DLOUHODOBÝ VÝVOJ INDEXU STÁŘÍ A INDEXU EKONOMICKÉ ZÁVISLOSTI VE VYSPĚLÝCH ZEMÍCH LONGTERM TREND OF INDEX OF AGING AND DEPENDENCY RATIO IN THE DEVELOPED COUNTRIES
Lucie Vítková Abstract Paper turns to longterm trends in development of aging index and dependency ratio taken as a significant indicators of age structure and population aging. The research has been carried out on data set of 34 developed countries in period from 1950 to 2005. Population aging has been considered as a characteristic feature of demographic development in the second phase as well as after demographic revolution. Inspite of divergences in ratio development among three main aging groups, the two significant trends may be described: Increasing predominance of senior population above children and slightly positive developement of dependency ratio. Keywords: Age Structure, Population Aging, Index of Aging, Dependency Ratio, Demographic Window Klíčová slova: věková struktura, stárnutí populace, index stáří, index ekonomického zatížení, demografické okno Úvod Cílem příspěvku je identifikace trendů vývoje věkové struktury, resp. stárnutí populace, a to konkrétně pomocí indexů stáří a ekonomického zatížení ve vyspělých zemích od roku 1950 do současnosti a srovnání vývoje ve sledovaných zemích. Stárnutí populace je imanentním projevem populačního vývoje po demografické revoluci. Prodlužování naděje dožití a nízká úroveň porodnosti vedou ke změnám ve věkové struktuře, především k poklesu podílu dětské složky a nárůstu podílu seniorské složky. Vývoj věkové struktury, která je „živou historií“ populací, odráží dlouhodobý vývoj procesů přirozené i mechanické měny. Ve věkové struktuře populace lze „číst“ jaké intenzity i absolutní hodnoty hlavních demografických procesů daná populace v minulosti prožívala. A věková struktura je podobně jako historií také budoucností populace, protože tvoří absolutní předpoklad budoucího populačního vývoje (ve smyslu počtu osob, „nositelů“ demografického chování). Stárnutí populací je věnována zasloužilá pozornost i mimo rámec demografie, a to především vzhledem k ekonomickému vývoji, resp. k podílu osob ekonomicky aktivních a osob v důchodovém věku. Veřejné a politické diskuse reflektují také projevy a souvislosti demografického stárnutí v ostatních složkách společenského života např. otázky zdravotní a sociální péče, bydlení, spotřebitelského chování či voličských preferencí. Příspěvek se věnuje dlouhodobému vývoji dvou souhrnných ukazatelů věkové struktury (indexu stáří a indexu ekonomického zatížení) ve vyspělých zemích. Tyto indexy zachycující poměr mezi hlavními věkovými skupinami a jsou standardně používanými 1
ukazateli stupně demografického stárnutí, spolu s ukazateli např. průměrného věku, věkového mediánu či indexů ekonomické závislosti1. Pro hodnocení věkové struktury z hlediska příznivosti pro ekonomický rozvoj je v textu diskutován koncept tzv. demografického okna. Sledované období začíná rokem 1950, kdy u většiny zemí ze sledované skupiny již lze konstatovat ukončený či končící proces demografické revoluce. Z tohoto hlediska je skupina vyspělých zemí relativně homogenní skupinou (vzhledem k ostatním zemím), i když nejen časování, ale i konkrétní průběh demografické revoluce a z ní následně plynoucí populační vývoj a výsledná věková struktura tuto skupinu vnitřně diferencují, což je způsobeno rozdílnými společenskými podmínkami2 v jednotlivých zemích či skupinách zemí. Index stáří i index ekonomického zatížení jsou jednoduché ukazatele poměru mezi třemi hlavními složkami populace. Krajními složkami jsou složky dětské a seniorské, třetí skupinou je složka prostřední, v závislosti na tom, jaké kritérium pro vymezení