LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ

Ma sa ryk ova un i verzit a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ Liquidation of insured event Diplomová práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. František ŘEZÁČ, Ph.D.

Lenka TLUČHOŘOVÁ

Brno, 2011 Masarykova univerzita

Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí Akademický rok 2010/2011

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:

T L U Č H O Ř O V Á Lenka, Bc.

Obor:

Finance

Název tématu:

LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ Liquidation of insured event

Zásady pro vypracování

Problémová oblast: Likvidace pojistných událostí.

Cíl práce: Analyzovat proces likvidace pojistných událostí ve vybraných komerčních pojišťovnách.

Postup práce a pouţité metody:  

Vymezení procesu likvidace pojistných událostí v rámci pojišťovací činnosti. Popis jednotlivých činností komerční pojišťovny a samostatných likvidátorŧ pojistných událostí při likvidací škod zpŧsobených nahodilou pojistnou událostí.  Rozsah pojistného krytí a pojistných náhrad v případě vypořádání pojistné události podle Všeobecných pojistných podmínek.  Porovnání postupu likvidace pojistných událostí ve vybraných pojišťovnách.  Tendence v procesu likvidace pojistných událostí s ohledem na rŧst ţivelních katastrof.  Doporučení pro zlepšení procesu likvidace pojistných událostí komerčními pojišťovnami a uspokojení pojistných potřeb klientŧ pojišťovny. Pouţité metody: deskripce, analýza, komparace.

Rozsah grafických prací:

předpoklad cca 10 tabulek a grafŧ

Rozsah práce bez příloh:

60 – 70 stran

Seznam odborné literatury: ŘEZÁČ, FRANTIŠEK - OŠKRDALOVÁ, GABRIELA - ŘEZÁČ, MARTIN - ŠIKULOVÁ, MIROSLAVA - VALOUCH, PETR. Marketingové řízení komerční pojišťovny. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Tisk: BonnyPress, 2009. 210 s.neuvedeno. ISBN 978-80-210-4799-0. ČEJKOVÁ, VIKTÓRIA - NEČAS, SVATOPLUK - ŘEZÁČ, FRANTIŠEK. Pojistná ekonomika. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2003. 145 s. ISBN 80-210-3288-. DAŇHEL, JAROSLAV. Pojistná teorie. Vyd. 1. Praha : Professional Publishing, 2005. 332 s. ISBN 80-86419-84-3. ČEJKOVÁ, VIKTÓRIA - NEČAS, SVATOPLUK. Pojišťovnictví. 2., přepracované. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 131 s. ISBN 80-210-3990-6. DUCHÁČKOVÁ, EVA. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, 2009. 224 s. ISBN 978-80-86929-51. Vedoucí diplomové práce:

Ing. František Řezáč, Ph.D.

Datum zadání diplomové práce:

5. 3. 2010

Termín odevzdání diplomové práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

……………………………………

…………………………………………

vedoucí katedry

děkan

V Brně dne 5.3.2010

J mén o a p ř íj men í a u t or a :

Lenka Tlučhořová

N á zev d ip l o mo v é p r á ce:

Likvidace pojistných událostí

N á zev p r á ce v a n gl ičt i n ě:

Liquidation of insured event

K a t edr a :

Katedra financí

V ed ou cí dip l o mo v é p r á ce:

Ing. František Řezáč Ph.D.

R ok ob ha j ob y :

2011

Anotace Předmětem této diplomové práce je likvidace pojistných událostí. První část práce se zabývá pojišťovací činností pojišťovny a popisuje její součásti. Následně je charakterizován proces likvidace pojistných událostí a jeho jednotlivé kroky. V druhé části je analyzována likvidace podle pojistných podmínek u vybraných pojišťoven. Další část se soustředí na největší ţivelní katastrofy na území České republiky v minulých letech. Následně jsou uvedeny tendence, které se u nás projevily s ohledem na rŧst ţivelních katastrof a poslední část poukazuje na oblasti, které poskytují prostor pro zlepšení procesu likvidace pojistných událostí. Annotation The subject of the diploma thesis is liquidation of insured event. The first part deals with insurance activities and describes its components. Afterwards the process of liquidation of insured event and its single steps are characterized. In the second part liquidation of insured event is analysed according to insurance terms and conditions of selected insurance companies. The next part concentrates on the biggest natural catastrophes in Czech Republic in past years. Consequently there are trends mentioned, that became evident in relation to increase of natural catastrophes, and the last part adverts to sections that offer opportunity for improvement in process of liquidation of insured event. Klíčová slova Likvidace pojistných událostí, likvidátor, pojistné podmínky, ţivelní katastrofa, škody, pojistné plnění, pojišťovna. Keywords Liquidation of insured event, loss adjuster, insurance terms and conditions, natural catastrophe, losses, indemnity, insurance company.

Prohlášení „Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Likvidace pojistných událostí vypracovala samostatně pod vedením Ing. Františka Řezáče Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.“

V Brně dne 29. dubna 2011

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Františku Řezáčovi Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................................... 9 1.

2.

POJIŠŤOVACÍ ČINNOST ....................................................................................................11 1.1

Obchodní činnost ...............................................................................................................11

1.2

Provozní činnost ................................................................................................................11

1.3

Likvidační činnost .............................................................................................................12

1.4

Poskytování asistenčních sluţeb.........................................................................................12

1.5

Nakládání s aktivy, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy ................................................13

1.6

Uzavírání smluv se zajišťovnami .......................................................................................13

1.7

Činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následkŧ ........................13

LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ ............................................................................14 2.1

Přijetí oznámení pojistné události.......................................................................................14

2.2

Registrace pojistné události................................................................................................15

2.3

Identifikace předmětu pojištění a zjištění rozsahu pojistného krytí......................................16

2.4

Vytvoření rezervy ..............................................................................................................16

2.5

Úkony vedoucí ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění ..........17

2.6

Stanovení rozsahu povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění ...................................18

2.7

Revize ...............................................................................................................................23

2.8

Výplata pojistného plnění ..................................................................................................23

2.9

Archivace vyřízených pojistných spisŧ pojistných událostí .................................................25

2.10

Dolikvidace .......................................................................................................................25

2.11

Spolupráce likvidátora s útvary pojišťovny a externími subjekty ........................................25

2.12

Samostatný likvidátor pojistných událostí ..........................................................................27

3. ROZSAH POJISTNÉHO KRYTÍ A POJISTNÝCH NÁHRAD DLE POJISTNÝCH PODMÍNEK....................................................................................................................................30 3.1

3.1.1

Pojistná událost .........................................................................................................32

3.1.2

Předmět pojištění .......................................................................................................32

3.1.3

Výluky z pojištění .......................................................................................................32

3.1.4

Povinnosti a práva účastníků pojištění .......................................................................33

3.1.5

Pojistná částka a limit pojistného plnění ....................................................................35

3.1.6

Pojistné plnění ...........................................................................................................36

3.1.7

Zachraňovací náklady ................................................................................................38

3.2

4.

Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku ..........................................................31

Doplňkové a zvláštní pojistné podmínky pro pojištění trvale obývaných nemovitostí .........39

3.2.1

Pojistná nebezpečí .....................................................................................................39

3.2.2

Místo a předmět pojištění ...........................................................................................41

3.2.3

Speciální výluky z pojištění.........................................................................................43

3.2.4

Pojistná hodnota, pojistné plnění ...............................................................................45

3.2.5

Limity plnění, spoluúčast............................................................................................46

ŢIVELNÍ KATASTROFY .....................................................................................................49

4.1

Povodně 1997.................................................................................................................... 50

4.1.1 4.2

Škody ......................................................................................................................... 51

Povodně 2002.................................................................................................................... 53

4.2.1

Škody ......................................................................................................................... 54

4.3

Dopady povodní ................................................................................................................ 57

4.4

Orkán Kyrill ...................................................................................................................... 58

4.4.1 4.5

Škody ......................................................................................................................... 58

Vichřice Emma ................................................................................................................. 60

4.5.1

Škody ......................................................................................................................... 61

4.6

Srovnání orkánu Kyrill a vichřice Emma ........................................................................... 63

4.7

Povodně srpen 2010 .......................................................................................................... 64

4.7.1

Škody ......................................................................................................................... 65

5. TENDENCE V PROCESU LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ S OHLEDEM NA RŦST ŢIVELNÍCH KATASTROF ............................................................................................... 69 5.1

Změna tarifní politiky ........................................................................................................ 69

5.2

Informační systémy ........................................................................................................... 69

5.3

Public Private Partners....................................................................................................... 70

5.4

Pojistné deriváty ................................................................................................................ 71

5.5

Vývoj počtu pojistných událostí a vyplaceného plnění (ţivelní riziko)................................ 71

5.6

Novinky související s likvidací ţivelních pojistných událostí ............................................. 72

6. DOPORUČENÍ PRO ZLEPŠENÍ PROCESU LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ KOMERČNÍMI POJIŠŤOVNAMI A USPOKOJENÍ POJISTNÝCH POTŘEB KLIENTŦ ..... 75 ZÁVĚR ........................................................................................................................................... 77 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŦ ................................................................................................ 79 SEZNAM TABULEK ..................................................................................................................... 83 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ............................................................................................ 84 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................................ 85

ÚVOD Kaţdý z nás je ohroţován mnoha nebezpečími, která mohou mít negativní dopad na rŧzné aspekty našeho ţivota. Jedná se zejména o majetkové škody, v horším případě pak o poškození zdraví či ztrátu ţivota. Jelikoţ zabránit pŧsobení těchto nebezpečí zpravidla není v lidských silách, je moţnost chránit se alespoň před negativními dŧsledky těchto nebezpečí pojištěním stále více vyuţívanou formou ochrany. Základním principem pojištění je přispívání určitých dohodnutých částek pojistníkem, v dŧsledku čehoţ vznikne oprávněné osobě při pojistné událostí od pojišťovny nárok na odškodnění. Umoţňuje tak zachovat pravidelnost a stabilitu výdajŧ, coţ pomáhá zachovat také stabilitu ţivotní úrovně v případě nepříznivých podmínek. Určitou protihodnotu z pojištění je moţno získat aţ po uskutečnění pojistné události, ke které mŧţe a nemusí dojít. Pokud však nastane, očekává se od pojišťovny bezproblémové vyřízení pojistné události a náhrada vzniklé újmy. Proces, v rámci kterého k tomuto vyřízení dochází, se nazývá likvidace pojistných událostí. Likvidace je pouze jednou součástí pojišťovací činnosti pojišťovny, s ostatními však úzce souvisí. Nejdŧleţitější části likvidace je z pohledu klienta posouzení, zda mu bude přiznán nárok na pojistné plnění a v jaké výši. Toto posouzení ale v sobě skrývá velký počet úkonŧ, které musí být vykonány, neţ je moţno vyřknout nějaký závěr. Velkou roli zde hrají také podmínky pojištění, které byly při uzavírání pojištění sjednány v pojistné smlouvě a které pojišťovna stanovila v pojistných podmínkách. Co se týče samotných příčin vzniku pojistných událostí, mohou být rozděleny podle jejich pŧvodu. Zpŧsobují je na jedné straně přírodní ţivly, ale stejně tak mohou být výsledkem lidské činnosti. V poslední době se stále více hovoří o narŧstajícím počtu a intenzitě událostí zpŧsobených ţivly. Zvyšující se frekvence jejich výskytu je dŧsledkem především postupné změny klimatu. K těm dochází v přírodě vţdy, ale jen málokdo pochybuje, ţe se na těchto změnách podílí svou činností také člověk. Ať tak či tak, zpŧsobují velké škody na ţivotech i na majetku a vyţadují velké mnoţství finančních prostředkŧ na úhradu zpŧsobených škod. Ţivelní katastrofy postihují prakticky celou planetu a Česká republika není výjimkou. Zatímco některé oblasti světa suţují zemětřesení, hurikány či sopečná činnost, pro Českou republiku jsou typické povodně. Ačkoli se u nás povodně dříve vyskytovaly relativně často (19. stol.), v prŧběhu 20. století uţ tomu bylo jinak a jednalo se spíše o menší regionální povodně. V posledních letech se situace opět změnila a naše území postihlo několik ničivých povodní. K těm největším patří povodně z let 1997 na Moravě a 2002 v Čechách. Povodně menšího charakteru se navíc objevují v podstatě kaţdým rokem. Kromě povodní se začíná Česká republika více potýkat i se silnými bouřemi, jakými byly orkán Kyrill a vichřice Emma, které přišly po sobě v letech 2007 a 2008. Všechny tyto ţivelní katastrofy a nejen ony si vynucují nové přístupy k rizikŧm, vyvíjení nových metod jejich hodnocení a hledání nových zpŧsobŧ pro jejich krytí. Základní informace týkající se likvidace pojistných událostí poskytují publikace, které jsou primárně určeny pro posluchače vysokoškolských studií zaměřených na pojišťovnictví. Mezi ně mŧţeme zařadit např. práce od autorŧ Čejková V., Nečas S. – Pojišťovnictví, Ducháčková. E. – Principy pojištění a pojišťovnictví, Majtánová A. a kol. – Poisťovníctvo: Teória a prax nebo Daňhel J. a kol. – Pojistná teorie. Tyto učebnice poskytují obecný přehled o pojišťovnictví v České republice. Dalším významným pramenem jsou zákony upravující oblast pojišťovnictví, především zákon o pojišťovnictví, zákon pojistné smlouvě, zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Aktuální informace o stavu na pojistném trhu podávají periodika Pojistné rozpravy a Pojistný obzor, která vydává Česká asociace pojišťoven. Zde jsou rozebírána vybraná témata a problémy. V souvislosti s ţivelními katastrofami jsou významnými zdroji zejména webové stránky Českého hydrometeorologického ústavu, který poskytuje kromě jednotlivých dat i souhrnné zprávy z velkých povodní na území ČR, a České asociace pojišťoven, která zpracovává informace a výsledky všech jejích členských pojišťoven, jeţ generují 98 % předepsaného pojistného. Mnoho dalších informací včetně fotografií poskytují informační a zpravodajské portály a samozřejmě 9

webové stránky jednotlivých zúčastněných pojišťoven. Zde najdeme i konkrétní pojistné podmínky k produktŧm, které nabízejí. Cílem této práce je analyzovat proces likvidace pojistných událostí ve vybraných komerčních pojišťovnách. První kapitola se bude zabývat obecně pojišťovací činností pojišťoven a budou popsány její jednotlivé součásti. V rámci nich bude vymezena také likvidace pojistných událostí a uveden její význam v této činnosti. V druhé kapitole jiţ bude charakterizován samotný postup likvidace pojistných událostí, včetně právního rámce, který upravuje tuto oblast. Postupně se budu věnovat jednotlivým krokŧm a úkonŧm, které jsou zpravidla při likvidaci vykonávány, od nahlášení pojistné události aţ do jejího vyřízení a případné výplaty pojistného plnění. Postup likvidace bude zaměřen na odvětví neţivotního pojištění. V souvislosti s daným tématem bude zmíněna také problematika pojistného podvodu. V závěru kapitoly budou uvedeny poţadavky pro výkon činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí. Třetí kapitola se bude zabývat procesem likvidace pojistných událostí podle pojistných podmínek tří vybraných pojišťoven – České pojišťovny, Allianz a Slavie. Budou uvedeny hlavní údaje pojistných podmínek, které mají vliv na rozsah pojistného krytí a stanovení pojistných náhrad, a to společné pro všechny i ty, které jsou platné pouze pro některou z pojišťoven. Vycházet budu ze všeobecných i doplňkových, příp. zvláštních pojistných podmínek pro produkt pojištění trvale obývaných nemovitostí, resp. pojištění budov a bytŧ. Čtvrtá kapitola se zaměří na ţivelní katastrofy na území ČR. Nejdříve bude objasněna vyšší frekvence katastrof přírodního charakteru a poté bude následovat charakteristika největších ţivelních katastrof na území ČR v její novodobé historii, z hlediska meteorologických příčin i škod, které byly zpŧsobeny. Rozlišeny budou škody, které byly zpŧsobeny občanŧm a podnikatelŧm. Popisovat budu postupně povodně z roku 1997, povodně z roku 2002, dopady těchto povodní, dále orkán Kyrill, vichřici Emmu, jejich srovnání, a nakonec povodně ze srpna 2010, které jsou poslední velkou katastrofou na našem území. Pátá kapitola bude na dané téma navazovat uvedením některých tendencí, které se u nás v procesu likvidace pojistných událostí projevily s ohledem na rŧst ţivelních katastrof. Kromě některých změn na pojistném trhu bude uveden také vývoj počtu ţivelních pojistných událostí a vyplaceného plnění v prŧběhu let a také novinky, které zavedly české pojišťovny v posledním roce nebo dvou. Poslední, šestá kapitola se zamýšlí nad moţnými oblastmi, které dávají prostor pro zlepšení procesu likvidace pojistných událostí komerčními pojišťovnami a uspokojení pojistných potřeb klientŧ. V práci budu pouţívat metody deskripce, analýzy a komparace. Metodu deskripce pouţiji ve všech kapitolách při popisu základních faktŧ, které jsou k dané problematice k dispozici a budou vyplývat ze zdrojŧ, které budou vţdy uvedeny. Na metodu deskripce často bude navazovat metoda analýzy, která bude vycházet z popsaných skutečností, a to především v třetí části práce, zabývající se pojistnými podmínkami pojišťoven, a v následujících kapitolách, zaměřených zejména na ţivelní pojistné události. Metoda komparace bude stěţejní pro kapitolu třetí, kde bude porovnán postup likvidace pojistných událostí u daných pojišťoven podle pojistných podmínek, ale také v kapitole zabývající se ţivelními katastrofami.

10

1. POJIŠŤOVACÍ ČINNOST Pojišťovací činnost, kterou vykonávají pojišťovny, je velice rozsáhlá. V obecném pojetí mŧţe být rozdělena na činnost obchodní, provozní a likvidační. 1 To však zcela nepostihuje rozsah této činnosti. Pojišťovací činnost zasahuje i do dalších oblastí a je vymezena zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Dle tohoto zákona se rozumí pojišťovací činností přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich, přičemţ součástí pojišťovací činnosti je správa pojištění, likvidace pojistných událostí, poskytování asistenčních sluţeb, nakládání s aktivy, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny, uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazkŧ pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následkŧ.

1.1 Obchodní činnost Předmětem a cílem obchodní činnosti je uzavření pojistné smlouvy s klientem, čímţ dochází k převzetí pojistných rizik do pojištění. Z pohledu pojišťovny se jedná o stěţejní událost. Na prodej pojistných produktŧ jsou navázány další činnosti. V rámci péče o zákazníka je nutné zajistit spokojenost klienta a získat tak příleţitost k opakování obchodu2, tedy k nabídce dalších pojistných produktŧ či prodlouţení stávajících smluv. Součástí obchodní sluţby je také marketing, který je vţdy přizpŧsoben charakteru pojišťovací sluţby. Marketingová činnost se soustředí na tvorbu nových pojistných produktŧ, výběr cílové oblasti trhu, propagaci těchto produktŧ a v neposlední řadě na zvolení vhodného distribučního kanálu. Tím mŧţe být přímý prodej na pobočkách pojišťovny, online prostřednictvím internetu apod., nebo mŧţe pojišťovna vyuţít sluţeb pojišťovacích zprostředkovatelŧ. 3 Ve většině případŧ převaţuje právě druhá ze zmiňovaných moţností.

1.2 Provozní činnost Na obchodní činnost přímo navazuje činnost provozní. Mohli bychom říci, ţe při podpisu pojistné smlouvy, resp. jejího návrhu, se obě tyto činnosti prolínají. Sjednáním se pojistná smlouva přesouvá z obchodního útvaru do pŧsobnosti úseku správy pojištění. Zákon o pojišťovnictví rozumí pod pojmem správa pojištění činnosti směřující k zabezpečení trvání a aktualizaci stavu pojistných smluv. Konkrétně si pod tím mŧţeme představit:    

taxaci, evidenci pojistných smluv, jejich údrţbu, aktualizaci jejich stavu a obsahu, zabezpečení inkasa pojistného, archivaci pojistných smluv.

Taxace představuje odbornou kontrolu uzavřené pojistné smlouvy a konečné rozhodnutí o jejím přijetí do pojištění. Dříve probíhala ručně, dnes jiţ pomocí vhodného softwaru. Taxace zahrnuje kontrolu formální správnosti a kontrolu správnosti výpočtŧ a ocenění rizika. Pomocí první z nich se ověřuje úplnost údajŧ v pojistné smlouvě a přiloţení všech potřebných příloh (např. ţivnostenského listu u pojištění podnikatelŧ nebo zdravotního dotazníku u úrazového pojištění). Kontrola správnosti výpočtŧ a ocenění rizika je kontrolou po stránce obsahové a je prováděna pomocí sazebníkŧ pro daný typ pojištění. Zkoumá se, zda nedošlo k podpojištění nebo přepojištění, zda byly správně uplatněny případné slevy či přiráţky, apod. Po odstranění všech nedostatkŧ je moţno potvrdit přijetí pojistné smlouvy. 1

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2009. s. 174. ŘEZÁČ, František, et al. Marketingové řízení komerční pojišťovny. 2009. s. 135. 3 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2009. s. 174. 2

11

Na základě rozhodnutí o přijetí je pojistná smlouva zařazena do evidence se všemi potřebnými informacemi. Opět mŧţeme říci, ţe dřívější evidování do knih bylo vystřídáno pouţitím informačních systémŧ, a v dŧsledku toho nelze evidenci od taxace striktně oddělit. V prŧběhu trvání smlouvy mŧţe docházet ke změně některých údajŧ. Tyto změny rozlišujeme na technické, které ovlivňují výši pojistného, a netechnické, které se do výše pojistného nepromítají. Příkladem technických změn mŧţe být připojištění dalšího rizika nebo naopak vyloučení některého ze stávajících rizik. Tyto změny se provádí dodatkem k pŧvodní smlouvě, příp. její náhradou. Netechnickou změnou je např. změna osobních údajŧ či změna zpŧsobu placení pojistného. Tyto změny se provádějí změnovým listem. Inkaso pojistného představuje jeho evidenci, předpis a placení jednotlivými pojistníky. Skládá se z celé řady pracovních postupŧ, mezi něţ mŧţeme řadit vytváření avíz, spárování došlých plateb s jejich předpisem, zabezpečení inkasních a upomínacích reţimŧ, provádění storna pojištění v dŧsledku nezaplacení pojistného a jeho následné vymáhání a také dohledávání dočasně neumístitelných plateb. Archivace pojistných smluv je nutná, jinak by nebylo moţné prokázat uzavření vztahu mezi pojistníkem a pojišťovnou. Spolu se smlouvou se ukládají i veškeré související dokumenty, včetně korespondence. Registr pojistných smluv mŧţe být i jakousi pojistkou pro obnovení počítačové databáze, pokud by došlo k jejímu poškození či zničení. Kromě výše uvedených se zpravidla do provozní činnosti řadí také:  

výpočet výše a druhu provize pro získatele pojistné smlouvy, zpracování statistických přehledŧ a analýz pro jednotlivé úseky pojišťovny.

Součástí databáze jsou také informace o získateli pojištění a jeho provizi, první i následné. Samotná výše těchto provizí závisí na provizním řádu dané pojišťovny, přičemţ je zohledňována pracnost prodeje a škodní prŧběh rizika. Tím jsou prodejci motivováni zejména na prodej dobrých rizik. 4

1.3 Likvidační činnost Lidé uzavírají pojistnou smlouvu, aby se chránili před nepříznivými dopady, které mŧţe zpŧsobit realizace daného nebezpečí. Po celou dobu trvání smlouvy hradí pojistné a očekávají, ţe v případě pojistné události jim bude poskytnuta odpovídající, zpravidla finanční, náhrada. Tato situace spadá do další oblasti pojišťovací činnosti, a to činnosti likvidační. Jednotlivé kroky, které jsou součástí výkonu této činnosti, budou blíţe specifikovány v následující kapitole, pojednávající o likvidaci pojistných událostí. Celkově ale tyto kroky spočívají v šetření, které je nutné ke zjištění povinnosti pojišťovny plnit a rozsahu této povinnosti a končí stanovením výše pojistného plnění a jeho výplatou oprávněné osobě (popř. zamítnutím pojistného plnění). 5 Likvidace pojistných událostí bývá pro klienta nejdŧleţitější fází pojištění, podle ní pak posuzuje i kvalitu sjednaného pojištění. Pro pojišťovnu je pak dalším nástrojem, kterým si mŧţe získat přízeň klienta a nejen jeho. Pozitivní osobní zkušenosti a doporučení jsou totiţ často efektivnější neţ drahá reklama.6

1.4 Poskytování asistenčních sluţeb Součástí některých produktŧ, především pojištění motorových vozidel a cestovního pojištění, je také poskytování asistenčních sluţeb. Asistenčními sluţbami se rozumí pomoc poskytovaná osobám, které se dostanou do nesnází během cestování nebo při pobytu mimo místo svého bydliště. Spočívá v závazku pojišťovny poskytnout na základě předchozí úhrady pojistného okamţitě dostupnou pomoc osobě oprávněné podle pojistné smlouvy, pokud se tato osoba dostane do nesnází v dŧsledku pojistné události. Tato pomoc mŧţe mít formu peněţitého nebo věcného plnění, přičemţ věcné plnění mŧţe 4

ČEJKOVÁ, Viktória; NEČAS, Svatopluk. Pojišťovnictví. 2006. s. 73-79. MAJTÁNOVÁ, Anna, et al. Poisťovníctvo : Teória a prax. 2006. s. 79. 6 ČEJKOVÁ, Viktória; NEČAS, Svatopluk. Pojišťovnictví. 2006. s. 83. 5

12

být poskytováno na základě smluvního vztahu i osobou odlišnou od pojišťovny. Za asistenční činnost se ovšem nepovaţuje servis nebo údrţba vozidla ani informace o poskytování této činnosti nebo její zprostředkování. 7

1.5 Nakládání s aktivy, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy Nakládání s aktivy, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy, jsou neméně dŧleţitou součástí pojišťovací činnosti. Technické rezervy se vytváří z předepsaného pojistného a jsou určeny k financování budoucích závazkŧ z pojištění. Pro jejich zhodnocení nebo minimálně uchování hodnoty jsou investovány na finančním trhu. Aktiva, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy, nazýváme finančním umístěním. 8 Při investování je pojišťovna omezena zákonem o pojišťovnictví, který vymezuje instrumenty, do kterých lze investovat, a také vyhláškou č. 434/20099, která stanovuje konkrétní limity pro investování do daných instrumentŧ. Při investování musí být dodrţeny také zásady bezpečnosti, výnosnosti, likvidity a diverzifikace.

1.6 Uzavírání smluv se zajišťovnami Závazky, které pojišťovně vyplývají z jí uzavřených pojistných smluv, mohou být postoupeny k zajištění. V tomto případě se jedná o pasivní zajištění. Cílem uzavírání smluv se zajišťovnami je zabezpečení úspěšného hospodaření pojišťovny. Význam zajištění se v současné době v podmínkách České republiky zvyšuje v návaznosti na sjednávání pojistných smluv s vysokými pojistnými částkami a výskytem ţivelních událostí s katastrofickými dŧsledky. Navíc i kapitálově malé pojišťovny se podílejí na krytí velkých prŧmyslových rizik a bez zajištění by tak mohla být ohroţena i jejich samotná existence. Rizika jsou v ČR zajišťována především u zahraničních zajistitelŧ. Největší světovou zajišťovnou je německá Munich Re. Další velké zajišťovny najdeme kromě Německa např. také ve Švýcarsku či v USA. 10

1.7 Činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následkŧ Pojišťovna se ve své činnosti rovněţ snaţí předcházet vzniku škod, popř. zmírňovat následky jiţ vzniklých škod. Těmto činnostem se také říká zábranná činnost. Pojistitel ji mŧţe uskutečňovat rŧznými zpŧsoby. Prvním z nich je přímé profinancování jednotlivých zábranných opatření z prostředkŧ fondu zábrany škod. Druhým je osvětová činnost vedoucí k omezení realizace rizika. Třetí zpŧsob spočívá v konstruování určitých prvkŧ u některých druhŧ pojištění. Těmito prvky mohou být:     

následná diferenciace pojistného, tedy vyuţití bonusŧ (slevy na pojistném při bezeškodním prŧběhu) nebo malusŧ (přiráţky k pojistnému v případě častého pojistného plnění), diferenciace pojistného v závislosti na uplatnění bezpečnostních a ochranných opatření, krácení či odmítnutí výplaty pojistného plnění v případě škody zaviněné pojištěným, uplatnění franšízy nebo spoluúčasti v konstrukci pojištění, odmítnutí pojistné ochrany.

Zábrannou činnost pojišťovny financují z tzv. fondu zábrany škod a jeho velikost si určují samy pojišťovny. 11

7

Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. 9 Vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví. 10 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2005. s. 173. 11 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2005. s. 174. 8

13

2. LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ V této kapitole se budu zabývat likvidací pojistných událostí, coţ je hlavním tématem diplomové práce. Budou charakterizovány jednotlivé kroky, které jsou s touto činností spojeny. Samotný proces likvidace pojistných událostí se liší u jednotlivých druhŧ pojištění. Lze ale vyčlenit určité společné kroky, kterými jsou:         

přijetí oznámení pojistné události, registrace pojistné události, identifikace předmětu pojištění a zjištění rozsahu pojistného krytí, stanovení rezervy, úkony vedoucí ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, stanovení rozsahu povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, revize, výplata pojistného plnění, archivace vyřízených spisŧ pojistných událostí. 12

V rámci celého procesu likvidace pojistných událostí je třeba dodrţovat a postupovat podle všech platných právních předpisŧ. K těm nejdŧleţitějším patří zákon o pojistné smlouvě, který upravuje vznik a zánik pojištění, stanovuje práva a povinnosti účastníkŧ, vysvětluje dŧleţité pojmy, apod. Tímto zákonem se řídí všechny smlouvy uzavřené od 1. ledna 2005, kdy nabyl zákon účinnosti. Smlouvy uzavřené před tímto datem se řídí příslušnými ustanoveními občanského zákoníku, která sice byla k 1. lednu 2005 zrušena a nahrazena zákonem o pojistné smlouvě, ale tyto smlouvy se jimi nadále řídí. Jedná se o § 104 a všechny paragrafy hlavy 15 - Pojistné smlouvy (§ 788 – 828).13 Jinak obecně platí, ţe nejsou-li některá práva a povinnosti účastníkŧ soukromého pojištění upravena tímto zákonem o pojistné smlouvě nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem. 14 Kromě obecně závazných právních předpisŧ je nutno postupovat také v souladu s pojistnými podmínkami a vnitřními normami pojišťovny. Na následujících stránkách se budu zabývat jednotlivými kroky likvidace pojistných událostí, které jsou uvedeny výše. Jedná se o obecný postup při výkonu této činnosti, nicméně v textu se budu orientovat na likvidaci pojištění spadajících do odvětví neţivotních pojištění.

2.1 Přijetí oznámení pojistné události Pokud dojde ke škodné události, ke které se váţe pojištění, je potřeba ji pojišťovně neprodleně nahlásit. Hlášení události je moţno provést písemně na příslušném tiskopisu nebo online prostřednictvím webových stránek jednotlivých pojišťoven. Další moţností je nahlásit ji dopisem, telefonicky, e-mailem, faxem, apod. V tomto případě se však jedná pouze o předběţné hlášení, které nenahrazuje povinnost doloţit vyplněný tiskopis pro oznámení pojistné události. Datem hlášení je právě datum přijetí písemného oznámení pojistné události. 15 Na tomto místě je potřeba zmínit, ţe škodnou událostí je skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla, ale nutně nemusela být dŧvodem vzniku práva na pojistné plnění. 16 Ne kaţdá škodná událost je automaticky pojistnou událostí. V právních předpisech, v pojistných podmínkách i na dalších místech se však zpravidla hovoří pouze o pojistné události, a to i ve smyslu škodné události. Budu proto nadále pracovat uţ pouze s pojmem pojistná událost. 12

ŘEZÁČ, František, et al. Marketingové řízení komerční pojišťovny. 2009. s. 136. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 68, § 72 odst. 1. 14 Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 1 odst. 2. 15 NEČAS, Svatopluk. Likvidace pojistné události (vybrané problémy z teorie a praxe). Jaro 2009. Přednáška z předmětu Pojišťovnictví. Masarykova univerzita. 16 Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 3 u). 13

14

Povinnost ohlášení pojistné události je určena také zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, který uvádí, ţe pojistník je povinen:    

bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit, ţe nastala pojistná událost, podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následkŧ této události, předloţit k tomu potřebné doklady, postupovat zpŧsobem dohodnutým v pojistné smlouvě.

