ll. EMANUEL BARTOŠ. (Se 17 obrázky v textu.)

Věstník č s!.

zoologické spolecnostl. Sv. 11, r 1947 .

...__,

ll. Vířníci českých

vod. - The water-dwelling Rotatoria of Bohemia. EMANUEL BARTOŠ. (Se 17 obrázky v textu.)

V této práci podávám pi·ehled našich vědo~ností o virmdch, pokud žijí v nejrůznějších českých vodních nádržích od nejmenších návesních rybníčků po rozsáhlé jihočeské rybníky. Materiál potí·ebný k studiu jsem nalovil sám v širokém pražském okolí (1939- 1946), v okolí Příbramě (1940-1946), v okolí Dobříše a Chocně (1941), v okolí Mšeného u Budyně nad Ohří (1942- 1946) a v okolí Křemže (1946). Vedle svého materiálu jsem měl k disposici veliké množ.slví planktonních vzorků z nejrůznějších míst Cech a několik vzorků z Moravy, které mi s neobyčejnou laskavostí dali k disposici pánové univ. doc. Dr. O. JíROVEC a Dr. JAROSLAV \ VElSER, kterým na tomto místě vzdávám svůj nejupi'ímnější dík. Materiál doc. O. JíROVCE byl naloven v letech 1935-1946 především na těchto místech: okolí hydrobiologické stanice ve Lnářích u Blatné, okolí Vodňan, Třeboně, Cáslavě, okolí Prahy, Neratovic, Chlumce nad Cidlinou, jeden vzorek rašeliny z Krkonoš a jeden vzorek planktonu z rybníč ku Allach u lednických rybníků na Moravě. Materiál p. Dra WEISRA byl převážně z širšího okolí Chotěboře.

Všechen propůj čený materiál a valná část mého mimopražského materiálu byla konservována formalinem; tím lze v:)rsvětliti jistou chudost něk t erých í·ádů anebo čeledí na mimopražských nalezištích.

H i s t o r i c k ý p ř e h 1 e d n a š i c h z n a I o s t í o v í ř­ n í c í c h. Studiu vířníků byla v našich zemích vě nov ána dosud jen nepatrná soustavná pozornost. V různých limnologických pra31

cích jsou sice připommany jednotlivé běžné druhy viřníků, ale soubornějších a především speciálních prací je velmi málo. Konečně všechny zmínky, i v pracích nejnovějších, pokud se týkají druhů rodů Keratella BoRY de ST. VrNCENT, Brachionus PALLAS, Polyarthra EHRBG. a snad i P edalia HunsoN, potřebují úplné revise, především v rodech Keratella a Po lyarthra. Nejstarší prací o českých vířnících je CoRnův popis druhu Lycocephalus brachionus z karlovarského zřídla, uveřejně­ ný roku 1838. CaRDův druh je totožný s dnešním druhem Colurella adriatica EHRBG. Druhou práci o českých vířnících uveřejnil r. 1883 VEJDOVSKÝ ve své studii o druhu Drilophagus bucephalus VEJD. Roku 1890 vyšel soupis vířníku českomoravské vysočiny od PETRA, v němž je uvedeno, 78 druhů a odrůd českých vířníků. čtvrtou prací je Nt MCOVA studie o ektoparasitech Ligidia z r. 1895, v níž byl popsán nový druh. pijavenek Mniobia (Callidina) branchicola NĚM.*) Na r ozhraní století uveřejnil ŠVEC ve Vesmíru několik přípravných morfologicko-biologických studií o vířnících našich vod; uvedl celou řadu vířníků, ale bez jejich nalezišť. V letech 1901 až 1906 napsal HLAVA něko­ lik velmi pěkných a důkladných prací o českých vířnících, z nichž monografie českých druhů čeledi Melicertidae je s pochvalou a uznáním nejen často citována v odborné zahraniční literatuře, ale je dávána i za vzor. HLAVOVY obrázky · mnohých druhů vířníku jsou často reprodukovány v různých cizojazyčných pracích pro svou výstižnost a přesnost.

Y letech 1917 a 1918 uvádí v několika svých pracích VrNc. BREHM pro okolí Mariánských a Františkových Lázní 36 druhu vířníku. Roku 1922 uveřejnil CoRI z německé pražské university pojednání o druhu Cupelopagis (Apsilus) vorax LEIDY a v r . 1926 otiskl MÁLEK výsledky svých pokusů o anabiose a vylučování ochranných rosolovitých obalu u pěti druhů českých pijavenek, neuvedl však naleziště studovaných druhů a v práci užívá, bohužel, již od r. 1910 zastaralých rodových pojmenování studovaných druhů. Roku 1928 uveřej­ nil WATZKA seznam 40 druhu vířníků , pozorovan)rch v rybníč•) Druh znovu na vice místech v čechách objevil, obšírně popsal, vyobrazil a rodově nově zařadil autor této práce.

32

cích čakovického cukrovaru . Mezi jmenovan)r mi druhy je ;) nových pro čes kou zvíi·enu. Po něko lika l e lé pi'es tá vce zacal BARTOš (1938) s oustavn ě zkoum a ti české pijavenky (Bdello idea), žijící v mechu a později i druh y žijící ve vodě a uyeřejn il o nich n ě kolik drobných prací a pí·ipravil do tisku monogta fii československ)r ch druh ů řá du Bdelloidea. Echem vá l-

OlJI'. 1. Brachionus anyuluris Goss E. Rúzné polí cko vání hfbe tní p a nl:éř·oyé d es t ičky - Thc va ri a tion of lhc clorsal struclure o ť LllC Jor ica. i\ . PNbram, horní r y bník uppcr pond by Příbra m . B. Scbero v u Pra hy šebero v nea r Praguc. C. Bo šilo v~ký-p o nd . D. Ky je. E. Kacíf . F. Pi'"íbram. dolní ry bník - uppcr p ond by Ph bram. G. Haclimovsk ý- po nd. II. Hožmbcrk-pond. Ch. S ta n ko v~k )' - po nd . 3

33

ky studovali ví řníky teplých p ra m enů a ostatních l éčivých pra m enů ·v pohrani čním území P .-\ X a \V'uLFERT, k teh zjistil i ně k olik druhu novych pro vě du. (Karlo vy Vary, J áchym oY, Sti'ekov a Klí še u ús tí, Jánské l áz n ě.) Vedl e uvedených prací, pojedná vajících vě tšinou jen o v í ř- nících , jsou zmínky o česk)rch víh1icích v limnologických p r acích, pokud vyšly v Archivu p ro phrodovědecký v)rzkum Čech (FRi č a VÁVRA, KAFKA). Ho\'11čž ŠHÁMEK-H.UšEK ve svých drobněj ších pi'íspěvcích uvádí několil( běžných druh (t našich vířníku . V nejnověj š í dob ě vzpomíná HRABĚ (1946) několik a n ejb ěžn ěj š ích ví í·ní ktt z českých ryb níkú, ja ko zji š tě­ né potravy k apřího pludku. Na Moravě vzpomíná če lných druh ů v í ř-ní ku, žijících v občas ných túň k ách, SPANDL, zejména si všímá okolí Brna a jižní Moravy. GESSNER uvádí ve své práci o zvíře n ě rašelinných bažin na Pra dědu některé druhy v í ř'ník tt , z ni ch ž n ě ko­ lik není z Cech dosud ztú un o. vVuLFERT u vádí z Králickéh o Sněžn ík u 14 druhů víí·níkú nových pro naši zv í ř-e nu vedle vě t­ šího p očtu druh ů již u nás zná mých. Ně kolik a druh ú víí·ník (t i Mora vy vzpom íná: i ŠRÁMEK-HUšEK. SouDEK r. 1929 a BAYE B a BA.JKOV r. 1929 uv á dějí velké množství víí·níků z lednických r ybníkú. V okolí Znojma velmi usilovně s tudoval víi'níky Jos. DONNER, který zjistil pro okolí města na 50 druh ů víř-ní k ů , z nich 26 nových pro naši zvíí·enu, řadu druh ů popsal nově . TJSCHBIEREK, PAX a \V'ULFERT studovali ví řník y l éči vých p ram e nů v Bludově, Velkém Losíně a v Linde nbr un ě u M. T i'"ehové. Ze za hrani ční ch pr acovníků vzpomíná NoRDQUIST (1921) několika ví řníld't z jižních Cech a Cr\RLIN (1943) uvádí l·adu druh ů planktonních vH· níků z Cech i Moravy. O několik a čes kých d r uzích jsem se do če tl v zahra ni čn í ch autorech, kteří j e citují podl e úda jú HLAVOVÝCH, ale v dom ácí mně phstupné literatuř-e jsem nikde údaj e o těch druzí ch nezjistil. Se soustavným výzkumem vodních víí·níků jsem počal z ja r a 1941, kdy jsem od počá tku březn a až do konce í-í jna pozoroval postupné s tříd ání v ířníko vé zví řen y ve vesnickém rybníčku v P roseku (Pr~ h a IX) a v lesní túilce na Hri1 dk u u Kunrati c. V pozdějších letech jsem studoval v íř-ník y po cel)· rok v nejr (t z n ě j š í ch vod ách p ražského okolí.

34

P lan klonní uorky pr a žskéh o okolí b yly vě tši n ou s tudoYány za čerstY a, p ro to je v nich zji š těn o a uvedeno značné

Obr. 2. A. Proales asell icola n. sp. se stra ny - side view. B. Proales asellicolu n. sp. kusad la - mas tax; h p = žláza h epa topank reatick á h cp a top a ncr ca tic gtand; O\" va j eční k - ova ry; pgl nožní žlázy pcd al gla nds; v u = m očov)r m ěch)rřek - urine. C. Polyarthra dolichoptera l n ELSON. Fo r ma s krátkými postra nním i pří věsky. The form with the shor t a ppendagcs. D. Polyarlhra dolichoptenť I IJELSO>\. Form a napodobující formu aplcra HooD. Na p r avé .s t ra ně jsou přívěsky odle pené a dosud nen a r ovn a né. Form pseudo aptera, w h ich Iike to aplcra Hoon. On the r ight side th e append ages are loosed, the ti ps of lhem a r e stili cur ved . E. Pedalia reducens n . sp. Se sll·a ny. - Side view. F. Pedalia propinqua n. s p. Se strany. Side view. G. Pedalia mo/l is n. sp. Pohled se stra ny. - Side view. H. Zimní va jíčko druhu Brachionus budapeslinensis DADAY. - Thc winter -egg of Brach. budapestinensis DADAY.

=

=

35

množství druhů těch vířníku, klei'í nemají pancířovitě ztuhl ou pokožku svého těla. Všechny ostatní nalovené vzorky byly většinou ihned po nalovení konservovány asi 2% form alinem a uchovaly se až do doby studia v bezvadném stavu. Samozřejmě druhy bez pancířu byly silně staženy a většinou tak značně znetvořeny, že s malými výjimkami n ebylo je možné vůbec určit. To se týká především druhů celého 1-ádu Bdelloidea, z í·ádu Monogononta celých podi'"ádů Collothecacea a Flosculariacea, z podřádu Ploima pak pí·edevším čeledí Notommatidae, Dicranophoridae, Synch aetidae, Asplanchnidae a Microcodonidae. Jedině druhy rodu P edalia,ač nemají panc íi\ přece se nikdy konservováním nesmrští natolik, že by je nebylo možno určit. V konservovaném stavu lze z pijavenek vždy bezpe čne jen dva druhy. Druh Rotaria n eptunia EHRBG. , který má velmi tuhou kutikulu, jež se působením forrnalinu neznetvořuje, m á těl o, nohu, ostruhy a prsty jedinečně protáhlé, takže ho nelze ani pí·i největším náhodném znetvoí·ení zaměniti se žádným u nás žijícím druhem pijavenek. Od jediného velmi podobného, u nás však dosud nezjištěného druhu R. Ol!ala ANDERSON, lze ho poznati při postranním pohledu. Trup R neptunia je v celé své délce s tejně široký a jeho př·echod Y nohu je plynulý. U druhu R. ouata se trup dozadu na hi·betní. ~ straně siln ě hruškovitě rozšií·uj e a pí·echází pak velmi náhl e v úzké zadotrupí a pokračuje v úzkou nohu. Druhým dobi·e určitelným druhem je Dissotroch a aculeata EHRBG; tento dru h se sice pusobením formalinu silně stáhne a znetvoř-í, ale tí lll spíše jsou znatelné jeho h í·betní ostny, kt eré pak ostře odstup ují od hřbetní strany trupu; podle nich lze druh spolehlivé určiti. Z áměna by mohla snad nastati s druhy Pleuretra brycei ·WEBER a Macrotrachela multispinosa TI-IOMPSON, ale len, kdo zná dobře dva poslední druhy, nikdy lak neučiní. Mám vel iké, a myslím oprávnené, podezření, že kusy s dlouhými a zahnutými hřbetními ostny, o nich ž se zmiňuje PETR ve své práci, a kter é, bohužel, nezobrazil, n ejsou varietami d ruh u Dissotrocha aculeata EHHBG, jak se domníval PETR, nýbrž jsou práv ě druh em Mocr . multispinosa THOMPS., který v době uveř·ejn ěuí PETROVY práce nebyl dosud popsán. Možnou záměnu pot vrzuje i ta okolnost, že druh Macr. multispinosa THOMPS. žije určiti

36

také " rašeliná<.:h , jak u vúdí pro své variety PETR, a že je to druh Yelmi variabilní. J en shodou okolností se podaří občas ur čiti oj edinělé kusy druhů Rotaria tardigrada EHRBG, Rot. magna-calcarata PARSONS, Embata commensalis vVESTERN, Epiphanes senla EHHBG a castěji druhu Dissolroch a inacrostyla EHRBG; a to ,·ždy podle n e úpln ě zatažené nohy, ostruh, n ebo prstu, které jso u pro tyto druhy charakteristické. Někteří jedinci druh~ Co llolh eca conmta Doum neza táhn ou vždy svůj víh vý ústroJ a tu je pak možné v idě li ch arakteristick)' výr ůst ek na velkém hf·betn ill1 laloku" podle n ě hož se tento druh dá spo l ehl ivě určit. Zatažené druhy čel edi Asplanchn idae lze určili podl e jejich ],usadel anebo podl e zimn ích vajíček , která n ěkdy zjis tím e v jejich za t až~ n ých těl ech. Druhy nebo odrůdy , k teré nebyly dosud z Cech uvád ě ny, označuji h vězdičkou, druhy noYé pro vědu jsou označeny dvě­ ma · ln ězdi čkami . Pro Lipin~' př"ehled u vádím i ty druhy, které jsou z Cech anebo z Moravy známy, kter é jsem však sám nezjistil. Zastaralá druhová i rodová pojmenování uvádím jen u druhů dř'í­ ve z Cech znám),ch, aby bylo možné sjednocení a př· ehl ed dosavadních znalostí o našich vířnící ch . Autory, k teří publikovali nález toho kterého druhu, uvádím zkratkami. Jméno autora, který uvedl jeden, n ejvýše tři druhy víf'níků, uvádím celým jm énem, ostatní pak v těch to zkratkách: Ba = Bartoš, B a B = Bayer a Bajkov, Br = Brehm, Ca = Cm·lin, Do = Donner, F a V= Frič a Vávra, Ge = Gessner, Hl = Hlava, Hr = Hrabě, K = Kafka, P = Petr, P a vVu = Pax a Wulfert, S = Soudek, Sp = Spanchl, šr = šrámek-Hušek, Ti = Tischbierek, Wa = vVatzka, W u = Wulfert. V so'ustavném rozvržení dllsledně se řídím soustavou, jak ji r. 1933 navrhl REMANE v BRONN's Klassen und Tierordnungen . Řád: Pijavenky - Bdelloidea. Z tohoto l-ádu jsem v Cechách zjis til celkem 109 druhů (102 7), o nichž pojednávám ve své monografii čes lwsl ovensk),ch pijavenek. Většin a t ěchto druhů žij e v mea

od růd

+

37

chu. V léčivých a teplých pramenech zjistil na našem území WuLFERT tyto nové druhy pijavenek: Habrotrocha thermalis VluLF., Philodina tranquilla \VULF., Phil. acuticornis va r. minor WuLF., Adineta glauca \~TuLF. Ze známých druhů žijí v teplých a s irnatých zi"ídlech druhy: Phil. r oseola EHnBG, Phil. acuticornis MuR. a Rot. rotatoria PAL. V Lé to práci" uvádím jen ty druhy, které jsem sám zjistil ve zkoumaných planktonních vzo rkách , nikoliv mechov é druhy a druhy zji štěné jen jinými autory. Ce leď :

Habr ·o tro c hid ae BHYCE 1910: 1. I-Iabrotrocha co llaris EHRBG. Pl"cs dvacet ku sů tohoto druhu jsem jednou zjistil na pouzdře chrostíka v kunratic kém potoce pod H rádkem. Nal.: Hrádek u Kuma tic. -

(Ba).

2. I-Iabrotrocha con stricta Du.r. Vě tší poče l kusů tohoto druhu jsem nalezl ha povrchu rosolovitého obalu čo l č í ch vajíček v rašelinilé tůňce. Vedle toho se tento druh hojn ě vysk ytoval ve vlhkých rašeliníkových polštái"ích vedl e téže tC1úky. Nal eziš tě: Hrádek u Kunrati c. - Krkonoše (leg. J íHOV E.C) . (Ba, Sp).

3. 1-Iabrotrocha elegans lVhLNE. Pozdě n a podzim a v zimě v tlícím listí společně s Rot. macrura EHHBG a nál evníkem Spirostomum ambiguum MuLLER-EHHBG na dně lesní tůl'\kv. Nal.: Hrádek u Kunratic. - (Ba). Ilabrotrocha elegans EHRBG . J e druh po psa n ý E HHENBEHGEM jen velmi s t ručně a podl e jeho diagnosy "se dvěma zuby" lze ho zaměniti s veliký m množs tvím pijave n ek rodu Hab l:Otrocha, M acrotrach ela, ale i Philodina a M niobia, pokud mají s tejn.)r poč et zubů ve žv)rkacím žaludku. Sem pati'í i s tejně označený n ález PETRŮV, který proto jako blíže neurči telný vynechávám.

.

• 4. I-Iabrotrocha lata BHYCE. Vysky tuje se v raš elinn\·ch Hlřlkách a lesních s tružk ách s ra šelinníky . J e nápadná ~ ~·ou šířkou.

Nal.: Modi"any u Prahy; za rybníke m Pilkou u Př"ílw~­ m ě, Krkonoše (leg. Jírovec).