věkových skupin použijeme, hovoříme o složce reprodukční či produktivní3. Zvolené ukazatele přes nebo spíše pro svou jednoduchost a tedy snadnou datovou dostupnost, naráží na klíčovou otázku, do jaké míry zvolené hranice hlavních věkových skupin reprezentují skutečné vymezení těchto životních etap u osob v jednotlivých populacích a jednotlivých historických obdobích. Prvotnější otázkou však je, jaký aspekt života mají hranice oddělovat, zda spíše hranice reprodukční aktivity a potenciálu či hranice ekonomické aktivity (kdy hovoříme o produktivním obyvatelstvu nebo přesněji o obyvatelstvu ve věku ekonomické aktivity). V moderních společnostech se počátky a konce životních etap v jednotlivých složkách života mohou lišit i o desetiletí. A je nutno si uvědomit, že hledáme hranice pro celou populaci (či dokonce pro soubor populací) a pohybujeme se v rozdílných společenských podmínkách. Dětskou složku, tedy složkou která není aktivní ani z reprodukčního hlediska ani z hlediska ekonomické aktivity, zpravidla vymezujeme věkem 15 let, i když stále častěji se v demografii i statistice setkáváme s hranicí 20 let. Druhou hranici, pokud máme na mysli ne reprodukční aktivitu4, ale aktivitu ekonomickou, zpravidla klademe do věku 60 let, i když s ohledem na postupné prodlužování věku odchodu do důchodu, bude pro aktuální vývoj validnější hranice 65 let. Vzhledem ke sledovanému období byly zvoleny jednotně hranice 15 a 60 let. Protože předmětem našeho zájmu nejsou přesné hodnoty v jednotlivých zemích a jednotlivých obdobích, ale postižení trendů dlouhodobého vývoje a srovnání těchto trendů v jednotlivých zemích a protože se zabýváme obdobím minulých téměř 60 let, domníváme se, že použití těchto (dnes už pomalu „zastarávajících“) věkových hranic je pro naše účely vhodnější. Data Index stáří (udávající počet osob starších 60 let na 100 osob ve věku do 15 let) a index ekonomického zatížení (udávající počet osob ve věku do 15 let plus počet osob ve věku nad 60 let na 100 osob ve věku 15 – 59 let) byly vypočítány z podílů jednotlivých věkových skupin v populaci publikovaných OSN (2009b). Vývoj v letech 1950 až 2005 je zobrazen pomocí hodnot těchto indexů vždy po 5 letech (pro roky končící 0 nebo 5). Pro analýzy byl zvolen soubor 34 rozvinutých zemí (more developed podle klasifikace OSN). Nebyly zařazeny některé malé státy (např. Andora, Malta) a státy bývalého socialistického bloku, které nejsou členy EU s výjimkou Ruska, které pro srovnání zařazeno bylo. V každé tabulce jsou země řazeny jednotně a to v prvním kroku podle tří skupin (země bývalého 1
Indexy ekonomické závislosti, na rozdíl od námi zvoleného indexu ekonomického zatížení, vystihují poměr obou závislých věkových skupin na skupině ve věku ekonomické aktivity zvlášť, určuje se tak index ekonomické závislosti dětské složky a index ekonomické závislosti seniorské složky. 2 Společenské podmínky chápeme v širokém slova smyslu, zahrnují všechny stránky společenského života, od politických, ekonomických po kulturní aj. 3 Někteří autoři používají označení biologická a ekonomická generace (Fiala - Langhamrová 2008). 4 Pro vymezení reprodukčního věku se používají hranice ženské reprodukční schopnosti 15 – 50 let.
2
