LISTY. Týnecké ÚNOROVÝ ÚVODNÍK. Měsíčník obce Velký Týnec 25. ročník Únor 2015 Cena 10 Kč,- str. 11 Týnecký místopis podruhé

Týnecké

LISTY Měsíčník obce Velký Týnec

•

25. ročník

•

Únor 2015

•

Cena 10 Kč,-

ÚNOROVÝ ÚVODNÍK Redakční rada rozhodla, tak ho tedy píši. Co rozhodla? A co že píši? Že se v psaní úvodníků budou členové redakce střídat, takže se pokouším „sesmolit“ pár vstupních slov. Nebudou tak poetická jako od kolegy - básníka Stanislava Denka, protože nejsem ani Denk, ani básník - a napodobovat styl toho druhého je cesta k zaslouženému čtenářskému zatracení… Právě otevíráte druhé letošní číslo našeho měsíčníku. Přináší nejen obvyklou dávku informací o tom, co jsme společně prožili, ale i toho, co nás v nejbližší době čeká. Psali mi čtenáři, kteří v naší obci nebydlí, že je to pro ně nesmírně důležitá část našeho měsíčníku, protože s internetem nepracují nebo k němu mají odpor, takže naši webbovou stránku nesledují. Nevadí jim, že nejsou nepřetržitě „live“ a „in“, přesto zažívají uspokojení, že vědí, co se v místě, k němuž je poutá určitý citový vztah, konalo, koná či bude konat. Stejně tak pozorně sledovanou rubrikou je i rozhovor čísla, který tentokrát vedeme s hlavou firmy, jež dlouhá polistopadová léta válí v kovářském řemesle a společenském tanci. Asi stejně jako já kroutíte hlavou, co tyto dva odlišné pohyby - nad kovářskou kovadlinou a na tanečním parketu - mají společného? Vidíte, a mají. Co, to už nám prozrazuje majitel firmy pan Alois Nováček. Na stránky listů se nám vrátil známý rostlinolékař pan Jaroslav Rod. Kdo ho znáte, tak víte, že je to člověk nejen nesmírně vzdělaný, ale také neutahatelně činorodý. Proto si vážíme každé chvilky, kterou věnujeme našemu listu. Budiž jeho rady prospěšné všem týneckým i okolo rostoucím rostlinám! Když jsme nechali vyrobit tabulky s historickými pomístními názvy, požádali jsme o jejich přesné umístění v obci pana Vojtěcha Hrudníka. A on nezůstal jen u toho. Již v minulém čísle vás pozval na procházku po starém Velkém Týnci, v níž pokračuje i dnes. Možná jste byli při čtení lednové čísla zklamáni, že v něm chybí tradiční příspěvek z týnecké historie od pana Jaroslava Chytila. Autor nás nehodil přes palubu, jak mu to radí někteří jeho přátelé a naši týnečtí spoluobčané, ale podstoupil operační zákrok a v těchto týdnech prodělává rehabilitaci. Všichni ho z redakce srdečně pozdravujeme a přejeme mu brzké uzdravení!

Foto: Milan Stacho

Petr Hanuška

Milým hostem 13. obecního plesu se stala zpěvačka Věra Martinová

str. 4

str. 13

str. 11

str. 15

Chcete se připojit k energetické aukci?

Kompostování z pohledu rostlinolékaře

Týnecký místopis podruhé

Rozhovor s A. Nováčkem, majitelem firmy LOLA

2

Obecní servis

TÝNECKÉ LISTY

LEDNOVÉ KALENDÁRIUM 9. – 10. LEDNA Tříkrálová sbírka - Charita Česká republika + Církev římskokatolická Velký Týnec 10. ledna XIII. obecní ples - společenský dům – KŠKS + Tenisový klub Velký Týnec + oddíl estetické gymnastiky Velký Týnec - 20.00 hodin 16. ledna Koncert skupiny No Limit - Restaurace Na hřišti – 16.00 hodin 17. ledna Hasičský ples - společenský dům – SDH Velký Týnec - 20.00 hodin 20. ledna Výroční schůze Klubu seniorů Velký Týnec - společenský dům – 15.00 hodin 21. ledna Valná hromada TJ Sokol Velký Týnec - Restaurace Na hřišti – 17.00 hodin

POČASÍ Až do 23. ledna nebylo po bílé zimě ani památky. Ze soboty na neděli však začalo hustě sněžit (20 cm), což se opakovalo i v noci a během dopoledne úterý 27. ledna. Zatímco v Čechách – od Pardubic po Prahu včetně - vládla jarní zeleň, od Ústí nad Orlicí směrem na Moravu bylo bílo. Svědectví pochází od týneckého kronikáře, neboť 27.

DALŠÍ UDÁLOSTI Dne 9. ledna byl starosta obce pozván na slavnostní akt odhalení pamětní desky na budově Českého rozhlasu Olomouc stojící na Horním náměstí v Olomouci. Uběhlo 55 let od založení studia, resp. 20 let od obnovení vysílání po roce 1989. Český rozhlas Olomouc je častým mediálním partnerem obce Velký Týnec na řadě kulturních akcí. Starosta obce zde působí od roku 1999 jako externí redaktor.

23. ledna II. čechovický ples - restaurace U Hrudníků - plesový organizační výbor Čechovice - 20.00 hodin

31. ledna 4. reprezentační školní ples - společenský dům – ZŠ Milady Petřkové - 20.00 hodin Memoriál Vládi Tylšara v běhu na lyžích - Nová Ves u Rýmařova - Junák Velký Týnec a Čechovice

...Petra HANUŠKU, starostu obce Co všechno přinesla evropskou dotací podpořená akce Revitalizace centra obce Velký Týnec? Myslím, že mnoho. Smyslem celého projektu bylo vdechnout centru naší obce život. Co to znamená? Vytvořit podmínky pro to, aby lidé měli důvod se v centru zastavit nebo do něj při procházkách směřovat. Většina úprav je zaměřena na rodiče s menšími dětmi, neboť právě ti volali po tom, že se při svých pochůzkách nemají kde zastavit, sednout si, vydechnout, odpočinout. Proto nebylo zbudováno jedno hřiště, ale herní prvky byly umístěny na více místech. Někteří občané se zastavují nad tím, že v zatáčce u kina je to nevhodné, že si tam nikdo nesedne. Zde umístěné herní prvky budou od chodníku, resp. cesty odděleny plotkem, který zabrání dětem vbíhat do nebezpečných míst. Nečeká se, že rodič s dítětem zde stráví dlouhý čas. Opravdu je to příležitost ke krátké zastávce, po které můžete pokračovat dál. Myslím, že se tak podařilo oživit nejen tento prostor, ale i plochu před kinem, u lávky pod

mateřskou školou či vedle zdravotního střediska. V samotném centru obce mohou jeho návštěvníci k odpočinku dále užívat lavičky, přičemž „zaparkují“ svá kola do elegantních držáků. Mohou odstavit svá auta na nových parkovištích za zdravotním střediskem či u kina, odhodit odpadky do stejně pěkných košů, od jara do podzimu se těšit z pěkné kašny či týneckého symbolu - týneckého kohúta. Snad nás pochválí i milovníci zeleně, neboť jsme mysleli i na nové květinové záhony, keře a stromy. Pacienti směřující do zdravotního střediska mají k dispozici bezbariérový přístup. A opět děti a jejich rodiče či prarodiče snad uspokojí i nové chodníky směřující do mateřské školy. Nad plán jsme postavili jako vyústění chodníku směřujícího do ulice Ke Vsisku i přechod pro chodce. Cestičkám do školky vedoucím jednak ze zmiňované ulice Ke Vsisku a od Komárova přes střed obce se chceme ještě věnovat v rámci takového malého projektu. Ve spolupráci s „dospěláky“ chceme děti učit správnému a bezpečnému chování na veřejných komunikacích a chodnících. K tomu bude sloužit naučná minitrasa Cestička do školky.

Dne 12. ledna poprvé zasedala rada Týneckých listů pod vedením nové šéfredaktorky paní Venduly Vránové. Dne 13. ledna proběhlo od 9.00 hodin jednání Rady mikroregionu Království, jehož se účastnil i starosta naší obce. Dne 20. ledna jednal starosta obce s panem Zbyňkem Žůrkem o přípravě letošních folklórních akcí, které se ponesou ve znamení vzpomínky na významného týneckého rodáka Jana R. Bečáka. Dne 26. ledna proběhla od 17.00 hodin v pracovně starosty obce operativní porada Zastupitelstva obce Velký Týnec. Hlavním bodem programu byla příprava rozpočtu na rok 2015.

28. ledna 2. veřejné zasedání mikroregionu Království - Dub nad Moravou – 9.00 hodin

OTÁZKA PRO...

ledna se pohyboval vlakem mezi Olomoucí a Prahou. Teploty jsou měřeny v 6.00 a v 15.00 hodin. Noc/den. 1. – 10. ledna: -5, -1, 3, 2, -3, -11, -9, 5, -4, 1, 3/-2, 0, 3, 3, 0, 1, -1, 1, 2, 14; 11. – 20. ledna: -1, 1, 0,5, 0, -1, 0, 2, 2, 2, 2/5, 5, 9, 3, 5, 5, 5, 6, 3, 6; 21. – 31. ledna: 0, 1, 3, 0, -1, -3, -3, -1,-2, 1, -6/3, 6, 3, 6, 5, 5, 4, 2, 2, 2, 3, 2, 2.

Připravil Petr Hanuška

Výroční schůze Klubu seniorů

Foto: P. Hanuška

Obecní úřad Velký Týnec Zámecká 35, 783 72, Velký Týnec 1 Úřední hodiny pro veřejnost: pondělí a středa 7:30 – 12:00 a 13:00 – 17:30 Telefonické kontakty: Starosta obce - PhDr. Petr Hanuška Ph. D. ....................585 585 fax: 585 Místostarosta - Mgr. Stanislav Denk .............................585 Místostarosta - Jaroslav Chytil ......................................585 Sekretariát - Radka Tomečková ....................................585 Matrika, sociální věci - Oldřiška Kellerová ...................585 Stavební úřad - Ing. Jaroslav Trnečka ...........................585 Stavební záležitosti - Eva Krkošková ............................585 Účetní obce - Radana Procházková ...............................585 Správce obecního majetku - Petr Drápal .......................585 Obecní policie Velký Týnec ............................................725

391 151 391 151 151 151 151 151 151 151 151 544

495 113 506 120 119 111 115 118 114 116 112 540

Elektronické adresy: [email protected], [email protected]

Foto: P. Hanuška

TÝNECKÉ LISTY - periodický tisk územního samosprávného celku - Měsíčník Obce Velký Týnec. Vydává Obec Velký Týnec, Zámecká 35, 783 72 Vel. Týnec 1, IČO 00299669. Ev. číslo MK ČR: E 12522. Ročník XXV., č. 2 vyšlo v únoru 2015. Cena výtisku 10,- Kč. Adresa redakce: Zámecká 35, 783 72, Velký Týnec, e-mail: [email protected]. Šéfredaktorka: Mgr. Vendula Vránová. Redakční rada: PhDr. Petr Hanuška Ph.D., e-mail: [email protected], Ing. Marta Kypusová, PhDr. Pavel Pospěch, Mgr. Stanislav Denk e-mail: [email protected]. Grafická úprava: Pavel Peňaška, e-mail: [email protected]. Tisk: EPAVA, Chválkovická 5, 779 00 Olomouc. Poznámka redakce: Uveřejněné dopisy nemusí být totožné se stanoviskem redakce. Neoznačené fotografie - archiv TL nebo archiv autora.

Obecní servis

TÝNECKÉ LISTY

3

ŽIVOTNÍ JUBILEA V měsíci únoru blahopřejeme k životním výročím 86 let paní Květoslava Navrátilová z V. Týnce 84 let paní Věra Raimrová z Čechovic pan Jaroslav Janiga z V. Týnce 83 let paní Marie Zapletalová z V. Týnce 82 let pan Vlastimil Valouch z V. Týnce 81 let pan Radomír Mačák z V. Týnce

80 let paní Ludmila Vyhlídalová z Čechovic 75 let paní Alenka Ulicová z V. Týnce 65 let paní Alena Hořavová z V. Týnce pan Zdeněk Hájek z V. Týnce 60 let paní Miroslava Nakládalová z V. Týnce pan Petr Nakládal z V. Týnce pan Josef Dubský z V. Týnce

´ VELKY´ TYNEC

KINO KRUŠNOHORSKÉ POHÁDKY Představení pro MŠ

Produkce: ČR, vstupné 10,- Kč

Všem jubilantům srdečně blahopřejeme a přejeme pevné zdraví a Boží požehnání!

6. února 10:00 hod

LOVE SONG Komedie, romantika, hudební...

VZPOMÍNÁME Dne 8. ledna 2015 uplynul rok od úmrtí mého manžela a tatínka

Produkce: USA, 104 minut, vstupné 50,- Kč

6. února 18:00 hod

VELKÁ OŘÍŠKOVÁ LOUPEŽ Ve snaze přežít zimu, rozhodnou se krysa a veverka vyloupit obchod. Rodinný, animovaný, dobrodružný.

pana Josefa Peřiny z Velkého Týnce Vzpomíná manželka, děti a celá rodina

Produkce: CAN, 86 minut, vstupné 50,- Kč

13. února 18:00 hod

CHLAPECTVÍ

NOVÉ KNIHY Místní knihovna Vsisko Beletrie dospělá 1. Linda Needham: Manželské lože 2. Natálie Nera: Úspěšná smrt Davida Dostála 3. Kathinka Wantula: Bílý amulet 4. Richard Doetsch: Zloděj temnoty 5. Staven Carroll: Soumrak v Benátkách 6. Michal Viewegh: Mráz přichází z Hradu 7. J. D. Robb: Smrtící nevinnost 8. Liz Carlyle: Nepravý gentleman

Příběh o dospívání jednoho chlapce natočený v průběhu 12 let. Drama. Produkce: USA, 164 minut, vstupné 50,- Kč, přístupný od 12 let

20. února 19:30 hod

HODINOVÝ MANŽEL Komedie. V hlavní roli B. Polívka, O. Novotný, L. Latinák, D. Matásek, Produkce: ČR, 100 minut, vstupné 50,- Kč, přístupný od 12 let

Naučná literatura 1. Saskia Burešová: Saskia 2. Zita kabátová: Můj život nebyl pod psa, ale se psem 3. Ze všeho jde něco vytvořit 4. Margaret McGuire: Lexikon čarodějnických dovedností Připravila Eliška Navrátilová

27. února 19:30 hod

Podrobný program kina najdete na adrese www.velkytynec.cz na odkazu KULTURA A SPORT nebo po naskenování QR kódu. Prodej vstupenek probíhá 45 minut před začátkem filmového představení. Pokladna je otevřena po celou dobu promítání. Adresa kina: Kino Velký Týnec, Sokolská 425, Velký Týnec

4

Obecní servis

TÝNECKÉ LISTY

ENERGETICKÁ AUKCE

Vážení občané, v těchto dnes se na vás poštou obrací s informacemi o znovuzařazení do e-aukce společnost eCentre a.s., která byla realizátorem prvního kola výběru dodavatelů na elektřinu a zemní plyn pro občany naší obce. Většina z vás, kteří této nabídky využili, již obdrželi první roční vyúčtování a mohou tak posoudit, nakolik byl tento krok pro ně přínosný. Pokud chtějí dosáhnout opět cen z e-aukce stačí postupovat v souladu s obdrženými informacemi, tzn. podepsat žádost o znovuzařazení a spolu s posledním vyúčtováním jej odeslat nazpět.

