No 4
duben
Tyhle modely jsou „ušity“ z prezervativů
I V . ro čn ík
Líšenský Kalendář Šajkovac Kosovo
Pozor na opilce, varuje nová rumunská dopravní značka Rumunské městečko Pecica ležící jen 20 kilometrů od maďarských hranic má díky svému starostovi o jeden typ dopravního značení více. Hned v deseti exemplářích nechal starosta Peter Antal rozmístit značku nesoucí název "Pozor na opilce". Rozhodl se tak učinit poté, co ve městečku došlo v uplynulých dvou letech k mnoha nehodám, za které opilí chodci zaplatili i životem.
Uzávěrka čísla je poslední středu v měsíci. Nevyžádané příspěvky se nevracejí.
Foto : M. Řehák, J. Salaba, INTERNET a další
Evidenční číslo Vydává obec Líšný MK ČR E 17226 Tel./zázn./fax : 483 392 305 Líšný II.díl č.p. 60
[email protected] 468 22 Železný Brod
[email protected]
Česká armádní mise chrání základnu KFOR v Šajkovaci. Jedním ze členů mise je i Tomáš Pajkrt z Líšného. Armádní fotograf jej zachytil při vlakové parádě. Nese prapor KFOR a na spodním obrázku salutuje snímané české státní zástavě.
Možná nevíte, že ... ... obce Klokočí, Rakousy, Loučky a Líšný pod hlavičkou MR Podkozákovsko opět nebyly úspěšné s žádostí na financování projektu „Cesty a cestičky do každé vesničky“ z prostředků EU. To nás určitě mrzí, ale po změně pravidel by spoluúčast obce byla přes 500tis. Kč a byl by problém s kofinancováním úvěrem...
... ... Vodohospodářské sdružení Turnov zhodnotilo výsledky průzkumu zásobování Vršku vodou a zadalo projekt na zásobování z vodojemu VHS na Libentinách na Malé Skále. Varianta Vrát padá...
... v pátek 7.5. proběhne u obecního úřadu mezi 15:20 15:30 očkování psů i koček. Cena je stále 60,- Kč za jednoho miláčka.
... Ondřej Čapek opět zajistil barevný tisk 3. ročníku LíšKy zdarma. Po svázání bude na obci opět omezený počet kusů.
Nezapomeňte!
... správce obecních stránek Martin Řehák 40. výročí Líšenských pochodů Českým rájem po svém... Jako známý odpůrce pastelek a dvourozměrných dokumentů ve spolupráci s nestorem, duševním otcem a andělem strážným pochodů Vladimírem Hajným vytvořil ve virtuálním prostředí Google Earth všechny trasy jubilejního 40. ročníku.Lidičky koukněte na to, přihlašte se a přidávejte fotečky! Díky...Mimochodem, obec požádala Liberecký kraj o dotování koncertů 40. jubilea. Uvidíme. ... humanitární sbírka pořádaná v hasičárně opět vynesla až nečekaně velké množství materiálu a šatstva. Díky.
... na hasičárnu byla 16. 3. připevněna webkamera, zabírající prostor v centru obce. Snímek je obnovován po jedné minutě. V blízké době bude umístěna i na naše stránky :)
... se dokončuje rekonstrukce knihovny na multimediální minimuzeum. Místnost má nový strop, podlahu, okna, dveře, nový nábytek a techniku. Otevřeme snad v dubnu...
... v noci z 9. na 10. března kliknul na www.lisny.cz 58000. návštěvník.
Zakroužkuj, které razítko je na dané listině:
Popros rodiče, ať ti přečtou text a ty zakroužkuj správ nou odpověď: Šipka ukazuje vlevo:
Toto je puzzle:
Šipka ukazuje nahoru i dolů: Šipka ukazuje vpravo:
Pokračování ze strany 13 Štěpánka Štrougalová *Hody, hody, doprovody, kdepak je náš zajíček, zatoulal se do hospody, ztratil košík vajíček. Počkej, počkej, zajíčku, ty budeš mít opičku! *Hody, hody, doprovody, chci panáka místo vody, nechci bílek, nechci žloutek, jen mi pentlí ozdob proutek. *Hody, hody, doprovody,nechci vejce malovaný. Řádí tu teď ptačí chřipka, co když ji má vaše slípka. Dejte prachy nebo chlast, zachraňte tak naši vlast. *Já jsem malý koledníček, tetičko, přišel jsem si pro červený vajíčko. Pro vajíčko červený, pro koláček bílý, jsem-li já vám, tetičko, koledníček milý? Malý výběr velikonočních koled z http://medvidek267.vesele.info/velikonocni-koledy
Z plánu akcí 2010
duben Narozeniny slaví ... Květuška Kroupová Bohuslav Vele
82 let 78 let
Renata Klápšťová, Jakub Urban Kulatiny Vladimír Děd, Monika Kalpalci, Iveta Kučerová, Michal Mlejnek Půlkulatiny
Blahopřejeme !