socialistického bloku neboli východní země, jihoevropské země a ostatní západní země) a v druhém kroku v rámci těchto skupin pak vzestupně podle hodnoty úhrnné plodnosti v roce 2005. Kromě hodnot pro jednotlivé země je pracováno s hodnotami pro svět a pro soubor všech rozvinutých zemí5 vymezený podle OSN (2009a). Vývoj indexu stáří Vývoj indexu stáří (is, udávající počet osob starších 60 let připadajících na 100 osob mladších 15 let) od roku 1950 dokládá postupné výrazné stárnutí populací vyspělých zemí, avšak v rámci sledovaného souboru pozorujeme relativně heterogenní vývoj dynamiky tohoto vývoje. Poměr dětské a seniorské složky je důsledkem dlouhodobého i aktuálního vývoje obou hlavních procesů demografické reprodukce, tedy důsledkem vývoje úrovně porodnosti a úmrtnosti. Od roku 1950 došlo ve všech sledovaných vyspělých zemích k nárůstu hodnoty is, který se v roce 1950 pohybovat okolo rozmezí 30 – 80 a na konci sledovaného období, v roce 2005 v rozmezí 70 -190. Index stáří ve skupině rozvinutých zemí jako celku vzrostl z hodnoty 43 v roce 1950 na hodnotu 120 v roce 2005. Ve většině rozvinutých zemí na počátku 21. století počet seniorů (starších 60 let) převyšoval počet dětí (mladších 15 let). Tab. 1: Index stáří (počet osob ve věku 60+ na 100 osob ve věku 0 –14), 1950 - 2005 1950 1955 1960 1965 1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
Česká republika Slovensko Slovinsko Bulharsko Lotyšsko Polsko Litva Rumunsko Maďarsko Rusko Estonsko
51,4 34,3 38,2 38,1 61,7 27,9 48,7 30,6 45,0 31,8 57,8
49,8 31,3 39,9 39,8 65,0 27,4 47,9 35,6 48,4 33,7 62,0
56,6 32,3 44,9 43,7 68,5 28,1 44,2 37,6 55,3 31,0 66,5
71,1 37,0 53,1 53,7 73,0 35,5 49,8 46,2 67,2 34,8 70,3
85,4 51,5 61,8 64,5 80,1 47,4 55,6 51,0 82,7 44,7 76,0
84,6 52,7 65,0 73,2 84,4 57,5 59,2 56,7 90,1 58,4 78,4
71,5 51,3 62,5 71,0 80,9 54,3 60,6 49,8 78,5 62,5 73,7
74,4 51,3 66,7 82,2 78,3 54,1 63,6 58,3 84,2 61,2 72,9
83,2 58,5 77,6 95,1 81,3 59,4 71,6 66,5 94,1 69,6 77,5
96,3 66,1 97,8 119,6 93,2 69,3 80,3 85,4 107,7 78,0 92,3
110,9 77,7 121,4 141,4 119,7 86,5 96,0 103,3 120,2 101,1 116,0
135,4 95,8 143,7 167,2 153,8 105,5 120,8 122,9 137,4 113,9 142,8
Itálie Řecko Španělsko Portugalsko
44,9 34,8 40,2 35,6
51,4 40,8 42,3 37,3
55,8 45,7 44,9 39,2
61,5 51,8 46,9 42,8
67,1 65,5 50,9 49,1
72,8 72,8 54,6 54,0
78,4 76,8 59,8 60,5
98,4 83,6 73,3 70,9
127,4 104,2 96,0 92,2
152,3 127,4 125,3 114,7
170,6 146,4 145,9 133,5
177,5 159,7 149,0 142,9
Japonsko Německo Rakousko Švýcarsko Kanada Belgie Lucembursko Švédsko Velká Británie Nizozemí Austrálie Finsko Dánsko Norsko Francie Nový Zéland Irsko Island USA
21,8 62,9 68,0 58,9 38,0 76,1 72,9 63,7 69,5 39,2 47,2 34,0 51,0 57,0 71,4 45,0 51,2 34,1 46,3
24,2 74,5 74,9 59,0 34,6 76,1 78,2 66,4 70,7 41,1 42,8 34,0 53,6 57,4 66,8 40,4 49,7 32,2 44,4
29,0 81,2 82,7 62,9 31,9 74,9 76,1 78,6 72,5 43,7 40,5 36,8 61,5 62,5 64,3 37,1 50,8 32,9 43,2
37,4 82,1 83,3 64,3 32,6 77,3 78,2 87,6 75,9 49,1 41,2 45,0 68,9 69,0 69,0 36,2 49,7 33,4 44,6
44,0 85,8 82,4 68,9 37,9 80,9 83,7 94,2 78,0 53,1 42,7 57,7 75,5 74,3 73,0 39,3 50,5 38,4 49,8
48,1 94,9 87,1 78,1 46,9 86,1 92,0 101,4 84,5 59,7 46,4 70,5 82,7 80,3 76,6 42,3 49,7 42,2 58,7
54,2 104,3 93,2 92,9 58,6 91,1 94,7 111,7 95,2 70,4 53,8 80,8 93,8 91,4 77,6 50,4 48,4 49,1 69,3
67,6 124,4 108,2 108,5 68,5 102,6 105,8 134,9 107,8 86,6 62,7 89,7 110,3 106,0 86,3 58,5 48,8 52,5 75,9
95,1 126,7 115,4 114,1 74,9 113,8 109,2 127,4 109,5 95,1 70,5 95,9 120,0 111,1 96,0 66,2 55,7 58,6 76,5
127,5 127,6 111,9 111,4 78,9 119,6 105,5 116,4 106,7 96,7 74,4 100,0 113,8 102,6 104,1 67,0 62,6 61,9 74,1
159,6 148,7 121,2 117,3 87,4 125,7 101,6 120,1 109,5 97,8 80,7 109,3 107,0 96,0 110,1 69,6 69,6 64,4 75,0
192,0 174,1 136,9 134,2 101,1 128,7 101,1 133,9 118,3 104,9 89,3 123,0 112,8 100,0 113,6 76,7 74,5 71,5 80,3
Rozvinuté země Svět
42,7 23,8
44,3 22,8
45,2 22,0
49,3 21,8
56,2 22,5
64,0 23,1
69,2 24,1
77,1 26,0
85,9 27,7
93,9 29,5
106,6 32,7
118,2 35,9
Pozn.: Barevně jsou zvýrazněny hodnoty nižší nebo rovno 50 (modře), mezi 100 – 140 (světle oranžově) a vyšší nebo rovno než 140 (oranžově). 5
Sledovaných 34 zemí zaujímalo v roce 2005 počtem obyvatel 89% celého souboru rozvinutých zemí.