Zároveň jsme se rozhodli o přiblížení této služby i těm, kteří se prvního kola neúčastnili, a proto proběhne dne 25. února 2015 na malém sále Společenského domu ve Velkém Týnci setkání s občany, kde získají potřebné informace, aby se následně ve dnech 9. a 10. 3. 2015 mohli i oni přihlásit. Podmínky jsou zcela stejné a my jen připomínáme, že se může přihlásit naprosto každý poté, co doloží kopie svého vyúčtování a smlouvy se současným dodavatelem. Petr Hanuška

NABÍDKA PRACOVNÍHO MÍSTA Obec Velký Týnec přijme pracovníka na pravidelnou údržbu místního hřbitova ve Velkém Týnci (dohoda o provedení práce). Jedná se o zajištění údržby zeleně na veřejných plochách a v místě zrušených hrobů, dále o úklid přístupových cest a prostranství kolem odpadkových košů a kontejnerů.

Chcete mít

Inzerci v Týneckých listech?

Kontaktujte sekretariát OÚ Velký Týnec [email protected] nebo 585 151 111

Kontaktní údaje: Obec Velký Týnec, Zámecká 35, PSČ 783 72 Velký Týnec, tel. 585 151 111, 585 151 114, 585 151 110 E-mail [email protected] Termín pro podání žádosti: do 28. února 2015

TÝNECKÉ LISTY

Obecní servis

RECYKLACE ODPADŮ

5

KRONIKA

obce Velký Týnec leden - červen 2014 leden

únor

Kalendárium

Kalendárium

3. - 5. ledna Tříkrálová sbírka - Církev římskokatolická ve Velkém Týnci

3. února 18. zasedání ZO Velký Týnec - společenský dům - 17:00 hodin

11. ledna XII. obecní ples - Obec Velký Týnec - společenský dům - 20:00 hodin

8. února Odpoledne s harmonikou - Čechovice - KŠKS

18. ledna Hasičský ples - SDH Velký Týnec - 20:00 hodin Hanácké bál v RCO - Týnečáci - 20:00 hodin

15. února Sportovní ples - TJ Sokol Velký Týnec - společenský dům - 20:00 hodin

25. ledna III. reprezentační ples školy - ZŠ Milady Petřkové - 20:00 hodin 30. ledna 33. zasedání mikroregionu Království - Citov - 9:00 hodin

22. února 1. kolo Zlaté ligy stolního tenisu Velký Týnec - KŠKS - sportovní hala ZŠ Milady Petřkové - 9:00 hodin Vodění medvěda v Čechovicích - Týnečáci Skautský ples - Junák Velký Týnec a Čechovice - společenský dům - 20:00 hod 26. února 34. zasedání mikroregionu Království - Blatec - 9:00 hodin

Na 12. obecní ples zavítala skupina ABBA revival

Další události

Počasí

Dne 20. ledna se starosta obce zúčastnil jednání Výboru pro rozvoj Olomouckého kraje. Dne 20. ledna proběhl zápis žáků do 1. třídy. Dne 27. ledna proběhla operativní porada Zastupitelstva obce Velký Týnec.

Nejstudenější měsíc v roce své pověsti určitě nedostál. Naopak nás ve své větší části obdařil téměř předjarními teplotami. Mrzlo až na samotném jeho konci. První dekáda. Noc: -3, -1, -2, 0, 0, -1, 2, 1, 3, 1; den: 2, 3, 7, 6, 6, 6, 10, 11, 12, 6. Druhá dekáda. Noc: 1, -5, -4, -1, -2, 0, 0, 1, 2, 8; den: 6, 4, 4, 1, 4, 5, 4, 4, 8, 7. Třetí dekáda. Noc: 2, -3, -3, -3, -12, -14, -7, -5, -5, -3, 3; den: 2, -1,5, -2, -6, -7, -7, -3, -2, -4, 3, 2.

Další události

Počasí

Kvůli jarnímu počasí byla zrušena plánovaná akce Týneckou Sibiří (1. února), v níž děti a jejich rodiče měli soutěžit v jízdě na bobech a sáních. Dne 3. února vedení obce jednalo se zhotovitelem nového Územního plánu obce Velký Týnec Urbanistickým střediskem Brno. Tématem jednání byla poslední podoba návrhu. Dne 19. března jednala v Majetíně Rada mikroregionu Království.

Strach z toho, že co se nestalo v lednu, přinese únor, byl zbytečný. Cikánská ani hromničná zima se nedostavila. Slunečných dnů mnoho nebylo, spíše zataženo, mlhavo. Pomaličku jsme se blížili k jaru… První dekáda. Noc: -2, -2, -2, -6, -2, -1, 1, 1, -1, 0; den: 4, 3, 4, 3, 1, 7, 6, 9, 6, 5. Druhá dekáda. Noc: 5, 0, -3, 3, 1, 0, 2, 2, 5, 3; den: 6, 4, 4, 7, 8, 7, 8, 5, 5, 9. Třetí dekáda. Noc: 5, 2, 2, -3, -2, 5, 5, 0; den: 9, 8, 10, 10, 9, 10, 10, 12.

Masopustní průvod má v Týnci dlouholetou tradici

březen Kalendárium

Další události

1. března Vodění medvěda - národopisný soubor Týnečáci - Velký Týnec

Dne 7. března proběhl zápis dětí do mateřské školy. Dne 22. proběhlo vítání občánků. Do svazku obce bylo přijato 8 dětí. Dne 25. března proběhlo zasedání rady mikroregionu Království. Dne 29. března se obec připojila k akci Hodina Země. Od 20:30 do 21:30 hodin bylo zhasnuto osvětlení místních kostelů.

8. března Pochovávání basy – národopisný soubor Týnečáci - spol. dům - 20:00 hodin 22. března Vinný košt - KŠKS - společenský dům - 15:30 hodin 27. března 34. zasedání mikroregionu Království - Čelechovice - 9:00 hodin

Počasí Krásnější březen jsme si nemohli ani přát. Byl jeden z nejteplejších od doby, co se oficiálně měří na meteorologických stanicích. Užili jsme si hodně sluníčka a teplých dnů. Pršelo minimálně. Panovala obava ze sucha. Na horách totiž nebyl sníh. Napadl až v závěru měsíce. U nás pršelo krátce 23. a 24. března. První dekáda: noc - -1, 2, 0, 4, -3, 4, 4, 4, 4 -3; den – 14, 5, 7, 8, 12, 9, 12, 12, 14, 14. Druhá dekáda: noc - -5, -4, -4, 0, 4, 6, 8, 4, 7, 4; den – 12, 14, 16, 16, 10, 12, 12, 15, 10, 20 (!). Třetí dekáda: noc – 6, 6, 10, 4, 2, -3, -2, 6, 4, 3, 3; den – 20, 12, 7, 10, 14, 16, 17, 17, 19, 18.

Komentáře Stojíme na prahu jarních měsíců. I když pravda - jaro jako by začalo již někde v průběhu lednových týdnů. Teploty totiž málokdy zakotvily pod bodem mrazu. Listuji kalendářem a zjišťuji, že nejvíce klesla teplota v průběhu posledního lednového víkendu, a to v noci k -12 a -14 stupňům, přes den vystoupila na -6 a -7 stupňů. V následujícím měsíci, kdy častokrát nepříjemně dotírá tzv. fabiánská zima, se teploty v noci otíraly lehce o nulu či mírně klesly pod bod mrazu, přes den si však vyšláply až k 5 či 8 stupňům. Pokud si vzpomenu na zimu před dvěma lety, kdy mrazy trhaly teplotní rekordy na všech místech naší země, je to pozoruhodná proměna. Část klimatologů tak může konstatovat, že se naše planeta skutečně otepluje a že nás čeká epocha teplotních výkyvů. Skeptikové pak oponují, ať zohledníme tu skutečnost, že zima prostě nepanuje jen v Evropě, ale jinde - například na americkém kontinentu - lidem nic nedaruje. Chci věřit, že i když staré pranostiky vzaly pravděpodobně definitivně za své, že si s tím naše matička Země nějak poradí. Naopak život v naší obci v uplynulých dvou měsících nabral své obvyklé tempo. Leden se tradičně odehrává v tanečním rytmu, neboť společenský dům vítá účastníky plesů. Obecní ples

byl tentokrát zasvěcen kalhotovým zvonům, tedy módě 70. let, resp. hudební nadvládě švédské skupiny ABBA. I když původní sestava do Týnce nezamířila, nahradili ji mladí revivaloví hudebníci ze Zlína. Na své si přišli i návštěvníci hasičského, školního, sportovního a junáckého plesu. Všem organizátorům patří za vzornou přípravu a organizaci mé velké poděkování! Jak jsem výše naznačil, marně jsme letos čekali na sněhovou pokrývku, abychom mohli uskutečnit druhý ročník závodu rodičovských bobových či sáňkových spřežení. Měl se uskutečnit 1. února a navázat tak na úspěšnou loňskou premiéru. Snad se nám to podaří za rok… Třetí únorový víkend tak nabídl 1. kolo Zlaté ligy ve stolním tenise Velký Týnec 2014. Pro informaci těm, kteří konání soutěže nezaregistrovali, prozradím, že jde o klání v mužské, ženské a dětské kategorii. Muži jsou navíc rozděleni na amatérskou a profesionální část, takže musím vyvrátit skeptické hlasy, jež hlásaly, že to nemá cenu, že to stejně vyhrají ti registrovaní hráči apod. Nikoliv. I ten, kdo vezme pálku do rukou jen několikrát za rok, si může zahrát minimálně pět zápasů v základní skupině a získat tak alespoň malou turnajovou zkušenost. Podobné výsledky naleznete na obecní webbové stránce nebo ve sportovní rubrice tohoto čísla. Čechovičtí milov-

duben Kalendárium 12. dubna Jarní jarmark - Lucka, Verča a kamarádi - společenský dům - od 9:00 hodin Království hraje, zpívá a tančí - mikroregion Království - Grygov, sokolovna - 14.00 hodin Život je kabaret s Liborem Pantůčkem - KŠKS ZO Velký Týnec - malý sál společenského domu - 17:00 hodin 14. dubna 19. zasedání Zastupitelstva obce Velký Týnec - malý sál společenského domu - 17:00 hodin 24. dubna 35. zasedání mikroregionu Království - Obecní úřad Dub nad Moravou - 9:00 hodin 26. dubna Zlatá liga stolního tenisu Velký Týnec 2014 – 2. kolo - KŠKS ZO Velký Týnec - Sportovní hala ZŠ Milady Petřkové – 9:00 hodin

Další události

Počasí

Dne 7. dubna proběhla pravidelná operativní porada Zastupitelstva obce Velký Týnec. Ve dnech 9. a 23. dubna proběhly orga-nizační schůzky ke Dni Malého Noe, jenž se uskuteční 24. května na vrchu Hradisko. Dne 30. dubna se na Hradisku uskutečnilo tradiční Pálení čarodějnic, které připravili týnečtí a čechovičtí junáci.

Měsíc duben byl příjemným jarním časem. Naštěstí začalo i pršet, což prospělo úrodě našich zemědělců. Stromy i keře rozkvetly o čtrnáct dnů dříve než obvykle. Hrozilo tak, že prvomájový polibek nebudeme moci uskutečnit pod rozkvetlou třešní! Prvních osm dnů bylo téměř letních, poslední dva to poněkud zkazily. Jen v noci bylo poněkud chladněji. Noc: 3, 4, 5, 5, 5, 5, 4, 8, 7, 6. Den: 16, 20, 20, 20, 18, 19, 22, 20, 10, 10. Druhá dekáda byla poněkud standardnější, resp. odpovídala teplotám typickým pro duben. Noc: 1, 5, 6, 7, 4, 4, 2, 0, 6, 9. Den: 15, 15, 15, 8, 10, 10, 13, 16, 19, 16. Závěr měsíce byl opět teplý. Ne sice s tropickými teplotami nad 25 stupňů, jak se to někdy stává, ale přesto bylo příjemně teplo. Noc: 10, 12, 12, 11, 12, 12, 12, 9, 11, 9. Den: 20, 20, 22, 21, 20, 22, 19, 14 (pršelo), 20, 21. Letos po delším čase panovalo klasické jaro. Nesklouzli jsme se ze zimy do léta…

Vlevo - průtrž mračen zaplavila pole mezi Čechovicemi a Velkou Bystřicí. Vpravo - jarní jarmark ozdobila velikonoční výstava.

níci harmoniky pro své občany zorganizovali neformální posezení v nově opraveném sále hostince manželů Hrudníkových. A všichni si setkání se sousedy u muziky a s dobře vychlazeným pivem pochvalovali. Malé i ty nejmenší děti pak na počátku měsíce března zamířily na maškarní bál. A jaké bylo letos téma? Tisíc a jedna noc! Na velkém bylo těsno, neboť si tuto podívanou samozřejmě nenechají ujít pěstouni našich maličkých, tedy rodiče i prarodiče. Nejen zábavou - navíc letos zpestřenou sledováním zimních olympijských her - však živi jsme. Svůj rytmus také na naší obci nabírají rekonstrukční a modernizační práce. Zastupitelé obce totiž na počátku měsíce února schválili rozpočet na rok 2014, a to v celkové výši 44,7 mil. Kč (příjmová i výdajová část). V jeho první podobě však nenaleznete zařazeny žádné velké investiční akce. Výjimkou je předfinancování nákupu čisticího stroje, na který jsme získali dotaci ve výši 1,8 mil., jež bude uhrazena po fyzickém nákupu stroje a schválení všech doprovodných dokumentů. Cena stroje je něco málo přes 2 mil. Kč. V rozpočtu jsou také zařazeny prostředky na pořízení nového územního plánu (0,4 mil.), dokončení dokumentace pro stavební povolení nadstavby nad zdravotním střediskem (0,2 mil.), výkup budovy budoucí

cukrárny (0,4 mil.), dokončení 2. etapy chodníků na hřbitově (0,2 mil.). Vyděleny jsou také finanční prostředky na uhrazení splátek úvěru na vodovod, které činí zhruba 2,5 mil. Kč, přičemž Ministerstvo zemědělství nám vrátí úrokovou část (0.4 mil.). Pro vaši informaci: vodovod budeme mít splacen v srpnu roku 2018. Naše investiční zdrženlivost je dána skutečností, že dolaďujeme tři významné stavby, na jejichž realizaci budeme muset přiložit i vlastní prostředky. Jde o rekonstrukci centra obce, rekonstrukci a modernizaci ČOV, dokončení kanalizace v Čechovicích. Přesné částky našeho podílu určí teprve dotační smlouvy, které podepíšeme v následujících měsících. I přes tyto objemné náklady bychom chtěli pokračovat v další kultivaci naší obce: zrekonstruujeme komunikaci a chodníky v ulici Na Zabrání ve Vsisku, postavíme zde přechod pro chodce na křížení krajské a obecní cesty směřující na Grygov, vyměníme okna v mateřské škole či společenském domě, kde chceme natřít i fasádu budovy, zrekonstruujeme chodník na čechovické návsi, vybavíme zdejší dětské hřiště novými herními prvky, vyměníme okna a vrata v hasičské zbrojnici, opravíme antukové hřiště u základní školy. Těch „drobností“ chceme udělat více. Snad se nám to podaří, aniž bychom se chovali jako špatní hospodáři a přivedli obec do finančních nesnází.

květen Kalendárium

Další události

15. května Den matek ve Vsisku - Výbor pro sociální záležitosti ZO Velký Týnec - Restaurace U Facků - 17.00 hodin

Z důvodu extrémně nepříjemného deštivého, resp. studeného počasí byla zrušena folklórní akce Sečeni lúke 2014, která se měla uskutečnit ve dnech 16. a 17. května. Od počátku měsíce jsme se společně s Nadací Malý Noe organizačně chystali na den D, tedy na Den s Malým Noem na Hradisku. Ten proběhl jen částečně. Dopolední část narušil, resp. odpolední koncerty znemožnil vytrvalý déšť. Starosta obce a ředitel nadace rozhodli o ukončení akce v 11.30 hodin mj. na základě výstražné zprávy ČHMÚ, která varovala před silnými bouřkami s průtržemi mračen. Náhradní termín bude stanoven na základě časových možností houslisty Pavla Šporcla v měsíci září nebo říjnu. V neděli 18. května proběhla ve Sportovní hale UP v Olomouci pohárová soutěž ve skupinové estetické gymnastice. O jejím průběhu a výsledcích hovoří na jiném místě červnových Týneckých listů trenérka Renáta Vrbová. Dne 19. května předal ing. Rašner starostovi obce závěrečnou zprávu o provedeném auditu hospodaření Obce Velký Týnec za rok 2013 s výsledkem: Bez závad. Dne 26. května se starosta obce zúčastnil jednání Výboru pro rozvoj Olomouckého kraje.