5. liabrotrocha munda BHYCE. V rašelinn\rch lL1ňkách . Nal.: za rybníkem Pilkou u Pi"íbramě. "

38

• 6. Jlabrotrocha reclusa .MILNE. žij e v dutinkách postranních větv iček různ ých druhů rašeliníků . V dos t atečn ě vlhkém rašeliníku lezou však j edinci tohoto druhu i volně mezi rašeliníkovým i lís tky a do dtitinek se zatahují jen v do bě, l~dy se m e nší množství vody . Nal.: Hrá dek u Kunratic . Ce 1 e ď : Ph i I o di n i d a e BRYCE e m e nd. 1910. í. Rotaria citrina EHHBG. Ve vodním r ostlins tv u, pf·edevšim v rasových povlacích. Nal.: Prosek; Bi"ežany; Hrá d ek u Kunrali c. -- (Ba, Br). 8. R otaria elongata vVEBEH. žij e na bahnité m dně vesnic k.)•ch r ybníU1 a v lesních lů!l.kách, kde tlí li s tí. Nal.: ·Prosek; Bf"eža n y ; Hrá d ek u Kunratic. - (Ba. Br,

B a B). 9. U otaria macroceros Goss E. Uvád ím j en podie P, B a B a Do, sám jsem dos ud nechytal. - ( Br, P, D o) . 10. R o taria macr11.ra GossE. V planktonníc h yzork ac h loven)'<.:h mezi vodním p o ros te m , obl:as i v p e lagiálním planktonu. Pon ěkud l'idší v rákosí. Po čet j edinců nápadn ě vzrůstá v zái"í až listopadu, kdy byl pl'istižen i epizoicky na larvách jepic. V prosinc i se sh lukuje ve velikém množs tví j e din <.:ů společně s n á levníke m S pirostomwn ambiguum a s víf"níkem Gastropus minor Rouss., jakož i s bi'"i chobrvka111i Stylochaeta {usiformis SPENC. n a tl ejících r os tlin ných zby tc íc h. Nal.: Kunratice u ml.)rn a; Hrá dek u Kunra ti c; Bi'"eža n y. (Ba, P, Br, Wu, Fa V). ll. Hotaria magna-calcarata P AHSONS. žij e d d y je 11 epizoic ky, n ě kd y Y o hromné m množs tví, n a bhšní. s tra n ě be m š ky A scllus aquaticus a to m ezi kl oubními násadci noh o u. Pa li"í mezi pravé epizoi k y, n es n áší dél e trvající odděl e ní od s ,·éh o h os titele a r ychle hyne . Nal.: Prosek; Kunratice, u ml)rn a . -

(Ba) .

12. R otaria n e ptunia E.HHBG . Ho jný druh na dn ě ba hnitých n ávesní ch , vesnick .)•c b a p o lní ch ry hníků, ale i v bahnitých místech lín ě tekouc ích potoků (Botič v Pr áč í ch u Hos tiYai"e). Cas to se dos tává i do telm a toplanktonu, po pf"í padě h o zj istím e jako epizoika n a Nepa cinerea. Nal.: Prosek ; Vrbice, h orní r ybník; Mšené, ve vsi; Bře39

zina u Obořiště; Oboh š tě, ve vsi; Narysov, ves; v kall\Ži pod rybníkem Drozďákem u Bohutína; Slatina, polní u Chocně; Vítanov u Blatné. (Leg. JíR.) - (P, Ba, B a B, F a V).

• 13. Rotaria n eptunoždea MILNE. Chy cen jen v málo kusech mezi vodními rostlin ami v polním rybníku. Nal.: česk)' Milíčov, dolní rybník. '14. R otarža rotatorža PALLAS. žije na dně vod v bahně, leze po vodních rostlinách v čis té i ve špinavé vodě, občas jako pi"íležitostný epizoik na nejrozmanitějších vodních živočiší ch, n ěkdy se objevuje hojněji i v telmatoplanktonu a v lilorálním planktonu. V n ávesních rybníčcích vystřídává d r uh Brachionus urceus L. var. rubens EHRBG koncem léta a dosahuj e na podzim svého m axima výskytu. Běžná i v rašelinách. žije velmi často i v teplých a sirných pramenech. PAX a \ VULFERT uvádějí z Karlov)rch Var, z Lichtenbrunnu u M. Třebové a ze Sommerau u N. Jičína . Nal. : Zdaboř , ves; Prosek; Kunratice ; Milíčo v, horní i dolní r ybník; za r ybníkem Pilkou u Phbramě; l esní tůňka u újezda u Prí'lhonic; Krkonoše (leg. JíROVEC). - (B a B, Ba, Wu, P, P a vVu, F a · V) . . 15. Rotarža socžalis KELLICOTT. žije na břišní s traně berušky Asellus aquatžcus, někdy ve značném počtu a velmi často ve společnos ti s druhe m R ot. magna-calcarata. J e rovněž pra v)rm epizoikem, ale vy drží delší dobu b ez hostitele na živu než pi·edešl)r druh, proto ve vodách , kde j e v oldehku hojně Asellů (Kunratice, u mlýna), ulov íme h o čas to i volně v litorálním planktonu. Nal.: Prosek; Kunratice, ml)rn. -

(Ba).

Hi. Rotarža tardžgrada EHRBG. (Syn.: Rolžfer tardus EHRBG.) žije na bahnitém dně vesni ckých a polních rybníč­ ků, mnohe m čas těji však v i"aso Yém poros tu k amenit)rch hrází a dřevěných brl en í nejrozm a nitějších vodních nádrží. Ně kdy opouští p odklad a p lave v litorálním pla nl
40

17. Rotaria tržsecata ~N'EBER. Na dně bahnit)rch vesnick)rch a lesních rybníků v tlejícím listí. Nal. : Prosek; Hrádek u Kunratic. - (Ba). · 18. Macrotrachela concinna BRYCE. V rašeliníku a v telmatoplankto nu lesní tůňky. ·Nal.: Hrádek u Kunratic. 19. Macrotrachela Ehrenbergžž JANSON. Podle B a B ,. lednick)rch rybnících. Sám ji znám z mechu. - (Ba) . 20. M acrotrachela plicata BRYCE. V rašeliníku lesních tů­ n0k. Jinak hojně ve vlhkém aerophytickém mechu. Nal.: Hrádek u Kunratic. - (Ba). 21. M acrotrach ela quadricornžfera MILNE. Tento druh žije pravidelně v aeroph y tick ém mechu, bývá však asi vyplaven do sousedních vod, jmenovitě z jara. Ve vodě se však dlouho n eudrží a v létě obyčejně vymizí. Hojněj ší je v mechu i nundační oblasti , velmi hojný v aerophytickém m echu, p ř'e­ devším v xerophytech. Nal. : Hrádek u Kunratic. - (Ba). ·· 22. M acrotrach ela šámali n. sp. T ento nový druh , který popisuji v jiné práci, je velmi podobn)r druhu Macrotrachela hab žta BRYCE a Lvoi'í asi pí·echod od tohoto druhu k druhu Macr. bllllata MuRRAY. žij e v rašelinách lesních tůněk. Nal.: Hrádek u Kunratic . 23. Džsso trocha aculeala E HHBG. (Syn.: Phžlodina ac uleatu EHRBG.) V rašeliníkov)rch tůií.kách, v pobi·ežním rákosí polních rvbníků. Na hřbetě m á 2- 13 os tnů. U n ás zjištěny dosud druhy - s 8 os tny (Hrád ek u Kunratic) , s 10 ostny (polní rybník u Slatiny u Chocně) a se 13 ostny (rybník Luty ně, již. Čechy; leg. J íROV EC) . - (P, Ba, B a B, Br). 24. Dissotroch a macroslyla EHRBG. žije n a dn ě bahnitých vesn ick)'ch a polních r ybníkí'l, velmi početně v )·asnatém podal<.U kam e nnýc h hrází a di'· evěného brlení a v rákosí; občas i \'e vlh č ím aeroph y tickém mechu a velmi čas t o v rašeliníku, vroubíc ím bi·elw lesní ch tí'l něk . J edin ci žijící trvale ve vodě · m ají pancii" sloŽený jen z n epatrně vyvinutých , šedavě zbar\'en)rch des ti ček. Nal.: .Prosek ; Mi lí čov, dolní i horní rybník; Holubov u Křemž e ; R ou dní ček u Budyn ě n . 0. ; Slatina u Ch oc n ě; ryb41

ník Pilka u Pi'íbrame ; za r y bníkem Pilkou; pod Droz ďá k em u Bohulína; T i"ebsko. Vajgar (leg. J íROVEC) . - (P, Ba, B a B, Br, Wu). 25. Embata commensalis vVESTER N. Oby čejn ě zij e epizoicky n a b e rušce Aselllls aqualicus a jiných vodních č l e n ov­ cích. Někdy i Yolně ve vodě, j e-li v ní hojně asellů. Nal.: Kunra tice, n ad ml)rn e m. - (Ba) . 26. E mbata laticeps MURRAY. V m echu vzpl)rva jícím ve s tudánce pod Hrádkem u Kunra tic, kde bylo hojně la r ev rih ných druhů j epic. Jinak epizoicky n~ drobných vodních čl e­ novcích. - (Ba). 27. E m bata parasitica GIGLIOLI. žije epizoic ky na l ěl e blešivce. Nal.: Měchenice; Bo jovsk é údolí; Zbr aslav. - (Ba). 28. Philodina acuticornis Mu RRAY. V lelmatopla nkto nu lesních l ů ní , jm e nov itě te hdy, jsou-li ve vo dě ra šeliníky. Al e zjistil jsem tento druh i ve s tí·ech ovém m echu ( Mšen é u Bud. n . 0.) a v Pra ze XII, v po lšláí"cích m echu Bryum argenleum (determ. Pilo us) m ezi kos tka mi dla žebního ka m e ne pražských chodníků . Jako pfíležitos tný epizoik na blešivci v Modř a n sk ém potoku. P AX a WULFERT ji zjis tili v čelných léčivý ch pra m enech. Z n ašich zemí ji uvá dějí z lázní v Bludově n a Moravě, z lázní Ka rlov)rch Varů , ze Stl'-ekova a l ázni če k Klíše u ús tí n. L. a z J á nských lázní. Nal. : I-Irádek u Kunra tic; Modl·any; Hlu bočepy , jezírko. - (Ba, P a Wu, Ti) . Philodina OClliicornis Mu R. var. minor ·w u LF. \V uLFEHT popisuje tuto varie tu z J á nských lázní. - (P a Wu, vVu). 29. Philodina citrina E HRHG. V řasových p ovl a<.:i ch kam enit),ch hrází, di·e věn ého b r le ní a v r á kosí ves ni ck)rch a po lních rybníků . N al.: Prosek. - (Ba, P). 30. Philodina conuergens MuRR AY. Zl.Je epizoick y n a Asellus aquaiiClls v kunra ti ck é m po toku p od Hrádk e m. - (Ba). 31. Philodina fla viceps BHYCE. žij e obyčej ně epizoic ky na povr chu n ej roz m anitěj ší ch vodních čl en oYců jako jsou blešivec, pou zdra chros tíků , la r vy jepic, r a k i"í č ní. :-\Je plove léž. voln ě ve v o dě mírn ě te kou cích potoků , kde žij e h ojn ě la r ev chrostíkťl a j epic. 42

Nal. : Měchenice ; k unratický potok pod Hrá dk em u Kunratic ; Martiněves u Budy ně n. 0.; v Litavce u L azce. - (Ba). 32. Philodina m egalotrocha EHRBG . Ob yčejn ě zij e v pelagialním planktonu, dos ti často ji p hs tihneme i v litorálním planktonu. Used á r á da na předm ě ty plovoucí ve vodě a p1:oto byla zjištěna i jako přiležitostný epizoik n a Asellus aquailcus ( Prosek). N al.: Prosek; Milíčov, dolní i h o rní r ybn ík. DoNNER,. o kolí Znojma. - (P, Ba, Do). 33. Philodina plena BRYCE. žij e obyčejně v aerophytickém m echu, n ěkdy i v m echu inundační oblasti. Zjis til jsem větší počel druhů v m echu porůs tající m k a m en y, občas při­ kryté vodou, . v polo ku v chaber s k ém údolí na sever od Prahy. - (Ba). 34. Philodina r oseola EHRBG . · žije na dně r Ctzných vod, mezi vodními rostlina mi, v litorálním planktonu .a telmatoplankto nu vesnic k)rch a polních rybníků. Velmi r áda a vy trval e plo ve, p r oto b)rvá občas zji š tě na i v p elagiálním pla nk tonu . Tu a la m ji nalezneme jako pi'íležiloslného epizoika na povrchu těla rů zných druhů vodních čl enovc ů . PAx a vVuLFERT ji uvádějí z ther m álních pram enů v Bludo vě, kd e ji z.i islil TISCHBIEREK. Zde m usím opravili n edopatl·ení, č i spíše špatné u rče ní , k teré se v l eče p i"ejímá ním í·adou prací n especialis tů (nikoli v j en naš ich, ale i v oizin ě) . P ETR píše, a j i s tě pod vlivem pr ací jeW.' s ta rších , že tento d r uh "žij e i ve vlhk é m m echu , zvl áště na sla r)rch šindelov)rch s tř ech ách - čas to ve velikém mn ožs tví' '. A č jsem prohlédl za více než 10 lel s ta a s ta m echových YZC?r k ů se šindelových a doškových s tř ech v Čech ách, na Mo ravě, pí·edevším o všem na Slovens ku a na Zakar p a tské Ukrajině, nikdy jsem v nich n enal ezl druh Philodina roseola E HRBG, n)rbrž jiné, ro vněž červeně zbarv en é, d r uhy pij avenek, jako jsou Philodina acuticornis Mu RHAY, Philodina uorax JANSON, Philodina plena BRYCE, Philodina rugosa va r. co riacea B RYCE. Mniobia russeola ZELINKA, Mniobia scarlatina E HHBG a ješlt' m no h é jiné.*) Zdá se, že P ETR jen zběžně zjis til v mechu se s tř ech n ačerven alý kus pij avenky a pro tože v lé době n ebyly ") Os t a tn ě zba rveni p ij avenek n ebývá vžd y stále stej ně inten sivní a je vžd y více projevem ok amžitéh o fys iologického stavu než znak em

43

·~osud zná.my jiné druh y nacervenal}'ch pijavenek, považoval

JI pod vhvem známé literatury za druh Philodina roseola E HRBG. Sám jsem zjistil však tento druh velmi často a ve velkém množství v mechu inundační oblasti. . Nal. : Prosek; šeberov; Hrn číi·e; Kunratice, nad mlý nem; Bradek u Kunrati c ; Obořiš t ě, ,·es. - (P, Ba, B a B, P a Wu, ·sp, Ti, ' Vu). č e 1 e ď : A d i n e t i d a e GossE. 35. Adineta barbata JANSON. V m echu a rašeliníku inundačního pásma vod, odkud se občas dostane do litorálniho planktonu. Jinak žije v aerophyt ickém mechu. Nal.: 1-II·ádek u Kunratic; za r ybníkem Pilkou u Pí·íbram ě. (Ba). 36. Adineta gracilis JANSON. Jako předešlý druh. . Nal.: Hrádek u Kunratic; ra šelinné tůňk y za rybníkem Pilkou u Pi'íbram ě. - (Ba).

' 131. Adineta uaga DAv rs. Jako pi'edešl é druhv. Nal.: Hrádek u Kunratic. " v . V konservovaných vzorcích planktonu nebylo možno vět­ sm.u nalezených pijavenek určili, proto převládají údaje z pražskeho a pi"íbramského okolí, kde jsem určoval vzorky před kovnservov~n~m. Tím j e v}'sledek práce značně zkreslen, proloze se zda , Jako b y ty to druhy jinde nežily. V mnohém konse rvo~· anéi~. vzorku však b ylo mnoho ne určitelných pijavenek, lak predevs1111 ve vzorlm planktonu z r ybníku Pecák" u Boh utín a: nal~_veném v srpnu 1941. Tento . vzorek 'byl složen výhradn e z piJavenek nezjis titelného druhu.

?ruho~'ÝI~l:. Tak jsou pij avenk y vždy před kla d ením vajíček mnohem lll.te_l.lsivneJI zbnrYcny než po nakla dé ní va jíček, kd y množství karotinu preJ~e do klad en)'ch va jí ček, a ta jsou pak zbarvena. Dále jsou praví~ eln_e práYč vcl ruh y žij!:.í. ~~ acroph y tickém mechu mnohem intensivněji :-haJ veny ne•z cl ruhy ZIJI CI ve vodě, podobně zase je zbar vení cl ruhů 1 J e~! n.ců žijících ve vyššírh na dmořsk )'ch výškách intensiYněj ší n ež v m zšich nadmořských v),šldch. ~'f onRAY zj is til, že intensivnosti zbarw ní př!?J''v~í i. k pólúm, tak .ic ho nové druhy i j ed inci známých druhů, ~Jo l:ucl J~m hyl! nnl ezcni v a rktických a jm enovitě v a nta rktick ých kra) Inac~l , JSOU vzdy mnohem intensi vněji červené než v p ásmech bližších ~ovmkt.I. Z vodních dnihÍI činí Philodino roseola EHHB. svým intensivn ě c:· rven ym zbarvením jedinou v),jimku . .J e zajím avé, že prúvť ona z p ·v sech vodní ch clruhú nejlépe sn[i š i obč as n é vvschnuti s vého vodního p I"OStJ·ccJ Í. .

Ř ád:

MONOGONONTA. 1. podi'á d : Ploima. (; e 1 e ď: Bra c h ion i d a e REMANE emend. 1933 . Podčeleď: Brachioninae REMANE 1933.

37. Epiphanes senta EHRBG. (Syn .: Hydatina senta EHHBG } Miluje stojaté, silně ústrojně znečištěné vody. Mel by bý li v návesních rybníčcích . Zjistil jsem ho však dosud jen na d \'OU místech. Nal.: Kyje u Prahy, v lomu; Sruby u Chocně. - (P). 38. Proalides tentaculatus. BEAUCHAMP píše, že podl e sdě­ leni HLAVOVA žije ve značném množství v okolí Tábora. (BEAUCHAMP) . · 39. Microcodides chlaena GossE. žije v rašelinových t ťu1kách. Nal.: rašelin. tůJ1ka za rybníkem Pilkou u Pi'íbra m e. 40. Brachionus angularis GossE. (Obr. 1. A-Ch). Podle údajů velmi četných autorů je lo jediný druh z rodu Brachionus PALLAS, který n ení bezpodmínečně vázán na pobř·ežní rostlin stvo a zasahuj e proto velmi často hluboko do p elagialu, po případě žije \" p elagiale. Podle m)rch pozorování je krom ě toho velm i málo cilliv)i na ústrojné zn eči š t ěni vody a žij e ve vodách nejen di'-íve u \'edcných , a le i v telma toplanktonu ves nických, ba dokonce i d robn ých ná vesn ích ry bní čku a louží. V návesních ryb ní č­ cích je nej en velmi rozšíi"en)', ale někdy i velmi h o jn)' a pak phsedá s oblibou na skoi'"ápky perl ooček, pí-edevším druhu Jllloina rectirostris LEYDIG, ovšem nikdy v tom počtu , jal< to c:in ívá Brachlonus urceus L. var. rubens EHRBG. T epr ve ph Yelmi silném zneči štění ná ves ních rybničků ustupuje nejprve pol:e tn ě a později úplně druhům Filinia longiseta EHRBG a B rach. urceus v. ruben s EHRBG. V našich vodách jsem zjis til obě form y loholo druh u. Typická fo r m a s polygonálním obvodem pancíí·e a velmi čas to ~ pol íčkovan)'m hi'"betním štítem je velmi rozšířena a byla nalezena ve Yě l ši n ě zkoum aných vod. Po lí čkování na hřb e tním štítě pancíi'e není obyčejn ě dobi"e zn::.ti za živa, zato na konservovan)rch kusech velmi dobl·e vyniká. Zdá se, že pancíř tohoto druhu n ení v celém svém roz-

44 45·

s ahu stejně tuhý a že konservováním ve formalinu se svrašťu­ je, a to většinou ve švech, předem určených stavbou hřbetní desky pancíře. I když není políč kování vždy úpl ně shodné, lze fe vždy převésti na základní typ. (Obr. 1. A-Ch.) Zimní vajíčka byla vždy pokryta drobn)rmi hrbolky, nikdy jamkami, jak je o lo m psáno v BRAUERově " Susswasserfauně".