Pokud není pojistník současně pojištěným, má tuto povinnost má pojištěný. Je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, má tuto povinnost oprávněná osoba.17 V případě nároku na náhradu škody mŧţe podat hlášení také poškozený. Pojistná událost mŧţe být oznámena na kterékoli organizační jednotce pojišťovny. Pokud je k tomu klientem písemně zmocněn, je oprávněn podat oznámení pojistné události rovněţ pojišťovací makléř či jiný zástupce.18 U hlášení prostřednictvím komunikačních prostředkŧ však není dŧleţité, zda jej učiní sám zákazník nebo jiná osoba, např. rodinný příslušník. Pro další likvidaci škody je totiţ stěţejní právě řádně vyplněný formulář pro oznámení pojistné události. 19 Kaţdé oznámení o pojistné události musí vţdy obsahovat následující údaje:      

jednoznačné určení pojištěného a pojistné smlouvy (např. jméno a příjmení, rodné číslo, obchodní název, IČO, číslo pojistné smlouvy nebo číslo návrhu pojistné smlouvy, apod.), určení poškozené osoby, pokud je známa (v případě odpovědnostního pojištění), příčina vzniku pojistné události, datum a čas vzniku škody, místo vzniku škody, rozsah vzniklé škody.

Pokud chybí v oznámení některé z údajŧ, budou došetřeny pracovníkem likvidace. Pokud jsou však poskytnuté údaje natolik neurčité, ţe na jejich základě nelze zahájit šetření, musí pracovník informovat pojištěného, popř. poškozeného, o tom, které údaje jsou pro jeho zahájení nezbytné. Veškerá korespondence je pak povinnou součástí spisu pojistné události. 20

2.2 Registrace pojistné události Pojistitel je povinen po oznámení události, se kterou je spojen poţadavek na plnění z pojištění, bez zbytečného odkladu zahájit šetření nutné ke zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit.21 Prvním krokem je zaregistrování této události do provozního systému pojišťovny, a to podle číselné řady či kódu. Do registrace se uvádí veškeré údaje, které jsou v daném okamţiku známé. Pověřený pracovník zároveň zaloţí spis pojistné události. Ten mŧţe mít podobu listinnou nebo v dnešní době jiţ převaţující podobu elektronickou. Pokud dle poskytnutých údajŧ není moţné jednoznačně identifikovat pojistnou smlouvu, na kterou se má pojistná událost zaregistrovat, kontaktuje pověřený pracovník pojistníka a vyzve ho k doplnění či objasnění údajŧ týkajících se pojištění. Den, kdy došlo k zapsání pojistné události do provozního systému, je datem registrace. 22 Následně je pojistníkovi zasláno potvrzení o přijetí hlášení pojistné události a její registraci, včetně čísla, pod kterým je tato událost evidována.

17

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 14, odst. 2. ŘEZÁČ, František, et al. Marketingové řízení komerční pojišťovny. 2009. s. 136. 19 ČEJKOVÁ, Viktória; NEČAS, Svatopluk. Pojišťovnictví. 2006. s. 82. 20 ŘEZÁČ, František, et al. Marketingové řízení komerční pojišťovny. 2009. s. 137. 21 Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 16, odst. 1. 22 ŘEZÁČ, František, et al. Marketingové řízení komerční pojišťovny. 2009. s. 137. 18

15

Registrace je významným zdrojem informací z pohledu budoucí kalkulace pojistného a tvorby pojistných produktŧ. Podrobná evidence škod je podkladem pro statistické vyhodnocování, pomocí něhoţ se analyzují příčiny škod, ověřují a přizpŧsobují se pojistné produkty i výše pojistného. K získání co největšího počtu relevantních informací tak pojišťovny pouţívají mnohdy velmi podrobné formuláře. 23

2.3 Identifikace předmětu pojištění a zjištění rozsahu pojistného krytí Registrovaná pojistná událost je následně přidělena likvidátorovi. Ten musí mít odpovídající oprávnění pro likvidaci škod z daného odvětví a předpokládaná výše škod nesmí přesáhnout jeho limit pro likvidaci (tzv. likvidační limit). Ten stanovuje maximální výši pojistného plnění, do níţ mŧţe daný likvidátor provádět likvidaci samostatně. Prvním úkolem je seznámení se s obsahem spisu pojistné události. Následně musí likvidátor ověřit platnost a rozsah pojištění v době vzniku pojistné události a stav placení pojistného. Všechny informace následně zaznamená i do spisu.24 Ověření pojistného krytí, tedy zda se na registrovanou událost pojistná smlouva vztahuje, představuje zejména ověření:      

existence platné pojistné smlouvy a jejích příp. dodatkŧ v době vzniku pojistné události, územní platnosti pojištění, tj. zda k dané události došlo v místě, na něţ se pojištění vztahuje, zda poškozené, zničené nebo odcizené věci jsou předmětem pojištění (např. u pojištění majetku či havarijního pojištění), zda pojistné nebezpečí, které bylo příčinou vzniku pojistné události, je zahrnuto v pojistné smlouvě a nespadá do výluk z pojištění, zda osoba, vŧči níţ je poţadována náhrada škody, je u pojištění odpovědnosti za škodu pojištěnou osobou, zda činnost, kterou tato osoba škodu zpŧsobila, je v pojištění zahrnuta.25

Právo na plnění není dáno ani za dobu přerušení pojištění, i kdyţ události, které nastaly v době přerušení pojištění, by jinak byly pojistnými událostmi. 26 Při ověřování veškerých údajŧ by měl likvidátor spolupracovat s oddělením správy pojištění. To platí i v případě zjištění jakýchkoli nedostatkŧ v pojistné smlouvě, které v prŧběhu likvidace objeví a o kterých je povinen vyrozumět oddělení správy pojištění písemně. Jedná se zejména o podpojištění či nadpojištění, špatný technický stav, nedostatky v zabezpečení a ochraně, změny, které nastaly v prŧběhu pojištění apod. 27

2.4 Vytvoření rezervy Po zjištění rozsahu škod dojde ke stanovení škodní rezervy, které se odvíjí od součtu náhrad v jejich maximální předpokládané výši. Nezohledňují se případná omezení plnění, jelikoţ v okamţiku stanovení rezervy nelze vyloučit, ţe pojistné plnění bude vyplaceno v plné výši. V prŧběhu likvidace se však její výše v technickém systému aktualizuje, pokud pŧvodně stanovená počáteční rezerva neodpovídá předpokládané výši škody. Likvidátor provádí kontrolu této rezervy také při kaţdé částečné výplatě pojistného plnění, resp. zálohy na pojistné plnění.28

23

ČEJKOVÁ, Viktória; NEČAS, Svatopluk. Pojišťovnictví. 2006. s. 82. ŘEZÁČ, František, et al. Marketingové řízení komerční pojišťovny. 2009. s. 137. 25 DOLEŢALOVÁ, Lucie. Likvidace pojistných událostí průmyslových rizik. 2008. Bakalářská práce. s. 24. 26 Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 18 odst. 1. 27 ŘEZÁČ, František, et al. Marketingové řízení komerční pojišťovny. 2009. s. 137. 28 VALIHOROVÁ, Andrea. Pojistný podvod a důsledky, které jsou s ním spojeny pro pojistníky a pojistitele. 2009. Diplomová práce. s. 53. 24

16

Povinnost pojišťovny vytvářet k plnění závazkŧ z jí provozované činnosti technické rezervy je určena zákonem o pojišťovnictví. Ve smyslu tohoto zákona je škodní rezerva rezervou na pojistná plnění. Její výše musí být dostatečná, aby pojišťovna byla schopna v kterémkoli okamţiku dostát svým závazkŧm vyplývajícím z jí uzavřených pojistných smluv. Správné stanovení její výše je tedy velice dŧleţité, zároveň však také sloţité. Nadhodnocení této rezervy by totiţ představovalo neopodstatněný rŧst nákladŧ a tím pádem i sniţování zisku. Rezerva na pojistná plnění slouţí ke krytí závazkŧ z pojistných událostí:  

v období před rozvahovým dnem vzniklých, hlášených, ale v tomto období nezlikvidovaných – k tomu sloţí rezerva RBNS (z anglického výrazu Reported But Not Settled), v období před rozvahovým dnem vzniklých, ale v tomto období nenahlášených – k tomu slouţí rezerva IBNR (z anglického výrazu Incurred But Not Reported). 29

Vzhledem k tomu, ţe rezerva IBNR se vytváří k dosud nenahlášeným pojistným událostem, nespadá její vytvoření do oblasti likvidace. Výši této rezervy stanovuje odpovědná osoba z odboru pojistné matematiky na základě dlouhodobých statistik. Součástí procesu likvidace pojistných událostí je tedy první ze zmiňovaných, rezerva RBSN, vytvořená ke krytí závazkŧ z pojistných událostí v běţném období vzniklých, hlášených, ale v daném období nezlikvidovaných (popř. zlikvidovaných, ale ještě zcela nevyplacených). Je tvořena dílčími hodnotami vytvořenými k jednotlivým pojistným událostem. Likvidátor stanoví výši rezervy kvalifikovaným odhadem budoucího pojistného plnění včetně všech souvisejících nákladŧ na likvidaci (např. náklady na znalecké posudky). Při určování její výše vychází nejen z informací dostupných z hlášení pojistné události a pojistné smlouvy, ale také z vlastních zkušeností při likvidaci podobných případŧ a ze zavedené praxe v pojišťovně. Podle vývoje daného případu a získávání dalších informací pak dochází ke zpřesňování výše rezervy. Rezerva mŧţe být změněna v systému pojišťovny nejen ručně, ale také automaticky, např. při uzavření pojistné události. 30 Její výše ale nesmí přesáhnout pojistnou částku či limit plnění, sjednané v pojistné smlouvě při zohlednění případné spoluúčasti. Pokud by se jedna pojistná událost dotýkala více pojištění, zaregistruje se tato událost u kaţdého z nich a rezervu stanoví likvidátor ve výši, kterou očekává, ţe bude hrazena právě z daného pojištění.31

2.5 Úkony vedoucí ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění Cílem této fáze likvidace pojistných událostí je nashromáţdit co nejvíce podkladŧ a informací o pojistné události, aby mohla být následně co nejpřesněji určena výše pojistného plnění. Mezi první skutečnosti, které je potřeba ověřit, patří zejména uplynutí promlčecí lhŧty, po němţ by nárok na vyplacení pojistného plnění jiţ zanikl. Zákon o pojistné smlouvě uvádí, ţe:   

právo na plnění z pojištění se promlčí nejpozději za 3 roky, jedná-li se o ţivotní pojištění, promlčí se právo na plnění z pojištění nejpozději za 10 let; promlčecí doba práva na pojistné plnění počíná běţet za 1 rok po vzniku pojistné události.

To platí i v případě, kdy poškozenému vznikl přímý nárok na pojistné plnění vŧči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný ţádá na pojistiteli úhradu částky, kterou poskytl poškozenému jako náhradu škody, za kterou poškozenému odpovídá. 32

29

ČEJKOVÁ, Viktória; NEČAS, Svatopluk; ŘEZÁČ, František. Pojistná ekonomika. 2003. s. 65. Likvidace pojistných událostí. ČENOP [online]. c2011 [cit. 2011-04-07]. Dostupné z WWW: . 31 ŠPAČKOVÁ, Lucie. Metody stanovení technických rezerv neživotní pojišťovny. 2009. Diplomová práce. s. 26. 32 Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 8. 30

17

Uplynutí promlčecí lhŧty by bylo dŧvodem pro okamţité zamítnutí nároku na výplatu pojistného plnění. Stejně by tomu bylo např. i v případě zjištění, ţe uvedené riziko k datu pojistné události nemohlo pŧsobit či pojištěný neodpovídá za škodu nárokovanou z pojištění odpovědnosti. Pokud nejsou zjištěny jiné okolnosti, které by vedly k zamítnutí poţadavku na pojistné plnění, přistoupí likvidátor k dalším úkonŧm. Ty se u rŧzných druhŧ pojištění podstatně liší. U majetkových a odpovědnostních škod likvidátor zjišťuje zejména rozsah škody, podává návrhy a stanovuje zpŧsob odstranění následkŧ pojistné události, provádí výpočet výše vzniklé škody a následně stanovuje výši pojistného plnění. U škod z pojištění osob např. posuzuje lékařské zprávy, od kterých se odvíjí výše náhrady, nebo stanovuje nutnost provedení lékařské prohlídky pojištěného.33 U neţivotního pojištění je tedy stěţejní zjištění rozsahu škody. Mezi základní nástroje, které pojišťovna k tomuto zjištění vyuţívá, jsou, kromě údajŧ poskytnutých pojištěným či poškozeným, prohlídka a fotodokumentace. Prohlídka by měla být uskutečněna co nejdříve a co nejpodrobněji. Nemusí ji provést pouze likvidátor osobně, ale také jím pověřený zástupce. Při prohlídce dochází k popisu poškozených věcí, ověřuje se mnoţství a rozsah poškození těchto věcí. Dále se zkoumá příčina škod a následky vzniklé škody. Stejně tak musí být ověřeno, zda údaje, které byly uvedeny v hlášení pojistné události, odpovídají skutečnostem zjištěnými prohlídkou na místě (např. zda je uvedený zpŧsob vzniku škody vŧbec moţný). Při prohlídce také likvidátor zváţí, zda bude potřeba vyuţít znaleckého posudku. Pokud ne, zpravidla se jiţ s pojištěným dohodne na zpŧsobu odstranění následkŧ škody. V případě, ţe sluţeb znalce bude potřeba vyuţít, je ţádoucí současný stav zachovat i pro budoucí prohlídku znalcem. Prohlídka bývá zpravidla doprovázena pořizováním fotodokumentace. Tím dochází k přesnějšímu zachycení stavu věci a umoţňuje tak kdykoli utvořit si lepší obrázek o zpŧsobené škodě neţ nám poskytuje samotný zápis o prohlídce. V dnešní době uţ je mnohem běţnější, ţe si pro potřeby pojišťovny pořizují snímky škody samotní pojištění. Mnohdy jsou ale tyto fotografie pro pojišťovnu nedostatečné, ať uţ z hlediska kvality fotografií nebo protoţe nezachycují všechny potřebnosti (příkladem mŧţe být chybějící fotografie věci jako celku, i kdyţ je poškozena pouze z malé části). Jak jiţ bylo zmíněno, likvidátor či pověřený pracovník po provedení prohlídky vyhotoví zápis o prohlídce. Pojišťovny mívají pro zápis o prohlídce určeny formuláře, které se ze zřejmých dŧvodŧ pro jednotlivé typy pojištění podstatně liší. Musí ale vţdy obsahovat datum a místo prohlídky a také jména a podpisy zúčastněných osob, včetně jejich vztahu k pojištěnému. Pokud byly náklady šetření, vynaloţené pojistitelem na zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit, vyvolány nebo zvýšeny porušením povinností účastníkŧ soukromého pojištění, má pojistitel právo poţadovat na tom, kdo povinnost porušil, přiměřenou náhradu.34

2.6 Stanovení rozsahu povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění Jestliţe má likvidátor k dispozici všechny potřebné dokumenty, mŧţe přejít k výpočtu výše pojistného plnění. K tomu vyuţívá zejména interních směrnic pojišťovny, které v mnohém vychází z právních předpisŧ vztahujících se k oceňování majetku. Mezi nejdŧleţitější patří zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, a vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisŧ (oceňovací vyhláška). Při výpočtu hrají největší roli výše škody a horní hranice pojistného plnění, která je uvedena v pojistné smlouvě. Tato horní hranice mŧţe být určena pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění.

33 34

ŘEZÁČ, František, et al. Marketingové řízení komerční pojišťovny. 2009. s. 137. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 16, odst. 4.

18

Nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, vztahuje se hranice pojistného plnění na jednu pojistnou událost.35 Pojistná částka představuje maximální moţné pojistné plnění při naplnění podmínek a okolností stanovených v pojistné smlouvě. 36 Určuje ji pojistník a je typická pro majetková pojištění. V okamţiku uzavření pojistné smlouvy je totiţ obvykle moţné určit pojistnou hodnotu věci, které by měla odpovídat i pojistná částka. Pojistitel je dle zákona oprávněn při uzavření pojistné smlouvy hodnotu pojištěného majetku přezkoumat. Pokud by vzniklá škoda byla vyšší neţ sjednaná pojistná částka, pojišťovna je povinna plnit pouze do výše pojistné částky. Limit pojistného plnění představuje také maximální plnění pojišťovny, které se stanoví na návrh pojistníka. Děje se tak obvykle v případech, kdy při uzavírání smlouvy není moţné určit pojistnou hodnotu, pokud se na tom strany dohodnou, popř. jestliţe se pojištění vztahuje pouze na část hodnoty pojištěného majetku (tzv. zlomkové pojištění). Limity pojistného plnění se objevují hlavně u pojištění odpovědnosti za škodu, kdy dopředu nemŧţeme vědět, jakou škodu mŧţeme někomu zpŧsobit. 37, 38 V rámci pojistné částky i limitu pojistného plnění je moţno se setkat i s tzv. sublimity, které jsou ve smlouvě či pojistných podmínkách stanoveny pro jednotlivá nebezpečí. Ty budou blíţe rozebrány v následující kapitole. Před konečným vyčíslením pojistného plnění je potřeba ověřit, zda a v jaké výši je v pojistné smlouvě ujednána spoluúčast nebo franšíza. V obou případech se jedná o částku, do jejíţ výše se pojistné plnění neposkytuje. V případě, ţe je sjednána franšíza39 a výše pojistného plnění přesáhne tuto částku, je plnění vyplaceno v plné výši, nic se tedy neodečítá. Pokud škoda nepřesahuje sjednanou franšízu, pojišťovna nebude hradit.40 Situace je znázorněna v grafu č. 1. Graf 1: Franšíza

Pramen: Vlastní zpracování dle DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2009. s. 55 35

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 28. Slovník pojmŧ. Jak se pojistit [online]. c2010 [cit. 2011-03-12]. Slovník pojmŧ. Dostupné z WWW: . 37 Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 28. 38 MAJTÁNOVÁ, Anna, et al. Poisťovníctvo : Teória a prax. 2006. s. 149-150. 39 Někdy označována také jako integrální franšíza (Daňhel, Ducháčková). 40 DAŇHEL, Jaroslav, et al. Pojistná teorie. 2005. s. 57. 36

19

Spoluúčast, jak jiţ název vypovídá, vyjadřuje podíl pojištěného na úhradě škody a od pojistného plnění se vţdy odečítá. Tento podíl mŧţe být vyjádřen několika zpŧsoby. Prvním z nich je spoluúčast stanovená absolutní částkou, např. 5 000 Kč. Při jakékoli výši škody se oprávněná osoba podílí na škodě v této částce, která se odečte od pojistného plnění. Pokud škoda nepřesáhne sjednanou spoluúčast, nemusí pojišťovna škodu nahrazovat. Tento případ je uveden v grafu č. 2. Tečkovaně je znázorněno plnění, které by odpovídalo dané škodě, bez sjednané spoluúčasti. Graf 2: Spoluúčast určená absolutní částkou

Pramen: Vlastní zpracování dle DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2009. s. 53

Druhým zpŧsobem stanovení spoluúčasti je procentuálně z plnění, např. 15 %. Pojišťovna pro jakoukoli výši škody vyplatí pojistné plnění sníţené o stanovené procento ze vzniklé škody. Pro malé škody bude tedy spoluúčast v menší částce neţ u škod velkých. Prŧběh plnění se sjednanou procentuální spoluúčastí vyjadřuje graf č. 3. Graf 3: Spoluúčast určená procentuálně

Pramen: Vlastní zpracování dle DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2009. s. 54

20

Třetí moţností je spoluúčast vyjádřená kombinací předchozích zpŧsobŧ – absolutního a procentuálního vyjádření, např. 15 %, min. však 5 000 Kč.41 Situace je graficky znázorněna v grafu č. 4. Graf 4: Spoluúčast určená kombinací absolutní částky a procentuálního vyjádření

Pramen: Vlastní zpracování

Opět platí, ţe oprávněná osoba nezíská náhradu škody, která nepřesáhne nejniţší hranici spoluúčasti. V grafu č. 4 určuje bod S, ve kterém dochází k zalomení přímky, výši škody, u níţ procentuální spoluúčast (15 %) odpovídá minimální hranici spoluúčasti (5 000 Kč). U škod menších se pak od pojistného plnění odečte vţdy tato minimální hranice a zbylá část plnění bude vyplacena. U škod větších se plnění sníţí o stanovené procento z dané škody. Zákon o pojistné smlouvě udává dŧvody, které mohou zapříčinit nevyplacení celého pojistného plnění. Nestanoví-li zákon jinak, mŧţe pojistitel pojistné plnění přiměřeně sníţit:  

porušil-li při sjednávání soukromého pojištění nebo při změně pojistné smlouvy pojistník nebo pojištěný některou z povinností uvedených v tomto zákoně nebo v pojistné smlouvě a bylo-li v dŧsledku toho stanoveno niţší pojistné, pokud mělo porušení povinností uvedených v tomto zákoně nebo v pojistné smlouvě podstatný vliv na vznik pojistné události, její prŧběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následkŧ anebo na zjištění nebo určení výše pojistného plnění.

Přiměřeným sníţením se rozumí zpravidla poměr sníţeného pojistného, které inkasovala od pojistníka, k pojistnému, které by jí náleţelo, kdyby k porušení nedošlo. Ve stejném poměru se pak krátí i pojistné plnění. Plnění mŧţe také sníţeno o rozdíl mezi pojistným, které jí po právu náleţí, a skutečně obdrţeným pojistným. Podobně je tomu i u druhého bodu, kdy se posuzuje vliv porušení povinností na pojistnou událost a rozsah povinnosti plnit a úměrně tomuto vlivu se sníţí pojistné plnění. 42 V neposlední řadě je třeba upravit stanovené pojistné plnění o případné dluţné pojistné a jiné splatné pohledávky z pojištění. K započtení dluţného pojistného by nemuselo dojít, pokud by byl pojistník s pojišťovnou dohodnut na zpŧsobu úhrady tohoto pojistného a úhrada by probíhala podle plánu.

41 42

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2009. s. 54-55. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 17.

21

Naopak u povinně smluvního či zákonného pojištění dluţné pojistné započteno nesmí být. 43 Typickým příkladem je povinné ručení, kdy škoda je vyplácena poškozenému. Sníţením pojistného plnění by nebyl potrestán dluţník, ale poškozený, který by chybějící částku musel sám od pojištěného vymáhat. V krajním případě by nemusel dostat nic a „povinnost“ tohoto pojištění by tak zcela pozbyla významu.44 Pro pojišťovnu je fáze zjišťování a určování rozsahu povinnosti vyplatit pojistné plnění nanejvýš dŧleţitá. Musí být provedena co nejdŧkladněji, aby stanovená výše plnění nebyla příliš vysoká či příliš nízká a aby byla škoda vyřízena korektně. Z hlediska klientŧ musí být navíc provedena co moţná nejrychleji, aby nedošlo ke zbytečným prŧtahŧm při určování výše pojistného plnění, na které má nárok. 45 Podle zákona o pojistné smlouvě je pojistitel povinen ukončit šetření do 3 měsícŧ po tom, co mu byla tato událost oznámena. Nemŧţe-li ukončit šetření v dané lhŧtě, je povinen sdělit oprávněné osobě, které má vzniknout nebo vzniklo právo na pojistné plnění, dŧvody, pro které nelze šetření ukončit, popř. poskytnout jí na její ţádost přiměřenou zálohu. Ta je v praxi vyplácena v případech, kdy je jisté, ţe oprávněná osoba má opravdu nárok na pojistné plnění, jenom dosud není určena jeho výše. Záloha pak mŧţe být vyplacena v částce, u které je zřejmé, ţe škoda bude činit minimálně tuto částku.46 Lhŧtu pro ukončení šetření lze také dohodou prodlouţit. Naopak tato lhŧta neběţí, je-li šetření znemoţněno nebo ztíţeno z viny oprávněné osoby, pojistníka nebo pojištěného. 47 Místo stanovení výše pojistného plnění mŧţe také dojít k zamítnutí poţadavku o poskytnutí pojistného plnění. Zamítnutí však musí být řádně zdŧvodněno. Nejčastěji se jedná o případy, kdy škoda není kryta pojistnou smlouvou či spadá do výluk z pojištění, popř. výše škody nepřesahuje sjednanou spoluúčast. Existují ale i další dŧvody, pro které mŧţe pojistitel plnění z pojistné smlouvy odmítnout. Nestanoví-li zákon jinak, mŧţe tak učinit, jestliţe 

 

příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl aţ po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění nebo jeho změně v dŧsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazŧ, a jestliţe by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek, oprávněná osoba uvede při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí. oprávněná osoba pojistnou událost zpŧsobila úmyslně sama nebo z jejího podnětu jiná osoba.

Dnem doručení oznámení o odmítnutí pojistného plnění poté pojištění zanikne. 48 Existuje ale také situace, kdy mŧţe dojít ke zvýšení částky, která má být vyplacena. Mŧţe tomu tak být v případě tzv. zachraňovacích nákladŧ. Tímto pojmem se označují účelně vynaloţené náklady, které pojistník   

vynaloţil na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události, vynaloţil na zmírnění následkŧ jiţ nastalé pojistné události, byl povinen vynaloţit z hygienických, ekologických či bezpečnostních dŧvodŧ při odklízení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytkŧ.

43

Většinou je pojistné plnění vypláceno poškozenému. Pokud by bylo vypláceno pojištěnému (např. v situaci, kdy pojištěný jiţ poškozenému uhradil škodu tzv. ze svého), k započtení dluţného pojistného vŧči pojistnému plnění by mohlo dojít. 44 Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 13 odst. 5. 45 ČEJKOVÁ, Viktória; NEČAS, Svatopluk. Pojišťovnictví. 2006. s. 82. 46 KARFÍKOVÁ, Marie, et al. Pojišťovací právo. 2010. s. 235. 47 Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 16 odst. 3. 48 Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 14, 24.

22

Právo na náhradu zachraňovacích nákladŧ a škody, kterou utrpěl v souvislosti s uvedenými činnostmi, má proti pojistiteli nejen pojistník, ale také pojištěný nebo kterákoli jiná osoba, která tyto náklady vynaloţila nad rámec povinností stanovených zvláštním právním předpisem. 49 Tyto náklady se však nehradí osobě, která je povinna tyto náklady vynaloţit v souladu s právním předpisem 50, kterým se ve své činnosti řídí. Příkladem jsou hasiči, záchranná sluţba, armáda, policie apod.51 Zpravidla bývá maximální výše náhrady zachraňovacích nákladŧ omezena v pojistné smlouvě. Zákon však stanovuje, ţe výše limitu zachraňovacích nákladŧ na záchranu ţivota nebo zdraví osob nesmí být niţší neţ 30 % sjednané pojistné částky nebo limitu pojistného plnění. Dále platí, ţe zachraňovací náklady, které byly vynaloţeny se souhlasem pojistitele a k nimţ by jinak pojistník nebyl povinen, musí pojistitel uhradit bez omezení. V kaţdém případě ale nelze o výši zachraňovacích nákladŧ a o výši náhrady škody sníţit pojistnou částku nebo limit pojistného plnění. 52

2.7 Revize Po kompletaci spisu přichází na řadu jeho revize. Tu provádí buď revidující pracovník (často jiný likvidátor) nebo pŧvodní likvidátor v rámci tzv. samorevize. K ní dochází v situacích, kdy je v pojišťovně nastaven určitý limit pojistného plnění (tzv. revizní limit), do jehoţ výše se samorevize provádí.53 V této fázi dochází ke kontrole věcné a početní správnosti likvidace. Věcná kontrola spočívá v ověření souladu s právními předpisy, pojistnými podmínkami a vnitřními normami pojišťovny. V rámci kontroly početní správnosti se pak zkoumají veškeré propočty. Provedení kontroly potvrzuje revidující pracovník podpisem s datem kontroly ve spisu pojistné události. Stejně tak provede revizi pojistné události i v provozním systému. Tam navíc zkontroluje příkaz k úhradě platby pojistného plnění - údaje o příjemci platby, datum splatnosti, apod.54

2.8 Výplata pojistného plnění Po ukončení revize jiţ dochází k samotné výplatě pojistného plnění, které má zpravidla právě peněţní formu. Výplata mŧţe být provedena těmito zpŧsoby:   

pojištěnému či poškozenému je vyplacena částka v hotovosti, pojištěnému či poškozenému je částka poukázána bankovním převodem nebo poštou, dojde k přímé úhradě nákladŧ na opravu škody instituci, která ji provedla. 55

Toto byly standardní případy výplaty pojistného plnění. U některých smluv však mohla být sjednána vinkulace pojistného plnění. Smluvní nárok na pojistné plnění je tak postoupeno třetí osobě, např. bance, která poskytla na pojištěný objekt pŧjčku. Při konečném vyřízení pojistné události musí odpovědný pracovník zajistit realizaci příkazu k úhradě škody, coţ zahrnuje následující kroky:   

natypování likvidační zprávy do provozního systému, natypování poukazu (příkazu k úhradě škody) do provozního systému, v případě sníţení plnění se provede rozdělení sníţení plnění na jednotlivé dŧvody s přiřazením procenta sníţení ke kaţdému dŧvodu zvlášť,

49

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 32. Např. zákon o integrovaném záchranném systému. 51 Pojistné smlouvy - zánik a přerušení soukromého pojištění. BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 18.03.2008 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: . 52 Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 32. 53 ČEJKOVÁ, Viktória; NEČAS, Svatopluk. Pojišťovnictví. 2006. s. 82. 54 ŘEZÁČ, František, et al. Marketingové řízení komerční pojišťovny. 2009. s. 138. 55 ČEJKOVÁ, Viktória; NEČAS, Svatopluk. Pojišťovnictví. 2006. s. 82. 50

23



samostatným druhem poukazu se vyplácí náklady za znalecké posudky, sráţková či zálohová daň.

O kaţdém poukazu musí být příjemce platby informován samostatným dopisem. 56 Samotná výplata by měla být poté provedena co nejdříve. Zákon o pojistné smlouvě stanovuje splatnost pojistného plnění do 15 dnŧ od skončení šetření. Přičemţ šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě.57 Po vyplacení celého pojistného plnění je likvidátor povinen zajistit vynulování škodní rezervy. Výše vyplacených pojistných plnění v minulých letech jsou znázorněny v grafu č. 5. Kromě celkové výše je vţdy uvedeno i plnění zvlášť za ţivotní a za neţivotní pojištění. Graf 5: Vyplacené pojistné plnění (v mil. Kč) 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000

celkem

30 000

ŽP NŽP

20 000 10 000 0

Pramen:

ČAP: Výroční zpráva 2009 [online]. Dostupné z WWW:

Na závěr vyhotoví likvidátor likvidační zprávu, kde uvede základní informace o prŧběhu celého procesu likvidace – informace o pojištěném, poškozeném, o pojistné události, rozsahu krytí, o pojistném plnění a o jeho příp. sníţení, resp. dŧvody zamítnutí plnění, informace o likvidátorovi, revidujícím pracovníkovi apod. Pokud v souvislosti s pojistnou událostí zároveň zaniklo pojistné riziko, pojištěná věc nebo jiná majetková hodnota, došlo ke smrti pojištěné fyzické osoby nebo zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce, dojde k tomuto datu k zániku pojištění, není-li stanoveno jinak. 58 Následně likvidátor zpraví o dané skutečnosti oddělení správy pojištění. K zániku mŧţe dojít také výpovědí, kterou pojistitel nebo pojistník mohou podat do tří měsícŧ ode dne doručení oznámení vzniku pojistné události (pojistitel tak mŧţe učinit pouze u neţivotního pojištění). Dnem doručení výpovědi počíná běţet výpovědní lhŧta jednoho měsíce, jejímţ uplynutím soukromé pojištění zaniká. 59

56

ŘEZÁČ, František, et al. Marketingové řízení komerční pojišťovny. 2009. s. 138. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 16 odst. 2. 58 Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 25. 59 Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 22 odst. 3. 57

24

2.9 Archivace vyřízených pojistných spisŧ pojistných událostí Jakmile je pojistná událost vyřízena a spis o pojistné události dokončen, dojde k jeho zaloţení do spisovny vyřízených spisŧ. V pořadačích mohou být řazeny např. podle jednotlivých rokŧ hlášení pojistných událostí a v nich dle pořadového čísla. Pokud by došlo z jakéhokoli dŧvodu k vyjmutí spisu pojistné události (v listinné podobě), vloţí se do pořadače ţádanka, která musí obsahovat:     

číslo pojistné události, identifikaci pojištěného nebo poškozeného, dŧvod vyjmutí spisu pojistné události, datum vystavení ţádanky, podpis osoby, která si spis vyţádala.

