Líšenský Kalendář. prosinec Tyhle modely jsou ušity z prezervativů

Ten to má až do června

Zlepšovák—opékání buřtů na parkových hrábích

FOTO: Murad Sezer, Reuters

Červené víno během jídla prý funguje jako ústní voda Popíjení červeného vína u jídla má mnoNový model radaru nerespektuje osobu blízkou honásobně pozitivní vliv na zdraví. Nejenže člověk přijímá do těla cenné antioxidanty, které chrání buňky před poškozením, tkáně před procesy stárnutí a srdce a cévy před řadou chorob, ale červené víno blahodárně působí také na zdraví Podle italských vědců by mohly červené víno bez alkoholu popíjet u jídla i zubů. Během jídla a abstinenti a děti. po jídle totiž funguje jako ústní voda – Profesorka Gabriella Gazzaniová z Pavie tvrdí, že alkohol je jako prevence hubí zhoubné baktezubních kazů znám dlouho, takže ona se zaměřila na studium červeného rie způsobující zubní vína bez alkoholu. kaz. A objevila proantokyanidiny, které hubí streptokoky způsobující zubní kaz. Z http:// „Ovšem všechna vína nejsou stejná. Některá totiž obsahují velké množwww.novinky.cz/ ství cukru a kyseliny, které mohou zuby naopak poškozovat a přispívat ke zena/zdravi/185738vzniku zubního kazu,“ tvrdí Gazzaniová s tím, že z tohoto hlediska jsou cervene-vino-behemvšak mnohem nebezpečnější vína bílá. jidla-pry-funguje-jakoFamous ustni-voda.html Uzávěrka čísla je poslední středu v měsíci. Nevyžádané příspěvky se nevracejí.

Foto : M. Řehák, R. Šilhán, Šafránkovi, J. Salaba, I. Hargašová, INTERNET a další

Evidenční číslo Vydává obec Líšný MK ČR E 17226 Tel./zázn./fax : 483 392 305 Líšný II.díl č.p. 60 [email protected] 468 22 Železný Brod [email protected]

N o 12

prosinec 2009

Tyhle modely jsou „ušity“ z prezervativů

SENIOŘI SE BAVILI Ve čtvrtek 19. listopadu se uskutečnilo další setkání seniorů v místní restauraci. Sešlo se ná 39 s průměrným věkem 73 let, z toho pouze 10 mužských, ale mezi všemi „děvčaty“ jsme se neztratili. Brzo se rozproudilo veselé povídání, vzpomínání a i zpívání při harmonice Mirka Poloprudského a houslí Karla Hádka. Pitího byl dostatek a postupně si každý objednal něco k snědku. K tomu je třeba podotknout, že si všichni pochvalovali, z čeho si mohli vybírat. Ovárek, jitrničky, čínu, řízky a další. Vedoucí restaurace si v tomto opravdu zaslouží pochvalu. Také jsme vzpomněli „hymnu Líšeňáků“, která koncem padesátých let vzešla z pera Vládi Hajného a byla zpívána po mnoho let při akcích Sokola. K 19. hodině již část účastníků postupně odcházela — spokojena s tím, že se opět těší na další setkání v příštím roce. Termíny v dubnu a v listopadu budou již uvedeny v obecním a sokolském kalendáři akcí. Věříme, že tato setkání je ku prospěchu nás všech starších a opravdu již starých a pokud to zdravotní stav dovolí, přijdou i ti, kteří mezi nás doposud nezavítali. Vl. Hajný

III. ročník

Líšenský Kalendář Kalendá ř

Možná nevíte, že ... ... po kontrole hasičů z Jablonce n.N., která zjistila, že nemáme speciální požární řád knihovny, jsme nuceni nechat řád zpracovat a omezit tak v Jiráskově lidové knihovně požární nebezpečí (!).

... jsme konečně po 5 týdnech „vybojovali“ technickou prohlídku pro obecní traktor. Ačkoliv byl technicky v pořádku, neseděl technický průkaz, a to již od jeho zakoupení v r. 1995.

... jsme obdrželi 10 shodných názorů na rozsvícení stromu opět v parku U vodníka. Jeden z mailů uvádíme na jiném místě. Jiný názor měl starosta, podřídil se většině. O akci se zajímají i maloskalské maminky dětí z mateřinky na Skale.

... se s koncem roku opět mění jízdní řády na železnici a v autobusové dopravě. Nežli někam vyrazíte, ověřte si, zda obvyklé spoje jedou nebo jak jsou změněny.

... jsme konečně po5 týdnech„vybojovali“ technickou prohlídku pro obecní traktor. Ačkoliv byl technicky v pořádku, neseděl technický průkaz, a to již od jeho zakoupení v r. 1995.

...v pátek 13.11. navštívil obecní stránky www.lisny.cz návštěvník s pořadovým číslem 55.000

... se opět do pohybu dávají věci s cyklotrasou Greenway Jizera Líšný — Malá Skála. Připravuje se dokumentace pro stavební povolení. Budeme jednat s vlastníky, kteří již vyjádřili souhlas s umístěním této stavby o formě vlastnictví. Možný je odkup celého pozemku, jeho části, dlouhodobý pronájem, symbolický odprodej i darování. Stavba by měla začít na podzim 2010 a dokončena v r. 2012.

... hledáme nejlepší možnost temperování hasičského trambuse, aby nám při mrazech nezamrzla voda.

... jsme konečně nalezli vhodnou projekční kancelář a necháváme zpracovat studii na revitalizaci hřiště s kabinami. V zadání byly uplatněny všechny požadavky z dubnové veřejné schůze.

