INFORMACE Z RADNICE PROSINEC 2015
OSOBNOSTI ČESKODUBSKA 2015 Do krásných míst johanitské komendy přicházíme již devátým rokem symbolicky 30. listopadu - v den významného výročí povýšení Českého Dubu na město císařem Karlem IV. v roce 1357. V tento den se v našem městě scházíme, abychom poděkovali a předali ocenění Osobnost Českodubska našim spoluobčanům, kteří mají jedno společné – ve svém životě a ve své práci nečekali na to, co pro ně společnost, město či okolí udělá, ale právě naopak. Společně jim v předvánočním čase děkujeme za jejich práci, talent, píli, dovednosti a schopnosti vzdát se vlastního pohodlí ve prospěch jiných. Děkujeme jim a jejich rodinám za vše, co pro naše město udělali. Slavnostní akt byl zahájen ekumenickou bohoslužbou, kterou sloužil farář Církve římskokatolické Miroslav Maňásek, Svatopluk Koudela a farářka Církve československé husitské Mgr. Kateřina Havelková. Po úvodní ekumenické bohoslužbě připomněl starosta města Jiří Miler všechny doposud oceněné osobnosti.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.
Pavel Nosek, in memoriam Miloslav Dvorský Jaroslav Červa, in memoriam Marie Červová Anna Havlíková Marie Stejskalová Danuše Vyskočilová Josef Matura Vladimír Stehno, in memoriam Zdeněk Jodas Ladislav Miler, in memoriam Jaroslav Eduard Dvořák Ladislava Chvalinová Milan Pavlů Jindřich Souček Zdeněk Knebl Zdeněk Havelka Vlastimil Vyhlas Ondřej Rybář Pavel Pechanec
V roce 2010 udělilo zastupitelstvo města Čestné občanství Města Český Dub panu doktoru Tomáši Edelovi, in memoriam.
V letošním roce byli oceněni pan Alexander Kopecký, in memoriam a pan Lubomír Novosád. Ocenění p. Alexandera Kopeckého převzala jeho
jsou obrovské. S československým sborem bojuje i Alexandr Kopecký. Narodil se v ruské Kaluze českým rodičům a narukoval dobrovolně. Hýčká si svůj samopal
manželka Dana Kopecká.
Životní
příběhy
oceněných
osobností, které zasvětily svůj život motoristickému český
sportu,
plochodrážní
představil
jezdec,
jezdec
polské i anglické ligy a několikanásobný mistr České republiky, komentátor Grand prix na ploché dráze Filip Šitera.
Alexander KOPECKÝ Vítězství se rozhodně nerodí snadno. Je září roku 1944 a osmatřicátá armáda sovětského generálplukovníka Kirilla Semjonoviče Moskalenka společně s prvním československým armádním sborem Ludvíka Svobody útočí z polského Krosna na Duklu. Nejsou v jednoduché roli. Čelí jim německá armádní skupina Heinrici, sice méně početná, ale o to lépe opevněná a s vyhlídkami na příchod posil. Boje jsou urputné, během týdne vrcholek kóty 534 změní šestkrát majitele a ztráty
Špagin a jako oko v hlavě opatruje fotografie své ruské manželky Marie a tříleté dcerušky Naděždy. Naděžda znamená naděje. Alexandr Kopecký se zotaví z těžkého válečného zranění a usazuje se v Kotli poblíž Osečné. Někdy v sedmačtyřicátém za ním konečně dorazí milovaná Marie i s Naděždou. Rodinné štěstí naplňuje jejich příbytek. Na kalendáři stojí pondělí 14. dubna 1952
a malinký chlapeček poprvé svým křikem prozrazuje okolnímu světu svou přítomnost. Samozřejmě dostává jméno po tatínkovi, ale Sudičky zařídily, že mu téměř nikdo neřekne jinak než Saša. Jenže malý kojenec nedbá, co ony imaginární tety u jeho kolébky povídají. Zajímá jej mámin prs, plný lahodného mléka. Jenže to se záhy změní a kluk roste jako z vody. Vstřebává rodinné hodnoty předávané z generace na generaci. Pracovitost. Píle. A důraz na vzdělání. Základní školu vychodí Saša v Osečné. Lákají ho motory a tak se pro AOZ Český Dub učí v Přelouči automechanikem. Poznává i závodní prostředí. Miloš Plzák, březolupský plochodrážník a veleúspěšný trenér, i po čtyřech desítkách let vzpomíná, kterak se mu rozzáří oči, když mu v libereckých Pavlovicích svěří do opatrování svoji Jawu.
