• Změny v nemocenském pojištění • Jazyky bez bariér – program pro děti s dyslexií • To, jak žáci jedí, má se zdravou výživou málo společného
37
29. LISTOPADU 2006
STRANA 3 STRANA 7 STRANA 9
XIV. ROČNÍK 27. listopadu Ministryně školství M. Kopicová předala ve Velkém zrcadlovém sále Cenu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy studia ve studijním programu v roce 2006. Cenu převzal absolvent doktorského studijního programu Chemie a chemické technologie Univerzity Pardubice Petr Sazama.
27. listopadu
„To víte, opravené sešity do osmičky, výkresy do šestky, pomůcky do geometrie a biologie. Učitelé přece odjakživa byli nositelé vzdělání!“ KRESBA: MILAN KOCMÁNEK
Průsečík dvou rovnoběžek Ministryně školství Miroslava Kopicová nedávno oznámila, že zamýšlí navrhnout odklad společné části státních maturit. Vadí jí, že z povinných předmětů vypadla matematika a že by aspoň na technicky zaměřených školách měla být. Zároveň ale zdůraznila, že zavedení nových maturit podporuje, mělo by to být ale až ve chvíli, kdy budou kvalitní. Troufám si tvrdit, že v pojetí, v jakém jsou již řadu let připravovány – tedy se srovnatelnou společnou částí zkoušky na všech typech středních škol – nebudou kvalitní nikdy. Otázka matematiky je přitom problém sice vážný, a jak se již řadu let ukazuje, i mediálně mimořádně zajímavý, nikoliv ale podstatný. Za mnohem vážnější problém považuji skutečnost, že od budoucích maturit by se vyžadovalo, aby v rámci své státní části srovnávaly zcela nesrovnatelné typy středních škol. Případnou námitku, že by si žáci měli možnost zvolit úroveň obtížnosti zadání, považuji spíše za potvrzení toho, že není řešena kardinální otázka. Tou je vhodnost a účelnost takto koncipovaných maturit i na středních odborných
učilištích. Po celou dobu více než desetileté přípravy nových maturit zůstávala tato otázka spíše skryta než jasně vyslovena. Je přitom zcela paradoxní, že při snaze o maximální oproštění od řady „výdobytků“ totalitní sféry (včetně například preventivních zubních prohlídek ve školách) zřejmě zcela zapadla. Přitom na středních odborných učilištích byly maturity zavedeny teprve před 30 lety a především jako politické opatření. V situaci, kdy střední odborná učiliště byla prohlášena za hlavní proud středního vzdělání, mělo být zavedení maturity výrazem jejich zrovnoprávnění s dalšími typy středních škol. Nebylo přece možné, aby mladý předvoj dělnické třídy byl v otázkách vzdělává-
ní znevýhodněn! Zanedbatelný přitom jistě nebyl ani požadavek na vylepšení statistických čísel maturantů. Resortní ministerstva, která tehdy učiliště zřizovala, zavedení maturit vítala jako výraz formálního vzdělanostního povznesení. Už tehdy ale nesouhlasila s tím, že v důsledku zavedení maturit musel být významně měněn vzájemný poměr hodin všeobecně vzdělávacích předmětů a praktické výuky. Bylo tomu tak proto, že učňové museli maturovat z češtiny, ruštiny a další dva předměty si volili. Pro první předmět volili mezi matematikou, fyzikou a chemií a pouze druhým maturitním předmětem byl odborný předmět odpovídající profilu učiliště. (Pokračování na str. 2)
Bude odložena nová maturita? – to bylo tématem semináře, který pořádala místopředsedkyně výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Michaela Šojdrová ve spolupráci s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v Poslanecké sněmovně.
28. listopadu V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky byl projednáván vládní návrh na odložení účinnosti zákoníku práce.
1. prosince Financování středních škol Pardubického kraje v letošním roce i v roce 2007, aktuální informace o činnosti odborového svazu pracovníků školství i o činnosti profesní sekce středních škol, to vše je na programu krajské konference středních škol Pardubického kraje.
2. prosince V Domě odborových svazů v Praze proběhne republiková konference profesní sekce základních škol. Její účastníci budou vedle volby delegátů na V. sjezd ČMOS pracovníků školství řešit i aktuální problémy školství.
„Průměrnost je nesmrtelná, podlost věčná.“ Seneca
2
Na volební republikové konferenci profesní sekce provozních a správních zaměstnanců se v sobotu 25. listopadu v Domě odborových svazů v Praze řešila řada aktuálních palčivých problémů. FOTO: ZLATA ŠŤÁSTKOVÁ
soud potrestal rodiče vězením za záškoláctví dětí
kamery ve třídách gymnázia josefa škvoreckého
Okresní soud v Břeclavi potrestal vězením manželský pár za to, že umožnil záškoláctví svých tří potomků. Matka dětí dostala 15 a otec deset měsíců vězení. Jejich syn měl za školní rok 2004/2005 celkem 954, první dcera 433 a druhá 530 zameškaných hodin ve škole. Rodiče se proti rozsudku odvolali, a proto je zatím nepravomocný, řekl Zdeněk Janíček z odboru sociálních věcí břeclavské radnice. Zdůraznil, že v Břeclavi je to vůbec první trest vězení udělený rodičům za to, že umožnili svým potomkům zahálčivý život. Případem se kvůli odvolání bude zabývat Krajský soud v Brně. Podnět k zahájení trestního stíhání dali policii břeclavští sočtk ciální pracovníci.
Studenti soukromého gymnázia Josefa Škvoreckého v Praze se ozvali proti nainstalování kamer do tříd. Kamery se ve škole objevily o víkendu, kvůli protestu studentů a petici, kterou žáci řediteli předali, však nebyly v pondělí 20. listopadu v provozu. Po jednání s rodiči nechal ředitel školy kamery ze tříd demontovat. Zůstaly jen na chodbách, kde údajně nikomu nevadí. Případem se bude zabývat i Česká školní inspekce, která považuje používání kamer na školách za diskutabilní. Jejich instalování kritizoval i ombudsman Otakar Motejl. Systém měl podle ředitele pomoci eliminovat případné patologické jevy, jako je šikana, pomoci měl také při objasnění možných úrazů. Jejich prostřednictvím hodlal také zjišťovat, zda studenti a pedagogové docházejí včas na čtk vyučování.
týmová práce je pro školskou reformu nutná Týmová práce učitelů je při přípravě školních vzdělávacích programů velice důležitá, shodují se pedagogové ze základních škol, které se účastní projektu Pilot Z. Pedagogy, kteří učí už dlouho a mají zažité metody, podle nich není možné nutit k reformě nařízením ředitelů škol. Ideální cesta je vzdělávání, návštěva zahraničních vzdělávacích institucí a konzultace s kolegy ze škol, které mají větší zkušenosti. čtk
ministerstvo navrhuje změny ve školském zákoně S odložením nových maturitních zkoušek, zrušením výstupního hodnocení žáků základních škol či změnami při jmenování a odvolání ředitelů škol počítá návrh změn školského zákona, který připravilo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Návrh ministerstvo předá poslancům, aby se pokusili změny prosadit ve
sněmovně. Uvedl to náměstek ministryně školství Petr Špirhanzl, který návrh představil v Olomouci na konferenci Festivalu vzdělávání dospělých Aeduca 2006. čtk
vyskoškoláků bude v budoucnu přebytek Za deset let bude kapacita vysokých škol pravděpodobně převyšovat poptávku a vysokoškolské vzdělání tak ztratí exkluzivitu, myslí si předseda Unie školských asociací – CZESHA Jaroslav Ponec. Počet míst pro absolventy vysokých škol podle něj ale nevzroste, vysokoškoláci se budou muset často spokojit se středoškolskou nebo dělnickou profesí, ale chybět jim bude odborné střední vzdělání. Kvůli demografickému vývoji podle odborníků už brzy klesne počet žáků středních škol. Dotkne se to zejména učilišť, která budou prázdná, zatímco naprostá většina školáků zamíří na gymnázia a lycea. Později se nízký počet žáků promítne na vysokých školách, které navíc rozšiřují své kapacity. „Za pět let budou mít maturanti jistotu, že se na nějakou vysokou školu určitě dostanou,“ tvrdí Jan Koucký, ředitel Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Střední školy tak podle něj ztratí jednu ze svých funkcí – nebudou připravovat žáky na trh práce, pouze na vysokou školu. Na trhu ale budou chybět zaměstnanci dělnických profesí, naopak na něm bude přebytek vysokoškoláků. čtk
Průsečík dvou rovnoběžek (Pokračování ze str. 1) A protože tehdy ještě nikoho nenapadlo, aby se zavádělo několik stupňů obtížnosti úředně zcela srovnatelné maturity, byly veškeré kroky směrovány k tomu, aby výsledky maturitních zkoušek byly pro střední odborná učiliště přijatelné. A také k tomu, aby maturanti ze střed-
ních odborných učilišť nebyli pro nižší úroveň svých znalostí „diskriminováni“ v přijímacím řízení na vysoké školy. Aby možnosti přístupu na vysokou školu byly pro absolventy všech tří proudů středních škol (gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště) rovnocenné – argumentovalo se demokratizací
při přístupu k vysokoškolskému vzdělání – stanovilo ministerstvo školství, že požadavky u přijímacích zkoušek nemají přesáhnout obsah výuky konkrétního předmětu na tom typu střední školy, kde byl hodinově nejmenší. Popravdě je ale zapotřebí dodat, že většina vysokých škol tento zcela nesmyslný pokyn obcházela.
Pokud opět odložíme realizaci nových maturit, bude to pouze další navýšení nákladů na tento projekt. Budeme je pak sice mít „kvalitnější“, k optimálnímu stavu bude však stále daleko. Pouze se posuneme o určitou vzdálenost blíže k průsečíku dvou rovnoběžek. FRANTIŠEK MORKES
3
Kolik bude stát změna nemocenského pojištění zaměstnavatele, kolik na ní vydělá zaměstnanec
Současný právní stav Nový zákon - zaměstnavatel nepřihlášený k připojištění - zaměstnavatel přihlášený k připojištění V této organizaci se výdaje zaměstnavatele
Pojistné na nemocenské pojištění v% v Kč 3,3 186 543
Náhrada mzdy v Kč neex.