... jsem se uvnitř kalendáře věnoval pohledu na Pochody „zvenčí“. Vede mě k tomu 40. ročník v příštím roce, je to jubileum této ojedinělé, výjimečné a slavné akce a nejen já cítím, že by mohl být nějak přelomový a měl by nastartovat další cykly. Jsem osobně připraven se dle svých sil podílet třeba na nové grafice tiskovin, bylo by príma vydat k výročí publikaci, relikvií i fotek je přece na kila, jen dát texty ... Opravíme v kabinách toalety, když místní stavební profese pomohou. Ještě v prosinci vyrazím k „vrchnosti“ na to vše hledat finanční podporu z externích zdrojů. JM ... připravujeme obnovení informační tabulí s mapovými podklady před prodejnu a k zastávce. Uvítáme náměty co vše zde mají turisté a návštěvníci nalézt a jaké informační texty na ně umístíme. Jen je třeba pospíšit a náměty předat na obec ještě letos — co nejdříve. Na projekt jsme sehnali se v.p.s. Český Ráj 50% dotaci Ze systému Ekokom jsme obdrželi vyhodnocení úspěšnosti obcí ve třídění odpadů. Naše obec se umístila spolu s Jeřmanicemi s průměrem 18,29 kg/obyvatele na pěkném 142. místě. Okolní obce jsou všechny lepší. Ve Skuhrově docílili 30,67, Malé Skále 36,30, Železném Brodě 28,08, Koberovech 23,62. Porazili jsme naopak třeba Frýdštejn 12,54, Mírovou p.K. 11,19, Rakousy 7,64, Klokočí 5,06 a nakonec i daleko větší obce. Jen houšť! Poslední Nová Ves n.N. dosáhla pro zajímavost 0,94 kg na obyvatele a naopak vedoucí Albrechtice 79,69 kg na obyvatele (!). JM

Stále hledáme zájemce o lipové dřevo složené u prodejny. Vhodné pro řezbáře a zbytek i na topení.

V pátek 6.11. odpoledne se sešlo 49 účastníků na tradiční akci Tajný výlet „za posledním kilometrem“. Počasí se umoudřilo, a tak jsme „oklikou“ dojeli k nádraží ČD v Jeřmanicích, kde jsme po otočení a ujetí 300m vystoupili. Cestou bylo zjišťováno, zda někdo ví, kam se jede. Po mnoho ročníků se uhádnou nikomu nepodařilo, až nyní Rudik Vundererů bez rozmyšlení řekl místo a uhodl. Ale to ještě nevěděl a až v cíli mu to vyneslo dobrého „panáka“. A tak se z Jeřmanic pokračovalo pěšky silničkou a po cca 1 km se hledal „poklad“. To se již stmívalo, když se našel. Pokračovalo se dále až k rozhledně Milíře, která byla nedávno otevřena. Mnozí pak říkali, že i za tmy bylo na rozhledně prima. Rozhled na osvětlený Liberec a Jablonec se jen tak nevidí. Z osady Milíře se odjelo autobusem do cíle k restauraci na Rádle. V pěkném prostředí bývalého sálu kina byla připravena dobrá večeře, i když pro některé byla porce malá, ale pak si vše doplnili. Hudbu střídaly zábavné hry pro 12 teamů, tanec s hruškou, skládání básní na určená slova, do kterých je třeba zařadit určené hrady a zámky atd., vše o ceny, které opět připravila Soňa Bernardová. Řízení soutěží zajišťoval s Vl. Hajným Vilda Pajkrt. A vše skončilo jako vždy o půlnoci a v pohodě jsme se vraceli k domovu. Vl. Hajný

Tajný výlet

Polsko

V říjnu se na 50 turistů vydalo na turisticko-poznávací zájezd do Polska, kde se procházelo kolem Zlotnického a Lešnianskéhoi jezera. Za pěkného počasí jsme přes Grfiów Slaski, kde měl řidič Jirka Ráž co dělat, aby se bez úhony dostal přes prostor u opravy mostu přes Kwisu ke Karlowicim, odkud byl nástup na trasu. Vše se podařilo a v několika skupinách se vyšlo na plánovaný postup po vytýčených trasách a to včetně zacházek, kde například žluté značení bylo jistě už od roku X. Přesto se všem do dané doby podařilo dojít k autobusu, který čekal na parkovišti před zámečkem. Plánovaná návštěva se však nekonala, sdělil nám, že v sobotu a v neděli není otevřen pro turisty, pouze pro svatby, ať přijdeme v pondělí... To nás ale po předcházejícím „úmorném“ bloudění kolem jezer nevadilo a stačila prohlídka zámeckého parku. Po 16.00 hodině jsme odjížděli do Nového Města pod Smrkem, kde nás očekávalo příjemné prostředí v hotelu Měděděnec, kde byla zajištěna večeře. Po dvouhodinovém posezení se odjíždělo k domovu. Vl, Hajný

Z plánu akcí 2009

V minulých týdnech jsme zaznamenali nesprávnou funkci veřejného osvětlení. Při přechodu od 02 k T-Mobile nám vypnuli SIMku na Záblatsku, potom se díky překlepu v jejím čísle naprogramovala řídící ústředna v parku na chybné číslo a pak ještě bylo nutno změnit datový přístup obou karet, aby spolu komunikovaly. S tím bylo ještě třeba povypínat zasílání stavových SMS hlášení (svítí/nesvítí) na mobil Jirky Pekaře, aby se z toho nezbláznil a abychom nevyhazovali prostředky za zbytečné SMSky. Teď máme za to, že se po 8 týdnech vše podařilo a že VO funguje správně. Ještě se pokusíme lépe seřídit soumrakový spínač. Zároveň připravujeme připojení šesti lamp Liglassu na naši napájecí síť. Jejich rekonstrukci by ze 70% měly pokrýt dotační prostředky EU. Liglass nehodlá svůj areál v současném rozsahu dále osvětlovat. JM

prosinec Narozeniny slaví ... Naděžda Morávková Jan Švehla Oldřich Zaml

80 let 79 let 78 let

Eva Zamlová

76 let

Ivana Vrablíková

Ráno v úterý 6.10. se u prodejny a u hřbitova rozječely motorové pily. Za oběť jim padly padesátileté lípy. Většina z nich byla prohnilých a nemocných. Byly nebezpečím pro své okolí. Všechny stromy se nahrazují novou moderní výsadbou.

Kulatiny Luděk Moravec, Jiří Fridrich jun., Půlkulatiny

6. POSEZENÍ PRO SENIORY Senioři z Líšného děkují Vláďovi Hajnému, Mirkovi Poloprudskému a Karlovi Hádkovi za krásný večer. Těšíme se na jaro, že v dubnu bude 6. pokračování.

Některé oslavence redakční šotek uvedl již v listopadu... Nikdo se ale neozval Omlouváme se.

Blahopřejeme !