Děti z Teras pro všechny malé děti DĚTI Z TERAS PRO VŠECHNY MALÉ DĚTI VÝTVARNIČENÍ: KYTIČKA Potřebujeme: nůžky, barevný papír, lepidlo, případně nějaké ozdůbky Nastříháme proužky papíru a pak dáváme na sebe a ve středu slepujeme. V závěru můžeme do středu nalepit dekoraci dle vlastní fantazie. NĚCO PRO CHYTRÉ HLAVIČKY: Doplň chybějící čísla:
1
2
3 4
- 6
7
1
2
- 4
5 6
7
8
1
2
3
4 5
6
1
2
3
4 5
- 7
Do obrázku vždy zakreslit, kterých obrázků je více:
- 8 - 9
9 10
Velikonoce či pascha (z lat. Pascha < řec.
BABÍ HOP 2010
πάσχα pascha < hebr. ֶּפסַחpesach přechod) jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem {Katechizmus katolické církve čl.1166-1171}, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K tomu podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. V západní křesťanské tradici Velikonoce připadají na neděli po prvním jarním úplňku, tedy na měsíc březen či duben (viz Výpočet data Velikonoc). Slovanský název svátku, Velikonoce, se vztahuje na "velkou noc", v níž byl Kristus vzkříšen. Nejstarším svědectvím o slavení křesťanských Velikonoc může být zmínka v listech apoštola Pavla (kolem roku 50).[1] Nejstaršími mimobiblickými doklady jsou pak spory 2. století o datum slavení Velikonoc a Velikonoční homilii Melitona ze Sard z 2. století. Slavení Velikonoc se tedy v církvi objevilo velmi brzy a již od počátku je významově provázáno s židovskou oslavou Pesachu, jejíž prvky dodnes v sobě nese. Ježíšovo projití smrtí a vzkříšení křesťané chápají jako naplnění starozákonního obrazu přejití Izraelitů Rudým mořem při východu z Egypta. Oslava Velikonoc tradičně trvá celých padesát dní (tzv. velikonoční doba), které vrcholí svátkem Seslání Ducha svatého (letnice). První týden Velikonoc se nazývá velikonoční oktáv. Lidové zvyklosti spojené s Velikonocemi se pochopitelně místně liší. Vzhledem k blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní rovnodennosti mohou mít tyto tradice původ v pohanských oslavách příchodu jara. Přesné datum Ježíšovy smrti neznáme, avšak možností, mezi nimiž lze vybírat, příliš není. Isaac Newton došel svými výpočty roku 1733 k tomu, že k Ježíšově smrti mohlo dojít v pátek 7. dubna 30, 3. dubna 33 nebo 23. dubna 34; poslední z možností sám dával přednost. Gerhard Kroll ve své knize Po stopách Ježíšových soudí, že nejpravděpodobnějším datem je 7. duben 30. Podle C. Humphreyse a W. D. Waddingtona (1990) v podvečer 3. dubna 33 v Jeruzalémě vyšel Měsíc v úplňku zčásti zatmělý; toto zatmění skončilo 51 minut po východu Měsíce. Tento údaj se shoduje s vyprávěním evangelií (Mt 27,45; Mk 15,33; Lk 23,44), takže toto datum (3. dubna 33) je velmi pravděpodobně dnem Kristovy smrti na kříži. Ježíšovo vzkříšení by pak připadalo na 5. dubna 33. Z http://cs.wikipedia.org/wiki/Velikonoce
Pranostiky Duben • .Březen, za kamna vlezem - duben, ještě tam budem.
•
I když kluci v dubnu bez kabátů běží, často hospodáři na úrodu sněží.
•
Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.
• •
Teplé deště v dubnu, teplé dny v říjnu.
