břemene pouze deklarován. Vazba věcného břemene a rozvazovací podmínky je vhodnější než omezení věcného břemene na dobu určitou. Rozvazovací podmínka je způsobilejší vyjádřit potřebu existence věcného břemene z hlediska jeho trvání, neboť při zřizování věcného břemene je poměrně obtížné přesně určit dobu jeho potřebnost v budoucím období.

7. Ochrana Občanský zákoník neobsahuje žádné výslovné ustanovení o ochraně práva odpovídajícího věcnému břemeni oproti předcházejícím obdobím. Ochrana věcných břemen představuje souhrn právních instrumentů, které zajišťují řádnou realizaci možností subjektům věcných břemen, které jim jsou přiznány právními normami. Obecné prostředky ochrany, které lze použít dle nynějšího stavu právní úpravy: a) §4 Občanského zákoníku Proti tomu, kdo právo ohrozí nebo poruší, lze se domáhat ochrany u orgánu, který je k tomu povolán. Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem soud. Toto ustanovení umožňuje poskytnutí ochrany soudní cestou. Soud poskytne ochranu pouze tehdy, zjistí-li zásah do práva.


25

b) §5 Občanského zákoníku Došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany u příslušného orgánu státní správy. Ten může předběžně zásah zakázat nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Tím není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu. Na základě tohoto ustanovení se lze domáhat ochrany práva odpovídajícího věcnému břemeni u příslušného orgánu státní správy (§11 zák. č. 102/1992 Sb.),

c) §6 Občanského zákoníku Jestliže hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit. Ten, kdo je ohrožen na svých právech odpovídajících věcnému břemeni, může dle tohoto ustanovení využít svépomoc.

8. Promlčení věcných břemen Jedná se o promlčení práva odpovídajícího věcnému břemeni. Promlčením neznamená zánik věcného břemene jako právního vztahu, promlčením se pouze právo odpovídající věcnému břemeni závažně oslabuje, neboť nárok, tj. vynutitelnost tohoto práva, se stává podmíněným na vznesení námitky promlčení jak je patrno z praxe dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 11. 2006, spis. zn. 22 Cdo 431/2006. Uplynutím promlčecí doby vzniká právo povinného, tj. nositele povinnosti z věcného břemene, vnést námitku promlčení práva odpovídajícího věcnému břemeni. Toto právo nezanikne ani v důsledku vznesení námitky promlčení; vznesením námitky promlčení zaniká nárok oprávněného domáhat se vynutitelnosti povinnosti z věcného břemene, právo odpovídající věcnému břemeni povinnost z věcného břemene trvají dále v naturální formě, tzn. že dále trvá i právní vztah věcného břemene. I takové právo může být tedy po promlčení dále vykonáváno. Obč. zákoník stanovuje jednotnou desetiletou promlčecí lhůtu a okamžik běhu promlčecí doby, který je spojen s nevykonáváním práva odpovídajícího věcnému břemeni. Pro přesné určení počátku běhu promlčecí doby je rozhodné posouzení obsahu, které umožňuje konstatování, zda se věcné břemeno vykonává, či nikoliv: a) U věcných břemen, v nichž má povinnost formu facere (povinný má např. udržovat nemovitosti v určitém stavu), začne běžet promlčecí doba okamžikem, kdy povinný subjekt přestal plnit svoji povinnost, tj. až tehdy, když nastane vykonávání práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněným. Spočívá-li věcné břemeno v opakující se povinnosti dané vždy Lucie Kallová|Bakalářská práce – VĚCNÁ BŘEMENA