3
Země východní skupiny měly na počátku sledovaného období is spíše nižší než země ze skupiny západní (kromě České republiky a pobaltských zemí měl v těchto zemích index stáří hodnotu nižší než 50). Podobných hodnot jako ve východních zemích nabýval is také v zemích jižní Evropy. V západních zemích byl index stáří v roce 1950 v širším rozpětí, na jedné straně zde nalezneme země, které měly index stáří nižší než 50 (zámořské země, Nizozemí, Finsko, Island) a na druhé straně země s indexem stáří přes 70 (Belgie, Lucembursko, Velká Británie a Francie). Země, které měly index stáří v roce 1950 relativně nízký (do 50), si tuto úroveň udržely i po období 60. a některé země i 70. let, ale na konci sledovaného období lze mezi země s relativně nižším indexem stáří (do 100) řadit pouze země s aktuálně vyšší úrovní porodnosti, a to Nový Zéland, Irsko, Island, USA a Austrálii. Ty západní země, jejichž index stáří na počátku sledovaného období, tedy v 50. letech 20. století, převyšoval hodnotu 70 (Německo, Rakousko, Belgie, Lucembursko, Švédsko, Velká Británie a Francie), dosáhly už během 80. let 20. století hodnot indexu stáří přes 100. Avšak s výjimkou Německa (které je zemí s aktuálně velmi nízkou porodností), nepatří tyto země na počátku 21. století mezi země s nejvyššími (přes 140) hodnotami indexu stáří. Ty jsou pozorovány v některých zemích východní skupiny (Slovinsko, Bulharsko, Lotyšsko, Estonsko), ve všech 4 zemích jižní Evropy, v již zmíněném Německu, ale především v Japonsku, které vykazuje aktuálně nejvyšší hodnotu indexu stáří (192 pro rok 2005).
Obr. 1: Vývoj indexu stáří ve vybraných zemích (počet osob ve věku 60+ na 100 osob ve věku 0–14)
Měřeno změnou indexu stáří došlo k nejdynamičtějšímu vývoji stárnutí populace v rámci sledované skupiny rozvinutých zemí jednoznačně v Japonsku, kde index stáří vzrostl v roce 2005 oproti roku 1950 o 880 % (z hodnoty 22 seniorů na 100 dětí na hodnotu 192). Japonsko však na počátku sledovaného období bylo mezi vyspělými zeměmi výjimkou, charakteristiky jeho populačního vývoje se od většiny ostatních sledovaných zemí lišily, Japonsko bylo v té době relativně „opožděno“ v demografickém vývoji, o to rychlejší změny však v následujících desetiletích v této zemi proběhly. Všechny 4 jihoevropské země zaznamenaly během sledovaného období také velmi výrazné zvýšení indexu stáří. Jeho hodnota v roce 2005 byla zhruba o 300 % vyšší než v roce 1950 (z hodnot 35 – 45 vzrostl na hodnoty v rozmezí 143 – 177). O něco méně intenzivní nárůst hodnot indexu stáří vykazuje (větší a heterogennější) skupina východních zemí, kde došlo během 55 sledovaných let k nárůstu indexu stáří zhruba o 150 – 300 % (pouze v Bulharsku o něco více).
4
Země západní skupiny jako celek zaznamenaly relativně méně intenzivní nárůst indexu stáří než výše zmíněné země. S výjimkou Finska (a samozřejmě již uvedeného Japonska) byl nárůst indexu stáří od roku 1950 do roku 2005 v těchto zemích nižší než o 180 %. V Irsku a Lucembursko dokonce počet seniorů starších 60 let připadajících na jedno dítě do 15 let vzrost o méně než 50 %. Tab. 2: Index vývoje indexu stáří 1955 - 2005, základ indexu rok 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 Česká republika Slovensko Slovinsko Bulharsko Lotyšsko Polsko Litva Rumunsko Maďarsko Rusko Estonsko
97 91 104 105 105 98 98 116 108 106 107
110 94 118 115 111 101 91 123 123 97 115
138 108 139 141 118 127 102 151 149 109 122
166 150 162 169 130 170 114 166 184 141 131
164 154 170 192 137 206 122 185 200 183 136
139 150 164 187 131 195 124 163 174 196 128
145 150 175 216 127 194 131 190 187 192 126
162 171 203 250 132 213 147 217 209 219 134
187 193 256 314 151 248 165 279 239 245 160
216 227 318 372 194 310 197 337 267 318 201
263 280 376 439 249 378 248 401 305 358 247
Itálie Řecko Španělsko Portugalsko
114 117 105 105
124 131 112 110
137 149 117 120
149 188 127 138
162 209 136 152
174 220 149 170
219 240 182 199
284 299 239 259
339 366 312 322
380 420 363 375
395 458 370 402
Japonsko Německo Rakousko Švýcarsko Kanada Belgie Lucembursko Švédsko Velká Británie Nizozemí Austrálie Finsko Dánsko Norsko Francie Nový Zéland Irsko Island USA
111 118 110 100 91 100 107 104 102 105 91 100 105 101 94 90 97 95 96
134 129 122 107 84 98 104 123 104 111 86 108 121 110 90 82 99 96 93
172 130 122 109 86 102 107 138 109 125 87 132 135 121 97 80 97 98 96
202 136 121 117 100 106 115 148 112 135 91 170 148 130 102 87 99 113 108
221 151 128 133 123 113 126 159 122 152 98 207 162 141 107 94 97 124 127
249 166 137 158 154 120 130 175 137 179 114 238 184 161 109 112 94 144 150
311 198 159 184 180 135 145 212 155 221 133 264 217 186 121 130 95 154 164
437 201 170 194 197 150 150 200 158 242 149 282 236 195 135 147 109 172 165
586 203 165 189 207 157 145 183 154 246 158 294 223 180 146 149 122 182 160
734 236 178 199 230 165 139 189 158 249 171 322 210 169 154 155 136 189 162
883 277 201 228 266 169 139 210 170 267 189 362 221 176 159 170 145 210 173
Rozvinuté země 104 Svět 96
106 92
115 92
132 95
150 97
162 101
181 110
201 116
220 124
250 138
277 151
Pozn.: Barevně jsou zvýrazněny hodnoty nižší nebo rovno 100 (modře), mezi 150 - 200 (světle oranžově) a vyšší nebo rovno než 200 (oranžově).
