Teoretická č ást diplomové práce
Lovcova noc
Autonomous Infected Sensory Meridian Response
Jiř í Žák Akademie výtvarných umě ní v Praze Ateliér intermediální tvorby III – škola Tomáše Vaň ka Oponent: MgA. Zbyně k Baladrán 2016
“To separate fact and imagination, event and feeling, protagonist and narrator, is to stay on dry land and never put to sea.” John Berger “Zlo, buď mým dobrem.” John Milton
Na titulní straně textu teoretické č ásti mé diplomové práce
jsou uvedeny dva názvy. Lovcova noc a Autonomous Infected Sensory Meridian Response . Prezentuji totiž dvě samostatná díla, která sice tématicky tvoří diptych, ale jsou vnitř ně , formálně i hodnotově odlišná, vylučují př ímou interakci, a způ sobují jiný typ divácké reakce.
Než se však pustím do jejich jednotlivých rozborů , popíšu v
krátkosti téma a zámě r, které stály u jejich vzniku. Jedním z prvních impluzů se mi stala kniha Marka Fishera Kapitalistický realismus1 . Fisher zde rozvíjí mimojiné tezi tzv. paralýzi
sebeuvě doměním , nebo také reflexivní nemohoucnosti . Ta vychází z jeho uč itelské praxe na britských školách. “ Zatímco francouzské studentyj es tálej eště možnés patř itvu licích,j akp rotestujíp roti neoliberalismu, britští studenti, jejichž situace je nesrovnatelně horší,j soup odlev šehos es výmo sudems míř eni.T oj ev šakp odlem ého soudu nikoliv dů sledkem apatie č i cynismu, ale reflexivní nemohoucností. Oni vědí, že vě ci nejsou v poř ádku, kromě toho ale také vě dí, že s tím nemohou nic dě lat. Toto "vě dě ní", tato reflexivita, není výsledkem pasivního př ihlížení existujícímu stavu věcí. Je to sebenaplňující se proroctví.”
Paradoxně se i př es velkou informovanost vytvář í skupina
obyvatel, která je depolitizovaná. Je si “vě doma”p alč ivýchp roblémů dnešního světa, ale není schopná se k nim adekvátněv yjádř it, natož pak ochotná se jimi zabývat. 1
Svou roli v tom sehrávák omplexitaap ropojenostl okálních
i globálních událostí. Podstatný je alet akéz pů sob,j akýms eon ich referuje, a jaká je distribuce informací a podoba souč asného zpravodajství na internetu. Právě nepř ehlednost, stále zvyšující se nárokyn am ediálníg ramotnost2 aproliferacez nakůao brazů ,s tojíz a vznikem toho, co můžeme nazvat reflexivní nemohoucností . Vě dec Gregory Bateson tvrdil, že “informace je ten rozdíl, na ně mž záleží (the difference that makes difference)”3 . Jak ale poznat to, na č em
záleží? Z tohoto popudu jsem se zač al zabývat otázkou “konzumace”
informací v rámci virtuálního prostř edí, a také tím jak ovlivň ují naši angažovanost, naše politické uvě domně ní. Oba semestry jsem se snažil o této rozsáhlé problematice zjistit co nejvíce. Zavrhl jsem však cestu analytického zpracování tě chto poznatků . V daném tématu jsem narazil na určitou hranici složitosti a vrstvící se obecnost, kterou bylo možné rozseknout pouze konkrétní formou č i gestem. Jinými slovy jsem byl v určitý momentp rocesup rácen ucenp ř estats e zabývat teorií a analýzou, a př evést konkrétní podně ty do “ř eč i umění” tak, aniž by však byly př ímo verbalizovány.