26

k určitému termínu, začne běžet promlčecí doba dnem následujícím po dni, v němž povinnost měla být splněna. Půjde-li o povinnost udržovat určitý stav (např. zajišťovat provozuschopnost odpadního potrubí, začne běžet promlčecí tím dnem, kdy nastal stav odporující stanovené povinnosti. Není tedy rozhodující, zda povinný vykonal svoji povinnost, a pokud ji vykonal, tak není rozhodné, ve kterém okamžiku ji vykonal, rozhodující je objektivně existující stav vedoucí k posouzení, zda nastal rozpor s obsahem věcného břemene, a tudíž lze konstatovat, že právo odpovídající věcnému břemeni není vykonáváno. b) U věcných břemen, v nichž má povinnost formu omittere (např. povinný se má zdržet výstavby domu nad určitou výšku, aby nestínil sousedův pozemek). Právo odpovídající takovému věcnému břemeni spočívá v možnosti domáhat se, aby povinný zachovával stanovenou povinnost. Nevykonávání takového práva nastává okamžikem, kdy povinný určenou povinnost porušil, tímto okamžikem začíná běžet promlčecí doba. c)

U práv odpovídajících věcným břemenům, kterým koresponduje povinnost pati (např. trpět přechod, přejezd přes pozemek), bez všech pochybností začíná běžet promlčecí doba již tím dnem, kdy oprávněný přestal svoje právo vykonávat, aniž by se nutně musel vyžadovat nějaký zásah znemožňující vykonávání. Je tedy rozhodný poslední výkon práva.

Ani v jediném případě promlčení věcných břemen není rozhodující, zda k nevykonávání práva odpovídajícího věcnému břemeni došlo z objektivních nebo subjektivních důvodů. Rozhodující je, zda existuje stav nevykonávání (tzn. i nevykonávání pro překážkou způsobenou povinným, i nevykonávání pro překážku vyvolanou dlouhodobou nemocí oprávněného apod.). Z toho vyplývá, že i přechodná nemožnost výkonu práva, která není důvodem zániku věcného břemene dle § 151p odst. 2, i.f. obč. zákoníku, může vést k promlčení práva odpovídajícího věcnému břemeni.

9. Oceňování věcných břemen Oceňování je činností, kdy je určitému předmětu, souboru předmětů, práva apod. přiřazován peněžní ekvivalent. Rozlišujeme přitom pojmy cena a hodnota. Cena je pojem používaný pro požadovanou, nabízenou nebo skutečně zaplacenou částku za zboží nebo službu. Může nebo nemusí mít vztah k hodnotě, kterou věci přisuzují jiné osoby. Hodnota je ekonomická kategorie, vyjadřující peněžní vztah mezi zbožím a službami, které lze koupit, na jedné straně, kupujícími a prodávajícími na druhé straně. Jedná se o odhad. Podle ekonomické koncepce hodnota vyjadřuje užitek, prospěch vlastníka zboží nebo služby k datu, k němuž se odhad hodnoty provádí. Při oceňování je nutno vždy přesně definovat, jaká hodnota (např. věcná hodnota, výnosová hodnota, tržní hodnota) je zjišťována. Lucie Kallová|Bakalářská práce – VĚCNÁ BŘEMENA

27

Cena zjištěná je cena zjištěná podle cenového předpisu zák. č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, a prováděcí vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 279/1997 Sb., od 01.07. 1999 ve znění vyhlášky č. 127/1999 Sb..