Vývoj indexu ekonomického zatížení a tzv. demografické okno Index ekonomického zatížení (iez) zhruba udává, kolik ekonomicky neaktivních osob připadá na 100 osob ekonomicky aktivních, přesněji na 100 osob zhruba ve věku ekonomické aktivity. Konkrétně byl použit index s věkovými hranicemi 15 a 60 let6. Tento ukazatel je používaný pro posouzení věkové struktury z hlediska ekonomického vývoje, avšak nezohledňuje poměr mezi oběma skupinami ekonomicky neaktivních osob, přičemž dětská složka populace je složkou, do které se investuje a která bude v budoucnu složkou ekonomicky aktivní, kdežto osoby v poproduktivním věku již svůj ekonomický status
6
Hranice ukončující ekonomicky aktivní věk byla opět určena na 60 let, neboť je podle našeho názoru vhodnější pro delší sledované období než druhá zvažovaná hranice 65 let, viz diskuze v úvodu textu.
5
nezmění. Z hlediska makroekonomické zátěže osob v produktivním věku jsou výhodné nízké hodnoty indexu ekonomického zatížení. Význam příznivé věkové struktury pro ekonomický rozvoj, tzv. demografické okno (demograhic window) připomíná např. Vallin (2005). Demografické okno je přímým důsledkem demografické revoluce (Vallin 2005). Vymezení demografického okna se uvádí buď jednoduše bez zohlednění podílu dětské a seniorské složky jako hodnoty iez nižší než 100 (případně jiná hranice iez např. 90). Druhý, složitější způsob vymezení je založen na zohlednění podílu složky dětské a seniorské, kdy podíl dětské složky v populaci musí být nižší než 30 % a zároveň podíl seniorské složky musí být nižší než 15 %, v tomto případě je iez nižší než 90 a zároveň is (zohlednění poměru dětské a seniorské složky) nižší než 507. (OSN 2004) Hodnoty iez se ve sledovaném období vyvíjely dlouhodobě příznivě, v naprosté většině zemí hodnota tohoto indexu byla v roce 2005 nižší než v roce 1950. Po celé sledované období také všechny země zaznamenávaly hodnotu iez nižší než 100 a dokonce nižší než 90. Podle jednoduššího vymezení demografického okna (nezohledňujícího poměr dětí a seniorů v závislé složce obyvatelstva) by tedy všechny země po celé sledované období mohly být hodnoceny jako země s věkovou strukturou příznivou pro ekonomický vývoj. Podle složitějšího vymezení demografického okna, však už většina sledovaných zemí příznivou věkovou strukturu ztratila v průběhu druhé poloviny 20. století, viz výše vývoj indexu is8. Připomínáme, že pracujeme s hranicemi 15 a 60, pokud bychom vzali v úvahu hranici 65 let, byla situace tzv. demografického okna ve vyspělých zemích prodloužena zhruba o 20 let a některé země by i v roce 2005 mohly být označeny za země stále zažívající tzv. demografické okno.
Obr. 2: Vývoj indexu ekonomického zatížení ve vybraných zemích (počet osob ve věku 0-14 a 60 a více let na 100 osob ve věku 15 – 59 let), 1950 - 2005
V zemích východní skupiny byla hodnota iez v 50. letech zhruba v rozmezí 60 – 70, stejně tak v zemích jižní Evropy. Také v západních zemích byla v 50. letech hodnota indexu ekonomického zatížení vyšší než 60 (s výjimkou Lucemburska). Řada zemí západní skupiny však na rozdíl od zemí východu a jihu už na počátku sledovaného období vykazovala hodnotu
7
I vymezení demografického okna s sebou nese otázky ohledně stanovaní věkových hranic ekonomické aktivity, podobně jako bylo diskutováno výše u iez. 8 V první polovině sledovaného období (zhruba v 50. – 70. letech) také v některých zemích podíl dětské složky přesáhl 30 %, tuto situaci však z dlouhodobého ekonomického zatížení neposuzujeme tak negativně. Jednalo se o tyto země: Slovensko, Polsko, Rusko, Japonsko, Kanadu, Austrálii, Finsko, Nový Zéland, Irsko, Island, USA.
