Měnová a fiskální autorita a jejich reakce v hospodářském cyklu Diskusní panel BIVŠ Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB
20. října 2009
Hospodářská politika
hospodářsko-politické instituce (HPI) neprovádí svoji politiku ve vakuu
jejich počínání má významný dopad na ekonomické procesy a veličiny
HPI na sebe svými opatřeními působí navzájem tato interakce a soulad či nesoulad jednotlivých hospodářsko-politických opatření vyvolává různé dopady na reálnou ekonomiku
HPI využívají svých instrumentů
měnově-politická instituce (MI)
fiskální instituce (FI)
HPI mohou působit procyklicky či proticyklicky
jaký dopad mohou mít politiky, když HPI nahlížejí na pozici ekonomiky v rámci cyklu stejným nebo rozdílným způsobem (využití odhadů potenciálního produktu a mezery výstupu)
2
Hospodářská politika Makroekonomická oblast zabezpečování základních ekonomických cílů společnosti opatření na straně nabídky a poptávky
Rozpočtová (fiskální) politika Měnová (monetární) politika Mezinárodní politika
Sociální politika
Hospodářská politika
Důchodová politika Mikroekonomická oblast zvyšování efektivnosti při alokaci zdrojů společnosti
Strukturální politika Politika zaměřená na veř. sektor Environmentální politika Ochrana hosp. soutěže 3
Hospodářská politika Makroekonomická oblast zabezpečování základních ekonomických cílů společnosti opatření na straně nabídky a poptávky
Hospodářská politika
Rozpočtová (fiskální) politika Měnová (monetární) politika Mezinárodní politika
Monetární politika Sociální politika - cenová stabilita, cílování inflace finanční stabilita, finanční trhy Fiskální politika Důchodová politika - fiskální expanze/restrikce Strukturální politika Mikroekonomická oblast Vztah fiskální a monetární politiky ? zvyšování efektivnosti při alokaci - kooperativní x nekooperativní zdrojů společnosti Politika zaměřená na veř. sektor vůdce x následovník nezávislost Enviromentální politika Ochrana hosp. soutěže 4
Makroekonomická oblast ekonomický cyklus
sestupná fáze cyklu není pro nikoho příjemná, ale cyklické chování ekonomik je přirozené
názor, že jakákoliv vláda či centrální banka cyklické chování odstraní je nejen utopický, ale i z hlediska zdravého fungování ekonomiky zhoubný
aplikace hospodářských politik je sice anticyklická, ale ne ve smyslu odstranění cyklu, ale ve smyslu vytváření stabilnějšího prostředí v rámci ekonomického cyklu
viz např. cílování inflace
5
Makroekonomická oblast turbulence na finančních trzích
turbulence na světových finančních trzích šlo vypozorovat již dříve ... data USA (pád stavebnictví a cen již přelom 2005/6) spíše koncentrace médií na tzv. po-Lehmanovskou fázi
důvody vzniku: bezprecedentní růst peněžní zásoby (nejen v USA) přeregulovaný a zbytečně subvencovaný segment oblasti bydlení podpora státu, tlaky na poskytování půjček neprůhlednost garancí (hypotéční agentury FM/FM) neúměrně rostoucí zadlužení většiny zemí (i obyvatelstva) v období ekonomické prosperity a rostoucího blahobytu, který již neumožňoval umístění finančních prostředků do oblastí s udržitelným růstem a nechal vzniknout bublinu především v oblasti finančních inovací přemíra regulace, roztříštěnost regulatorních autorit s omezenou vzájemnou komunikací
6
Makroekonomická oblast turbulence na finančních trzích
světová finanční krize, měla na finanční trh v ČR omezený dopad
důvody vyšší odolnosti českého finančního trhu: existence suverénní měnové politiky existence české měny (+ plovoucí kurzový režim) malá angažovanost domácích finančních institucí v problémových toxických aktivech dobrá bilanční likvidita bankovního sektoru tendence českých bank neposkytovat ve významné míře úvěry na bydlení v cizích měnách poměr primárních vkladů a klientských úvěrů je v ČR příznivější než ve většině zemí EU a bankovní sektor má dostatek primárních zdrojů pro poskytování úvěrů a nemusí využívat ve větším rozsahu zdroje na zahraničním trhu integrovaný dohled ČNB (=> lekce do budoucna?, De Larosière report) 7
Makroekonomická oblast turbulence na finančních trzích
poměr primárních vkladů a klientských úvěrů je v ČR příznivější než ve většině nových a zejména původních zemích EU Financování úvěrů prostřednictvím klientských vkladů (v %) 180 150 120 90 60 30 0 CZ
HU
PL
SK
Vklady/úvěry 2005
EU
Nové členské země
Vklady/úvěry 2006 Vklady/úvěry 2007 Pramen: ECB
banky mají dostatek primárních zdrojů pro poskytování úvěrů a nemusí hledat ve velkém rozsahu zdroje na trhu nebo v zahraničí 8
Makroekonomická oblast turbulence na finančních trzích a jejich přenos do reálné ekonomiky Světová ekonomika
Česká ekonomika Krize důvěry Přímé dopady (držba CDO,...)