V některých případech, pokud je to uvedeno v pojistných podmínkách, mŧţe pojistník, pojištěný či poškozený poţadovat vrácení originálních dokladŧ, které pojišťovně poskytl. Před zasláním dokladŧ však ještě musí být provedena jejich kopie. Pokud je spis veden v elektronické podobě, doklady jiţ bývají naskenovány a poţadovaný originál se pouze vyţádá z oddělení, které má na starosti archivaci dokumentŧ. Poté budou poslány na příslušnou adresu. Navrácení těchto dokladŧ musí být rovněţ zaznamenáno do spisu pojistné události.

2.10 Dolikvidace I poté, co je spis zaloţen mezi vyřízené spisy, mŧţe dojít ke znovuotevření pojistné události. V tomto případě se pojistná událost jiţ znovu neregistruje ani se nezakládá nový spis, ale pokračuje se v likvidačních záznamech ve spise pŧvodním. Ke znovuotevření pojistné události dojde i v provozním systému, a to včetně nového vytvoření škodní rezervy v předpokládané výši. V případě potřeby se posune i termín skartace spisu pojistné události. 60 Tato tzv. dolikvidace, kdy se jedná o dodatečném poskytnutí pojistného plnění, probíhá např. v případě, kdy se po ukončení likvidace objeví nová škoda, která prokazatelně souvisí s pŧvodně řešenou pojistnou událostí, nebo by na základě znaleckého posudku klientovi náleţela vyšší náhrada neţ pojistné plnění stanovené pojišťovnou.

2.11 Spolupráce likvidátora s útvary pojišťovny a externími subjekty Likvidátor v rámci celého procesu likvidace spolupracuje s rŧznými odděleními. V prŧběhu textu jiţ bylo zmíněno oddělení správy pojištění (či taxace a správy), oddělení platebního styku, oddělení archivace dokumentŧ. Tato však nejsou zdaleka jedinými, spolupracuje s mnoha odděleními napříč pojišťovnou. Dŧleţitou roli mezi nimi ale určitě hraje komunikace s právním oddělením, které poskytuje právní informace a rady pro korektní vyřízení likvidace. U případných sporŧ napomáhá k uzavření dohody mezi oběma stranami a zastupuje pojišťovnu v soudních řízeních. Neméně dŧleţitá je také součinnost s oddělením zajištění. Z hlediska fungování pojišťovny, především pro ty poskytující neţivotní pojištění, je velmi podstatné a je předpokladem úspěšného hospodaření pojišťovny. V oblasti likvidace pojistných událostí hraje v podstatě roli prostředníka mezi likvidátorem a zajišťovnou u škod, které jsou kryty zajištěním. Prostřednictvím něj jsou pracovníci likvidace informováni o podmínkách zajištění a všech poţadavcích, které musí být dodrţeny. Na druhou stranu zajišťuje předání poţadovaných informací a dokumentŧ zajišťovně. Veškerá jeho činnost má za cíl především bezproblémové uhrazení škod ze zajištění. V rámci procesu likvidace některých škod se likvidátor dostane do kontaktu také s vnějšími subjekty. Mŧţe se jednat o zajišťovnu, jiné pojišťovny (např. při soupojištění), Českou asociací pojišťoven. Byli zmíněni také znalci, advokáti (zde jako obhájci pojištěného či poškozeného) i makléři zastupující pojištěné. Velmi často se jedná rovněţ o policii, soudy, popř. jiné státní orgány.

60

ŘEZÁČ, František, et al. Marketingové řízení komerční pojišťovny. 2009. s. 138.

25

Nejběţnějším dŧvodem, pro který je nutná komunikace likvidátora s policií, je šetření okolností pojistných událostí. Mŧţe se jednat o zjištění míry zavinění, osoby odpovědné za škodu, okolností odcizení pojištěného předmětu, atd. Stále většího významu nabývá rovněţ spolupráce při odhalování pojistných podvodŧ. Problematika pojistných podvodŧ je v současné době velmi aktuální a proto bych se jí ráda na pár následujících řádcích věnovala. Pojistný podvod je charakterizován jako uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajŧ nebo zamlčení podstatných údajŧ, a to nejen při sjednávání pojistné smlouvy, ale také při likvidaci pojistné události a uplatnění nároku na plnění z takové smlouvy. Dále sem spadá předstírání či úmyslné vyvolání pojistné události i udrţování stavu vyvolaného pojistnou událostí, v jehoţ dŧsledku dochází ke zvýšení vzniklé škody. Z toho plyne, ţe pojistný podvod je z velké části spjat právě s procesem likvidace pojistných událostí.61 K pojistnému podvodu mŧţe dojít v podstatě u všech druhŧ pojištění. V neţivotním pojištění se objevují nejčastěji u pojištění motorových vozidel. 62 V havarijním pojištění lze rozdělit pojistné podvody do dvou hlavních skupin. První z nich představuje údajné krádeţe vozidla, druhá potom údajné poškození vozidel při dopravních nehodách nebo ţivelních událostech. Údajná krádeţ mŧţe proběhnout např. tím zpŧsobem, ţe se přihlásí k provozu v České republice a následně i pojistí vozidlo, které je zapŧjčeno ze zahraničí. Po uzavření pojistné smlouvy se vozidlo vrací zpět do zahraničí a v České republice je nahlášeno odcizení vozidla Policii ČR a následně i pojistná událost pojišťovně. Příkladem druhé skupiny podvodŧ u havarijního pojištění mŧţe být situace, kdy je ve spolupráci s pracovníky autoopraven nadhodnocena cena opravy, popř. je uvedena výměna náhradních dílŧ, ke které fakticky nedošlo. U pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem motorového vozidla dochází k podvodŧm často s pomocí druhého řidiče, se kterým zinscenují údajnou dopravní nehodu, přivolaná policie vyhotoví protokol o dopravní nehodě a škoda na vozidle pachatele bude hrazena z titulu pojištění právě tohoto druhého řidiče – spolupachatele. V boji s pojistnými podvody je kladen velký dŧraz na preventivní opatření, v nichţ se spojují zkušenosti pracovníkŧ pojišťoven se zkušenostmi pracovníkŧ policie. Ve snaze rozpoznat v jednání pojištěného, ţe se jedná o pojistný podvod, jsou vyuţívány zejména indikátory - faktory pojistné události, které signalizují, ţe pojistná událost mŧţe být podvodná. Podezření na pojistný podvod se mŧţe objevit v kterékoli fázi pojistné události a to základě velkého počtu indikátorŧ značících rozpornost této události. Příkladem indikátorŧ, které se sledují u výše uvedených pojištění motorových vozidel, mŧţe být neúplná nebo sporná dokumentace o vozidle, rozporné místo škody, předchozí vlastnictví je nejasné, typ vozidla neodpovídá ţivotnímu stylu pojištěného, relativně nízký věk drţitele vozidla, velmi krátká doba mezi uzavřením pojistné smlouvy a pojistnou událostí atd. 63 Jelikoţ je to pojišťovna, která se jako první dostává do kontaktu s potenciálním pachatelem, jsou opatření zavedená pojišťovnou velmi dŧleţitá. Většina z nich jiţ má vytvořeno samostatné oddělení či pracoviště, které se specializuje na boj s pojistnými podvody, a to nejen ve stádiu jejich odhalování, ale také předcházení. K tomu slouţí zejména rŧzné informační systémy, dobře fungující systém vnitřní kontroly, vyškolení zaměstnanci, přesné dodrţování všech předpisŧ, se zvýšenou pozorností při sjednávání pojištění a při likvidaci pojistných událostí, spolupráce s ostatními subjekty a mnohé další. Co se týče komunikace s jinými pojišťovnami, není sdílení informací o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob a jeho zprostředkování porušením mlčenlivosti ve smyslu zákona o pojišťovnictví, pokud se pojišťovny vzájemně informují za účelem prevence a odhalování pojistného podvodu a dalšího protiprávního jednání. Informace se mohou týkat rovněţ zmocněncŧ 61

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. § 210. TŦMOVÁ, Věra. Jak se odhalují pojistné podvody. Peníze.cz [online]. 8.12.2008 [cit. 2011-03-25]. Dostupné z WWW: . 63 PORADA, Viktor; PRŠAL, Vlastimil. Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu. Pojistné rozpravy : pojistně teoretický bulletin. č. 10. 2001. s. 40-51. 62

26

účastníkŧ pojištění i dalších osob zúčastněných pojistné události. K předávání informací mŧţe dojít i prostřednictvím právnické osoby, která není pojišťovnou, zajišťovnou ani pojišťovacím zprostředkovatelem. Pojišťovna však musí přistupovat k získaným údajŧm jiné pojišťovny tak, jako by šlo o údaje z její vlastní činnosti a vztahuje se na ně opět povinnost mlčenlivosti pro všechny zaměstnance i ostatní osoby činné pro pojišťovnu. Povinnost zachovávat mlčenlivost mají tyto osoby také po skončení pracovního nebo jiného neţ pracovního poměru. Porušením mlčenlivosti není, obdobně jako u vzájemného sdílení informací mezi pojišťovnami, ani oznámení pojišťovny nebo zajišťovny učiněné příslušným orgánŧm ve věci podezření ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu. Neřadí se sem ani podání vysvětlení, či svědecké výpovědi v trestním řízení, občanském soudním řízení a ve správním řízení ze strany osob činných pro pojišťovnu nebo zajišťovnu. Aby byl výčet kompletní, o porušení se nejedná ani v případě sdělení údajŧ nezbytných pro nakládání s pohledávkami pojišťovny ani sdělení v souvislosti s převodem pojistného kmene přebírající pojišťovně nebo v souvislosti s převodem kmene zajišťovacích smluv přebírající zajišťovně nebo pojišťovně. Pokud by pojišťovna měla souhlas osob, kterých se údaje týkají, mŧţe samozřejmě poskytnout i jiné informace. Naopak na písemné vyţádání je povinna poskytnout poţadované údaje orgánŧm a úřadŧm výslovně uvedených v zákoně o pojišťovnictví, pokud k tomu mají oprávněný dŧvod. Informace podané v souhrnné nebo celkové podobě, ze které není moţno identifikovat jednotlivou pojišťovnu nebo zajišťovnu, pod povinnost zachovávat mlčenlivost o její činnosti nespadají. 64

2.12 Samostatný likvidátor pojistných událostí Pro proces likvidace pojistných událostí mohou pojišťovny vyuţívat nejen likvidátorŧ, kteří jsou jejími zaměstnanci, ale také externích subjektŧ, tzv. samostatných likvidátorŧ pojistných událostí. Podmínky provozování této činnosti jsou upraveny zákonem č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. Dle tohoto zákona provádí samostatný likvidátor pojistných událostí na základě smlouvy uzavřené s pojišťovnou, jejím jménem a na její účet, šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit ze sjednaného pojištění. Smlouva mezi oběma subjekty musí obsahovat:   

vymezení pojistných událostí, kterých se smlouva týká, a to ve vztahu k pojistným odvětvím, 65 vymezení rozsahu dohodnutých činností, které má samostatný likvidátor pro pojišťovnu vykonat, vymezení pravomocí smluvních stran při likvidaci pojistných událostí včetně moţnosti vyuţití při likvidaci pojistných událostí i součinnosti dalších osob a podmínek této součinnosti.

Zákon také určuje, ţe samostatný likvidátor pojistných událostí musí být zapsán do registru, splňovat podmínky dŧvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné zpŧsobilosti. 66 Registr vede Česká národní banka, která ověřuje splnění všech podmínek pro zápis do registru. Kromě jiţ zmíněné podmínky dŧvěryhodnosti a základního stupně odborné zpŧsobilosti se jedná mj. o pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou výkonem činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí. Právnická osoba je navíc povinna doloţit úplný výpis z obchodního rejstříku, pokud v něm byla zapsána před podáním ţádosti. Lhŧta pro zapsání zájemce do registru je 60 dní od doručení písemné ţádosti. Samostatný likvidátor následně od ČNB získá v případě vyhovění

64

Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. § 127 odst. 1, 2, § 128 odst. 1, 2, 6, § 129, odst. 6, 8. Pojistná odvětví podle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, jsou uvedena v příloze č. 1. 66 Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. § 10 odst. 1-3. 65

27

ţádosti osvědčení o zápisu do registru. Registr je veřejně přístupný a lze tak do něj nahlíţet, pořizovat si z něj výpisy, opisy i kopie. 67 Za dŧvěryhodnou se povaţuje fyzická osoba plně zpŧsobilá k právním úkonŧm,   



která nebyla v posledních 10 letech přede dnem podání ţádosti pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku, pro trestný čin hospodářský nebo pro jiný úmyslný trestný čin nebo se na ni hledí, jako by nebyla odsouzena (podmínka bezúhonnosti), ohledně jejíhoţ majetku nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku, která nebyla v posledních 5 letech přede dnem podání ţádosti členem statutárního nebo jiného orgánu právnické osoby, na jejíţ majetek byl prohlášen konkurs, nebo byl-li tento konkurs zrušen pro nepostačující majetek, popř. byl-li insolvenční návrh zamítnut ze stejného dŧvodu,68 které nebylo odejmuto povolení k provozování činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí pro porušení podmínek stanovených tímto zákonem.

Právnická osoba se povaţuje za dŧvěryhodnou,   

splňují-li podmínku dŧvěryhodnosti všichni členové statutárního a dozorčího orgánu právnické osoby, které nebylo odejmuto povolení k provozování činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí pro porušení podmínek stanovených tímto zákonem, ohledně jejíhoţ majetku nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku.

Pro splnění podmínky dŧvěryhodnosti je třeba vyhovovat všem stanoveným podmínkám. 69 Samostatný likvidátor pojistných událostí je povinen doloţit odbornou zpŧsobilost, tj. všeobecné i odborné znalosti nezbytné pro výkon jeho činnosti. K prokázání všeobecných znalostí slouţí doklad o dokončení střední školy. Odborná znalost se prokazuje dokladem o absolvování odborného studia na střední nebo vysoké škole se zaměřením na pojišťovnictví, finanční sluţby apod., nebo sloţením odborné zkoušky. Základní kvalifikační stupeň odborné zpŧsobilosti, jehoţ dosaţení je nutné pro tuto činnost, tedy předpokládá prokázání všeobecných znalostí, znalostí postupŧ likvidace pojistných událostí a schopností určit výši pojistného plnění v závislosti na obsahu pojistné smlouvy. Tyto odborné znalosti musí být prŧběţně doplňovány. Proto následuje po 5 letech od ukončení odborného studia nebo od vykonání odborné zkoušky a poté po kaţdých 5 následujících letech povinnost absolvovat doškolovací kurs.70 Jednou z podmínek pro výkon činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí je také uzavření pojištění pro případ odpovědnosti za škodu zpŧsobenou výkonem této činnosti. Zároveň musí být v pojištění sjednán minimální limit pojistného plnění ve výši odpovídající hodnotě 500 000 eur na kaţdou pojistnou událost a v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 000 000 eur. Pojištění musí být samozřejmě platné po celou dobu, kdy je daná činnost vykonávána.71

67

Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. § 12 odst. 1, 5, § 14 odst. 1, 3, 5, § 16 odst. 1, 2. 68 Výjimkou je osoba, která byla zvolena do funkce jiţ za úpadku právnické osoby nebo se prokáţe určením, ţe dosavadní funkci vykonávala s péčí řádného hospodáře. 69 Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. § 19-20. 70 Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. § 18 odst. 1, 2, 6, 9. 71 Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. § 10 odst. 4.

28

Samostatní likvidátoři mohou být členy České komory samostatných likvidátorŧ pojistných událostí (ČKSLPU). Jedná se o dobrovolnou organizaci, jejímţ cílem je obhajování a prosazování profesních zájmŧ samostatných likvidátorŧ ve vztahu ke správním orgánŧm a právním subjektŧm. ČKSLPU prosazuje zlepšení ekonomického a sociálního postavení likvidátorŧ, a to zejména účastí na vypracovávání a projednávání návrhŧ právních předpisŧ týkajících se likvidátorŧ pojistných událostí a jejich činností, včetně formulování etických a morálních zásad. Dŧleţitou součástí je rovněţ její vzdělávací a informační činnost a spolupráce s orgány a organizacemi v souvisejících oborech.72

72

Česká komora samostatných likvidátorů pojistných událostí [online]. c2005-2010, 05.04.2011 [cit. 2011-0322]. Dostupné z WWW: .

29

3. ROZSAH POJISTNÉHO KRYTÍ A POJISTNÝCH NÁHRAD DLE POJISTNÝCH PODMÍNEK V případě vzniku pojistné události je pojistitel povinen poskytnout náhradu škody v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou, jakoţto smlouvou o finančních sluţbách. 73 Neodmyslitelnou součástí pojistné smlouvy jsou i pojistné podmínky. Obsahují zejména:    

vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), zpŧsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost74 (tj. pojistné částky, limity pojistného plnění, spoluúčast, výše pojistného plnění, zachraňovací náklady).

Obvykle obsahují také:   

vymezení místa a předmětu pojištění, práva a povinnosti účastníkŧ pojištění, pojistná nebezpečí, na která se pojištění vztahuje.

Pojistné podmínky zahrnují ještě další ustanovení, která uţ se však primárně netýkají procesu likvidace pojistných událostí (např. informace o pojistném). V předchozí kapitole byly charakterizovány jednotlivé kroky procesu likvidace pojistných událostí. Mnohé činnosti byly v rámci nich upraveny zákonem. Jednalo se většinou o vymezení základních pravidel, která musí být vţdy a všemi účastníky pojištění dodrţována. Na druhou stranu stanovení podrobností toho kterého pojištění je ponecháno v kompetenci jednotlivých pojišťoven. A pojišťovny tyto podrobnosti slučují právě do podoby pojistných podmínek, které jsou vytvářeny pro jednotlivá pojistná odvětví i pro jednotlivé typy pojištění. Rozlišujeme všeobecné pojistné podmínky a pojistné podmínky doplňkové nebo zvláštní. Všeobecné pojistné podmínky (dále VPP) upravují zpŧsob pojišťování obvykle pro určité skupiny pojištění (např. všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu). Najdeme v nich podmínky uzavření pojištění, jeho trvání i zániku. Dále pak určení předmětu pojištění i pojistné události. Jsou zde uvedeny výluky z pojištění, zpŧsob určení rozsahu pojistného plnění, jeho splatnost a mnohé další. Podmínky, které odlišují nebo doplňují všeobecné pojistné podmínky pro jednotlivé typy pojištění, najdeme ve zvláštních (dále ZPP), resp. doplňkových (dále DPP) pojistných podmínkách75 (např. zvláštní pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu občanŧ). Pojistné podmínky tedy dávají odpověď na to, co všechno mŧţe být nebo je zahrnuto v pojištění a za jakých podmínek mŧţe být vyplaceno pojistné plnění, případně v jaké výši. A právě to je náplní této kapitoly, tj. určit, co všechno má vliv na rozsah pojistného krytí a pojistných náhrad v případě vypořádání pojistné události podle pojistných podmínek. Budu se zabývat pojistnými podmínkami pro vybraný produkt několika pojišťoven pŧsobících na českém pojistném trhu. Vzhledem k tomu, ţe se diplomová práce orientuje na neţivotní pojištění, bude tímto produktem pojištění majetku, jakoţto jeden z hlavních představitelŧ tohoto odvětví. V rámci pojištění majetku se zaměřím na pojištění trvale obývaných staveb a bytŧ, které se týká či bude týkat téměř kaţdého z nás. Výběr pojišťoven byl proveden tak, aby v něm byly zastoupeny pojišťovny univerzální i specializované, s velkým i malým trţním podílem. Bude se tedy jednat o Českou pojišťovnu, pojišťovnu Allianz a pojišťovnu Slavia. Česká pojišťovna poskytuje zvlášť 73

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 26. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 4, odst. 5. 75 ČEJKOVÁ, Viktória; NEČAS, Svatopluk. Pojišťovnictví. 2006. s. 15-16. 74

30

pojištění budov a zvlášť pojištění bytŧ, i kdyţ obojí je moţno uzavřít v jedné pojistné smlouvě. 76 Allianz a Slavia nabízí tato pojištění v rámci jednoho produktu. Po seznámení se s pojistnými podmínkami daných produktŧ a pojišťoven jsem došla k závěru, ţe se v zásadních bodech, hlavně ve všeobecných pojistných podmínkách, příliš neliší, i kdyţ jsou v rámci pojišťoven tyto podmínky členěny rŧznými zpŧsoby. Více rozdílŧ obsahují zvláštní a doplňkové pojistné podmínky. V textu se pokusím zachovat logické uspořádání jednotlivých článkŧ pojistných podmínek. V rámci nich budou vţdy nejdříve uvedeny společné znaky, společná ustanovení, společná pravidla. Poté budou následovat odlišnosti, které se u pojišťoven objevují. V této kapitole budou uvedeny informace výhradně z následujících pojistných podmínek. České pojišťovna:    

všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku občanŧ, doplňkové pojistné podmínky pro pojištění obytných budov a souvisejících staveb, zvláštní pojistné podmínky pro pojištění obytných budov a souvisejících staveb, zvláštní pojistné podmínky pro pojištění bytŧ a souvisejících prostor.77

Allianz:  

všeobecné pojistné podmínky pro pojištění věci a jiného majetku a pojištění odpovědnosti za škodu občanŧ, zvláštní pojistné podmínky pro pojištění trvale obývané nemovitosti.78

Slavia:  

všeobecné pojistné podmínky pro pojištění občanŧ, zvláštní pojistné podmínky pro pojištění staveb.79

V případě pouţití jiných zdrojŧ budou tyto zdroje vţdy uvedeny. Nutno ještě poznamenat, ţe v mnohých ustanoveních je také zakotvena fráze „není-li dohodnuto jinak“. V těchto případech je moţno upravit jejich znění do poţadované podoby a odchýlit se od pojistných podmínek. Kvŧli velkému počtu těchto frází je ale aţ na výjimky nebudu pouţívat. Pokud by bylo dohodnuto jinak, musí to být uvedeno v pojistné smlouvě a tím dojde k nabytí platnosti. Znění pojistných podmínek tak nebudou dotčena.

3.1 Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku Všeobecné pojistné podmínky na úvod stanovují, ţe pojištění majetku je sjednáváno vţdy jako soukromé pojištění škodové. To je v souladu se zákonem o pojistné smlouvě80, který umoţňuje sjednat pojištění jako obnosové81 pouze u pojištění jiného majetku neţ věci nebo souboru věcí. Jako škodové mŧţe být sjednáno pojištění jakéhokoli majetku. 76

V rámci pojištění V Kostce. Česká pojišťovna [online]. c2008-2011 [cit. 2011-03-20]. Pojištění majetku a osob - Pojištění v KOSTCE. Dostupné z WWW: . 78 Allianz [online]. c2000-2011 [cit. 2011-03-20]. Pojištění trvale obývaných objektŧ. Dostupné z WWW: . 79 Slavia pojišťovna [online]. c2011 [cit. 2011-03-20]. Pojistné podmínky DOMOV 2. Dostupné z WWW: . 80 Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 37 odst. 2. 81 Pojištění mŧţe být sjednáno vţdy pouze v jedné ze dvou forem pojištění – jako pojištění obnosové nebo jako pojištění škodové. 77

31

3.1.1

Pojistná událost

Pojistnou událostí je vznik škody na pojištěném majetku (tj. byl-li pojištěný majetek poškozen, zničen, ztracen nebo odcizen) v souvislosti s nahodilou skutečností, která byla vyvolána sjednaným pojistným nebezpečím, která nastala v době trvání pojištění a se kterou je spojen vznik povinnosti pojišťovny poskytnout pojistné plnění. Pojistné plnění se poskytuje v rozsahu a za podmínek stanovených v doplňkových či zvláštních pojistných podmínkách a ujednaných v pojistné smlouvě. Nahodilá je taková událost, která je moţná, ale není u ní jisté, kdy nebo zda vŧbec v době trvání soukromého pojištění nastane. Pojištění se tak stává určitou sázkou s pojišťovnou. Za nahodilou se naopak nepovaţuje událost zpŧsobená úmyslným jednáním či úmyslným opomenutím pojistníka, pojištěného, oprávněné osoby i jiné osoby z podnětu některého z nich. 3.1.2

Předmět pojištění

Pojištěným majetkem, jakoţto předmětem pojištění, mŧţou být movité a nemovité věci, popř. jiný majetek, které jsou jednotlivě uvedeny v pojistné smlouvě nebo jsou součástí ve smlouvě vymezeného souboru věcí. Podobné ustanovení najdeme ve VPP u České pojišťovny a Allianz. U pojišťovny Slavia tomu tak není a předmět pojištění vymezuje aţ ve ZPP u konkrétního pojištění. Nicméně z ostatních ustanovení VPP lze vyčíst, ţe i zde se pojištění vztahuje na movité i nemovité věci. Zatímco většina pojmŧ, včetně movitých a nemovitých věcí, bývá v pojistných podmínkách definována, pojem soubor věcí je vysvětlen pouze Českou pojišťovnou. Tvoří jej věci, které mají podobný nebo stejný charakter nebo jsou určeny ke stejnému účelu. Je-li pojištěn soubor věcí, pojištění se vztahuje na všechny věci, které k souboru náleţely v okamţiku vzniku pojistné události. Vysvětlení tohoto pojmu je pro posouzení pojistné události velmi dŧleţité a jeho absence u ostatních pojišťoven bude dána vysvětlením tohoto pojmu v zákoně o pojistné smlouvě. 82 Málokterý klient je ale obeznámen s celým zněním zákonŧ a proto by se dle mého názoru měly podobné definice v pojistných podmínkách objevovat a předcházet tím případným neshodám. 3.1.3

Výluky z pojištění

Pojistná nebezpečí, která mohou být příčinou pojistné události, se objevují většinou aţ v doplňkových podmínkách a u rŧzných pojišťoven se mohou lišit. Existují však nebezpečí, která jsou obecně ze všech pojištění vţdy vyloučena. Problematika jejich pojistitelnosti spočívá zejména ve velmi obtíţné předvídatelnosti a nebezpečném charakteru, který předurčuje moţnost překročení kapacity nejen dané pojišťovny, ale i případných zajistitelŧ. Tyto výluky najdeme i u vybraných pojišťoven. Bez ohledu na spolupŧsobící příčiny se pojištění nevztahuje na škody zpŧsobené:  

jadernou energií, radioaktivním zářením a radioaktivním zamořením nebo znečištěním všeho druhu (např. azbestem, formaldehydem apod.), válečnými událostmi všeho druhu, terorismem, násilným jednáním motivovaným politicky, sociálně, ideologicky nebo náboţensky, zásahem státní nebo úřední moci, vojenskými akcemi, vzpourou, povstáním nebo jinými hromadnými násilnými nepokoji.

Pojištění sjednané u České pojišťovny se dále nevztahuje na:    82

vady, které měla pojištěná věc jiţ v době uzavření pojištění, a která měla či mohla být známa pojistníkovi nebo pojištěnému bez ohledu na to, zda byla známa pojišťovně, škody zpŧsobené stávkami a výlukami, nepřímé škody všeho druhu (např. ušlý zisk, pokuty, nemoţnost pouţívat pojištěnou věc) a na vedlejší výlohy (expresní příplatky jakéhokoliv druhu, náklady právního zastoupení apod.).

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 38 odst. 1.

32

Allianz řadí mezi výluky také škody:     



zpŧsobené následkem poţití alkoholu nebo aplikace omamných nebo psychotropních látek pojištěným, osobou pojištěnému blízkou nebo osobou ţijící s pojištěným ve společné domácnosti, zpŧsobené pŧsobením elektromagnetických polí a elektromagnetického záření a jakéhokoli jiného záření, zpŧsobené plísněmi, houbami a sporami, zpŧsobené vývojem, výrobou, poskytováním nebo instalací software, ze ztrát, poškození, změny nebo sníţené funkčnosti nebo moţnosti provozovat či pouţívat telekomunikační zařízení nebo jiné prostředky komunikace, počítačový systém, programy, software, internet, e-commerce, data, informační prameny, mikročipy, integrovaný obvod nebo podobné zařízení v počítačovém či jiném vybavení, finanční, zejména ztrátu na výdělku a ušlý zisk.

Pojišťovna Slavia z pojištění vylučuje kromě jiţ zmíněného i škody vzniklé:     

zářením všeho druhu, výbuchem v souvislosti s těţbou nebo prováděním stavebních prací nebo otřesy zpŧsobenými dopravou, vadami projektu, nedodrţením technologických postupŧ výstavby nebo montáţe, atmosférickými sráţkami, pŧsobením vlhkosti, houby nebo plísní, dešťovou vodou z dešťových svodŧ a ţlabŧ, vodou při mytí, před zaplacením prvního pojistného, které jiţ bylo splatné.