Pohled do minula — z kroniky obce

1952

Místní národní výbor pracoval ve složení jak bylo vytvořeno reorganizací MNV k 1. říjnu 1951. Místní tajemník : Ministerstvo vnitra, jsouce si vědomo četných nedostatků v práci národních výborů, zřídilo pro všechny národní výbory pomocníka v osobě tzv. místních tajemníků. Dosud byli místní tajemníci jen na velkých národních výborech, od 1.1.1952 na všech národních výborech. Jejich hlavní úkol spočívá v tom, aby střežili politickou linii NV, aby se nestalo, že by některý NV pracoval proti duchu ústředních směrnic. Dále mají radou pomáhat novým členům NV a rychle je zapracovat. Jak se však dalo předpokládat, mnohde se z místního tajemníka stala pouhá administrativní síla, čímž je jeho hlavní poslání zatlačeno. Výběr místních tajemníků provedlo kádrové oddělení ONV z nejuvědomělejších dělníků - komunistů na různých pracovištích. U nás tuto funkci zastává soudruh Vlastimil Rubeš, bývalý sklářský dělník v Loučkách. Do zdejší obce dochází 3 dny v týdnu. Další 3 dny dochází do obce Vranové, kde působí rovněž ve funkci místního tajemníka. Činnost MNV : V akci 5 M (pěti miliard) měla být provedena stavba hasičské nádrže a v budovatelském úkolu oplocení zahrady a hřiště při národní a malířské škole v Líšném. Úkol první ani druhý nebyl splněn. Místní rozhlas, který byl opatřen již v r. 1951, byl v srpnu instalován. Jak MNV pomáhala při socializaci vesnice je zapsáno dále. Své běžné každodenní úkoly vyřizoval národní výbor plynule a dobře. Zásobování : Od 1.1.1952 nastaly pronikavější změny ve vázaném přídělovém hospodářství. Bylo omezeno vydávání různých přídavkových lístků a rolníci s výměrou nad 0.5 ha se stali úplnými samozásobiteli a dostávali pouze lístek na cukr a mýdlo, když splnili všechny své dodávkové povinnosti. Cukru měli 1 kg měsíčně. Lístky byly jiné pro pracující, jiné pro nepracující (staré ženy) a jiné pro důchodce. Vesničtí boháči (kulaci) a osoby vyhýbající se práci nedostávali vůbec lístky. Také šatenka byla pro pracující a tzv. základní ( s méně body). Který rolník nesplnil čtvrtletní dodávku, nedostal v dalších měsících lístky. Škola : V učitelském sboru a správních zaměstnancích pří národní a mateřské škole nenastala změna. V budově národní školy je nadále umístěna mateřská škola s celodenní péčí a se stravou. Počet žáků k 31.12.1952 na národní škole 36, na mateřské 18. Pod vedením ředitele školy nacvičili žáci pásma zpěvů a básní a vystoupili veřejně při oslavách a při „Hovorech s občany". Byla též nacvičena a s velikým úspěchem sehrána dvakrát v Líšném divadelní hra „Jak květinky přezimovaly". Se hrou byl podniknut zájezd do Voděrad, okres Turnov a polovina výtěžku věnována národní škole ve Voděradech. O úspěch se zasloužili mnozí členové SRPŠ (Sdružení rodičů a přátel školy) a hlavně Milda Novotný jako zkušený režisér. 14. listopadu 1952 byl pro žáky národní školy slavnostním dnem. Za přítomnosti okresního vedoucího Svazu Československé mládeže se konala ustavující schůze pionýrského organizace. Přihlášku podalo 15 žáků 4. a 5. post. ročníku. Vedoucí pionýrského oddílu na škole se stává Maruše Velová, žákyně 2. ročníku gymnasia v Semilech. Děda Mráz : Kalendářní rok 1952 byl ve škole zakončen 20. prosince 1952 pohádkovou postavou dědy Mráze. Bylo to po prvé v naší škole. V přítomnosti rodičů a přátel školy, zástupců místního národního výboru ( B.Šourek, předseda- Vlastimil Rubeš, tajemník) a členů patronátního závodu zpívaly a tancovaly děti kolem vánočního stromku a hrály scénky ke spokojenosti všech přítomných.

Rohozec a Turnov mi zatrnulo, to už jsem bohužel přesně věděl kde jsme. Zbývalo zásadní rozhodnutí. Vrátit se zpět a dojít trasu i s tím břemenem, že jsme si pár kilometrů zašli? Jediný kdo neměl názor byl Denny. Statečně se držel, neskuhral a kolikrát si i popoběhl, jelikož mu naše bídné tempo nestačilo. Rozhodli jsme se vrátit. Další věc která nám nešla na rozum byla, že jsme již měli razítko kontrolního bodu Frýdštejn, ale tam jsme dle mapy prostě být nemohli, jelikož nás čekal za sedm kilometrů. Zamotali jsme se do toho dokonale. Po návratu dalších zhruba pěti kilometrů směrem zpět jsme učinili nevratné rozodnutí. Sereme na to! Všichni jsme byli hladoví, hodin jak na kostele. Rozhodnutí bylo jednomyslné, vrátíme se zpět do Malé Skály, zde pozdně poobědváme a vrátíme se podél řeky do Líšného. Sotva jsme zasedli a obědnali si gáblík, tak začala průtrž mračen. Nikam jsme již nespěchali, všichni naplnili bruchy. Když na chvilku přestalo pršet, vyrazili jsme na cestu. Nic naplat, po pár metrech nás chytla velká průtrž mračen a my jsme na sebe navlékli vše nepromokavé, co jsme měli. Ani jsme nedošli ke stanům, došli jsme pouze k obchodu. Zde jsme našli dočasný azyl před deštěm a vyrazili jsme do sokolovny. Sice jsme nedošli plánovanou trasu, neměli jsme všechny razítka, ale DIPLOM a ODZNÁČEK jsme přece jenom dostali. Velice unaveni jsme zasedli do sálu a jali se užívat zaslouženého odpočinkového večera. Nedlouho po sedmé hodině dorazili z cesty i naši dálkopochodníci Maťo a Radek. Zapoměl jsem napsat, že další člen padesátky Tomáš odstoupil ze zdravotních důvodů již zpočátku a k nám se přiřadil před obchodem v Líšném. Tento večer jsme velice unaveni přežili a jako jedni z prvních se odebrali ke spánku. Co se dělo později, nechť povědí účastníci rejdění. Nědělní ráno bývá ve znamení bolavých nohou a počítání puchýřů. Nejinak tomu bylo i letos. Dnešní noc už byla teplejší, takže se i největší zmrzliny vyspaly, snad až na hluk, který způsobili příchozí opilci. Neustále během dopoledne poprchávalo, už jsme měli strach že nezabalíme. Nakonec na chvíli přestalo a mohli jsme sklidit náš tábor. Ještě jsme si zpříjemnili cestu zastávkou na polévku a pívečko v penzionu před sokolovnou. Automobilisté se pozvolna vydali na cestu a my se došourali na vlak. Obídek jsme naplánovali do nádražky v Turnově, kde jsme opět poctivo naplnili bruchy. Zde se od nás oddělili i Maťo s Kajdou, kteří se svezli s Mártym vozidlem. No a my jsme v poklidu a míru dorazili celí unavení k domovu. Takže přátelé, příští rok je jubilejní čtyřicátý ročník, takže doufám že bude pořádná účast a také doufám, že už konečně jednou také nezabloudíme. To je hlavní cíl pro příští rok. Čau Komín. Z http://kominovofoto.ic.cz/vylety/lisny09.html Dobrý den, chtěla bych se vyjádřit k umístění vánočního stromu. Proč řešit něco, co jsme vloni zahájili se slovy "naše nová tradice" a stáli jsme tam, kde skoro každý občan ví, kde je srdce dění a života jeho vesnice. Tak proč to měnit. Pracně vybudované kotvící místo, které nebylo nejjednodušší vybudovat, krásné okolí. Přeci nemusíme mít strom sahající až do nebes, dětem se stejně kouká nejlépe na ty u kterých nemusejí přepadnout na záda při pohledu vzhůru. A potom nejenom mi maminky s kočárky, ale i naše babičky a dědové¨mohou posedět na lavičkách a pokochat se krásou světel. A to že bude zima? Přiznejme si, kdo si v zimě alespoň na minutku nesedl na lavičku, když zrovna neměla sněhovou čepičku. Jsem určitě pro místo u hasičárny a pro trochu těch starostí kolem. Ve finále, proč se nedohodnout s lesáky, aby nám určili, který strom si můžeme pro obec porazit, když samotěžba je za pakatel a ten jeden strom, to snad rozpočet naší obce přežije. Takže prosím tam, kde jsme to s tak velkou slávou loni začali. Děkuji za váš čas při čtení a s úctou Hana Kloučková.

