LITERÁRNĚ-HUDEBNÍ PROJEKT VE SPOLUPRÁCI S PRAHOU MĚSTEM LITERATURY

středa 15 06 18.00 hodin Brno Konvent Milosrdných bratří

LITERÁRNĚ-HUDEBNÍ PROJEKT VE SPOLUPRÁCI S PRAHOU MĚSTEM LITERATURY

18.00 hodin

Martin Hilský přednáška na téma „Shakespeare a hudba“

19.30 hodin

KORNGOLD QUARTET Kristina H. Czajkowská ∫ 1. housle Lenka Koplová ∫ 2. housle Klára Hegnerová ∫ viola David Hrubý ∫ violoncello

Lucie Špičková ∫ mezzosoprán Renata Ardaševová ∫ klavír

Za finanční podpory

Ve spolupráci

téma SHAKESPEARE, BEETHOVEN A ČESKÁ KVARTETNÍ TRADICE

∫1

Program

ERICH WOLFGANG KORNGOLD (1897–1957) Devět shakespearovských písní pro hlas a klavír: Šaškovy písně op. 29 1. Vem si mě, smrti má 2. Ó, dívko má 3. Už jdu, pane 4. Robine 5. A prší zas, a čím dál víc aranžmá pro hlas a smyčcové kvarteto na objednávku festivalu Concentus Moraviae: Martin Wiesner (*1985)

Mnoho povyku pro nic op. 11 suita pro housle a klavír ze scénické hudby k Shakespearově hře Dívka ve svatební komnatě Pochod stráže (Puškvorec a Šťovíček) Scéna v zahradě Maškaráda

∫2

CONCENTUS MORAVIAE

Smyčcový kvartet č. 3 D dur op. 34 (1945) Allegro moderato Scherzo, allegro molto Sostenuto – like a folk tune Finale, allegro con fuoco

Devět shakespearovských písní pro hlas a klavír: Čtyři písně op. 31 1. Desdemonina píseň 2. V lese zeleném 3. Duj, vichře, duj 4. Kdy ptáci zpívají aranžmá pro hlas a smyčcové kvarteto na objednávku festivalu Concentus Moraviae: Martin Wiesner (*1985)