Kromě společných výluk jsou další konkrétní výluky jednotlivých pojišťoven poměrně rŧznorodé. Je ale ještě potřeba dodat, ţe obecně do pojištění majetku nespadají ani dopravní prostředky, pro které jsou většinou vytvořeny speciální pojistné produkty. Jedná se o např. o silniční vozidla, letadla, plavidla apod. 3.1.4

Povinnosti a práva účastníkŧ pojištění

Základní povinnosti účastníkŧ pojištění, především pak pojistitele, pojistníka, pojištěného a oprávněné osoby, byly stanoveny zákonem. VPP pak tyto povinnosti zdŧrazňují, upřesňují a doplňují. Pojistník, pojištěný, popř. oprávněná osoba, jsou povinni:    





oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu, ţe má proti témuţ pojistnému nebezpečí sjednáno další pojištění, a sdělit mu obchodní jméno tohoto pojistitele a výši stanovené pojistné částky nebo limitu pojistného plnění, dbát, aby pojistná událost nenastala, zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí vzniku pojistné události, které jsou jim uloţeny právními předpisy nebo pojistnou smlouvou, provést veškerá moţná opatření k zabránění zvětšení rozsahu následkŧ pojistné události, podle moţnosti si k tomu vyţádat pokyny pojistitele a postupovat v souladu s nimi, bez zbytečného odkladu pojistiteli písemně oznámit, ţe nastala pojistná událost, o maximálně však do 30 dnŧ od okamţiku zjištění pojistné události u České pojišťovny, o u Allianz není tato lhŧta blíţe specifikována, o maximálně do 15 od jejího zjištění u pojišťovny Slavia, bez zbytečného odkladu podat pravdivá vysvětlení o vzniku pojistné události a rozsahu jejích následkŧ, předloţit doklady potřebné ke zjištění okolností rozhodných pro posouzení nároku na pojistné plnění a jeho výše, umoţnit pojistiteli pořídit si kopie těchto dokladŧ a provést potřebná šetření, vyčkat s opravou majetku poškozeného pojistnou událostí nebo s odstraňováním majetku takto zničeného na pokyn pojišťovny, nejdéle však 33



   

 

o 30 dní ode dne oznámení pojistné události u České pojišťovny, o 3 měsíce ode dne oznámení pojistné události pojistné události u Allianz, o 10 pracovních dní ode dne oznámení pojistné události u Slavie, pokud není nutné z bezpečnostních, hygienických, ekologických nebo jiných závaţných dŧvodŧ s opravou majetku nebo s odstraněním jeho zbytkŧ začít dříve, pořídit dostatečnou dokumentaci (např. fotografie, video záznam, protokol o škodě, svědectví) o rozsahu škody, pokud z výše uvedených dŧvodŧ došlo k zahájení oprav nebo odstraňování zbytkŧ majetku bez příslušného pokynu k jejich započetí, o tato povinnost není ve VPP u Allianz uvedena, ale vzhledem k výrazně delší lhŧtě (3 měsíce) má pojišťovna dostatek prostoru pro ověření škody a vydání pokynu k odstranění škod (lhŧta 3 měsícŧ naopak platí pro zlikvidování celé pojistné události), postupovat tak, aby pojistitel mohl vŧči jinému uplatnit právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, které mu v souvislosti s pojistnou událostí vzniklo, bez zbytečného odkladu oznámit Policii ČR nebo jinému odpovědnému orgánu pojistnou událost, v souvislosti s níţ došlo k podezření ze spáchání trestného činu, sdělit pojistiteli bez zbytečného odkladu, ţe v souvislosti s pojistnou událostí bylo proti němu zahájeno řízení před státním orgánem nebo rozhodčí řízení, a informovat pojistitele o prŧběhu a výsledcích tohoto řízení, bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli nalezení majetku odcizeného nebo ztraceného v souvislosti s pojistnou událostí, o Česká pojišťovna a Allianz toto ustavení doplňují další povinností, bylo-li jiţ vyplaceno pojistné plnění, a to vrátit pojistiteli toto plnění sníţené o přiměřené náklady potřebné na opravu této věci, pokud byla poškozena, nebo o hodnotu zbytkŧ, pokud byla věc zničena v době od pojistné události do doby jejího nalezení, o Slavia ve svých pojistných podmínkách další postup při nalezení pohřešovaného majetku nerozvádí, a tudíţ by podle zákona o pojistné smlouvě mělo platit, ţe nebyloli v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, přechází na pojistitele vlastnictví nalezeného pojištěného majetku, pokud v dŧsledku pojistné události na takovém majetku pojistitel jiţ poskytl pojistné plnění; pojistitel je tímto povinen nalezený pojištěný majetek převzít, 83 uhradit pojistné aţ do konce pojistného období, ve kterém nastala pojistná událost, v dŧsledku níţ pojištění zaniklo (u běţného pojistného je tímto obdobím 1 rok, u jednorázového pojistného celá doba, na kterou bylo pojištění sjednáno), plnit další povinnosti uloţené mu zákonem, pojistnými podmínkami nebo pojistnou smlouvou.

Pojistitel má v souvislosti s fází likvidace pojistných událostí povinnost:  

 



83

po oznámení pojistné události, se kterou je spojen poţadavek na plnění z pojištění, bez zbytečného odkladu zahájit šetření nutné ke zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit, ukončit šetření pojistné události do 3 měsícŧ od jejího oznámení nebo sdělit oprávněné osobě dŧvody, pro které nelze šetření ukončit a poskytnout jí na písemné poţádání přiměřenou zálohu (tato lhŧta neběţí, je-li šetření znemoţněno nebo ztíţeno z viny oprávněné osoby, pojistníka nebo pojištěného), vyplatit pojistné plnění do 15 dnŧ po ukončení šetření nutného ke zjištění rozsahu povinnosti plnit, vrátit pojistníkovi, pojištěnému nebo oprávněné osobě doklady, které si od nich vyţádal k šetření pojistné události, o tuto povinnost si ve svých pojistných podmínkách stanovují pouze Česká pojišťovna a Slavia, umoţnit pojištěnému nahlédnout do podkladŧ, které pojistitel soustředil v prŧběhu šetření škodní události a pořídit si jejich kopii, o toto umoţňuje pouze jedna ze zkoumaných pojišťoven, a to pojišťovna Slavia,

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 39 odst. 2.

34



zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění, které se dozví při sjednávání pojištění, jeho správě i při likvidaci pojistných událostí.

Stejně jako povinnosti jsou v pojistných podmínkách stanovena i práva jednotlivých účastníkŧ pojištění. Ve většině případŧ však právo jedné ze stran představuje povinnost druhé strany. Uvedené povinnosti a práva nejsou jejich úplným výčtem a některé další budou ještě dále vzpomenuty v kontextu s jednotlivými články pojistných podmínek. Nutno ještě doplnit, ţe pojistitel i pojistník mohou písemně vypovědět pojištění do 3 měsícŧ ode dne doručení oznámení vzniku pojistné události. Výpovědní lhŧta, která je v délce jednoho měsíce, začíná běţet dnem doručení této výpovědi. 3.1.5

Pojistná částka a limit pojistného plnění

Pojistné plnění, které mŧţe klient získat z pojistné události, je v pojistné smlouvě omezeno horní hranicí, která mŧţe být určena pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění (viz podkapitola Stanovení rozsahu povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění) a určuje ji na vlastní odpovědnost pojistník. Pojistná hodnota vyjadřuje nejvyšší moţnou majetkovou újmu, která mŧţe v dŧsledku pojistné události na pojištěném majetku nastat a je rozhodná pro stanovení výše pojistné částky. Pojistník je povinen pojistnou částku stanovit tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěného majetku v době sjednání pojištění. Jelikoţ se pojistná hodnota v prŧběhu pojištění mŧţe změnit (např. zhodnocení domu jeho rekonstrukcí), je potřeba následkem toho upravit i pojistnou částku ve smlouvě tak, aby odpovídala této změněné hodnotě. Pojišťovna mŧţe úpravu provést na ţádost pojistníka. Pokud by ke změně nedošlo, nastal by stav podpojištění (pojistná částka je niţší neţ pojistná hodnota majetku), u kterého by v případě pojistné události mohlo být pojišťovnou uplatněno krácení pojistného plnění, resp. přepojištění (pojistná částka je vyšší neţ pojistná hodnota majetku). U něj by klient platil zbytečně vyšší pojistné, neboť pojistná ochrana by se tímto nezvýšila a případná škoda na majetku, potaţmo pojistné plnění, by nemohly převýšit jeho pojistnou hodnotu (vyplývá přímo z definice pojistné hodnoty). Stav podpojištění znázorňuje graf č. 6. Plná čára ukazuje prŧběh výše pojistného plnění, pokud by pojistná částka byla stanovena ve správné výši, tj. ve výši pojistné hodnoty majetku. Pojistné plnění by bylo přímo úměrné vzniklé škodě. Pokud je však pojistná částka niţší neţ pojistná hodnota, jedná se o podpojištění, které je znázorněno přerušovaně. Při kaţdé výši škody je pojistné plnění poskytováno v menší částce, neţ která odpovídá pojistné hodnotě majetku a maximálně mŧţe být poskytnuta ve výši sjednané pojistné částky. Graf 6: Podpojištění

Pramen: Vlastní zpracování dle DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2009. s. 51

35

Pojišťovny v současné době umoţňují předcházet podpojištění formou indexace pojistné částky. Ta je navázána na procento prŧměrného ročního indexu stavebních prací.84 Překročí-li tento index stanovenou hodnotu, dojde k automatickému navýšení pojistné hodnoty (i pojistného) o toto procento. V rámci pojmu pojistná hodnota je nutné upřesnit, v jakých cenách je vyjádřena. Mŧţe se jednat o:  



novou cenu, tj. cenu, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit jako věc stejnou nebo novou, stejného druhu a účelu, nebo časovou cenu, tj. cenu, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí a která se stanoví z nové ceny věci, přičemţ se přihlíţí ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo k zhodnocení věci, k němuţ došlo její opravou, modernizací nebo jiným zpŧsobem, nebo jiný zpŧsob určení, který podle pojistného nebezpečí a druhu pojištěné věci stanoví doplňkové pojistné podmínky nebo zpŧsob ujednaný v pojistné smlouvě.

Česká pojišťovna poskytne pojistné plnění maximálně do výše určené pojistné částky ke kaţdé pojištěné věci uvedené v pojistné smlouvě nebo do určeného limitu pojistného plnění. Přitom rozhodující je niţší částka. Ve smlouvě mohou být sjednány limity pojistného plnění pro jednotlivé pojištěné věci, soubory věcí, náklady a pro jednotlivá pojistná nebezpečí. Lze sjednat také limit plnění jako pojištění prvního rizika. Tím se rozumí případ, kdy je stanovený limit plnění zároveň horní hranicí úhrnu pojistných plnění pojišťovny, sníţených o částky dohodnutých spoluúčastí, a to ze všech pojistných událostí nastalých v období dvanácti po sobě jdoucích měsícŧ od počátku pojištění nebo jeho výročního dne (nebo v době určité, na kterou bylo pojištění sjednáno). Ujednání pojištění prvního rizika musí být výslovně uvedeno ve smlouvě a pojišťovna pro tento případ neuplatňuje podpojištění. Allianz poskytuje maximálně do výše horní hranice pojistného plnění z jedné pojistné události i celkové plnění na úhradu pojistných událostí, včetně náhrad nákladŧ, vzniklých během jednoho pojistného roku, a včetně plnění splatných aţ po jeho uplynutí. Ani v tomto případě se podpojištění neuplatní. Také Slavia stanovuje limit pojistného plnění i jako horní hranici pojistného plnění za jeden pojistný rok. Navíc limity plnění pro rizika povodeň, záplava, vichřice a sesuv pŧdy (limity pro katastrofická pojistná nebezpečí) uvedené v pojistné smlouvě se vztahují na součet plnění ze všech majetkových pojištění sjednaných pojistnou smlouvou. 3.1.6

Pojistné plnění

Právo na pojistné plnění má oprávněná osoba uvedená ve smlouvě. Tou je zpravidla pojistník, je-li vlastníkem pojištěné věci, nebo pojištěný, na jehoţ věci se pojištění sjednané pojistníkem vztahuje. Výplata pojistného plnění je prováděna v tuzemské měně, tedy českých korunách. Ustanovení jednotlivých pojišťoven, která se vztahují k pojistnému plnění, se ve VPP poměrně liší, i kdyţ nepochybuji, ţe se většina z nich uplatňuje i u ostatních pojišťoven. Příkladem mŧţe být zahrnutí všech pojistných událostí vzniklých z jediné příčiny do jedné pojistné události. Za jednu pojistnou událost se také povaţují všechny pojistné události vzniklé z více příčin stejného druhu, pokud mezi nimi existuje místní, časová nebo jiná přímá souvislost. Na druhou stranu vyvozovat z pojistných podmínek něco, co není striktně uvedeno, není zárukou, ţe to platí. Popř. dvě podobná ustanovení se na první pohled mŧţou zdát stejná, ale jedna pozměněná informace mŧţe ovlivnit celý kontext daného ustanovení. Kaţdá z pojišťoven se samozřejmě snaţí vyloţit si pojistné podmínky ve svŧj prospěch.

84

Index stavebních prací udává, o kolik % se v daném období zvýšila (sníţila) prŧměrná cenová hladina těchto cen (určená odhadem) v porovnání s prŧměrnou cenovou hladinou v předchozím období. (Definice dle Český statistický úřad [online]. c2011 [cit. 2011-04-08]. Nejnovější ekonomické údaje. Dostupné z WWW: .)

36

Pojištěný nemusí být pouze celý majetek, ale také jeho část, pokud má více majitelŧ. V případě pojištění spoluvlastnického podílu k věci bude pojistné plnění poskytnuto ve výši poměrné části celkové škody odpovídající velikosti spoluvlastnického podílu ke dni vzniku pojistné události, maximálně však do výše horní hranice pojistného plnění sjednané v pojistné smlouvě. Takto stanovená pojistná částka vyjadřuje nejvyšší škodu vzniklou pojištěnému, která mŧţe být předmětem pojistného plnění. Česká pojišťovna upravuje také poskytování naturálního plnění (např. doplnění, oprava nebo výměna věci), které se zavazuje poskytnout ve lhŧtách dohodnutých s oprávněnou osobou. Pokud by přesto pojištěný nebo oprávněná osoba provedla doplnění, opravu nebo výměnu věci jiným neţ přikázaným zpŧsobem, poskytne pojišťovna plnění pouze do výše, kterou by poskytla v případě dodrţování jejích pokynŧ. Allianz ani Slavia ve svých pojistných podmínkách naturální plnění neupravují. Z toho lze usoudit, ţe buď tento typ plnění neposkytují, nebo pro jeho poskytnutí platí stejné podmínky, včetně lhŧt, jako u peněţního plnění. Dále v České pojišťovně platí, ţe byla-li pojištěná věc poškozena, vyplácí se u pojištění na novou cenu pojistné plnění ve výši, která odpovídá přiměřeným nákladŧm na opravu této věci, nejvýše však do nové ceny pojištěné věci v době bezprostředně před pojistnou událostí. Od této částky je ještě odečtena cena zbytkŧ nahrazovaných částí poškozené věci. Byla-li věc zničena, odcizena nebo ztracena, vyplácí se u pojištění na novou cenu plnění odpovídající přiměřeným nákladŧm na znovupořízení nové věci nebo nákladŧm na zhotovení nové věci stejného druhu, kvality a technických parametrŧ, sníţenou o cenu zbytkŧ zničené věci. Pojišťovna vyplatí niţší z těchto částek. U pojištění, které bylo sjednáno na časovou nebo jinak stanovenou cenu, je částka k výplatě v obou případech (tedy poškození i zničení, odcizení nebo ztráty) blíţe určena v DPP podle pojistného nebezpečí a druhu pojištěné věci. Zbytky poškozených nebo zničených věcí zŧstávají ve vlastnictví pojištěného. Stejně tak je tomu i u nalezeného pojištěného majetku, i kdyţ za něj uţ pojišťovna poskytla pojistné plnění (v této situaci by došlo k vrácení pojistného plnění, jak bylo popsáno v povinnostech účastníkŧ pojištění). Pojišťovna Allianz, podobně jako Česká pojišťovna, uhradí v případě poškození pojištěného majetku přiměřený náklad na jeho opravu aţ do výše nákladu na jeho znovupořízení. V případě zničení, odcizení nebo ztráty poskytne pojistné plnění do výše sjednané ceny (nové nebo časové) pojištěného majetku ke dni vzniku pojistné události. Vţdy jsou však tyto částky omezeny horní hranicí pojistného plnění sjednanou v pojistné smlouvě pro jednotlivé předměty pojištění. Zbytky pojištěného majetku, který byl poškozen nebo zničen pojistnou událostí, zŧstávají ve vlastnictví pojištěného a jejich hodnota se odečítá od pojistného plnění. U pojištění na novou cenu není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění přesahující časovou cenu, pokud pojištěný do tří let od pojistné události neprovede opravu nebo znovupořízení věci. Ani u Slavie není výjimkou, ţe pojistného plnění při zničení nebo pohřešování pojištěné věci bude u pojištění na novou cenu vyplaceno ve výši přiměřených nákladŧ na její znovupořízení či výrobu (vyplacena bude niţší z těchto částek). Při poškození věci pak přiměřeným nákladŧm na její opravu sníţenou o cenu zbytkŧ nahrazovaných částí. Nelze ale započítat případné zvýšené náklady za urychlení opravy. V podmínkách je také uvedena nutná podmínka pro uznání nároku na pojistné plnění u odcizení pojištěné věci nebo její části. Pro její splnění platí, ţe muselo dojít k prokazatelně destruktivnímu zpŧsobu překonání překáţky nebo opatření, které chrání daný předmět nebo jeho část před odcizením, nebo k prokazatelnému pouţití násilí nebo pohrŧţky bezprostředního násilí proti pojištěnému. Na rozdíl od předchozích pojišťoven uvádí Slavia, ţe u plátcŧ DPH poskytuje pojistné plnění bez DPH. Výjimkou jsou případy, kdy plátce DPH nemŧţe z dŧvodŧ daných příslušnými právními předpisy uplatnit odpočet této daně u finančního úřadu. Opět se zde tedy objevuje pravidlo, jak bylo uvedeno v úvodu oddílu, které figuruje v pojistných podmínkách pouze jedné z pojišťoven, ale v praxi se s největší pravděpodobností uplatňuje i u ostatních. Vyplácení plnění bez DPH není ukotveno 37

v zákoně o pojišťovnictví, zákoně o pojistné smlouvě ani v zákoně o DPH, ale dochází k němu, protoţe klient si mŧţe jako plátce uplatnit nárok na odpočet daně. 85 U všech pojišťoven platí, ţe ve smlouvě lze dohodnout a v drtivé většině je dohodnuta spoluúčast. Spoluúčastí se rozumí částka, kterou se oprávněná osoba podílí na úhradě vzniklé škody z kaţdé pojistné události a je tudíţ odečítána od přiznaného pojistného plnění. Pokud výše škody nepřesáhne sjednanou spoluúčast, pojistné plnění se neposkytuje. Spoluúčast je blíţe popsána v podkapitole Stanovení rozsahu povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Ve stejné podkapitole jsou uvedena i pravidla pro krácení, popř. odmítnutí pojistného plnění, která platí i pro zmíněné pojišťovny. Česká pojišťovna uvádí jako výjimku porušení povinnosti ohlásit pojistnou událost bez zbytečného odkladu, pokud pojistník nebo oprávněná osoba tuto povinnost nemohli splnit z váţných dŧvodŧ. Na tomto místě bych ještě ráda zmínila porušení povinností účastníkŧ pojištění z dŧvodu poţití alkoholu nebo návykových látek. U pojišťovny Allianz byly škody přímo či nepřímo zpŧsobené poţitím těchto látek zcela vyloučeny z pojištění a plnění by tedy nebylo vyplaceno. Česká pojišťovna a Slavia jsou v tomto případě o něco mírnější a poţití těchto látek je „pouze“ porušením povinností (zejména povinnosti dbát, aby pojistná událost nenastala), které je dŧvodem pro přiměřené sníţení pojistného plnění. 3.1.7

Zachraňovací náklady

Zachraňovací náklady představují účelně vynaloţené náklady, které slouţily na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události, na zmírnění následkŧ jiţ nastalé pojistné události nebo které musely být vynaloţeny z hygienických, ekologických či bezpečnostních dŧvodŧ při odklízení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytkŧ. Osoba, kterou byly vynaloţeny, má vŧči pojistiteli nárok na jejich náhradu, a to i nad stanovenou pojistnou částku nebo limit pojistného plnění. Existují ale limity pro vyplácení těchto nákladŧ. Česká pojišťovna uhradí náklady do výše 2 % pojistné částky nebo limitu plnění stanovených pro pojištěné věci nebo soubory věcí, kterých se tyto náklady týkají, úhrnem však nejvýše do 500 000 Kč. Náklady vynaloţené na její písemný pokyn, je povinna uhradit v plné výši. Náklady vynaloţené na záchranu ţivota nebo zdraví osob ve svých pojistných podmínkách nespecifikuje, ze zákona 86 však jejich náhrada nesmí být niţší neţ 30 % sjednané pojistné částky nebo limitu pojistného plnění. Allianz uhradí náklady vynaloţené na záchranu ţivota nebo zdraví osob maximálně do výše 30 % horní hranice pojistného plnění z jedné pojistné události sjednané v pojistné smlouvě. Ostatní náklady pak maximálně do výše 5 % z této horní hranice. Náklady se souhlasem pojistitele, které by dané osoba jinak nebyla povinna vynakládat, uhradí pojistitel bez omezení. Slavia nahradí zachraňovací náklady aţ do výše 10 % z horní hranice pojistného plnění stanovené pro předmět pojištění a pojistné nebezpečí, kterého se zachraňovací náklady týkaly. V pojistných podmínkách opět není uveden limit zachraňovacích nákladŧ vynaloţených na záchranu ţivota nebo zdraví osob. Otázkou tedy zŧstává, zda jsou vypláceny v plné výši nebo pouze v zákonem vymezené minimální částce, tj. 30 % z pojistné částky nebo limitu plnění. Slavia nemá uvedenou ani podmínku uhrazení nákladŧ, ke kterým dal pojistitel souhlas a ke kterým by jinak pojistník (příp. jiná osoba) nebyl povinen, je pojistitel povinen uhradit v plné výši. To je ovšem také ošetřeno zákonem. 87

85

BENDA, Václav. I-poradce.cz : informační portál [online]. c2011 [cit. 2011-04-07]. Pojistné náhrady a DPH. Dostupné z WWW: . 86 Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 32 odst. 3. 87 Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 32 odst. 3.

38

3.2 Doplňkové a zvláštní pojistné podmínky pro pojištění trvale obývaných nemovitostí Dosud zmíněná pravidla, práva, povinnosti, čísla apod. platily pro jakýkoli druh pojištění majetku, tj. např. pojištění domŧ, pojištění domácnosti nebo pojištění rekreačních objektŧ. Je pravda, ţe se jednalo spíše o obecnější věci, které je moţno pouţít u všech druhŧ pojištění majetku. Podrobnosti jsou pak rozebrány právě v doplňkových a zvláštních pojistných podmínkách, které budou představeny na následujících stránkách. Zde je na místě podotknout pouţití těchto upřesňujících pojistných podmínek. Česká pojišťovna je rozepisuje pro pojištění obytných budov do doplňkových i zvláštních pojistných podmínek, u pojištění bytŧ existují pouze zvláštní pojistné podmínky. Allianz pouţívá k doplnění všeobecných pouze zvláštní pojistné podmínky. Stejně tak i Slavia, u které najdeme pouze zvláštní pojistné podmínky. Z toho lze usoudit, ţe doplňkové a zvláštní pojistné podmínky jsou z velké míry vzájemně se zastupující pojmy a záleţí pouze na pojišťovně, kterým výrazem je oficiálně pojmenuje. I v této podkapitole budu postupovat stejně jako v té předchozí a oddíly budou odpovídat dŧleţitým článkŧm z doplňkových a zvláštních pojistných podmínek týkajících se likvidace pojistných událostí. Na rozdíl od všeobecných podmínek zde dojde k rozdělení pojištění trvale obývaných nemovitostí od Allianz na tři varianty – Normal, Optimal a Exkluziv u budou popsány i jejich odlišnosti. 3.2.1

Pojistná nebezpečí

Základem u kaţdého pojištění je vědět, co všechno zahrnuje, které škody jsou jím kryty. Tzn. poznání předmětu pojištění (ten bude uveden v následujícím oddílu) a pojistných nebezpečí, která jsou charakterizována jako moţné příčiny vzniku pojistné události.88 Pojištění se totiţ vztahuje pouze na škody zpŧsobené některým z taxativně vyjmenovaných nebezpečí. Pro větší přehlednost uvedu tato nebezpečí v tabulce č. 1, ve které bude zahrnutí do pojištění označeno kříţkem. Ve sloupci České pojišťovny (ČP) je zahrnuto pojištění budov i bytŧ. Pojistná nebezpečí se v základním rozsahu u obou z nich shodují. Volitelné připojištění bude označeno x*. U Allianz bude samozřejmě rozlišeno, o kterou variantu pojištění se jedná. Výčet nebezpečí je totiţ jednou z věcí, kterou se zásadně odlišují. U Slavie máme pouze jednu variantu, zahrnutí některých nebezpečí do smlouvy je však dobrovolné a v tabulce bude také označeno x*.

88

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 3 l).

39

Tabulka 1: Pojistná nebezpečí POJISTNÉ NEBEZPEČÍ

ČP

NORMAL

ALLIANZ OPTIMAL

poţár, výbuch, přímý úder blesku, pád letadla, případně x x x jeho části nebo nákladu vichřice nebo krupobití x x x voda vytékající z x x x vodovodních zařízení odcizení věci krádeţí x x x vloupáním nebo loupeţí povodeň nebo záplava x x náhlý sesuv hornin a zemin x x nebo zřícení lavin pád stromŧ, stoţárŧ nebo x x jiných předmětŧ tíha sněhu nebo námrazy x x zemětřesení x x přetlak nebo zamrzání vody x úmyslné poškození nebo úmyslné zničení věci 89 x (vandalismus) poškození nebo zničení stavebních součástí zpŧsobené x jednáním pachatele směřujícím k odcizení věci náraz vozidla x*91 x mráz na topném systému a x vodovodním zařízení rozbití skla z jiné příčiny neţ x*92 x pojištěným nebezpečím kouř nadzvuková vlna kanalizační škoda93 vystoupnutí vody z odpadního potrubí přepětí ztráta vod zkrat v elektromotorech Pramen: Vlastní zpracování dle pojistných podmínek ČP, Allianz a Slavie

89

EXKLUZIV

SLAVIA

x

x

x

x

x

x

x

x*

x

x*

x

x

x

x

x x

x x

x

x*90

x

x

x x x x

x x x

x x x x

Úmyslným poškozením nebo úmyslným zničením věci, které bylo zpŧsobeno jinou neţ oprávněnou osobou nebo osobou oprávněné osobě blízkou nebo osobou s ní trvale ţijící. V opačném případě by jednalo o výluku, a pojištění by se na tuto škodu nevztahovalo. 90 Pojišťovna Slavia v rámci tohoto pojistného nebezpečí rozlišuje vandalismus a graffiti. 91 Toto nebezpečí lze připojistit pouze u pojištění obytných budov a souvisejících staveb, u pojištění bytŧ a souvisejících prostor se nenabízí. 92 Toto nebezpečí lze připojistit pouze u pojištění obytných budov a souvisejících staveb, u pojištění bytŧ a souvisejících prostor se nenabízí. 93 Kanalizační škodou se rozumí škoda zpŧsobená vystoupnutím kapaliny z kanalizačního nebo odpadního potrubí.

40

Obsahové vymezení těchto nebezpečí se nemusí u pojišťoven přesně shodovat a klienti by měli věnovat pozornost také výkladovým ustanovením konkrétních pojistných podmínek. A to i přesto, ţe se mŧţou některé pojmy jevit na první pohled jako zcela jasné. Jediná nebezpečí, která jsou shodná pro všechny pojišťovny a všechny varianty, jsou první tři uvedená v tabulce. Z výše porovnávaných vychází podle pojištěných nebezpečí nejlépe varianta Exkluziv od Allianz. Počet nebezpečí zahrnutých ve smlouvě však samozřejmě nezaručuje výhodnou a kvalitní pojistnou ochranu. Ostatní pojišťovny do svých pojištění zahrnují menší počet nebezpečí, opravdu jen ty nejzákladnější pak obsahuje varianta Normal od Allianz. Zákazník tak má alespoň moţnost výběru podle svých potřeb či moţností. S pojistným nebezpečím souvisí i jedno ojedinělé ustanovení. Týká se pojišťovny Slavia a pojištění povodně nebo záplavy. Toto pojištění se sjednává s čekací dobou v délce 10 dnŧ následujících po dni sjednání pojištění. Pokud tedy nastane škoda v této době, pojištění se na ni nevztahuje. U ostatních pojišťoven není čekací doba zavedena. 3.2.2

Místo a předmět pojištění

Místem pojištění jsou pojištěné věci uvedené v pojistné smlouvě a pozemek, na němţ se pojištěné věci nacházejí. Toto omezení neplatí pro věci, které byly přemístěny z místa pojištění v dŧsledku vzniklé nebo bezprostředně hrozící pojistné události. U Allianz a Slavie zároveň platí, ţe k pojistné události muselo dojít pouze na území České republiky, pokud není stanoveno jinak. Pojištěné věci (tj. předmět pojištění) jsou v rámci jednotlivých pojišťoven rŧzně členěny a z dŧvodu rozdílného obsahu těchto poloţek je uvedu zvlášť pro kaţdou z nich. Vţdy se ale jedná o stavby a byty určené k trvalému bydlení. Ostatní nemovitosti jsou zahrnuty v pojištění rekreačních staveb. Pokud je pojištění sjednáno na cizí věci, je nutno to ve smlouvě uvést. U České pojišťovny najdeme z hlediska předmětu pojištění stěţejní rozdíl mezi pojištěním budov a pojištěním bytŧ. Pojištění obytných budov a souvisejících staveb u ČP lze sjednat na:  

stavby nebo věci uvedené pod jednotlivými poloţkami v pojistné smlouvě, nově zahajované stavby (novostavby) uvedené pod jednotlivými poloţkami v pojistné smlouvě.

Pod pojmem stavba se rozumí budova nebo jiná stavba. Budova musí být vţdy spojena se zemí pevným základem, je vhodná k pobytu a je dostatečně odolná a pevná. Pokud je tedy pojištěnou stavbou budova a nejsou-li uvedeny pod některou poloţkou, jsou pojištěny rovněţ: 

 

94

drobné stavby, které plní doplňkovou funkci k pojištěné budově94, a oplocení, pokud tvoří jednotný funkční celek s pozemkem, na kterém je tato budova umístněna; za drobnou stavbu se pro účely tohoto zákona nepovaţuje garáţ, bazén, skleník, pařeniště, fóliovník a opěrná zeď, stavební materiál, pokud se nachází na pozemcích, které jsou v jednotném funkčním celku s pozemkem, na kterém je umístěna tato pojištěná budova, dočasné objekty zařízení staveniště potřebné k nově zahajované stavbě (novostavbě) pojištěné budovy, pokud se nacházejí na pozemcích, které jsou v jednotném funkčním celku s pozemkem, na kterém je umístěna tato pojištěná budova,

Drobnou stavbou se pro účely tohoto pojištění rozumí přízemní stavba, která neslouţí k bydlení, a zastavěná plocha je do 16,0 m2 a výška činí maximálně 4,5 m a v případě podzemní stavby není překročena hloubka 3,0 m.

41



v pojištěné budově zabudované kuchyňské linky a zabudovaný nábytek, anténní systémy, sluneční kolektory, systémy elektrické zabezpečovací signalizace a dále také přípojky kabelových a trubních rozvodných sítí v délce nacházející se na stejné parcele, na jaké je umístěna pojištěná budova.

Předmět pojištění bytŧ a souvisejících prostor od ČP si lze odvodit pouze z jeho názvu. ZPP pro dané pojištění totiţ pojištěné věci neurčují a jiné podmínky, které by toto pojištění upravovaly, neexistují. Na tomto místě je moţno pouţít ještě výkladová ustanovení ZPP, která definují byt jako stavební součásti, tj. prvky, které tvoří jeho vnitřní prostor, a související prostory. Stavebními součástmi, které tvoří vnitřní prostor bytu, jsou vnitřní příčky, vnitřní schodiště, dveře, okna, malby, tapety, obklady, dlaţby, lepené podlahové krytiny včetně plovoucích podlah, sanitární zařízení koupelen a WC, odsavače par, dále rozvody vody, tepla, kanalizace, plynu, elektřiny v rozsahu, v němţ slouţí výlučně pro byt a s ním související prostory včetně ohřívačŧ vody, topných těles a kotlŧ etáţového topení. Dále se za stavební součásti povaţují mechanická zabezpečovací zařízení, trezory zazděné, tj. zabudované do zdi nebo do podlahy, a systémy elektrické zabezpečovací signalizace (systémy EZS) prostoru bytu. Souvisejícími prostory se rozumí příslušenství bytu, tj. prostory, které jsou určeny pro uţívání společně s bytem (např. komora, sklep, garáţ). Není zde ale řešena otázka vlastnictví bytu, která má vliv na zahrnutí případných dalších poloţek, kterými mŧţou být společné prostory domu. Pozornost je proto potřeba věnovat konkrétní pojistné smlouvě. Pojištění od Allianz je moţno sjednat pouze pro:    

   

  

95

obytné budovy uvedené v pojistné smlouvě včetně všech stavebních součástí a venkovních přípojek, byty v osobním vlastnictví uvedené v pojistné smlouvě včetně všech stavebních součástí a včetně podílu na společných částech domu, druţstevní byty uvedené v pojistné smlouvě včetně všech stavebních součástí, vedlejší stavby a technická zařízení, které se nacházejí na stejném pozemku jako obytná budova (např. garáţ, oplocení, bazén), a dále vedlejší stavby, které se nacházejí ve stejné budově jako byty (např. nebytové prostory ve vlastnictví pojištěného či příslušenství bytu), a to včetně všech stavebních součástí a venkovních přípojek, pokud sjednána varianta pojištění Optimal nebo Exkluziv (jinak jen jako doplňkové pojištění), samostatně pojištěné garáţe v osobním vlastnictví včetně všech stavebních součástí, spoluvlastnické podíly, tj. ideální části obytné budovy vyjádřené velikostí spoluvlastnického podílu, stavební materiál ve vlastnictví pojištěného, který je určen ke stavbě, údrţbě nebo rekonstrukci pojištěné věci (pokud je uloţen v uzamčené nemovitosti nebo v uzamčeném zařízení staveniště, které se nachází na stejném pozemku jako pojištěná budova), stavební mechanismy a nářadí, které jsou určeny ke stavbě, údrţbě nebo rekonstrukci pojištěné věci a jsou ve vlastnictví nebo nájmu pojištěného (pokud jsou uloţeny v uzamčené nemovitosti nebo v uzamčeném zařízení staveniště, které se nachází na stejném pozemku jako pojištěná budova, nebo jsou uzamknuty k jinému nepřemístitelnému předmětu, přičemţ samotné oplocení místa pojištění není dostatečné), zabudované elektromotory slouţící k provozu pojištěné nemovitosti, uzamčené zařízení slouţící k provozu společné prádelny, mobilní hasicí přístroje a vybavení hydrantové skříně (tyto předměty jsou pojištěny i na škody zpŧsobené prostou krádeţí, tedy bez překonání zabezpečení95).

