Kašpárek a Zelená příšera loutková divadelní hra
Tato hra je veˇnova´na panu a panı´ Kodı´cˇkovy´m a jejich dcerˇi Hanicˇce
29. ledna 2003
Osoby a obsazenı´
Popis postav
Vypraveˇcˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pavel Koubek
Kasˇpa´rek – popula´rnı´ poha´dkova´ postava deˇtske´ velikosti (oproti ostatnı´m loutka´m) oblecˇena´ v obvykle´m cˇervene´m slusˇive´m kosty´mku, na hlaveˇ ma´ cˇepicˇku s rolnicˇkou.
Kasˇpa´rek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .Mı´sˇa Vı´tkova´ Hloupy´ Honza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zdeneˇk Krejcˇ´ık Cˇert . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Honza Rezek Kra´l . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Martin Hassman Princezna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Lenka Zˇ uzˇa´lkova´ Poha´dkovy´ deˇdecˇek – profesor. . . . . . . . .Radek Zı´ka Prvnı´ dracˇı´ hlava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Iveta Librova´
Hloupy´ Honza – klasicky´ hloupy´ Honza z poha´dek. Vesnicke´ oblecˇenı´, kalhoty na jednu ksˇandu. Cˇert – veskrze za´porna´ postava, ma´ dlouhy´ chlupaty´ ocas, mu˚zˇe by´t v cˇertı´m chlupate´m kozˇichu nebo mı´t na sobeˇ slusˇivou mysliveckou kamizolu. Na hlaveˇ jsou videˇt rohy. Kra´l – otec milujı´cı´ svou dceru zcela zmateny´ z jejı´ho chova´nı´ vu˚cˇi neˇmu. Na hlaveˇ ma´ korunu, na sobeˇ kra´lovske´ roucho. Princezna – trochu nafoukana´ a nepochopitelna´, ale jinak moc hezka´ princezna v bı´ly´ch sˇatech s malou korunkou na hlaveˇ. Poha´dkovy´ deˇdecˇek – profesor – klasicky´ kouzelny´ deˇda, ktery´ se habilitoval na profesora a prˇedna´sˇ´ı na poha´dkove´ univerziteˇ nastupujı´cı´m poha´dkovy´m babicˇka´m a deˇdu˚m. Vypada´ mile jako poha´dkovy´ deˇda, je vsˇak roztrzˇity´, unaveny´ a skleroticky´.
Druha´ dracˇı´ hlava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Edita Rysˇlava´
Trˇı´hlavy´ drak – trˇi hlavy na dlouhy´ch krcı´ch. Hrajı´ hlavneˇ prvnı´ hlava a druha´ hlava. Musı´ mı´t krky zamotatelne´ do sebe. Trˇetı´ hlava deˇla´ krˇovı´.
Technicky´ persona´l
Rekvizity
Mistr zvuku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Martin Strohalm
Zelena´ prˇı´sˇera – tlusta´ stara´ kniha se zeleny´mi deskami, musı´ by´t posunovatelna´ a otevı´ratelna´ (pomocı´ skryte´ho prova´zku)
Specialista na zvla´sˇtnı´ efekty . . . . . . . . . . Pavel Koubek Opona, kulisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bronˇa Profotova´, Dana Hora´kova´, Pavel Koubek
Hveˇzda – hveˇzda padajı´cı´ z oblohy Banˇky – chemicke´ banˇky obsahujı´cı´ barevne´ bublajı´cı´ kapaliny
Na prˇ´ıpraveˇ se podı´leli ˇ d’a´rova´ Na´meˇt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sˇ teˇpa´nka Z Sce´na´rˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Martin Hassman Vy´roba divadla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pavel Koubek ˇ d’a´rova´ Usˇitı´ opony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sˇ teˇpa´nka Z Vy´roba kulis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mı´sˇa Vı´tkova´, Pavel Koubek, Martin Strohlam ˇ d’a´rova´, Bronˇa Profotova´, Iveta Librova´, Pavel Koubek, Vy´roba loutek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sˇteˇpa´nka Z Martin Strohalm Tvorba zvla´sˇtnı´ch efektu˚ . . . . . . . . . . . . . . .Pavel Koubek, Martin Strohlam
1
2
´ NI´ 1. JEDNA
Popis prostrˇedı´
Kra´l a princezna
