Pam
a u ení
Lidská pam šlendriánu
je zvláštní sm s geniality a
• Místem/lokací adresovaná pam • Vždy ví, kde p esn se jaká informace nachází • Dokáže rychle najít hledanou informaci na základ dané adresy • Dokáže bez potíží m nit obsah pam ti • Nedochází k samovolným zm nám obsahu pam ti • Pam je spolehlivá • Vyvolávání není ovlivn no irelevantními informacemi
• Obsahem/kontextem/vodítky adresovaná pam • Nikdy neví, kde p esn se informace nachází • Obsah pam ti je vyvoláván prost ednictvím vodítek/kontextu, které jsou n jak spojeny s tím, co hledáme (jednoduché položení otázky…) • Nespolehlivá, pomalá (p estože paralelní), náchylná ke zkreslením, neschopná cíleného výmazu • Silný vliv kontextu, nedávnosti a frekvence schopnost prioritizace • Spole ná všem živo ich m (viz krysy v bludišti)
Lidská pam
jako atraktorová dynamika
Pattern matching
• Vzhledem k tomu, že naše pam se nespoléhá na p esnou adresu pam ových záznam , ale na pattern matching, nikdy nemáme jistotu, že se nám vybaví práv ta informace, kterou pot ebujeme ím mén vodítek pam ti poskytneme, tím více „zásah “ nám nahlásí ím více specifických kontextuálních vodítek v otázce položené vlastní pam ti, tím v tší pravd podobnost, že se nám vybaví požadovaná informace (nap . místo Kde jsem nechal to zatracený auto? Kde jsem v era ve er nechal auto, když ulice byly plné?)
Mentální statistika lov k je p itahován silnými emotivními událostmi, událostmi, které se odehrály nedávno nebo které mají pro lov ka n jaký zvláštní význam, v d sledku ehož mentální statistika lov ka nena ítá data nezaujat : „Jeden zážitek, jedna událost, jeden jev m že lov ka ovlivnit daleko více než odhad pravd podobnosti založený na velkém souboru p ípad , což zkresluje odhad toto, co je normální a co normální není, takže potom lov k vidí mimo ádnost jako b žný o ekávatelný jev a ve sv se orientuje spíše podle viditelných exces a pouze povrchních dojm .“ (Bahbouh) Takto nap lov ku v pam ti rychleji a snadn ji vytanou konkrétní p íklady letecké havárie než konkrétní p íklady automobilové havárie (protože letecká havárie je dramati jší, je jí v médiích dáváno mnohem více prostoru a na každodenní zprávy o dopravních nehodách je lov asto habituován), v d sledku ehož m že mít lov k pocit, že p i haváriích letadel zem e v pr ru za rok více lidí než p i haváriích automobil , a že je tedy mnohem bezpe jší cestovat automobilem než letadlem, estože je tomu p esn naopak a lov k s v tší pravd podobností utrpí smrtelné zran ní cestou autem na letišt než p i samotném letu letadlem.
Mentální statistika Podobn se „ tšina lidí bojí n kterých chorob více, protože se o nich mluví a píše, a ne proto, že jsou jimi s vysokou pravd podobností skute ohroženi. Lidé jsou schopni zm nit svoje stravovací návyky kv li nemoci šílených krav, ale obezity i kardiovaskulárních chorob, jež lov ka ohrožují daleko více, se tolik neobávají.“ (Bahbouh)
Heuristika dostupnosti
Heuristika dostupnosti
Heuristika dostupnosti
Heuristika dostupnosti
Heuristika dostupnosti
Pam
a u ení
• Pam = jakékoli více i mén trvalé zm ny v chování a prožívání zp sobené vlivem zkušenosti (x vliv zrání organismu, nemoci, chemických látek…) • ení = proces, prost ednictvím kterého nastávají zm ny v chování a prožívání v d sledku zkušenosti a interakce se sv tem • Pam nep edstavuje jednotný systém, ale soubor v tšího po tu r zných pam ových systém • Tyto pam
ové systémy se v tšinou liší ve dvou základních ohledech:
• v povaze kódovaného obsahu (fakta, události, dovednosti…) • v povaze zákonitostí, kterými se ídí ukládání, uchovávání a vybavování chto pam ových obsah
Druhy pam ti Pam
Senzorická
Krátkodobá
Pracovní
Dlouhodobá
Deklarativní
Procedurální
Druhy pam ti Pam
Deklarativní (Explicitní)
Epizodická
Procedurální (Implicitní)
Sémantická
Neasociativní ení
Asociativní u ení
Klasické podmi ování
Operantní (instrumentální) podmi ování
Habituace x Senzitizace
Percep ní u ení
Priming
Deklarativní pam • Obsahy deklarativní pam ti jsou v tšinou v dom p ístupné, explicitní, takže lov k ví, že ví • Obvykle je snadné obsahy deklarativní pam ti verbalizovat • Je snadné je vyjád it ve formátu odlišném od toho, ve kterém byly získány • Epizodická pam = pam pro specifické a jedine né autobiografické události; obsahuje informace o prostorovém a asovém kontextu události, tedy kde a kdy se udála ; na • Sémantická pam = pam pro fakta a obecné znalosti o sv rozdíl od epizodické pam ti nejsou její obsahy pevn spojeny s ur itým bodem v ase a prostoru
Srovnání epizodické a sémantické pam ti Epizodická pam
Sémantická pam
Autobiografická: „Pamatuji si, že…“
Faktuální: „Vím, že…“
Její obsahy lze snadno a flexibiln komunikovat – ve formátu odlišném od toho, ve kterém byly získány
Její obsahy lze snadno a flexibiln komunikovat – ve formátu odlišném od toho, ve kterém byly získány
Obsahy jsou v dom p ístupné ( lov k ví, že ví)
Obsahy jsou v dom p ístupné ( lov k ví, že ví)
Obsahy jsou spojeny s ur itým bodem v ase a prostoru
Obsahy nejsou nutn spojeny s ur itým bodem v ase a prostoru
Obsahy lov k získává p i jediné expozici
Obsahy m že lov k získat p i jediné expozici, ale mohou být rovn ž posíleny opakováním
Srovnání epizodické a sémantické pam ti
• Obecn platí, že sémantickou pam lze posílit opakováním, zatímco epizodická pam m že být opakováním podobných událostí naopak oslabena
Jak lidé získávají a užívají obsahy epizodické a sémantické pam ti • Fáze epizodické a sémantické pam ti: • Vštípení (kódování) (kódování) = transformace senzorických vstup do podoby mentálních reprezentací, které lze uložit do pam ti • Uchování (retence) (retence) = proces udržení zakódované informace v pam ti po ur itou dobu • Vybavení (reprodukce) = proces vyvolání informace z pam ti bu formou spontánního vybavení (free (free recall), recall), nebo znovupoznání (recognition recognition)) , cued recall • Každou z t chto fází ovliv uje mnoho r zných faktor