21. května 20. zasedání Zastupitelstva obce Velký Týnec - společenský dům - 16.30 hodin 22. května 36. zasedání mikroregionu Království - Brodek u Přerova - 9.00 hodin 23. května Noc kostelů - kostel Nanebevzetí Panny Marie – 20.00 hodin 23. - 24. května Volby do Evropského parlamentu 31. května Kácení máje s dětským dnem - Týnečáci - zámecká zahrada - 16.00 hodin

Komentáře Uplynulý měsíc květen nebyl, pokud se týká počasí, příliš stabilní. To se jednak promítlo do našich venkovních prací, jednak to negativně zasáhlo konání kulturních akcí. Převážně mokré klima alespoň částečně dohnalo prohřešky suché zimy. Pozitivní vliv to mělo na rostoucí zemědělské plodiny (tak mohutnou řepku jsem už dlouho neviděl), nakolik to ovlivnilo hladinu spodních vod, nedokážu posoudit. Tráva se nejen zazelenala, ale rostla do výše jako divá. Sotva jsme skončili jedno kolo sečení obecních pozemků, mohli jsme zahájit další. Myslím, že jarní údržba cest a chodníků proběhla bez jakýchkoliv problémů. Navíc nám od poloviny měsíce začal pomáhat i čisticí stroj, na který obec získala dotaci v rámci Operačního programu životní prostředí ve výši 1,8 milionu korun, přičemž 200 tisíc doplatila ze svého. Do zdárného finiše doběhlo výběrové řízení na Rekonstrukci a modernizaci Čistírny odpadních vod Velký Týnec. Akci provede firma STRABAG, a. s.. Celková hodnota díla dosahuje výše něco přes 22 milionů korun. Dotace pak z toho činí 16 milionů korun, zbytek doplácí obec ze svého měšce. Zjednodušeně řečeno rekonstrukční a modernizační práce zahrnují obnovu stavebních částí naší čistírny (zvláště jednotlivých nádrží na vodu), výměnu čisticí technologie a instalaci kalové jednotky. Složitou cestou výběru firmy prošla také akce Revitalizace centra obce Velký Týnec, na kterou obec získala dotační prostředky z Regionálního operačního programu Střední Morava. Jejich výše byla stanovena na 3,4 milionu korun, přičemž samotná akce má stát 4 mil. korun. Vítězná nabídka firmy COMMODUM spol. s r. o. Valašská Bystřice však činí za celou akci 2,8 milionu korun bez DPH. Výše dotace tak bude upravena v poměru 85% ku 15% nákladů obce. Součástí zakázky je výstavba spojovacího chodníku centrum obce - mateřská škola, rozšíření chodníku od kina do ulice Ke Vsisku, výstavbu mostků přes Týnečku a Beroňku, rozšíření parkoviště za zdravotním střediskem, bezbariérový přístup do zdravotního střediska, instalaci laviček a držáků kol, výměnu veřejného osvětlení a umístění dětských herních prvků. Hotovo musí být do podzimu letošního roku. V rámci centra dlouhodobě řešíme problém objektu budoucí cukrárny, která by měla vzniknout na torzu bývalého rodinného domu č. p. 17. Proč to trvá tak dlouho? ptají se mě někteří občané. A hlavně to neprodávejte nikomu cizím, ať tam nakonec nevznikne třeba něco neslušného! Podobný otázkám čelím dnes a denně. Mohu konečně oznámit, že v měsíci květnu jsme uhradili Olomouckému kraji 400 tisíc korun za stavbu a hlavně pozemek. Nyní dochází k zápisu do katastrální mapy. Jak budeme postupovat dál, o tom rozhodne zastupitelstvo obce v následujících dnech. Původní představa spočívala v odprodeji objektu a ve smluvním zajištění, že zde bude za soukromé peníze vybudována cukrárna. Další varianta vychází z představy, že objekt zůstane v majetku obce a bude rekonstruován, resp. zbořen a na jeho místě vznikne zcela nová provozovna, kterou by obec pronajímala. Třetí možnost spočívá v odstranění stavby a rozšíření veřejného prostoru bez náhrady. Tomuto řešení nahrávají aktuální iniciativy soukromých subjektů, neboť kupříkladu v areálu fotbalového stadiónu vzniká nová restaurace, která se chce mj. zaměřit i na cukrárenský

sortiment. Čerstvé zákusky nabízejí jednotlivé prodejny potravin. Zmrzlinu točí v prodejně u Stejskalů atd. Prostě uvidíme… Během měsíce května jsme také zahájili výměnu oken, resp. nátěr fasády na společenském domě. Jde o první etapu opravy našeho kulturního stánku, která zasáhne jeho čelní, boční a dvorní část. Štít směrem k Týnečce a navazující budova ve dvorní části se úprav dočká v následujícím období. Do budoucna je také potřeba zmodernizovat vnitřní vybavení společenského domu. Nátěru fasády se zhostí firma pana Radka Chroboka za cenu 371 tisíc korun, výměnu oken provede firma RI OKNA a. s. z Bzence za cenu 345 tisíc korun bez DPH. V místní části Vsisko se mohou těšit obyvatelé ulice Na Zabrání na nový silniční povrch a chodníky. V soutěži se o zakázku utkalo 6 firem. Nejlepší nabídku podala firma Stavby Žádník za cenu 2,2 milionu korun vč. DPH. Práce budou zahájeny v měsíci červnu. Rekonstrukce starých a výstavba nových chodníků proběhne i v ulici Masarykova. Tím bude dokončena akce, kterou v roce 2008 zahájil díky prostředkům z ROP Střední Morava Olomoucký kraj. V konkurenci šesti firem podal nejvýhodnější finanční nabídku Libor Venclík, Stavební a zednické práce z Velkého Týnce. Cena vč. DPH dosahuje výše 412.409,- Kč. Nový povrch vozovky bude také realizován v části ulice Zámecká, konkrétně kolem kostela a budovy 1. stupně Základní školy Milady Petřkové. Tady byla finančně nejpřijatelnější nabídka firmy SISKO s. r. o. Přerov, která nabídla provést akci za 221.190,- Kč. V těchto dnech je prováděn výběr firmy na akci Dostavba kanalizace v Čechovicích a na instalaci herních prvků tamtéž. Zastupitelé obce projednali na svém 21. zasedání mj. tyto další skutečnosti: schválili žádost TJ Sokol Velký Týnec – oddílu estetické gymnastiky o mimořádnou dotaci ve výši 40.000,- Kč na reprezentaci obce a ČR na mistrovství světa; schválili výši úplaty v mateřské škole na školní rok 2014-2015 ve výši 220,- Kč na dítě a měsíc; schválili žádost ředitelky školky o nákup herních prvků v hodnotě 116 tisíc korun; přijali doplnění Obecně závazné vyhlášky č. 1/2014 o ochraně nočního klidu a regulaci hlučných činností, které se týká udělení výjimky na porušení klidu v neděli. Abych se vrátil na počátek, k vlivu počasí na chod obecních akcí. Jeho nepřízeň zrušila folklorní akci Sečeni lúke, neboť nejen pocitová, ale i skutečná teplota signalizovala spíše březnové než květnové počasí. Složitější to bylo s konáním Dne Malého Noe. Akci jsme organizačně připravovali téměř tři týdny. V sobotu ráno 24. května začalo její poslední dolaďování na místě samotném. Honicí se mračna však nevěstila nic dobrého. Po startu závodu horských kol kolem desáté hodiny se spustil intenzivní déšť. V 11:24 hodin jsem obdržel na mobil výstražnou informaci ČHMÚ, v níž byli starostové obcí a měst upozorněni na nebezpečí prudkých bouřek. Následně jsem po dohodě s ředitelem Nadace Malý Noe panem Strejčkem rozhodl o ukončení akce a přeložení koncertu houslisty Pavla Šporcla na jiný termín. Úklid prostoru nám trval více jak tři hodiny. V odpoledních hodinách se vyjasnilo a začalo svítit sluníčko. Někteří natěšení potencionální návštěvníci akce byli zklamaní, ale rozhodnutí bylo neodvolatelné. Věřte, že všem nám to bylo upřímně líto! Jsem upřímně rád, že v poslední květnový den úspěšně proběhlo Kácení máje s dětským dnem.

Počasí Květnové počasí bylo velmi proměnlivé. Chvíli teplo, chvíli chlad. Sluníčko střídal déšť. Zvláště o víkendech jsme si rozmarů počasí užili až až! První dekáda. Noc: 10, 10, 9, 7, 2, 4, 13, 8, 11, 10. Den: 22, 22, 7, 14, 16, 20, 17, 16, 21, 19. Druhá dekáda. Noc: 13, 8, 6, 8, 9, 9, 7, 10, 12, 13. Den: 10, 16, 17, 15, 13, 10, 9, 17, 22, 24. Třetí dekáda. Noc: 13, 11, 13, 20, 20, 14, 20, 17, 18, 12, 10, 10. Den: 25, 27, 24, 25, 26, 24, 22, 24, 15, 20, 20. Tam, kde došlo k radikálnímu poklesu teploty, většinou pršelo. I když odborníci říkají, že absenci zimní vláhy nelze dohnat a že se naše země chystá na situaci extrémního sucha, snad měsíc květen přece jen něco dohnal. Je to vidět i na bujně rostoucích zemědělských plodinách, na husté temně zelené trávě, na mokré půdě. V porovnání s březnovým úhorem odpovídá květen, pokud se týká vlhkosti, pranostice o studeném máji, který přináší do stodol ráj.

Vpravo - odpolední program Dne Malého Noe na Hradisku zhatilo nepříznivé počasí

červen Kalendárium 7. června Dětský den ve Velkém Týnci – SDH Velký Týnec – areál hasičky – 14.00 hod. 14. června Dětský den ve Vsisku - rodiče a přátelé dětí - náves - 14.00 hodin II. ročník Tvarůžkových slavností - zámecká zahrada - 14.00 hodin Dětský den v Čechovicích - KŠKS + přátelé – 14.00 hodin 21. června Setkání Týnců v Týnci nad Sázavou Čechovská udice - p. M. Dvořák a přátelé - požární nádrž Čechovice – 9.00 hod. IV. ročník VRBA CUP v tenisové čtyřhře - areál Tenisového klubu Velký Týnec - 9.00 hodin Vítání dětí - Výbor pro sociální záležitosti ZO V. Týnec - obřadní síň - 13.00 hod. 23. června 21. zasedání Zastupitelstva obce Velký Týnec - kino - 16.30 hodin 26. června 37. veřejné zasedání mikroregionu Království v Majetíně - 9.00 hodin

Další události

Počasí

Dne 2. června bylo předáno firmě STRABAG a. s. staveniště ČOV Velký Týnec. V následujícím půlroce zde bude probíhat rekonstrukce a modernizace areálu a zařízení. Dne 6. června starosta obce podepsal smlouvu na realizaci akce Revitalizace centra obce Velký Týnec, kterou finančně podpořila Regionální rada ROP Střední Morava. Dne 23. června proběhla v 13.00 hodin v Majetíně Rada mikroregionu Království. Dne 25. června bylo předáno firmě COMMODUM Valašská Bystřice staveniště, na němž bude prováděna akce Revitalizace centra obce Velký Týnec. Dne 25. června proběhlo od 15.15 hodin v obřadní síni obecního úřadu loučení předškoláků s docházkou do mateřské školy. Dne 27. června hostila týnecká obřadní síň setkání osmdesátníků.

I letošní červen k nám byl přívětivý. Zpočátku sice pohrozil neslanými, nemastnými teplotami, ale pak si to rozmyslel a ukázal svou vlídnější tvář. Dokonce tropickou. Závěr měsíce se opět trošičku proměnil spíše v jarní chvění, ale to jen opravdu na chvíli. První dekáda. Noc: 10, 11, 10, 12, 12, 10, 20, 20, 20 stupňů. Den: 22, 18, 19, 22, 22, 24, 27, 28, 32, 34 stupňů. Druhá dekáda. Noc: 19, 19, 16, 15, 10, 8, 10, 14, 14, 14. Den: 34, 34, 34, 32, 27, 20, 22, 25, 25, 25, 14, 17. Třetí dekáda. Noc: 14, 10, 12, 12, 12, 14, 10,5, 8, 16, 18, 15. Den: 17, 17, 20, 24, 24, 24, 20, 24, 27, 26, 16.

