Literatura. Obsah. [1] Hayesová, N.: Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 2007, ISBN

Mˇestsk´y u ´ˇrad Vesel´ı nad Moravou Komise soci´alnˇe–pr´avn´ı ochrany dˇet´ı

Co dˇ elat, kdyˇ z ... Pr˚ uvodce neˇz´adouc´ımi soci´aln´ımi jevy a moˇznostmi jejich ˇreˇsen´ı pro rodiˇce ˇz´ak˚ u z´akladn´ıch ˇskol

srpen 2009

Vesel´ı nad Moravou

2

Obsah 1 Pod´ıl´ıme se na v´ ychovˇ e vaˇsich dˇ et´ı

7

2 Co dˇ eti potˇrebuj´ı? Jak´ a maj´ı pr´ ava a jak´ e povinnosti?

13

3 Co rodiˇ ce potˇrebuj´ı? Jak´ a maj´ı pr´ ava a jak´ e povinnosti?

15

4 Jak se projevuje neˇ z´ adouc´ı chov´ an´ı dˇ et´ı?

17

5 Co dˇ elat, kdyˇ z se moje d´ıtˇ e nemoˇ znˇ e“chov´ a? ”

19

6 Co dˇ elat, kdyˇ z m´ a moje d´ıtˇ e nevhodn´ e kamar´ ady?

21

7 Co dˇ elat, kdyˇ z moje d´ıtˇ e chod´ı za ˇskolu?

23

8 Co dˇ elat, kdyˇ z je moje d´ıtˇ e ˇsikanov´ ano nebo ˇsikanuje?

27

9 Co dˇ elat, kdyˇ z moje d´ıtˇ e kouˇr´ı, pije alkohol nebo zkouˇs´ı drogy?

39

10 Co dˇ elat, kdyˇ z moje d´ıtˇ e podl´ eh´ a poˇ c´ıtaˇ ci, televizi a mobilu?

45

11 Co dˇ elat, kdyˇ z si moje d´ıtˇ e ubliˇ zuje?

49

3

Obsah

Literatura [1] Hayesov´a, N.: Z´ aklady soci´ aln´ı psychologie. Praha: Port´ al, 2007, ISBN 97880-7367-283-6. [2] Kol´aˇr, M.: Bolest ˇsikanov´ an´ı. Praha: Port´ al, 2005, ISBN 80-7367-014-3. [3] Matˇejˇcek, Z.: Co dˇeti nejv´ıc potˇrebuj´ı. Praha: Port´ al, 2008, ISBN 978-807367-504-2. [4] Pokorn´ y, V.; Telcov´a, J.; Tomko, A.: Prevence soci´ alnˇe patologick´ych jev˚ u. Brno: Nakladatelstv´ı psychologick´eho poradenstv´ı a diagnostiky M. S. Brno, 2003. [5] Prekopov´a, J.; Schweizerov´a, C.: Neklidn´e d´ıtˇe. Praha: Port´ al, 2008, ISBN 978-80-7367-351-2. [6] Rogge, J.-U.: V´ychova dˇet´ı krok za krokem. Praha: Port´ al, 2007, ISBN 978-80-7367-249-2. [7] V´ agnerov´a, K.: Minimalizace ˇsikany. Praha: Port´ al, 2009, ISBN 978-807367-611-7.

4

53

11 Co dˇelat, kdyˇz si moje d´ıtˇe ubliˇzuje?

´ Uvod V´ aˇzen´ı rodiˇce, jsme si vˇedomi, ˇze vˇsestrann´ y rozvoj a zdrav´ı vaˇsich dˇet´ı je pˇra´n´ım jak v´as, rodiˇc˚ u, tak instituc´ı, kter´e se pod´ıl´ı na realizaci osvˇetov´ ych, preventivn´ıch a intervenˇcn´ıch program˚ u, na pomoci pˇri v´ ychovˇe a vzdˇel´av´ an´ı vaˇsich dˇet´ı. Vˇeˇr´ıme, ˇze vz´ ajemnou d˚ uvˇerou a respektem m˚ uˇzeme spoleˇcnˇe vybavit naˇse ” dˇeti“ potˇrebn´ ymi znalostmi a dovednostmi do ˇzivota. ˇ pˇrin´ Souˇcasn´ a spoleˇcnost nab´ız´ı ˇsirok´e moˇznosti k rozvoji osobnosti. Zel, aˇs´ı s sebou i neˇza´douc´ı jevy, kter´e se mohou t´ ykat v´as ˇci vaˇsich dˇet´ı. Jsme pˇripraveni v´am pomoci. Informaˇcn´ı materi´ al, kter´ y pr´avˇe drˇz´ıte v rukou, je struˇcn´ ym minipr˚ uvodcem vaˇsimi pr´avy a povinnostmi, ale tak´e u ´ skal´ımi, kter´e v´ ychovu dˇet´ı ˇcasto komplikuj´ı. D´ ale nab´ız´ı informace o tom, jak´ y postup k ˇreˇsen´ı neˇza´douc´ıch situac´ı vol´ı ˇskola, co m˚ uˇzete udˇelat vy a na koho je moˇzn´e se obr´ atit s ˇza´dost´ı o radu ˇci pomoc. Kaˇzd´ a kapitola obsahuje v z´ avˇeru zkratky – odkazy na instituce ˇci zaˇr´ızen´ı, kter´e v´am v dan´e oblasti mohou pomoci. Za Komisi soci´alnˇe–pr´ avn´ı ochrany dˇet´ı ´ Vesel´ı nad Moravou pˇri MˇeU Mgr. Milena Mikulkov´a, pˇredsedkynˇe srpen 2009

52

5

Obsah

Nab´ıdnˇ ete pomoc! Nab´ıdnout pomoc je pro v´as jistˇe tˇeˇzk´e, ale ubliˇzuj´ıc´ı si m´a stejn´ y probl´em, nev´ı jak o pomoc poˇza´dat, nebojte se tedy zeptat, co pro nˇej m˚ uˇzete udˇelat. Poohl´ednˇete se po moˇznostech profesion´ aln´ı p´eˇce, porad’te se s pˇra´teli, ˇctˇete literaturu, hledejte na internetu, seznamte se s touto problematikou do hloubky. ´ AM. ´ Pak plat´ı jen jedno pravidlo: NEODSUZUJI, ROZUM´ IM, POMAH

Kdo m˚ uˇ ze pomoci? ˇ VP, SMP

6

ˇU ´ ME

PPP

SPPS

´ ˇ LEKA R

51

11 Co dˇelat, kdyˇz si moje d´ıtˇe ubliˇzuje?

Co udˇ el´ a ˇskola? ˇ Skola je m´ısto, kde je moˇzn´e vn´ımat tendence chov´an´ı d´ıtˇete mezi vrstevn´ıky. M˚ uˇze zaznamenat sign´aly svˇedˇc´ıc´ı o sklonu k sebeubliˇzov´an´ı. Pokud z´ısk´a podezˇren´ı (zejm´ena v hodin´ ach TV), pak vol´ı individu´ aln´ı formu pohovoru s ˇza´kem se zamˇeˇren´ım na zjiˇstˇen´ı moˇzn´ ych pˇr´ıˇcin a hled´ an´ı vhodn´ ych zp˚ usob˚ u sniˇzov´an´ı napˇet´ı. Dohodne se s ˇza´kem o nutnosti informovat o t´eto skuteˇcnosti rodiˇce. Nab´ıdne podporu a poskytne kontakty na odborn´ıky zab´ yvaj´ıc´ı se touto problematikou.

Co mohou nebo mus´ı udˇ elat rodiˇ ce? Ignorov´an´ım probl´emu nic nevyˇreˇs´ıte, mˇejte na pamˇeti, ˇze sebepoˇskozovatel´e“ ” se ˇcasto styd´ı o probl´emu hovoˇrit, je to pro nˇe tabu. Pˇristupujte k nim s ohledem a trpˇelivost´ı, mluvte klidnˇe, nic nevyˇc´ıtejte, zaj´ımejte se. Jde o prvn´ı krok k pomoci. Samozˇrejmˇe budete rozpaˇcit´ı z toho, co ˇr´ıci a neubl´ıˇzit, zde jsou pˇr´ıklady vhodn´ ych ot´azek: • Zaj´ımalo by mˇe, jak dlouho si ubliˇzujeˇs? • Mohl bys mi ˇr´ıci, kdy a po jak´ ych ud´ alostech si nejˇcastˇeji ubliˇzujeˇs? • Jak´ ym zp˚ usobem? • Co mysl´ıˇs, kdy a kde se nejˇcastˇeji zran´ıˇs?

1 Pod´ıl´ıme se na v´ ychovˇ e vaˇsich dˇ et´ı Tento pˇrehled instituc´ı, zaˇr´ızen´ı a odborn´ ych pracoviˇst’ je aktualizov´an k 1.9. 2009. N´ıˇze uveden´e zkratky v r´ ameˇcku se d´ ale budou vyskytovat v z´ avˇeru kaˇzd´e kapitoly, dle zamˇeˇren´ı ˇcinnosti tak, abychom v´am t´ımto nab´ıdli rychlou orientaci v moˇznostech pomoci a ˇreˇsen´ı. Jsme si vˇedomi, ˇze c´ılem t´eto broˇzury nen´ı poskytnout vyˇcerp´ avaj´ıc´ı informace. V kaˇzd´em pˇr´ıpadˇe jsme pˇripraveni pod´ılet se na pomoci pˇri v´ ychovˇe vaˇsich dˇet´ı.

ˇ ˇ VP, SMP, SP C´ırkevn´ı z´ akladn´ı ˇskola ve Vesel´ı nad Moravou Park Petra Bezruˇ ce 697 698 01 Vesel´ı nad Moravou TELEFON: +420 518 323 721 WWW: http://www.zsveseli.cz E-MAIL: [email protected]; [email protected] VP (V´ ychovn´ y poradce): Mgr. Vˇera Z´ an ˇ ov´a ˇ ˇ SMP (Skoln´ ı metodik prevence): Mgr. Aleˇs Kalina ˇ (Skoln´ ˇ SP ı poradce): Mgr. Martin Buˇsina (+420 777 100 745)

• Jak ˇcasto si zp˚ usobujeˇs bolest? • Jak jsi k sebepoˇskozov´an´ı pˇriˇsel? • Nen´ı ti nepˇr´ıjemn´e o tom se mnou mluvit? • Chtˇel by ses sebeubliˇzov´an´ı zbavit? Jak ti mohu pomoci? Neklad’te ot´azky, pokud o tom v´aˇs bl´ızk´ y nechce hovoˇrit, to by vedlo k odcizen´ı a nemuselo by se v´am jiˇz podaˇrit navodit vztah d˚ uvˇery. Nebud’te mu st´ ale v pat´ach, tento ˇclovˇek potˇrebuje hodnˇe soukrom´ı, nekritizujte jej, nezvyˇsujte hlas, zcela se vyvarujte citov´eho vyd´ır´ an´ı a z´ akaz˚ u! Velmi nevhodn´e je zesmˇeˇsn ˇ ov´an´ı, podceˇ nov´an´ı, ale i pˇr´ıliˇsn´e zveliˇcov´an´ı probl´emu.

50

ˇ a MS ˇ Vesel´ı nad Moravou ZS Hutn´ık 1456 698 01 Vesel´ı nad Moravou TELEFON: +420 518 323 285 WWW: http://www.zshutnikves.cz E-MAIL: [email protected] VP: PhDr. Irena Leitgebov´a ([email protected]) ˇ SMP: PhDr. Irena Leitgebov´a

7

1 Pod´ıl´ıme se na v´ ychovˇe vaˇsich dˇet´ı

ˇ Vesel´ı nad Moravou ZS Koll´ arova 1045 698 01 Vesel´ı nad Moravou TELEFON: +420 518 322 216 VP: Mgr. Jitka Kozumpl´ıkov´a ˇ ıha ˇ SMP: Mgr. Jiˇr´ı R´

11 Co dˇ elat, kdyˇ z si moje d´ıtˇ e ubliˇ zuje? O co se jedn´ a?

ˇU ´ ME Mˇ estsk´ y´ uˇrad Vesel´ı nad Moravou Odbor soci´ aln´ıch vˇ ec´ı a zdravotnictv´ı (SVZ) Tˇr´ıda Masarykova 119 698 01 Vesel´ı nad Moravou TELEFON: +420 518 670 220 FAX: +420 518 670 228 WWW: http://www.veseli-nad-moravou.cz E-MAIL: [email protected]

Oddˇ elen´ı soci´ alnˇ e–pr´ avn´ı ochrany dˇ et´ı (SPOD) Petra Ber´ ankov´ a SPO dˇet´ı a n´ ahradn´ı rodinn´ a p´eˇce TELEFON: +420 518 670 238 E-MAIL: [email protected] Radka Koryˇ c´ ankov´ a

Sebepoˇ skozov´ an´ı je z´ amˇern´e a opakovan´e ubliˇzov´an´ı si ve snaze vypoˇra´dat se s nepˇr´ıjemn´ ymi duˇsevn´ımi stavy. Projevuje se zraˇ nov´an´ım vlastn´ıho tˇela a je sign´alem v´aˇzn´eho psychick´eho probl´emu, jenˇz postiˇzen´ y nedok´aˇze zvl´adnout jin´ ym zp˚ usobem. Sebepoˇskozovat se ˇclovˇek m˚ uˇze sebou sam´ ym (ˇskr´ab´an´ı, kous´ an´ı, ˇst´ıp´an´ı, zar´ yv´ an´ı neht˚ u, bit´ı pˇredevˇs´ım hlavou o pˇredmˇety v okol´ı, . . .) nebo pomoc´ı n´ astroje (uˇz´ıv´ a se n˚ uˇz, ˇziletka, jehla, n˚ uˇzky, provaz, oheˇ n nebo cigareta a podobn´e). Nejˇ castˇ ejˇ s´ım d˚ uvodem dˇ etsk´ ych u ´ zkost´ı a n´ asledn´ eho sebezraˇ nov´ an´ı jsou neutˇ eˇ sen´ e rodinn´ e vztahy, rozvod a h´ adky rodiˇ c˚ u, ale tak´ e sexu´ aln´ı zneuˇ z´ıv´ an´ı. Vedle rodinn´ ych probl´em˚ u za u ´ zkosti, deprese a sebepoˇskozov´an´ı dˇet´ı mohou tak´e n´ asiln´e filmy, televize a bulv´arn´ı tisk. Sebepoˇskozov´an´ı se objevuje nejv´ıce u starˇs´ıch dˇet´ı a dosp´ıvaj´ıc´ıch kolem 14. aˇz 18. roku vˇeku.. Za urˇcitou formu sebepoˇskozov´an´ı se d´ a povaˇzovat i vˇedom´e ˇskodliv´e pit´ı alkoholu a uˇz´ıv´ an´ı drog. Sebezraˇ nov´ an´ı je dokonce m´ odn´ı z´ aleˇ zitost´ı u urˇ cit´ ych skupin mlad´ ych lid´ı. Sebepoˇskozov´an´ı se pot´e, a velice brzy, st´av´ a jakousi formou z´ avislosti.