tie jsou oboustranné a roku 1972 si vyměňují zlaté prstýnky. Dcerka Romana spatří světlo světa ještě v Kotli, synka Alexandra si již rodiče vezou do nově postaveného domku Na Žižkově v Českém Dubu. Od devětašedesátého pracuje Saša v AOZ Český Dub. V roce 1976 jej Vlastimil Rybář, tajemník Městského národního výboru doporučí Okresnímu komunálnímu podniku jako perspektivního člověka, který by dokázal zajistit kvalitní personál a řádný chod autoopravny. A Saša v roli vedoucího nezklame. Autodílna je během několika let zvelebena a přestavěna. Vede si náramně dobře a její jméno je mezi majiteli vozů Škoda a Moskvič skloňováno zásadně v superlativech. A roku 1984 se dočká začlenění do struktur výrobního družstva LIKOV Liberec. Saša neopouští plochodrážní prostředí a na sklonku sedmdesátých let začíná pracovat ve vedení
Cesty osudu ovšem dokážou být křivolaké jako horská cesta. Sašovi je sedmnáct, když se svým kamarádem míří v sedle motocyklu do školy. Na internát však nikdy nedorazí, havarují poblíž Přelouče. Se Sašou je zle, moc zle. Lékaři v pardubické vojenské nemocnici vraští čela nad vážnými zraněními a nedávají prakticky žádnou naději na přežití. Avšak vrásky na čele střídají optimistické úsměvy. Saša dělá pokroky a procentuální šance na úplné uzdravení se nakonec zastaví až u stovky. Čeká jej ještě jedna rána. Je mu osmnáct, když mu umírá otec. Ve stejném období ovšem potkává slečnu Danu. Sympa-
AMK Liberec. Závodníci mají neklidnou duši a on s rutinou protřelého diplomata žehlí jejich průšvihy. Dostal do vínku vlídné srdce, široké jako pláně ve vlasti jeho rodičů. Jan Pecina nemůže závodit, protože nedostal řidičák? Jeden telefonát a problém zmizel v propadlišti dějin. Liberečtí junioři se nemají, jak dostat na závody? Hop, a Věroslav Kollert již drží v ruce klíčky od jeho automobilu. Sašovy ruce jsou nejen velkorysé, ale především šikovné. Do Liberce jsou přidělovány motocykly, které by mohly konkurovat nejlépe ve sběrně druhotných surovin. On je však svede vypiplat do
konkurenceschopného stavu a liberecká plošina jde nahoru. Všechno se mu bohatě vrátí. Roku 1989 se Saša vrací ze závodů a na dálnici v západním Německu čirou náhodou potkává Josefa Ikera, bývalého plochodrážníka z Liberce, jenž se rozhodl hledat své štěstí na druhé straně železné opony. Staré přátelství nezrezivělo a Saša záhy odchází pracovat do jeho firmy. Nové zkušenosti a technologie si nenechává pro sebe. Saša sfoukává čtyřicet svíček na svém narozeninovém dortu. A ve Vlčetíně u Českého Dubu zakládá společnost BM-Bohemiamodell, která se specializuje na výrobu slévárenských modelů z polystyrénu. Záhy se jeho zákazníky stávají renomované značky Mercedes Benz, Volkswagen, BMW či Škoda. Má konečně čas i na vlastní závodní motory.Vývoj plochodrážního motocyklu BM mu trvá pouhý měsíc. Z jeho dílny vycházejí nejprve stojaté agregáty, později ležaté se dvěma vačkami nebo jednou. Sám Saša jejich počet odhaduje na osmdesát. Většímu rozšíření zabraňují jen potíže se zajištěním adekvátního servisu. Tvůrčí duch Sašu neopouští ani nadále. Osloví jej Václav Hutla, jenž se v devadesátých letech baví myšlenkou stavby třílitrového dragsteru, jenž by svým vysokým zdvihovým objemem dohnal drahé speciální technologie. Saša mu vyráží dech, když mu při další návštěvě Vlčetína prezentuje modely odlitků hlav, válců a karterů ve špičkové kvalitě. Rozbitá hlava, zadřený píst ve válci, opotřebované ojnice s čepem nebo kompletní repase celého motoru. Saša tohle umí
v prvotřídní kvalitě. Jeho mobil prakticky v jednom kuse vyzvání a ve Vlčetíně se dveře netrhnou. Technický mág nemá žádný problém. Nebo vlastně… Při lékařském vyšetření slyší Saša název nemoci, proti němuž lidstvo navzdory veškerému pokroku nenašlo adekvátní zbraň. Stejně jako ve svých sedmnácti opět vidí zachmuřené pohledy doktorů. Ty už ale přece zná! I tohle zvládne! Musí toho ještě přece tolik vykonat! Filip Šitera se vrací po těžkém úraze na ovály a potřebuje, aby mu motory jely jako z praku! Lékaři jsou opět překvapení, když vidí, kterak se Saša se svou nemocí pere. Jenže rakovina není férový soupeř, ale prevít. Zákeřný prevít, horší o to více, že se nevzdá jen tak. A pak přijde slunečný pětadvacátý červencový den roku 2015. V Liberci se závodí a všichni v depu hledají pohledem Sašu, který je možná poprvé v životě zklame. V té chvíli je již doma mezi blízkými a nad ránem 26. července vydechne naposledy. Antonín Škach (speedwayA-Z)
Lubomír NOVOSÁD Lubomír Novosád se narodil 11. ledna v roce 1945 v Uherském Brodě. Po vyučení ve Slováckých strojírnách v Uherském Brodě zde pracoval jako montér mostových jeřábů. Už od mládí se zajímal o motoristický sport, ale hlavně rád sportoval. Závodně hrál košíkovou a tomuto sportu také věnoval většinu svého volného času.