6
indexu ekonomického zatížení vyšší než 70, bylo to především Japonsko, Irsko (a dále Nový Zéland, Island a Kanada). Během 2. poloviny 20. století se index ekonomického zatížení v zemích východní skupiny příliš neměnil a jeho hodnota se udržovala blízko rozpětí 60 – 70. Pouze Slovensko a Polsko zaznamenali v 60. letech vyšší hodnoty tohoto ukazatele (okolo 75). Na začátku 21. století hodnota indexu ekonomického zatížení v těchto zemích poklesla, v roce 2005 byla ve všech sledovaných zemích východní skupiny nižší než 60, v případě Slovenska a Ruska dokonce nižší než 50. Také země jižní Evropy během druhé poloviny 20. století nezaznamenaly výraznou změnu hodnoty tohoto indexu, i když i zde pozorujeme, zhruba o 10 let později než u zemí východní skupiny, přechodný nárůst hodnoty tohoto indexu nad hodnotu 70. Na počátku 21. století měly jihoevropské země hodnotu indexu ekonomického zatížení zhruba okolo 60, tedy vyšší než ve skupině východních zemí. Tab. 3: Index ekonomického zatížení (počet osob ve věku 0-14 a 60 a více let na 100 osob ve věku 15 – 59 let), 1950 - 2005 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 Česká republika Slovensko Slovinsko Bulharsko Lotyšsko Polsko Litva Rumunsko Maďarsko Rusko Estonsko
58,2 63,4 61,3 58,7 69,2 60,3 68,4 59,0 57,2 61,6 67,8
65,0 69,8 62,9 59,2 62,9 65,3 65,3 59,5 61,3 56,5 62,3
66,9 75,4 65,8 60,0 58,5 75,1 63,4 63,4 64,7 64,7 60,8
65,8 76,4 66,1 59,2 62,3 72,4 70,1 62,9 63,4 67,5 63,9
65,3 70,1 63,9 60,0 63,7 66,1 72,4 64,2 61,3 62,6 63,7
68,9 66,7 64,2 61,6 63,7 60,8 68,4 65,3 62,9 58,5 63,7
67,5 65,3 60,5 60,8 58,5 60,0 61,0 66,7 64,2 54,1 60,5
68,9 67,8 60,0 63,4 60,8 64,7 60,8 64,2 65,6 57,7 61,8
64,5 66,9 59,5 65,6 63,4 66,7 62,9 64,7 64,5 63,9 65,0
58,0 60,5 56,3 64,7 66,7 62,9 64,7 61,3 60,8 61,6 66,1
53,4 53,8 54,3 61,0 64,2 56,3 64,5 59,7 58,7 57,7 64,2
52,9 49,0 52,9 57,7 58,2 50,4 59,0 53,8 58,2 47,7 58,5
Itálie Řecko Španělsko Portugalsko
63,1 63,1 61,3 66,7
61,3 59,5 63,1 65,0
63,4 62,9 65,8 68,9
65,0 63,1 66,9 70,6
69,8 70,1 72,7 74,8
72,4 70,4 73,0 73,9
65,6 67,5 70,6 70,6
62,1 64,2 67,2 68,1
59,5 64,5 63,4 64,5
60,3 61,8 59,7 61,3
63,1 60,5 57,2 60,3
65,0 59,7 56,5 61,0
Japonsko Německo Rakousko Švýcarsko Kanada Belgie Lucembursko Švédsko Velká Británie Nizozemí Austrálie Finsko Dánsko Norsko Francie Nový Zéland Irsko Island USA Rozvinuté země Svět
75,7 60,8 62,1 60,0 69,5 58,2 52,4 62,1 60,8 68,9 63,9 67,2 65,8 62,1 63,7 73,0 77,6 70,4 65,3 64,2 73,0
71,2 58,7 63,9 63,4 76,1 62,3 54,1 65,6 64,2 73,0 70,6 69,5 68,6 67,5 68,6 77,9 81,5 79,5 74,2 65,0 77,3
64,2 62,9 67,2 64,2 79,2 69,8 60,0 64,7 67,2 75,7 73,3 71,2 68,6 72,7 76,1 82,1 88,3 85,5 78,9 68,9 81,8
54,6 71,5 74,5 65,6 79,5 73,0 66,9 64,5 68,9 73,0 71,8 64,7 67,2 72,1 75,7 79,9 87,6 84,8 77,9 69,2 84,8
53,1 75,7 80,2 67,2 70,9 73,9 68,4 67,8 75,1 71,8 69,8 63,4 69,2 74,5 75,1 79,5 88,0 80,8 73,6 68,4 84,5
56,3 72,1 77,3 66,4 62,6 70,9 62,3 71,5 75,4 67,8 67,8 60,0 70,4 75,1 73,0 74,5 87,6 74,8 66,7 65,8 82,8
57,2 60,8 65,6 61,3 56,3 62,9 57,7 70,9 69,5 61,3 63,7 58,0 67,5 73,9 65,6 69,2 83,2 69,5 61,6 61,0 77,9
56,7 56,0 61,6 58,0 56,0 62,6 54,8 69,8 66,4 56,7 62,3 58,2 63,1 70,1 65,3 63,9 79,2 67,8 61,3 61,0 74,2
55,5 57,5 60,5 57,2 56,7 63,1 57,2 68,6 66,1 55,0 60,0 60,8 59,7 66,4 65,0 62,3 73,9 65,3 62,1 62,1 72,4
57,2 59,0 60,0 59,2 57,5 64,7 59,2 69,2 66,9 56,3 60,0 61,3 59,2 65,3 66,1 62,3 65,3 65,3 62,1 61,3 70,4
61,0 63,4 60,3 60,3 55,8 65,3 61,0 68,1 66,1 58,2 59,7 61,6 62,1 64,5 65,3 62,6 58,2 62,1 60,8 60,8 67,2
67,5 64,5 61,0 60,5 54,8 64,2 59,2 68,6 64,7 60,0 59,5 63,4 66,7 64,5 64,7 61,3 55,3 61,0 60,0 59,0 62,9
Pozn.: Barevně jsou zvýrazněny hodnoty nižší nebo rovno 55 (modře), mezi 65 - 75 (světle oranžově) a vyšší nebo rovno než 75 (oranžově).