Základní pojmy oceňování Sjednaná cena je cenou vzešlou na základě jednání mezi subjekty, na základě níž se realizuje koupě nebo prodej věci, popř. se může jednat o cenu odvozenou ze sjednaných cen; cena sjednaná se může lišit od ceny obvyklé i od ceny zjištěné. Omezení horní hranicí podle vyhlášky je zde pouze v případě, kdy cena nemovitostí je plně nebo částečně hrazena ze státního rozpočtu, státního fondu nebo jiných prostředků státu. Cena reprodukční je cena, za kterou by bylo možno stejnou nebo porovnatelnou novou věc pořídit v době ocenění, bez odpočtu opotřebení. Zjišťuje se u staveb buď pracně podrobným položkovým rozpočtem, nebo za pomoci agregovaných položek, nejčastěji však za pomoci technicko-hospodářských ukazatelů (THU) – jednotkových cen za 1 m3 obestavěného prostoru, 1 m2 zastavěné plochy apod. Věcná hodnota je reprodukční cena věci snížená o přiměřené opotřebení, odpovídající průměrně opotřebené věci stejného stáří a přiměřené intenzity používání, ve výsledku pak snížená o náklady na opravu vážných závad, které znemožňují okamžité užívání věci. V zákonu o oceňování je obdobou této ceny tzv. cena zjištěná nákladovým způsobem dle § 2 odst. 3 (nákladovým způsobem, který vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na pořízení předmětu ocenění v místě ocenění a podle jeho stavu ke dni ocenění). Výnosová hodnota je definována jako součet diskontovaných (odúročených) budoucích příjmů z nemovitosti. Zjednodušeně jistina, kterou je nutno při stanovené úrokové sazbě uložit, aby úroky z této jistiny byly stejné jako čistý výnos z nemovitosti. Označuje se CV. Zjistí se u nemovitostí z dosaženého ročního nájemného, sníženého o roční náklady na provoz. Do těchto nákladů by se měly započítat odpisy, průměrná roční údržba, správa nemovitostí, daň z nemovitostí, pojištění apod. V zákonu o oceňování je obdobou této ceny tzv. cena zjištěná výnosovým způsobem dle § 2 odst. 3 písm. b) (výnosový způsob, který vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu, který lze z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu). Obvyklou cenou se pro účely zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumí např. stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí Lucie Kallová|Bakalářská práce – VĚCNÁ BŘEMENA

28

zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Zpravidla se obvyklá cena zjišťuje porovnáním s již realizovanými prodeji a koupěmi obdobných věcí v daném místě a čase, pokud jsou k tomu dostupné informace. Tržní hodnota dle směrnic EU má vyjadřovat cenu, za kterou by pozemky a stavby mohly být prodány na základě soukromého smluvního aktu mezi ochotným prodávajícím a nestranným kupujícím v den ocenění za předpokladu, že majetek je veřejně vystaven na trhu, že tržní podmínky dovolují řádný prodej a že obvyklá lhůta, zohledňující povahu majetku, je dosažitelná při jednáních o prodeji. Nabídková cena je cena, za kterou prodávající nebo kupující nabízejí prodej nebo koupi věci či služby; nabídková cena může být rovněž takovou cenou, za kterou by rád prodávající prodal nebo kupující koupil; nemusí být totožná s cenou sjednanou nebo obvyklou. Koeficient prodejnosti je poměr mezi zprůměrovanými skutečně dosaženými prodejními cenami a časovými cenami nemovitostí určitého typu v rozhodné době a v rozhodném místě. Znalecký posudek – obvykle písemný materiál zpracovaným v souladu s ustanoveními zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, a vyhlášky č. 37/1967 Sb., sloužící pro státní orgány při jejich rozhodování k informaci o odborných skutečnostech, případně pro občany a organizace při jejich právních úkonech. Znalecký posudek mohou vypracovat pouze znalci jmenovaní předsedou krajského soudu, resp. Ministrem spravedlnosti pro příslušný obor, odvětví. Znalecký posudek stvrzuje znalec svým podpisem a pečetí (kulatým razítkem znalce se státním znakem).

Dělení věcných břemen pro účely ocenění Z hlediska doby trvání dělíme věcná břemena: a) věcná břemena na vždy trvající, b) věcná břemena na dobu určitou, c) věcná břemena na dobu neurčitou, např. břemena zanikající po uplynutí rozvazující podmínky, d) věcná břemena na zbývající dobu života určité osoby.


29

Z hlediska užitku věcná břemena dělíme: a) užitek, který věcná břemena přinášejí oprávněnému, b) závady na nemovitosti povinného způsobené tím, že na ní váznou věcná břemena.