Líšenské dálkové pochody českým rájem se již zařadili mezi naše každoroční akce, které člověk nerad vynechá a první týden v červnu bývá ten, na který si již na přelomu roku zamlouváme dovolenou. Nejinak tomu bylo i letos. Já s Darčou jsme se účastnili potřetí, ale to jsme oproti ostatním doslova žabaři. Jelikož je letos akcí doslova přehršle, opadlo (tedy alespoň u mne) předcestovní napětí. Akorát počasí nám již dopředu meteorologové avizovali nedobré. Což o to, vedro také není na túry zrovna ideální, ale ty noční mrazíky už byly drsné i na mě. Také jsme letos měli jednu novinku. Tedy spíše jednoho nového člena, né nebojte Lasky nejel, ten se připravoval na porod. Oním překvapením, byl nejmenší z naší čtyřnohé tlupy, často opomíjený Denny. Tolik na úvod, máte-li ještě trpělivost a čas číst dále, tak do toho. Letošní odjezd byl naplánován vyjímečně na čas poobědní a v celkem zredukovaném počtu. No abych byl přesný, ze Zvoleněvse jsem odjížděl sám. Abych Vás zde ale nebalamutil, že jsem jel sám, tak ve vláčku na mě již čekali Maťo s Kajdou jedoucí s Podlešína. A zase kecám, ze Zvoleněvse jsme vlastně jeli dva já a přeci Denny!!! Náš nový člen týmu, nekonfliktní, pohodář s minimem nároků, a neodmlouvá! Tak jsme tedy byli čtyři. První delší pauza byla v Kralupech. Zhruba hodinu. Popili jsme prvé pívečko, Kajda s Matěm zožrali po jednom „hambáči“. Další cesta nás zavedla do Neratovic. (nevím proč každý rok popisuji tuto cestu, když je pokaždé stejná!) Zde byl rychlý přestup na rychlíka, směr Turnov. No a aby se ty tradice dodržovali úplně, tak i letos nás čekala vlakovýluka. Cestu autobusem jsme si užili z Mladé Boleslavi do Turnova. Vše naštěstí proběhlo svižně a bez komplikací, i Denny to povídal. No a další známka počínající sklerózy. Touto dobou nás již cestovalo pět. Tím pátým je Miki valící se z pracovního procesu. Je s námi již od Neratovic. Naštěstí po cestě už nikdo nepřistoupil, takže už to nemusím vokecávat. V Turnově jsme se lehce zasekli v naší oblíbené nádražce na obídek. Díky špatné informaci od jednoho našeho člena (Denny to nebyl, Já, Maťo a Kajda také ne), ale nechci jmenovat, nám ujel motoráček do Líšného a museli jsme v Turnově bivakovat poněkud déle. Netrvalo to ani tři piva a dočkali jsme se následujícího spoje. Tři zastávky a jsme doma, tedy v Líšném. Na zastávce na nás již netrpělivě čekali Blanka se Zdeňkem. Naši přátelé společně s dříve příchozím Mártym, nám postavili stany. Krásné! Malé úpravy na stanech, někdo se převlékl a opět hladoví, jsme houfně vyrazili do hasičárny. Jéje, zase jsem na něco zapoměl. Ještě se naše řady rozrostly. Dorazili Maťovi kamarádi ze Slaného, Tomáš a Radek. Tak a takhle jsme všichni vyrazili do té hasičárny. Byli jsme pohoštěni výbornou dršťkovkou, langoši, guláškem i výtečnou palačinkou. Popili jsme několik piv a přesunuli se na již probíhající canrdbál, konající se tradičně na hřišti. Následoval příjezd posledních dvou členů výpravy. Mojí ženy Darči a Mikiho skoroženy Verči. Holky se převlékly, a v již kompletní sestavě jsme se začali věnovat candrbálu. Nechyběl slavný líšenský točeňák vážený na metry, ani výborné svijanské pivo. Jelikož už hovno vydržím, ulehl jsem poměrně brzy, ale prý se tam ještě děli věci.... Máme zde den dé. Den pochodu. Co napsat k dnešní noci? Kuňa byla zima jako sviňa a možná ještě kósek víc! Opravdu zima, zima, zima. Ale je pravda, že si toho možná někteří ani nevšimli. Maťo, Radek a Tomáš včera nekecali a opravdu vyrazili na slibovanou padesátku. To ale podotýkám, že šli údajně spát po čtvrté hodině ranní a vyráželi na cestu po šesté hodině. Klobouk dolů, opilci! My normální jsme se postupně vysoukali ze stanů, něco pojedli a mohli vyrazit na skromnější třicítku. Půlka z nás civěla jak lotr na četnika, ale i přes všechny útrapy jsme šli do toho. Po nutné registraci jsme vyrazili na cestu. Romantický výstup do kopce zvládli i notoričtí kuřáci. Následovala členitá lesní cesta, která nás svedla dolů k Jizeře a následně k prvnímu kontrolnímu bodu uprostřed Železného Brodu ( pro nás znalce – železňáku!). Kontrolní bod jsme našli bez větších skrupulí a nadšeně jsme pokračovali dál. Cesta nás vedla přes Kalich až do Malé Skály. Zde nastala delší pauza. Několik účastníků si nebylo jisto, zda chce pokračovat v cestě, či nikoliv. Nakonec ve všech převládl bojovný duch a v plném počtu jsme mohli pokračovati v cestě. Mezitím se nám ozval Maťo, že jsou v pr….. a že na to se.., a jede zpět vlakem. Kajda, která se statečně držela i se zraněním nohy, oznámila konec pochodu a návrat zpět na základnu. Učinila dobře holka jedna. Ostatní členové pochodu ve složení 1x Komín, 1x Dari, 1x Denny, 1x Miki, 1x Verů, 1x Blanka a 1x Zdeněk pokračovali dále v cestě směrem na Frýdštejn. No a zde se právě stala někde chyba. Nerad bych se pouštěl do nějakého vyhodnocení, závěrů či analýzy, ale prostě jsme nádherně zabloudili. Až příště bude Darča konstatovat po několikáté svůj postřeh „ to je divné, že už jdou tolik kilometrů všichni proti nám“ tak už jí neodbydu slovy „ asi nejdou pochod, deme dobře“. Při příchodu na louku, která se tyčí nad obcí Dolánky, překrásně je vidět Hrubý