Fáze pam ti • Kódování • Konsolidace • Uchovávání • Asociace/integrace • Vybavování • Rekonsolidace • Vymazání
Znovupoznání je mnohem snazší než spontánní vybavení
• 612 obrázk prezentovaných vždy na pouhých 6 vte in
Vliv emocí na pam • Obecn platí, že lov k si mnohem lépe ty informace, které v lov ku vyvolávají silnou emocionální odezvu
Vliv opakování na pam • Obecn platí, že lov k si mnohem lépe ty informace, které m l možnost si vícekrát opakovat • Velký vliv má ovšem zp sob rozložení opakování v ase
• Je mnohem lepší opakování materiálu více rozložit v ase, než opakovat vše najednou b hem krátkého asového období
Vliv organizace materiálu na pam • Obecn platí, že lov k si mnohem lépe ty informace, které m že interpretovat v kontextu toho, co už zná Jestliže balónky prasknou, zvuk se tam nedostane, protože všechno bude p íliš daleko od toho správného podlaží podlaží.. Zav ené okno by rovn ž mohlo znemožnit p enos zvuku, protože tšina budov je dob e izolována izolována.. Protože celá operace závisí na plynulém toku elektrického proudu, zlomení drátu by rovn ž mohlo zp sobit problémy.. Samoz ejm že mladík by mohl k et problémy hodn nahlas, ale lidský hlas není dost silný na to, aby se donesl tak daleko daleko.. Dalším problémem je to, že by se mohl p etrhnout struna na nástroji nástroji.. Zpráva by tak byla bez doprovodu doprovodu.. Je z ejmé, že v ideálním p ípad by vzdálenost nebyla tak velká.. Potom by existovalo mnohem mén velká potenciálních problém . P i kontaktu tvá í v tvá by se mohlo pokazit mén cí.. cí
• Využití p i studiu studiu:: Lépe si zapamatujete studijní materiál, když si letmo projdete kapitolu a získáte p ehled o jejích hlavních bodech ješt edtím, než ji za nete detailn íst íst;; proto je také výhodné si p ed p ednáškou p íst p íslušnou kapitolu – vaše mysl bude lépe ipravená kódovat a pamatovat si informace prezentované na p ednášce
Vliv hloubky zpracování na pam • Obecn platí, že lov k si mnohem lépe ty informace, na jejichž zpracování a analýzu vynaložil více asu a úsilí • lov k si lépe pamatuje ta slova, u nichž musí p emýšlet o jejich významu (sémantickém obsahu), než ta slova, která se musí pouze mechanicky nau it
Vliv snahy/zám ru na pam • Snaha/zám r si n co zapamatovat nemá podstatný vliv na naši schopnost si n co zapamatovat
Vliv aktivní reprodukce na pam • Obecn platí, že lov k si mnohem lépe ty informace, které nejen te, ale také aktivn reprodukuje
Vliv kontextu na pam • Obecn platí, že lov k si mnohem lépe pamatuje ty informace, které jsou kódovány a vyvolávány ve stejném kontextu (platí pouze pro volné vybavování, ne pro znovupoznání, kde daný podn t je dostate ným vodítkem); viz také fenomén „na špi ce jazyka“, „chození po byt “ i efekt kongruence (špatná nálada » vzpomínky na negativní zážitky)…
Zapamatování 40 nesouvisejících slov potáp i pod 3 m pod vodou nebo na souši
Platí i pro jiné živo ichy, nejen pro lov ka
Vliv po tu vodítek na pam • Obecn platí, že lov k si mnohem lépe ty informace, u kterých má k dispozici v tší po et vodítek • spontánní vybavování (free recall) > vybavení s vodítkem (cued (cued recall) > znovupoznání (recognition)
Doporu ení pro lepší pam •
nování plné pozornosti studovanému materiálu
• Vytvá ení asociací mezi novými informacemi a tím, co už lov k ví a zná • Jeden obraz vydá za tisíce slov (propojování informací s obrazy) • Opakování • tení studovaného materiálu nahlas • Využívání externích úložiš informací (koš na odpadky ve dve ích – stigmergický algoritmus – složité výpo ty) • „Cestování v ase“ (p i vybavování fakt n kdy pom že vrátit se v duchu na místo a as, kdy jsem se o daném faktu poprvé dozv l) • Spánek (umož uje konsolidaci a organizaci pam ti) • Využití rýmova ek (Ivan Vedl Xenii Lesní Cestou Do M sta) • Odpo inek
Termiti
Mnemonické techniky •
šáková metoda - namemorování souboru deseti pomyslných v šák spojených s ísly 1-10 (obvykle se názvy v šák rýmují s ísly) - k zapamatování seznamu t í v cí (opice, kytara, st l) je t eba spojit každý objekt s jedním v šákem (je možné si p edstavit jakou kombinaci daného objektu s v šákem, nap . „opice hrající si na bedn “ – jedna/bedna) - P i vybavování položek seznamu je pak t eba procházet kolem šák v po adí v jakém byly položky umíst ny na seznamu
• Metoda Loci - obdoba v šákové metody - využívá rozvinuté schopnosti orientace v prostoru - viz video – Derren Brown v kasinu: http://www.youtube.com/watch?v=eqiiYYmJNKQ
Šereševskij – Lurij v pacient – fenomenální pam – neuv itelné detaily i po patnácti letech – snížená schopnost kategorizace a generalizace – Malá knížka o velké pam ti - zapomínání má svou adaptivní funkci
Zkreslení a selhání pam ti • Normální zapomínání • (Re)konstrukce vzpomínek • Interference • Zdrojová amnézie • Anterográdní amnézie • Retrográdní amnézie •
tská amnézie
• Sugestibilita • Kryptomnézie • Falešné vzpomínky • Roztržitost • Agnózie
Množství uchované látky
Normální zapomínání 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0
1
9
24
48
144
as v hodinách
tšina zapomínání se d je v n kolika prvních hodinách nebo dnech po ení; informace, které p ežijí n kolik prvních kritických dní po u ení, mají velkou šanci, že v pam ti z stanou navždy •
Konsolida ní období epizodické a sémantické pam ti • Starší vzpomínky jsou relativn stabilní a jen obtížn narušitelné • erstvé vzpomínky jsou naproti tomu velice k ehké a zranitelné a lze je snadno narušit • Studie vlivu elektrokonvulzivní terapie na lidskou pam