Pala´c – za´kladem je zed’ malovana´ ve stylu baroknı´ch za´mku˚ (s du˚razem na dolnı´ polovinu) s dveˇma ozdobeny´mi okny. Pokud se doprostrˇed mezi okna postavı´ zdobene´ dverˇe s brneˇnı´m po kazˇde´ straneˇ, tak se jedna´ o chodbu prˇed princezniny´m pokojem. Kdyzˇ se mı´sto dverˇ´ı doprostrˇed prˇisune postel s nebesy, tak se jedna´ o pokoj princezny. Postavenı´m tru˚nu doprostrˇed mı´stnosti se vytvorˇ´ı tru˚nnı´ sa´l. V jedne´ mı´stnosti bude mala´ laboratorˇ, kde se Kasˇpa´rek s Honzou budou ucˇit cˇarovat ze Zelene´ prˇ´ısˇery, tam bude vprostrˇed stolek s chemika´liemi, banˇkami a krˇivulemi. Les – Jedna´ se o smı´sˇeny´ les. Na neˇktery´ch stromech lze zahle´dnout pta´cˇky nebo veverku. Nesmı´ se zapomenout na parˇez, na ktery´ mu˚zˇe usednout unaveny´ pocestny´. Vede tu cesta zleva doprava. V prave´ 1 trˇetineˇ se nacha´zı´ rozcestı´ trˇ´ı cest s rozcestnı´kem (s tı´m musı´ by´t mozˇno ota´cˇet), trˇetı´ cesta vede jakoby dozadu skrze kulisy. V leve´ trˇetineˇ je mala´ my´tinka, mı´sto jako stvorˇene´ k ta´borˇenı´. Zde se take´ v jedne´ sce´neˇ objevı´ ta´borˇisˇteˇ, tj. prˇisune se dohorˇ´ıvajı´cı´ ohnisˇteˇ s kusy nakupene´ho drˇeva prˇed my´tinou. Jednou je zobrazena sce´na v lese, ale rozcestı´ je skryto kulisou velke´ho stromu. Pokud se do prave´ cˇa´sti prˇisune velike´ skalisko tak, zˇe zcela zakryje rozcestı´, dole je videˇt vchod do jeskyneˇ, ze ktere´ho mu˚zˇe vycha´zet dy´m nazˇloutle´ barvy (to jak drak drˇ´ıme a vydechuje sirne´ splodiny) pak se jedna´ o vchod do dracˇ´ı sluje. Dracˇı´ sluj a profesoru˚v prˇı´bytek – Kra´pnı´kova´ jeskyneˇ. Vpravo je vhodne´ mı´sto pro vykukova´nı´ trˇ´ı dracˇ´ıch hlav. Na stropeˇ a steˇna´ch jsou kra´pnı´ky a netopy´rˇi. Neˇkolik kra´pnı´ku˚ musı´ by´t uvolnitelny´ch, aby se prˇi souboji s drakem mohly trochu nebo u´plneˇ vyvra´tit. Na zemi jsou kosti – teˇzˇko rˇ´ıci, zda zvı´rˇecı´ nebo lidske´. Neˇjaky´ vandal vyryl do ska´ly na´pis „2. hlava je . . . “ Maly´mi zmeˇnami se sce´na stane jeskynnı´m prˇ´ıbytkem poha´dkove´ho deˇdy – profesora. Ten musı´ vypadat u´tulneˇ, acˇkoliv v neˇm je pochopitelneˇ neporˇa´dek. Jsou zde skrˇ´ıneˇ a police naplneˇne´ knihami azˇ k prasknutı´. Vprostrˇed je na steˇneˇ poveˇsˇen zara´movany´ habilitacˇnı´ diplom poha´dkove´ univerzity. Visı´ zde ucˇebnı´ obra´zek, jak ma´ vypadat poha´dkovy´ deˇda vcˇetne popsany´ch pomu˚cek jako kouzelna´ hu˚l, zˇiva´ a mrtva´ voda, lomika´men, rˇebrˇ´ıcˇek, cˇarovne´ korˇenı´ a rozubmrada. Vpravo je lenosˇka, kde seda´va´ (spa´va´) profesor, vedle nı´ stolecˇek s gramofonem (s velkou troubou). Vlevo je vchod s velikou cedulı´ a jaka´si prˇedsı´nˇka oddeˇlena´ od vlastnı´ mı´stnosti naprˇ. kra´pnı´kem z podlahy v leve´ polovineˇ jevisˇteˇ. Ze stropu tu vysı´ barevna´ stuha, ktera´ vede ke zvonku nad profesorovy´m krˇeslem.
Obraz 1.
Ha´dka princezny s kra´lem
Sce´na 1.
Tru˚nnı´ sa´l (Nezˇ se otevrˇe opona, nastolı´ se slavnostnı´ atmosfe´ra. Zaznı´ fanfa´ra/tusˇ jako kdyzˇ prˇicha´zı´ kra´l, neˇjaka´ hudba jako na za´mecky´ch oslava´ch.)
Tru˚nnı´ sa´l. V prostrˇed cele´ sce´ny je pra´zdny´ tru˚n. Nikdo tu nenı´. Vypraveˇcˇ:
Na kra´lovske´m za´mku, jednou z podvecˇera, ha´dal se pan kra´l a jeho slicˇna´ dcera. Vejde kra´l.
Kra´l:
Dcera ma´ je zlobiva´, ke meˇ u´ctu nemı´va´. Kazˇdy´ ji tu dobrˇe zna´, je to nasˇe princezna. Vejde princezna.
Pozn.: Pomocne´ kulisy se budou meˇnit relativneˇ cˇasto a je potrˇeba, aby sˇly vymeˇnit hodneˇ rychle.
Princezna:
Tot’mu˚j otec, na´sˇ pan kra´l vzˇdy by mne jen huboval. Kdyzˇ prˇ´ıjdu pozdeˇ k vecˇerˇi, cˇi posloucha´m u dverˇ´ı.
Kra´l:
Na sve´ hlaveˇ vznesˇene´ korunku svou nosı´. Vsˇak nechova´ se vznesˇeneˇ, acˇ ji o to prosı´m.
Princezna:
Kra´l je na mne prˇ´ılisˇ prˇ´ısny´, neumı´ mi odpustit. Nenı´ ke meˇ vu˚bec vstrˇ´ıcny´, vsˇak neda´ na mne dopustit. Zacˇnou se ha´dat.