Z hlediska způsobu ocenění: a) určení hodnoty (ceny) věcného břemene, b) určení hodnoty (ceny) nemovitosti, na níž věcné břemeno vázne.

Ocenění věcných břemen podle zákona č. 151/1997 Sb. § 18 (1) Právo odpovídající věcnému břemeni se oceňuje výnosovým způsobem na základě ročního užitku ve výši obvyklé ceny. (2) Ocenění podle odstavce 1 se neuplatní, jestliže roční užitek ze smlouvy, z výsledků řízení o dědictví nebo z rozhodnutí příslušeného orgánu, pokud při vzniku věcného břemene byl roční užitek z tohoto břemene uveden a není-li o více než jednu třetinu nižší než cena obvyklá. (3) Roční užitek podle odstavců 1 a 2 se násobí počtem let užívání práva, nejvýše však pěti. (4) Patří-li právo určité osobě na dobu jejího života, oceňuje se desetinásobkem ročního užitku. (5) Nelze-li cenu zjistit podle předchozích odstavců, oceňuje se právo jednotně částkou 10.000,- Kč. (6) Právo, zřízené jinak než věcným břemenem, obdobné právu odpovídajícímu věcnému břemeni, se oceňuje podle odstavců 1 až 5.

Věcná břemena „in rem“ •

právo/věcné břemeno přechodu nebo přejezdu (chůze a jízdy) přes pozemek jiného vlastníka

•

právo/věcné břemeno přístupu vlastníka nemovitosti přes pozemek jiného vlastníka při nutných opravách a údržbě

•

právo/věcné břemeno čerpání vody ze studny


30

•

právo/věcné břemeno stavby na jiné stavbě vzájemně nepropojené

•

právo/věcné břemeno stavby na cizím pozemku

•

věcné břemeno nepostavit na pozemku vyšší stavbu než x-metrů

•

právo/věcné břemeno zřízení nástavby nebo vestavby bytů do stávajících budov

•

právo/věcné břemeno pro vedení energetických staveb, vedení staveb vodovodů a kanalizací, vedení staveb telekomunikačních a sdělovacích rozvodů, vedení produktovou přes cizí pozemek nebo na cizí stavbě

•

právo/věcné břemeno vstupu správce stavby na pozemek jiného vlastníka při nutných opravách a údržbě

•

právo/věcné břemeno pro stavbu komunikace – zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích

•

právo/věcné břemeno využívat lesní pozemek pro dopravu vytěženého dřeva – zák. č. 289/1995 Sb., o lesích

•

právo/věcné břemeno ochranného pásma vodního zdroje

•

právo/věcné břemeno umístit na nemovitosti zařízení veřejného osvětlení, dopravních značek a zařízení, tabulek s označením místních názvů

Věcná břemena „in personam“ •

právo/věcné břemeno bezplatného bydlení

•

právo/věcné břemeno užívání nebytových prostor

•

právo/věcné břemeno podílet se na úrodě zahrady

•

právo/věcné břemeno chovu domácího zvířectva

•

právo/věcné břemeno opatrování oprávněného

•

právo/věcné břemeno výměnku při postoupení zemědělské usedlosti – ve prospěch dosavadního vlastníka – zák. č. 141/1950 Sb., občanský zákoník.

Věcná břemena patří do skupiny právních závad, které mohou významným způsobem ovlivňovat vlastnické vztahy k nemovitostem a zápisy o nich jsou evidovány ve vztahu k nemovitostem, jichž se týkají. Zápisy do katastrálního operátu se provádějí na základě vkladu práva nebo výmazu práva odpovídajícího věcnému břemenu. V katastrálních operátech nalezneme věcná břemena zapsána jednou jako věcné břemeno (na LV osoby povinné) a jednou jako právo z věcného břemene (na LV osoby oprávněné), viz. Příloha č. 1.