(Re)konstrukce vzpomínek • i vybavování se výrazn uplat ují rekonstruktivní i konstruktivní procesy • Lidé mají tendenci vnášet do chaotických vzpomínek ur itý smysl a ád, a to na úkor jejich p esnosti (viz vypravování sn ) • i rekonstrukci lov k dopl uju bílá místa ve svých vzpomínkách pravd podobnými údaji, aby dal svým vzpomínkám smysl • i konstrukci bezd vytvá í zcela nové psychické obsahy, a to na základ svých d ív jších zkušeností (a to i t ch, které m l lov k až po události, na kterou se snaží vzpomenout)
as
(Re)konstrukce vzpomínek • Pokus s podivnou povídkou „Válka duch “ • Pokusné osoby p idávaly logická spojení, která v p íb hu nebyla, a vynechávaly podivné detaily a p ekládaly je na n co „normáln jšího“ (kanoe » lo ; n co erveného z úst » p na z úst…)
Interference • V p ípad , že se obsah dvou vzpomínek p ekrývá, síla jedné nebo obou dvou vzpomínek se m že zeslabit (viz zm na telefonního ísla) • Proaktivní interference = proces, prost ednictvím kterého stará informace m že narušit nové u ení • Retroaktivní interference = proces, prost ednictvím kterého nová informace m že narušit staré u ení • AB AB--AC u ení
Zdrojová amnézie • i zdrojové amnézii si lov k pamatuje n jaký fakt i událost, ale p ipisuje jej/ji špatnému zdroji • lov k špatn ur í zdroj/p vod své vzpomínky • lov k se m že nap íklad domnívat, že n co osobn zažil a že se toho p ímo zú astnil, ve skute nosti to ale pouze vid l v TV • Kryptomnézie = speciální typ zdrojové amnézie, kdy se lov k domnívá, že jeho myšlenky a nápady jsou nové a originální, p estože ve skute nosti mají sv j zdroj v p teném textu, slyšeném rozhovoru… » riziko necht ného plagiátorství
Falešné vzpomínky • Falešné vzpomínky = vzpomínky na události, které se nikdy nestaly • Experimenty s „implantováním“ falešných vzpomínek • Falešné vzpomínky mají tendenci se objevovat tehdy, když jsou lidé požádáni, aby si p edstavili chyb jící detaily; pozd ji pak mají sklon si chybn pamatovat tyto detaily jako pravdivé/skute né • A ím živ ji a intenzivn ji si lidé p edstavují tyto události, tím je jejich pocit reálnosti vzpomínky siln jší Falešná fotka - let balónem
Zabloud ní v supermarketu
Experiment se slovy
Sugestibilita
• Pokusným osobám byl nejd íve promítnut film s dopravní nehodou. Poté byly dotazovány na odhad rychlosti vozu, který m l nehodu. P itom byla použita r zná slova (napálil, srazil, narazil, zasáhl, dotkl)
Amnézie • Amnézie = porucha (ztráta) pam ti v d sledku poškození nebo úrazu mozku (hipokampu) • Retrográdní amnézie = neschopnost vybavovat si zážitky z doby p ed vznikem amnézie • Anterográdní amnézie = neschopnost vštípit si do pam ti události po vzniku poruchy • Málokdy úplná ztráta pam ti » Ribot v gradient = p i retrográdní amnézii jsou nejvíce postiženy vzpomínky na nedávné události
http://www.youtube.com/watch?v=wDNDRDJy-vo
http://www.youtube.com/watch?v=MbTMAffb0CA
Amnézie • asov odstup ovaná retrográdní amnézie je d sledkem existence konsolida ního období pro uložení vzpomínek • Hipokampus rychle kóduje nové vzpomínky (propojením informací nap celým kognitivním systémem/k rou; pouze informace aktivované na této úrovni, se dostanou do hipokampu = efekt hloubky zpracování; ) • Mozková k ra (senzorické a asocia ní oblasti) se dokáže u it pouze pomalu a prost ednictvím mnoha opakování (o obecných zákonitostech sv ta, kategoriích, faktech, významech slov… = sémantická pam ) • Hipokampus mozkové k e „p ehrává“ (b hem spánku) nové vzpomínky, takže ta se je postupn m že nau it (=konsolidace) • Poškození hipokampu postihuje více nedávné vzpomínky než staré, již konsolidované vzpomínky a znemož uje rychlé kódování nových vzpomínek • Epizodická vzpomínka sestává z mnoha komponent (zvuk, textura, vzhled…), které jsou uloženy v senzorické a asocia ní mozkové k e • Z po átku hipokampus pomáhá propojit tyto komponenty do jedné epizodické vzpomínky (vliv kontextu) • Po ur itém ase se jednotlivé komponenty v mozkové k e propojí, takže hipokampus již není zapot ebí
tská amnézie • Neschopnost vybavovat si vzpomínky na události prvních t í let života • V jejím rozsahu existují zna né individuální rozdíly • Týká se epizodické pam ti • Možné p
iny:
• Nezralost hipokampu • Odlišný (neverbalizovatelný) zp sob kódování vzpomínek • Nerozvinuté symbolické funkce • Neukon ený vývoj já (sebepojetí, reprezentace sebe sama) • Nedostate rozvinutá schopnost orientace v ase
Agnózie • Agnózie = relativn selektivní poškození schopnosti zpracovávat ur itý specifický typ informací v d sledku poškození ur itých ástí senzorického a/nebo asocia ního kortexu
• Existují r zné formy agnózie: • Zraková agnózie • Sluchová agnózie • Hmatová agnózie • a další (nap . neschopnost pojmenovat živé v ci a potravu p i zachovalé schopnosti pojmenovat neživé v ci; neschopnost porozum t sloves m p i zachovalé schopnosti porozum t podstatným jmén m; neschopnost pojmenovat fyzikální atributy živo ich p i zachovalé schopnost popsat jejich nefyzikální atributy…)
• Dáno zp sobem organizace sémantické pam ti
Organizace sémantické pam ti • Pojmy = mentální reprezentace kategorií, do kterých za azujeme edm ty, události, zkušenosti nebo ideje, které jsou si v jednom nebo více aspektech podobné • Hlavní nástroj myšlení (kognitivní ekonomie – leopard x velká, ty nohá, pohybující se v c se skvrnami; generalizace poznatk o sv
)
• Tradi ní p edstava pam ti jako knihovny: Každá vzpomínka má svoje vlastní místo s jedine nou adresou, prost ednictvím které lze zp ístupnit to, co je na tomto míst obsaženo • Obdoba vyhledávání významu slova ve výkladovém slovníku • Metafora po íta ové pam ti, která funguje na podobném principu • Biologická i psychologická neadekvátnost tohoto pojetí
Organizace sémantické pam ti • Distribuovaná povaha vzpomínek • Vzpomínky se v mozku nacházejí po celé k e; každý z r zných aspekt pam ti je uložen na odpovídajícím míst podle typu kódovaného obsahu (vizuální charakteristiky, funk ní charakteristiky…) • Všechny tyto aspekty jsou propojeny do jedné velké sít (mozek = www; hipokampus = Google Google?) ?)