1 Zde
i da´le se leva´ a prava´ strana posuzuje z pohledu diva´ka jakozˇto te´ nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı osoby.
3
Kra´l:
Kde jsi byla?
Princezna:
No v zahradeˇ.
Kra´l:
Procˇ’s tam byla?
Princezna:
Kvu˚li para´deˇ.
Kra´l:
Cos deˇlala?
Princezna:
To nechci rˇ´ıct. 4
Kra´l:
A kam jdesˇ ted’ ?
Princezna:
Snad na meˇsı´c.
Hrozı´ na´m nesˇteˇstı´, beˇda, kde veˇzı´ kouzelny´ deˇda? Prˇed lety se po neˇm slehla zem, ke´zˇ by tak mohl by´t nalezen.
Princezna trucujı´c odejde. Kra´l:
Kdyzˇ princezna dostane pubertu, pro radu bych zasˇel ku cˇertu.
Odejde.
Odejde. Sotva odejde, zaznı´ odlisˇujı´cı´ ra´na, vyvalı´ se hromada kourˇe a z nı´ cˇert za vola´nı´ „bleble“. Efekt je tak veliky´, azˇ to povalı´ tru˚n. Cˇert:
Nejspı´sˇe v kra´lovsky´ch rodina´ch, nevı´ o u´rˇednı´ch hodina´ch. Dneska si kdejaky´ poberta, zavola´ bez fronty na cˇerta. Me´ jme´no je Sˇmatlafous, nikdo mi zˇivy´ neuklouz. Pro tuhle kra´lovskou rodinku chysta´m ted’ osˇklivou hodinku. Princeznu chorobou oprˇedu, potom ji do pekla zavedu. Zacˇoudı´, zasmrdı´ a zmizı´.
Obraz 2.
Princeznina nemoc
Sce´na 1.
Princeznin pokoj V prostrˇed pokoje je princeznina postel. Je zde princezna. Pohybuje se nejisteˇ. Zrˇejmeˇ je nemocna´. Princezna:
Neˇjak se mi teˇzˇce dy´cha´, u srdce mne prudce pı´cha´. V hlaveˇ bzucˇ´ı hejno much, Je tu nˇa´ky´ teˇzˇky´ vzduch. Bojı´m se, zˇe sebou sˇlehnu, tak si tady rychle lehnu. Sˇvihne sebou na zem/postel tak ra´zneˇ, azˇ to hlasiteˇ zadunı´ a lezˇ´ı jako zabita´. Zpoza kulis se ozve cˇertu˚v hromovy´ smı´ch.
Sce´na 2.
Prˇed princezninou lozˇnicı´ Kra´l chodı´ sem a tam. Je nervo´znı´ z princezniny nemoci. (Jak versˇe pokracˇujı´, sı´lı´ truchliva´ melodie.)
Kra´l:
Dcera ma´ jedina´ stu˚neˇ, nele´cˇ´ı ji bahno z tu˚neˇ. Bolı´ ji hlava, brˇich, strˇeva, pı´cha´ ji zprava i zleva. Za chvı´li lehne na ma´ry, cı´tı´m v tom neˇjake´ cˇa´ry. 5
6
´ NI´ 2. JEDNA
Kasˇpa´rek:
Hleda´nı´ Zelene´ prˇ´ısˇery
On se na´m vsˇak neˇkam schoval, aby se habilitoval.
Obraz 1.
Vkla´da´ se do toho Kasˇpa´rek
Sce´na 1.
Honza:
Co, on uzˇ je profesor?
Kasˇpa´rek:
A je ho plny´ kompresor.
Kasˇpa´rek potka´ v lese Honzu (Tato sce´na by meˇla pu˚sobit vesele jako kontrast k prˇedchozı´mu smutne´mu obrazu. Jesˇteˇ nezˇ se otevrˇe opona,
To je ted’ nad nasˇe sı´ly, kdyby mohly pomoct vı´ly . . . Ne, uzˇ to ma´m, ted’ pu˚jdu s tebou za jednı´m poha´dkovy´m deˇdou.
Kasˇpa´rek vesele.
zacˇnou se ozy´vat pta´cˇkove´ a vu˚bec zvuky aby bylo jasne´, zˇe jsme v lese.)
V lese. Rozcestı´ je kaplicˇkou nebo stromy. Vejde Kasˇpa´rek, zvonı´ mu rolnicˇka, pı´ska´ si neˇjakou veselou melodii, dojde doprostrˇed sce´ny a vsˇimne si diva´ku˚. Kasˇpa´rek:
Ahoj deˇti, nazda´rek! Zna´te meˇ? Jsem Kasˇpa´rek. Neˇkdy taha´m prince z bryndy a co deˇla´m zase jindy? Taha´m z bryndy princezny, ty jsou hrozneˇ lı´bezny´. Vejde Honza, pı´ska´ si melodii z Mrazı´ka „Prˇed nasˇ´ı, za nasˇ´ı . . . “ Vsˇimne si Kasˇpa´rka a zarazı´ se.
Honza:
Kdo to je? No nazda´rek! ˇ e ty jsi ten Kasˇpa´rek? Z
Honza:
Kasˇpa´rek mi rˇ´ıkajı´, radost ze mne mı´vajı´. A co ty, na slovo skoupy´, nejsi ty ten Honza hloupy´?