Finanční sektor
Vyvádění zisku či likvidity z ČR
Finanční sektor
Expozice vůči zahr. bankám Zabrzdění rozvoje fin. trhu Úrokové sazby
Ekonomický vývoj
Ekonomický vývoj
Investice Zahraniční poptávka
Vládní výdaje
Investice
Spotřeba Export Kurzový vývoj
Import
9
Makroekonomická oblast turbulence na finančních trzích a jejich přenos do reálné ekonomiky Růst úvěrů privátnímu sektoru v ČR (meziroční růst v %, ze stavů úvěrů)
Úvěry v selhání (v % celkových úvěrů v segmentu) 7
35
6
30
5
25
4
20 15
3
10
2
5
1
0
12/06
3/07
6/07
9/07
12/07 3/08
6/08
9/08 12/08 3/09
0
6/09
12/06 3/07
Bankovní sektor Nefinanční podniky Domácnosti - obyvatelstvo
Pramen: ČNB
9/07 12/07 3/08
6/08
9/08 12/08 3/09
6/09
Bankovní sektor Nefinanční podniky Domácnosti - obyvatelstvo
Pramen: ČNB
Ceny bytů - ceny převodů a nabídkové ceny (meziroční indexy)
Vývoj výše oběživa od 1.1.2002 do 30.9.2009 420,00 400,00 380,00 360,00
Miliardy Kč
140 135 130 125 120 115 110 105 100 95 90 2004
6/07
340,00 320,00 300,00 280,00 260,00 240,00
2005
2006
Praha (ČSÚ převody) Praha (ČSÚ nab.) Zbytek ČR (ČSÚ nab.)
Pramen: ČSÚ, IRI
2007
2008
2009
Praha (IRI nabídkové) Zbytek ČR (ČSÚ převod.)
220,00
10
200,00
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Vývoj kurzu CZE CH KORUNA TO E URO (CZ)
13/10/09
45
40
35
30
25
20
15
10 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 CZECH KORUNA TO EURO (CZ) - EXCHANGE RATE CZECH KORUNA TO US $ (CZ) - EXCHANGE RATE
11 Source: Thomson Datastream
Dopady do reálné ekonomiky rok 2009
Data 2009, Eurostat
12
Reakce monetární a fiskální autority
Makroekonomická opatření v době krize
makroekonomické politiky (monetární + fiskální, pozor na mezinárodní prostředí – protekcionismus, nerovnováhy, populismus ...)
monetární politika použití standardních nástrojů měnové politiky účinnost transmisního mechanismu použití nestandardních nástrojů quantitative easing
fiskální politika účinnost fiskálních balíčků neustálé legislativní změny pro podnikatele
13
Vývoj úrokových sazeb Měnověpolitická sazba a tržní sazby
6.0 Měnověpolitická sazba a tržní sazby (% p.a.)
5.5 5.0 4.5 4.0 3.5
!
3.0 2.5 2.0 1.5 1.0 07 07 07 07 / / / / 10 01 07 04 Repo sazba ČNB
09 09 09 08 08 08 08 / / / / / / / 04 07 01 04 07 10 01 3M
1Y
10y vládní dluhopis
14
Regulace a dohled
Opatření na finančních trzích
správná a racionální aplikace již existujících regulatorních opatření na finančních trzích regulační a dohledové funkce institucí by měly být jasné a čitelné a měly vytvářet minimální bariéry v rámci ekonomického prostředí mezinárodní účetní standardy (IAS) BASEL anticyklický přístup HTM
15
Budoucí ekonomický vývoj
Data 2010, Eurostat
16
Zadlužení v USA Růst zadlužení v USA podle sektorů (domácnosti, firmy, vláda)
17
Fiskální politika –Evropa
Data 2008, Eurostat
18
Závěr Jaká by měla tedy být role hospodářsko-politických institucí?
uvážlivá, rozumná, nesvazující, motivační, ...
zejména stabilní, transparentní a efektivní ekonomické prostředí, které nekomplikuje a nesvazuje život jednotlivým ekonomickým subjektům má předpoklady vytvořit dlouhodobě pozitivní a stabilní klima podněcující rozvoj individuálních schopností a občanských a ekonomických svobod
19
Děkuji za pozornost
Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB
20. října 2009