Organizace sémantické pam ti • Neurony fungují jako detektory, které ve svých vstupech hledají specifické vstupní vzorce dat; tyto cílové vstupní vzorce jsou ur eny vahami spoj (synapsemi) • Vzpomínky jsou kódovány prost ednictvím vážených spoj mezi neurony • Vybavování vzpomínek = ší ení aktivace mezi neurony prost ednictvím t chto spoj • Spoje jsou nejsiln jší mezi v cmi, které spolu n jak souvisí = vzpomínky se aktivují obsahem = obsahem adresovatelná pam • Efekt prototypu: typi jší p íklady jsou ast ji zakoušeny a mají více spole ných vlastností s ostatními p íklady dané kategorie v cí
Organizace sémantické pam ti • Hierarchická sémantická sí •
divost vlastností
• as nar stá s po tem krok , které je pot eba projít v hierarchické s.s.
Organizace sémantické pam ti • lov k dokáže aktivovat atributy spojené s jednotlivými pojmy, co ale definuje to, co tyto pojmy (resp. kategorie) jsou: • Klasická (aristotelovská) teorie = kategorie jsou definovány pravidly, resp. seznamem podmínek (ur ujících rys ), které daná v c musí spl ovat (mít), aby mohla být p azena do dané kategorie • babi ka = všechny ženy, které mají jedno nebo více d tí, z nichž n které má alespo jedno dít • starý mládenec = svobodný dosp lý muž (papež?) • trojúhelník = uzav ený plochý obrazec, který má t i p ímé strany a t i vnit ní úhly • hra = ??? • zelenina = ???
• Pojmové u ení = seznamování se s ur ujícími rysy pojm , které jsou pro jejich vymezení nezbytné a posta ující • U ady pojm je velice obtížné stanovit jejich ur ující rysy » irozené (fuzzy) pojmy
Organizace sémantické pam ti
Organizace sémantické pam ti • Teorie prototyp = teorie rodinné podobnosti = t íd ní objekt do kategorií na základ jejich vzájemné podobnosti, nikoli na základ ur ujících rys • Prototyp = nejlepší, nejvýstižn jší i nejjasn jší p íklad daného pojmu; vztažný bod p i kategorizaci… • Pojmy nejsou záležitostí erné a bílé, ale r zných odstín šedi • Reak ní as je rychlejší pro typi edstavitele dané kategorie
jší
Organizace sémantické pam ti • Pokusné osoby m li za úkol kategorizovat degradované verze jednoho prototypu vzorce bod • Experiment ukázal, že pokusné osoby byly mnohem úsp šn jší p i kategorizaci prototyp než p i kategorizaci jejich nových degradovaných verzí • Lidé s poškozením hipokampu si nedokážou zapamatovat konkrétní p íklady dané kategorie, ale dokážou si osvojit její prototyp • Hipokampus = p íklady (epizodická pam • Kortex = prototypy (sémantická pam )
)
Organizace sémantické pam ti • Prototypy jsou hierarchicky uspo ádány (podle míry obecnosti) • Pojmy základní úrovn - st ední stupe zobecn ní; mnoho spole ných vlastností; podobný tvar a zp sob zacházení (st l, židle, jablko, auto, ponožky…) • Pojmy nad azené - vznikají seskupení pojm základní úrovn (nábytek, ovoce…) • Pojmy pod ízené - p esn jší specifikace pojm základní úrovn •
ti si nejd íve a nejrychleji osvojují pojmy základní úrovn
• Stejn tak dosp lí nej ast ji operují na úrovni základních pojm Ad hoc kategorie = kategorie objekt , které nemají žádné spole né atributy (nap . kategorie cí, které se lov k pokusí zachránit p i požáru)
Senzorická pam • Po velice krátkou k dobu (v ádu ms) uchovává informace p icházející ze smysl (zbytková aktivace neuron ; lze prodloužit opakováním si; ím „výše“ v mozku, tím delší dobu trvá reziduální aktivace) • Uchovává p esný obraz („kopii“) smyslových podn • Umož uje základní zpracování t chto informací a stanovení jejich d ležitosti • Tvo í ji „zásobníky“ odpovídající jednotlivým smyslovým modalitám • Ikonická pam
, echoická pam
…
• Úplný vý et: Pokusné osoby v pr ru ur ily správn 33 % písmen (4 z 12) • áste ný vý et: Pokusné osoby v pr ru ur ily správn 75 % písmen z ur eného ádku (3 ze 4) • Ur en mohl být jakýkoli ádek: v senzorické pam ti musí být kódováno všech 12 písmen
Krátkodobá pam • Po relativn krátkou dobu (v ádu sekund) uchovává informace, které lov k aktuáln pot ebuje ke svým psychickým aktivitám • Podržované informace odpovídají nejr zn jším smyslovým modalitám • Pro delší uchování psychického obsahu v krátkodobé pam ti je pot eba ho evést do zvukové/verbální i vizuální podoby • Subsystémy krátkodobé pam ti • Fonologický zásobník = fonologická/artikula ní smy ka = pam pro ísla i slova, která se opírá o jejich zvukovou podobu a využívá mechanismus opakování; umož uje oživit a udržovat obsah fonologického zásobníku s pomocí bezmyšlenkovitého hlasitého nebo subvokálního opakování • Optickoprostorový ná trník = uchovává vizuální p edstavy, s nimiž lze provád t r zné mentální manipulace • Kapacita: 7±2 pam
ové št py („magické íslo 7“)
• Efekt novosti, efekt primárnosti, efekt délky slov, mentální rotace
Krátkodobá pam
Pracovní pam • Krátkodobá pam + centrální opera ní jednotka (centrální exekutiva), která zodpovídá za mentální operace/manipulace aplikované na obsahy krátkodobé (pracovní) pam ti
Pracovní pam • Funkce centrální exekutivy pracovní pam ti • ízená aktualizace zásobník krátkodobé pam ti (viz nn-back test) • Stanovování cíl a plánování (viz test Hanojské/londýnské v že) • „P epínání“ mezi r znými úlohami (viz Wisconsinský test t íd ní karet) • Vybírání relevantních podn Stroop v test)