Fotogalerie

TÝNECKÉ LISTY

FOTOGALERIE á v o s e pl XIII. OBECNÍ PLES

XIII. obecní ples proběhl v duchu country. Milým hostem byla zpěvačka Věra Martinová. Předtančení obstarali členové národopisného souboru Týnečáci. Dále vystoupily estetické gymnastky TJ Sokol Velký Týnec a členky tanečního souboru Poupata. Petr Hanuška

Foto: 6x P. Hanuška

ll. ČECHOVICKÝ PLES V pátek 23. ledna 2015 se v hospodě Na návsi v Čechovicích konal II. ročník čechovického plesu. Organizační výbor složený z občanů Čechovic, členů ČČK Čechovice, SDH Čechovice a osadního výboru se na něj pod rázným vedením Petra Drápala řádně připravoval již několik týdnů dopředu. A poctivá příprava se vyplatila. Téměř 100 hostů se dobře bavilo až do ranních hodin. K tanci a poslechu hrála všem hostům kapela Ramahe Band a průběh večera zpestřili svým tanečním vystoupením Marek Švarc a Eliška Spurná z Hostkovic, kteří předvedli ukázky standardních a la-

HASIČSKÝ PLES

tinskoamerických tanců. Bohatá tombola se 115 cenami pak potěšila nejednoho vítěze. K hladkému průběhu plesu přispěl svým vtipným a svižným moderováním tomboly také pan Stanislav Denk a příjemná a vstřícná obsluha z hospody Na Návsi. Pořadatelé by touto cestou rádi mockrát poděkovali všem, kdo přispěli do tomboly, a také všem, kteří se na organizování a bezproblémovém průběhu plesu podíleli. Již teď se těšíme na další ročník našeho plesu, který proběhne koncem ledna roku 2016. Vendula Vránová

Foto: 2x V. Vránová Foto: 3x archiv SDH

9

10

Výročí

TÝNECKÉ LISTY

ÚNOROVÁ VÝROČÍ STŘEDOMORAVSKÉHO REGIONU Před 65 lety – dne 4. února 1950 zemřel ve Velkém Týnci Jaroslav BEČÁK, zasloužilý starosta obce, agrární politik, poslanec Národního shromáždění a člen odbojové organizace Obrana národa. Narodil se ve Velkém Týnci č. p. 11 dne 9. 5. 1887. Po studiu na nižším gymnáziu v Olomouci absolvoval hospodářskou školu ve Vyškově. Od svého otce Rudolfa převzal rodinný statek, z něhož po krátké době vytvořil příkladné zemědělské hospodářství. Záhy se aktivně zapojil do činnosti obecního výboru a stal se členem agrární strany. V říjnu 1918 se jako člen Okresního národního výboru v Olomouci podílel na státním převratu. Po r. 1919 byl po dvě volební období starostou obce Velký Týnec. V r. 1925 byl zvolen do Poslanecké sněmovny, kde působil 10 let. Od r. 1928 vykonával také funkci předsedy Ústředí starostenských sborů v Brně a byl předním činitelem mnoha okresních i zemských institucí. Za okupace se aktivně zapojil do odboje. V dubnu 1942 byl gestapem zatčen a vězněn do konce války v Brně, Osvětimi a Buchenwaldu. Zemřel na útrapy věznění v koncentračních táborech. (Tichák, M.: Paměti obce Velkého Týnce. Olomouc, DANAL 1998, s. 63)

Před 80 lety – dne 5. února 1935 zemřel v Olomouci Msgre ThDr. Jan HEJČL, vysokoškolský učitel, spisovatel a překladatel. Narodil se v rodině mlynáře v Žamberku 15. 5. 1868. V devatenácti letech maturoval na gymnáziu v Hradci Králové, kde rovněž absolvoval bohoslovecká studia. Vysvěcen byl r. 1891. Poté kaplanoval v Čermné u Lanškrouna. Dále se vzdělával a záhy složil na olomoucké bohoslovecké fakultě dvě rigorózní zkoušky. R. 1897 byl poslán do Vídně na vyšší ústav k vzdělávání kněží, kde také složil dvě zkoušky a v březnu 1899 promoval na doktora bohosloví. Téhož roku byl jmenován vicerektorem biskupského semináře v Hradci Královém a r. 1901 profesorem pedagogiky a poté profesorem biblického studia Starého zákona. V r. 1904 podnikl studijní cestu biblickým Orientem. Navštívil Palestinu, Předjordánsko, Zajordánsko, Sýrii, Egypt, Neapol, Řím a v r. 1905 studoval v Mnichově. Po návratu získal další stipendium na cestu do Berlína a v r. 1909 navštívil Paříž. V říjnu 1909 odešel do Olomouce, kde převzal stolici Starého zákona na teologické fakultě. Teprve zde rozvinul literární činnost, v níž zpracoval poznatky ze studijních cest. Od r. 1900 průběžně publikoval v Časopisu katolického duchovenstva. Jeho srovnávací studie etiky starého Orientu vyšla v němčině v r. 1907 a vzbudila v odborných kruzích velkou pozornost. Výsledky studijních cest zpracoval i ve čtivých a populárně naučných cestopisech, které vyšly pod názvem Do města Davidova z města Eliščina (1909) a K svatyni Kananejské (1911). Největším životním dílem Hejčlovým však je překlad a výklad biblických knih Starého zákona, jímž byl pověřen v r. 1912 a věnoval se mu až do r. 1925 řada ukázek pak vycházela v časopisech Našinec, Archa,, Eva aj. Knižně vyšlo dílo ve třech dílech s názvem Bible česká I. – III. v období 1913 až 1925. Poté byl Hejčl na návrh Masarykovy univerzity vyznamenán čestnou cenou z Riegrova fondu při Svatoboru. Podobným způsobem chtěl přeložit i knihy novozákonní, ale do r. 1935, kdy náhle zemřel, vyšly jen překlady osmi epištol. Značná jest také Hejčlova publikační činnost v oblasti liturgie, řada jeho prací vycházela v časopisech a od počátku přispíval důkladnými studiemi do Českého slovníku bohovědného. V l. 1917-35 byl také členem Družiny literární a umělecké. Na bohoslovecké fakultě v Olomouci byl děkanem, zasadil se také o to, aby profesoři měli charakter univerzitních profesorů. Za zásluhy byl v r. 1921 jmenován monsignorem a r. 1925 prelátem. (Fischer, R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938, s. 90-91. * Poselství. Olomouc 1938, s. 250-254.)

Před 160 lety – dne 7. února 1855 se v Blansku narodila Karla BUFKOVÁ, ovdovělá Absolonová, roz. Wanklová, národopisná sběratelka a vydavatelka pověstí. Narodila se v rodině hutního lékaře a moravského antropologa Jindřicha Wankla (1821-97). Základní školu navštěvovala v rodišti, vyšší dívčí školu v Praze. V r. 1872 se provdala za lékaře a kulturního činitele Vilibalda Absolona a přestěhovala se do Boskovic. Když po deseti letech ovdověla, přestěhovala se se svými dětmi, dcerou Olgou a synem Karlem (1877-1960), pozdějším archeologem a objevitelem jeskyň v Moravském krasu, k rodičům do Olomouce. Zde se spolu se svými sestrami Vlastou, provdanou Havelkovou (1858-1939), Lucií, provdanou Bakešovou (1853-1935) a Madlenkou W. (1865 – 1922) zapojila do činnosti Vlasteneckého spolku muzejního. R. 1885 se podruhé provdala za Eduarda Bufku (1854-1921), šéfa Zemské banky. Spolu s ním odešla po dvou letech do Prahy, kde pokračovala v národopisné práci. Podílela se na přípravě Národopisné výstavy (1895). Podnikla také kratší cestu na Balkán a do Turecka v r. 1902. Časopisecky publikovala drobné beletristické práce a zejména příspěvky o lidových zvycích a obyčejích. Své práce podepisovala kombinací rodného a manželova příjmení, někdy také K. B. Wanklová-Absolonová, a to ve Vlastivědném sborníku pro mládež župy olomoucké, kde vyšly pověsti: Bratři na Helfštýně, Černý kůň na Dolním náměstí v Olomouci, Podkova na Tepenci, Ukrutný rytíř na Helfštýně, Pověsti o Ječmínkovi. Těžištěm její tvorby zůstaly dva soubory lidových moravských pohádek a pověstí: Z Ječmínkovy říše (1897), Moravské povídky a pověsti (1898) a Moravské pověsti a pohádky (1920). Je autorkou hanácké veselohry Me sme vehrále! (1925) a dramatu Tulák (1925). Její vzpomínky na otce, rodiště i národopisnou práci najdeme ve sborníku Zlatá rodina, který uspořádal Berthold Kladivo a vydal v r. 1936 v Blansku. Zemřela 29. 11. 1941 v Praze. (Lexikon české literatury. 1. Praha 1985, s. 326-327; * Polák, V.: Literární místopis okresu Blansko. Blansko 1985, s. 15-16; * Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře. Olomouc 1993, s. 5-6; * Zíbrt, Č.: Pracovnice v moravském národopisu v době Národopisné výstavy roku 1895. Český lid, 1930)

Před 235 lety – dne 8. února 1780 se v Andělské Hoře na Bruntálsku narodil Jan Nepomuk STAUDINGER, varhanář. Vyučil se v dílně svého otce Josefa Šebestiána S. (1729-1809) a poměrně brzy se osamostatnil. Kolem r. 1820 se udává jeho sídlo dílny v Kroměříži a v únoru 1824 byl přijat za měšťana v Olomouci. V té době byl již ženatý a měl dílnu v domě

čp. 461. R. 1828 opravoval varhany na Svatém Kopečku, r. 1833 ve Velkém Týnci, o rok později v Náměšti na Hané, r. 1835 stavěl positiv u sv. Michala v Olomouci, r. 1836 opravoval varhany v Dubu nad Moravou a o tři roky později stavěl varhany v Křelově. Zemřel 15. 1. 1843 v Olomouci. (Sehnal, Jiří: Varhaníci na Moravě 1500-1880. 2. část. M-Z. In: Časopis moravského muzea. Brno 1980.)

Před 115 lety – dne 13. února 1900 se narodil ve Velké Bystřici Josef BLAHA, vysokoškolský pedagog a vědec, vinohradník. Narodil se v rodině stavebního mistra a měl čtyři sourozence. Střední školu studoval v Olomouci a r. 1919 maturoval na Českém reálném gymnáziu. Poté pracoval na velkostatku Spolku moravských cukrovarů v rodišti a po založení Vysoké školy zemědělské v Brně ji absolvoval. Od r. 1925 se stal asistentem Vinařsko-ovocnické sekce Zemského ústavu v Brně, kde působil do r. 1950 a pak přešel na Státní výzkumnou stanici vinařskou v Mutěnicích. Tam vedl biologické oddělení a působil zde až do důchodu. Dlouhá léta byl jednatelem Zemského vinařského spolku pro Moravu, sekretářem Ústředního svazu čs. vinařů a redaktorem časopisu Vinařský obzor. Za vědeckou a bohatou publikační činnost i mezinárodní věhlas se stal ve Francii rytířem Čestné legie. Na rodiště Prof. Dr. Ing. Blaha nikdy nezapomněl. Jezdíval do Olomouce i Velké Bystřice každý rok. Zemřel v Brně dne 30. 8. 1994. (Plachá, Z.: Dr.Ing. Josef Blaha. Velkobystřické noviny, 1995, č.1, s.3.; * Vávra,M.: 90 let vědeckého propagátora vinohradnictví a vinařství Moravín 1989, s. 73-76)

Před 60 lety – dne 14. února 1955 se v Olomouci narodil Jan SULOVSKÝ, rozhlasový redaktor a dramatik. Gymnázium studoval v Hejčíně, kde maturoval v r. 1974. Už za studií psal poezii, která byla publikována časopisecky a byla zařazena i do sborníku Zelené světlušky. Jeho básně byly čteny také v pražské poetické vinárně Viola. Po maturitě se hned na DAMU nedostal. Pracoval tedy asi tři roky v olomouckém divadle a na studia do Prahy byl přijat až v r. 1977. DAMU Praha, obor dramaturgie absolvoval v r. 1982. Poté působil téměř deset let (1982–1991) v olomouckém divadle jako dramaturg a od dubna 1994 v Českém rozhlase jako redaktor slovesného umění. Jeho hlavním pořadem v rozhlasu byly Toulky krajem, což je cyklus dokumentů, ve kterých mapuje zajímavá místa regionu: historii, přírodní památky i významné osobnosti. V r. 2005 získal Cenu Českého rozhlasu za regionální slovesnou tvorbu a dvakrát čestné uznání v soutěži o Prix Non Pereant na téma Média na pomoc památkám. Kromě rozhlasové práce se věnuje i tvorbě pro divadlo. Je autorem a zároveň režisérem několika divadelních her vztahující se k historii Olomouce a k význačným postavám města a Moravy. V r. 2009 získal Cenu kraje za výjimečný počin roku v oblasti profesionálního umění - oblast divadla. Na svém kontě má zatím tyto hry: Generál Lafayette (1997), Václav III (2006), O životě a vládě Franze Josefa I. (2008), Muzikant z Janského vrchu (2009), Causa Karel Sabina (2011) a Jiřík versus Matyáš aneb olomoucké boje o český trůn (2014). Poslední jmenovaná divadelní hra se hraje v repríze dne 13. 2. 2015 v Muzeu umění Olomouc. Jubilantovi srdečně gratulujeme a přejeme mu zdraví a trvalý tvůrčí elán do dalších let!

Před 50 lety – dne 14. února 1965 zemřel v Olomouci prof. František DOUCHA, vlastivědný pracovník, redaktor a autor pověstí. Narodil se v Topoli u Chrudimě dne 17. 9. 1881. Po studiích na Karlově univerzitě v Praze působil jako středoškolský učitel na středních školách v Kyjově a ve Strážnici. V r. 1912 byl jmenován profesorem Slovanského gymnázia v Olomouci, kde učil zeměpis a dějepis až do r. 1935. Poté byl povolán do Vsetína, kde se stal ředitelem gymnázia a tuto funkci vykonával do r. 1939. Po penzionování se opět vrátil do Olomouce. V r. 1919 byl aktivně činný ve Vlastivědné společnosti musejní v Olomouci, byl členem výboru a též spoluredaktorem Časopisu VSMO. Společně s Richardem Fischerem a Mořicem Remešem se pilně věnoval literární činnosti. V r. 1923 mu vyšla kniha Den v Olomouci. Přispíval do různých monografií, pověsti publikoval ve Vlastivědném sborníku pro mládež župy olomoucké. Vyšly zde mj. pověsti Cikánský výpad v Olomouci, O původu jména Olomouc a Tataři u Olomouce. (Fischer, R.: Olomoucký památník 1848-1918 Olomouc 1938, s. 52.; * Vybíral, B.: Profesor František Doucha padesátníkem. In: ČVSMO, 45, 1932, s. 280.)

Před 15 lety – dne 15. února 2000 zemřel v Mikulově Jindřich SKOPALÍK, středoškolský pedagog a publicista. Rodák ze Vsiska u Velkého Týnce, na jehož 95. výročí narození jsme si vzpomněli v lednu t. r.