Refundace náhrady v Kč neex.
Zvýšení daně v Kč neplatí
v Kč 186 543
1,4
79 140
54 105
neex.
neplatí
133 245
3,3
186 543
54 105
-27 053
neplatí
213 595
Celkem
sníží o 53 298 Kč, tj. o 29%, pokud se nepřihlásí k připojištění zvýší o 27 052 Kč, tj. o 15%, pokud se přihlásí k připojištění
Náhrady mzdy při 14denní pracovní neschopnosti (v Kč)
8 000 9 000 10 000 11 000 12 000 13 000 14 000 15 000 16 000 17 000 18 000 19 000 20 000 21 000 22 000 23 000 24 000 25 000 26 000 27 000 28 000 29 000 30 000 32 000 35 000
Srovnání se stávajícím stavem (rozdíl v Kč)
Výdaje zaměstnavatele související s nemocenským pojištěním pro zaměstnavatele, který je ve ztrátě a neplatí daň z příjmu právnických osob
OLGA ŠEDIVÁ
Nový zákon (rok 2007)
výdělky se již zohledňovat nebudou,“ doplňuje P. Skácelík. Kolik peněz bude zaměstnanec v době nemoci dostávat, již víme (konkrétní částky viz tabulka). Bude však na vyplácení nemocenské mít zaměstnavatel? „V roce 2007 zůstane sazba pojistného na současné úrovni, tj. 3,3 procenta z vyměřovacího základu, a zaměstnavatelům budou plně refundovány náhrady mzdy vyplacené zaměstnancům prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti. V dalším roce by se pak měla sazba pojistného na nemocenské pojištění snížit na 2,3 procenta s poloviční refundací vyplacených náhrad mzdy a v roce 2009 by mělo dojít ke snížení sazby na 1,4 procenta z vyměřovacího základu,“ uvádí Česká správa sociálního zabezpečení. „V resortu školství dostanou školy a školská zařízení pro příští rok finanční prostředky na platy i na odvody. Budou tedy odvádět stejné prostředky jako v letošním roce a finančně se jim v rozpočtu nic nezmění. V dalších letech by však měly finanční prostředky šetřit ve svůj prospěch. Systém je nastaven tak, že při průměrné nemocnosti v organizaci
Stávající stav (rok 2006)
„Od 1. ledna 2007 bude zaměstnavatel zaměstnanci poskytovat náhradu mzdy v zákonné výši po dobu prvních 14 dní nemoci a od 15. dne trvání pracovní neschopnosti bude nemocenské zaměstnanci vyplácet Česká správa sociálního zabezpečení,“ říká Dr. Pavel Skácelík, poradce ČMOS pracovníků školství. Za první tři dny nemoci bude, podle jeho slov, zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci 30 procent náhrady mzdy z denního průměrného výdělku (nyní je to 25 procent) a od 4. do 14. dne pak 69 procent denního průměrného výdělku. Od 15. dne pracovní neschopnosti bude proplácena „klasická“ nemocenská tak, jak ji známe dnes, tedy za kalendářní dny. Výše nemocenské bude 69 procent denního vyměřovacího základu. „Vyměřovací základ bude i nadále redukován, avšak výhodněji než doposud. Pokud bude mít zaměstnanec nižší výdělek, než je průměrná mzda, započítá se mu plně, pokud bude mít 1 – 1,5násobek průměrné mzdy, bude se mu započítávat 60 procenty. V případě, že jeho výdělek bude 1,5 – 3násobek, bude se mu krátit na 30 procent. Vyšší
přibližně do 11 procent bude pro zaměstnavatele finančně výhodný (ve školství byla v roce 2005 nemocnost 4,1 procenta). Celkový objem finančních prostředků na platy a odvody se ale nesmí zkrátit,“ říká P. Skácelík. Cílem nového zákona o nemocenském pojištění je, podle České správy sociálního zabezpečení, ovlivnit skutečné příjmy tak, aby se zvýšila spravedlnost celého systému, ale zůstal zachován princip solidarity zdravých s nemocnými, a aby platila zásada, že „Práce se musí vyplatit“. Věřme, že tomu tak bude.
Hrubá mzda
V pondělí 1. ledna 2007 začne platit nový zákon o nemocenském pojištění. Zákon, který přinese několik změn jak pro zaměstnance, tak pro jejich zaměstnavatele. Tou zásadní je bezesporu povinnost zaměstnavatele vyplácet svému zaměstnanci náhradu mzdy – v případě škol a školských zařízení platu – za prvních čtrnáct dní nemoci.
1 984 2 236 2 480 2 721 2 973 3 217 3 458 3 710 3 918 4 087 4 242 4 411 4 580 4 738 4 907 4 932 4 932 4 932 4 932 4 932 4 932 4 932 4 932 4 932 4 932
1 910 2 142 2 377 2 616 2 851 3 090 3 329 3 564 3 803 4 038 4 277 4 519 4 751 4 942 5 092 5 256 5 406 5 566 5 730 5 880 6 047 6 197 6 361 6 562 6 794
-74 -94 -103 -105 -122 -127 -129 -146 -115 -49 +35 +108 +171 +204 +185 +324 +474 +634 +798 +948 +1 115 +1 265 +1 429 +1 630 +1 862
Příklad vlivu nového zákona o nemocenském pojištění na výdaje zaměstnavatele orientační propočet podle průměrné mzdy v organizaci Počet zaměstnanců Nemocnost v organizaci počet délka případů 1 případu 6 7 4 14 2 30 1 70 1 120 1 180
25 Průměrná měsíční mzda v organizaci 20 000 Kč Ukazatele nemocnosti v organizaci počet případů nemoci 15 prostonaných kalendářních dnů 528 tj. 6% prostonaných pracovních dnů 120 v období prvních 14 dnů počet případů na 100 pojištěnců (četnost) 60,0 průměrná délka nemoci 35,2 průměrné procento pracovní neschopnosti 5,8% V této organizaci tedy je: podprůměrná četnost výskytu nemoci (o -3 %) nadprůměrná délka trvání nemoci (o 0,4 dne) podprůměrné průměrné procento pracovní neschopnosti (o -0,1 bodu)
Objem vyměřovacích základů pro pojistné při zadané nemocnosti 5 652 822 Kč
Průměr ČR 61,6 34,8 5,9%
ZDROJ: ČMKOS
4 Pracoviště, nebo místo výkonu práce? V zákoníku práce, ale i v zákoně o cestovních náhradách se používá pojem „pracoviště“ zaměstnance. Vedle toho se ale v souvislosti s obsahem pracovní smlouvy ukládá sjednat místo výkonu práce. Je někde podrobněji definováno, co se rozumí pracovištěm? Pojem pracoviště není v pracovněprávních předpisech konkrétně vymezen. Jestliže zákoník práce ukládá zaměstnanci povinnost být na začátku pracovní doby již na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení pracovní doby (§ 88 odst. 1), lze z toho vyvozovat, že pracovištěm je třeba rozumět to místo, které je určeno k výkonu práce, to znamená místo určené v závislosti na povaze vykonávané práce a na pracovních podmínkách. Pracoviště a místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě mohou být shodné, nebo v rámci místa výkonu práce může přicházet v úvahu výkon práce na více pracovištích zaměstnavatele. To závisí na tom, jakým způsobem je místo výkonu práce sjednáno, a z tohoto hlediska je pojem „pracoviště“ také významný ve vztahu k institutu přeložení a pracovní cesty (§ 38 zákoníku práce). Pokud je například jako místo výkonu práce sjednána obec, v tomto místě může mít zaměstnavatel více pracovišť, na která může být zaměstnanec při výkonu sjednaného druhu práce zařazován, a je-li v takovém případě zařazován na jiné pracoviště zaměstnavatele, nejedná se o přeložení (nebo změnu místa výkonu práce sjednaného v pracovní smlouvě), ke kterému by zaměstnavatel potřeboval souhlas zaměstnance. Místo výkonu práce však může být sjednáno také zcela úzce tak, že jím je konkrétní pracoviště zaměstnavatele, a v takovém případě přeřazení zaměstnance na jiné pracoviště zaměstnavatele je zpravidla přeložením (nebo jde o změnu místa výkonu práce sjednaného v pracovní smlouvě), ke kterému zaměstna-
vatel musí mít souhlas zaměstnance. Z hlediska konání pracovní cesty je podstatný pojem pravidelné pracoviště, z kterého je zaměstnanec vysílán k výkonu práce do jiného místa. Pravidelným pracovištěm se pro účely zákona o cestovních náhradách rozumí místo dohodnuté se zaměstnancem, a není-li takové místo dohodnuto, je pravidelným pracovištěm místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě.
Je čas strávený dopravou prací přesčas? Jak má být vlastně posuzována doba na pracovní cestě, kterou zaměstnanec stráví v dopravním prostředku, když ale zároveň tato doba trvá před začátkem běžné pracovní doby zaměstnance a také po jejím skončení? Bylo by možno takovou dobu považovat za práci přesčas?
NA VAŠE otázky
ODPOVÍDÁ Vít Berka Trvání pracovní cesty nad stanovenou týdenní pracovní dobu zaměstnance nelze samo o sobě považovat za práci přesčas. Je totiž třeba odlišit trvání pracovní cesty a dobu výkonu práce na pracovní cestě. Práci přesčas definuje ustanovení § 83 odst. 6 zákoníku práce takto: „Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn (§ 84, 85 a § 87 odst. 1). U zaměstnanců s kratší
pracovní dobou (§ 86 odst. 1) je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu (§ 83a); těmto zaměstnancům nelze práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost.“ Pokud však nebude po stanovené pracovní době na pracovní cestě zaměstnanec vykonávat žádnou práci (což je případ uvedený v dotazu), pak mu za tuto dobu náležejí pouze náhrady cestovních výdajů podle zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách. Upozorňuji v této souvislosti na ustanovení § 38 odst. 1 věta druhá zákoníku práce, že zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na pracovní cestu, je-li tato podmínka dohodnuta v pracovní smlouvě. Nový zákoník práce se od výše uvedené úpravy nijak zásadně neodchyluje.