Velikým překvapením pro dospělé i děti byl náhlý příchod skutečného dědy Mráze, jehož postavu představoval Ladislav Stránský, t. č. školský referent, velmi dobrý divadelní herec. Děda Mráz přinesl pro každého hodnotný dárek. S napjetím poslouchali děti i dospělí jeho vyprávění. V dětech zanechal nezapomenutelnou vzpomínku na vánoce s dědou Mrázem. Patronát : U příležitosti splněného 4. roku pětiletého plánu navštívili žáci 19.12.1952 slavnostní schůzi závodu PBZ Líšný a přednesli tam recitaci a zpěvy. Děti mateřské školy se zúčastnily slavnostní schůze závodu Baraba a přednesl jim také svoje umění. PBZ daroval pro školu stravovnu 3 000 Kčs. Závod Baraba věnoval dětem mateřské školy v upomínku na přestavbu tunelu v Líšném 4 sáňky. MLK : Místní lidová knihovna zaznamenala výpůjček: 6 912, čtenářů 100, 1 492 knih. Knihovna vyznamenána čestným uznáním ONV v Semilech titulem „Vzorná knihovna". V osobě knihovníka nebylo změny. Činnost politických stran : Na počest Měsíce československo - sovětského přátelství, z lásky a vděčnosti k sovětskému lidu byla v obci uvedena v činnost 18.10.1952 odbočka Svazu československo - sovětského přátelství, jejímž předsedou byl zvolen Ladislav Stránský. V listopadu 1952 byla provedena reorganizace místního národního výboru. Dosavadní předseda Bohuslav Vele odstoupil ze zdravotních důvodů a novým předsedou byl zvolen Bohumír Šourek, dosavadní předseda KSČ, bývalý živnostník (malíř). Školským referentem se stává Ladislav Stránský. Dřívější školský referent Bohumír Šulc převzal funkci referenta finančního. Předsedou KSČ zvolen Stanislav Janeček, listonoš, který svoji funkci řádně zastával. Pro své členy pořádala strana KSČ (celostátně) další rok stranického školení. Učitelem roku stranického školení byl s Vladimír Hozda, učitel střední školy ve Vranovém. Předsedou AV NF byla Nasťa Takáčová - Mastníková, úřednice ONV v Semilech, která usilovně propagovala ustavení JZD ve zdejší obci a pod jejím vlivem byly dodávány přihlášky do JZD místním zemědělcům, které však byly organizovaně vraceny nevyplněné doporučenými dopisy na MNV. Soudružka Takáčová plnila úkoly nadnesené stranou KSČ a vládou velice svědomitě. Kino - přednášky – oslavy : Putovní kino z Liberce promítalo pro zdejší občany v sokolovně 3 filmy. Vedle několika přednášek politických příležitostných (MDŽ - VŘR) byly uspořádány přednášky zdravotnické, doprovázeny filmem, které byly v hojném počtu občany navštěvovány. Slavnostní zakončení školního roku bylo spojeno se Sokolským dnem. Děti národní a mateřské školy vyplnily program tancem a zpěvy a rytmickým cvičením. K oslavě VŘR (Velká říjnová revoluce) pořádán tradiční štafetový běh. Vlastní oslava pod záštitou SČSP konána v zasedací místnosti v Sokolovně. Kulturní program vyplnila školní mládež. 28.11.1952 Slavnostní beseda s občany. Promítán film o životě kolchozníků. 20.12.1952 Oslava narozenin J.V.Stalina. Počasí : Celý leden mírné počasí, nejnižší teploty kolem 1°C s popraškem sněhu. Teprve 26.1. napadlo trochu více sněhu a mrazy stouply na -4°C. únor: Začátek studený (do -10°C) do 8. padal hustě sníh. Ke konci měsíce přišla obleva. březen: Málo sněhu - bez mrazů. 3. přiletěli špačci. Potom ihned sníh stál úplně, začaly však silné ranní mrazy, které škodily obilí. V druhé polovině deště, sněhové plískanice a mrazíky. duben: Začínal sněhem a zimou. 8. byl první teplý den. 10. přiletěly vlaštovky. Zbytek měsíce byl teplý a suchý. květen: po suchém, teplém začátku pršelo téměř obden. Od 15. začaly zimy s ranními mrazíky.20.