31

Pro zpracování znaleckých posudků nebo odborných posouzení věcných břemen je třeba vycházet z přesných a aktuálních podkladů. Jedná se především o následující písemné a grafické podklady: -

aktuální výpis z katastru nemovitostí z listu vlastnictví osoby oprávněné

-

aktuální výpis z katastru nemovitostí z listu vlastnictví osoby povinné

-

kopie katastrální mapy – aktuální stav

-

geometrické plány pro vyznačení věcného břemene na části pozemku, potvrzené příslušným katastrálním úřadem

-

geometrické plány pro vyznačení věcného břemene na části pozemku s uvedením výměry věcného břemene, tento druh GP katastrální úřad nepotvrzuje

-

výtah z projektové dokumentace – skutečný stav

-

přehledná situace – vzájemné vazby, vyznačení všech inženýrských sítí a podzemních staveb

-

eventuální existující smlouvy o nájmu mezi osobou oprávněnou a povinnou

-

stavebně právní dokumentace (s vyznačením nabytí právní moci) – územní rozhodnutí, stavební povolení, kolaudační rozhodnutí

-

aktuální cenová mapa stavebních pozemků

-

databáze obvyklých obchodovaných cen pozemků a nájemného v čase a místě

-

omezující podmínky příslušných správců sítí ve vztahu k ochrannému, resp. bezpečnostnímu pásmu

-

místní podmínky – jiná cenová omezení

-

kopie výpisu objednatele z obchodního rejstříku


32

III. Věcná břemena a katastrální úřad Základní činností katastrálních úřadů je správa katastru nemovitostí ČR dle § 5 zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech. Při správě katastru se katastrální úřady řídí zákonem č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, zákonem č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), zákonem č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví v platném znění, dále vyhláškou č. 31/1955 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., vyhláškou č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb. a vyhláškou č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky. Český úřad zeměměřický a katastrální vydává výklady k vyjasnění některých ustanovení právních předpisů formou pokynů, které jsou pro odbornou veřejnost vydávány ve Zpravodaji ČUZK. Pro právní úkony jsou závaznými údaji katastru pouze parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území. Závazným údajem není výměra parcely. K nemovitostem evidovaným v katastru se zapisuje mj. i právo odpovídající věcnému břemeni v souladu s ustanovením § 1 zákona č. 265/1992 Sb., a to vkladem na základě písemné smlouvy podle ustanovení § 2 uvedeného zákona a záznamem podle § 7 téhož zákona provádí katastrální úřad zápis uvedeného práva, pokud vzniká závětí ve spojení s výsledkem řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušeného orgánu, ze zákona, ve formě soudního smíru, nebo vydržením, což je možné vysvětlit z ustanovení § 1 odst. 3 a § 14 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb.. Zápis práva odpovídajícího věcnému břemeni provádí katastrální úřad záznamem na základě pravomocného rozhodnutí nebo usnesení státního orgánu (např. soudu, stavebního úřadu). Zápis práva odpovídajícího věcnému břemeni vzniklého ze zákona se záznamem podle ustanovení § 7 zákona č. 265/1992 Sb., v platném znění, zapíše do katastru na základě ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného, jehož přílohou je souhlasné prohlášení povinné a oprávněné osoby, případně geometrický plán. Katastrálním úřadům předkládaný návrh na vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni s písemnou smlouvou, musí být v listinách, které jsou podkladem pro zápis do katastru, označeny pozemky katastru nemovitostí parcelním číslem, dále pozemky, které jsou evidovány zjednodušeným způsobem, parcelním číslem podle dřívější pozemkové evidence s uvedením, zda se jedná o parcelní číslo podle Lucie Kallová|Bakalářská práce – VĚCNÁ BŘEMENA

33

bývalého pozemkového katastru – pozemková nebo stavební parcela, evidence nemovitostí, přídělového nebo scelovacího operátu, budovy a rozestavěné budovy označením pozemku, na němž jsou postaveny, rozestavěny, a to vždy s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, což vyplývá z ustanovení § 5, § 29 odst. 3 katastrálního zákona.