téma SHAKESPEARE, BEETHOVEN A ČESKÁ KVARTETNÍ TRADICE

∫3

Brněnský rodák Erich Wolfgang Korngold (1897–1957) dosáhl věhlasu již v útlém věku jako tzv. Wunderkind. Jeho balet Der Schneemann, který složil v jedenácti letech, uvedla v roce 1910 s velkým úspěchem Vídeňská dvorní opera, 2. klavírní sonátu E dur prováděl legendární pianista Arthur Schnabel na koncertních turné v řadě evropských zemí. Tato a další Korngoldova raná díla obdivovali výrazně starší a proslulejší kolegové jako např. Mahler, Reger, Puccini, Saint-Saëns a Richard Strauss. Na koncertní pódia je kromě již zmíněného Schnabela uváděli dirigenti Bruno Walter, Arthur Nikisch, Wilhelm Furtwängler, Felix Weingartner a  Richard Strauss. Po „Anschlussu“ Rakouska k německé Třetí říši a kvůli nacistickým rasovým zákonům Korngold v roce 1938 emigroval do USA. Úspěchy v  hollywoodských velkofilmech z  let 1938–1946, oceněné mj. dvěma Oscary za nejlepší filmovou hudbu, nadlouho zcela zastínily jeho koncertní skladby, které se teprve nedávno začaly opět objevovat na koncertních pódiích. Filmovou hudbu opustil Korngold v roce 1946 a od té doby se věnoval opět výhradně tvorbě pro koncertní pódia, která sice slavila úspěchy u publika, ale hudebními publicisty a mladými avantgardními skladateli byla odsuzována jako romantická veteš. Z Korngoldových oper se nejvíce prosadila Die tote Stadt op. 12 z roku 1920; jen o něco mladší je jeho scénická hudba k Shakespearově hře Mnoho povyku pro nic op. 11 (1918–19). Z ní později vznikla suita pro housle a klavír, která zazní na dnešním koncertu. Celkem tři skladby věnoval Korngold smyčcovému kvartetu. Hned první z  nich, Smyčcový kvartet A dur op. 16 (1924), dosáhl velké proslulosti, především v podání Rosého kvarteta, kterému byl věnován. Stejný soubor premiéroval v  roce 1934 jeho mnohem méně úspěšnější Smyčcový kvartet Es dur op. 26 z roku 1933. Třetí a poslední Korngoldův Smyčcový kvartet č. 3 D dur op. 34, pochází z roku 1946 a je „v obdivu a přátelství“ věnován legendárnímu dirigentovi Brunovi Walterovi. Řada hudebních nápadů této skladby vychází z  Korngoldovy filmové tvorby (Korngold mezi těmito odlišnými žánry nespatřoval žádný kvalitativní rozdíl), především z hudby k dobrodružnému filmu The Sea Wolf (režie Michael Curtiz, 1941). Tímto vysoce chromatickým a disonantním dílem zahájil Korngold pozdní fázi své tvorby, ale ani v  ní se nevzdal lyričnosti a  vřelosti, charakteristické pro celý jeho tvůrčí odkaz. Ve světové premiéře zazní na dnešním koncertu Devět shakespearovských písní pro hlas a klavír op. 29 a 31 v aranžmá reflektujícím svým obsazením a volbou textů dvě ze tří hlavních dramaturgických linií letošního ročníku festivalu Concentus Moraviae. Písně vznikly v  letech 1937–1941 ve vrcholném období Korngoldových hollywoodských úspěchů jako jedna z mála jeho koncertních vokálních skladeb té doby. Prvních pět z nich nazval Korngold Šaškovy písně op. 29; jako podklad pro své zhudebnění si zvolil texty ze hry Večer tříkrálový. Další čtyři k nim přidal jako svůj op. 31 pod prostým názvem Čtyři písně. Text první z nich pochází z dramatu Othello, ∫4

CONCENTUS MORAVIAE

zbývající tři vybral skladatel z pastorální veselohry Jak se vám líbí. Poprvé zazněly na veřejnosti 28. 6. 1941 na workshopu režiséra Maxe Reinharda „Shakespearovy ženy, klauni a písně“ v podání muzikálové zpěvačky, tanečnice a herečky Nanetty Fabray, kterou na klavír doprovázel sám skladatel. Korngold v písních prokázal svůj typický smysl pro výrazné melodie a cit pro hudební a dramatickou sílu Shakespearových textů. Aleš Březina

Prof. PhDr.  Martin Hilský, CSc. (*1943), je český překladatel, shakespearolog a profesor anglistiky. Narodil se v Praze roku do rodiny architekta Václava Hilského a  japanoložky Vlasty Hilské, která původně vystudovala anglistiku. Působí jako propagátor Shakespearova díla a anglické literatury a kultury. Svou první hru W. Shakespeara –  Sen noci svatojánské  – přeložil v  roce 1983, od té doby přeložil do češtiny celé Shakespearovo dílo (vyšlo souborně v  roce 2011), o němž napsal knihu Shakespeare a jeviště svět (2010). Své eseje o anglické a  americké literatuře shrnul do souboru  Rozbité zrcadlo  (2009). Je také editorem dvoujazyčného kritického vydání Shakespearových her a sonetů. Martin Hilský absolvoval roční stáž na univerzitě v  Oxfordu (1968). Po návratu nastoupil na FF UK (v  letech 1989–1998 působil jako ředitel Ústavu anglistiky a amerikanistiky FF UK). Od roku 2010 vyučuje i na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a na FF UK v současnosti přednáší na Ústavu anglofonních literatur a kultur. Roku 2001 ho za zásluhy o šíření anglické literatury v České republice a za jeho shakespearovské překlady královna Alžběta II. jmenovala čestným členem Řádu Britského impéria (MBE). V roce 2011 získal Státní cenu za překlad, v loňském roce obdržel prestižní vědeckou Národní cenu vlády Česká hlava za výjimečné badatelské výsledky. téma SHAKESPEARE, BEETHOVEN A ČESKÁ KVARTETNÍ TRADICE