Konečně

musím

připomenouti,

že v drobn)rch nádržích, byl pancíř pokryt čet­ n ými a značně velkými kutikulárními hrbolky, po případě byl celý živočich obalen silnou vrstvou rosolovité h.motv, na níž se pí·ichytilo množs tví neč istoty . Snad má tato rosolovitá vrstva mírniti pi'ímé působení znečištěného prostředí na povrch těla, anebo je pi"íčinou zvýšené kožní sekrece. Ve většině drobných vodních nádržích byly zjištěny dvě formy tohoto druhu. Jedna no rm á ln ě veliká a druhá n ápadně menší, málo delší než polovice původní formy. Pi"echodů mezi těmito dvěma formami nebylo. Něco podobného jsem pozoroval též u jiných druhů rodu Brachionus a je známo již u čet­ ných druhů vířníků. (Carlin) . Nal.: T ento druh znám z více neŽJ ze 120 česk)rch ry bníčků a rybníků, proto nelze všechny uv áděti . Téměř ve všech, kde bylo loveno, jedině vrašelinných vodách dosud nezjiš těn. (P, Br, F a V, Ba). Brachionus angularis GossE var. bidens PLATE. Je mno·hem řidší než typická forma. Chytal jsem ho z jara 1946 ve všech třech milíčovských rybnících; od III. do VII. r. 1941 ve vesnickém rybníčku v Proseku, později jsem ho tam již n ezjistil. - (Ba, Br, B a B) . * 41. Brachionus budapestinensis DADAY. Tento velmi pěk­ .ný druh znám z materiálu doc. JíROVCE od Blatné a z. rybníka žebrákova (1946). V materiále z Blatné byla nalezena ve velkém počtu zimní vajíčka tohoto druhu. (Obr. 2. H.) Protože v BRAUERově Susswasserfauně je uvedeno, že vajíčka jsou neznáma a ani v RYLOVOVĚ práci není o nich žádné zmínky, podávám j ejic~ s tručný popis a vyobrazení. Vajíčko je tmavě hnědé, na povrchu mírn ě zrnité. Na předním konci, kde je velmi zi'etelně oddělené víčko, je vají čko mnohem užš í, dozadu se bhchatě rozšii'uje. Bíišní strana pravidelně siln ě ústrojně znečiště ných,

yajíč ka je ploch á až m írně vydutá, hřbetní strana vajíčka je s iln ě yypuklá, n ěkdy však uprostí·ed zpět prohnutá. Vlastní ,·ají čko uYnitf· je však mnohem m enší a vyplňuj e délku vaječného obalu jen asi ze tří č tv rtin. Délka v ajíčka 98 ,a, ne.i,·ě tší šíJ·ka 65 ,u , v í čko je dlouh é 16 ,u. a široké 38 ,u.

Nal.: Blatná; žebrákov, již. Čech y . lJrachionus budapestinensis DADAY va r. lineatus SKORTr:ov. Podobn)' pi"edešlému, ale podélnější a na h ř·be tě se 4 podél nými kýly. Nal.: Velk)' Radimov (již. Čechy) (leg. J íROVEC, 1946), H rnčíi·ák u Prah y (leg. BARTOš, 1946).

42. Brachionus calycif'lorus P ALLAS. (Syn. Brach. pal a Ten to druh je typickým obyvatelem čistších návesnich rybníčků a kalužin časně z jara a vesnických rybníků, pokud v nich eutrofisace pi'espi"íliš nepokročila, i v létě a pozdním l étě. V polních a ostatních rybnících ulovíme ho jen říd­ čeji v pobřežním pás mu rostlin anebo v jejich těsné blízkosti, zato v Lelma toplanktonu vesnických .rybníčků bývá občas vedoucím druhem anebo tvoh skoro všechen plankton v íh1íků .

J~mmG.)

J e Yelmi m ěnlivý ve své velikosti, ve vývoji svých před­ ních i zadních pi'ívěsků, v jejich délce a postaveni. Variaci tohoto druhu věn uji zvláštni práci. Změny jsou jednak cyklick é, jež plati pro všechny mnou pozorované vody, pak jsou variace místní a konečně indi viduální. Podle m)rch pozorování SC' obievuje u nás záhy z jara návesních a vesnických rybníčcích v typické fo rm ě se stejně dlouhými p i"edními roh y a b ez zadních postranních pří věskíL Koncem l"·ětna se ob1evuj í mezi typickými jedinci kusy jedY

-

- --

·-

.) Pod le zkušenosti získaných studiem vířníků našich •vod , především vod, pa tí·ících do Š RA,MKOVY sku piny - vesnické rybníčky - n emohu v.vs lačiti s jeh o ro zděle ním této skupin y vod na návesní a vesnické rybní č ky, nýbrž d ělím je na tř i skupiny a to n ávesní, vlastní vesnické a m ::~ lé polní rybníčky. První jsou charakterisovány v létě (v létě jsem měl možnost zk oum a ti největší množství těchto vod) druhy Brach. nrcws v. rubens. Filinia longisela a Brach. angularis jako ved oucími d ruh y, druhé pak druhy Brach. calyciflorus, Brach. ca psuliflorus, Brach . quadrnlus, Keratella quadrata f. dispersa, a p r o malé polní rybníčky .isou výz n ač n é Keralel/a quadrala f. quadrala, Keralella slipilata, T estur/im~l/ a patina a množství d ruhů z p ásm a litorálních r ostlin (L ecane. .Honoslylcc Lepadella, Colurella, Trichocerca).

47

nos trann ě

a n ebo

oboustranně

opati·e né krá tk ými za dními pos tranními př·í ves ky (L anuraeiformis BREHM) a o něco pozděj i s dlouh ými postranními pi'ív ěs ky (L amphiceros) . Poslední opanují po le koncem kvě tna a počá tkem cerYna . Uprosll'ed měsí ce června počnou se mezi nimi objevova ti opět kusy bez zadních pos tra nních pi'ív ěs ku, a le s mnohem d elš ími pi'eclními rohy, zejména s třední rohy jso u mnoh em delší postran n ích. J e lo letní yar. zvan á var. darem; GossE. Tato varieta nab)1 Yá převahy koncem června anebo v prvé polovici červen ce, kdy úplně vymizí poslední jedinci f. amphiceros. V druhé polovic i července se počnou obj evovati nejp1·ve ojediněl e, p ozděj i však hrom adně kusy, u nich ž jsou opě t vyvinuly za dní pos tranní přív ěs ky a to buď asym etricky, n ejprve krátké a p ozději velmi dlouhé anebo symetri cky. Na vrcholku léta koncem čer­ vence a v srpnu jsou vesnické rybníčky v lelmalopla nkton u vyp ln ěn y ohromn)rm množstvím ( n ěkdy 100%) touto formou var. dorcas, kter ou zveme f. spinosa \Vmnz. V n ávesních rybníčkách , kt eré jsou v lé to době s ilně eu trofis ovány, jsem tuto formu n ezjistil. Koncem srpna yymizí poslední forma i z vesnických ryb níčků a p ozději vylov ím e j en j ejí zimní vajíčka, která po delší dobu se ještě vznášejí ve voclc. Nal.: šeberov, koup ali ště; Vo l š aňák; Hrnčíi'á k ; Sla tin a u Chocně; červ en á ; Zdaboř; Nera tovice; Š t ěch ovi ce; Obof· iš l ě: Narysov; Lazec; Pi'íbram; Brod y u Příbr amě; Vrbice; Martin ěves; Cha rvá tce; Mšené; Kunra tice. Obecňák u Ch o těboře; nad starou cihelnou (Chotěboř) (leg. WEISER) . Ohrobce; Bla tn á; Chlum ec n. C. ; Horusický ; Velk)' Ra climov; Lutová ; leg. JínovEc. - (Ba, K, Vila, B a B, Sp, Br, F a V, P). 43. Brachionus capsuliformis PALLAS. (Syn.: Bl'. Bakerí O. F. MOLLEH.) T e nto velm i tvarově prom ěnlivý druh žij e v litorale vesnických a polních rybníků , vedl e toh o i v pásu r á·kosin velkýc.h ry bníků, pi'edevším v rasovém povlaku rákosí a di" evěného brlení všech druhů vod. Vari·a ci našich forem bude vt11ována zvláštní péče. ~al.: Kuma tice, ohrada; Štěchovi ce ; Zámrsk; Sla ti na; Pří­ bram ; Narysov; červen á; Obořiště ; Svaté Pole; Ro udníček; Charvátce; Mšené; Martiněves; Prosek; Kř emže ; H olubov: Pilka, r. ; Drozďák; P ecák. Záhorský, r.; R ožmb erk, r. ; D ěka­ n ec; Koclířov; Humlen sk)•; ž ebráko v; K ejský ; Selecký : Hlo u·-

48

bělí n,

náv es; Zvol e, náves; Lh o tka , tepelská pl'ehracla; Hosphz; Velký Haclimov; ský; H ej tma n; Nové l·eky ; N. Vdovec; NoYý u Lednice, leg. JíR. - (Ba, Ba B, K, š r , Br,

náves;

BuC:ice;

Orlo l eč; Stankovu Vodňan; All ach

F a V, P).

44 . Brachíonus j'alcatus ZACHAHIAS. Tento velmi p ěkn)' d ruh uv ádí SPANDL z Moravy nedal eko př·ehr acly v Pála vsk)rch vrších , B a B z Allachu IV. pi"i lednických ry bnících a ze Sti·edního rybníka. V m a teri ále d oc. JíROVCE jsem ho zj istil roYn ež v Allachu z Moravy. - (Sp, B a B).

• Brachionus j'alcatus ZACH. var. lyratus LEMMEH MANN. Tuto varietu jsem zjistil v materiále doc. J íROVCE na dvou m íslech. Na obou jsem zjistil jednak · kusy Yel mi malé a j edn ~1k velké, bez pi·echodu m ezi nimi. Nal.: ryb. Ka nclíi·; rybník pod No v)rm jezere m (loveno VL 1946) . 45. Brachionus j'orficula WIEHZ. J e uvád ě n R a B z Allach IV. u lednick),ch rybníku. 46. Brachionus furculatus THORPE var. jírovci BAHTOš. V materiálu doc. J íROVCE z Bučic u čásl avě. Velmi zajímavý druh, který je uvá děn z Afriky v typick é form ě a ve var. testudiniariu.s JAKUBSKI, které je n aše vari eta velmi b lízká. Nal.: Bučíce . - (Ba) . 47. Brachionus le ydigii CoHN. Není rozhodn ě Yarietou druhu Brach. quadratus Rouss, jak se do mnívá SACHSE, n)rbrž samos tatným druhem. Polí čková ní není vžd y dobi·e zl'etelné a konec hřbetní des tičky je poněkud odlišný od obrázku COHNOVA. Chytil jsem ho časně z ja r a v n ávesním ryb níčku . PAx a \VULFEHT uvádějí ten to dr uh ze sirnéh o pramene v lázních V. Losín na Moravě. NaJ.: Narysov, ves. - (P a vVu, Ti). 48. Brachionus mii.lleri EHRBG. (Syn.: Br. plicalilis MoEBIUs, Br. hepatotomus GossE.) žije ve vod ách se znač nýrn množstvím chloru . SACHSE udává h o v Čech ách z Hiršberku . B a B v ledn ick)rch r ybnících (Nesyt, Allach IV., Ml)1nský) . 4.9. Brachíon lls quadratus RoussELET. V n ěkler)r ch vesnických rybnících z jara velmi hojný. Nal.: Prosek; Kunratice ; Mšené, p ark; červená, u ~~ ~ nků; Kyje (Ba, B a B) . 4

· Brach. quadratus Rous. var. tridentatus SERNOV. Mnohem i'"idší typické formy a obyčejn ě s ní s polečn ě . ~al.: Prosek; Narys oY; Mšené, park; Cer vemi. u J:{á nků; Vel. RadimoY (leg. JíROVEC). 50. Brachionus sericus RoussELET. Vzácn ě . Nal.: Cervená u H á nků; Slatina u Chocn ě . - (Br). 51. Brachžonus urceus L. (Syn.: Br. 11rceo laržs C. F. MuLLER.) J e velmi hojným druhem našich vod, především litorálního p ás ma od časného jara do konce léta. V ohromném množství žij e v telm a toplanktonu návesních a vesnick),ch rybník ťt. V jiných vodách je i'"idší. WuLFERT zj istil '" sirna tém močálu Y Kons tantinov)rch lázních. Cas ně z jara se objevuje všude ve form ě typické, která konce m července úpln ě ustoupí ve vesnických a náves ních nádržích své v arietě rubens EHRBG. V ostatních vodách se udržují po cel)' rok typické kusy po celý r ok Tv a rově je typická forma a její varieta rubens ješ tě více měnliv á, zejména pokud se t)1ká délky a tvaru předních okrajů pancíí·e a otvoru pro výstup noh y. Krom ě toho jsem témě!" v každé n ádrži pozoroval dvojí garnituru podle velikosti, mezi m alými a velkými kusy nebylo přechodu. V pods tat ě je možno zase rozeznávati změny cykli cké, lokalní a individuální. V návesních rybní čcí ch je časně z jara (v III. a v IV.) v telmatoplanktonu zastoupena forma typická, která žij e, jak jsem zjistil, vždy volně. Postupující eutrofisací ustupuj e typická form a své vari e t ě rubens EHRBG, kt erá je posledním vířníkem, kter)1 snáší ještě silnou eutrofisaci vody ve vesn ických a návesn ích rybní čc í ch. V polních rybnících a jin)-ch vodách jsem nalezl var. rubens vždy jen tam , kde tlelo mnoho rostlinn~'ch zby tků.

V s l abě eulrofisoYaných Yod ách Brachionus urceus Yar. rubens žij e Yoln ě, ale se stoupající eutrofisací usedává s tále č astěji a čas těji na s kořá pky perloo ček, a to tím hojněji , č ím je nádržka e utrofisova n ější. Tak v n ěkter)rch obzvl ášť zneč i- · s těných vodních nádržkách není vů bec voln ě žijících kusů tohoto druhu. S velikou oblibou pi·ised á na skořápky perloo čk y Možna rectirostris LEYDTG, a to až v počtu 20 jedinců, pi·edevším phsedá na hlavový štít, jen velmi zřídka a ojediněle nalezneme jednollivé kusy přisedl é na hrudním štítě p erloočk y , 50

y tomto pi'"ípadě jen ve velmi s ilně eulrofisovaných nádržích. Mn ohem 1-ídcej i usedaj í Yířníci tohoto druhu na skoi·ápky perl ooček druhů Daphnia magna STRAUSS a D·a phnža pulex de GEER; o b yčejně jen teh dy, není-li lam druh Moina rectirostris. l\a skoi'· ápkách druhů rodu Daphnia nedávají vířní ci pí·ednost hlaYoYému šlílu, ale sedají na libovolném místě jeho povrchu, nikdy Yšak Y takovém množs tví, · jako na p ředešl ém druhu. Jen jedn o u jsem při s tihl víí-níka Brach. urceus var. rubens přic h yce n é ho na s kořápce pe rloočky Daphnia longispiiw O. F. l'v!OLLER. V tomto případě nebyly v nádržce (červená u :Rán1-:ů) zj i š t ěny žádné kusy ze tří dříve u vedených perlooček. Daphnia longžspina nežij e v s iln ěji eutrophisovaných vodách a Ye vodách sl abě eutrofních Brach. urceus var. rubens žije pravideln ě volně . Jednou jsem zjistil vířníky tohoto druhu, přisedlé i na larvách vodní ploštice z rodu Corixa GEOFFROY

(Zd aboř).

Brachionus 11.rccus a jeho varieta r ubens ješ tě více tvoří v našich vodách mnoho značně odchylných ras. Vznik ras závisí však daleko spíše na určitých vyživovacích a ekologických pom ě r ech než na poměrech geografických a proto nepovažuji za vh odné, pokud se vůb ec r asy pojmenovávají, označovati je z e m ěpisn)' mi jmény. T a k SHÁMKOVA forma Brach. urceus Yar. mbcns f. m oravica není žádnou výlu č ně m oravskou formou, a le lze ji ulovili na velmi če tn),ch čes kých nalezištích se stejn)' mi as i ekologickými p oměry (Prosek, Narysov, Zd aboř a .i-). Nal.: pro Yeliké množs tví mís t neuvádím jednotli vá naleziště, ale lze ho chy tati ve všech návesních a vesnických nádržích '" telmatoplanktonu, v ostatních vod ách I-idčeji a jen v li~orá lní m pásmu, kde tlí hodn ě rostlinn)'ch zbytků. - (Fa, V, Sr, P , Ba, B a B, \ Vu) . 52. Schizocer ca diversicornžs DADAY. V letním planktonu p ře deYším " materiále doc. JíROVCE. . Nal.: šeberák. Jí Rovcův materiál: Neratovice; Nadýrnač; Blatn á; Horus ický; Lutová. - (K, B a B, F a V, P). Schizocerca diversicornis var. h omoceros WIERZ. Nal.: Nadýmač a Horusický (leg. JíHOVEC). - (K, F a V). 53. Platyžas militaris EHRBG (syn .: Noteus militaris E wnBG, Brach. militaris EHRBG). žije v pobřežním pásu ráko51

sin a poblíž rákosin. Naše kusy se liší od ku sů vyobrazenýc h v BRAUERově Siisswassedauně nápadnou šířkou pancífe. Nal.: Slatina u Chocně . JíRovců v materiál : Chlum ec n. C.. sádky; r ybník pod Novým jezerem ; Záh(ebsk)r; Opa tovický; Velký Radmírovský ; Nový Vdovec ; 'žebrákov. \;v'E IS E H Ů V materiál: nad starou cihelnou u Chocně . - (K, Br). 54. P latyias polyacanthus E HRBG. FRič a VÁ VRA u vádě.ií z Kačléžs kéh o rybníka. B a B z lednicl\)rch rybníki'l na Moravě.

-

(Fa V):

= Brach. vše, co u vedeno u. Pl. mi-

. 55. Platyias quadricornis EHRBG (syn.: Noteus

quadricornis E HRBG). Platí o

ně m

lžťaris.