Za poha´dkovy´m profesorem jdeme spolu sami
Honza:
sborem,
Kasˇpa´rek: Honza:
horem dolem,
Kasˇpa´rek: lesem
borem,
Kasˇpa´rek: Honza: Kasˇpa´rek:
lodı´ vorem. At’povı´ na´m jestli zna´, jak se le´cˇ´ı princezna.
Ja´ uzˇ nejsem hloupy´ Honza, to snad prˇece kazˇdy´ pozna´. Jed’ jsem hodneˇ vtipne´ kasˇe, rozum si mne prˇece nasˇel. Kasˇpa´rek opeˇt zvesela.
Kasˇpa´rek:
Kasˇpa´rek:
Honza:
Kasˇpa´rek vesele odpovı´ a cinka´ prˇi tom rolnicˇkami. Kasˇpa´rek:
Vydajı´ se na cestu a prˇitom si zpı´vajı´. (Aby bylo videˇt, zˇe opravdu putujı´, mohly by okolo nich prole´tnout stromy, lod’.)
Jak zmizı´ ze sce´ny, prˇilı´tne cˇert za zvukovy´ch a visua´lnı´ch efektu˚. Cˇert:
Nelı´bı´ se mi va´zˇenı´ to jejich velike´ snazˇenı´. Odlı´tne smeˇrem nahoru.
Budeme mı´t posvı´cenı´, Honza dosa´h’ osvı´cenı´.
Obraz 2.
U poha´dkove´ho profesora
Zarazı´ se a zva´zˇnı´.
Sce´na 1.
Kasˇpa´rek:
Princezna na´m teˇzˇce chorˇ´ı, cˇert ji svy´mi kouzly morˇ´ı.
Honza:
To ten bı´da´k Sˇmatlafous? Ja´ bych mu hned prˇetrh’ fous.
U profesora doma
7
(Nezˇ se otevrˇe opona, zacˇne se ozy´vat a sı´lı´ melodie Gaudeamus Igitur hrana´ na gramofon. Do toho jsou slysˇet kroky po kamenne´ chodbeˇ (jeskyni). Chvı´li po otevrˇenı´ opony deska s melodiı´ skoncˇı´.)
Vcelku prˇ´ıjemneˇ pu˚sobı´cı´ prˇ´ıbytek v jeskyni. Vpravo spı´ profesor ve sve´m krˇesle, zleva prˇicha´zı´ Kasˇpa´rek s Honzou a zastavujı´ se u velike´ cedule. Nacha´zejı´ se v jake´si prˇedsı´ni oddeˇlene´ od profesorova pokoje naprˇ. kra´pnı´kem z podlahy. Ze stropu tu visı´ barevna´ stuha, ktera´ vede ke zvonku nad profesorovy´m krˇeslem. 8
Honza:
Tak tady bydlı´ profesor? A kde ma´ ten kompresor?
Kasˇpa´rek:
Tady je veliky´ na´pis, zˇe ve strˇedu probeˇhne za´pis. Do kurzu pro kouzelne´ deˇdy, za´pisne´ – trˇi vlasy sˇedy´. Prˇedveden bude i procesor. Podepsa´n Kouzelny´ deˇda – dnes profesor.
Kasˇpa´rek:
Hleda´me jizˇ skoro ty´den od rozbrˇesku po cely´ den horu v lese ukrytou s prˇ´ısˇerou v nı´ masitou.
Honza:
Tu je smrk a tam je jedle, hlad jsem z toho dostal hnedle. Cestu nechme na prˇ´ısˇteˇ, rozdeˇla´me ohnisˇteˇ. Konzervy ty nechej v ranci, beˇhajı´ tu divı´ kanci.
Honza zata´hne za stuhu. Nad profesorovy´m krˇeslem se rozezvonı´ zvonecˇek. Profesor se lekne, probudı´ a roztrzˇiteˇ zvola´. Profesor:
Zastavı´ se na my´tince.
Za´pocˇty udı´lı´m v strˇedu, ve cˇtvrtek, v sobotu v sedm.
Sce´na 2.
Vsˇimne si hostu˚. Profesor:
Na ta´borˇisˇti
Kdo jste, co stojı´te vzadu?
(Nezˇ se otevrˇe opona, ozy´vajı´ se zvuky nocˇnı´ho lesa – sova, sy´cˇek, zˇa´by.)
Kasˇpa´rek s Honzou vejdou z prˇedsı´neˇ dovnitrˇ. Kasˇpa´rek:
My prosı´m jdeme pro radu.
Profesor:
Z jake´ho oboru dotaz prˇ´ına´sˇ´ıte?
Kasˇpa´rek:
Z princeznologie, co vy prˇedna´sˇ´ıte.
Honza:
Princeznu uhranul osˇklivy´ cˇert, chceme jı´ pomoct, nenı´ to zˇert.
Je vecˇer, spı´sˇ noc. Jsou slysˇet zvuky nocˇnı´ho lesa. Honza s Kasˇpa´rkem sedı´/lezˇ´ı okolo horˇ´ıcı´ho/doutnajı´cı´ho ohnisˇteˇ, ktere´ je postaveno na male´ my´tince v leve´ cˇa´sti sce´ny. Kolem lezˇ´ı drˇevo na prˇilozˇenı´, mohou zde by´t na´hodneˇ rozha´zeny i dalsˇ´ı prˇedmeˇty, co se mu˚zˇou vyskytnout na ta´borˇisˇti. Kasˇpa´rek:
Kasˇpa´rek chce ulehnout ke spa´nku, ale Honza hleda´ neˇco na zemi.
