Logistické systémy
Úvod do problematiky Říjen 2008 VŠFS
Přednášející Jiří Amler SINDAT spol. s r.o. Manažer obchodu a backoffice
Struktura předmětu
Teorie systémů Logistika v praxi Teorie řetězců Aplikace na domácí prostředí
Semestrální práce (zadání: polovina listopadu 2008) – teoretická část – popsání zadaných témat -- praktická část – zpracování pohledu na logistický systém ve zvoleném oboru činnosti
Původ logistiky – původ pojmu
Starověk – 16. století: praktické počítání číslicemi Německá klasická filozofie: matematická logika Ženeva 1904: ekvivalent pro matematickou logiku USA 1988: umění plánovat vojenské přesuny a zásobování; plánování a realizace rozsáhlých aktivit; umění aritmetických výpočtů řecké logos – rozum, řeč, pravidlo, smysl
Aktuální význam
Princip správného jednání ve správném čase, jehož konečným efektem je zásadní změna. Ovládnutí, ve skutečnosti odkládání jednotlivých příležitostí, abychom je posléze získali všechny, uspořádané a naráz
Základní typologie
Vojenská logistika – potřeba připravit, vyzbrojit a vystrojit mužstvo, poskytnout zázemí, ochranu a munici (logis, to lodge, lodgment) Podniková logistika – přesun podstaty do civilní sféry v 2. pol. 20. st. ; základy v propracovanosti vojenských systémů
Vojenská logistika
NATO: Logistika je nauka o plánování, provedení přesunu a o technickém zabezpečení sil Úkol: návrh, vytvoření, získání, přeprava, skladování a rozmístění voj. materiálu; přeprava osob a materiálu; budování údržba a provoz zařízení; služby; Výrobní/akviziční; spotřební/operační Mnohonárodní x kooperativní
Vojenská logistika - příklady
Operace Desert Storm 1990 – akvizice od 2500 am. dodavatelů, operačně 33000 kontejnerů via airlift a seacargo USFE – blokace kapacit přístavu Rotterdam, 100000 vojáků, 2000 kontejnerů/měs. „Overlord“ – Berlín 1946
Vojenská logistika Funkce: Materiální, zásobovací, údržba a opravy, servis, pyrotechnické zabezpečení, doprava, ženijní, zdravotnická, smluvní, rozpočtová a finanční, související
Vojenská logistika Problém: Zásoby a rychlost jejich dodání na místo určení Řízení pohyblivých (přepravovaných bezprostředně), spotřebních (kryjící očekávanou spotřebu) a nedotknutelných (v případě výpadku a přerušení zásob
Vojenská logistika Řešení: Optimální je nejjednodušší způsob, ale vždy z širšího hlediska Zajištění pružnosti a mobility Spolupráce a koordinace s civilními zdroji Využití průřezového způsobu myšlení a představivosti
Hospodářská logistika
Proces „uvědomování“ logistiky vzniká v pol. 60. let 20. stol v USA – množství nepřesných nebo nedostačujících definic omezených na řízení toku materiálu, výrobků a souvisejících informací z místa vzniku do místa konečné spotřeby s cílem uspokojení potřeb zákazníků Evropské pojetí klade důraz na optimalizaci nákladů spojených a zároveň rozšiřuje problematiku o určení operací určujících pohyb zboží (alokace výroby a skladů, pohyb ve výrobě, balení)
Hospodářská logistika Podnikové funkce Disciplíny
Nákup, zásobování
Řízení materiálového hospodářství
Fyzická distribuce
Služby zákazníkům
x
x
x
x
x
x
Skladování a manipulace
x
x
x
Plánování a kontrola
x
x
x
Informační systémy
x
x
x
x
x
x
Doprava
Management
Hospodářská logistika ELA: „…organizace, plánování, řízení a uskutečňování toku zboží, počínaje vývojem a nákupem a konče výrobou a distribucí podle objednávky tak, aby byly splněny všechny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích.“ HIT: věda o časově vztaženém umísťování zdrojů
Fáze vývoje – 1.
Homogenní trh 50. a 60. let – babyboomers Extrémní prosperita střední vrstvy Snadná predikce výroby, bankovních zdrojů a rozvoje infrastruktury Zaměření logistiky na procesy distribuce Úspěch = doba, za kterou je zákazník uspokojen 80% obratu tvoří 10 – 20 % zboží
Fáze vývoje – 2.
Deprese 70. let, vstup japonských firem na globální trh Vysoké skladové zásoby – statistické, predikční a optimalizační metody řízení Segmentace trhu – zrod marketingových nástrojů Uplatnění logistiky i ve výrobě a zásobování – pouze vnitřní funkce - izolace
Fáze vývoje – 2.