Rozhodnutí o zvýšení důchodů v roce 2007 Bylo již oficiálně publikováno rozhodnutí vlády o zvýšení důchodů v roce 2007? Ve Sbírce zákonů ČR částka 151 (rozeslána dne 6. října 2006) bylo publikováno nařízení vlády č. 461/2006 Sb., o zvýšení důchodů v roce 2007. Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007. V uvedené Sbírce zákonů byly publikovány rovněž další dva právní předpisy týkající se důchodců, a to: • nařízení vlády č. 462/2006 Sb., kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2005 a výše přepočítaného koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2005 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu (účinnost 1. ledna 2007); • nařízení vlády č. 463/2006 Sb., o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2007 Účinnost 1. ledna 2007.
Umění známkovat – umění na celý život námkování je umění, kterému se učitel učí po celý život. Ale obyčejný život je příliš krátký na to, aby se mu stačil naučit.“ To není citát z chytré knihy, ale závěrečná poznámka našeho moudrého ředitele Macháčka z poslední porady. „Slovní hodnocení místo klasické známky mi připadá zdlouhavé, někdy až zavádějící,“ namítá Hromádka. „Tradiční známka vyjádřená číslicí je pro každého z nás, a zejména pro rodiče našich žáků, srozumitelná, jasná a zcela konkrétní. Někdy až moc.“ „To jistě, ale potíž spočívá ve volbě správné známky. Můžeš učit sto roků, ale pořád stojíš před stejným problémem, hádankou. Jakou známkou odměnit ústní, písemný nebo jiný žákův projev. Tak, aby vyjadřovala správný poměr mezi znalostmi a neznalostmi. Dnes mezi dovednostmi a nedovednostmi,“ hlasitě uvažuje angličtinářka Marešová. „Kdykoli dávám žákům známku, pronásleduje mě neblahý pocit, že kolega by stejný výkon hodnotil odlišně,“ rozebírá situaci Hromádka. „Máš více využívat doporučení, které nám dává Macháček. Nejdříve se ptejme svých žáků, jak by sami hodnotili svůj konkrétní výkon a pro jakou známku by se rozhodli. Kolikrát se docela dobře pobavím. Téměř vždy vyjmenujeme celou stupnici, a výsledek stejně zůstává na mém rozhodnutí,“ nevesele komentuje Marešová. „No to mi povídej. Nedávno jsem se dostal zásluhou této podpůrné hodnotící metody do nezáviděníhodné situace. Vyvolal jsem Ondráčka. Kluka, který se nikdy moc neučí. Přitom mu neschází přirozená inteligence. Když jsem ho dozkoušel, marně jsem hledal možnou známku. Stále jsem na nic nepřišel. Uvažoval jsem o trojce, nebo spíš o čtyřce. Najednou jsem si vzpomněl na ředitele. „Jakou známku byste si, Ondráčku, dal sám?“ „Vy mi ji stejně nezapíšete,“ zjevně pochybovačně namítá hrdina třídy. Je slabý, ale snad soudný, napadlo mě. „Řádně zvažte svůj výkon, a hlavně buďte sebekritický. Známku vám pak zapíšu,“ riskantně potvrzuji ústní dohodu. Na chvíli zaváhal. Trochu se usmíval a pak s mírně drzým výrazem v očích suverénně prohlásil: „Jedničku!“ Zůstal mi zlomek času na možnou odpověď. Když mu změním známku, vyprskne, že to jako vždy čekal. Získá na svou stranu většinu třídy. Když budu souhlasit, proměním se v mimozemšťana. „Jak myslíte. Chcete-li jedničku za svůj slabý výkon, pak vám ji podle dohody zapíšu, ale ... Dám si ji do červeného kolečka, abych věděl, že jste se mohl konečně zachovat jako chlap. Mohl jste nám všem dokázat, že jste soudný a sebekritický člověk. Bohužel se nestalo. Neobstál jste. Jednička vám snad za to ani nestojí, nemyslíte?“ zmohl jsem se na jakous takous odpověď. Před chvílí ještě suverénní Ondráček se nečekaně odmlčel. Hlavu nenápadně sklonil pod lavici a do konce hodiny jsem o něm nevěděl,“ dokončil svůj příběh Hromádka. „Nicméně musím dodat, že následující hodinu se Ondráček znovu a sám ROMAN KANTOR přihlásil. Prý si chce opravit tu jedničku. Ředitel měl asi pravdu. Známkování je umění na celý dlouhý život.“
„Z
5
Odboráři nejsou žádní suchaři Stav v odborech se změnil a stále mění a odboráři nejsou lidé, kteří myslí pouze na sebe, ale především na druhé, neřeší pouze kolektivní vyjednávání či zásady FKSP, ale v mnohých případech se zapojují do nejrůznějších charitativních činností. htěla bych uvést konkrétní případ. Základní organizace při Základní škole Klášterní náměstí v Moravském Krumlově se aktivně zapojuje do nejrůznějších akcí věnovaných především dětem. Na této škole předsedkyně odborů vede národopisný soubor písní a tanců Krumlováček, který založila před pěti lety. Svou činností se soubor zaměřuje nejen na vystoupení charakteru prezentace školy i města Moravského Krumlova, ale od počátku svého vzniku také na spolupráci s nadačním fondem Krtek. Jeho cílem je pomoci financovat využití volného času onkologicky nemocných dětí v nemocnici v Černých Polích v Brně. Krumlováček nejméně dvakrát ročně organizuje vystoupení v nemocnici v Černých Polích, nikdy také nezapomene na sbírku pro děti v nemocnici. Přiváží i drobné dárečky získané od
C
sponzorů. Odboráři z této základní školy zorganizovali sbírku na transplantační jednotku v nemocnici. Pro žáky ze základní školy v Moravském Krumlově znamenají návštěvy v nemocnici hluboké zamyšlení nad hodnotou vlastního života a obrovskou motivaci. Podíleli se na organizaci akce nazvané „Ondra a jeho přátelé“. Při této akci byly draženy obrazy onkologicky nemocných dětí a takto získané peníze byly věnovány právě nadačnímu fondu Krtek. Krumlováček pamatuje také na starší lidi, takže se stalo tradicí vystoupení v Domově pro seniory v Moravském Krumlově u příležitosti oslav MDŽ či vánočních svátků. Ze zkušenosti už vědí, že starší spoluobčané jsou jejich nejvděčnějším publikem. PhDr. Milada PELASOVÁ
Učíme se chovat profesionálně a sebevědomě Z ástupci sekce provozních a správních zaměstnanců a několik pedagogických pracovníků ČMOS pracovníků školství se začátkem listopadu již podruhé setkali ve Zlenicích na kurzu věnovaném rozvoji komunikačních dovedností. Tematicky byl kurz věnován komunikaci v týmu a týmové spolupráci se zaměřením na efektivní vedení porad a rozvoj prezentačních dovedností funkcionářů odborového svazu. „Při přípravě programu jsem se snažil využít svých zkušeností z práce předsedy základní organizace a oblastní rady a zároveň teoretických znalostí z oblasti komunikace a týmové spolupráce. Představitel odborů se musí jednak dobře orientovat v problematice pracovněprávní a znát školskou legislativu, jednak potřebuje využívat efektivních způsobů jednání se zaměstnavatelem při prosazování zájmů zaměstnanců. K důležitým dovednostem patří schopnost vhodně prezentovat, spolupracovat v týmu a umět vést jednání. Je důležité, aby oblastní rady využívaly potenciál všech členů, aby každý člen přispíval ke kvalitnímu plnění úkolů,“ říká Jiří Sixta, který je tvůrcem programu a jeho lektorem.
Celý kurz byl veden jako trénink s využitím řešení modelových situací. Při řešení modelové řešitelské porady si účastníci uvědomili, jakých chyb se mohou dopouštět a jaká pravidla je třeba dodržovat, aby porada splnila svůj účel. Společně hledali cestu, jak zorganizovat poradu, aby nebyla pouze formální, nebo účastníky zbytečně nevyčerpávala a nestresovali se nepříjemným pocitem ze ztráty času. Neméně významným tématem kurzu byl rozvoj prezentačních dovedností. Tento blok byl veden formou videotréninku, jehož prostřednictvím získali účastníci velmi cennou zpětnou vazbu. Vzájemným hodnocením hledali účastníci silné stránky svého veřejného projevu. Šlo o cennou zkušenost především pro zástupce nepedagogických profesí, kteří nestojí denně před tabulí a které mnohdy trápí při veřejném vystoupení tréma, protože mají vnitřní pochybnosti o svých prezentačních dovednostech. Pro zástupce odborů je důležité, aby se učili chovat sebevědomě a profesionálně, aby je zaměstnavatel vnímal jako silného a rovnocenného partnera. Jiří SIXTA, OROS Beroun
Relaxační pobyt v Beskydech aměstnanci ostravských škol spolu s deseti členkami OROS pracovníků školství v Ostravě se ve dnech 10. až 12. listopadu 2006 zúčastnili relaxačního pobytu na horské chatě Sepetná na Ostravici. Pátek byl pro členky OROS dnem pracovním. Rokovaly jsme do pozdních večerních hodin. Od pátku do sobotního večera probíhal seminář na téma ,,Komunikační dovednosti“. Účastnice Relaxu vysoce hodnotily práci Mgr. Jiřího Sixty, předsedy OROS pracovníků školství v Berouně, který seminář připravil a velice živě a poutavě přednášel.