V tomto případě je vyplacení pojistného plnění podmíněno prokazatelným nahlášením Policii ČR.

42

Stavební materiál, který není zajištěn ochranným zabezpečením a je uloţen na volném prostranství v místě pojištění, lze pojistit pouze pro nebezpečí prosté krádeţe, a to formou připojištění. Předmět pojištění upravuje pojišťovna Slavia oproti ostatním pojišťovnám velice stroze. Mohou jím být:  

věci nemovité, kterými je objekt uvedený v pojistné smlouvě jako hlavní nemovitost, případně i vedlejší stavby, jsou-li uvedeny v pojistné smlouvě, soubor věcí movitých96, které jsou umístěny v uzavřeném prostoru, jehoţ dveře jsou uzamčeny, nebo na pozemku příslušejícímu k místu pojištění opatřeném oplocením o celkové minimální výšce 160 cm a uzamčenými vraty.

Dŧraz je tady kladen zejména na pojistnou smlouvu, ve které je nutno opravdu podrobně uvést, na které věci se pojištění vztahuje. Nemovitost, která je ve smlouvě označena jako hlavní, mŧţe být pojištěna samostatně. Pro vedlejší stavbu to však neplatí a lze ji pojistit pouze s hlavní nemovitostí. 3.2.3

Speciální výluky z pojištění

Kromě obecných výluk z pojištění, které byly uvedeny ve VPP jednotlivých pojišťoven, jsou stanoveny i speciální výluky týkající se pojištění trvale obývaných nemovitostí. Ty se docela podstatně liší, a proto je uvedu u kaţdé z pojišťoven zvlášť. Pokud není v pojistné smlouvě ujednáno jinak, nevztahuje se pojištění u České pojišťovny na:   

 



vybavení budov a domovní zařízení, jako jsou zabudované trezory, pračky, ledničky, drtiče odpadkŧ a mandly, poškození, zničení, odcizení nebo ztrátu uměleckých, uměleckořemeslných nebo historických děl, která jsou součástí či příslušenstvím pojištěné stavby (sochy, plastiky, fresky, řezby apod.), zmenšení nebo ztrátu umělecké nebo historické hodnoty pojištěné stavby nebo její části v dŧsledku pojistné události (pokud ale tato díla mají kromě estetického významu i funkci stavebního prvku pojištěné stavby, uhradí pojišťovna náklady na opravu nebo znovupořízení běţného stavebně funkčního prvku pojištěné stavby plnícího stejnou funkci), stavby na vodních tocích a korytech, a to ani v případě, ţe tvoří součást vymezeného souboru, sjednané pojistné nebezpečí – přetlak nebo zamrzání vody – v případě poškození nebo zničení: o kotlŧ ústředního nebo etáţového topení a bojlerŧ, o venkovních bazénŧ včetně jejich příslušenství (např. zařízení pro čištění a úpravu vody apod.) a nádrţ, o ostatních pojištěných věcí, jestliţe spolupŧsobící příčinou škody byla koroze nebo jejich opotřebení, náklady vynaloţené na obnovu poškozených nebo zničených stavebních součástí pojištěného bytu a souvisejících prostor nebo společných částí domu některým ze sjednaných pojistných nebezpečí, jestliţe spolupŧsobící příčinou škody byla koroze nebo jejich opotřebení.

Pojišťovna Allianz vylučuje z pojištění:    96

jiné věci umístěné v nemovitostech nebo na věci k těmto nemovitostem přiléhající, neţ které jsou uvedeny jako předmět pojištění (např. opěrné, zárubní a obkladní zdi apod.), jiné zpevněné plochy, neţ které mohou být pojištěny jako vedlejší stavby a technická zařízení (viz předmět pojištění u Allianz), zařízení staveniště,

Pro účely pojištění budov, staveb a bytŧ se věcmi movitými rozumí stavební materiál slouţící k opravám nebo rekonstrukci pojištěné budovy, stavby nebo bytu uloţený v pojištěné budově, nebo stavební materiál, mechanizace a zařízení staveniště u pojištěné budovy, stavby nebo rozestavěného bytu.

43

            

motorová nebo přípojná vozidla, stavební součásti budovy pořízené nájemcem na vlastní náklady, firemní štíty, reklamní tabule, markýzy apod., pokud nejsou předmětem doplňkového pojištění, skleníky a fóliovníky, škodu zpŧsobenou pojistnou událostí na předmětech umělecké nebo historické hodnoty, které jsou stavební součástí budovy (sochy, fresky apod.), škodu zpŧsobenou ztrátou umělecké nebo historické hodnoty pojištěné věci, stavební mechanismy a nářadí, které jsou určeny ke stavbě, údrţbě nebo rekonstrukci pojištěné věci a jsou uloţené na volném prostranství v místě pojištění a nejsou zajištěny ochranným zabezpečením97, stavební materiál uloţený na volném prostranství, pokud není předmětem připojištění pro nebezpečí prosté krádeţe, vedlejší stavby, pokud je sjednána varianta pojištění Normal, a pokud nejsou předmětem doplňkového pojištění, společné části domu v případě pojištění druţstevního bytu, nadzemní bazény a přenosná čerpadla, elektromotory zabudovaných čerpadel poškozené nebo zničené zkratem, vedlejší stavby ve špatném technickém stavu.

Pojišťovna přidává ještě jednu výluku, která se týká stavby, rekonstrukce nebo provádění stavebních prací na pojištěné věci buď s učiněným ohlášením stavebnímu úřadu, vydaným stavebním povolením, uzavřenou veřejnoprávní smlouvou, nebo vydaným certifikátem autorizovaného inspektora. V těchto situacích se pojištění nevztahuje na škodu zpŧsobenou vichřicí, krupobitím nebo vodou unikající z vodovodního zařízení, pokud byla zapříčiněna nesprávným technologickým postupem stavebních prací, jejich vadným provedením nebo jejich prováděním za nevhodných klimatických podmínek. U pojišťovny Slavia se kromě obecných výluk nevztahuje pojištění na škody vzniklé: 

        

97

pronikáním spodní vody kromě případŧ, kdy ke škodě došlo v příčinné souvislosti se sjednaným pojistným nebezpečím,  vystoupnutím kapalin z kanalizačního a odpadního potrubí, kromě případŧ, kdy k vystoupnutí došlo zahlcením kanalizace v dŧsledku o povodně nebo záplavy a pro poškozený předmět bylo sjednáno pojištění proti pojistnému nebezpečí povodeň nebo záplava, nebo o jiné příčiny neţ povodeň nebo záplava a pro poškozený předmět bylo sjednáno pojištění proti pojistnému nebezpečí kanalizační škoda, opotřebením, nesprávnou údrţbou, zanedbáním údrţby, oţehnutím vzniklým jinak neţ poţárem, výbuchem nebo úderem blesku, vystavením uţitkovému ohni nebo teplu, prasklinou nebo trhlinou na budově, stavbě nebo bytu, krom škod vzniklých pŧsobením sjednaného pojistného nebezpečí, pronikáním deště, krup, sněhu nebo nečistot nenáleţitě uzavřenými okny, dveřmi nebo ostatními otvory, ledaţe by tyto otvory vznikly v dŧsledku pojistné události, ztrátou zvláštní umělecké nebo historické hodnoty věci, úhradu hodnoty ztracené vody z vodovodŧ nebo studní, plynu a ostatních energií, škodu na provozní kapalině uniklé z topných a solárních systémŧ vzniklou jinak neţ souvislosti s pojištěným pojistným nebezpečím, poškození nebo zničení věci nebo její části jakýmkoliv znečištěním, zabarvením, malbami, kresbami, nápisy apod., pokud k nim došlo v souvislosti s pojištěným pojistným nebezpečím odcizení nebo vandalismus.

Tzn. pokud nejsou uloţeny v uzamčené nemovitosti nebo v uzamčeném zařízení staveniště, které se nachází na stejném pozemku jako pojištěná budova, nebo nejsou uzamknuty k jinému nepřemístitelnému předmětu. Samotné oplocení místa pojištění není dostatečné.

44

V tomto velkém mnoţství speciálních výluk mají pojišťovnu společnou pouze jedinou, a tou je ztráta zvláštní umělecké nebo historické hodnoty věci. Ostatní výluky se dost podstatně liší. Kaţdá pojišťovna se zaměřuje na něco jiného. 3.2.4

Pojistná hodnota, pojistné plnění

Pojistnou hodnotou nemovitostí i movitých věcí je nová cena, pokud není ve smlouvě nebo v pojistných podmínkách ujednáno jinak. Výjimky budou uvedeny v dalším textu u jednotlivých pojišťoven. Pro výplatu pojistného plnění samozřejmě platí skutečnosti uvedené ve všeobecných pojistných podmínkách. Některá ustanovení jsou však i v tomto případě blíţe rozebrána v doplňkových, resp. zvláštních pojistných podmínkách. Bylo zmíněno, ţe pojištění trvale obývaných nemovitostí je u České pojišťovny sjednáváno na novou cenu a tomu odpovídá i vyplacené pojistné plnění. V případě, kdy časová cena pojištěné věci je bezprostředně před vznikem pojistné události niţší neţ 30 % její nové ceny, mŧţe dojít ke dvěma situacím. Pokud je pojištěná věc poškozena, dojde k výplatě částky, která odpovídá nákladŧm na opravu této věci, sníţené o částku odpovídající stupni opotřebení, popř. jiného znehodnocení opravovaných částí. Maximálně ale do výše časové ceny této věci. Takto vypočtená částka bude následně upravena o cenu zbytkŧ nahrazovaných částí poškozené věci. Druhým případem je zničení, odcizení nebo ztráta pojištěné věci. Z něho vyplývá právo na výplatu plnění ve výši časové ceny. U zničené věci se pak ještě odečte cena zbytkŧ. V České pojišťovně dále platí, ţe není-li pojistná částka niţší neţ částka odpovídající pojistné hodnotě pojištěné věci o více jak 15 %, pojišťovna pro toto pojištění neuplatní podpojištění. U poskytování plnění z pojištění, které je sjednáno na novou cenu, musí pojištěný do 3 let po vzniku pojistné události prokázat, ţe pojištěnou věc opravil nebo místo ní pořídil novou věc. Pokud k tomu nedojde nebo prohlásí, ţe věc nebude opravovat ani znovu pořizovat, je pojišťovna povinna plnit pouze do výše časové ceny sníţené o cenu zbytkŧ dané věci. Pokud dojde k pojistné události u jednotlivých věcí tvořících celek, odpovídá výše plnění škodě zpŧsobené poškozením, zničením, odcizením nebo ztrátou jednotlivých věcí, přičemţ není brán zřetel na znehodnocení tohoto celku. V případě spoluvlastnictví věci postiţené pojistnou událostí mají právo na vyplacení plnění její jednotliví spoluvlastníci (pojištění), a to v poměru jejich spoluvlastnických podílŧ ke dni pojistné události. Pojišťovna Allianz ve svých ZPP stanovuje výjimku, kdy pojistnou hodnotou není nová cena, ale cena časová. Jedná se nemovitosti starší 30 let, pokud není doloţeno, ţe jsou v bezvadném stavu. Na časovou cenu se dále sjednává pojištění stavebního materiálu, mechanismŧ a nářadí. Výše pojistného plnění včetně náhrad vynaloţených nákladŧ je pro jednu pojistnou událost omezena sjednanou pojistnou částkou. Na úhradu všech pojistných událostí vzniklých během jednoho pojistného roku včetně náhrad nákladŧ uvedených dále, které budou splatné aţ po jeho uplynutí, mŧţe být plnění poskytnuto maximálně do výše dvojnásobku pojistné částky stanovené v pojistné smlouvě. Uvedenými náklady, které pojistitel také uhradí v rámci sjednané pojistné částky, se rozumí přiměřené a účelně vynaloţené náklady pojištěným v příčinné souvislosti s pojistnou událostí na vysušení nebo vyčištění pojištěných staveb a zároveň následné škody, které vznikly na pojištěné věci v příčinné souvislosti s pojistnou událostí. I Allianz má v případě podpojištění právo sníţit pojistné plnění v poměru v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty. Blíţe ale neurčuje, jak velký rozdíl mezi částkami musí být, aby byla situace skutečně povaţována za podpojištění. 45

Pojišťovna Slavia uvádí o podpojištění stejné ustanovení jako Česká pojišťovna. Podpojištění nastane a právo sníţit pojistné plnění v dŧsledku toho vzniká, je-li pojistná částka v době pojistné události niţší neţ pojistná hodnota věci o více neţ 15 %. 3.2.5

Limity plnění, spoluúčast

Ve všeobecných pojistných podmínkách bylo uvedeno, ţe pro jednotlivé věci nebo pojistná nebezpečí mŧţou být sjednané tzv. limity plnění, které určují maximální výši plnění z pojistných událostí, které se jich týkají. Limity, které jsou stanoveny uţ v pojistných podmínkách (další mohou být sjednány ve smlouvě), jsou následující. České pojišťovna u pojistných událostí, jejichţ příčinou bylo pojistného nebezpečí  

povodeň nebo záplava, omezuje pojistné plnění v součtu částkou 50 000 Kč, odcizení věci krádeţí vloupáním nebo loupeţí, úmyslné poškození nebo úmyslné zničení věci, poškození nebo zničení stavebních součástí zpŧsobené jednáním pachatele směřujícím k odcizení věci, omezuje pojistné plnění v součtu za všechny pojištěné věci pro dané pojistné nebezpečí částkou 10 000 Kč.

Pojistné plnění za věci, které jsou automaticky pojištěny v souvislosti s pojištěnou budovou (viz předmět pojištění u České pojišťovny v DPP), je v součtu omezeno částkou 20 000 Kč z jedné pojistné události. Pojišťovna Allianz naopak ve svých ZPP velmi podrobně upravuje limity pojistného plnění. Následující tabulka č. 2 nabízí jejich přehled, a to k jednotlivým variantám pojištění. Limity plnění jsou druhou věcí, kterou se varianty výrazně odlišují.

46

Tabulka 2: Limity pojistného plnění u pojišťovny Allianz POJISTNÁ NEBEZPEČÍ A POJIŠTĚNÉ VĚCI Vedlejší stavby Škody zpŧsobené mrazem - navýšení limitu Následná škoda (mimo krádeţ vloupáním, loupeţ nebo vandalismus včetně následných škod – pro ty platí limity uvedené níţe) Krádeţ vloupáním a loupeţ stavebních součástí, materiálu, mechanismŧ a nářadí (včetně následných škod) Vandalismus (včetně následných škod) Ostatní škody na stavebním materiálu, mechanismech a nářadí (mimo krádeţe vloupáním a loupeţe)

LIMITY POJISTNÉHO PLNĚNÍ VARIANTY POJIŠTĚNÍ NORMAL OPTIMAL EXKLUZIV nehradí se 10 % 15 % nehradí se 2% 5% nelze sjednat 4% nelze sjednat 5%

10 %

15 %

max. 10 000 Kč (za pojistný rok)

max. 30 000 Kč (za pojistný rok)

max. 30 000 Kč (za pojistný rok)

nehradí se

nehradí se

max. 10 000 Kč za pojistný rok)

max. 30 000 Kč za pojistný rok) 1. škoda v pojistném roce max. však 10 000 Kč

Rozbití skla z jiné příčiny neţ pojištěným nebezpečím

nehradí se

Škoda zpŧsobená ztrátou vody

nehradí se

nehradí se

Škody zpŧsobené zkratem

nehradí se

nehradí se

Mobilní hasicí přístroje, vybavení hydrantové skříně a zařízení nehradí se uzamčené společné prádelny Pramen: Vlastní zpracování dle pojistných podmínek Allianz

max. 30 000 Kč (za pojistný rok)

1. škoda v pojistném roce max. však 150 000 Kč max. 150 000 Kč za pojistný rok) 1. škoda v pojistném roce max. však 150 000 Kč 1. škoda v pojistném roce max. však 150 000 Kč max. 150 000 Kč (za pojistný rok) max. 150 000 Kč (za pojistný rok)

Pojistitel poskytne pojistné plnění maximálně do výše limitu pojistného plnění stanoveného procentem z pojistné částky bez doplňkového pojištění nebo pevnou finanční částkou v závislosti na sjednané variantě pojištění. Co se týče pojišťovny Slavia, ta poskytuje při vzniku pojistné události na věcech movitých pojistným nebezpečím odcizení a vandalismus pojistné plnění do výše 30 000 Kč celkem za všechny věci ve vlastnictví pojištěného, jsou-li řádně zabezpečeny (viz předmět pojištění u Slavie v DPP). Při poškození nebo zničení věci nebo její části jakýmkoliv znečištěním, zabarvením, kresbami, nápisy apod., ke které došlo v souvislosti s pojištěným pojistným nebezpečím graffiti (definované jako úmyslné poškození předmětu pojištění malbami, kresbami nebo nápisy), je limitem pojistného plnění 10 000 Kč. Bylo jiţ zmíněno, ţe na úhradě škody zpŧsobené pojistnou událostí, se zpravidla podílí i pojištěný formou spoluúčasti. V pojistných podmínkách se aţ na výjimky její konkrétní výši nedozvíme. Bývá totiţ určena teprve v jednotlivých pojistných smlouvách. Onou výjimkou je pojišťovna Allianz, která uvádí dva případy jiţ v ZPP. Jednou z nich je spoluúčast při škodě zpŧsobené povodní, která činí 1 %, 47

minimálně však 30 000 Kč. Druhou je spoluúčast na náhradě škody zpŧsobené záplavou, a to v absolutní částce 5 000 Kč.

Rozsah pojistného krytí a pojistných náhrad tedy silně ovlivňují pojistné podmínky, které jsou součástí kaţdé pojistné smlouvy. Z všeobecných pojistných podmínek vyplynulo, ţe v zásadních bodech se příliš neliší. Ty jsou ale většinou podrobněji rozebrány v doplňkových a zvláštních pojistných podmínkách, kde uţ byly rozdíly mnohem větší. Základní definice jevŧ (např. pojistné události) tedy byly stejné. Lišily se však v konkrétních lhŧtách např. pro nahlášení pojistné události i pro vyčkání s opravou poškozeného majetku. Kromě pár společných výluk, které bývají z pojištění vţdy vyloučeny (jaderná energie, válečné a politické události), si kaţdá stanovila mnohé další. Ty uţ se ale od sebe lišily. Podobně je tomu i stanovení ceny, ve které dojde k výplatě pojistného plnění. Všechny tři pojišťovny většinou pojišťují na novou cenu. Kaţdá z nich si ale uţ rozdílně stanovuje, kdy to neplatí a vyplacena bude pouze časová cena. Velký rozdíl mŧţeme najít i v mnoţství informací. Např. předmět pojištění vymezovala Allianz velice podrobně, zatímco Slavia se omezila na několik vět a stěţejní jsou tak konkrétní údaje ze smlouvy. Z celkové struktury i obsahu pojistných podmínek byla rovněţ patrná podobnost těchto podmínek u České pojišťovny a Slavie. Je celkem moţné, ţe Slavia tyto podmínky od ČP převzala a pouze upravila některé údaje podle svého. Po demonopolizaci a při zakládání nových pojišťoven tak nejspíš učinily i další pojišťovny. Allianz je pojišťovnou zahraniční a obsah jejích podmínek tak bude ovlivněn mateřskou společností a jejími pravidly. Ve velkém je však znění odvozeno i ze zákonné úpravy. Některá ustanovení pojišťoven, jsou naopak vyjádřena odlišně, ale na první pohled nejspíše znamenají to samé. Vyvozovat však z pojistných podmínek něco, co není striktně uvedeno, je velmi zrádné. Např. dvě podobná ustanovení se na první pohled mŧţou zdát stejná, ale jedna pozměněná informace mŧţe ovlivnit celý kontext daného ustanovení a ve výsledku znamenat přesný opak. Kaţdá z pojišťoven se samozřejmě snaţí vyloţit si pojistné podmínky ve svŧj prospěch. Rozdíly najdeme i ve výkladu jednotlivých pojmŧ, např. pojistných nebezpečí. Nestačí se tedy informovat, která nebezpečí dané pojištění zahrnuje, je potřeba se také ujistit o jejich významu.

48

4. ŢIVELNÍ KATASTROFY Ţivelní katastrofy98 provází lidstvo od nepaměti. Dochází k nim pŧsobením přírodních sil a tak přicházejí většinou nečekaně. Přesto však s postupem času a s rozvojem civilizace mŧţeme pozorovat stále častější výskyt těchto katastrof. Příroda tak zřejmě není jejich jediným tvŧrcem, ale nepřímo je ovlivňuje i člověk. Především pak vlivem jeho činnosti na změnu klimatu. Jako nejzávaţnější se jeví globální oteplování, které je následkem vypouštění nadměrného mnoţství skleníkových plynŧ do atmosféry. K určitým změnám v klimatu dochází v prŧběhu času vţdy, ale v posledních dekádách nabírají tyto změny na rychlosti, a právě to je připisováno lidské činnosti. V souvislosti s touto akcelerací dochází nejen ke zvyšování četnosti ţivelních katastrof, ale také ke zvyšování mnoţství škod, které svým pŧsobením napáchají. Zvyšující se počet přírodních katastrof na celém světě, spolu s uvedením trendu, znázorňuje graf č. 7. Graf 7: Počet přírodních katastrof v letech 1980 - 2010

Pramen: Munich RE. Natural catastrophes worldwide 1980 – 2010 [online]. 2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW:

V grafu č. 7 jsou červenou barvou znázorněny geologické katastrofy, jako např. zemětřesení, tsunami či sopečná činnost. V prŧběhu minulých 30 let se jejich počet výrazněji nezměnil. Stouplo však mnoţství katastrof spojených s atmosférickými procesy. Zvýšil se počet klimatických katastrof (ţlutá barva), kam se řadí sucha či extrémní teploty. Největší nárŧst ale zaznamenaly meteorologické (zelená barva) a hydrosférické (modrá barva) katastrofy. Asi nejznámějšími zástupci těchto skupin jsou bouře a povodně. Za nimi stojí stále častější rozkolísanost teplot. Je však nutno poznamenat, ţe ruku v ruce s rostoucím počtem katastrof roste i výše škod zpŧsobených těmito katastrofami. Výši vzniklých škod zobrazuje následující graf č. 8 a uvádí rovněţ, kolik z těchto škod bylo pojištěno. 98

V uţším pojetí pojmu katastrofa musí být počet obětí nejméně 25 a škod alespoň za 25 milionŧ dolarŧ. Jedna poloţka však stačí.

49

Graf 8: Výše celkových a pojištěných škod z přírodních katastrof v letech 1980 - 2010

Pramen: Munich RE. Natural catastrophes worldwide 1980 – 2010 [online]. 2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW:

V grafu č. 8 mŧţeme vidět rostoucí trend škod zpŧsobených přírodními katastrofami v prŧběhu let. Plná čára naznačuje trend vývoje celkových škod. Přerušovaná se týká pojištěných škod, které se mají rovněţ rostoucí tendenci. Není tedy divu, ţe jsou ţivelní katastrofy v poslední době hojně skloňovaným pojmem. Dochází k nim ve všech koutech světa, Českou republiku nevyjímaje. Některá území jsou postiţena zemětřesením, jiná například tropickými cyklónami. Pro Českou republiku jsou typické povodně a záplavy, které se v menší či větší míře objevují v podstatě kaţdým rokem. Do paměti se určitě nejvíce vryli katastrofické povodně z roku 1997, které postihly zejména území Moravy, a také povodně z roku 2002, zpŧsobivší největší škody v Praze. Velmi rozsáhlými byly i loňské povodně, které udeřily na našem území významněji hned třikrát, nejhŧř se ale na škodách podepsaly srpnové bleskové povodně v severních Čechách. V minulých letech se také objevily pro Českou republiku ne tolik obvyklé, ale rovněţ ničivé větrné kalamity. V roce 2007 zasáhl naše území orkán Kyrill a rok později vichřice pojmenovaná Emma. Nejedná se samozřejmě o jediné katastrofy u nás, avšak z hlediska jejich rozsahu a zpŧsobených škod patří mezi ty nejvýznamnější a proto se jimi budu postupně zabývat. Zaměřím se na meteorologické příčiny těchto katastrof. Dále na škody, které zpŧsobily obyvatelŧm republiky, a to zvlášť u občanských pojištění a zvlášť u pojištění podnikatelŧ. Podle dostupností informací uvedu, jakou roli hrály v likvidaci pojistných událostí nejvýznamnější pojišťovny, příp. v jakém časovém období. Nebude samozřejmě chybět grafická ukázka škod, které byly danými katastrofami zpŧsobeny.

4.1 Povodně 1997 V červenci roku 1997 došlo k tehdy nečekaným a o to více katastrofickým povodním, které byly prvními svého rozsahu v novodobé české historii. Postiţeno bylo území Moravy, Slezska a východních Čech. Spolu s nimi bylo zasaţeno také Polsko, Slovensko a Rakousko. Rozsáhlé a dlouhotrvající deště byly následkem tlakové níţe, která se k nám přibliţovala směrem od severní 50

Itálie. Zásadním činitelem však bylo zablokování postupu této níţe nad naším územím99 polem vyššího tlaku vzduchu mezi Azorskými ostrovy a Skandinávií. Výsledkem bylo pět dní plných intenzivních sráţek (běţně trvají jeden aţ tři dny). Doprovázel je rovněţ silný vítr ze severu, čímţ se významně projevil návětrný efekt.100 Nejintenzivnější sráţky tak spadly právě v Jeseníkách a Beskydech. 101 Pětidenní úhrny sráţek přesáhly 30 %, v nejvíce exponovaných oblastech aţ 60 % ročních úhrnŧ. Zhruba o týden později navíc přišla ještě druhá vlna sráţek.102 Celkový úhrn sráţek v červenci 1997 je zachycen na obrázku č. 1. Obrázek 1: Měsíční úhrn sráţek v červenci 1997(v mm)

Pramen: Vyhodnocení povodňové situace v červenci 1997 . Český hydrometeorologický ústav : Úsek hydrologie [online]. 8.3.2000 [cit. 2011-04-16]. Dostupné z WWW: .

Sráţky se pohybovaly od 290 do 350 % normálu. Největší rozdíl vykazovaly Jeseníky.103 4.1.1

Škody

Povodně z roku 1997 jsou jednoznačně nejtragičtější z pohledu lidských obětí. Během povodní zahynulo 60 lidí. Celkové škody na majetku přesáhly 62,6 mld. Kč. Celých 39,2 mld. Kč, tj. dvě třetiny všech škod, byly škody vzniklé na nemovitém majetku. 104 Pojišťovnám bylo v souvislosti s povodněmi nahlášeno necelých 117 tisíc pojistných událostí. Vyplacené plnění dosahovalo výše 9,7 mld. Kč. Z toho plyne minimálně jedno alarmující číslo. Z celkových škod bylo pojištěno pouhých 15 %. Jedním dŧvodem mŧţe být neočekávanost takovéto katastrofy, kterou zahrnula do pojištění jen malá část postiţených. Navíc povodně postihly v mnohých

99

Přesný střed tlakové níţe byl nad jiţním Polskem. Zesilování úhrnŧ spadlých sráţek na návětrné straně hor. 101 Povodeň na Moravě 1997. Povodeň : Vše o povodních na jednom místě. [online]. 9.11.2008 [cit. 2011-04-14]. Dostupné z WWW: . 102 Vyhodnocení povodňové situace v červenci 1997. Český hydrometeorologický ústav : Úsek hydrologie [online]. 8.3.2000 [cit. 2011-04-28]. Dostupné z WWW: . 103 Hydrometeorologické vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002. Český hydrometeorologický ústav : Úsek hydrologie [online]. 8.3.2000 [cit. 2011-04-28]. Dostupné z WWW: . 104 Vyhodnocení povodňové situace v červenci 1997. Český hydrometeorologický ústav : Úsek hydrologie [online]. 8.3.2000 [cit. 2011-04-28]. Dostupné z WWW: . 100

51

případech venkov, kde mnoho obyvatel nemělo pojištěn svŧj majetek vŧbec. V neposlední řadě byla poškozena infrastruktura a další veřejný majetek, který často nebývá komerčně pojištěn.105 Symbolem povodní z roku 1997 jsou Troubky, malá obec leţící na Přerovsku. Jenom zde přišlo o ţivot 9 lidí. Téměř polovina obyvatel přišla o dŧm, zbylé byly poničeny. Jejich poloha na soutoku Moravy a Bečvy je více neţ výmluvným dŧvodem, proč byly tak silně zasaţeny. Škody se zde vyšplhaly aţ na 700 mil. Kč.106 Stav zaplavených Troubek je zachycen na následujícím obrázku č. 2. Obrázek 2: Troubky 1997

Pramen: Vlastní zpracování dle Troubky před 13 lety a dnes. ČT24 [online]. 18.5.2010 [cit. 2011-04-16]. Dostupné z WWW: a Troubky 1997. Panoramio [online]. 11. 9. 2007 [cit. 2011-04-16]. Dostupné z WWW:

Z celého počtu nahlášených pojistných událostí se týkalo 89 % pojištění majetku občanŧ (z toho z toho 49,3 % na budovy a 38,6 % na domácnosti), pojištění podnikatelŧ 11 %. Zcela jiný poměr však dostaneme, pokud se podíváme na podíl vyplacených škod. Z celkově vyplacených 9,7 mld. Kč bylo vyplaceno podnikatelŧm 6,4 mld. Kč, tj. 66 %. Na pojištění občanŧ připadá 33 %. Tato čísla však nejsou v rozporu, jelikoţ podnikatelská pojištění107 se obecně týkají vyšších částek neţ pojištění občanská. Rozloţení pojistných událostí a vyplacených pojistných plnění mezi pojištění občanŧ a podnikatelŧ zobrazuje graf č. 9.

105

ČAMROVÁ, Lenka, et al. Povodňové škody a nástroje k jejich snížení [online]. 2006 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: <www.ieep.cz/editor/assets/publikace/pdf/pub036.pdf >. s. 98-99. 106 PÁLKOVÁ, Šárka. Prokleté Troubky: zaplavené, opravené a opět plné vody. Lidovky.cz : Zpravodajský server Lidových novin [online]. 18.5.2010 [cit. 2011-04-14]. Dostupné z WWW: . 107 Mezi pojištění podnikatelŧ jsou řazena i pojištění měst a obcí.