80. léta: individualizace poptávky – „magický trojúhelník“ Roztříštěnost segmentů staví problém efektivního vykrytí poptávky Zrod flexibilních továren Nástup IT – možnosti analýzy procesů v reálném čase Zrod logistických útvarů v podnicích – sladění celých procesů je efektivnější než dílčí řešení
Pružnost = rychle
Kvalita = lépe
Náklady = levněji
Fáze vývoje – 3.
90. léta – vznik integrované logistiky jako nástroje zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti Vnitřní integrace podniků – překonání kompetenčních bariér – týmová spolupráce Logistické schopnosti jsou využity jako vstřícná aktivita vůči zákazníkovi Nutnost zainteresovat i distribuční podniky a dodavatele vstupů – koncept Total Supply Chain – vnější integrace (2000: 99% podniků v DE) Celoevropská dimenze, globální systém
Fáze vývoje – 4.
Celková optimalizace integrovaných logistických systémů Závislost na IT: aplikační SW – synchronizace; simulační SW – rozhodování a modelace možných důsledků Přesun kompetence na externí poskytovatele logistických služeb – outsourcing outsourcingu Dosažení synergických efektů v logistické praxi (zatím teoretická rovina)
Netradiční logistika Přechod k euru 2001 – 12 zemí 300 000 tun oběživa = 10 500 kamionů Naprosté utajení Nemocniční logistika Konkurenční boj, nutnost zvýšení úrovně služeb při zmenšování nominální kapacity a omezování finančních prostředků, nákladnost stávajících distribučních postupů, nedostatečná efektivita informačních systémů
Subjekty logistiky
Pole logistiky – vznik a uspokojování logistických potřeb – rozmisťování a organizování zdrojů v procesní i strategické rovině Def.: tvůrci logistické strategie a účastníci procesních logistických řetězců včetně poskytovatelů souvisejících služeb, poradenské a projektové firmy a dodavatelé aktivních a pasivních prvků
Subjekty logistiky Výrobci zboží, Poskytovatelé služeb Distibuční a obchodní firmy
Logistické podniky spedice operátoři
SL
Správci a provozovatelé logistické infrastruktury Dodavatelé techniky a technologie
Zájmová sdružení
Poradenství a engineering
Státní správa
Zájmové organizace
ČLA – 1993 – diskuzní platforma na bázi výzkumu problematiky a jeho následné popularizace, veletrhy, konference ELA – 1984 – zájmová skupina prosazující pozice logistiků vůči EU, resp. EK, informační a sjednocující centrum SSL ČR – 1991 – subjekty vnitrostátní a mezinárodní spedice; assoc. rejdaři, pojišťovny, školy
Teorie logistiky
Řešení komplexů navzájem souvisejících problémů Systémový přístup – celistvé vidění a princip neustálého pohybu – komplexní chápání jevů v jejich vnitřních a vnějších souvislostech – opak mechanistiky (rozklad objektu na základní elementy a jejich vlastnosti)
Teorie logistiky
Logistický řetězec (hmotná, nehmotná část) – provázaná posloupnost činností vedoucí k synergickému efektu
Logistický systém – účelně uspořádaná množina techniky, zařízení, budov a pracovníků uskutečňující řetězec
Modelování – klíč k systémovému řešení, vytváření modelových clusterů a jejich zapojení do celku
Logistický objekt – část reality, na kterou lze aplikovat logistický systém – ekonomický systém podniku
Teorie logistiky Logistický systém jako - technicko-technologický systém - systém řízení - systém informační - systém komunikační
multisystém
Kompatibilita – zajištění propojení jednotlivých podsystémů – homogenita a odolnost
Organizace / organizovanost
Teorie logistiky
Struktura – množina prvků a množina vazeb mezi nimi Chování – způsob realizace cílů a reakce na vnější podněty.(zákaznická orientace)
Cíle – hlavní - přežít, dílčí – splnění technických a ekonomických cílů
Tvorba hodnot – veškeré činnosti logistiky (hmotné i nehmotné) přímo ovlivňují přidanou hodnotu
Odolnost, spolehlivost, stabilita
Filozofie logistiky
Teorie spádu – myšlenka asymetrie dvou systémů, porušování a obnovování rovnováhy – „vše plyne, nic netrvá“ Teorie deterministického chaosu – myšlenka nepravidelnosti, nepředvídatelnosti a nahodilosti neumožňující stanovit dlouhodobé cíle, pouze dílčí kroky Teorie „selského rozumu“
Shrnutí teorie logistiky základ pro zamyšlení:
Co má a co může být řešeno, jaké cíle má smysl stanovit Jaké metody jsou k dispozici a jaké je třeba vyvinout Kde je pozice řešitelů a jejich vliv na proces řešení a jeho výsledek Jaké jsou možnosti mezidisciplinární výměny poznatků Jaký dopad budou mít výsledky řešení na společnost