Nal.: Slatina u Chocně; Oboi'i ště, Nov)' rybník; červená u Ř ánků, u Pletánků ; Kunratice, ve vsi, nad mlýnem a n a . Hrádku u Kunratic; šeberák. .TiROVEC leg.: Chlumec n. C., sádky; Hospříž; Vel. Pálenec. - (K, Br:, B a B). O dnešním moderním rozděleni druhů rodu Kerate lla BoRY de ST. VINCENT je autorem pojednáno obšírně v p ráci, která vyšla v čas. čes. musea, proto jsou tu uvedeny jen druh y bez variet a množství nal ezišť. Nově b yly zjištěny u nás ještě 3 formy dr uhu K. stipitata. Podle PAXE a vVULFERTA b yly zjištěny druhy K. quadrata a K. stipitata v teplém prameni v lázních V. Losín n a Moravě . Bohužel, nelze zjistili-, o které for my se jedná. 56. Keratella hiemalis CAHLJN. žije v zimních niěsících . Nal.: šeberov; Víta nov (leg. .TíR.). -- (Ba). 57. K eratella quadrata Bmw de ST. VINCENT. (Syn.: Keratella = Anuraea aculeata EHRBG parlim, A nllraea qlladrata BoRY partim .) Nal.: Velmi če tn é vesnické, polní i jiné vodní nádrže. (Ba, Do, P a Wu). 58. Keratella serrulata EHHBG. (Syn.: An. sarulata EHRBG = An. aculeata var. serrulata EHRBG.) Nal. : rybník Pilka a za nim v rašelinových tůňkách (u Phbramě). Vy d)rmač (leg. JínovEc). (P, Br, Vvu, Ba). 59. Keratella stipitata MULLER. (Syn. : Anuraea stipitala EHRBG, An. = Keratella cochlearis GossE.) * K. stip. var. irregularis f. connectens LAUT. Nal.: Radimovský; Vy dýmač (leg. Jín.). K. stip. var. irregularis f. ecauda LAUT.

52

Nal.: Holnveh r; Nové jezero; Hejtman ; Vydýmač (leg. Jín.) . - (B a B) . · K . stip. var. hispida f. ecauda AMMAN. Nal.: Holzwehr; Starý Hospodář (leg. JíR.) . Nal.: velmi četná uvedena ve výše 'vzpomenuté práci. (K, F a V, Ba, P, P a Wu). 60. Keratella testudo EHRBG . (Syn.: J(er. = Anuraea acu/cala var. brevis pinG' parlim; An. ac ul. var. curvicornis partim.) Nal.: Sruby (s ti'ední návesní) u Chocně; Hrádek u Kunra tic; šeber ák. Karlické údolí (leg. JíROVEC). - (Ba). 61. Keratella ticinensis CALLERIO. (Syn.: Ker. = A n . curvicornis E HRBG parlim). Na l.: Milíčov, dolní r ybník (L-Ili.); Troja ny u Mlado tic (IX .) (leg. J ínovEc); Branecký (X.) (leg. WEISER) . - (Ba) . 62. J(eratella valga E nRBG. (Syn.: Ker. = Anur. ac uleata var. valga EHHRG; Ker. sti pitala lVI DLL. var. curvicornis E HHBG parli m .) Nai.: červen á u Pl e lánků, pod lesem; Vrbice u Budyně n. Ohi·í; Kunratice, ves; šeberov, za vsí. Vrbno u Blatné (louže); Panské Blata u Soběslavě; Neralovice; Maške planina; Vy dýmač (leg. JíROVEC); Cho ceň, nad starou cihelnou (leg. WEISER) . - (Ba). 63. No th olca acuminata EHRBG. žij e záhy z jara v pobřežním pásu rybnikC1. Nal.: Spořilov; Kunra tice, nad mlýnem; šeber ák ; Oboi·iš t ě, ves a sádka u Nov. rybníka ; Martiněves; Charvátce; Roudníče k ( raše!.) ; rybník Pilka u Pi%ramě. Selecký r ybník (leg. JínovEc) . - (P, B a B, Ba). 64. No lholca foliacca EHHBG. Uvádí KAFKA z Munického rybníka. B a B z lednidjch rybníků. Nal.: Narysov, polní, v dubnu 1946. · 65. No th olca labis GossE. čas n ě z ]ara v drobnějších Yodách . Nal.: šeberá k; Hlub očepy (jezírko); Narysov; Třebsko. Ví tan ov (leg. JíR.). ' 6fi. Noth olca squamula lVIuLLEH. · (Syn.: No th. striala mult. a u<:t.) EHRENBEHG přeh l é dnutím pojmenoval druh velm i po dobný druhu No th. striat a MDr:LER, klerén1u však chyběj í po-

53

stranní ostnitě přívěs ky, t)'mŽ jménem. Prav)' druh Nolh. striata MULLER je halofilní a žije buď ve vodě slané anebo brakické. V četn)'ch pracích nastaly pak omyly ch ybným určo­ váním t~hoto druhu podle BRAUERovy Susswasserfauny, sv. 14., kde je uveden ténto druh pod jménem N. striata EHtWG. Protože, jak se zdá, byli víř níci v práci BAYER. a BA.JKO\'Ě určováni podle BRAUERovy Susswasserfauny, jedná se '"lednických rybnících asi o druh Noth. squamula a nikoliv o druh Noth. striata. Druh Notholca squamula MuLLER se podle mých zkušeností nijak nevyhýbá vodám značně eutrofisovan)1m nebo vesnick)'m příkopkům, v nichž bývají stopy chlo rid ů. Nal.: Hlubo čepy, jez.; Prosek; Spořilov; Milíčov, horní rybník; Kunratice, ves, nad mlýnem; šeber ák; Vol šaň ák; Charvátce; Narysov; Třebs ko; Láz; Pilka; Bohutín: červená u nánků, u Pletánků . Vítanov u Blatné leg. Jín.(. - F V, Ba).

a

67. Kellicottia longispina KELLICOTT. (Syn.: Anur. = Noth . longžspina KELL.) Je uváděn jako typ ický druh pelagiálnibo planktonu velkých rybníků a jezer, ale již SPANDL ho twádí z občasných louží na Moravě a vVATZKA z rybníčkLl čak ovi c­ kého cukrovaru. Nal.: Pařezák, u Sv. Pole; Oboi"išt ě, ves a Nov)r rybnik; Dro z ďák ; Pilka; Křemže; Vys oká; Příbram , h orní r ybník ; Hlubo čepy. V JíROVCOVĚ materiálu: Hejtman, ryb.; Nové jezero; Staré jezero; Kačl éžsk)r ; Krvavý; Radim ovsk)'; Sta11kovsk)•; švarcenberk; Tisý; Vajgar; Voseck)1 ; Opatovický; Pmkrabí; Vydýmač; Spodní Stankovský; Sta rj kan cléř' ; Humlenský; Novi' vdovec; Nové řeky v Nežárce; Neratovice. Materiál WEISRů v: rybník u Polnička u Chotěboí·e. - (K) .. 68. Anuraeopsžs hypelasma LAUTERBOHN. (Syn.: Anur. fi ssa GossE.) žije často v zn ačném množství Y pelagiálním, ale i v litorálním planktonu velkých a hlubok)rch rybníkú phbramského okolí. Odtud je zanášena struhami do menší ch vodních nádrží, pokud jsou napáj eny z t ěc hto rybníldt. Nal.: Oboh š t ě, No vý rybník; SYaté Pole; L azec; Drozďák; Hrnčířák; Volšaúák. .T íRovc ů v ma teri á l: Vltava u Š těchovic ; Nový u Vodňa n ; Záhorský u Vodňan; BošiloYský ; Čih á k; Holzwerk; Staré jezero; Mnich; Maške pl anina ; Starý h ospodář; Rožmberk ; Purkrabí; Medenice ; Vdovec. VJ"ETSR Ů V materiál: Obnoven)r u Chotěboi'·e. - (vVa, B a B, Do) .

s..

69. Dapidia de{lexa GossE. Nal.: Narysov, pískovna a polní, Ortoleč (leg. JíHO VEC). (Do). . . 70. Dapidia dilatata EHHBG. (Sy n. : Euchlams dzlatata EHRBG.) V litora le polnich rybníkCt, v rákosí a v řas~,j~h povlaCích kamenitých hrází a di'evěn)rch brlení polmch 1 Yesnických rybníků. V polním rybníku u Slatiny ( u. Choc~tě) j se~ zjistil jeden kus se zimním Yajíčkem. Vajíčko Je typtcky veJ: čit é t e mn ě hn ědé se silno u skoř"ápkou, na povrchu Jemne zrnitou. Délka yajíčka činí 108 fk a největší šíi·e 68 ,ll · Nal.: Prosek; Kunratice; Milíčov; šeber ák; Volšai\ák; Slatina (u C hocně); Vysoká ; Phbram, horní, u Kraflů; Zd~boř, červená, u Pletánkú, u Řánků; Třebsko; NarysoY; Roudmček; Křemže. Jínovců v materiál: Vltava u Štěch ov ic ; Chl u!ll eC n. C.; Braneck)r; Nad), mač; Bošilecký; Horusický ; LutoY:'t ; Kanav: žebrákov. - (B a B, W, P, Ba). Dapžclia clilatata va r. macrura E I-umG. Nal.: Mi lí čov , dolní rybník . - (F a V, P). 71. Diplois daviesiae GossE. V zaros tlých lCtúkách . Nal. : čer ven á , pod lesem. Braník u Prahy (leg. JÍrwn:c). (B a B). 72. Diplellchlanžs propaltzla GossE. Podle. B a B Ye Sti"edním led ni ckém rybní ce na M?rav ě . · 73. Euchlanis lucksiana HA UEH. Nal.: v mate ri álu Vh: I SROVĚ z Bla tni ce u Cho t č b o l"e. 7t1. Euchlanžs meneto \71.. ULFEHT un1 dí z rašelino v)·ch tů­ n ě k na Kralickém Sněžníku . • 75. l.·.'rzchlanis parva RoussELET. (Syn.: Euchlanis nropha GossE.) ži je dosti čas to a h o jn ě v dr ob n ěj ší c h Yodnich nádržích Y tlí c ím lis li a rá kos í, v zaplav ených pobi'"ežn ích tr avinách a Y I·asov)'ch povlacích kam ení1 a df·ev ě n ého brlení . Nal.: š eberov, za YSÍ; Kunrati ce, nad mlýne m; Lazec; Phbram , u Kraftů ; Pecák; Drozďá k; Brody; če rY e n á, pod lesem; Křemže ; Sla tin a a Zámrsk u Ch ocně; Charvá tc e; ~·lse n é, park; Martinhes. Materiál doc. JíROVCE: NeraloYice; Bu čice ; Bošilovský ; Hejtman; Hosphz ; ryb ník Nové jeze ro ; Oyto l eč ; Vajga r . Materiál dr. \ VETSHA: u P o l ni č k a; B ra neck)' ; TI-asá ko vs k)• u Chot ěboře. 55

• 76. Euchlanis pirij"ormis GossE. V rákosí a řasovém porostu vesnick ých rybníků. Nal.: Kunratice, ves, nad mlýnem; Ti'ebsko. Lutyně (leg. JíROVEC) . 77. Euchlanis triquelra EHRBG. žije jako předešlé druhy . Nal.: Slatina u Chocn ě; Příbram, u Kraftů, horní rybník; Zdaboř, u Horáků; Holubov; IUemže. V materiále doc. JíROVCE: Vrbno u Blatné; Domanín, :,Mední; Koclířov; Ortoleč. V materiálu Dr. WEISRA: Blatnice. - (F a V, Br, Do). Euchlanis triquetra var. hyalina LEYDIG . Nal.: B a B uvádějí z lednických rybníků na Moravě. 78. Eudactylota e udactylota GossE. SPANDL lo vil v občasných tůňkách ve Stí-elicích u Brna. • 79. Mytilina bicarinata E~mBG. V pobřežním pásmu rostlin a mezi i"asa mi. Nal.: Hlubočepy, jez.; Kunratice, nad mlýnem; Hrádek u Kunratic; Mi l íčov, dolní; šeberá k; Cervená, pod lesem; Pilka u Příbramě; Roudníček; Mšené, cukr. jímka. Doc. JíROVEC lovil: Mlýnský n a Moravě a Bučíce u Cáslav ě. 80. Mytilina brevispina EHRBG. Pobřežní rostlinstvo. Nal.: Pař·ezá k u Sv. Pole; Narysov, ves a pískovna. Sld-íň u Bohdanče (leg. WEISER). - (K, P). Mytilina brevispina var. r e dunca EHRBG. Podle KAFKY v l
56

Nal.: Kunratice, na Hrádku; Volšaňák; Hrnčíí·ák; šeberov, za vsí; Slatina u Chocně; Oboi'iště; PI-ívaží; Třebsko; Narvsov; Cervená, pod lesem; Křemže. Materiál doc. JíROVCE: Koclíl-ov; Lhotka u Prahy, náves; Bučíce u Cáslavě; Blatná; Allach IV. u Lednic na Moravě. - (Ba B, P) . · · 86. Diplax compressa GossE. (Syn.: Mytilina = Diplacidium compressa GossE.) V studené lesní tůňce se silně železitou vodou . Na dně vody množství rezavé sraženiny limonitu. ~al.: Mšen é, láz. park

87. Diplacidium videns LEVANDER. (Syn.: Diplax videns LEv.) V pobí-ežním rost linstvu.

Nal.: Narysov, polní. - (B a B). · 88. Lophocharis oxysternon GossE. (Syn.: Metopidia oxysterna GossE.) U osli rozšíí·ený a někdy hojný druh v pobi"ežním rostlinstv u, ]menovitě v rákosí. Nal.: šeberák; HrnčíNtk; Slatina u Chocně; Příbram, u Kraftů; Obořiště, ve~ a sádka pod Novým rybníkem. V maleriáhl doc. JíROVCE: Bučíce; tůňky u Vltavy v Branice. • 89. Macro chaeiw; subqnadratus P ERTY. V jediném kuse. Na.J.: Nadýmač (leg. JíROVEC) . 90. Tricholria intermedia BERGENDAL. (Syn.: Dinocharřs intermedia BERGENDAL.) Nal.: Velk á rašel1n a u ~oběsl avě (leg. JíROVEC). - (Br, Ge, Sp). 91. Trichotria paupera L HRBG. Zijc jako všechny druhy tobolo rodu na dně tl.. n čk , po lních a lesních rybníků a v pobřežním pásmu rostlin, kde tlí hodně rostlinných zbytků. Velmi tasto se vyskytuje v 1 aselinových tůií.kách. Dos ti častý je jeho výskyt v zimnkh měsicídJ. Nal.: Hrúdek u Knnralic; Milí čov, horní ; Pilka . u Pi'·íbramě . (Ba). 92. Trichotria pocilíl<m 1-.!ijJL (Syn.: Dinocharis pocillum ~.WLL.) J a ko pl-edci;J)' druh, ale mnohem rozšířenější; kromě toho žij e rád v řaso")'ch pov~ací cl1 kamenných hrází a dř'e- · Yěného brlení poln ic.h r ybní ků. Nal.: šeberák; Milíč.ov, horní , dolní; PI-íbram, horní; Drozd'ák; Cervená, u Plelát"ll<ů; Pilka; Narysov, polní; K!·emie; Slatina u Cho1:n l:·; Chanátce . .V materiá le doc. JíROVCr::

57

Vltava u Štěchovic ; Lúúka v karhckém údolí; Velký Kus; Kodí~ t'ov; Bučice; Lhotka u Prahy, ·u t ves; švarcenberg; Tis)·; Mlýnsk)· u L ednic na· Moravě . -- (K, B a B, Ba, F R V, P, Do) .

99. L epadella minuta MoNTET. Podle DoNNERA v okolí Znojma. 100. Lepadella nympha DoNNER. DoNKER popsal z okolí

93. Trichotria left\ JC/is EHHBG. (Syn. : Dinocharis lelrac!is EHHBG.) často společ·.n,~ s předešlými druhy rodu.

Znojma. . • , , : 101. Lepadella oblonga EHRBG. V pobrezmch ros thnac~

1\ial.: Kunratice, Jlrádrk; ~eberák; šeberov, za y:;í; Pecák; červená, u PleLá nJ.:.u; Pilka; Třebsko; Křemže; Chm·válc:e; Slatina u Chocně. V JíRovco vt materiál e : Bucice; B la tn á; Pod švarcenberkem; KancJ\. ·- · (F a V, Br, P, vVu, Ba). Trichotria tetractis var. turfacea PETR. žije všude la m, kde je v lesních Luúkúch ponoi'-en rašeliník. Liší se od 1.ypicke formy tím, že zadní cíp ld-hclního pancíře je protažen v dlouh)' a v šikmo vzhůru pro taže n )· Yýběžek. První popsal, a le nezobrazil, luto varicln PETH z rašelin v u Prosté na 2eskon oravské vysočině a nazval ji Dinocharis tetractis EHRBG yar. turfacea PETR. ·v roce 1912 popsal a zobrazil tutéž formu LDCKS podle kusů ze západníh o Pruska a pojm e noval ji Dino. charis tetractis var. caudata LUCKS a uvádí o ní, že žije v rašelinných bažinách. Mnohem později (1935), aniž znal někte­ rou z př edešl)rch prací, popisuje a zobrazuje tu též -\rarietu RODEWALD z rašelinových tůněk bukovinských Karpat a shodou okolností ji zve rovněž Dinocharis tetractis var. caudata RODEWALD.

stojatych a mírně tekoucích vod. V radiové vodě \' J ách ymove

Nal.: Hrádek u Kunrati c ; rvbník Pi lka; rašelin. tůřlkY za rybníkem Pilka u Pi'íbramč. -" (P). · Podčeleď: Co

I u r e ll in a e REMANE 103:1. 94. Lepadel/a acwninata ·EHHBG. V pásmu pobl'cžních rostlin, n ěkdy velmi hojně. Nal.: Hrádek u Kunratic; Pecák; červená, u f~ánků; 'Hebsko. Střední Domanín (leg. JínovEc). - (B a B, Ba, Do).

95. Lepadella adjuncta DONJ'{ER. DONNEH objevil v okolí Znojma v Dyji. 96. Lepadella cornuta SCHMARDA. Podl e B a B v le hoveckém rybníce u L edni c na Moray(~. • 97. LepadC'lla coslata \V ULFEHT. \ Nal.: Hrá dek u Kunratic.

rašclinn)rch lflních.