Lovcova noc
Příkladem budiž text, který vznikl pro “videofilm” s názvem
Lovcova noc . Jedná se o monolog,k terýp ronášíh lavníh rdina.T enj e vystavěn tak, že postupně modeluje charakter této fiktivní postavy, ale zároveň je sytézou dat, poznámek a “obrazů ”, které jsem v rámci přípravy nashromáždil. Pracuje se zde s fatalistickým slovníkem; celý projev spadá až do určitého typu litanie,k terám ám anifestač ní charakter. Z formálního hlediska je zde př ítomen vliv Hakima Beye a jeho Doč asné autonomní zóny4 .
2
Dů ležitá byla i báseň Johna Miltona Monolog Satanů v z knihy
Ztracený ráj5 . Z hlediska práce s hovorovou č eštinou mi pak
posloužila novela Bohumila Hrabala Taneč ní lekce pro starší a pokročilé6 , což je kniha psaná v jedné dlouhé větě . Tuto metodu jsem
použil kvů li plynutí textu, a umocně ní jeho rytmického vrstvení.
Hlavní hrdina je rozporuplnou postavou. Jeho “boj za pravdu”,
je zcela jistě veden z autentických pozic vlastního př esvě dč ení, zároveň je však kalen paranoickou podstatou jeho osobnosti a jistou mírou spasitelského komplexu. Urč itou podobnost spatř uji s hlavním hrdinou Sorokinova románu Den oprič níka . Boj,ok terémm luví Lovcova noc , se odehrává ve virtuálním prostř edí. Vypadát o,žej ádrot ohoto boje spoč ívá ve snaze zabránit dezintegraci kontextu, slov, znakůa obrazů. Boj o smysl, který se rozplývá v multiplicitě jeho interpretací. Lapidárně řečeno: jak rozumě t svě tu?
V samotném filmu se hlavní hrdina s prostř edím internetu
explicitně nekonfrontuje, pouze o ně m hovoř í. Prochází vybydlenou kancelář skou budovou blíže nespecifikované funkce, v blíže nespecifikované době, z blíže nespecifikované pozice č i zámě ru. Ně co hledá, nebo snad kontroluje? Mohlo by jít o bývalou tzv. trolí farmu? Zastupuje hlavní hrdina ně jakou instituci, nebo pouze sám sebe? S prostředím, kterým prochází, se snaží spíše splynout. Skrze svou manifestač ní promluvu se postupně odosobň uje, a v intencích svého spasitelského altruismu se zároveň také “odlidšť uje”. Tato změna perspektivy umožňuje autoritativní výklad vě cí a je jív lastní touha definovat, nežli být definován.
Lovec v soběs noubí něco z postavy sv. Kryštofa, který na svých
ramenou díky malému Kristovi cítí s “tragickou emocionalitou” tíhu celého světa. Zároveň je plný “arogantní racionality” Archiméda, který sebevědomně tvrdí, že skrze pevný bod/pozici tímto svě tem pohne. 3
Lovec sám ř íká, že “motiv je to, na č em záleží” . Paradoxem je
právě to, že ve svém boji proti dehumanizaci lidí na internetu, sám sebe dehumanizuje. To mu umožň uje jednat s distancí (a tím pádem efektivitou). Dokáže “př ihlížet hrů ze nevzrušeně ” . Proti utonutí v informač ní struktuř e se brání ani ne tak jejím postupným tř íbením, nýbrž jasným ř ezem. Morální ambivalence jeho charakteru roste v přímé úmě ře s ambiciózními cíly, které si vytyč uje. Jak rozumět světu? Jak zachránit všechny?
Co se týč e audiovizuálního zpracování Lovcovy noci , zdráhám se
zmiňovat ně jaké přímé ovlivně ní. Nicméně zde uvedu ně které autory, kteří se zabývají pohyblivým obrazem, a byly pro mne v rů zné doběz různých důvodů důležití. Harum Farocki, John Akomfrah, Adam Curtis, Chris Marker, Steve McQueen, Roee Rosen, Omer Fast, Ján Manč uška.