Jak se to pozn´ a?

SPO dˇet´ı, kur´ atorka pro dˇeti a ml´ adeˇz TELEFON: +420 518 670 234 E-MAIL: [email protected]

• d´ıtˇe n´ apadnˇe odm´ıt´a nosit kr´ atk´e ruk´ avy

Bc. Jana Stud´ enkov´ a

• nˇekdy je moˇzn´e naj´ıt zbytky ostr´ ych n´ astroj˚ u

SPO dˇet´ı TELEFON: +420 518 670 231 E-MAIL: [email protected]

• na tˇele jsou starˇs´ı jizvy nebo ˇcerstv´e stopy po ˇrez´ an´ı (nejˇcastˇeji na pˇredlokt´ı, stehnech)

8

• pˇri napˇet´ı odm´ıt´a pˇr´ıtomnost druh´ ych a izoluje se

49

10 Co dˇelat, kdyˇz moje d´ıtˇe podl´eh´ a poˇc´ıtaˇci, televizi a mobilu? ˇ aˇ Bc. Monika Z´ ckov´ a SPO dˇet´ı TELEFON: +420 518 670 233 E-MAIL: [email protected]

PPP Pedagogicko–psychologick´ a poradna Hodon´ın pracoviˇstˇ e Vesel´ı nad Moravou Koll´ arova 1660 698 01 Vesel´ı nad Moravou Mgr. Jaroslav Mrkva psycholog TELEFON: +420 518 324 112 TELEFON: +420 518 326 177 WWW: http://www.ppp-hodonin.eu E-MAIL: [email protected] Mgr. Jiˇr´ı Hilˇ cer psycholog, okresn´ı metodik prevence TELEFON: +420 518 615 082 TELEFON: +420 518 351 529 E-MAIL: [email protected]

SPPS Soci´ alnˇ e–pedagogick´ e poradenstv´ı a sluˇ zby Mgr. Milena Mikulkov´ a Za Poˇstou 110 698 01 Vesel´ı nad Moravou TELEFON: +420 518 323 639 TELEFON: +420 605 011 336 WWW: http://www.vztahove-poradenstvi.cz E-MAIL: [email protected]

48

9

1 Pod´ıl´ıme se na v´ ychovˇe vaˇsich dˇet´ı

ˇ PO ME Mˇ estsk´ a policie Stol´ aˇrsk´ a 659 698 01 Vesel´ı nad Moravou TELEFON: +420 518 322 895 ˇ ´ VOLAN ´ ´ T´ ISNOV E I: 156 E-MAIL: [email protected]

ˇ P CR ˇ Policie CR Masarykova 115 698 01 Vesel´ı nad Moravou TELEFON: +420 518 323 716 TELEFON: +420 739 065 371

Co mohou nebo mus´ı udˇ elat rodiˇ ce? • Sledujte, jak´e hry dˇeti hraj´ı - d˚ uleˇzit´ y je jejich v´ ybˇer. • Stanovte striktn´ı limity, kdy m˚ uˇze d´ıtˇe hr´at a kdy ne. • Stanovte a d˚ uslednˇe prosazujte zdrav´a pravidla, za poruˇsen´ı pravidel by mˇely n´ asledovat adekv´ atn´ı a pˇredem domluven´e sankce (napˇr. pˇri hran´ı kr´ acen´ı kapesn´eho). • V pr˚ ubˇehu hran´ı ved’te d´ıtˇe k tomu, aby si po urˇcit´e dobˇe (pˇr. po hodinˇe) udˇelalo pˇrest´avku, bˇehem n´ı o hˇre mluvte. • Sami hazardnˇe nehrajte a sv´ ymi penˇezi na hran´ı nepˇrisp´ıvejte – rodiˇce maj´ı nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı vliv na utv´ aˇren´ı postoj˚ u dˇet´ı (pˇr. ot´azka hodnoty penˇez, seznamovat d´ıtˇe adekv´ atn´ım zp˚ usobem s hospodaˇren´ım s penˇezi v rodinˇe). • Z´ıskejte si plnou nebo alespoˇ n ˇca´steˇcnou d˚ uvˇeru d´ıtˇete, nauˇcte se naslouchat sv´ ym dˇetem, vˇenovat jim sv˚ uj ˇcas, posilujte jejich vazbu na rodinu. • Pˇredch´ azejte nudˇe, podporujte kvalitn´ı z´ ajmy a z´ aliby. • Zjistˇete, zda d´ıtˇe hran´ım poˇc´ıtaˇcov´ ych her neut´ık´ a od nˇejak´ ych probl´em˚ u.

K–centrum Kontaktn´ı centrum Stol´ aˇrsk´ a 521 698 01 Vesel´ı nad Moravou TELEFON: +420 518 322 852 TELEFON: +420 739 065 371 TELEFON: +420 776 152 977

• Opatˇrete si dostatek informac´ı a o probl´emu s d´ıtˇetem zasvˇecenˇe hovoˇrte – otevˇrenˇe deklarujte sv˚ uj postoj k t´eto problematice. • Vneste do finanˇcn´ıho hospodaˇren´ı d´ıtˇete poˇra´dek, ned´avejte mu vˇetˇs´ı finanˇcn´ı ˇca´stky. • Pokud m´ate pocit, ˇze probl´em nar˚ ust´ a, nebojte se spolupr´ace s odborn´ıky.

Kdo m˚ uˇ ze pomoci? Kyjov

ˇ VP, SMP

PPP

SPPS

ˇ PO ME

KROK

TELEFON: +420 518 611 589 TELEFON: +420 777 805 002 WWW: http://www.kyjov.caritas.cz E-MAIL: [email protected]

10

47

10 Co dˇelat, kdyˇz moje d´ıtˇe podl´eh´ a poˇc´ıtaˇci, televizi a mobilu? m˚ uˇzeme vysledovat urˇcit´e pˇr´ıznaky, kter´e svˇedˇc´ı pro rozv´ıjej´ıc´ı se z´ avislosti. Mezi hlavn´ı pˇr´ıznaky patˇr´ı stavy podobn´ e transu pˇ ri hran´ı hry, vzp´ır´ an´ı se rodiˇ covsk´ ym z´ akaz˚ um hran´ı, neschopnost dodrˇ zovat ˇ casov´ y limit urˇ cen´ y pro tuto ˇ cinnost. K dalˇs´ım pˇr´ıznak˚ um patˇr´ı: • m´enˇe vykonan´e pr´ace • pocit pr´azdnoty, kdyˇz nen´ı ˇclovˇek u poˇc´ıtaˇce • ztr´ ata kontroly nad ˇcasem str´ aven´ ym u poˇc´ıtaˇce; ve vztahu ke hˇre se ˇspatnˇe ovl´ ad´ a – pokraˇcuje v hran´ı i tehdy, kdyˇz je v jasn´em rozporu s jeho z´ ajmy

SPONDEA 2. stˇreda v mˇes´ıci - poradna pro obˇeti a svˇedky dom´ ac´ıho n´ asil´ı

Spondea, o.s. Za Poˇstou 110 698 01 Vesel´ı nad Moravou TELEFON: +420 541 235 511 TELEFON: +420 608 118 088 WWW: http://www.spondea.cz E-MAIL: [email protected]

• brzk´e vst´av´ an´ı k poˇc´ıtaˇci nebo ponocov´an´ı u poˇc´ıtaˇce • rostouc´ı nervozita a neklid, kdyˇz delˇs´ı dobu nem˚ uˇze hr´at • pˇrem´ yˇslen´ı o poˇc´ıtaˇci, kdyˇz ho zrovna nepouˇz´ıv´ a • kraden´ı penˇez na n´ akup her • st´ale v´ıce a v´ıce ˇcasu potˇrebn´eho k uspokojen´ı ze hry • lhan´ı, podvody, kr´ adeˇze • hran´ı kv˚ uli u ´ niku od osobn´ıch probl´em˚ u • naruˇsen´e vztahy s rodinou • zanedb´av´ an´ı uˇcen´ı, ˇskoly, rodiny • opouˇstˇen´ı dˇr´ıvˇejˇs´ıch z´ ajm˚ u a pˇra´tel • zhorˇsuj´ıc´ı se ˇskoln´ı v´ ysledky

Co udˇ el´ a ˇskola?

KROK Terapeutick´ a komunita pro drogov´ e a jin´ e z´ avislosti Komensk´ eho 2124 697 01 Kyjov TELEFON: +420 518 616 801 TELEFON: +420 732 137 357 WWW: http://www.oskrok.cz E-MAIL: [email protected]

DDM D˚ um dˇ et´ı a ml´ adeˇ ze Hutn´ık 1495 698 01 Vesel´ı nad Moravou TELEFON: +420 518 323 724 WWW: http://www.ddmveseli.xf.cz E-MAIL: [email protected]

ˇ Skola m´a v t´eto oblasti omezen´e moˇznosti, protoˇze se jedn´a zejm´ena o nezdrav´e vyuˇz´ıv´ an´ı voln´eho ˇcasu. Poskytuje ˇza´k˚ um informace o dan´e problematice a nab´ız´ı kvalitn´ı tr´ aven´ı voln´eho ˇcasu v mimoˇskoln´ı ˇcinnosti. Omezen´ım vyuˇz´ıv´ an´ı mobiln´ıch telefon˚ u ˇskola dˇeti chr´an´ı pˇred n´ ahraˇzkou skuteˇcn´ ych soci´ aln´ıch vztah˚ u a komunikace.

46

11

1 Pod´ıl´ıme se na v´ ychovˇe vaˇsich dˇet´ı

´ ˇ LEKA RI MUDr. L. Pazderkov´ a Za Poˇstou 112 698 01 Vesel´ı nad Moravou pediatr TELEFON: +420 518 324 435

MUDr. E. Fuskov´ a U Polikliniky 1289 698 01 Vesel´ı nad Moravou pediatr TELEFON: +420 518 396 136

10 Co dˇ elat, kdyˇ z moje d´ıtˇ e podl´ eh´ a poˇ c´ıtaˇ ci, televizi a mobilu? O co se jedn´ a? Nadmˇern´e a nekontrolovan´e vyuˇz´ıv´ an´ı modern´ıch komunikaˇcn´ıch technologi´ı m˚ uˇze v´est k z´ avislosti. Zpoˇca´tku se m˚ uˇze jednat o nedostatek sebek´ aznˇe, vyhled´av´ an´ı kontaktu s vrstevn´ıky, zah´anˇen´ı nudy nebo u ´ nik od neˇreˇsen´ ych probl´em˚ u. V pˇr´ıpadˇe, ˇze virtu´ aln´ı“ svˇet d´ıtˇeti nab´ıdne uspokojen´ı a n´ ahraˇzku ” skuteˇcn´ ych kontakt˚ u, z´ abavy a ˇcinnost´ı, m˚ uˇze toto jedn´an´ı pˇrer˚ ust do z´ avislosti.

MUDr. J. Mackov´ a U Polikliniky 1289 698 01 Vesel´ı nad Moravou

Patologick´ e hr´ aˇ cstv´ı

pediatr TELEFON: +420 518 396 135

nˇekdy naz´ yvan´e jako gambling, gamblerstv´ı, z´ avislost na automatech apod. patˇr´ı mezi tzv. n´ avykov´e a impulsivn´ı poruchy, kter´e jsou charakterizov´any tˇremi z´ akladn´ımi znaky:

ˇ Mgr. D. Svehl´ ıkov´ a Hrnˇ c´ıˇrky 964 698 01 Vesel´ı nad Moravou

• neschopnost odolat impulsu, pokuˇsen´ı, pˇrestoˇze dotyˇcn´ y v´ı, ˇze jeho jedn´an´ı je neˇza´douc´ı, ale nedok´aˇze odolat hˇre a tak´e nen´ı v n´ı schopen pˇrestat

psycholog TELEFON: +420 518 322 054

• napˇ et´ı, pˇredch´ azej´ıc´ı tomuto jedn´an´ı, kter´e dotyˇcn´ y nedok´aˇze sn´ıˇzit jinak, neˇz tak, ˇze zaˇcne hr´at • hran´ı je spojeno s pocitem uspokojen´ı ¿ gambler proˇz´ıv´ a pˇr´ıjemn´e vzruˇsen´ı, jehoˇz intenzita je pˇr´ımo u ´ mˇern´ a v´ yˇsi hazardu, riziku ztr´ aty.

Podle ˇ ceho se to pozn´ a? Z´ avislost na poˇ c´ıtaˇ c´ıch a poˇ c´ıtaˇ cov´ ych hr´ ach Rozliˇsit hranici mezi kon´ıˇckem, zv´ yˇsen´ ym uˇz´ıv´ an´ım a z´ avislost´ı je velmi obt´ıˇzn´e, uˇz i proto, ˇze na poˇc´ıtaˇci nevznik´ a z´ avislost fyzick´a, ale psychick´a. Pˇresto

12

45

9 Co dˇelat, kdyˇz moje d´ıtˇe kouˇr´ı, pije alkohol nebo zkouˇs´ı drogy? Soci´ alnˇ e–pr´ avn´ı ochrana dˇ et´ı pracuje t´ eˇ z s dˇ etmi, kter´ e vedou zah´ alˇ civ´ y nebo nemravn´ yˇ zivot spoˇ c´ıvaj´ıc´ı zejm´ ena v tom, ˇ ze poˇ z´ıvaj´ı alkohol nebo n´ avykov´ e l´ atky. Tˇ emto dˇ etem je tˇ reba vˇ enovat n´ aleˇ zitou p´ eˇ ci, aby se podaˇ rilo zabr´ anit negativn´ım n´ avyk˚ um vedouc´ım k celkov´ emu osobn´ımu zpustnut´ı. Dle z. ˇ c. 200/1990 Sb. ˇ reˇ s´ı odbor soci´ aln´ıch vˇ ec´ı a zdravotnictv´ı Mˇ estsk´ eho u ´ˇ radu pˇ restupky na u ´ seku ochrany pˇ red alkoholismem a jin´ ymi toxikomaniemi dle § 30.

Kdo m˚ uˇ ze pomoci? ˇ VP, SMP ˇ P CR

ˇU ´ ME K–CENTRUM

PPP KROK

ˇ PO ME ´ ˇ LEKA RI

2 Co dˇ eti potˇrebuj´ı? Jak´ a maj´ı pr´ ava a jak´ e povinnosti? Kaˇzd´e d´ıtˇe k tomu, aby se zdravˇe vyv´ıjelo, sycen´ı sv´ ych z´ akladn´ıch biologick´ ych, psychick´ ych, soci´aln´ıch a citov´ ych potˇreb. Jejich naplˇ nov´ an´ı je pˇredmˇetem vztahu, p´eˇce, z´ ajmu a v´ ychovn´eho p˚ usoben´ı rodiˇc˚ u.