Profesor se kra´tce zamyslı´ a hned vı´ odpoveˇd’. Profesor:
Naskocˇte do lodi, jed’te prˇes morˇe, hledejte v lese azˇ dojdete k horˇe. Zly´ drak v te´ horˇe cˇeka´, turisty vzˇdycky ra´d leka´. Neˇkde tam lezˇ´ı za sˇera, stara´ a zelena´ prˇ´ısˇera. Acˇ stara´ je veˇrˇte, je to tak, je oba´vaneˇjsˇ´ı nezˇli drak. Azˇ tuto prˇ´ısˇeru zdola´te, princeznu zpa´tky zas zı´ska´te.
Kdyzˇ jsme se tak najedli, posedı´me pod jedlı´. Pospı´me si nezˇ zı´tra zas k hleda´nı´ nastane cˇas.
Kasˇpa´rek:
Honzo, Honzo, co tam hleda´sˇ, procˇ si chvı´li pokoj neda´sˇ?
Honza:
Ztratil jsem tu neˇkde nu˚zˇ, uzˇ nebudu spra´vny´ muzˇ.
Kasˇpa´rek:
V hleda´nı´ ti pomu˚zˇu, uvidı´me, co zmu˚zˇu. Zatı´mco hledajı´, objevı´ se tisˇe cˇert, otocˇ´ı/vymeˇnı´ rozcestnı´k a se smı´chem zmizı´.
Sce´na 3.
Usne. Oba:
Znovu na cesteˇ
Deˇkujeme deˇdecˇku za radu, hnedka na´m zpravila na´ladu. Odcha´zı´.
Obraz 3.
Hleda´nı´ hory
Zakokrha´ kohout. Je ra´no. Ta´borˇisˇteˇ je uklizeno, zbylo po neˇm ale neˇkolik ma´lo stop. Honza s Kasˇpa´rkem odcha´zı´ z ta´borˇisˇteˇ. Honza:
Nu˚zˇ se ztratil, veˇcˇna´ sˇkoda, v hlaveˇ meˇ to porˇa´d hloda´.
Kasˇpa´rek:
Azˇ spatrˇ´ıme meˇsto prˇ´ısˇtı´, novy´ koupı´sˇ na trzˇisˇti.
Sce´na 1.
Dojdou k rozcestı´.
Bloudeˇnı´ lesem Honza s Kasˇpa´rkem se nacha´zı´ v lese. V leve´ trˇetineˇ je mala´ my´tinka s neˇkolika parˇezy – mı´sto jako vhodne´ k ta´borˇenı´. V prave´ trˇetineˇ je rozcestı´ s rozcestnı´kem. 9
Kasˇpa´rek:
Honzo, hele, rozcestı´, snad neprˇ´ıjdem na zcestı´. 10
Honza:
Kterou cestou ma´me jı´ti, chcem-li v brzku horu zrˇ´ıti?
Kasˇpa´rek:
Ukazatel rˇ´ıka´ sporˇe, tato cesta vede k horˇe.
Honza:
Pojd’me tedy nemesˇkejme, touto cestou se vydejme.
Zamyslı´ se. Honza:
Honza poklepe na kulisy, azˇ to zadunı´ (protozˇe na neˇ zaklepe jeho vodicˇ z druhe´ strany).
Odejdou doprava a zmizı´ ze sce´ny. Jakmile zmizı´, vlevo to zacˇoudı´, objevı´ se cˇert a zlomyslneˇ se smeˇje. Zastavı´ se u rozcestnı´ku. Pronese rˇecˇ a odbeˇhne doprava. Cˇert:
Sce´na 5. U hory
Jde to prima, bleble jsou vedle jak jedle.
(Prˇed otevrˇenı´m opony jsou opeˇt slysˇet dennı´ zvuky lesa.)
Jakmile cˇert zmizı´, vlevo se objevı´ Kasˇpa´rek s Honzou. Dojdou k rozcestnı´ku a opakuje se prˇedchozı´ situace od jejich dialogu po probeˇhnutı´ cˇerta prˇes sce´nu. Celkem se to mu˚zˇe opakovat jesˇteˇ asi dvakra´t. Postupneˇ se deˇj zrychluje azˇ do komicke´ho nestı´ha´nı´. Meˇlo by by´t zna´t, jak jsou postupneˇ vsˇichni (i cˇert) unaveni – funı´, odflakujı´ text apod. Kdyzˇ takhle asi po cˇtvrte´ dorazı´ k rozcestnı´ku, jsou uzˇ tak znavenı´, zˇe nemohou da´l. Kasˇpa´rek:
Jsem na konci sve´ho dechu, posadı´m se tu do mechu.
Kasˇpa´rek s Honzou prˇicha´zı´ zleva, vpravo se tycˇ´ı obrovska´ hora. V horˇe je vchod do jeskyneˇ. Vycha´zı´ z neˇj dy´m v prˇerusˇovany´ch intervalech. Honza:
Hele dı´vej, tu je hora, ta z vypra´veˇnı´ profesora. Tycˇ´ı se azˇ do oblak. Neˇkde uvnitrˇ zˇije drak.