padal hustě sníh. Zima s dešti trvala do konce měsíce. červen: chladno - deště až lijáky. V tom byla prováděna senoseč. Teprve 28. se počasí uklidnilo. červenec: od začátku sucho a teplé letní počasí po celý měsíc. Ke konci po 3 dny slabě pršelo. srpen: začátek pěkný - suchý. V polovině prudká vedra kolem 37°C. Konec deštivý září: celý měsíc deště a chladno říjen: opět deště a chladno jako v září. listopad: 7. sníh a mrazíky do -5°C vydržely se střídavou oblevou až do konce prosinec: mrazíky do -12°C. Silné sněžení. Polní práce : Jarní polní práce se značně opozdily následkem dlouhých zim v březnu a začátkem dubna. Do polí možno jít až v polovině dubna, zato však práce byla rychle skončena. Senoseč byla velmi obtížná pro stálé deště. Byla dokončena teprve v polovině června. Žně začaly koncem července a vcelku byly dobře provedeny. V kterých obcích nespěchali, nesklidili v září třeba vůbec. Brambory se kopaly v deštích, setí v deštích. Kde v jiných obcích čekali na lepší čas, nesklidili ani brambory, mnoho cukrovky zůstalo v zemi a není zaseto. Úroda : Seno - průměrná úroda - špatně usušené. Obilí úroda dobrá. Brambory - po vzejití omrzly, narostly menší a kopaly se do poloviny října v deštích. Včelstvo - byl tak nepříznivý rok, že bylo nutno v květnu přikrmovat. Ovoce - ve zdejší obci nebylo ani ovoce, ani ořechů (až na ojedinělé případy). Vše na jaře zmrzlo. Socializace vesnice - JZD : V obci hospodaří rolníci dosud soukromě. Místní národní výbor organizoval spolu se stranou KSČ hromadný nábor, který nepřinesl žádnou změnu. Rolníci projevili nedůvěru. Někteří malí zemědělci na JZD toužebně čekali a po neuskutečnění postupovali půdu MNV (Poslt Jan - přestárlý, Pajkrt Vilém - nemocný). Překvapující bylo, že předseda ZR národního podniku PBZ Líšný s. Václav Mastník podepsal mezi prvními odhlášku od JZD za závod, který vlastní pozemky. Škůdcové hospodářských plodin : V červenci byly nalezeny na bramborových kulturách majitele Marie Pekařové č.16 larvy mandelinky bramborové ve velkém množství. Parcela byla asanována. Ihned byly zavedeny denní hledací akce škodlivého brouka a byly objeveny další postižené kultury. Živelné pohromy : Za živelní pohromu lze počítat květnové mrazy se sněhem, které zničily veškeré ovoce, brambory a zeleninu, pokud byla nasázena. Rada žen : Při MNV organisovaná tzv. Rada žen. Je to pomocný orgán MNV. Předsedkyní je s. Anežka Stuchlíková. Výbor ustaven 17.6.1952 Zapsal Josef Pešta kronikář

Obec Líšný a redakce LíšKy přeje všem lidem dobré vůle pohodový Advent, krásné Vánoce, veselého Silvestra a mnoho zdraví, štěstí a radosti v roce 2010.

Redakce TURISTY tentokrát navštívila turistickou akci s velikou tradicí - 39. Líšenské pochody Českým rájem, pořádané KČT TJ Sokol Líšný. Přes stále hrozící déšť (který nakonec přišel až na konci akce druhý den odpoledne) přišlo na trasy od 7 do 51 km přes 1700 účastníků všech věkových kategorií. Redakční účast - tradičně kombinovaná pěší a cyklistická - byla tentokrát bez psa Felixe, který si doléčuje psí kašel. Přivezli jsme na akci ukázkové výtisky TURISTY z loňské remitendy, po kterých se jen zaprášilo. Pak už jsme mohli jen vyseknout poklonu pořadatelům v čele s panem Hajným za precizně připravenou akci s množstvím průchozích kontrol a občerstvovacích stanovišť a krásným doprovodným kulturním programem nejen v cíli, ale i v "uzlovém bodě" tras na rozhledně Kopanina. Dozvěděli jsme se, že Líšenské pochody letos podpořila patnáctka místních sponzorů a pomáhají je pořádat nejen spousty místních obyvatel, ale dokonce i chataři a chalupáři! Vít Pátek | 7.6. Z http://turista.nacestu.cz/index.php?action=clanek&id=61&PHPSESSID=a8a68a61be

Výběr nejzajímavějších zpráv z Chrastavských listů 7-8 / 2000

LÍŠEŇSKÉ POCHODY V sobotu 3. června odjížděl z náměstí něco po sedmé hodině autobus plný dětí se čtrnácti dospěláky směrem na Malou Skálu. Přesný cíl naší cesty byl Líšný, kde se konal jubilejní 30. ročník "Líšeňských pochodů". Sluníčko svítilo, nálada vládla výborná, a tak jsme se těšili. Dorazili jsme do sokolovny, kde byl start, zaregistrovali jsme se a krátce před desátou hodinou jsme vyrazili na osmikilometrovou trať. Po prudkém, několika set metrovém výstupu, který nám dal všem zabrat, jsme vyšli na Prosíčkách, odkud nám byl umožněn nádherný pohled na Suché skály. Pokračovali jsme až k první kontrole, kde jsme obdrželi první dvě razítka. Posilnili jsme se a děti využily možnosti zúčastnit se různých disciplín, jako např. skládat puzzle, střílet ze vzduchovky, skákat s kufrem a deštníkem a jiné. Za to si mohly vybrat malou odměnu. Odtud jsme sešli na křižovatku a pokračovali do Besedic. Další občerstvení jsme si dali Pod Kalichem a šli lesem až ke druhé kontrole na Pánovo pole. Cesta pokračovala prudkým kopcem dolů na malou Skálu. Na chvíli jsme se zastavili v místní cukrárně a po břehu Jizery jsme dorazili až do cíle. Vyzvedli jsme si účastnické listy, odznáčky a pohlednice s razítkem. V autobuse se tentokrát nezpívalo, většina dětí zmožená vedrem usnula. Kolem 15. hodiny jsme vystupovali v Chrastavě již s úsměvem na tváři. Výlet se vydařil. Jitka Marxová Z http://www.chrastava.cz/chrlisty/chl0078.htm