Dˇ eti potˇrebuj´ı • pocit bezpeˇc´ı, ochrany a podpory • bezv´ yhradn´e pˇrijet´ı a l´ asku • laskav´e a d˚ usledn´e veden´ı • reˇzim a ˇra´d • pˇrimˇeˇren´e mnoˇzstv´ı a kvalitu podnˇet˚ u • z´ ajem a pozornost nejbliˇzˇs´ıch • prostor pro uˇcen´ı, hru i odpoˇcinek a humor • pˇrimˇeˇrenou u ´ roveˇ n z´ atˇeˇze, povinnost´ı a zodpovˇednosti • kladn´ y vztah k obˇema rodiˇc˚ um • vidˇet sv´e rodiˇce ˇst’astn´e • navazovat, udrˇzovat a rozv´ıjet vztahy s vrstevn´ıky

Kdo m˚ uˇ ze pomoci? PPP

44

SPPS

´ ˇ LEKA RI

ˇU ´ ME

13

2 Co dˇeti potˇrebuj´ı? Jak´a maj´ı pr´ava a jak´e povinnosti?

ˇ Cemu se vyhnout • Nepop´ırejte probl´ em. Ztr´ ac´ıte ˇcas, kter´ y m˚ uˇze v´est k rozvoji z´ avislosti. • Neskr´ yvejte probl´ em. Nˇekdo se za takov´ y probl´em styd´ı a taj´ı ho. Abyste se dok´ azal v situaci l´epe orientovat a citovˇe i rozumovˇe ji zvl´adat, mˇel byste naopak o probl´emu s nˇek´ ym d˚ uvˇeryhodn´ ym a kvalifikovan´ ym pohovoˇrit. Mˇel byste naj´ıt spojence. • Neobviˇ nujte partnera. Pro vyˇrizov´an´ı star´ ych u ´ˇct˚ u nen´ı naprosto vhodn´ a doba. Minulost se zmˇenit ned´a, budoucnost naˇstˇest´ı ˇcasto ano. • Nehledejte v d´ıtˇeti, kter´e bere drogy spojence proti sv´ emu partnerovi. • Nezanedb´ avejte sourozence. Sourozenci probl´emov´eho d´ıtˇete jsou v´ıce ohroˇzeni, probl´emem v rodinˇe trp´ı a rovnˇeˇz potˇrebuj´ı vaˇsi p´eˇci a z´ ajem. • Nefinancujte uˇ z´ıv´ an´ı drog a neusnadˇ nujte ho. Kontrolujte d´ıtˇeti kapesn´e, zabezpeˇcte si cenn´e pˇredmˇety, nenechte se okr´adat. Kr´ adeˇz nemus´ı uskuteˇcnit vaˇse d´ıtˇe, ale jeho kamar´ adi. • Nedejte se vyd´ırat. Vyhroˇzov´an´ı fetov´an´ım, u ´ tˇekem, prostituc´ı nebo sebevraˇzdou je ˇcast´ ym a obl´ıben´ ym zp˚ usobem vyd´ır´ an´ı rodiˇc˚ u. Neustupujte tomuto tlaku. • Nevyhroˇ zujte nˇeˇc´ım, co nem˚ uˇzete splnit – ztr´ ac´ıte t´ım d˚ uvˇeryhodnost. • Nebijte d´ıtˇ e, kter´ e je pod vlivem drogy. Fyzick´e n´ asil´ı vˇetˇsinou vyvol´av´ a u d´ıtˇete pocity ukˇrivdˇenosti, vede k sabotov´an´ı snah rodiˇc˚ ua ku ´ tˇek˚ um. • Nedˇ elejte zbyteˇ cnˇ e dusno“. Parta a nevhodn´ı pˇra´tel´e by se t´ım pro ” d´ıtˇe st´avali jeˇstˇe pˇritaˇzlivˇejˇs´ı. • Nezabouchnˇ ete dveˇ re navˇ zdy. I kdyˇz d´ıtˇe odejde, je dobr´e b´ yt pˇripraven mu pomoci, pokud pˇrijme urˇcit´e podm´ınky. • Neztr´ acejte nadˇ eji.

14

43

9 Co dˇelat, kdyˇz moje d´ıtˇe kouˇr´ı, pije alkohol nebo zkouˇs´ı drogy? tˇeˇzk´e, zvl´aˇst’, kdyˇz d´ıtˇe h´ aj´ı n´ azory a postoje pro rodiˇce nepˇrijateln´e. Vyslechnout vˇsak jeˇstˇe neznamen´ a pˇristoupit na jeho stanovisko. • Opatˇ rit si co nejv´ıce spolehliv´ ych informac´ı. Ve vhodn´ ych chv´ıl´ıch hovoˇrte s d´ıtˇetem otevˇrenˇe o alkoholu a drog´ ach. Obhajuje-li d´ıtˇe nˇekterou z drog, vyslechnˇete ho, ale opatˇ rete si protiargumenty. Dostateˇcnou informovanost´ı v dan´e problematice zabr´ an´ıte tomu, ˇze v´as potomek utluˇce“ sv´ ymi argumenty. ” • J´ıt osobn´ım pˇ r´ıkladem: pˇrestat s vlastn´ım kouˇren´ım, pit´ım. . . Rodiˇc, kter´ y je pro d´ıtˇe sv´ ym chov´an´ım ve vztahu k n´ avykov´ ym l´ atk´ am vzorem, je ve v´ yhodˇe. Nˇekter´e hodnoty pˇred´ avan´e rodiˇci mohou b´ yt v prevenci velmi prospˇeˇsn´e. • Spolupracovat s dalˇs´ımi rodiˇci vrstevn´ık˚ u, se ˇskolou, s odborn´ ym zaˇr´ızen´ım. Nev´ ahejte vyhledat profesion´ aln´ı pomoc pro sebe, jestliˇze ji d´ıtˇe odm´ıt´a – zvl´ad´ an´ım sv´ ych probl´em˚ u zvyˇsujete i ˇsanci na ovlivnˇen´ı d´ıtˇete.

3 Co rodiˇ ce potˇrebuj´ı? Jak´ a maj´ı pr´ ava a jak´ e povinnosti? Rodiˇce maj´ı d˚ uleˇzitou a nezastupitelnou roli v ˇzivotˇe d´ıtˇete. K potˇreb´ am rodiˇc˚ u patˇr´ı zajiˇstˇen´ı bezpeˇc´ı pro jejich dˇeti a osobn´ı p´eˇce o nˇe, moˇznost pˇrimˇeˇren´eho kontaktu, z´ ajmu, respektu a u ´ cty ze strany dˇet´ı a pocit potˇrebnosti a nezastupitelnosti. Vlivem ˇzivotn´ıch okolnost´ı doch´ az´ı k vˇetˇs´ımu ˇci menˇs´ımu naplˇ nov´an´ı tˇechto potˇreb, od ˇcehoˇz se odv´ıj´ı i ˇzivotn´ı spokojenost rodiˇc˚ u. K jejich dalˇs´ım potˇreb´ am patˇr´ı: • b´ yt milov´an a milovat/m´ıt hodnotu

• Jestliˇze je d´ıtˇe pod vlivem drogy a hroz´ı mu otrava, nev´ ahejte zavolat l´ ekaˇ rskou pomoc.

• bezpeˇc´ı a jistota pro sebe a sv´e dˇeti

• Neh´ adejte se s d´ıtˇetem, kter´e je pod vlivem drogy. V´ aˇzn´ y rozhovor odloˇzte na pozdˇejˇs´ı dobu.

• b´ yt pro d´ıtˇe velc´ı“ – poskytnout d´ıtˇeti jistotu a spolehlivost ”

• Vytvoˇrte zdrav´a rodinn´ a pravidla. D´ıtˇe by mˇelo vˇedˇet, jak´e pˇredv´ıdateln´e d˚ usledky bude m´ıt jeho jedn´an´ı. • Pˇ redch´ azejte nudˇ e. Mˇeli byste m´ıt pˇrehled, kde vaˇse d´ıtˇe je, co dˇel´a, zamyslete se nad jeho denn´ım programem a ˇzivotn´ım stylem. • Nespol´ ehejte se na okamˇ zit´ e z´ azraˇ cn´ e“ vyˇ reˇ sen´ı vaˇ seho pro” bl´ emu. Z´ akladem n´ apravy je dlouhodob´a v´ ychovn´ a strategie, jej´ıˇz princip spoˇc´ıv´ a v nepodporov´an´ı a neusnadˇ nov´an´ı pokraˇcuj´ıc´ıho bran´ı drog, ale naopak odmˇen ˇ ov´ an´ı a povzbuzov´an´ı kaˇzd´e zmˇeny k lepˇs´ımu. Na jedn´e stranˇe dobr´ y vztah k d´ıtˇeti a snaha mu pomoci, ale z´ aroveˇ n c´ılevˇedomost a pevnost na stranˇe druh´e.

• zajistit pˇr´ızniv´e ˇzivotn´ı podm´ınky pro sebe a sv´e dˇeti • b´ yt d´ıtˇetem pˇrij´ım´ an a respektov´an • m´ıt jistotu, ˇze jsou nabl´ızku lid´e, kteˇr´ı by v pˇr´ıpadˇe nouze pomohli

K pr´ av˚ um rodiˇ c˚ u patˇr´ı • vytv´aˇret k d´ıtˇeti osobn´ı citov´ y vztah a poskytovat mu domov • pˇrimˇeˇren´ y prostor pro naplˇ nov´an´ı osobn´ıch potˇreb • v´ ychovnˇe p˚ usobit na d´ıtˇe a pˇrej´ımat zpoˇca´tku za nˇej a pozdˇeji v˚ uˇci nˇemu zodpovˇednost • zajiˇst’ovat a chr´anit soukrom´ı rodiny a rodinn´ ych vazeb • u ´ ctu ze strany dˇet´ı

42

15

3 Co rodiˇce potˇrebuj´ı? Jak´a maj´ı pr´ava a jak´e povinnosti?

K povinnostem rodiˇ c˚ u patˇr´ı

Co udˇ el´ a ˇskola?

Vˇetˇsina pr´av a povinnost´ı vypl´ yvaj´ıc´ı z rodiˇcovsk´e odpovˇednosti je obsaˇzena v z´ akonˇe o rodinˇe. Nˇekter´ a jsou vˇsak upravena tak´e v z´ akonˇe o soci´alnˇe– pr´avn´ı ochranˇe dˇet´ı. Rodiˇc m´a pr´avo poˇza´dat o pomoc pˇri v´ ykonu sv´ ych pr´av. Tato ˇza´dost je adresov´ana pˇredevˇs´ım org´ an˚ um soci´ alnˇe–pr´ avn´ı ochrany dˇet´ı ´ a v tomto pˇr´ıpadˇe je rodiˇc povinen s tˇemito org´ MˇeU, any spolupracovat. K rodiˇcovsk´ ym povinnostem tedy patˇr´ı:

ˇ Skoln´ ım nebo vnitˇrn´ım ˇra´dem je zak´ az´ano uˇz´ıvat nebo nosit do ˇskoly jak´ekoliv NL. V pˇr´ıpadˇe, ˇze ˇza´ci kouˇr´ı, pij´ı alkohol nebo poˇz´ıvaj´ı n´ avykov´e l´ atky v ˇ prostor´ ach ˇskoly v dobˇe ˇskoln´ıho vyuˇcov´an´ı, poruˇsuj´ı ˇskoln´ı ˇra´d. Skola informuje rodiˇce o poruˇsen´ı ˇskoln´ıho ˇra´du jejich d´ıtˇetem a poskytuje informaci o udˇelen´em v´ ychovn´em opatˇren´ı (dle §7 odst. 1 z´ akona ˇc. 359/1999 Sb.) a oznamuje org´ anu soci´alnˇe–pr´ avn´ı ochrany (d´ ale jen OSPOD“) (dle § 10 odst. 4, ” z´ akona ˇc. 359/1999 Sb.). ˇ sen´ı uˇz´ıv´ Reˇ an´ı NL ˇza´ky ˇskoly mimo dobu ˇskoln´ıho vyuˇcov´an´ı nebo prostory ˇskoly nepˇr´ısluˇs´ı ˇskole jako instituci, kter´ a z toho bude vyvozovat opatˇren´ı. Podle z´ akona ˇc. 359/1999 Sb. o soci´alnˇe–pr´ avn´ı ochranˇe dˇet´ı m˚ uˇze na neˇza´douc´ı ´ chov´an´ı d´ıtˇete upozornit kaˇzd´ y obˇcas - a to bud’ rodiˇce nebo OSPOD MˇeU. Uˇz´ıv´ an´ı NL nen´ı trestn´e, ale neexistuje ˇza´dn´a leg´ aln´ı cesta, jak by si osoba mladˇs´ı 18 let mohla nˇejakou takovou l´ atku opatˇrit. Ten, kdo ji d´ıtˇeti dal, pˇredal nebo prodal se dopustil pˇrestupku proti z´ akonu, v pˇr´ıpadˇe prodeje nebo pod´ av´ an´ı alkoholu i trestn´eho ˇcinu a je tˇreba poruˇsen´ı z´ akona ozn´amit ˇ e republiky. org´ an˚ um obce nebo Policii Cesk´ Pokud se ˇza´k dostav´ı do ˇskoly pod vlivem alkoholu nebo nˇejak´e n´ avykov´e l´ atky, ˇskola nejprve zajist´ı bezpeˇc´ı d´ıtˇete a orientaˇcnˇe posoud´ı, zda je potˇreba pˇrivolat l´ekaˇre. Je-li ve stavu akutn´ı intoxikace, vol´a z´ achranku. Souˇcasnˇe vyrozum´ı z´ akonn´e z´ astupce a org´ an soci´alnˇe–pr´ avn´ı ochrany. Vyhodnot´ı-li situaci tak, ˇze l´ekaˇre nen´ı nutn´e volat, vol´a z´ akonn´e z´ astupce a trv´a na tom, aby si d´ıtˇe pˇrevzali. V dan´e situaci ˇskola nedok´aˇze dostateˇcnˇe zajistit povinn´ y dohled a je tˇreba, aby se ho ujali rodiˇce. Jestliˇze se rodiˇce nedostav´ı, zajist´ı ˇskola povinn´ y dohled po dobu ˇskoln´ıho vyuˇcov´an´ı a kontaktuje OSPOD.