∫5

Korngold Quartet (dříve Quartetto di Gioia) patří mezi přední česká kvarteta nastupující generace. Své kořeny má na brněnské konzervatoři, kde začínal pod vedením violoncellisty Janáčkova kvarteta Břetislava Vybírala a  pokračoval v  již dnešním složení na JAMU Brno ve třídě Adolfa Sýkory (Janáčkovo kvarteto). V rámci programu Erasmus bylo souboru umožněno studium na Universität für Musik und Darstellende Kunst ve Vídni, kde navázal spolupráci s  Johanessem Meisslem (Artis Quartet). V  rámci mezinárodních mistrovských kurzů kvarteto pracovalo s  významnými osobnostmi komorní hudby jako např. Hatto Beyerle (Alban Berg Quartet), Sándor Devich (Bartók Quartet), Evgenia Epshtein (Aviv Quartet), Josef Klusoň (Pražákovo kvarteto), Apollon Musagète Quartet aj. Největšími soutěžními úspěchy jsou vítězství na Mezinárodní soutěži Leoše Janáčka 2010 a na Soutěži Nadace Bohuslava Martinů 2010. Soubor se snaží budovat všestranný repertoár, který zahrnuje stěžejní díla kvartetní literatury všech stylových období. Podstatně je zastoupena česká tvorba a soubor se věnuje i interpretaci děl soudobých. V rámci spolupráce s mladými sólisty svůj repertoár rozšiřuje i o komorní skladby pro větší obsazení. Kvarteto vystoupila na řadě festivalů u nás i v zahraničí (Pražské jaro, Janáček Brno, Mozartovy cesty, Europäische Wochen Passau aj.) Na pozvání EMCY (European Union of Music Competitions for Youth) podnikl soubor také turné „Stars of tomorrow“ po Německu a Rakousku. Nahrával pro Český a Bavorský rozhlas. www.korngoldquartet.com

∫6

CONCENTUS MORAVIAE

Lucie Špičková se narodila v Praze v česko-anglické rodině. Vystudovala hru na klarinet a klavír na Purcellově hudební škole v Londýně, germanistiku a italštinu na Oxfordské univerzitě a  zpěv na Královské hudební akademii v  Londýně. Účastnila se mistrovských kurzů, které vedli Barbara Bonney, José Cura, Robert Tear, Phillip Langridge, Dennis O’Neill, Donald Maxwell, Rudolf Jenssen a Ian Partridge. Nyní se věnuje pěvecké kariéře, a to jak v opeře, tak především v oblasti oratoria – její repertoár zahrnuje všechny klíčové skladby tohoto žánru. Jako sólistka vystoupila v mnoha prestižních sálech (např. Wigmore Hall, Albert Hall, Queen Elizabeth Hall, St. John´s Smith Square, St. Martin in the Fields a  St. James Piccadilly v  Londýně, pražské Rudolfinum, Senát ČR či Národní Muzeum v  Mnichově). Její poslední CD nahrávkou je A Congress of Passions soudobého britského skladatele Davida Matthewse. Lucie je nositelkou významných ocenění RAM Elena Gerhardt Lieder Prize a Patricia Kris Wolfe prize. www.luciespickova.com