• 98. Lepadella elliptica \ VULFEHT. V r ašelin. tůúk ách. NaL: v materiále doc. JíROVCE ze Soběs l avě. 58

,, . . . , (\VULFEHT). Na l.: červená, u Pletánků; Lazec, koupahstě; šebe1o;. za .· l' oupaliště· Hrádek u Kunratic; Milíčov, dolní; Hlubocepy, VSl, '' · •l d J' · · . Charvátce· Martiněves, jímka. V matena e oc. IROVCE. ·ke:běslav, rašelina; Karlické údolí u Prahy; Domanín, ~ra­ s třední; Koclii'ov; Bučíce u čáslavě; Blatná ; tůňky u Bramka; Vdovec. - (Wu, W a, BaB). 102. Lepadella ovalis EHRBG (Syn.: M.etopidia lepadella EHRBG = Met. bractea EHRBG). Značně rozšíi'ený. d1:uh ~vp~­ bi·ežním rostlinném pásmu. Jako pi-íležitostný eptzolk ~]ISten byl tento druh na Asellus aquaticus v rybníce u kunrat1ckého ml)rna. Nal. : Pai'ezák, u Svatého Pole; Slatina u Chocně; Hrá d ek u Kunratic; Spohlov; Milíčov, horní; Kunratice, m.lýn; Červ~­ ná, pod lesem, u Pletánků; Narysov; Třebsko ; P1lka; Martiněves, jímka; Charvátce, koupaliště; Mšené, cukrovar, park horní i dolní; Ki"emže. Soběslav; Krkonoše (J íROVEC). - ( F a V, \Va, B a B, P , Ba, Do) . 103. Lepadella patella MuLLER. \VuLFERT lovil na Králickém Sněžníku , v sirné vodě v lázních ve Vel. Losíně na Moravě (PAx). . Nal.: materiál doc. JíROVCE Bučice u Cáslavě; Maške planina a L eština v již. Čechách; Vítanov u Blatné. - (vVu, Do, Pa Wu). 104. Lepadella quadricarinata STENROOS. Podle DoNNEH A v okolí Znojma. 105. Lepadella rhomb oides GossE. Nal.: typické kusy Bučíce u Cáslavě (leg. J íHOVEC): V ry~)­ níku Novém u Vodňan zjištěny kusy s pancíí·em vzadu ostre zahroceným (legit. JíROVEC). - (Do).

106. Lepadella similis LucKS. Je prý indikátorem n aslaněl ých vod . Zjistil jsem jej v potoce, kam jsou svá děny splaš-

59

ky z lázeúsk é r estaurace, ledy ji s tě budou ve vodě stopy soli Pra dědu. WuLFERT zjistil v lepl)rch zřídl ech k arlovarsl<ých . 'á m jsem dos ud nezjis til. - (Ge, W a, Wu) . Nal.: Mšené, p řed koupa li š tě m . - (B a B). 107. L epadella triptera E HRBG. 115. Co lurella defl exa EHRBG. Nal.: Třebsko u Příbra m ě . - (B a B, Do) . Nal.: Cer vei1á, pod lesem. - (P) . 108. Squatžnella intermedia BuRM. V p obřežním · 116. Co lurella dicentra GossE. T ento druh je uváděn pro s lvu. r aki cké vody, ale někteří autoí-i ho vzpomínají i ze sla dké Nal.: Hrádek u Kunra tic ; Kunra lice , za vsí ; Sla tina ody. . . Chocn ě . Sob ěs la v, v r ašel i n ě (leg. J íROVEC). Nal.: jím ka u m l)rna v Martměvs 1. 109. Squatžnella lam cllaris E HRBG (Sy n.: Steplwno ps la llí . Co lurella o blonga DoNNER. Tento nový dr uh popsal m ellaris EHRBG) . V pobi"ežním r ostlinstvu. DoNNER p odle kus ů , ulovených v okolí Znojma. - (Do). 118. Co lurella obtusa GossE. Většinou v r ašelinn)rch a silNa l. : šeb erov, za vsí. - (P). Squatinella lam ellaris v ar. mutica EHRBG (Sy n.: Stepha n ě zarostlých vodách. nops mutica EHRBG). P ETR zjistil tuto varietu n a Ceskomo Nal.: rybník Pilka a r ašelinové tůúky za ním ; š eberov, r avs ké vysočině. - (P, Sp) . za vsí ; Kí·em že. Ma teriál doc. JíROVCE: Bučice u Cáslavě ; kaPlick é údolí u Prahy; Vajgar ; Soběslav, rašelina. - (Wu, Do) . 110. Squatinella longispinala T ATEM. Podle v ok olí Brna . - ( Sp) . 119. Co lurella tcsselata GLASCOTT. P odle W u LFERTA na 111. Squatinella rostr um SCl-IMARDA. žii e podle DoNN ER Krá lick ém Sněžníku. v ok olí Znojma. Nal.: Bla tná (leg. JíROVEC) . 112. Colurella adržatica E HHBG ( Syn.: Co lurella [Colurus 120. Co lurella paludosa CA RLJ N. CARLIN vzpom m a a pocalldata EHRBG, Co l. lepta E HRBG, Lycocephalus brachžonu pis uj e z rybníku Hvožďany u Bla tné. - (Ca) . CormA). ži je v růz n ých vodách ; b yla zji š tě n a v th ermálníc 121. Colurella sžnžstra CARLI N. CARLIN lovil v r ybníce vod ách v Karlqvých Va r ech a ve Vel. Lo sín ě na Moravě. H vo žďan y ; Dolejší thořov ick)1 • 122. Co lurella rmcinala EHRBG. V pobřežních rostlin ách . Nal.: Mšené, p ark pod ces tou. - (Ba , P, P a Wu, Ti, W Carda). Nal.: Cerven á, u Pl etá nků ; Ch ar vá tce, k oup a li ště . 113. Co lurella bicuspidata E HH BG (Syn.: Colurus bicuspi Cel eď: L ecanždae R emane 1933. datus EI-llmG) . Běž n)' dr uh v p ásmu pobí-ežních 'ros tlin ve v 123. Pro ales asellicola m. 11. sp. (obr. 2. A B). V ě tší po. dách všeho druhu po celý rok. Byl zji š tě n též v r ad iových v l:cl j edi n c ů toh oto n ovéh o druhu jsem nalezl na zn ačn ém d ách v J ách ymově. počtu j edinců vodní b erušky Asellus aquatžcus a to na sp odNal. : Hrádek u Kunrati c ; Kunra tice, mlýn; šeb erov, kou n ích d)rchacích lupén cích. Beru šky byly ch y tány jednak v r ybpa li š l ě, za Ysí; Milí čov , s třední, dolní ; Liboc ; L azec, s truha d n í č ku v P roseku , jednak v rybníce n ad kunr a ti cký ~ mlýn em. - koup ališ t ě ; Cer ven á, u Řá nk ů, pod lesem, u Pl e lá nků; Zda Nový druh sice se p odobá druhu Proales gammari PLATE, h o ř, u H o rá ků; Pilka ; Tl·ebsko ; Na rysov; Slatina u Chocně al e přece se v m n oh ém od něh o liší. V kunratickém r ybníce lVHen é, park ; Kl'em že. Ma teriál doc. J íROVCE : Karli ck é údol jsem nal ezl na b erušce i několik ku sů Proales gammari PLATE u P rah y ; So běsl av , rašelina ; Blatná; Hos p ř í z; Záh r obský; L eš a tak jsem moh l dobře oba druhy sp olu sr ovn a li. tiny; Stržák ; Vítano v. Ma teri ál Dr. V\T·msR A: Ch oceú, nad sta r o u cihelnou. - (Ba , Do, W a , vVu) . Těl o je kuželovité, k e kon ci se p ozvolna zúžuje. Hlava je zn ač n ě široká. Noh a je dvo učl ánková , zavalitá a k rá tká. Prsty 114. Co lurella colura EHRBG (Sy n.: Colurella compress jso u dva, mocn é, k uželovité . Oční skvrny chybějí. Jícen je p oLucKs). U nás zjis til V\TATZKA v Cakovicích a 'GESSNER u vád

60

61

měrně

krátký, na zadním konci nejsou žádné dlouhé brv jako je tomu u Pr. gammari. Nožní lepové žlázy jsou krátk · zato velmi široce hruškovité. Na žvýkacích destičkách jso dva silné zoubky. živí se pupeny nálevníka Intranstylum sp. kter)' pokrýval celou téměř berušku. Tělo dorů s tá délk 120- 140 ft· Nal.: Prosek; Kunratice, mlýn. 124. Proales decipiens EHRBG. Nal.: Liboc. - (Wa, Do). 125. Proales doliaris RousSELET. (Syn.: Microcodides dQ .liaris Rouss.). Nal.: Roudníček , ves. - (Ge). 126. Proale.s fallaciosa WuLFERT. (Syn.: Proales sordid HARRING). WULFERT lovil v rašelinových tůňkách na KráliG kém Sněžníku a DoNNER v okolí Znojma. - (Wu, Do) . • 127. Proales gammari PLATE. Epizoicky na . povrch s tran y blešivce. Nal.: Kunratice, mlýn; bojanovický potok u Prahy. 128. Proales parasita EHRBG. BREHM vzpomíná z okol Mariánských lázní. B a B ze středního lednického rybníku 129. Proales sordida GossE. Nal.: Kunratice; Hrádek. - (K, F a V, Ba). 130. 1i\'ulfertia ornata DoNNER. V okolí Znojma DONNERA. - (Do). • 132. Bryceella stylata MILNE. Nal.: Krkonoše. Ve vzorku rašeliny, doneseném doc. Jí ROVCEM. břišní

133. Nal.: • 134. menných

Lecane affinis LEVANDER. V rašelinných túi'lkách Roudníček, raš. - (Br). L ecane arcula HARRING. V í·asových povlacích ks a dřevěných hrází a brlení.

Nal.: Příbram, u Kraftů; Narysov; Pilka; Kunratice, ves Luhačovice; Soběslav, raš.; karlické údolí (leg. JíROVEC) . • 135. L ecane clara BRYCE. V rašelinných túňk ách. Nal.: Roudníček, rašelinná jáma, kde se kope rašelina pr lázn í Mšené u Budyně nad Ohří :

potřebu

62

136. L ecane elasma HAR. et MYERS. V rašelinách. Nal.: Soběs lav (leg. JíROVEC). 137. L ecane j'lexilis GossE. V rasovém povlaku hrází. )Jal.: Kunratice, ves ; Chm·vá tce, koupaliště. Hospi'íž (leg. JíRO VEC) . ·138. L.e cane gissénsis EcKSTEIN. V řasových povlacích hrází, mezi vodním rosllinstvem. l\al.: Pi·íbram, u Kraftů ; Roudníček, ves a r ašelin. jáma. - (Br). 139. L ecane hornemanni EHRBG. Nal.: Pi'íbram, u Kraftú. 140. Lecane inermis BRYCE. V thermálních vodách v Karlových Varech, ve Střekově a v lázních Kliše u ús tí n. L. - (P a Wu, Wu). 141. L ecane intrasinuata OLOFSON. Podle vVULFEHTA na Králickém Sněžníku v rašelinových túňkách. Nal.: Soběslav, rašelina hojn ě (leg. JíROVEC). 142. Lecane ligona DuNLOP. V pobh~žním rostlinstvu. Nal.: rybník Pilka u Pi'íbramě. 143. L ecane ludwigii EcKSTEIN. Nal.: Starý hospodáí· (leg. JíROVEC). 144. Lecane luna F. MuLLER. Velmi rozšíí·ený a obyčejně hojn)' druh v pásmu pohi'ežních ros tlin, odkud se dostává někdy i ve větším počtu do volného planktonu. Nal.: Hlubočepy, jez.; šeberov, koupaliště; Kunratice, Volsaňá k , za vsí; Slatina, ves, i v poli; Lazec, koupaliště; Drozďák; Příbram, dolní ; červená, pod lesem; Zdaboř, u Horákú;Roudníč ek, ves; Charvátce, kotipališl ě ; Martiněves, jímka; Křemže.

V maleriúle doc. JíROVCE: Bošilecký. -

(B a B, P, \Va).

145.Lccane magna STENROOS. V pobí·ežním rostlinstvu. Nal. : Obořiště, sádka u Nového rybníka. · 146. Lecane methoria HARR TNG & MEYERS. V rašelinných vodách. Nal.: Roudníček, raš. jáma; Lázský rybník u Pi·íbramě. 147. Lecane pumilla Rous~ELET. V rašelinných lůií.lzách. Nal.: za rybníkem Pilkou u Pi'íbramě.

63

· 14 ~ . Lccanc saginata HAHRING & iVlEYEHS. V rašelinných vodách . Nal.: Pilka, rašel. Lůilk y za r ybníkem , v Pilce u h r áze, ~.a d)rmač (leg. J íHOVEC). 149. Lccanc subtžlis HAH. & MEYEHS. V rašelin. vodách. Nal.: Blatná, raš. (leg. JÍROVEC). 150. Lecane sulcata GossE. V rašelinných vodách. Nal.: Lazec, k oupali š tě; Ro udní če k, raš. jám a. 151. Lccane ungulata GossE. V pobí'ežním r ákosí. Nal. : šeber ál.; ; Ki'-em že; Narysov; Hlubočepy , jez.; Slatina u Chocně. ·WEISER: Ski-íií. u Bohdanče; Obora. JíROVEC leg.: Soběsl av, r aš.; Bučíce u čás l avě ; Hejtman; Starý ho spodář; Opatovický; Velký Radm íi'ovský; Zebr úkov. - (B a B, Do). 152. Monostyla acus HAHH ING. Podle \VuLFEHTA v rašelinov)'ch lůúk ách na Králickém Sněžníku, podle GESSNEHA v týchž tůúk ách na Pra d ědu. 153. Monostyla bulla GossE. Běžn )' druh v pohi'·ežním rostlinstvu. Nal.: asi ve 40 čes kých r ybní cích a rybní čcíc h. V ma teriále mém i v materiále doc. J íROVCE a Dr. \VEJSHA. - (P, Ba,. B a B, Do). 154. Monostyla closterocerca SCHMARDA. žije i Y Lherm á lních pram enech ve V. Losíně a v J ánských lázních . Nal.: červená, u Pletánků . Bučí ce u čásl avě a Nové l·eky u Nežárky (leg. JíROVEC). - (Do, p a Wu, vVu). 155. 111 onostyla cornula E HHBG. V f·aso v)rch podacích hr ází a brlení. Nal.: Alb ert ov, v požární jímce; Hrádek u Kunratic; š e.berov; červená pod lesem ; Zdaboi\ u Hor á ků ; Pilka. Ka rlické údolí; U':t ňky u Vltavy v Braníce; Bla tná; Holzwehr; švarcenberk; ryb. Nové jezero; Starý . hospodái'·; Lulová (leg. JíROVEC). Tůň pod D á řk em (leg. WEISER). - (P). • 156. Monostyla furcata BRYCE. V rašelinných vodách . Nal.: Roudníček, raš. jáma; Hrád ek u Kun ratic; Charvátce : Medenice; Leštiny (leg. JíROVEC). 157. Monostyla hamata STOKES. Též v minerálních l éči­ vých pra menech v .Jánsk)rch lázních a v Obe rschlemma u J i chy mova. 64

Nal.: Hrád ek u Kunratic; Nov)' rybn ík u Obol'išt ě . ~era­ tovice (leg. J íROVEC) . - (vVa, B a B, Wu). 158. Monostyla lunaržs EHRBG. Nejrozšíí·enější a nejhojněj ší zástupce rodu v pobi'ežnim ros tlinstvu vod všeho druhu, čas to pronikají jedinci i do volné vody. ~al.: více než v 50 r ybnicích a rybn íčcích , z nichž jsem zlwumal pla nktonní vzorky. - (F a V, P , Wu, Ba) . 159. Monostyla pygmaea DADAY. V rašelinn)rch tůňkách. Nal. Soběslav, leg . .JíHOVEC. Na Králi ckém Sněžníku loYil \-VULFERT. 160. Monostyla pyriformis DADAY. V rašelin. Lúúl,ách. Nal. : Roudníček, raš. jám a. 161. Monostyla quadridentala E HRBG. V pobi'ež. rákosí. Nal.: Slatina u C h oc ně. Bučíce u Cúsl av ě (leg. JíROVEC). (Ba B). čeleď: No tommalidae Remane. Všechny druhy léto čel edi žijí mezi pobí·ežním ros tlinstvem , v llícím listí anebo i epizoicky na drobných vodních živo či­ ších . P rotože nemají většinou p ancíi\ anebo je pancíř jen slabě vyvinutý (Cephalodella, Metadžaschžza), jsou konservujícím form alinem tak sil ně znetvoi'eny, že je n ení možné většinou dobře určili. Proto jsou uv áděny většinou jen druhy z pražského okolí, odkud jsem s tudo val vzorky nekonser vovan é. Výjimku lvoh druhy rodů Scaridžum a Monommata, které jsou si l ně kutikulisován y a lze je doMe určiti. 162. Notommata ansata E HRBG. \VATZKA uvádí lenlo druh z ča kovických rybníčků. 163. No tommata aurita MOLLEH. Ve vodách s hojným rost linstvem. Nal.: P r osek; Hrádek u Kunratic; P ilka, rašel. lťn1ky . (Wa, Ba). 164. Noto mmata cerberus GossE. Nal.: Chlu mec n. Cidl., sádky (leg. JínovEc). · 165. No tommata copeus EHRBG. V rašelinné tůi'l ce. Nal.: Hrádek u Kunratic. 166. No tommata cyrtopus GossE. V·l ATZKA uv ádí z čako­ vicl<ých r ybníčku. 5

65

167. N otommata tripus EHRBG. Nal ··· H 1·'a d e k u K unratic. - (P). 168. Taphro campa annulosa GossE (S . . EHRBG). V í·asovém po h yn .. Dzglena rosa 1 1 vam rází Ve d · . Nal · p. , · vo mm rost1mstvu. I ose 1<.; Hradek u Kunratic· L á· k ·, zs ) rybník u Phb rame; Třebsko. _ (F a V p B ) • * 16 ' ' a · 9. Taphrocampa selenura GossE. Nal.: Milíčov, dolní. 170. Pleurotrocha constricla E . žlutém kopci u Brna. _ (S B HRBG. Podle SPANDLA na p, a). 171. Pleurolrocha leplura EH RBG. U vad1m . , podl F' v 172. Pleurotrocha petronu zon E . "'.. e • a . NERA V o)' o} ' Z · y HRBG. ZI]e podle DON ~ ~ .1 nopna. _ (Do) . · •113. Dnlophaga bucephalus VET , .., .. na Lumbriculus variegatus S, . . DOVSKY. ZIJe epizoicky 174 C 1 l d . am JSem dosud nezjistil. • . · ep w 0 ella apocolca MYE W seJmových tůňkách na K . . . . ~~· , ULFEHT lovil v ra1 1 17 1 a IC <em Snezmku. . 5. Cephalodella auriculata Mu . lacmulata EHHBG) p . LLER. (Syn.: Notommata ' · E1.R nalezl na če · J , I, s
••

z .