52

Graf 9: Poměr pojistných událostí a pojistného plnění mezi pojištěním občanŧ a pojištěním podnikatelŧ 100% 90%

11

80% 70%

66

60% 50% 40%

Podnikatelé

89

Občané

30% 20%

33

10% 0% Pojistné události

Pojistné plnění

Pramen: Vlastní zpracování

Drtivá většina pojistných událostí spadala pod Českou pojišťovnu - vyřídila téměř 90 tisíc pojistných událostí a na pojistných plněních vyplatila přes 5 miliard Kč (na škodách podnikatelŧ 2,3 mld. Kč, na občanských škodách 3 mld. Kč).108 I ostatní pojišťovny v této zkoušce obstály a byly schopny vyplatit svým klientŧm plnění, na která měli nárok. A to i přes to, ţe povodně neočekávaly. Výjimkou byla pojišťovna Morava, které se staly povodně z roku 1997 osudnými a přivedly ji je krachu.

4.2 Povodně 2002 Od povodní v roce 1997 došlo v dalších letech k několika povodním menšího, regionálního charakteru. To však nebyl případ roku 2002. Srpen toho roku přinesl další katastrofu, která postihla většinu území Čech. Nevyhnula se však ani Moravě, stejně jako sousedním zemím (nejvíce bylo postiţeno Německo). Povodeň byla zpŧsobena dvěma vlnami sráţek, které doprovázely tlakové níţe nad naším územím. V horských oblastech byl déšť zesílen návětrným efektem. Proběhnutí sráţek ve dvou vlnách je obdobné jako v roce 1997. Prŧběh byl ale odlišný. V roce 2002 proběhly obě vlny sráţek během pouhých 8 dní. První přinesla 2 dny velmi intenzivního deště, který zpŧsobil rozvodnění řek zejména v jiţních a západních Čechách. Došlo k nasycení povodí aţ do té míry, ţe jejich přirozená retenční (zadrţovací) schopnost byla téměř vyčerpána nebo podstatně zmenšena. Jiţ po třech dnech přišla druhá epizoda sráţek, která zpŧsobila hlavní povodňovou vlnu. Nejvydatnější sráţky však spadly opět na stejné území. 109 Vhledem k nasycenosti povodí došlo k rychlým vzestupŧm hladin řek v postiţených územích a i přes Vltavskou kaskádu došlo k postupu povodně aţ do Prahy a pak dále po Labi do severních Čech a do Německa. Hovoří se naopak o tom, ţe přehrady na Vltavě šíření

108

1997: Katastrofální záplavy. Česká pojišťovna [online]. c2008-2011 [cit. 2011-04-14]. Dostupné z WWW: . 109 Katastrofální povodeň v České republice v srpnu 2002 [online]. Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky, 2005 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . ISBN 80-7212-350-5. s. 17.

53

povodně, z dŧsledku jejich špatného řízení, napomohly.110 Následující obrázek č. 3 znázorňuje úhrn sráţek za obě proběhnuté vlny. Obrázek 3: Úhrn sráţek za období od 6. do 15. srpna 2002 (v mm)

Pramen: Hydrometeorologické vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002. Český hydrometeorologický ústav : Úsek hydrologie [online]. 8.3.2000 [cit. 2011-04-28]. Dostupné z WWW: s. 37

Sráţky se v srpnu 2002 pohybovaly v rozmezí od 290 do 310 % normálu.111 4.2.1

Škody

V dŧsledku povodně zahynulo 19 osob. I přesto, ţe bylo zasaţeno hustěji obývané území, byly ztráty oproti roku 1997 výrazně niţší. S největší pravděpodobností tedy stoupla připravenost obyvatel na podobný typ katastrofy. Majetkové škody byly vyčísleny na 73,14 mld. Kč. Největší z nich byly zpŧsobeny na pozemních komunikacích a mostech (6,2 mld. Kč), budovách, halách a stavbách (6 mld. Kč), praţském metru (6 mld. Kč), strojích, zařízeních, dopravních prostředcích a inventáři (3,7 mld. Kč), rodinných domech (3 mld. Kč), ţelezniční infrastruktuře (2,4 mld. Kč), ostatních stavbách (2,1 mld. Kč) a na vodních tocích (1,3 mld. Kč).112 Pojišťovnám bylo nahlášeno přibliţně 82 tisíc pojistných událostí, většina z nich (83 %) se vztahovala k pojištění majetku občanŧ. Celkově pojišťovny z těchto pojistných událostí vyplatily 37 mld. Kč. Z celkových škod, které byly ve výši 73 mld. Kč, je to tedy více neţ 50 %. Největší význam pro toto vysoké procento pojištěnosti však nemá zvýšení zájmu o pojištění proti tomuto riziku, jak by se na první pohled mohlo zdát, zvýšení totiţ bylo minimální. Dŧvod spočívá spíše v oblastech, které byly 110

ZEMAN, Jan. Povodeň 2002 v ČR - fakta, úspěchy a prohry. Ekolist.cz [online]. 7.2.2003 [cit. 2011-04-24]. Dostupné z WWW: . 111 Hydrometeorologické vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002. Český hydrometeorologický ústav : Úsek hydrologie [online]. 8.3.2000 [cit. 2011-04-28]. Dostupné z WWW: . 112 Katastrofální povodeň v České republice v srpnu 2002 [online]. Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky, 2005 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . ISBN 80-7212-350-5. s. 58-60.

54

povodní zasaţeny. V roce 1997 byl postiţen převáţně venkov a zemědělství. Srpnové povodně z roku 2002 však ve velkém postihly prŧmyslová města, kde bývá majetek obecně více pojištěn. Největší škody se týkaly právě pojištění podnikatelských a prŧmyslových subjektŧ, ze kterých bylo vyplaceno aţ 80 % celkového plnění, tj. necelých 30 mld. Kč. Plnění za škody na majetku občanŧ činilo pouze necelých 20 %.113 114 Situace je znázorněna v grafu č. 10. Graf 10: Poměr pojistných událostí a pojistného plnění mezi pojištěním občanŧ a pojištěním podnikatelŧ 100% 90%

17

80% 70% 60%

80

50% 40%

Podnikatelé 83

Občané

30% 20% 10%

20

0%

Pojistné události

Pojistné plnění

Pramen: Vlastní zpracování

Bez pochyb nejpostiţenějším městem byla Praha, u níţ byly škody vyčísleny na necelých 27 mld. Kč, coţ je téměř 37 % všech škod z těchto povodní.115 Velkou měrou se těchto škodách podílelo metro (6 mld. Kč), kde bylo zatopeno mnoho stanic, především na trase B. Právě metro se stalo jedním ze symbolŧ povodní 2002. Jak vypadalo naše hlavní město pod vodou, zobrazují obrázky č. 4 a č. 5.

113

ČAMROVÁ, Lenka, et al. Povodňové škody a nástroje k jejich snížení [online]. 2006 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: <www.ieep.cz/editor/assets/publikace/pdf/pub036.pdf >. s. 99. 114 Výroční zpráva 2002 [online]. Praha : Česká asociace pojišťoven, 2003 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . 115 ČAMROVÁ, Lenka, et al. Povodňové škody a nástroje k jejich snížení [online]. 2006 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: <www.ieep.cz/editor/assets/publikace/pdf/pub036.pdf >. s. 110.

55

Obrázek 4: Autobusové nádraţí a metro na Florenci

Pramen: Vlastní zpracování dle Povodně 2002 - PRAHA. Www.metroweb.cz [online]. [cit. 2011-04-16]. Dostupné z WWW: a Příhody/nehody. Praţské metro [online]. [cit. 2011-04-16]. Dostupné z WWW:

Obrázek 5: Praha během povodní v roce 2002

Pramen: Vlastní zpracování dle Povodně 2002 - PRAHA. Www.metroweb.cz [online]. [cit. 2011-04-16]. Dostupné z WWW: ; Radio Praha [online]. c1996–2011 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z WWW: a Aktuálně.cz [online]. 5.3.2009 [cit. 2011-04-16]. Bude dál pršet, Praha se chystá na povodeň. Dostupné z WWW:

I u těchto povodní řešila České pojišťovna, leader na českém pojistném trhu, většinu pojistných událostí. Jednalo s o více neţ 53 tisíc pojistných událostí. Podnikatelé od ní při této kalamitě získali na náhradách škody více neţ 4,6 mld. Kč, občané pak více neţ 4,4 mld. Kč. I ČP zaznamenala největší 56

škody v Praze, v níţ byl za něco málo přes 6 tisíc pojistných událostí stanoven účet na 4,2 miliardy Kč.116 Do jedenácti měsícŧ pojišťovny dokázaly vyřídit 91 % nahlášených pojistných událostí a vyplatit 27 mld. Kč117 (tato suma odpovídá 73 % všech pojistných škod). O další rok později bylo vyplacené plnění v celkové výši 33 mld. Kč118 (téměř 90 %) a řešily se ještě některé sloţité případy.

4.3 Dopady povodní Jak jiţ bylo zmíněno, i přes velké škody nedošlo po povodních v roce 1997 k citelnějšímu zvýšení zájmu o pojištění pro případ povodně a záplavy. Některé pojišťovny (např. Allianz či IPB) sice zaznamenaly zvýšený zájem o toto pojištění i v řádu desítek procent, u jiných se však počet těchto pojištění výrazně nezměnil. Mezi těmito pojišťovnami byla i největší z nich – Česká pojišťovna, a také pojišťovna Kooperativa.119 Pojišťovny, u kterých došlo ke zvýšení, však mají malý podíl na trhu a celkově se tedy i nárŧst zájmu projevil spíše malou měrou. Po povodních v roce 2002 ale obyvatelé zjistili, ţe se před pěti lety nejednalo pouze o ojedinělou událost, a zájem o dané pojištění stoupal. Česká asociace pojišťoven provedla v letech 1997 a 2003 výzkum, jak ovlivňují povodně pojistné chování běţných občanŧ. V roce 2003 jiţ měla oproti roku 1997 uzavřeno pojištění proti škodám zpŧsobených povodní nebo záplavou polovina majetkově pojištěných domácností ze sledované (povodňové) oblasti, coţ je dvakrát více neţ v r. 1997).120 U klientŧ, kteří pojištění měli pojištění sjednáno, poukázaly povodně na další nedostatek podpojištěnost pojištěného majetku. Spousta lidí své pojistky sjednala před mnoha lety. V prŧběhu času se o ně jiţ příliš nezajímala a případný rŧst hodnoty majetku do pojištění nepromítla. Výsledkem bylo sníţené pojistné plnění. Problematika podpojištění je blíţe popsána v oddílu Pojistná částka a limit pojistného plnění ve všeobecných pojistných podmínkách. V dŧsledku povodní sice došlo ke sníţení tohoto jevu, ale ne k jeho potlačení, a často se objevuje v pojištění i v dnešní době. Ke změnám nedošlo pouze na straně klientŧ, ale zejména na straně pojišťoven. Přesto, ţe i povodně 2002 ekonomicky ustály, přesáhlo vyplacené pojistné plnění předepsané pojistné. Analogicky i zajistitelé vyplatili mnohem vyšší částky, neţ činilo zajistné. Nevyhnutelným krokem tak byla změna tarifní politiky. Kromě plošného zvýšení pojistných sazeb došlo rovněţ k zavedení přísných limitŧ plnění a zvýšení spoluúčasti. V neposlední řadě přinesla i přísnější oceňování příslušných rizik, coţ v mnoha případech vedlo k vyloučení rizika povodní a záplav z pojištění.121 Pro účely lepšího posuzování rizika došlo v letech 2002 – 2003 k vyvinutí systému povodňových map, který slouţí k vyhodnocení pravděpodobnosti výskytu povodní na celém území České republiky. Jsou

116

2002 Srpnové povodně. Česká pojišťovna [online]. c2008-2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . 117 Výroční zpráva 2002 [online]. Praha : Česká asociace pojišťoven, 2003 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . s. 2. 118 Výroční zpráva 2003 [online]. Praha : Česká asociace pojišťoven, 2004 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . s. 5. 119 FIALKA, Michal. Hospodářské noviny [online]. Praha : 16. 8. 2002 [cit. 2011-04-15]. Není jisté, zda povodně zvýší zájem o pojištění. Dostupné z WWW: . 120 NOVOTNÁ, Ema; JANKOVSKÁ, Agáta. Image pojišťovnictví se neustále mění. Pojistný obzor : odborný čtvrtletník českého pojišťovnictví. č. 2. 2010. s. 4-5. 121 PLISCHKE, Simona Ely. Evropský pojistný extrém? Česká republika. Peníze.cz [online]. 25.08.2003 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: .

57

vyuţívány při stanovení pojistných nebezpečí a kalkulaci cen pojistného u majetkového pojištění v místě polohy objektu. 122

4.4 Orkán Kyrill Zatímco si lidé začínají přivykat na stále se opakující povodně a záplavy, objeví se další katastrofa, ovšem jiného charakteru. V noci z 18. na 19. ledna 2007 se Českou republikou prohnal orkán Kyrill. Zasáhl rovněţ území od Velké Británie, přes Francii, Nizozemí, Německo, Dánsko, Polsko, aţ po Ukrajinu a Rusko. Silné vzdušné proudění bylo vyvoláno velkým rozdílem tlaku mezi oblastí vyššího tlaku vzduchu nad jiţní Evropou a hlubokou tlakovou níţí nad Skandinávií. Orkán je definován dle Beaufortovy stupnice jako vítr o rychlosti přes 32,7 m/s (přes 118 km/h) a je jejím nejvyšším stupněm. 123 V Praze - Karlově bylo naměřeno v nárazech aţ 45 m/s (162 km/h), okolo hranic v Krušných horách 51 m/s (184 km/h), na polské straně Sněţky dokonce 60 m/s (216 km/h).124 Následující obrázek č. 6 zobrazuje nejsilnější nárazy větru v jednotlivých oblastech ČR. Obrázek 6: Nejsilnější nárazy větru zpŧsobené orkánem Kyrill

Pramen: SANDEV, Marjan. Příčiny, meteorologické charakteristiky a předpovědi tlakových níží Kyrill & Emma. Český hydrometeorologický ústav [online]. [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . s. 10

4.4.1

Škody

Orkán Kyrill, který kromě silného větru přinesl i silné a prudké sráţky, si v České republice vyţádal čtyři oběti na ţivotech. Celkově i v ostatních státech zahynulo přes padesát lidí. Kromě lidských obětí za sebou zanechal velké majetkové škody, poničené domy, vyvracené stromy, zablokovanou dopravu (např. vlivem popadaných stromŧ na ţeleznicích a silnicích). Celkové škody se vyšplhaly na 7,5 mld. Kč. Velké škody zpŧsobil Kyrill rovněţ v českých lesích, kde srazil k zemi přes 6 milionŧ metrŧ krychlových dřeva, zejména pak na jihu Čech. Pro orientaci se jedná zhruba o 40 % ročně vytěţeného objemu dřeva (vzhledem k roku 2005). Nemalé ztráty postihly i 122

Povodňové mapy ve spolupráci se Swiss Re. OPojištění.cz : informace ze světa pojištění [online]. Česká asociace pojišťoven, 14.1.2009 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . 123 Beaufortova stupnice. Wikipedie : otevřená encyklopedie [online]. 10. 2. 2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . 124 GNOSIS9.NET. Orkán Kyrill a škody jím zpŧsobené. Meteocentrum.cz [online]. 27.1.2007 [cit. 2011-04-25]. Dostupné z WWW: .

58

energetického giganta ČEZ, který byl nucen vyhlásit stav nouze. Více neţ milion jeho zákazníkŧ se totiţ ocitlo bez proudu.125 Škody byly odhadnuty na 100 mil. Kč.126 Stav nouze se týkal také společnosti E.ON. Některé ze škod zpŧsobených Kyrillem jsou vyobrazeny na obrázku č. 7. Obrázek 7: Škody zpŧsobené orkánem Kyrill

Pramen: Vlastní zpracování dle Tisícovky Čech, Moravy a Slezska [online]. c2002-2009 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: a Lesy ČR: K tiskové zprávě ČAPLH o postupu při způsobu řešení zpracování kalamity. Enviport [online]. 12.7.2008 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW:

Hned od následujícího dne byly hlášeny pojistné události pojišťovnám. Jejich počet dosáhl téměř čísla 80 tisíc. V návaznosti na ně bylo vyplaceno pojistné plnění přes 2,2 mld. Kč. 127 Nejvíce škod se dotýkalo pojištění majetku občanŧ – 77 % a v rámci nich pojištění budov. Zbytek připadl na pojištění podnikatelská.128 Do tří měsícŧ po katastrofě bylo vypořádáno téměř 90 % nahlášených pojistných událostí, ze kterých plynulo 65 % celkových škod. O něco delší čas je potřeba k vyřešení událostí z podnikatelských pojištění. Stav likvidace v jednotlivých pojištěních k 30. dubnu 2007 znázorňuje tabulka č. 3.

125

GNOSIS9.NET. Orkán Kyrill a škody jím zpŧsobené. Meteocentrum.cz [online]. 27.1.2007 [cit. 2011-04-25]. Dostupné z WWW: . 126 BAROCH, Pavel. Emma napáchala v lesích třetinové škody neţ Kyrill. Aktuálně.cz [online]. 4.3.2008 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . 127 Výroční zpráva 2007 [online]. Praha : Česká asociace pojišťoven, 2008 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: . s. 4. 128 Jsou zde zahrnuta také pojištění plodin a zvířat.

59

Tabulka 3: Likvidace škod po orkánu Kyrill k 30.4.2007 Počet pojistných událostí (ks)

Vyplacená Podíl pojistná plnění plnění k nahláš. včetně škodám záloh (%) (tis. Kč)

Škody Podíl vyřízených (tis. Kč) Nahlášené Vyřízené k nahláš. (%) Pojištění obyvatel (celkem) 60 131 55 687 92,6 771 967 658 716 85,3 –pojištění domácností 6 630 6 087 91,8 77 076 62 956 81,7 –pojištění budov 51 504 47 794 92,8 652 853 559 335 85,7 –pojištění motorových vozidel 1 972 1 786 90,6 41 960 36 407 86,8 –pojištění ostatní 25 20 80,0 78 18 23,1 Pojištění podnikatelská (celkem) 17 769 12 540 70,6 1 309 761 701 855 53,6 –pojištění majetku 15 867 11 257 70,9 1 154 757 642 499 55,6 –pojištění motorových vozidel 676 547 80,9 20 279 15 768 77,8 –pojištění ostatní 1 226 736 60,0 134 725 43 588 32,4 Pojištění plodin a zvířat (celkem) 162 99 61,1 17 110 6 835 39,9 CELKEM ČAP 78 062 68 326 87,5 2 098 838 1 367 406 65,2 Pramen: Vlastní zpracování dle Škody způsobené orkánem Kyrril k 30.4.2007. Česká asociace pojišťoven [online]. 29. 5. 2007 [cit. 2011-04-16]. Dostupné z WWW:

Pojišťovny samozřejmě některé škody zlikvidovaly v kratším časovém úseku. Třetina pojistných událostí byla vyřízena jiţ do tří týdnŧ, po jednom měsíci to bylo aţ 43 %. Ke konci března, tedy po více neţ dvou měsících, bylo uzavřeno 78 % pojistných událostí. 129 Česká pojišťovna sama registrovala zhruba 42,5 tisíce pojistných událostí, coţ je údaj, který se v souvislosti s rizikem vichřice běţně objeví za mnohem delší období, aţ 2,5 roku. Pojistné plnění bylo Českou pojišťovnou vyplaceno ve výši 827 mil. Kč.130 Kooperativa a ČPP uvádí souhrnný údaj za oba subjekty. Z více neţ 20 tisíc pojistných událostí vyplatily klientŧm 750 mil. Kč.131 ČSOB Pojišťovna vyřídila přes 2 tisíce pojistných událostí132 a vyplatila 71 mil. Kč133.

4.5 Vichřice Emma Kyrill byl po několika letech první větrnou bouří, která dosáhla aţ síly orkánu. Druhé se dočkali obyvatelé České republiky hned následující rok. První březnový víkend (1. aţ 2. března) roku 2008 se přehnala přes země západní a střední Evropy Emma, přinášející silný vítr a sráţky. Na našem území dosahovala rychlosti 155 km/h (Šumava, Krušné hory), na polské straně Sněţky aţ 169 km/h. 129

Škody zpŧsobené orkánem Kyrril 19.2.-31.3.2011. Česká asociace pojišťoven [online]. c2010 [cit. 2011-0417]. Dostupné z WWW: . 130 ČESKÁ POJIŠŤOVNA: za škody z loňského orkánu Kyrill zaplatila přes 820 miliónŧ. FinExpert.cz [online]. 15. 1. 2008 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . 131 Zisk VIG ČR vzrostl o 26 procent na 1,6 mld. Kč. Předepsané pojistné překročilo hranici 33 mld. Kč. Kooperativa [online]. 22.1.2008 [cit. 2011-04-27]. Dostupné z WWW: . 132 ŠEDÝ, Pavel. Orkán Kyrill: máme se bát horšího?. FinExpert.cz [online]. 16. 8. 2007 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . 133 ČSOB Pojišťovna vyplatila klientŧm čtyři miliardy korun. OPojištění.cz : informace ze světa pojištění [online]. 8.2.2008 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: .

60

Nárazový vítr nad 100 km/h (místy i nad 120 km/h) foukal také v niţších polohách včetně velkých měst (Praha, Brno, Plzeň, České Budějovice). Podle Beaufortovy stupnice se tedy jedná o orkán. V médiích i mezi veřejností je však označován jako vichřice Emma, proto se budu tohoto spojení drţet i já. Příčinnou vichřice byla stejná situace jako u Kyrilla, tj. velký rozdílu tlaku na jihu a severu Evropy. 134 Následující obrázek č. 8 znázorňuje nejsilnější nárazy větru na jednotlivých územích ČR. Obrázek 8: Nejsilnější nárazy větru zpŧsobené vichřicí Emma

Pramen: Pramen: SANDEV, Marjan. Příčiny, meteorologické charakteristiky a předpovědi tlakových níží Kyrill & Emma. Český hydrometeorologický ústav [online]. [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . s. 10

4.5.1

Škody

Vichřice Emma naštěstí nebyla tak ničivá jako orkán Kyrill, i přesto ale při ní v České republice zahynuli dva lidé, v Evropě to bylo v součtu 14 lidí. Následky Emmy nejsou nijak překvapující. Ochromená doprava, spadlé stromy i stoţáry vysokého napětí, poničené domy i automobily. Opět zpŧsobila velké škody na českých lesích, zničeno bylo 1,7 miliónu metrŧ krychlových dřeva. Ve srovnání s Kyrillem je škoda třetinová. 920 tisíc lidí se ocitlo v dŧsledku bouře bez proudu. Společnosti ČEZ vznikly škody asi za 150 mil. Kč a jako jedny z mála tyto škody převýší loňské škody z Kyrilla. Dŧvodem jsou také spadlé stoţáry velmi vysokého napětí, které loňské katastrofě odolaly. 135 Škody v řádu desítek milionŧ korun odhaduje i energetická společnost E.ON.136 Obrázek č. 9 přibliţuje škody vyvolané vichřicí Emma.

134

Větrná bouře Emma se prohnala nad západní a střední Evropou. Gnosis9.net : Internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání [online]. 4.3.2008 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . 135 PAVEC, Michal; BAROCH, Pavel. Kdo byl ničivější: vichr Emma, nebo orkán Kyrill?. Aktuálně.cz [online]. 4.3.2008 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . 136 ŠITNER, Roman. Pro ČEZ byla Emma mnohem horší neţ Kyrill. Hospodářské noviny [online]. 4.3.2008 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: .

61

Obrázek 9: Škody zpŧsobené vichřicí Emma

Pramen: Vlastní zpracování dle FIALA, Luděk. Foto: Martin Polák. Lidé si mohou za 200 eur koupit jméno pro vichřici. Novinky.cz [online]. 11.3.2008 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z WWW: a Foto: Alexandra Mlejnková. Vítr opět zesílil až na 140 km/hod, větší škody ale nezpůsobil. Novinky.cz [online]. 2.3.2008 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z WWW:

Z vichřice Emmy bylo nahlášeno pojišťovnám přes 38 tisíc škod v celkové výši 1,35 miliardy korun.137 81 % nahlášených škod se týkalo pojištění obyvatel a v rámci něj se jednalo zejména o pojištění budov. U pojištění podnikatelŧ se škody dotkly nejvíce pojištění majetku. Po třech týdnech došlo k vyřízení 47 % nahlášených událostí, o další týden později uţ to bylo 57 %. Po dvou měsících dosahoval tento podíl 80 %, po třech měsících 87 %. V této době jiţ bylo vyplaceno plnění odpovídající 60 % nahlášených výší škod.138 Opět je zde poţadován delší časová prostor pro vyřízení sloţitějších případŧ, zpravidla z pojištění podnikatelŧ, která jsou charakteristická i vyšší škodou. Stav likvidace k 31. květnu 2008 znázorňuje tabulka č. 4.

137

SURÁ, Martina. Kvŧli změnám klimatu narostou škody na majetku, děsí se pojišťovny. ZLATÁ KORUNA [online]. 17.3.2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . 138 Škody zpŧsobené vichřicí EMMA k 25.3.-31.5.2008. Česká asociace pojišťoven [online]. c2010 [cit. 201104-17]. Dostupné z WWW: .

62

Tabulka 4: Likvidace škod po vichřici Emma k 31.5.2008

Počet pojistných událostí (ks)

Vyplacená Podíl pojistná plnění plnění k nahláš. včetně škodám záloh (%) (tis. Kč)

Škody Podíl (tis. Kč) vyřízen. Nahlášené Vyřízené k nahláš. (%) Pojištění obyvatel (celkem) 29 195 26 578 91,0 574 936 411 534 71,6 –pojištění domácností 1 716 1 565 91,2 13 387 9 658 72,1 –pojištění budov 21 327 19 699 92,4 306 992 257 641 83,9 –pojištění motorových vozidel 1 393 1 229 88,2 29 374 24 718 84,1 –pojištění ostatní 4 740 4 085 86,2 224 896 119 517 53,1 Pojištění podnikatelská (celkem) 6 794 4 693 69,1 684 543 343 341 50,2 –pojištění majetku 6 399 4 400 68,8 647 611 331 149 51,1 –pojištění motorových vozidel 330 258 78,2 10 910 8 621 79,0 –pojištění ostatní 59 35 59,3 10 423 3 572 34,3 Pojištění plodin a zvířat (celkem) 1 1 100,0 0 55 59,9 CELKEM ČAP 35 990 31 272 86,9 1 259 479 754 930 71,6 Pramen: Vlastní zpracování dle Škody způsobené vichřicí EMMA k 31.5.2008. Česká asociace pojišťoven [online]. 23. 6. 2008 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z WWW:

Česká pojišťovna v souvislosti s vichřicí Emma registrovala přes 18 tisíc pojistných případŧ, tedy necelou polovinu z celkového počtu. Přitom odškodnila klienty v částce přibliţně 500 milionŧ Kč. Druhý největší počet, přes 9 tisíc pojistných událostí, vyřídila Kooperativa. Pojišťovna Uniqa vyřídila téměř 800 pojistných událostí ve výši 45 miliónŧ korun.139

4.6 Srovnání orkánu Kyrill a vichřice Emma Mŧţeme říci, ţe jak Kyrill, tak Emma vznikli v dŧsledku velkého rozdílu tlaku na jihu a severu Evropy. Orkán Kyrill dosahoval větší rychlosti neţ vichřice Emma, především pak v horských oblastech. Naopak Emma dosahovala v níţinách vyšších nárazŧ větru neţ Kyrill. Pokud bychom se podívali na území, která byla v obou případech zasaţena, zjistili bychom, ţe plošně zasáhla Emma větší území.140 Z hlediska počtu škod i vyplaceného plnění zpŧsobil větší škody orkán Kyrill. Výjimkou byly škody zpŧsobené v energetickém prŧmyslu, zejména společnosti ČEZ, které byly téměř o polovinu vyšší z vichřice Emma. Srovnání stavu likvidace škod v případě Kyrilla i Emmy tři měsíce po jejich vzniku shrnuje tabulka č. 5.

139

Dynamický rŧst UNIQA pojišťovny. OPojištění.cz : informace ze světa pojištění [online]. 11.6.2008 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . 140 PAVEC, Michal; BAROCH, Pavel. Kdo byl ničivější: vichr Emma, nebo orkán Kyrill?. Aktuálně.cz [online]. 4.3.2008 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: .

63

Tabulka 5: Srovnání likvidace orkánu Kyrill a vichřice Emmy po třech měsících

Počet pojistných událostí (ks)

Nahlášené

Vyřízené

Podíl vyřízen. k nahláš. (%)

Pojištění obyvatel (celkem) orkán Kyrill 60 131 55 687 92,6 vichřice Emma 29 195 26 578 91 –z toho: pojištění budov orkán Kyrill 51 504 47 794 92,8 vichřice Emma 21 327 19 699 92,4 Pojištění podnikatelská (celkem) orkán Kyrill 17 931 12 639 70,5 vichřice Emma 6 795 4 694 69,1 - z toho: pojištění majetku orkán Kyrill 15 867 11 257 70,9 vichřice Emma 6 399 4 400 68,8 CELKEM ČAP orkán Kyrill 78 062 68 326 87,5 vichřice Emma 35 990 31 272 86,9 Pramen: Vlastní zpracování dle KELLER, Josef. Orkán v boji s vichřicí. českého pojišťovnictví. č. 3. 2008. s. 18

Škody (tis. Kč)

Vyplacená Podíl pojistná plnění plnění k nahláš. včetně škodám záloh (%) (tis. Kč)

771 967 574 936

658 716 411 534

85,3 71,6

652 853 306 992

559 335 257 641

85,7 83,9

1 326 871 684 598

708 690 343 396

53,4 50,2

1 154 757 674 611

642 499 331 149

55,6 49,1

2 098 838 1 367 406 65,2 1 259 534 754 930 59,9 Pojistný obzor : odborný čtvrtletník

Z tabulky č. 5 plyne, ţe podíl vyřízených pojistných událostí k celkovému počtu nahlášených byl téměř shodný. Mírně se lišil podíl vyřízeným událostí podle jejich hodnoty, kde větší část plnění byla vyplacena při likvidaci škod zpŧsobených Kyrillem. Zde ale záleţí na struktuře škod, jestli se týkaly pojištění obyvatel či pojištění podnikatelŧ apod. Případ od případu se mŧţe lišit svou sloţitostí. Z tabulky č. 5 plyne, ţe delší čas pro vyřizování vyţadovaly v tomto případě spíše škody z pojištění obyvatel, které se týkaly vyšších pojistných částek. Vcelku ale mŧţeme prohlásit, ţe likvidace obou větrných katastrof probíhala stejným tempem. Poté, co se naším územím prohnal orkán Kyrill, se začalo silněji hovořit o větrných mapách, které bude nutno vyuţívat v pojišťování podobně jako povodňové mapy. Vichřice Emma ale ukázala, ţe i přes velké podobnosti větrŧ nelze předpovědět přesná území, kterými se přeţenou, popř., jaké škody v daných územích zpŧsobí. Příkladem mohou být následující čísla. Z Hodonínska se po Emmě ozvalo České pojišťovně 1187 lidí, zatímco po Kyrillovi jich bylo 167. Na Strakonicku zpŧsobila Emma 288 škod, zatímco před rokem na stejném území zpŧsobil Kyrill 1726 škod. 141 Od vyuţívání větrných map se v nejbliţší budoucnosti zřejmě ještě upustí.

4.7 Povodně srpen 2010 V první polovině srpna 2010 byly silně zasaţeny povodněmi severní Čechy, nejvíce Liberecký a Ústecký kraj. Hovoří se o nich jako o bleskové povodni. Někteří meteorologové však uvádí, ţe byly zpŧsobeny trvalými vydatnými sráţkami, které postihly větší území. Naproti tomu bleskové povodně

141

ČTK. 04.04.2008 15:38. Týden.cz [online]. 4.4.2008 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: .