Z
Příjemným požitkem z akce, kterou připravily členky OROS PŠ Ostrava a kterou financoval Magistrát města Ostravy za finanční spoluúčasti zaměstnanců škol, byla možnost využít služeb maséra, kosmetičky a pedikérky. Ženy a jeden muž se s plným nasazením věnovali i sportu – bowlingu, plavání v krytém bazénu, a vycházkám do přírody. Děkuji za všechny účastnice Relaxu, OROS pracovníků školství pod vedením paní Návratové a panu Sixtovi za plnohodnotně strávený víkend. E. ALTMANOVÁ, OROS Ostrava
6
Zařazení do platové třídy Jaké má mít procentuální navýšení platu, respektive do jaké tabulky patří zdravotní sestra pracující ve školství (speciální škola pro postižené žáky)? ařazení zaměstnance do příslušné platové třídy a platového stupně upravuje § 3 a § 4 nařízení vlády č. 330/2003 Sb. Z vašeho dotazu není zřejmý druh práce, který máte sjednán v pracovní smlouvě. Pokud je vaším druhem práce podle pracovní smlouvy práce pedagogického pracovníka, přísluší vám platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 2 k nařízení vlády č. 330/2003 Sb. Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo
Z
vykonává přímou pedagogickou činnost, viz § 2 zákona č. 563/ 2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Pokud však na základě pracovní smlouvy vykonáváte u zaměstnavatele zdravotnické povolání a jste podle zvláštního právního předpisu zdravotnickým pracovníkem, přísluší vám platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 3 k citovanému nařízení vlády. Právní oddělení ČMOS pracovníků školství
dojít i ústně nebo konkludentně (tedy způsobem, kdy souhlas je dostatečně určitě vyjádřen i jiným způsobem, například tak, že zaměstnanec jedná ve smyslu změny). V tomto případě z hlediska platnosti změny je nerozhodné, zda původní pracovní smlouva byla uzavřena písemně. Nedodržení písemné formy změny pracovní smlouvy (pokud byla uzavřena písemně) je však porušením pracovněprávních předpisů, které lze sankcionovat podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zkrácení pracovního úvazku nemůže tedy zaměstnavatel provést jednostranně, a to ani v případě, který uvádíte v dotaze (nižší počet dětí, potřeba ušetřit finanční prostředky). I za těchto podmínek je nutné se dohodnout se zaměstnancem na změně pracovní smlouvy (taková změna nemůže nastat nějak
„automaticky“ v důsledku působení nových skutečností, které při uzavírání pracovní smlouvy neexistovaly). Pokud zaměstnanec na dohodu, která je z hlediska provozních potřeb zaměstnance nezbytná, nepřistoupí, má zaměstnavatel možnost takovou situaci řešit jinak. V úvahu připadá výpověď z organizačních důvodů podle § 46 odst. 1 písm. c) zákoníku práce pro nadbytečnost. Výpověď podle tohoto ustanovení lze použít i v případě, kdy z organizačních důvodů odpadne jen část pracovní náplně zaměstnance (zaměstnanec je tedy „nadbytečný“ jen v části svého dosavadního pracovního úvazku). Pro úplnost uvádím, že v případě rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů vzniká zaměstnanci nárok na odstupné (§ 60 a) a následující VÍT BERKA zákoníku práce).
Změna pracovní smlouvy musí být provedena písemně
Proč mi krátí příplatek? FOTO: ALENA TUČÍMOVÁ
Rozsah pracovních úvazků Změna provozních poměrů a ekonomická situace ve škole vyžaduje, aby u některých pracovníků byl přehodnocen rozsah jejich pracovních úvazků. Nejde o to jim ponechat práci a snížit plat. Zcela prokazatelně (zejména v důsledku úbytku počtu žáků) se snižuje rozsah pracovních úkolů a to si vyžaduje i stanovit kratší pracovní dobu v pracovní smlouvě. Může zaměstnavatel v takových případech, kdy se zaměstnanci prokazatelně zmenšuje rozsah práce, rozhodnout o zkrácení pracovní doby a změnit pracovní smlouvu? měna rozsahu týdenní pracovní doby zaměstnance je změnou pracovní smlouvy. Pro provedení takové změny platí ustanovení § 36 zákoníku práce, kde je uvedeno: „1. Sjednaný obsah pracovní smlouvy lze změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Byla-li pracovní smlouva uzavřena písemně, musí zaměstnavatel provést písemně i její změnu. 2. Konat práce jiného druhu nebo v jiném místě, než byly sjednány v pracovní smlouvě, je zaměstnanec povinen jen výji-
Z
mečně v případech uvedených v § 37 a 38.“ Pracovněprávní vztahy spočívají především na smluvním principu. Proto změnu obsahu sjednané pracovní smlouvy lze provést jen dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem. Je nerozhodné, jak bude taková dohoda o změně nazvána, například „dodatkem pracovní smlouvy“ nebo „dohodou o změně pracovní smlouvy“. Změna pracovní smlouvy musí být provedena písemně, byla-li původní pracovní smlouva uzavřena v písemné formě. Ke změně pracovní smlouvy může
Jsem učitelka – důchodkyně v základní škole. V tomto školním roce učím pouze na zkrácený úvazek (16 hodin týdně). Zároveň mi bylo přiděleno třídnictví v 6. třídě (s 30 žáky). Třebaže vykonávám veškeré práce třídního učitele, příplatek za práci třídního učitele je mi krácen. Tento postup se mi zdá velice nespravedlivý. odle § 86 odst. 1 zákoníku práce náleží zaměstnanci s kratší pracovní dobou plat (mzda) odpovídající této kratší pracovní době. Vzhledem k tomu, že zvláštní příplatek dle § 9 odst. 4 písm. a) nařízení vlády č. 330/2003 Sb., v platném znění, náležející zaměstnanci, který soustavně vykonává práci třídního učitele, je součástí platu, je postup vašeho zaměstnavatele
P
v souladu s citovanými obecně závaznými právními předpisy. Dle našeho názoru by však zaměstnavatel měl zvážit, zda je vůbec vhodné požadovat na pedagogickém pracovníkovi, aby v rámci kratšího pracovního úvazku vykonával práci třídního učitele, která musí být vykonávána v plném rozsahu. Právní oddělení ČMOS pracovníků školství
Návštěva u lékaře je placená Náš pracovník – učitel byl v pracovní neschopnosti. V 10 hodin nastoupil do práce s tím, že ho lékař od tohoto dne uschopnil. Jeho přímá vyučovací práce v ten den byla čtyři vyučovací hodiny, to znamená, že dvě hodiny odučil. Můžeme zbylé dvě hodiny od 8 do 10 hodin brát jako placenou návštěvu lékaře? aměstnanec, který nastoupil do práce o dvě hodiny později, než byl začátek jeho pracovní směny, z důvodu vyšetření ve zdravotnickém zařízení, má nárok na dvě hodiny pracovního volna, tj. na dobu nezbytně nutnou, s náhradou mzdy za
Z
překážku v práci na straně zaměstnance dle bodu 1 přílohy k nařízení vlády č. 108/1994 Sb. Dočasná pracovní neschopnost zaměstnance končí dnem určeným příslušným zdravotnickým zařízením. Právní oddělení ČMOS pracovníků školství
7
zkušenosti nápady inspirace projekty záměry lekce příklady
Jazyky bez bariér je kompenzační program, který pomáhá dětem s dyslexií Na trhu existuje mnoho velmi atraktivních programů pro výuku cizích jazyků. Dětem s dyslexií však nepřinášejí oproti klasické učebnici prakticky žádnou výhodu. Slova a věty navíc většinou nejsou v souladu s učivem, které děti právě probírají ve škole. Program Jazyky bez bariér je jiný. Pracuje se dvěma speciálními výukovými postupy, které kompenzují potíže mozkových mechanismů u dětí s dyslexií.
Podstata problému Na první pohled se zdá, že základním problémem při výuce jazyků jsou pro děti s dyslexií slovíčka a gramatika. Podstata problému je ale mnohem hlouběji – až na úrovni mozkových mechanismů typu zraková a sluchová analýza, syntéza, rozlišování atd. Bylo zjištěno, že oční mikropohyby osob s dyslexií jsou při čtení těkavé. Pokud dyslexií netrpíte, můžete si problém představit tak, jako když
ličtiny rozkrájeli na kousky a každému všechno pěkně opakovali a opakovali a opakovali. To je ovšem nereálné. Jazyky bez bariér toto úsilí suplují, a učitel se tak může věnovat méně rutinní činnosti. Program pak mohou žáci využívat ve škole i doma. Jazyky bez bariér ocení nejen rodiče dětí s dyslexií, ale i těch dětí, které prostě jen nemají „jazykové buňky“ a kterým učení trvá déle. Sám program Jazyky bez bariér není učebnicí. Je to pouze pomůc-
rychleji než na obrazovce. Metody podporují zrakovou a sluchovou analýzu a syntézu a zajišťují zrakovou, sluchovou a významovou koordinaci.
Spolupráce s Velkou Bíteší Už od roku 2004 jsou v základní škole ve Velké Bíteši pilotovány pomůcky pro podporu jazykové výuky. Nejdříve to byly názorné pomůcky pro uchopení slovíček a gramatiky. To byly jednoduché vystřihovánky, skládačky a hry, které konkretizují abstraktní jazykové jevy. Poté následoval speciální kompenzační program Jazyky bez bariér – zelená a modrá verze. V základní škole Velká Bíteš jsou také pořádány žákovské konference, na nichž je prezentováno využívání programu Jazyky bez bariér, a také jsou pořádány integrované semináře pro učitele a žáky na podporu rozšiřování tohoto programu.
Metodická centra FOTO: ALENA TUČÍMOVÁ čtete pouze v autobuse, který se kodrcá na velmi rozbité silnici – čtení je nepřesné a únavné. Běžné výukové pomůcky a metody jsou pro děti s dyslexií nedostačující. Jejich specifické potíže se zrakovým a sluchovým vnímáním vyžadují výukové pomůcky a metody speciální. Protože se mě tato problematika velmi citlivě dotýká, zabývám se vývojem výukových a realizačních modelů. V čem spočívají mé zkušenosti? Vytvářím originální učební pomůcky a komunikuji s učiteli na základě svých vlastních autentických zkušeností, protože jsem dospělým člověkem s dyslexií a také matkou dcery a syna s dyslexií. První otázka je, co by malým i velkým dyslektikům mohlo pomoci.
Co dětem pomáhá Žáci a studenti s dyslexií by potřebovali, aby se učitelé ang-
ka, která zprostředkovává učební látku způsobem usnadňujícím vnímání lidem s dyslexií. Jeho výhodou tedy je, že jej lze úspěšně použít v kombinaci s jakoukoliv učebnicí. Používat jej mohou začátečníci i pokročilí.