Země západní skupiny také zaznamenaly během druhé poloviny 20. století přechodný nárůst hodnot iez a na počátku 20. století opět jeho hodnoty poklesly na 55 – 70 ekonomicky 7
neaktivních osob připadajících na 100 ekonomicky aktivních. V řadě zemí této skupiny hodnota iez v 60., 70. letech (a v Irsku i později) překročila či se blížila hodnotě 80 (Rakousko, Kanada, Nový Zéland, Irsko, Island a USA). Významně odlišný byl vývoj iez v Japonsku, kde na začátku druhé poloviny 20. století rychle klesl z hodnot přes 70 na hodnoty nižší než 60, aby se na začátku 21. století jeho hodnota opět zvedla a v roce 2005 mělo Japonsko ze sledovaných zemí druhou nejvyšší hodnotu indexu ekonomického zatížení 67,5. Vyšší hodnotu v roce 2005 už mělo pouze Švédsko, o něco nižší pak i Dánsko, Itálie a dále Německo, Belgie, Velká Británie, Finsko, Norsko a Francie. Tab. 4: Index vývoje indexu ekonomického zatížení 1955 - 2005, základ indexu rok 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 Česká republika Slovensko Slovinsko Bulharsko Lotyšsko Polsko Litva Rumunsko Maďarsko Rusko Estonsko
112 110 103 101 91 108 96 101 107 92 92
115 119 107 102 85 125 93 107 113 105 90
113 120 108 101 90 120 103 107 111 110 94
112 111 104 102 92 110 106 109 107 102 94
118 105 105 105 92 101 100 111 110 95 94
116 103 99 103 85 100 89 113 112 88 89
118 107 98 108 88 107 89 109 115 94 91
111 106 97 112 92 111 92 110 113 104 96
100 95 92 110 96 104 95 104 106 100 98
92 85 89 104 93 93 94 101 103 94 95
91 77 86 98 84 84 86 91 102 78 86
Itálie Řecko Španělsko Portugalsko
97 94 103 98
100 100 107 103
103 100 109 106
111 111 119 112
115 111 119 111
104 107 115 106
98 102 110 102
94 102 103 97
95 98 97 92
100 96 93 90
103 95 92 92
Japonsko Německo Rakousko Švýcarsko Kanada Belgie Lucembursko Švédsko Velká Británie Nizozemí Austrálie Finsko Dánsko Norsko Francie Nový Zéland Irsko Island USA Rozvinuté země Svět
94 97 103 106 109 107 103 106 106 106 111 103 104 109 108 107 105 113 114 101 106
85 103 108 107 114 120 114 104 111 110 115 106 104 117 119 113 114 122 121 107 112
72 118 120 109 114 125 128 104 113 106 112 96 102 116 119 109 113 121 119 108 116
70 125 129 112 102 127 130 109 124 104 109 94 105 120 118 109 113 115 113 106 116
74 119 125 111 90 122 119 115 124 98 106 89 107 121 115 102 113 106 102 103 113
76 100 106 102 81 108 110 114 114 89 100 86 103 119 103 95 107 99 94 95 107
75 92 99 97 81 108 104 112 109 82 98 87 96 113 103 88 102 96 94 95 102
73 95 97 95 82 108 109 111 109 80 94 90 91 107 102 85 95 93 95 97 99
76 97 97 99 83 111 113 111 110 82 94 91 90 105 104 85 84 93 95 95 96
81 104 97 100 80 112 116 110 109 84 93 92 94 104 103 86 75 88 93 95 92
89 106 98 101 79 110 113 111 107 87 93 94 101 104 102 84 71 87 92 92 86
Pozn.: Barevně jsou zvýrazněny hodnoty nižší nebo rovno 90 (modře), mezi 110 - 120 (světle oranžově) a vyšší nebo rovno než 120 (oranžově).