Protože je právo odpovídající věcnému břemeni věcným právem k věci cizí, pak nelze toto právo zřídit jen ke spoluvlastnickému podílu, ale pouze k celé nemovitosti nebo k její určité jasně a srozumitelně vymezené části. Zatížení věcným břemenem předpokládá trvalé omezení nebo opakující se výkon práva ve prospěch určité nemovitosti, ale neomezuje vlastníka v nakládání s jeho vlastnictvím.

Z hlediska obsahu katastru nemovitostí lze věcné břemeno rozdělit do třech základních typů: a) Věcná břemena nevyznačovaná v katastru nemovitostí (např. věcná břemena vzniklá podle telekomunikačního zákona), b) Věcná břemena vyznačovaná v katastru nemovitostí, k jejichž zápisu se nevyhotovuje geometrický plán (např. věcná břemena vztahující se k bytům a budovám, k celým pozemkům), c) Věcná břemena vyznačovaná v katastru nemovitostí, k jejichž zápisu je geometrický plán nutný (např. věcná břemena vztahující se k části pozemku).

Geometrický plán je výsledek zeměměřických činností, který svým zpracováním a obsahem souvisí s předmětem katastru nemovitostí a který je zpracován způsobem stanoveným příslušným právním předpisem. Geometrický plán je vždy výsledek přímého měření v přírodě a musí být vyhotoven srozumitelně pro celou veřejnost, odbornou i laickou. Geometrický plán na zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni má v porovnání s ostatními geometrickými plány několik odlišností. Odlišnost spočívá v určité zjednodušenosti proti ostatním druhům geometrických plánů. Součástí těchto plánů není Výkaz údajů BPEJ. Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí neobsahuje údaje o výměře a druhu pozemku v dosavadním ani v novém stavu, lomové body není nutno stabilizovat předepsaným způsobem, pokud to výslovně nepožaduje objednatel, vzor geometrického plánu obsahuje Příloha č. 2.


34

Pokud geometrický plán pro grafické vyjádření rozsahu práva, které má omezovat vlastníka pozemku, případně budovy ve prospěch jiného, je katastrálním úřadem potvrzen a pokud smlouva pro zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni správně obsahuje rozsah práva a povinností povinné a oprávněné osoby a dále popis nemovitostí, které jsou předmětem právního úkonu, pak katastrální úřad toto právo zapíše do katastru nemovitostí. Ze zápisu v katastru je zřejmé, že nemovitosti ve vlastnictví povinné osoby jsou zatíženy výše uvedeným právem, a to ve prospěch buď oprávněné osoby, nebo se vztahuje k nemovitosti ve vlastnictví oprávněné osoby s odkazem na její list vlastnictví. Na listu vlastnictví oprávněné osoby je pak výhoda z výše uvedeného práva rovněž zřejmá, a to s odkazem na list vlastnictví povinné osoby. Na listu vlastnictví povinného se uvádí obsah věcného břemene, nemovitost nebo jednotka, na nichž věcné břemeno vázne, a dále oprávněný, anebo nemovitost nebo jednotka oprávněného, s jejichž vlastnictvím je právo spojeno. Na listu vlastnictví oprávněného se uvádí právo odpovídající věcnému břemeni, nemovitost nebo jednotka oprávněného, s jejichž vlastnictvím je právo spojeno, a dále nemovitost nebo jednotka povinného, na nichž věcné břemeno vázne. Pokud právo odpovídající věcnému břemeni svědčí určité osobě, uvádí se na listu vlastnictví povinného, kromě výše uvedených údajů, také jméno této osoby, trvalý pobyt a identifikátor (RČ nebo IČ). Na listu vlastnictví oprávněného se právo v takovém případě nevyznačuje (ani se pro něho list vlastnictví nezakládá). Výmaz práva odpovídajícího věcnému břemeni katastrální úřady provádějí buď vkladem podle ustanovení § 2 zákona č. 265/1992 Sb., v platném znění, nebo záznamem podle ustanovení § 7 téhož zákona, a to s ohledem na způsob zániku. Vkladem zanikne věcné břemeno na základě písemné smlouvy, po dohodě oprávněné a povinné osoby. Záznamem může zaniknout věcné břemeno uplynutím doby trvání věcného břemene, která je uvedena ve smlouvy, podle které věcné břemeno vzniklo, smrtí fyzické osoby jako osoby oprávněné, nebo zánikem právnické osoby jako osoby oprávněné, dále na základě pravomocného rozhodnutí soudu, správního orgánu, který vydal rozhodnutí o vzniku věcného břemene, a dále splynutím osoby oprávněné s osobou povinnou či soudním smírem. Zánik práva odpovídajícího věcnému břemeni, které svědčí určité osobě, která zemřela, se zapíše do katastru na základě ohlášení doloženého úmrtním listem, rozhodnutím soudu o prohlášení za mrtvého nebo potvrzení příslušného orgánu dokládajícím, že oprávněná osoba nežije. U právnické osoby je dokladem o zániku právnické osoby výpis z obchodního rejstříku, což vyplývá z praxe katastrálních Lucie Kallová|Bakalářská práce – VĚCNÁ BŘEMENA