• peˇcovat o d´ıtˇe a zajiˇst’ovat jeho potˇreby v z´ avislosti na jeho vˇeku a stupni v´ yvoje • plnit sv´e povinnosti vypl´ yvaj´ıc´ı ze z´ akona • peˇcovat o d´ıtˇe pˇrimˇeˇrenˇe jeho vˇeku • zajistit ˇskoln´ı doch´ azku • zabezpeˇcit dohled nad nezletil´ ym d´ıtˇetem • zamezit d´ıtˇeti moˇznost v´est nemravn´ y a zah´ alˇciv´ y ˇzivot • spolupracovat s institucemi a org´ any zab´ yvaj´ıc´ımi se p´eˇc´ı o d´ıtˇe V´ ychova k rodiˇcovstv´ı prob´ıh´a zejm´ena v p˚ uvodn´ı rodinˇe, kde se uˇc´ıme vzorc˚ um chov´an´ı od vlastn´ıch rodiˇc˚ u. M´ ate-li z´ ajem a vn´ım´ ate-li potˇrebu sv´e rodiˇcovsk´e dovednosti pos´ılit, lze nab´ıdnout pomoc poradensk´ ych zaˇr´ızen´ı.

Kdo m˚ uˇ ze pomoci? PPP

SPPS

´ ˇ LEKA RI

ˇU ´ ME

SPONDEA

Co mohou nebo mus´ı udˇ elat rodiˇ ce? • Nepanikaˇ rit. • Nezakazovat. Ztrat´ıme-li hlavu a zaˇcneme ihned zakazovat, m˚ uˇzeme si b´ yt jisti, ˇze droga dˇetem zachutn´a o to v´ıc – navzdory. Nebezpeˇc´ı v pˇr´ıpadˇe, ˇze d´ıtˇe s´ ahlo po droze kv˚ uli tomu, ˇze mˇelo nˇejak´ y probl´em, je pak jeˇstˇe vˇetˇs´ı. • Neztratit kontakt. Nenucenˇe, vhodnou formou d´ avat d´ıtˇeti najevo sv˚ uj z´ ajem, zaj´ımat se o jeho svˇet, jeho kamar´ ady, podporovat kon´ıˇcky atd. D˚ uleˇzit´e je z´ıskat d˚ uvˇeru d´ıtˇete, umˇet mu naslouchat. Nˇekdy je to

16

41

9 Co dˇelat, kdyˇz moje d´ıtˇe kouˇr´ı, pije alkohol nebo zkouˇs´ı drogy? • Pˇri experimentov´an´ı s drogami n´ ahl´e izolov´an´ı se od norm´aln´ıch vrstevn´ık˚ u. • Napojen´ı se na nevhodn´e, ˇcasto starˇs´ı pˇra´tele. • Ztotoˇzn ˇ ov´an´ı se s drogovou kulturou“ – zaˇrazen´ı uˇz´ıv´ an´ı alkoholu, ciga” ret, drog jako ned´ıln´e souˇca´sti setk´ an´ı s pˇra´teli • Zast´ av´ an´ı se drog, vysvˇetlov´an´ı jejich zneuˇz´ıv´ an´ı, zd˚ urazˇ nov´an´ı klad” n´ ych“ u ´ˇcink˚ u

4 Jak se projevuje neˇ z´ adouc´ı chov´ an´ı dˇ et´ı? Normy chov´ an´ı

• N´ ahl´e zhorˇsen´ı vzhledu a p´eˇce o zevnˇejˇsek • N´ ahl´e zhorˇsen´ı prospˇechu a chov´an´ı, neomluven´e hodiny • Ztr´ ata a kr´ adeˇze cennost´ı doma nebo ve ˇskole • Zmˇeny v chov´an´ı: n´ aladovost, podr´aˇzdˇenost, lhan´ı, pˇrecitlivˇelost, neobvykl´a agresivita • Podstatn´ a ztr´ ata z´ ajm˚ u, z´ alib a kon´ıˇck˚ u • Horˇs´ı soustˇredˇen´ı a pamˇet’ – zapomnˇetlivost

Kaˇzd´ a spoleˇcnost m´a sv´ a pravidla, sv´e normy souˇzit´ı. Z´ akladn´ı normou fungov´an´ı spoleˇcnosti je starod´ avn´e u ´ slov´ı: Dˇelej jin´ym to, co chceˇs, aby oni ” ˇcinili tobˇe – a nedˇelej jim to, co nechceˇs, aby dˇelali oni tobˇe“. Tato pravidla se ˇrad´ı mezi tzv. pravidla vz´ ajemn´e sluˇsnosti, pravidla spoleˇcensk´e mor´alky a vedou k tomu, aby se lidem ˇzilo vz´ ajemnˇe dobˇre. Existuj´ı vˇsak normy, jejichˇz zakotven´ı v z´ akonˇe znamen´ a, ˇze nˇekteˇr´ı lid´e se v´ yˇse uveden´ ym doporuˇcen´ım neˇr´ıd´ı a spoleˇcensk´e normy nerespektuj´ı. Jejich jedn´an´ı vede k naruˇsen´ı vlastn´ıho v´ yvoje nebo k pocitu ohroˇzen´ı jin´ ych lid´ı. V z´ akonˇe jsou pak uvedena pr´ava, povinnosti, odpovˇednost, pˇr´ıpadnˇe sankce, kter´e toto protispoleˇcensk´e jedn´an´ı omezuj´ı.

• Neobvykle ˇcast´a zv´ yˇsen´ a ospalost aˇz otupˇelost nebo naopak zv´ yˇsen´ a aktivita • Nechutenstv´ı, u ´ bytek na v´aze, nevolnost, zvracen´ı • Neobvykl´e skvrny na obleˇcen´ı, neobvykl´ y z´ apach cel´eho tˇela, pˇri ˇcich´ an´ı poruˇsenou k˚ uˇzi okolo nosu a u ´ st • N´ alez pom˚ ucek pro zneuˇz´ıv´ an´ı drogy: d´ ymky, jehly, stˇr´ıkaˇcky, seˇzehnut´e kousky plechov´e folie nebo lˇziˇcky, zapalovaˇce, lahve od ˇredidel • N´ alez zbytku jointu“ s lepenkov´ ym filtrem marihuany (nebo pˇestov´an´ı ” pˇr´ımo doma napˇr. na balkonˇe) nebo r˚ uzn´ ych pr´aˇsk˚ u

Obr´azek 4.1: Normy chov´an´ı

• Stopy vpich˚ u na konˇcetin´ ach, h´ yˇzd´ıch, krku aj.

40

17

4 Jak se projevuje neˇza´douc´ı chov´an´ı dˇet´ı?

Poruˇsov´ an´ı norem chov´ an´ı Poruˇsov´an´ı norem se projevuje probl´emov´ ym chov´an´ım. M˚ uˇze se jednat o neˇza´douc´ı chov´an´ı v˚ uˇci sobˇe, druh´ ym nebo vˇecem. Velmi ˇcasto se vˇsak st´av´ a, ˇze neˇza´douc´ı chov´an´ı postihuje jak jedince, tak jeho okol´ı.

9 Co dˇ elat, kdyˇ z moje d´ıtˇ e kouˇr´ı, pije alkohol nebo zkouˇs´ı drogy? O co se jedn´ a?

Obr´azek 4.2: Poruˇsov´an´ı norem chov´an´ı Tento minipr˚ uvodce chce nab´ıdnout struˇcn´e informace o tom, jak rozpoznat jednotliv´e neˇza´douc´ı jevy, jak jim lze pˇredch´ azet, jak je lze ˇreˇsit a na koho je moˇzn´e se obr´ atit o pomoc.

Kdo m˚ uˇ ze pomoci? ˇ VP, SMP ˇ ´ M EU

PPP ˇ PO ME

SPPS ˇ P CR

Do n´ avykov´ ych l´ atek (NL) se ˇrad´ı: alkohol, tab´ak, drogy, tˇekav´e l´ atky. K n´ avykov´emu chov´an´ı doch´ az´ı tehdy, poskytuje-li pˇrij´ıman´a l´ atka, pˇr´ıp. ˇcinnost pˇr´ıjemci jist´ y druh uspokojen´ı. Pouˇz´ıv´ an´ı n´ avykov´ ych l´ atek m˚ uˇze vyvol´avat pˇr´ıjemn´e pocity opojen´ı, otupen´ı ˇci povzbuzen´ı a pro jedince ˇradu nov´ ych a dosud nepoznan´ ych pocit˚ u a proˇzitk˚ u. Souˇcasnˇe nˇekter´ ym poskytuje u ´ levu od tˇelesn´ ych a duˇsevn´ıch pot´ıˇz´ı. V dˇetsk´em vˇeku jde zejm´ena o podˇr´ızen´ı se vlivu idol˚ u, kamar´ ad˚ u, pˇr´ıp. tzv. frajeˇrina. Ml´adeˇz, pokud zneuˇz´ıv´ an´ı n´ avykov´ ych l´ atek pˇrizn´av´ a, uv´ad´ı jako nejˇcastˇejˇs´ı d˚ uvod: zvˇedavost, touhu proˇz´ıt nˇeco zvl´aˇstn´ıho, neobvykl´eho, naj´ıt nov´e proˇzitky, uniknout nepˇr´ıjemn´ ym situac´ım, tvrd´e realitˇe, nepˇr´ıjemn´ ym stav˚ um, dos´ ahnout doˇcasn´e u ´ levy, uniknout samotˇe, do kter´e je uv´adˇena sv´ ymi probl´emy, kter´e si nezavinila sama, protest proti autoritˇe. Vˇetˇsina dˇet´ı a ml´ adeˇze zaˇc´ın´a experimentovat s n´ avykov´ ymi l´ atkami pˇrev´aˇznˇe pod tlakem vrstevnick´e skupiny, motivac´ı nen´ı obvykle svobodn´ a volba (zvaˇzov´an´ı pro a proti), ale touha zaˇclenit se mezi vybran´e vrstevn´ıky.

Jak se to pozn´ a? Ke spolehliv´emu rozpozn´an´ı, zda d´ıtˇe bere drogy, poslouˇz´ı toxikologick´ y rozbor moˇci (napˇr. CEDELAB). Nen´ı to snadn´e – zvl´aˇstˇe, kdyˇz d´ıtˇe zkouˇs´ı drogy poprv´e nebo je bere pouze pˇr´ıleˇzitostnˇe. Mnoh´a znamen´ı jsou stejn´ a, jako norm´aln´ı znaky dosp´ıv´ an´ı. D˚ uvodem k zamyˇslen´ı m˚ uˇze b´ yt, vyskytne-li se nˇekolik znak˚ u souˇcasnˇe. I v takov´em pˇr´ıpadˇe vˇsak nedˇelejte un´ ahlen´e z´ avˇery. • Vynucov´an´ı si vˇetˇs´ı volnosti a svobody v tr´aven´ı voln´eho ˇcasu – zejm´ena potˇreba nˇekam si j´ıt sednout s k´amoˇsi“ ” • Ztr´ aty lihovin a cigaret z dom´ acnosti • Zmˇena ˇci ztr´ ata pˇra´tel a kamar´ ad˚ u

18

39

8 Co dˇelat, kdyˇz je moje d´ıtˇe ˇsikanov´ano nebo ˇsikanuje? • spoleˇcnˇe je vyˇsetˇrov´an agresor i obˇet’ • vyˇsetˇrov´an´ı je prov´adˇeno pˇred tˇr´ıdou • pedagogov´e nevˇedomky chr´an´ı agresora, nepˇripouˇst´ı, ˇze on by mohl ˇsikanovat • v´ ypovˇedi obˇeti jsou bezd˚ uvodnˇe zlehˇcov´any ve snaze ˇsikanu zakr´ yt • pedagog se snaˇz´ı objektivnˇe” rozdˇelit vinu mezi agresora a obˇet’ ” • agresoˇri jsou vˇcas informov´ani, maj´ı dost ˇcasu na pˇr´ıpravu sv´e v´ ypovˇedi i ovlivnˇen´ı svˇedk˚ u, obˇeti • postup vyˇsetˇruj´ıc´ıho je natolik nevhodn´ y, ˇze obˇet’ odm´ıtne vypov´ıdat • vyˇsetˇrov´an´ı je vedeno tak neobratnˇe, ˇze ostatn´ı ˇza´ci odm´ıtnou vypov´ıdat, ˇci vˇedomˇe lˇzou ze strachu, aby se nestali i oni obˇet´ı.

Kdo m˚ uˇ ze pomoci? ˇ VP, SMP

ˇU ´ ME

PPP

SPPS

ˇ PO ME

znˇ e“ 5 Co dˇ elat, kdyˇ z se moje d´ıtˇ e nemoˇ ” chov´ a? O co se jedn´ a? Probl´ emov´ ym chov´ an´ım oznaˇcujeme takov´e chov´an´ı, kter´e naruˇsuje obvykl´e normy sluˇsnosti a chov´an´ı v dan´e spoleˇcnosti, negativnˇe ovlivˇ nuje mezilidsk´e vztahy, pˇr´ıpadnˇe znev´ yhodˇ nuj´ı samotn´eho jedince. Poruchy chov´ an´ı jsou charakterizov´any opakuj´ıc´ım se a trval´ ym obrazem protispoleˇ censk´ eho chov´ an´ı s r˚ uzn´ ymi projevy hrub´e agresivity, vandalismu a z´ avaˇzn´e poruˇsov´an´ı stanoven´ ych pravidel.

ˇ P CR

Podle ˇ ceho se to pozn´ a? U tˇechto dˇet´ı se projevuje neklid, nezdrˇzenlivost a impulzivita, upov´ıdanost, vˇsechno mus´ı zkusit, nesp´ı dlouho, hned po probuzen´ı jsou velmi aktivn´ı, nˇekdy naopak pomal´e a podl´ehaj´ı denn´ımu snˇen´ı. Probl´emy se projev´ı zejm´ena ve styku s kolektivem – jsou neobl´ıben´e a odm´ıtan´e, ostatn´ı dˇeti je netoleruj´ı. ˇ Casto usiluj´ı o kontakt s vrstevn´ıky nevhodn´ ym zp˚ usobem a posl´eze se ocitaj´ı jeˇstˇe ve vˇetˇs´ı izolaci. Ve ˇskole se nezapojuj´ı obvykl´ ym zp˚ usobem, ale na ˇ ı jim pot´ıˇze soustˇredit se na pr´aci pˇr´ıpadnˇe nˇekolik´ atou adresnou v´ yzvu. Cin´ od n´ı odb´ıhaj´ı, m´alokdy ji dokonˇc´ı. Zlob´ı, niˇc´ı (ˇcasto i svou pr´aci), vyruˇsuj´ı, pob´ıhaj´ı bezc´ılnˇe z m´ısta na m´ısto, vynakl´ adaj´ı ne´ umˇern´e u ´ sil´ı k soustˇredˇen´ı, vn´ımaj´ı ˇcasto vˇse a bez v´ ybˇeru a vypad´ a to, ˇze se nesoustˇred´ı. Sv´ ym nekoordinovan´ ym chov´an´ım mohou ohroˇzovat ostatn´ı. Pˇri z´ avaˇznˇejˇs´ıch form´ach probl´emov´eho chov´an´ı se jedn´a napˇr. o nadmˇern´e rvaˇcky nebo tyranizov´an´ı slabˇs´ıch, krutost k jin´ ym lidem nebo zv´ıˇrat˚ um, z´ avaˇzn´e niˇcen´ı majetku, zakl´ ad´ an´ı ohnˇe, kr´ adeˇze, opakovan´e lhan´ı, chozen´ı za ˇskolu a u ´ tˇeky z domova, mimoˇra´dnˇe ˇcast´e a intenzivn´ı v´ ybuchy zlosti, vzdorovit´e provokativn´ı chov´an´ı a trval´a siln´a neposluˇsnost.