Kasˇpa´rek:
Dı´vej, Honzo, co to tu je, zˇe by vchod do dracˇ´ı sluje? Z te´hle velke´ tmave´ dı´ry cı´tı´m strasˇny´ za´pach sı´ry.
Honza:
Doufejme, zˇe pra´veˇ drˇ´ıme a my ho hlukem nevzbudı´me.
Oprˇe se o kulisu lesa. Honza:
Ted’ka ma´m jen jedno prˇa´nı´, pro dnes konec putova´nı´. Taky se oprˇe.
Jde dovnitrˇ.
Sce´na 4. Ta´borˇisˇteˇ
Kasˇpa´rek:
Spı´ na ta´borˇisˇti jako prve. Je vecˇer/noc. Neˇco svı´tive´ho spadne svrchu blı´zko nich a oba to probudı´. Kasˇpa´rek vstane, Honza zu˚stane lezˇet. Kasˇpa´rek:
Kasˇpa´rku, no to je jasne´, azˇ se vstane, ohenˇ zhasne, vyda´me se cestou druhou, skrz kulisy trochu tuhou.
A na veˇci nic nemeˇnı´, zˇe Honza nema´ brneˇnı´. Jde za Honzou.
Snad se na´m to jenom nezda´, pra´veˇ tady spadla hveˇzda? To se obcˇas v noci stane, kdyzˇ chladny´ vı´tr od hor vane. Tu je hveˇzda a zde – husˇ, nasˇel jsem tu Honzu˚v nu˚zˇ.
Obraz 4. V horˇe
Sce´na 1. Ve sluji
Drakova jeskyneˇ. Vpravo vykykujı´ dveˇ dracˇ´ı hlavy, vydechujı´ jedovate´ vy´pary. Trˇetı´ hlava lezˇ´ı vzadu jakoby spala. Po chvı´li vejdou zleva Honza s Kasˇpa´rkem.
Honza rychle vstane. Honza:
Famfa´ry at’hrajı´ tusˇ kde jsi nasˇel ten mu˚j nu˚zˇ?
Kasˇpa´rek:
Tady u te´ hveˇzdy lezˇ´ı, jak sem dosˇel, rˇeknu steˇzˇ´ı.
Honza:
Dobra´ rada prˇijde k duhu nechodı´me porˇa´d v kruhu? Ten kraj kolem je mi zna´my´, neˇkdo na´s tu peˇkneˇ ma´mı´. 11
Drak 1. h.:
Hudry, hudry, druha´ hlavo, podı´vej se trochu vpravo. Cˇucha´m, cˇucha´m cˇloveˇcˇinu, jde sem pra´veˇ na svacˇinu.
Drak 2. h.:
Snad to bude tucˇny´ mnich, naplnı´me si svu˚j brˇich. At’to nenı´ sˇtı´hla´ babka, to si da´me radsˇi jabka. 12
Vejdou Honza s Kasˇpa´rkem. Honza:
Kasˇpa´rek:
Pozor, rychle, drak je vzhu˚ru. Nema´m ja´ to nocˇnı´ mu˚ru? Videˇla na´s druha´ hlava a prvnı´ sem mı´rˇ´ı zprava. Trˇetı´ zatı´m videˇt nenı´, chysta´ na na´s prˇekvapenı´. Zmercˇily na´s po cˇuchu, ten na´sˇ pla´n meˇl poruchu. Tohle bude lı´ty´ boj, Honzo, kde ma´sˇ svoji zbroj? Hlavy se prˇiblizˇujı´, mlsneˇ koukajı´, Honza s Kasˇpa´rkem couvajı´. Spadne opona, ale deˇj sta´le pokracˇuje. Pouze vsˇak prostrˇednictvy´m zvukovy´ch efektu˚. Zacˇnou se ozy´vat ra´ny souboje (to jak vodicˇi zezadu bouchajı´ a kopajı´ do kulis a divadla), vy´krˇiky, vola´nı´ o pomoc.
Kasˇpa´rek:
Honzo, s tebou i bez zbroje, veselo je jı´ti do boje. Prvnı´ a druha´ dracˇ´ı hlava se odplazı´. Trˇetı´ hlava sta´le bezvla´dneˇ lezˇ´ı. Kasˇpa´rek si jı´ vsˇimne.
Kasˇpa´rek:
Tady lezˇ´ı dracˇ´ı hlava, je ta dracˇ´ı hlava prava´? Honza jde hlavu obhlı´dnout z blı´zka.
Honza:
Vzadu za nı´ neˇco lezˇ´ı, trˇeba to ta hlava strˇezˇ´ı.
Kasˇpa´rek:
Ta zˇe strˇezˇ´ı? To jen steˇzˇ´ı, vzˇdyt’tu jako mrtva´ lezˇ´ı.
Honza:
Mysˇlenka mi hlavou beˇzˇ´ı, je tak rychla´, je tak sveˇzˇ´ı . . .
Honza:
Doleva!
Kasˇpa´rek:
Utecˇ vpravo!
Kasˇpa´rek:
Veˇrˇ´ım tomu jenom steˇzˇ´ı.
Drak 2. h.:
Nadbeˇhni jim prvnı´ hlavo.
Honza:
My tu stojı´me za sˇera, a kde je ta prˇ´ısˇera? Profesor na´m rˇek’ to tak, zˇe je horsˇ´ı nezˇ ten drak.