Před 150 lety – dne 17. února 1865 zemřel v Brně František Jaroslav KUBÍČEK, první český novinář na Moravě, básník, fejetonista a prozaik. Pocházel ze selského rodu. Narodil se 14. 9. 1838 ve Smržicích na Prostějovsku. Pokřtěn byl František Serafínský. Maturoval v r. 1857 na olomouckém německém gymnáziu. Pak chtěl vyhovět přání maminky a vstoupil do kněžského semináře, z něhož po roce odešel a studoval ve Vídni slovanskou filologii, zeměpis a dějepis. Měl nadání na řeči, kromě řečtiny, latiny a slovanských jazyků ovládal i francouzštinu, angličtinu a italštinu. Působila zde řada českých učitelů. ... pokračování na straně 11

Výročí 11

TÝNECKÉ LISTY Největší vliv na něj měl prof. Alois Vojtěch Šembera (1807-82), jehož syn Vratislav s Františkem kamarádil. R. 1860 vypravil prof. Šembera oba chlapce do Prahy, aby poznali velebná místa českých dějin. Po návratu do Vídně v říjnu 1861 František onemocněl a na radu lékaře odjel na valašský venkov do Rožnova pod R., kde se léčil v létě r. 1862. Pro nemoc nemohl zakončit studia státními zkouškami. Na podzim téhož roku odešel do Prahy, aby se tam uplatnil jako novinář. Stal se členem spolku Svatobor a získal od něj podporu na cestu do Itálie, aby se tam mohl doléčit. Zůstal ale na Moravě a v prosinci 1862 převzal v Olomouci redakci Moravana, prvního nezávislého politického listu. Kvůli neshodám s jeho majitelem a tiskařem Františkem Slavíkem odešel v polovině r. 1863 do Brna, kde pracoval v Moravské orlici. Byl prvním pronásledovaným novinářem na Moravě. Za článek v Moravanu Úpadek našich domácích řemesel a jeho původ zaměřený proti vídeňskému centralismu a germanizaci byl odsouzen na tři měsíce do vězení. V obou časopisech Morava i Moravská orlice zavedl lokální fejeton. Kubíčkovo literární dílo nebylo ve své době vydáno knižně a po jeho smrti upadlo v zapomenutí. Teprve počátkem 20. st. je svými studiemi a výborem připomněl Miloslav Hýsek (1885-1957). Přispíval do různých novin a časopisů, např. Národní listy, Hvězda pod pseudonymem Francek, pod jménem Jaroslav Lipovec vydal r. 1861 almanach Dunaj. (Lexikon české literatury.2/II. Praha 1993, s.1030-1031.; * Peterka, M.: Smržice. Smržice 1994, s. 311-318.* Janoušek,V.: Vynikající rodáci smržičtí. In: Vlastivědný sborník pro mládež župy olomoucké, 6, 1927-1928.).

Před 80 lety – dne 19. února 1935 se v Charvátech narodil univerzitní prof. RNDr., Ing. Mgr. Jaroslav POSPÍŠIL, DrSc., fyzik, optik a elektronik. Vystudoval matematiku a fyziku na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci, kde promoval v r. 1957, a poté elektrotechnickou fakultu VUT v Brně, kterou absol-

voval v r. 1964. Poté v l. 1965-67 studoval optiku na univerzitě v Tokiu. Mezitím v l. 1957-1960 působil jako středoškolský profesor v Praze a v Prostějově a v l. 1960-1990 jako odborný asistent a docent na olomoucké univerzitě, kde od r. 1990 jako profesor PřF UP vedl katedru experimentální fyziky. Zemřel 24. dubna 2011 v Olomouci. (Pokroky matematiky, fyziky, astronomie. 2012, r. 57, č. 3, s. 255-257.)

S lítostí oznamuji, že 15. prosince 2014 zemřela po těžké nemoci v Domově pokojného stáří U svaté Anny ve Velké Bystřici Zdenka PLACHÁ, někdejší knihovnice a publicistka. Za jejího patnáctiletého působení (19641979) získala knihovna řadu uznání. Založila taky kroniku knihovny, jejíž titulní list nakreslil Karel Svolinský a paní Plachá zde zpracovala historii knihovny zpětně od r. 1879. Pocházela z Olomouce, kde se narodila v r. 1923. Její celoživotní zájmy o literaturu, malířství, kulturu a korespondence s umělci jí přinášely nejen radost, ale také přiváděly na zajímavá setkání s občany. Od r. 1990 publikovala články o rodácích a osobnostech regionu na stránkách Velkobystřických novin a také několik článků vyšlo v Týneckých listech. V červenci 2011 převzala ocenění za velký přínos v oblasti kultury a Cenu města Velká Bystřice. Čest její památce! Rubriku sestavila Hana Ševčíková, foto - archiv autorky

TÝNECKÝ MÍSTOPIS podruhé

Od sokolovny a kina vede obecní cesta do polí na Čtvrtích a okolo Prachovny a dále až do Holice. Cestě se říká Městská. Jezdili po ní hlavně formani, kolaři (cyklisti) a chodili pěšáci. Navazovala na okraji Holice na okresní silnici Olomouc-Přerov u hřbitova. Týnečtí formani po ní vozili řepu do cukrovaru, dále se jezdilo do Olomouce do obchodů, do tržnice s ovocem, máslem, tvarohem a dalším zbožím. Kolaři z Olomouce ji hodně využívali ve válku k nákupu živobytí pro rodiny, protože lístkový systém byl v té době přehnaně úsporný. Kolaři, většinou otcové rodin, vyhnuli se tak policejním kontrolám na silnici. Jeden strýc tak jezdil i k nám pro mléko, tvaroh a máslo. Od dědiny po Prachovnu byli kolem cesty jabloně, dál k Holici rostly trnky. Cesta na Holicku šla vedle Přáslavické svodnice - „Důlkový vode“. Polím u svodnice - proti proudu, říkalo se „Na důlkách.“ Tam asi na čtyřech místech byly odvodněny mokřiny. Voda z drenážních výustí brala se k pití, když se pracovalo na polích. Další polní cesta stejného směru od posledních domů k Velké Bystřici, Krýnica, šla předními a zadními Díly ke katastru holickému. Třetí, směrově shodná cesta, šla Díly ke katastru Bystrovan. Tou se také někdy šlo na pouť na Svatý Kopeček dál přes Bystrovany, Droždín a dále z okraje Samotišek přímo ke kostelu. Druhá poutní cesta byla přes V. Bystřici, Bukovany, Droždín a přímo na Sv. Kopeček ke kostelu. Já jsem jako malý ministrant byl po válce na dvou poutích na Sv. Kopeček, vždy jinou cestou. Bystrovanská přecházela „císařskou silnici“, a bystřická v dědině přecházela koleje. Pokaždé šlo Týnečáků hodně! Na Sv. Kopečku mě ohromily davy lidí, velké skupiny v krojích, několik dechových hudeb, kromě Týnecké Tomkovy, a hlavně nabitý kostel a krásný zpěv. To znělo!!! Abych nezapomněl, náš poutní průvod uzavírala vždy skupina koňských potahů se žebřiňáky, kde se vezly stařenky a staříčci a drobotina školní i předškolní. Na krámcích u kostela bylo co obdivovat a vždy někdo z příbuzenstva koupil nám zmrzlinu, a ne jenom jednou. Když jsem po převratu byl na obci, dostal jsem se k zápisu z obecní kroniky z 60. let 19. století, přetlumočenému ze švabachu, kde můj pra-

praprapředek Josef - obecní písař popisuje, jak v Týnci řádila cholera (kolera), kdy denně umíralo několik lidí. Kriticky tam píše, že na poutě k Panně Marii Svatokopecké každý rok ubývalo poutníků, výmluv bylo hodně. Když řádila cholera, výmluvy přestaly a celý Týnec šel pokorně poprosit o pomoc Pannu Marii. A stal se zázrak. Po návratu poutníků od toho dne už nikdo v Týnci na choleru nezemřel. Přepomnělo mě to, že sem o takovym zázrako slešel vekládať aji našeho staříčka gregovskyho, Frolina Skopalíka, e deš to belo od tý dobe málem za sto let. Zoptale sme se ich, co to ta cholera bela. Odpovoděle nám popěvkem „přende cholera sem, me se potentojem.“ A kdež na to spoměle pozdíš bele sme ož vetši - řekle to natvrdo „přende cholera sem, me se po….“ Vickráť sme se přesvěčele, že bele před děckama s vejadřovánim opatrníši taky proto, že zakročele stařenka pár slovanama, třeba: „Te starý hřicho, co zas to tem děckám vekládáš.“ Vojtěch Hrudník

Foto: E. Peňašková

DUCHOVNÍ SLOVO

Blíží se Popeleční Středa a s ní postní čas. Čiňte pokání! Svatý Pavel píše: Kristovým jménem vyzýváme - Smiřte se s Bohem! S tím, který byl bez hříchu, jednal kvůli nám jako s největším hříšníkem, abychom my skrze něho byli spravedliví u Boha. (2 Kor 5,20) Popeleční středou začíná postní doba, která vyzývá k postnímu jednání. Jak žít půst? Půst, který drží člověk v zájmu své linie, aby dobře vypadal zvenčí, nebo v zájmu svého zdraví, je sice půst, ale něco jiného je postní kázeň křesťana. Tomu jde o posílení vlády ducha nad tělem. Právě dnes je potřeba postu velmi aktuální. Hrozí nám spoutanost hmotou, zotročení konzumním stylem života. Člověk může zcela ztratit svou tvář a změnit se ve zmrzačeného tvora, deformovaného nepravými hodnotami. Půst je mocnou zbraní, jak si zachovat důstojnost obrazu Božího, k němuž jsme stvořeni. Tím, že omezíme své nižší a sobecké nároky, uvolňují v nás nové síly duchovní, mravní, charakterové. Především touto cestou roste naše osobnost. V Izraeli ohlašovali půst jako lék proti Božím trestům troubou. Dnes by nestačilo troubit, aby se mnozí křesťané probudili z duchovního spánku, nečinnosti, únavy, které prokazují, když pokračují v životě v rozporu s vírou. Popeleční středa, počátek postní doby, podle úmyslů církve by měl být mocným voláním k probuzení. Chce roztržité volat k základním křesťanským povinnostem, chce zvát k uvědomění si slov P. Ježíše: Co prospěje člověku, i kdyby celý svět získal, ale ztratil svou duši? (Mt 16,26) Církev chce všem připomínat nestálost hodnot, jímž se zvlášť v naší době přikládá nadměrná důležitost: tělu, hmotným dobrům, majetku, zábavě a i přímo zlým věcem. Církev chce volat k nápravě. Každý rok čas postu je čas na nutné opravy. Není to moudré? Církev nás v postě vede k počátku naší spásy, k tajemství Velikonoc. Postní doba má být dobou velkých myšlenek a vážné práce na sobě samých. Je to půst, který já chci? Půst, který dnes církev ukládá, je přiměřený dnešním možnostem. Dnešní požadované postní pokání má být pro dnešní lidi návratem k moudrosti, objevem toho, co skutečně vede

k seberealizaci uzdravující léčbou k osvobození od různých závislostí, od různých nepravých štěstí, která hledáme, aniž bychom si uvědomovali, že se stáváme obětí záludné vypočítavosti na náš účet.

Dělat pokání by pro nás mohlo záležet v řadě snah: zastavit se a s pomocí Božího slova uvažovat o tom, co skutečně přispívá k našemu pokoji. Osvobozovat se od závislostí, od diktátu módy, ideologií, od lidských ohledů, od toho železného zákona typu dělají to všichni. Máme usilovat o chvíle samoty a mluvit sami se sebou ještě dříve než s Bohem, abychom se viděli jako v zrcadle, jací jsme, co děláme, o co usilujeme. Máme se snažit odstraňovat ze svého chování to, co je závadné, především to, co je hříšné, a jednat ve shodě s vírou, vyprošovat si dar lásky a Boží pomoc k překonávání lásky k sobě, sobectví. Postní doba nás zve do školy lásky Ježíše, nejdokonalejšího vzoru lásky. Pro křesťana půst pokání nejsou cílem samy pro sebe, jsou prostředky k budování pravého člověka, přítele Božího, tedy následovníka Krista zemřelého a vzkříšeného z lásky. To je důvodem charitativních snah křesťanů. Tváří v tvář nedostatku základních potřeb tolika lidí nám naše pokání má dávat zakoušet na sobě nedostatky a potom se proměňovat v ochotu pomáhat dle možností. Postní doba je tedy náročná! Je dobou bratrství, lásky, cesty k Bohu. Kéž by tomu tak i u nás skutečně bylo! Zpracoval Václav Haltmar, farář Církve římskokatolické ve Velkém Týnci

12

Články, dopisy, úvahy, komentáře

TÝNECKÉ LISTY

Archeologa ani zima a mráz nezastaví Někdy nastanou okolnosti, které si vynutí konání archeologického výzkumu i v průběhu zimních měsíců, kdy má většina staveb pauzu. Často jde o souhru okolností, nejčastěji mírnější zimy a šibeničního termínu stavby, který vyžaduje pokračování stavebních prácí bez ohledu na mráz či bahno. V tomto případě archeolog musí obléci zimní bundu, rukavice, kulicha, zateplené gumáky, naplnit termosku čajem a vyrazit do terénu. Stejně jako letos hned po Novém roce můj kolega Marek Kalábek. Těsně před Vánocemi byl požádán, aby provedl archeologický dohled na stavbě Velkoobchodního a logistického centra EGT ve Velké Bystřici, kde po skrývce ornice objevil ve světlém podloží se rýsující tmavší archeologické objekty. Ti, kteří jezdíte do Olomouce přes Velkou Bystřici, jste si jistě všimli, že na poli před Makrem jsou vidět hromady hlíny a těžká technika. Tak právě zde od začátku ledna probíhá záchranný archeologický výzkum v trošku obtížnějších podmínkách než je obvyklé. Ráno je povrch zmrzlý a vyžaduje to značnou dávku síly prorazit jej rýčem a naopak kolem oběda, když občas za-

svítí sluníčko, se plocha výzkumu začíná podobat skoro bahenní lázni. Osobně dávám přednost zmrzlému terénu, protože práce v tom rozbahněném je složitější. Bahno se vám lepí na nářadí, kolečka nechtějí jezdit, nálezy nejdou v blátě moc dobře rozeznat a v neposlední řadě boty obalené blátem váží po několika krocích snad tunu. I přes to, se kolegovi Markovi a jeho 10 statečným pomocníkům podařilo na stavbě prozkoumat 31 sídlištních objektů - jam různých velikostí, které představují pozůstatek po osadě z období časného eneolitu (pozdní doby kamenné), kdy část Moravy obýval lid tzv. kultury jordanovské (4400 – 3800 př. n. l.). V této době se poprvé začíná více používat měď, zejména na šperky a některé nástroje sekerky a sekeromlaty. Jámy prozkoumané ve velké Bystřici mohly sloužit například ke skladování zásob nebo jako jámy odpadní. V jámách bylo nalezeno množství zlomků keramiky, mazanice (přepálená hlína sloužící k omazaní stěn dřevěných staveb), pazourky a několik zrnotěrek na mletí obilí. Vendula Vránová

OTÁZKA PRO... ... Jakuba VRÁNU, archeologa z Archeologického centra Olomouc Jaké je poslání Archeologického centra Olomouc, p.o. a týká se někdy jeho činnost také naší obce? Hlavním posláním organizace, ve které pracuji je ochrana a záchrana archeologických památek v Olomouckém kraji. Tato činnost z valné většiny představuje archeologické dohledy a záchranné výzkumy na stavbách velmi různorodého charakteru od domovních přípojek, přes kanalizace po rozsáhlé výzkumy na trasách dálnic, velkých obchodních center či v lomech. Tyto dohledy i výzkumy mnohdy probíhají celý rok, tedy i v zimních měsících, i když v tuto dobu jich není mnoho, a proto v tomto období máme čas na zpracování našich výzkumů, což představuje očištění nálezů, jejich inventarizace, napsání nálezových zpráv z výzkumů, kde je podrobně popsán každý nalezený arche-

ologický objekt (např. dům či hrob), zpracována fotografická a kresebná dokumentace apod. Do pracovní náplně archeologa patří také prezentace našich výzkumů pořádáním přednášek pro laickou i odbornou veřejnost, publikováním článků v tisku či spolupořádání výstav. A na otázku, zda se činnost Archeologického centra týká i Velkého Týnce, musím odpovědět, že ano. V minulosti kolem naší obce proběhlo několik velkých záchranných výzkumů v souvislosti s výstavbou obchvatu Olomouce nebo obchodního centra Olympie. A v posledních letech jsem zde provedl archeologické dohledy například při výstavbě rodinných domků v Podštampilí nebo během rekonstrukce centra obce či průtahu komunikace obcí. Tyto dohledy byly vesměs negativní, co se týče archeologických nálezů. Pouze v úrovni zdravotního střediska se v místech komunikace našla novověká studna a několik raně středověkých keramických zlomků z 10. - 11. století.