•
Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
•
Duben větrem-li se zmítá, urodí se hojně sena, žita.
•
V dubnu prorokuje rachot hromů, mráz že více neuškodí stromu.
•
Když stromy v dubnu odkvetou, hojně ovoce ponesou.
• •
Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
• •
Velký pátek vláha - úrodu zmáhá.
•
Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu.
•
Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za kamny dobře.
• • •
Když před Jiřím rosa, to před Michalem mráz.
•
Jak dlouho žába před Jiřím vříská, tak dlouho po Jiřím zima píská.
•
Může-li se havran na svatého Jiří v žitě skrýti, budem nejspíš úrodný rok míti.
•
Schová-li se na svatého Jiří vrána do žita, požehnané léto k nám pak zavítá.
•
Na Svatého Marka deštivo – čtyřicet dní blátivo.
•
Brambory sázej na svatého Marka – bude jich plná jamka.
• •
Na svatého Marka sej oharka (= okurky)!
O déšť, který v dubnu rosí, nechť každý hospodář prosí.
Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. Na svatého Jiří když prší, nejsou na stromech žádné odnože / vlky.
Kolik tepla před Markem, tolik zimy po něm. z http://www.novorocenky.cz/
Viděno z Teras Tak mě přepadla jarní únava. Přesto, že je venku krásně, se mi nechce vůbec nic dělat. A za všeho nejméně psát svoje Terasy. Nemám žádné nosné téma, tak to budu tentokrát plácat přes sebe, bez ladu a skladu. Tak tedy příběh první. Občas jsem v televizi viděl seriál "Letecké katastrofy". Líbil se mi, byl poučný. Třeba že letadlo za X miliónů dolarů spadne kvůli vadě součástky za 30 centů. Sledování potíží a trablů jiných, není v televizi špatné. Před obrazovkou se vám nic stát nemůže. A podotýkám, že létat nemusím. Špatně se mi v letadle nedělá, ale libé pocity z toho nemám. Ale musel jsem letět do Bonnu. Chvilkový let, za 50 minut jste z Ruzyně na místě. Už jsme skoro přistáli. Letadlo letělo nad ranvejí podvozek venku. Pak jsme dosedli. Jenže místo brzdění se, po ujetí tak dvou set metrů po ranveji, letadlo zdvihlo čumákem nahoru, motory zahulákaly a stroj se opět od ranveje odlepil. A zamířil zpět do oblak. Takovýto manévr rozhodně cestujícím klidu nepřidá. Panika nenastala, ale nervózní šum mezi pasažéry ano. Navíc nám tak 5 minut nikdo nic neřekl. No nic. Banalita. Nakonec nám kapitán sdělil, že musel kvůli namrzlé ranveji a silnému bočnímu větru, který sfouknul letadlo z osy, přerušit přistávací manévr. Obkroužili jsme kolečko na Rýnem a sedli na druhý pokus. Já létání fakt nemusím. Do Prahy zpátky jsem jel autem. Pak se krátce musím pochválit a dát si pašáka. Společně s dalšími kumpány z blízkého okolí jsme běželi Krkonošskou 70. Pro neznalé - je to asi nejtěžší závod na běžkách vůbec. Vasův běh je sice o dost delší, ale po rovině. To na Sedmdesátce si neodpočinete. Jenom dostat se ze Svatého Petra nahoru ke srubu je dost děs. A pak stoupání kolem Pardubických bud pod Černou horou je děs na druhou. Kdo má pocit, že přeháním, ať si to zkusí. Letos jsme navíc běželi proti silné partě z Turnova. Sázka o pivo byla nesmírně prestižní. A navíc jsou turnováci určitě lepší běžci než my. Ale závod je záludný a stát se může všechno. A tak se stalo, že turnovákům jeden člen pětičlenného družstva "skápnul" u Pražské boudy nad Pecí pod Sněžkou a do cíle se dostali půl hodiny po nás. Maj smůlu. Budem se jim rok smát a utahovat si z nich. My skončili 20. ze 136 hlídek a myslím, že jsme běželi na našel limitu. Je celkem pravděpodobné, že čas z letoška už nikdy nepřekonáme. Ale zkusíme to. Končit budu samozřejmě dětskou příhodou. Šli jsme celá rodina na výlet na Hrubou Skálu. Prošli jsme se k horolezeckému Symbolickému hřbitovu, položili svíčku těm, kteří už mezi námi bohužel nejsou a pomalu se