Kasˇpa´rek:
Vsˇak nezˇ sem prˇijdou vsˇichni kneˇzˇ´ı, ze sklepenı´ nebo z veˇzˇ´ı, rˇekni mi, co vzadu lezˇ´ı.
Honza:
Velka´, zelena´ a tlusta´, je tu kniha cˇ´ıho gusta.
Drak 1. h.:
Ma´m teˇ!
Kasˇpa´rek:
Uskocˇ!
Drak 2. h.:
Chramst!
Honza:
To bylo o fous, jen taktak proklouz.
Drak 1. h.:
Dej mu!
Kasˇpa´rek:
Vedle, Honzo vymysli neˇco hnedle.
Honza vystrcˇ´ı knihu zpoza dracˇ´ı hlavy. Podı´va´ se na desky a pak knihu otevrˇe. (Kniha musı´ by´t prˇiva´za´na prova´zkem, aby sˇla vysunout zpoza dracˇı´ hlavy. Jak ji Honza cˇte, tak se pomocı´ druhe´ho prova´zku otevrˇe.)
Honza:
Stacˇ´ı jedna mala´ klicˇka.
Drak 2. h.:
Ja´ ti da´m!
Honza:
A nahodı´ se velka´ smycˇka.
Drak 1. hl:
Za nı´m!
Honza:
Prokocˇ, ja´ to podvlecˇu a drakovi utecˇu.
Drak 1. h.:
Co to? Kdo to?
Drak 2. h.:
Tady koncˇ´ı vsˇechny slasti, tak si myslı´m, zˇe jsme v pasti. Sce´na se na´hle utisˇ´ı, opona se otevı´ra´, jsou videˇt zna´mky boje. Kra´pnı´ky jsou chaoticky rozha´zeny po sce´neˇ nebo alesponˇ vykloneˇny ze svy´ch obvykly´ch pozic. Prvnı´ a druha´ dracˇ´ı hlava se v pru˚beˇhu boje zamotaly do sebe dracˇ´ı smycˇkou. Trˇetı´ hlava sta´le lezˇ´ı necˇineˇ v pozadı´. 13
Honza:
Ma´ popsany´ prˇedek, Ferles, Cˇervinka a Deˇdek. Jsou tu slova prozaicka´ „chemie“ a „organicka´.“
Kasˇpa´rek:
Kdo tu knihu mohl ztratit, komu ji ted’ ma´me vra´tit.
Honza:
Jsou tu sama´ cizı´ slova, semtam stara´, semtam nova´. Kasˇpa´rek mezitı´m prˇijde blı´zˇ, aby take´ videˇl do knihy.
Kasˇpa´rek:
Netvarˇ se tak nevrle, to lektoroval Wichterle.
Honza:
Sem neˇkdo prˇipsal z vesela, tohle je Zelena´ prˇ´ısˇera. 14
Kasˇpa´rek:
´ NI´ 3. JEDNA
Vı´sˇ Honzo, co to znamena´? Tohle je Prˇ´ısˇera Zelena´.
Vyle´cˇenı´ princezny
Necˇekaneˇ se objevı´ cˇert. Oba se leknou, skryjı´ knihu za svy´mi za´dy. Cˇert:
Obraz 1.
Ble ble ble ble ble ble Kasˇpa´rek a Honza vedle. Co to vzadu vy dva ma´te? Copak to tam ukry´va´te? Jdu za va´mi peˇkneˇ dlouho a je mi ted’ z toho ouho.
Zpa´tky na za´mku
Sce´na 1.
V tru˚nnı´m sa´le Jsme opeˇt v tru˚nnı´m sa´le, je zde kra´l, Kasˇpa´rek a Honza.
Honza:
To je, to je . . .
Cˇert:
Sˇmatlafous je jme´no me´, ma´m uzˇ hezke´ renome´. Ukazˇte mi tamtu veˇc, neb jste v pekle nezˇ bys rˇekl trˇeba . . . Zatva´rˇ´ı se jaho herec ze zna´me´ho filmu.
Cˇert:
Princezneˇ ted’ vede zle se, cozˇe jste to nasˇli v lese? Starou knihu, prˇeucˇenou? Kouzla, co daj na vyucˇenou?
Kasˇpa´rek:
Nebojte se pane kra´li, za chvı´li cˇert zmizı´ v da´li. Propu˚jcˇte na´m mı´stnost jednu, s Honzou si tam peˇkneˇ sednu.
Kra´l:
Tak ja´ beru teˇ i tebe, sedneˇte si vedle sebe.
. . . boru˚vkovy´ kola´cˇ. Jde blı´zˇ a Honza s Kasˇpa´rkem ustoupı´. Jakmile cˇert spatrˇ´ı knihu, lekne se a da´ se na u´teˇk.
Cˇert:
Kra´l:
Ha! Ne! Zrada!
Kra´l odcha´zı´, opona pada´.
(Jak se cˇert da´ na u´teˇk, zaznı´ krat’oucˇky´ u´ryvek melodie Gaudeamus Igitur.)
Kasˇpa´rek:
A zmizel. Tada´!
Honza:
Co ho vylekalo pa´ni?
Kasˇpa´rek:
To opravdu nema´m zda´nı´. A ted’ rychle bez va´ha´nı´, bez zbytecˇny´ch pozna´mek, jdeˇme rychle na za´mek.