a inhibice neadekvátních reakcí (viz
• Celkov je pracovní pam velice d ležitá pro správné fungování vyšších kognitivních funkcí jako je rozhodování, ešení problém , plánování i usuzování • Pracovní pam matrice)
jako základ fluidní inteligence? (viz Ravenovy progresivní
Pracovní pam
The Tower of Hanoi
esu v ž na jinou ty ku žete p esouvat vždy jen jeden disk Žádným v tší disk nesmí být položen na menší
The Tower of Hanoi
Habituace (p ivykání) • Postupné vymizení nebo zeslabení reakce na opakovaný podn t, který není ani užite ný, ani škodlivý (nemá tedy pro organismus žádný význam) • Umož uje organismu nereagovat na bezvýznamné podn ty •
irozen navazuje na orienta
-pátrací reflex
• ím ast jší zkušenost s daným podn tem a ím kratší jsou intervaly mezi jednotlivými prezentacemi podn tu » tím rychlejší habituace • Trvání habituace: od n kolika minut až po n kolik hodin (maximáln 1 den); nikdy ale ne navždy » spontánní znovuobjevení reakce • Dishabituace = znovuobjevení reakce p i prezentaci nového podn tu (nap . zvuk s vyšší frekvencí i nová partnerka)
Senzitizace (zcitliv ní) • Postupné nar stání reakce v i v minulosti opakovan (nebo i pouze jednou) prezentovanému podn tu • Zvyšuje pravd podobnost, že organismus bude reagovat na daný podn t (nebo že na n j bude reagovat ast ji • Opak habituace • Viz Hurikán Katrina v New Orleans » Hurikán Rita v Houstonu
Priming • Zlepšení schopnosti organismu rozpoznat (nebo jinak zpracovat) d íve prezentovaný podn t (nebo podn t významov blízký d íve prezentovanému podn tu) • Viz dopl ování ko en slov • MOTEL, SUPPOSE… » MOT_, SUP_ • Viz vybavení významov propojených pojm • CHLEBA… » MÁSLO… • Viz vybavování slov z mentálního slovníku T9 je zkratka pro Text na 9 klávesách. Je to technologie ur ená pro vkládání textu na mobilních telefonech. Úkolem T9 je umožnit snadn jší zápis textových zpráv na klávesnici mobilního telefonu. Dovoluje zapisovat slova jednoduchým ma káním kláves – jedno zmá knutí klávesy pro zápis jednoho písmena. Bez použití T9 je nutné pro jediné písmeno zmá knout klávesu až ty ikrát. Princip fungování prediktivního slovníku T9 je jednoduchý. P i psaní zprávy, pomocí jednoduchých stisk kláves, se pokouší software p edpov t, jaké slovo má uživatel v úmyslu napsat. Po stisku další klávesy se tak m že zm nit struktura celého slova. P i dopsání slova se na displeji objeví požadovaný tvar, p ípadn se nabídnou k výb ru i další slova, která p icházejí v úvahu
Want to increase your creativity? It might be easier than you think! Japanese psychologists Seiji Shibata and Naoto Suzuki asked people to carry out various creativity exercises in carefully controlled office environments. Some of the offices contained a potted plant whilst others were devoid of any greenery. Time and again, the researchers discovered that the addition of the pot plant enhanced people’s creativity. Other work has produced similar conclusions with, for example, an eight-month study of creativity in the workplace conducted by Robert Ulrich from Texas A&M University showing that adding flowers and plants to an office resulted in a 15% increase in ideas from male employees, and more flexible solutions to problems from their female counterparts. Why should a little nature have these effects? According to some evolutionary psychologists, seeing greenery might initiate an ancient feeling of calm because it suggests that there will be an abundance of nearby food. Such pleasant feelings then make people more helpful, happy and creative. Tip: Boost your creativity by adding some potted plants to your surroundings.
vs.
Priming - síla malého podn tu Potíže s ignorování irelevantních informací
46 %
60 %
Priming - síla malého podn tu Potíže s ignorování irelevantních informací
Napište n kolik v t popisujících chování, životní styl a vzhled typické punkera, um lce, vynálezce…
Mentální nastavení/p íprava
Video1 (2:11 – 7:40)
video 2 (6:30 - konec) video 3 (0:00 – 2:11)
Teorie rozbitého okna
Hrozba stereotypu
Nyní budeme m it vaši inteligenci to po ádn promyslet…
Musím být opatrný, nesmím ud lat chybu, musím
Hrozba stereotypu
Když n jaké skupin isoudíme stereotypní nálepku, ur íme tím nejen svoje chování, ale také chování skupiny, které jsme cejch vnutili (viz sebenapl ující se proroctví u Rosenthalových žák nebo u voják izraelské armády)
„Haló efekt“ Thorndike (1920) – seznámil pokusné osoby s popisem jistého lov ka. Když popis obsahoval jeden i dva pozitivní osobnostní rysy (nap . vlídnost a šlechetnost), p.o. o tomto lov ku soudily, že má také další pozitivní osobností charakteristiky. Jinými slovy, vid ly tohoto lov ka jako celkov dobrého.
Haló efekt - tendence p enášet pozitivní nebo negativní dojmy vniklé pozorováním jednoho osobnostního rysu na všechny další osobnostní rysy. Nap íklad: Když n koho považujete za inteligentního, myslíte si o n m také, že je estný a zdvo ilý.
Stereotyp - pozitivní hodnocení fyzicky atraktivních lidí Fyzicky atraktivn jší lidi jsou posuzováni ostatními jako spole enšt jší, úsp šn jší, p esv iv jší, š astn jší a zajímav jší. edpoklad: Co je krásné, tak je dobré. Zejména USA - kult krásných lidí (film, asopisy, politika).