64

bývají zpŧsobeny přívalovým dešti, které jsou lokálního charakteru. 142 Významným činitelem pro vnik povodní byla nasycenost pŧd, jako výsledek nadprŧměrně deštivého července, zejména jeho druhé pŧle. Sráţky tentokrát proběhly ve třech epizodách, které zahrnují období od 1. do 16. srpna 2010. Nejvýznamnější sráţky, které zpŧsobily hlavní vlnu povodní, přišly v rozmezí 6. aţ 8. srpna. Měsíční úhrn sráţek zobrazuje obrázek č. 11. Obrázek 10: Měsíční úhrn sráţek na území ČR v srpnu 2010

Pramen: Český hydrometeorologický ústav. Vyhodnocení povodní v srpnu 2010 : Meteorologické příčiny povodní [online]. 2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . s. 18

V postiţených oblastech se sráţky pohybovaly nejčastěji mezi 250 – 400 % normálu.143 4.7.1

Škody

Povodně připravily o ţivot 6 lidí a zpŧsobily škody za více neţ 10 mld. Kč, většinu utrpěl Liberecký kraj. Nejvíce byla poničena infrastruktura, která představuje téměř polovinu celkových škod. Zhruba čtvrtinu tvoří škody na vodohospodářských objektech a tocích a přibliţně 10 % se podílí na celkových škodách poškození bytového fondu.144 Následující obrázek č. 12 uvádí příklady škod vzniklých při povodním v srpnu 2010 v severních Čechách.

142

VRTIŠKA, Ondřej. Příčina povodní na severu? Nešťastná shoda okolností. Týden.cz [online]. 09.08.2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . 143 Český hydrometeorologický ústav. Vyhodnocení povodní v srpnu 2010 : Meteorologické příčiny povodní [online]. Praha : Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky, 2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . s. 18. 144 Český hydrometeorologický ústav. Vyhodnocení povodní v srpnu 2010 : Ekonomické a sociální dopady [online]. Praha : Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky, 2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . s. 8.

65

Obrázek 11:Srpnové povodně 2010

Pramen: Vlastní zpracování dle Záplavy na jednom místě: Co přesně se dělo o víkendu. Aktuálně.cz [online]. 9.8.2010 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z WWW: ; ŠEVELA, Jaroslav. Povodně a záplavy v Severních Čechách – srpen 2010. Tlumačov [online]. 13.08.2010 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z WWW: a Povodně 7. a 8. srpna 2010. Český hydrometeorologický ústav : pobočka Ústí nad Labem [online]. c2010 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z WWW:

Pojišťovnám bylo v souvislosti s povodněmi nahlášeno přes 11,5 tisíce pojistných událostí za 1,5 mld. Kč. Většina pojistných událostí (87 %) se týká pojištění majetku občanŧ, větší objem škod (60 %) je ale nárokován z pojištění podnikatelŧ. V rámci pojištění občanŧ došlo k nejvíce pojistným událostem a největším škodám u pojištění budov, v pojištění podnikatelŧ u pojištění majetku. 145 Časový prŧběh likvidace těchto pojistných událostí znázorňují grafy č. 11 a č. 12. První z nich zachycuje, kolik procent z nahlášených pojistných události jiţ pojišťovny vyřídily. Druhý graf se dívá na likvidaci z druhého pohledu a zobrazuje, kolik pojišťovny vyplatily na pojistném plnění vzhledem k celkové výši nahlášených škod. V obou grafech jsou zmíněné prŧběhy uvedeny pro pojištění občanŧ, podnikatelŧ a samozřejmě i celkový prŧběh.

145

Škody zpŧsobené ţivly 1 - 9. 2010. Česká asociace pojišťoven [online]. c2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: .

66

% z nahlášených škod

Graf 11: Podíl vyřízených pojistných událostí v čase 70

60 50 40

občané

podnikatelé

30

celkem 20 10 0 11.8.

13.8.

16.8.

20.8.

23.8.

30.8.

6.9.

5.10.

Pramen: Vlastní zpracování dle Škody způsobené povodní 11.8-5.10.2010. Česká asociace pojišťoven [online]. c2010 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z WWW:

% z nahlášených škod

Graf 12: Podíl vyplacených škod v čase 70 60 50 40

občané podnikatelé

30

celkem 20 10 0 11.8.

13.8.

16.8.

20.8.

23.8.

30.8.

6.9.

5.10.

Pramen: Vlastní zpracování dle Škody způsobené povodní 11.8-5.10.2010. Česká asociace pojišťoven [online]. c2010 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z WWW:

Povodně v plné síle zasáhly severní Čechy 7.srpna. Z předchozích grafŧ č. 11 a č. 12 mŧţeme vyčíst, jak rychle byly vzniklé škody likvidovány. Uţ po pár dnech si pojišťovny připsaly na svŧj účet první vyřízené škody a za týden měla vyřízeno asi 5 % nahlášených pojistných událostí. Po dvou týdnech to činilo 12 %, po dalším týdnu jiţ bylo vyřízeno přes 20 % událostí. Měsíc po povodni se toto číslo blíţilo k jedné třetině. Většina pojistných událostí, zhruba 63 %, byla vyřešena do dvou měsícŧ. Křivka vyjadřující celkový počet vyřízených pojistných událostí přibliţně kopíruje prŧběh křivky týkající se pojištění občanŧ, protoţe právě ono představuje stěţejní část těchto událostí. 67

Z grafu č. 12 vyplývá, ţe po týdnu bylo vyplaceno pouhé 1 % škod, po dvou týdnech necelých 5 %. Další týden nato jiţ toto procento přesáhlo 15 %. Měsíc po povodni byla vyplacena více neţ pětina škod a po 2 měsících činilo pojistné plnění jiţ více neţ 40 %. Podíl vyplacených pojistných plnění z nahlášených škod je oproti procentu vyřízených pojistných událostí mnohem niţší. Z toho si lze odvodit, ţe mezi prvními jsou vyřízeny vţdy ty jednodušší případy, kde vznikly spíše menší škody. To potvrzuje i křivka vyplacených pojistných plnění z pojištění občanŧ (modrá křivka v grafu č. 12), která leţí výše neţ křivka podnikatelŧ. Občanských pojištění se týkají v porovnání s pojištěním podnikatelŧ niţší škody. Přesto získali z dosud vyřízených událostí větší plnění neţ podnikatelé. K likvidaci sloţitých, vysokých škod pojišťovny vyţadují více času. Přes polovinu všech pojistných událostí řešila Česká pojišťovna. Evidovala přes 6,5 tisíce nahlášených škod a na jejich odškodnění bylo vyplaceno přes 501 milionŧ Kč.146 To představuje třetinu z pojištěných škod. Druhá největší pojišťovna na trhu, Kooperativa, registrovala přibliţně 2700 pojistných událostí, které se týkaly škod za 550 mil. Kč. 147 Oběma pojišťovnám byly tedy nahlášeny škody za cca 500 mil. Kč. Oproti České pojišťovně však Kooperativa evidovala pouze necelou polovinu pojistných událostí. Pravděpodobně tedy u ní převaţují pojištění podnikatelŧ, týkající se vyšších pojistných částek, a u České pojišťovny naopak pojištění občanŧ. V souvislosti se srpnovými povodněmi v severních Čechách došlo k další diskusi ohledně povodňových map. Ty totiţ dosud nezohledňovaly výskyt tzv. bleskových povodní. Od letošního roku by proto měly být pouţívány mapy nové, které zohledňují i tento druh povodní. 148 Podle posledních informací však kartografické firmy, které se specializují na tuto problematiku, ještě výsledky zmapování území ohroţených přívalovými dešti nedodaly. 149 Na závěr bych chtěla poznamenat, ţe jedním z dŧsledkŧ letošního poměrně deštivého léta mŧţe být i sopečná činnost islandské sopky Eyjafjallajökull, která od dubna 2010 vychrlila velké mnoţství sopečného prachu do atmosféry. Na druhou stranu jsou ale poslední roky vţdy něčím výjimečné a těţko tyto extrémy přisuzovat jedné události.

146

2010 Čtyři kalamity. Česká pojišťovna [online]. c2008-2011 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . 147 Kooperativa jiţ vyplatila téměř polovinu škod z povodní v severních Čechách. Kooperativa [online]. 3.9.2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . 148 BOUC, František. Není povodeň jako záplava. Pojišťovny zohlední riziko bleskových povodní. Lidovky.cz : Zpravodajský server Lidových novin [online]. 17.8.2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . 149 NEUWIRTH, Michael. Pojištění ţivelních událostí: Jaký bude další vývoj?. Pojistný obzor : odborný čtvrtletník českého pojišťovnictví. č. 4. 2010. s. 16-17.

68

5. TENDENCE V PROCESU LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ S OHLEDEM NA RŦST ŢIVELNÍCH KATASTROF Je nepopíratelné, ţe v posledních letech došlo ke zvýšení katastrof přírodního charakteru, které postihují území na celé zeměkouli. Jejich následky vyvolávají nutnost určitých změn na pojistných (i zajistných) trzích. Kaţdá další přírodní katastrofa se mŧţe podepsat a podepisuje se na zpřísnění podmínek pojištění, příp. jeho zdraţování. Pojišťovna tak musí ve své činnosti počítat s příchodem nových rizik i se zhoršením těch stávajících. K tomu mohou poslouţit nejrŧznější modely. V dalším textu budou uvedeny některé změny související s ţivelním pojištěním, které se v posledních letech odehrály na pojistném trhu.

5.1 Změna tarifní politiky V předchozích kapitole byly zmapovány největší ţivelní katastrofy, které zasáhly Českou republiku v její novodobé historii. U povodní z července 1997 bylo pojištěno pouze 15 % všech vzniklých škod. Jedním z dŧvodŧ byla absence tohoto rizika v pojistných smlouvách, i kdyţ se v nabídce pojišťoven objevovalo. Klienti jej však buď nepovaţovali za příliš dŧleţité, nebo se proti němu nepojistili kvŧli zvyšování cen majetkového pojištění v první polovině devadesátých let. V té době docházelo k přizpŧsobování cen pojištění na základě škodovosti a skutečné ceny majetkových hodnot tak, aby byla zachována ekvivalence při provozu jednotlivých pojistných produktŧ. Za dob komunismu tento princip nebyl uplatňován a ceny pojištění byly velice nízké. V druhé polovině devadesátých let se však ceny vlivem konkurenčních tlakŧ postupně sniţovaly a stávaly se dostupnějšími. Spolu s mnoţstvím pojištěného majetku rostly ale také škody. Vyvrcholením byly povodně v srpnu 2002, které měly zásadní vliv na chování pojistitelŧ i zajistitelŧ. Na úhradě pojištěným škod se aţ z 97 % podíleli zajistitelé. Vyplacené plnění tak výrazně převýšilo zajistné a zajišťovny začaly přehodnocovat pohled na katastrofické škody z hlediska frekvence jejich výskytu. Výsledkem bylo především omezení zajistných kapacit a draţší zajistná ochrana pro riziko povodně a záplavy. Tyto změny se promítly i do pojištění. 150 Výskyt katastrofických povodní zvednul vlnu zájmu o pojištění pro případ povodně a záplavy i u obyvatel. Vedlo to aţ k tomu, ţe momentálně je Česká republika v rámci Evropy na předních místech, co se týče zahrnutí těchto rizik do pojištění. Objevují se přibliţně v kaţdé druhé smlouvě. V tomto ohledu předhání i země s mnohem vyspělejšími pojistnými trhy, jako je Německo nebo Rakousko. V těchto zemích má krytí proti povodni uzavřeno asi jen čtvrtina občanŧ. Je totiţ poměrně drahé a pro rizikové oblasti a objekty nedostupné. Obdobná situace, jako je u nás, je nejspíš jen ve Velké Británii. 151

5.2 Informační systémy V souvislosti se zvýšením pojistné ochrany se také zpřísnily podmínky pro pojišťování. Byly zavedeny limity plnění a vyšší spoluúčasti a některé nemovitosti nebo majetek se staly nepojistitelnými. Právě pro určování rizikovosti pojistného obchodu pro pojišťovny začal slouţit systém FRAT (Flood Risk Assesment Tool), který pro český trh vyvinula zajišťovna Swiss Re ve spolupráci s firmou MultiMedia Computer. S jeho vývojem Swiss Re započala uţ po povodních 1997. Aplikace FRAT je vyuţívána v rámci geografického informačního systému (GIS), coţ je nástroj na vyhodnocení rizika povodně. Pomocí něj je moţné modelovat i maximální moţné škody vzniklé povodní v dané oblasti České republiky a vyuţívají ho všichni významnější pojistitelé.

150

DAŇHEL, Jaroslav, et al. Pojistná teorie. 2005. s. 298-302. NEUWIRTH, Michael. Pojištění ţivelních událostí: Jaký bude další vývoj?. Pojistný obzor : odborný čtvrtletník českého pojišťovnictví. č. 4. 2010. s. 16-17.

151

69

FRAT obsahuje elektronické povodňové mapy. Ty jsou rozděleny do 4 rizikových zón. První zóna představuje zanedbatelné riziko povodně a je bez problému pojistitelná. Druhá a třetí zóna představují nízké a střední riziko a pojistit je je moţno pouze s rizikovým příplatkem k pojistnému. Objekty umístěné ve čtvrté zóně jsou nepojistitelné, protoţe pro pojišťovnu představují vysoké riziko výskytu povodní. V současné době je aplikace pro identifikaci povodňových oblastí zpřístupněna zdarma i pro širokou veřejnost na webových stránkách České asociace pojišťoven. 152 Povodňové mapy zatím neobsahují riziková území, která mŧţou být zaplavena v dŧsledku přívalových dešťŧ. Jejich rozšíření se však v brzké době očekává. Uvaţuje se také o vyuţívání obdobných větrných map. Ty jiţ sice nějakou dobu existují, ale pojišťovny se shodují, ţe výjimečně silné větry odhadnout nelze a dosavadní mapy větrŧ vychází především z nadmořské výšky. Z toho by plynulo vyšší pojistné pro obyvatele ve vyšších polohách. Přitom vichřicím neujdou ani níţiny. 153

5.3 Public Private Partners Některé evropské země se rozhodly řešit ţivelní události cestou Public Private Partners. Na základě principu rozdělené odpovědnosti zaloţily či spíše umoţnily pojistitelŧm vytvořit systémy jednotného pojištění přírodních katastrof. Tyto systémy mŧţou mít rŧznou podobu. Ve Francii je toto riziko kryto státní zajišťovnou, ve Španělsku odvádí pojistitelé příspěvky do speciálního konsorcia. V Norsku a v Belgii se jedná o klasický pool. Základem těchto systémŧ je volitelnost majetkového pojištění, jehoţ obligatorní součástí je pojištění přírodních katastrof. Kaţdý klient se tedy mŧţe dobrovolně rozhodnout, zda chce majetkové pojištění uzavřít nebo ne. Pokud si jej ale sjedná, je automaticky pojištěn i pro případ nejrŧznějších ţivelních nebezpečí. Tento systém umoţňuje rozloţení rizika mezi co největší počet pojištěných a stanovení přijatelných sazeb. Tyto sazby, stejně jako ostatní podmínky, jsou u všech pojistitelŧ stejné. Vybrané pojistné je odváděno do společného fondu, ze kterého jsou hrazeny škody. Vzhledem k poměrně velkému zájmu občanŧ o pojištění majetku jsou tyto systémy vhodným nástrojem pro zvýšení propojištěnosti a zároveň cenové dostupnosti. O zavedení podobného systému se uvaţuje i v České republice, i kdyţ se ještě neví, které uspořádání systému by bylo nejvhodnější. Jako problém se však jeví právě skutečnost, ţe jiţ 50 % majetkových pojištění zahrnuje i riziko povodní (jako převaţujícího rizika pro ČR) a nový systém by přinesl spíše ty nejrizikovějších klienty, kteří byli dosud odmítaní. Přesto se tyto systémy zdají lepším řešením neţ neustálé zvyšování sazeb. Na pŧdě EU uţ se také jedná o jednotném evropském modelu pojištění pro případ ţivelních událostí. 154

Zajišťovna Swiss Re ve své nedávno vydané zprávě vybízí ke zvýšení vyuţívání tohoto systému. Doporučení je zaměřeno především na rozvojové země, které bývají přírodními katastrofami postiţeny nejvíce a zároveň jsou na to nejméně připraveny. Od vlád je tedy očekávána aktivnější role v oblasti přenosu rizik.155 Neměly by se zaměřovat pouze na moţnosti úhrady škod poté, co vniknou, ale zavést

152

Povodňové mapy pro veřejnost zdarma. Česká asociace pojišťoven [online]. 10. 5. 2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . 153 PAVEC, Michal. Větrné mapy nemají smysl, říká expert i pojišťovny. Aktuálně.cz [online]. 20.4.2008 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . 154 NEUWIRTH, Michael. Pojištění ţivelních událostí: Jaký bude další vývoj?. Pojistný obzor : odborný čtvrtletník českého pojišťovnictví. č. 4. 2010. s. 16-17. 155 Closing the financial gap. Swiss Re [online]. 2011 [cit. 2011-04-27]. Dostupné z WWW: .

70

opatření, které jim pomŧţou je lépe zvládnout. A jako prioritu stanovuje zajištění fungujícího pojistného trhu prostřednictvím odpovídající legislativy.156

5.4 Pojistné deriváty Přírodní katastrofy jsou doprovázeny zvyšujícím se počtem škod a pojišťovny tak začaly hledat alternativní formy přenosu rizika s cílem zachování stability na pojistném trhu. Výsledkem jsou mj. pojistné deriváty, pomocí nichţ dochází k přenosu rizika na kapitálové trhy. Ty kapacitně převyšují trhy pojistné a jsou tak schopny pojmout i katastrofická rizika. Jako příklad mŧţou slouţit dluhopisy vydané pojišťovnou nebo zajišťovnou umístěné na kapitálovém trhu. Pokud nedojde ke katastrofální škodě určité výše na vymezeném teritoriu (např. hurikán o určité síle), vyplatí emitent nadprŧměrný výnos. Pokud ale ke katastrofě dojde, musí se investoři podílet na vzniklých ztrátách. Pro investory tyto instrumenty představují významný prvek diverzifikace portfolia a nezávislost jejich ceny na cenových pohybech obdobných investičních nástrojŧ zvyšuje jejich atraktivitu. Odpŧrci derivátŧ tvrdí, ţe nejsou nástrojem diverzifikace, ale pouze spekulace. 157

5.5 Vývoj počtu pojistných událostí a vyplaceného plnění (ţivelní riziko) Dosud byly zmíněny z ţivelních katastrof, které se objevily v České republice, pouze povodně a záplavy a větrné katastrofy. Kaţdoročně zpŧsobuje škody také sníh, ať uţ ve formě sněhové kalamity nebo třeba škody vznikající tíhou sněhu. V létě naopak mohou zpŧsobit velké škody krupobití. Nejen tato, ale také ostatní ţivelní rizika, která pŧsobí na území ČR, jsou zahrnuta v následujících grafech, které obsahují data z let 1997 – 2009. Graf č. 13 vyjadřuje počet pojistných událostí zpŧsobených ţivelním rizikem. Graf 13: Počet vyřízených pojistných událostí – ţivelní riziko (v ks) 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Pramen: Vlastní zpracování dle Výroční zprávy 1999-2009. Česká asociace pojišťoven [online]. c2010. Dostupné z WWW:

156

Swiss Re Calls for Increased Role for Public-private Partnerships in Disaster Relief. Insurance Journal [online]. 27.1.2011 [cit. 2011-04-27]. Dostupné z WWW: . 157 DAŇHEL, Jaroslav; DUCHÁČKOVÁ, Eva; RADOVÁ, Jarmila. Analýza globálních trendů ve světovém a českém komerčním pojišťovnictví. 2007. s. 10-11.

71

Z grafu č. 13 mŧţeme vyčíst, ţe v letech 1997 a 2002 bylo vyřízeno mnohem více pojistných událostí neţ v ostatních letech a je zřejmé, ţe dŧvodem jsou katastrofické povodně z těchto let. Větší skok v počtu událostí představují i rok 2006, kdy ČR opět zasáhly povodně, a rok 2007, spojený v orkánem Kyrill. V prŧběhu let tedy počet vyřízených pojistných událostí poměrně dost kolísá. Celkový trend je ale klesající. Graf č. 14 ukazuje prŧběh výší vyplacených pojistných plnění z pojistných událostí zpŧsobených ţivelním rizikem. Tedy z pojistných událostí uvedených v předchozím grafu č. 13. Graf 14: Výše vyplacených pojistných plnění – ţivelní riziko (v mil. Kč) 20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Pramen: Vlastní zpracování dle Výroční zprávy 1999-2009. Česká asociace pojišťoven [online]. c2010. Dostupné z WWW:

Z grafu č. 14 je na první pohled patrný obrovský skok ve vyplacených plněních za rok 2002, z nichţ se většina týká povodní v tomto roce. Likvidace událostí z těchto povodní probíhala i v dalším roce, a proto došlo i zde k výplatě velmi významné částky. Podobně tomu bylo v roce 1997, kdy se vyplácela velká část pojistné plnění i v dalším roce. Křivce z předchozího grafu odpovídá také zvýšené pojistného plnění v roce 2006. V tomto grafu č. 14 je celkový trend vyplaceného pojistného plnění také klesající, i kdyţ velice mírně.

5.6 Novinky související s likvidací ţivelních pojistných událostí Hlášení pojistné události mohou klienti provést online na webových stránkách pojišťoven. To velkou novinkou není. U mnohých z nich lze ale nově na těchto stránkách sledovat také prŧběh vyřizování pojistné události, zjistit informace o přiděleném likvidátoru, který má případ na starosti, či přikládat online poţadované doklady. Klient tak mŧţe ušetřit velkou spoustu času. Česká pojišťovna Česká pojišťovna nastartovala v roce 2010 nový systém likvidace pojistných událostí Standard Plus. Při povodních poslali do několika obcí a dalších míst své registrátory, kteří aktivně oslovují klienty, prvotně mapují a evidují jejich škody a také poskytují dŧleţité rady a pokyny. Na závěr své návštěvy předají klientovi informaci, kdy jej navštíví mobilní technik a jeho dŧm viditelně označí cedulkou

72

Pojištěno u ČP. Tato činnost registrátorŧ má za úkol zlepšit orientaci technikŧ pojišťovny v obci a umoţnit jim prohlédnout mnohem více škod neţ při standardním postupu. 158 Kromě mobilních technikŧ poté do terénu posílá i dobrovolníky z jiných úsekŧ a pracovníky obchodní sluţby. Ti obchází i klienty, kteří podle databáze mají movitý majetek nebo nemovitosti pojištěny u ČP, ale svoji škodu ještě z nejrŧznějších dŧvodŧ nenahlásili. Dobrovolníci pomáhají obyvatelŧm s registrací a vyplněním formulářŧ. Tento postup se jí dobře osvědčil při likvidaci škod z povodní a záplav v roce 2010.159 V souvislosti se povodněmi 2010 a likvidací vzniklých škod nabídla Česká pojišťovna svým klientŧm moţnost zvýhodněného nákupu nového nábytku, bytových doplňkŧ, elektrospotřebičŧ apod. Tyto slevy činily 15 aţ 30 % podle druhu nakupovaných věcí. Nákup bylo moţno pořídit i na splátky s nulovým navýšením. 160 Kooperativa Pojišťovna Kooperativa při srpnových povodních v severních Čechách poslala svým klientŧ, kteří měli bydliště v postiţených oblastech, informační SMS s instrukcemi, jak postupovat v případě, ţe byli postiţeni povodněmi a s kontakty na zákaznické centrum a její web. Celkem bylo osloveno asi 10 tisíc klientŧ. Klienti na SMS vcelku reagovali a pojišťovně se ozvali, i kdyţ se jim škody vyhnuly. 161 V roce 2009 zavedla Kooperativa unikátní sluţbu – přímou telefonní likvidaci. Hlavní výhodou této ojedinělé sluţby je rychlost. Klient prochází interní kontrolou uţ v okamţiku telefonátu, kterým hlásí škodu. Pokud vyhoví podmínkám scoringu, dostane od operátora infolinky informaci, ţe škodu je moţné zlikvidovat v rámci zrychleného procesu. Poté operátor s klientem projde veškeré podrobnosti škody, a pokud s tím klient souhlasí, škodu uzavře. Okamţitě zašle pokyn k vyplacení pojistného plnění a klientovi zprávu o ukončené likvidaci. V praxi to znamená, ţe klient mŧţe celou pojistnou událost vyřídit jedním telefonátem. A do několika dnŧ má pojistné plnění na svém účtu. V rámci přímé telefonní likvidace je moţné řešit standardní škody v pojištění majetku občanŧ (pojištění domácnosti, pojištění domu), nejčastěji jde o poškozenou střešní krytinu, okapy, poměrně často se řeší i škody zpŧsobené prasklým vodovodním potrubím u pojištění domácnosti. V prŧměru Kooperativa likviduje tyto standardní majetkové pojistné události u soukromých osob do 4 dnŧ. 162

158

Česká pojišťovna za první týden po povodních zaregistrovala více neţ 2650 škod za téměř 80 milionŧ korun. Česká pojišťovna [online]. 21.5.2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . 159 Česká pojišťovna po prvním týdnu kalamity z povodní a záplav zpřesnila odhad počtu škod 12 tisíc a navýšila objem předpokládaného plnění na 570 milionŧ korun. Česká pojišťovna [online]. 13.8.2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . 160 Svatováclavské povodně mají zatím na svědomí zhruba 1500 pojistných událostí. Česká pojišťovna [online]. 29.9.2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . 161 Kooperativa zaslala svým klientŧm v postiţených oblastech informační SMS. Kooperativa [online]. 10.8.2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . 162 Telefonní likvidace Kooperativy letos klientŧm vyplatila uţ přes milion. Kooperativa [online]. 9.2.2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: .

73

Allianz Pojišťovna Allianz v rámci likvidace škod z povodní a dalších škod zpŧsobených vodou zdarma pŧjčuje svým klientŧm výkonné vysoušeče. Allianz nakoupila 25 těchto vysoušečŧ a jejich pouţití se osvědčilo hned u květnových povodní na Moravě. 163 V květnových povodních pojišťovna Allianz vyslala do menších obcí speciální týmy technikŧ vybavené seznamem klientŧ v dané lokalitě. Tak byli schopni během krátké doby všechny kontaktovat a zjistit, zda mají škodu na majetku nebo ne. Nemuseli tak čekat na hlášení od jednotlivých klientŧ. Pojišťovně se tento postup osvědčil. Cílené výjezdy šetří čas a námahu klientŧm a jsou efektivní i pro ni. Např. v Troubkách se ukázalo, ţe povodeň v této obci zasáhla všechny její klienty. Následně byli do obce posláni i mobilní technici. 164 Generali Vzhledem k nadměrnému mnoţství škod na motorových vozidlech v prŧběhu roku přijala Generali sadu opatření k urychlení procesu likvidace. Řada klientŧ v závislosti na rozsahu poškození svého vozidla (s výjimkou totální škody) mŧţe vyuţít moţnost zlikvidování pojistné události ve zkráceném časovém termínu, kdy přibliţně do týdne po prohlídce mají peníze na svém účtu. Poškozeným jsou nabízeny a vypláceny zálohy na pojistná plnění a následně je přistoupeno ke konečné likvidaci škod na základě dodaných dokladŧ. Svým klientŧm také nabízí moţnost vyhledat si nejbliţší smluvní autoservis prostřednictvím internetových stránek Generali. Zde si mohou za pomoci místa, staří a značky svého vozu najít nejbliţší smluvní opravnu a dokonce i naplánovat trasu.165

Na závěr uvedu jednu tendenci, která nemusí být na první pohled patrná. Česká pojišťovna provedla analýzu všech ţivelních kalamit, které postihly Českou republiku od počátku roku 2008, a došla k překvapivému zjištění. V naprosté většině případŧ pustošily ničivé ţivly majetek o víkendech. A to bez ohledu na to, zda se jednalo o větrné smrště, povodně, přívalové deště či krupobití. 166 Doplním ještě informaci, která mŧţe být pro někoho samozřejmostí, ale je dobré na ni poukázat. Pojišťovny vţdy od zjištění prvních škod prodlouţily své pracovní doby a to i o víkendech. Jak bylo uvedeno výše, víkendy byly pro katastrofy zásadní. Došlo k přesunu likvidátorŧ, mobilních technikŧ i dalších pracovníkŧ z ostatních míst republiky do postiţené oblasti. Zaměstnanci pojišťoven, kteří pracují v místě buď blízko, nebo přímo u postiţené oblasti, byli přesunuti do oddělení likvidace pojistných událostí či jiných oddělení (např. klientské centrum), kde dočasně vypomáhali. Pojišťovny rovněţ zřizovali speciální telefonní linky pro hlášení událostí a poskytování základních informací. I tímto se pojišťovny snaţí o promptní vyřízení pojistných událostí.

163

Allianz [online]. 9.8.2010 [cit. 2011-04-17]. Aktuální informace Allianz pojišťovny ke kalamitní situaci. Dostupné z WWW: . 164 Allianz pojišťovna uţ eviduje škody za 172,5 milionŧ Kč. Allianz [online]. 25.5.2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . 165 Předpokládaný účet krup a bleskových povodní atakuje hranici 200 milionŧ korun. Generali [online]. 13.9.2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . 166 Kalamity přicházejí o víkendech. Česká pojišťovna [online]. 19.8.2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: .

74

6. DOPORUČENÍ PRO ZLEPŠENÍ PROCESU LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ KOMERČNÍMI POJIŠŤOVNAMI A USPOKOJENÍ POJISTNÝCH POTŘEB KLIENTŦ Kaţdý klient má sjednáno pojištění pro případ, ţe by došlo k realizaci rizika, které mu mŧţe zpŧsobit újmu. V lepším případě k této realizaci nedojde. V opačném případě je pro klienta alespoň útěchou, ţe mu bude vzniklá újma podle sjednaných podmínek nahrazena. Od pojišťovny očekává bezproblémové vyřízení pojistné události. Pod pojmem bezproblémový si ale kaţdý mŧţe vybavit něco jiného. Uvedu tedy příklady hlavní faktorŧ, které ovlivňují spokojenost klientŧ s likvidací pojistné události. Stěţejní je rychlost vyřízení události od jejího nahlášení aţ po připsání plnění na účet. V předchozí kapitole byly u některých pojišťoven zmíněny zpŧsoby likvidace, které vedou k jejímu brzkému vyřízení. Platilo to zejména u jednoduchých, standardních produktŧ. Je to určitě krok správným směrem, ale pořád se jedná pouze o malé procento takto expresně vyřízených škod. Je zde tedy velký prostor pro rozšíření, kterého by byla škoda nevyuţít. Jako druhý faktor bych zmínila zpŧsob komunikace s pojišťovnou a likvidátorem. Vlivem neustálého rozvoje komunikačních prostředkŧ a výpočetní techniky dochází k otevírání moţností jejich vyuţití v likvidaci pojistných událostí. Např. u Kooperativy je moţno vyřídit vše jedním telefonátem. Dochází také k zavádění klientských portálŧ, které jsou obdobou internetového bankovnictví, ale slouţí pro oblast pojišťovnictví. Tyto aplikace přináší velkou úsporu času a moţnosti pohodlného vyřizování odkudkoli. Kaţdé pojišťovně bych doporučila do jejich nákupu nebo vývoje investovat. Pojišťovny ale nesmí zapomínat na určité skupiny obyvatel, pro které je vyuţívání nejen telefonu (mobilu), ale především počítače a internetu z rŧzných dŧvodŧ překáţkou. Dnes je velká část prŧběhu likvidace konzultována na dálku a je to logické. Klientovi ale tím pádem nebyl ponechán prostor pro výběr pro něj nejpříjemnějšího zpŧsobu komunikace. Faktorem, který má zásadní vliv, je samozřejmě získání odpovídajícího pojistného plnění. Jeho výše má odpovídat dohodnutým podmínkám v závislosti na škodě. I za předpokladu korektního určení jeho výše pojišťovnou stejně dochází k situacím, kdy je klient doslova rozčarován z nečekaně nízkého plnění. Dŧvodŧ sice mŧţe být více, ale zpravidla se jedná o pojistné podmínky, se kterými klient není dostatečně seznámen. Tento problém tedy pramení uţ z uzavírání pojistných smluv. Pojišťovny by měly tyto podmínky s klientem opravdu procházet a upozornit ho na alespoň na nejdŧleţitější body, které mŧţou být příčinou budoucího sporu. V nejlepším případě také pojistné podmínky zpřehlednit. Podobně z oblasti likvidace vybočuje přepojištění. Zpravidla se na něj přijde po vzniku pojistné události. Málokdo si v prŧběhu pojištění aktualizuje pojistnou částku dle skutečné hodnoty majetku a v dŧsledku toho platí po celou dobu vyšší pojistné. Při odhalení této skutečnosti v rámci likvidace pojistné události opět dochází k silné nespokojenosti klienta. Přitom by se tomu dalo předejít. K automatické úpravě pojistné částky pojišťovnou je ještě daleko. Pokud by ale kaţdým rokem zaslala upozornění, ţe je třeba provést aktualizaci, určitě by významně stouplo procento lidí, kteří tak udělají. Přitom by bylo moţné si vybrat mezi upozorněním poštou, e-mailem, SMS, telefonicky apod. Obecně mŧţeme najít spoustu faktorŧ, které mají vliv na spokojenost zákazníka. Dalším příkladem by mohlo být pravidelné zasílání nejdŧleţitějších informací klientovi o prŧběhu likvidace, pokud klient nemá přístup na internet, jinými kanály. V poslední době je velkým hitem tzv. přímá likvidace škod. Najdeme ji v nabídce několika nejvýznamnějších pojistitelŧ (Česká pojišťovna, Kooperativa, Allianz, Generali, Uniqa, Česká podnikatelská pojišťovna 167). Pojišťovna v rámci tohoto produktu nabízí majitelŧm povinného ručení 167

Údaje k 17.3.2011.