Tříkrálová sbírka 2015 Letošní Tříkrálová sbírka proběhla během druhého lednového víkendu. A jak byli lidé letos štědří? Grygov: 31.446,- Kč, 2014 - 31.278, Kč (+168,- Kč) Krčmaň: 10.630,- Kč, 2014 - 9.733, Kč (+897,- Kč) Velký Týnec: 55.390,- Kč, 2014 - 50.550,- Kč (+4.840,- Kč) Celkem: 97.466,- Kč, 2014 - 91.561, Kč (+5.905,- Kč) Pod Velký Týnec jsou zahrnuty i obce Vsisko, Čechovice a Hostkovice. Všem dárcům i výběrčím vzdávám jménem Charity i svým veliký dík.

Václav Haltmar, farář Církve římskokatolické ve Velkém Týnci

Foto: archiv TL

Ani zima a bláto archeologa nezastaví...

Rady zahrádkářům 13

TÝNECKÉ LISTY

Kompostování z pohledu rostlinolékaře Kompostování v poslední době prochází zcela oprávněnou renesancí. Probírá se ze všech stran, ale jen někdy se autoři dotknou i problému kompostování nemocných a plevelných rostlin. Někteří „odborníci“ se pak i dopouští určitých nepřesností a nepravd. Často se například uvádí, že se nesmí kompostovat listy hrušní napadené rzivostí, listy, ale i plody a větvičky ze stromů napadených šarkou (nyní správně neštovicemi) peckovin apod.

Moniliniozní ovoce by nemělo zůstat na povrchu kompostu Kdybych měl vytvořit nějakou obecnou poučku, co je možné kompostovat a co do kompostu nepatří, pak by se dalo konstatovat, že do kompostu zásadně nepatří ty choroby, které se vyskytují a škodí na kořenech a ostatních podzemních částech rostlin (nádorovitost kořenů brukvovitých, fusariové hniloby nejrůznějších rostlin, bílá sklerociová hniloba cibulovin apod.). Neměly by tam přijít i nadzemní části rostlin postižené bakteriálními chorobami. Ale zde je již problém - jak běžný zahrádkář pozná, zda se jedná o chorobu bakteriální nebo houbovou? Naštěstí těch bakteriálních je jen velmi málo a naprostá většina je původu houbového. Teoreticky problémem by to mohlo být u ořešáků, kde onemocnění listů a plodů způsobuje jak houba (antraknóza), tak i bakterie (bakteriální skvrnitost). Ale v tomto konkrétním případě se napadené listy nemusíme bát kompostovat, protože bakterie nepřezimují v listech, ale na letorostech. Pokud se jedná o běžné choroby listů a nadzemních částí houbového původu do kompostu přijít mohou, ale za předpokladu, že nezůstanou na jeho povrchu, ale jsou včas (většinou do konce února) překryty dostatečnou vrstvou jiného „materiálu“, např. zeminou nebo posečenou trávou. Infekce v následujícím roce se většinou šíří vzdušnými proudy prostřednictvím výtrusů, a protože ty „nemají nožičky“, tak z takového kompostu se nedostanou. To platí i pro dvě nejobávanější choroby z pohledu kompostování - plody a listy jabloní a hrušní napadené strupovitostí a plody jádrovin a peckovin napadené moniliniovou hnilobou. Zůstanou-li však plody a listy na povrchu kompostu, je to stejné, jako by zůstaly ležet pod stromy nebo viset na větvích. Zcela bezpečné je kompostování listů hrušní napadených rzivostí, protože opadané listy hrušní v žádném případě nemohou být zdrojem šíření této obávané choroby, a to ať leží pod stromem nebo jsou v kompostu. V žádném případě se nemusí bát kompostovat rostliny okurek napadené plísní, protože ta v našich podmínkách nepřezimuje a k nám se každoročně zdroj infekce dostává vzdušnými cestami až z jižního Balkánu nebo Blízkého východu. Rostliny rajčat napadených plísní však již musí být v kompostu překryty jiným materiálem, protože choroba v napadených částech přezimuje speciálními výtrusy. Obdobným způsobem můžeme

kompostovat i větvičky angreštu napadené hnědým padlím. V případě virových neštovic (šarky) peckovin je třeba si uvědomit, že tato viróza se může rozšiřovat jen pomocí některých druhů mšic nebo vegetativně pomocí podnoží, odkopků, roubů a oček. Jestliže do kompostu dáme napadené listy, plody nebo i větvičky, vegetativní šíření nepřichází v úvahu a taktéž mšice nejsou schopny přenést infekci z mrtvých listů a to i jen proto, že na utržených nebo opadlých listech nebo plodech nesají. Do kompostu zásadně nesmíme dávat česnek nebo cibuli napadené háďátkem. Častým dotazem je možnost kompostování listů jírovců („koňského kaštanu“) napadené klíněnou jírovcovou. Je sice pravda, že ve spadaném listí přezimují kukly tohoto škůdce a na jaře z nich vylétají motýlci. Jestliže ale překryjeme kompostované listy od začátku dubna do května nějakým neprostupným materiálem (černou mulčovací netkanou textilií, ale třeba fólií, celtovinou), nemusíme se bát, že se vylíhlí motýlci dostanou z kompostu.

Česnek napadený fusariovou hnilobou do kompostu zásadně nepatří Další možný způsob snížení nebezpečí „infekčnosti“ kompostu je za pomoci dusíkatého vápna. V žádném případě nedoporučuji dusíkaté vápno používat již při zakládání kompostu, protože je to totální biocid, který by svým účinkem na mikroorganismy zpomalil kompostovaní. Jestliže ale již hotový mírně vlhký kompost prosypeme dusíkatým vápnem (cca 1kg/1m3), překryjeme na dobu minimálně 1 až 2 týdnů nějakým neprodyšným materiálem a následně opět přehodíme, zaručeně jsme výskyt patogenních organismů a škodlivého hmyzu v kompostu omezili na minimum a současně jsme ho obohatily o dusík a vápník. K dezinfekci již hotových kompostových substrátů je samozřejmě možné využít i vysoké teploty – propařování v pařácích, ve speciálních nádobách, v pečících nebo mikrovlnných troubách apod. Zbývá ještě odpovědět na otázku, zda je možné kompostovat rostliny ošetřené nějakým přípravkem na ochranu rostlin. Zaručeně bych se toho nebál, protože v průběhu kompostování se z kompostovaných rostlin jakékoliv rezidua ztratí a to i v případě, že by v době ukládání do kompostu v nich nějaké byly. Je tu však jedna výjimka. Někdy se stává, že v kompostu, do kterého ve větším množství byly dána tráva, která byla před posečením ošetřena přípravky proti trávníkovým plevelům (Bofix, Cliophar 300 SL, Lontrel 300, Travin nebo Weedex), mohou hůře růst některé rostliny (např. rajčata). Proto, pro jistotu, doporučuji první seč trávy po ošetření těmito herbicidy do kompostu raději neukládat. Dalším problémem je kompostování plevelných rostlin. Pokud se jedná o běžné plevele množící se semeny, pak je zcela bezproblémové komposto-

vání těch, které ještě nevytvořily semena. Určitou výjimkou jsou ale pěťoury, u kterých dozrávají semena i v případě, že byly vytaženy ze země ještě jen kvetoucí rostliny. U některých plevelů, jako např. ptačince prostředního se semena vytvářejí po celou dobu vegetace a prakticky je nemožné likvidovat je v době kdy netvoří semena.

S kvetoucím pěťourem se do kompostu dostane značné množství jeho semen Pro takovéto druhy plevelů doporučuji využít princip solární desinfekce. Plevele, ale např. i nemocný rostlinný materiál, u něhož se bojíme, že by nebylo vhodné jej přímo kompostovat, vložíme do co nejvíce průhledných plastových pytlů a po uzavření je uložíme tak, aby co největší jejich plocha byla vystavena celodennímu oslunění. Po určité době se rostlinný materiál promění v nevábně vonící „břečku“, kterou můžeme „vysypat“ na kompost, aniž bychom se báli, že v ní přežívají semena plevelů

nebo zárody chorob. U plevelů, které se množí kořeny, kořenovými oddenky a výběžky a cibulemi (např. pýr, čistec bahenní, máta rolní, zvonek řepovitý, bršlice kozí noha, podběl, přesličky, svlačec rolní), které by v běžném kompostu většinou přežily, je vhodné tyto plevele (především jejich podzemní části) nejprve usušit. V nízké vrstvě je rozprostřeme po nějaké ploše, kde nemůže dojít k jejich zakořenění (na plastovou fólii, netkanou textilii, betonovou plochu apod.). Jakmile důsledně zaschnou i jejich podzemní rozmnožující orgány, bez obav je můžeme uložit do kompostu.

Oddenky pyru do kompostu mohou přijít až po důkladném jejich vyschnutí Na závěr bych jen upozornil na to, že co je uvedeno výše, platí za předpokladu, že v kompostu se nezvyšuje teplota. Uvnitř řádně založených kompostů však teploty často dosahují teploty i nad 60 °C, jež již samy o sobě působí dezinfekčně. Jaroslav Rod

Ani v zimě zahrádkář nespí I v průběhu zimy je třeba dbát o dobrý zdravotní stav některých rostlin nebo rostlinných výpěstků. Okrasné pokojové rostliny svým původem většinou pocházejí ze subtropických nebo tropických krajů a pěstování v podmínkách naší zimy (nedostatek světla, suchý vzduch, krátký den apod.) je pro ně značně problematické. Proto především v tomto ročním období je třeba jim věnovat větší péči a zajistit jim alespoň takové podmínky, aby bez větší újmy přežily do období s podmínkami lepšími. Nejčastější jejich „chorobou“, a to často nejen v tomto období, je „přespřílišná péče“, spočívající především v nadměrné zálivce, která má za následek odumírání kořenů a s tím samozřejmě související postupné odumírání listů od spodu.

Pravidelně kontrolujeme skladované ovoce a zeleninu (včetně brambor) a hnilobami napadené výpěstky okamžitě odstraňujeme. Současně kontrolujeme podmínky skladování a snažíme se, aby teplota byla pokud možno mezi 1 až 5 °C a vlhkost vzduchu 80 až 90%. Pouze cibule a česnek vyžadují skladování v podstatně nižší vlhkosti – 60 až 70 %. Ovocné dřeviny chráníme vhodným způsobem nejen proti okusu zvěří, ale i proti mrazovému poškození (mrazové praskliny, boule a desky). Nejvhodnější způsob spočívá v zastiňování kmenů a silnějších větví vhodným materiálem (speciální chrániče, papír, sláma, chvojí, prkna apod.) z jižní strany. Stálezelené okrasné dřeviny (bobkovišně, rododendrony, tisy, túje aj.) potřebují i v zimě přísun vody ke kořenům, a proto je nejen vydatně zaléváme (samozřejmě není-li půda zmrzlá), ale i dostatečně nastýláme (např. listím, rašelinou, kompostem apod.), aby půda a tím voda v ní nezamrzla. Zimní období je také ideální pro vysazování (vyvazováním textilních pásů na větve stromů a keřů) dravého roztoče Typhlodromus pyri na ovocné dřeviny a révu vinnou. V oblastech s pravidelným výskytem houbomilky česnekové je vhodné podzimní výsadby česneku překrýt do konce března netkanou textilií. Kromě toho je možné použít i přípravky Karate se Zeon technologií 5 CS a Samuraj a to tak, že první ošetření se provede po oteplení nad 10 °C a to se za 14 dnů se opakuje. Jaroslav Rod

14

Ze života ZŠ Milady Petřkové Velký Týnec

TÝNECKÉ LISTY

LYŽAŘSKÝ VÝCVIK SEDMÝCH TŘÍD V pondělí 19. 1. 2015 se naše sedmé třídy vypravily do Beskyd na pětidenní lyžařský kurz. Plni nedočkavostí jsme ráno postávali před školou a čekali jsme, až nám naloží zavazadla do autobusu. Poté jsme nasedli do autobusu a cesta začala. Řekla bych, že cesta proběhla v pořádku. Zhruba po dvou hodinách cesty jsme konečně dorazili na místo. „Konečně čerstvý vzduch”, oddechli jsme si. Naši ochotní a svalnatí spolužáci vynesli zavazadla před naší ubytovnu - horský hotel „Čarták”. Tento hotel vypadal jednoduše, ovšem co bylo uvnitř, se nedalo slovy popsat. Vešli jsme do hotelu, kde už na nás čekala paní učitelka a přidělila nám pokoje. Plni nejistoty jsme hledali čísla našich pokojů. Teď přišel ten napínavý okamžik. Otevřeli jsme dveře do pokoje a zůstali stát s otevřenou pusou. Pokoj byl krásný a útulný. Vybalili jsme si, převlékli jsme se a šli do jídelny na oběd. Oběd byl výborný. Potom jsme se vrátili na pokoje a chystali jsme se na lyžování. Všichni jsme se sešli před hotelem a rozdělili jsme se do tří skupin. Do první skupiny patřili zkušení lyžaři, do druhé nejistí lyžaři a do třetí začátečníci. První a druhá skupina šla na svah a třetí skupina se bokem učila základy. Šlo jim to, a tak za chvíli mohli jít na svah také . Asi po dvou hodinách lyžování jsme se mohli vrátit na pokoje. Měli jsme chvíli sami pro sebe. Poté následovala večeře. Na to skvělé jídlo jsme si brzy zvykli. Po večeři jsme se sešli u schodů hotelu a pan učitel nás zavedl do sklepa. Zde se měly konat večerní společenské hry a soutěže. Naše nejoblíbenější hra se jmenovala „mrkaná” a „kozo mekni!”. Po nekonečném množství zábavy jsme museli jít spát. Ráno se nikomu nechtělo vstávat. Ale vůně snídaně