Konkrétní pomůcky jsou vytvořeny, ale následuje otázka druhá – jak je k dětem dostat. V současné době mám dokončenu druhou verzi speciálního kompenzačního programu Jazyky bez bariér a nyní mě čeká fáze propagace programu a rozšiřování zkušeností. Konkrétním cílem je přenést pozitivní praktické zkuše-
Výuka i procvičování Do programu je nejprve třeba vložit slova a věty. Je vhodné, aby to udělal někdo, kdo dyslexií netrpí (rodiče, učitelé, sourozenci). Slouží k tomu speciální modul, který vkládání velmi usnadňuje. Následně je možné začít s učením. Majitelé „školních licencí“ mohou vloženou látku vypálit žákům na CD. Ti se pak mohou učit kdykoliv a kdekoliv. Počítačový program nemá obvyklou strukturu „výuka/procvičování“, ale spojuje obě tyto fáze v jednu. Počítač simuluje v rámci hry specifický proces vnímání tak dlouho, dokud se dítěti nevybavují prezentované prvky
nosti s využíváním programu Jazyky bez bariér při jazykové výuce ze škol v regionu Velká Bíteš do konkrétních škol v okresních městech naší republiky. Tyto konkrétní školy by měly výhledově zastávat funkci metodických center, odkud by informace a zkušenosti byly šířeny dál v rámci okresů. Plánujeme semináře, které by měly proběhnout v základních či středních školách v okresních městech. Pozváni by měli být lidé, kterých se daná problematika určitým způsobem dotýká a kteří budou mít zájem nově získané informace a zkušenosti prakticky využívat, případně rozšiřování informací a zkušeností konkrétním způsobem podpořit. Jedná se o velmi různorodou komunitu: učitelé ze škol, lektoři z jazykových škol, personalisté z firem, jakož i konkrétní zaměstnanci „bez jazykových buněk“, novináři, dyslektici, rodiče, psychologové z pedagogicko-psychologických poraden, případně také nakladatelé jazykových učebnic, vedení školských úřadů, krajští inspektoři pro jazykovou výuku a podobně. DAGMAR RÝDLOVÁ
Kontakt: Ing. Dagmar Rýdlová Zvonková 13, 106 00 Praha 10 Tel.: 272 651 338 mobil: 607 232 906 e-mail:
[email protected] Stranu připravila ZLATA ŠŤÁSTKOVÁ
Prohlížeč Jazyky bez bariér PŘÍRUČKA
Dáša: „Ahoj Evo, tak co íkáš nové verzi programu Jazyky bez bariér?“ Oteve soubor, se kterým chcete pracovat Eva: „Pibylo tam dost nových funkcí a už to vypadá jako moderní spotebie. Všude je 100 funkcí, ale stejn každý používá jen dv.“ Dáša: „To máš pravdu. Ale rzní lidé používají rzné dv funkce a je prima mít si z eho vybírat.“ Neexistuje jeden správný postup pro jazykovou výuku. Co prospívá jednomu, nemusí prospívat druhému. Pejeme vám trplivost i šastnou ruku, a spolu se svými dtmi najdete jednotliv pro každého to pravé oechové.
Vytiskne uivo v pehledné form
Vytvoí pehled uiva ve formátu PDF
Pepne do režimu editace
Program mluví, když kliknete na obrázek. Pipadá-li vám panel nástroj na obrazovce moc velký, mžete jej jediným kliknutím skrýt a pozdji opt zobrazit.
Nkdo se mže uit slova i vty v uritém poadí, a když se zamíchají, tak si je nedokáže vybavit. Tomu chceme pedejít, a proto lze slova a vty opakovat v rzném poadí.
Výbr lekce a cviení
Chcete-li se jen dívat
Chcete-li, aby program mluvil nejprve anglicky a potom esky, oznate reproduktor ve žlutém poli.
8
Znáte je?
Práce dětí s poruchami učení v Evropě
Kočka důvěrně VICKY HALLSOVÁ
a podpory evropské organizace SOCRATES běží od roku 2004 mezinárodní projekt TRAEX – Traveling Art Exhibitions. S myšlenkou putujících výtvarných výstav přišla Základní škola praktická a Základní škola speciální z Ružinovské ulice v Praze 4. Zároveň se také stala koordi-
Z
Kočka důvěrně přináší fascinující příběhy, osobní i profesionální, zábavné historky i praktické rady. Pátrá po skrytých mechanismech unikátního vztahu lidí s kočkami a odhaluje nejniternější tajemství kočičí duše. Vicky Hallsová, veterinářka a uznávaná britská odbornice nejen na tyto domácí mazlíčky, napsala již jednu knihu o svých oblíbenkyních – kočkách. Její styl, srozumitelnost podání i humor dělají z této knihy nezbytnou příručku jak pro všechny milovníky koček, tak i pro učitele přírodopisu. Drobné úryvky hodinu oživí, žáky zaujmou a jejich vztah ke zvířatům jistě upevní. A navíc, pokud bude kniha i součástí žákovské knihovny, bude bezpochyby stále vypůjčena.
nátorem celé akce a pro svůj nápad získala další speciální školy z pěti evropských zemí. Díky nadšené práci dětí a entuziasmu pedagogů již byly realizovány vernisáže ve Švédsku, Slovinsku, Irsku a Polsku. Nyní mohou obrázky našich žáků těšit obyvatele britského města Plymouth. Výstava probíhá
v Královském divadle a jejího otevření se zúčastnili starosta a místostarostka města. Máme z našich dětí velkou radost a přejeme jim, aby se jejich výtvory setkaly se stejným zájmem i v červnu 2007 v Praze, kdy celý projekt vyvrcholí. Irena HANŽLOVÁ koordinátorka projektu
U studentů rozvíjíme estetické cítění o našeho domova mládeže přišla studentka pedagogiky a poprosila mě, abych ji provedl po internátě a něco o něm pověděl. Dříve než jsem se pustil do výkladu, tak pronesla větu: „Vy ale máte nádhernou výzdobu!“ A já jsem si uvědomil, že kolem ní chodím denně a ve spěchu ji někdy ani nezaregistruji. Ano, v našem domově se opravdu zabýváme aktivním vztahem k estetice, a to hlavně prostřednictvím zájmových kroužků a ostatních volnočasových aktivit. Výzdoba působí i na rodiče a všechny příchozí. Ve vstupní hale je výstavka našeho fotografického kroužku, hovorna je vyzdobena netradičními
D
vazbami, klubovna je zajímavá výrobky z techniky drátování. U vrátnice se pyšní velikánský mosazný zvon, který sám navrhl a podílel se na jeho výrobě náš student. Budoucí učitelce se líbí nejen chodby, ale také pokoje
dívek a chlapců. A sklepní prostory? Tam se nachází výtvarná a keramická dílna. Loučím se s návštěvou a mám dobrý pocit z našeho snažení. PaedDr. Josef SOUKUP ředitel DMMS
Cizí jazyky od září nově K
valitnější, zábavnější a efektivnější. Taková by měla být výuka cizího jazyka v některých českých základních a středních školách už od září letošního roku. Postarat by se o to měli učitelé, které proškolili lektoři národního projektu Brána jazyků. A nebylo jich málo, celkem sedm tisíc nekvalifikova-
ných jazykářů a sedm set kvalifikovaných. Ti se proškolovali především v metodice jazyka. S projektem Brána jazyků přišel Národní institut pro další vzdělávání, protože přetrvávající zastaralé vyučovací metody některých učitelů cizího jazyka již definitivně přestaly vyhovovat. Alena BJAČKOVÁ, NIDV
Zajímavosti z dějin školství u nás Ocenění
Nařízení
Nejvyššími vyznamenáními, která učitelé dostávali od císaře Františka Josefa I., byly zlatý záslužný kříž s korunou, zlatý záslužný kříž, stříbrný záslužný kříž s korunou a stříbrný záslužný kříž.
V roce 1906 bylo vydáno nařízení, aby vypracování plánů a výstavba školních budov byly zadávány pouze „domácím, věci znalým silám“. Současně se okresním školním radám sdělovalo, že žádosti o subvence na stavby neprováděné tuzemskými firmami „příznivě doporučovány nebudou“.
Pro zahřátí V zimních měsících školního roku 1904/1905 dostávaly zdarma polévku děti v celkem 1990 školách. Oproti předcházejícímu roku to bylo o 237 škol více. Nejvíce bylo škol v Praze (88) a okresu Kadaň (70), nejméně v Mariánských Lázních a Kamenici (3).
Opakování Ve školním roce 1904/1905 opakovalo v Čechách školní třídu celkem 112 447 dětí, z toho již podruhé 12 580 dětí. Pro nemoc opakovalo 9500 dětí, z prospěchových důvo-
dů 92 005 dětí, z jiných příčin 10 852 dětí. Na českých školách to bylo 67 033 dětí, na německých školách 45 414 dětí.
formace, že vyhlášení soutěže bylo „se zřetelem k nastalým mimořádným poměrům až nadále odročeno“.
Soutěž
Hodné následování?