Závěr Postupující stárnutí populací rozvinutých zemí je v příspěvku posuzováno z hlediska vývoje indexu stáří a indexu ekonomického zatížení, vzhledem k posuzovanému období uplynulých od roku 1950 do roku 2005 byly jako hranice vymezující hlavní věkové skupiny zvoleny věky 15 a 60 let. Během sledovaného období 55 let byl pozorován v zásadě postupný růst hodnot indexu stáří, a to v postatě ve všech sledovaných zemích. Ve skupině rozvinutých zemí jako celku vzrostla hodnota indexu stáří během sledovaného období trojnásobně, v roce 1950 byl 8
index stáří zhruba 40 let a v roce 2005 už téměř 120. Přestože byl vývoj v jednotlivých zemích diferencován, hlavní trend postupující převahy starších osob nad dětmi je společný všem rozvinutým zemích. Pouze ve zemích, které v rámci sledované skupiny patří k zemím s relativně vyšší úrovní porodnosti ke konci sledovaného období, pozorujeme v roce 2005 index stáří nižší než 90 (Austrálie, Nový Zéland a USA, Irsko a Island). Na opačném pólu je skupina zemí, kde v roce 2005 index stáří přesáhl hodnotu 140 (kromě jihoevropských zemí Itálie, Španělska, Portugalska a Řecka se dále jedná o Slovinsko, Bulharsko Lotyšsko a Německo). Nejvýrazněji se stárnutí populace projevuje v Japonsku, kde index stáří na počátku sledovaného období v roce 1955 měl hodnotu pouze 22, avšak do roku 2005 se zvýšil o 880 % a přesáhl hodnotu 190 seniorů starších 60 let nad 100 dětí do věku 15 let. Vývoj v Japonsku však v rámci sledované skupiny nemá obdoby, Japonsko od druhé poloviny 20. století prožilo velice intenzivní společenský a s tím související i demografický vývoj ze země patřící mezi zaostalé k dnešní situaci jedné z nejvyspělejších zemí. Vývoj indexu ekonomického zatížení nebyl v porovnání s vývojem indexu stáří tak plynulý, a to právě díky vývoji zastoupení obou ekonomicky závislých věkových skupin (skupiny dětské a seniorské, jež jsme sledovali výše pomocí indexu stáří). U všech sledovaných zemí byla hodnota indexu ekonomického zatížení na konci sledovaného období v roce 2005 nižší než na počátku v roce 1955. U skupiny rozvinutých zemí jako celku byl index ekonomického zatížení v roce 1955 64 a v roce 2005 dosáhl hodnoty 59. Důležitým rysem vývoje věkové struktury je skutečnost, že většina rozvinutých zemí zaznamenala v 60., 70. (a některé země i v 80.) letech dočasné zvýšení hodnot indexu ekonomického zatížení. Po celé sledované období všechny země zaznamenávaly relativně příznivou hodnotu iez nižší než 90. K hodnocení věkové struktury z hlediska makroekonomického je možno použít také koncept tzv. demografického okna, jak je nazvána přechodná situace, kdy populace má věkovou strukturu velice příznivou pro ekonomický rozvoj. Podle jednoduššího vymezení demografického okna (iez nižší než 90 bez rozlišení zastoupení dětské a seniorské složky v populaci) by všechny země po celé sledované období mohly být hodnoceny jako země s věkovou strukturou příznivou pro ekonomický vývoj. Podle složitějšího vymezení demografického okna, kdy zároveň podíl dětské složky musí být nižší než 30 % a podíl seniorské složky nižší než 15 %, by však už většina sledovaných zemí příznivou věkovou strukturu ztratila v průběhu druhé poloviny 20. století a období demografického okna již v těchto zemích bylo ukončeno. Literatura a zdroje dat ČSÚ 2009. Vývoj obyvatelstva
České republiky v roce 2008. Online
zveřejněno 11. 9. 2009, dostupné 28. 10. 2009. FIALA, T. – J. LANGHAMROVÁ 2008. Věková struktura obyvatelstva ČR a vybraných zemí – perspektivy budoucího vývoje. Online , dostupné 2.11. 2009. UNITED NATIONS POPULATION DIVISION 2004. World Population to 2300. Online dostupné 13. 11. 2009. UNITED NATIONS POPULATION DIVISION 2009a. World Population Prospects: The 2008 Revision. Population Database. Online zveřejněno 11. 3. 2009, dostupné 29. 6. 2009. UNITED NATIONS STATISTICS DIVISION 2009b.– Standard Country and Area Codes Classification. Online zveřejněno 15.4. 2009, dostupné 28.7.2009. 9
VALLIN, J. 2005. The Demographic Window. An opportunity to be seized. Asian Population Studies, č. 2, s. 149 – 197. Adresa autorky: Mgr. Lucie Vítková Katedra sociologie, Filozofická fakulta Univerzita Hradec Králové Náměstí Svobody 331 500 02 Hradec Králové [email protected]
10