35

úřadů. Právo odpovídající věcnému břemeni, které bylo omezeno na dobu určitou, zanikne uplynutím času a vymaže na základě ohlášení. Pokud věcné břemeno zaniká ze zákona (např. podle ustanovení § 151, odst. 2 Občanského zákona, podle příslušných ustanovení stavebního zákona), pak zánik věcného břemene provede katastrální úřad záznamem na podkladě souhlasného prohlášení povinného a oprávněného nebo potvrzení oprávněného o zániku věcného břemene s předepsanými náležitostmi. Obsahem souhlasného prohlášení musí být označení toho, jehož právo zaniklo, označení nemovitosti podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., označení práva, které zaniklo, odkaz na ustanovení zvláštního předpisu, podle kterého k zániku práva došlo s uvedením skutečnosti, že práva k nemovitostem nejsou mezi nimi sporná a pochybná. V případě potvrzení o zániku věcného břemene toto vydává oprávněná osoba z věcného břemene a obsahuje její označení, údaje o nemovitostech, označení práva, které zaniklo a právní skutečnosti, které vedly k zániku práva. Aby nedocházelo mezi katastrálními úřady a předkladateli listin k rozporům, je třeba respektovat všechna ustanovení zákonných předpisů, kterými se činnost všech katastrálních úřadů musí řídit. V případě zjištění nejednotného postupu katastrálních úřadů se může veřejnost obrátit s žádostí o výklad k orgánu nadřízeného katastrálním úřadům, tedy k Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu v Praze.


36

IV. Závěr V praxi se setkávám často s problematikou věcných břemen a tudíž mohu posoudit, že se jedná o zvláště citlivý problém, protože se dotýká omezení vlastnických práv většinou fyzických osob tedy občanů, k jejich nemovitostem, zejména pozemkům a budovám. Obecná právní úprava věcných břemen je v právním řádu soustředěna především v občanském zákoníku, z něhož vychází celá řada speciálních ustanovení v jiných právních předpisech.

Celková koncepce právní úpravy věcných břemen v občanském zákoníku je dle mého názoru úpravou velmi stručnou, umožňující značnou míru smluvní volnosti, což ovšem v praxi přináší mnohé nejasnosti, zejména v oblasti výkladové a na ní navazující případné spory. Je proto nutné věnovat velkou pozornost přípravě každé smlouvy zřizující věcné břemeno, stejně tak rozhodnutí, vydané příslušným orgánem. Je nutné jednoznačně, přesně a srozumitelně určit obsah věcného břemene, zvláště nemovitosti, která bude věcným břemenem omezena. To samé platí i o nemovitosti, s níž bude spojeno právo z věcného břemene, ale také o osobě, v jejíž prospěch bude zřízeno. Pozornost je třeba také věnovat rozsahu a způsobu výkonu práva z věcného břemene, zvláště z důvodu předcházení případným sporům mezi právními nástupci účastníků takovéto smlouvy.