V červenci 1914 byla vypsána soutěž na „drobné články vojenského obsahu pro děti“ a k účasti byli vyzváni učitelé a důstojníci. Články, s nimiž se počítalo do školních čítanek, měly motivovat žáky způsobem „věku přiměřeným a snadno srozumitelným“ k dynastické věrnosti, vlastenecké lásce, vojenské statečnosti a k oddanému konání povinností. O měsíc později byla ale publikována in-
Ve školním roce 1904/1905 bylo v Čechách uloženo rodičům žáků celkem 4010 trestů vězení (na jeden den i déle) za nedbalou docházku dětí do školy. Uvězněním na několik hodin bylo potrestáno 25 825 osob, peněžitá pokuta byla uložena ve 29 295 případech (zaplacena do jednoho roku byla však pouze v 9162 případech, celkem 20 280 korun). (Tuto rubriku připravujeme ve spolupráci s Pedagogickým muzeem J. A. Komenského v Praze)
9
To, jak žáci jedí, má se zdravou výživou málo společného Až desetina žáků třetích tříd základních škol je obézní. U sedmáků je to ještě více – celkem třináct procent. Zvýšenou hladinu cholesterolu má 26 procent třeťáků a 19 procent sedmáků. Celých 20 procent mladších dětí trpí vyšším tlakem a u starších dětí je to 17 procent. Víc než třetina školáků v České republice přitom ráno vůbec nesnídá a 16 procent sedmáků nemá ani svačinu, takže nejí vůbec nic až do oběda. Potvrdil to průzkum, který v říjnu zorganizovaly Fórum zdravé výživy a Česká kardiologická společnost ve čtrnácti základních školách a při kterém odpovídalo na 664 žáků třetích a sedmých tříd. Odborníci u dětí na místě zjistili, co si přinesly ke svačině, a poté se ještě prostřednictvím dotazníků ptali rodičů na stravovací návyky rodiny. Letošní průzkum přitom navazoval na podobný, který proběhl loni. Tehdy lékaři dali dětem a rodičům doporučení, jak by mohli stravování zlepšit. „Zjistili jsme, že se návyky mění jen pozvolna. V něčem se zlepšily, v něčem zůstaly stejné, ale v určitých věcech se dokonce zhoršily,“ tvrdí Alexandra Moravcová, lékařka obezitologické poradny VFN v Praze. Podle odborníků na zdravou výživu stravovací návyky dětí příliš neodpovídají zásadám zdravého stravování. Z odpovědí rodičů
vyplývá, že 38 procent dětí ze třetích tříd nesnídá nebo snídá jen někdy. V sedmých třídách je bez snídaně dokonce až 54 procent dětí. Děti by přitom podle odborníků rozhodně snídat měly, protože je to nastartuje do nového
zelenina a málo je ovoce. V ovoci se to oproti loňsku trochu zlepšilo – zatímco loni ho mělo 23 procent dětí, letos to bylo 32 procent. Zeleninu ale jedí děti stejně, mělo ji s sebou jen deset procent z nich. Loni jsme rodičům doporučili,
FOTO: ALENA TUČÍMOVÁ dne. Snídaně by měla tvořit 20 až 25 procent celkového denního příjmu energie. O něco lépe na tom byli školáci se svačinami. Zvláště u menších dětí si rodiče pravděpodobně uvědomují, že je důležité, aby pravidelně svačily. Z celkem 338 třeťáků tak svačinu s sebou neměli jen dva. Že by ale skladba jídla odpovídala zásadám zdravé výživy, to se rozhodně říci nedá. „Ve svačinách stále převažuje bílé pečivo, sladkosti, ale naopak chybí
aby omezili při přípravě svačin tavené sýry pro velký obsah nevhodných fosforečnanů, ale nesetkalo se to s velkým pochopením. Tyto sýry mělo ke svačině dokonce o 4 procenta žáků více,“ upozorňuje A. Moravcová.
Sladkosti a „kolaloky“ A co si třeťáci nejčastěji s sebou na půl desátou nosí? Na
54 procent z nich mělo ve školní aktovce koláče, buchty, sušenky, smažené koblihy nebo čokoládu. Bílé pečivo se chystalo svačit na 70 procent dětí, což bylo dokonce o 28 procent více než loni. Pečivo měly často namazané rostlinným tukem (28 procent), máslem (9 procent) nebo taveným sýrem (14 procent). V tom, co děti pijí, převažuje voda a ochucené i neochucené minerálky a pak čaj. Ne zrovna malý počet dětí, a to 15 procent, pije sladké limonády, a to často kolového typu. „O těch jsme již mnohokrát řekli, že narušují metabolismus vápníku a při časté konzumaci mohou až odvápňovat kosti,“ upozorňuje A. Moravcová. U sedmáků sice oproti loňsku klesla spotřeba bílého pečiva a salámů (o 4 procenta), ale stále je jedí velké množství. Nejoblíbenější součástí svačin je bílé pečivo (78 procent), sladkosti (46 procent) a pak sladké pečivo (35 procent). Méně než loni sedmáci jedí ovoce (o 6 procent) a zeleninu (o 2 procenta). Z dotazníků rodičů vyplývá, že 78 procent žáků třetích tříd a 63 ze sedmých tříd obědvá pravidelně ve školní jídelně, ostatní pak především doma. Více než 50 procent dospělých přitom připouští, že nemá vždy přehled o tom, co jejich dítě přes den sní. ZDEŇKA LA SALA ZLATA ŠŤÁSTKOVÁ
Bez kvalitní stravy není energie na učení Děti velmi rády jedí ve fast foodech a dožadují se všech sladkostí, které vidí v televizních reklamách. Dívky se navíc často nechají nachytat na různé zaručené diety, po kterých budou vypadat „jako modelky“. Rodiče bohužel často nedělají moc pro to, aby stravování svých dětí ovlivnili k lepšímu. Žáci mnohdy jedí nepravidelně. Celá rodina nemá čas se ráno pořádně nasnídat, dospělí často nestačí připravit dětem svačinu a ty si potom koupí cestou do školy nebo ve školním bufetu nějakou tu bagetu, párek v rohlíku či sladkosti. Dospělí často říkají, že děti nemají ráno hlad ani chuť snídat, protože v zásadě ještě spí. Pokud ale snídani vynechají a potom ani nesvačí (protože si svačinu nevzaly nebo na ni zkrátka zapomněly), jsou celé dopoledne bez jídla, a tím také bez energie. To samozřejmě jejich organismu
neprospívá, protože pak nemají dost energie a těžko se soustředí na výuku. Přesnídávka má podle nutriční terapeutky Jitky Tomešové tvořit asi 15 procent celkového denního příjmu energie. Děti, které pravidelně a kvalitně svačí, jsou ve škole pozornější a učení jim jde celkově lépe. Velké procento dětí ve škole neobědvá a stravují se doma. Ty, jejichž matky jsou zaměstnané, ale často jedí to, co doma najdou.
Hodně dětí také jí ve fast foodech, kde ale převládají uzeniny, bílé pečivo, sladké limonády a nápoje kolového typu. K prvnímu společnému jídlu se pak rodina sejde většinou až mezi sedmou a osmou hodinou večerní.
Bolí žaludek i hlava Nevhodné stravování, ranní spěch, stres a nepravidelný příjem stravy podle odborníků u dětí
Optimální nebo normální hmotnost má ve třetích třídách 81 procento chlapců a 78 procent dívek. Naopak 11 procent kluků a téměř 10 procent dívek se už dá označit za obézní (celkem 10 procent třeťáků). U sedmáků je to ještě horší – obézních je tu 12 procent chlapců a 13 procent dívek (celkem 13 procent). Nejvyšší hladinu cholesterolu lékaři naměřili u děvčat ve třetích třídách, kdy vyšší hodnotu mělo celkem 26 procent z nich, a pak u kluků třeťáků, kde to bylo 23 procent (celkově má ve třetích třídách vyšší hladinu cholesterolu 26 procent žáků). Zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi mělo také 21 procento dívek a 16 procent chlapců ze sedmých tříd (celkem 19 procent). Vyšším tlakem trpí 20 procent třeťáků (22 procenta kluků a 16 procent dívek) a 17 procent sedmáků (25 procent dívek a 11 procent chlapců).
často způsobují bolesti hlavy, žaludku a břicha. Mohou být také příčinou vzniku dráždivého tračníku. Často také vedou k nadváze a obezitě, což sebou přináší další negativní důsledky – problémy s pohybovým ústrojím, kardiovaskulární nemoci, u děvčat poruchy menstruačního cyklu, u kluků hypogenitalismus, kožní problémy, zvýšená hladina kyseliny močové a diabetes mellitus II. typu. Žáci s nadváhou pak navíc trpí psychosociálními potížemi – mají snížené sebevědomí, deprese, úzkosti, sebeobviňují se a třída je často vyloučí ze své party. Někdy se cítí jako outsideři i ve své vlastní rodině. Svůj problém pak řeší zase jídlem, uzavírají se doma u televize nebo u počítače, a ocitají se tak v začarovaném kruhu. Nesprávné stravování může u jiných dětí způsobit opačné potíže, a to mentální anorexii a bulimii. ZDEŇKA LA SALA ZLATA ŠŤÁSTKOVÁ
10
OECD – dopad demografických změn na školství Poprvé od roku 1996 je v publikaci, kterou vydává Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj se sídlem v Paříži, nově zařazen i ukazatel Dopad demografických změn v populaci na vzdělávání. Velikost populace ve školním věku má značný vliv na celkový chod školství v jednotlivých zemích. Pokles velikosti této populace má pochopitelně i ekonomické dopady. Na jedné straně se vzdělávání stává dražším, dochází k rušení škol a propouštění učitelů, na straně druhé musí jednotlivé země i přes tyto negativní skutečnosti zabezpečit kvalitní vzdělanou populaci a připravit kvalifikované pracovníky pro trh práce, kteří dokážou „uživit“ zbývající populaci věku. Tyto problémy řeší prakticky celá Evropa.