177. cephalodella eva GossE B , , 178. Cephalodclla e . G . REHM uvadl z Rudohoi'í. x zgua OSSE. 1 Nal.: Albertov, požární ná drži· . K . berov, za vsí; Volša· 'I. Hl ~~. unralice, Hrádek; šena <, ubočepy, Jez.; Třeb sko ( , 179. Ccphalodella for{i cata E .. F . a. V) . GossE, Dias. caeca GossE). HRBG (Syn.: Dwschiza paeta Nal.: Prosek·' Kunrat·Ice · L az c· MT u Kunratic; Kunratice . ' ( e , 1 Ičov, horní; , Hrádek . ' ves. Ba, F a V, P) 180. Cephalodella {or{i cu I.a E HRBG (Syn.: Fczrclllaria . EHRBG). {orf. Nal ..· H 1·a' d e 1{ u K unralic. _ (P' B ) 181 · . . Ce p h alodella gzbba EHRBG' aV· I . v neJrůznějších vodách T, .· . I , . ,· e m1 rozšířený druh V· · I josme · na Moravě. ez ' eČivvch tep) yc ' 11 pramenech ve .; v

•

Nal.: Prosek Hrádek 66

Ll

Kunratic,·

Span · ·1ov; K um·atice,

m l\•n ; Milíčov, dolní; šeb erov, za vsí; Ki·emže; Pilka, raš. tůň- , :kv~ l{arlické údolí u Prahy; Velká rašelina u Soběslavě; Ště­ ch ovice; Bošilovský; Hospříz; Staré jezero; Luhačovice (leg. JíJtOVEC) . Obora u Chotěboře (leg. ·WEISER). - (Ba, P a Wu, Wu). - 1~2. Cephalodella gracilis EHRBG (Syn.: Furcularia gracilis E HRBG. PETR zná z českomoravské vysočiny, PAX a WuLFERT u vádějí z teplých pramenů z lázní v Bludově n a Moravě. Ceplwlodella gracilis var. lenticulata WuLF. žije společně s typ. formou v t eplých pramenech v lázních Bludově na Mor. 183. Cephalodella incilla WuLF. V sirném močálu v Konstanlinov)rch lázních. - (Wu). 184. Cephalodella lacinulata Mu LLER. Ve vodním rostlinstvu. Nal. : červená, u Plelánků. -

(Br, F a V).

· 185. Cephalodella plicata MYERS. Nal.: Vdovec (leg. JíROVEC). 1~6. Cephalodella sterea GossE. žije podle DoNNERA v okolí Znojma. l x7. Cephalodella . tenuior GossE. Mezi vodními rostli-

n ami. Nal.: Hrádek u Kunratic; Kunratice, ves. - (Ba) . lRl:\. Ce_vhalodella ventripes DIXON- NuTTAL. V

okolí

Znojma zjistil DoNNER. • 189. Metadiaschiza trigona RoussELET. (Syn. : Diplois trigona Rouss.). Mezi vodními rostlinami. Značně rozšíí·ený, nil<de však hojný druh. Nal.: červená, u Pletánků; Mšené, park pod silnicí; Roudníček, rašel. jáma; Charvátce, koupaliště; Pilka, raš. tůňky. . 190. Monommata aequalis EHRBG (Syn.: Furcularia aequalls EHRBG). Podle PETRA i KAFKY v Čechách na různých místech. Sám jsem dosud nezjistil. - · (F a V) . 191. Monommata dentata WULF. V okolí Znojma podle DONNERA. " . 192. Monommata grandis RoussELET. WuLFERT lovil v raselmných tůňkách na Králickém Sněžníku. . 193. Monommata longiseta MuLLER. (Syn.: Furcularia longlseta M.) . V pobřežním rostlinstvu. V rašelinných tůňkách. 67

Nal.: Seberov, koupaliště; Hrádek u Kunratic; Pilka, raš. - (P, Br).

tůňky.

194. Scaridium longicaudum MuLLER. V pobřežním ro>il!instvu. Nal.: Pecák u Bohutína; Ki·emže. Kacléžsk)' rybník (leg. JíROVEC). - (K, P, Br, F a V, Do). 195. Eosphora digitata EHRBG. SPANDL lovil u Obra vy u Brna. 196. Eosphora najas EHHBG. V řasových povlacích hrází a mezi vodními rostlinami. Kunratice, mlýn; Hrádek u Kunratic. - (Ba). 197. Enteroplea lacustris EHRBG. Mezi vodními rostlinam i. Nal.: Hrádek u Kunratic. 198. ]tura aurita EHRBG. Mezi vodním rostlinstvem. Nal.: Hrádek u Kunratic. - (F a V, P). Celeď: Trichocercidae Remane.

Dmby léto čeledě žijí mezi vodními rostlinami, v rákos í a na bahnitém dně vesnických a polních rybníků. Výjimečně je několik málo druhů součástí litorálního anebo i volného planktonu. V jednom případě tvořil druh Tr. cylindrica lMHOf' podstatnou součást telmatoplanktonu vesnického rybníčku. 199. Diurella antilopaea PETR. (Syn.:Ratullus ani.. PETR). Od dob PETROVÝCH nebyl tento druh nalezen. PETR ho popisuje z Ceskomoravské vysočiny. 200. Diurella bidens LucKs. Nal.: Leštiny (leg. JíROVEc). Seberov, za vsi, koupaliště ; (Wu).

Milíčov, dolní. -

201. Diurella brachyura GossE. -

Nal.: Spořilov u Prahy. Obora u Chocně (l eg. WEISER). (BaB, Ba, Do).

• 202. Diurella collaris RoussELET. Druh charakteristický pro rašelinné vody. Nal.: Pilka, raše I. tůňky. Soběslav, velká ra~elin a (leg. JíROVEC). 203. Diurella dixon nuttali JENNINGS. DoNNER zjistil v okolí Znojma. 204. Diurella h elminthodes GossE. (Syn.: Ratullus hel-

minthodes GossE). žije v Cechách ?odle údajů BRAUERovy Susswasserfauny, je lo však pochybny druh. . · 205. Diurella inermis LINDER. V pobřežním rostlmstvu. Nal.: r ybník Pecák u Bohutína. Staré jezero; Mnich; Starý hospodáí·; Nové í·eky u Než. (leg. JíROVEC). 206. Diurella intermedia STENROOS. Podle DoNNERA v okolí Znojma. 207. Diurella parvula CARLIN. žije podle WULFERTA na Krá lickém Sněžníku v rašelinných tůií.kách. * :208. Diurella porcellus· GossE. Nal.: Seberov, koupaliště; Křemže, velk)' r ybník. · 209. Diurella rousseleti VoiGT. V pobřežním rostlinstvu . Nal.: Seberov, za vsí. Holz\vehr; Nové jezero; Rožmberk ; Vdovec (leg. JíROVEC) . . 210. Diurella sejunctipes GossE (Syn.: Rattulus seJuncl. GossE). Podle PETRA na Ceslwnwravské vysočině, sám jsem dosud u nás nezjis til. - (P). • 211. Di11rella stylata EYFEHTH. Dosti početn)' v planktonu n ěkter)'ch polních rybníků. Nal.: rybník u Obol'iště; Hrnčířák u Prahy. Nový ryb~ík u Soběsl avě; Hejtman; Holzwehr; Horusický; rybník Nové J~­ zero; Mnich; Tis)' ; Záhí'ebský ; Star)r kancléř; Humlensky ; Vdovec; tuiíky u Vltavy v Braníce (leg. JíROVEC) . 212. Dillrella !en11.ior GossE. (Syn.: Coelopus tenuior G.). Mezi vodním rostlinstvem. Nal.: Příbram, pod dolním rybníkem ; Lazec, koupaliště; Drozďál<, rákosí; Cervená, u J:{á nků, pod lesem. - (P). 213. Di11rella tigris MuLLER (Syn.: Rattulus ligris MOL.). Druh velmi rozšH·ený mezi vodním rostlinstvem. Nal. : Hrádek u Kunratic ; Milíčov, dolní; šeberov, koupal iš t ě; Pecák u Bohutína; Pilka, u hráze; Cervená, u :Řánků; pod lesem; Na r ysov, pol ní, .pískovna; Třebsko; Obořiště, Nov)• rybník a sádka; Svaté P ole; Mar ti něves, jímka; Charvátce, před koupališ těm; Mšené, pod silnicí v parku. Branecký (leg. \\~EIS ER). Stěchovice; Vajgar; Kánov; Humlensk)' ; Medenice; VJtanov u Bla tn é (leg. JíROVEC) . - (P, F a V) . · 214. Diurella uncinata VOTGT. ~al.: Pilka u Příbram ě.

68

69

• 215. Džurella w eberž JENNINGS. Nal.: Martiněves, jímka. 216. Tržchocerca bžcornžs EHRBG (Syn.: M astigocerca bžc. EHRBG). PETR uvádí z českomoravské vysočiny, sám jsem dosud nezjistil. - (P, F a V). 217. Trichocerca bicržstata GossE. Mezi vodními rostlinami. Nal.: Slatina u Chocně . - (Ba B). • 218. Tržchocerca capucžna WIERZ. & ZACH. Mezi rostlinami ve vodě. N~l.: Hrá dek u Kunra tic; Hr~čířák; červená, pod lesem; Roudmček, ves. Nový rybník u Soběslavě; Holzwehr; Nové jezero (leg. JíROVEC) . · 219. Trichocerca caržnata EHRBG (Syn.: M asligocerca car. EHRBG) . •. Nal.: Milíčov, dolní ; Hrádek u Kunratic; Kunratice, mlýn; Pnbr~~· ~ Kra~t-~; Cha~vátce, před koupalištěm; Mšené, park pod S.Ilmci; Obonstě; Parezák. Bučíce u čáslavč; tůňky u Vltavy v Branice; Hospříz (leg. JíROVEC). - (P). 220. Trichocerca cylindržca lMHOF. V roce 1941 byl nalezen v planktonním vzorku jen ojediněl e, podobně i v čer­ vencovém vzorku z r. 1945, ale v srpnovém vzorku z r. 1945 tvořil největší část telmatoplanktonu vesnického rvbníčku v_ C~rvené, u :Aánků. Později v záh a Ujnu 1945 byl ;pět jen OJedměle.

Nal.: Hrádek u Kunratic; če rv ená, u Í{ ánků, u Pletánků, pod lesem; Narysov. Trojany u Mladotic (vede množstvím 9. ~X.),; Hů1:ky; . Bu~ice u Čáslavě ; Blatná (leg. JíROVEC). Obno\ eny u Chotebore; Chotěboř , nad starou cihelnou; Černík (leg. ·WEISER). - ("Wa). 221. Trichocerca elongata GossE. (Syn. : Mastžgoc erca el. G.). Nal.: Milíčov, dolní; Pecák u Bohutína; Zdaboř, u Horáků; Narysov, pískovna. Bučice u čáslavě (leg. JfH.). - (P). 222. Tricho cerca gracilis TESSIN. Nal.: Hrádek u Kunratic. - (B a B, Ba). 223. Tržchocerca longžseta SCHHANK . . • N.a~. : Milíčov, dolní; Narysov; Pilka; šeberov, koupališ tě; Volsanak; Hrn číí-ák; Křemže; Tř·ebs ko; Pecák, u Bohutína;

70

Zámrsk u Chocně. Bučí ce u čáslavě ; Hospi"íz; Nové jezero; Staré jezero; Stankovský; švarcenberk; rybníl~ . pod švar cen·l·em. Maške planina; Starý hospodář; Kacler; Kanov; Sta' , L .. b eJ ' r)' kancléř; Humlensk)' ; Medenice; žebrákov; Lutova; estma (leg. JíROVEC). - (Wa). · 224. Trichocerca lunaris MOLLEH. (Syn.: Rattulns lun. M.). Uvádím podle F a V. 225. Tržchocerca macera GossE. Nal.: Allach u Lednic na Moravě podle B ·a B. · 226. Trichocerca pusilla LAUTEHBOHN. Hojný v pozdním jarním planktonu četných rybníků. Nal.: Štěchovice, ve Vltavě; Nový u Vodúan; Záhorsk)· u Vodňa~; Bošilovský; Čihák; Nové jezero; Staré jezero; Nové mlýny; Radimovský ; Vajgar; Star'ý hospodái" ; Purlo·ab~ ; Točník; Star)' kancléí'; Humlensk)r; Lutová ; Vdovec (leg. J IROVEC) . • .. 227. Tricho cerca rosea STENHOOS. Podle vV ULFEHTA ZIJe v rašelinn )•ch tůúkách na Králickém Sněžníku . 228. Trichocerca rattus O. F. Mu LLER. (Syn.: Mastigocerca rot. M.).

. Nal.: Spoi"ilov; Zámrsk u Chocně; Lazec, koupališ tě ; Tisová, polní; Narysov, polní; pod Droždákem; červená, pod lesem, u Pl etánků; Mšené, cukr. jímka, park pod silnic í; !Gemže. - (P, F a V, Ba, Do). 229. T ric hocerca scipio GossE (Sy n.: Mastigocerca se. G.). Nal.: Nové jezero (leg. JíHOVEC). - (P). · 230. Tržchocerca stylala GossE. V telmaloplanklonu požá rní nádrže v Praze. a!.: Praha, Na Albertově. 231. Elosa woralli LORD. Mezi rostlinstvem v po malu tekoucích vodách. Nal.: Charvá tce, potok pi·ed koupalištěm. - (Wu). če l eď: Gastropodidae. 232. Gastropus minor RoussELET. Velmi hojn ě v pozdním l étě a na podzim, řídčeji v zimě a časně z jara v pobřežním pásmu drobněj ších i větších vod, pokud :jsou zarostlé rákosím anebo jiným vodním rostlinstvem . Nal. : Milíčo v, dolní; Hrádek u Kunr atíc; Drozďák. - (Br) .

71

.

233. Gastropus stylifer IMHOF. Z Pradědu uvádí GESSNER a z Hluboké NORDQUIST.

DoNNER zjistil v okolí Znojma v inundačních vodách Dyje_ ra du nov)'ch druhů rodu Encentrum:

234. A scomorpha ecaudis PERTY. (Syn.: Sacculus viridis .· GossE). žije v pobřežním rostlinstvu. Nal.: šeberov, za vsí. Kaclír- (leg. JíR.). - (P, B a B, Do). 235. Ascomorpha saltans BARTSCH. (Syn.: Anapus ovalis BERGENDAL = An. testudo LAUTERBORN). V pobřežním pásmu rostlin.

Encentrum minax DONNER. Encentrum rapax DoNNER. Encentrum longidens DoNNER. Encentrum putorius vVULF. var. armatwn DoNNER. Encentrum pulorius vVULF. var. exterum DoNNER. 249. Encentrum marinum Dus. 250. Encentrum semiplicatum WuLF. 251. Encentrum luteliae HAR. and MYEHS. 252. Encentrum saundersiae Hu o soN. 253. Encentrum plicatum EYF. 254 . Albertia bernardi HLAVA. žije cizopasně v červu Sty laria lacustris. Doposud se mi však nepoda řilo t ento druh u nás znovu nalézti.

Na l.: Hrádek u Kunratic; Narysov, pískovna, Starý ho(B a B). • 236. Ascomorpha volvocicola PLATE. Vyžírá vnitřek kolonií bičíkovce Volvox aureus EHRBG i V. globator L. Nal. : H rádek u Kunratic. Nový u Vodňan (leg. JíROVEC). spodář; Spodní Stankovsk)' (leg. JíROVEC). -

čeleď: Dicranophoridae.

Zás tupci léto čel edi jsou většinou zimní druhy a žijí na dn ě n ejrozmani těj ších, často i p eriodických vod anebo i v mechu . Něk leré druhy jsou cizopasné.

čeleď :

. 237. Dicranophorus catellinus EHHBG (Syn.: Diglena catellma E HRBG) . FRič uvádí tento druh z Labe, Vv ATZKA z čako­ vických cukrovarských nádržek. - (F a V, Wa). 238. Dicranophorus conura EHRBG . SPANDL uvá dí z blízkého okolí Brna. - (Sp).

. 239. Dicranophorus forcipalus EH RB.G (Syn.: Diglena forczp ata EHRBG). P odl e PETRA žij e na českomoravské vysočině.

240. Dicranophorus grandis EHRBG. Zjiště n rovněž PETREM na českomoravs k é vysočin ě. - (P). 241. Dicran ophorus uncinatus EHRBG.

Nal.: Milí čov, prostí·ední. Soběsl av, velká rašelina (leg. JíROVEC). - (Br ) . 242. Paradicran ophorus huclsoni GLASCOTT. DoNNEH zjis til v okolí Znojma. . · 243. En centrum nwslella MILNE. V m echovém polštáři Leucobryum glwzcum a v rašeliníku na Hrádku u Kunra tic, ale i v jiném m echu, Orlík. Zvíkov. 244. Encenlnzm sutoroides W uLFERT. pro rašelino vé lůi'lky na Král. Sn ě žn íku .

72

245. 246. 247. 248.

\VULFERT uvádí

Asplanchnidae .

255. Asplanchnopus multiceps ScHRANK. (Syn. : Aspl. myrmeleo EHRBG, Notommata. myrmeleo EHRBG). V telmatoplanktonu tůn ěk zarostlých ros tlin ami. Nal.: Lazec, draha; Pilka, hráz; Narysov, pískovna; Třeb­ sko; Narysov, polní; Cervená, pod lesem , u Pl etánků . Koclířov (leg. JíROVEC). - (K, Mrázek, F a V) .

256. Asplanchnopus syrinx EHRBG. Nal.: Oboř'i ště; Bí·ezina; Nový rybník ; sádka u Nového rybníka; Sruby u Chocně; s třed. ryb ., Bohdaneč; Skříň (leg. \VEISER) . - (B a B). 257. Asplanchna brightwelli GossE. Většina autorů udává ji jako pom ěrně vzácnou opro ti A. prioclonta, a že žije v čist­ ších vod ách . U nás jsem ji však zjistil ve velkém množství drobných nádrží ves ni ckých , dokon ce i v návesních rybníčcích lypu Daphnia magna a M o i na rectirostris a obyčejně ve velkém množství. Omyl není možný, protože ve velkém počtu j edinců bylo nalezeno zimní vají čko , které je pro druh ch arakteristick é. Ve větší ch a velkých rybnících jsem ji lovil jen v pobřežním pásu rostlin. S oblibou se živí jinými vířníky, jako Keratella qtwdrata, K. stipitata a Filinia longiseta. Vedle 73

. toho jsem zjistil v některých kusech mnoho pohlcených bičí­ kovců rodu Ceratium. Nal.: Hlubočepy, jez.; Kunratice, ves; šeberov, koupaliště; Hrádek u Kunratic; Volšaňák; Hrnčířák; Milíčov, dolní; Obořiště, Nový rybník; Cervená, u Pletánků, u J{ánků; NarysoY, polní; Vysoká, polní; Zdaboř, návesní, u Horáku; Př"íbram, u KraftU; Lazec, draha; Drozďák; Slatina, ves, polní; Martiněves, jímka, mlýn; VrbiCe, náves; Mšené, park nad silnicí, náves, Cerník u Chotěboře (leg. WEISER). Trojany u Mladotic; Nový u Soběslavě; tepelská přehrada; Blatná; Chmek; Horusický; Opatovický; Svět; Kancléř"; Velký Radmíi'ovsk)r; Kanav; žebrák; Lutová; Leština (leg. JíROVEC). - (Mrázek, F a V). 258. Asplanchna herricki de GuERNE. Nal.: Humlenský (leg. JíROVEC) . MRÁZEK uvádí od Příbra­ mě. B a B ze Stí·edního lednického rybníka na Moravě. 259. Asplanchna priondota GossE. Je mnohem i"idší, než se obyčejně uvádí. Nal.: šeberov, koupaliště; Milíčov, dolní. Blatná, hoř'ejší; Vítanov; Třasákovskj; Kacíř'; Orloleč; Tisý; Medenice (leg. JíROVEC). Seč, přehrada (leg. WEISER). - (BaB, Ca, K, Fa V). Asplanchna priodonta var. henrietta LANGHAUS. BnAUER uvádí v Siisswasserfauně z rybníka v Doksech. 260. Asplanchna sieboldi LEYDIG. Nal.: Lazec, tůň v drahách. Štěchovi ce, ve Vltavě; Horusický; Hospříz (leg. JíROVEC). - (Wa). Celeď:

Sy nchaelidae.