téma SHAKESPEARE, BEETHOVEN A ČESKÁ KVARTETNÍ TRADICE

∫7

Renata Ardaševová absolvovala konzervatorní studia v  Ostravě u  Marty Toaderové. Souběžně studovala i  kompozici u  Milana Báchorka. Na JAMU pokračovala u  své předchozí  pedagožky a  později ve třídě Inessy Janíčkové. Svůj mimořádný talent pak rozvíjela dále na mezinárodních interpretačních kurzech u  takových osobností, jakými jsou  Rudolf  Kehrer, Vera Gornostaeva  nebo Lev  Naumov. Je vítězkou soutěží Virtuosi per musica di pianoforte v  Ústí nad Labem, Bedřicha Smetany v  Hradci Králové, Chopinovské soutěže v  Mariánských Lázních a  v  roce 1992 získala cenu The Gordon Trust Prize v Glasgowě. Úspěšná byla i ve skladatelské soutěži Generace. Pianistka, o  jejíž úhozové technice a  herní kultivovanosti píše kritika v  superlativech, se uplatňuje jako sólistka i  komorní hráčka – je  vyhledávanou hudební partnerkou pro svou bohatou muzikálnost, hráčskou pohotovost, technickou suverenitu a mimořádnou citlivost. Spolupracuje s významnými domácími i zahraničními sólisty i komorními soubory. Známým se stalo především Duo Ardašev, v němž spolu s  Igorem Ardaševem hrají jak čtyřručně, tak na dva klavíry. Pro Supraphon natočili Dvořákovy Slovanské tance, Legendy a cyklus Ze Šumavy, Smetanovu Mou vlast a v live nahrávce společně s Komorní filharmonií Pardubice Koncert pro dva klavíry J. L. Dusíka. www.ardasev.com

∫8

CONCENTUS MORAVIAE

SONGS OF THE CLOWN OP. 29

ŠAŠKOVY PÍSNĚ OP. 29

1. Come Away, Death Come away, come away, death, And in sad cypress let me be laid; Fly away, fly away, breath; I am slain by a fair cruel maid. My shroud of white stuck all with yew, O, prepare it! My part of death, no one so true Did share it. Not a flower, not a flower sweet, On my black coffin let there be strown, Not a friend, not a friend greet My poor corpse, where my bones shall be thrown. And thousand sighs ta save, Lay me, O, where True lover never find my grave To weep there!

1. Vem si mě, smrti má Vem si mě, smrti má, vem, vydechnu naposled rád a lehce, spolkne mě hladová zem, kráska má ukrutná mě už nechce. Už rubáš bílý chystejte mi a rakev černou, navěky budu ležet v zemi pro lásku věrnou. Nikdo ať nepoloží větvičku hloží ani květ tam, kde jak v černém loži kosti mé budou práchnivět. Stranou všech vzdechů ležet chci, uložte mě tam, kde nevzdychají milenci a kde budu sám.

2. O Mistress Mine O Mistress mine, where are you roaming? O stay and hear! your true-love’s coming, That can sing both high and low. O trip no further, pretty sweeting; Journeys end in lovers’ meeting, Every wise man’s son doth know. What is love? ’Tis not hereafter; Present mirth hath present laughter, What’s to come is still unsure. And in delay there lies no plenty; Then come and kiss me sweet and twenty, Youth’s a stuff will not endure.

2. Ó, dívko má Kam tvé kroky, dívko, vedou, nikam nechoď, zůstaň se mnou, poslyš, co ti zazpívám: milujme se, milá krásko, neváhej už, buď mou láskou, tuhle moudrost vyznávám. Milujme se, dokud žijem, žádné zítra, carpe diem, budoucnost je nejistá. Prohloupí, kdo pořád váhá, pomiluj mne, moje drahá, mládí prchne dočista.

3. Adieu, Good Man Devil I am gone, sir, And anon, sir, I’ll be with you again, in a trice, Like to the old vice, Your need to sustain, Who with dagger of lath In his rage and his wrath, Cries, “Aha,” to the devil, aha, ha, ha! Like a mad lad, Pare thy nails, dad. Adieu, good man devil; adieu, ha, ha, ha!

3. Už jdu, pane Už jdu, pane, u vás, pane, brzy budu zpátky. Já jsem blázen, k činu mám se, zkrotím všechny hádky. Vytáhnu meč ze dřeva, heč, vylekám jím čerty. Pak vás, pane, zpráskám, ba ne, s blázny nejsou žerty.

téma SHAKESPEARE, BEETHOVEN A ČESKÁ KVARTETNÍ TRADICE

∫9

4. Hey, Robin Hey, Robin, jolly Robin, Tell me how thy lady does. My lady is unkind, perdy. Hey, Robin, jolly Robin, Tell me why is she so? She loves another, another.