vraceli k autu. Děti se honily, dováděly a já s Barťákem v ruce se je snažil krotit. Aby někam nezahučely a neskončily předčasně na tom hřbitově. Došli jsme k autu a jeli na oběd do Křečkovic, do restaurace Polepšovna. Příhodný název pro naše děti. A Theodor prohlásil. "Já nemám hlad, já mám strašnej hlad. Dám si řízeček, brambůrky, párek, polívku, pitíčko, kečup a jogurt". Chtěli jsme dětem objednat něco malého, ale ještě dřív než jsme se rozkoukali, běžel Theodor za servírkou a ptal se jí. "Máš párek, ten jsem ještě nikdy nejedl". On ten mizera už nás snad ani nepotřebuje, objedná si sám. A tak za chvilku naše děti jedli spokojeně párek s kečupem, ať se nám to líbilo nebo ne. Ale platit jsem musel já. Hezké, slunečné a teplé jaro. Ondřej Čapek
Pálení čarodějnic (také Filipojakubská noc, noc Valpuržina noc nebo Beltine) Beltine jsou označení pro noc z 30. dubna na 1. května. Je to velmi starý a dodnes živý lidový svátek. Tuto noc se lidé schází u zapálených ohňů a slaví příchod jara. Na některých místech se staví májka. Noc z 30. dubna na 1. května bylo pokládána za magickou. Svátek se původně pravděpodobně slavil o úplňku, jenž byl nejblíže dnu, nacházejícímu se přesně mezi jarní rovnodeností a letním slunovratem. Lidé věřili, že tuto noc se čarodějnice slétají na čarodějnický sabat a skutečně je tato noc jedním z největších pohanských svátků. Lidé také věřili například v otevírání různých jeskyní a podzemních slují, ve kterých se daly nalézt poklady. Hlavním úkolem tohoto starého lidového svátku byla oslava plodnosti.Na ochranu před čarodějnicemi (původně před zlými duchy a démony obecně, čarodějnice jsou až výsledkem inkvizičních procesů) se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Postupem času se z těchto ohňů stávalo „pálení čarodějnic“. Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky.
Turnaj v nohejbale V sobotu 20. března se v sokolovně uskutečnil další turnaj tříčlenných týmů v nohejbale. Turnaje se zúčastnilo devět družstev z Líšného a blízkého i vzdálenějšího okolí. Pro hráče i diváky bylo připraveno tradičně dobré občeRstvení. Byly již znát zkušenosti pořadatelů z předchozích akcí, takže turnaj probíhal hladce, bez větších komplikací a všechny zápasy se stihly odehrát do třetí hodiny odpoledne. Zdá se, že tato akce zapustila již natrvalo v kalendáři líšenských akcí své kořeny a bude dalším obohacením již tak dost pestrého života naší obce.Konečné pořadí: 1. – Těpeře 2. – Decky 3. – Mýto 4. – Krkouni 5. – Mutace 6. – Bzí 7. – Dlouhý 8. – CSKA 9. – Sokolci
JS
Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dobytek k zajištění plodnosti, jindy se přes oheň skákalo kvůli zajištění mládí a plodnosti. Zvyky a tradice českých vesnic vychází přímo z pohanství, oslavy přírody jsou ale silně ovlivněny křesťanstvím, které se snaží pohanství vykořenit. Podobný svátek se slaví v mnoha jiných evropských zemích (Skotsko, Irsko, Wales, Švédsko, Finsko, Polsko, Německo, Rakousko). Různé země označují tento svátek různými jmény. Z http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A1len%C3%AD_%C4%8Darod%C4%9Bjnic
Tak máme za sebou další BABÍ HOP, možná 64. ročník. Na tom ale nezáleží, i letos bylo opravdu hodně masek, pěkných, chytrých, veselých a ani zdravotní služba nechyběla a MUDr. Píchal se sestrou Mokrou nabízeli po parketu Viagru. Myslím, že se všichni vyřádili dost a dost. Všeho bylo dost, (chválím zejména výborné červené), služby se činily, hudba tradičně dobrá, každý si mohl zatančit, co chtěl a jak chtěl. Nezklamala ani obvyklá tombola s honičkou za posledními čísly. O Hopu vyšly články, které přetiskujeme. Děkujeme pořadatelům za podařenou akci a zase za rok! JM
BABÍ HOP 2010