Projekce změn Projekce velikosti populace odpovídající školní populaci napomáhá předpovědět očekávané změny v celkovém počtu žáků a studentů a s tím související potřebné výdaje jednotlivých zemí na vzdělávání. Tyto projekce však musí být interpretovány velice opatrně. Velikost populace 5 – 14letých, která odpovídá v rámci zemí OECD povinné školní docházce, se v příštích deseti letech sníží v naprosté většině zemí OECD
(23 ze 30 zemí) a také v přidružené zemi Chile. Tyto změny budou mít následně pochopitelně dopady na organizaci vzdělávání (především povinné školní docházky) v jednotlivých zemích, a tím i na potřebné finanční zdroje vynakládané na vzdělávání. Zejména se bude jednat o problémy s nadbytečnými kapacitami škol, reorganizací škol, nebo dokonce o propouštění učitelů nebo o rušení některých škol. Země, ve kterých se předpokládá významný pokles velikosti této populace v následujících deseti letech, jsou zejména Polsko a Slovensko. Předpokládá se zde zhruba 20procentní pokles velikosti populace odpovídající primárnímu a nižšímu sekundárnímu vzdělávání, v Koreji se jedná dokonce o více než 30procentní pokles velikosti populace. V České republice se předpokládá 17procentní pokles velikosti této populace, tedy následně i obdobný pokles celkového počtu žáků ve věku povinné školní docházky. Naprostou výjimkou z tohoto trendu jsou Irsko a Španělsko. V obou těchto zemích po předchozím poklesu velikosti mladé populace se situace obrátila a velikost
120
Průměrná velikost třídy ve vzdělávacích institucích podle úrovně vzdělávání (za rok 2004)
110 100 90
70
Irsko Španělsko Izrael Brazílie Lucembursko Spojené státy Francie Ruská federace Turecko Portugalsko Itálie Japonsko Austrálie Řecko Island Nizozemí Nový Zéland Dánsko Belgie Švédsko Norsko Mexiko Spojené království Kanada Finsko Chile Česká republika Německo Rakousko Maďarsko Švýcarsko Polsko Slovensko Korea
80
5-14letí
2005=100
130 120 110 100 90 80 70
Chile Česká republika Německo Rakousko Maďarsko Švýcarsko Polsko Slovensko Korea
15-19letí
Dánsko Belgie Švédsko Norsko Mexiko Spojené království Kanada Finsko
Irsko Španělsko Izrael Brazílie Lucembursko Spojené státy Francie Ruská federace
50
Turecko Portgalsko Itálie Japonsko Austrálie Řecko Island Nizozemí Nový Zéland
Očekávané demografické změny v mladé populaci v následujícím desetiletí
60
2005=100
130 120 110 100 90 80 70
Chile Česká republika Německo Rakousko Maďarsko Švýcarsko Polsko Slovensko Korea
20-29letí
Dánsko Belgie Švédsko Norsko Mexiko Spojené království Kanada Finsko
Irsko Španělsko Izrael Brazílie Lucembursko Spojené státy Francie Ruská federace
50
Turecko Portgalsko Itálie Japonsko Austrálie Řecko Island Nizozemí Nový Zéland
Země jsou seřazeny sestupně podle velikosti změn v populaci 5 – 14letých
60
2005=100
Zdroj: OECD
populace ve věku povinné školní docházky naopak začíná narůstat. Očekává se, že v následujících deseti letech v těchto zemích dojde k 19procentnímu, respektive 16procentnímu nárůstu.
Situace u nás V České republice se však nejedná o novou skutečnost, ale s celkovým poklesem populace ve věku žáků základních škol se potýkáme v posledním desetiletí neustále a pokles velikosti populace se projevuje již i v populaci odpovídající vyšším vzdělávacím úrovním. Důsledkem toho je jednak pokles celkového počtu žáků ve třídách a jednak slučování a rušení škol.
15 – 19letí V populaci 15 – 19letých, která odpovídá typickému věku studentů ve vyšším sekundárním vzdělávání, dochází také ve většině zemí OECD k poklesu. Projevují se zde však mnohem větší rozdíly mezi jednotlivými zeměmi díky tomu, že země jsou v různých fázích demografického vývoje. V České republice, Polsku, na Slovensku a v Ruské federaci dojde ke snížení velikosti populace odpovídající vyššímu sekundárnímu vzdělávání v následujících deseti letech o nejméně 30 procent. S touto skutečností souvisí v naší zemi i „boj o žáka“ na středoškolské úrovni projevující se mimo jiné i pestřejší nabídkou oborů středních škol. Aby se pokles odpovídající populace negativně neprojevil na celkovém počtu žáků na středoškolské úrovni, snaží se některé země (i díky snaze o dosažení vyšší úrovně vzdělanosti populace) rozšiřovat zejména nabídku delších vzdělávacích programů (v našich poměrech tedy zejména programů středního vzdělávání s maturitní zkouškou).
20 – 29letí V populaci 20 – 29letých, tedy v populaci možných studentů na terciární vzdělávací úrovni, se v jednotlivých zemích projevují různé trendy. V průměru v zemích OECD dojde v průběhu následujících deseti let k poklesu velikosti této populace o cca 3 procenta. Demografický pokles postihne zejména Švédsko (jedná se o 34procentní pokles). I přes stále se zvyšující účast v terciárním vzdělávání se dá předpokládat, že pokles odpovídající
populace ovlivní celkový počet absolventů a následně může postupně docházet i ke snížení podílu kvalifikovaných lidí v populaci. K většímu poklesu této populace dojde v následujících deseti letech i v dalších zemích OECD – v České republice, Řecku, Japonsku a Portugalsku – jedná se o alespoň 20procentní pokles velikosti populace potenciálních studentů na terciární vzdělávací úrovni. V České republice bude navíc k poklesu populace 20 – 29letých docházet i v dalších letech.
Opačný trend V některých zemích OECD, jedná se o 15 zemí, stejně jako i v přidružených zemích Izraeli a Chile, naopak dojde v následujících deseti letech k nárůstu populace potenciálních studentů terciární vzdělávací úrovně. Nejvyšší nárůst se očekává v Chile (18 procent), na Novém Zélandu (17 procent) a ve Švédsku (17 procent). V těchto zemích dojde při zachování současného podílu mladé populace v terciárním vzdělávání k celkovému nárůstu absolventů terciárního vzdělávání, a tím i k nárůstu vysoce kvalifikovaných lidí v populaci.
Dopad změn Demografické změny budou mít pochopitelně dopad i na finanční zdroje nutné na zabezpečení výuky a dalších služeb souvisejících se vzděláváním. Odhad výdajů potřebných pro zabezpečení vzdělávání v jednotlivých zemích ale kromě demografických změn závisí i na změnách ve struktuře vzdělávacích systémů, inflaci a dalších makroekonomických faktorech. Při zachování současných výdajů na žáka a studenta na jednotlivých vzdělávacích úrovních se dá předpokládat, že s výjimkou čtyř zemí (USA, Turecko, Norsko, Dánsko) dojde ve všech zemích OECD k poklesu celkových výdajů na vzdělávání a služby související se vzděláváním a v některých zemích s nejvyšším poklesem velikosti odpovídající populace se zvýší i šance studovat na terciární vzdělávací úrovni (například v České republice, Maďarsku, Koreji, Polsku a na Slovensku). RNDr. Michaela KLEŇHOVÁ ÚSTAV PRO INFORMACE VE VZDĚLÁVÁNÍ Senovážné náměstí 26, 110 06 Praha 1 telefon 224 398 111 http://www.uiv.cz
inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce 11
Jak MŠMT realizuje systémové projekty spolufinancované z Evropského sociálního fondu Evropský sociální fond v ČR
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v letech 2004-2006 realizovalo celkem 12 systémových projektů v celkové výši 794 milionů korun, které byly schváleny pro finanční podporu z Evropského sociálního fondu (ESF), a to na základě Opatření 3.1 nazvaného Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů vzdělávání Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ). Tyto projekty se uskutečňují na celém území České republiky a jejich cílem je tvořit, reformovat a modernizovat systémový základ národní vzdělávací politiky, a to jak v počátečním, tak v dalším vzdělávání. Na systémové projekty naváží v novém programovém období tzv. individuální projekty, které budou podporovány rovněž z ESF avšak prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, který bude MŠMT řídit v letech 2007-13. Dva ze systémových projektů vám nyní představíme:
Projekt č.: CZ.04.1.03/3.1.00.4/0003 Název: VIP Kariéra Rozvoj a zdokonalení integrovaného diagnostického, informačního a poradenského systému v oblasti vzdělávání a volby povolání Projekt s celkovými náklady více jak 120 mil. Kč se realizuje ve školách od září 2005. Cílem projektu je zvýšení kvality kariérového poradenství a vzdělávání na školách. Partnery projektu MŠMT jsou Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR (IPPP ČR) a Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV). IPPP ČR se zabývá vytvářením Školních poradenských pracovišť (ŠPP) a prezenčním vzděláváním odborníků škol zapojených do projektu. NÚOV se stará o vznik Integrovaného informačního systému o uplatnění absolventů škol (ISA) s multimediálním průvodcem usnadňujícím orientaci ve vzdělávacím systému a ve světě práce a vytvořením e-learningového vzdělávání. V rámci projektu se vytváří ucelený informační systém o uplatnění absolventů škol ISA, který pomůže žákům a jejich rodičům při volbě povolání a školy. Od poloviny roku 2007 bude na internetu poskytovat informace nejen o vzdělávací nabídce škol a oborech, ale i o trhu práce a uplatnění absolventů škol. Součástí ISA bude rovněž multimediální průvodce, který žákům pomůže názornou metodou s jednotlivými kroky při volbě povolání a vzdělávací dráhy. Jako součást VIP Kariéry byl v roce 2006 spuštěn ojedinělý program e-learningového školení eKariéra, kterého by se během dvou let mělo zúčastnit 5 500 pedagogů. Program je určen především výchovným poradcům, kteří si chtějí prohloubit znalosti v oblasti kariérového poradenství. Během prvního roku byla vytvořena ŠPP, ve kterých působí školní psychologové a školní speciální pedagogové, kteří získávají společně s dalšími odborníky zapojených škol metodickou podporu ze strany IPPP ČR. Metodici se ve školách zaměřili na to, jak a komu jsou ve školách poskytovány poradenské služby, jak se podařilo školní psychology a školní speciální pedagogy zapojit do práce škol, jak se daří spolupracovat s výchovnými