Autonomous Infected Sensory Meridian Response
Vp rácisn ázvem AutonomousI nfectedS ensoryM eridianR esponse
jsem se rozhodl využít formu vlogu známou z Youtube pod zkratkou ASMR (Autonomous Sensory Meridian Response)7 . Jednotlivá slova
tohoto označení mů žou být rozklíč ována např . jako spontání (A), smyslová (S), dosahující vrcholu (M), reakce (R). Termín prosadila odbornice na bezpeč nost na internetu JenniferA llenvr oce2 010,a le fenomém jako takový byl médii poprvé zaznamenám už v roce 2007.
Jde o žánr, který je založen na vyvolávání emocionálních a
fyzických reakcí na zvuk, př ípadně syntézu obrazu a zvuku. Lidé produkující ASMR videa (převážně ženy, ale zdaleka nejen ony) se snaží vytvořit nekonfliktní atmosféru, která jejich konzumentyu vede do stavu relaxace, nebo (jak mají ně kteř í ambiciózně vytyč eno) meditace.Č lově k,k terýs iu držujek ritickýo dstup,j en aopakz atažen do stavu fascinace. 4
O co tady vlastně jde? Požadovaná ASMR reakce, ně kdy také
popisovaná jako “sluchový orgasmus” a doprovázena “husí ků ží”, je spouštěna pomocí rů zných impulsů . Nejč astě jším “spouště č em” je šeptání, poklepávání č i škrábání nehtů po rů zných površích, materiálech a předmětech, ale také zvuky úst,p ojídáníj ídla,č esání vlasů a nepřeberné množství dalších podně tů . Obsahs lovz den eníd ů ležitý,p odstatnáj eh lavněf orma.C o
se předmě tů týč e, před kamerou se pracuje s nejrů zně jšímu výrobky. Bloggeři se s nimi mazlí, mluví o nich a pocitech, které v nich vyvolávají. Vztah, který ke komoditám manifestují, zde zapadá do pozdně kapitalistické společ nosti a její konzumní fetišizace. To je jen podpořeno sexuálním podtextem, který ASMR ve svých divácích nutně vyvolává.
Prom neb ylad ůležitáp ř edvšímf ormálnís tránkat ě chtov ideí,
fungující jako audiovizuální anestetikum, zámě rně bezobsažná a aseptická. Obloukem se tím dostávám zpátky k názvu mé práce Autonomous Infected Sensory Meridian Response, př ič emž slovo infected jasně naznačuje můj zámě r. Rozhodl jsem se tuto formu naplnit obsahem, který jde do konfliktu s tím, jak sama funguje. Infikovat ji. Stane se ně co, pokud bude zklidň ujícím způ sobem předávána informace, která je zneklidň ující? Všimne si toho vů bec někdo?
Samotný kanál, který jsem založil, není deklarován jako
umělecký projekt. Tváří se, že jde o standartní youtube aktivitu. Před kamerou sám neperformuji. V duchu jistých zásad daného žánru, se této role zhostila mladá žena. Opě t zde vě domně pracuji se sexuálním podtextem ASMR a zvýrazň uji jej.
Obsahovýmr ámcemt ohotok análuj ev ztahČ eskér epublikyv ů či
zahranič í. 5
Jednímzt émat,k teréj semc htě lt ímtoz pů sobemk omunikovat,
byl vývoz č eských zbraní do problematických zemí s nedemokratickými režimy. Ve videu s názvem “PutováníB lízkýmv ýchodemaA frikou” jsou prezentovány informace o exportu č eských zbrojovek, jež pochází z výroční zprávy Ministerstva prů myslu a obchodu8 . Na videu vidíme
záběr na školní atlas, v ně mž si performerka listuje; jednoduše putuje prstem po mapě . U vytipovaných problematických zemí (Saudská Arábie, Afgánistán, Irák, Nigérie, Angola atd., jde cca 50 států ) pak vyjmenovává poč et udělených licencí, typ dováženého zboží ajeho finanční hodnotu.