75

vyřízení všeho potřebného místo něj. Bývá také rozšířen o zapŧjčení automobilu i pro viníka nehody. U některých pojišťoven je poskytována zdarma, jiné nabízí přímou likvidaci jako připojištění. Díky tomu bývá klientŧm zabezpečena úhrada celé opravy vozu. Tedy i v případech, kdy pojišťovna škŧdce krátí plnění v případě redukce ceny dílŧ z dŧvodŧ zohlednění stáří a stupně jejich opotřebení.168 Pojišťovny se přímou likvidací inspirovaly v zahraničí, kde jiţ tato forma likvidace nějaký čas funguje. Mohlo by tak dojít k převzetí i dalších produktŧ či postupŧ, které by přispěly k lepšímu uspokojení pojistných potřeb klienta.

168

Přímá likvidace povinného ručení u další pojišťovny. ZLATÁ KORUNA [online]. 5.4.2011 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z WWW: .

76

ZÁVĚR Člověka provází jeho ţivotem spousta nebezpečí, která se mohou negativně podepsat na jeho majetku, zdraví i ţivotě. Je tedy v jeho zájmu chránit se před dŧsledky negativního pŧsobení těchto nebezpečí a vhodným nástrojem mŧţe být pojištění. Po dobu trvání smlouvy hradí pojistné a očekává, ţe v případě pojistné události mu bude poskytnuta odpovídající náhrada, jejíţ výše je sjednána ve smlouvě. Proces vyřizování pojistné události v pojišťovně se nazývá likvidace pojistných událostí a spočívá v mnoha úkonech, které vyústí ve vyplacení, popř. oprávněné zamítnutí vyplacení pojistného plnění. Fáze vyřizování pojistné události je pro klienta stěţejní a podle ní také posuzuje kvalitu sjednaného pojištění. Význam pojištění v poslední době stoupá také v souvislosti s pŧsobením ţivlŧ. Vlivem postupné změny klimatu dochází ke stále častějšímu výskytu přírodních katastrof a rostou také škody, které napáchají. Tyto události postihují celý svět a Česká republika není výjimkou. Závaţné nebezpečí u nás představují především povodně, které se ve větší či menší míře objevují v podstatě kaţdým rokem. Velké škody u nás pŧsobí rovněţ vichřice, které se v poslední době staly poměrně diskutovaným tématem. Cílem této diplomové práce bylo analyzovat proces likvidace pojistných událostí ve vybraných komerčních pojišťovnách. Nejdříve byla popsána pojišťovací činnost pojišťovny a v rámci ní vymezena likvidace pojistných událostí. Následně byly v rámci likvidace rozebrány jednotlivé kroky a úkony, které jsou s ní spojeny. Dŧraz byl kladen i na právní rámec, který tuto oblast upravuje. První část tak podala komplexní přehled o procesu likvidace pojistných událostí. Druhá část se zabývala pojistnými podmínkami, které podstatně ovlivňují celý prŧběh pojištění. Zvolila jsem pojistné podmínky týkající se pojištění trvale obývaných nemovitostí a charakterizovala je v kontextu likvidace pojistných událostí u tří vybraných pojišťoven – České pojišťovny, Allianz a Slavie. Ve všeobecných pojistných podmínkách měly pojišťovny mnoho společného, rozdíly spočívaly většinou v jednotlivých výlukách z pojištění či konkrétních lhŧtách. Naopak tomu bylo v doplňkových a zvláštních pojistných podmínkách, v nichţ uţ byly zpravidla podmínky specifikovány pro uvedené pojišťovny odlišně. Z celkové struktury i obsahu pojistných podmínek byla patrná podobnost těchto podmínek u České pojišťovny a Slavie. Je tedy moţné, ţe Slavia tyto podmínky od České pojišťovny převzala a pouze upravila některé údaje podle svého. Po demonopolizaci a při zakládání nových pojišťoven tak nejspíše učinily i další pojišťovny. U pojišťoven je patrný také rozdíl v mnoţství poskytovaných informací. Pojišťovna Slavia oproti ostatním neupravovala podmínky příliš podrobně a velký dŧraz tedy bude kladen na údaje uvedené přímo v pojistné smlouvě. Celkově k pojistným podmínkám je potřeba ještě podotknout, ţe ne všechny pojmy znamenají u pojišťoven to samé a ne všechny odlišně vyjádřené podmínky nutně znamenají rozdíl v dané skutečnosti. Další část se týkala velkých ţivelních katastrof na území České republiky v její novodobé historii a tendencí spojených s rŧstem těchto katastrof. Postupně jsem se zabývala povodněmi z roku 1997 a z roku 2002, orkánem Kyrill, který udeřil v roce 2007, vichřicí Emma z roku 2008 a nakonec také nedávnými povodněmi ze srpna 2010. Byly uvedeny nejen jejich příčiny, ale především škody, které zpŧsobily. Nejvíce pojistných událostí se vţdy týkalo běţných občanŧ, i kdyţ větší objem škod postihoval pojištění podnikatelŧ. Ta se totiţ obvykle týkají vyšších pojistných částek. Povodně 1997 zastihly naše obyvatele zcela nepřipravené. Lepší to nebylo ani u povodní 2002. Zájem o ţivelní pojištění začal rŧst aţ po těchto povodních, kdyţ si lidé uvědomili, ţe se nejedná pouze o ojedinělé události. Tyto povodně rovněţ odhalily silný neduh majetkových pojištění – podpojištění. Došlo sice ke zlepšení, ale v poměrně velké míře se objevuje dodnes. Neúměrnost přijatého pojistného z pojištění povodní a záplav a vyplaceným pojistným plněním vyústilo ve změnu tarifní politiky pojišťoven. Pro účely oceňování rizika byl vyvinut systém povodňových map, který slouţí k vyhodnocení pravděpodobnosti výskytu povodní na celém území České republiky. Podobně se začalo hovořit i 77

po bouřích Kyrill a Emma o vyuţívání větrných map. Po povodních ze srpna 2010 došlo k započetí úprav povodňových map tak, aby zachycovaly také výskyt tzv. bleskových povodní. Uvedeny byly také další tendence, které se u nás projevují, a také některé novinky, které pojišťovny v poslední době zavedly při likvidaci pojistných událostí. V poslední části se zamýšlím nad moţnými oblastmi, které dávají prostor pro zlepšení procesu likvidace pojistných událostí komerčními pojišťovnami a uspokojení pojistných potřeb klientŧ. Největší význam dle mého názoru spočívá v rozvoji moţností klientských portálŧ, které nabízí oběma stranám okamţitý a pohodlný přístup k veškerým potřebným informacím a poskytnutým dokumentŧm.

78

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŦ Monografické publikace ČEJKOVÁ, Viktória; NEČAS, Svatopluk. Pojišťovnictví. 2., přepracované vydání. Brno : Masarykova Univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra financí, 2006. 131 s. ISBN 80-210-3990-6. ČEJKOVÁ, Viktória; NEČAS, Svatopluk; ŘEZÁČ, František. Pojistná ekonomika. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2003. 145 s. ISBN 80-210-32-88-X. DAŇHEL, Jaroslav, et al. Pojistná teorie. Vydání první. Praha : Professional Publishing, 2005. 332 s. ISBN 80-86419-84-3. DAŇHEL, Jaroslav; DUCHÁČKOVÁ, Eva; RADOVÁ, Jarmila. Analýza globálních trendů ve světovém a českém komerčním pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha : Oeconomica, 2007. 63 s. ISBN 978-80245-1256-3. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vydání II. Praha : Ekopress, 2005. 178 s. ISBN 80-86119-92-0. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vydání - přepracované. Praha : Ekopress, 2009. 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4. KARFÍKOVÁ, Marie, et al. Pojišťovací právo. Vydání první. Praha : Leges, 2010. 352 s. ISBN 97880-87212-45-5. MAJTÁNOVÁ, Anna, et al. Poisťovníctvo : Teória a prax. 1. vydání. Praha : Ekopress, 2006. 288 s. ISBN 80-86929-19-1. ŘEZÁČ, František, et al. Marketingové řízení komerční pojišťovny. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2009. 202 s. ISBN 978-80-210-4799-0. Články v seriálových publikacích NEUWIRTH, Michael. Pojištění ţivelních událostí: Jaký bude další vývoj?. Pojistný obzor : odborný čtvrtletník českého pojišťovnictví. č. 4. Praha : Česká asociace pojišťoven, 2010. s. 16-17. ISSN 0032– 2393. NOVOTNÁ, Ema; JANKOVSKÁ, Agáta. Image pojišťovnictví se neustále mění. Pojistný obzor : odborný čtvrtletník českého pojišťovnictví. č. 2. Praha : Česká asociace pojišťoven, 2010. s. 4-5. ISSN 0032–2393. PORADA, Viktor; PRŠAL, Vlastimil. Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu. Pojistné rozpravy : pojistně teoretický bulletin. č. 10. Praha : Česká asociace pojišťoven, 2001. s. 40-51. ISSN 0862-6162. Závěrečné práce DOLEŢALOVÁ, Lucie. Likvidace pojistných událostí průmyslových rizik. Praha, 2008. 42 s. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví. ŠPAČKOVÁ, Lucie. Metody stanovení technických rezerv neživotní pojišťovny. Pardubice, 2009. 62 s. Diplomová práce. Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní. 79

VALIHOROVÁ, Andrea. Pojistný podvod a důsledky, které jsou s ním spojeny pro pojistníky a pojistitele. Liberec, 2009. 92 s. Diplomová práce. Technická univerzita v Liberci, Hospodářská fakulta. Přednášky NEČAS, Svatopluk. Likvidace pojistné události (vybrané problémy z teorie a praxe). Jaro 2009. Přednáška z předmětu Pojišťovnictví. Masarykova univerzita. Právní předpisy VYHLÁŠKA č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví. ZÁKON č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonŧ. ZÁKON č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně ţivnostenského zákona. ZÁKON č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. ZÁKON č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Elektronické monografie ČAMROVÁ, Lenka, et al. Povodňové škody a nástroje k jejich snížení [online]. Vydání první. Praha : IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při FNH VŠE v Praze, 2006. 420 s. Dostupné z WWW: <www.ieep.cz/editor/assets/publikace/pdf/pub036.pdf >. ISBN 80–86684–35–0. Katastrofální povodeň v České republice v srpnu 2002 [online]. Praha : Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky, 2005 [cit. 2011-04-17]. 68 s. Dostupné z WWW: . ISBN 80-7212-350-5. Internetové zdroje Aktuálně.cz [online]. c1999-2011. Dostupné z WWW: . Allianz [online]. c2000-2011. Dostupné z WWW: . BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. c1997-2011. Dostupné z WWW: . Česká asociace pojišťoven [online]. c2010. Dostupné z WWW: . ČENOP [online]. c2011. Dostupné z WWW: . Česká komora samostatných likvidátorů pojistných událostí [online]. c2005-2010. Dostupné z WWW: . Česká pojišťovna [online]. c2008-2011. Dostupné z WWW: . Český hydrometeorologický ústav [online]. 8.3.2000. Dostupné z WWW: .

80

Český hydrometeorologický ústav : pobočka Ústí nad Labem [online]. c2010. Dostupné z WWW: . Český rozhlas [online]. c1996–2011 Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. c2011. Dostupné z WWW: . ČT24 [online]. c2011. Dostupné z WWW: . Ekolist.cz [online]. Dostupné z WWW: . Enviport : otevřený portál .

životního

prostředí

[online].

c2007.

Dostupné

z

WWW:

FinExpert.cz [online]. c2002-2011. Dostupné z WWW: . Generali [online]. c2009. Dostupné z WWW: . Gnosis9.net : Internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání [online]. c2004-2010. Dostupné z WWW: . Hospodářské noviny [online]. c1996-2011. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-7693. I-poradce.cz : informační portál [online]. c2011. Dostupné z WWW: . Insurance Journal [online]. c2011. Dostupné z WWW: . Jak se pojistit [online]. c2010. Dostupné z WWW: . Kooperativa [online]. c2010. Dostupné z WWW: . Lidovky.cz : Zpravodajský server Lidových novin [online]. c2011. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-1385. Meteocentrum.cz [online]. c 2007-2011. Dostupné z WWW: . Munich RE [online]. c2000–2011. Dostupné z WWW: . Novinky.cz [online]. c 2003–2011. Dostupné z WWW: . OPojištění.cz : informace ze světa pojištění . ISSN 1803-5000.

[online].

c2011.

Dostupné

z

WWW:

Panoramio [online]. Dostupné z WWW: . Peníze.cz [online]. c2000-2011. Dostupné z WWW: . Povodeň : Vše o povodních na jednom místě. [online]. c2008. Dostupné z WWW: . Pražské metro [online]. Dostupné z WWW: . Radio Praha [online]. c1996–2011. Dostupné z WWW: . Slavia pojišťovna [online]. c2011. Dostupné z WWW: . Swiss Re [online]. c2011. Dostupné z WWW: .

81

Tisícovky Čech, Moravy .

a

Slezska

[online].

c2002-2009.

Dostupné

z

Tlumačov [online]. c2002-2011. Dostupné z WWW: . Týden.cz [online]. c2006-2011. Dostupné z WWW: . Wikipedie : otevřená encyklopedie [online]. Dostupné z WWW: . Www.metroweb.cz [online]. Dostupné z WWW: . ISSN 1802-2820. ZLATÁ KORUNA [online]. c2003-2011. Dostupné z WWW: .

82

WWW:

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Pojistná nebezpečí ...........................................................................................................40 Tabulka 2: Limity pojistného plnění u pojišťovny Allianz .................................................................47 Tabulka 3: Likvidace škod po orkánu Kyrill k 30.4.2007 ...................................................................60 Tabulka 4: Likvidace škod po vichřici Emma k 31.5.2008 .................................................................63 Tabulka 5: Srovnání likvidace orkánu Kyrill a vichřice Emmy po třech měsících ..............................64

SEZNAM GRAFŦ Graf 1: Franšíza ................................................................................................................................19 Graf 2: Spoluúčast určená absolutní částkou ......................................................................................20 Graf 3: Spoluúčast určená procentuálně.............................................................................................20 Graf 4: Spoluúčast určená kombinací absolutní částky a procentuálního vyjádření .............................21 Graf 5: Vyplacené pojistné plnění (v mil. Kč) ...................................................................................24 Graf 6: Podpojištění ..........................................................................................................................35 Graf 7: Počet přírodních katastrof v letech 1980 - 2010 .....................................................................49 Graf 8: Výše celkových a pojištěných škod z přírodních katastrof v letech 1980 - 2010 .....................50 Graf 9: Poměr pojistných událostí a pojistného plnění mezi pojištěním občanŧ a pojištěním podnikatelŧ .......................................................................................................................................53 Graf 10: Poměr pojistných událostí a pojistného plnění mezi pojištěním občanŧ a pojištěním podnikatelŧ .......................................................................................................................................55 Graf 11: Podíl vyřízených pojistných událostí v čase .........................................................................67 Graf 12: Podíl vyplacených škod v čase ............................................................................................67 Graf 13: Počet vyřízených pojistných událostí – ţivelní riziko (v ks) .................................................71 Graf 14: Výše vyplacených pojistných plnění – ţivelní riziko (v mil. Kč) ..........................................72

SEZNAM OBRÁZKŦ Obrázek 1: Měsíční úhrn sráţek v červenci 1997(v mm)....................................................................51 Obrázek 2: Troubky 1997 .................................................................................................................52 Obrázek 3: Úhrn sráţek za období od 6. do 15. srpna 2002 (v mm)....................................................54 Obrázek 4: Autobusové nádraţí a metro na Florenci ..........................................................................56 Obrázek 5: Praha během povodní v roce 2002 ...................................................................................56 Obrázek 6: Nejsilnější nárazy větru zpŧsobené orkánem Kyrill .........................................................58 Obrázek 7: Škody zpŧsobené orkánem Kyrill ....................................................................................59 Obrázek 8: Nejsilnější nárazy větru zpŧsobené vichřicí Emma ..........................................................61 Obrázek 9: Škody zpŧsobené vichřicí Emma .....................................................................................62 Obrázek 11: Měsíční úhrn sráţek na území ČR v srpnu 2010.............................................................65 Obrázek 12:Srpnové povodně 2010 ...................................................................................................66

83

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ČAP:

Česká asociace pojišťoven

ČKSLPU:

Česká komora samostatných likvidátorŧ pojistných událostí

ČNB:

Česká národní banka

ČP:

Česká pojišťovna

ČR:

Česká republika

DPH:

Daň z přidané hodnoty

DPP:

Doplňkové pojistné podmínky

EU:

Evropská unie

EZS:

Elektrická zabezpečovací signalizace

FRAT:

Flood Risk Assesment Tool

GIS:

Geografický informační systém

IBNR:

Incurred But Not Reported

IČO:

Identifikační číslo organizace

Kč:

Koruna česká

RBNS:

Reported But Not Settled

SMS:

Short Message Service

USA:

United States of America

VPP:

Všeobecné pojistné podmínky

ZPP:

Zvláštní pojistné podmínky

84

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Odvětví a skupiny pojištění Příloha 2: Slovník základních pojmŧ

85

Příloha 1: Odvětví a skupiny pojištění Část A Odvětví ţivotních pojištění I. Pojištění a) pro případ smrti, pro případ doţití, pro případ doţití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, spojených ţivotŧ, s výplatou zaplaceného pojistného, b) dŧchodu, c) pojištění úrazu nebo nemoci jako doplňkové pojištění k pojištění podle této části. II. Svatební pojištění nebo pojištění prostředkŧ na výţivu dětí. III. Pojištění uvedená v bodě I písm. a) a b) a bodě II, která jsou spojena s investičním fondem. IV. Trvalé zdravotní pojištění podle čl. 2 odst. 1 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES upravující ţivotní pojištění. V. Kapitalizace příspěvkŧ hrazených skupinou přispěvatelŧ a následné rozdělování akumulovaných aktiv mezi přeţivší přispěvatele nebo mezi osoby oprávněné po zemřelých přispěvatelích. VI. Umořování kapitálu zaloţené na pojistně matematickém výpočtu, jimiţ jsou proti jednorázovým nebo periodickým platbám dohodnutým předem přijaty závazky se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši. VII. Správa skupinových penzijních fondŧ, případně včetně pojištění zabezpečujícího zachování kapitálu nebo platbu minimálního úrokového výnosu. VIII. Činnosti podle čl. 2 odst. 2 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES upravující ţivotní pojištění. IX. Pojištění týkající se délky lidského ţivota, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umoţňuje jeho provádění pojišťovnou na její vlastní účet.

Část B Odvětví neţivotních pojištění 1. Úrazové pojištění a) s jednorázovým plněním, b) s plněním povahy náhrady škody, c) s kombinovaným plněním, d) cestujících. 2. Pojištění nemoci a) s jednorázovým plněním, b) s plněním povahy náhrady škody,

c) s kombinovaným plněním, d) soukromé zdravotní pojištění. 3. Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných neţ dráţních vozidlech a) motorových, b) nemotorových. 4. Pojištění škod na dráţních vozidlech. 5. Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích. 6. Pojištění škod na plavidlech a) říčních a prŧplavových, b) jezerních, c) námořních. 7. Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na pouţitý dopravní prostředek. 8. Pojištění škod na majetku jiném neţ uvedeném v bodech 3 aţ 7 zpŧsobených a) poţárem, b) výbuchem, c) vichřicí, d) přírodními ţivly jinými neţ vichřicí (např. blesk, povodeň, záplava), e) jadernou energií, f) sesuvem nebo poklesem pŧdy. 9. Pojištění jiných škod na majetku jiném neţ uvedeném v bodech 3 aţ 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem, anebo jinými pojistnými nebezpečími (např. loupeţí, krádeţí nebo škody zpŧsobené lesní zvěří), nejsou-li tato zahrnuta v bodě 8, včetně pojištění škod na hospodářských zvířatech zpŧsobených nákazou nebo jinými pojistnými nebezpečími. 10. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající a) z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, b) z činnosti dopravce, c) z provozu dráţního vozidla. 11. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo uţití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce. 12. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo uţití říčního, prŧplavového, jezerního nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce. 13. Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu jinou neţ uvedenou v odvětvích č. 10 aţ 12

a) odpovědnost za škodu na ţivotním prostředí, b) odpovědnost za škodu zpŧsobenou jaderným zařízením, c) odpovědnost za škodu zpŧsobenou vadou výrobku, d) ostatní. 14. Pojištění úvěru a) obecná platební neschopnost, b) vývozní úvěr, c) splátkový úvěr, d) hypoteční úvěr, e) zemědělský úvěr. 15. Pojištění záruky (kauce) a) přímé záruky, b) nepřímé záruky. 16. Pojištění rŧzných finančních ztrát vyplývajících a) z výkonu povolání, b) z nedostatečného příjmu, c) ze špatných povětrnostních podmínek, d) ze ztráty zisku, e) ze stálých nákladŧ, f) z nepředvídaných obchodních výdajŧ, g) ze ztráty trţní hodnoty, h) ze ztráty pravidelného zdroje příjmu, i) z jiné nepřímé obchodní finanční ztráty, j) z ostatních finančních ztrát. 17. Pojištění právní ochrany. 18. Pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním.

Část C Skupiny neţivotních pojištění

a) „Pojištění úrazu a nemoci“ pro odvětví uvedená v části B bodech 1 a 2, b) „Pojištění motorových vozidel“ pro odvětví uvedená v části B bodu 1 písm. d), bodech 3, 7 a 10, c) „Námořní a dopravní pojištění“ pro odvětví uvedená v části B bodu 1 písm. d), bodech 4, 6, 7 a 12, d) „Letecké pojištění“ pro odvětví uvedená v části B bodu 1 písm. d), bodech 5, 7 a 11, e) „Pojištění proti poţáru a jiným majetkovým škodám“ pro odvětví uvedená v části B bodech 8 a 9, f) „Pojištění odpovědnosti za škody“ pro odvětví uvedená v části B bodech 10, 11, 12 a 13, g) „Pojištění úvěru a záruky“ pro odvětví uvedená v části B bodech 14 a 15, h) „Souhrnné neţivotní pojištění“ pro všechna odvětví uvedená v části B bodech 1 aţ 18.169

169

Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Příloha č. 1.

Příloha 2: Slovník základních pojmŧ Podle zákona o pojišťovnictví se rozumí a)

pojišťovnou tuzemská pojišťovna, pojišťovna z jiného členského státu nebo pojišťovna z třetího státu,

b)

tuzemskou pojišťovnou právnická osoba se sídlem na území České republiky, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle tohoto zákona,

c)

pojišťovnou z jiného členského státu právnická osoba se sídlem na území jiného členského státu, které bylo v tomto jiném členském státě uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti,

d)

pojišťovnou z třetího státu právnická osoba se sídlem na území třetího státu, která je v souladu s právem země svého sídla oprávněna provozovat pojišťovací činnost,

e)

kaptivní pojišťovnou pojišťovna, kterou ovládá osoba z finančního sektoru 6) jiná neţ pojišťovna nebo zajišťovna nebo jiná osoba neţ pojišťovací holdingová osoba nebo pojišťovací holdingová osoba se smíšenou činností anebo, kterou ovládá jiná osoba, která není osobou z finančního sektoru, pokud se činnost této pojišťovny výhradně omezuje na poskytování pojištění pojistných rizik osoby nebo osob společně tvořících podnikatelské seskupení ve smyslu obchodního zákoníku,

f)

pojišťovací činností přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich, přičemţ součástí pojišťovací činnosti je správa pojištění, likvidace pojistných událostí, poskytování asistenčních sluţeb, nakládání s aktivy, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny, uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazkŧ pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následkŧ,

g)

zajišťovnou tuzemská zajišťovna, zajišťovna z jiného členského státu nebo zajišťovna z třetího státu,

h)

tuzemskou zajišťovnou právnická osoba se sídlem na území České republiky, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti podle tohoto zákona,

i)

zajišťovnou z jiného členského státu právnická osoba se sídlem na území jiného členského státu, které bylo v tomto členském státě uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti,

j)

zajišťovnou z třetího státu právnická osoba se sídlem na území třetího státu, která je v souladu s právem země svého sídla oprávněna provozovat zajišťovací činnost,

k)

kaptivní zajišťovnou zajišťovna, kterou ovládá osoba z finančního sektoru 6) jiná neţ pojišťovna nebo zajišťovna nebo jiná osoba neţ pojišťovací holdingová osoba nebo pojišťovací holdingová osoba se smíšenou činností anebo, kterou ovládá jiná osoba, která není osobou z finančního sektoru, pokud se činnost této zajišťovny výhradně omezuje na poskytování zajištění pojistných rizik osoby nebo osob s ní vzájemně propojených,

l)

zajišťovací činností přebírání pojistných rizik na základě uzavřených smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíţe označená, a pojistitel se zavazuje platit zajistiteli ve smlouvě určenou část pojistného (dále jen „zajistné“) z pojistných smluv uzavřených pojistitelem, které jsou předmětem této smlouvy (dále jen „zajišťovací smlouva“), plnění z těchto smluv a uzavírání zajišťovacích smluv mezi zajistiteli, přičemţ součástí zajišťovací činnosti je správa zajištění,

nakládání s aktivy, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy zajišťovny, m) finančním umístěním aktiva, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny nebo zajišťovny,

n)

činností související s pojišťovací činností zprostředkovatelská činnost prováděná v souvislosti s pojišťovací nebo zajišťovací činností, poradenská činnost související s pojištěním fyzických a právnických osob, šetření pojistných událostí, vzdělávací činnost v oblasti pojišťovnictví a jiných finančních sluţeb, zprostředkování jiných finančních sluţeb a další činnosti související s výkonem povolené pojišťovací činnosti,

o)

činností související se zajišťovací činností zprostředkovatelská činnost prováděná v souvislosti se zajišťovací činností, poradenská činnost související se zajišťovací činností a jinými finančními sluţbami, vzdělávací činnost v oblasti pojišťovnictví a jiných finančních sluţeb a další činnosti související s výkonem povolené zajišťovací činnosti,

p)

domovským členským státem členský stát, ve kterém se nachází sídlo pojišťovny nebo zajišťovny,

r)

hostitelským členským státem členský stát, ve kterém má pojišťovna nebo zajišťovna pobočku nebo, ve kterém dočasně poskytuje sluţby,

s)

pobočkou kaţdá trvalá přítomnost pojišťovny nebo zajišťovny na území jiného neţ domovského členského státu, bez ohledu na to, zda má tato přítomnost formu organizační sloţky pojišťovny nebo zajišťovny, nebo se jedná o zastoupení této pojišťovny nebo zajišťovny třetí osobou, která má trvalé pověření jednat za pojišťovnu nebo zajišťovnu, jaké by měla její organizační sloţka,

t)

svobodou dočasně poskytovat sluţby právo provozovat pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území hostitelského členského státu, a to v rozsahu povolení uděleného příslušným orgánem dohledu domovského členského státu, jestliţe tato činnost nemá charakter trvalé přítomnosti na území hostitelského členského státu,

u)

příslušným orgánem dohledu orgán vykonávající dohled nad pojišťovací nebo zajišťovací činností pojišťovny nebo nad zajišťovací činností zajišťovny,

v)

údajem o osobě jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa bydliště fyzické osoby, v případě fyzické osoby podnikající téţ místo jejího podnikání, nebo obchodní firma nebo název a sídlo právnické osoby. 170

Podle zákona o pojistné smlouvě se rozumí a) nahodilou skutečností skutečnost, která je moţná a u které není jisté, zda v době trvání soukromého pojištění vŧbec nastane, nebo není známa doba jejího vzniku, b) pojistnou událostí nahodilá skutečnost blíţe označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, c) pojistnou dobou doba, na kterou bylo soukromé pojištění sjednáno, d) zájemcem osoba, která má zájem o uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem,

170

Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. § 3 odst. 1.

e) účastníkem soukromého pojištění pojistitel a pojistník jakoţto smluvní strany a dále pojištěný a kaţdá další osoba, které ze soukromého pojištění vzniklo právo nebo povinnost, f) pojistitelem právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona, g) pojistníkem osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu, h) pojištěným osoba, na jejíţ ţivot, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje, i) oprávněnou osobou osoba, které v dŧsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění, j) obmyšleným osoba určená pojistníkem v pojistné smlouvě, které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného, k) skupinovým pojištěním soukromé pojištění, které se vztahuje na skupinu pojištěných blíţe vymezených v pojistné smlouvě, jejichţ totoţnost v době uzavření této smlouvy není obvykle známa, l) pojistným nebezpečím moţná příčina vzniku pojistné události, m) pojistným rizikem míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím, n) pojistným zájmem oprávněná potřeba ochrany před následky nahodilé skutečnosti vyvolané pojistným nebezpečím, o) pojistnou hodnotou nejvyšší moţná majetková újma, která mŧţe v dŧsledku pojistné události nastat, p) pojistným úplata za soukromé pojištění, r) běţným pojistným pojistné stanovené za pojistné období, s) pojistným obdobím časové období dohodnuté v pojistné smlouvě, za které se platí pojistné, t) jednorázovým pojistným pojistné stanovené na celou dobu, na kterou bylo soukromé pojištění sjednáno, u) škodnou událostí skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být dŧvodem vzniku práva na pojistné plnění, v) časovou cenou cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí; stanoví se z nové ceny věci, přičemţ se přihlíţí ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo k zhodnocení věci, k němuţ došlo její opravou, modernizací nebo jiným zpŧsobem, w) novou cenou cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit jako věc stejnou nebo novou, stejného druhu a účelu, x) odkupným část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku soukromého pojištění, y) čekací dobou doba, po kterou nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění z událostí, které by jinak byly pojistnými událostmi, z) pojištěním škodovým soukromé pojištění, jehoţ účelem je náhrada škody vzniklé v dŧsledku pojistné události,

aa) pojištěním obnosovým soukromé pojištění, jehoţ účelem je získání obnosu, tj. dohodnuté finanční částky v dŧsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody. 171

171

Zákon č. 277/2009 Sb., o pojistné smlouvě. § 3.