poradci, se školními metodiky prevence, s třídními učiteli. Zabývali se nejen péčí o žáky, ale také formami komunikace s učiteli, s vedením školy a charakterem poskytované odborné podpory. Pozornost byla věnována i zajištění podmínek (vybavení pracoviště, umístění pracoviště v prostorách školy) pro práci psychologů a speciálních pedagogů v zapojených školách. Metodici se zabývali také obsahem poskytovaných služeb, zejména pak nejčastějšími příčinami neprospěchu ve školách, výchovnými problémy, formami spolupráce školních psychologů a školních speciálních pedagogů s učiteli, ale i s rodiči. Velká pozornost byla věnována integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, diagnostickým postupům a nástrojům, kariérovému poradenství, sociálnímu klimatu ve třídách. Odborníci zapojení do projektu se v průběhu prvního roku účastnili vzdělávacích aktivit vytvořených za účelem zvyšování jejich kompetencí v oblasti pedagogicko-psychologického a speciálně pedagogického poradenství. Byli seznámeni se specifiky poskytování poradenských služeb ve škole, zabývali se problematikou přijímání zakázek ze strany vedení školy, pojetím informovaného souhlasu s poradenskými službami ze strany rodičů. Velký prostor byl věnován práci školního psychologa/ speciálního pedagoga se třídou, poskytování krizových intervencí, diagnostice vztahů a sociálního klimatu ve školní třídě. Pozornost byla věnována také problematice psychopatologií u dětí a dospívajících. Pro speciální pedagogy byly realizovány vzdělávací aktivity zaměřené na práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a zejména pak na techniky a metody nápravy. Celkem bylo realizováno 32 vzdělávacích aktivit včetně metodických seminářů a workshopů. Úspěšnost školního poradenství je závislá na spolupráci odborníků a připravenosti učitelů na možné výchovné problémy a krizové situace. Ukazuje se, že je nutný přechod k prevenci a screeningu, k včasnému předávání informací o žákovi. Důležité jsou také operativní odborné intervence do již nastalých problémů. V této souvislosti se otvírá potřeba zavedení psychologické a speciálně pedagogické služby škole, která nutně souvisí s možností řešit efektivně mezigenerační transmisi, která se ve společnostech moderního typu odehrává především prostřednictvím školy s nutností řešit z toho vyplývající problémy, zejména vysoké procento školní neúspěšnosti žáků a potíže žáků jakkoli handicapovaných, včetně řešení problémů spojených s výskytem sociálně nežádoucích jevů, zejména s výskytem agresivity. Vzniká také potřeba adaptovat vzdělávání žáků tak, aby byli lépe připraveni na vstup na měnící se trh práce vyžadující značnou flexibilitu. Školní psychologové a školní speciální pedagogové vnášejí do škol některá specifika poradenské práce, která jsou úzce spojena se školou. Jedná se především o vytváření systému včasné identifikace žáků, kteří potřebují odbornou pomoc. Psychologové dále mohou zajišťovat intervence v krizových situacích, mezi které můžeme zařadit např. úrazy, úmrtí blízkých, sebevraždy a vraždy. Cílem je zvyšování schopnosti učitelů i žáků vyrovnávat se s těmito zátěžovými situacemi nebo jim předcházet. Projekt potvrzuje, že zapojené školy snadněji identifikují rizikové žáky ve skupině, opakovaně jim věnují pozornost a získávají pro ně psychologickou nebo speciálně pedagogickou asis-
12 inzerce
inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce
tenci ve spolupráci se zákonnými zástupci. Je zřejmé, že působení těchto odborníků příznivě ovlivňuje sociální klima školy a povede i k včasnému odhalování netolerantního chování a šikany. Průběh projektu dokládají některá čísla za období září 2005-srpen 2006, kdy v 50 školách pracovali školní psychologové, kteří pečovali o 28 507 žáků a v 53 školách školní speciální pedagogové, kteří poskytovali služby 25 300 žákům. Další informace na www.karieroveporadenstvi.cz
úroveň, jíž by měli absolventi dosáhnout, a bude tak stimulovat školy ke zlepšení výuky i technického vybavení. Zároveň se zvýší úroveň i prestiž samotné závěrečné zkoušky a srovnatelnost výsledků, jichž žáci dosáhnou. Vzhledem k tomu, že se na tvorbě nových zkoušek podstatnou měrou podílejí zaměstnavatelé, budou mít absolventi větší šanci obstát na trhu práce. Nové pojetí závěrečných zkoušek má zaručit, že žádná škola nevynechá nic, co je pro obor podstatné a co budou žáci potřebovat pro výkon svého povolání. Tvorba jednotných zadání je proto úzce spojena se vznikající Národní soustavou kvalifikací. Projekt č.: CZ.04.1.03/3.1.00.2/0007 V ní se vytvářejí standardy popisující úplné i dílčí kvalifikace Název: KVALITA I a tyto standardy (kvalifikační a hodnotící) jsou koncipovány Vytvoření externího systému monitorování a hodnocení podle požadavků ze strany zaměstnavatelů. Skutečnost, že jedvčetně zřízení Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (včetně notná zadání tyto standardy respektují, povede v budoucnosti ke informační a poradenské činnosti) srovnatelnosti závěrečných zkoušek v evropském měřítku. Obsahem projektu je rozvoj evaluace na úrovni žáka (na Při závěrečných zkouškách konaných podle jednotného zaúrovni základního vzdělávání národní hodnotící zkouška dání se také (na rozdíl od dosavadní praxe) zkoumá, zda má žák a osobní portfolio žáka, na úrovni středního vzdělávání re- dostatečný přehled o světě práce, což mu má pomoci při hledání forma maturitní a závěrečné zkoušky), školy a vzdělávacího místa. Úplnou novinku představuje samostatná odborná práce, systému. Partnery projektu jsou Centrum pro zjišťování vý- která může být (ale nemusí) součástí jednotného zadání. sledků vzdělávání (CZVV), Národní ústav odborného vzděláDotazníkové šetření mezi pedagogy a odborníky z praxe vání (NÚOV) a Ústav pro informace ve vzdělávání. Jedná se ukázalo, že školy zapojené do projektu dokázaly přijmout nado 3,5letý projekt. předmětové pojetí zkoušek, odklonily se od encyklopedičnosti Projektu se mohou účastnit všechny školy (kromě škol a začaly zjišťovat, zda žáci mají takové znalosti, které potřebují pražských), účast je dobrovolná, všechny materiály i zpracování pro praxi v daném oboru. výsledků jsou školám poskytnuty zdarma. Učitelé i zaměstnavatelé hodnotí pozitivně především fakt, Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 9. tříd ZŠ (realizuje že se díky jednotnému zadání posílila objektivita hodnocení MŠMT s partnerem CZVV) a srovnatelnost výsledků mezi jednotlivými školami. Na základě Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 9. tříd ZŠ a odpovínové závěrečné zkoušky lze také lépe srovnat kvalitu výuky na dajících ročníků víceletých gymnázií je zaměřeno na vytváření školách. Učitelé se shodují, že jednotné zadání přispívá k přiblísystému monitorování a hodnocení výsledků vzdělávání. V roce žení požadavkům praxe. Proto je velmi důležité, aby se na tvorbě 2006 navázalo na pilotní monitorování výsledků vzdělávání žáků jednotných zadání aktivně podíleli i zástupci zaměstnavatelů, 9. tříd z let 2004 a 2005. V roce 2004 bylo testování realizováno kteří jsou členy řešitelských týmů. Podílejí se také na práci v Karlovarském kraji, v roce 2005 se projekt uskutečnil v krajích zkušebních komisí a mají možnost ovlivnit hodnocení žáků při Karlovarském, Libereckém a Pardubickém. V únoru letošního zkouškách. Nejlépe se spolupráce mezi školami a podniky daří roku byly jednotné testy (dovednosti v českém jazyce, matetam, kde má dlouhodobý charakter. matické dovednosti a studijní dovednosti) zadávány žákům za V minulém školním roce se novým závěrečným zkouškám standardizovaných podmínek ve 12 ze 14 krajů ČR. Testování podrobilo 6 014 žáků. se zúčastnilo 50 tisíc žáků (z toho téměř 3 tisíce žáků se speciálKaždý rok se zvyšuje počet oborů, pro něž jsou jednotná ními vzdělávacími potřebami) z 1200 škol. Každý žák obdrží zadání připravena, a také počet škol, na nichž jsou v průběhu své výsledky ve formě osvědčení, vedení školy získá souhrnné projektu ověřována. Ve školním roce 2004/05 šlo o 7 oborů informace o škole a krajské úřady přehled o rozložení úspěša 80 zapojených škol, v roce 2005/2006 se počet oborů zvýšil na nosti žáků v jednotlivých testech v příslušném kraji. 19 a škol bylo 135. V tomto školním roce se zapojilo 198 škol, Výstupy z hodnocení dávají zpětnou vazbu žákům, rodičům, učitelům, ředitelům škol a dále poskytují určitý podklad pro které budou v praxi zkoušet jednotná zadání pro 41 oborů. tvůrce vzdělávací politiky na státní i krajské úrovni. Krajům ani V roce 2008, kdy projekt končí, by měla být vytvořena jednotná veřejnosti nejsou předávány individuální výsledky žáků či ad- zadání pro všechny tříleté učební obory. Tím budou vytvořeny podmínky pro celoplošné zavedení resné výstupy škol. Cílem hodnocení není sestavování žebříčků jednotných zadání. škol podle úspěšnosti. Pilotní hodnocení výsledků vzdělávání Další informace naleznete na: www.kvalita1.nuov.cz . žáků 9. tříd ZŠ má za cíl přispět k úvahám o možnostech využití různých hodnotících nástrojů a jejich zavedení do školské Další informace a kontakty: praxe, např. v podobě Národní hodnotící zkoušky. Ta by měla Podrobné informace týkající se projektů obou opatření být tvořena jednotnými testy zadávanými za standardizovaných Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je možné nalézt podmínek žákům 5. a 9. tříd všech základních škol. Nová závěrečná zkouška pro tříleté obory s výučním listem na webových stránkách www.msmt.cz a na centrálních webových stránkách pro čerpání prostředků z ESF v ČR www.esfcr. (realizuje MŠMT s partnerem NÚOV) V současnosti si jednotlivé školy samy určují obsah závěreč- cz . Případné dotazy je možné zaslat na emailovou adresu né zkoušky. V důsledku toho se může jejich náročnost na růz-
[email protected] nebo v případě příštího programovacího období ných školách od sebe podstatně lišit a vysvědčení absolventa pak na
[email protected] . nevypovídá dostatečně o jeho úrovni. Aby nové zkoušky měly smysl, musí obsahovat nejpodstatnější informace z oboru a vyTento článek je spolufinancován Evropským sociálním fonžadovat dovednosti, které bude mladý člověk nejvíc potřebovat pro své další uplatnění. Nová závěrečná zkouška nastaví určitou dem a státním rozpočtem České republiky.
w w w. t y d e n i k - s k o l s t v i . c z
Číslo 37 29. listopadu 2006
Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. E-mail:
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected]. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 760 Kč. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.