Experiment: Dion a kol. (1972) Pokusné osoby m ly ohodnotit fotografie neznámých lidí . Když byli tyto osoby krásné, byly hodnoceni jako š astn ženatí/vdané, úsp šní v zam stnání a rovn ž jako zajímavé osobnosti.
Fyzická atraktivita - pokra ování • •
Spojení krásy s talentem Stereotyp - krásní lidé jsou talentovan jší
Experiment: St edoškolští studenti m li hodnotit eseje napsané studentkami. Byla p iložena fotografie autorky. Když se autorka jevila posuzovateli jako atraktivní, m l tendenci ji dát lepší známku. (Landy and Sigall, 1974)
Fyzická atraktivita - pokra ování Clifford a Walster (1943) nechali u itele z 400 škol, aby si prostudovali hodnocení ur itých d tí. K tomuto hodnocení byla p iložena fotografie atraktivního nebo neatraktivního dít te (dívky i chlapce). itelé posuzovaly atraktivní dít (dívky i chlapce) jako byst ejší a inteligentn jší než neatraktivní d ti.
Dion a kol. (1972). Pokusné osoby ochotn souhlasily s tím, že neatraktivní dít spáchalo trestný in, avšak byly mén ochotny akceptovat, že trestný in spáchalo atraktivní dít .
Informace o spole enském postavení ovliv uje vnímání fyzických atribut Wilson (1968) Experiment: totožná osoba byla jednou p edstavena pokusným osobám jako student X. z Cambridge …. až profesor X. z Cambridge.
Pokusné osoby pak m ly odhadnout výšku této osoby. ím byl spole enský vyšší status hodnocené osoby, tím jí p.o. považovaly také za fyzicky vyšší. Existuje mnoho dalších d kazu pro toto pozorování.
Výška postavy a možné souvislosti Výzkum M. Gladwella (2005) – jak vypadají editelé 500 nejvýznamn jších firem v USA: b loši, muži, vysocí (6 stop a výše). V populaci USA je okolo 14,5% muž vysokých 6 stop i výše Mezi editeli spole ností je po et takto vysokých muž 58% Automaticky spojujeme v dcovství s impozantní postavou.
• Výzkum souvislosti s výškou postavy a dosaženým platem. - Výška jednoho palce (=2,54 cm) odpovídá 789$ ro ního platu. - Muži, kte í jsou 6 stop vysocí, vyd lávají pr rn o 5 525$ více než muži vysocí 5 stop. T.A.Judge a D.M. Cable (2004). The effect of physical height on workplace success and income: Preliminary test of a theoretical model. Journal of Applied Psychology, 89,3, 428-441. video1
video2
Heuristika pozice a d ležitosti
Imprinting • Uložení biologicky d ležitých podn jen n kolika málo expozic •
do pam ti na základ jediné nebo
ení bez opakování a bez posilování
• Umož uje rychlé a spolehlivé rozpoznání d ležitého podn tu a reagování na n j adaptivními, p evážn vrozenými zp soby chování •
tšinou probíhá pouze v senzitivní neboli kritické vývojové fázi
• Viz nap . vtiskování mate ského objektu (Lorenzovy husy: „zapamatuj „zapamatuj si a následuj první velkou pohybující se v c po vylíhnutí“) vylíhnutí“) nebo osvojování mate ského jazyka
Senzorické u ení • Typ u ení, kdy zkušenost s ur itým souborem podn umož uje organismu tyto podn ty snáze a lépe rozlišit (a to i když si jsou velice podobné) • Nap . chicken chicken--sexers (rozlišování pohlaví den starého kura domácího na základ jeho „zade ku“) i léka -diagnostik • Typy senzorického u ení • Latentní u ení (pouze na základ vystavení podn
m)
• Diskrimina ní u ení (s obdržením zp tné vazby) • Prostorové u ení (o prostorovém uspo ádání významných orienta ních bod v okolí)
ení dovednostem • ení se „ „know know--how how“ “ (jak provád t r zné typy inností – v tšinou percep -motorické nebo kognitivní)
Pam
pro dovednosti
Pam
pro fakta a události
Dlouhodobá
Dlouhodobá
Zlepšuje se s opakovanou zkušeností
Zlepšuje se/zhoršuje s opakovanou zkušenost
Obtížn verbalizovatelná
Snadno verbalizovatelná
že být nev dom získaná Vyžaduje víceré opakování
Je v dom
ístupná
že být získána p i jediné expozici
ení dovednostem • Vliv (a) tréninku a (b) zp tné vazby na výkon
ení dovednostem • Intenzivní cvi ení ur ité dovednosti koncentrované do krátkého asového úseku obecn vede k lepšímu výkonu v krátkodobém horizontu, ale z dlouhodobého hlediska je výhodn jší cvi ení rozložené v ase nap v tšího po tu trénink
ení dovednostem • Implicitní u ení = osvojení si ur ité dovednosti, aniž by si byla daná osoba doma, že se n emu nau ila • 3 hlavní výzkumná paradigmata 1.
Osvojování gramatiky jednoduchého um lého jazyka
2.
Úlohy dynamického ízení (komplexních systém )
3.