V jiném videu jsem pro změ nu využil internetového archivu
Ministerstva zahraničních věcíČ R,k dej semp rošelv šechnap rohlášení od roku 1999 až do souč asnosti, a vybral ty, kde se instituce ministerstva vyjadř uje k útoků m, vojenským intervencím a teroristickým č inům. Z prohlášení tohoto typu jsem pak použil vždy jen první vě tu, která však již obsahuje všechny podstatné informace.
Úzust oho,j aks ep odobnét extyp íší,s ep raktickyn ezmě nil,
takže výsledný šesti stránkový tvar, který z tétoa propriacev znikl, působí jako koherentní celek, kde se navíc neustále opakuje stejná rétorická figura. “Ministerstvo zahranič ních vě cí Č eské republikyj e velmi znepokojeno. Ministerstvo zahranič ních vě cí Č eské republikyj e hluboce otř eseno. Ministerstvo zahranič ních vě cí Č eské republiky hluboce lituje…” Instituce vyjadř uje emoci.
Sběrt ěchtov ě tv ytváříč asověl ineárnío suu dálostí,k ek terým
se MZV ČR vyjadřovalo a ukazuje též jejich vzestupnou kvantitativní tendenci (nebo naopak ukazuje vě tší potř ebu se k nim vyjadř ovat stran České republiky). Spousta vě cí (např . právě teroristických činů ), ke kterým se MZV oficiálně vyjadř uje, zů stává bez vetšího zájmu českých médií.
6
Každopádněp ropojeníČ Rs ez bytkems vě taj en av íceú rovních
mnohem vě tší, než si možná ně kteř í obč ané uvě domují (a to zejména v současné politickospolečenské situaci). Paradoxněm noho lidí žije v domnění,žes ej ichu rč itép roblémyn etýkají,p rotožej ejichp ů sobení se projevuje spíše za hranicemi jejich země . V př ípaděp roblematiky českého zbrojního prů myslu a jeho exportu9 však tento paradox nabývá “nebezpeč ných” konotací; jde totiž o př ímý vliv s tragickými důsledky.
Zpátky ale k mé diplomové práci. Dů ležitou otázkou je
samozřejmě její zámě r. Jaká reakce mě la být vyvolána? Př edně musím zdůraznit, že si uvě domuji problematič nost dané vě ci. Legitimním dotazem je, zda byla ASMRv ideav hodnouf ormou,j akk omunikovatd aný obsah, a zda je Youtube tíms právnými nformač nímk análem,k terýb ylo možné použít. Má odpověďz ní, že Youtube zcela je jistěm édiem mladé generace( byťs amozřejměn eb ezvýhradně ),aj ehop oužitíb ylovt omto ohledu př irozeným krokem. A to také v souvislosti s tezí Marka Fishera v úvodu tohoto textu o reflexivní nemohoucnosti . Ta je zde představena právě jako syndrom mladší generace. Pro oslovovení takového publika je proto nasnaděp racovatn ejensp latformou,k terá je jim nejblíže (Youtube), ale i s formou, která mezi nimi rezonuje (ASMR), a je navíc považována za ‘produkt’ této generace.
Jsem si také vě dom toho, že změ nou způ sobu referování o
závažných věcech nemusí, a pravdě podobně ani nedochází, ke změ ně uvažování č i angažování se samotných konzumentů . Za pozitivní ale beru i reakce, na kterých lze vidě t minimálně urč ité vytrhnutí z rutinně př ijímaného mediálního toku. Viz. výmě na názorů dvou uživatelů pod některými z mých videí: Dan Dean : Proč do ASMR které mám být pozitivní a relaxač ní pleteš teroristické útoky, politiku a zbraně ? Př ijde mi to fakt divný. Nejsi ně jaká ujetá?J akop roč ??? Kdo ti za to platí? Ministerstvo zahranič ních vě cí?