38

19

5 Co dˇelat, kdyˇz se moje d´ıtˇe nemoˇznˇe“ chov´a? ”

Co udˇ el´ a ˇskola? Probl´emov´e chov´an´ı ˇza´k˚ u ˇreˇs´ı ˇskola v nˇekolika u ´ rovn´ıch. Vyrozum´ı rodiˇce o probl´emov´ ych projevech d´ıtˇete, spoleˇcnˇe zhodnot´ı moˇznosti n´ apravy a dostupn´ a opatˇren´ı, pˇr´ıp. doporuˇc´ı n´ avˇstˇevu pedagogicko–psychologick´e poradny. V pˇr´ıpadˇe pˇr´ıtomnosti specifick´e poruchy chov´an´ı postupuje dle doporuˇcen´ı psychologa – speci´ aln´ı pˇr´ıstup, individu´ aln´ı organizace ˇcasu a prostˇred´ı, d˚ uslednost a pˇredv´ıdatelnost ve v´ ychovˇe (denn´ı reˇzim a ˇra´d). U probl´emov´eho chov´an´ı a nek´ azni uˇz´ıv´ a jak preventivn´ı tak v´ ychovn´a opatˇren´ı, kter´ a jsou na z´ akladˇe ˇskoln´ıho ˇra´du udˇelov´ana podle z´ avaˇznosti nevhodn´ ych projev˚ u ˇza´k˚ u. Jedn´ a se o napomenut´ı ˇci d˚ utkou tˇr´ıdn´ıho uˇcitele, d˚ utku ˇreditele ˇskoly, sn´ıˇzen´ y stupeˇ n z chov´an´ı. V pˇr´ıpadˇe, ˇze rodiˇce nespolupracuj´ı a nevhodn´e chov´an´ı d´ıtˇete pokraˇcuje, pˇred´ a informaci oddˇelen´ı soci´alnˇe pr´avn´ı ochrany dˇet´ı, kter´e jedn´a s rodiˇci podle platn´ ych z´ akon˚ u v rozsahu jejich rodiˇcovsk´ ych povinnost´ı a pr´av.

Co mohou nebo mus´ı udˇ elat rodiˇ ce? Povinnost´ı rodiˇc˚ u je p´eˇce o d´ıtˇe spojen´ a s laskavou a d˚ uslednou v´ ychovou. Tzn. ˇze d´ıtˇe potˇrebuje jasnˇe stanoven´ a, dodrˇzovan´ a a kontrolovan´ a pravidla, kter´ a mu umoˇzn´ı zaˇradit se do spoleˇcnosti a vedou k sebek´ azni. Potˇrebuje tak´e ocenˇen´ı, povzbuzen´ı, projevy l´ asky a pˇrijet´ı, z´ ajmu, pˇrimˇeˇrenou p´eˇci a pozornost. V pˇr´ıpadˇe v´ ychovn´ ych nesn´ az´ı mohou rodiˇce vyhledat sluˇzby jak ˇskoln´ıho poradensk´eho pracoviˇstˇe (pracovn´ık˚ u), tak odborn´ ych instituc´ı a odborn´ık˚ u.

Kdo m˚ uˇ ze pomoci? VP

ˇU ´ ME

PPP

SPPS

2. N´ avˇstˇ eva ˇskoly Pˇri t´eto n´ avˇstˇevˇe si rodiˇce (jestliˇze jeden z rodiˇc˚ u nem˚ uˇze, je dobr´e si vz´ıt s sebou nˇekoho, kdo toho druh´eho podpoˇr´ı) promluv´ı s ˇreditelem ˇskoly a s lidmi, kteˇr´ı maj´ı dˇeti na starosti (nejˇcastˇeji tˇr´ıdn´ı uˇcitel, v´ ychovn´ y poradce). Vˇzdy je vˇsak potˇreba zach´ azet se z´ıskan´ ymi informacemi s maxim´ aln´ı obezˇretnost´ı, protoˇze nejˇcastˇejˇs´ım strachem ˇsikanovan´ ych je zhorˇsen´ı situace a msta, svˇeˇr´ı-li se nˇekomu. 3. Dalˇs´ı opatˇren´ı Podle z´ avaˇ znosti ˇ sikanov´ an´ı, situaci ve ˇ skole a dalˇ s´ım okolnostem, mohou rodiˇ ce uvaˇ zovat o dalˇ s´ıch opatˇ ren´ıch, napˇ r´ıklad nav´ azat kontakt s odborn´ıkem – specialistou na problematiku ˇsikanov´ an´ı. Jen m´alokdy m˚ uˇze b´ yt krokem k n´ apravˇe i domluva s rodiˇci agresora. D´ ale je tˇreba zajistit ochranu d´ıtˇete na cestˇe do ˇskoly a dom˚ u. Pˇri z´ avaˇzn´em ˇsikanov´an´ı lze podat trestn´ı ozn´amen´ı na agresory nebo na ˇskolu jako instituci, jej´ıˇz povinnost´ı je zajistit bezpeˇcnost d´ıtˇete, kter´e ˇskolu navˇstˇevuje.

Jak postupovat, kdyˇ z je d´ıtˇ e ˇsikanov´ ano? Pˇripust’me, ˇze nˇekolik v´ yˇse uveden´ ych sign´al˚ u ve v´as vzbud´ı urˇcit´e podezˇren´ı, ˇze by mohlo j´ıt o ˇsikanov´an´ı vaˇseho d´ıtˇete. Znovu podot´ yk´ ame, ˇze ide´ aln´ı stav nastane, kdyˇz se v´am d´ıtˇe svˇeˇr´ı. • Odloˇzte veˇskerou pr´aci, nen´ı nic d˚ uleˇzitˇejˇs´ıho, neˇz situace vaˇseho d´ıtˇete. • Vyslechnˇete vaˇse d´ıtˇe, dejte najevo, ˇze jeho informace berete v´aˇznˇe (i kdyˇz se v´am mohou zd´ at malichern´e ˇci nepodstatn´e). • Pˇresvˇedˇcte ho, ˇze mu chcete pomoci a to potom mus´ıte dodrˇzet. Jste jeho jedinou nadˇej´ı, nesm´ıte zklamat. • Poskytnˇete d´ıtˇeti veˇskerou podporu. Pochopitelnˇe, ˇze odliˇs´ıte napˇr. bˇeˇznou klukovskou ˇsarv´ atku od skuteˇcn´e ˇsikany. • Pochvalte ho, povzbud’te, rozptylte jeho obavy o tom, ˇze ˇzaluje. Vyzvednˇete naopak jeho s´ılu a odvahu sdˇelit tyto z´ avaˇzn´e skuteˇcnosti. Pˇri jedn´an´ı se ˇskolou jednejte klidnˇe, vˇecnˇe, bez emoc´ı, bud’te vˇsak d˚ usledn´ı a nedopust’te neodbornost a poloviˇcat´e ˇreˇsen´ı. Pˇri jedn´an´ı ve ˇskole vˇenujte pozornost tomu, jak ˇskola bude postupovat pˇri vyˇsetˇrov´an´ı. Pˇri t´eto f´azi ˇreˇsen´ı ˇsikany doch´ az´ı nejˇ castˇ eji k tˇ emto chyb´ am:

20

37

8 Co dˇelat, kdyˇz je moje d´ıtˇe ˇsikanov´ano nebo ˇsikanuje? • D´ıtˇe je neobvykle, neˇcekanˇe agresivn´ı k sourozenc˚ um nebo jin´ ym dˇetem, moˇzn´ a projevuje i zlobu v˚ uˇci rodiˇc˚ um. • D´ıtˇe si stˇeˇzuje na neurˇcit´e bolesti bˇricha nebo hlavy, moˇzn´ a r´ ano zvrac´ı, snaˇz´ı se z˚ ustat doma. Sv´e zdravotn´ı obt´ıˇze m˚ uˇze pˇreh´ anˇet, pˇr´ıpadnˇe i simulovat (manipulace s teplomˇerem apod.) • D´ıtˇe se vyh´ yb´a doch´ azce do ˇskoly. • D´ıtˇe se zdrˇzuje doma v´ıc, neˇz mˇelo ve zvyku. V pˇ r´ıpadˇ e, ˇ ze je d´ıtˇ e agresorem, mohou se projevovat tyto pˇ r´ıznaky: • M´ıv´ a u sebe ciz´ı vˇeci, pen´ıze s nejasn´ ym p˚ uvodem nabyt´ı, • Pˇred vrstevn´ıky se snaˇz´ı vystupovat sebevˇedomˇe

6 Co dˇ elat, kdyˇ z m´ a moje d´ıtˇ e nevhodn´ e kamar´ ady? O co se jedn´ a? Z´ avadnou partou se rozum´ı takov´a skupina zejm´ena vrstevn´ık˚ u, kter´ a negativnˇe ovlivˇ nuje soci´aln´ı v´ yvoj d´ıtˇete a jej´ıˇz ˇcinnost naruˇsuje spoleˇcensk´e normy, pˇr´ıpadnˇe protispoleˇcensk´e chov´an´ı skupiny vykazuje zn´ amky trestn´e ˇcinnosti.

• Mohou se objevovat pozn´ amky na nevhodn´e chov´an´ı v˚ uˇci spoluˇza´k˚ um • Mohou se v jeho bl´ızkosti objevovat kamar´ adi“ se z´ avadn´ ym chov´an´ım, ” • Navˇstˇevuje ˇcasto dostupn´e webov´e str´ anky, na kter´ ych jsou vyvˇeˇseny“ ” aktu´aln´ı pˇr´ıpady z dˇen´ı v jejich tˇr´ıdˇe, pˇr´ıpadnˇe hled´ a inspiraci na jin´ ych webov´ ych str´ ank´ ach • Na jeho mobiln´ım telefonu je natoˇceno video zachycuj´ıc´ı poniˇzuj´ıc´ı jedn´ an´ı spoluˇza´k˚ u nebo jeho samotn´eho • Svaluje vinu za sv´e nevhodn´e chov´an´ı na jin´e, zejm´ena ˇze ˇza´k obˇet’“ ” provokuje Pˇres veˇskerou snahu se mnohdy st´ av´ a, ˇze d´ıtˇe o sv´em tr´apen´ı mlˇc´ı - styd´ı se za to, ˇze nen´ı obl´ıben´e, ˇze se neum´ı br´anit nebo prostˇe nechce rodiˇc˚ um pˇrid´ avat starosti. Nˇekdy si dokonce mysl´ı, ˇze si to zaslouˇz´ı. Pokud uˇz nˇeco od sv´eho d´ıtˇete zjist´ıte a svˇeˇr´ı se se svou bolest´ı, obrat’te se na ˇskolu - obvykle na tˇr´ıdn´ıho uˇcitele, nebo v´ ychovn´eho poradce, ˇci ˇskoln´ıho metodika prevence. Osvˇedˇcil se n´ asleduj´ıc´ı pˇr´ıstup: 1. Poskytnut´ı maxim´ aln´ı citov´ e opory d´ıtˇ eti Rodiˇce by mˇeli d´ıtˇe vyslechnout, br´at vˇsechno, co ˇr´ık´ a, v´aˇznˇe. St´ av´ a se, ˇze nˇekteˇr´ı z nich jednaj´ı velmi nevhodnˇe a reaguj´ı tˇreba tvrdˇe a ned˚ uvˇeˇrivˇe. V kaˇzd´em pˇr´ıpadˇe by mˇeli d´ıtˇe podrˇzet, st´at pˇri nˇem. Pokud d´ıtˇeti hroz´ı nebezpeˇc´ı, je lepˇs´ı ho nechat doma. Rodiˇce by se mˇeli snaˇzit zjistit co nejv´ıce informac´ı – co se stalo, kdo co dˇelal, kdy, jak, pˇr´ıpadnˇe kolik je obˇet´ı.

36

Podle ˇ ceho se to pozn´ a? D´ıtˇe, kter´e se dostalo do z´ avadn´e party, velmi ˇcasto n´ apadnˇe zmˇen´ı styl obl´ek´ an´ı, vystupov´an´ı, komunikaci s dospˇel´ ymi i vrstevn´ıky – celkovˇe ˇzivotn´ı styl a hodnoty. Projev´ı se to i u ´ porn´ ym doˇzadov´an´ım vˇetˇs´ı volnosti a svobody, zanech´ an´ım smyslupln´e ˇcinnosti (sport, krouˇzky, . . .) a d´ıtˇe tr´av´ı ˇcas pˇrev´aˇznˇe s touto partou. K dalˇs´ım projev˚ um patˇr´ı odm´ıt´an´ı v´ ychovn´eho veden´ı, nerespektov´an´ı obvykl´ ych norem chov´an´ı. V nˇekter´ ych pˇr´ıpadech doch´ az´ı k experimentov´an´ı s n´ avykov´ ymi l´ atkami, sebepoˇskozov´an´ı, vandalismu (nejˇcastˇeji sprejerstv´ı), k menˇs´ım ˇci vˇetˇs´ım kr´ adeˇz´ım (nejˇcastˇeji doma), k ˇsikanov´an´ı, z´ aˇskol´actv´ı nˇekdy aˇz k trestn´e ˇcinnosti loupeˇzn´ ych pˇrepaden´ı. Nejˇcastˇejˇs´ım d˚ uvodem vzniku z´ avadn´ ych part je nuda, zvˇedavost, vzdor - nˇekdy nenaplnˇen´e ˇ ˇ ´I?). potˇreby (viz kapitola CO DETI POTREBUJ

Co udˇ el´ a ˇskola? Vyskytuje-li se z´ avadn´a parta na p˚ udˇe ˇskoly, je ˇskola povinna tento jev ˇreˇsit. Sleduje projevy chov´an´ı, prov´ad´ı ˇsetˇren´ı, kter´e identifikuje jak zp˚ usoby fungov´an´ı takov´e party, tak jej´ı ˇcinnost i samotn´e ˇcleny. C´ılem je takov´e projevy na p˚ udˇe ˇskoly zastavit. Pokud je ˇcinnost ˇza´k˚ u v rozporu se ˇskoln´ım ˇra´dem, postupuje podle stanoven´ ych k´azeˇ nsk´ ych opatˇren´ı. Jedn´ a-li se o ˇza´ky jednotlivce zapojen´ ych do tzv. s´ıdliˇstn´ıch part, spolupracuje s dalˇs´ımi subjekty. V pˇr´ıpadˇe z´ avadn´e ˇcinnosti mimo vyuˇcov´an´ı a mimo prostor ˇskoly se touto pro´ mˇestsk´a ˇci st´atn´ı policie. blematikou zab´ yv´ a SPOD MˇeU,

21

6 Co dˇelat, kdyˇz m´a moje d´ıtˇe nevhodn´e kamar´ ady?

Co mohou nebo mus´ı udˇ elat rodiˇ ce?