4. Robine Robine, milý Robine, co dělá tvoje slečna? Pořád jen vzdychá po jiném? (Robine, milý Robine, řekni, proč je taková?) Ta slečna není vděčná.

5. For the Rain, It Raineth Every Day When that I was and a little boy, a little tiny boy, With hey, ho, the wind and the rain, A foolish thing was but a toy, For the rain, it raineth every day. But when I came to man’s estate, With hey, ho, the wind and the rain, ’Gainst knaves and thieves men shut their gates, For the rain, it raineth every day. But when I came, alas, to wive, With hey, ho, the wind and the rain, By swagg’ring could I never thrive; For the rain, it raineth every day. A great while ago, the world begun, With hey, ho, the wind and the rain, But that’s all one, our play is done, And the rain, it raineth every day. Every day!

5. A prší zas, a čím dál víc Když jsem byl ještě malý kluk, pršelo, joj, těch fujavic, mé kousky byly světu fuk a prší zas, a čím dál víc. Když jsem pak vyrost, byl jsem muž, pršelo, joj, těch fujavic, křičeli na mě „Lumpe, kuš“ a prší zas, a čím dál víc. Když jsem se, trouba, oženil, pršelo, joj, těch fujavic, svět už mě vůbec nebavil a prší zas, a čím dál víc. Když uleh jsem pod tíží let, pršelo, joj, těch fujavic, a pije pořád celý svět a prší zas, a čím dál víc. Jo, svět, ten dávno započal, pršelo, joj, těch fujavic, hra skončila, však svět jde dál, budem hrát zas – a pořád víc!

FOUR SONGS OP. 31

ČTYŘI PÍSNĚ OP. 31

1. Desdemona’s Song A poor soul sat sighing by a sycamore tree, Sing all green willow; Her hand on her bosom, her head on her knee. Sing willow, willow, willow. The fresh streams ran by her, and murmur’d her moans; Sing willow, willow, willow. Her salt tears fell from her, and soften’d the stones; Sing willow, willow, willow. Sing all a green willow, my garland must be. Sing all a green willow; Let nobody blame him, his scorn I approve. Sing willow, willow, willow.

1. Desdemonina píseň Seděla dívenka pod javorem, vrbičko, vrbo zelená, oči si mohla vyplakat skorem, vrbičko, vrbo zelená, potůček vzdychal a s každým vzdechem, vrbičko, vrbo zelená, ze smutku kámen obrůstal mechem, vrbičko, vrbo zelená, vrbičko, vrbo, mým věncem buď. (Nikdo ho nehaň, dobře měl, vrbičko, vrbo zelená.)

∫ 10

CONCENTUS MORAVIAE

I call’d my love false love, but what said he then? Sing willow, willow, willow. If I court moe women, you'll couch with moe men! Sing willow, willow, willow.

Když jsem mu tu nevěru vyčítala, vrbičko, vrbo zelená, řekl mi, abych s jinými spala, vrbičko, vrbo zelená.

2. Under the Greenwood Tree Under the greenwood tree who loves to lie with me, and tune his merry note unto the sweet bird's throat, Come hither, come hither: Here shall he see no enemy But winter and rough weather. Who does ambition shun, and loves to live i’the sun, Seeking the food he eats and pleased with what he gets, Come hither, come hither: Here shall he see no enemy But winter and rough weather. If it do come to pass that any man turn ass, Leaving his wealth and ease a stubborn will to please, Ducdame, ducdame, ducdame: Here shall he see gross fools as he, And if he will come to me. Under the greenwood tree, who loves to lie with me?