261. Synclweta longipcs GossE. V telrnatoplanktonu vesnického rybnička. Nal.: Roudníček. - (B a B). 262. Synchacta oblonga EHRBG. Nal.: Kunratice, ves; šeberov, koupaliště ; Volšaňák. (B a B). 263. Synchacla pectinata EHHBG (Syn.: Synclwcta mordax HunsoN). V lelmatoplanklonu vesnických rybníčků J.~oncem zimy a záhy z jara. V rákosí větších rybníků po celé léto. Nal.: Hlubočepy, jez.; Kunratice, mlýn, ves; Hrnčíř·ák ; Mil-íčov, dolní; šeberov, koupaliště; Tř-ebsko ; Naryso v, polní ;

74

Cervená, u Řánků, Velký Kuš; Panské blata u Soběslavě; Lhotka u Prahy, náves; pod švarcenberkem; Opatovický; Vydýmač; žebrákov; Vítanov u Blatné (leg. JíROVEC). - (K, WA. B a B, F a V, Ba, Do). KAFKA uvádí ve své práci vedle S. pectinata ještě i druh S. inordax, ]derý je však jen synonymem předešlého druhu. Jde asi o nedopatření. * 264. Synchaeta stylata vVIERZ. Nal.: Chotěboř', u Polnícka (leg. WEISER). 265. Synchaeta tremula EHRBG. V jarním planktonu vesnick)rch rybníčků, místy velmi hojný. Nal.: Prosek; Kunratice, ves; Hrádek u Kunratic; Milíčov. střední, dolní; šeberov, za vsí; Albertov, požární nádržka; Narysov, polní, pískovna. Nový u Vodňan; Allach u Lednic (leg. JíROVEC) . - (P, K, F a V, Ba, B a B, Do). * 266. Ploesoma hudsoni bmoF. V planktonu větších a velkých rybníků. Nal. : Křemžsk)'. Kacíi·; Nový u Soběslavě; Třasákovsk)'; Holzwehr; Vydýmač; Spodní Stankovský (leg. JíROVEC). 267. Ploesoma lenticularc HERRICK. Nal.: Spálenský u Chotěbofe (leg. \VEISER). Vydýmač (leg. JíROVEC). - (Br). 268. Ploesoma triacaniha BERGENDAL. Nal.: z Pradědu uvádí GESSNER. Rod Polyarthra je našimi hydrobiology uváděn jen druhem Polyarthra platyptera EHRBG a jeho var.euryptera vVLERZ. Protože v dnešní době platí toto jméno jen jako sběrné jméno celé i·ady druhů, nemají údaje uvedené pod jménem P. platyptera EHRBG, nikoliv však pod P. platyptera var. euryptera. žádné ceny a je nutné provésti revisi nalezišť všech druhů celého rodu. CARLIN úetelně zjistil, že rod Polyarthra se rozpadá do dvou skupin druhů. První z nich má jen 4 svazky ploutvi čko~ vitých pi'ívěsků, v každém svazku jsou 3 ploutvičky, do druh e skupiny pati'í druhy, které kromě těchto 4 svazků ploutvičko~ vitých přívěsků mají ještě na břišní straně těla, v téže výš1 umistěny 2 krátké a užší ploutvičky . Dále BuRCKI-IARDT, \ \ ULFERT a CARLIN zjistili, že druh

75-

Anarthra aptera Hoon není žádným druhem, a le path do vývojového cyklu rodu Polyarthra. CARLIN zai'adil tuto formu k druhu P. dolichoptera lDELSON. Moje nálezy jen toto zaL-adění potvrzují. Druh y s 12 ploutvičkami. • 269. Polyarthra euryptera \ iVIERZ. Nápadně široké ploutvičky sedí na jakýchsi násadcích, na nichž se mohou otáčeti . žije v telmalopl;:tnktonu vesnických rybníčků i v pl~nktonu velkých rybníků v době od června do září. Nal.: Kunratice, ves; šeberov; Volšail.ák; Hrnčířák; Liboc; K:i'·emže; Oboi'iště, Nový rybník; Pařezák; Svaté Pole; Narysov, polní; Ti'ebsko; červená, u Řánků, u Pletánků; Lazec, v drahách; Tisová, tůú.ka v lese; Pecák u Bohutína; Droz. ďák; Slatina, polní; Martiněves, jímka, mlýn; Vrbice, návesní; Mšené, park nad silnicí, ves. Kacíi'; Velký Kuš; Hloubětín, náves; Bošilecký; Čihák; Holzwehr; Hosphz; Nové jezero ; Staré jezero ; Kačléžský; Krvavý; Nové mlýny; Ortoleč; Stankovský; Tisý; Vosecký; Záhřebsk)1 ; Maške planina; Opatovick)' ; Svět; Kancléř ; Purkrabí; Kanav; S tar)' kancléi'; Humlenský; Medenice; žebrákov; Lutová; Leština (leg. JíROVEC) . Seč, pí·ehrada; Třasákovsk)'; Chotěboi'-, nad starou cihelnou; Obnoven)' ( leg. vVEISER). 270. Polyarthra maior BuRCKHARDT. Statn)' druh s ploutvičkami ph kořeni zřetelně ozubenými, se siln)'m st:i'·ednírn žebrem po celé délce dobře znatelný1~1, postranní žebérka jsou oboustranně silně vyvinuta. *

Nal.: Martiněves, jímka. Nové jezero; Nové :i'·eky (leg. JíROVEC) . Blatnice u Chotěboře (leg. WEISER). * 271. Polyarthra minor VOTGT. Tento druh žije v r ašelinn~'ch vodác!1 . Pozná se podle nepatrné velikosti, slabě vyvínutych ploutviček od předešl)1ch druhu . Od druhu P. remata se ~ iší kro~ě místa výskytu ještě tím , že všechny ploutvičky nelS OU steJně dlouhé a stejně utvořeny. Všechny ploutvičkv levé ho hfbetního svazku jsou mnohem delší ostatních plo~ttvi­ ček. Jedna ploutvička z levého břišního svazku je při koí-cui znač1:ě široká a na jedné straně této značně rozšífené části je ' 'elmJ hustě ozubená. , Nal.: \VULFERT uvádí z rašelinných tůněk na Králidzem Sněžníku. GESSNER vzpomíná z Pradědu. - (Wu, Ge). · ·

76

272. Polyarthra remata SKORIKOV. Vedle pi'edešlého druhu je nejmenším naším druhem rodu. Všechny ploutvičk y jsou s lejně dlouhé a stejně utvořeny. Nal.: Pilka u Příbramě; Lázsk)' rybník ; Pf'íbram, doluí; Křemže; šeberov, za vsí; Milíčov, sti·ední, dolní. Sázav:J. u ústí do Vltavy; Maške planina; Nové feky; Leština; Vitanov J Biatné (leg. JíROVEC) . Černík; Obnovený u Chotěbofe (leg. vVErs.). D.ruhy se 14

ploutvičkami .

• 273. Polyarthra doliclwptera lDELSON. Ploutvičk y jsou · značně dlouhé, poměrně úzké, se siln)1 m sU·edním žebrem a s iln ě ozubenými okr aji, postranní žebérka jsou neznat elná. žije u nás hlavně v chladnější době roční. V lednu 1946 jse:n lovil v rybnících u Milíčova formu zvanou Anarthra aptcra Hoon (Syn.: Polyarthra apiera Hoon), která je podle \\TuLFEHTA první generací druhu P. dolichoptera lDELSON, vylíhlou ze zimních vajíček. Později se počet kusu bez ploutviček s ilně zmenšoval a phbýval počet kusu s ploutvičkami. Formu bez ploutviček jsem lovil na témže místě ještě v únoru a břez­ nu, později již nikoliv. Kromě' toho jsem lovil tuto formu ještě v rybníce Volšaúák v polích mezi Kunraticemi a Hrnčífovem . V březnu téhož roku jsem vylovil v Milíčově v horním rybníce :i"adu jedincu tohoto druhu, ktei'í jednak měli ploutvičky velmi těs ně přit]ačeny k tělu (2 D), takže je nebylo možno vubec rozezna ti a zprvu jsem se domníval, že jde o formu aptera, ale pod krycím sklem při přitlačení se ploutvičky od těla oddělily, na zadním konci byly zahnuté pod t ělo. Kromě těchto kusu, které se projevily dobr)1m druhem P. dolichoptera lDELSON, jsem ulovil několik jedincu, kteři měli ploutvičky sice vyvinúté, ale tyto byly jen velmi krátké, sahaly sotva do polovičky těla. (Obr. 2 C.) Nejednalo se o samečky. ale zřeteln ě to byly samičky, tvořící jakýsi přechod od formy aptera k formě typické. Nal.: Hlubočepy, jez.; Milíčov, stfední, horní, dolní; šeb erov, koupaliště; Volšaú.ák, za vsí; Kunratice, ves, Vohrada; Kí·emže ; Oboř-iště, pod Novým rybníkem; Třebsko ; Narysov; červená, u J'{ánku. Nový u Soběslavě ; Bučíce u čáslavě; Kacíř; Bošilovsk)' ; Čihák; Hejtman; Horusický; Nové jezero; Staré jezero; Nové mlýny; Ortoleč; švarcenberk; Tisý ; Svět ; L eština; · Vyd),mač; Humlenský ; Stržák; Vítanov; Velký P álenec 77

(leg. JíROVEC) . Chotěboř; Obnovený; Obecňák; Cer.n ík; sečská přehrada (leg. \VEISER). 274. Polyarthra longiremis CARLIN. Ploutvičky jsou mnohem delší trupu, poměrně úzké se silným středním žebrem a se silnými postranními žebérky. Při kořeni jsou po obou stranách ploutvičky silné zoubky a ploutvička se zdá celá složená z pásku. CARLIN uvádí tento druh z rybníka Jestřabce u Vel. Meziříčí.

Nal.: Roudníček, ves. Bučice u Cáslavě (leg. JíROVEC). Branecký a Třasákovský (leg. WEISER). 275. Polyarthra vulgaris CARLIN. Ploutvičky jsou poměr­ ně široké, střední žebro je zřetelně vyvinuté jen v prvé své třetině . Postranní žebérka jsou silně vyznačena především v zadní polovině ploutvičky. Nal. : Milíčov, dolní; Liboc; červená, u f{ánku. Kacíř; Trojany u Mladotic; Koclířov; Velký Kuš; Zvole, horní návesní; Neratovice, v Labi; Nový u Soběslavě; Holzwehr; pod Svarcenberkem; Opatovický; Kancléř; Zebrákov; Vdovec (leg. JíR.) . Celeď:

Microcodonidae. 276. Microcodon clavus EHRBG. V rašelinných tuňkách. Nal.: za rybníkem Pilkou u Příbramě. - (P, Br). 2. Podřád: FL O S CUL AR I A CE A. Cel eď:

Testudinellidae.

• 277. Testudinella elliptica EHRBG. Zije epizoicky na Asellus aquaticus. Někdy nalezneme ojedinělé kusy vo lně mezi <>křehkem i jinde, žije-li ve vodě mnoho vodních berušek. Nal.: Kunratice, ves; Drozďák. Otvor pro výstup nohy není však štěrbinovitý, jak jej kreslí RoussELET, nýbrž polokruhovitý, jak upozornil již r. 1912 LucKs. U deformovaných kusu (konservováním) mívá otvor pro nohu ruzný . tvar, často podobný tomu, jak jej kreslí RoussELET. Mírným tlakem na krycí sklíčko podařilo se mi však vždy přivésti tvar nožního otvoru do podoby, jak jsem ]i pozoroval u živých kusu. • 278. Testudinella emarginata WIERZ. V pobřežním rost-

18

linstvu. Někdy však bývá jeden postranní hrbol zakrn ě lý anebo Yůbec není vyvinul. Otvor pro nohu má však také pon ě kud odchylný tvar, než jak je nakreslen v BRAUERově Susswasserfaun ě .

Nal. : Milíčo v , dolní. Hejtman; Leština (leg. J íROVEC, Y o bou též jednostranné kusy). 279. Testudinella incisa TERNETZ. Nal.: Leština (leg. JíROVEc). 280. T estudinella mucronata GossE. (Syn.: Pterodina mucr. Gos.). Nal.: Prosek; Cervená , u Řá nku , u Pletánkú; Narysov; Roudníéek, ves; Křemže . Bučíce u Cáslavě (leg. JíROVEC). (P, Ba). • 281. T estudinella parva TERNETZ. ~al.: Křemže. Hejtman; Hospí-íz; Leštiny (leg. JíROVEC). 282. Testudinella patina MuLLER. (Syn.: Pterodina patina ~WL.). Velmi rozšířený v pobřežním rostlinném pásu a v telmatoplanktonu vesnických rybníčku. Nal.: typické kusy jsem zjistil ve více než 40 rybníčcích a rybnících svého materiálu i v materiálu doc. JíROVCE a Dr. WEJSRA. - (P, F a V, Ba, B a B, Do) . Testlldinella patina var. intermedia ANDERSON. Ve společnosti typické formy , někdy však i samotná. Nal.: Hlubočepy, jez.; Prosek; Slatina, u Chocně; Drozďák; Cervená, pod lesem; Roudníček, ves; Mšené, park nad silnicí; Křemže; Hrnčířák. Bučíce; Chlumec n. Cidl.; Vítanov u Blatné; Allach u Lednic (leg. JíROVEC). - (Ba) . · T:estudinella patina var. trilobata SHEPHARD. Kal. : Slatina, polní. Vítanov u Blatné (leg. JíR.). • 283. Testudinella reflexa TERNETZ. ~a!. : Kunratice, mlýn. 284. Testudinella lruncata GossE. Nal.: Seberov, koupaliště . Hejtman ( leg. JíROVEc). 285. Pompholyx complanata GossE. V pobřežním rostlinslYu . Kal.: sádka pod Novým rybníkem u Oboi'iště . 2~6. Pompholyx sulcata GossE. V telmatoplanktonu ves-

79

nitkých r ybníckli a n ě k dy velm i hoj n ý.

Y

planktonu velk)rch e utrofních rybnikú,

1\:al.: Liboc ; Seber o v, koupa li š tě, za vsí; I-Imč íi·ák ; Vol!;aňák ; Hoiubo v; K ř'emže; Roudníček, ves; Drozďák. Kyje, náves ; Š těchovice; Vlta va; Ohrobec; Nový u Vodňan ; Záhors ký u Vodňa n ; Bošilovský ; Horusický ; Nové jezero; Krvavý ; Stankovský; š var cenberk ; Z áhřeb sk)r ; Starý hospodái'; Točník ; Hejtman; Vydým ač ; Spodní Sta nko vský ; Medenice; Vdo vec (leg. J íROVEC). 287. Filinia longisela EHHBG. žij e v ohrom ném množství v telma toplanklonu s ilně eutro fn ích návesních rybníčků spol ečn ě s větším j eště mn ožs tvím kusů druh ů Brach . tlrceus var. rubens a m enším množs tvím druhu Brach. angularis. J e vzdorn ěj ší než Brach . angularis vft č i eutrofi saci, ale mé ně vzdorn á než Brach. urceus var. rubens. Ve ves nických rybnících je již v menším množství. V pobř'ežním r ákosí polních r yb níku an ebo velkých r ybníku žij e jen oj ediněl e. V pražs kém okolí lo vil jsem ji v zim ě při dně pod ledem. Nal.: ve vice než v 60 rybní č'cích a r ybnících . - ( F a V, BaB) . . · 288. Filinia limnetica ZAC HARIAS. Mno hem i'idší ll ež pi"ed ešl)r druh. Nal.: Cervená, u Plelánků; Zdaboi', náves ; Naryso v, ves ; T isová, polní ; š eb ero v, za vsí; Milíčo v, dolní. Bu číce u Cás lav ě (leg. JíROVEC) . • 289. Filinia mystacina EHHBG. BnAUER i.ldává jako letní · dr uh. Na l.: Milíčov, dolní, v lednu až březnu 1946. Za hors k)· u Vo dň an , Mnich. (leg. JíRO VEC) . 290. Filinia opoliensis ZACH. (Sy n:: T etramaslix opoliensis ZACI-L) . J ediný, ale poch ybný, kus tohoto druhu jsem ulo vil ve s ti'edním návesním rybní čku ve Srubech u Ch o cně. V litera tuř e jsem však našel zmínku v práci RoussELETOVĚ, kter ý ho u vádí z Cech podl e údaj ů HLAVOVÝCH. Práci HLAvovu s lí m lo údajem jsem však nedostal do rukou. ZACHAR IAS (1907) poznam en ává, že HLAVA ulovil Lento druh r. 1899 v m além rybníku u T ábor a a že HLAVA načrtnu] ob rázky u veřejněn é Rou ssELETEM r. 1906 v lis topadovém č ísl e Quicket Mich. Clu h. 291. Filinia terminalis PLATE.

80

· Nal.: v Labi u Ner a lovic ; Horusický; Star ý ho s p o d ář (leg. JíROVEC). - (Br, B a B) . • 292. Pedalia intermedia WISZNlEWSKI. Nal.: Nový u Sob ěs lavě ; Humlenský ( leg. JíROVEC). Tůně pod Ka cířem (leg. WEISER) . 293. Pedalia mira Hu n so N (Syn.: Pedali on mir um Hu ns.). Nal.: Hrád ek u Kunratic; šeberov, koupali š tě ; V o lšaň ák ; Milíčo v, dolní; Hrn čí řá k; Narysov, polní; Ki'emže. Med enice; Velký Palenec (leg. JíROVEC). - (B a B, Soudek). •• 294. Pedalia m ollis n. sp . (Obr. 2 G). Liší se jemnos tí kutikuly n a povr chu těla, nedos ta tkem prstíkovitých pří vě~ku a spodního pysku, jakož i · zubním vzorcem od druhu P. mzra. Popis tohoto druhu, jakož i dalších dvou nových druhů tohoto rodu bude p ředm ět em zvláštního po jednání. Nal.: Holubov (leg. JíROVEC); Volšaňák (leg. BARTOš). •• 295. Pedalia propinqua n. sp. ( Obr. 2 F). Liší se od P. mira nedosta tkem prstíkovitých p řívěs ků a zubním vzorcem . Nal.: Chotěbo ř, nad starou cihelnou (leg. W EISER). •• 296. Pedalia r educens n. sp. (Obr. 2 E) . Shoduj e se ve vývinu p rs líkovitých pi· ívěs ků na konci těl a, ve v)rvinu dolního pysku a v zubním vzorci s P. mira, liší se však vývoj em postranních přívěsků na všech 6 r am enech . Nal. : Holubov u Křem že ; Medenice (leg. JíROVEC). Celeď: Flosculariidae. Z této čeledi nal ezl jsem sice mnoh o jedincu v rů zných vzorkách, ale jen m álo druhů jsem m ohl bezpe čně u rči ti a to jen z pražského okolí, odkud jsem studoval nekonser vovaný materiál. Je proto nej vě tší čás t druhů této čeledi uved ena jen podle dhvěj ších registrova ných n álezu. 297. Ptygura mucicola KELLICOT. (Syn. : Oecistes mucrcola KELL.). Nal.: Hrádek u Kunratic. - (Hl). 298. Ptygura pillula WILLS. (Syn .: Melicerl a pil. WrL.). Nal.: Hrá dek u Kunratic. - (Hl, Br , F a V) . 299. Ptygura uelata GossE. Nal.: Hrádek u Kunratic; raš. tuú ky za rybníkem P ilkou u Příbr am ě . - (HI). 300. Ptygura crystallina EHHBG. - (Hl, P ) .