• je pˇr´ıliˇs sebekritick´e

Z´ akladn´ım pˇredpokladem v´ ychovn´eho veden´ı, kter´e sniˇzuje pˇritaˇzlivost“ z´ a” vadn´ ych part je z´ ajem rodiˇce, respektuj´ıc´ı a podnˇetn´e v´ ychovn´e p˚ usoben´ı. Z´ akladn´ım pil´ıˇrem vztahu rodiˇc – d´ıtˇe je pocit pˇrijet´ı, respektuj´ıc´ı komunikace, kdy d´ıtˇe vn´ım´ a z´ ajem rodiˇce o pˇrimˇeˇren´ y a vyv´ aˇzen´ y prostor k vlastn´ı tvoˇrivosti propojen´ y s povinnostmi a k´azn´ı. Rodiˇce tedy mohou pˇrispˇet k tomu, aby d´ıtˇe vyuˇz´ıvalo sv˚ uj voln´ y ˇcas pˇrimˇeˇrenˇe vˇeku, schopnostem a moˇznostem. Pˇrispˇej´ı t´ım, ˇze o ˇcinnost sv´eho d´ıtˇete projevuj´ı z´ ajem a u ´ˇcastn´ı se nˇekter´ ych jeho aktivit. V pˇr´ıpadˇe v´ yskytu ojedinˇel´ ych neˇza´douc´ıch projev˚ u chov´an´ı s d´ıtˇetem hledaj´ı pˇr´ıˇciny, spouˇstˇeˇce a pˇredstav´ı moˇznosti zmˇeny. S d´ıtˇetem mluv´ı srozumitelnˇe, se z´ ajmem, respektem a potˇrebou vyznat se ve sv´em d´ıtˇeti. N´ asiln´ ym vyˇzadov´an´ım posluˇsnosti, vyˇc´ıt´ an´ım ˇci v´ yhr˚ uˇzkami rodiˇce ˇcasto nevˇedomky pˇrispˇej´ı k tomu, ˇze se d´ıtˇe k z´ avadn´e partˇe pˇrimkne jeˇstˇe v´ yraznˇeji, protoˇze ta mu poskytuje pˇrijet´ı a podporu. Z´ avadn´a parta ˇcasto ovlivˇ nuje d´ıtˇe v kritick´em obdob´ı v´ yvoje, a proto je velmi ˇza´douc´ı vyhledat pomoc odborn´ık˚ u – jak jednat s d´ıtˇetem, jak ˇreˇsit nevhodn´e projevy, jak komunikovat.

• snadno propadne panice a malomyslnosti

Kdo m˚ uˇ ze pomoci? VP

ˇU ´ ME

PPP

SPPS

• se sv´ ymi pocity se tˇeˇzko svˇeˇruje i sv´ ym rodiˇc˚ um V pˇr´ıpadˇe, ˇze pˇ revaˇ zuje ANO, je nutn´ e vyhledat pomoc, protoˇze sami ˇ situaci asi tˇeˇzko zvl´adnete. Neˇ cekejte a zaˇ cnˇ ete, dokud je ˇ cas. Sikana se v prvn´ıch st´adi´ıch vˇetˇsinou tˇeˇzko pozn´a, ale stopy, kter´e zanech´ a na d´ıtˇeti, b´ yvaj´ı hlubok´e a ˇcasto i trval´e. Obrat’te se odborn´ıky uveden´e v odd´ıle KDO ˇ POMOCI? M˚ UZE

Co mohou udˇ elat rodiˇ ce pro ochranu sv´ eho d´ıtˇ ete? Vˇ s´ımejte si tˇ echto moˇ zn´ ych pˇ r´ıznak˚ uˇ sikanov´ an´ı: • Za d´ıtˇetem nepˇrich´ azej´ı dom˚ u spoluˇza´ci nebo jin´ı kamar´ adi. • D´ıtˇe nem´ a kamar´ ada, s n´ımˇz by tr´avilo voln´ y ˇcas, s n´ımˇz by si telefonovalo apod. • D´ıtˇe nen´ı zv´ ano na n´ avˇstˇevu k jin´ ym dˇetem.

ˇ PO ME

ˇ P CR

DDM

• Nechut’ j´ıt r´ ano do ˇskoly (zvl´ aˇstˇe kdyˇz dˇr´ıve mˇelo d´ıtˇe ˇskolu r´ ado). D´ıtˇe odkl´ ad´ a odchod z domova, pˇr´ıpadnˇe je na nˇem moˇzno pˇri bedlivˇejˇs´ı pozornosti pozorovat strach. Ztr´ ata chuti k j´ıdlu. • D´ıtˇe nechod´ı do ˇskoly a ze ˇskoly nejkratˇs´ı cestou, pˇr´ıpadnˇe stˇr´ıd´a r˚ uzn´e cesty, pros´ı o dovoz ˇci odvoz autem. • D´ıtˇe chod´ı dom˚ u ze ˇskoly hladov´e (agresoˇri mu berou svaˇcinu nebo pen´ıze na svaˇcinu). • Us´ın´a s pl´aˇcem, m´a neklidn´ y sp´anek, kˇriˇc´ı ze snu, napˇr. Nechte mˇe!“ ” • D´ıtˇe ztr´ ac´ı z´ ajem o uˇcen´ı a schopnost soustˇredit se na nˇe. • D´ıtˇe b´ yv´ a doma smutn´e ˇci apatick´e nebo se objevuj´ı v´ ykyvy n´ alad, zm´ınky o moˇzn´e sebevraˇzdˇe. Odm´ıt´a svˇeˇrit se s t´ım, co je tr´ap´ı. • D´ıtˇe ˇza´d´ a o pen´ıze, pˇriˇcemˇz ud´ av´ a nevˇerohodn´e d˚ uvody (napˇr´ıklad opakovanˇe ˇr´ık´ a, ˇze je ztratilo), pˇr´ıpadnˇe doma krade pen´ıze. • D´ıtˇe n´ apadnˇe ˇcasto hl´as´ı ztr´ atu osobn´ıch vˇec´ı.

22

35

8 Co dˇelat, kdyˇz je moje d´ıtˇe ˇsikanov´ano nebo ˇsikanuje? • je tˇelesnˇe slab´e, m´a malou fyzickou s´ılu • je tˇelesnˇe neobratn´e • m´a tˇelesn´ y handicap nebo vzhledovou vadu

7 Co dˇ elat, kdyˇ z moje d´ıtˇ e chod´ı za ˇskolu?

• tˇeˇzko sn´aˇs´ı fyzick´ y stˇret • nen´ı schopno se ubr´ anit pˇred pˇr´ıpadn´ ym napaden´ım

O co se jedn´ a?

• m´a obavy z mˇeˇren´ı sil

ˇ ak se z vlastn´ı v˚ Z´ aˇskol´actv´ı je u ´ mysln´e zameˇsk´ av´ an´ı ˇskoln´ıho vyuˇcov´an´ı. Z´ ule, bez vˇedom´ı rodiˇc˚ u vyh´ yb´a pobytu ve ˇskole. Jedn´ a se vlastnˇe o formu u ´ tˇeku ˇza´ka ze ˇskoly. Z´ aˇskol´actv´ı m´a dvˇe z´ akladn´ı formy. Je bud’ impulsivn´ı (d´ıtˇe pˇredem nepl´ anuje, ˇze nep˚ ujde do ˇskoly), nebo je u ´ˇcelov´e a pl´anovan´e (ˇza´k pˇredem pl´anuje odchod ze ˇskoly pod r˚ uzn´ ymi z´ aminkami).

• vyh´ yb´a se tvrdˇs´ım sport˚ um (hokej, kopan´ a apod.) • podceˇ nuje sv´e schopnosti, v´ ykony • je neˇsikovn´e • nedok´aˇze se vzepˇr´ıt u ´ strk˚ um

Podle ˇ ceho se to pozn´ a?

• nedok´aˇze pˇrijmout bˇeˇzn´e ˇsk´ adlen´ı ˇci postrkov´an´ı

D´ıtˇe ˇcasto hled´ a z´ aminky v tzv. tolerovan´em z´ aˇskol´actv´ı– u ´ niku do nemoci. ˇ Casto si vym´ yˇsl´ı, lˇze a uh´ yb´a ˇskoln´ı z´ atˇeˇzi – povinnostem. Simuluje odchod do ˇskoly a pak do ˇskoly nejde nebo hled´ a d˚ uvody, proˇc z vyuˇcov´an´ı odej´ıt dˇr´ıv. V nˇekter´ ych pˇr´ıpadech se m˚ uˇze jednat o d˚ usledek nedostateˇcnˇe zaˇzit´eho reˇzimu dne (pozdn´ı pˇr´ıchody, rann´ı loud´ an´ı, . . .). K z´ aˇskol´actv´ı m˚ uˇze doch´ azet i z toho d˚ uvodu, ˇze ˇza´k je ve tˇr´ıdˇe neobl´ıben´ y, izolovan´ y, po dlouhodob´e nemoci, poniˇzovan´ y, ˇsikanovan´ y, m´a ˇspatn´e ˇskoln´ı v´ ysledky, boj´ı se ne´ uspˇechu, p´ısemek, zkouˇsen´ı, mluven´ı pˇred tabul´ı nebo m˚ uˇze m´ıt strach z nˇekter´ ych lid´ı. Negativn´ı vliv na ˇskoln´ı doch´ azku m˚ uˇze m´ıt i z´ avadn´a parta“, experimen” tov´an´ı s drogami, pˇr´ıpadnˇe prost´ y vzdor proti norm´am.

• je viditelnˇe boj´acn´e • je plach´e • je v´ yraznˇe citliv´e • mezi vrstevn´ıky se projevuje nev´ yraznˇe • tˇeˇzko se prosazuje • tˇeˇzko navazuje kontakt s vrstevn´ıky • nem´ a kamar´ ady, je osamˇel´e • m´a n´ızk´e sebevˇedom´ı • je zamlkl´e, nepr˚ ubojn´e • nesn´ aˇs´ı posmˇech • ˇcasto pocit’uje zahanben´ı • nen´ı schopn´e vzbudit sympatie dˇet´ı i dospˇel´ ych • nedok´aˇze poskytnout citovou odezvu

34

Co udˇ el´ a ˇskola? 1. Neomluvenou nepˇr´ıtomnost do souˇctu 10 vyuˇ covac´ıch hodin ˇreˇs´ı se z´ akonn´ ym z´ astupcem ˇza´ka tˇr´ıdn´ı uˇcitel formou pohovoru, na kter´ y je z´ akonn´ y z´ astupce pozv´ an doporuˇcen´ ym dopisem. Projedn´a d˚ uvod nepˇr´ıtomnosti ˇza´ka a zp˚ usob omlouv´ an´ı jeho nepˇr´ıtomnosti a upozorn´ı na povinnost stanovenou z´ akonem. Sezn´ am´ı z´ akonn´eho z´ astupce s moˇzn´ ymi d˚ usledky v pˇr´ıpadˇe n´ ar˚ ustu neomluven´e nepˇr´ıtomnosti. Provede z´ apis z pohovoru, do nˇehoˇz uvede zp˚ usob n´ apravy dohodnut´ y se z´ akonn´ ym z´ astupcem. Bˇehem obdob´ı, kdy ˇskola vyhodnocuje neomluvenou nepˇr´ıtomnost, m˚ uˇze ˇreditel ˇskoly v z´ ajmu zjiˇstˇen´ı prav´e pˇr´ıˇciny

23

7 Co dˇelat, kdyˇz moje d´ıtˇe chod´ı za ˇskolu? z´ aˇskol´actv´ı ˇza´ka a jej´ıho odstranˇen´ı poˇza´dat o spolupr´aci odborn´ıky z oblasti pedagogicko–psychologick´eho poradenstv´ı, popˇr. org´ any soci´alnˇe– pr´avn´ı ochrany dˇet´ı. 2. Pˇri poˇctu neomluven´ ych hodin nad 10 hodin svol´av´ a ˇreditel ˇskoly ˇskoln´ı v´ ychovnou komisi, kter´e se dle z´ avaˇznosti a charakteru nepˇr´ıtomnosti ˇza´ka u ´ˇcastn´ı: ˇreditel ˇskoly, z´ akonn´ y z´ astupce, tˇr´ıdn´ı uˇcitel, v´ ychovn´ y poradce, z´ astupce org´ anu soci´ alnˇe–pr´ avn´ı ochrany dˇet´ı, ˇskoln´ı metodik prevence, popˇr. dalˇs´ı odborn´ıci a z´ astupce rady ˇskoly, pokud byla zˇr´ızena. 3. V pˇr´ıpadˇe, ˇze neomluven´ a nepˇr´ıtomnost ˇza´ka pˇres´ ahne 25 hodin, ˇreditel ˇskoly zaˇsle bezodkladnˇe ozn´ amen´ı o pokraˇ cuj´ıc´ım z´ aˇ skol´ actv´ı s n´ aleˇ zitou dokumentac´ı pˇ r´ısluˇ sn´ emu org´ anu soci´ alnˇ e–pr´ avn´ı ochrany dˇ et´ı nebo povˇeˇren´emu obecn´ımu u ´ˇradu. Tato ohlaˇ sovac´ı povinnost vych´ az´ı z platn´e pr´avn´ı u ´ pravy. V pˇr´ıpadˇe opakovan´eho z´ aˇskol´actv´ı v pr˚ ubˇehu ˇskoln´ıho roku, pokud jiˇz byli z´ akonn´ı z´ astupci pravomocn´ ym rozhodnut´ım spr´ avn´ıho org´ anu postiˇzeni pro pˇ restupek podle ustanoven´ı z´ akona, je tˇreba postoupit v poˇrad´ı jiˇz druh´ e hl´ aˇ sen´ı o zaˇ nedb´ an´ı ˇ skoln´ı doch´ azky Policii CR, kde bude pˇr´ıpad ˇreˇsen jako trestn´ı ozn´ amen´ı pro podezˇ ren´ı sp´ ach´ an´ı trestn´ eho ˇ cinu ohroˇ zen´ı mravn´ı v´ ychovy ml´ adeˇ ze. Kopie hl´aˇsen´ı o zanedb´an´ı ˇskoln´ı doch´ azky bude zasl´ ana povˇeˇren´emu obecn´ımu u ´ˇradu.

