Lokální a regionální rozvoj ČR Aktuální problémy a výzvy
Zdroj: Eurostat
2
Regionální struktura ČR 3 přirozené makroregiony
3
Čechy (monocentrické, Praha – praţský metropolitní region) Morava (polycentrická, Brno, Vsetín, Zlín, silná sociokulturní identita) Slezsko (české Slezsko, Ostrava)
4
Čechy
Velká Praha x zbytek Čech (venkovský charakter, Vysočina, JHČ) Suburbanizace Prahy – změna socio-demografické struktury v zázemí Prahy Ekonomické postavení Prahy Poloha STČ a PLZ kraje Dominance Prahy – velikost ostatních měst v Čechách (monocentrická struktura Čech x polycentrická struktura Moravy) Rozdrobená sídelní struktura – malý potenciál konkurovat Praze Venkov x město – výrazná diferenciace (současné problémy venkova, deziluze ze současného vývoje, malá pozornost věnována rozvoji venkova, ŢÚ venkovského obyvatelstva, absence tradičních aktérů – církev, soukromí vlastníci půdy) Vnitřní periferie
6
7
Okresy s největší x nejmenší velikostí obcí
8
Země
% počet obcí pod 1000 obyv.
Anglie
0
123 000
533
Litva
0
66 000
1 166
Bulharsko
0
35 000
432
Švédsko
0
29 500
1 595
Holandsko
0.2
20 500
60
Dánsko
0
18 000
150
Polsko
0
16 000
130
Slovinsko
3
10 300
106
Finsko
5
10 500
730
Norsko
4
9 000
710
Chorvatsko
3
8 800
104
Rumunsko
2
7 600
81
Itálie
24
6 500
38
Estonsko
9
5 700
178
Španělsko
61
5 000
60
Lotyšsko
32
4 300
115
Maďarsko
54
3 300
32
Slovensko
68
1 900
17
Česko
80
1 700
13
Francie
77
1 300
15
9
Prům počet obyv. v obci
Průměr rozloha obce (km2)
Venkovské regiony podle hustoty zalidnění dle obcí s rozšířenou působností
10
Důsledek
Autonomie x zdroje realizace rozvoje území Tlak na odpovědnost, efektivitu, dlouhodobé dopady projektů, udrţitelnost projektů realizovaných na místní a regionální úrovni Nové modely, koncepty finanční podpory: Participativní a partnerské přístupy k zajišťování veřejných sluţeb i projektů dlouhodobé povahy DSO x MAS x euroregiony
11
SUBURBANIZACE
proces rozvolňování měst, druhá fáze urbanizace růst zástavby s nízkou hustotou na okrajových předměstích a mimo katastrální území měst odliv bohatších a aktivnějších obyvatel z kompaktnějších, ovšem často chátrajících městských čtvrtí vystěhovávání obyvatel z center měst do velkých obytných čtvrtí na jejich okrajích Růst počtu obyvatel, kvantita výrobních i obchodních aktivit v okrajových částech měst 12
13
Hranice vesnické a suburbánní krajiny – Buffalo USA
15
Oblast bývalých Sudet
Sociálně patologické jevy Chudoba, nezaměstnanost Rozvodovost, zločinnost, úroveň vzdělání Vztah k majetku, území Rozptýlené osídlení, vysídlené oblasti (Šumava, Doupovské Hory, Krušnohoří, Český les …) Vysoká míra urbanizace v bývalých průmyslových regionech bez venkovského zázemí Pohraniční oblasti – lidské zdroje
Regiony se
18
Příčiny vzniku disparit (RD)
Rozvoj území: strukturální změny v oblasti zaměstnanosti, ţivotní úrovně, mezd, vlastnických vztahů, ŢP ….
RD= Nerovnost, různost, rozdílnost = Regionální a ekonomické rozdíly mezi kraji, provinciemi, státy = strukturovaný jev tvořený systémem prvků, vazeb a vztahů, projevující se kumulací jevů příznivých či nepříznivých a ovlivňující rozvoj určité oblasti =neodůvodněné regionální rozdíly v socio-ekonomické úrovni rozvoje regionů v celospolečensky neţádoucí míře – je potřeba je řešit (MMR) Dlouhodobé ekonomické sociální a ekonomické rozdíly mezi jednotlivými regiony, mezi městy a venkovem – úkol pro vládu danou situaci řešit Rozdíl mezi ekonomickým výkonem a blahobytem mezi regiony územní disparita indikuje míru, kterou se intenzita určitého ekonomického jevu odlišuje mezi regiony v rámci dané země (OECD) Různé podmínky ţivota, nerovné hospodářské rozvojové moţnosti
19
Příčiny regionálních disparit
Přirozené faktory
přírodní zdroje geografická poloha, přírodní a klimatické jevy
Dané lidskou činností Politické vlivy, CPI, demokracie Tempo růstu pracovních sil a kapitálu Technický pokrok, různá technologická úroveň regionů Technická, dopravní, občanská infrastruktura Stav ŢP Vzdělání, sociální vlivy, kulturní a sociální kapitál Sektor sluţeb Demografické trendy (stárnutí, migrace…) Kultura, kulturní vzorce , morálka, etika, sklon ke spotřebě Ekonomická globalizace 20 Nepříznivé externí vlivy (válka, epidemie,kolonizace)
Nemateriální (mentální) disparity
Disparita vnímaná v myslích obyvatel Vnímání pověsti území (stav ŢP, kriminalita) Vnímání sociálních otázek, ekonomiky, územní disparity (fyzicko-geografické podmínky) Označení území za problémový region je dehonestující, demotivující – ţádná obec není úplně zaostalá, kaţdá v sobě má nějaký rozvojový potenciál Chápat rozdíl ve vývoji jako specifické plus, ne jako minus
21
22
Porovnání krajských hodnot HDP na obyvatele v PPS s průměrem EU 27 v letech 1995, 2000, 2007 Moravskoslezský kraj Zlínský kraj 2007
Olomoucký kraj Jihomoravský kraj
2000
Vysočina kraj
1995
Pardubický kraj
kraje
Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hl. m. Praha ČR EU27 50,0
70,0
90,0
110,0 v procentech
23
130,0
150,0
170,0
24
20.11.2015