6

81

Ptygura m elicerta EHRBG. (Syn.: Oecistes serpentinus - (Hl, P). Ptygura stygis GossE. - (Hl, F a V). Ptygura umbella HuosoN. - (Hl, P). Megalotrocha alboflavicans EHRBG. - (Hl, P). Lacinularia socialžs EHRBG. - (Hl, K, F a V, P). Limnias ceratophylli SCHRANK. - (Hl, Br, P). Limnias ceratophylli var. socialis LEIDY. - (Br). 307. Floscularia conifera Hu osoN. - (Hl). 308. Floscularia Janus HuosoN. - ( Hl, Br). 309. Floscularia m elicerta EHRBG. Nal.: Křemže. - (Br) . 310. Floscularia ringens Sci-IRANK. (Syn.: Meliccrta ringens). - (Hl, K , Br, F a V, P). 311. Beauchampia cruciger du TROCHET. (Syn.: Cephalo: siphon limnias EHRBG.). - (Hl) .

301. EHRBG.) . 302. 303. 304. 305. 306.

čeleď:

Conochilidae. 312. Conochiloides dossuarius HuosoN. Nal.: šeberov, koupaliště. Nový vdovec; Radmírovský (leg. JíROVEC) . - (Hl). 313. Conochžloides natans SELIGO. - ( Hl) . 314. Conochilus unicornis RoussELET. Nal. : Starý hospodář; Spodní Stankovský; žebrákov; Vdovec; Hořejší u Blatné (leg. JíROVEC). - (Hl, B a B). 315. Conochilus vol'-<_ox EHRBG. Nal.: Slatina, ves. Třasákovský (leg. WEISER). Hejtmaq;· Hospříž; Starý kancléí"; Humlenský (leg. J íROVEC). - (K, Hl, B a B, F a V, P) . Podřád:

COLLOTHECACEA : Collothecidae.

čeleď:

316. Collotheca c01·nuta DoBIE. (Syn.: Floscularia car. D., Fl. appendiculata LEIDY) . V telmatoplanktonu lesní tůňky a n a Ceratophyllum z téže tůňky. · Nal.: Hrádek u Kunratic. - (K, P, Br, F a V) . 317. Collotheca coron etta CuB. Nal.: Hrádek u Kunratic. - (Br).

82

Z ostatních druhů této čeledi nepodařilo se mi dosud zjistiti žádné zástupce. V literatuře jsou však ještě vzpomínány druhy: 318. Collotheca calva HuosoN. - (Sp). 319. Collotheca campanulata DoBIE. - (K, P) . 320. Collotheca diadema PETR. - (P). 321. Collotheca edentata CoLLINS. - (F a V, P) . 322. Collotheca longicaudata HuosoN. - (Br). 323. Collotheca ornata EHRBG. - (P, Wa, Br). 324. Collotheca pelagica RoussELET. - (Br). 325. Collotheca proboscidea EHRBG. - (Br). 326. Cupelopagis vorax LEIDY. (Syn.: Apsilus vorax LEIDY). - (CORI) . 327. Stephano ceros J"imbriatus GOLDFUSS. - (Wa). Protože z mechových druhů víi·níků nebylo v českých vodách zjištěno 66 druhů, je po phpočtení 3 thermálních druhů pijavenek celkový počet vířníků znamých z našich zemí 39li druhů, kromě variet a různých forem . SUMMARY. The writer gives in this paper a historical sketch on the knowledge of the Bohemian Rotatoria and he enumerates 33U Bohemian wat.e r-dwelling wheel-animalcules, which were 9bserved by him self, or other Bohemian observers. Including 66 moss-haunting species, which are detected in the mosses only, 396 Rotifers species live in Bohemia. 1. One asterisc by the number of a named species marks out a new species for Bohemian Rotifera-fauna. Two asteriscs point aut a new species for the science. Such species are five : ·Macrotrachela šámali, Proales asellicola, Pedalia mollžs, Peaalia pro pmqua and Pedalia reducens.

Macrotrachela Sámali n. sp. is described in an other paper. Three new Pedalia species will be described in a second paper. (Fig. 2 E, F, G). Proales asellicola n. sp. is des ·~ribed in this paper. 2. Proa~es asellicola n. sp. (Fig. 2 A, B). This new species resembles Proales gammari PLATE bul 83

it differs from it in several aspecls. In th e po nd a t Kunratice I troved fortunately on the gils-plates of Asellus aquaticus also so me indi viduals of Proales gammari PLATE, so Lha t I had lhe possibilily of comparing both these forms. The body is conical, narrowing at th e end. The h ead i:; relatively broad and withoul eye-spots. The foot is Lwo-jointed, dumpy, and shor t. There are two toes; they are long, stoul, and conical. The gulet is rela tively short, Lhe poslerior end of it has no cilia. (These are very well developed in Proales gammari.) The foot-glan ds are sh ort, bul they are very broadly developed. Each jaw has two strong teeth. Th e animal devours the buds of Inlranstylum sp. and olher epizoically living Ciliata, which cover almos t the full surface of th e body of th e host. The length of the body is 120-140 ,u. A greater copy of individuals of this new species I detected on the surface of the gil-pla les of several indi viduals of Asellus aquaticus. Theses beetles were collected in the ponds of the neighbourhood of Prague (Prosek and Kunratice).

3. I found th e winter-eggs from two species. Brachionus budapestinensis DADAY (Fig. 2 H) and Dapidi a dilatala EHRBG . The sh ell of the winter-egg of Brach. budapestinensis is darkly brown coloured, Lhe surface of it is moderalely cornered. The anterior end of thee egg, which is protected by th e cover, is much narrower than the posterior one, which is bigbellied. The heJly side of the egg is fl at or moderately concave; the dorsal side is strongly convex, but sometimes the middle of this convexity is lightly depressed. The inner egg inside the sh ell is much smaller and it fills out only th e "~ of the shell. The winter-egg a ttains the length of 98 !t, the greatest breadth is 65 fh• the cover part of th e sh ell is 16 ,u high and it is 38 ,u broad. Locality : Blatná (leg. JíROVEC). The winter-egg of Dapiclia dilatata is Lypicall y ovoid a nd dar kly brown coloured. The shell is thick and th e surfar;e of it is finely cornered. The length c f the sh ell a ttains 108 ;.~ a nd the greatest breadth is 68 ft· 4. The transitial fortnes by Polyarthra dolichoptera !HEL.

84

This sp ecies occurs in Bohemia very often. See enumeration of the localities by No: 249. During january, february and march 1946 I collected in three ponds n ear Prague (upper and lower ponds by MiličGJv, Volšaňák by· Kunratice) several individuals of Anarthra aptera Hooo, which belongs next to BuRCKHARDT in the genus Polyarthra EHRBG. CARLTN in paper (1943) of bim appropriated ( next to VVULFERT) A narthra aptera to the s peci es Polyarthra dolichoptera l DELSON. This species hatchs out from Lhe fertilized winter-eggs in the appendage-less forme aptera and next Lo CARLIN th e lypical forme Pol. dolichoptera provided with 14 fin-like appendages hatchs out from the unfertilized eggs of the aptera-form e and of th e unfertilized eggs of her descendants. I january I observed the aptera-formes only, Jater in february also some dolichoptera-formes were found and from march only the dolichoptera-formes live in these ponds. In the samples from 3rd March 1946, which were acquired . from the upper pond by Milíčov I detected several individuals of this species, which appear to be typical aptera-formes. The appendages are invisible and the beetles swim with the aid of the wheel-aparatus. But by a fine pressure on th e cover glass under the microscope the fin-appendages were detached from the body, to which they are invisiblely attached (Fig. 2 D) . The tips of the appendages are bended under the posterior end of the body. They straightened a fter detachment from th e body. Besides the typical form es of Pol. dolichoptera and besides those with the a ttached appendages I collected several individuals in the same plancton-sample, which posses visibl e fin-like appendages, but their appendages are very short. The two ventral median appendages are absent and only a tubercle is found instead. These short fin ed formes were females forming the transitial formes be tween the aptera forme to th e typical dolichoptera forme (Fig. 2 C) . LITERATURA. Z cizí litera tury jso u uvede ny j en ty p r áce, které byly přímo použity k určení českých druhů vířníků; ostatní prá ce n ejsou pro svou početno st

uv áděn y.

85

ANDERSON, H., I-I. ; 1889: Notes on India n Rotifers. Journ. Asiatic Soc .. of Bengal. 58. Part. II. 8ARTOS, E. ; 1945: Vířníci českých vod. I. Vířníci pražsk ého okolí. Pří­ roda, 37. ; 1946 : č eská Bdelloid ca žijící epizoicky. Sbor. př. kl., Brno, 26. ; 19,16: Brachionus Jírovci m . n. sp ., nový druh (Rotat) z českých vod. Entomol. listy , 9. ; Několik no·v ých druhú pij a venck z če~k)·ch mechú . E ntom. listy. V tisku. ; 1946: české druh y rodu Kcr a tella (vířníci) a klíč k jejich určování. cas. Nár. mus. přír. , 115. BAYER a B.uKov; 1929: Hydrobiologická studia rybníků lednických. Sbor. vys. šk. zem., Br no. 10. Sign. D 14. BEAUCHAMP, P. de ; 1908: Quellc cs l La vérita ble Nolommata cerberu s de· GossE? Z. Anz., 33. ; 1932: Reports on the Percy Sladen Expedition to some Rift Valley Lakes in Kenya in 1929. III. Rotiferes des lacs de la Vallée du Rift. Ann . & Mag. of Na t. I-li st. Ser. 10., Vol. 9. BRAliER; 1912: Siissw asserfa una Deutschla nds. Hft. 14. Rotatoria und Gastrotricha. BmmM, V. ; 1917: Ergebnisse einiger im Fra nzensbader Moor unter.1omm ener Exkursione n. A. f. Prot., 11. ; 1918: Ergebnisse einiger im Ma rie nbader Moorgebiet untc rgenommener Exkurs. lbd., 12. ; 1918: Nachtrii.ge zur Untersuchung der Nordwestbohmischell Moorgewiisser. Lotos, 66. BuRCKHARDT, G,; 1944: Ueberra schungen an planktischen Rotatorien, neu e Folge. E . Anarthra aptera. ' Zeitschr. f. Hydrologie Schweiz., 10. CARLIN, B.; 1939 : Ueber die Rota to rien einiger Secn bei Aneboda . Medd ela nden fran Lunds. Univ. Limn. lnst. Nro: 2. ; 1943: Die Planktonrota torien d es Motalastrom. Ibd. Nro: 5. ; 1945: Vara planktonrota torier. Meddlemsblad for biolo gilararna s Forening. Nro : 1. CoRDA, A. C. J.; 1838: Nouvelles observa tions microscopiques. Alman a ch de Carlsbad, 8. Com, C. I.; 1925: Zur Morphologie und Biologie von Apsilus ·Iora x LEIDY. Zeitschr. f. w. Zool., 125. DONNER, I.; 1943: Zur Rotatorienfauna Siidmii.hrens. I., II. a III. Zoo!. Anz., 143. FADĚJEv, N. N.; 1925: Uebe1· eine neue Rotatoriengattung (Metadiaschiza mihi). Zoo!. Anz., 62. FRJt a VAvRA; 1898: V.)rzkumy zvii'eny ve vodách českých. III. Výzkum dvou jezer šumavských. Arch. přír. výzk. Čech . 10j3. ; 1903: Totéž. V. Výzkum Labe a jeho starých ramen. lbd. 11 /3. ; 1894: Unter s uchunge n iiber die F a una der Gewii.sser Bohmens. IV. Die Tierwelt d er Un t e rpo černit zer und Gatterschlage1· Teiches. Ibd. 9/2.

86

HAUER, J .; 1938: Die Rota torien von Sumatra, Java und Ba li nach den Ergebnissen der Deutschen Limnol. Sund a -Expedition. A. f. Hy drob. SuppL zu 15. Bd. HLAVA, ST. ; 1904: Vířníci češ tí. Arch. pro přír. výzk. Čech. 13/2. ; 1904: E inige Bem erkungen iiber die Exkretionsorgane der Rii.dertierfamilie Me licertidae etc. Zoo!. Ann,, 27. ; 1904: Ueber eine neue R adertier a rt aus d er Ga ttung Albertia. Zoo!. An z. 28. ; 1905: Beitrii.ge zur Kcnntnis der Rii.dertiere. I. U eber die Anatomie von Conochiloides na tans (SELIGo). Zeitschr. f. wis. Zool. 80. Hoon, J .; 1895: On the H.otifer a of the county Mayo. Proc. lrish Royal Ac. 3 ser. Vol. 3. Nro 4. .JAKUBSKI, A., W.; 1912: Beitrii.ge zur Kenntnis d e r Siissw assermikrofauna Ostafrikas. I. Die Rii.dertiere der Uss a ngus teppe. Zoo!. Anz. 39. KAFKA, J.; 1892: Unter s uchungen liber die F a una d er Gcw asser Bohmens. II. Die F auna d er b6hmischen Teiche. Arch. přir . výzk. Čech. 8/2. 'KRATZSCHMAR, H. ; 1908 : Ueber d en Poly morphismus von Anuraea aculeata ERRBG. InL Hew. Hyd rogr . e tc., 1. KONNE, CL.; 1926: Zur Rii.dertie rfa una des Seeburger Sees. Zeitschr. f. Morph. Oek. d. Tier e., 62. L.<\UTERBORN, R. ; 1900 a HlO-l: De r Form enkreis von Anu1·aea cochlearis. I. a II. Ved1. N a turhis t. Mediz. Ver. Heidelberg. N. F. : 6. Heidelberg. LEVANDER, K. M.; 1894: Beitr age zur Kenntnis der P ed alion-Arten. Acta Soc. pro Faun a et Flora F ennica. 11. LUCKS, R.; 1912: Zur Rota torienfa un a vVestpreussens. Da nzig. MALEK, R. ; 1926: Po zn á mky k a na biose vířníků. Spisy vyd. přír. fak. Univ. čís. 61. MRAZEK, A. ; 1897: Zur E mbryona lentwick elung der Gattung Asp lanchna. Sitzber. bohm. Ges. Wiss. Ma th. naturwis. Kl. N~MEC, B. ; 1895: O ekto pa r asitech Ligidia. Věst. král. čes. spol. nauk. Math. přir. tř. NoRDQUJST, H. ; 1921: Studie n iiber das Teichzooplankton. Ac ta Univ. Lund. N. S. 17. PnvJ.oWSKI, L. K. ; 1938: Ma teria ly do znajomošci wrotków mcholubných Polski. I. Ann. Mus. Zoo!. Pol. 13. Pn,- F . WuLFERT, K.; 1941 : Die Rotatorien deutscher Schwefelquelle n und The rmen. Arch. f. Hydrob. 38. ; 1942: Die Therm alfaun a des Ri esengebirges. Lotos, 88. ; 1942 : Die R ii.d ertier e der d c utschen Thermen. Ibd. 88. Pu u. TISCHBIEREK, H.; 1940 : Die Fauna deutscher Thermen nach Untersuchungen in Ba d Bla uda. Der Balneologe, 7. PETR, FR.; 1890: Vířníci (Rot.) vysočiny č eskomora vské. Věst. krá l. čes. spol. nauk. Tř. m a th. přír. 1890/II.

87

REMANE, r\. ; 1929- 1932: Rotat orien, Gastrotricha u. Kinorhyncha. Bronn's Klassen · u. Ord. Tierr. IV., ll. 1. RoDEWALD, L. ; 1935: F a un a RotiJcr clor din Bucov ina. Bul. Facult. de Stiinte din Cernauti, 8. RouSSELET, CH. F .; 1909 : On the gcographical dis tr ibulion of lhc Roli · fer a. Jour. Quek. ~Vlicrosc. Clu b. Ser. 2. Vol. 10. SACHSE, R. ; 1911: Beitrii.ge zur Biologie litora ler Rii.dertiere. I nt. Rev. Hy dro biol. u. H ydrogr. Supp l. zu 3. Bd. SounEK., š.; 1929: Příspěvek k v)'zkumu zooplanktonu rybní ků lednických. Sbor. Masar yk. a le pr áce, 3. SPANDL, H .; 1922: Bra chionus pa l a EHRBG . var. m ucron a tus · nov. var. Zool. Anz. 54. ŠRÁMEK. H uBEK, R.; Hl44: Pn>ní pl·íspěvek k ty pologii návesnich ry b· níčků n a Moravě. Věst. čes. zoo!. spol. Praha. 9. TISCHBIEREK, H.; 1939: Die Tierwelt der Schwefelquellen vo n Bad L a ndeck und Bad Gross Ullersdorf. Beitr. Biol. Glatz. Schneeberg. 5. Hft. VEJDOVSKÝ, F.; 1882/83: Ueber Drilophaga buceph alu s n. g. n. sp., cin parasitisch es Rii.dertier. SB Bohm. Ges. Wiss. Prag. WATZKA, M. ; 1928: Die Rotatorienfaun a der čakowitz er Zuckerfabrik steiche und Versuche iiber das Auftreten von Rotatorienmii.nnchen und iiber die Entwickelungszeit d er Daue reier. In t. Rev. Hydr. u. Hydr., 19, 1928. WISZNIEWSKI, J. ; 1929: Zwei n eue Rii.dertierarten: Pedalia intermedia n. sp. e tc. Bul. Ac. Polon. Scien. · Lett. Se. Na t. II. ; 1931: Sur quelques Rolifě res trouvés en Espa gne. Arch. H ydrob. i Ryb. 6. Suwalki. ; 1933 : U n nouveau Rotifer c du genre Pedalia h abitant les lacs des h a utes monla gnes. Int. Rev. ges. Hydrobiol. u. H ydrogr. 29. W nLFERT, K.; 1935 : Beitrii.ge zur Kenn tnis der Radertierfaun a Deutschlands. I. Teil. Arch. f. Hydr. 28. 1936: Jdem. II. Teil. Ibd. 30. 1937: !dem. III. T eil. lbd. 31. 1939: Idem. IV. T eil. Ibd. 35. 1940: Rota torien ei niger os td eutsch cr Torfmoore. Ibd. 36. 1942 : Neue Rii.d erli er arten a us deulsch en :\[inera lquellen. Z. A. 137. · Z~ C HARI AS , 0. ; 1907: Notiz iiber T e lra m as tix opoliensis. Arch. f. Prot. 2.

88