V roce 1967 se na dovolené v Beskydech seznámil se svojí pozdější manželkou Bohuslavou Servítovou. A v následujícím roce, 1. října 1968, se přestěhoval do Českého Dubu a začal pracovat ve výrobním družstvu DUBENA. Jeho láska ke sportu ho však neopustila a tak hned další rok začal hrát v Českém Dubě fotbal. Stále se mu ale stýskalo po košíkové a tak po několika letech začal hrát závodně košíkovou za SKLOSTROJ Turnov. Když v roce 1977 ukončil v Turnově sportovní činnost, vrátil se ke svému původnímu zájmu – motoristickým závodům, ale tentokrát už s fotoaparátem. A hned první snímek krizové situace na závodech automobilů do vrchu na Vyskeři určil jeho specifické fotografické zaměření. Postupem času mu bylo líto nechávat dramatické snímky v „šuplíku“. A tak se v roce 1979 odvážil zaslat několik snímků do časopisu Svět motorů. A hned následně mu byl otištěn první snímek a následovalo dalších několik fotografií v rubrice FOTOFEJETON. Postupem času navázal se Světem motorů pravidelnou spolupráci a dokonce obdržel průkazku stálého externího spolupracovníka, což bylo pro amatérského fotografa něco neskutečného. Po roce 1989 začaly vznikat další motoristické časopisy. A jako už fotografovi se specifickým „rukopisem“ mu byla nabídnuta spolupráce s měsíčníkem MOTOSPORT CZ, kde měl svoji pravidelnou dvoustranu s rubrikou: KDO NEPADÁ – NEVYHRÁVÁ. Sám o sobě říká, že i když je fotografický obojživelník – od úzké specifikace na disciplíny motosportu některých jeho kolegů fotografů – přece jenom jeho doména jsou silniční závody motocyklů. A tak přešel do Českých motocyklových novin. Když po několika letech v ČMN končil šéfredaktor Štěpán SALAČ a zakládal svůj měsíčník MOTOSPORT magazín, požádal Lubomíra Novosáda o spolupráci a nabídl mu stálou rubriku KARAMBOLY. U tištěných médií mu ale chyběla možnost širší a naplno obsahující prezentace jeho CRASH seriálů. Přijal tedy nabídku být v týmu serveru motormix.cz, který v čele se šéfredaktorem Pavlem JELÍNKEM patří v oblasti elektronických médií ke špičce. Významný a zásadní okamžik v jeho „fotografickém“ životě nastal v roce 1997. Firma FORD CHAROUZ, která si vždy kladla ty nejvyšší cíle, založila ve svém reprezentativním
autosalonu v Žebráku ART GALLERY FORD s cílem pořádat autorské výstavy. Úvodní výstavou zde byly snímky Lubomíra Novosáda. A zde se Lubomír Novosád ocitl ve hvězdné společnosti – další výstavy byly grafiky autora výtvarného řešení našich bankovek mistra Oldřicha KULHÁNKA, a slavného filmového výtvarníka Teodora PIŠTĚKA. A začaly následovat další výstavy – dvě v Turnově v galerii SAFÍR, dvě výstavy v Kyjově, Hrádku nad Nisou, Experimentálním studiu v Liberci, výstava v elektronické podobě ve Vědecké knihovně v Liberci, dvě výstavy v Husově sboru v Českém Dubě a další. V nadsázce si zaslouží některé výstavy Lubomíra Novosáda přívlastek MEGA. Byla to výstava na AUTOSALONU na výstavišti v Brně v roce 2011 a výstava v historické budově AUTOKLUBU ČR v Praze v roce 2013. Ano, v té budově, kde se psala historie automobilového sportu v ČR. Fotograf Luboš Novosád se v roce 2013 umístil v TOP pětici fotografické soutěže Zlaté OKO 2013, kterou každý