Reak ní as
• Pokusné osoby se nau í init rozhodnutí s vyšší rychlostí a p esností, aniž by dokázaly svá rozhodnutí adekvátn zd vodnit
ení dovednostem • Pokusné osoby ídí nebo jinak ovliv ují fungování n jakého simulovaného systému, nap . cukrovaru (Berry & Broadbent 1984) • i každém pokusu je úkolem p ijmout a/nebo propustit tolik zam stnanc , aby úrove výroba z stala na ur ité cílové hodnot • Chování cukrovaru se ídí následující rovnicí (která je pokusným osobám neznámá): neznámá): Pn = 2*W – P n-1 +N +N,,
Donald Broadbent
Kde Pn je produkce cukru v pokusu n (v 1000 ttunách unách)) a W je po et zam stnanc (ve 100kách osob), a N je míra šumu (náhodn –1, 0, +1) • Trénink zlepšil schopnost ídit simulovaný systém, ale nikoli schopnost zodpov t otázky týkající se toho, jak systém funguje (snaha objevit tato pravidla dokonce zhoršovala výkon – „stonožka“)
1926--1993 1926
Reak ní as (Nissen & Bullemer, 1987)
Rozsv cující se sv tlo
Zmá knutí odpovídajícího tla ítka
Aniž o tom pokusné osoby ví, posloupnost rozsvícených sv tel se ídí ur itým pravidlem
Porušující pravidlo
ídící se pravidlem
Pokusné osoby reagují na p ítomnost nenáhodné posloupnosti, p estože popírají, že n jaká nenáhodná posloupnost existuje
ení dovednostem • Úbytek pam ti pro dovednosti se ídí podobnými zákonitostmi jako v p ípad deklarativní pam ti • tšina zapomínání se objevuje t sn po tréninku; s postupem asu se objevuje ím dál tím mén zapomínání • Nevykonávání innosti = opak trénování Fáze osvojení dovednosti
Vlastnosti
íklad
Kognitivní fáze
Výkon je založen na verbalizovatelných pravidlech
Postavení nábytku podle psaného návodu
Asocia ní fáze
Stereotypizace inností
Postavení nábytku v pevné posloupnosti krok bez psaných instrukcí
Autonomní fáze
Automatizace pohyb
Postavení nábytku p i sledování TV
Klasické podmi ování • Umož uje organismu zjistit d ležité zákonitosti platící v jeho prost edí a predikovat d ležité události • Snižuje míru nep edvídatelnosti a p ekvapení • Základní pojmy: Nepodmín ný podn t, podmín ný podn t, nepodmín ná reakce, podmín ná reakce
Klasické podmi ování • Klasickému podmi ování lze porozum t jako snaze organismu mininalizovat své p ekvapení a nejistotu ohledn budoucích událostí
• Organismus využívá jako podmín ný podn t pouze ty informace, které jsou spolehlivým, užite ným a neredundantním prediktorem nepodmín ného podn tu » Kamin v efekt blokace
Operantní (instrumentální) podmi ování • Role dopaminergních neuron p i predikci odm ny
Klasické podmi ování • Kamin v efekt blokace
• Organismus nevyužívá danou informaci jako podmín ný podn t, jestliže mu neumož uje snížit sou asnou míru jeho nejistoty ohledn budoucích událostí
Klasické podmi ování • Averzivní podmi ování = negativní nepodmín ný podn t • Apetitivní podmi ování = pozitivní nepodmín ný podn t • Vyhasínání spoje = nastává v situaci, kdy podmín ný podn t p estává být asociován s nepodmín ným podn tem; není totožné s odnau ením; spíše se jedná o nau ení nové reakci na podmín ný podn t, která „bojuje“ se starou reakcí, která se m že snadno obnovit v novém kontextu (viz relaps p i abúzu drog) • Generalizace x Diskriminace • Generaliza ní gradient
• Podmín ná kompenza ní reakce » tolerance v
i droze i placebo efekt
Klasické podmi ování • Mechanismus klasického podmi ování hraje svou roli i u vyšších kognitivních proces jako je kategoriza ní u ení
• Mechanismus klasického podmi ování hraje svou roli u mnoha dalších jev z našeho každodenního života • Nechu k ervené ep • Drogová závislost • Úzkostná porucha •…
Operantní (instrumentální) podmi ování • Umož uje organismu zjistit d sledky svého jednání a objevit vzorce chování umož ující mu dosáhnout jeho cíl • Základní pojmy: Reakce sledek • Podn t • Posílení = zvýšení pravd podobnosti, že organismus svou reakci v budoucnu zopakuje • Trest = snížení pravd podobnosti, že organismus svou reakci v budoucnu zopakuje (p i výchov riziko, že bude fungovat jako posilova ) • Tvarování = posilování postupného p ibližování k žádoucímu chování • et zení = posilování vykonávání pevné posloupnosti reakcí • Posilova = d sledek chování, který zvyšuje pravd podobnost tohoto chování v budoucnosti; rozlišují se primární posilova e, které mají hodnotu pro organismus samy o sob (nap . potrava), a sekundární posilova e, které získávají svou hodnotu napojením na primární posilova e (nap . peníze) • Pov ivé chování • Nau ená bezmocnost = žádné operantní chování nevede k ukon ení p sobení averzivních podn
Operantní (instrumentální) podmi ování • Pozitivní a negativní posilování/trestání
• Thorndike v zákon efektu: Akty chování, které v ur ité situaci vedou k uspokojení, se v ní pozd ji vyskytnou s v tší pravd podobností než akty, které k uspokojení nevedou
Labeling vs. Shaping „Zase jsi to vypo ítal špatn , ty nejsi matematický typ. Po ty ti nejspíš nikdy nep jdou! Na školu nemáš nadání, radši by ses l v novat n emu praktickému.“
Lidé lepí druhým nálepky, vkládají do šuplíku a ty si zase zna kují. To jim pomáhá zorientovat se v komplikované situaci a najít systém v chaosu podn , které nás obklopují. „Ten je takový a tamten zas makový...“ Ta zjednodušení jsou asto nezbytná když máme všechno ádn ozna ené a popsané, už dop edu víme, co od toho m žeme ekat. Strhnout takovouto pomyslnou nálepku není v bec jednoduché a p emístit se z jednoho šuplíku do druhého je mnohdy tém nemožné. Výroky jako „na to nemáš nadání“ nebo „to d láš vždy špatn “ dokážou provázet celým životem a vzít odvahu zkoušet v ci, které by lov k jinak hrav zvládnul. Kdyby nap íklad novému u iteli, který za íná u it ve škole, n kdo ekl, že jeden ze student je výrazn talentovaný, u itel by automaticky tohoto studenta výrazn podporoval a povzbuzoval, stav l by p ed n j v tší výzvy, byl by trp livý a nechával by mu víc asu na zodpov zení otázek a také by mu ast ji dával pozitivní zp tnou vazbu. Student, který obdrží tolik pozornosti, by byl pravd podobn polichocen d rou, které se mu dostává, víc by si v il a poctiv by se u il (viz také Hawthorsnký efekt). V d sledku by m l lepší výsledky ve škole. Zda je tento studen opravdu výjime talentovaný, nebo ne, nemusí hrát bec roli. Hlavní je, že u itel zcela V Í, že student je bystrý a inteligentní. Jednoduše eno: víra v n jaký potenciál tento potenciál vytvá í. íkáme tomu pygmalion efekt nebo také sebenapl ující se proroctví. Pygmalion efekt se m že vyskytnout kdekoli: v práci, ve škole nebo dokonce doma. Díky tomuto jevu mohou nad ízení utvá et kvalitn jší zam stnance a to jen díky tomu, že jim v í.