Obraz 2.
Jak cˇarovat ze Zelene´ prˇ´ısˇery
Sce´na 1.
V laboratorˇi Jsme v laboratorˇi na za´mku. Vypada´ stejneˇ jako tru˚nnı´ sa´l, jen mı´sto tru˚nu je uprostrˇed stu˚l s bublajı´cı´mi banˇkami a krˇivulemi. Jsou tu Honza s Kasˇpa´rkem. Kasˇpa´rek a Honza zı´rajı´ do Zelene´ prˇ´ısˇery. Kasˇpa´rek:
Methan, ethan, propan, buthan, uzˇ se tahle slova sˇprta´m. Pentan, hexan, heptan, oktan a kdyzˇ nevı´m, tak se opta´m. Ester, nitril, keton, hlavu ma´m jak beton. ˇ ´ıka´m porˇa´d znova R ta za´hadna´ slova.
Honza:
Zarˇ´ıkadla divna´ jsou to, rozrusˇ´ı to cˇertı´ pouto?
Kasˇpa´rek:
Rˇek’ mi kdysi jeden Mejstrˇ´ık: „kdyzˇ to nevı´sˇ, tak zkus rejstrˇ´ık.“ Honza hleda´ v rejsrˇ´ıku.
15
16
Honza:
P, p, p, pr, princezna, – jak vyle´cˇit podle Katze, strana sedmset a dvacet.
Kasˇpa´rek:
Na choroby, bacily a viry nejlepsˇ´ı je acylpyrin. Kazˇdy´ vir se rychle schova´, slysˇ´ı-li acetylsalicylova´.
Princezna:
Nalistujı´ stranu 720.
Vejde Kasˇpa´rek. Kasˇpa´rek:
Kasˇpa´rek:
Zacˇneme-li z fenolu, tlak jde rychle nahoru. Zahrˇ´ıva´me, CO2 hotovo je jedna . . . Pozor! Oba se dajı´ na u´teˇk ze sce´ny.
Honza:
. . . dveˇ Ozve se vy´buch. Spadne opona. Po chvı´li se opona zvedne, v laboratorˇi je neporˇa´dek. Kasˇpa´rek s Honzou se nejisteˇ vracejı´
Tak tady je . . . Vejde Honza.
Zacˇnou neˇco kutit kolem stolu. Honza:
Ja´ chuda´k si tady chorˇ´ım, teplotu ma´m, porˇa´d horˇ´ım. V zˇaludku mne cosi hloda´, nechutna´ mi jı´dlo, voda. Pomozte mi neˇkdo rychle, je mi jak bych sneˇdla krychle.
Honza:
. . . na´sˇ ty´m cely´.
Oba:
Pacient je na posteli.
Princezna:
Ja´ blouznı´m.
Kasˇpa´rek:
Ma´me pro va´s novy´ le´k.
Princezna:
Je horˇky´?
Honza:
Samosebou, jakbysmet.
Princezna:
Tak ten nechci!
Kasˇpa´rek:
Neˇjak na´m to vu˚bec nejde, snad ta smu˚la rychle prˇejde.
Kasˇpa´rek:
No snad prˇece ten le´k neskoncˇ´ı v rˇece?
Honza:
Zkusı´me to jesˇteˇ znova, snad jsem sˇpatneˇ prˇecˇet’ slova.
Princezna:
At’si!
Honza:
Tak se rychle da´me k dı´lu, bude to chtı´t chlapskou sı´lu. Otevrˇi jı´ peˇkneˇ pusu, nalej jı´ tam kus po kusu.
Princezna:
Co co? Brrr!
Kasˇpa´rek:
Le´k uzˇ viry vyhlazuje, princezna se uzdravuje.
Zase zacˇ´ınajı´ neˇco kutit okolo stolu. Honza:
Reakcı´ Kolbeho-Schmidta princezna nebude bita.
Kasˇpa´rek:
Reagujem, je to drˇina, uzˇ to bude kyselina.
Honza da´ znamenı´ Kasˇpa´rkovi, oba jdou k princezneˇ.
Kasˇpa´rek do princezny vpravı´ le´k.
Honza:
At’to nenı´ zˇa´dny´ hybrid, prˇihodı´m acetanhydrid.
Kasˇpa´rek:
Navzdory vsˇem zlejm cavyku˚m ma´me antipyretikum.
Honza:
Hura´, sla´va vı´teˇzi. Za princeznou! Kde veˇzı´?
Princezna vstane. Princezna:
Vejde kra´l, je prˇekvapen.
Sce´na 2.
Princeznin pokoj Na posteli lezˇ´ı nemocna´ princezna a vzdycha´.
Jsem uzˇ dozajista zdrava´, nebolı´ ruce leva´, prava´.
Kra´l:
Je uzˇ dozajista zdrava´? Neodmlouva´, je i hrava´. Vejde cˇert.
17
18
Cˇert:
Je uzˇ zdrava´, ble ble a ja´ jsem z toho vedle. Objevı´ se 1. a 2. dracˇ´ı hlava. Vsˇichni se jich leknou.
Obeˇ hlavy: Je uzˇ dozajista zdrava´, kniha v ska´le byla prava´. Vejde profesor. Profesor:
Chemie jsou kouzla prava´. A hrdinu˚m veˇcˇna´ sla´va. KONEC
19