rok vyhlašuje agentura Sport – Press a která patří mezi nejprestižnější soutěže snímků s motoristickou tematikou od českých autorů. Soutěžní porota ocenila jeho snímek Hadí muž ze závodu Alpe Adria z autodromu v Mostě. Tato fotografie, ale ostatně celá řada dalších fotografií Lubomíra Novosáda, jsou za hranicí reality a logiky. Autor Lubomír Novosád však neustále zdůrazňuje, že jeho snímky nejsou touhou po senzaci, ale zachycení tvrdé reality tohoto rizikového, ale nesmírně krásného odvětví sportu. Lubomír Novosád zažil ve svém fotografickém životě atmosféru velkých a významných výstav. Sám ale říká, že nejemotivnější výstavu se skvělou atmosférou zažil v letošním roce v Husově sboru v Českém Dubu. Byl opravdu moc rád za možnost prezentace svých fotografií na domácí půdě.
Českodubští hasiči dostali dopravní automobil Nákup dopravního automobilu je součástí strategie obměny vozového parku JSDH Český Dub a nahradil již technicky zastaralý vůz Avia 30 DA12, rok výroby 1979. Cena dopravního automobilu Ford Transit 605 000 Kč je částečně hrazena z rozpočtu města (305 000 Kč) a z dotace od Libereckého kraje Dotační fond LK, program Podpora jednotek požární ochrany obcí Libereckého kraje ve výši 300 000 Kč, za což patří velké poděkování. Tak mnoho šťastných kilometrů.
SDH Smržov pořádá
1.1.2016 12.ročník
VÝSTUP NA ČERTOVU ZEĎ Sraz je ve 14.00 hod u autobusové zastávky ve Smržově Podmínky: veselá posilvestrovská nálada a vzorek /pytlíček/ cukroví, které společně ochutnáme s hrníčkem horkého grogu na poloviční cestě. Sportovní výkon zakončíme v místní restauraci
Český rybářský svaz, z.s., místní organizace Český Dub
pořádá v pátek 22.1.2016 od 20.00 hodin
v sokolovně na Proseči pod Ještědem
tradiční
Rybářský ples K tanci hraje skupina Trhák Rybářská kuchyně s bohatou tombolou Předprodej vstupenek v knihovně v Českém Dubu Vstupné 150 Kč Doprava autobusem z Českého Dubu v 19.30 a zpět ve 02.30 hodin.
I letos Vám skauti a skautky přinesou
Betlémské světlo Radnice Český Dub Štědrý den 24.12. 2015 13.30 – 15.00 h Přijďte si i Vy ke skautům se svíčkou pro plamínek Betlémského světýlka na Váš štědrovečerní stůl. Pro plamínek zapálený v jeskyni, kde se narodil Ježíšek.
MO ČRS Český Dub Vás srdečně zve na tradiční vánoční prodej ryb na líhni živé ryby se budou prodávat v pondělí 21.12.2015 od 12.00 do 16.30 hodin úterý 22.12.2015 od 10.00 do 16.30 hodin středa 23.12.2015 od 10.00 do 16.30 hodin
Svoz komunálního odpadu o vánočních svátcích V 52. týdnu může dojít od čtvrtka 24. 12. ke zpoždění vývozu, z důvodu vynechání odpolední směny a dotažení vývozů do konce týdne max. do soboty 26. 12. 2015.
Uzené ryby se budou prodávat v úterý 22.12.2015 a ve středu 23.12.2015 od 12.30 hodin
V 53. týdnu může dojít od čtvrtka 31. 12., resp. od pátku 1. 1. 2016 ke zpoždění vývozu, z důvodu vynechání odpolední směny 31. 12. a ranní směny 1. 1. 2016 a dotažení vývozů do konce týdne max. do soboty 2. 1. 2016.
INFORMACE Z RADNICE - měsíčník. Vydává MěÚ Český Dub, nám. B. Smetany 1/I , IČO: 262 722. Povoleno MK ČR E 17064. Počet výtisků 1100. Bezplatný výtisk.
Popelnice však prosím nechte přistavené na řádné svozové dny.