Labeling vs. Shaping „Tuto ást rovnice máš správn , až do tohoto místa jsi po ítal dob e. Zkus p emýšlet, kde jsi ud lal chybu a zam se p itom na neznámé, které popisuje zadání.“ „Ve škole máš v mnoha p edm tech dobré výsledky. Co t baví nejvíce? Co m žeš ud lat proto, aby v tom ješt víc vynikal? emýšlel jsi už, co budeš d lat, až dokon íš školu?“
Takto vypadá shaping. Shaping znamená tvarování a v praxi se jedná se o nazna ení sm ru, kterým by se m l lov k vydat. V ideální situaci, po hodnotícím rozhovoru si lov k ten správný sm r uv domí sám. Od toho, kdo zp tnou vazbu ud luje, shaping vyžaduje víc p emýšlení i asu, ale zato rozhodn zvyšuje motivaci hodnoceného a poskytuje mu vodítko jak v ci v budoucnu vylepšit. Zp tná vazba je nesmírn mocný nástroj, obzvlášt za edpokladu, že je s ním správn zacházeno. Napomáhá osobnímu rozvoji, zvyšuje motivaci a umož uje zlepšení výkonu. Dobrá zp tná vazba dává impulz naší touze být lepší.
Pochválit nebo pokárat? Mnozí si myslí, že když zam stnance/žáka pochválí, jeho výkon klesne, protože usne na vav ínech. Když jej pokárají, jeho výkon se zlepší, protože dostane strach. V praxi to sice ob as tak m že vypadat, ale vod je jiný. V tšinou ijde pochvala nebo pokárání v bod nejv tšího úsp chu nebo neúsp chu. Výkon se sníží nebo zvýší, protože z pravd podobnostního hlediska p irozen osciluje v ase.
Co chválit? • Pochvala za (vrozené) schopnosti: „You must be smart at this.“ • Pochvala za úsilí, snahu námahu: „You must have worked really hard.“ • Pochvala za (vrozené) schopnosti vede k tomu, že chválená osoba má tendenci se vyhýbat náro ným situacím a úkol m, kde by mohla chybovat a zpochybnit tak sv j status schopného (nadaného, inteligentního…) lov ka. • Zbavuje se tak možnosti se skute lze pouze z vlastních chyb
n
emu novému nau it, protože to
• „Expert je lov k, který se dopustil všech chyb, kterých se lze v dané úzké odborné oblasti dopustit „
Pozitivní nebo negativní zp tná vazba? • Osmileté d ti se u í hlavn na základ pozitivní zp tné vazby („Dobrá práce, to se ti povedlo, takto je to správn .“) • Dvanáctileté d ti a dosp lí se u í spíše na základ negativní zp tné vazby, tedy ze svých chyb („Máš to špatn , n kde si ud lal chybu.“ • ení se z chyb je náro jší než prosté opakování toho, co se minule osv ilo („Co p esn jsem špatn ?“ – obdoba testování deckých teorií)
Bít i nebít? Trest (ne jen fyzický) je funk ní nástroj zm ny chování Špatn použití trestání však m že vést paradoxn k posílení necht ného chování (nap . tehdy, když necht né chování vede ke zvýšené pozornosti ze strany rodi , u itel , ošet ujícího personálu…, která je pro dít , pacienta…odm nou) Jist jší je se spoléhat na odm žádoucího chování
ování
Zakazovat nebo nezakazovat? • i p ísném zákazu se z dlouhodobého (nikoli však krátkodobého) hlediska uplat uje princip „zakázaného ovoce“ • Mozek má spojený silný zákaz s n ím, po em velmi touží… (jinak by p eci silného zákazu nebylo zapot ebí) • Viz experiment se zákazem hrát si s atraktivní hra kou
Observa ní (sociální) u ení • ení, kdy organismus aktivn pozoruje události ve svém okolí a pozd ji se rozhoduje o svém jednání na základ tohoto pozorování • ení nápodobou = organismus d lá to, co pozoruje, že d lá jiný organismus • Pravá imitace = organismus p esn reprodukuje pozorované pohybové vzorce • Emulace = organismus reprodukuje výstup bez reprodukce specifických pohybových vzorc • Typ u ení, který není omezen pouze na lov ka
Observa ní (sociální) u ení • Bandur v experiment s panenkou Bobo
• Pozorované násilí m lo vliv na agresivitu d tí • Žádné posilování, pouze pozorování = modelování • ti spíše napodobovaly dosp lého stejného pohlaví (identifikace zvyšuje pravd podobnost napodobování) • Omezení: D ti si hrály okamžit po shlédnutí filmu, se stejnou panenkou a v podobném prost edí
Observa ní (sociální) u ení • Observa ní podmi ování
Observa ní (sociální) u ení • Zrcadlové neurony = neurony, které se aktivují p i provád ní ur ité innosti i p i jejím pozorování u druhého subjektu • Umož ují observa ní u ení a získání vhledu do zám , motiv … druhých lidí, které produkují jejich chování (folková psychologie = soubor p edpoklad týkajících se vztahu lidské mysli a lidského chování) • Zrcadlové neurony, které jsou aktivní, když opice uchopuje rozinku z podnosu (pravý obrázek) • Stejné neurony jsou aktivní rovn ž tehdy, když opice vidí experimentátora provád t podobný uchopovací pohyb (levý obrázek)
Observa ní (sociální) u ení • Zrcadlové neurony se neaktivují p i pozorování nep ímého uchopení rozinky klešti kami
Observa ní (sociální) u ení • Jiné zrcadlové neurony reagují na umís ování objekt a nikoli na jejich uchopování
Observa ní (sociální) u ení • Zrcadlové neurony, které jsou aktivní, když opice pozoruje sekvenci pohyb , jejichž vodem/úmyslem je uchopit objekt, a které • Zrcadlové neurony naopak ml í, když je provedena stejná sekvence pohyb , ale bez ejmého úmyslu n co uchopit
Observa ní (sociální) u ení • Zrcadlové neurony, které jsou aktivní, když opice pozoruje sekvenci pohyb , jejichž vodem/úmyslem je uchopit objekt, který je sice skrytý za clonou, o kterém ale opice ví, že se za clonou nachází • Zrcadlové neurony naopak ml í, když je opice p esv ena, že za clonou se nic nenachází
Observa ní (sociální) u ení i prožívání emocí znechucení a libosti se aktivují stejné neurony jako p i pozorování výrazu t chto emocí v tvá i druhých osob (p ední insula a p ední cingulární gyrus)
•
Observa ní (sociální) u ení • Autismus
Asperger v syndrom
- Porucha sociální interakce - Sociální izolace - Absence o ního kontaktu a empatie - Doslovné chápání metafor - Potíže s napodobováním druhých