2. V lese zeleném Kdo v lese zeleném pod stromy si lehne, cosi v něm, je to tak, vesele jako pták zpívá si, zpívá, zpívá si, jak je skvělé nepřítele mít jenom v drsném počasí. Kdo nezná ctižádost, ze slunce má radost a skromně žije jen, s tím, co má, je spokojen, zpívá si, zpívá, zpívá si, jak je skvělé nepřítele mít jenom v drsném počasí. Kdo snad tak hloupý byl, že domov opustil – pohodlí, majetek –, jen aby k nám utek, dukadem, duka, dukadem, ten se shledá s blázny leda, co mají tady v lese sněm.

3. Blow, Blow, Thou Winter wind Blow, blow, thou winter wind, Thou art not so unkind as man's ingratitude; Thy tooth is not so keen, Because thou art not seen, Although thy breath be rude. Heigh-ho! Sing heigh-ho! Heigh-ho! Sing heigh-ho! unto the green holly: Most freindship if feigning, most loving mere folly: Then heigh-ho, heigh-ho the holly! This life is most jolly. Freeze, freeze, freeze, thou bitter sky, Thou does not bite so high as benefits forgot.

3. Duj, vichře, duj Duj, duj, duj, vichře, duj, o nás se nestrachuj, třebaže štípeš dost, nemůžeš ublížit ani tak krutý být jak lidská nevděčnost. A nám je hej, hejhou, hej, zpívej nám, přátelství faleš je a láska klam, hejhou, hej, zelený háj, hejhou, hej, život je ráj. Mráz, mráz, ať přijde mráz, ať kouše nás a ať nám mrznou nosy,

téma SHAKESPEARE, BEETHOVEN A ČESKÁ KVARTETNÍ TRADICE

∫ 11

Though thou the waters warp, Thy sting is not so sharp As a friend remember’d not. Heigh-ho! Sing heigh-ho! Heigh-ho! Sing heigh-ho! unto the green holly: Most freindship if feigning, most loving mere folly: Then heigh-ho, heigh-ho the holly! This life is most jolly.

vždyť to ví celý svět, že nejvíc zebe led, co člověk v srdci nosí. A nám je je hej, hejhou, hej, zpívej nám, přátelství faleš je a láska klam, hejhou, hej, zelený háj, hejhou, hej, život je ráj.

4. When Birds Do Sing It was a lover and his lass, with a hey and a ho and a hey no-ni-no, That o‘er the green cornfield did pass In the spring time, The only pretty ring time. When birds do sing, Hey-ding-a-ding-a-ding: Sweet lovers love the spring. Between the acres of the rye, with a hey and a ho and a hey no-ni-no, These pretty country folks would lie, In the spring time, The only pretty ring time. When birds do sing, Hey-ding-a-ding-a-ding: Sweet lovers love the spring. This carol they began that hour, with a hey and a ho and a hey no-ni-no, How that life was but a flower In the spring time, The only pretty ring time. When birds do sing, Hey-ding-a-ding-a-ding: Sweet lovers love the spring. And, therefore, take the present time, With a hey, and a ho, and a hey no-ni-no; For love is crown-ed with the prime, In the spring time, The only pretty ring time. When birds do sing, Hey-ding-a-ding-a-ding: Sweet lovers love the spring.

4. Kdy ptáci zpívají Šel jednou mladík s dívkou svou, a hej a hou a hej a hou a hejsa hou, šli polem cestou necestou, v májovém jase, svatebním čase, kdy ptáci zpívají, milenci se mají vždy v máji jak v ráji. V tom poli v žitě zeleném, a hej a hou a hej a hou a hejsa hou, mládenec s dívkou ulehne, v májovém jase, svatebním čase, kdy ptáci zpívají, milenci se mají vždy v máji jak v ráji. Písničku začli zpívat hned, a hej a hou a hej a hou a hejsa hou, že život je jak křehký květ, v májovém jase, svatebním čase, kdy ptáci zpívají, milenci se mají vždy v máji jak v ráji. Láska ta trvá krátký čas, a hej a hou a hej a hou a hejsa hou, nečekej, ať ji nezmeškáš, v májovém jase, svatebním čase, kdy ptáci zpívají, milenci se mají vždy v máji jak v ráji. Přeložil Martin Hilský

∫ 12

CONCENTUS MORAVIAE