Viděno z Teras Myslím, že už jsem se jednou zmiňoval, že jsme auto vybírali tak, aby si z něj mohli udělat děti prolézačku. Tedy, hlavně aby nás všechny uvezlo. To hlavně. Ale pak jsem nechtěl žádné zvláštní vychytávky, protože mi bylo jasné, že až kluci auto "objeví", bude to pro ně především hračka. Stalo se. Jenže to je nejen hračka a prolézačka, ale také popelnice, žumpa, sklad hraček, zásobárna bonbónů apod. Zatím vrcholné číslo předvedli kluci nedávno. Marina si před svou dětskou sedačku vyprosila kapsář. takový nesmysl, který se zavěsí za opěrátko hlavy sedačky vpředu. Má to jednu kapsu vedle druhé, které se dají vyplnit, všelijakými hračkami, náhrdelníky, panenkami, a vůbec vším možným, co taková malá slečna nutně potřebuje na cesty. Jednu z kapes také vyplnila korálky, takové malé plastové kuličky, bůh ví, k čemu jsou. Já jako vždy pustil kluky do auta a těšil se, že bude chvíli klid. Byl. A podezřele dlouhý. Po asi dvaceti minutách jsem jen tak zkusmo kontroloval kluky, jestli se jim už podařilo vyrvat páčku blinkru o což se už delší dobu pokoušeli. Páčka byla na svém místě. A Theodor mi naprosto nadšeně brebentil, že mi musí něco ukázat. A s obrovskou pýchou mi ukázal, že ta plastová kulička z kapsáře přesně pasuje do průduchu do klimatizace. Přesně. A už tam byly všechny, zbývalo jich pár. A v kapsáři jich bylo tak sto. Kluci byli tak nadšeni novou hrou, že je vůbec nenapadlo, že by se mi to mohlo nelíbit. Zkusil jsem jim vysvětlit, že to není tak úplně dobrý nápad a pak jsem je vyhodil z auta. Na rozdíl od kuliček. Ty se nyní potulují tak půl metru pod palubní deskou kdesi. V každé zatáčce nám dávají vědět, že tam jsou. Strašně rachotí, přesýpají se sem a tam. Tak asi budeme muset počkat na pravidelnou servisní prohlídku, aby je dostali ven. Pár jich vypadlo samovolně. Když jsem jednou vezl děti do školky, říznul jsem v serpentinách pod Huntířovem zatáčku hodně ostře a pár kuliček se mi vysypalo spodním průduchem na nohy. Ale jen pár. Tolik tedy kuličky. Dalším tématem, které je u nás sice staré, ale které se dostává stále více do popředí je klučičí totální nenažranost. Snědí toho tuny a plato jogurtů s lentilkami máme tak na 3 dny. Přitom jsou hubení, kosti z nich koukají a známí, kteří je znají se nám smějí. Že nás dají na sociálku, že jim nedáváme najíst. Občas mám vjemy jakoby nenažrané armády. Nevím kdo je to naučil, ale občas mlátí talíři o stůl a skandují: "My chceme jídlo, lupínky s mlíčkem"! Pohádka O Otesánkovi má reálný základ! Až k nám někdy přijdete na návštěvu a narazíte na dvě dospělé ohlodané kostry, hned poznáte, že měli kluci zase asi hlad. Ondřej Čapek — Terasy 12.

Původně jsem na tomto místě vůbec neměl být, ale silný lobbing Verči a Pavla mě přesvědčil, a tak jsem v pátek skončil v práci o malinko dříve, během několika desítek minut sbalil, co se sbalit dalo a vyrazil na vlak. Cíl cesty byl jasný - Líšný, kde se konal již 36. ročník Líšenských pochodů. Přiznávám, že jsem akci podobného typu absolvoval poprvé a proto nebylo zcela ideálním řešením po deseti směnách v jednom zápřahu vysedávát do jedné u ohně s pivkem v ruce, i přesto, že jsem věděl, v kolik mají ostatní v plánu vstát. Ráno bylo studené a bolestivé, ale to jsem ještě netušil, co mě čeká... S ohledem na mou lenost ostatní zvolili variantu 21km dlouhé trasy, ačkoliv věřím, že by sami ušli mnohem více. Ale pro člověka, který devět mesíců polehává posedává na boudě je 21km ve velmi rozmanitém terénu víc než jen nápor na nohy. Byl to tak trochu boj se sebou samým a proto jsem moc rád, že jsem ho s ostatními vybojoval. Večer se jedlo, pilo, békalo, tančilo a tak podobně, takže se nám všem vrátila dobrá nálada a úsměv na rty, který nám nesebralo ani mytí v ledové Jizeře :-) Druhou noc jsme pod vlivem blížících se mraků strávili v Sokolovně (alespoň jsme byli přímo u zdroje...) a tak není divu, že se nám v neděli opravdu nechtělo domů. Ani ne kvůli kocovině, ale spíš proto, že jsme si odtud všichni odnesli senzační zážitek. Díky několika snímkům ve fotogalerii s námi můžete tyto zážitky sdílet i vy... Z http://www.martinhanzal.net/