Dle mého názoru bude v budoucnosti nutno upravit vznik věcných břemen k nemovitostem, které nejsou předmětem zápisu do katastru nemovitostí, kdy tuto variantu současná právní úprava neupravuje.

Vzhledem k obsáhlosti tématu věcných břemen se tato práce nezabývá historií věcných břemen, ale pouze současnou právní úpravou a dále opomíjí ochranná a bezpečnostní pásma, která jsou svým obsahem velmi blízká věcným břemenům, neboť jejich existence významně ovlivňuje využitelnost nemovitostí, čímž se jednoznačně dotýkají jednoho ze tří základních pilířů tvořících vlastnické právo – věc užívat.


37

V.

Resume

At your hand you can find the bachelor’s work, which contain 35 lists, where you can find in individual chapters information about current position of rights of user and their basic connection between rights of user as legal institution in the system of law of Czech Republic and their own meaning. In first chapter you can find the reason, why this theme was chosen as a subject for this bachelor’s work. You can find there also the table of source of valid legal form of rights of user. The second chapter is the widest one and it contains information about valid legal form of rights of user. In the first part you can find the explanation of basic aspects, whose we can meet in this bachelor’s work. Second and third part contain theoretic principle of rights of user as their functions, types, content and subject of legal relationship of rights of user. In the forth , fifth and sixth part you can find the information about possibility and terms of start, change and end of rights of user connected with information about effect, which they bring. The seventh part contains the information about protection of rights of user and possibility of defence of incompetent action on those rights. The part eight follows the expiration of rights of user. It defines assessment of time of expiration and start of this time of expiration according type of duty. The ninth part contains the main aspects and legal enactment relating to value of the rights of user. Also you can find there information about what you need for processing expert’s report or for special examination of rights of user. The third chapter would like to explain the way of entry of rights of user to the Land of registry and deletion of rights of user from the Land of registry. In this chapter you can find the table of basic legal enactment, whose contain the information about activities of Czech geodetically institute and Land register. Also you can find there the explanation of geometrics map. The forth chapter, which is the latest one, is following up the evaluation of present legal regulation of rights of user from subjective point of compiler’s view of this bachelor’s work. You can find there also the proposal of possible solution of the above mentioned subject of the bachelor’s work.


38

Použitá literatura Bradáč A. a kol. Věcná břemena od A do Z. Praha: Linde Praha a.s., 2002 Bradáč A. a kol. Nemovitosti, oceňování a právní vztahy. Praha: Linde Praha a.s., 2007 Pekárek M. – Průchová I. Pozemkové právo. 2. Vydání. Masarykova univerzita v Brně, 2004, s. 128 – 132 Spáčil J. Zánik a promlčení věcných břemen v občanském zákoníku. Právní rozhledy, 2006, č.3 , s. 85 – 90

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva … ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčivých lázních a lázeňských místech, ve znění pozdějších předpisů


39

Judikatura: rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 02. 2006, sp. zn. 22 Cdo 38/2005 rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. 31 Cdo 691/2005 rozhodnutí Krajského soudu Hradce Králové ze dne 24. 04. 1995, sp. zn. 18 Co 111/1994 rozhodnutí Krajského soudu Plzeň ze dne 20. 10. 1997, sp. zn. 11 Co 632/1997 rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 11. 2006, sp. zn. 22 Cdo 431/2006


40

Lucie Kallová Bakalářská práce VĚCNÁ BŘEMENA 1

Recommend Documents