nás nakonec vytáhla z peřiny ven. Po snídani už první a druhá skupina vyrazila na svah Karolinku. Třetí skupina ještě trénovala u hotelu. Asi po třech hodinách lyžování jsme se mohli jít naobědvat. Pak následoval odpolední klid. Mohli jsme odpočívat, ale většina řádila po pokojích. Po odpoledním klidu šla třetí skupina na svah (samozřejmě u hotelu), zatímco první a druhá skupina šly na procházku. Poté jsme se mohli vrátit na pokoje. Byli jsme po tak náročném dni hladoví, ale místo teplé večeře nás čekala teorie. Byli jsme trochu zklamaní, ale o to více nám chutnala večeře. Středa byla pro lyžaře z třetího družstva velkým dnem. Poprvé jsme totiž všichni jeli na Karolinku. Když jsme viděli prudký svah, padl na nás strach. Ale po první jízdě jsme zjistili, že to vůbec není tak hrozné, jak to zpočátku vypadalo. Čím déle jsme lyžovali, tím lépe nám to šlo. Lyžování jsme si všichni moc užili. Cítili jsme svobodu. Byl to obrovský zážitek pro nás pro všechny. Ovšem každá krásná chvíle musí jednou skončit. Trošku mrzutí jsme nastupovali do autobusu, ale těšili jsme se na oběd. Cesta trvala celou věčnost. Trochu vyčerpaní jsme dojeli do hotelu a s chutí jsme se pustili do jídla. Po obědě opět následoval odpolední klid. Po odpoledním klidu jsme navštívili muzeum poblíž hotelu. Měli tam moc krásné obrazy. Měli jsme možnost koupit si tu nějaké suvenýry. Poté jsme následovali vyučující, kteří nám ukazovali bývalou sjezdovou dráhu a chaloupky. Na kopci jsme si zahráli hry, které nás hodně bavily a s radostí jsme se vraceli do hotelu, kde na nás čekali s večeří. Jak jsme byli hotovi, čekali jsme u schodů, které vedly dolů do sklepního sálu. Hráli jsme společenské hry, které jsme měli

rádi. Večer nám pán učitel vzkázal, ať jdeme do pokojů spát, ale někteří žáci neposlechli a usnuli až v jednu hodinu v noci. Ráno v sedm hodin se nám nechtělo vstávat, poněvadž jsme byli stále unaveni ze včerejšího dne. Sešli jsme se na výborné snídani a vyjasnili jsme si plány dne. Po snídani jsme se oblékli do lyžařského oděvu a šli jsme do lyžárny pro lyže. Naložili jsme lyže a jeli jsme na sjezdovku. S paní učitelkou Dagmar Kypusovou jsme velkou rychlostí sjížděli svah. Po hodině výuky lyžování nastala přestávka u restaurace, kde jsme měli příležitost si koupit občerstvení. A tak nám to uteklo a končil výcvik. Večer jsme jako vždy měli teorii o lyžích a běžkách. Ve čtvrtek byl také karneval, na který jsme si všichni vymysleli ve svých pokojích masky. Ve sklepním sále jsme se všichni večer sešli a představovali jsme své masky. Nejvíce na učitele zapů-

Veronika Schusterová a Ema Horáková, žákyně 7. B

OTÁZKA PRO... ...Tomáše JURKU, ředitele Základní školy Milady Petřkové Před námi, resp. před šestiletými dětmi a jejich rodiči stojí zápis do 1. třídy. Co všechno musí děti předvést? Kolik letos očekáváte prvňáčků? A jak budete řešit situaci, kdy se dostaví velký počet uchazečů? Ve dnech 3. a 4. února chystáme pro předškoláky zápis do 1. třídy. Organizujeme jej v obou dnech ve dvou skupinách. První skupina od 15:00 a druhá skupina v 16:30. Děti v těchto skupinách budou začínat společně, paní učitelky si je rozdělí a společně absol-

ZZÁPIS ÁPIS DDOO 11.. TŘ ÍDY TŘÍDY

ZŠ Milady Petřkové Velký Týnec

Foto: 5x E. Peňašková

sobil černoch Filip Ryšavý, ale učitelé dali sladkou odměnu nám všem. Nakonec jsme hráli společenské hry a tančili jsme. Byl to náš poslední společný večer. Ve 22 hodin jsme se odebrali do pokojů, abychom se vyspali na páteční soutěžní den v lyžování. Ráno jsme se po snídani vypravili na sjezdovku. Závodili jsme zhruba dvě hodiny. Výsledky dopadly výborně , nejlepší z nás obdrželi památeční diplomy. Po oběde jsme si sbalili batohy, uvolnili pokoje a čekali na autobus. Cesta zpátky domů utekla velmi rychle. U školy nás netrpělivě vyhlíželi rodiče s velkou radostí. Všichni jsme se smutně loučili, neboť tento lyžařský kurz se nám líbil a zanechal v nás příjemné zážitky.

vují kolečko různých úkolů a aktivit, při kterých předškoláci hravou a zábavnou formou předvedou, zda jsou připraveni na školní docházku. Rodiče mezitím zajistí administrativní záležitosti (zápis do školní matriky, vyplní žádost o přijetí, popř. odklady školní docházky, předběžný zájem o družinu…) Tímto způsobem organizačně řešíme očekávaný velký počet zapisovaných dětí (přes 60). Doufáme, že průběh zápisu bude díky těmto opatřením bezproblémový. Na závěr bych chtěl rodičům oznámit, že předpokládáme otevření tří prvních tříd, nemusejí se tedy obávat počtu třiceti prvňáčků ve třídě.

Rozhovor 15

TÝNECKÉ LISTY

UMÍME VYROBIT I TO, CO DOKÁZALI KOVÁŘI PŘED ŘADOU STOLETÍ Před dvaceti třemi lety budova bývalé Orlovny opět změnila svého majitele. Do Velkého Týnce přemístil svou firmu umělecký kovář pan Alois NOVÁČEK. Dosti zanedbaný areál, v němž za socialistické éry hospodařil tzv. Komunál, dává pomaličku dohromady. Stojí to nemalé finanční prostředky, přičemž jeho řemeslo nezažívá zrovna růžové časy. Každopádně produkty vycházející z jeho dílny zdobí nejedno místo v Olomouci, a to ať už na veřejném, tak v soukromém prostoru. Svou machu ukázali Nováčkovi kováři i při výrobě týneckých kohútů umístěných na zámecké vyhlídce, resp. u zdravotního střediska či hada – chrliče, který odvádí vodu z balkonu společenského domu.

Kdy a kde vznikla firma LOLA Nováček? Jak se její tvář s přibývajícími lety proměňovala? Firma působí v oboru od roku 1987

a předmětem podnikání v té době bylo umělecké kovářství. V roce 1992 jsme koupili areál ve Velkém Týnci a rozšířili výrobu o zámečnické a pasířské práce. Během těchto let měla firma i 24 zaměstnanců a v dnešní době se počet zaměstnanců ustálil na počtu 10. Od uměleckořemeslných prací ze začátku jsme přešli víceméně na veškerou výrobu z kovů. Co všechno zvládnou vaši zaměstnanci - kováři vyrobit? Kádr zaměstnanců má vysokou odbornost v oblasti uměleckořemeslné, tak zámečnické i pasířské. Umíme vyrobit kopie slohových prací pro památky přes moderní kované plastiky až po umělecké bytové doplňky či doplňky do zahrad dle našeho návrhu nebo návrhů architekta. Kde všude najdeme výsledky vaší práce? Firma prováděla například veškeré uměleckokovářské práce na Klášterním Hradisku nebo Petrášově paláci na Horním náměstí v Olomouci, kde se též podílela na novém mobiliáři dle návrhu pražských architektů (stojany na kola, odpadkové koše). Ze zámečnických prací je možno zmínit autosalon Mercedes v Olomouci a Ostravě, interiéry i exteriéry mnoha restaurací a heren, např. Marco Polo s předzahrádkou v Olomouci nebo RG ve Vysokém Mýtě ve stylu pařížského tenisového turnaje s kopií Eiffelovy věže. Naší prací je třeba i počítačové centrum na LF UP či interiér přístavby PDF UP, Konviktu nebo Moravského divadla. Pokud se vydáte do Uničova,

můžete naši uměleckokovářskou práci spatřit na zdejší radnici. Jde o renesanční mříže. Vyrábíme i putovní ceny pro tenisové turnaje, kopii ceny pro fotbalistu roku, cenu pro MR v kouření dýmky. Za zmínku též stojí, že v letech 1997, 2003 a 2006 firma získala jednu z hlavních cen na mezinárodním setkání uměleckých kovářů Hefaiston na hradě Helfštýně. Pro rok 2001 byla vyhlášena ŽIVNOSTNÍKEM ROKU města Olomouce a v roce 2007 ŽIVNOSTNÍKEM ROKU Olomouckého kraje. A navíc - již 20 let provádíme ve firmě praktickou výuku pro studenty oborů zámečník a umělecký kovář. A pojďme dál. Zapojili jsme se do Projektu UNIV 3 - podpora procesů uznávání, který navazuje na systémový projekt UNIV a na aktivity individuálního projektu národního UNIV 2 KRAJE. Projekt UNIV 3 byl zahájen v únoru 2012 a jeho předpokládané ukončení je v červenci 2014. Hlavním cílem je zkvalitnění systému rekvalifikací širokou podporou procesu uznávání výsledků předchozího učení a modernizací procesu akreditací, tzn.: podpořit realizaci procesů uznávání vytvořením 350 modulových programů dalšího vzdělávání (rekvalifikací), jejichž realizace zajistí přípravu účastníků na vykonání zkoušky podle hodnotících standardů a v souladu se zákonem č. 179/2006 Sb. rozvíjet praktické postupy a nástroje pro identifikaci a uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení modernizovat proces akreditací podpořit rozvoj procesu uznávání cílenou propagací. Naše firma se v rámci projektu UNIV 3

podílí na tvorbě pilotních programů dalšího vzdělávání podle standardů NSK, na vzdělávání podle těchto programů a na ověřování procesu uznávání výsledků předchozího učení. LOLA není jen kovářská práce, ale také taneční škola. Jak a kdy tato „filiálka“ vznikla“? Kolik dětí sem chodí? Jsou to jen děti? Kdo je připravuje? Kde všude závodíte, vystupujete? Již v roce 2000 jsem ve výběrovém řízení zakoupil a zrenovoval kulturní dům v Olomouci pro taneční školu, kde působila s její kolegyní moje dcera. Po neshodách mezi nimi se pak dcera osamostatnila, a tak vznikla v roce 2004 taneční škola LOLA´S DANCE, loni tedy oslavila desetileté výročí. Momentálně vede z důvodu vážné nemoci mojí dcery školu syn David. Škola má základnu přes 180 tanečníků ve všech věkových kategoriích od 3 let až po kategorii rodičů nad 30 let. O prázdninách dokonce pořádáme bezplatné kurzy pro seniory. Tanečníky připravuje více trenérů, včetně mojí vnučky, kteří mají potřebnou odbornost v tomto oboru. Soutěžíme po celé Evropě, protože kromě mnoha titulů Mistrů ČR máme i tituly Mistrů Evropy či světa, když se věnujeme street dance ve všech podobách. Naše tanečníky je vidět na mnoha prestižních vystoupeních v rámci Olomouce i jinde, buď jako samostatná vystoupení či např. jako doprovod jiných umělců, v minulosti např. Jumping Drums, letos např. Ilony Csákové. Ptal se Petr Hanuška

OTÁZKA PRO... ...Jana PEČÍNKU, skautský oddíl Poutníci Čechovice Honzo, prosím, můžeš čtenářům Týneckých listů přiblížit akci Memoriál Vládi Tylšara, proč je v týneckém kalendáři a jak se na ní podílejí skauti z Čechovic? Memoriál Vládi Tylšara se koná od roku 1947, kdy se uskutečnil poprvé na počest vedoucího skautského oddílu, studenta lékařské fakulty, který zahynul nešťastnou náhodou po skončení války, když pomáhali se sběrem zbraní v okolí Olomouce. První ročník se běžel na Nepřívazech. Další ročník se uskutečnil až v roce 1970, potom ale následovala další nucená přestávka skautské činnosti. Třetí ročník se uskutečnil až po poslední obnově čes-

Foto: 3x archiv A. Nováčka

kého skautingu a to v roce 1991 na Pohořanech. Skauti z oddílu Čechovice a Doloplazy se zúčastnili všech následujících ročníků a ve dvou letech jsme tento běh na lyžích pořádali přímo v Čechovicích, když byla dobrá sněhová pokrývka. Od roku 1995 jsme se zapojili i do přípravy závodu. Protože sněhové podmínky na Hané nejsou v posledních letech dobré, přemístili jsme pořádání závodu do lyžařského areálu v Nové Vsi u Rýmařova. Zdejší tratě jsou ve výšce 850 m a jsou upravované sněžným skútrem. V minulých letech startovali na tomto závodě několikrát také skauti z Polska. Ale jednou běžel také skaut z USA a student medicíny - skaut z Beninu ze západní Afriky. Letošní ročník se běžel v sobotu 31.ledna.

16

Literární koutek

TÝNECKÉ LISTY

Buk

Rychlebské povídky Buk je strom. To ví přece každý trouba. Buků roste hodně. Hlavně v lese. A nejvíc jich roste v bukovém lese. Buk roste dlouho. Když jej zasadíte, tak z jeho dřeva vám rakev neudělají. Vámi zasazený buk, i když poroste jako z vody, tak asi v té době, kdy přirozeně umřete, nebude ještě dostatečně vzrostlý, aby jej dřevorubci káceli. Buky dospělé, vzrostlé, byly a jsou káceny v ohromných množstvích, protože buk má výborné dřevo. Na nábytek, na otop, na železniční pražce, na parkety a z buku se taky vyráběl dřevný líh a dřevoplyn. Buky mizely z krajiny jako pára nad hrncem. Rozhodně je jich dnes mnohem méně, než kdysi. Prý už se ale opět blýská na lepší časy. U nás, v Čechách, na Moravě i ve Slezsku roste také hodně památných buků. Je div, že se dochovaly až do dnešních dnů a že je třeba nezplynovali, tak jako buky jiné. Památné stromy jsou chráněné zákonem. Ochranáři do nich namlátili tlusté hřebíky s cedulemi o jejich ochraně, turisté zase cedule tu s červenou, tu se zelenou, nebo modrou značkou a leckdy dokonce se všemi. O mnohých z nich se říká, že pamatují Žižku. Mají mnohdy romantické názvy jako třeba Brčálnický buk, Buk na Číhadle, Buk nad fořtovnou a tak podobně. Buk, o kterém chci vyprávět, žádný takový název nemá. Prostě je to obyčejný buk a místo, kde roste, se jmenuje U buku. Je to rozcestí pro turisty a zároveň jeden z nejkouzelnějších koutů naší vlasti v Rychlebských horách v Račím údolí. Nad ním se tyčí zřícenina hradu Rychleby a Čertova kazatelna, kolem které dojdete až k zámeckému parku a k zámku Jánský vrch v Javorníku. Od buku se svážnicovou lesní cestou dostanete za necelou hodinku do malebné obce Nové Vilémovice, nebo jdete-li opačným směrem kolem samoty Černý kout, bývalé celnice, dojdete na hranici s Polskem. Jen pár metrů od buku býval za druhé světové války zajatecký tábor. Nebyl rozsáhlý, takových bylo na Jesenicku spousta. V tomhle prý byli internování angličtí vojenští zajatci - letci. Dnes už je památný buk na pokraji smrti. Přesto nás kmen a pár jeho větví s každoročně zeleným listím možná přežije. Rozhodně už ale značně zchátral, dnes je z něj jen torzo někdejšího velikána. Ještě před čtyřiceti lety býval mohutným stromem s košatou korunou. Ovšem už tenkrát jeho kůra dávno nebyla tou hlaďounkou bělošedou plochou. Už tehdy vykazoval všechny znaky zasloužilého starocha, který prý toho Žižku skutečně pamatuje. Chodívali jsme k němu se školou. S vilémovskou školou. V Nových Vilémovicích byla jednotřídka pro žáky první až čtvrté třídy. Dohromady tak nejvíce patnáct děcek. Ale každý rok jich bylo méně. Školu zavřeli, když v posledním roce fungování do její jediné třídy chodili celkem čtyři žáci. Vycházka k buku bývala na celé dopoledne. Cesta sice nebyla dlouhá, ale často jsme se zastavovali, hráli nějaké hry, a když bylo pěkně a bylo vidět do dálky, soutěžili jsme v tom, kdo napočítá víc plachetnic na Otmuchovském jezeře v Polsku. U buku jsme posvačili a potom naprosto pravidelně počítali, kolik je nás třeba, abychom mohutný strom obejmuli, a drželi se přitom za ruce. Čtyři. Ano čtyři páry dětských rukou tenhle úkol zvládly. Později jsme se odvážili při svých