Co mohou nebo mus´ı udˇ elat rodiˇ ce? Zajiˇstˇen´ı doch´ azky d´ıtˇete do ˇskoly je povinnost´ı rodiˇc˚ u (z´akonn´ ych z´ astupc˚ u) dle z´ akona 359/1999 Sb. o soci´ alnˇe–pr´ avn´ı ochranˇe dˇet´ı § 6. Objev´ı-li rodiˇce u sv´eho d´ıtˇete pˇr´ıznaky tohoto jevu, je velmi ˇza´douc´ı spojit se neprodlenˇ e se ˇ skolou (tˇ r´ıdn´ı uˇ citel), kter´ a m´a povinnost nepˇr´ıtomnost ˇza´k˚ u evidovat. Nˇekdy se st´av´ a, ˇze d´ıtˇe omluvenky falˇsuje, jindy zase ovlivn´ı rodiˇce, aby jeho absenci omlouvali. V tˇechto pˇr´ıpadech je velmi ˇza´douc´ı upozornit d´ıtˇ e i rodiˇ ce na pˇ r´ıpadnˇ e d˚ usledky tohoto podvodu a rozhodnˇ e se nepod´ılet na tolerov´ an´ı absence. Z´ aroveˇ n je vˇsak potˇreba zjistit, z jak´ ych d˚ uvod˚ u d´ıtˇ e do ˇ skoly odm´ıt´ a chodit a tyto pˇ r´ıˇ ciny ˇ reˇ sit vˇ cas a pˇ r´ıpadnˇ e ve spolupr´ aci s odborn´ıky.

24

• • • • • • • • • • • • • • •

prosazuj´ı dospˇel´ı ˇclenov´e rodiny svoji moc autoritativnˇe projevuj´ı se v rodinˇe sadistick´e tendence je d´ıtˇe v rodinˇe ˇcasto fyzicky napad´ ano nˇekter´ ym ˇclenem rodiny doch´ az´ı ve vaˇs´ı rodinˇe k fyzick´emu n´ asil´ı (napˇr. mezi rodiˇci) d´ıtˇe je v rodinˇe poniˇzov´ano je nˇekter´ ym ˇclenem rodiny nen´avidˇeno pro jeho zdravotn´ı postiˇzen´ı, tˇelesn´ y handicap apod. pouˇz´ıv´ ate ˇcasto tˇelesn´e tresty pouˇz´ıv´ ate ˇcasto nad´avky poniˇzujete a zesmˇeˇsn ˇ ujete d´ıtˇe zach´ az´ıte krutˇe s d´ıtˇetem doch´ az´ı ˇcasto ke konflikt˚ um mezi otcem a d´ıtˇetem, kter´e konˇc´ı fyzick´ ym potrest´an´ım otec omezuje autonomii d´ıtˇete otec je k d´ıtˇeti odmˇeˇren´ y, bez potˇrebn´e d´ avky citu a l´ asky matka ˇcasto pouˇz´ıv´ a fyzick´e tresty d´ av´ a v rodinˇe nˇekdo najevo zklam´an´ı z narozen´ı d´ıtˇete.

Pokud jste byli k sobˇe, k d´ıtˇeti i situaci v rodinˇe spravedliv´ı, pak jste si vytvoˇrili urˇcit´ y obr´ azek toho, zda se vaˇ se d´ıtˇ e m˚ uˇ ze ˇ ci nem˚ uˇ ze st´ at agresorem. Pokud v odpovˇ ed´ıch pˇ revaˇ zuje ANO, pak byste nemˇ eli ot´ alet a pokusit se zmˇ enit vˇ se, co se zmˇ enit d´ a. Jistˇe v´am i v tomto pˇr´ıpadˇe mohou pomoci odborn´ıci uveden´ı v odd´ıle Kdo m˚ uˇ ze pomoci. Dok´aˇzete-li zastavit agresi v dˇetsk´em vˇeku, m´ate nadˇeji, ˇze sn´ıˇz´ıte nebo zastav´ıte riziko kriminalizace v dospˇelosti. Bude-li tomu naopak, d´ıtˇe zjist´ı, ˇze krutost se vypl´ ac´ı, je-li nepotrest´ana a jeho brutalita a agresivita poroste. (ano – zakrouˇzkujte, ne – ponechejte voln´e) • d´ıtˇe d´ av´ a najevo sv´e pˇrednosti v´ yraznˇe, ˇcasto i nevhodnˇe • viditelnˇe zv´ yrazˇ nuje sv˚ uj vˇrel´ y vztah k nˇekter´emu uˇciteli • odliˇsuje se v´ yraznˇe od tˇr´ıdy svou inteligenc´ı (kladnˇe i z´ apornˇe) • v´ yraznˇe se odliˇsuje sv´ ymi projevy • snaˇz´ı se vetˇr´ıt do pˇr´ıznˇe silnˇejˇs´ıch • obl´ek´ a se jinak neˇz ostatn´ı • je v´ yraznˇe ob´ezn´ı

33

8 Co dˇelat, kdyˇz je moje d´ıtˇe ˇsikanov´ano nebo ˇsikanuje? • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

je z´ avistiv´e tˇeˇzko se pˇrizp˚ usobuje nerado pˇrij´ım´ a spoleˇcensk´e normy je hrub´e, surov´e m´a sklony bezd˚ uvodnˇe niˇcit vˇeci je u nˇej naruˇsen vztah k autoritˇe d´ av´ a ˇcasto najevo svou s´ılu, fyzickou i psychickou pˇrevahu mezi dˇetmi se bezohlednˇe prosazuje r´ ad zd˚ urazˇ nuje sv´e pˇrednosti touˇz´ı b´ yt mocn´e r´ ado ovl´ ad´ a druh´e, ˇcasto porouˇc´ı r´ ado veˇrejnˇe poniˇzuje druh´e je krut´e ke zv´ıˇrat˚ um je krut´e k jin´ ym dˇetem ˇcasto vyvol´ av´ a rvaˇcky m´a sklony okr´adat mladˇs´ı a slabˇs´ı vyhled´av´ a ˇcinnosti spojen´e s rizikem zapojuje se do skupin, kde vl´ adne n´ asil´ı a jsou ˇcastˇejˇs´ı sklony k trestn´e ˇcinnosti dˇel´a r´ ado vˇeci, kter´e druh´ ym vad´ı r´ ado vyhled´ av´ a v televizi a filmu n´ asil´ı toto n´ asil´ı proˇz´ıv´ a se zaujet´ım m´a pocit uspokojen´ı v situaci, kdy vid´ı utrpen´ı druh´eho tˇeˇzko vyjadˇruje sv´e city tˇeˇzko se vˇz´ıv´ a do pocit˚ u druh´ ych na kritiku reaguje nepˇrimˇeˇrenˇe m´a sklony n´ asilnˇe ˇreˇsit konflikty fyzicky napad´ a druh´e i kdyˇz nejde o sebeobranu omezuje druh´e v jejich projevech a jedn´an´ı vyuˇz´ıv´ a druh´ ych pro sv´e c´ıle

b) rodina (ano – zakrouˇ zkujte; ne – ponechejte voln´ e)

Praktick´ a opatˇren´ı 1. Stanoven´ı reˇzimu dne a d˚ usledn´ a kontrola jeho dodrˇzov´an´ı, vˇcetnˇe odmˇen a sankc´ı. 2. Zajiˇstˇen´ı doprovodu d´ıtˇete do ˇskoly. Zejm´ena u ˇza´k˚ u 2. stupnˇe se jedn´a o velmi nepopul´ arn´ı“ opatˇren´ı. ” 3. Stanoven´ı jasn´ ych podm´ınek pro moˇznou absenci – nemoc potvrzen´ a l´ekaˇrem, pˇredˇcasn´ y odchod ze ˇskoly pouze po telefonick´em ovˇeˇren´ı d˚ uvodu u rodiˇc˚ u. 4. Dohoda se ˇskolou o informov´an´ı o nepˇr´ıtomnosti d´ıtˇete ve vyuˇcov´an´ı a zp˚ usobu omlouv´ an´ı nepˇr´ıtomnosti d´ıtˇete. 5. V pˇr´ıpadˇe zjiˇstˇen´ı d˚ uvod˚ u z´ aˇskol´actv´ı spolupracovat v r´ amci jejich ˇsetˇren´ı a vyˇreˇsen´ı (ˇsikana, vztahy ve tˇr´ıdˇe, strach, parta, . . .). 6. Stanovit pˇresn´ y ˇcasov´ yu ´ sek, po kter´ y bude monitorov´ana u ´ˇcast d´ıtˇete ve vyuˇcov´an´ı po zaveden´ı v´ yˇse uveden´ ych opatˇren´ı– pot´e efekt opatˇren´ı zhodnotit a stanovit dalˇs´ı etapu a podm´ınky naplˇ nov´an´ı opatˇren´ı. ´ s poradensk´ 7. Spolupracovat s org´ anem soci´alnˇe–pr´ avn´ı ochrany (MˇeU), ymi institucemi v z´ ajmu nastaven´ı ˇza´douc´ıch norem chov´an´ı d´ıtˇete, pˇr´ıp. podpora rodiny. ´ m´ Org´ an soci´ alnˇ e–pr´ avn´ı ochrany dˇ et´ı (OSPOD Mˇ eU) a ze z´ akona povinnost zab´ yvat se dˇ etmi, u kter´ ych jsou patrn´ e projevy neˇ z´ adouc´ıch soci´ aln´ıch jev˚ u, vˇ cetnˇ e z´ aˇ skol´ actv´ı. Spoleˇ cnˇ e s rodiˇ ci se hledaj´ı ˇ reˇ sen´ı nepˇ r´ızniv´ eho chov´ an´ı a usiluje se o n´ apravu dostupn´ ymi prostˇ redky - domluvou, dohledem, omezen´ım kontaktu s neˇ z´ adouc´ım prostˇ red´ım a osobami. V pˇ r´ıpadˇ e pokraˇ cuj´ıc´ıho nevhodn´ eho chov´ an´ı navrhne ambulantn´ı nebo pobytovou speci´ aln´ı p´ eˇ ci ve stˇ redisku v´ ychovn´ e p´ eˇ ce (SVP), pˇ r´ıpadnˇ e navrhne u ´ stavn´ı v´ ychovu.

Kdo m˚ uˇ ze pomoci? VP

ˇU ´ ME

PPP

SPPS

ˇ PO ME

ˇ P CR

• projevuje se ve vaˇs´ı rodinˇe agresivita, brutalita • je v˚ uˇci d´ıtˇeti uplatˇ nov´an n´ aroˇcn´ y pˇr´ıstup (vojensk´ y dril, bez potˇrebn´e m´ıry l´ asky)

32

25

7 Co dˇelat, kdyˇz moje d´ıtˇe chod´ı za ˇskolu? • Pod´ an´ı n´ avrhu org´ anu soci´alnˇe pr´avn´ı ochrany d´ıtˇete k zah´ajen´ı ˇr´ızen´ı o naˇr´ızen´ı pˇredbˇeˇzn´eho opatˇren´ı ˇci u ´stavn´ı v´ ychovy s n´ asledn´ ym um´ıstˇen´ım v diagnostick´em u ´ stavu. • Vyrozumˇen´ı policejn´ıho org´ anu, doˇslo-li k z´ avaˇznˇejˇs´ımu pˇr´ıpadu ˇsikanov´an´ı. 3. Obˇeti ˇsikanov´an´ı se doporuˇcuje nab´ıdnout psychoterapeutickou p´eˇci PPP nebo jin´eho poradensk´eho pracoviˇstˇe. 4. Pˇri podezˇren´ı, ˇze ˇsikanov´an´ı naplnilo skutkovou podstatu pˇrestupku nebo trestn´eho ˇcinu, je ˇreditel ˇskoly nebo ˇskolsk´eho zaˇr´ızen´ı povinen ˇ ozn´amit tuto skuteˇcnost Policii CR. ˇ 5. Skoly a ˇskolsk´ a zaˇr´ızen´ı jsou povinny bez zbyteˇcn´eho odkladu ozn´amit org´ anu soci´alnˇe pr´avn´ı ochrany skuteˇcnosti, kter´e ohroˇzuj´ı ˇza´ka (svˇeˇrence), nebo ˇze ˇza´k (svˇeˇrenec) sp´achal trestn´ y ˇcin, popˇr. opakovanˇe p´ ach´ a pˇrestupky.

Minitest pro rodiˇ ce Rodiˇce, zkuste si udˇelat tento minitest. Nevyh´ ybejte se ˇza´dn´e odpovˇedi a bud’te k sobˇe i k sv´emu d´ıtˇeti pravdiv´ı a spravedliv´ı. Neplat´ı, ˇze obˇet´ı se st´avaj´ı jen nˇekter´e dˇeti. Naopak, obˇet´ı se m˚ uˇze st´at kaˇzd´e d´ıtˇe, norm´alnˇe vyvinut´e, klidn´e, pˇrem´ yˇsliv´e, snaˇziv´e, fyzicky pˇrimˇeˇrenˇe vyspˇel´e. Stejnˇe tak neomlouvejte a nepˇrehl´ıˇzejte projevy, kter´e mohou v´est k tomu, ˇze se z vaˇseho d´ıtˇete stane agresor. Uveden´e znaky nech´ apejte tak, ˇze se jejich nositel automaticky stane agresorem nebo obˇet´ı. Jsou vˇsak v´ yznamn´ ym sign´alem, kter´ y pˇri vhodn´ ych podm´ınk´ ach a odpov´ıdaj´ıc´ı situaci, m˚ uˇze dostat vaˇse d´ıtˇe do role agresora nebo obˇeti. a) d´ıtˇ e (ano – zakrouˇ zkujte; ne – ponechejte voln´ e) • • • • • • • •

26

je zlomysln´e je impulsivn´ı, nepˇrimˇeˇrenˇe podr´aˇzdˇen´e ˇcasto je n´ aladov´e b´ yv´ a nevraˇziv´e, sprost´e ˇcast´e jsou u nˇeho projevy zuˇrivosti, vzteku vyˇzaduje obdiv, chce b´ yt stˇredem pozornosti m´a velik´ aˇssk´e tendence doma i ve ˇskole m´a ˇcast´e k´azeˇ nsk´e probl´emy

31

8 Co dˇelat, kdyˇz je moje d´ıtˇe ˇsikanov´ano nebo ˇsikanuje? • rezignace aˇ z zhroucen´ı, sebevraˇ zedn´ e tendence ˇ KYBERSIKANA (virtu´ aln´ı ˇ sikana) – nov´ y speci´ aln´ı druh ˇsikany vyuˇz´ıvaj´ıc´ı moˇznost´ı, kter´e poskytuj´ı modern´ı komunikaˇcn´ı technologie - mobil, poˇc´ıtaˇc, internet. Mezi nejobvyklejˇs´ı projevy patˇr´ı zas´ıl´ an´ı obtˇeˇzuj´ıc´ıch, ur´aˇzej´ıc´ıch ˇci v´ yhruˇzn´ ych e-mail˚ u a SMS, vytv´aˇren´ı str´ anek a blog˚ u s dokumenty poniˇzuj´ıc´ımi obˇet (foto, video, texty).