7
Dan Dean : ASMR a zbraně ? To nemyslíš vážně . A ty ř eč i o terorismu radši nebudu komentovat. Negativní témata, kterým se komunita ASMR snaží vyhnout, tady mícháš dohromady. Tohle není ASMRa lec reepyf etish.S rovnejs eh olka.T av ojenská školac o dě láš, nebo na co si to hraješ, ti leze do hlavy. Martin Soukup : ASMR má spusty podob a každému se mů že líbit ně co jiného. Když si udě láte menší prů zkum na youtube, tak uvidíte, že toto video se dá poř ád ř aditm ezi ty normálně jší. Dan Dean : Není pravda zbraně a terorismus do ASMR nepatř í. Sleduji ASMR 4 roky. Jak dlouho Vy? Co považujete za méně normální než tohle. Zbraně se z principu vyluč ují s relaxací, stejně tak jako negativní témata, ve kterých se objevuje terorismus, mrtvé obě ti etc. Ano, pokud chcete, mů žete vytvoř it bizarní ASMR jako tohle, ale 90% komunity Vám ř ekne, že pů vodní ASMR má zcela jiný koncept. Nashle .
Jak vyplývá z výše uvedené konverzace, tento žánr skuteč něm á
své bizarní polohy. Ostatně i sever BuzzFeed, bulvárněz pravodajské internetové médium, publikuje na Facebooku svoje zprávy vytvoř ené jako ASMR. V č em se ale tyto př ístupy liší je nasnadě . Je rozdíl prostě jen č íst zprávy, oproti momentu, kdy je tímto způ sobem předáván konzistetní názor. Ten navíc není př ímo verbalizovaný, ale divák by k ně mu mě l dojít prostř ednictvím celé kompozice kanálu a vzájemné významové interakce mezi videi. Ta nikdy nejsou ‘hodnotící’, ani nic explicitně nevnucují, pouze specifickým způsobemp racujísr eálnýmif akty.D ů ležitéj et akét o,žet atop ráce pro mě nekončí nějakým konkrétním momentem, nýbrž bude pokrač ovat i do budoucna a sloužit jako platformap rok omentovánít émat,k terám i budou př ipadat podstatná.
V urč ité souvislosti s touto prací, bych zmíň il např íklad
0 nedávný projekt aktivistických plakátů Wolfganga Tillmanse1 ,
vyjadřující se ke kauze tzv. “Brexitu”. 8
V mém př ípaděs ice nejde o aktivistické umě ní v tom smyslu, že
by se snažilo vyvolat přímou akci (tak jako Tillmans), nicméně o aktivaci diváka zde jde. Aktivování diváka, aniž bychom př esně vymezili to, co by jím mělo být, však vnímám jako př edpoklad, který bychom měli od umě ní oč ekávat obecně . Doufám, že mé studium na Akademii výtvarných umění v Praze tohoto momentu dostálo, a že jej budu moci i nadále rozvíjet.
8.5. 2016 Jiř í Žák Reference [1] Mark Fisher. Kapitalistický realismus. Rybka Publishers, 2010 [2] Mediální gramotnost. https://cs.wikipedia.org/wiki/Medi%C3%A1ln%C3%AD_gramotnost [3] Gregory Bateson. Mysl a př íroda: nezbytná jednota. 1. vyd. Praha: Malvern, 2006 [4] Hakim Bey. Doč asná autonomní zóna, tranzit.cz, 2004 [5] John Milton. Ztracený ráj, Nakladatelství Omega, 2015 [6] Bohumil Hrabal. Taneč ní hodiny pro starší a pokroč ilé, Mladá fronta, 2007 [7] ASMR. https://en.wikipedia.org/wiki/Autonomous_sensory_meridian_response [8] Ministerstvo prů myslu a obchodu. http://www.mpo.cz/dokument151254.html [9] MEMORANDUM (Za zodpově dnost a transparentnost v obchodu s vojenským materiálem). http://www.amnesty.cz/pripady/data/file/1866memorandumzazodpovedn yvyvozzbranizcr.pdf?version=1452277299 [10] Wolfgang Tillmans. http://tillmans.co.uk/ 9