toulkách dojít k buku sami, bez doprovodu dospělých. A při jedné z těchto samostatných výprav se to stalo. Dodnes mi při vzpomínce na onu událost běhá mráz po zádech a nenalézám žádné logické vysvětlení. Všechna dřívější vyprávění o důvodech památnosti tohoto stromu jsou nic proti skutečnosti, pro kterou je buk památný pro mě. Tož poslyšte příběh, který se kdysi stal partě vilémovických dětí. Opustili jsme kamenitou kostrbatou cestu vedoucí na Roveň, zahnuli doprava a podél hranice převážně smrkového lesa jsme se při hledání křemenáčů sunuli loukou, až ke vstupu do lesa, svažujícího se do Račáku. Už nám došlo, že domů asi žádné houby nepřineseme. Bylo sucho. Příroda praskala suchem, všechny kaluže vyschly už před týdnem. Pelášili jsme k lesu. Snad i proto, že stín lesa poskytoval jakž takž přijatelnou teplotu a vidina Račího potoka, na vodu vydatnějšího než vilémovský Lánský potok, nás lákala, a tak jsme se vydali dolů do Račího údolí. „Aspoň konečně pořádně prozkoumáme ten koncentrák. Tam by mohlo něco být.“ Kája tak dal nový cíl naší cestě. Za hromového hulákání a hraní si na vojáky jsme se ocitli zanedlouho dole. Tak nějak automaticky jsme nejprve sedli na mohutné kořeny buku a hned potom chtěli zopakovat tradiční objímací rituál. Obstoupili jsme strom a chytili se za ruce. Tonda, Kája a já. Podařilo se. Drželi jsme se a už to mohlo být odbyté a mohli jsme vlítnout do potoka a potom jít zkoumat válečné ruiny. „Kluci,“ ozval se Kája, jen co jsme přerušili kruh, „je to nějaký divný.“ „Co je divnýho? Co plašíš?“ zeptal jsem se. „No, jsme tři a dycky musíme být aspoň čtyři, abychom buk obchytili, ne?“ Tohle byla pravda. „Šak už sme velcí, už sme vyrostli, tak proto,“ zamyslel se Tonda. „Prdlajs. Tak moc sme nevyrostli,“ řekl jsem já. „Tak poďme, zkusíme se chytnout znova,“ vybídl nás Kája. Obstoupili jsme strom a snažili se vsunout dlaně do dlaní. „Kájo, držíš?“ zeptal jsem se. „Držím.“ „A koho se držíš?“ „No levou Tondu a pravou tebe.“ „Tondo a ty držíš koho?“ ptal jsem se dál. „Pravou Káju a levou tebe.“ „Tak ju stiskni.“ „Kterou, pravou?“ „Ne pravou. Stiskni levou, tu co se držíme spolu. Tak stiskni!“ „Šak už jsem stiskl. Hned jak si řikal, abych stiskl, tak sem tě stiskl.“ „Nekecej, nestiskl. Teď stisknu já tebe, tak bacha. Teď stiskám.“ „Tak stiskej!“ Vyhrkl Tonda. „Už jsem stiskal aspoň třikrát,“ odpověděl jsem a dostal trošku strach. Fakt je, že jsme na sebe vůbec neviděli. Když se naše těla přitiskla ke kmeni, mohli jsme se dívat, jak chtěli a viděli jsme jen konec svojí ruky, jak drží ruku další. No jo, ale čí? „Tady někdo kecá a dělá si z nás prču,“ prohlásil Kája a dodal, „nejlíp bude, když to nějak přeměříme.“ Chvíli jsme debatovali o nejlepším způsobu, ale pak Tonda vyndal z kapsy tepláků smotaný špagát. Čert ví, na co ho měl, ale teď se báječně hodil. Stoupli jsme si nejdříve do řady, chytili se za ruce, všichni rozpažili a první a poslední měl v dlani konec ušmiknutého provazu. Teď jsme věděli, že je špagát tak dlouhý, jak jsme

roztažení my všichni. Kája uchopil jeden konec a stoupl si ke stromu stejně, jak stál předtím. Tonda šel s druhým koncem kolem buku, a když došel na konec šňůry, přiložil ji ke kmeni. Zůstal jsem nevěřícně zírat na výsledek. Do spojení obou konců šňůrky chyběl asi metr a kousek. Délka tak akorát pro jedny ruce navíc. Ty mezi námi ovšem prokazatelně nebyly. „Normálně to není možný. Někdo z nás cigání. Nedrží se a říká, že se drží,“ rozohňoval se Tonda. „Jó?“ obrátil se na něj Kája. „A jak by to jeden asi dokázal? To by museli cigánit dva. A já to teda nejsu!“ „Já taky ne,“ pospíšil jsem si s odpovědí. „Řikal Hanzl, myslivec, že prý tady od války straší. Že je to kvůli těm letcům, co tu byli někteří zastřelení,“ nechal se slyšet Kája. „A kdes to slyšel, takovou blbost?“ namítl jsem. „U obchodu u Malínkové, abys věděl,“ odpověděl uraženě. „Tak na to deme znovu.“ Kája zavelel a my ostatní jsme se opět přitiskli na zvrásnělou kůru velikána. „Všeci roztahnite ruky. Teď!“ žádal jsem přiškrceně. Sám jsem rozpažil, co jen to šlo a levačkou i pravačkou uchopil cizí dlaně. Když jsme si stoupali ke stromu, byl tentokrát po mé pravici Tonda a vlevo měl být Kája a na jednoho z nich bych neměl vůbec dosáhnout, protože jsme dohromady na buk krátcí. Ale nic naplat, drželi jsme se všichni. Kruh byl uzavřen. Opět jsme všichni navzájem vyzkoušeli stisk. Na stranu k Tondovi a od něj dál stisk nefungoval. „Juro?“ ozval se Tonda, „když už mě nestiskáš, jak jsme domluvení, máš ruku teplou, nebo studenou?“ „Proč?“ „Proč, proč?!!! Studenou, nebo teplou? „No jasně, že teplou.“ „No a já držím studenou, úplně jak z potoka.“ „Ty vole, fakt!“ prudce jsem se ze stisku vysmekl. Dlaň, která měla

být Tondova, byla studená. Vůbec jsem si to předtím nějak neuvědomil. Od stromu jsem úplně vyděšený odskočil a ocitl se až na cestě. Tonda udělal to samé, stejně tak Kája. Chytil jsem Tondu za ruce. Dlaně měl suché a teplé, protože bylo horko, třicet ve stínu určitě. Tak co to sakra … Chvilku jsme byli potichu, kvapně pak odcházeli od buku směrem k domovu. Na zbořenisko lágru nebylo ani pomyšlení a lézt do potoka se nám už vůbec nechtělo. Vždyť nás všecky strachem málem rozklepala zima. Pak jsme o tom spolu mluvili, ale nikdo na nic nepřišel, co se nám to u buku vlastně stalo. Kdo naši trojici doplnil při jeho objímání, to jsme nikdy nevypátrali a nezjistili. Jediné chabé vysvětlení byli ti angličtí letci. Na posmrtný život a na duchy nevěřím, ale už jsem hodně zviklaný. Doma, když jsem to vyprávěl, mně samozřejmě nikdo nevěřil. Máma ani otec. Jenže já si to později přepočítával. Buk má průměr cca 1,5 metru. Obvod tedy činí 1,5 krát pí a to je 4,7 metru. Naše rozpětí rukou bylo přibližně 1,2 metru, a že jsme byli tři, je to dohromady 3,6 metru. Jasně nám ten metr a kousek chyběl, to je o jednoho v partě navíc, ale žádný takový tam s námi tenkrát nebyl, jen ty studené tajemné ruce. …A tak, pokud se někdy octnete u památného buku v Račím údolí, zkuste jej obejmout. A hlavně dobře počítejte. Rozpětí paží je u normálního člověka stejné jako jeho výška. A když se vás sejde u buku několik, můžete to zkusit. A pozor na počet dlaní. Hlavně těch studených! Jiří Wilson Němec

Uveřejněno s laskavým svolením autora z knihy Rychlebské povídky. Zájemci o přečtení knížky (knížek) si o ně můžou požádat na emailu: [email protected]

SLOUPEK POEZIE VERNISÁŽ JARA Milan Klimeš

Už nad bílými pláněmi doveslovali černí havrani kolem cest tmavne poslední závějný sníh v jeho zbytcích mizejí řetězy šlépějí Už zima marně hledá svou spásu v bezmrazné noci na Božích mukách v dechu soch dotesala svou krásu Už rozepěly se ranní obzory první teplé světlo nového dne nasály pro vernisáž jara celou zimu ta ptačí radost zrála Ze sbírky Život je vybral Stanislav Denk

Křížovka 17

TÝNECKÉ LISTY Pomůcka : Koro, Oak, Orály

Jméno Začátek Ženské 1. díl brankáře Osobní jméno tajenky tajenky Viktora zájmeno

Značka Ovál magneto3. část Přípravek Značka fonových (anglicky) tajenky na nádobí chromu pásků

Tlakový útvar

Rozkaz k tavení

Ruské muž. jméno (25. 6.)

Záporně nab. atom

Bitva

Chorvat.o strov

Latinský pozdrav

Berlín

Mravní čistoty

Soubor adobe ilustrátoru

Rus. akadem. věd

Značka radonu

Diova dcera

4. část tajenky

Souprava

Důvěrně oslovovat Strnutí šíje

Souhlas

KŘÍŽOVKA

Nevzdělanec

Směs

Slepičí slabiky

Bečka

Ceknutí

Slovensky jaký

Hrát kopanou

Níže

Citát Jean Paula - vlastním jménem Johann Paul Druhová Friedrich Richter - německého spisovatele známého číslovka Čistidlo zejména svými humoristickými romány a povídkami. sebou, jste osobnost nebo idiot. Úspěšnou řešitelkou a výherkyní knihy se stává ČinitMarie Škrabalová z Velkého Týnce. paní Výherkyni blahopřejeme.

Montovaný domek

Správné znění tajenky zašlete poštou, e-mailem nebo ho zateObec SPZ lefonujte na Obecní úřad Velký Týnec, Zámecká 35, 783 72, u Panděra Opavy 585 151 111, e-mail [email protected], telefon: a to Komárna do konce aktuálního měsíce.

Živit mateřským mlékem

Česká státní norma

Mravokárce

Až sem

džunglí Nedotkn utelná věc Závěr modliteb Náš klavírista Zn. ruských letadel

Pozdrav

Evr. num. knihovna

Snížený tón C

Tmavý oblak Angl. palma

Malý stůl

Schovati

Špatná

Oři

Cizí žen. jméno

(obráceně)

Netvořit pěnu

Cihla (z latiny)

Zahrada se zvířaty

St. věd. knihovna

První brněnská spol.

Smeták

Provoz

Mnohé

Tímto způsobem

Kýchat

Kam (nářeč.) Arab. muž. jméno Býv. pol. strana Sloven. polní míra

Mdlá

Seveřan (sloven.)

Žabí citosl.

Něm. led

Potom

Plavat

Čaj (foneticky)

Knižní zkratka

Nedostatek

Nástroj k čištění pluhu

Dětský pozdrav

Vlk z Knihy

Kulich

Polní rostlina

Lihovina z rýže

Národ

Zástup

Ikonický znak

Seveřanka

Otloukat

Stará nakažlivá na okna Sušický nemoc závod Tajenka z minulého čísla: ...za všech okolností sám

(obráceně)

Angl. družstvo

Domácky Kornelie

Vražedné šílenství

Domácky 1. část Alexej tajenky

Cisterna

Obloha

Slavnostní hostiny

Evropané

Cizí ženské jméno

Červeně

Lesklá pošívka

Sestra Marthy

Kolem

Rejstřík

Kovový prvek

Choť

Slovenský házenkář

Arabové

Automotoklub Jméno zpěvačky Sumac Patřící Irce

To i ono (zřídka)

Tělocvič. pohyb

2. část tajenky

Vzácné dřevo Angl. ona

Krkonošský park

Bylinný odvar

Římsky 3 Obchod pro kutily Linka

Ukazov. zájmeno

Pomůcka:

Oves (anglic.)

Něm. vejce

Dívčí jméno

Sloven. strýček

Značka niklu

Nikolas (zdrob.)

Basf, Ave, Vanad, Akela, Later, Yma, She, Alí

18

Sport

TÝNECKÉ LISTY

V Týnci se rodí malý Covern Club

Malý týnecký Covern Club se rodí v restauraci Na Hřišti manželů Petra a Jitky Švédových! Každých čtrnáct dnů v neděli od čtvrté hodiny odpolední totiž mohou návštěvníci poslouchat živou kapelu a skvělou bigbítovou

muziku. Trošku to připomíná legendární Odpolední čaje, o kterých nám vyprávějí generace našich rodičů a prarodičů. Řeknete si, že Pink Floyd, Beatles, Dire Straits, Janis Joplin ad. si můžete pustit v klidu svého obývacího pokoje. To ano, ale živá muzika je prostě živá muzika. Obecenstvo je zatím sice poněkud klidnější než to, které divočilo před několika desítkami let. Ale co není,to může být. Koncert No Limit, který proběhl v neděli 25. ledna, byl výborný. Zpěvačka Dana Chytilová, kytarista Jaromír Pospíšil, klávesista Jan Šulista a další se předvedli ve výborném světle. Týnečáci, nespěte v papučích před televizí a vyrazte do terénu! Třeba 8. února na kapelu Blues Power s Jardou Pospíšilem. Petr Hanuška

Tenisté mají nové webbové stránky Tenisový klub Velký Týnec má své webbové stránky! Hledejte nás na http://tenisovy-klubvelky-tynec.webnode.cz

Valná hromada TJ Sokol Velký Týnec

Valná hromada TJ Sokol Velký Týnec proběhla v hospůdce na hřišti 21. ledna

TÝNEČTÍ HOKEJISTÉ VÁLÍ V plném proudu je letošní sezóna Olomoucké amatérské hokejové ligy. O tom, jak se daří týneckým hokejistům a kdy a kam jim můžete přijet zafandit se můžete přesvědčit na internetových stránkách www.oahl.cz. Pavel Peňaška