8 Co dˇ elat, kdyˇ z je moje d´ıtˇ e ˇsikanov´ ano nebo ˇsikanuje?

Co udˇ el´ a ˇskola?

O co se jedn´ a?

Pˇri podnˇetu zah´aj´ı ˇskola ˇsetˇren´ı dle stanoven´ ych z´ asad (je zak´ az´ano, aby si to obˇet’ vyˇr´ıkala“ s agresorem, pˇred spoluˇza´ky). Pro ˇsetˇren´ı ˇsikany je stano” ven postup, kter´ y chr´an´ı obˇet’, zdroje informac´ı a pracuje se vˇsemi akt´ery – agresory, obˇet´ı a mlˇc´ıc´ı vˇetˇsinou“ – nezapojen´ ymi (svou toleranc´ı nebo stra” ˇ chem dovolili rozvoj neˇza´douc´ıho chov´an´ı). Skola se vˇenuje problematice ˇsikanov´ an´ı v preventivn´ıch programech a pˇri zjiˇstˇen´ı ˇci z´ısk´an´ı podnˇet˚ u se vˇenuje ˇreˇsen´ı probl´emu. C´ılem je zastaven´ı ˇsikany a obnoven´ı bezpeˇcn´eho prostˇred´ı tˇr´ıdy, resp. ˇskoly.

ˇ Sikanov´ an´ı je jak´ekoliv chov´an´ı, jehoˇz z´ amˇerem je pon´ıˇzit, zesmˇeˇsnit ˇci ubl´ıˇzit jedinci, ohrozit nebo zastraˇsovat jin´eho ˇza´ka, pˇr´ıpadnˇe skupinu ˇza´k˚ u. Je to c´ılen´e a obvykle opakovan´e uˇzit´ı n´ asil´ı (psychick´eho nebo fyzick´eho) jedincem nebo skupinou v˚ uˇci jedinci ˇci skupinˇe ˇza´k˚ u, kteˇr´ı se neum´ı nebo z nejr˚ uznˇejˇs´ıch d˚ uvod˚ u nemohou br´anit. Znamen´ a to, ˇze d´ıtˇeti nˇekdo, komu se nem˚ uˇze ubr´anit, dˇel´a, co je mu nepˇr´ıjemn´e, co ho poniˇzuje, nebo to prostˇe bol´ı – strk´ a do nˇej, nad´av´ a mu, schov´av´ a mu vˇeci, bije ho. Ale m˚ uˇze mu znepˇr´ıjemˇ novat ˇzivot i jinak, pomlouv´ a ho, intrikuje proti nˇemu, nav´ad´ı spoluˇza´ky, aby s n´ım nemluvili a nevˇs´ımali si ho, nebo k tomuto jedn´an´ı vyuˇz´ıv´ a modern´ı technologie (mobil, internet, . . .).

Opatˇren´ı Kromˇe toho, ˇze je potˇreba pracovat s celou tˇr´ıdou na zlepˇsen´ı vz´ ajemn´ ych vztah˚ u a zastaven´ı ˇsikanov´an´ı, ˇskoln´ı ˇra´d obsahuje v´ ychovn´a opatˇren´ı smˇeˇruj´ıc´ı k potrest´an´ı neˇza´douc´ıho chov´an´ı. 1. Pro potrest´an´ı agresor˚ u lze uˇz´ıt n´ asleduj´ıc´ı bˇeˇzn´ a v´ ychovn´a opatˇren´ı: • • • •

Napomenut´ı a d˚ utka tˇr´ıdn´ıho uˇcitele, d˚ utka ˇreditele Sn´ıˇzen´ı zn´ amky z chov´an´ı. Pˇreveden´ı do jin´e tˇr´ıdy, pracovn´ı ˇci v´ ychovn´e skupiny. Doporuˇcen´ı rodiˇc˚ um obˇet´ı i agresor˚ u n´ avˇstˇevy v ambulantn´ım oddˇelen´ı stˇrediska v´ ychovn´e p´eˇce pro dˇeti a ml´ adeˇz (d´ ale SVP) nebo v nest´ atn´ıch organizac´ıch maj´ıc´ıch obdobnou n´ aplˇ n ˇcinnosti jako SVP.

2. V mimoˇra´dn´ ych pˇr´ıpadech se uˇzij´ı dalˇs´ı opatˇren´ı: • Doporuˇcen´ı rodiˇc˚ um na dobrovoln´e um´ıstˇen´ı d´ıtˇete do pobytov´eho oddˇelen´ı SVP, pˇr´ıpadnˇe doporuˇcen´ı realizovat dobrovoln´ y diagnostick´ y pobyt ˇza´ka v m´ıstnˇe pˇr´ısluˇsn´em diagnostick´em u ´ stavu.

30

Podle ˇ ceho se to pozn´ a? Rozd´ıl mezi ˇsk´ adlen´ım a ˇsikanov´ an´ım ˇ adlen´ı mezi dˇetmi je obvykl´ Sk´ y jev. Jedn´ a se ˇcasto o projevy pˇra´telstv´ı, dˇetsk´e bezstarostnosti, legrace, hry a humoru. Pˇ ri ˇ sk´ adlen´ı se oˇcek´ av´ a, ˇze to bude legrace pro obˇ e strany. Ale kdyˇz je patrn´e, ˇze ten druh´ y to jako legraci nebere, ˇze je zranˇen´ y, pak inici´ ator ˇsk´ adlen´ı pocit’uje l´ıtost, omluv´ı se mu a v ˇcinnosti d´ al nepokraˇcuje. U ˇ sikany je to obr´ acenˇe. Agresor chce druh´ emu ubl´ıˇ zit, chce ho ranit. A m´ a z toho radost. Nejenom, ˇ ze se mu neomluv´ı, ale sv´ e chov´ an´ı opakuje. A vˇ etˇ sinou n´ asil´ı stupˇ nuje.

Nepˇr´ım´ e znaky ˇsikanov´ an´ı • ˇza´k se boj´ı v hodin´ach veˇrejn´eho projevu – odpov´ıdat na ot´azky, je nejist´ y, ustraˇsen´ y, radˇeji ˇrekne nev´ım“, ob´ av´ a se j´ıt k tabuli. ” • pˇri rozdˇelen´ı do skupin z˚ ustane posledn´ı nebo radˇeji chce b´ yt s´ am.

27

8 Co dˇelat, kdyˇz je moje d´ıtˇe ˇsikanov´ano nebo ˇsikanuje? • odm´ıt´a u ´ˇcastnit se hodin tˇelesn´e v´ ychovy – ˇsatnˇe, sprchov´an´ı po TV. Pˇri t´ ymov´ ych sportech b´ yv´ a jedinec volen do muˇzstva mezi posledn´ımi. • u ˇza´ka se ˇskoln´ı prospˇech nˇekdy n´ ahle a nevysvˇetlitelnˇe zhorˇsuje. • kdyˇz je ˇza´k uˇcitelem napom´ın´an, tˇr´ıda na to reaguje pozitivnˇe a usiluje o jeho vˇetˇs´ı potrest´an´ı. • ˇza´kovi ˇcasto chyb´ı pom˚ ucky nebo m´a ˇcasto rozh´ azen´e nebo poniˇcen´e vˇeci, napˇr. seˇsity, uˇcebnice, obleˇcen´ı. • odm´ıt´a vysvˇetlit poˇskozen´ı a ztr´ aty vˇec´ı nebo pouˇz´ıv´ a nepravdˇepodobn´e v´ ymluvy. • ˇza´k se stran´ı spoluˇza´k˚ u, je zakˇriknut´ y, b´ yv´ a ˇcasto tˇr´ıdou zesmˇeˇsn ˇ ov´an, p˚ usob´ı smutnˇe, neˇst’astnˇe, st´ısnˇenˇe, m´ıv´ a bl´ızko k pl´aˇci. • st´av´ a se uzavˇren´ ym, roztrˇzit´ ym, zasnˇen´ ym, neklidn´ ym, zv´ yˇsenˇe aˇz paranoidnˇe ostraˇzit´ ym. • u ˇza´ka projevuje se objektivn´ı zhorˇsen´ı zdravotn´ıho stavu, tˇres rukou, tiky, n´ ahl´e rann´ı nevolnosti. • objevuje zv´ yˇsen´ a absence, ˇza´k zaˇc´ın´a vyhled´ avat d˚ uvody pro ne´ uˇcast ve ˇskole, m˚ uˇze doj´ıt i k z´ aˇskol´ actv´ı. • m´a-li ˇza´k – obˇet’ sluˇzbu, tak ho kritizuj´ı, schov´avaj´ı tˇr´ıdn´ı knihu, z´ amˇernˇe ztˇeˇzuj´ı proveden´ı povinnost´ı. • v pˇrest´avky se ˇza´k vyh´ yb´ a WC, naopak ˇcasto si vyˇza´d´ a uvolnˇen´ı na WC z vyuˇcovac´ı hodiny (kdy m´a jistotu, ˇze agresor je pod dohledem uˇcitele). • o pˇrest´avk´ach ˇza´k vyhled´ av´ a bl´ızkost uˇcitel˚ u, nen´ı s´ am ve tˇr´ıdˇe, ˇcek´ a pˇred dveˇrmi a vch´ az´ı s uˇcitelem, n´ apadnˇe ˇcasto se star´a o vyzvednut´ı a vr´ acen´ı pom˚ ucek do kabinetu. • ˇza´k je o pˇrest´avk´ ach ˇcasto osamocen´ y, ostatn´ı o nˇej nejev´ı z´ ajem, nem´ a kamar´ ady nebo se naopak pravidelnˇe okolo nˇej vytvoˇr´ı okruh st´ale stejn´ ych ˇza´k˚ u – je vˇsak patrn´e, ˇze tato spoleˇcnost je pro nˇej nepˇr´ıjemn´a, nˇekdy se snaˇz´ı uniknout (a nen´ı mu to umoˇznˇeno). • nechod´ı spoleˇcnˇe se tˇr´ıdou, nikdo s n´ım nechce j´ıt ve dvojici, jde na konci vˇetˇsinou s´ am (nebo ho pˇrinut´ı“ j´ıt s nˇek´ ym nepˇrijateln´ ym“). ” ” • vyh´ yb´a se ˇsatn´ am – radˇeji unese pozn´ amku za nepˇrezouv´an´ı.

28

• mˇen´ı svoji pravidelnou cestu do ˇskoly a ze ˇskoly. • m´ıv´ a odˇreniny, modˇriny, ˇskr´abance nebo ˇrezn´e r´ any, kter´e nedovede uspokojivˇe vysvˇetlit. • nem´ıv´ a“ svaˇciny, odm´ıt´a chodit na obˇedy. ” • ve ˇskoln´ı j´ıdelnˇe je ne´ umˇernˇe dlouho – pˇredb´ıhaj´ı ho, pos´ılaj´ı na konec ˇrady, svaluj´ı na nˇej vinu za nek´ azeˇ n, odm´ıtaj´ı ho pustit ke stolu.

Pˇr´ım´ e znaky ˇsikanov´ an´ı • posmˇeˇsn´e pozn´amky na adresu ˇza´ka, pokoˇruj´ıc´ı pˇrezd´ıvka, nad´avky, poniˇzov´ an´ı, hrub´e ˇzerty na jeho u ´ˇcet. Rozhoduj´ıc´ım krit´eriem je, do jak´e m´ıry je dan´ y ˇza´k konkr´etn´ı pˇrezd´ıvkou nebo legrac´ı“ zraniteln´ y. ” • kritika ˇza´ka, v´ ytky na jeho adresu, zejm´ena pron´ aˇsen´e nepˇra´telsk´ ym aˇz nen´avistn´ ym, nebo pohrdav´ ym t´ onem. • n´ atlak na ˇza´ka, aby d´ aval vˇecn´e nebo penˇeˇzn´ı dary ˇsikanuj´ıc´ımu nebo za nˇej platil. • pˇr´ıkazy, kter´e ˇza´k dost´ av´ a od jin´ ych spoluˇza´k˚ u, zejm´ena pron´ aˇsen´e panovaˇcn´ ym t´ onem, a skuteˇcnost, ˇze se jim podˇrizuje • n´ atlak na ˇza´ka k vykon´ av´ an´ı nemor´ aln´ıch aˇz trestn´ ych ˇcin˚ u ˇci k spoluu ´ˇcasti na nich. • honˇen´ı, strk´ an´ı, ˇst’ouch´ an´ı, r´ any, kop´ an´ı, kter´e tˇreba nejsou zvl´aˇst’ siln´e, ’ ale je n´ apadn´e, ˇze je obˇet neopl´ac´ı. • rvaˇcky, v nichˇz jeden z u ´ˇcastn´ık˚ u je zˇretelnˇe slabˇs´ı a snaˇz´ı se uniknout.

Varovn´ e sign´ aly psychick´ e formy ˇsikany • ˇcasto neoˇcek´ avan´ y v´ yskyt a stupˇ nov´ an´ı agrese (obrann´ e) • pˇ resun agresivn´ıch u ´ tok˚ u na sebe, zv´ıˇrata nebo druh´e lidi • r˚ uzn´ e formy u ´ niku – nemoc, z´ aˇskol´actv´ı, denn´ı snˇen´ı, ˇsaˇskov´ an´ı“, za” vdˇeˇcov´ an´ı, n´ ahodn´e a impulsivn´ı intimn´ı vztahy • zv´ yˇsen´ a aˇz pˇrehnan´a koket´erie“ (u d´ıvek – vyz´ yvav´e obleˇcen´ı, snaha ” o pˇrizp˚ usoben´ı, zd˚ urazˇ nov´an´ı ˇzenskosti ˇci naopak potlaˇcov´an´ı jak´ehokoliv projevu ˇzenstv´ı)

29