Informace o návštěvě Líšného od polských studentů Zarząd Samorządu Studentów Instytutu Filozofii oraz przedstawiciel Instytutu Slawistyki Zachodniej i Południowej uprzejmie zapraszają na kolejny, piąty już odcinek serialu Wyjazd naukowo-integracyjny Líšný (ver. 2009) Bohaterami serialu są dzienni, wieczorowi i zaoczni studenci Instytutu Filozofii, którzy pałają niezaspokojoną rządzą integracji. Pod wpływem impulsu w połowie roku akademickiego studenci postanawiają zrobić coś, co zmieni ich dotychczasowe życie. Nie wiedząc, jakie będą tego konsekwencje, przekazują swoje ciężko zarobione pieniądze Pawłowi Leszczyńskiemu, który zamiast pięciogwiazdkowego hotelu położonego w samym centrum Pragi wynajmuje pomieszczenia o dziwnych nazwach Sokolovna i Chata Chalupa w niewielkiej wiosce Líšný oddalonej o całe 100 km od stolicy Czech. Na miejscu wystraszeni studenci dowiadują się, że pomieszczenie ogrzewane jest węglem, a dla wszystkich jest tylko jeden prysznic. Ich trwoga wzmaga się, kiedy okazuje się, że muszą gotować sobie sami posiłki i sprzątać bałagan. Nastroje łagodzi jednak niepozorny pracownik naukowy Instytutu Filozofii, dr Adam Górniak, który mimo kryzysu uśmiecha się pod nosem i opowiada, jak to drzewiej studenci potrafili zadowolić się chatą na zboczu góry, do której ktoś zapomniał dociągnąć elektryczności. Przeżycie graniczne zbliża do siebie studentów wszystkich roczników i – zupełnie niespodziewanie – odkrywają oni, że nawet w takich warunkach można się dobrze bawić. Termin wyjazdu: 6 lutego (godzina 20:00 na Dworcu Centralnym), powrót 15 lutego (około 7 rano). Koszt wyjazdu (w który wliczony jest przejazd, wspólne jedzenie, akomodacja, podstawowa apteczka, wycieczki i inne dobra): 450 zł. Możliwa jest refundacja, która zależy od liczby uczestników i może sięgać aż 200 zł. Planowo przewidujemy: wycieczkę do Pragi, okolicznych miast, po szlakach turystycznych. Poza tym wieczorki zapoznawcze, dyskusje i ognisko. Poza tym kino i zaawansowana dystrybucja napo-

jów. W zakresie własnym trzeba tylko zaopatrzyć się w ważne ubezpieczenie za granicą. Spotkanie organizacyjne odbędzie się w czwartek 8 stycznia o godzinie 16:45. Obecność obowiązkowa. Do 8 stycznia trzeba wpłacić bezzwrotną zaliczkę w wysokości 100 zł. W razie problemów logistycznych, dane do przelewu (w tytule proszę podać Lisny, imię, nazwisko, numer telefonu i mail): Paweł Leszczyński, Millenium 48 1160 2202 0000 0000 6891 2329, ul. Korotyńskiego 48/109, Warszawa 02-123 Líšný - to mała miejscowość położona na zboczu góry. To 244 mieszkańców, stacja kolejowa, remiza, biblioteka, szkoła i świetna strona internetowa - http://www.lisny.cz/ . Mamy do dyspozycji dwa pomieszczenia mieszkalne (jedno mniej – Chata Chalupa, drugie bardziej – Sokolovnia), pub i saunę. W pobliżu stoją dwa zamki i słynne Suche Skały. Nieprawdą jest, że: 1) pijemy od rana do wieczora (staramy się pić od wieczora do rana); 2) jemy niezdrowe rzeczy (jemy głównie czosnek, niezdrowe rzeczy są na drugim miejscu); 3) za taką kasę można się równie dobrze bawić tydzień w Warszawie (nie można). Wyjazd w liczbach: 1,5 (cena za piwo w Czechach), 1 (liczba pryszniców na miejscu), 2 (liczba pisuarów na fotokomórkę w pobliskiej knajpie), 97 (liczba kilometrów do Pragi), 192 (liczba godzin w Czechach), 244 (liczba mieszkańców Líšný); 1 (liczba opiekunów naukowych), 3 (przypadkowo wygenerowana liczba w przedziale 1-10), 35 (maksymalna liczba uczestników wyjazdu), 100 (wysokość bezzwrotnej zaliczki). W razie jakichkolwiek problemów proszę o kontakt: Paweł Leszczyński, [email protected], tel. 515 229 830. Z adresy http://filozofiauw.wikidot.com/imprezy Myslím, že je textu rozumět i bez překladu, pokud nikoliv, ozvěte se na obec na 483 392 305, přeložíme pro příští rok... JM

Turnaj v nohejbale Poslední sobotu v říjnu se uskutečnil v sokolovně nohejbalový turnaj, fotky M. Řeháka jsme otiskli minule. Zúčastnilo se 7 tříčlenných družstev. Hrál každý s každým a teamy dopadly takto : 1. Těpeřáci 2. Decky 3. Mýto 4. Marná snaha 5. Desmond

6. 7.

Slávia Sokolci

Nezvyklé názvy družstev jsou pro diváky záhadou, ale hráči věděli, do kterého patřili. Ukázalo se, že i tento sport je dosti namáhavý a dobře napomáhá k udržení tělesné kondice. Pro příští rok jsou již připravovány 2 turnaje a najdete je v kalendářích Sokola i obce. Vl. Hajný

Turnaj ve florbalu 18.10.

Letošní listopad proběhl ve znamení připomenutí již 20. výročí Sametové revoluce. V Praze se akcí tehdy účastnila i Lenka Jakubcová z Líšného, která zde v té době pracovala. V Parlamentu se bojuje o rozpočet na r. 2010 a republika je dle některých hlasů na okraji krachu veřejných financí. Už ten letošní rozpočet se loňskému ministru financí Kalouskovi vůbec nepovedl. Máme v ČR největší historický schodek všech dob. Příští rok bude ještě horší, což pocítíme všichni, to se ví z médií (asi ne úplně vše). Líšný má pro příští rok rozsáhlé investiční záměry, za cca milion Kč. Většinu pokryjí dotace, ale vlastní podíl bude problém. Kde brát? Ani banky nechtějí malým obcím moc půjčovat... Proto úzkostně sledujeme osud návrhu exministra Kalouska na posílení místních rozpočtů obcí do 10.000 lidí (97% všech obcí v ČR) o 571,- Kč na obyvatele a to bez zvýšení deficitu státního rozpočtu. Pro nás by to znamenalo navýšení příjmů o cca 150tis. Kč. Dalších cca 70tis. Přinese příspěvek na výkon státní správy a 70tis. nájem od T-mobile. To by pokrylo očekávaný schodek. Budeme sledovat, jak naši okolní poslanci PS PČR hlasovali, že? JM V sobotu 17.října 2009 proběhl v sokolovně v Líšném již IV. ročník florbalového turnaje. Turnaje se zúčastnilo pět družstev. K vidění byly opravdu zajímavé akce. Pořadatelé opět připravili pro hráče i diváky občerstvení, aby měli dostatek sil a vydrželi v plném nasazení až do závěru akce. Konečné pořadí: 1.Líšný B 2. Líšný A 3.Rovensko 4.Saunaři 5.Rychlé šípy Všichni se již těšíme na příští V. ročník. JS